Výroční zpráva. Zdravotní následky u uživatelů drog v Česku v roce 2015

Výroční zpráva Zdravotní následky u uživatelů drog v Česku v roce 2015

Výroční zpráva Zdravotní následky u uživatelů drog v Česku v roce 2015

Anna Füleová, Jana Zónová, Danuše Antošová

Praha, říjen 2016

Hygienická stanice hlavního města Prahy, Rytířská 404/12, 100 01 Praha 1 www.hygpraha.cz

ISBN 978-80-905520-8-1

Obsah Úvod ....................................................................................................................................................... 4 Kapitola 1: Infekce spojené s užíváním drog .............................................................................. 5 Virové hepatitidy ............................................................................................................................... 6 Virová hepatitida A ......................................................................................................................... 7 Virová hepatitida A v Česku dle věku a rizikového chování ............................................................ 7 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHA v Česku dle regionů ............................................. 8 Virová hepatitida B ......................................................................................................................... 9 Virová hepatitida B v Česku dle věku a rizikového chování .......................................................... 10 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHB v Česku dle regionů ........................................... 11 Virová hepatitida C ....................................................................................................................... 13 Virová hepatitida C v Česku dle věku a rizikového chování .......................................................... 13 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHC v Česku dle regionů............................................ 14 Infekce virem lidské imunodeficience (HIV)................................................................................ 15 Výskyt HIV pozitivních případů v Česku dle regionů ..................................................................... 15 Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu HIV v Česku ................................................................ 16 Kapitola 2: Intoxikace drogami ..................................................................................................... 18 Předávkování a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím drogy ............................................ 19 Regionální rozložení ...................................................................................................................... 20 Intoxikovaní podle pohlaví a základní drogy ................................................................................. 21 Typy zdravotnických zařízení ......................................................................................................... 22 Užití více drog (polydrug use) ........................................................................................................ 23 Věk a pohlaví osob intoxikovaných drogami v Česku .................................................................... 23 Frekvence záchytů intoxikací......................................................................................................... 25 Aplikace drogy ............................................................................................................................... 26 Příčiny intoxikace........................................................................................................................... 27 Sociodemografické ukazatele ........................................................................................................ 27 Fatální intoxikace drogou .............................................................................................................. 28 Vybrané trendy u intoxikací drogou v Česku................................................................................. 29 Závěry .................................................................................................................................................. 31 Zkratky................................................................................................................................................. 33 Seznam tabulek ................................................................................................................................. 34 Seznam grafů ..................................................................................................................................... 35 Zdroje dat a použitá odborná literatura ...................................................................................... 36

Úvod Vážení čtenáři, tato zpráva navazuje na Hygienickou stanicí hlavního města Prahy každoročně vydávané publikace (období let 1995–2015) s názvem „Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog v České republice“. V oblasti monitorování drogové situace v Česku došlo v roce 2015 k zásadní změně. Zákonem o zdravotních službách (372/2011 Sb., v platném znění) byl zřízen Národní registr léčby uživatelů drog (dále jen „NRLUD“), a jeho provoz byl spuštěn v březnu 2015. Správou NRLUD byl pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen „ÚZIS ČR“).1 Jedná se o nový zdravotní registr, který slučuje předchozí sběr dat provozovaný hygienickou službou ČR s již existujícím Národním registrem uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek. Registr shromažďuje data jak ze zdravotnických zařízení poskytujících služby pro uživatelé drog, tak i ze zařízení, která poskytují sociální služby těmto osobám. Z důvodů složitých technických převodů dat z různých zdrojů informačních systémů došlo k časové prodlevě a konečná data o léčbě uživatelů drog za rok 2015 nejsou k 31. 8. 2016 z NRLUD k dispozici. Naše sdělení se tedy z důvodu nedostupnosti kompletních dat zaměřuje pouze na zdravotní dopady u léčených uživatelů drog. Tato zpráva se v kapitole druhé zabývá výhradně zdravotními komplikacemi (intoxikacemi) způsobenými užíváním nelegálních psychoaktivních látek, nejsou zde sledovány zdravotní následky způsobené alkoholem či tabákem. Hygienická stanice hlavního města Prahy tímto děkuje za spolupráci všem hygienickým stanicím, které zajišťuji regionální sběr dat o intoxikovaných osobách (tento ukazatel není sledován prostřednictvím NRLUD) a též všem organizacím a institucím, která nám data poskytují a umožňují nám tímto longitudinální sledování zdravotních dopadů u drogově závislých v Česku. V příštím roce bude naši snahou (po zpřístupnění dat z NRLUD) navázat na předchozí rozsáhlejší analýzu dat a poskytnout Vám tak souhrnné informace o jednom ze základních indikátorů drogové epidemiologie.

Autorský kolektiv

1

Národní registr léčby uživatelů drog, dostupné na: http://www.uzis.cz/registry-nzis/nrlud

4

Kapitola 1: Infekce spojené s užíváním drog

5

Virové hepatitidy

Virové hepatitidy (dále jen „VH“) představují stále velmi závažný zdravotnický problém. Jedná se o difuzní zánětlivě-nekrotizující onemocnění jater způsobené virem. Existuje pět různých virů hepatitidy – virus hepatitidy A, B, C, D a E, které způsobují krátkodobou akutní infekci. Viry hepatitidy B, C a D mohou zapříčinit i dlouhodobou infekci, tj. chronickou hepatitidu. Akutní i chronická forma onemocnění je příčinou významné nemocnosti i úmrtnosti v Česku i ve světě. Akutní virové hepatitidy v celosvětovém měřítku patří mezi nejčastější jaterní onemocnění, a dle odborných odhadů zapříčiní 1-2 miliónů úmrtí ročně. Následkem chronických forem onemocnění umírá dalších několik milionů lidí ročně.2 V námi sledované specifické skupině injekčních uživatelů drog (dále jen „IUD“) je v Evropě i Česku dlouhodobě vysoká prevalence infekce způsobené virem hepatitidy C (dále jen „VHC“). Dle výsledků studií z dvaceti zemí Evropy byl ve vzorcích od injekčních uživatelů drog v letech 2012/2013 zjištěn výskyt protilátek VHC v rozmezí od 14-84 %.3 V roce 2015 v české populaci zaznamenáváme téměř 60 % podíl IUD na počtu nově zjištěných případů virové hepatitidy C (graf 1). Podíl IUD na počtu nových případů s diagnózou virová hepatitida B má sestupnou tendenci. Zvýšený výskyt virové hepatitidy A mezi uživateli návykových látek je spojený s aktuálně probíhajícími lokálními epidemiemi (v roce 2015 proběhla epidemie v Karlovarském kraji). Prezentovaná data jsou výstupem z registru hygienické služby (EPIDAT), který slouží k evidenci a analýze infekčních onemocnění v české populaci. Rizikové chování uváděné v textu představuje přítomnost některého ze sociálně negativních jevů u nemocných osob s diagnózou VH, tj. užívání nelegálních psychoaktivních látek, nadměrné pití alkoholu, užívání těkavých látek, hraní hazardních her, bezdomovectví, nízká úroveň osobní hygieny apod. Graf 1 Podíl injekčních uživatelů drog (absolutní počet) na VH v Česku v roce 2015

Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016

2

BENEŠ J., hlavní autor a pořadatel, Infekční lékařství, Galén, 2009, ISBN 978-80-7262-644-1

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropská zpráva o drogách, Trendy a vývoj, Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2015, ISBN 978-92-9168-805-0 3

6

Virová hepatitida A Virová hepatitida A (dále jen „VHA“) je celosvětově rozšířená infekce, a může se vyskytovat buď sporadicky, nebo v epidemiích. Podle pravděpodobnosti nákazy jsou geografické oblasti rozlišovány na oblasti s vysokými, středními nebo nízkými hodnotami. V oblastech s vysokým endemickým výskytem, tj. především v oblastech s nízkou úrovní hygieny, jsou infekce VHA velmi běžné a vyskytují se již v raném dětském a dětském věku. V některých místech Afriky a Asie má dokonce více než 90 % populace sérologické známky prodělané infekce. Ve vyspělých zemích představuje tato hodnota 33 %. 4

Virová hepatitida A v Česku dle věku a rizikového chování Počet hlášených onemocnění VHA se v Česku v období posledních pěti let pohybuje ve stovkách případů ročně. Lokální epidemie probíhající na území Česka vznikají převážně v kolektivech s těsnějším soužitím osob nebo v predisponovaných sociálních skupinách s nižším hygienickým standardem.5 U VHA převažuje způsob přenosu fekálně – orální cestou, toto infekční onemocnění je nazýváno „nemoc nečistých rukou“. Přenos infekce parenterálně je zaznamenáván jen zcela ojediněle (koncentrace viru v krvi je mnohem nižší než ve stolici).6 Proti tomuto virovému zánětu jater se lze účinně chránit očkováním. Podíl injekčních uživatelů drog na počtu případů VHA, jak vyplývá z dlouhodobého sledování hygienickou službou je nízký. Občasné zvýšení počtu IUD má souvislost také se sociálním a hygienickým zázemím uživatelů drog (výrazné navýšení počtu nemocných bylo např. z důvodu epidemie VHA v roce 2008, která propukla v hl. m. Praze v populaci uživatelů drog; v roce 2015 to byla epidemie VHA v Karlovarském kraji). V roce 2015 bylo v Česku nově nahlášeno 724 případů virové hepatitidy A, z toho bylo 98 injekčních uživatelů drog, tj. 13,5 % (v roce 2014 to bylo 673 případů, z toho bylo 48 injekčních uživatelů drog, tj. 7,1 %). Nejvíce nemocných injekčních uživatelů drog v Česku bylo ve věkové skupině 25 – 34 let. Nejvyšší podíl injekčních uživatelů drog mezi nemocnými VHA byl však zaznamenán ve věkové skupině 20 – 24 let, tj. 27,5 % (tabulka 1).

4

HEYMANN D. L.: Control of communicable diseases manual. American Public Health Association, 2015, ISBN 978-0-87553018-5 5

MZ ČR, Situace ve výskytu virových hepatitid v České republice, dostupné na: http://www.mzcr.cz/dokumenty/svetovy-denproti-zloutenkamzloutenka-kazdorocne-zabije-vice-lidi-nez-hivtub_12370_3438_1.html 6


7

Tabulka 1 Virová hepatitida A v Česku v roce 2015 – počty osob podle věkových skupin

0 1–4 5–9 10 – 14 15 – 19 20 – 24 25 – 34 35 – 44 45 – 54 55 – 64 65 – 74 75 +

8 86 83 55 40 91 118 100 61 53 18 11

Z toho s rizikovým chováním * * * * 10 30 40 31 16 12 5 *

Celkem

724

144

Věková skupina

Celkem nemocných

% ve věkové skupině * * * * 25,0 33,0 33,9 31,0 26,2 22,6 27,8 * 19,9

* * * * 9 25 32 24 8 * * *

% ve věkové skupině * * * * 22,5 27,5 27,1 24,0 13,1 * * *

98

13,5

Z toho IUD


Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHA v Česku dle regionů Ve sledovaném období byl nejvyšší počet případů VHA zaznamenán v Karlovarském kraji, a to 274 případů onemocnění (37,8 % z celého Česka). Z toho byla tato nemoc diagnostikována u 68 injekčních uživatelů drog, tj. 24,8 % podíl na VHA v Karlovarském kraji. Na druhém místě v počtu nejvíce hlášených případů VHA je s výrazným odstupem Liberecký kraj, tj. 91 případů onemocnění, z nichž bylo 22 IUD (podíl IUD činí 24,2 %). Na třetím místě v počtu všech případů onemocnění VHA je Ústecký kraj (78 osob), z toho bylo toto infekční onemocnění diagnostikováno v jednom případě u injekčního uživatele drog (tabulka 2).

8

Tabulka 2 Virová hepatitida A v Česku v roce 2015 – počty osob podle krajů

Kraj

Celkem

IUD

%

274

68

24,8

Liberecký

91

22

24,2

Ústecký

78

1

1,3

Hl. m. Praha

74

2

2,7

Středočeský

58

1

1,7

Plzeňský

44

1

2,3

Jihomoravský

27

*

*

Olomoucký

21

*

*

Královéhradecký

17

2

11,8

Moravskoslezský

17

*

*

Jihočeský

13

1

7,7

Pardubický

7

*

*

Zlínský

3

*

*

Vysočina

*

*

*

724

98

13,5

Karlovarský

Celkem Zdroj: EPIDAT, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016

Virová hepatitida B Světová zdravotnická organizace (dále jen „WHO“) odhaduje, že celosvětově bylo více než 2 miliardy lidí infikováno virem hepatitidy B (dále jen „VHB“), z toho 240 milionů má chronickou formu tohoto onemocnění. Každý rok na následky spojené s onemocněním VHB zemře přibližně 600 000 osob. V zemích s vysokým výskytem VHB (HBsAg prevalence ≥ 8 %) dochází nejčastěji k infekcí v dětském věku (Dálný Východ, subsaharská Afrika, Oceánie a Jižní Amerika). V zemích se středním endemickým výskytem (HBsAb prevalence 2 – 7 %) se infekce vyskytuje ve všech věkových skupinách, ale vyšší pravděpodobnost přechodu do chronické formy je opět v dětském věku (Amazonie, jižní části východní a centrální Evropy, Blízký Východ a Indický poloostrov). 7 V zemích, kde je výskyt VHB velmi nízký (HBsAg prevalence < 2 %), většina infekcí nastává u mladých dospělých, převážně během nechráněného sexuálního styku nebo u injekčních uživatelů drog (západní Evropa a Severní Amerika).8

7

HEYMANN D. L.: Control of communicable diseases manual. American Public Health Association, 2015, ISBN 978-0-87553018-5 8

GREENWOOD, D., BARER, M., SLACK, R., IRVING, W.: Medical mikrobiology. Elsevier Ltd., 2012, ISBN 978-0-7020-4089-4

9

Virová hepatitida B v Česku dle věku a rizikového chování Virová hepatitida B (dále jen „VHB“) představuje spolu s virovou hepatitidou C vysoké riziko zejména pro injekční uživatele drog. Přenos infekce se uskutečňuje parenterálně krví, event. krevními deriváty. K přenosu dochází i při těsném styku s infikovanou osobou, a to zvláště mezi sexuálními partnery.9 V roce 2015 se na počtu případů akutní VHB podílí injekční uživatelé v Česku z 23,6 % (v roce 2014 byl zjištěn podíl 37,1 %). V české populaci pokračuje sestupný trend v počtu nově zjištěných případů VHB, celkem bylo zaznamenáno 89 případů akutní VHB; oproti roku 2014 se snížil celkový počet o 16 případů (tabulka 3). Počet injekčních uživatelů drog mezi nemocnými se taktéž snížil o 18 osob (z 39 IUD v roce 2014 na 21 IUD v roce 2015). Nejvíce případů mezi IUD bylo zaznamenáno ve věkové skupině 35-44 letých. Sestupný trend v počtu nově zjištěných případů akutní VHB pravděpodobně pozitivně ovlivňuje i účinnost harm reduction programů a nárůst populace, která je proti VHB očkována.

Tabulka 3 Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2015 – počty osob podle věkových skupin

0 1–4 5–9 10 – 14 15 – 19 20 – 24 25 – 34 35 – 44 45 – 54 55 – 64 65 – 74 75 +

* * * * * * 26 35 15 8 4 1

Z toho s rizikovým chováním * * * * * * 12 19 6 1 * *

Celkem

89

38

Věková skupina

Celkem nemocných

% ve věkové skupině * * * * * * 46,2 54,3 40,0 12,5 * * 42,7

* * * * * * 6 13 2 * * *

% ve věkové skupině * * * * * * 23,1 37,1 13,3 * * *

21

23,6

Z toho IUD


9


10

V roce 2015 bylo v české populaci zaznamenáno celkem 193 případů chronického onemocnění virovou hepatitidou B (v roce 2014 to bylo 192 případů onemocnění). Oproti předchozímu roku se téměř nezměnil celkový počet nově diagnostikovaných onemocnění ani počet a podíl injekčních uživatelů drog na chronické VHB (tabulka 4).

Tabulka 4 Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2015 – počty osob podle věkových skupin

Věková skupina 0 1–4 5–9 10 – 14 15 – 19 20 – 24 25 – 34 35 – 44 45 – 54 55 – 64 65 – 74 75 + Celkem

Celkem osob

Z toho s rizikovým chováním

1 * * 1 * 5 48 43 42 29 22 2 193

* * * * * * 11 13 4 4 1 * 33

% ve věkové skupině * * * * * * 22,9 30,2 9,5 13,8 4,5 * 17,1

Z toho IUD * * * * * * 10 8 2 1 * * 21

% ve věkové skupině * * * * * * 20,8 18,6 4,8 3,4 * * 10,9


Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHB v Česku dle regionů Nejvíce případů akutního onemocnění bylo v roce 2015 evidováno v hl. m. Praze, tj. 21 osob, z toho u 3 IUD. Nejvyšší počet injekčních uživatelů drog na tomto typu virového zánětu jater hlásí Středočeský kraj (5 IUD z celkem 14 nemocných osob). Chronických onemocnění bylo nejvíce zjištěno v Libereckém kraji, tj. 43 osob (z toho jeden IUD); nejvyšší počet injekčních uživatelů drog mezi nemocnými byl zjištěn shodně v kraji Ústeckém a hl. m. Praze, a to 6 osob. Podíl injekčních uživatelů drog je v roce 2014 mezi nemocnými akutní VHB v Česku přibližně dvojnásobný oproti chronické VHB (23,6 %, resp. 10,9 %). Je pravděpodobné, že výskyt tohoto onemocnění se v budoucnosti bude i nadále snižovat v důsledku zavedení pravidelné vakcinace dětí od roku 2001 (tabulky 5 - 6).

11

Tabulka 5 Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2015 – počty osob podle krajů

Kraj

Celkem

IUD

%

Hl. m. Praha

21

3

14,3

Středočeský

14

5

35,7

Moravskoslezský

10

2

20,0

Ústecký

10

2

20,0

Zlínský

6

*

*

Karlovarský

5

3

60,0

Královéhradecký

5

*

*

Olomoucký

5

2

40,0

Liberecký

4

*

*

Pardubický

3

1

33,3

Jihočeský

2

2

100,0

Jihomoravský

2

*

*

Plzeňský

2

1

50,0

Vysočina

*

*

*

89

21

23,6


Tabulka 6 Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2015 – počty osob podle krajů

Kraj

Celkem

IUD

%

Liberecký

43

1

2,3

Hl. m. Praha

30

6

20,0

Středočeský

18

4

22,2

Ústecký

16

6

37,5

Moravskoslezský

15

*

*

Jihomoravský

14

1

7,1

Královéhradecký

12

2

16,7

Zlínský

12

*

*

Pardubický

11

*

*

Olomoucký

8

*

*

Jihočeský

6

*

*

Plzeňský

5

*

*

Vysočina

2

*

*

Karlovarský

1

1

100,0

193

21

10,9


12

Virová hepatitida C WHO odhaduje, že více než 130 – 170 miliónů lidí (přibližně 2 – 3 % celosvětové populace) je postiženo chronickou formu VHC a více než 350 000 úmrtí ročně jsou spojovány s VHC. Na základě geografického výskytu byly země/oblasti rozděleny do tří kategorií. Většina populace Afriky, Ameriky, západní Evropy, většina středního východu a jižní Asie spadají do oblastí s prevalencí VHC pod 2,0 %. Prevalence ve východní Evropě, větší části Asie a regionů západního Pacifiku se pohybuje od 2,0 % do 2,9 %. V severních a subsaharských částech Afriky a na středním východě se prevalence VHC pohybuje v rozmezí od 1 % až do 12 %.10

Virová hepatitida C v Česku dle věku a rizikového chování Nejnebezpečnější z virových hepatitid, jak z hlediska závažnosti zdravotních následků, tak z pohledu rizika šíření tohoto infekčního onemocnění je VHC, která významně ohrožuje komunitu injekčních uživatelů drog. Trend vysokého podílu injekčních uživatelů drog, který stále tvoří téměř 60 % všech nemocných, v Česku přetrvává. Vzhledem k tomu, že neexistuje prevence vakcinací, zůstává tato virová hepatitida společensky

vysoce

nebezpečnou.

I

přes

realizované

aktivity

v oblasti

primární,

či sekundární prevence, zůstává podíl injekčních uživatelů drog mezi nemocnými stále vysoký. Nejvyšší počty injekčních uživatelů drog v Česku jsou mezi nemocnými VHC ve věku 25 – 34 let, celkem 250 osob (tabulka 7). U nemocných VHC v Česku došlo oproti minulému roku k vzestupu v počtu celkem evidovaných případů z 867 osob na 956 osob, ale co se týká podílu injekčních uživatelů na tomto onemocnění, došlo k mírnému poklesu z 64,5 % v roce 2014 na 58,9 % v roce 2015.

10

HEYMANN D. L.: Control of communicable diseases manual. American Public Health Association, 2015. ISBN 978-0-87553018-5

13

Tabulka 7 Virová hepatitida C (akutní i chronická) v Česku v roce 2015 – počty osob podle věkových skupin

Celkem osob

Z toho s rizikovým chováním

% ve věkové skupině

Z toho IUD

0 1–4 5–9 10 – 14 15 – 19 20 – 24 25 – 34 35 – 44 45 – 54 55 – 64 65 – 74 75 +

* 1 2 5 54 138 360 228 98 38 24 8

* * * 3 48 108 285 159 52 9 2 *

* * * 60,0 88,9 78,3 79,2 69,7 53,1 23,7 8,3 *

* * * 3 43 94 250 135 34 4 * *

% ve věkové skupině * * * 60,0 79,6 68,1 69,4 59,2 34,7 10,5 * *

Celkem

956

666

69,7

563

58,9

Věková skupina


Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu VHC v Česku dle regionů Nejvyšší počty, tj. 138 osob s diagnózou VHC jsou v roce 2015 nahlášeny shodně z Ústeckého kraje a hl. m. Prahy (tabulka 8). Nejvyšší podíly IUD, které překračují 2/3 podíl na počtu nemocných VHC v roce 2015 byly ale zaznamenány v Karlovarském kraji (83,6 %), Jihočeském kraji (75,8 %), Ústeckém kraji (75,4 %) a Středočeském kraji (71,1 %). Tabulka 8 Virová hepatitida C v Česku v roce 2015 – počty osob podle krajů

Kraj

Celkem

IUD

%

Ústecký

138

104

75,4

Hl. m. Praha

138

71

51,4

Jihomoravský

130

27

20,8

Moravskoslezský

117

72

61,5

Středočeský

97

69

71,1

Jihočeský

91

69

75,8

Karlovarský

61

51

83,6

Liberecký

52

34

65,4

Olomoucký

36

21

58,3

Plzeňský

28

17

60,7

Královéhradecký

21

10

47,6

Vysočina

17

4

23,5

Zlínský

16

6

37,5

Pardubický

14

8

57,1

956

563

58,9


14

Infekce virem lidské imunodeficience (HIV) Závažným zdravotním dopadem v souvislosti s rizikovým chováním, které ohrožuje zdraví populace je také výskyt HIV infekce. Celosvětově se počet infikovaných osob virem HIV ke konci roku 2015 odhaduje na 36,7 miliónu. Největší počet těchto infikovaných osob (bez rozdílu věku) žije ve východní a jižní Africe (cca 19 miliónů), dále v západní a centrální Africe (6,5 miliónu), 5,1 miliónu v Asii, 2,4 miliónu v západní Evropě a severní Americe, 2 milióny v Latinské Americe, 1,5 mil. ve východní Evropě a centrální Asii, 230 000 osob v oblasti Středního Východu a v severní Africe. Nově infikovaných osob virem HIV je v roce 2015 cca 2,1 miliónu. Počet úmrtí na AIDS se odhaduje v roce 2015 na 1,1 miliónu. Nově infikovaných osob virem HIV je v roce 2015 cca 2,1 miliónu. Počet úmrtí na AIDS se odhaduje v roce 2015 na 1,1 miliónu.11 Z případů HIV hlášených v Evropě, kde je znám způsob přenosu, zůstává procento připisované injekčnímu užívání drog nízké a stabilní (méně než 8 % v posledních deseti letech. 12

Výskyt HIV pozitivních případů v Česku dle regionů Z analýzy Státního zdravotního ústavu (dále jen „SZÚ“), Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS (dále jen „NRL AIDS“) vyplynulo, že v roce 2015 byl zaznamenán nejvyšší roční nárůst počtu nových případů HIV infekce od počátku sledování výskytu v Česku (graf 2), a to 266 případů, tj. 2,52 nových případů na 100 000 obyvatel. Graf 2: Počty nových případů HIV infekce v Česku v letech 1985 - 2015

Zdroj: SZÚ, NRL AIDS, 2016

11

UNAIDS 2016, Aids by the numer. Dostupné na: http://www.unaids.org/sites/default/files/media_asset/AIDS-by-the-numbers2016_en.pdf 12

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropská zpráva o drogách, Trendy a vývoj, Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2015, ISBN 978-92-9168-805-0

15

Polovina osob, u kterých byla v roce 2015 nově diagnostikovaná infekce HIV, uvádí bydliště v hl. m. Praze (50,8 %), dalších 7,9 % osob uvádí bydliště ve Středočeském kraji. Z relativních údajů (přepočteno na 100 000 obyvatel) je patrný dominující výskyt v hl. m. Praze (graf 3). Z kumulativních údajů dále vyplývá, že na prvním místě ve výskytu tohoto onemocnění je hl. m. Praha (1 292 případů infekce HIV, tj. 1 040,3 osob na 1 000 000 obyvatel oproti 249,4 na 1 000 000 obyvatel v Česku). V hl. m. Praze je celkem evidováno 49,3 % ze všech HIV pozitivních osob v Česku.13

Graf 3: Počet HIV pozitivních případů v Česku na 100 000 obyvatel podle kraje bydliště v době první diagnózy za období 1. 1. 2015 – 31. 12. 2015


Podíl injekčních uživatelů drog na výskytu HIV v Česku Nejčastější způsob přenosu infekce virem HIV je dlouhodobě zaznamenáván tzv. sexuální cestou, a v roce 2015 tento hlavní způsob přenosu činí 95 % (graf 4). Oproti tomu dlouhodobě přetrvává nízký podíl přenosu prostřednictvím injekčního užívání drog. Pouze u dvou osob mezi nově zjištěnými případy infekce virem HIV v roce 2015 se jednalo o injekční užití drogy.

Státní zdravotní ústav, Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS, Zpráva o výskytu a šíření infekce HIV/AIDS v ČR za rok 2015. Dostupné na: http://www.szu.cz/tema/prevence/zprava-o-vyskytu-a-sireni-hiv-aids-za-rok-2015 13

16

Graf 4: Rozdělení HIV pozitivních případů v Česku podle způsobu přenosu v roce 2015 (v %)


Za celé období sledování HIV/AIDS (1985 – 2015) bylo v Česku provedeno celkem 24 806 165 vyšetření na HIV u občanů Česka/rezidentů, z nichž je evidováno 2 620 HIV pozitivních osob. Z toho bylo zjištěno 98 případů u injekčních uživatelů drog (podíl injekčních uživatelů drog ze všech případů HIV infekce činí 3,7 %). K 31. 12. 2015 bylo v Česku evidováno 458 případů rozvinutého AIDS, ve 32 případech (7 %) se jednalo o injekční uživatele drog.

17

Kapitola 2: Intoxikace drogami

18

Předávkování a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím drogy Užívání drog v evropské populaci patří mezi hlavní příčiny odvratitelných úmrtí mezi mladými lidmi, a to jak přímo v důsledku předávkování (přímá drogová úmrtí), tak i nepřímo v důsledku nemocí a nehod souvisejících s užíváním drog, násilí a sebevražd. Dle odborných odhadů zemře ročně v Evropě 10 000-20 000 uživatelů opioidů.14 Sledování výskytu akutních předávkování a zdravotních komplikací, ke kterým dochází v souvislosti s užitím drogy, slouží jako významný nepřímý zdravotní indikátor i při monitorování drogové scény v Česku. Hygienická služba zajišťuje longitudinální sledování těchto dat, a to prostřednictvím tzv. sentinelových pracovišť. V rámci drogové epidemiologie jsou sledována data o frekvenci akutních předávkování, podílu jednotlivých drog na evidovaných případech i o charakteristikách intoxikovaných osob. V roce 2015 bylo hygienickým stanicím zapojeným do sběru dat nahlášeno celkem 1 205 případů akutních intoxikací či jiných zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy. Ve srovnání s rokem 2014 došlo k navýšení o 82 případů.

14

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropská zpráva o drogách, Trendy a vývoj, Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2015, ISBN 978-92-9168-805-0

19

Regionální rozložení Nejvíce případů akutního předávkování a zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy nahlásil kraj Ústecký. Na druhém místě je kraj Karlovarský, na třetím Moravskoslezský, a s velkým odstupem pak kraje Zlínský, Plzeňský a Olomoucký. Ve čtyřech regionech (kraje Jihočeský, Jihomoravský, Královéhradecký a hl. m. Praha) není sběr těchto dat realizován. Tabulka 9 Počet intoxikovaných osob podle krajů

Počet případů 2014

% z Česka

Počet případů 2015

% z Česka

Hl. m. Praha

*

*

*

*

*

Středočeský

22

2,0

44

3,7

100,0

*

*

*

*

*

77

6,9

71

5,9

-7,8

Karlovarský

261

23,3

280

23,2

7,3

Ústecký

361

32,1

395

32,8

9,4

23

2,0

23

1,9

0

*

*

*

*

*

Pardubický

44

3,9

44

3,7

0

Vysočina

34

3,0

17

1,4

-50,0

*

*

*

*

*

Olomoucký

57

5,1

47

3,9

-17,5

Zlínský

81

7,2

78

6,5

-3,7

163

14,5

206

17,1

26,4

1 123

100,0

1 205

100,0

7,3

Kraj

Jihočeský Plzeňský

Liberecký Královehradecký

Jihomoravský

Moravskoslezský Česko

Změně 2014/2015 (%)

Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2016

Oproti roku 2014 se zvýšil počet evidovaných případů akutní intoxikace a zdravotních problémů v souvislosti s užitím drogy v kraji Moravskoslezském, Ústeckém, Středočeském a Karlovarském. Naopak k poklesu počtu evidovaných případů došlo v kraji Vysočina, Olomouckém, Plzeňském a Zlínském kraji (tabulka 9). Regionální přehled počtu intoxikací podle zastoupení základní drogy znázorňuje graf 5.

20

Graf 5: Počty intoxikací v krajích Česka podle skupiny základní drogy


Intoxikovaní podle pohlaví a základní drogy Akutní intoxikace a zdravotní problémy v souvislosti s užitím opiátů jsou evidovány v 94 případech, tj. v 7,8 % (v roce 2014 to bylo 104 případů) a tvoří pátou nejčastější skupinu drog vedoucích ke sledovaným zdravotním komplikacím. Častěji byli postiženi muži (67 %). Nejvíce případů u mužů i žen bylo zaznamenáno po požití drog zařazených do skupiny „ostatní opiáty“ tj. 64 případů, a po požití heroinu to bylo 29 případů (graf 6). Jako čtvrtá nejčastější příčina problémů byly uvedeny intoxikace a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím kanabinoidů (104 případů, tj. 8,6 %). Podíl žen mezi těmito postiženými tvoří necelou třetinu (31,7 %). Jiné drogy a léky jsou třetí nejpočetnější skupinou, která v roce 2015 způsobila intoxikace a zdravotní problémy v souvislosti s jejich užitím. Celkem bylo zaznamenáno 147 případů, tj. 12,2 %. Stejně jako v minulých letech zde pozorujeme převahu žen nad muži (77 žen, 70 mužů). Skupina případů souvisejících s užitím sedativ a hypnotik je v roce 2015 druhou nejpočetnější (380 osob, tj. 31,5 %). V souvislosti s požitím hypnotik/sedativ je stejně jako v minulém roce vyhledalo léčebnou péči více žen (64,7 % žen oproti 35,3 % mužů). Nejvíce intoxikovaných osob bylo zaznamenáno po užití pervitinu a ostatních stimulancií, tj. 449 (286 mužů a 163 žen) a tyto drogy tvoří 37,3 % ze všech evidovaných případů.

21

Nejčastější užitou drogou byl pacienty uveden pervitin, tj. 394 osob (256 mužů a 138 žen). Lékařské ošetření v souvislosti s užitím halucinogenů si vyžádalo 19 intoxikovaných osob. Intoxikací rozpustidly bylo zaznamenáno 9 případů, což představuje 0,7 % ze všech hlášených intoxikací, a patří mezi nejméně časté. Intoxikace související s požitím neznámé nebo neurčené drogy byly v roce 2015 zaznamenány ve třech případech (dva muži a jedna žena).

Graf 6: Počty intoxikací v Česku podle skupiny základní drogy a pohlaví


Typy zdravotnických zařízení Škála zdravotnických zařízení, kde bylo poskytnuto ošetření intoxikovaným osobám je rozmanitá. Hlášení je poskytováno z různých typů zařízení, jako jsou oddělení nemocnic: anesteziologicko – resuscitační oddělení (ARO), jednotka intenzivní péče (JIP), interní, psychiatrické, soudního lékařství či dětské oddělení. Intoxikace hlásí také rychlá zdravotnická pomoc (RZP) a oddělení centrálního příjmu (CP), které je v roce 2015 zdrojem části hlášení z Ústeckého a Olomouckého kraje. Největší počet případů je hlášen z pracovišť záchranných služeb, tj. 364 případů (nejvíce z Ústeckého kraje). Co se týče počtu hlášených případů, na druhém místě je hlášení z interních oddělení (včetně jednotek intenzivní péče), tj. 313 případů intoxikací, a na třetím místě je oddělení ARO, kde je evidováno 163 případů. Značný

počet

případů

intoxikací

je

hlášen

také

z psychiatrického

oddělení

Moravskoslezského kraje (126 případů). Dalším podstatným hlásicím zařízením jsou dětská 22

oddělení, ze kterých je nahlášeno 84 případů (graf 7). Data nejširšího rozsahu typů hlásících zařízení (7 typů zařízení) poskytuje v roce 2015 Karlovarský kraj. Ostatní hlásící kraje zajistily data z 1 - 4 typů zařízení. Graf 7: Počty intoxikací v Česku podle typů zdravotnického zařízení


Užití více drog (polydrug use) Většina uživatelů psychoaktivních látek, pacientů, u kterých byla stanovena diagnóza akutní předávkování způsobené užitím drog, kombinuje dvě nebo více těchto látek současně. Z celkového počtu 1 205 případů intoxikací byla zaznamenána kombinace dvou drog u 467 osob (256 mužů a 211 žen), z nich 120 (65 mužů a 55 žen) užilo třetí drogu, a z nich ještě 29 osob užilo čtvrtou drogu (15 mužů a 14 žen). Droga v kombinaci byla celkem zachycena ve 38,8 % hlášených případech. Nejčastější sekundární drogu přestavují kanabinoidy (153 případů) a alkohol (151 případů). Výraznou skupinu drog užitých v kombinaci představují stimulancia, (127 případů, z toho byl 75x uveden amfetamin a 31x pervitin) a opiáty (25 případů, z toho 14x heroin). Opiáty a stimulancia byly jako tzv. „doplňková“ droga uvedeny celkem v 152 případech, sedativa/hypnotika v 106 případech.

Věk a pohlaví osob intoxikovaných drogami v Česku Mezi hlášenými případy o intoxikovaných osobách v roce 2015 převažují muži nad ženami (stejně jako v předchozích letech). Podíl mužů se však postupně snižuje, a dochází tak k vyrovnanému zastoupení obou pohlaví. V roce 2010 bylo evidováno 63,5 % mužů, a v roce 2015 tento podíl činí 53,9 %. 23

V roce 2015 je nejvíce případů ve věku mezi 25 – 39 let (508 případů, tj. 42,2 % ze všech evidovaných), dále následuje věková kategorie nejstarších osob nad 40 let (329 osob, tj. 27,3 %). V nejmladší věkové kategorii (do 15 let) je zahrnuto 30 novorozenců a to, z kraje Karlovarského

(16

novorozenců)

a

kraje

Ústeckého

(14

novorozenců).

Ze

42

zaznamenaných intoxikovaných osob nejmladší věkové kategorie tvoří téměř 79 % intoxikace u dětí do 4 let. Počty intoxikovaných mužů a žen v Česku podle věkového zastoupení jsou uvedeny v tabulkách 10-11.

Tabulka 10 Počet intoxikovaných mužů v Česku podle věkové skupiny a skupiny základních drog

Skupiny drog

0 -14

Věková skupina 15 -19 20 - 24 25 -39

40 a více

Celkem

Opiáty Stimulancia Kanabinoidy Halucinogeny Rozpustila Sedativa, hypnotika Jiné drogy a léky Neznámá

1 11 5 * * 2 1 *

4 25 21 2 * 7 5 *

10 57 10 3 2 12 17 *

31 166 28 9 5 55 30 1

17 27 7 2 * 58 17 1

63 286 71 16 7 134 70 2

Celkem

20

64

111

325

129

649


Tabulka 11 Počet intoxikovaných žen v Česku podle věkové skupiny a skupiny základních drog

Skupiny drog

Věková skupina 0 -14

15 -19

20 - 24

25 -39

40 a více

Celkem

2

5

3

13

8

31

Stimulancia

15

14

41

83

10

163

Kanabinoidy

3

15

6

6

3

33

Halucinogeny

*

*

2

*

1

3

Rozpustila

*

1

*

1

*

2

Sedativa, hypnotika

*

19

20

62

145

246

Jiné drogy a léky

2

13

11

18

33

77

Neznámá

*

*

1

*

*

1

22

67

84

183

200

556

Opiáty

Celkem


24

Frekvence záchytů intoxikací Opakované užití drogy bylo příčinou zdravotních komplikací v 31,2 % případů, avšak neurčená frekvence užití je stále uváděna ve vysokém procentu případů (45,7 %). První kontakt s drogou vedl k předávkování nebo jiné zdravotní komplikaci ve 23,1 % případů (v roce 2014 to bylo 22,3 % případů). Oproti roku 2014 významně vzrostl v roce 2015 počet intoxikací při prvním kontaktu se stimulancii, a to ze 17 případů v roce 2014 na 76 případů v roce 2015. Naopak byl zaznamenán pokles případů intoxikovaných drogou při prvním užití drogy ze skupiny sedativ a hypnotik, a to ze 146 v roce 2014 na 111 případů v roce 2015 (tabulka 12).

Tabulka 12 Počet intoxikovaných v Česku podle frekvence užití základní drogy

Základní droga Heroin Kodein Ostatní opiáty Kokain Amfetamin Pervitin Extáze Efedrin Marihuana Hašiš Barbituráty Benzodiazepiny Ostatní sedativa LSD Psilocybin Toluen Jiná rozpustidla Jiné drogy, léky Neznámá Celkem

Opakovaný abusus 8 * 6 * 17 172 2 1 27 * 2 56 53 * 1 1 * 29 1 376

První kontakt

Neznámo

Celkem

2 * 5 * 11 63 2 * 24 1 * 54 57 * 1 * 2 56 *

19 1 53 1 19 159 2 * 52 * 3 113 42 16 1 1 5 62 2

29 1 64 1 47 394 6 1 103 1 5 223 152 16 3 2 7 147 3

278

551

1205


25

Aplikace drogy Nejčastější způsob aplikace základní drogy mezi intoxikovanými osobami v roce 2015 představuje s hodnotou 47,2 % tzv. požití drogy (perorální způsob). Z celkem 569 pacientů (340 žen a 229 mužů), kteří uvedli tento způsob aplikace drogy, byla intoxikace způsobena nejčastěji po užití těchto drog: benzodiazepiny užilo 210 osob (36,9 %), ostatní sedativa 151 osob (26,5 %) a 143 osob (25,1 %) užilo jiné drogy a léky. Injekční, tedy nejrizikovější aplikace jak z hlediska šíření infekčních chorob, tak z hlediska nástupu účinku látky a výskytu případných komplikací byla zjištěna ve 25,8 % případů aplikace drog s následkem intoxikace (z toho 70,4 % muži, 29,6 % ženy). Injekční aplikace se týká 89,7 % případů užití heroinu, 56,3 % případů užití pervitinu, ale i 70,3 % užití jiných opiátů. Tato aplikace drogy byla použita též ve 13 případech u užití amfetaminu, což představuje 27,7 % užití této drogy. Injekční aplikace se objevuje i při užití efedrinu, jiných a tzv. neznámých drog. V případě intoxikací stimulačními látkami, jsou uváděny veškeré způsoby aplikace drogy, výraznou převahu má injekční užití, své zastoupení má ale také kouření, požití a inhalace. U opiátů, kromě výrazně převažující aplikace injekční, se objevuje požití a kouření. U kanabinoidů převažuje v 83,7 % klasické kouření. Ve skupině látek, které řadíme mezi sedativa, je jako nejčastější způsob aplikace uváděno požití, a to v 96,1 %. Toluen a další rozpustidla byla častěji inhalována, ale také ve 2 případech požita. Porovnání aplikace drogy podle pohlaví znázorňuje graf 8.

Graf 8: Počty intoxikací v Česku podle pohlaví a způsobu aplikace základní drogy


26

Příčiny intoxikace Příčinou zdravotní komplikace bylo u 77,2 % případů předávkování drogou, v 16,1 % jiná určená diagnóza. U 6,7 % případů nebyla diagnóza určena. Jako jiná diagnóza byly uvedeny například: náhodná otrava, otrava (salicyláty, CO, konopnými produkty, psychotropními léčivy, inzulinem, antikoagulancii, jinými a neurčenými léky, léčivy, návykovými a biologickými látkami), toxické účinky anorganických látek, postižení plodu a novorozence při toxikomanii matky, srdeční zástava, poruchy chování způsobené užitím různých typů drog, anxiózní porucha, delirium, psychotická porucha, idiopatická epilepsie, akutní hepatitida A, akutní hepatitida B, chronická virová hepatitida C, prim. hypertenze, dyspepsie, bolest na hrudi NS, bezvědomí, mnohočetné zlomeniny kostí lebky, patologické hráčství.

Sociodemografické ukazatele Naprostá většina intoxikovaných osob uvádí ve zdravotnické dokumentaci trvalé bydliště, které je však často značně vzdálené od místa řešení případu (graf 9). Je to údaj zjištěný na základě dokladů a nemusí odrážet reálnou aktuální situaci. Přechodné bydliště je uváděno u 4,7 % intoxikovaných. Celkem 38 osob, tj. 3,2 %, tvoří osoby bez domova, z nichž většina jsou uživatelé pervitinu (ve 23 případech, tj. 60,5 % z uvedených osob bez domova).

Graf 9: Bydliště intoxikovaných drogou v Česku


27

Nezaměstnanost je stále významným ukazatelem sociálních dopadů spojených s užíváním drog. Charakter zaměstnání je vykazován téměř stejně jako v minulých letech. Největší podíl, tj. 45,3 % případů akutních intoxikací tvoří ti, u nichž není známo, zda je osoba zaměstnaná či nikoliv (graf 10). Celkem 16,5 % intoxikovaných uvádí pravidelné zaměstnání, a 14,9 % „jiné“ zaměstnání. Zbývajících 23,2 % intoxikovaných jsou nezaměstnaní, případně pracující příležitostně. Nejčetněji jsou jako nezaměstnané uváděny osoby intoxikované pervitinem.

Graf 10: Zaměstnání intoxikovaných drogou v Česku


Fatální intoxikace drogou V roce 2015 bylo hygienickou službou evidováno celkem 23 úmrtí, ke kterým došlo v souvislosti s registrovanou intoxikací související s užitím drogy, což zcela jistě neodpovídá celkové realitě v Česku. Zemřelí byli v 11 případech muži, a v 12 případech ženy. Užita byla v 10 případech sedativa, v 8 případech jiné léky či drogy, 4x stimulancia a jednou opiát (kodein). Příčinou smrti byla otrava a zdravotní komplikace související s účinkem drogy. Úmrtí byla hlášena nejpočetněji z Karlovarského kraje (20 případů) a po jednom případu z kraje Libereckého, Středočeského a Moravskoslezského. Tato evidence případů úmrtí souvisejících s užitím drogy v krajích je nekompletní a nelze ji tedy systematicky vyhodnocovat.

28

Vybrané trendy u intoxikací drogou v Česku Longitudinální sledování dat o intoxikovaných osobách (od roku 1995) i přes svá omezení (hlášení probíhá tzv. sentinelovým způsobem, tj. není pokryto plošně celé území Česka) nám umožňuje sledování zdravotní komplikace spojené s užitím drogy v trendu. Počet hlášených intoxikací drogou v Česku v letech 2000 – 2015 se pohybuje od 805 případů za rok (v roce 2011) do 1205 případů (v roce 2015), kdy byl zaznamenán nejvyšší počet drogou intoxikovaných osob. Hlášení o počtu intoxikovaných osob v Česku má poměrně vyrovnaný trend (graf 11).

Graf 11: Trendy hlášených případů intoxikací drogou v Česku


Zastoupení jednotlivých skupin drog, užívaných jako droga základní, které jsou důvodem intoxikace organizmu, se v jednotlivých letech liší zejména u opiátů, kde zaznamenáváme klesající trend, oproti tomu dochází k vzestupu u stimulancií. Výrazný podíl si v celém sledovaném

období

udržují

sedativa

a

hypnotika.

Poměrně

vyrovnaný

trend

zaznamenáváme mezi skupinou drog jiné drogy a léky, a u kanabinoidů (graf 12).

29

Graf 12: Trendy podílu skupin drog na intoxikacích v Česku


Populace uživatelů drog v Česku stárne a obdobný trend zaznamenáváme i mezi osobami intoxikovanými drogou. Z dlouhodobého sledování je patrný vzestupný trend v nejpočetnější věkové kategorii 25-39 let a nejstarší věkové kategorii nad 40 let (graf 13). Graf 13: Trendy věkové kategorie osob intoxikovaných drogou v Česku


30

Závěry Kapitola 1: Infekce spojené s užíváním drog  Injekční uživatelé drog v Česku tvoří velmi výrazný podíl na počtu nemocných VHC, u ostatních typů virových hepatitid je jejich podíl zřetelně menší;  Podíl IUD na výskytu VHA je stabilně nízký, počet nakažených se zvyšuje až v případě, že vzplane epidemie přímo mezi uživateli drog; tato příčina vzestupu nových případů onemocnění VHA byla zaznamenána i v roce 2015; pokračující epidemie VHA (započala v roce 2014) v Karlovarském kraji přinesla v české populaci meziroční nárůst podílu IUD mezi nemocnými VHA ze 7,1 % v roce 2014 na 13,5 % v roce 2015; celostátně bylo nahlášeno 724 případů VHA, z nichž bylo 98 injekčních uživatelů drog; injekční uživatelé drog ve věku 20 – 34 let tvoří víc než 27 % z celkového počtu nemocných VHA v příslušné věkové skupině;  Výskyt akutní VHB v Česku má dlouhodobě klesající tendenci, pravděpodobně i díky zvolna vzrůstající proočkovanosti zejména v mladších ročnících; v roce 2015 onemocnělo celkem 89 osob, z nichž téměř čtvrtina (21 osob, tedy 23,6 %) jsou injekční uživatelé drog;  Nezměněn zůstal počet chronických onemocnění VHB (v roce 2014 celkem 192 případů, v roce 2015 celkem 193 evidovaných případů);

z tohoto počtu bylo

21 injekčních uživatelů drog, což odpovídá necelým 11 %; většina těchto IUD je ve věku 25 – 44 let;  Počet evidovaných nemocných VHC vzrostl meziročně o víc než 10 %, a to z 867 osob v roce 2014 na 956 osob v roce 2015; z tohoto počtu je 563 injekčních uživatelů drog, což představuje takřka 60 % podíl; ve věkové kategorii 15 – 19 let tvoří IUD téměř 80 % podíl na VHC; ve věkové skupině 20 – 34 let tvoří podíl IUD na onemocnění VHC zhruba 69 %; šíření VHC v komunitě českých uživatelů drog je dlouhodobý problém;  Injekční užívání drog v Česku nepředstavuje hlavní cestu přenosu HIV infekce; přes vysoký meziroční nárůst počtu nových případů infekce virem HIV mezi rokem 2014 a 2015 (nárůst o 266 případů) byl pouze u dvou osob prokázán přenos prostřednictvím injekčního užití drogy (jedná se o 0,8 % podíl); za celé období sledování a vyšetřování HIV pozitivity v Česku (1985 – 2015) je z 2 620 HIV

31

pozitivních osob zjištěno 98 případů u IUD (tito představují 3,7 % ze všech případů infekce virem HIV v Česku);

Kapitola 2 : Intoxikace drogami  V roce 2015 bylo nahlášeno celkem 1 205 případů akutních intoxikací či jiných zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy; nejvíce intoxikovaných osob bylo zaznamenáno po užití pervitinu nebo ostatních stimulancií;  V období mezi lety 2000 a 2015 bylo zachyceno od zhruba 800 – 1 200 případů ročně, bez zřetelné tendence růstu či poklesu počtu intoxikovaných, tj. pozorujeme poměrně vyrovnaný trend;  V roce 2015 bylo tímto sběrem dat zachyceno 23 úmrtí v souvislosti s užitím drogy, je třeba ovšem vzít v úvahu, že toto číslo není ve vztahu k české populaci konečné;  Zastoupení jednotlivých drog, užívaných jako základní, se v průběhu času mění; v posledních letech pozorujeme pokles užívání opiátů a jistý vzestup u stimulancií;  Z celkového počtu byla ve zhruba 39 % hlášených případů zaznamenána kombinace dvou drog; nejčastější sekundární drogou jsou kanabinoidy a alkohol;  V roce 2015, stejně jako v letech minulých, převažují mezi intoxikovanými osobami muži, jejich podíl se však postupně snižuje; v roce 2015 činí podíl mužů 53,9 %;  Nejvíce případů intoxikací, 508 osob - 42,2 %, je ve věkové skupině 25 – 39 let; v nejmladší věkové kategorii dětí do 15 let je zaznamenáno 42 intoxikovaných, z nichž téměř 79 % tvoří děti do 4 let věku – většina z nich jsou novorozenci;  Populace uživatelů drog postupně stárne, zvyšuje se i průměrný věk osob se zdravotními komplikacemi vzniklými následkem užití drogy;  Nejčastější způsob aplikace základní drogy je požití (47,2 %), injekční aplikace byla evidována ve 25,8 % případů intoxikací;  První kontakt s drogou vedl k předávkování nebo jiné zdravotní komplikaci ve 23,1 % případů, častěji došlo k intoxikaci u osob již opakovaně zneužívajících drogy (31,2 %);  Oproti roku 2014 vzrostl počet intoxikací po prvním užití stimulancií, klesl počet komplikací po prvním užití sedativ a hypnotik;  Většina intoxikovaných má trvalé bydliště vzdálené od místa, kde došlo ke zdravotním komplikacím způsobeným zneužití drogy, necelých pět procent má bydliště přechodné; zhruba 3,2 % tvoří osoby bez domova (tito jsou většinou uživatelé pervitinu);  U většiny intoxikovaných není známo, zda jsou zaměstnáni či nikoliv; celkem 16,5 % uvádí pravidelné zaměstnání a 23,2 % uvádí, že jsou nezaměstnaní; 32

Zkratky AIDS

Acquired Immune Deficiency Syndrome – syndrom získaného imunodeficitu

ARO

anesteziologicko-resuscitační oddělení nemocnice

CP

Centrální příjem nemocnice, Oddělení centrálního příjmu

EPIDAT

program hygienické služby ČR pro evidenci a analýzu infekčních nemocí

HIV

Human immunodeficiency virus - virus lidského imunodeficitu

HSHMP

Hygienická stanice hlavního města Prahy

IUD

injekční uživatel drog

JIP

Jednotka intenzivní péče – oddělení nemocnice

LSD

dietylamid kyseliny lysergové – halucinogenní látka

NRL AIDS

Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS

NRLUD

Národní registr léčby uživatelů drog

RZP

Rychlá zdravotnická pomoc

SZÚ

Státní zdravotní ústav

UNAIDS

Mezinárodní organizace zabývající se problematikou HIV/AIDS

ÚZIS ČR

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

VH

virová hepatitida – virový zánět jater

VHA

virová hepatitida A

VHB

virová hepatitida B

VHC

virová hepatitida C

WHO

World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)

33

Seznam tabulek Tabulka 1: Virová hepatitida A v Česku v roce 2015 – počty osob podle věkových skupin Tabulka 2: Virová hepatitida A v Česku v roce 2015 – počty osob podle krajů Tabulka 3: Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2015 – počty osob podle věkových skupin Tabulka 4: Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2015 – počty osob podle věkových skupin Tabulka 5: Akutní virová hepatitida B v Česku v roce 2015 – počty osob podle krajů Tabulka 6: Chronická virová hepatitida B v Česku v roce 2015 – počty osob podle krajů Tabulka 7: Virová hepatitida C v Česku v roce 2015 – počty osob podle věkových skupin Tabulka 8: Virová hepatitida C v Česku v roce 2015 – počty osob podle krajů Tabulka 9: Počet intoxikovaných osob podle krajů Tabulka 10: Počet intoxikovaných mužů v Česku podle věkové skupiny a skupiny základních drog Tabulka 11: Počet intoxikovaných žen v Česku podle věkové skupiny a skupiny základních drog Tabulka 12: Počet intoxikovaných v Česku podle frekvence užití základní drogy

34

Seznam grafů Graf 1: Podíl injekčních uživatelů drog (absolutní počet) na VH v Česku v roce 2015 Graf 2: Počty nových případů HIV infekce v Česku v letech 1985 - 2015 Graf 3: Počet HIV pozitivních případů v Česku na 100 000 obyvatel podle kraje bydliště Graf 4: Rozdělení HIV pozitivních případů v Česku podle způsobu přenosu v roce 2015 (v %) Graf 5: Počty intoxikací v krajích Česku podle skupiny základní drogy Graf 6: Počty intoxikací v Česku podle skupiny základní drogy a pohlaví Graf 7: Počty intoxikací v Česku podle typů zdravotnického zařízení Graf 8: Počty intoxikací v Česku podle pohlaví a způsobu aplikace základní drogy Graf 9: Bydliště intoxikovaných drogou v Česku Graf 10: Zaměstnání intoxikovaných drogou v Česku Graf 11: Trendy hlášených případů intoxikací drogou v Česku Graf 12: Trendy podílu skupin drog na intoxikacích v Česku Graf 13: Trendy věkové kategorie osob intoxikovaných drogou v Česku

35

Zdroje dat a použitá odborná literatura Tištěné zdroje: BENEŠ, J.: Infekční lékařství. Galén, 2009, 651 str. ISBN 978-80-7262-644-1 FÜLEOVÁ, A., ZÓNOVÁ, J., PETRÁŠOVÁ, B.: Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog v České republice v roce 2014. Hygienická stanice hlavního města Prahy, 2015,170 str. ISBN 978-80-905520-6-7 GREENWOOD, D., BARER, M., SLACK, R., IRVING, W.: Medical mikrobiology. Elsevier Ltd., 2012, 778 str. ISBN 978-0-7020-4089-4 HEYMANN D. L.: Control of communicable diseases manual. American Public Health Association, 2015, 729 str. ISBN 978-0-87553-018-5

Elektronické zdroje: MZ ČR: Situace ve výskytu virových hepatitid v České republice. [cit. 31. 3. 2016]. Dostupné na: http://www.mzcr.cz/dokumenty/svetovy-den-proti-zloutenkamzloutenka-kazdorocnezabije-vice-lidi-nez-hivtub_12370_3438_1.html SZÚ, NRL AIDS: Tisková zpráva Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS. [cit. 31. 3. 2016]. Dostupné na: http://www.szu.cz/tema/prevence/rocni-zpravy-o-vyskytu-a-sireni-hivaids-v-cr UNAIDS: Aids by the numer. UNAIDS 2016. [cit. 31. 3. 2016]. Dostupné na: http://www.unaids.org/sites/default/files/media_asset/AIDS-by-the-numbers-2016_en.pdf Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní registr léčby uživatelů drog. [cit. 31. 3. 2016] Dostupné na: http://www.uzis.cz/registry-nzis/nrlud

36

Výroční zpráva Zdravotní následky u uživatelů drog v Česku v roce 2015 Vydala Hygienická stanice hlavního města Prahy První vydání, Praha 2016 Rytířská 404/12, 100 01 Praha 1 www.hygpraha.cz ISBN 978-80-905520-8-1

Výroční zpráva. Zdravotní následky u uživatelů drog v Česku v roce 2015

Recommend Documents