VÝROČNÍ ZPRÁVA SPOLEČNOSTI ZA ROK 2007

VÝROČNÍ ZPRÁVA SPOLEČNOSTI ZA ROK 2007

1

OBSAH 1. ÚVOD..................................................................................................................................................... 3 2. ORGÁNY SPOLEČNOSTI................................................................................................................... 4 3. PROJEKTY REALIZOVANÉ V ROCE 2007....................................................................................... 7 3. 1 Posílení absorpční a administrativní kapacity Jihočeského kraje - SROP 3.3.............. 7 3. 2. Týden vzdělávání v Jihočeském kraji 2007....................................................................... 7 3. 3 Projekt „Vzdělávací program pro manažery z malých a středních podniků z Jihočeského kraje pro výšení jejich konkurenceschopnosti“............................................................................................................... 8 3. 4 Využívání alternativních pracovních úvazků v Jihočeském kraji v roce 2007.............. 9 Výkaz zisku a ztráty v zjednodušeném rozsahu..................................................................................10 Rozvaha..................................................................................................................................................... 11 Příloha k dani z přímu.............................................................................................................................. 12 Příloha č. 1 Týden vzdělávání 2007 - plakát........................................................................................13 Příloha č. 2 Vzdělávací program pro managery z MSP z JčK ..........................................................14 Příloha č. 3 Analýza alternativních pracovních úvazků v Jihočeském kraji v roce 2007..............17

2

1. ÚVOD Jihočeská společnost pro rozvoj lidských zdrojů, o.p.s. byla založena dne 13. června 2005 Jihočeskou hospodářskou komorou. Společnost se zabývá problematikou rozvoje lidských zdrojů a to na základě již fungující Rady RLZ. Jejím prostřednictvím navazuje na zkušenosti s projekty v oblasti lidských zdrojů a na činnosti svého zakladatele JHK.

Společnost poskytuje veřejnosti tyto obecně prospěšné služby:

Působí jako odborná platforma s vysokou neformální autoritou spojující pohledy regionálních aktérů Přispívá ke strategickému orientování činností těchto aktérů zainteresovaných na rozvoji lidských zdrojů Aktivně se podílí na strategickém managementu rozvoje lidských zdrojů kraje, zpracovává nezávislé strategické dokumenty, doporučení, posudky a hodnocení Iniciativně přináší nové podněty a podklady pro strategická rozhodnutí Slouží jako expertní instituce v oblasti lidských zdrojů Pomáhá řešit krizové situace v zaměstnanosti a rozvoji lidských zdrojů Spolupracuje s Radou vlády ČR pro rozvoj lidských zdrojů Spolupracuje s ústředními orgány státní správy, zejména pak a MPSV a MŠMT a s dalšími subjekty vyvíjejícími aktivity v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR Vybírá a koordinuje významné programy a předkládá projekty v oblasti rozvoje lidských zdrojů, sleduje a vyhodnocuje jejich činnost Monitoruje příležitosti pro financování aktivit v oblasti lidských zdrojů, zejména pak pro rozvoj celoživotního vzdělávání Úzce spolupracuje s úřady práce v kraji Úzce spolupracuje s dalšími subjekty činnými v oblasti lidských zdrojů v kraji, České republice i zahraničí

3

2. ORGÁNY SPOLEČNOSTI STAV K 31. 12. 2007 SPRÁVNÍ RADA – statutární orgán společnosti RNDr. Jan Zahradník Ing. Ivan Loukota Ing. Zdeněk Daňha Ing. Bc. Marie Hrdinová Ing. Pavel Dlouhý Ing. Václav Pauch

DOZORČÍ RADA – kontrolní orgán společnosti Bc. Jan Šindelář Ing. Jiří Stráský František Petera

RADA PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ JIHOČESKÉHO KRAJE nejvyšší fakultativní orgán společnosti

Ing. Vlastimil Bříza

GAMA GROUP, a. s.

Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.

Jihočeská univerzita

Ing. Zdeněk Daňha

M.I.C.B.

Ing. Pavel Dlouhý

Regionální agrární komora JčK

MUDr. Zdeněk Hejduk

Krajský úřad JčK

Ing. Bc. Marie Hrdinová

Jihočeský kraj

Ing. Hana Hricová

Regionální agrární komora JčK

Ing. Jiří Jelínek, CSc.

Vysoká škola ekonomická

Ing. František Kamlach

COP Sezimovo Ústí Ministerstvo práce a sociálních věcí

PhDr. Petr Kaplan

ČR

Ing. Martin Kosobud

ČSOB

Ing. Jiří Stráský

Jihočeská hospodářská komora

Ing. Bc. Miroslav Krejča, CSc.

VŠTE

Ing. Jan Kubeš

Jihočeská hospodářská komora

Ing. Ivan Loukota

Úřad práce České Budějovice

Ing. Radek Novotný, PhD. PhDr. Zdeněk Palán, PhD.

Národní vzdělávací fond

4

Ing. Václav Pauch

Úřad práce Prachatice

MUDr. Vladimír Pavelka


Eva Soukalová

OROS České Budějovice VOŠ a SPŠ aut. SOU dopravní a

Bc. Jan Šindelář

technické

Ing. František Štangl

SMOJ

Ing. Jaromír Talíř RNDr. Jan Zahradník

Jihočeský kraj

PaedDr. Jiří Moravec


František Zrzavecký

Jihočeský kraj

František Petera

Úřad práce Český Krumlov

PRACOVNÍ SKUPINA RADY PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ JIHOČESKÉHO KRAJE – 2. nejvyšší fakultativní orgán

Ing. Jan Honner

Český statistický úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ing. Lenka Navrátilová

ČR

JUDr. Jana Borská

Krajský úřad Jčk

Mgr. Andrea Formánková

Úřad práce ČB

Mgr. Antonín Dvořák

Česká školní inspekce

Václav Hanus

SOU a U Písek

Ondřejka Harvalíková

Legro consult s. r. o.

Ing. Josef Horažďovský

SPŠ a VOŠ Písek

Ing. Hana Hricová

Regionální agrární komora

Ing. Břetislav Kábele

SOŠ Veterinární a zemědělská

Ing. Pavla Koubová

Ledax, s. r. o.

Ing. Bc. Miroslav Krejča, CSc.

SOU a U Písek

Ing. Ivan Loukota

Úřad práce ČB

Mgr. Pavel Mráček

Moeller Elektrotechnika s.r.o.

Mgr. Pravoslav Němeček

Základní škola Vltava

Ing. Václav Pauch

Úřad práce Prachatice

Mgr. Petr Šulista

Pedagogicko-psychologická poradna

RNDr. Anna Straková


Doc. PhDr. Jana Šemberová, CSc.

Jihočeská univerzita

Bc. Jaroslav Šíma


5

Ing. Ladislav Vonášek

SPŠ Stavební

Ing. Věra Vrchotová

Motor Jikov Group, a. s.

Alexandra Zajíčková

ÚP Písek

ZAMĚSTNANCI:

Ing. Veronika Havlíková

ředitelka

Marie Šalková

asistentka

6

3. PROJEKTY REALIZOVANÉ V ROCE 2007

Společnost v roce 2007 realizovala tyto projekty:

3. 1 Posílení absorpční a administrativní kapacity Jihočeského kraje – SROP 3.3

Na tomto projektu se společnost podílí již od roku 2005. Původně 4etapový projekt měl být ukončen k 31. 5. 2007, ovšem byl prodloužen o 5. etapu až do 31. 12. 2007.

V působnosti manažera pro školící plány t.č. Veroniky Havlíkové byly zejména tzv. manažeři specialisté - odborníci na oblast strukturálních fondů, veřejných zakázek a projektového managementu. Celkem 23 manažerů vyškolilo v rámci 278 seminářů 2200 osob a poskytlo 1880 konzultačních hodin.

Veškeré informace o projektu včetně závěrečné zprávy naleznete na stránkách partnerství.kraj-jihocesky.cz

3. 2. Týden vzdělávání v Jihočeském kraji 2007 Letošní ročník probíhal ve dnech 1. – 5. října 2007 a novinkou byly internetové stránky www.tydenvzdelavani.cz, kde byl k nalezení aktuální program s možností rezervace. V rámci IV. ročníku bylo veřejnosti nabídnuto celkem 23 akcí různých typů (konference, kulaté stoly, kurzy, semináře apod.), jež se zúčastnilo dohromady 276 zájemců.

Oproti loňskému ročníku Týdne vzdělávání probíhaly akce nejen v Českých Budějovicích, ale i v dalších městech Jihočeského kraje např. v Písku, Táboře, Jindřichově Hradci a Strakonicích.

Novinkou byly semináře týkající se gastronomie např. Čokoládový program a Moderní gastronomie, dále Wellness odpoledne zaměřené na péči o nehty a masáže, které přivítaly především ženy.

Velký zájem byl především o: Personální audit, Androdidaktika – jak správně vzdělávat dospělé a nejrůznější setkání jako Prezentace zajímavých projektů, Kulatý stůl – jak zvýšit zájem o další vzdělávání či Setkání personalistů, kde si jihočeští personalisté vyměňovali důležité poznatky, zkušenosti, novinky z trhu práce či navázání vzájemné spolupráce.

7

Účastníci seminářů přivítali výbornou připravenost a odbornost přednášejících a materiální zabezpečení seminářů. Seznam všech akcí:

Předškolní výuka dětí v duchu Montessori Prezentace zajímavých projektů Šťastné dítě aneb zvládáme emoce svých dětí Výstava chráněných dílen Výuka angličtiny pro seniory Výuka angličtiny pro maminky s dětmi Konference k národním projektům Najdi si práci v Jihočeském kraji, Příprava na práci v Jihočeském kraji a Návrat do práce v Jihočeském kraji Setkání personalistů Dětské kurzy Cestopisné promítání v cizích jazycích Androdidaktika - jak správně vzdělávat dospělé Konference k projektu Podnikání bez překážek Wellness odpoledne E-learning Personální audit Role výchovných poradců v oblasti profesního vzdělávání Vzdělávání pro konkurenceschopnost Kulatý stůl - Jak zvýšit zájem o další vzdělávání Moderní gastronomie pro všechny Funkční potraviny Čokoládový program Aranžování Subtropické rostliny v botanické zahradě

Plakát Týdne vzdělávání 2007 nalezente v příloze č. 1

3. 3 Projekt „Vzdělávací program pro manažery z malých a středních podniků z Jihočeského kraje pro výšení jejich konkurenceschopnosti“

Na podzim roku 2006 bylo společnosti nabídnula možnost spolupráce v projektu „Vývoj nového vzdělávacího programu pro managery z malých a středních podniků z Jihočeského kraje pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti“ z programu „Rozvoj a zlepšení současné nabídky dalšího profesního vzdělávání vč. služeb s ním spojených“, grantového schématu „Rozvoj kapacity dalšího profesního vzdělávání“ vyhlášeného KÚ České Budějovice.

Pro komplexní zabezpečení uvedené akce bylo vytvořeno realizační uskupení společností ISQ PRAHA, s.r.o., Jihočeské hospodářské komory a JSRLZ, o.p.s. Hlavním realizátorem projektu je společnost ISQ PRAHA, s.r.o., která se zabývá realizací kvalifikačního studia pro řídící pracovníky ve spolupráci s vysokými školami ČVUT-MÚVS Praha, ZČU Plzeň,

8

VŠB-TU, VŠFS Praha, BIVŠ Praha a dalšími. Dále poskytuje poradenství v oblasti výroby a služeb, informačních systémů pro řízení jakosti, oblasti certifikací, zlepšování procesů apod.

Zájem o modul byl mezi podnikateli velký, kapacita byla maximálně naplněna a přitom několik zájemců jsme museli odmítnout. Celkem 32 účastníků mělo možnost v rámci 10 modulů po 7 vyučovacích hodinách diskutovat aktuální problémy své firmy s předními českými lektory a úspěšnými manažery.

Vzhledem ke skutečnosti, že jsme nedokázali odhadnout časové možnosti účastníků, rozhodli jsme se pro 2týdenní periodicitu s tím, že se vždy střídal pátek se sobotou. Na závěr jsme vyhodnotili docházku a došli k závěru, že pátek byl obecně navštěvován více.

Kurzy probíhaly od února do června 2007 a byly zakončeny obhajobou prací účastníků před komisí. Seznam kurzů naleznete v příloze č. 2.

3. 4 Využívání alternativních pracovních úvazků v Jihočeském kraji v roce 2007 Na jaře 2007 byla naše společnost oslovena M-centrem Máj ohledně poskytnutí informací o využívání alternativních pracovních úvazků v JčK. I přes rozsáhlé pátrání jsme nenašly žádné relevantní informace, proto jsme se rozhodli o vlastní výzkum. Pomocí dotazníkové šetření jsme oslovili 1998 společností resp. jejich personalistů. Celkem se nám vrátilo 318 správně vyplněných dotazníků, 16ti procentní návratnost dalece předčila naše očekávání.

Předmětem zkoumání byl zájem a využívání pružné pracovní doby, krácené pracovní doby, sdíleného pracovního místa a práce z domova lidmi ohroženými na trhu práce – rodiče s dětmi předškolního věku, studenti – absolventi, lidé 50+ a lidé se zdravotním postižením.

Celou zprávu včetně dotazníku naleznete v příloze č.3.

9

Výkaz zisku a ztráty v zjednodušeném rozsahu

10

Rozvaha

11

Příloha k dani z přímu

12

Příloha č.1 Týden vzdělávání 2007 - plakát

13

Příloha č. 2 Vzdělávací program pro managery z MSP z JčK

STUDIJNÍ PLÁN Vzdělávací program pro managery z malých a středních podniků z Jihočeského kraje pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti

Modul 1.

2.

3.

4.

Lektor

Ekonomická způsobilost podniku Hodnocení výkonnosti a ekonomické úrovně podniku, posuzování jeho ekonomické úrovně, manažerské ukazatele stavu podniku na základě rozvahy, výsledovky a dalších informačních zdrojů.

Ing. Beran, Ph.D. (ČVUT Praha, FS, ÚŘEP) Prof. Ing. Macík, CSc. (ČVUT Praha, FS, ÚŘEP)

Systémy managementu jakosti Možnosti a podmínky splnění požadavků na řízení firmy a parametry kvality, budování systémů jakosti dle norem řady ISO 9000, filozofie TQM, modelu excelence EFQM, CAF.

Ing. Vlásek, Ph.D. (ISQ) Doc. Ing. Zvoneček,Ph.D. (ZČU Plzeň, FSI, KTO) Ing. O. Král, Ph.D.,CSc. (ISQ) Doc. Ing. Dolanský,CSc. (ČVUT Praha, FS, ÚŘEP)

Marketingové řízení Význam a možnosti využití marketingu pro uplatnění na trhu výrobků a služeb, přístupy, metody, aktuální trendy.

Personální řízení a komunikace Personální management, jednání se zákazníky, dodavateli, partnery, přístupy, metody, nové trendy.

Prof. Ing. Jirásek, DrSc. (GSoB) Prof. Ing. Petříková,CSc. (VŠB Ostrava, FMMI, KŘJ)

Termín

Čas

3.2.07 SO

9:00 – 16:00

16.2.07 PÁ

12:00 – 18:00

3.3.07 SO

9:00 – 16:00

16.3.07 PÁ

12:00 – 18:00

14

5.

Hodnocení a zlepšování procesů Prof. Ing. Nenadál, CSc. Metody hodnocení a zlepšování procesů v podniku, osvědčené soudobé přístupy a (VŠB Ostrava, FMMI, metody. KŘJ) Ing. Král, Ph.D., CSc. (ISQ) 6. Manažerské řízení Prof. Ing. Jirásek, DrSc. Modelové příklady z manažerského řízení v podniku, spojené s diskusí a (GSoB) konzultací se zástupci úspěšných podniků. Ing. Hanzlík (SGS Hořovice) 7. Podpora podnikání v ČR Ing. Feferlová Podpora podnikání v ČR, možnosti její získání, Národní politika jakosti ČR. (JHK) Ing. Ryšánek (ČSJ) 8. Legislativní rámec podnikání Doc.JUDr. Klimeš, CSc. Právní úprava pro oblast podnikání v ČR a EU. (ČVUT Praha, FS,ÚŘEP) Ing.Pokorný (ISQ) 9. Informační management v podniku Ing. Beneš Význam a využití IT/IS v řízení podniku, soudobé trendy, možnosti v malých (BIVŠ Praha) organizacích Ing. Král, Ph.D., CSc. (ISQ) 10. Softwarová podpora řízení jakosti RNDr. Michálek, CSc. Možnosti uplatnění SW podpory pro posuzování úrovně vlastního řízení s využitím (AV ČR, UTIA) standardních SW produktů, typový funkční SW produkt plně odpovídající Ing. J.Král požadavkům ČSN EN ISO 9001:2001 (vhodný pro certifikaci ISO 9001:2000 (ISQ) v malých organizacích). 11. Vyhodnocení individuálních závěrečných prací Prof.Ing. Macík, CSc. Vyhodnocení závěrečných prací účastníků, konzultace k pracím, vydání osvědčení (ČVUT Praha, FS,ÚŘEP) o absolvování kurzu. Ing. O. Král, Ph.D., CSc. (ISQ) a další Rozsah hodin celkem 1 ÷ 11

31.3.07 SO

9:00 – 16:00

13.4.07 PÁ

12:00 – 18:00

28.4.07 SO

9:00 – 16:00

11.5.07 PÁ

12:00 – 18:00

26.5.07 SO

9:00 – 16:00

8.6.07 PÁ

12:00 – 18:00

23.6.07 SO

9:00 – 16:30

Poznámky: •

Vyučovací hodina přednášek a konzultací představuje 45 minut čistého času.

•

Na prvním místě je v tabulce uveden přednášející, druhé jméno je spoluautor, resp. alternace.

15

•

V průběhu 5. soustředění bude, po předchozích konzultacích s pedagogy, provedena pro posluchače, kteří projeví zájem, volba témat závěrečných prací jednotlivými účastníky kurzu a práce budou adresně zadány.

•

Na 10. soustředění tito účastníci odevzdají své závěrečné práce, které budou poté vyhodnoceny zúčastněnými pedagogy z vysokých škol resp. předními odborníky k danému tématu.

•

Závěrečné 11. soustředění bude věnováno zhodnocení dosažených výsledků v rámci celého výukového programu a závěrečných prací vč. řízené diskuse nad výsledky poznání i prací účastníků kurzu.

16

Příloha č. 3 Analýza alternativních pracovních úvazků v Jihočeském kraji v roce 2007

Závěrečná zpráva výzkumu

Využívání

alternativních pracovních úvazků v Jihočeském kraji v roce 2007

OBSAH: 17

1 Celkové nastavení výzkumu ................................................................................................................... 19 1.1 Výzkumný záměr ............................................................................................................................ 19 1.2 Metodologie .................................................................................................................................... 19 1.3 Statistické nástroje ......................................................................................................................... 19 1.4 Vzorek ............................................................................................................................................ 20 2 Stěžejní zjištění ........................................................................................................................................ 21 2.1 Zájem o alternativní úvazky............................................................................................................ 21 2.2 Využívání alternativních úvazků..................................................................................................... 25 2.2.1 Shrnutí ........................................................................................................................................ 27 2.3 Výhody a nevýhody plynoucí z využívání alternativních úvazků ................................................... 28 2.4 Překážky vedoucí k nevyužívání alternativních úvazků ................................................................. 31 3 Závěr .......................................................................................................................................................... 32 4 Doporučení ............................................................................................................................................... 34 5 Příloha: dotazník ...................................................................................................................................... 35

18

1 Celkové nastavení výzkumu 1.1 Výzkumný záměr Cílem tohoto výzkumu je analýza zaměřující se na využívání alternativních úvazků v perspektivě různých sociálních souvislostí. V samotném šetření se proto zaměříme jednak na určení specifických charakteristik zaměstnanců vyhledávajících tyto úvazky, jednak se budeme snažit odkrýt vnímání těchto pracovních úvazků samotnými zaměstnavateli. V analýze se současně zaměříme na skupiny lidí z pohledu trhu práce ohrožených. Z těchto osob se pak budeme speciálně věnovat zaměstnávání rodičů (na mateřské dovolené, či s dětmi v předškolním věku) na námi sledované alternativní úvazky.

1.2 Metodologie Zvolenou metodou pro získání informací se stala anketa, která při nízkých finančních nákladech umožňuje rychlý sběr velkého množství dat. Na druhou stranu je však návratnost dotazníků velice malá a získaná data zároveň nelze považovat za reprezentativní.1 Tuto skutečnost je nutné brát v potaz při čtení výsledků shrnutých v této zprávě, neboť provedený výzkum si neklade za cíl generalizaci svých závěrů na celý Jihočeský kraj, ale naším záměrem je „pouhá“ sonda do nastíněné problematiky. I přes všechny zmíněné meze námi realizovaného šetření jsou jeho výsledky obsahově relevantní a mohou významně napomoci při porozumění a vhledu do zkoumané problematiky. Za účelem naplnění výzkumného záměru byl zkonstruován krátký dotazník, jehož vyplnění respondentovi nezabralo více než deset minut. Anketní formulář byl rozeslán společně s úvodním dopisem, jenž měl jak motivující, tak i instruující charakter. Sběr dat probíhal během prvních dvou květnových týdnů roku 2007.

1.3 Statistické nástroje Z důvodů nenormality rozložení bude na testování kardinálních proměnných aplikován neparametrický test (využívající mediány a nikoliv aritmetické průměry), a to konkrétně Kruskall-Wallisův test. Pro práci s nominálními daty budou použity kontingenční tabulky a další standardní matematické nástroje.

1

Na ankety většinou odpovídá specifický typ lidí. Jedná-li se proto o samovýběr (sami respondenti rozhodnou, zda-li odpoví), nelze potom takto získané výsledky vnímat jako reprezentativní a zobecňovat je na celý zkoumaný soubor (v našem případě na celý Jihočeský kraj).

19

1.4 Vzorek Celkem bylo obesláno 1998 společností (adresováno personálnímu oddělní), z nichž se vrátilo 316 správně vyplněných dotazníků. Návratnost tak činila cca 16 %. Získaný vzorek společností se skládal ze subjektů působících především ve školství, vědě a výzkumu (29 %), ve službách (17 %), stavebnictví (13 %) a těžkém průmyslu (13 %). Přibližně polovina sebraných dat byla získána od kapitálových společností (49 %); druhou výrazně zastoupenou skupinu tvořily neziskové organizace (36 %) a v neposlední řadě byly vysoce zastoupeni živnostenční podnikatelé (10 %).

20

2 Stěžejní zjištění 2.1 Zájem o alternativní úvazky Ze všech zájemců o atypické úvazky, jež dotazované společnosti reflektovaly, mělo 57 % žadatelů zájem o pružnou pracovní dobu, 31 % o zkrácený pracovní úvazek a 9% o práci z domova. Sdílené pracovní místo se neukázalo být příliš vyhledávaným typem úvazku. Podíváme-li se na žadatele z trochu jiné perspektivy, zjistíme, že 45 % z nich tvořili rodiče ať už na mateřské dovolené (18 % ze všech žádajících rodičů), či s dětmi předškolního věku (82 % ze všech žádajících rodičů). Další významné skupiny tvořily osoby do 25 let (32 % reflektovaných zájemců) a osoby starší 50 let (17 % reflektovaných zájemců). Zajímavé souvislosti se objeví v okamžiku, když porovnáme zájem jednotlivých skupin

obyvatelstva

o

dva

nejvyhledávanější

atypické

úvazky

s jejich

reálnou

zaměstnaností na tyto úvazky. Z tabulky č. 1 je patrné, že o pružnou pracovní dobu mají největší zájem osoby do 25 let a rodiče s dětmi předškolního věku. Reálně tyto úvazky však využívají především lidé starší 50 let a osoby se zdravotním postižením. Obdobná situace je i u zkrácených pracovních úvazků, o které rovněž jeví nejvíce zájem rodiče s dětmi předškolního věku, nicméně více než polovinu zaměstnanců využívajících tyto úvazky tvoří lidé starší padesáti let. Tyto výsledky s největší pravděpodobností poukazují na závažnou skutečnost, kterou lze interpretovat dvěma způsoby. Jednak tím, že společnosti dávají při hledání zaměstnance přednost lidem starším 50 let. To se však zdá být velice nepravděpodobné a jako daleko výstižnější vnímám interpretaci, která vychází z představy, že firmy nenabízejí alternativní možnosti úvazků přicházejícím žadatelům2, ale volí tuto variantu především při snaze o udržení si dosavadních, stárnoucích zaměstnanců (v případě, že už nejsou ve svém věku schopní (např. kvůli zdravotním či jiným důvodům) pracovat na plný úvazek). Jako specifickou skupinu lze také vysoce pravděpodobně vnímat osoby se zdravotním postižením, neboť i ty jsou zaměstnavatelem nadmíru vyhledávané a oproti ostatním skupinám při výběru upředňostnované (pro zaměstnavatele je jejich zaměstnání spjato s mnohými finančními výhodami).3

2

V tomto případě by bylo rozložení žadatelů a zaměstnanců přibližně shodné. Vzhledem k postižení těchto lidí je alternativní pracovní úvazek navíc ve většině případů nejschůdnějším a mnohdy i jediným možným řešením. 3

21

Graf č.1

Zájem a využívání pružné pracovní doby zaměstnaní lidé na tento typ úvazku

reflektovaný zájem společnostmi 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90% 100%

Osoby do 25 let

Rodiče na mateřské dovolené

Rodiče s dětmi předškolního věku

Osoby se zdravotním postižením (OZP)

Osoby starší 50 let

Graf č.2

Zájem a využívání zkrácených pracovních úvazků

zaměstnaní lidé na tento typ úvazku

reflektovaný zájem společnostmi

0%

20%

40%

60%

80%

100%

% Osoby do 25 let Rodiče s dětmi předškolního věku Osoby starší 50 let

Rodiče na mateřské dovolené Osoby se zdravotním postižením (OZP)

22

Zaměříme-li se přímo na rozdíl mezi individuálním zájmem a reálným využíváním alternativních úvazků rodiči, zjistíme nejenom to, že podíl rodičů zaměstnaných na alternativní úvazky (v porovnání s ostatními typy žadatelů) je výrazně menší, ale že se zde objevuje i patrný rozdíl mezi typem úvazku vyhledávaného a finálně získaného. Rodiče na mateřské dovolené konkrétně projevují zájem především o zkrácený pracovní úvazek a jsou zaměstnáváni ve valné většině na pružnou pracovní dobu (viz graf č.3).

Graf č.3

Zájem a zaměstnávání rodičů na mateřské dovolené Pružná pracovní doba

Zkrácený pracovní úvazek

Práce z domova

zaměstnaní rodiče na tento typ úvazku


0%

20%

40%

60%

80%

100%

%

Jiná je situace u rodičů s dětmi předškolního věku. Přestože podíl zmíněných rodičů zaměstnaných na alternativní úvazky je výrazně menší (v porovnání s podílem rodičů vyhledávajících alternativní úvazky), konkrétní struktura vyhledávaných a získaných pracovních poměrů je přibližně vyrovnaná (viz graf č.4).

23

Graf č.4

Zájem a zaměstnávání rodičů s dětmi předškolního věku Pružná pracovní doba

Zkrácený pracovní úvazek

Práce z domova

zaměstnaní rodiče na tento typ úvazku


0%

20%

40%

%

60%

80%

100%

24

2.2 Využívání alternativních úvazků Tři pětiny z dotazovaných společností zaměstnává jedince na alternativní úvazky. Ze všech těchto zaměstnanců tvoří námi sledované rizikové skupiny 57 %. Zaměstnané jsou především na pružnou pracovní dobu (61 %4) a zkrácený pracovní úvazek (35 %5). Na alternativní úvazky jsou zaměstnány především osoby starší 50 let (45 %), osoby se zdravotním postižením (22 %) a rodiče s dětmi předškolního věku (17 %). Tato struktura zaměstnanců se obdobně vyskytuje i u obou dvou nejvyužívanějších alternativních úvazků (viz grafy č 5 a 6). V porovnání s pružnou pracovní dobou se však zdá, že u zkráceného pracovního úvazku je větší zastoupení lidí starších 50 let na úkor jednak osob do 25 let a především rodičů na mateřské dovolené. Grafy č.5 a 6 Pracovníci zaměstnaní na zkrácený pracovní úvazek

Pracovníci zaměstnaní na pružnou pracovní dobu

6%

9%

4%

12% 17%

40%

51%

17%

22%

22% Osoby do 25 let


Osoby do 25 let








Nejspíš nás nepřekvapí skutečnost, že s velikostí firmy (bráno dle počtu zaměstnanců) vzrůstá i počet jedinců zaměstnaných na alternativní úvazky (r=0,628; p=0,001). Stejně tak bylo možné očekávat, že přijme-li zaměstnavatel na pružnou pracovní dobu6 zaměstnance z jedné rizikové skupiny, nebude se zdráhat nabídnout tuto možnost i ostatním zájemcům (r2=0,232, p=0,000)7.8 Překvapující je nicméně zjištěná

4

Podíl pracovníků spadajících do námi sledovaných rizikových skupin (osoby do 25 let, rodiče na mateřské, atd.), kteří jsou zároveň zaměstnaní i na tento typ alternativního úvazků. Podíl všech zaměstnanců pracujících na pružnou pracovní dobu je mnohem vyšší a to 74 %. 5 Stejně jako v předešlé poznámce. Podíl všech zaměstnanců pracujících na zkrácený pracovní úvazek je nižší a to 24 %. 6 U ostatních typů alternativních úvazků se podobný vztah neprokázal. 7 Koeficient determinace (r2) v tomto případě říká, že přijme-li zaměstnavatel někoho na jeden z alternativních úvazků, tak s pravděpodobností 0,232 přijme i zaměstnance na jiný z alternativních úvazků. 8 Je však nutné podotknout, že k této kauzalitě jednoznačně nedochází, pokud zaměstnavatel zaměstnává osoby starší 50 let (v tomto případě není vysoce pravděpodobné zaměstnání dalších rizikových skupin na pružnou pracovní dobu). Tato skutečnost potvrzuje domněnku o poněkud specifickém postavení skupiny lidí starších 50 let v této problematice.

25

tendence, která naznačuje vliv sektoru činnosti na zaměstnávání jednotlivých rizikových skupin na singulární typy alternativních úvazků. Všeobecně lze říci, že na pružnou pracovní dobu nadmíru zaměstnává (v porovnání se zbylými sektory činnosti) veřejná správa. S tím souvisí i zjištěná skutečnost, že právě ve státních podnicích je zaměstnaný veliký podíl lidí pracujících na alternativní úvazky. Konkrétně potom osoby starší 50 let na pružnou pracovní dobu výrazněji využívá veřejná správa, poradenství a marketing v kontrastu s obchodem a školstvím, již možnosti tohoto úvazku využívají ve spojitosti s lidmi nad 50 let výrazně méně. Ve veřejné správě je také zaměstnáno nadměrné množství rodičů na mateřské, rodičů s dětmi v předškolním věku, osob mladších 25 let a osob se zdravotním postižením. Rodiče s dětmi v předškolním věku také výrazněji využívá na tento typ úvazku lehký průmysl. Zmíněné čtyři skupiny zaměstnává na alternativní úvazky nejméně sektor obchodu. Vliv sledované proměnné „odvětví“ na využívání zkrácených pracovních úvazků se prokázal jen u zaměstnávání lidí starších 50 let a rodičů na mateřské dovolené. Tyto skupiny obyvatel zaměstnává na alternativní úvazky nadměrně školství, věda a výzkum a s tím související neziskové organizace. Otázkou je, jaký typ práce vykonávají lidé zaměstnaní na tyto úvazky. 61 % ze všech zaměstnaných na alternativní úvazky tvoří technicko-hospodářští pracovníci (THP), druhou nejpočetnější skupinu tvoří manuálně pracující (19 %). Tato informace však může být ve své obecnosti poněkud zavádějící, neboť se zde opět objevuje vnitřní diferenciace pracovní činnosti v závislosti na typu úvazku; a tento výše zmíněný podíl pracovní náplně tak utváří především samotná míra využívání úvazků pružné pracovní doby (74 %) v porovnání s využíváním zkrácených pracovních úvazků (24 %). Tato skutečnost je naznačená v grafu č. 7, z něhož je patrné, že na zkrácený pracovní úvazek jsou zaměstnáni převážně manuálně pracující lidé a na pružnou pracovní dobu technickohospodářští pracovníci (THP).

Graf č.7 Práce vykonávaná zaměstnanci pracujícími na alternativní úvazky

Zkrácený pracovní úvazek THP pracovníci/-ice Manuálně pracující Vědečtí odborníci a specialisté Pružná pracovní doba

0%

20%

40%

60%

80%

100%

26

Technicko-hospodářské pracovníky na pružnou pracovní dobu zaměstnává především veřejná správa, těžký a lehký průmysl, poradenství a marketing. Veřejná správa a těžký průmysl podobně na tento typ úvazku nadměrně využívá i manuálně pracující. Naopak vědečtí odborníci a specialisté s nevětší pravděpodobností získají pracovní místo s pružnou pracovní dobou v odvětvích: zemědělství, lehký průmysl, a poradenství a marketing. Na zkrácené pracovní úvazky využívá manuálně pracující především zemědělství, lesnictví a rybolov a lehký průmysl. Technicko-hospodářské pracovníky zaměstnává na tento úvazek výrazněji veřejná správa, stavebnictví a těžký a lehký průmysl.

2.2.1 Shrnutí Celkově lze tedy říci, že alternativní možnosti zaměstnávání takzvaných rizikových skupin (z pohledu trhu práce) využívá nadměrně školství, věda a výzkum, veřejná správa a lehký průmysl (přímo v tomto pořadí). Odvětví činnosti, jímž se společnost zabývá, hraje velkou roli především při využívání různých kategorií pracovníků na pružnou pracovní dobu. Na využívání jednotlivých rizikových skupin na zkrácený pracovní úvazek má působnost v určitém odvětví již daleko menší vliv. Alternativní pracovní úvazky nicméně využívá i primární, sekundární a část terciárního sektoru. Ty jsou reprezentovány zemědělstvím, lesnictvím a rybářstvím, lehkým a těžkým průmyslem, či poradenstvím, marketingem a stavebnictvím a to vcelku významně. Zdá se však, že tyto odvětví na námi sledované úvazky příliš nezaměstnávají osoby ohrožené na trhu práce. Z perspektivy právní formy jsou to potom neziskové organizace a státní podniky, které využívají alternativních úvazků nejintenzivněji a nejméně intenzivně naopak živnostníci.

27

2.3 Výhody a nevýhody plynoucí z využívání alternativních úvazků Námi oslovené společnosti zaměstnávající pracovníky na alternativní úvazky jsou s nimi v nadměrné většině spokojeni (76 % společností je spokojena, pouhé 4 % z nich jsou nespokojeny (viz graf č. 8)). Míra zjištěné spokojenosti nesouvisí s odvětvím činnosti, právní formou a ani s velikostí společnosti. Graf č.8

Spokojensot s alternativními úvazky

1

0%

20%

40%

60%

80%

rozhodně spokojeni

spíše spokojeni

spokojeni i nespokojeni -jak se to vezme

spíše nespokojeni

100%

N=190

rozhodně nespokojeni

V případě, že jsou naši respondenti s alternativními úvazky převážně spokojeni, je nasnadě zjistit, co je k tomu vede. Jak je patrné z grafu č.9, odpověď na tuto otázku spočívá v hodnotách flexibility, efektivity a s tím související vyšší produktivity pracovníků, s kterými si zaměstnavatelé alternativní úvazky spojují. Tyto zmíněné souvislosti umožňují zaměstnavateli plně pokrýt své potřeby lidských zdrojů i v okamžicích, kdy se mu nevyplatí zaměstnávat na danou činnost jednice na plný úvazek. Alternativní úvazky se tak zdají být užitečným prostředkem soudobých organizací, při jejich snaze o uspění na konkurenčním trhu, který stále viditelněji oceňuje dynamiku, schopnost rychlé reakce na změny a nové podněty a přizpůsobivost novým požadavkům a potřebám ze strany spotřebitelů. Poněkud specifická situace se zřejmě objevuje v organizacích existenčně závislých na státě (úřady, školy, atd.). Jejich nadměrné využívání zkoumaných úvazků je zřejmě do značné míry spojeno s nutností operovat s limitovanými finančními prostředky, s čímž souvisí i konkrétní výhody, které ve spojitosti s alternativními úvazky reflektují (školy mohou operativně nahradit chybějící pedagogy, úřady nemusí jedince zaměstnávat na plný úvazek, čímž si mohou dovolit více různých odborníků, atd.).

28

Graf č.9 Výhody plynoucí z využívání alternativních úvazků

možnost zaměstnat i skupiny ohrožené na trhu práce spokojení 4% zaměstnanci, méně stresu 7%

jiné 4% větší flexibilita, možnost rozvržení pracovní doby dle potřeb zaměstnance i zaměstnavatele (zákazníka) 39%

finanční úspora 8%

efektivní využití pracovní doby, větší produktivita práce, lepší využití strojů 16% lepší zajištění činnosti, možnost obsadit pozici, jejíž výkon nevyžaduje plný pracovní úvazek 22%

N=129

I přes vysokou spokojenost9 je zajímavé zaměřit se na nevýhody, jež společnosti v alternativních úvazcích spatřují. Jednoznačně největší problém vidí respondenti

v

administrativě,

která

nepřiměřeně

zatěžuje

využívání

úvazků.

S alternativními úvazky se současně zvyšuje nutnost koordinace a důslednější organizace úkolů. Společnosti nicméně (i přes tuto zátěž), v těchto úvazcích spatřují přínos. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé svým pracovníkům v mnoha případech umožnili přizpůsobit pracovní dobu jejich soukromým aktivitám, očekávali by od nich, že i oni občas svůj volný čas obětují práci. To se v jejich očích však ne příliš často děje (viz graf č.10). I menší kontakt s pracovištěm vnímají respondenti jako spíše negativní důsledek těchto úvazků, který se projevuje například neznalostí dění ve společnosti, jejích aktuálních problémů, atd.

9

Tu nepřímo dokládá i poměr respondentů, vyjadřujících se k výhodám a nevýhodám plynoucích z využívání alternativních úvazků (129:68).

29

Graf č.10

Nevýhody plynoucí z využívání alternativních úvazků

personální – vyšší nároky na kvalitu zaměstnance 3% finanční - zvýšení režijních nákladů 3% omezený zájem ze strany zaměstnanců 7% komunikační nedostatečný kontakt s prac. prostředím, s kolegy, se zákazníky 17%

jiné 14%

administrativní a organizační – nárůst administrtivy, větší nároky na organizaci 35%

nelze řešit nenadálé problémy operativně, nízká ochota plnit úkoly nad rámec povinností 21%

N=68

30

2.4 Překážky vedoucí k nevyužívání alternativních úvazků Důvod, proč zbylých 40 % respondentů nevyužívá alternativních úvazků, se zdá být téměř jednoznačný: povaha jejich činnosti jim to neumožňuje (viz graf č.11). Konkrétně se jedná o společnosti zabývající se obchodem, službami a stavebnictvím, což jsou překážky logicky neodstranitelné a některé společnosti i při nejlepší vůli proto nemohou nikoho na alternativní pracovní úvazky zaměstnat. Kde se však vyskytuje pomyslná hranice nasycení (v podobě relativního počtu společností, jež mohou z podstaty své aktivity někoho zaměstnávat na alternativní úvazky) by bylo možné zjistit pouze v reprezentativním šetření, které by tak bylo dozajista nasnadě. Stejně tak by bylo i zajímavé zjistit celkový podíl lidí zaměstnaných na sledované typy úvazků. V námi analyzovaném vzorku tvořili tito lidé 7 % zaměstnanců10. Tento údaj však s největší pravděpodobností neodpovídá reálnému podílu, který bude ve skutečnosti zřejmě nižší. Graf č.11 Překážky vedoucí k nevyužívání alternativních úvazků

finanční 1%

jiné 4%

případné navýšení administrativy a kontroly 3% malá firma

povaha výroby/služby 67%

3% nezájem ze strany vedení 5% nezájem ze strany zaměstnanců 17%

N=112

10

Podíl lidí zaměstnaných na alternativní typ úvazku / všichni zaměstnanci (i zaměstnanci společností nezaměstnávajících nikoho na alternativní úvazky).

31

3 Závěr Struktura uchazečů výrazně nekoresponduje s reálnou zaměstnaností na alternativní typy úvazků. Mezi jedinci zastávajícími tyto úvazky jsou ve skutečnosti výrazněji zastoupeni lidé ve věku nad 50 let. Tato skutečnost vypovídá o poněkud specifickém využívání zmíněných úvazků jako prostředku pro řešení situace stárnoucího zaměstnance. Méně častá se tím pádem zdá být jejich aplikace ve spojitosti s nově vytvořenou pozicí, která by nabývala takových atributů, jež by nezbytně vedly k preferenci alternativní úvazků. Necelou polovinu zájemců11 o alternativní úvazky tvořili rodiče s malými dětmi (82 % z nich byli rodiče s předškolními dětmi, zbylí rodiče byli na mateřské dovolené). Nadpoloviční většina rodičů s dětmi předškolního věku měla zájem o pružnou pracovní dobu a tomu přibližně odpovídal i podíl pracujících na tento typ úvazku. Ze všech alternativních úvazků byl v našem výzkumu projeven největší zájem především o dva, které se zároveň i nadměrně využívaly. Jde o pružnou pracovní dobu a zkrácený pracovní úvazek. Každý z nich je však vyhledáván a využíván za jiným účelem; objevuje se v jiných sektorech činnosti, orientuje se na odlišné pracovníky a diferencuje i náplň jejich práce. Největší zájem byl zaregistrován o pružnou pracovní dobu (61 %), což se zřejmě odráží i v reálné zaměstnanosti na tento typ úvazku (74 % ze všech alternativních úvazků). Současně bylo zjištěno, že v okamžiku, kdy zaměstnavatel na tento typ úvazku zaměstná zástupce z jedné z námi sledovaných rizikových skupin, potom se značnou pravděpodobností zaměstná i uchazeče ze zbylých rizikových skupin. Právě z tohoto důvodu jsou na pružnou pracovní dobu přibližně stejně výrazně12 zaměstnávané všechny rizikové skupiny. Tohoto úvazku nadměrně využívají společnosti ve veřejné správě a málo pak ve školství a obchodě. Většina ze zaměstnanců na pružnou pracovní dobu vykonává práci technicko hospodářských pracovníků. Druhým nejvyhledávanějším úvazkem je zkrácený pracovní poměr (tvořil 24 % ze věch uzavřených úvazků). V porovnání s předchozím úvazkem jsou zde charakteristickými zaměstnanci lidé starší 50 let, kteří v této kategorii výrazně dominují, a to na úkor studentů a rodičů s předškolními dětmi. Dominujícím sektorem, nadměrně uzavírajícím tyto pracovní poměry, je školství, věda a výzkum. Odvětví působnosti však pro navazování tohoto zaměstnaneckého poměru nehraje takovou roli jako v předešlém typu úvazku. Převážná pracovní náplň těchto pracovníků je manuální činnost.

Po

vyčerpávajícím výčtu všech dosud zmíněných poznatků by nebylo od věci položit si otázku, zda-li zaměstnávání lidí starších 50 let na zkrácený pracovní poměr nevypovídá

11

Z pěti sledovaných skupin ohrožených na trhu práce. Z úplně všech pracujících na alternativní úvazky tvoří rodiče s malými přibližně něco málo přes ¼. 12 V porovnání se zkrácenými úvazky.

32

více o stavu školství v ČR než-li o samotném využívání alternativních úvazků. V tomto případě nelze alternativním úvazkům odepřít významný podíl na zachování chodu těchto organizací. Dedukce vedoucí k závěru, že komerční sféra alternativních úvazků nevyužívá, by byla chybná, neboť opak je pravdou. Vědecké pracovníky a specialisty naopak na pružnou pracovní dobu hojně zaměstnává například zemědělství, lehký průmysl a poradenství. Zkrácených úvazků zase výrazně využívá zemědělství, lesnictví a těžký a lehký průmysl. Celý výzkum byl však od začátku orientován převážně na lidi ohrožené na trhu práce a zdá se, že právě komerční sektor námi sledované skupiny na alternativní úvazky nijak výrazně nevyužívá. Zaměstnavatelé jsou s analyzovanými úvazky ve velké míře spokojeni. Přesto však se zdá být potenciál dalšího rozšíření a využívání alternativních úvazků i zbylými firmami do značné míry omezený. Příčinou této skutečnosti je povaha činnosti, jíž se společnosti zabývají, neboť ta jim v mnoha případech neumožňuje nabírat zaměstnance na alternativní úvazky.

33

4 Doporučení Již několik desetiletí celá západní Evropa čelí vysoké nezaměstnanosti. Současně se i snižuje množství narozených dětí a jedna z příčin tohoto stavu bezesporu spočívá v reflektované orientaci na individuální pracovní kariéru, v níž mnoho lidí často nachází smysl svého života. Mateřství je potom spojováno s kariérní stagnací a dovednostní, popřípadě znalostní regresí. Nebyly by právě alternativní úvazky možným východiskem z této patové situace? Neumožnily by jednak realizaci mateřství a alespoň částečné „udržení se“ v pracovním procesu, na němž tolik lpíme? Námi dotazované společnosti byly v převážné většině s alternativními úvazky spokojené a rozšíření těchto úvazků nestojí v cestě žádný silný odpor. K expanzi ve využívání by napomohlo usnadnění jejich čerpání (a to především na zákonodárné rovině). Konkrétně by pak bylo vítané snižování nezbytné administrativy spojené s těmito úvazky; popřípadě se nabízí i myšlenka pozitivní finanční stimulace v podobě daňových úlev.13 Druhá popsaná intervence by v případě, že by se orientovala na rodiny s malými dětmi, umožnila rodiči nadále se (alespoň částečně) udržet na pracovním trhu, a rodičovství by tak pro mnohé potenciální rodiče nebylo v podvědomí spojovalo se strachem z individuální devalvace na trhu práce. Jak bylo však již mnohokrát naznačeno, absolutní rozšíření těchto úvazků není kvůli dané povaze činnosti nemalé části společností možná, a navrhovaná finanční stimulace by tak byla od počátku spojena s nerovnými možnostmi jejího čerpání.

Pro Jihočeskou společnost pro rozvoj lidských zdrojů, o.p.s. zpracoval: František Bartoš [email protected]

13

Výzkum naznačuje, že pozitivní diskriminace ve spojitosti s lidmi se zdravotním postižením velice napomohla při využívání jejich práce.

34

5 Příloha: dotazník DEFINICE JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ALTERNATIVNÍCH MOŽNOSTÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, NA KTERÉ JE NAŠE ANKETA ZAMĚŘENA

Pružná pracovní doba – zaměstnanec si určuje dobu příchodu a ochodu z pracoviště. Zaměstnavatelem je zpravidla určena doba, po kterou musí být zaměstnanec/kyně na pracovišti, tato doba je kratší než délka pracovního dne. Sdílený pracovní úvazek - jeden pracovní úvazek, tj. jednu pracovní pozici, sdílejí dva lidé, kteří si práci mezi sebou dělí a koordinují. Práce z domova - v tomto případě si může zaměstnanec/kyně práci sám/sama regulovat pracovní dobu, v organizaci nemá zpravidla vytvořené pracoviště. Zkrácený pracovní úvazek – jedná se úvazek, kdy je sjednána kratší než týdenní pracovní doba. Pracovní doba nemusí být rozvržena na všechny pracovní dny a zaměstnanci/kyni náleží mzda odpovídající této kratší pracovní době.

ANKETA

1

Podle Vaší zkušenosti se počet zájemců vyhledávajících alternativní možnosti zaměstnání se v porovnání s minulými roky: (zakroužkujte) a) zvyšuje

2

b) zůstává stejný

c) snižuje

Byla Vaše společnost během posledního roku kontaktována zájemci/-kyněmi vyhledávajícími některou z výše vyjmenovaných alternativních možností zaměstnávání? (zakroužkujte) ANO kolik?........... ›› přejděte, prosím, k otázce č. 3

3

NE ›› přejděte, prosím, k otázce č. 4

Uveďte prosím, kolik zájemců/-kyň v daných kategoriích se ve Vaší společnosti během posledního roku ucházelo o zaměstnání na jednotlivé typy alternativních úvazků. (prosím vypište počty zaměstnanců/-kyň v jednotlivých kategoriích)

Osoby do 25 let





Pružná pracovní doba Sdílené pracovní úvazky Práce z domova Zkrácený pracovní úvazek Jiný (specifikujte, prosím)……………………

4

Zaměstnává Vaše společnost někoho na pružnou pracovní dobu, sdílené pracovní úvazky, práci z domova či zkrácený pracovní úvazek? (zakroužkujte) ANO

›› přejděte, prosím, k otázce č. 5

NE


35

5

Nyní, prosím, uveďte, k jednotlivým kategoriím kolik osob a na jaký druh alternativních úvazků je ve Vaší společnosti zaměstnáno. (prosím vypište počty zaměstnanců/-kyň v jednotlivých kategoriích)

Osoby do 25 let






6

V následující tabulce, prosím, rozdělte Vaše zaměstnance/-kyně pracující na alternativní úvazky podle daných kategorií. (prosím vypište počty zaměstnanců/-kyň v jednotlivých kategoriích) THP pracovníci /-ice

Manuálně pracující

Vědečtí odborníci

Specialisté

Jiní (specifikujte, prosím) ……………


7

Ve Vaší společnosti jste s alternativními pracovními úvazky: (zakroužkujte) 1 2 3 4 5

8

9

rozhodně nespokojeni spíše nespokojeni spokojeni i nespokojeni – jak se to vezme spíše spokojeni rozhodně spokojeni

Zaměstnávání lidí na alternativní úvazky může být pro firmu obohacující a přínosné. Uveďte, prosím, výhody, které z využívání alternativních pracovních úvazků plynou pro Vaší firmu. 1

……………………………………………………………………………….……………

2

………………………………………………………………………………………........

3

…………………………………………………………………………………………….

I při nejlepší vůli však může alternativní forma úvazku skýtat určité nevýhody či překážky při snaze o jeho realizaci. Uveďte, prosím, nevýhody či překážky, které Vaše firma při využívání těchto úvazků má. 1

……………………………………………………………………………………….……

2

……………………………………………………………………………………………

3

……………………………………………………………………………………………


36

10 Uveďte, prosím, důvody (překážky), které vedou k nevyužívání alternativních pracovních úvazků (tj. pružné pracovní doby, práce z domova, sdíleného pracovního úvazku či zkráceného pracovního úvazku) Vaší společností. 1

…………………………………………………………………………………….……

2

…………………………………………………………...……………………………

3

…………………………………………………………………………………………

11 Kdyby byly tyto překážky odstraněny, uvažovali byste o přijetí nějakého zaměstnance/-kyně na alternativní pracovní úvazek? (zakroužkujte) ANO NE Proč?...................................................................................................... 12 Kolik lidí ve Vaší společnosti žádalo během posledního roku o jakýkoliv typ pracovního úvazku (tj. i hlavní pracovní poměr)? ………………………. 13 Uveďte prosím, kolik má Vaše společnost zaměstnanců/-kyň na jednotlivé typy úvazků. (prosím uveďte počet) Hlavní pracovní poměr Další pracovní poměr DPČ, DPP, DPD Jiné, prosím, vypište……………. CELKEM 14 Jakou má Vaše společnost právní formu? (zakroužkujte) 1) 2) 3) 4) 5) 6)

živnostenské podnikání osobní společnost (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost) kapitálová společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost) družstvo státní podnik nezisková organizace (rozpočtová organizace, příspěvková organizace, občanské sdružení, nadace, obecně prospěšná společnost apod.) 7) jiná právní forma (prosím vypište) ……………………….

15 V jakém odvětví Vaše společnost převážně působí? (zakroužkujte, prosím, pouze jedno z nabídnutých odvětví) 1) zemědělství, lesnictví, rybolov 2) koksování a chemický průmysl 3) Výroba plastů a ostatních nekovových výrobků 4) Výroba kovů a kovodělných výrobků 5) potravinářský a tabákový průmysl 6) výroba nábytku, zpracování druhotných surovin 7) výroba dopravních prostředků 8) výroba elekt. a optických přístrojů 9) textilní a kožedělný průmysl 10) dřevozpracující a papírenský průmysl 12) energetika 13) stavebnictví 14) veřejná správa

15) služby 16) finanční zprostředkování 17) pohostinství 18) obchod 19) doprava, přeprava 20) finanční služby, poradenství 21) marketing, reklama, komunikace 22) informační technologie 23) kultura 24) cestovní ruch 25) školství, věda, výzkum 26) sociální, zdravotnictví 27) jiné odvětví (prosím vypište) ........

Váš e-mail……………………………………………..................................................................................... (Vypište, prosím, pokud chcete být informováni o této problematice a výsledcích ankety.) Děkujeme Vám za čas, který jste věnovali vyplnění a zaslání ankety.

37

V Českých Budějovicích dne 11.6.2008

............................................... RNDr. Jan Zahradník předseda správní rady společnosti

38

VÝROČNÍ ZPRÁVA SPOLEČNOSTI ZA ROK 2007

Recommend Documents