Výsledky a závěry ankety projektu NPV2 č. 2E06007 (dle dotazníku pro začínající studenty VŠ, Příloha č. 2 části 4.2.2 periodické zprávy o řešení projektu v roce 2006) Otázka 1 Na vysoké škole studuji, protože ... 100
% odpovědí
80 60
52 42
40 20 0
0
c h c i z ís k a t n o v é c h c i z le p š it s v o u to c h tě li r o d ič e , z n a lo s ti a p o z ic i n a m ě to b y lo v ě d o m o s ti a s tá t p r a c o v n ím tr h u c e lk e m je d n o s e s k u te č n ý m a c h c i v y d ě lá v a t v z d ě la n c e m v íc e p e n ě z
3
3
s e m n ě ( je š tě ) nechce p ra co va t
jin ý d ů v o d
Komentář a závěry: Není významný rozdíl mezi deklarovaným úsilím získat nové znalosti a zlepšit svou pozici na pracovním trhu, příp. snahou vydělávat více peněz. Také prakticky všechny odpovědi označené jako „jiný důvod“ uváděly jako důvod VŠ studia právě oba tyto důvody současně. Žádný respondent neuvedl jako důvod svého studia přání rodičů, jen malé množství přiznalo za hlavní důvod neochotu odejít do praktického života. Zůstává samozřejmě otázkou, do jaké míry jsou tyto odpovědi upřímné (a tedy pravdivé). Naše dlouholeté pracovní a výchovné kontakty s danou věkovou a sociální skupinou mládeže ukazují, že spíše nikoli. Drtivá většina respondentů (přes 95 %) však jasně deklaruje v podstatě pozitivní důvody svého studia na VŠ, přestože pragmatické zdůvodnění (pozice na pracovním trhu a výdělek) převažuje nad „pouhou“ snahou o poznání. Otázka 2 Elektrotechniku, elektroniku, komunikace studuji, protože ... 100
88
% odpovědí
80 60 40 20 4 0
m ě z a jím á , je to m ů j k o n íč e k a c h c i s e to m u to o b o r u n a d á le věnova t
js e m s e n e d o s ta l n a jin o u v y s o k o u š k o lu
0
4
s i to p ř e jí r o d ič e je m i je d n o , c o s tu d u ji
4
jin ý d ů v o d
1
Komentář a závěry: Deklarovaný obsahový zájem o studovaný obor vysoce převažuje nad všemi ostatními variantami. Dokonce i odpovědi označené jako „jiný důvod“ uváděly např. perspektivnost a zajímavost oboru. To je jistě pozitivní (a pravděpodobně typický) jev na vysoké škole technického typu. Mezi vysokými školami, na které nebyli studenti přijati (a proto studují elektrotechniku) byly jmenovány výlučně „netechnické“ vysoké školy, z nich nejčastěji studium medicíny a žurnalistiky. Podobně jako u otázky č. 1 neuvedl (či nepřiznal) žádný respondent jako důvod výběru oboru přání rodičů, malé množství naopak přiznalo svou „lhostejnost“ vůči výběru oboru studia. Existuje přitom velmi silná korelace mezi touto skupinkou a respondenty, kteří na otázku č. 1 (důvod VŠ studia) odpovídali prozatímní neochotou „jít pracovat“.
Otázka 3 Během svého studia na FEKT VUT v Brně bych si nejvíce přál ... 100
% odpovědí
80 60
52
40 20
14
11
11
12
n e n á ro čn é u čite le s m írn ým i a ž n u lo vým i p o ža d a vky u zko u šky
p ro jít ško lo u s co n e jm e n ším p ra co vn ím ú silím
n ě co jin é h o ; u ve ď te
0
o d b o rn ě vyso ce n á ro čn é u čite le , kva litn í kte ří jso u n á ro čn o u výu ku šp ičko vým i a šp ičko vě o d b o rn íky ve vyb a ve n é své m o b o ru la b o ra to ře
Komentář a závěry: Výrazně nadpoloviční většina respondentů deklarovala přání náročné výuky náročnými špičkovými učiteli v kvalitně vybavených laboratořích. Tento – z hlediska motivace jistě vysoce pozitivní závěr však (dle našich zkušeností) kontrastuje s reálným pracovním usilím řady studentů ve výuce a s jejich (rovněž veřejně) projevovanými „nářky“ právě nad údajnou náročností technické vysokoškolské výuky včetně práce v laboratořích. Zajímavým zjištěním je rovněž to, že přibližně stejné počty respondentů upřednostňují poměrně protichůdné požadavky: náročnou výuku, nenáročnou výuku jen s mírnými požadavky i vystudování bez (jakéhokoli?) vlastního úsilí. Pod označením „něco jiného“ přitom většina respondentů uvedla „kombinovaný“ požadavek vysoce kvalitní výuky ve špičkových laboratořích s nenáročnými či téměř „nulovými“ požadavky u zkoušek. Toto rozložení názorů studentů na počátku jejich VŠ studia včetně opakovaného požadavku jen nenáročného ověřování znalostí dobře koresponduje s vlastními pedagogickými zkušenostmi členů řešitelského týmu projektu.
2
Otázka 4 Po absolvování vysoké školy bych (z dnešního pohledu) chtěl pracovat ... 100
% odpovědí
80 65 60 40
33
20 2
0
0
vů b e c n e m á m v ú m yslu p ra co va t v o b o ru své h o stu d ia
jin d e
0
v o b la sti vě d y, v o b la sti v o b la sti výzku m u a p ro vo zu , te ch n ické h o vývo je výro b y, p ro d e je , vzd ě lá vá n í n a p říp . se rvisu stře d n í či vyso ké ško le
Komentář a závěry: Výsledek v zásadě odpovídá známým skutečnostem, které jsou také důvodem pro realizaci výzkumů obdobných řešenému projektu. Kladem nesporně je, že žádný z respondentů nedeklaruje úmysl vůbec nepracovat v oboru svého studia (i když tento výsledek je jistě značně ovlivněn nezkušeností a věkem respondentů - studentů na počátku vysokoškolského studia). Z hlediska struktury respondentů koreluje většinová skupina (práce v oblasti elektrotechnického provozu, výroby, prodeje, příp. servisu) velmi silně se skupinou, která v otázce č. 1 jako důvod svého VŠ studia uváděla zlepšení pozice na trhu práce a možnost získání vyššího výdělku. Pozitivním zjištěním – byť zřejmě opět až „přehnaně“ optimistickým – je deklarovaný úmysl celé jedné třetiny (!) respondentů pracovat v budoucnu v oblasti vědy, výzkumu a vývoje, tedy v cílových kategoriích řešeného projektu. Toto zjištění současně tvoří dostatečnou „personální základnu“ pro cílené působení mechanismů uskutečňovaných v rámci řešeného projektu.
Otázka 5 Budoucí možná práce v oblasti vědy, výzkumu a vývoje mě zajímá, protože ... 100
94
% odpovědí
80 60 40 20 6 0
je to tvů rčí p rá ce n a za jím a vých p ro je kte ch s m o d e rn ím i te ch n o lo g ie m i
b ych je zd il n a za h ra n ičn í ko n fe re n ce a sym p o sia
0
0
p ři té to p rá ci vyd ě lá m m n o h o peněz
jin ý d ů vo d ;
3
Komentář a závěry: Signifikantní na tomto výsledku je to, že prakticky žádný ze začínajících studentů si neumí představit jiný důvod pro svou práci ve vědě a výzkumu, než její zajímavost, příp. (doplňkově) „cestování“ na zahraniční konference a symposia. Nikoho ani „nenapadlo“, že by se při vědecké a výzkumné práci dalo vydělat mnoho peněz. Tento závěr velmi přesně koresponduje s představami dané věkové a sociální kategorie respondentů o platových možnostech pracovníků ve vědě či na vysokých školách (viz otázka č. 9).
Otázka 6 Budoucí práce v oblasti vědy, výzkumu a vývoje mě nezajímá, protože ... 100
% odpovědí
80 60 39
40 20
34
18 9
0
0
vyža d u je m n o h o vytrva lé p rá ce n e ž se d o sta ví kva litn í výsle d ky
je za n i m á lo peněz
svým i sch o p n o stm i b ych n a tu to p rá ci u rčitě n e sta čil
n ic o té to čin n o sti n e vím , n e u m ím si ji n ija k p ře d sta vit
jin ý d ů vo d ;
Komentář a závěry: Poměrně překvapivým zjištěním u této otázky je, že téměř 40 % respondentů – studentů na samém počátku své profesionánlí kariéry – se domnívá, že svými schopnostmi na vědeckou či výzkumnou práci nebude určitě (!) stačit. Tato deklarovaná „nedůvěra“ v sebe sama je v poměrně ostrém kontrastu se sebevědomím, s nímž studenti přistupují k řešení některých svých jiných životních situací. Současně vidíme, že zhruba jedna třetina respondentů však „přiznává“, že o tomto druhu práce „nic“ neví a neumí si ji nijak představit. Názorně se tak ukazuje, že obsahová koncepce našeho projektu je navržena správně a že popularizace a objasňování principů vědecké a výzkumné práce (a to na konkrétních příkladech a konkrétních aktivitách) je plně na místě. V nezájmu o vědeckou práci se samozřejmě i zde uplatňuje její (předpokládaná) nízká finanční atraktivnost, ale i nezanedbatelná „obava“ z množství a délky práce, kterou je nutno vynaložit pro dosažení kvalitních výsledků. Princip současné doby „mít rychle všechno“ tak ovlivňuje téměř jednu pětinu našich respondentů.
4
Otázka 7 Můj negativní názor na vědeckou a výzkumnou činnost by bylo možné změnit ...
% odpovědí
100 80 58
60 40
26
20
10
6
0
p o řá d á n ím a kcí m ým s a tra ktivn í za p o je n ím d o o d b o rn o u o d b o rn ých té m a tiko u , kte ré čin n o sti n a VŠ a b y vzb u d ily m ů j d o ře še n í zá je m výzku m n ých p ro je ktů
výra zn ým zvýše n ím fin a n čn íh o o ce n ě n í p ra co vn íků vě d y a výzku m u
0
žá d n é kro ky a n i jin é kro ky, je ž a kce n e m o h o u b y m o h ly m é n e g a tivn í zm ě n it m ů j sta n o visko n e g a tivn í p o sto j zm ě n it
Komentář a závěry: Potěšujícím zjištěním je, že přes 80 % respondentů deklaruje „ochotu“ nechat se „přesvědčovat“ o zajímavosti (i výhodnosti) vědecké a výzkumné práce, a to svou účastí na atraktivních odborných akcích, příp. svým zapojením do řešení konkrétních výzkumných úkolů. Zůstává (nezodpovězenou) otázkou, zda si tito respondenti současně uvědomili, že toto aktivní zapojení do odborné a výzkumné činnosti od nich vyžaduje vlastní aktivní přístup, cílevědomou snahu o nabytí znalostí, vědomostí a schopností na potřebné úrovni a rovněž (podstatnou?) část jejich volného času, který zatím mohli věnovat jiným („nevědeckým“) činnostem. Přibližně každý desátý respondent vidí jedinou překážku toho, že nebude pracovat v oblasti vědy ve špatném finančním ohodnocení této činnosti, a to, aniž (příliš) ví, o čem mluví (viz odpovědi na otázku 9). Sympatickým zjištěním je, že pouze cca 6 % respondentů deklaruje svou „neoblomnost“ nechat se jakkoliv přesvědčit (či dokonce přesvědčovat?) o změně svého negativního stanoviska.
Otázka 8 Myslíte si, že do technických věd, výzkumu a vývoje je v ČR investováno ... 100
% odpovědí
80 60 42 40
34
22
20 2
0
0
d o sta te čn é m n o žství p ro stře d ků , výsle d ky jim vša k n e o d p o víd a jí
p říliš m á lo p ro stře d ků , ta kže n e lze o če ká va t le p ší výsle d ky
zb yte čn ě m noho p ro stře d ků „vyh a zo vá n í“ peněz
m á lo p ro stře d ků , d o sa h o va n é vě d e cké výsle d ky jso u vša k d o b ré
n e d o ká ži p o so u d it, n e za jím á m ě to
5
Komentář a závěry: Většina respondentů (přes 60 %) prezentovala svůj (asi spíše laický či intuitivní) názor, že do oblasti technických věd, výzkumu a vývoje se v ČR investuje málo prostředků. Dvě třetiny z této skupiny respondentů se přitom domnívají, že dosahové vědecké výsledky jsou přesto dobré, jedna třetina (částečně alibisticky) konstatuje, že „nic lepšího“ nelze za těchto podmínek očekávat. Žádný ze studentů se nedomnívá, že investice do vědy a výzkumu jsou „vyhozenými“ penězi, nepatrný počet (zhruba 2 %) zastává blízký názor o neadekvátnosti vědeckých výsledků vůči množství vložených prostředků. Více než třetina respondentů však položenou otázku č. 8 nedokázala posoudit, jedna čtvrtina z nich ve svých odpovědích škrtla dodatek „nezajímá mě to“.
Otázka 9 Jaký průměrný hrubý měsíční plat (v celoročním průměru) pobírá dle Vašeho názoru mladý aktivní odborný asistent s ukončeným doktorátem (PhD) na nejlepších ústavech FEKT VUT v Brně (včetně finančních odměn z řešených výzkumných projektů) ... 100
% odpovědí
80 59
60 40
27 20 6
6
2
0
m éně než 20 tisíc Kč/m ě s
m e zi 2 0 a 3 0 tisíci Kč/m ě s
m e zi 3 0 a 4 0 tisíci Kč/m ě s
m e zi 4 0 a 5 0 tisíci Kč/m ě s
více n e ž 5 0 tisíc Kč/m ě s
Komentář a závěry: Cílem tohoto anketního dotazu bylo pokusit se zjistit, zda studenti mají alespoň řádovou představu o možných platech začínajícího akademického či vědecko výzkumného pracovníka na vysoké škole. Úmyslně jsme přitom deklarovali, že jde o aktivního pracovníka s ukončeným doktorátem zapojeného do řešení výzkumných projektů. Odpovědi ukázaly, že většina respondentů (zřejmě) vychází ze „zažitého“ názoru špatných platových podmínek na vysokých školách, a proto zvolila „zlatou střední“, v daném případě spíše horší variantu. Pro řešitele daného projektu se proto i zde otevírá možnost dokumentovat (např. právě na případu řešitelského pracoviště projektu) možnost výrazně lepšího finančního hodnocení mladých pracovníků vědy a výzkumu. Je však nutno současně opakovaně poukazovat na (někdy opomíjenou) skutečnost, že tento „platový skok“ o jednu až dvě „třídy“ v položené otázce je reálný jen u skutečně vysoce aktivních, iniciativních a schopných pracovníků, kteří se – kromě své „běžné“ pedagogické práce na vysoké škole – celoročně účastní řešení několika vědecko výzkumných či vývojových projektů.
6
