Vysílání sportovního kanálu ČT4 SPORT v roce 2008

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD VE SPORTU

Vysílání sportovního kanálu ČT4 SPORT v roce 2008 Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Mgr. Viktor Pruša

Daniel Hrbolka Brno, 2013

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Viktora Pruši a konzultanta prof. PhDr. Aleše Sekota, CSc., s vyuţitím zdrojů uvedených v soupisu literatury.

V Brně dne 17. dubna 2013

Podpis:

………………………….

Děkuji Mgr. Viktoru Prušovi za odborné vedení mé práce a ochotu při konzultacích. Děkuji také svým rodičům za podporu a velkou trpělivost v průběhu celého studia.

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 6 1.

Literární přehled problematiky ........................................................................ 8 1.1 Pojem sport .....................................................................................................8 1.2 Historický rozvoj sportu .................................................................................8 1.3 Sport a společnost .........................................................................................10 1.3.1 Sport a ekonomika .................................................................................10 1.3.2 Sport a politika .......................................................................................11 1.3.3 Sport a výchova .....................................................................................11 1.3.4 Sport a náboţenství ................................................................................12 1.4 Sport a média ................................................................................................12 1.4.1 Sportovní média .....................................................................................13 1.4.2 Formy zprostředkování sportovních událostí ........................................14 1.4.3 Komercionalizace sportu .......................................................................19 1.5 Česká televize ...............................................................................................21 1.5.1 Digitalizace vysílání v Česku ................................................................22 1.5.2 ČT4 SPORT ...........................................................................................23

2.

Cíl, výzkumné otázky a úkoly práce.............................................................. 28

3.

Metodika práce .............................................................................................. 29

4.

Rozbor vysílání kanálu ČT4 SPORT v roce 2008 ......................................... 31 4.1 Obecné informace o vysílání ........................................................................31 4.1.1 Široký záběr ČT4 ...................................................................................31 4.1.2 Programová nabídka ..............................................................................32 4.2 Výsledky výzkumu .......................................................................................33

4.2.1 TOP 10 nejvysílanějších sportů .............................................................33 4.2.2 Nejvysílanější české klubové soutěţe ....................................................38 4.2.3 Mezinárodní sportovní mítinky a soutěţe..............................................42 4.2.4 Magazíny a dokumenty..........................................................................47 4.2.5 Olympijské hry v Pekingu .....................................................................51 5.

Diskuze .......................................................................................................... 55 5.1 Kompletní shrnutí výzkumu .....................................................................55 5.2 Diskuze .....................................................................................................57

6.

Závěr .............................................................................................................. 59

7.

Pouţitá literatura a internetové zdroje ........................................................... 60

8.

Příloha ............................................................................................................ 63

Resumé .................................................................................................................. 65

Úvod Sport a jeho mediální forma je obrovským fenoménem dvacátého a jednadvacátého století. V rámci kulturního rozvoje dochází k jevu, kdy obyčejný člověk má postupně stále více volného času. Tuto dobu se snaţí samozřejmě nějak vyplnit a zde přichází na řadu různé odpočinkové pohybové aktivity. Postupně se z těchto aktivit stává institucionalizovaná činnost, kdy se zakládají spolky a kluby. Na to navazuje vznik různých sportovních unií a federací a pojem sport se začíná naplno projevovat v ţivotě obyčejných lidí napříč všemi společenskými třídami i věkovým spektrem. Sport se vyvíjí dál a od pouhého vyplnění volného času lidí se stává silným hráčem na poli ekonomickém. Sport se vzrůstající popularitou přilákává stále více lidí a tím pochopitelně i více finančních prostředků. Dále se probojovává také do oblastí vědeckých, kdy se začíná zkoumat jeho psychologický či sociologický vliv. Dalším odvětvím, do kterého sport významně zasahuje, je technologický rozvoj. S postupem času se strhávají doslova závody o to, kdo sportovcům nabídne nejlepší vybavení a největší komfort. V neposlední řadě sport ve velké míře ovlivňuje svět médií. A hlavně touto sférou se budu v mé práci zabývat. Téma mé bakalářské práce „Vysílání sportovního kanálu ČT4 SPORT v roce 2008“ jsem si vybral z mnoha důvodů. Sport prakticky kompletně prostupuje můj ţivot a to jak v aktivní formě, tak i pasivně. Velmi mě sport baví, a proto jsem, i co se týče studia, zvolil právě sportovní cestu. Management sportu bych chtěl dál spojit i se studiem ţurnalistiky a médií, proto mě toto téma tak oslovilo. Sportovní kanál ČT4 sleduji jiţ od jeho vzniku v roce 2006 a dá se říci, ţe se v jeho vývoji dobře orientuji. Nejdříve postupně rozeberu pojmy, které přímo souvisí s tématem. Pojmy jako sport, média, globalizace podrobně teoreticky zpracuji. Dostanu se i ke shrnutí sportovního vysílání v České republice. V druhé

6

části se zaměřím podrobně na třetí rok vysílání sportovního kanálu České televize, zhodnotím skladbu vysílání a vyvodím ze zkoumaných dat závěry.

7

1.

Literární přehled problematiky

1.1 Pojem sport Definice pojmu sport není úplně jednoduchý a jednoznačný úkol, protoţe různí autoři tento pojem chápou trochu jinak. Sekot (2008) jej například definuje takto: „Sport konceptuálně chápeme jako institucionalizovanou pohybovou aktivitu motivovanou zvýšením celkové kondice, osobním prožitkem, či cíleným výsledkem nebo výkonem. Nedílnou součástí tohoto vymezení je nejen její pohybová složka, nýbrž i důraz na její institucionální povahu. Nikoliv tedy jakákoliv pohybová aktivita, nýbrž ta, která je institucionálně charakterizována a vnímána jako sportovní.“ (Sekot, 2008, s. 10). Grexa (2009) naopak chápe tento pojem takto: „Sport jako univerzum chápeme v nejširších souvislostech: nejen jako specifickou činnost zaměřenou na soutěživost a dosahování výkonnosti anebo maximálního výkonu, ale jako všechny fyzické aktivity, zaměřené na kultivaci přírodního základu člověka, jeho humanizaci.“ (Grexa, 2009, s. 5). Je tedy zřejmé, ţe se autoři liší zejména v šířce definice, kterou pojem definují.

1.2 Historický rozvoj sportu Podle Procházky (1985) se v pravěku vyvíjely pohybové aktivity (sport v širším měřítku) podle toho, co bylo nutné k přeţití. Lidské tělo a celkový ţivotní reţim se přizpůsoboval lovu a dalším nutným aktivitám. Šlo tedy hlavně o spontánní pohybové aktivity. Člověk se později uchýlil k zemědělství, proto také začal orientovat svou aktivitu podle vegetačních cyklů. Dlouhá staletí šlo zejména o zajišťování přeţití a s tím spjaté tělesné aktivity (Procházka, 1985). Nejvýraznější rozvoj pak zaznamenal sport v antickém Řecku, kde se o to zaslouţily dva městské státy. Athény se svým výchovným systémem zaměřeným na harmonii tělesné a duševní krásy (takzvanou kalokagáthii) a Sparta se svou vojenskou filosofií výchovy. Oba tyto výchovné systémy byly určeny ekonomickou

a

politickou

situací

státu,

většina

Řeků

se

přikláněla

k harmoničtějšímu athénskému systému. Právě antické Řecko dalo světu jeden

8

z nejvýznamnějších sportovních kultů – Olympijské hry, coţ byly náboţenské slavnosti sportu a umění. Olympijské hry se konaly od roku 776 př. n. l. s dvou aţ čtyřletou periodicitou aţ do roku 393 n. l., kdy je zakázal císař Theodósius I. (Grexa, 2009). Poté na dlouhou dobu zájem o pohybové aktivity a zdokonalování tělesných atributů opadl. Na svědomí to mělo křesťanství, které po dlouhá staletí prostupovalo celou společností zejména v Evropě. Křesťanské náboţenství odsuzovalo činnosti, které souvisely s tělesnou stránkou lidského bytí, člověk se měl naplno oddávat duchovnímu ţivotu. Toto smýšlení na dlouhou dobu přibrzdilo rozvíjení věd zaměřených na lidské tělo a samotných pohybových aktivit. Podle Grexy (2009) zaznamenal sport, tak jak ho známe dnes, největší rozmach na přelomu 19. a 20. století. Díky průmyslové revoluci lidé začali mít stále více volného času. Sport jiţ nebyl pouze výsadou bohatších vrstev, ale prostupoval také dělnickou třídou. Grexa o tom píše: „V tomto vývojovém období se profesionální sport organizoval na základě peněz a podnikání, ale amatérský sport se postupně demokratizoval, přestával být záležitostí majetnějších vrstev a z jeho řad přestali být vylučováni manuálně pracující lidé“ (Grexa, 2009, s. 45-46). Zde také poprvé hovoříme o rozvoji sportu v mezinárodním měřítku. Podle Procházky (1985) se sport se začal pěstovat nejen ve sportovních klubech, ale také pronikal do činností tělovýchovných spolků. Stále více se sport prosazoval v osnovách školní tělesné výchovy. Do sportovního rozvoje zasáhly také vojenské konflikty a antagonismy států. Vzrostl význam tělesné připravenosti mladých lidí, schopných zapojit se do armády (Procházka, 1985). Sport se postupně stával stále sledovanějším a prostupoval ekonomickou, politickou a sociální sféru. Významným krokem bylo také znovuobnovení kultu olympijských her, o které se do velké míry zaslouţil Pierre de Coubertin. Ten jako jeden z prvních rozpoznal potenciál vyuţití olympijských tradic hlavně pro rozvoj sportu a mezinárodní mírové spolupráce. Dalším důleţitým efektem bylo vyuţití sportu jako univerzálního výchovného prostředku. Coubertin se zasadil o rozvoj sportu jako kulturně-sociálního fenoménu a vytvořil tímto hnutím koordinační 9

orgán a jednotný rámec, který tento rozvoj v mezinárodním měřítku řídil (Grexa, 2009).

1.3 Sport a společnost Sport je v současné době velmi úzce provázán s kaţdodenním ţivotem člověka. Zasahuje prakticky do kaţdé sféry lidské kultury a obě sloţky se navzájem ovlivňují. Sekot (2003) popsal tento vztah takto: „Sport je přímo osudově provázán s kulturní ideologií dané společnosti. Je tak výrazem obecných představ, idejí, hodnot a perspektiv, prostřednictvím kterých lidé zaujímají svoje postavení ve světě, hledají své místo v něm, vysvětlují si jeho fungování, poměřují míru důležitosti věcí kolem sebe, zvažují co je a co není správné a přirozené.“ Přitom kulturní ideologii chápe jako: „Systematický světonázorový pohled do světa každodenní logiky životů lidí ve společnosti. Je to fenomén měnící se v souladu s dynamikou společenských změn na pozadí různosti skupinových a osobních zájmů a idejí.“ (Sekot, 2003, s. 11). Soubor vévodících idejí a myšlenek nazýváme dominantní ideologií. Sport se na ni váţe v jednotlivých důleţitých oblastech, které je nutné si blíţe rozebrat. 1.3.1 Sport a ekonomika Provázanost sportu a ekonomiky je velmi viditelná hlavně v oblasti vrcholového výkonnostního sportu a to zejména v bohatých zemích. Jednotlivé investice se samozřejmě liší podle oblíbenosti sportu a jeho sledovanosti. Ať uţ jde o investice do velkých sportovišť, nemalé náklady do vybavení a výstroje, sponzoring, reklama, sportovní sázky, atd. Dále pak k současnému vývoji sportovní sféry neodmyslitelně patří obrovský nárůst příjmů sportovních hvězd (Sekot, 2003). Pro ilustraci, kam aţ se mohou šplhat příjmy sportovců, časopis Forbes kaţdý rok vydává ţebříček deseti nejvíce vydělávajících sportovců na světě. Částky se sestavují z jejich platů, odměn, z různých licencí, apod. V období od 1. května 2011 do 1. května 2012 se na prvních pěti pozicích umístili (v závorce je uvedeno sportovní odvětví a roční příjem):

10

Floyd Mayweather (box – 85 mil. USD) Manny Pacquiao (box – 62 mil. USD) Tiger Woods (golf - 59,4 mil. USD) LeBron James (basketbal – 53 mil. USD) Roger Federer (tenis – 52,7 mil. USD) (http://www.top10list.cz/top-10-nejlepe-placeni-sportovci-za-rok-2012/). S ekonomickou sférou přímo souvisí také mediální sloţka lidské kultury. Sekot (2003) toto téma vidí tak, ţe svět sportu a masových médií posiluje kulturně zakotvené působení sportu na společnost a vnímá jej jako formu zábavy a tvorby globálně přejímaných spotřebních hodnot (Sekot, 2003). 1.3.2 Sport a politika Ačkoliv se často mluví o apolitičnosti sportu a o tom, ţe sport by měl být od této sloţky oproštěn, často můţeme být svědky opaku. Často se stává, ţe sport na půdě politiky vyvolává určité asociace s pocity národního sebevědomí a státní identity. Sportovní úspěchy pak mohou a bývají vyuţívány či zneuţívány ke zvýšení renomé v globálních politických vztazích (Sekot, 2003). V historii mohu pro představu vybrat pár situací, kdy k podobnému zneuţití došlo. „Přímo klasickým příkladem spojení politiky a sportu bylo zneužití olympijské myšlenky nacistickým Německem v přípravách a provedení Her XI. Olympiády v Berlíně v roce 1936. Postoj, který k tomu zaujali tehdejší představitelé Mezinárodního olympijského výboru, svědčí o jejich politické zaslepenosti. V podobném duchu, třebaže v menším měřítku, využil fašistický režim v Itálii fotbalového mistrovství světa v roce 1934.“ (Procházka, 1985, s. 20). 1.3.3 Sport a výchova Sport podle Sekota (2006) hraje velkou roli také, co se týče vzdělávání a výchovy, a to hlavně protoţe se tělesná cvičení dostala prakticky po celém světě do učebních osnov na školách. Dále se také sport do velké míry prosazuje na školní půdě v rámci různých sportovních klání – například středoškolské a vysokoškolské soutěţe, přebory či závody. 11

O výchovných účincích sportu se hovoří i v mimoškolním prostředí. V oblasti výzkumu třídní, etnické nebo rasové logiky se má za to, ţe aktivní sportování má velký účinek při utváření pozitivních charakterových rysů (Sekot, 2006). 1.3.4 Sport a náboženství „Vzájemné vztahy sportu a náboženství upozorňují na mnohdy rozporuplný postoj jednotlivých náboženství k pohybovým aktivitám, a sportu obecně, na úlohu církví při sponzorování sportovních aktivit či na mnohdy spornou deklarativní náboženskou motivaci vrcholných sportovních výkonů.“ (Sekot, 2006, s. 16).

1.4 Sport a média Komunikace mezi lidmi je jedním z pilířů lidské jedinečnosti. Podle Sekota (2004) je komunikační sloţka v soudobé společnosti jednou z jejích nejhlavnějších charakteristik. „Sociální komunikace – jako proces, v jehož rámci se sdělují či vyměňují informace v rámci sociální interakce – je předpokladem vytváření společenských skupin a existence mezilidských vztahů. Přitom je zřejmé, že nejvýznamnějším informačním a komunikačním prostředkem současnosti jsou bezpochyby sdělovací a komunikační systémy, tzv. masová média. Ty běžně chápeme jako sdělovací systémy, akty a prostředky, pomocí nichž jsou zprávy zakódované v těchto systémech předávány konzumentům – velkému, anonymnímu a heterogennímu souboru adresátů.“ Pro plné pochopení šíře a hloubky společnosti je velmi důleţitě zaměřit se právě na oblast masových médií. „Mediální sport, obdobně jako všechny oblasti kultury, je vytvářen, organizován a ovládán lidmi, jejichž ideje jsou odvozovány z jejich sociální zkušenosti. I sportovní média jsou tudíž sociálně konstruovaný jev.“ (Sekot, 2004, s. 26). Pokud je řeč o masových médiích, nejčastěji jsou odborníky zmiňovány výhody jako rychlost přístupu k informacím a jejich masovost. Oprávněně se pak

12

ale přiřazují negativní stránky – masové šíření nejniţší úrovně vkusu (myšlenková plytkost, povrchnost zábavy a myšlenková manipulace, apod.) (Sekot, 2004). Sport i masová média jsou bezpochyby důleţitou součástí současného světa. Ruku v ruce s tím jde také fakt, ţe sportovní programy tvoří právě v důsledku této pevné provázanosti značnou programovou sloţku všech současných populárních komunikačních prostředků. Mediálně atraktivní sporty jsou tak především pro televizní společnosti důleţitým zdrojem příjmů a silným impulsem pro zvyšování diváckého zájmu. Sport v médiích se stává důleţitou a neoddiskutovatelnou součástí naší existence. Kaţdodenně získáváme informace o sportu a lidech kolem něj. To zpětně ovlivňuje náš pohled na svět. A hlavně: velká podívaná mediálního sportu nabízí širokou paletu zábavy (Sekot, 2004). 1.4.1 Sportovní média Sekot (2004) v rámci vývoje fenoménu sportovních médií definuje pojem globální mediální sportovní síť, která přímo souvisí s rozvojem elektronických médií, které dokonce nabízí speciální sportovně zaměřené kanály (například Sky Sports, DigiSport, ESPN, apod.). Tyto kanály poté disponují obrovským komerčním potenciálem. „Globální povaha mediálního sportu je organicky provázána s „velkým byznysem“. Mediální sport je rapidně rostoucí komerční průmysl s ročním obratem cca 250 miliard dolarů. Televizní společnosti platí více než 800 milionů dolarů za přenosová práva z letních Olympijských her. Televizní průmysl tak přímo financuje sporty jako fotbal v Británii či „velkou čtyřku“ (baseball, basketbal, americký fotbal, lední hokej) ve Spojených státech amerických. K tomu přistupuje spletitá a stěží exaktně proniknutelná síť reklamní a obchodní provázanosti světa vrcholového sportu a mediálních institucí.“ (Sekot, 2004, s. 28). Vztahy mezi jednotlivými sloţkami - sportem, masovými médii a společností - jsou v sociologii souhrnně označovány jako mediální sportovní komplex. V něm na jedné straně stojí sportovní a mediální organizace a na straně druhé marketingové organizace. Uprostřed jako výsledek působení pak stojí

13

medializovaný sport. Tím je zajištěna jak produkce, tak i konzumace mediálního sportu (Sekot, 2004). Podle Sekota (2006) se tak masová média během dynamizace procesu technických inovací a rozvoje komerčních praktik stala institucí jasně zaměřenou na ekonomický zisk a přitom posílila i svůj význam jako jedinečný prostředek masové komunikace (Sekot, 2006). Masmédia jsou ve světě profesionálního sportu velmi důleţitá. „Vzájemná závislost vztahů mezi sportovními organizacemi, mediálními společnostmi a marketingovými agenturami je nepochybně životodárným zdrojem existence komerčního diváckého sportu. Přitom si musíme uvědomovat, že masová média nesehrávají ve všech sportovních odvětvích stejnou úlohu.“ (Sekot, 2004, s. 30). Zatímco na některé sporty nemají média prakticky ţádný ekonomický vliv, jiné sporty, jako je například fotbal, basketbal, baseball, lední hokej, kriket či lehká atletika jsou na médiích silně ekonomicky závislé. Tuto závislost často umocňuje i sponzorství komerčních agentur a zadavatelů reklamy, jako zdroje příjmů (Sekot, 2004). 1.4.2 Formy zprostředkování sportovních událostí Popisem různých forem zprostředkování sportu masám se zabývá Jan Děkanovský v knize Sport, média a mýty (2008). Podle něj je základ popularity sportovních médií zakotven ve dvou atributech. Prvním impulsem přitahujícím zájem lidí je nejistota výsledku (a z ní pramenící napětí a úzkost diváků), která sportovní události provází. Proto je v tomto smyslu zprostředkování sportu nejdůleţitější přímé vysílání, tedy televize či rozhlas. „Dá se říci, že teprve rozvoj vysílacích technologií (zejména stacionárních přenosových družic), které umožnily prakticky bez omezení distribuovat televizní signál z libovolného místa na zeměkouli do jiného, stejně libovolného, dovolil skutečné zpopularizování sportu. Tím, že tento technický rozmach zprostředkoval divákům sportovní události v reálném čase z jakéhokoliv pozemského sportoviště, učinil ze sportu součást globální masové kultury.“

14

(Děkanovský, 2008, s. 35). Prvním aspektem je tedy autenticita sportovního výkonu. Druhým atributem masového zájmu je podle Děkanovského (2008) lidská záliba v příbězích. „Narativu je ostatně přisuzován ústřední význam nejen v literárních, ale i v kulturních teoriích. Právě ty tvrdí, že se pokoušíme světu porozumět především prostřednictvím příběhů. Život kolem nás se neřídí vědeckou logikou příčiny a následku, nýbrž logikou příběhu. Záliba ve vyprávění příběhů i v naslouchání jim je doložitelná ve všech kulturách, existovala i v preliterárních společnostech a nabývá statutu antropologické konstanty.“ Spojením těchto dvou aspektů se pak vytváří to, co táhne masy k obrazovkám - autentický (nefiktivní) narativ – skutečný příběh (Děkanovský, 2008, s. 36). 1.4.2.1 Tištěná média „Obrátíme-li nyní pozornost k tištěným médiím periodického typu, seznáme, že sportovní dění v nich již delší dobu zaujímá podstatnou a nezastupitelnou roli. Omezíme-li se pouze na české prostředí, zjistíme, že všechny velké deníky obsahují sportovní stránky (a jeden deník je dokonce sportu věnován kompletně). Pokud má periodikum ambice usilovat o co nejširší čtenářskou obec, musí dát sportu rozhodně značný prostor. Poučná je v tomto ohledu historie polistopadových Lidových novin, které zprvu sport prezentovaly jen jako zcela okrajovou záležitost a omezovaly své reference o něm pouze na strohé výsledkové zpravodajství. Postupem času se ukázalo, že taková koncepce zásadním způsobem zužuje profil čtenářské obce, kterou jsou noviny schopny oslovit. Nezbylo tedy než sportovní stránky rozšířit a základní zpravodajství - snadno a rychleji dostupné jinými typy médií (teletext, internet, textové zpravodajství doručované do mobilních telefonů) - doplnit dalšími novinářskými žánry. Nezbytně se tak nyní sport nabízí i v rozhovorech s aktéry, profilech slavných sportovců, zasvěcených komentářích odborníků nebo v historických exkursech, které čtenářům přibližují širší kontext dané sportovní události.“ (Děkanovský, 2008, s. 42).

15

1.4.2.2 Rozhlas Podle Děkanovského (2008) má rozhlas velkou zásluhu na popularizaci sportu, v současnosti je však uţ prakticky úplně vytlačen televizním vysíláním. Je to hlavně proto, ţe vizuální vnímání zápasu je velice obtíţné nahradit pouze verbálním komentářem. Aţ do masového rozšíření televize, byl však právě rozhlas hlavním zprostředkovatelem přímého sportovního přenosu. Rozhlasová reportáţ přeţila aţ dodnes, ovšem vyuţívána je většinou pouze posluchači, kteří z určitého důvodu nemohou přenos sledovat právě v televizi. „Z povahy média je zřejmé, že reportér musí verbálním projevem nahradit v reálném čase vizuální vjem. Musí zvolit takový popis, který bude trefný a výstižný; současně ale natolik stručný, aby udržel krok s reálně probíhajícím dějem. Takové reportování je velmi obtížné – reportér si nemůže dovolit odmlky ve chvílích, kdy hra či závod (v televizním přenosu) komentář nepotřebuje.“ Nutná je také obsáhlá slovní zásoba reportéra, která zabraňuje častému vyuţívání klišé a opakování slovních obratů (Děkanovský, 2008, s. 49). 1.4.2.3 Televize „Televizní

přímý

přenos

je

v současné

době

nejdůležitějším

a nejrozšířenějším způsobem prezentace sportu a v této podobě oslovuje největší počet recipientů. Technická úroveň prostředků, jimiž je nám sport v přenosech přibližován, dosáhla takové úrovně, že se možnosti zachycení sportu v reálném čase přibližují možnostem inscenovaného (hraného) filmu. Televizní kamery dnes mohou sledovat sportovní dění z mnoha různých pohledů: jsou umístěny pod úrovní hladiny vody v bazénech, bývají součástí závodních automobilů, skrývají se v hokejové brance, ve stopě nájezdu skokanského můstku, apod.“ (Děkanovský, 2008, s. 62). Dále se Děkanovský (2008) ztotoţňuje s myšlenkou, ţe samotné komentování v tomto čím dál tím podrobnějším a kvalitnějším vizuálním přenosu sportu, postupně přechází do pozadí. Komentátor se omezuje na to, ţe přidává minimum informací, protoţe síla obrazu musí přebít vše ostatní (Děkanovský, 2008).

16

Podle Ashwella (2000) se právě televize v posledních dvaceti aţ třiceti letech stala „oknem do celého světa“. Je bez pochyb, ţe právě toto médium hraje obrovskou roli v rámci zprostředkování sportu velkému počtu diváků. Podle statistik The Television Bureau of Advertising 99,4 milionů z celkových 100 milionů domácností v USA vlastní alespoň jednu televizi. Tři čtvrtiny těchto domácností pak vlastní dvě a více televizních zařízení. V typické americké domácnosti je televize puštěna průměrně sedm hodin denně. To vše vytváří samozřejmě obrovský reklamní prostor, do kterého pouze v USA v roce 1997 přiteklo 44,5 miliard dolarů. Tato částka se oproti předchozímu roku zvětšila o 2 miliardy (Mullin, 2000). Televize nabízí divákům zdaleka to nejlepší zpracování sportu ze všech médií. Technologie jdou velice rychle dopředu, a proto se daří diváky vtáhnout čím dál tím více do děje. Televizní přenosy se snaţí diváky co nejvíce přiblíţit dění na hřišti, jakoby seděli přímo v přední řadě. V současnosti je jiţ poměrně běţné sledovat sportovní přenosy v HD kvalitě.

To ale není vše – v oblasti

televizních sportovních přenosů existuje velké konkurenční prostředí, proto v současné době nestačí pouze „ostrý obraz“. Divák má v současnosti moţnost nahlíţet na přenášenou akci z různých pohledů a úhlů, mezi kterými se dá i přepínat. Standardní součástí přenosů se staly různé tabulky se statistikami, aktuálními zajímavostmi a dalšími informacemi, které ještě lépe popisují dění a doplňují tak slovo komentátora. Digitální přenos navíc umoţňuje divákům například zastavit ţivý přenos, přehrát si znovu zajímavou akci, a poté se vrátit k přímému vysílání. Televizní vysílání má velkou sílu a do velké míry ovlivňuje samotné sportovní akce. Dokladem toho je stanice Sky TV, která vlastní vysílací práva na britské nejvyšší soutěţe v ragby a fotbalu. Časy jednotlivých začátků zápasů se postupně více podřizují televizním divákům, coţ občas můţe být proti zájmům samotných hráčů a hlavně fanoušků přímo na stadionu. Například ve fotbalové Premier League se nesetkal s vřelým přijetím čas výkopu v sobotu okolo oběda (13:45). Ještě více diskutovaný je výkop v pondělí večer okolo 21:00,

17

který často nabourává plány fanoušků hostujících týmů, hlavně vzhledem k jejich zaměstnání (Blakey, 2011). 1.4.2.4 Internet a nová média Největší výhodou internetu je, ţe spojuje dohromady všechny předchozí formy zprostředkování informací. „Sportovní informace můžeme na internetu nalézt v elektronických verzích papírových novin a časopisů, oficiálních stránkách jednotlivých sportovců, klubů, národních i mezinárodních svazů a organizací, zájmových, profesionálně vytvářených magazínech, ale také na nespočetných stránkách fanoušků, fan klubů a jiných nadšenců.“ (Děkanovský, 2008, s. 78). Internet je médium význačné svou aktuálností a rozsahem informací (uţivatel má moţnost vyhledat informace z celého světa a z různých časových období). Další výhodou internetových zpravodajských serverů je neomezenost psaného textu oproti tištěným médiím. Tyto servery si tak mohou dovolit přiřazovat k článkům další související podrobnosti, komentáře, apod. Výhodou je taky interaktivnost webu – prakticky za kaţdý článek můţe být dosazen prostor pro diskuzi čtenářů, ze kterého mohou správci stránek čerpat zpětnou vazbu (musí se však zajistit ochrana proti anonymním příspěvkům, které mohou mít vulgární, rasistický nebo jinak uráţlivý obsah). (Děkanovský, 2008). Takzvaná nová sportovní média se pojí s veškerými zařízeními, které jsou schopné přijímat a odesílat digitální obsah (mluvený, psaný projev, obrázky, atd.). Hlavními představiteli této kategorie jsou tzv. web-based a mobilní komunikační zařízení, které umoţňují inovativní a personalizovanou komunikaci s konzumenty sportovních událostí. Hlavně takzvané chytré telefony umoţňují sledování různých sportovních událostí a novinek a následnou komunikaci o nich. Globální růst mnoţství těchto zařízení je další příleţitostí zisků pro vlastníky práv, která nemůţe být opomíjena. Pomocí těchto technologických novinek se lidé mohou spojovat do skupin se stejným zaměřením. A samotným sportovním organizacím, velkým i malým, je umoţněno přímo zasáhnout cílovou skupinu na trhu (Blakey, 2011).

18

1.4.3 Komercionalizace sportu V rámci problematiky zvyšování komercionalizace sportu v médiích vystupují tři subjekty: na jedné straně sportovní organizace a mediální společnosti a na straně druhé marketingové subjekty. Marketingové subjekty mají zájem o zveřejňování svých reklam v určitém vysílacím čase nebo v rámci určité sportovní akce. To jim přináší zpětný uţitek, a to nejen přímý – zvýšení prodeje, apod., ale například také zvýšení prestiţe značky. Za tento čas zadavatelé reklam platí a jejich hlavním zájmem je co nejvyšší vyuţití vynaloţených peněz. Tento koloběh komercionalizace se vytvářel a zrychloval v návaznosti na rozvoj televizní a přenosové techniky. Aby však mediální společnost mohla nabízet reklamní čas, musí vyřešit otázku vysílacích práv. V procesu prodeje práv má hlavní slovo jejich drţitel. Goffová a Ashwell (2008) popsali tři hlavní způsoby, jak můţe drţitel s vysílacími právy naloţit. Prvním způsobem je situace, kdy určité médium zakoupí veškerá práva i s právem na produkci – v tomto případě má tato mediální společnost na starosti veškeré výdaje na „výrobu sportovní akce“, na druhé straně má však právo nakládat s reklamním časem po svém. Druhá situace můţe nastat, pokud společnost zakoupí od drţitele pouze práva na vysílání (o organizaci samotné akce se stará drţitel). V tomto případě dochází většinou k rozdělení reklamního času mezi médium a drţitele práv. Třetí moţností je, ţe drţitel práv kupuje od mediální společnosti určité časové bloky ve vysílání, sám pak organizuje událost a sám prodává reklamní prostor. Společnost tak sice nemá ţádná rizika ztráty (neinvestuje ţádné finanční prostředky), ale také nemá kromě prodeje vysílacího času ţádný profit (Masteralexis, 2008). Pro představu, kam aţ se mohou vyšplhat ceny reklamního času, poslouţí jeden příklad za všechny – finále ligy amerického fotbalu NFL, takzvaný Super Bowl. V roce 2012 se totiţ průměrné ceny 30 sekundových reklamních spotů

19

vyšplhaly na 3,5 milionu dolarů. Za prodej reklamního času v tomto utkání vydělala stanice NBC 245 milionů dolarů, počet oslovených lidí u obrazovek přesahuje

kaţdoročně

100

milionů

(http://www.tyden.cz/rubriky/media/reklama/blizi-se-prehlidka-nejdrazsichreklam-pulminuta-za-4-miliony-dolaru_222179.html). V rámci procesu komercionalizace sportu je dáván velký důraz na atraktivitu sportovní události (zápas, ţivotní příběh sportovce, apod.), která přiláká velký zájem veřejnosti a tím i větší zájem o reklamní čas. „Sport je skutečně na televizní obrazovce prezentován tak, aby byl v co největší míře divácky atraktivní. To jistě divák ve většině případů vítá. Některé silně komerčně orientované sporty se však stávají stále osudověji závislé na televizi, sponzorství a příjmu z reklam. Udržitelnost ekonomických a mocenských vazeb na tomto poli je zejména v rukou těch, kteří tahají za nitky fungování mediální sportovní scény.“ (Sekot, 2004, s. 29). 1.4.3.1 Reklama na sportovištích Vedle reklamního času vyuţívaného přímo v rámci sportovního přenosu, je velice rozšířená také reklama přímo na sportovištích a také přímo na sportovcích, která se také přímo pojí i na televizní přenosy. Pojem sportovní reklama se vztahuje k reklamě, kde se vyuţívá specifických viditelných prostor například na dresech či výstroji sportovců, sportovním náčiní, atd. Tyto reklamy můţeme dělit podle vyuţití jednotlivých reklamních míst: reklama na dresech a sportovních oděvech reklama na startovních číslech reklama na mantinelu reklama na sportovním nářadí či náčiní reklama na výsledkových tabulích (kostky nad ledem, atp.) reklamní panely a transparenty Tento typ reklamy je pro sportovní odvětví velmi důleţitý a často tvoří značnou část příjmu jednotlivých sportovních organizací, či samotných sportovců.

20

Tyto reklamy splňují hlavně informační, přesvědčovací a upomínací funkci. Je třeba brát v úvahu, ţe sport sleduje velké mnoţství lidí a právě v závislosti na růstu sledovanosti roste také prestiţ jednotlivých reklamních prostor. Důleţitým reklamním motivem je výkonnost, společenské postavení, prestiţ a image předních světových sportovců a organizací (Čáslavová, 2009). Se zvyšujícím se zájmem o inzerci přímo na sportovišti však souvisí i určité negativní efekty. Jako ideální příklad můţe slouţit porovnání mezi českou hokejovou extraligou a zámořskou NHL. V české extralize je totiţ běţným jevem reklamní prostor přímo na ledové ploše a mantinelech. Týmy se snaţí co nejvíce tento prostor vyuţívat, jenţe to poté můţe vést k nepřehlednosti samotného utkání, protoţe se zhoršuje viditelnost puku (zejména v televizním přenosu). V NHL byl jiţ tento trend omezen a reklam se vyuţívá pouze ve středním pásmu a

jen

pro

značky,

které

propaguje

soutěţ

jako

celek

(http://sport.ihned.cz/hokej/c1-52889510-vycistete-extraligovy-led-od-reklamvola-trinec-ostatni-ale-neefektivni-reklamu-potrebuji).

1.5 Česká televize Česká televize byla zřízena ke dni 1. ledna 1992 zákonem o České televizi jako televize veřejné sluţby. Statutárním orgánem je generální ředitel jmenovaný Radou České televize na šestileté období. Od roku 2011 je generálním ředitelem ing. Petr Dvořák. Kontrolním orgánem ČT je Rada České televize, která má 15 členů a je volená Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR na 6 let, s dvouletou obměnou jedné třetiny členů. ČT disponuje třemi organizačními částmi. Jsou jimi ČT v Praze, Televizní studio Brno a Televizní studio Ostrava. Organizační struktura je naznačena v příloze 1. ČT v současnosti provozuje čtyři televizní kanály (plnoformátové ČT1, ČT2, zpravodajský ČT24 a sportovní ČT Sport). Zajištěno je vysílání 24 hodin denně - pozemní, druţicové, internetové i pro mobilní platformy. Celostátní i regionální.

21

Co se týče hospodaření, ČT je samostatný subjekt nezávislý na státním rozpočtu. Financování je zajištěno z televizních poplatků (rozhodující část příjmů - od 1. 1. 2008 byl zvýšen televizní poplatek na 135 Kč měsíčně) a zákonem vymezené podnikatelské činnosti (reklama, sponzoring aj. - doplňkový zdroj příjmů). ČT je navíc členem různých mezinárodních organizací (Evropská vysílací

unie,

celosvětové

sdruţení

vysílatelů

veřejné

sluţby,

atd.).

(http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/zakladni-informace-o-ct/). Rozpočet pro rok 2008 byl schválen Radou České televize jako vyrovnaný. „Náklady nezbytné k zabezpečení činnosti a dlouhodobých plánů České televize jsou vyčísleny ve výši 7 030 milionů Kč. Plné krytí těchto nákladů je zajištěno v rámci plánovaných příjmů. Schváleným rozpočtem na rok 2008 naplňuje Česká televize tři rozhodující body, tj. zvýšení rozpočtových prostředků pro program, na investice a na zajištění digitalizace.“

(http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/press/tiskove-

zpravy/?id=2920&strana-2=103&category=2). 1.5.1 Digitalizace vysílání v Česku „Vývoj médií po roce 1989 představoval i zásadní proměnu jejich technické základny a výrobní technologie, a to jednak proto, že používaná technika zastarávala, ale také proto, že s počátkem 90. let se začala zásadně měnit technická povaha mediální produkce ve světě a české prostředí - žádající inovace - bylo těmto změnám otevřené.“ (Bednařík, 2011, s. 380-381). V 90. letech se začali v českém prostředí objevovat zahraniční investoři, kteří tvář médií v Česku začali měnit. Tomuto vývoji napomáhal vývoj ve světě: digitalizace komunikace, rozvoj moderních telekomunikačních sítí umoţňujících vývoj mobilních telefonních spojení a kabelových a satelitních přenosů, apod. „Ve druhé polovině první dekády nového století se výrazněji urychlil vývoj televizního vysílání podporovaný digitalizací vysílaného signálu. Ta znamenala nejen daleko rychlejší rozvoj vysílačů. Součástí procesu digitalizace bylo zahájení vysílání nových televizních stanic. Veřejnoprávní Česká televize spustila v květnu

22

2005 zpravodajský kanál ČT24 a v únoru 2006 sportovní kanál ČT4.“ (Bednařík, 2011, s. 380-381). 1.5.2 ČT4 SPORT Televizní kanál ČT4 SPORT zařadila Česká televize do svého vysílání v roce 2006 u příleţitosti zahájení Zimních olympijských her v Turíně. Řádné vysílání začalo 10. února 2006 a stanice se okamţitě stala jedním z nejdůleţitějších přínosů digitalizace v Česku, protoţe významně rozšířila programovou nabídku digitálního zemského vysílání. Tento sportovní kanál se začal okamţitě zaměřovat zejména na sportovní události s českou účastí. Podle šéfredaktora Otakara Černého to byl od počátku záměr celé redakce - preferovat českou sportovní scénu. Vedle přímých přenosů a záznamů ze širokého výběru sportovních akcí nabízí programové schéma ČT4 navíc mnoţství různých besed, magazínů vzpomínkových pořadů i dokumentů. „Od 1. ledna 2008 vysílá ČT4 čtyřiadvacet hodin denně a od stejného data odbavuje své vysílání plně v širokoúhlém obrazovém formátu 16:9. Divákům jsou samozřejmě k dispozici doplňkové digitální služby.“ Mezi tyto sluţby patří i teletext, který je tematicky zaměřený a nabízí kompletní sportovní servis, tedy stránky plné výsledků, tabulek a zajímavostí. V roce 2008 se udála také jedna kosmetická úprava názvu kanálu. „V průběhu roku 2008 program ČT4 opustil původní označení ČT4 SPORT. Ostatně svou specializaci už nemusí nikomu připomínat. Po třech letech intenzivního rozvoje se totiž pyšní titulem jednoznačně nejsledovanějšího sportovního programu v České republice.“ (http://www.ceskatelevize.cz/vse-oct/press/digitalizace/?id=3716&strana-6=16&category=6). V roce 2012 dokonce došlo k další změně názvu. V rámci designových změn grafiky byl kanál ČT4 přejmenován na ČT Sport, proto můţe být označování tohoto kanálu v různých etapách vývoje matoucí.

23

1.5.2.1 Digitalizace a ČT4 Oba nové kanály (ČT4 i ČT24) se rychle probojovaly na přední pozici v ţebříčcích nejsledovanějších neceloplošných, respektive tematických kanálů. ČT4 se stala jednoznačně nejsledovanějším sportovním kanálem v České republice. Sledovanost tohoto programu České televize zvýšily také Letní olympijské hry v Pekingu – olympiáda denně přilákala pouze v rámci kanálu ČT4 rekordních více neţ 600 000 diváků (http://www.ceskatelevize.cz/vse-oct/press/digitalizace/?id=3701&strana-6=17&category=6). Česká televize se stala leaderem v rámci digitalizace v ČR. Od 31. října 2008 byl digitální signál dostupný na 49,8 % území státu pro 57,2 % obyvatel ČR, na konci roku (k 15. prosinci 2008) pak jiţ na 52,3 % území pro 58,1 % obyvatel (http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/press/digitalizace/?id=3618&strana6=17&category=6,

http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-

ct/press/digitalizace/?id=3529&strana-6=18&category=6). 1.5.2.2 Vedení a organizační struktura ČT4 Programový okruh ČT4 spadá v hlavní organizační struktuře do agendy program (příloha 2). Co se týče jednotlivých organizačních celků (Praha, Brno, Ostrava), kaţdý má pod sebou vlastní programové oddělení redakce sportu. Výkonným ředitelem sportovního kanálu ČT4 je od dubna roku 2010 Jiří Ponikelský. Mezi významné osobnosti ve vedení programového oddělení, které jsou spjaty se vznikem kanálu od jeho počátků, patří: Otakar Černý – šéfredaktor Otakar Černý byl externím členem Redakce sportu ČT jiţ od roku 1969, v Redakci zpravodajství ČT působí od 1. 8. 2002. Je to absolvent Pedagogické fakulty UK v Praze a v současné době se vedle pozice šéfredaktora účastní aktivně vysílání, a to v pořadu Na slovíčko.

24

Robert Záruba – šéfkomentátor Robert Záruba je jedna z nejpopulárnějších postav kanálu ČT4 sport. Je absolventem Fakulty ţurnalistiky UK v Praze. V Redakci sportu působí, ať uţ jako externí člen nebo zaměstnanec, s přestávkami jiţ od roku 1984. Je aktivním komentátorem (hokej, baseball, softbal, florbal), k 1. 9. 2010 komentoval 1127 sportovních akcí, z toho 906 přímých přenosů. Podílel se také na vzniku velkého mnoţství sportovních dokumentů. Za svůj osobní rekord povaţuje 19 hodin nepřetrţitého vysílání Olympijského studia v rámci OH v Sydney 2000. Vladimír Drbohlav - vedoucí oddělení mezinárodních přenosů Vladimír Drbohlav je absolventem Fakulty sociálních věd a publicistiky,

Fakulty ţurnalistiky na UK v Praze. Externím členem

Redakce sportu byl od roku 1971 do roku 1977. Od roku 1978 do současnosti je zaměstnancem Redakce zpravodajství ČT. Jeho hlavním pracovním úkolem je koordinace mezinárodních přenosů. Dalšími důleţitými postavami ve vedení ČT Sport jsou šéfredaktoři ve zbylých dvou organizačních celcích. V redakci sportu TS Brno je to Jaroslav Kříţ a

redakci

sportu

TS

Ostrava

je

to

Markéta

Grossmanová

(http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/lide/). 1.5.2.3 i-Vysílání a sportovní web ČT Česká televize věnuje náleţitou pozornost racionálnímu technologickému rozvoji, zejména technologiím reálně vyuţitelným širokou diváckou veřejností. Proto samozřejmě neopomíjí ani internet. Velkým plusem je internetové přímé vysílání a archiv, vše volně dostupné na webu www.ivysilani.cz. Uţivatelé zde mohou najít jak přímé přenosy, tak i záznamy pořadů z produkce ČT. V prosinci roku 2008 dokonce v televizní kvalitě, coţ zejména u sportovních přenosů ČT4 znamená velkou výhodu. Sportovní archiv obsahuje prakticky všechny pořady z vlastní výroby ČT zpětně

25

aţ k datu zahájení vysílání ČT4 SPORT (http://www.ceskatelevize.cz/vse-oct/press/digitalizace/?id=3623&strana-6=17&category=6). V rámci webových stránek ČT funguje také oddíl sportovního kanálu www.ceskatelevize.cz/sport, který začal fungovat jako plnohodnotný sportovnězpravodajský web. Uţivatel zde můţe najít novinky ze světového i českého sportovního dění, vše propojeno odkazy na jednotlivé záznamy ze sportovních událostí, atd. 1.5.2.4 Konkurence sportovního kanálu ČT4 Kanál ČT4 se dokázal během dvou let dostat na špici sledovanosti mezi sportovními kanály v Česku. Hlavním důvodem bylo, ţe kanál byl dostupný v pozemním

digitálním

vysílání

a

analogu,

zatímco

konkurence

byla

distribuována převáţně přes kabelovou televizi nebo satelit. Velkou výhodou oproti ostatním kanálům bylo zaměření na sportovní události s českou účastí. Od 2. ledna 2008 navíc ČT4 začala vysílat nepřetrţitě po celý den. Konkurenty ČT4 při jejím zrodu a v prvních letech působení byly hlavně televizní kanály Eurosport 1, Eurosport 2, Galaxie Sport a Sport. Největším soupeřem byl jednoznačně kabelově přenášený Eurosport, který těsně před spuštěním ČT4 zavedl jeden kanál kompletně v češtině. Eurosport je celoevropská sportovní televizní síť provozovaná francouzskou televizní skupinou TF1. Síť kanálů této televizní stanice je dostupná v 59 zemích světa ve 20 jazykových mutacích. Eurosport se zaměřuje zejména na tenis a cyklistiku, poskytuje přenosy z nejvýznamnějších světových akcí těchto sportů. Dále pak vysílá

fotbal,

atletiku,

box,

plavání,

motoristické

sporty,

atd.

(http://uk.eurosport.yahoo.com/). Galaxie Sport byl český sportovní televizní kanál, který začal vysílat 1. dubna 2002. Na tomto kanálu byla vysílána utkání Premier League, NFL, NBA, MLB, NHL, F1, ATP a mnoho dalších sportovních událostí. 4. října 2008 došlo k přejmenování stanice. Pod novým názvem Nova Sport funguje tento kanál do

26

současnosti

(http://www.digizone.cz/clanky/galaxie-sport-konci-prichazi-

sirokouhla-nova-sport/). Sport 1 je evropský sportovní kanál vysílající v Maďarsku, Rumunsku, Česku a na Slovensku. Zaměřuje se zejména na fotbal (Eredivisie, Ligue 1), americký

fotbal

(NFL),

hokej

(KHL),

(http://www.sport1tv.cz/index.php).

27

házenou,

basketbal,

atd.

2.

Cíl, výzkumné otázky a úkoly práce

Cíl práce Hlavním

cílem

této

bakalářské

práce

je

kompletní

monitoring

a vyhodnocení vysílání sportovního kanálu ČT4 v roce 2008.

Výzkumné otázky „Jaké sporty byly na ČT4 nejvíce vysílány v roce 2008?“ „Které nejvyšší české soutěţe byly nejvysílanější?“ „Které mezinárodní soutěţe a mítinky se na ČT4 vysílaly?“ „Jaká byla skladba doplňkových pořadů na ČT4?“

Úkoly práce Ke splnění cíle bakalářské práce a k zodpovězení výzkumných otázek jsem si zvolil tyto úkoly práce: 1. Prostudování dostupné literatury z oblasti médií a sportu. 2. Provedení kompletního monitoringu vysílání kanálu ČT4 ve zvoleném roce. 3. Výběr relevantních dat získaných při monitoringu a jejich srovnání. 4. Vyvození závěru výzkumu z výsledných dat.

28

3.

Metodika práce

Charakteristika souboru V praktické části bakalářské práce jsem se zabýval výzkumem hlavního informačního zdroje, a to archivního programu vysílání kanálu ČT4 na webových stránkách České televize. Vybral jsem si dva základní ukazatele, které jsem při monitoringu celého vysílání v roce 2008 zaznamenával. Pořady jsem rozdělil na sportovní přenosy a doplňkové pořady (magazíny, dokumenty,…). Prvním ukazatelem byla doba, po kterou byl určitý pořad vysílán. U sportovních přenosů jsem u tohoto ukazatele ještě rozlišoval, jestli se jedná o přímý přenos či záznam. Druhým ukazatelem pak byla četnost vysílání jednotlivých akcí, kdy jsem zaznamenával počet dní, ve kterých byla určitá sportovní akce, liga nebo mítink vysílána. Jakmile jsem dokončil monitoring a rozdělil do kategorií jednotlivé pořady, zaměřil jsem se na výběr jednotlivých relevantních dat. Začal jsem postupně sledovat výsledky nejvysílanějších sportů, českých i zahraničních lig, světových šampionátů. Později jsem se zaměřil také na jednotlivé kategorie doplňkových pořadů. Ke konci jsem se také zabýval zpracováním různých informací z vysílání jedné z největších světových sportovních událostí – Letních olympijských her. V roce 2008 se Česká televize starala o celkové zprostředkování olympiády v čínském Pekingu. Při výzkumu jsem se řídil hlavně časy začátku a konce vysílání jednotlivých pořadů, podle toho, jak byly uvedeny v programu. Je nutné dodat, ţe v těchto časech jsou zahrnuty také různé reklamní spoty, upoutávky, prostoje ve vysílání a podobně. Výzkum v praxi Monitoring webového archivu ČT4 jsem provedl v lednu 2013. Jednalo se o přibliţně 100 hodin usilovného zaznamenávání jednotlivých časů a dnů. Tento monitoring jsem prováděl velmi pečlivě, takţe v rámci jednotlivých sportovních odvětví jsem zaznamenával i data týkající se jednotlivých sportovních akcí 29

v rámci daného odvětví. Jednotlivé údaje jsem navíc zaznamenával postupně a ukládal je po jednotlivých měsících, coţ by mohlo slouţit k ještě detailnějšímu zkoumání. Po monitoringu následovalo setřídění jednotlivých dat a výběr těch informací, které jsem dále vyuţil při vyhodnocení vysílání v praktické části práce. Tato fáze výzkumu pak zabrala přibliţně další měsíc.

30

4.

Rozbor vysílání kanálu ČT4 SPORT v roce 2008 V praktické části práce nejdříve obecně rozeberu vysílání kanálu ČT4

v roce 2008 na základě dokumentu „Analýza programu ČT4 za rok 2008“, který mi poskytla přímo redakce sportu České televize. Poté se budu zabývat konkrétními výsledky výzkumu vysílání. Vyberu, podrobně rozeberu a porovnám jednotlivé sporty, magazíny a ostatní doplňkové pořady.

4.1 Obecné informace o vysílání Rok 2008 byl pro program ČT4 přelomový, významný, náročný a svým způsobem mimořádný.

Od 2. února se definitivně rozšířilo vysílání na

24 hodin denně. Vedle celé řady významných sportovních událostí se konala ta nejvýznamnější moţná, a to Letní olympijské hry v Pekingu. Tento rok byl zároveň ve znamení pokračujícího přesunu vysílání některých významných sportovních akcí, zahraničních i domácích, z programu ČT2 na program ČT4. To odpovídalo dlouhodobému záměru a strategickému plánu České televize. Tento trend souvisel hlavně s pokračující digitalizací. Docházelo ke zvyšování procenta penetrace a tím se samozřejmě zvyšovala také sledovanost (u některých pořadů vzrostla enormně). ČT4 se stala nepostradatelnou součástí veřejnoprávního vysílání s pestrou nabídkou pořadů, která nemá na obdobných sportovních kanálech obdoby. Dá se říct, ţe program ČT4 prošel v roce 2008 velkou zatěţkávací zkouškou. Rozšířila se také programová nabídka, jednak co se týče jednotlivých sportovních odvětví a jejich domácích, zahraničních či mezinárodních soutěţí, ale také v rámci ţánrové pestrosti. Vedle sportovních přenosů, které tvoří kostru vysílání, mohli diváci v roce 2008 shlédnout také pravidelné zpravodajské a publicistické pořady, reportáţe, dokumenty, magazíny, diskusní pořady, retro pořady, apod. 4.1.1 Široký záběr ČT4 Rok 2007 se nesl v duchu stabilizace programu, určitého vyhraňování a hledání tváře. V roce 2008 došlo k pokroku kupředu. Program průběţně 31

poskytoval své stále početnější divácké obci obsáhlejší servis se stále se zvětšující nabídkou sportovních pořadů. Tento rok se dále vyznačoval také stále rostoucí mírou flexibility – řada přímých přenosů významných akcí byla zařazována aktuálně a mnohdy na poslední chvíli, s ohledem na probíhající sportovní dění i diváckou poptávku. Důraz se však kladl na zachování celkové kvality pořadu. Program ČT4 se snaţil v roce 2008 o co nejširší pokrytí všeho důleţitého ze špičkového českého sportu a velkou většinu významných sportovních akcí, které se odehrávaly v zahraničí (vţdy s důrazem na účast českých sportovců). Zároveň však svůj prostor ve vysílání dostal také sport regionální, výkonnostní nebo sport handicapovaných. Dále se program v mnoha pořadech věnoval problémům a událostem, které souvisejí s dodrţováním sportovní cti a etiky. Jde zejména o taková témata, jako udělování cen fair play, a na druhé straně například excesy fanoušků na stadionech, dopingovou problematiku, apod. Co se týče publicistické oblasti, došlo ke zpestření nabídky besedních pořadů. Dále pak pokračovalo vysílání osvědčených a oblíbených formátů z minulých let. Došlo také k rozšíření produkce a vysílání dokumentárních pořadů, portrétů sportovců a také profilových pořadů vztahujících se k olympiádě v Pekingu. 4.1.2 Programová nabídka Hlavní částí sportovního vysílání programu ČT4 jsou samozřejmě přenosy z jednotlivých sportovních akcí. Ty se dají rozdělit: domácí přímé přenosy zahraniční přímé přenosy záznamy domácích přímých přenosů záznamy zahraničních přímých přenosů zkrácené záznamy domácích a zahraničních přenosů

32

Velkou předností tohoto kanálu je však také jiţ zmiňovaná široká paleta doplňkových pořadů, které se dělí: reportáţe původní

zpravodajské,

respektive

zpravodajsko-publicistické

pořady magazínové pořady domácí provenience magazínové pořady zahraniční provenience původní dokumentární pořady převzaté dokumentární pořady archivní pořady Redakce sportu instruktáţní a výchovné pořady

4.2 Výsledky výzkumu Podrobný výzkum provedený pomocí archivu pořadů kanálu ČT4 mi poskytl poměrně velké mnoţství dat. Jednotlivé údaje je moţné kombinovat a porovnávat a to mi dalo poměrně široké spektrum moţností, jak rozebrat vysílání v roce 2008. 4.2.1 TOP 10 nejvysílanějších sportů Porovnávání odvysílaného času v rámci jednotlivých sportovních odvětví se podle mě nabízí nejvíce. Tabulka 1 obsahuje shrnutí deseti nejvysílanějších sportů, které jsou seřazeny podle součtu celkového odvysílaného času. Při výzkumu jsem rozlišoval přímé přenosy a záznamy, jejichţ hodnoty jsou v tabulce naznačeny také.

33

Tab. 1 – TOP 10 nejvysílanějších sportů živě (h:m)

záznam (h:m)

dohromady (h:m)

fotbal

206:55

574:50

781:45

lední hokej

142:30

535:20

677:50

basketbal

203:05

474:10

677:15

motoristické sporty*

52:50

548:35

601:25

zimní sporty*

139:45

318:15

458:00

golf

143:40

280:45

424:25

volejbal

113:50

256:55

370:45

tenis

137:30

132:00

269:30

atletika*

43:00

203:55

246:55

házená

92:05

127:25

219:30

Zdroj: vlastní výzkum

V této tabulce je vidět, ţe nejvysílanějším sportem v roce 2008 se stal fotbal s náskokem více neţ sto hodin před hokejem. Podrobnějšímu porovnání těchto dlouhodobě nejoblíbenějších českých sportů se budu věnovat i dále. Co se týče fotbalu, snaţila se ČT4 nejčastěji zprostředkovat zápasy domácí nejvyšší soutěţe – Gambrinus ligy. Velmi často mohli diváci sledovat i přenosy z nejprestiţnější evropské klubové soutěţe Ligy mistrů. Často byla vysílána také německá nejvyšší fotbalová soutěţ Bundesliga. V ledním hokeji jednoznačně vévodila česká extraliga. Svůj prostor dostal také nový projekt hokejové Ligy mistrů. Protoţe se Česká televize zaměřuje hlavně na český sport, nemohly chybět ani přenosy z vrcholných reprezentačních akcí. Hlavně tedy mistrovství světa v ledním hokeji v Québecu a Halifaxu. Dále pak byly odvysílány všechny turnaje Euro Hockey Tour. Pro mě osobně bylo překvapením třetí místo basketbalu, který dostal prakticky stejný prostor ve vysílání jako lední hokej. Nejvíce se na obrazovkách objevovala národní basketbalová liga, těsně následovaná muţskou Evropskou ligou. Díky účasti ţenských druţstev se často vysílala také Evropská liga ţen.

34

V tabulce se pak na dalších místech objevují poloţky označené hvězdičkou. Hvězdička označuje to, ţe se nejedná o samostatný sport, ale celé sportovní odvětví. Jsou to na čtvrtém místě motorsport, na pátém zimní sporty a na devátém atletika. Jednotlivé kategorie v rámci těchto sportovních odvětví by se do tabulky nedostaly, ale kvůli příbuznosti jednotlivých sportů jsem je zařadil do výčtu. Dalším překvapením jsou podle mě také vysoká čísla u golfu, který se umístil jako šestý nejvysílanější sport. Jednoznačně zde vedou víkendové přenosy americké PGA Tour, která se objevovala nejčastěji v tří aţ čtyřhodinových vysílacích blocích. Minoritní roli zde pak hrají záznamy a reportáţe z českých golfových akcí. Hned za golfem následuje na sedmém místě volejbal, kdy byla nejčastěji vysílána muţská nejvyšší soutěţ. Na osmém místě pak figuruje tenis. Velkou část tenisového vysílání zaujímá jeden z nejvýznamnějších turnajů na světě – grandslamový Wimbledon. Chybět samozřejmě nemohly ani přenosy z týmových tenisových soutěţí Davis Cupu a Fed Cupu. Na posledním desátém místě se do tabulky dostala házená, zejména kvůli přenosům z české muţské extraligy. Nechyběly ani přenosy mezinárodních utkání, hlavně z mistrovství Evropy muţů konaného v Norsku. Těsně za házenou na jedenáctém místě se skončil florbal. Deset nejvysílanějších sportů je pak procentuálně znázorněno v grafu na následujícím obrázku 1.

35

házená atletika

fotbal 4.6%

tenis

5.2%

16.5%

5.7%

volejbal 7.8% 14.3%

golf

lední hokej

9.0%

9.7%

14.3%

basketbal

zimní sporty 12.7%

motorsport

Obr. 1 – Grafické znázornění nejvysílanějších sportů podle celkového času

Dalším zajímavým porovnáním těchto deseti nejvysílanějších sportů je také počet odvysílaných hodin v přímých přenosech a záznamech. V drtivé většině převaţují záznamy nad přímými přenosy. Z tabulky 1 lze vyčíst, ţe nejvíce přímých přenosů se vysílalo ve fotbale, těsně za ním následuje hokej. Tyto dva sporty se v přímých přenosech dostaly jako jediné přes 200 hodin. Za nimi je pak větší mezera. V počtu hodin vysílání ze záznamu pak vévodí opět fotbal, následovaný motorsportem a hokejem. Všechny tyto sporty byly v záznamech vysílány déle neţ 500 hodin. Na obrázku 2 je graficky znázorněno všech deset nevysílanějších sportů s rozdělením na přímé přenosy a záznamy.

36

čas (hod) 700 600 500 400 300 200 100 0

fotbal hokej basket moto zimní s. golf volejbal tenis atletika házená

Obr. 2 – Grafické srovnání přímých přenosů (zelená barva) a záznamů (červená barva) v TOP 10 vysílaných sportech Přímo ke statistikám srovnávajícím mnoţství času odvysílaného v přímých přenosech a záznamech lze přiřadit také hodnotu poměru mezi těmito údaji. Jak je vidět přímo z obrázku 2, málokdy se tento poměr dostane přes hodnotu 1. V roce 2008 se to z TOP 10 sportů stalo jen v případě tenisu. Extrémně malá hodnota například u motorsportu naznačuje, ţe je tendence tento sport přenášet spíše ze záznamu. V tabulce 2 jsou hodnoty poměru u všech TOP 10 odvysílaných sportů. Tab. 2 – Poměr přímých přenosů a záznamů TOP 10 sportů poměr PP/Z fotbal

0,36

lední hokej

0,27

basketbal

0,43

motorsport

0,09

zimní sporty

0,44

golf

0,51

volejbal

0,44

tenis

1,04

atletika

0,21

házená

0,72

Zdroj: vlastní výzkum

37

4.2.2 Nejvysílanější české klubové soutěže Pro další srovnání jsem vybral údaje o vysílání z nejvyšších českých klubových soutěţí. ČT4 se snaţí klást důraz právě na českou vrcholovou sportovní scénu, proto těmto ligám věnovala poměrně dost času ve vysílání. V tabulce 3 je přehled šesti nejvysílanějších muţských domácích extralig. Do výčtu jsem zařadil pouze soutěţe, které byly vysílány s určitou pravidelností a alespoň 90 hodin ve sledovaném roce. Tab. 3 – Srovnání šesti nejvysílanějších domácích soutěží živě

záznam

dohromady

lední hokej - O2 extraliga

55:50

252:10

308:00

basketbal - Mattoni NBL

99:55

153:00

252:55

fotbal - Gambrinus liga

85:20

165:55

251:15

volejbal - Kooperativa extraliga

62:35

95:20

157:55

florbal - Fortuna extraliga

46:10

61:30

107:40

házená - Zubr extraliga

45:35

46:10

91:45

Zdroj: vlastní výzkum

Tento ţebříček nejvysílanějších soutěţí ovládl lední hokej a tehdejší Česká hokejová O2 extraliga, která jako jediná překonala 300 odvysílaných hodin. Je nutno ale dodat, ţe tyto časy odpovídají pouze vysílání kanálu ČT4. V roce 2008 byl totiţ pro sportovní přenosy stále ještě hojně vyuţíván program ČT2, kde zejména hokejová a fotbalová nejvyšší soutěţ figurovaly pravidelně. Na druhé příčce se objevuje Mattoni Národní basketbalová liga a v těsném závěsu pak fotbalová Gambrinus liga. Národní basketbalová liga dokonce ovládla vysílání, co se týče času odvysílaného v přímých přenosech. Nutno ovšem dodat, ţe na rozdíl od fotbalu a hokeje se basketbal prakticky neobjevoval na programu ČT2. Mezi první a druhou trojkou nejvysílanějších českých lig je poměrně velký odstup. Je vidět, ţe v roce 2008 trojice hokej, basketbal a fotbal dominovala ve vysílání jak celkově mezi sporty, tak i co se týče českých soutěţí.

38

Na čtvrtém místě se objevuje volejbalová Kooperativa extraliga, na pátém pak figuruje rychle expandující florbal a jeho Fortuna extraliga. Poslední v tomto výčtu je česká nejvyšší házenkářská liga. Ta jako jediná nepřekonala hranici 100 hodin. Na obrázku 3 je pak vidět grafické a procentuální znázornění celkových hodnot odvysílaného času.

házená 7.8%

florbal

lední hokej

9.2%

volejbal

26.3%

13.5%

21.6% 21.5%

basketbal

fotbal

Obr. 3 – Grafické srovnání šesti nevysílanějších českých klubových soutěží

Další obrázek opět ukazuje mnoţství celkového vysílacího času rozděleného mezi přímé přenosy a záznamy. V přímých přenosech, jak uţ bylo řečeno, byla nejčastěji vysílána Národní basketbalová liga, a to bezmála 100 hodin. Další pak následuje fotbalová Gambrinus liga a třetí skončila hokejová O2 extraliga, která pak suverénně ovládla statistiku odvysílaných hodin ze záznamu.

39

čas (hod) 300 250 200 150 100 50 0

hokej

basketbal

fotbal

volejbal

florbal

házená

Obr. 4 – Grafické znázornění přímých přenosů (zelená barva) a záznamů (červená barva) šesti nejvysílanějších lig Při zpracovávání jednotlivých sportovních akcí, které se vyskytovaly ve vysílání ČT4 opakovaně, jsem zaznamenával kromě odvysílaného času také další údaj, a to počet dní, kdy se určitá akce ve vysílání objevila. Nejinak tomu bylo také u všech ligových soutěţí. Poměrně překvapivě se v roce 2008 objevovala nejčastěji na programu ČT4 Národní basketbalová liga, a to 92krát. Jak je vidět v tabulce 4, blíţí se k ní pouze Gambrinus liga a O2 extraliga. Tab. 4 – Četnost vysílání českých nejvyšších lig podle dní počet dní basketbal - Mattoni NBL

92

fotbal - Gambrinus liga

84

lední hokej - O2 extraliga

80

volejbal - Kooperativa extraliga

58

házená - Zubr extraliga

44

florbal - Fortuna extraliga

40

Zdroj: vlastní výzkum

40

4.2.2.1 Nejvyšší ligy – muži vs. ženy Zajímavé srovnání nabízí také data u jednotlivých ţenských nejvyšších soutěţí. Ţenský sport ve vysílání podle mě výrazně zaostává. Z probíraných šesti sportů a jejich muţských nejvyšších soutěţí, se ţenské ekvivalentní soutěţe vysílaly pouze ve třech z nich. Ve volejbale, basketbalu a házené. Ukazuje se zde, jak moc je v česku hokej a fotbal brán jako čistě muţský sport. Ţenské nejvyšší ligy, ať uţ fotbalová nebo hokejová, mají minimální propagaci. V roce 2008 jsem nezaznamenal ani jeden televizní přenos z těchto soutěţí. V tabulce 5a jsou data, která se pojí s ţenskými ligami ve volejbale, basketbale a házené. Dále v tabulce 5b je srovnání s jejich muţskými ekvivalentními soutěţemi v rámci celkového mnoţství odvysílaných hodin. Tab. 5a – Srovnání českých ženských nejvyšších lig živě

záznam

dohromady

počet dní

volejbal

16:50

23:45

40:35

15

basketbal

15:20

21:30

36:50

14

házená

3:25

1:45

5:10

3

Zdroj: vlastní výzkum

Tab. 5b – Porovnání mužských a ženských nejvyšších lig muži

ženy

volejbal

157:55

40:35

basketbal

252:55

36:50

házená

91:45

5:10

Zdroj: vlastní výzkum

Zde je moţno vidět, ţe muţský sport jednoznačně dominuje, a to ve všech případech několikanásobně. Pro dobrou představu je srovnání muţských a ţenských soutěţí naznačeno na obrázku 5.

41

čas (hod) 300 250 200 150 100 50 0

volejbal

basketbal

házená

Obr. 5 – Srovnání mužských (modrá barva) a ženských (žlutá barva) nejvyšších lig ve vybraných sportech

4.2.3 Mezinárodní sportovní mítinky a soutěže Ve vysílání programu ČT4 figurují často také mezinárodní soutěţe a akce. V této kapitole rozeberu dva typy této kategorie sportovních událostí. Jako první to budou prestiţní evropské klubové soutěţe, které byly i v roce 2008 na ČT4 vysílány poměrně hojně. Jako druhého zástupce mezinárodních sportovních akcí jsem vybral přehled nejvysílanějších světových šampionátů. 4.2.3.1 Mezinárodní evropské klubové soutěže Do výčtu tohoto druhu sportovních akcí jsem zařadil pravidelně vysílané mezinárodní evropské soutěţe. Jiţ poměrně dlouho existuje snaha zjistit, kdo je v určitém sportu nejlepší nejen v určitém státu, ale také například v rámci kontinentu. Jednotlivé sportovní federace se k podobným soutěţím staví různě a kaţdá má svůj specifický klíč k výběru nejlepších týmu do tohoto kontinentálního měření sil. V závislosti na tom, o jaký sport se jedná, mají tyto soutěţe větší či menší prestiţ. Například fotbalová Liga mistrů patří do kategorie soutěţí s mnohaletou tradicí a obrovskou prestiţí. S touto prestiţí souvisí

42

samozřejmě také finanční ohodnocení, které například v této soutěţi občas znamená řešení existenčních problémů celého klubu. V tabulce 6 je přehled nejvysílanějších evropských klubových soutěţí v kolektivních sportech, seřazený podle počtu odvysílaných hodin. Do tabulky jsem zařadil pouze ty, které byly vysílány alespoň 20 hodin. Tab. 6 – Přehled nejvysílanějších evropských klubových soutěží živě

záznam

dohromady

Liga mistrů - fotbal

39:00

198:40

237:40

Evropská liga - basketbal muži

48:35

166:25

215:00

Liga mistrů - lední hokej

17:45

60:35

78:20

Evropská liga - basketbal ženy

20:45

53:25

74:10

Pohár UEFA

10:35

17:15

27:50

Zdroj: vlastní výzkum

Nejvysílanější evropskou soutěţí v rámci ČT4 se stala jiţ zmiňovaná Liga mistrů, která je kaţdoročně velmi oblíbená a sledovaná. Tato soutěţ si za dobu své existence vytvořila výbornou pověst opravdu nejprestiţnější světové fotbalové klubové soutěţe. ČT4 pro vysílání Ligy mistrů vyuţívala i kanál ČT2, protoţe výkopy jednotlivých utkání se překrývaly. Velkou roli v celkovém počtu odvysílaných hodin hrají záznamy jednotlivých utkání, k nimţ byl vyuţíván pouze kanál ČT4. Velký prostor ve vysílání dostala také Evropská liga v basketbalu muţů. Opět se jedná o velmi prestiţní evropskou soutěţ, uznávanou po celém světě. Po zámořské NBA je povaţována za druhou nejkvalitnější basketbalovou ligu. Třetí místo pak obsadila Liga mistrů v ledním hokeji. V roce 2008 tato soutěţ začínala a ve vysílání dostávala poměrně dost času. Jenţe tento ambiciózní projekt musel být po první sezóně z finančních důvodů zastaven. Dosud jediným vítězem hokejové Ligy mistrů je tedy švýcarský tým ZSC Lions právě ze sezóny 2008/2009.

43

Na čtvrtém místě se umístila Evropská basketbalová liga ţen a to hlavně díky českému zastoupení v soutěţi. Na pátém místě a těsně nad hranicí 20 odvysílaných hodin skončila druhá nejprestiţnější evropská fotbalová soutěţ – Pohár UEFA (předchůdce dnešní Evropské ligy). Na obrázku 6 je grafické znázornění odvysílaných časů jednotlivých soutěţí. Dominance basketbalu a fotbalu je zřetelná. Pohár UEFA Evropská liga - basketbal Ž

4.4%

Liga mistrů - fotbal

11.7%

Liga mistrů - hokej

37.6% 12.4%

34.0%

Evropská liga - basketbal M

Obr. 6 – Grafický přehled nejvysílanějších evropských klubových soutěží

Při zkoumání statistiky četnosti vysílání těchto soutěţí zjistíme, ţe se překvapivě na první místo dostává basketbalová Evropská liga muţů před fotbalovou Ligu mistrů. Na třetím místě se pak objevuje ţenská Evropská liga v basketbalu.

44

Tab. 7 – Evropské klubové soutěže (četnost vysílání podle dnů) počet dní Liga mistrů - fotbal

60

Evropská liga - basketbal muži

81

Liga mistrů - lední hokej

24

Evropská liga - basketbal ženy

30

Pohár UEFA

13

Zdroj: vlastní výzkum

4.2.3.2 Světové šampionáty Další kategorií, kterou jsem si pro srovnávání zvolil, jsou nevysílanější světová mistrovství, která se na ČT4 objevovala. Do této kategorie jsem zařazoval pouze jednorázové světové šampionáty (sportovní mítinky na jednom místě, ne seriály mistrovství světa – například MS silničních motocyklů, nebo superbiky) a pouze ty, které byly ve zkoumaném roce vysílány alespoň 20 hodin. Těmto kritériím odpovídá devět takových šampionátů, které jsou uvedeny v tabulce 8. Tab. 8 – Nejvysílanější světové šampionáty živě

záznam

dohromady

Akademické MS v baseballu

31:05

40:40

71:45

MS lední hokej

5:10

64:20

69:30

MS florbal

26:35

38:10

64:45

MS jízda na ploché dráze

10:30

35:10

45:40

MS krasobruslení

14:40

25:50

40:30

MS futsal

12:35

25:20

37:55

MS biatlon

14:45

19:00

33:45

MS hokej "20"

15:40

13:15

28:55

MS atletika (halové)

13:25

8:25

21:50

Zdroj: vlastní výzkum

V této tabulce je bezesporu velkým překvapením právě první místo basebalového mistrovství světa akademiků. Baseball nepatřil v roce 2008 mezi 45

často vysílané sporty (celkově bylo vysíláno 41:35 hodin přímých přenosů a 74:25 hodin v záznamu). Jedním z důvodů, proč bylo zrovna akademické MS v takové míře vysíláno, je fakt, ţe Česká republika tento turnaj hostila, a to od 17. do 27. července v Brně, Ostravě, Olomouci a v Blansku. ČT4 se stala hlavním mediálním partnerem turnaje. Na druhém místě se objevilo MS v hokeji v Québecu a Halifaxu, které se konalo v květnu roku 2008. Zde je třeba dodat, ţe hlavní část přímých přenosů pokrýval program ČT2. Do tabulky se dostal také finálový turnaj hokejistů do 20 let, který se konal na přelomu roku 2007 a 2008. Na třetím místě skončilo MS ve florbalu, které se konalo také v České republice. Konkrétně v Praze a Ostravě v prosinci roku 2008. Pro český florbal to byla velmi očekávaná akce a program ČT4, jako mediální partner turnaje, poskytoval velké mnoţství přenosů a doplňkových pořadů Na dalších místech se umístily spíše minoritní sporty, jako jízda na ploché dráze, krasobruslení, futsal, apod. Na posledním místě figuruje atletika, ale to jen díky halovému MS. Tento rok nebyl úplně bohatý na velké světové mítinky, které jsou jinak velmi sledované (například MS ve fotbale nebo atletický světový šampionát). čas (hod) 70 60 50 40 30 20 10 0 baseball

hokej

florbal pl.dráha

krasobr.

futsal

biatlon

hokej20

atlet.

Obr. 7 – Srovnání odvysílaných hodin přímých přenosů (zelená barva) a záznamů (červená barva) nejvysílanějších světových šampionátů 46

Obrázek 7 nabízí grafické srovnání poměru mezí odvysílanými přímými přenosy a záznamy. Tento graf jednoznačně dokumentuje, ţe velmi sledované MS v hokeji bylo vysíláno spíše na kanálu ČT2. ČT4 slouţila hlavně pro záznamy. V současné době by jiţ hokejové MS jistě figurovalo na nejvyšší příčce, protoţe vysílání jiţ je přesunuto kompletně na sportovní kanál. Následující tabulka pak ještě doplňuje přehled mistrovství světa o data týkající se četnosti vysílání. V tomto případě je statistika prakticky vyrovnaná. Tab. 9 – Četnost vysílání světových šampionátů počet dní Akademické MS v baseballu

13

MS lední hokej

16

MS florbal

10

MS jízda na ploché dráze

11

MS v krasobruslení

11

MS futsal

12

MS biatlon

10

MS hokej "20"

6

MS atletika (halové)

5

Zdroj: vlastní výzkum

4.2.4 Magazíny a dokumenty Vedle přímých přenosů a záznamů z různých sportovních akcí, které tvoří kostru vysílání programu ČT4, je nutné zmínit také vedlejší doplňkové pořady, jako jsou magazíny, dokumenty, portréty, reportáţe, apod. Při výzkumu jsem se zabýval kompletní analýzou vysílání, proto nemohu opomenout ani tuto jeho sloţku. Doplňkové pořady tvořily přibliţně jednu čtvrtinu celkového vysílacího času v roce 2008.

47

4.2.4.1 Magazíny Magazíny zaujímaly poměrně velký časový úsek. Divákům byla nabídnuta opravdu široká paleta různě zaměřených magazínových pořadů od fotbalu a motorsportu, které dominovaly, aţ po menší sportovní odvětví jako je golf, snowboarding, apod. Jako první se nabízí statistika nejvysílanějších magazínů podle mnoţství odvysílaných hodin. V tabulce 10 je výběr deseti nejvysílanějších seřazen sestupně. Tab. 10 – Nejvysílanější magazíny podle celkového odvysílaného času odvysílaný čas Studio fotbal

213:25

Goalissimo

144:10

Sport ve světě

133:20

Svět motorů

123:20

Total ragby

74:40

Timeout

74:20

Sport v regionech

72:00

Téma pro hosty

71:20

Turf

61:05

V šachu

57:25

Zdroj: vlastní výzkum

V této statistice jednoznačně na prvním místě skončil magazín Studio fotbal. Zde je ještě nutno připomenout, ţe Studio fotbal vysílá i přímé přenosy a záznamy z různých soutěţí. Tyto případy však byly zahrnuty do statistik týkajících se přímo jednotlivých sportů. Číslo v této statistice zaujímá pouze pořad, který se zabýval shrnutím největších evropských fotbalových lig (hlavně německá Bundesliga a anglická Premier League). Druhé místo v této statistice obsadil opět magazín zaměřený na fotbal Goalissimo. Tento pořad poskytuje shrnutí nejdůleţitějších fotbalových utkání

48

nejen

evropských

soutěţí

(španělská,

belgická,

anglická,…),

ale

i nejprestiţnějších lig ve zbytku světa. Na třetím místě skončil magazín Sport ve světě, který není zaměřený na konkrétní oblast sportu. Kaţdý týden shrnuje nejdůleţitější sportovní události týdne minulého. Na sedmém místě se pak umístila obdoba tohoto pořadu – Sport v regionech, který je zaměřený na domácí sportovní scénu. Čtvrtou příčku obsadil Svět motorů, který se jako poslední dostal přes hranici sta odvysílaných hodin v roce 2008. Na dalších místech se objevuje vyrovnaná čtveřice – Total ragby, na míčové sporty orientovaný Time out, jiţ zmiňovaný Sport v regionech a diskusní magazín Téma pro hosty. Desítku nejvysílanějších magazínů pak uzavírá Turf, který mapuje nejvýznamnější události z jezdectví a dostihů, a pořad V šachu. I u magazínů jsem při výzkumu zaznamenával četnost vysílání. Do tabulky 11 jsem zařadil pouze ty pořady, které byly vysílány alespoň sto dní v roce. Tomuto kritériu odpovídalo šest titulů. Z tohoto přehledu, hlavně kvůli dlouhé stopáţi (přes dvě hodiny), vypadl pořad Studio fotbal. Jinak se zde nenachází ţádné překvapení – celá šestka pořadů figurovala i v předchozí statistice. Nejčastěji byl tedy vysílaný magazín Svět motorů. Tab. 11 – Magazíny s četností vysílání přes sto dní počet dní Svět motorů

145

Goalissimo

138

Sport ve světě

138

Téma pro hosty

131

Sport v regionech

109

Total ragby

105

Zdroj: vlastní výzkum

49

Zajímavý je také pohled na rozdělení magazínů podle toho, ke kterému sportovnímu odvětví se věnují. Vybral jsem tři odvětví, která jsem srovnal podle mnoţství odvysílaných hodin. Jsou jimi fotbal, motoristické sporty a diskusní magazíny. V tabulce 12 jsou uvedeny všechny magazíny, které jsem do odvětví zařadil. V této sledované statistice se na prvním místě umístily fotbalové magazíny. Velmi zajímavé je srovnání dvou sportů, které na domácí sportovní scéně bojují o první místo v popularitě. Zatímco fotbalové magazíny byly vysílány téměř 400 hodin, hokej zůstává daleko vzadu s pouhými 65 hodinami a dvěma magazínovými tituly (Dohráno, OK – hokej jinak). Na druhém místě se umístily magazíny o motoristických sportech. Tomuto odvětví bylo věnováno nejvíce titulů, a to osm. Tab. 12 – Nejvysílanější odvětví magazínů Fotbal

Motorsport

Studio fotbal

213:25

Svět motorů

123:20

Goalissimo

144:10

Rallye magazín

27:40

Magazín LM

10:50

Magazín MotoGP

26:15

Sečteno a podtrženo

10:25

Svět okruhů a vrchů

25:00

Magazín Bundesligy

7:20

Motocykly a bikeři

24:20

Fotbalová škola

7:10

102 oktanů

21:10

Magazín Premier League

2:45

Auto - rallye - cross

20:50

Jednou stopou

0:30

dohromady

269:05

396:05

diskusní pořady Téma pro hosty

71:20

Host Michala Dusíka

32:45

Na slovíčko…

12:35 116:40

Zdroj: vlastní výzkum

50

4.2.4.2 Dokumenty a ostatní doplňkové pořady Vysílání dokumentů, archivních pořadů, portrétů a dalších doplňkových pořadů bylo v roce 2008 na programu ČT4 věnováno poměrně méně času. Přesto jsem se i tato data zpracoval a v tabulce 13 je přehled pořadů, které byly ve sledovaném roce vysílány alespoň 10 hodin. Tab. 13 – Přehled nejvysílanějších dokumentů a doplňkových pořadů počet hodin BBV po 25 letech

54:00

Slavné olympisjké osmičky

23:35

Minuty dobrodružství

18:40

Historie sportu

15:30

Slavné sportovní duely

14:55

V záři pěti kruhů

12:45

Zdroj: vlastní výzkum

Této statistice vévodí jednoznačně archivní pořad Branky, body, vteřiny po 20 letech. Ty také ovládly statistiku četnosti vysílání. V roce 2008 se objevily na obrazovce 122krát. 4.2.5 Olympijské hry v Pekingu V srpnu roku 2008 hostil čínský Peking Letní olympijské hry. Letní olympiáda je jednou z největších a nejsledovanějších sportovních akcí na světě a Česká televize samozřejmě nemohla chybět při zprostředkování tohoto sportovního svátku. Protoţe jde o akci obrovských rozměrů, rozhodl jsem se ji vypíchnout nad ostatní sportovní události vysílané v roce 2008 a rozebrat data ohledně jejího zpracování Českou televizí. Nejdříve se zaměřím na vlastní výzkum. Oddělil jsem pořady týkající se olympiády, které byly vysílány před a po olympiádě. V následující tabulce je přehled jednotlivých pořadů a celkového vysílacího času.

51

Tab. 14 – Vysílané pořady před a po letních olympijských hrách v Pekingu Před OH Slavné olympijské osmičky

23:35

České úspěchy na olympijských hrách Peking 2008 - Otevírání bran na Východ

11:05 6:00

Olympijské vzpomínky Olympionici před OH Peking 2008

5:40 3:50

Olympijská pohlednice

3:25 53:35

Po OH Ohlédnutí za OH v Pekingu 2008 OH Peking 2008 - Vrcholy her Olympijské Wu – Shu Hry v obrazech

43:45 27:25 7:40 3:00 81:50

Zdroj: vlastní výzkum

Následně je samozřejmě nutno dodat i data týkající se přímo samotné olympiády. Jak jiţ bývá zvykem, určité soutěţe startují ještě před oficiálním zahájením her. V Pekingu tomu nebylo jinak a před zahájením se vysílalo tři dny (necelých 20 hodin). Jednalo se hlavně o turnaj v kopané ţen a muţů. Dění probíhající od zahájení her 8. srpna po jejich ukončení 24. srpna 2008 bylo pak na programu ČT4 vysíláno přibliţně 385 hodin. Vysílání Olympijského speciálu, jak se tento pořad nazýval, jsem nerozděloval na ţivé přenosy a záznamy, protoţe vysílání se aktuálně měnilo podle toho, která disciplína byla zrovna pro českého diváka nejzajímavější. Jednotlivé změny pak nebylo moţné zpětně zjistit z archivního programu ČT4. Olympijské vysílání probíhalo prakticky nepřetrţitě po více jak dva týdny. Přerušeno bylo pouze vybranými přenosy fotbalových utkání, které se v té době konaly. Pokud tedy sečteme zaznamenaný čas veškerých odvysílaných pořadů s olympijskou tématikou, vyjde nám hodnota přes 520 hodin. K tomu ještě lze

52

přičíst odvysílaný čas reportáţí z paralympijských her v Pekingu. Za třináct dní bylo odvysíláno více jak 21 hodin z této akce. Zajímavé informace vydala také Česká televize ve shrnutí olympijského vysílání. Letní olympijské hry byly vysílány na dvou kanálech – ČT2 a ČT4. Celkově bylo odvysíláno v období olympiády necelých 750 hodin přenosů. Zásah publika (počet diváků, kteří sledovali vysílání alespoň tři minuty kontinuálně) byl na druhém programu ČT 6 689 000, tedy 77%. Na sportovním kanále to pak bylo 1 211 000 diváků, tedy 54,1% z těch, kteří mohli přijímat vysílání. Přenosy z dějiště her sledovalo na ČT2 v průměru 199 000 lidí (2,3% diváků starších 15 let) při podílu na publiku 18,15%. Na ČT4 pak 19 000 lidí při podílu na publiku 3,58%. Tato čísla byla dána nejspíše rozloţením jednotlivých olympijských disciplín mezi oběma kanály. Největší počet diváků přitáhl zahajovací ceremoniál 8. srpna a slavnostní zakončení 24. srpna. Zájem o olympijské vysílání, kdy tradičně nejsledovanější disciplíny (např.: atletika) kvůli časovému posunu běţely hlavně v čase běţné pracovní doby, se pravidelně zvyšoval v odpoledních hodinách a v časech těsně před a během víkendů. Z hlediska zásahu vysílání, v porovnání s aténskou olympiádou, byl úspěšnější zejména první den, tedy slavnostní zahájení, a to překvapivě i přes časový posun. Dá se to přisoudit hlavně obrovské diskuzi o vhodnosti pořádání olympijských her v Číně, která samotné akci předcházela. S celkovým časem přes 700 odvysílaných hodin se olympijský Peking suverénně zařadil na první místo mezi dosud vysílanými olympiádami. Bylo to hlavně díky existenci sportovního kanálu. Jde o skoro dvojnásobný nárůst oproti předchozí olympiádě v Aténách a více neţ trojnásobný nárůst oproti olympiádě v Barceloně v roce 1992. Nejvíce sledovaná byla v Česku olympiáda mezi polednem a 18. hodinou odpoledne. Vrchol pak přicházel od 14 do 16 hodin. To hlavně díky faktu, ţe se v této době konaly nejatraktivnější disciplíny v rámci prime-time v Číně. Další vrchol byl pak znatelný od 20 do 22 hodin, kdy uţ diváci mohli být u svých televizorů (například po zaměstnání, po škole) a sledovali shrnující reportáţe

53

z celého dne (http://img7.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/sledovanost/bylijsme-pritom/olympiada_2008.pdf). Vedle dvou kanálů České televize měli diváci moţnost sledovat olympijské vysílání také na internetu. ČT spustila speciální web pekingské olympiády, na kterém si diváci kromě zmíněných dvou kanálů mohli najít dalších aţ osm přímých přenosů ze souběţně probíhajících klání. Další součástí webu pak bylo

aktuální

video

zpravodajství

a

kompletní

výsledkový

servis

(http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/press/tiskove-zpravy/?id=3276&strana2=96&category=2).

54

5.

Diskuze V rámci diskuze na závěr praktické části bakalářské práce jsem

sumarizoval data, která jsem během výzkumu archivu ČT4 nastřádal. 5.1 Kompletní shrnutí výzkumu Data jsem rozdělil na část hlavní sportovní nabídky, kterou kanál poskytoval, a na část doplňkovou, kterou tvořily hlavně magazíny. V tabulce 15 je přehled všech sportovních odvětví, které byly vysílány v roce 2008. Data jsou seřazena podle celkového odvysílaného času sestupně. Tab. 15 – Přehled sportovních odvětví vysílaných v roce 2008 přímé přenosy

záznamy

čas (dohromady)

fotbal

249:20

675:35

924:55

hokej

154:40

577:35

732:15

basketbal

203:05

474:30

677:35

motorsport

52:50

548:35

601:25

olympijské hry

367:30

135:55

503:25

zimní sporty

139:45

318:15

458:00

golf

143:40

280:45

424:25

volejbal

113:50

256:55

370:45

tenis

141:20

173:20

314:40

atletika

43:00

203:55

246:55

házená

92:05

127:25

219:30

nezařazené

3:40

210:50

214:30

florbal

92:50

121:00

213:50

ostatní sporty

47:05

146:55

194:00

cyklistika

8:45

139:05

147:50

dostihy a jezdectví

20:00

113:40

133:40

gymnastika a tanec

4:20

123:40

128:00

vodní sporty

28:20

89:55

118:15

adrenalinové sporty

3:15

44:55

48:10

bojové sporty

1:05

31:55

33:00

celkem

1910:25

4794:40

6705:05

Zdroj: vlastní výzkum

55

U některých poloţek se jedná o spojení jednotlivých sportů do celků. Například do poloţky „fotbal“ spadají další sporty, které jsem shledal fotbalu podobnými, jako například futsal, nohejbal, apod. Do poloţky „hokej“ pak spadá i in-line hokej, pozemní hokej či sledge hokej. Toto spojení jsem si zvolil kvůli snadnějšímu řazení dat. Jak je tedy vidět, vysílání ČT4 v roce 2008 ovládl fotbal a jemu příbuzné sporty. Ty byly k vidění v tomto roce bezmála tisíc hodin. Následuje hokej a na třetím místě je basketbal. Jako samostatnou kategorii jsem si zvolil také olympijské hry v Pekingu, které ovládly statistiku vysílání přímých přenosů. Druhé místo v této statistice obsadil opět fotbal. Další tabulka pak ukazuje statistiku vysílání doplňkových pořadů. Zde jsem rozděloval vysílání na magazíny a dokumenty (portréty, medailonky, apod.). Druhou skupinu jsem pak rozdělil podle frekvence vysílání na často vysílané a ostatní. Hranici často vysílaných dokumentů jsem stanovil na 10 vysílacích dnů. Jak je vidět, jednoznačně v rámci doplňkových pořadů vedou magazíny, kterých ČT4 nabízela opravdu hodně. Tab. 16 – Shrnutí vysílání doplňkových pořadů čas magazíny

1679:37

časté dokumenty

167:30

ostatní dokumenty

168:00

celkem

2015:07

Zdroj: vlastní výzkum

Na úplný závěr jsem vytvořil tabulku úplně kompletního shrnutí vysílání, a to v tabulce 17. Zde jsem sečetl vysílací čas sportovní části a doplňkových pořadů. Navrch ještě bylo potřeba přičíst vynechaný čas ve vysílání. ČT4 totiţ začala s celodenním vysíláním aţ od rána 2. ledna 2008. Další vynechaný čas se pak v archivu uvádí v posledním týdnu roku (nejspíše vysílání probíhalo, ale chybí data, která bych mohl zařadit).

56

Tab. 17 – Shrnutí vysílání za rok 2008 čas sporty

6705:05

magazíny a dokumenty

2015:07

vynechaný čas ve vysílání

50:20

celkem

8770:32

Zdroj: vlastní výzkum

Výsledná hodnota, ke které jsem při podrobném sčítání všech sportovních akcí, odvětví, doplňkových sportů došel, je tedy 8770 hodin a 32 minut. Rok 2008 byl přestupný, proto měl celkově 8784 hodin. Při zpracovávání dat v průběhu celého výzkumu tedy došlo k chybě, kdy tyto časy nesouhlasí o necelých 14 hodin. Tuto chybu bych přisoudil selhání lidského faktoru (početní chyby, moţnost vynechání některého pořadu při zápisu, technická chyba při kontrole dat, únava a menší nepozornost, apod.) a chybám v samotném archivu na webu ČT. Tato odchylka je však podle mě pominutelná vzhledem k velkému mnoţství zpracovaných dat. 5.2 Diskuze Vysílání sportovního kanálu ČT4 se v roce 2008 mělo podle plánů redakce sportu ubírat cestou rozšiřování nabídky a rozmanitosti veškerého sportovního vysílání. Předchozí rok se nesl v duchu udrţení stability kanálu, rok 2008 pak přinesl zkvalitnění vysílání. Od 2. února navíc začal kanál vysílat nepřetrţitě 24 hodin denně, coţ je také významný mezník v rámci jeho existence. Celý rok se také pracovalo na postupném přesouvání sportovních pořadů z kanálu ČT2 na sportovní „čtyřku“. Hlavním cílem sportovní redakce České televize bylo co nejširší zpracování nejvýznamnějších sportovních událostí v Česku i v zahraničí. Důleţitým cílem, který se podle mě dařilo plnit, bylo zprostředkování sportovních přenosů s důrazem na účast českých sportovců.

57

V rámci zodpovězení výzkumných otázek jiţ poměrně obsáhle poslouţila shrnující tabulka v předchozí kapitole. Nejčastěji byl vysílán fotbal, který byl následován hokejem. Opět se potvrdilo, ţe tyto dva sporty, které by se oba daly označit za národní, spolu nejčastěji soupeří v popularitě. Nejinak tomu bylo také co se týče vysílání ČT4 v roce 2008. Sportovní kanál se snaţil kompletně zpracovat českou vrcholovou scénu v rámci těchto sportů. Navíc pak bylo vysílání obohaceno o neprestiţnější soutěţe obou odvětví. Mě osobně se zdá, ţe skladba vysílání odpovídá poptávce po sportovním vysílání v Česku. Překvapilo mě mnoţství vysílacího času u sportů, které já v ohledu české sportovní scény povaţuji za méně populární. Poměrně dost času dostával ve vysílání golf. Často se také do vysílání dostávalo jezdectví a dostihy. Negativem, na které jsem při svém výzkumu narazil, je podle mého názoru velmi malé zastoupení ţenského sportu ve vysílání. Česká televize vyvíjí podle mě opravdu velkou snahu vyhovět co nejvíce české sportovní veřejnosti. Sportovní kanál se postaral o vysílání široké palety doplňkových pořadů, které do samotné programové skladby výborně zapadly. O velkém rozpětí sportovní nabídky jednoznačně vypovídá to, ţe tento sportovní kanál v roce 2008 nabídl přenosy z více neţ sedmdesáti sportovních odvětví, coţ je podle mě poměrně vysoké číslo. Z vlastní zkušenosti pak můţu říct, ţe kvalita vysílaných pořadů na ČT4 (zpracování, komentování, apod.) se mi zdá na nejvyšší úrovni v rámci české konkurence.

58

6.

Závěr V bakalářské práci jsem se zaměřil na rozbor vysílání sportovního kanálu

ČT4 SPORT v roce 2008. Nejdříve bylo potřeba rozebrat celé téma vztahu sportu a médií. Snaţil jsem se postupovat od nejobecnějších pojmů ke konkrétnějším. V teoretickém přehledu jsem se nejdříve zabýval samotným pojmem sport a snaţil jsem se jej zařadit do různých souvislostí v rámci jeho historického vývoje i jeho současné sociální role. Poté jsem si jiţ plně zaměřil přímo na problematiku médií a sportu. Snaţil jsem se zachytit význam přenosu sportu divákům. Definoval jsem různé způsoby zprostředkování sportovních událostí. Ke konci teoretické části práce jsem se zaměřil na samotný kanál ČT4 – jeho strukturu, organizaci vedení, proces digitalizace, apod. V praktické části bakalářské práce jsem se pak jiţ plně soustředil na vybraný rok vysílání. Důleţitým podkladem pro mou práci byl výzkum vysílání, který jsem provedl pomocí archivního televizního programu na webových stránkách České televize. Zaměřil jsem se na celkový odvysílaný čas podle jednotlivých sportů a v rámci jednotlivých sportovních odvětví jsem se pak zaměřil ještě na rozdělení jednotlivých sportovních akcí, u kterých jsem sledoval také četnost jejich vysílání. Jednotlivé údaje jsem navíc zaznamenával postupně, proto by se daly zkoumat i jednotlivě po měsících. Zjištěná data jsem pak utřídil a vyuţil při pozdějším kompletním rozboru vysílání. Samotný výzkum archivního programu mi poskytl velké mnoţství dat, které ani nebylo moţno plně vyuţít v tomto rozboru. Proto se tato práce můţe stát základem pro diplomovou práci, která by se skladbou vysílání mohla zabývat ještě více do detailu.

59

7.

Použitá literatura a internetové zdroje

Literatura Bednařík, P., Jirák, J., Köpplová, B. Dějiny českých médií od počátku do současnosti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 439 s. Blakey, P., Sport marketing, 1. vyd. Learning Matters, 2011. 220 s. Čáslavová, E., Management a marketing sportu, 1. vyd. Olympia, 2009. 225 s. Děkanovský, J. Sport, média a mýty. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. 183 s. Grexa, J. Přehled světových dějin sportu. 1. vyd. (dotisk) Brno: Masarykova univerzita, 2009. 70 s. Masteralexis, L. P., Barr, C. A., Hums, M. A. Principles and practice of sport management, 3. vyd. Sudbury: Jones and Bartlett Publishers, 2008. 534 s. Mullin, B. J., Hardy, S., Sutton, W. A., Sport Marketing, 2. vyd. Human Kinetics, 2000. 441 s. Procházka, K. Sport a svět. 1. vyd. Praha: Olympia, 1985. 143 s. Sekot, A., Blahutková, M., Dvořáková, Š., Sebera, M. Kapitoly ze sportu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 200 s. Sekot, A. Sociologické problémy sportu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 224 s. Sekot, A. Sociologie sportu. 1. vyd. Brno: Paido, 2006. 410 s. Sekot, A. Sport a společnost. 1. vyd. Brno: Paido, 2003. 191 s.

60

Internetové zdroje Top10list.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-22]. Top 10 nejlépe placení sportovci světa.

Dostupné

z WWW:


sportovci-za-rok-2012/> Tyden.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-31]. Blíţí se přehlídka nejdraţších reklam. Půlminuta

za

4

miliony

dolarů.

Dostupné

z WWW:

Ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2013-1-8]. Základní informace o ČT. Dostupné z WWW: Ceskatelevize.cz [online]. 2008 [cit. 2013-1-8]. Rozpočet České televize na rok 2008

schválila

Rada

ČT

jako

vyrovnaný.

Dostupné

z WWW:

Ceskatelevize.cz [online]. 2009 [cit. 2013-1-8]. ČT4 ţije sportem uţ tři roky. Dostupné

z WWW:


ct/press/digitalizace/?id=3716&strana-6=16&category=6> Ceskatelevize.cz [online]. 2009 [cit. 2013-1-8]. Digitální programy České televize: Nejsledovanější.

Dostupné

z WWW:


ct/press/digitalizace/?id=3701&strana-6=17&category=6> Ceskatelevize.cz [online]. 2008 [cit. 2013-1-8]. Digitální ČT od 15. prosince pro 58,1 % obyvatel ČR. Dostupné z WWW: Ceskatelevize.cz [online]. 2008 [cit. 2013-1-8]. Digitální pozemní vysílání České televize

jiţ

pro

57,2 %

obyvatel

ČR.

Dostupné

z WWW:



61

Ceskatelevize.cz

[online].

[cit.

2013-1-9].

Lidé.

Dostupné

z WWW:

Ceskatelevize.cz [online]. 2008 [cit. 2013-1-9]. Česká televize spouští iVysílání v plné televizní kvalitě. Dostupné z WWW: Eurosport.yahoo.com [online]. [cit. 2013-1-9]. Eurosport. Dostupné z WWW: Digizone.cz [online]. [cit. 2013-1-9]. Galaxie sport končí, přichází širokoúhlá Nova sport. Dostupné z WWW: Sport1tv.cz

[online].

[cit.

2013-1-9].

Sport

1.

Dostupné

z WWW:

Sport.ihned.cz [online]. [cit. 2013-3-2]. Vyčistěte extraligový led od reklam, volá Třinec. Ostatní ale neefektivní reklamu potřebují. Dostupné z WWW. Ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2013-3-21]. LOH Peking – divácký ohlas na XXIX. Letní olympijské hry vysílané Českou televizí. Dostupné z WWW: Ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2013-3-21]. Web České televize: Aţ 8 přímých přenosů

z

LOH

Peking

2008

současně.

Dostupné

z WWW:

Ceskatelevize.cz

[online].

Organizační

struktura.

Dostupné

z WWW:

Ceskatelevize.cz [online]. Organizační struktura – programové oddělení. Dostupné z WWW:

62

8.

Příloha

Příloha 1 - Organizační struktura České televize

(http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/organizacni-struktura/) 63

Příloha 2 – Organizační struktura programové agendy ČT

(http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/organizacni-struktura/program/) 64

Resumé Předmětem bakalářské práce na téma „Vysílání sportovního kanálu ČT4 SPORT v roce 2008“ je pomocí dostupné literatury a dalších zdrojů zmapovat fungování jediného veřejnoprávního sportovního kanálu v České republice ve třetím roce jeho existence. V teoretické části jsou rozebrány důleţité pojmy týkající se propojení sportu a médií, poté se zabývám důleţitými informacemi o samotném kanálu ČT4. Dále pak byl proveden podrobný monitoring vysílání tohoto kanálu v roce 2008 a výsledná data jsou zpracována v praktické části práce.

Summary The subject of Bachelor thesis „CT4 SPORT Channel Broadcasting in 2008“ is to observe and chart the working of the only public sports channel in the Czech republic in the third year of its existence, using available literature and other sources. In the theoretical part of this work important terms related to connection of sport and media are described, after that I deal with important facts about channel CT4 itself. Thereafter the complete monitoring of the sports channel broadcasting in 2008 was accomplished. The resulting data are processed in the practical part of this Bachelor thesis.

65