Základní škola a Mateřská škola Český Těšín Ostravská 1710 okres Karviná
VÝROČNÍ ZPRÁVA O ŠKOLE za školní rok 2008/2009
2
Výroční zpráva o činnosti školy podle § 10 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění
Zprávu předkládá Mgr. Rudolf Fiedler, ředitel
V souladu s § 164 odst.23 zákona č. 561/2004 Sb. zpráva projednána v pedagogické radě dne: 22. září 2009 Školská rada v souladu s § 168 odst. 1 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb. projednala a schválila dne: 23.11. 2009
3
4
VÝROČNÍ ZPRÁVA
5
6
I. Charakteristika školy [ § 7 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb. ] zpracoval Rudolf Fiedler, ředitel školy Název školy: Sídlo školy:
Základní škola a Mateřská škola Český Těšín Ostravská 1710 okres Karviná Český Těšín, Ostravská 1710, okres Karviná
Charakteristika školy: Právní forma: IČ: REDIZO: Datum zařazení do sítě:
Škola poskytuje úplné základní vzdělání příspěvková organizace 62 331 591 600 136 370 22.1. 1996 ve znění změny k 24.7. 2006
Zřizovatel:
Město Český Těšín, náměstí ČSA 1, okres Karviná
Ředitel: Statutární zástupce:
Mgr. Rudolf Fiedler Mgr. Jana Krucinová
Adresa pro dálkový přístup: telefon: e-mail:
558 737 284
[email protected]
Odloučená pracoviště:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
737 01 Český Těšín-Dolní Ţukov, Pod Zvonek 91 737 01 Český Těšín-Horní Ţukov, Vělopolská 21 735 62 Český Těšín-Stanislavice, Albrechtická 84 737 01 Český Těšín, Dukelská 36 737 01 Český Těšín, Hornická 1119 737 01 Český Těšín, Masarykovy sady 16 737 01 Český Těšín, Ostravská 1628 737 01 Český Těšín, Slezská 1740 737 01 Český Těšín, Zelená 3
Škola sdruţuje:
1.
Mateřská škola:
2.
Základní škola:
3.
Školní druţina:
4.
Školní jídelna:
5.
Školní jídelna - výdejna
7
kapacita: 125 IZO: 107 623 234 kapacita: 500 ţáků IZO: 102 156 701 kapacita: 60 ţáků IZO: 119 700 948 kapacita: neuvádí se IZO: 102 880 794 kapacita: neuvádí se IZO: 150 072 554
II. Přehled učebních plánů [ § 7 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb.] zpracoval Rudolf Fiedler, ředitel školy
Ročník
Třída
Jednací číslo
Typ učebního plánu (název vzdělávacího programu)
1.
I.
117/2007
Školní vzdělávací program
2.
II.
117/2007
Školní vzdělávací program
3.
III.
16 847/96-2
Základní škola
4.
IV. A
16 847/96-2
Základní škola
IV. B
16 874/96-2
Základní škola
V. A
16 847/96-2
Základní škola – RVJ
V. B
16 847/96-2
Základní škola - RVJ
6.
VI.
117/2007
Školní vzdělávací program
7.
VII.
117/2007
Školní vzdělávací program
8.
VIII.
16 847/96-2
Základní škola - RVJ
9.
IX. A
16 847/96-2
Základní škola
IX.B
16 847/96-2
Základní škola - RVJ
5.
Zaměření školy:
Rozšířené vyučování jazyků
8
III. Rámcový popis personálního zabezpečení činnosti školy [ § 7 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb.] 1) V čele školy stojí ředitel Mgr. Rudolf Fiedler, který je současně statutárním zástupcem příspěvkové organizace Základní školy a Mateřské školy Český Těšín Ostravská 1710 okres Karviná (ZŠaMŠ), zřízené městem Český Těšín. Zástupkyní ředitele školy je Mgr. Jana Krucinová, která je rovněţ statutární zástupkyní zmíněné organizace. Oba jsou odborně způsobilí ve smyslu zákona. Dvě mateřské školy, jejichţ činnost vykonává ZŠaMŠ, řídí ředitelem jmenované vedoucí mateřských škol. Školní druţinu řídí vedoucí školní druţiny (vedoucí vychovatelka). 2) Aprobovanost výuky na prvním stupni Zpracovala Jana Krucinová, zástupkyně ředitele školy Předmět I.
Třída Počet hodin vzdělávacího plánu II. III. IV.A IV.B V.A
8
8
8
8
8
7
7
1+1
1+1
3
3
4
x
x
3+ n3 x
x
x
4
5
5
5
Informatika
x
x
x
Člověk a jeho svět Prvouka
2
2
x
Přírodověda
Celkem hodin 54
Aprobováno 54
100
28
21
75
x
4+ n4 x
x
x
x
5
5
5
34
34
100
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
4
4
100
x
3
x
x
x
x
3
3
100
x
x
x
1
1
2
n2
6
4
67
Vlastivěda
x
x
x
n2
2
2
2
8
6
75
Hudební výchova Výtvarná výchova Výchova ke zdraví Tělesná výchova Pracovní činnosti celkem z toho dělení Nepovinné předměty Náboţenství Celkem odučeno
1
1
1
n1
1
1
1
7
6
86
1
1
1
2
2
2
2
11
11
100
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
2
2
2
2
n2
2
2
14
12
86
1
1
1
1
1
1
1
1
7
100
176 9
162 -
92 -
2 164
100 92
Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Matematika
V.B
21 1
22 1
27 3
25 0
25 0
26 0
30 4
1 22
x 22
1 28
x 25
x 25
x 26
x 30
Poznámka: 1 + 1 třída se dělí na skupiny; x předmět není vyučován
n3
9
2 178
neaprobovaně 3 hodiny
%
3) Aprobovanost výuky na druhém stupni 4) Zpracovala Jana Krucinová, zástupkyně ředitele školy Předmět
Třída Počet hodin vzdělávacího plánu VI. VII. VIII. IX.A IX.B
Aprobováno
%
22 1/2
100
5
4
4 1/2
5
4
Celkem hodin 22 1/2
Anglický jazyk
3+3
3+3
3
3
3
21
21
100
Německý jazyk
2
2+2
4
x
3
13
13
100
Matematika
4
4
4
5
5
22
22
100
Informatika
n1+ n1 2
n1+ n1 2
x
x
x
4
0
0
2
2
2
10
10
100
n1
n1
n1
n1
n1
5
0
0
x
x
n1
n1
n1
3
0
0
n2
2
9
0
0
x
n 1 1/2 2
2
Chemie
n 1 1/2 x
2
2
6
6
100
Přírodopis
1 1/2
1 1/2
2
1 1/2
1 1/2
8
8
100
2
1 1/2
2
1 1/2
1 1/2
8 1/2
8 1/2
100
Hudební výchova
n1
1
1
1
1
5
4
80
Výtvarná výchova
2
2
1
1
1
7
7
100
Výchova ke zdraví
x
n1
x
x
x
1
0
0
Tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
10
100
Pracovní činnosti
n1+ n1 x
1+1
n1
n1
n1
7
2
29
n1
x
n1
x
2
0
0
Seminář z chemie
x
x
x
1
x
1
1
100
Seminář ze společ. věd
x
1
x
x
x
1
1
100
Seminář ze zeměpisu
x
x
x
x
x
x
-
-
celkem
34
38
32
31
29
164
134
82
z toho dělení Nepovinné předměty
5
8
0
0
-2
11
-
-
Náboţenství
1
x
x
x
x
1
1
100
Celkem odučeno
35
38
32
31
29
165
135
82
Český jazyk a literatura
Dějepis Občanská výchova Výchova k občanství Rodinná výchova Fyzika
Zeměpis
Domácnost
Poznámky: viz Aprobovanost výuky na prvním stupni
10
5) Aprobovanost výuky jazyků celkem Zpracoval Rudolf Fiedler, ředitel školy Rok 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009
Hodin neaprobované výuky celkem % angl. jaz. 3 4,34 3 3 4,55 3 6 9,45 6 0 0 0 0 0 0 3 4,76 3 0 0 0 7 11,3 7
% 7,14 7,14 14,12 0 0 6,12 0 14,3
něm. jaz. 0 0 0 0 0 0 0 0
% 0 0 0 0 0 0 0 0
6) Z toho aprobovanost výuky jazyků ve třídách s RVJ 7) Zpracoval Rudolf Fiedler, ředitel školy Rok 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009
Hodin neaprobované výuky celkem % angl. jaz. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 6,52 3 0 0 0 4 6,45 4
% 0 0 0 0 0 9,09 0 8,16
něm.jaz. 0 0 0 0 0 0 0 0
% 0 0 0 0 0 0 0 0
8) Věkové sloţení pedagogického sboru a sloţení sboru podle pohlaví vyučujících Tabulku zpracovala Jana Habartová, sekretářka školy zhodnocení provedl Rudolf Fiedler, ředitel školy a) Věkové sloţení pedagogického sboru se v posledním období mění. Věková hranice učitelů se výrazně posouvá směrem dolů, o čemţ svědčí následující tabulka. Stupeň První stupeň Druhý stupeň Celkem
věk do 30 let 1 1 2
věk do 40 let 5 1 6
věk do 50 2 1 3
věk do 60 let 2 7 9
věk nad 60 let 0 2 2
průměr. věk 40 52 46
b) Podíváme- li se na sloţení pedagogického sboru z pohledu pohlaví učitelů, je situace mnohem horší. Jediným stálým učitelem – muţem je ředitel školy, druhým muţem pak uţ je jen učitel náboţenství s jednohodinovým úvazkem.
11
IV. Údaje o zápisu k povinné školní docházce a přehled o vycházejících ţácích [ § 7 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb.] Zpracovala Naděţda Walková, výchovná poradkyně 1) Údaje o zápisu Zápis
zapisovaní
Poprvé u zápisu
celkem 23
dívky 14
zapsaní na dané škole celkem dívky 23 14
převedeni jinam celkem 0
dívky 0
ţádosti o odklad celkem 0
dívky 0
vzdělávání podle § 42 ŠZ celkem dívky 0 0
Po odkladu
5
2
5
2
0
0
0
0
0
0
Z toho po dodateč. odkladu Celkem
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
28
16
28
16
0
0
0
0
0
0
2) Zapisovaní ţáci podle postiţení Zpracovala Naděţda Walková, výchovná poradkyně
Zápis
zapisovaní
Bez postiţení
celkem 28
dívky 16
zapsaní na dané škole celkem dívky 28 16
převedeni jinam celkem 0
dívky 0
ţádosti o odklad celkem 0
dívky 0
vzdělávání podle § 42 ŠZ celkem dívky 0 0
Mentálně postiţení Sluchově postiţení Zrakově postiţení S vadami řeči
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Tělesně postiţení S více vadami
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
S vývoj. poruchami učení S vývoj. poruchami chování Autisté
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem
28
16
28
16
0
0
0
0
0
0
12
3) Zapsaní podle integrace Zpracovala Naděţda Walková, výchovná poradkyně Postiţení
Individuální integrace celkem z toho dívky 0 0
Mentálně postiţení Sluchově postiţení
0
0
Zrakově postiţení
0
0
S vadami řeči
0
0
Tělesně postiţení
0
0
S více vadami
0
0
S vývoj. poruchami učení
0
0
S vývoj. poruchami chování
0
0
Autisté
0
0
Celkem
0
0
4) Počet ţáků, kteří odešli ze základní školy Zpracovala Naděţda Walková, výchovná poradkyně
Vycházející a odcházející ţáci
celkem
z toho dívky
Ţáci, kteří ukončili škol. docházku v 9. roč.
31
20
Ţáci, kteří ukončili škol. docházku v 1. aţ 5. roč.
0
0
Ţáci, kteří ukončili škol. docházku v 6. roč.
0
0
Ţáci, kteří ukončili škol. docházku v 7. roč.
0
0
Ţáci, kteří ukončili škol. docházku v 8. roč.
0
0
Ţáci, kteří přešli do středních škol
8
5
z 5. roč.
7
4
z 7. roč.
1
1
Z toho
5) Ţáci 1. roč. s dodatečným odkladem škol. docházky ve škol. roce 2008/2009
Ţáci 1. roč. s dodat. odkladem škol. docházky
13
Celkem
Z toho dívky
0
0
V. Údaje o výsledcích vzdělávání ţáků [ § 7 odst. 1 písm. e) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb.]
Hodnotící zpráva za školní rok 2008/2009 (hodnocení hl. úkolů stanovených pro rok 2008/2009) Mgr. Rudolf Fiedler, ředitel školy Tato zpráva hodnotí výsledky vzdělávání a výchovy ţáků v souladu s hlavními úkoly stanovenými po projednání v pedagogické radě ředitelem školy pro školní rok 2008/2009. I. Vzdělávání podle nových školních vzdělávacích programů (ŠVP) Školním rokem 2008/2009 se škola dostala do 2. roku práce podle vlastního školního vzdělávacího programu. Výuka a vzdělávání podle ŠVP probíhaly na prvním stupni v 1. a 2. třídě, na druhém stupni pak v 6. a 7. třídě. Dva roky jsou příliš krátkým obdobím pro provedení jednoznačného hodnocení. Přesto však uţ je moţné hovořit o některých vzdělávacích i výchovných úspěších, které s sebou ŠVP přinesl. Naopak, na druhé straně se ukázalo, ţe v některých oblastech ŠVP bude nutné provést v zájmu jeho zkvalitnění určité korektury. Ke cti pedagogů, kteří se na tvorbě ŠVP podíleli, je vhodné zdůraznit, ţe úpravy se nemusejí týkat ideového pojetí ŠVP, ale ţe opravy se v této fázi dotknou pouze učiva. Ani tady však nebude nutné zasahovat do jeho obsahu, půjde pouze o přesun v tematickém plánu v rámci příslušného ročníku, v nejhorším případě o přesuny z jednoho ročníku do ročníku jiného. Především proto, ţe rámcový vzdělávací program a následně z něho vycházející náš školní vzdělávací program kladou důraz na rozvíjení ţákovských kompetencí, ţe tedy ţákovy všeobecné dovednosti uplatnit se v reálném ţivotě jsou upřednostňovány před pamětním učením, došlo v řadě vzdělávacích a výchovných oblastí ke kvalitativnímu posunu a k posunu dochází stále víc i v myšlení učitelů. To se projevuje v přípravě na výuku a v jejím vlastním průběhu. Uţ při přípravě na vyučovací jednotku si při výběru učiva klade učitel základní (nejdůleţitější) otázku: Jakým způsobem vyuţije ţák poznatky z probíraného učiva v praktickém ţivotě, jak tyto poznatky ovlivní jeho ţivotní postoje. Jednoduše řečeno, kterou případnou ţákovu kompetenci učivo rozvíjí. Právě zaměření na rozvoj ţákových kompetencí smývá rozdíly mezi tzv. důleţitějšími a méně důleţitými předměty, mezi důleţitými a méně důleţitými činnostmi. Kompetence totiţ, a to je třeba si neustále uvědomovat, mají na rozdíl od oborově zaměřených očekávaných výstupů nadpředmětový charakter. Většina učitelů pochopila, i kdyţ to v přípravě přináší víc práce, ţe ţákovy kompetence jsou stejně důleţitě (někdy dokonce důleţitěji) rozvíjeny v činnostech zájmových útvarů, při cílených školních akcích (např. na školních výletech) atd. Většina učitelů, i kdyţ ne zatím všichni, je uţ v tuto chvíli schopna připravit (naplánovat) akci tak, aby pro ţáka byla přínosná nejen z pohledu očekávaných vzdělávacích výstupů, ale také z hlediska potřeby rozvíjených ţákových kompetencí. II. Oblast výchovná V uplynulém období jsme se ve výchovné oblasti zaměřili především na ty oblasti kompetencí ţáků, které se zaměřují na posilování odpovědnosti ţáka za výsledky jeho práce. Sem patří např. odbourávání nadměrného zapomínání školních potřeb a domácích úkolů ţáky a sniţování ţákovských absencí. Je zřejmé, ţe v téhle oblasti nemůţe škola uspět bez výchovné pomoci rodičů dětí. V průběhu škol. roku se problematice cíleně věnovali všichni učitelé, především pak třídní učitelé. Ti vyuţívali např. třídnických hodin. Prováděli rozbory zapomínání a absence, vysvětlovali (to především), ale bylo-li třeba, i trestali. Nejčastější způsob kontaktu s rodiči ţáků 14
zůstává prostřednictvím ţákovských kníţek. Právě u nadměrného zapomínání ţákovských potřeb a domácích úkolů se tato komunikace ukazovala jako nejméně účinná. Sdělení rodičům o častém zapomínání potřeb a úkolů dítětem nechávala některé ţáky i jejich rodiče lhostejnými. Mnohem účinnější je přímý kontakt rodičů s třídním učitelem. Pro to je však třeba vytvářet vhodné podmínky. Je zřejmé, ţe čtyři rodičovské schůzky za rok k projednání či projednávání některých závaţných prohřešků v chování ţáků nestačí. Škola se musí naučit zvát rodiče do školy cíleně a v okamţiku, kdy to je právě třeba. Rozborem stavu za rok 2008/2009 se ale ukázalo, ţe k výraznému posunu k lepšímu zatím nedošlo. Cílem vedení školy je proto zvýraznit jednotné působení učitelů na ţáky v oblasti boje se zapomínáním školních potřeb a domácích úkolů tak, aby na základě promyšlené, ale nikoli byrokratické evidence zapomínání bylo moţné zapomínání vyhodnocovat pravidelně a aby třídní učitel vedle prevence mohl statistiku pouţít ke kázeňskému postihu ţáka, u něhoţ mnohdy prostředky kladné motivace nefungují. Jiţ druhý rok jsou do programu pedagogických rad zařazovány rozbory stavu v jednotlivých třídách. Analýzy provádějí třídní učitelé, kteří se zaměřují nejen na výchovný a vzdělávací stav třídy jako celku, ale stále častěji se zaměřují na jednotlivé ţáky. Hovoří nejen o ţácích problémových, ale i talentovaných nebo něčím výjimečných. Výsledkem analýzy stavu jsou pak stanovená opatření, s jejichţ formulací mnohdy třídnímu učiteli pomáhá výchovný poradce. Závěrem je třeba konstatovat, ţe škola v loňském škol. roce připravila materiál, který má učitelům pomoci v boji s některými negativními prvky v chování ţáků. Základním prostředkem výchovy musí zůstat prevence spojená s kladnou motivací, mnohé opakované prohřešky však není moţné přehlíţet a učitelé se je musejí naučit, podobně jako je tomu v běţném ţivotě, postihovat. Pokud jde o absenci ţáků, která pochopitelně znehodnocuje jejich dosahované výsledky, musíme konstatovat, ţe průměrná absence ţáků se v posledních letech ustálila. Přesto, i kdyţ jsme téměř nezaznamenali absenci neomluvenou, zůstává absence ţáků poměrně vysoká a škola začne hledat cestu, jak ji sníţit. Největší problémy s omluvenou absencí dětí přicházejí v červnu a v září, kdy se rodiče těchto měsíců snaţí vyuţít především k zahraničním rekreacím, které jsou mimo sezónu lacinější. Škola, ve snaze nenutit rodiče k lţivým omluvám, tento typ omluvené absence víceméně toleruje, vedení školy se však chce v dalším období zaměřit na osvětu zaměřenou na rodiče s cílem dosáhnout zlepšení stavu. III. Oblast vzdělávací Vedení školy kaţdoročně provádí analýzu výchovných a vzdělávacích výsledků školy. Část analýzy je obsaţena ve výroční zprávě, ta rozsáhlejší, odbornější, pak v průběţném vlastním hodnocení činnosti školy. Zejména vzdělávací výsledky však škola nechává posoudit nestrannými institucemi. Jiţ několik let provádíme testování našich ţáků z obecných studijních předpokladů. Výsledky těchto testů nám naznačují, na co ţáci mají, čeho jsou schopni. Tyto výsledky pak porovnáváme s výsledky testů z českého jazyka a matematiky, k nim jsme přidali i testy z anglického jazyka a výhledově je rozšíříme ještě o druhý cizí jazyk, němčinu. Právě zmíněné srovnání testů zaměřených na obecné studijní předpoklady a testů oborových nám ukáţe, jakou přidanou hodnotu škola svým vzděláváním a působením k některým kompetencím ţákovi vytvořila. (Výsledky testování jsou uvedeny na str. 25). Pokud jde o další zvyšování kvality výchovného a vzdělávacího procesu zaměřila se škola v posledních letech na rozvíjení dovedností a vědomostí ţáků v souladu s metodami samostatné a projektové práce.
15
Jak uţ bylo několikrát ve zprávě zdůrazněno, naším hlavním cílem je naučit ţáka uplatnit se v budoucí praxi, přesněji můţeme říct, ţe nám jde o to naučit ho být samostatným tak, aby byl v ţivotě co nejúspěšnější. Proto ho učíme vyhledávat fakta, sumarizovat je, hodnotit, hovořit o nich atd. I v roce 2008/2009 proběhla ve škole tradiční soutěţ O nejlepší ţákovskou práci, jejíţ součástí je i soutěţ o nejlepší seminární práci. Výsledky testování ţáků ukazují, ţe u ţáků právě v téhle oblasti rozvoje jejich osobnosti dochází k postupnému zlepšování. Projektová výuka Škola se zapojila do celostátního projektu vyhlášeného Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy. V grantu s názvem „Zachraňme Těšíňanku“ jsme uspěli a do výchovy váţící se na kladný vztah k ţivotnímu prostředí jsme mohli vloţit nemalou finanční částku. Součástí grantu bylo i provedení celoškolního vzdělávacího projektu „Ţivot stromů“. Poněvadţ škola takto rozsáhlou akci organizovala poprvé a poněvadţ zařazování celoškolního projektu do plánu práce školy by se mělo stát tradicí, věnujme se projektu podrobněji. Za projekt odpovídala Mgr. Hloušková, která určila základní téma a koncepci projektu. Jednotliví vyučující pak zvolili podtémata a připravili si pro ţáky úkoly. Ţáky bylo třeba řádně motivovat, poté jim zadat úkoly, seznámit je s rozdělením do skupin (tu si ţáci sami mohli vybrat bez ohledu na svou kmenovou třídní příslušnost). Úkoly bylo nutné rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé. V den celoškolního projektu proběhly hlavní práce. Po 4 aţ 5 hodinách vytrvalé činnosti byl výsledek ohromující. Ţáci prvního stupně vytvořili výstupy v podobě „posterů – plakátů“. Ţáci druhého stupně pak své výsledky prezentovali 12. a 13.11. Jednotlivé výstupy všech ţáků školy se staly na řadu dní součástí školní výzdoby. Zpětnou vazbou se stala anketa mezi ţáky i vyučujícími. Názory obou skupin byly vesměs kladné. Vedoucí projektu Mgr. Hloušková hodnotí projekt jako zdařilý. Cíle projektu se podařilo jak v oblasti vzdělávací, tak i výchovné naplnit. Do projektu byli zapojeni všichni ţáci školy, dokonce i chlapci a děvčata mateřských škol na Hornické a Ostravské ul. a děti ze školní druţiny. Součástí projektu byly soutěţe fotografická, výtvarná i ve sběru kaštanů. V návaznosti se reprezentanti školy zúčastnili celoměstské soutěţe Lesní ekosystém (v jedné kategorii zvítězili, v druhé byli druzí). Další ţáci se zúčastnili přednášky v Muzeu TŢ Třinec na téma CHKO Beskydy. Výtvarně stylizovaný „strom historie českého státu“ se stal trvalou součástí výzdoby školy. Je pochopitelné, ţe se k takto pojaté akci objevily některé připomínky. Vzhledem k náročnosti projektu zůstalo málo času na sladění výstupů jednotlivých sekcí pro závěrečnou prezentaci; problémy dělalo zabezpečení toku informací mezi prvním a druhým stupněm, mateřskými školami, školní druţinou; vedoucí projektu nebyla v den projekce k celodenní dispozici k usměrňování závěrečné výstavky atd.; někteří ţáci přišli v den projektu do školy bez nutných potřeb. Pro další období byla proto přijata tato opatření: Připravit ţáky na celoškolní projekt prostřednictvím častějších třídních, mezitřídních, ročníkových projektů; ustanovit 1 zástupce z řad vyučujících prvního stupně, druhého stupně, školní druţiny a mateřských škol zodpovídajících za realizaci projektu na svých úsecích; v den prezentace uvolnit vedoucího celoškolního projektu k celkové koordinaci; zajistit řádnou připravenost všech ţáků na projektový den (podle hodnocení Evy Hlouškové, koordinátorky EVVO) Vedle celoškolního projektu se uskutečnilo i několik projektů předmětových, ročníkových, neročníkových, mezipředmětových. Z nich uveďme následující: Třídní projekt ke zlepšení vzájemných vztahů ve třídě (IV.B, TU Mgr. Madeleine Polášková);
16
Co můţeme udělat pro své zdraví (1. stupeň, vedoucí Mgr. Taťána Rucká); Vánoční jarmark (celoškolní, vedoucí Mgr. Barbara Raszyková); Exkurze Z dalších vzdělávacích oblastí je třeba vyzdvihnout zařazování vzdělávacích exkurzí. Exkurze jsou vkládány do výuky v souladu se školním vzdělávacím programem. V tomto školním roce se podařilo uskutečnit všechny exkurze plánované v podzimním období a nedošlo ke kumulování těchto akcí v jarním období a v období školních výletů. Z exkurzí plánovaných na 2. pololetí se neuskutečnila v květnu exkurze pro VI. a VII. třídu do archeoparku v Chotěbuzi, která souvisí s výukou dějepisu a taky v květnu exkurze pro VIII. třídu na Úřad práce v Karviné, která souvisí s oblastí světa práce a výchovy k volbě povolání. Většinu exkurzí absolvovali ţáci 9. ročníku s ohledem na vyuţití v učivu fyziky, chemie (ţelezárny, planetárium, hornické muzeum) a v souvislosti s výchovou k volbě povolání. Ţáci 2., 3., 5., 6., 7. a 8. ročníku se zúčastnili jedné nebo 2 exkurzí. Toto nerovnoměrné rozloţení exkurzí do ročníků souvisí s obsahem jednotlivých předmětů, moţnostmi exkurzí v našem regionu a s tím souvisejícím vyuţitím v učivu. Problémem zůstává zvláště na 2. stupni personální zajištění těchto akcí pro ţáky vzhledem k výrazně niţšímu počtu pedagogických pracovníků. Někteří vyučující pak organizují a účastní se během roku většího počtu exkurzí, coţ je spojeno se značnou náročností. Vzhledem k tomu, ţe u většiny exkurzí je nutno počítat se zajišťováním autobusové dopravy, stává se pro mnohé rodiče problémem finanční stránka těchto akcí. (Jana Krucinová, ZŘŠ) Vedle především výchovného mají svůj vzdělávací význam i další akce které zaznamenává tato tabulka.
Další akce Název akce
Třída
Místo
Plavecký výcvik 20lekcí –hrazeno školou 10lekcí –hrazeno rodiči Dopravní výchova - jarní výcvik na dopravním hřišti a 5 lekcí teoretické přípravy ve škole Poţární výchova
II., III. I. III. IV.A, IV.B V. A, B II. VI. IV.A, IV.B V. A, V.B VII. VIII.
Škola v přírodě Lyţařský výcvikový kurz
Zodpov.pedag.prac.
Č.Těšín Č.Těšín Č.Těšín
Počet žáků 47 22 100
Č.Těšín
43
vyuč.
Polanka
67
Rucká + tř. učitelé
Polanka
28
Haroková
tř.uč. tř.uč. tř.uč.
(tabulku zpracovala Jana Krucinová, ZŘŠ) Školní výlety Výchovný a vzdělávací charakter, navíc ještě charakter relaxační mají i školní výlety. I školní výlety, i kdyţ to tak na první pohled nevypadá, je moţné zaměřovat na probírané učivo a promyšlenou přípravou posilovat předmětové očekávané výstupy, vyuţívat mezipředmětové vazby, a co je důleţité, i rozvíjet ţákovské kompetence. Vzhledem k tomu, ţe školní výlety nejsou závazné, nejsou povinnou součástí ŠVP, někteří učitelé si ke školním výletům teprve hledají cestu, proto někteří TU v loňském roce školní výlety zatím neuspořádali.
17
Třída I. třída
Třídní učitelka paní Mgr. Nogolová
Místo školního výletu Filipka
Očekávané výstupy turistika, relaxace, ČaJS - les
Mezipředmětové vazby TV, ČaJS, HV, ČaSP
II. třída
Raszyková
Filipka
turistika, relaxace, ČaJS - les
TV, ČaJS, HV, ČaSP
III. třída
Turečková
Prašivá
les - přírodní společenství
TV, PRV
IV.A třída IV.B třída V.A třída V.B třída VI. třída
Hasníková Polášková Palíková Rucká Waclawková
VII. třída
Nováková
Mosty u Jablunková
Školní výlet se nekonal Školní výlet se nekonal Školní výlet se nekonal Školní výlet se nekonal vyuţití vlastních TV, ČJaL, PŘ, Z schopností mediální výchoochrana přírody va environspolupráce mentální v., osobnostní a soc. výchova
Mosty u Jablunkova
vyuţití vlastních schopností ochrana přírody spolupráce - vytvoření třídní reportáţe
TV, PŘ, Z, ČJaL, IVT
ţák se umí pohybovat po turistických stezkách vytváří příjemnou atmosféru v týmu chápe nutnost ochrany přírody hry na podporu komunikace a mezilidských vztahů formulace dojmů z výletu
PŘ, Z, TV, OV, RV, CH
(škol. výlet absolvovala p. Haroková)
VIII. třída
Hloušková
Mosty u Jablunkova (dvoudenní)
IX.A třída
Haroková
Sepetná – Ostravice (dvoudenní)
18
ČJaL, TV, mediální výchova, osobnostní a sociální výchova, environmentální výchova
Kompetence k učení, personální, sociální, k řešení problému, pracovní, občanské k učení, personální, sociální, k řešení problému, pracovní, občanské k učení, personální, sociální, k řešení problému, občanské
komunikativní - společné nápady, pravidla komunikace mezi ţáky, mezi učitelem a ţákem sociální a personální utváření příjemné atmosféry, respektování různých hledisek trávení času na výletě občanské - aktivní zapojení do různých aktivit komunikativní - společné nápady, pravidla komunikace sociální a personální respektování pravidel, vzájemná pomoc občanské - aktivní zapojení do aktivit s ohleduplností i taktem k ostatním k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní komunikativní - společné nápady,komunikace ţáků a dospělých sociální a personální atmosféra v týmu, zvládání emocí občanské - aktivní zapojení do sportovních aktivit,zásady při krizových situacích, první pomoc
IX.B třída
Potyszová
Sepetná – Ostravice (dvoudenní)
hry na podporu komunikace a mezilidských vztahů formulace dojmů z výletu
ČJaL, TV, mediální výchova, osobnostní a sociální výchova, environmentální výchova
komunikativní - společné nápady,komunikace ţáků a dospělých sociální a personální atmosféra v týmu, zvládání emocí občanské - aktivní zapojení do sportovních aktivit,zásady při krizových situacích, první pomoc
(tabulku připravila Jana Krucinová, ZŘŠ) Způsoby hodnocení, sebehodnocení, výstupní hodnocení Při tvorbě ŠVP se škola po dohodě s rodiči rozhodla pro klasický způsob hodnocení ţáků, tedy pro hodnocení klasifikačním stupněm. Toto hodnocení má, jak ukázal rozbor prováděný po tři roky své přednosti, má ale i svá úskalí. Z předností je třeba jmenovat především rychlost hodnocení, dále pak přehlednost a rychlou srovnatelnost. K problémům pak patří především problematičnost klasifikace výchov, kde je nesnadné kvantifikovat postoje, ale také malá obecná vypovídatelnost klasifikačního stupně. Známka neříká, co ţák skutečně umí, co naopak ne, proč mu učivo nejde, s jakou pílí ţák k učivu přistupuje atd. Navíc se jiţ několik let ukazuje, ţe klasifikace s sebou nese nebezpečí nadhodnocování, nebo naopak na druhé straně podhodnocování. V naší škole, jak prokázalo i testování ţáků pátého ročníku, se projevuje v hodnocení ţáků na konci klasifikačních období určitá míra nadhodnocování ţáků. Mnoţství především ţáků hodnocených samými výbornými nebo vyznamenáním neodpovídá na 1. stupni výsledkům testů. Na vyšším stupni, vyjma některých známek ve výchovách, je moţné hodnotit za stabilizovanou. Abychom ţáky prvního ročníku výrazněji motivovali pro výuku cizích jazyků, hodnotíme v první třídě anglický jazyk slovně. Poněvadţ se v naší škole jednalo o naprostou novinku, provedli jsme po dvou letech průběţné hodnocení slovního hodnocení. Můţete proto na tomto místě uvést jak jeho klady, tak i problémy, s nimiţ se setkáváme. Klady: Slovní hodnocení je slovní vyjádření o dosaţené úrovni ţáka ve vztahu k vlastním moţnostem. Neomezuje se jen na výkon dítěte, jeho vědomosti a dovednosti, ale hodnotí rozvoj celé osobnosti ţáka, úroveň spolupráce a vlastnosti dítěte, aktivitu, samostatnost, zájem, atd. První pozitivum slovního hodnocení je tedy v tom, ţe má širší a hlubší hodnotící schopnost neţ známky. Ze slovního hodnocení děti i rodiče lépe poznají, v čem je dítě dobré, jaký má talent. Správně formulované slovní hodnocení dokáţe dítě motivovat a poukázat na jeho schopnosti a vyzdvihnout je. Dítě konkrétně ví, v čem bylo úspěšné, co se mu podařilo a co jeho učitel ocenil. Slovní hodnocení je konkrétnější než známka. Slovní hodnocení má i význam pro rodiče, který lépe rozpozná, v čem má jeho dítě mezery a co mu naopak problémy nedělá, coţ můţe pomoct v domácí přípravě na vyučování. Slovní hodnocení, pokud je formulováno taktně např. formou doporučení, nestresuje dítě tak jako známky a nepůsobí na ně tak depresivně. Kdyţ se dítěti něco nepodaří, špatnou známku vnímá jako neúspěch, zklamání, zatímco, kdyţ je hodnoceno slovně, pozná v čem má mezery, kde musí přidat. Při psaní slovního hodnocení se musí učitel hlouběji zamyslet a hledat u dítěte, co mu jde a co mu naopak dělá problémy. Tím je pak schopen dítě správně nasměrovat, rozvíjet jeho talent, ale také mu pomáhat v oblastech, kde má větší či menší problémy. Slovní hodnocení můţe také prohloubit důvěru mezi žákem a učitelem a tím uchránit dítě strachu ze školy, ze špatných známek a zbavit je stresových situací.
19
Při vysvědčení mají děti tendenci svoje známky srovnávat, u slovního hodnocení se však srovnatelným formulacím vyhýbáme, jelikoţ žáky nesrovnáváme, ale hodnotíme výsledky vyučování a učení u jednotlivce ve vztahu k vlastním moţnostem. Hranice moţností je u kaţdého ţáka jinde. Z toho vyplývá - můţe se nám podařit odstranit rivalitu mezi spolužáky, posmívání se jednoho ţáka druhému, pocity studu a neschopnosti mít takové známky jako má spoluţák. Problémy: Největším problémem slovního hodnocení je jeho náročnost pro učitele – nejedná se pouze o čas, ale i o správnou formu a obsah hodnocení. Také můţe nastat problém v diagnostice žáka učitelem. Třídní učitelka na prvním stupni má moţnost své ţáky dokonale poznat, ale učitel druhého stupně jiţ nikoliv. S takovým problémem jsme se setkaly my. Anglický jazyk se vyučuje v 1. třídě jednu hodinu týdně. Kdyţ vezmeme v úvahu, ţe některé hodiny z organizačních důvodů odpadnou a přičteme k tomu to, ţe ţáci bývají i jednou za čas nemocní, setkáme se s ţáky za jedno pololetí 15 – 18 x, coţ můţe učiteli činit problémy v tom, aby se dokázal zaměřit na kaţdé dítě do hloubky. Někteří rodiče nevědí, jak se slovním hodnocením naložit. Pro některé ţáky můţe slovní hodnocení na vysvědčení působit demotivačně, jelikoţ jim tam chybí symbol úspěchu – jednička. Prvňáček totiţ očekává, ţe dostane jedničku, ţe se bude moci se svým vysvědčením pochlubit rodičům, prarodičům a kamarádům. Tento fakt vypozorovala třídní učitelka 1. ročníku v tomto školním roce. S tím souvisí i to, ţe málokterý prvňák je tak zběhlý ve čtení, aby si mohl své zhodnocení přečíst sám a porozumět mu. Jednoduše řečeno, známce ţák rozumí lépe. Vzhledem k tomu, ţe po dvou letech je těţké zaujmout ke slovnímu hodnocení jasné stanovisko a postoj, bude klady i nedostatky slovního hodnocení v dalším období sledovat a hodnotit. (z hodnocení Jana Nogolové, TU 1. tř., Aleny Souralové, Ingrid Waclawkové, učitelek AJ) K hodnocení ţáků patří i jejich sebehodnocení. Sebehodnocení nově uloţil zákon. V mnohém je třeba popravdě říci, ţe se sebehodnocením ţáků si učitelé zatím nevědí jednoznačně rady. Zákon nic neříká o formě ţákova sebehodnocení. Nejen škola, ale především kaţdý učitel si musí cestu k ţákovi hledat sám. Přesto se v některých oblastech práce začíná dařit. Ve třídách, kde se učí ţáci podle vlastního ŠVP, začínají třídní učitelé ve spolupráci s ostatními učiteli vyuţívat moţností ţákovských portfolií. Zatím jsme však na samém počátku, s jednoznačným objektivním hodnocením zatím musíme počkat. Alespoň stručně se zastavím na tomto místě u výstupních hodnocení ţáků. Škola má kvalitně zpracovaný model hodnocení. Toto hodnocení je systémové, snaţí se postihnout kvality i ţákovy problémy komplexně. Výstupní hodnocení je kombinací slovního i škálového hodnocení. Právě tento způsob hodnocení skýtá největší míru objektivity. Přesto se nám letos stalo, ţe ţáci jedné třídy byli hodnoceni mírněji neţ ţáci třídy druhé. Problém byl v tom, ţe třídní učitelé přece jen k hodnocení přistoupili odlišně, čemuţ se v první etapě hodnocení nedá zabránit. Hodnocení však musí do budoucna posoudit ještě další osoba, nejlépe výchovný poradce, případně učitel, který v paralelních třídách delší dobu učí a ţáky obou tříd dobře zná. Individuální přístup, ţáci zaostávající, talentovaní Problému se věnuje zpráva VP N. Walkové.
20
VI. Údaje o prospěchových výsledcích ţáků v průběhu školního roku zpracoval Rudolf Fiedler, ředitel školy 1.1. Ročník
1. 2. 3. 4. 4. 5. 5. 6. 7. 8. 9. 9. celkem
Školní prospěchové výsledky Třída
I. II. III. IV.A IV.B V.A V.B VI. VII. VIII. IX.A IX.B 12
Počet ţáků 1. pol. 2. pol. 22 21 26 16 15 16 22 22 26 13 17 14 230
Přehled třídních učitelů: I. Mgr. Jana Nogolová II. Mgr. Barbara Raszyková III. Mgr. Gabriela Turečková IV.A Mgr. Lenka Hasníková IV.B Mgr. Madeleine Polášková V.A Mgr. Martina Palíková V.B Mgr. Taťána Rucká
19 21 26 16 15 16 22 22 25 13 17 14 226
s vyznamenáním 1. pol. 2. pol. počet % počet % 17 77 17 89 18 86 18 86 22 85 22 85 11 69 10 63 8 53 6 40 12 75 12 75 17 77 17 17 8 36 9 41 9 35 6 24 2 15 2 15 2 12 2 12 6 43 9 64 132 57 130 57
VI. VII. VIII. IX.A IX.B
prospěl 1. pol. počet % 5 23 3 14 4 15 5 31 7 47 4 25 5 13 14 64 17 65 11 85 15 88 8 57 98 43
Mgr. Ingrid Waclawková Mgr. Dagmar Nováková Mgr. Eva Hloušková Mgr. Ester Haroková Mgr. Vlasta Potyszová
2. pol. počet % 2 11 3 14 4 15 6 27 8 53 4 25 5 13 13 59 19 76 11 85 15 88 5 36 95 42
neprospěl 1. pol. počet % 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2. pol. počet % 0 0 0 0 0 0 0 0 1 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1
neklasifikován 1. pol. 2. pol. počet % počet % 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1.2. Údaje o chování ţáků Ročník
Třída
Počet ţáků 1. pol. 2. pol.
1. 2. 3. 4. 4. 5. 5. 6. 7. 8. 9. 9. celkem
I. II. III. IV.A IV.B V.A V.B VI. VII. VIII. IX.A IX.B 12
22 21 26 16 15 16 22 22 26 13 17 14 230
19 21 26 16 15 16 22 22 25 13 17 14 226
1. stupeň z chování 1. pol. 2. pol. počet % počet % 22 100 19 100 18 100 18 100 22 100 22 100 11 100 10 100 8 100 6 100 12 100 12 100 17 100 17 100 8 100 9 100 9 100 6 100 2 100 2 100 2 100 2 100 6 100 9 100 132 100 130 100
2. stupeň z chování 1. pol. 2. pol. počet % počet % 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
22
3. stupeň z chování 1. pol. 2. pol. počet % počet % 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
neklasifikován 1. pol. 2. pol. počet % počet % 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1.3. Údaje o docházce do školy Ročník
1. 2. 3. 4. 4. 5. 5. 6. 7. 8. 9. 9. celkem
Třída
I. II. III. IV.A IV.B V.A V.B VI. VII. VIII. IX.A IX.B 12
Počet ţáků 1. pol.
2. pol.
22 21 26 16 15 16 22 22 26 13 17 14 230
19 21 26 16 15 16 22 22 25 13 17 14 226
omluvená absence
neomluvená absence
absence celkem
1. pol. počet ø 520 23,5 679 32 916 35 510 32 684 45,5 686 43 428 19,5 1022 46,5 1587 61 807 62 821 48 528 37,5 9188 40
1. pol. počet ø 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1. pol. počet ø 520 23,5 679 32 916 35 510 32 684 45,5 686 43 428 19,5 1022 46,5 1587 61 807 62 821 48 528 37,5 9188 40
2. pol. počet 444 686 1276 532 927 702 949 1489 2076 1038 1382 1039 12540
ø 23,5 32,5 49 33 61 44 43 67,5 83 80 81 74 55,5
23
2. pol. počet ø 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0,5 0 0 6 0
2. pol. počet 444 686 1276 532 927 702 949 1489 2076 1038 1388 1039 12546
ø 23,5 32,5 49 33 61 44 43 67,5 83 80 81,5 74 56
ţáci do počtu nezapočítaní 1. pol. 2. pol. počet ø počet ø 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1.4. Přehled o průměrném prospěchu v jednotlivých předmětech
Třída Polol. ČaJS Inf I. II. III. IV.A IV.B V.A V.B VI. VII.. VIII. IX.A IX.B
1. 2. 1. 2. 1. 2. 1. 2. 1. 2. 1. 2. 1. 2. 1. 2. 1. 2. 1. 2. 1. 2. 1. 2.
1,23 1,16 1,38 1,19
1,36 1,41 1,12 1,32
VkOb TV ObV 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,13 1,00 1,07 1,13 1,00 1,00 1,00 1,09 1,00 1,14 1,27 1,23 1,15 1,00 1,16 1,16 1,00 1,15 1,00 1,08 1,00 1,06 1,00 1,06 1,00 1,00 1,00 1,00
HV
ČaSP PrČ RoV VV
1,00 1,00 1,05 1,05 1,00 1,00 1,19 1,06 1,00 1,07 1,00 1,06 1,05 1,09 1,00 1,23 1,15 1,12 1,15 1,08 1,06 1,06 1,00 1,00
1,05 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,07 1,33 1,00 1,19 1,00 1,00 1,00 1,27 1,04 1,08 1,38 1,08 1,00 1,47 1,00 1,00
1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
Prv
PřV
Př
Z
1,18 1,11 1,00 1,00 1,00 1,42 1,08 1,54 1,19 1,25 1,31 1,38 1,13 1,27 1,20 1,60 1,06 1,31 1,13 1,25 1,05 1,41 1,05 1,50 1,36 1,64 1,77 1,27 1,68 1,55 1,42 1,69 1,85 1,36 1,52 2,16 1,23 2,15 2,15 1,38 2,08 2,08 1,24 2,41 2,47 1,29 2,29 2,12 1,15 1,38 1,92 1,23 1,62 1,92
24
Vla
D
AJ
ČJL M
1,82 1,95 1,54 1,44 1,92 1,77 2,59 2,65 1,77 1,77
SH SH 1,05 1,10 1,31 1,42 1,75 1,50 1,67 2,33 1,75 1,63 1,59 1,59 1,95 1,95 2,00 2,36 2,54 2,62 2,76 2,82 2,08 1,85
1,64 1,47 1,57 1,57 1,50 1,77 1,63 1,56 2,47 2,53 1,63 1,69 1,77 1,82 2,00 2,18 2,46 2,28 2,15 2,54 2,82 2,71 1,85 1,85
1,44 1,38 1,73 2,07 1,31 1,31 1,55 1,36
1,55 1,26 1,14 1,24 1,54 1,46 1,56 1,81 2,13 2,40 1,75 1,75 1,86 1,77 2,36 2,73 2,58 2,84 3,31 3,23 2,94 3,18 2,62 2,31
NJ
1,77 2,00 1,77 2,04 2,62 2,38
F
2,14 2,32 2,19 2,36 2,46 2,38 3,12 2,94 2,08 2,31 2,00 1,62
CH
Sem Sem PÚD VZd CH SpV Dom
1,50 1,14 1,55 1,07 1,46 2,00 2,47 1,06 2,12 1,29 1,77 2,00
1,00 1,18
1,00 1,16
1.5. Testování ţáků ve školním roce 2008-2009 zpracovala Jana Krucinová, zástupkyně ředitele školy 1.5.1. Projekt Stonoţka – 5. třídy (Scio) Termín duben 2009 Třída V.A, V.B Počet ţáků 38 / 16 + 22 / Zúčastnilo se 35 ţáků tj. 92,11 % / V.A-87,5 %, V.B-95,45 % / Vysvětlivky: OSP = obecné studijní předpoklady M = matematika ČJL = český jazyk a literatura Čistá úspěšnost: Vyjadřuje poměr mezi skóre dosaţeným v celém testu a maximálním moţným počtem bodů, kterého lze v testu dosáhnout (odpovídá počtu úloh v testu). Čistá úspěšnost můţe nabývat i záporných hodnot, pokud je dosaţeno záporného skóre (při velkém počtu chybných odpovědí). Percentil: Číslo, které vyjadřuje pořadí účastníka testu přepočtené na stupnici 0 – 100 (čím vyšší, tím lepší). Percentil lze téţ interpretovat jako počet procent ostatních, které účastník předstihl. Skupinový percentil: Vyjadřuje percentil, který se vztahuje jen k ţákům stejného typu školy, je počítán v rámci určité skupiny, např. ZŠ nebo gymnázia. Průměrný percentil ţáka: Vysvětluje, jaký je průměrný percentil určité skupiny ţáků (např. jedné třídy). Počítá se jako průměr percentilů všech ţáků. Není totoţný se skupinovým percentilem. a) Obecné studijní předpoklady celkový průměrný výsledek
percentil
skupinový percentil
čistá úspěšnost
ø skóre
směrodat. odchylka
verbální
analytická
kvantitativní
slovní zásoba orientace v textu analýza informací
orientace v grafu a tabulce orientace v obrázku porovnání hodnot
číselné operace
ø percentil za dovednosti v testu
počet ţáků
ø percentil za části testu
třída
OSP
V.A V.B ø
14 20 x
53 37 44
----
43 30 36
19 14 16
10.9 7 9,1
55 41 47
40 39 39
53 33 41
52 42 46
50 44 47
50 31 39
54 36 43
40 39 39
46 37 41
43 24 32
Závěry: Celkové výsledky obou tříd školy jsou průměrné. Nejlepší školní výsledky: orientace v grafu a tabulce, slovní zásoba Nejlepší výsledky obou tříd jsou rozdílné. V V.A nejlíp dopadla orientace textu, v V.B orientace v grafu a tabulce Nejhorší školní výsledky: porovnávání hodnot; I u nejhorších výsledků jsou mezi třídami rozdíly. V V.A dopadla nejhůř analýza informací, v V.B porovnávání hodnot.
porozumění
aplikace
----
znalost
skupinový percentil čistá
47 37 41
sloh a literatura
percentil
14 21 x
ø percentil za dovednosti v testu
mluvnice
počet ţáků
V.A V.B ø
ø percentil za části testu
úspěšnost ø skóre
třída
b) Český jazyk a literatura Český jazyk a celkový průměrný výsledek literatura
16 13 14
46 32 38
47 41 44
46 39 42
44 36 39
53 38 44
36 29 32
Závěry: Celkové výsledky obou tříd školy jsou průměrné. Mezi třídami je celkově rozdíl 10 percentilových bodů. Nejmenší je tento rozdíl u znalostí, největší naopak u aplikací. Nejlepších výsledků dosáhla V.A v oblastí aplikací, nejhorší v oblasti porozumění. U V.B třídy činí rozdíl mezi nejlepší částí – znalost a nejhorší částí – porozumění pouze 3 body.
směrodatná odchylka skóre aritmetika algebra
geometrie funkce, rovnice, nerovnice znalosti
porozumění aplikace
ø percentil za dovednosti v testu
skupinový perčistá centil úspěšø skóre nost
ø percentil za části testu
počet ţáků percentil
celkový průměrný výsledek
třída
c) matematika Matematika
V.A V.B ø
14 20 x
----
6,1 5,2 5,6
55 41 47
48 45 46
55 45 49
38 31 34
11 9 10
56 46 50
----
39 44 42
50 48 49
57 39 47
Závěry: Celkové výsledky obou tříd školy jsou průměrné. Mezi třídami je stejný rozdíl jako v českém jazyku a literatuře. Nejmenší je tento rozdíl u znalostí, největší v oblasti aplikací. Nejlepší výsledky dosáhla V.A třída v učivu aritmetiky, nejhorších v tématu funkce, rovnice a nerovnice. I v V.B dopadla nejlépe aritmetika, ale nejhůře geometrie. Rozdíl však není velký. V tématu funkce, rovnice, nerovnice dosáhla V.B lepšího výsledku neţ V.A. V oblastí dovedností je u V.A nejlepší oblast aplikací, nejhorší porozumění. U V.B třídy je nejlepší oblast znalostí a naopak nejhorší je oblast aplikací.
26
d) Tabulka extrémních výsledků V tabulce jsou uvedeni ţáci, kteří dosáhli v daném předmětu vysoce nadprůměrného aţ špičkového výsledku (15 % všech testovaných ţáků). Znaménko +; Znaménkem (-) jsou pak označeni ţáci, kteří dosáhli v daném předmětu hodně podprůměrného aţ velice slabého výsledku (15 % všech testovaných ţáků). Třída V.A V.B celkem
Počet testovaných ţáků 15 22 37
ČJL +/0/1 1/4 1/5
OSP +/3/1 0/5 3/6
M +/1/1 1/2 2/3
e) Vyuţívání studijního potenciálu ţáků Kladné hodnoty znamenají, ţe ţák pracuje nad své moţnosti, vyuţívá svůj potenciál a dosahuje lepších výsledků, neţ by odpovídalo jeho studijním předpokladů. Záporné hodnoty znamenají, ţe škola dostatečně nevyuţívá schopnosti ţáka, ţák má na lepší výsledky. (+) počet ţáků třídy, kteří pracují nad své moţnosti; (-) počet ţáků třídy, u nichţ škola dostatečně nevyuţívá jejich schopností. Třída V.A V.B celkem
ČJL +/3 / 10 8 / 11 11 / 21
průměr - 6 - 3 - 4,5
M +/8/6 10 / 10 18 / 16
průměr 3 5 4
Závěry: Potenciál ţáků je v průměru více vyuţíván v matematice neţ v českém jazyku. V obou třídách je situace stejná. V CJL výrazně převaţuje počet ţáků, u nichţ není studijní potenciál dostatečně vyuţíván. V M je situace vyrovnanější a převaţují ţáci, kteří pracují nad své moţnosti.
27
1.5.2. IX. ročník a) Osobní studijní předpoklady celkový průměrný výsledek
percentil
skupinový percentil
čistá úspěšnost
ø skóre
směrodat. odchylka
verbální
analytická
kvantitativní
slovní zásoba orientace v textu analýza informací
orientace v grafu a tabulce orientace v obrázku porovnání hodnot
číselné operace
ø percentil za dovednosti v testu
počet ţáků
ø percentil za části testu
třída
OSP
IX.A IX.B ø
15 11 x
36 58 45
37 61 47
31 46 38
19 28 23
11,8 10,8 12
37 53 44
36 57 44
38 58 47
35 50 41
34 48 40
44 53 48
41 46 43
36 57 44
33 63 45
51 54 52
Závěry: Celkové výsledky obou tříd školy jsou průměrné. Nejlepší školní výsledky: porovnávání hodnot, číselné operace, kvantitativní část. Nejhorší školní výsledky: orientace v grafu a tabulce, slovní zásoba, orientace v textu.
aplikace
znalost
porozumění
ø percentil za dovednosti v testu
sloh a literatura
mluvnice
ø percentil za části testu
úspěšnost ø skóre
skupinový percentil čistá
percentil
třída
počet ţáků
b) Český jazyk a literatura Český jazyk a celkový průměrný výsledek literatura
IX.A 16 35 36 33 13 31 42 48 37 26 IX.B 11 55 57 47 19 53 54 49 50 58 ø x 43 45 39 16 40 47 48 42 39 Závěry: Celkové výsledky obou tříd školy jsou průměrné. Mazi jazykovou a nejazykovou třídou je očekávaný rozdíl. Nejmenší rozdíl je u znalostí, největší naopak u aplikací. Nejlepších výsledků dosáhla jazyková třída v oblasti aplikací, nejhorších v oblasti znalostí. U nejazykové třídy je to přesně naopak.
směrodatná odchylka skóre aritmetika algebra
geometrie funkce, rovnice, nerovnice znalosti
porozumění aplikace
ø percentil za dovednosti v testu
skupinový perčistá centil úspěšø skóre nost
ø percentil za části testu
počet ţáků percentil
celkový průměrný výsledek
třída
c) Matematika Matematika
IX.A IX.B ø
15 11 x
42 62 50
3,5 4,8 4,4
38 51 43
49 67 56
40 60 48
27 40 32
7 11 9
38 55 45
Závěry: Celkové výsledky obou tříd školy jsou průměrné.
28
49 62 54
26 41 33
33 61 45
37 45 41
Mezi jazykovou a nejazykovou třídou je stejný rozdíl jako u u JČL. Nejmenší je tento rozdíl u aplikací, největší v oblasti znalostí. Nejlepších výsledků dosáhla jazyková v učivu algebry, nejhorších v tématu funkcí, rovnic a nerovnic. Ve stejných oblastech dosáhla nejlepších výsledků i třída nejazyková, nejhorší jsou i u této třídy funkce, rovnice a nerovnice. Na rozdíl od ČJL je u matematiky v obou třídách shoda v oblastech s nejlepšími a nejhoršími výsledky. V oblasti dovedností je u jazykové třídy nejlepší porozumění a nejhorší aplikace, u nejazykové třídy je také nejlepší oblast porozumění, ale nejhorší oblast znalostí. d) Anglický jazyk
percentil
skupinový percentil
čistá úspěšnost
průměrné skóre
směrodatná odchylka skóre
poslech
konverzace
čtení a porozumění
komplexní cvičení
slovní zásoba a gramatika
Průměrný percentil za části testu
počet ţáků
Celkový průměrný výsledek
Třída
Anglický jazyk
IX.A IX.B průměr
16 11 x
45 58 50
48 61 53
33 42 36
15 19 17
7,3 6,5 7,2
42 54 47
34 58 44
46 51 48
48 37 44
44 53 48
Závěry: Celkové výsledky obou tříd školy jsou průměrné. Na rozdíl od M a ČJL je v AJ rozdíl mezi jazykovou a nejazykovou třídou menší. Nejmenší je tento rozdíl v oblasti čtení a porozumění, největší v oblasti konverzace. Překvapivě v oblasti komplexních cvičení je lepší nejazyková třída. Nejlepších výsledků dosáhla jazyková třída v oblasti konverzace a nejhorších v oblasti komplexních cvičení, u nejazykové třídy je to přesně naopak. Nejlepší je oblast komplexních cvičení, nejhorší v oblastech konverzace. e) Tabulka extrémních výsledků V tabulce jsou uvedeni ţáci, kteří dosáhli v daném předmětu vysoce nadprůměrného aţ špičkového výsledku (15 % všech testovaných ţáků). Znaménko +; Znaménkem (-) jsou pak označeni ţáci, kteří dosáhli v daném předmětu hodně podprůměrného aţ velice slabého výsledku (15 % všech testovaných ţáků). Třída IX.A IX.B celkem
Počet testovaných ţáků 16 11 27
ČJL +/0/2 2/1 2/3
OSP +/1/4 2/0 3/4
M +/0/4 1/0 1/4
f) Vyuţívání studijního potenciálu ţáků Kladné hodnoty znamenají, ţe ţák pracuje nad své moţnosti, vyuţívá svůj potenciál a dosahuje lepších výsledků, neţ by odpovídalo jeho studijním předpokladů. Záporné hodnoty znamenají, ţe škola dostatečně nevyuţívá schopnosti ţáka, ţák má na lepší výsledky. (+) počet ţáků třídy, kteří pracují nad své moţnosti; (-) počet ţáků třídy, u nichţ škola dostatečně nevyuţívá jejich schopností.
29
Třída IX.A IX.B celkem
Český jazyk a literatura +/ø 6/8 - 4 5/6 0 11 / 14 - 2
Matematika +/ø 7/8 6/5 13 / 13
0 6 3
Anglický jazyk +/ø 7/7 6/4 13 / 11
5 4 4,5
Závěry: Potenciál ţáků je v průměru více vyuţíván v anglickém jazyku a matematice neţ v českém jazyku. V jazykové třídě je v průměru nejvíc vyuţíván potenciál ţáků v M, nejméně v ČJL. V nejazykové třídě je v průměru nejvíc vyuţíván potenciál ţáků v AJ, nejméně v ČJL.
1.5.3 Projekt Termín Třída Počet ţáků Zúčastnilo se
Podpora přípravy na přijímací zkoušky pro ţáky 8.tříd (Scio) červen 2009 VIII. 13 12 ţáků tj. 92,31 %
OSP 55,8 56,3
Průměrná čistá úspěšnost ţáků v % Průměrný percentil ţáků
30
M 27,2 43,2
ČJ 58,5 54,3
VII. Údaje o prevenci sociálně patologických jevů a výchovném poradenství [ § 7 odst. 1 písm. f) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb.] Hodnocení Minimálního preventivního programu ZŠ Český Těšín Ostravská Mgr. Ingrid Waclawková, preventistka V rámci minimálního preventivního programu jsme zvyšovali odolnost ţáků vůči sociálně patologickým jevům, vedli jsme ţáky ke slušnému, ale zároveň asertivnímu chování. Pracovali jsme na komunikaci mezi rodinou a školou a vylepšovali klima školy tak, aby byla prevence na naší škole účinná. 1. Hodnocení naplňování cílů 1.1 Naplňování dlouhodobých cílů daných preventivním programem se daří průběţně plnit. Zvláště pak se dařilo rozvíjet úzkou spolupráci s výchovnou poradkyní (VP) p. Walkovou v oblasti výchovného poradenství a primární prevence. Spolupráce byla zaloţena na vzájemné komunikaci. Práce metodika prevence byla konzultována s výchovným poradcem po celý školní rok. Během školního roku byly realizovány společné schůzky společně s VP a ředitelem školy (ŘŠ) 1.2. Krátkodobé cíle se dařilo ve větší míře plnit a tím i naplňovat minimální preventivní program během školního roku 2008/2009. Tam, kde se objevily mezery, byla vyvozena opatření pro příští školní rok. 2. Minimální preventivní program se vztahoval na 3 cílové skupiny: a) ţáci b) rodiče c) pedagogičtí pracovníci 3. Prevence směrem k ţákům V rámci primární prevence sociálně patologických jevů u ţáků byl MPP pro tento školní rok zaměřen na předcházení, rozpoznání a odstranění nevhodného, drzého a vulgárního chování a vyjadřování, absence, závislosti na virtuálních drogách a uţívání návykových látek. Stejně jako v minulých letech byla i nadále soustředěna pozornost na šikanu, rasismus, xenofobie, záškoláctví a jiná důleţitá a aktuální témata. Jedním z hlavních cílů školy pro školní rok 2008/2009 bylo předcházení šikaně. Situaci ve třídách sledovali třídní učitele a tímto tématem se také v některých třídách zabývaly besedy OS AVE. Jak se předcházení šikany dařilo a jak probíhala spolupráce s rodiči, VP či metodikem prevence (MP) zpracovali třídní učitele ve svých hodnoceních. Metodik prevence řešil s třídní učitelkou 1 případ náběhu na šikanu. S ţáky proběhl rozhovor, do školy byl pozván zákonný zástupce problémového ţáka. Ze všech pohovorů byl proveden zápis a byla přijata opatření k nápravě chování. Situace se do konce školního roku uklidnila. 3.1. Oblast výuky I. stupeň: Témata týkající se prevence byla zařazována do výuky i do třídnických hodin. Třídní učitelé určovali, na jakou problematiku se více zaměří. Probraná témata či témata s nimi úzce související zapisovali třídní učitelé do TK a jsou také vyhodnocena v plánech třídních učitelů. U ţáků byly rozvíjeny následující kompetence: Kompetence k řešení problémů – ţák dokáţe pojmenovat problém (návykové látky, pouţívání alkoholu, kouření, …); dokáţe určit, co problém způsobuje; rozpoznat, zda se jiţ s problémem setkal; při řešení jednoduchého problému předvídá, jaké situace by mohly nastat;
31
Kompetence komunikativní – ţák dokáţe v kolektivu na dané téma komunikovat (při besedách i během výuky); naslouchá promluvám ostatních; obhajuje svůj názor; respektuje názory druhých; Kompetence sociální a personální – ţák účinně spolupracuje ve skupině; upevňuje dobré ztahy; snaţí se spolupracovat na vytvoření dobrého klimatu; při potíţích či nezdaru neshazuje vinu na druhé Kompetence občanské – ţák si je vědom práv a povinností ve škole i mimo školu; chápe základní principy, na nichţ spočívají zákony a společenské normy; odmítá útlak a hrubé zacházení; vyslechne názor druhých aţ do konce; zdrţí se odsuzujících komentářů; neposmívá se Opatření: Nadále je nutné pokračovat v preventivním působení na ţáky I. stupně. Obzvlášť je třeba se zaměřit na vštěpování zdravého ţivotního stylu ţákům, rozvíjení dobrých vztahů v kolektivu a slušné chování ke spoluţákům i dospělým osobám. II. stupeň: Témata sociálně patologických jevů byla začleňována přímo do výuky do vyučovacích předmětů chemie, rodinná výchova, občanská výchova, výchova k občanství, výchova ke zdraví, tělesná výchova. Především se na prevenci sociálně patologických jevů zaměřovala výchovná poradkyně (např. téma xenofobie a rasismu), která vyučovala ve všech ročnících na 2. stupni. Rovněţ byla tato témata či témata s nimi úzce související prodiskutována v rámci třídnických hodin. Opět byla probraná témata zapisována do TK a jsou vyhodnocena v plánech třídních učitelů. Váţným problémem u ţáků 2. stupně se v tomto školním roce stalo nadměrné pouţívání aţ zneuţívání mobilních telefonů. Tento problém nastal především ve vyšších ročnících. Ţáci mívali telefony zapnuté během vyučování i během přestávek. Proto byl vedením školy upraven školní řád (6. 3. 2009), který zakazuje ţákům mít zapnutý mobilní telefon během vyučování a který také definuje kázeňské tresty při jeho porušování. Ţáci byli s těmito změnami seznámení třídními učiteli, kteří také situaci sledovali po zbytek školního roku a na jeho konci ji zhodnotili. U ţáků byly rozvíjeny následující kompetence: Kompetence k řešení problémů – ţák rozpozná problém; vyhledá informace pro řešení problému; naplánuje jeho řešení; při řešení problému předvídá, jaké situace by mohly nastat; uvědomuje si odpovědnost za svá rozhodnutí Kompetence komunikativní – ţák formuluje a vyjadřuje své myšlenky; vyjadřuje se tak, aby mu ostatní rozuměli; je schopen pouţívat jednoznačná a výstiţná pojmenování; naslouchá druhým lidem; obhajuje svůj názor; vhodně argumentuje; zamýšlí se nad názory, které se liší od jeho vlastních; umí přehodnocovat svůj předchozí názor, případně jej upravuje v situaci, kdy ho argumenty druhého přesvědčily; diskutuje k věci; nezavádí diskusi stranou Kompetence sociální a personální – ţák účinně spolupracuje ve skupině; podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu; je ohleduplný při jednání s jinými lidmi; přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů Kompetence občanské – ţák si je vědom práv a povinností ve škole i mimo školu; respektuje přesvědčení druhých lidí; váţí si jejich vnitřních hodnot; chová se zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohroţujících zdraví a ţivot člověka; chápe základní principy, na nichţ spočívají zákony a společenské normy Opatření: Ţáci druhého stupně častěji přicházejí do styku s návykovými látkami, proto je třeba se na prevenci obzvlášť důsledně zaměřit. Hlavně je potřeba ţákům vysvětlovat negativní vliv kouření (nejen cigaret ale i marihuany) a alkoholu na jejich zdraví, přesvědčit je o nebezpečí po-
32
ţívání alkoholu v mladistvém věku a upozorňovat je na následky, které z toho plynou. Je třeba ţáky vychovávat k ţivotu bez závislostí, v niţších ročnících pak vést ţáky k budování a rozvíjení dobrých vztahů v kolektivu a k budování správného hodnotového systému. Informovat ţáky, ţe člověk nemusí být závislý pouze na omamných a návykových látkách, ale ţe mu hrozí často i závislost na virtuální realitě (např. počítač, počítačové hry, internet, mobilní telefon, play station atd.). Zdůrazňovat ţákům potřebu udrţování přímé komunikace (tváří v tvář) před komunikací digitální prostřednictvím virtuálního světa. 3.2. Informační tabule, konzultace s VP a MP, schránka důvěry, spolupráce se ŠŢP Ţáci v tomto školním roce vyuţívali moţnosti konzultací s VP a MP, převáţně však řešili své problémy, pokud cítili potřebu, se svými třídními učiteli. Schránka důvěry byla přemístěna k dílnám (odlehlejší místo neţ na chodbě v přízemí), přesto však ji ţáci nevyuţili a raději konzultovali své problémy osobně. Pokud měli nějaký dotaz, který nebyl přímo osobní, ale týkal se spíše výuky a školy, mohli klást otázky řediteli školy na Dni ŠŢP. Zástupci školního ţákovského parlamentu se aktivně zapojovali do dění školy, řešili připomínky ţáků, pomáhali při organizaci školních akcí. Avšak spolupráci ŠŢP s MP se letos nepodařilo dostatečně rozvinout. O nástěnky se staral ŠŢP pod vedením p. Harokové, které měly spíše informativní charakter neţ poučný a výchovný. Metodikem prevence byla vytvořena pouze nástěnka k dopravní výchově na 2. stupni, na 1. stupni zajišťovala prevenci chování v dopravě prostřednictvím nástěnek p. Rucká (tématicky spojeno se zdravotní výchovou). Opatření: V příštím školním roce je třeba se více zaměřit na práci se ŠŢP, vyuţívat ţáky k tvorbě tématických nástěnek, případně i k vytváření anket, které by měly zmapovat situaci týkající se výskytu sociálně patologických jevů ve škole. Nutné je vybrat správné umístění nástěnky tak, aby její výchovné a preventivní působení na ţáky bylo co nejlepší. 3.3. Besedy, spolupráce s organizacemi I v tomto školním roce byla úspěšně realizovaná spolupráce s mimoškolskými institucemi podílejícími se na výchově. Jednalo se o PPP Český Těšín, OS AVE Český Těšín, OS Anabell (Kampaň za skutečnou krásu), Hasičský záchranný sbor Český Těšín. Během roku se uskutečnily tyto besedy: Ve spolupráci s OS AVE v měsících březnu: Okno do naší třídy – 3. ročník Známe se? – 4. ročník Obávám se, ţe … - 5. ročník Vztahy – 6. a 7. ročník Drogy – 8. ročník Člověk v krizi – 9. ročník Na doporučení VP se těchto besed v rámci třídy účastnili třídní učitelé. Pouze v 8. ročníku se besedy účastnila VP (vzhledem k tématice – Drogy, návaznost na Občanskou a Rodinnou výchovu, kterou vyučuje VP). Besedy se konaly na naší škole v kmenových učebnách nebo v informační místnosti. Ţáci se prostřednictvím společných činností a her sblíţili a zmapovali vzájemné vztahy ve třídě. Besedy byly z pohledu MP podnětné a přínosné. Občanskému sdruţení AVE bylo vyjádřeno poděkování za spolupráci oficiálním dopisem. Pro vlastní potřebu, především k získání zpětné vazby, zpracoval MP dotazníky jak pro učitele, kteří se zúčastnili besed se ţáky, tak pro ţáky jedné třídy. Učitelé se shodli na tom, ţe besedy byly přínosné a v kaţdé třídě řešily aktuální témata a problémy. Ţáci s lektory OS AVE spolupracovali a komunikovali s nimi, besedy přivítali s nadšením. Podstatnou informa-
33
cí také bylo, zda je vhodné, aby se besedy účastnil třídní učitel nebo raději učitel, který vyučuje předměty, které jsou na prevenci více zaměřené a zda se má učitel do besedy aktivně zapojit. Většinou se učitelé shodli na tom, ţe takováto setkání mají pro třídního učitele přínos v tom, ţe vidí chování ţáků, které nemá čas vnímat během vyučování. Většina učitelů se shodla na tom, ţe 2 vyučovací hodiny věnované besedě za jeden školní rok jsou málo. Také by přivítali, kdyby besedy proběhly raději v I. pololetí, jelikoţ je pak větší moţnost navázat na besedy v průběhu školního roku. Ţáci uvedli v dotazníku, ţe se jim beseda líbila. Dotazník měl spíše slouţit jako zpětná vazba pro ţáky, aby si uvědomili, co je špatné, zda cítí, ţe se po besedě něco změnilo (ať uţ v okolí či v nich samotných) a zda je beseda vedla k hlubšímu přemýšlení. Opatření: Vyhovět učitelům a naplánovat besedy na příští školní rok v 1. pololetí. Ve spolupráci s PPP Český Těšín Styly učení – 6. ročník Tento seminář byl ţáky hodnocen velmi kladně, ocenili toto téma, jelikoţ bylo pro ně aktuální (přechod z 1. stupně, náročnější učivo) Ve spolupráci s OS Anabell Body talk – 6. ročník Výborná beseda, která se snaţila dětem vštípit základní lidské hodnoty prostřednictvím proţitkových her. Zaměřovala se na to, aby ţáci pochopili, jak je důleţité přijmout sebe sama (takový jaký/a jsem) a v čem tkví hodnota kaţdého člověka. Také poukázala na to, jak dokáţe s člověkem manipulovat reklama. Ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem, Český Těšín Poţární výchova – 2. a 6. ročník Také se jednalo o velmi kvalitní akci pro ţáky ve 3 blocích. Ţáci byli seznámeni s tím, jak se chovat v krizových situacích, zopakovali si důleţitá telefonní čísla, dověděli se více o záchranném systému hasičů. Ve spolupráci s okresním metodikem prevence Dotazník pro ţáky osmé třídy týkající se uţívání drog, alkoholu a kouření. Letošní 8. třída je málopočetná, v době vyplňování dotazníku mnoho ţáků chybělo, coţ má za následek velmi malý vzorek ţáků. Ve třídě bylo 6 děvčat a 3 chlapci, 9 ţáků celkem. Zde je vyhodnocení dotazníku. Otázka zněla: Experimentoval/a jsi v poslední době s některou z následujících látek nebo aktivit?
Nikdy
0 1 4 4 6
3
0
0
0
0
6 6
3 3
0 0
0 0
0 0
0 0
Počet dívek Pivo Víno Tvrdý alkohol Cigarety Marihuana nebo hašiš LSD, houbičky Pervitin
Vícekrát
1x Počet chlapců 0 1 1 1
Počet dívek
Počet chlapců
Počet dívek
Počet chlapců
4 4 2 2
1 0 2 0
2 1 0 0
2 2 0 2
34
Heroin Extáze Čichací látky Jiné drogy, napiš které Automaty
6 6 6
3 3 2
0 0 0
0 0 1
0 0 0
0 0 0
6
3
0
0
0
0
6
1
1
1
0
0
3.4. Volnočasové aktivity ţáků + školní akce Nabídka zájmových útvarů na naší škole byla letos velmi pestrá. Ţáci této nabídky vyuţívali a účastnili se různých krouţků. Také navštěvovali zájmové útvary v DDM i ZUŠ Český Těšín. Ţáci taktéţ během školního roku vyuţívali interaktivní místnost v přízemí školy. Bez opatření 4. Prevence směrem k rodičům 4.1. Rodičovské schůzky a individuální pohovory Rodiče byli seznámeni s MPP prostřednictvím rodičovských schůzích třídními učiteli. Rodičovské schůzky plnily svou úlohu v tom, ţe informovaly o situaci, která se bezprostředně týkala jejich dítěte (klasifikace, absence, aktuální dění ve třídě i škole). Třídní učitelé zařazovali na rodičovské schůzky témata, která byla pro danou třídu aktuální. Rozbor rodičovských schůzek a jejich přínosu je zpracován v hodnoceních třídních učitelů. Bez opatření 4.2. Webové stránky školy Odkaz prevence na webových stránkách školy byl aktualizován, rodiče se mohli seznámit se všemi důleţitými dokumenty školy včetně MPP. Bez opatření 4.3. Akce ţáků s rodiči Ve školním roce 2008/2009 byly na naší škole uspořádány akce jako např. Jarmark, Den otevřených dveří, Karneval, Sportovní den, Výroční den školy a další. Třídní učitelé vybízeli rodiče i ţáky k účastni na těchto akcí, aby se měly moţnost prohlubovat vzájemné vztahy mezi rodiči a školou. Jednotlivé akce (školní i třídní) jsou zpracovány v hodnoceních učitelů odpovědných za akci. Bez opatření 5. Prevence směrem k pedagogickým pracovníkům 5.1.Sebevzdělávání preventisty Preventista se tento školní rok seznamoval s prací metodika prevence, získával patřičné znalosti prostřednictvím literatury a internetu. Zúčastnil se schůzky metodiků prevence v PPP v Českém Těšíně. Bohuţel během roku proběhla pouze jedna schůzka s okresním metodikem prevence, avšak o všech podstatných změnách, dokumentech informoval okresní preventista e-mailem. Opatření: Spolupracovat s okresním metodikem prevence, konzultovat s ním MPP, program při zjištění šikany a další nezbytné věci pro zajištění úspěšné prevence na škole. 5.2. Spolupráce s pedagogickým sborem Během roku byly potřeby zařazeny krátké vstupy na pracovních poradách, které se týkaly aktuálních témat. Spolupráce se všemi učiteli byla dobrá.
35
Hodnocení výchovného poradenství ve školním roce 2008 – 2009 Mgr. Naděţda Walková, výchovná poradkyně 1. Obecné úkoly Hlavní úkol, úţeji spolupracovat s preventistkou (Mgr. Waclawková) a učitelkou prvního stupně se zaměřením na speciální pedagogiku (Mgr. Palíková), se podařilo splnit. S p.Waclavkovou jsme úzce spolupracovaly v oblasti primární prevence. Pro ni to byla zcela nová zkušenost. Danou problematiku zvládla velice dobře a k úkolům se stavěla velice zodpovědně. V rámci sledování a práce s ţáky se specifickými potřebami byla tato činnost nově přidělena p.Palíkové, která měla zodpovědnost za první stupeň . Druhý stupeň si ponechala výchovná poradkyně. Přehled ţáků se specifickými potřebami pro 1.stupeň vypracovala p.Palíková (seznam ţáků je k dispozici u výchovné poradkyně) Na druhém stupni nebyli evidováni v tomto školním roce ţádní ţáci se specifickými poruchami učení a chování. V oblasti péče o talentované ţáky se podařilo navázat spolupráci s PPP v Českém Těšíně, jmenovitě s p.Copovou, která nabídla informační schůzku s doporučením literatury a metodami práce s těmito dětmi. Schůzka by se měla uskutečnit v posledním týdnu měsíce srpna. Úspěšně byla zahájena spolupráce s MŠ za pomocí PPP a rodičů v předškolních třídách, která bude probíhat i novém školním roce. 2. Výchovné obtíţe Drobné přestupky ţáků byly okamţitě řešeny ve spolupráci TU + rodič. Závaţnější a dlouhodobý výchovný problém byl řešen u ţáka 4.třídy O. ve spolupráci ŘŠ, TU, zák.zástupce, vých.poradkyně, zástupce PPP. U tohoto ţáka bylo po dohodě s PPP prozatím upuštěno od kázeňského potrestání (sníţený stupeň z chování) s tím, ţe zainteresované strany – zákonný zástupce, škola a PPP situaci znovu posoudí ve čtvrtletí škol. roku 2009/2010. Vých. poradkyně (VP) bude pravidelně sledovat dodrţování pravidel chování ţákem tak, jak byla nastavena na výchovné schůzce, v případě nedodrţení dohody bude chlapci udělena sníţená známka z chování a doporučen pobyt v diagnostickém ústavu 3. Výukové obtíţe Na konci školního roku neprospěla 1 ţákyně 4.třídy z matematiky. 4. Výchova proti rasismus a xenofobii Tato témata byla zařazována do výuky v rámci společenskovědní a zahrnována také do diskuse v třídnických hodinách. Kontrola plnění proběhla, jak bylo stanoveno plánem VP, vyučující tento úkol splnily 5. Individualizované plány Byly zpracovány pro dvě ţákyně z důvodu absence vzniklé reprezentací ve sportovních soutěţích v rámci ČR i zahraničí, a to na základě ţádosti rodičů. Jednalo se o ţákyni 7. roč. A.Ţ. a ţákyni 9. roč. D.C. Vvyučující jednotlivých předmětů stanovily písemně rozsah učiva, způsob jeho ověření a hodnocení. Nevznikly ţádné problémy také díky dobré spolupráci a komunikaci mezi rodiči a školou
36
6. Plnění školní docházky v zahraničí V tomto školním roce dokončil školní docházku ţák 9.třídy T.B., který ji plnil v zahraničí. V průběhu plnění školní docházky v zahraničí ani při konání komisionálních zkoušek nevznikly ţádné závaţnější problémy. 7. Poradenské sluţby byly poskytovány rodičům a také ţákům v průběhu celého školního roku, nejvíce pak v období příjímání ţáků na střední školy, ale také v oblasti podpory učitelům při řešení různých obtíţí souvisejících se vzděláváním ţáků a překonáváním problémových situací 8. Rodičovské schůzky Kromě klasických rodičovských schůzek bylo i letos organizována schůzka pro rodiče ţáků 9.ročníků k volbě povolání za účasti třídních učitelek a zástupců některých středních škol. Toto setkání mělo velice kladný ohlas a téměř 100% účast. V tomto trendu budeme pokračovat i nadále. V 6.třídě jsem se zúčastnila spolu se zástupkyní ředitele třídní schůzky, jejímţ tématem bylo nalezení řešení, které by vedlo k odstranění zhoršených výsledků a přístupu k výuce matematiky a fyziky. Opatření bylo, ţe pro ţáky byla zorganizována beseda na téma „Styly učení“ ve spolupráci s PPP v Českém Těšíně 9. Výsledky přijímacího řízení na SŠ V letošním školním roce probíhalo přijímání ţáků na střední školy novým způsobem. Ţáci si mohli podat 3 přihlášky a jejich přijetí bylo podmíněno splněním kritérií daných střední školou a včasným odesláním zápisového lístku. Tento systém byl nejdříve ze strany rodičů přijat velice kladně, ale po 1.kole přijímacího řízení se tento způsob ukázal pro rodičovskou veřejnost jako velice komplikovaný. Přesto se podařilo umístit všechny ţáky 9.ročníku do konce května na střední školy. Mezi ţáky se lehce zvýšil zájem o učňovské obory. U gymnázií a středních odborných škol je situace stejná jako v minulém školním roce. 10. Další činnosti výchovné poradkyně Byla dokončena beseda se zástupkyněmi PPP na téma „Zápis a výklad odborných zpráv“ na ţáky s SPU a SPCH. Uskutečnila se exkurze pro ţáky 9.ročníků na IPS Karviná. Proběhla konzultace s pracovnicí PPP k ţákům se specifickými potřebami. Bylo zasláno poděkování pracovnicím PPP v Českém Těšíně prostřednictvím Ředitelství PPP v Orlové za celoroční spolupráci
37
VIII. Další vzdělávání pedagogických pracovníků [ § 7 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb.] zpracoval Rudolf Fiedler, ředitel školy Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků byl rozdělen do těchto oblastí: 1. Studium k rozšíření odborné kvalifikace Název akce
Typ akce
Počet lekcí
Účastník
Učitelství pro 1. stupeň
dálkové studium (studium při zaměstnání)
čtyřleté
Mgr. Kulová
2. Funkční vzdělávání Název akce
Typ akce
Počet lekcí
Účastník
Globální granty v rámci OP VK Studie proveditelnosti
seminář
celodenní
ředitel školy
seminář
celodenní
ředitel školy
Změny ve školském zákonu Nové nařízení vlády k odměňování zaměstnanců a zákoník práce Bakalář – školní matrika
přednáška
celodenní
ředitel školy
přednáška
celodenní
ředitel školy
školení
polodenní
zástupce ředitele školy
3. Jazykové vzdělávání Název akce
Typ akce
Počet lekcí
Účastník
AJ – ISL program
školení
polodenní
2x učitelé AJ
4. Zvyšování odborné kvalifikace Název akce
Typ akce
Počet lekcí
Účastník
Dětské zpívání
seminář
polodenní
vyučující HV
Dopravní výchova
seminář
dvoudenní
Přírodověda v projektech na 1. stupni Instruktor školního lyţování Zdravotník zotavovacích akcí Přemýšlení a matematika aneb geometrie v novém pojetí Individuální vzdělávací plán
seminář
polodenní
koordinátorka dopravní výchovy 3x učitelé 1. stupně
kurz
týdenní
2x instruktoři lyţování
kurz doškolovací
celodenní
2x zdravotníci školy
seminář
odpolední
2x učitelé 1. stupně
seminář
polodenní
1x učitel – spec. pedagog
38
5. Průběţné vzdělávání Název akce
Typ akce
Počet lekcí
Účastník
Hodnocení a klasifikace
přednáška
3x po ½ hodině
učitelé 1. a 2. stupně
Jak číst diagnostickou zprávu PPP Práce s interaktivní tabulí
přednáška
2x hodinová
učitelé 1. a 2. stupně
přednáška
2x hodinová
učitelé 1. a 2. stupně
Název akce
Typ akce
Počet lekcí
Účastník
(dle potřeby učitele)
samostudium
12 dní
učitelé 1. a 2. stupně
6. Samostudium
39
IX. Údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti [ § 7 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb.]
1. Zájmové útvary zpracovala Jana Krucinová, ZŘŠ
Název ZU
Vedoucí p.
II. 4
III.
IV.A 1
Zapojenost ţáků (třída) IV.B V.A V.B VI. VII. 2
4
1
7
3
Dotace
Výtvarný
Choborová
2 hod.
I. 4
Sportovní
Raszyková
1
4
Sboreček
Rucká
1
1
Zdravé pískání Ekologický
Turečková
1
7
Hloušková
1
Dopr. zdravot nický Matematický 1. skup. Matematický 2. skup. Kopaná
Waclawková
1
Haroková
1
Haroková
1
Celkem
9
1
8
9
9
Celkem 11
10
12
1
1
10
7
40
IX.B
19
7
8
IX.A
1
Fiedler x
VIII.
2
3
3
3
1
3
1
1
2
10
14
7
6
6 1
14
12
12
13
4
4
8
2
2
11
6
6
103
2. Výsledky ţáků v soutěţích zpracovala Jana Krucinová, zástupkyně ředitele Oblast soutěţí a název
Soutěţící
Stupeň
Umístění
Byrtusová Julie
celostátní kolo
(pořadí se nevyhlašovalo)
Slobodová Alţběta (IX.B) Kaňoková Lucie (V.B) Kročková Tereza (V.B) Slobodová Alţběta (IX.B) Smigová Lucie (IX.B) Zagurová Kateřina (I.)
okresní
24.
městské
bez pořadí
Český jazyk a literatura Dětský literární projev Náš svět Olympiáda v českém jazyku Chci se stát spisovatelem
O nejlépe čtoucího ţáka
1. školní
Malyjurek Petr (V.)
1.
Anglický a německý jazyk (cizí jazyky) Konverzační soutěţ v AJ
Ţambochová Anouchka (VII.)
okresní
2.
Slobodová Alţběta (IX.B) Rusnok Patrik (IX.B)
městské
3. 3.
Gymnazion Zeměpis
Slobodová Alţběta (IX.B)
městské
5.
Eurorebus
Kurková Denisa (VII.) Bosáková Kateřina (VII.) Petrová Markéta (VII.) Koţušníková Karolína (IX.B) Hambalčík Ondřej (VI.)
Pindej Filip (VIII.) Jazyk hrou (německý)
Matematika
Zeměpisná olympiáda
15. krajské 25. 6.
Palík Ondřej (VII.)
13. okresní
Koţušníková Karolína (IX.B)
13.
Byrtusová Lenka (III.) Kubicová Michaele (IV.B) Salimova Elizabeth (IV.B) Zapletalová Eliška (IV.B) Baszczynski Roman (IX.A) Koţušníková Karolína (IX.B) Papik Jan (IX.A) Slobodová Alţběta (IX.B) Koţušníková Karolína (IX.B)
1.
Přírodopis (biologie) (Lesní ekosystémy
Biologická olympiáda
2. městské okresní
28.
městské
2.
Ekologie Sběr monočlánku
škola
41
Ke Dni Země
Školní druţina Madeja Pavel (IV.A) Gajdůšková Daniela (IV.B) Salimova Elizabeth (IV.B) Janásek Josef (III.) Janásek Vojtěch (III.)
městské
1.
Hudební Jaro přišlo k nám
Kotasová Veronika (VII.) Kotasovi Veronika a Ondřej (VII. a IX.A) - dueta Kotasová Veronika a Borská Kateřina (VII.) - dueta
2. 4. městské
2.
městské
1.
Výtvarné Fotografická – Na šikmé ploše Sportovní
Raszyk Jiří (IX.B)
Atletika Atletický trojboj
Skok vysoký
Maceczková Denisa (IV.A) Sobotíková Adéla (IV.A) Zapletalová Eliška (IV.A) Kaňoková Lucie (V.B) Polečová Barbora (V.B) Teperová Nikola (V.A) Jelínek Jakub (II.) Gajdůšek Vladimír (II.) Kisza Matěj (II.) Raszyková Laura Kurková Denisa (VII.) Bojdová Lenka (VII.) Petrová Markéta (VII.) Raszyková Laura (VII) Čechová Cinda (IX.A) Pavlíková Ivana (IX.B) Pončová Tereza (IX.B) Raszyková Laura (VII.)
1. okresní
1.
městské
2.
1 1.
městské
2.
1.
Pončová Tereza (IX.B)
3.
Raszyk Filip (IX.B)
2.
Atletický přebor
Škanderová Denisa (VI.) Bojdová Lenka (VI.) Bosáková Kateřina (VI.) Kotasová Veronika (VI.) Kurková Denisa (VII.) Petrová Markéta (VII.) Raszyková Laura (VII.) Veselková Sabina (VII.) Ţambochová Anouchka (VII.)
Mezinárodní mistrovství Cieszyna v přespolním běhu
Jelínek Jakub (II.) Raszyková Laura (VII.)
1. 1.
Zagurová Kateřina (I.)
2.
Polášek Matouš (I.)
2.
42
městské
1.
mezinárodní
Kaňoková Lucie (V.B)
3.
Pinkas Michal (IX.B)
3.
druţstvo školy
3.
Stolní tenis Stolní tenis
Bosáková Kateřina (VII.) Kotasová Veronika (VII.) Petrová Markéta (VII.)
městské
1.
Florbal chlapci 5. tříd
Florbal
2. městské
chlapci 6. a 7. tříd
2.
Vybíjená Vybíjená
dívky 9. třída
okresní
5.
dívky 6., 7. třída
městské
2.
chlapci 5. třída
městské
2.
4. a 5. třídy
okresní
5.
Swaczynová Nikola (V.A) Stenchlá Renáta (V.A) Sloboda Matouš (V.A) Jelínek Marek (V.A) Richterová Lucie (IX.A) Slobodová Alţběta (IX.B) Haltof Tomáš (IX.B) Raszyk Filip (IX.B) Richterová Lucie (IX.A) Slobodová Alţběta (IX.B) Haltof Tomáš (IX.B) Raszyk Filip (IX.B)
městské
2.
městské
1.
okresní
2.
Kopaná McDonald´s Cup Dopravní Soutěţ
43
3. Aktivity na veřejnosti a) V průběhu roku pravidelně na veřejnosti vystupoval soubor Zdravé pískání, zaměřený na kru na flétnu (vedoucí Mgr. Turečková). b) Na veřejnosti rovněţ vystoupil pěvecký soubor Sboreček, vedený Mgr. Ruckou. c) Školou bylo vydáno CD, na které ţáci školy nazpívali kolekci písní. CD připravila Mgr. Potyszová. d) Sdělovací prostředky informovali o našem bývalém ţáku Martinu Pavlíkovi, který svým rozhodným chováním zachránil ţivot své spoluţačce. Byl oceněn hejtmanem Moravskoslezského kraje Jaroslavem Palasem. 4. Prezentace na veřejnosti zpracovala Vlasta Potyszová, mluvčí a) Škola o dění ve škole pravidelně informuje na svých internetových stránkách www.zsostravska.cz; Nedílnou součástí těchto stránek jsou i stránky ţákovské. b) O činnosti školy jsme informovali i ve sdělovacích prostředcích: V Těšínských listech č. 4 z 3.9. 2008 zveřejněny tři příspěvky: Školní nahrávka dětí na CD, Výroční den školy ZŠaMŠ Ostravská, Jak se daří v tenise (rozhovor s nadějnou tenistkou Anouchkou Ţambochovou, ţačkou naší školy). V Těšínských listech č. 6 ze 17.12. 2008 zveřejněna krátká zpráva Zápis do 1. ročníku a Den otevřených dveří. V Těšínských listech č. 1 z 20.2. 2009 umístěny texty Celoškolní projekt Ţivot stromů, otištěny byly 4 fotografie (2 k projektu, 2 k vánočnímu jarmarku). Těšínské listy č. 2 ze 17.4. 2009 uvedli informaci o našem úspěchu v Konverzační soutěţi v anglickém jazyce a zveřejnily informaci o udělení ocenění ke Dni učitelů Mgr. Dagmar Novákové i s jejím fotem. V č. 3 z 5. června 2009 zveřejněn text Přečti, napiš, vyhraješ s výsledky soutěţe pro děti 1. aţ 5. roč., v rámci soutěţe knihovny Staň se spisovatelem otištěna jména našich úspěšných ţákyň. Kulturnízpravodaj Český Těšín zveřejnil v č. 12 pozvánku na školní Vánoční jarmark. Kabelová televize Třinec přinesla v městských zprávách dne 9.6. 2009 v Těšínských minutách příspěvek o oslavách Dne dětí, o jejich průběhu na 1. stupni naší školy.
44
X. Údaje o výsledcích inspekční činnosti provedené ČŠI [ § 7 odst. 1 písm. i) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb.] Ve škol. roce 2008/2009 proběhla ve škole inspekce v termínu 8. aţ 10. října 2008 zaměřená na vyuţívání finančních prostředků státního rozpočtu poskytnutých Základní škole a Mateřské škole Český Těšín Ostravská 1710 okres Karviná podle ustanovení § 160 odst. 1 písm. c) a podle ustanovení § 163 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vykonávaná podle ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Protokol z 20.10. 2008 konstatuje: Veřejnoprávní kontrolou využívání finančních prostředků státního rozpočtu poskytnutých škole podle ustanovení § 160 odst. 1 písm. c) a podle ustanovení § 163 zákona č. 561/2004 Sb., v platném znění, vykonávanou podle ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb., v platném znění, nebyly zjištěny nedostatky.
45
XI. Základní údaje o hospodaření školy [ § 7 odst. 1 písm.j) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb] zpracovala Renáta Demčáková, vedoucí personálně-ekonomického oddělení 1. Údaje o hospodaření s poskytnutou dotací v kalendářním roce 2008 Řádek 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.
Ukazatel Poskytnutá dotace Pouţitá dotace, v tom: Mzdové prostředky hrazené z dotace celkem v tom: a) platy b) OON Odvody zákonného pojištění Ostatní neinvestiční výdaje, v tom: učebnice a učební pomůcky nákup vody, paliv, energie sluţby pošt sluţby telekomunikací ochranné pomůcky další vzdělávání pedagogických pracovníků programové vybavení nájemné opravy a údrţba cestovné prádlo výdaje spojené s rehabilitací ostatní, jiné výdaje Rozdíl ř. 1 - 2
v Kč 22 582 000 21 517 208 11 348 714 11 161 889 186 825 4 134 681 X 177 404 2 534 208 13 388 89 610 27 994 8 347 48 264 0 1 696 196 28 342 0 0 1 410 060 1 064 792
2. Ukazatele nákladovosti v kalendářním roce 2008 Druh školy nebo druh a typ školského zařízení: základní škola, příspěvková organizace (pouze vyúčtování dotace poskytované Krajským úřadem Moravskoslezského kraje) Řádek 1 2 2a 2b 3 3a
Pouţitá dotace v Kč
Ukazatel Čerpání dotace celkem z toho: mzdové prostředky celkem v tom: na pedagogické pracovníky na nepedagogické pracovníky ONIV z toho: učebnice, učební pomůcky aj.
46
15 497 000 11 080 044 7 681 360 3 398 684 4 416 956 177 404
4 Přepočtený počet zaměstnanců 4a v tom: pedagogičtí zaměstnanci 4b nepedagogičtí zaměstnanci ř.2/ř.4 Mzdové prostředky na zaměstnance ř.2/ř.4a Mzdové prostředky na pedagogického pracovníka ř.2/ř.4b Mzdové prostředky na nepedagogického pracovníka
47
52,069 26,814 25,255 212 795 286 468 134 575
XII. Údaje o zapojení školy do rozvojových a mezinárodních programů [ § 7 odst. 1 písm. k) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb] Škola není zapojena do ţádného mezinárodního programu.
XIII. Údaje o zapojení školy do dalšího vzdělávání v rámci celoţivotního učení [ § 7 odst. 1 písm. l) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb] Na základě smlouvy s Nakladatelstvím Fraus je ZŠaMŠ Český Těšín Ostravská 1710 okres Karviná smluvním partnerem nakladatelství. Připravuje pro něj vzdělávací akce pro širší pedagogickou veřejnost se zaměřením na práci s učebnicemi a interaktivní tabulí.
XIV. Údaje o předloţených a školou realizovaných projektech financovaných z cizích zdrojů [ § 7 odst. 1 písm.m) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb] Škola realizuje dva projekty financované z cizích zdrojů: a) Cílené vyuţití smyslového vnímání při výuce cizího jazyka v 1. a 2. třídě ZŠ b) Zachraňme těšíňanku
XV. Údaje o spolupráci s odborovou organizací, organizacemi zaměstnavatelů a dalšími partnery při plnění úkolů ve vzdělávání [ § 7 odst. 1 písm.n) vyhl. č. 15/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 225/2009 Sb] zpracoval Rudolf Fiedler, ředitel školy Oblasti spolupráce a) odborová organizace Spolupráce se odvíjí především v rovině zajišťování BOZP a dále pak při přípravě kolektivní smlouvy; b) poradní rodičovský orgán ředitele školy poradní orgán pomáhá škole při zajišťování některých akcí s ţáky (kulturní, sportovní, společenské); c) dům dětí a mládeţe DDM se podílí na některých společných akcích (kulturní, sportovní, společenské), škola pak DDM propůjčuje své prostory; d) mateřské školy
48
Škola spolupracuje především s třemi blízkými mateřskými školami (Ostravská a Hornická, jejichţ činnost přímo vykonává, a Hrabinská) v přípravě dětí k přechodu na základní školu, informuje rodiče atd.. e) Občanské sdruţení AVE Spolupráce je zaměřena do oblasti primární prevence f) Pedagogické centrum Český Těšín Škola vyuţívá především kvalitních vzdělávacích akcí v rámci celoţivotního vzdělávání pedagogů.
XVI. Řešení stíţností Ve školním roce 2008/2009 nebyla řešena ţádná stíţnost.
XVII. Výroční zpráva o poskytování informací dle zákona 106/1999 Sb. za rok 2009 Tato výroční zpráva se stává součástí Výroční zprávy o škole dle zákona 561/2004 Sb., školský zákon) počet podaných ţádostí o informace
0
počet podaných odvolání proti rozhodnutí
0
opis podstatných částí kaţdého rozsudku 0 soudu výsledky řízení o sankcích za nedodrţení 0 tohoto zákona další informace vztahující se k uplatňování 0 tohoto zákona V Českém Těšíně 17. ledna 2009
Mgr. Rudolf Fiedler, ředitel
49
XVIII. Statistické údaje: 1. Počty tříd a ţáků základní školy ve škol. roce 2008/2009 Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. celkem
Počet tříd 1 1 1 2 2 1 1 1 2 12
Ţáků 22 21 26 31 39 22 26 13 30 230
Chlapců 12 14 14 10 23 9 12 5 10 109
Dívek 10 7 12 21 16 13 14 13 20 121
2. Počty oddělení a ţáků ve školní druţině ve škol. roce 2007/2008 Počet zapsaných 53
Oddělení 2
Z toho 1. st. 53
2. st. 0
3. Počty tříd a dětí v mateřských školách Mateřská škola Hornická ul. Ostravská ul. celkem
Třídy s péčí celodenní celodenní celodenní
Počet tříd 2 2 4
Celkem dětí 48 48 96
Chlapců 23 20 43
Dívek 25 28 53
4. Počty zapsaných strávníků ve školní jídelně na Zelené ul. (při ZŠ) Strávníci z
Počet
jen oběd 0 138 179 0 87
oběd a doplňkové jídlo 0 -
jen doplňkové jídlo 0 -
mateřská škola 1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ niţší stupeň G gymnázií a SOŠ SOU celkem Ostatních pravidelně stravovaných z toho pracovníků škol a škol. zařízení celkem pravidelně stravovaných
0 138 179 0 87 404 124
404 124
0 -
0 -
89
89
-
-
528
528
0
0
50
5. Počty zapsaných strávníků ve školní jídelně na Ostravské ul. (při MŠ) Strávníci z
Počet
jen oběd 0 6 0 0 0
oběd a doplňkové jídlo 226 11 -
jen doplňkové jídlo 18 0 -
mateřská škola 1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ niţší stupeň G gymnázií a SOŠ SOU celkem Ostatních pravidelně stravovaných z toho pracovníků škol a škol. zařízení celkem pravidelně stravovaných
244 17 0 0 0 261 54
6 54
237 -
18 -
43
43
0
0
315
60
237
18
51
Příloha č. 1 Hlavní úkoly stanovené pro školní rok 2009/2010 Pro školní rok 2009/2010 stanovil ředitel školy tyto hlavní úkoly. I. Mateřské školy 1.
Provozní a organizační Otevřít 3. třídu v MŠ Hornická, vytvořit podmínky pro vzdělávání v nové třídě (personální, materiální, vzdělávací) tak, aby bylo moţné plnit všechny cíle stanovené školním vzdělávacím plánem. Z: ved. MŠ
2.
Oblast naplňování cílů ŠVP
I ve školním roce 2009/2010 pokračovat v plnění těchto úkolů: 2.1. Vést děti ke vzájemné spolupráci, týmové práci, pomoci mladším a slabším a utváření dobrých vztahů ve třídě; Prostředky: výuka Z: ved. MŠ, vyučující 2.2. Rozvíjet u dětí prvky smyslového vnímání; Prostředky: výuka Z: ved. MŠ, vyučující 2.3. Vytvářet a rozvíjet v dětech posledních ročníků MŠ takové základní návyky, které by dětem výrazněji pomohly bezproblémově zahájit školní docházku (základy osobní odpovědnosti za výsledky své práce, základní návyky v kontrole vlastního chování, pěstování odpovědnosti za chování ke spoluţákům apod.) Prostředky: výuky, školní akce Z: ved. MŠ, vyučující 2.4. Zabezpečovat individuální péči dětem s odloţenou nebo dodatečně odloţenou školní docházkou či dětem viditelně opoţděným ve vývoji. Prostředky: individ. přístup ve výuce Z: vyučující 2.5. Zkoušet zavádět do výuky moderní prvky práce, jakými jsou např. projektová výuka. Prostředky: výuka Z: ved. MŠ, vyučující 3.
Spolupráce s rodiči
3.1.
I nadále vést rodiče k tomu, aby uţ v rodině rozvíjeli v dětech nejvyššího ročníku MŠ takové zákl. návyky, které by dětem výrazněji pomohly bezproblémově zahájit školní docházku (základy osobní odpovědnosti za výsledky své práce, základní návyky v kontrole vlastního chování, pěstování odpovědnosti za chování ke spoluţákům apod.) Prostředky: rodičovské schůzky, společné akce s rodiči Z: vedoucí MŠ, vyučující
4.
Spolupráce se školami
4.1.
Pokračovat ve spolupráci se spádovými zákl. školami, prohlubovat ji a tím pomáhat rodičům i dětem překonat přechodovou fázi vstupu do ZŠ. Prostředky: společné akce, návštěvy atd. Z: ved. MŠ, koord. spolupráce na ZŠ Ostravská Zvýrazňovat spolupráci se ZŠ Ostravská, výrazněji se podílet na propagaci její činnosti a jejích výsledků s cílem zvyšovat zájem rodičů dětí MŠ o tuto školu. Prostředky: společné akce, společné akce s rodiči, rodičovské schůzky Z: ved. MŠ, koord. spolupráce na ZŠ Ostravská
4.2.
52
5.
Spolupráce s odbornými institucemi
5.1.
5.2.
V zájmu dětí a jejich rodičů z důvodu postupného odstraňování mluvních problémů dětí prohlubovat spolupráci s logopedem. Prostředky: praktické návštěvy logopeda Z: ved. MŠ Z důvodu včasného předcházení školním vzdělávacím problémům i nadále zvýrazňovat spolupráci se speciálními centry uţ v mateřské škole, spolupracovat v téhle oblasti s PPP, vých. poradcem ZŠ Ostravská, rodiči. Prostředky: besedy s odborníky, spolupráce s VP ZŠ Ostravská, vyšetření dětí Z: ved. MŠ, vých. poradce ZŠ
6.
Oblast vzdělávání a sebevzdělávání pedagogických pracovníků
6.1.
Sebevzdělávání a vzdělávání zaměřit u nových učitelek do seznamování se s RVP a ŠVP a dlouhodobými cíli MŠ. Z: ved. MŠ Vzdělávání zaměřovat na seznamování se s metodami práce, pomocí nichţ lze kvalitněji zabezpečovat individuální péči o děti s odloţenou nebo dodatečně odloţenou školní docházkou či o děti viditelně opoţděné ve vývoji. Z: ved. MŠ
6.2.
II. Školní druţina 1.
I nadále vést účastníky zájmového vzdělávání ve ŠD k větší odpovědnosti za své chování, za výsledky své práce, za postoje ke spoluţákům apod. Nedovolit nekázeň. Současně o těchto výchovných zásadách činnosti ŠD informovat rodiče a přesvědčovat je o nutnosti vzájemné spolupráce na výchově, na jednotném postupu. Prostředky: výuka, společné akce, rod. schůzky Z. ved. ŠD, vychov.
2.
V rámci celoročního vzdělávacího a výchovného tématu „Ve zdravém těle zdravý duch“ vést účastníky zájm. vzdělávání ke správným hygienickým návykům a působením vychovatelek v nich rozvíjet kladný vztah k zdravému ţivotnímu stylu. Prostředky: výuky, společné akce Z: ved. ŠD, vychov.
3.
Koordinovat se ZŠ společné výchovné, vzdělávací i relaxační působení na účastníky zájmového vzdělávání. Prostředky: výuka, společné akce, společné porady Z: ved. ŠD, ved. MO 1. stupně
4.
Prohlubovat započatou spolupráci s MŠ Ostravská, společně se podílet na tvůrčích činnostech a organizovat pro děti zajímavé akce. Prostředky: výuky, společné akce Z: ved. ŠD
5.
V rámci odpočinkové činnosti spojené s četbou knih pomáhat základní škole v rozvoji čtenářských dovedností dětí. Prostředky: četba knih, besedy, referování o záţitcích z četby atd. Z: vychovatelky
53
III. Školní jídelna 1. Pokračovat v trendu dodrţování zásad zdravé výţivy, vařit však zároveň tak, aby jídla byla dětem blízká. 2. I nadále popularizovat zásady zdravé výţivy mezi rodiči, vysvětlovat tyto zásady spolupracující veřejnosti (školy atd.). 3. Organizačně připravovat školní jídelnu na Zelené ul. k přechodu na přípravu dvou hlavních jídel (obědů). 4. Společně s učiteli se podílet na výchově ţáků, především v oblasti výchovy ke zdraví (zdravé výţivě), ale také v oblasti mravní výchovy (zdravení, péče o majetek atd.)
IV. Základní škola I. Vzdělávání podle nových školních vzdělávacích programů (ŠVP) 1. Pokračovat ve vzdělávání podle nových ŠVP v 1., 2. a 3. tř. a dále v 6., 7. a 8. tř. ZŠ, ověřovatˇpraktickou vyuţitelnost ŠVP, korigovat obsah i vzdělávací postupy nastíněné ŠVP. Prostředky: výchov. a vzdělávací proces Z: UOzP, ved. MO 2. V souladu s rámcovým vzdělávacím programem (RVP) a ŠVP ve výchov. a vzdělávacím procesu klást důraz na rozvíjení kompetencí ţáků před učením pamětním. Prostředky: výuka, školní akce Z: UOzP, ved. MO, učitelé 3. Průběţně provádět hodnocení dosaţené úrovně rozvoje kompetencí u ţáků, vyuţívat různých metod jejich ověřování. Prostředky: výuky, školní akce, metody hodnocení Z: TU, ostatní učitelé II. Oblast výchovná 1. I nadále odstraňovat zapomínání školních potřeb a domácích úkolů působením jak na ţáky, tak na rodiče. 1.1. Při působení na ţáky působit jednotně, ve třídách koordinovat postup všech vyučujících, dodrţovat zásadu důslednosti. Z: TU 1.2. Při průběţném hodnocení i nadále vyuţívat třídnických hodin. Z: TU 1.3. Pravidelně vyhodnocovat zapomínání ţákovských potřeb a DÚ, stav projednávat s rodiči, problematiku pravidelně zařazovat na rodičovské schůzky. Z: TU 1.4. I nadále na pracovní porady zařazovat blok, v němţ budou TU pravidelně podávat informace o stavu ve svých třídách. Z: ZŘŠ, TU 1.5. Ve spolupráci s VP zajišťovat průběţnou informovanost rodičů, do školy zvát rodiče, jejichţ děti budou mít se zapomínáním potřeb a DU dlouhodobější problém. Z: TU, VP 1.6. TU budou při postihování tohoto prohřešku důsledně dodrţovat školní klasifikační řád, oblast postihování kázeňských prohřešků. Z: TU
54
2. Sniţování absence ţáků 2.1. Nejméně 2x za rok zařazovat rozbor absence na rodičovské schůzky;
Z: TU
III. Oblast vzdělávací 1. V praxi vyuţít testování ţáků, rozborem výsledků stanovovat opatření vedoucí k dalšímu zkvalitňování vzdělávacích výsledků 1.1. Na základě provedených rozborů přijmout opatření k odstraňování některých nedostatků, které byly testováním zjištěny. Z: UOzP 2. Pokračovat rozvíjení dovedností a vědomostí ţáků v souladu s metodami samostatné a projektové práce. 2.1. Pokračovat v tradiční soutěţi o nejlepší ţákovskou práci. Z: vyuč. 2.2. I nadále do výuky zařazovat předmětové, nadpředmětové, třídní i nadtřídní projekty. Z: vyuč. 2.3. Dodrţovat zásady hodnocení ţáků podle klasifikačního řádu, zejména zabránit tomu, aby byli ţáci nadhodnocování. Z: vyuč. 2.4. Školních výletů, exkurzí a dalších tradičních akcí vyuţívat cíleně k rozvoji kompetencí ţáků. Z: vyuč. 2.5. Ve třídách, kde byla zahájena výuka podle ŠVP vyuţívat i jiných způsobů hodnocení (průběţné slovní hodnocení, sebehodnocení ţáků, společných hodnocení TU a rodiče v přítomnosti ţáka na některých rodičovských schůzkách atd.).Z: TU, vyuč. 2.6. Věnovat pozornost nejen ţákům zaostávajícím, ale zaměřit se ve stejné míře na ţáky talentované, umoţnit jim realizovat se, zapojovat je do soutěţí; je však třeba vytipovat soutěţe, na které se škola zaměří, a tím zamezit nechtěnému přetěţování ţáků. Z: ZŘŠ, VP, vyuč. 2.7. Metody práce zaměřit na praktickou výuku, zejména na aktivní mluvení, ale také na činnosti spojené s vyhledáváním informací a samostatnou prací ţáků. Z: vyuč. 2.8. Zviditelnit ve škole i na veřejnosti výsledky výuky cizích jazyků. Hledat nové formy práce při jazykovém vyučování. Připravit koncepci výuky cizích jazyků do r. 2015 Z: UOzP 2.9. Zdárně zahájit celoměstský projekt zaměřený na výuku cizích jazyků. Z: koordinátor 2.10 Připravit koncepci výuky českého jazyka do r. 2015 Z: UOzP 2.11 Rozvíjet EVVO napojováním na městské aktivity a prohlubovat v ţácích povědomí o péči ţivotního prostředí. Z: koordin. EVVO, vyuč. 2.12 Ve výuce i v dalších vzdělávacích i výchovných činnostech vyuţívat školního demonstračního solárního systému. Z: koordin. EVVO, vyuč. 3. Posilovat čtenářskou gramotnost ţáků 3.1. Ve vyučování a mimo něj vyuţívat všech moţností k tomu, aby ţáci co nejvíce četli, ale aby současně analyzovali přečtené; Z: vyuč., ved. MO 1. st.
55
3.2. Zaměřit se na kvalitu čtení ve vyšších ročnících ZŠ (7. aţ 9.), čtení zařazovat do všech předmětů. Z: UOzP IV. Výchovné poradenství a oblast prevence 1. Přijímací řízení na střední školy Seznamovat rodiče a ţáky s přijímáním na střední školy, s novým pojetím maturitních zkoušek. Z: VP 2. Samosprávnost ţáků 2.1. Z hlediska rozvoje kompetencí prostřednictvím TU vytipovat ţáky, kteří mají organizační a řídící předpoklady, tento talent rozvíjen v činnosti školního ţákovského parlamentu. Z: TU, vedŠŢP, Prev 2.2. Zpracovat návrh dlouhodobé koncepce práce se školním ţákovským parlamentem. Z: vedŠŢP 3. Zamezovat moţné šikaně, vychovávat ţáky k odmítání návykových látek 3.1. Pokračovat v osvětě směrem k rodičům, připravovat pro ně na rodič. schůzky materiály o potřebě prevence, zaměřit se zejména na konzumaci alkoholu dětmi. Z: Prev, TU, vyuč. 3.2. Důsledně řešit náběhy na šikanu nebo šikanu samotnou. Z: TU, Prev 3.3. Zaměřit se na prevenci virtuálním drogám, působit především na ţáky, ale téţ na jejich rodiče, s problematikou seznamovat učitele. Z: Prev, TU 4. Spolupráce s PPP, AVE atd. 8.1. Pokračovat ve spolupráci s PPP a AVE. 8.2. Ve spolupráci s PPP pokračovat v našich mateřských škol.
Z: VP, Prev Z: VP
V. Vzdělávání pedagogických pracovníků 1. Metodické vzdělávání zaměřit na různé metody hodnocení ţáků, způsoby sebehodnocení ţáků a na sběr podkladů potřebných pro ţákovo hodnocení a sebehodnocení, a to včetně ţákova portfolia. Z: UOzP 2. Umoţňovat učitelům účast na vzdělávacích akcích dle jejich aprobace v souladu s jejich zájmy a potřebami. Z: ZŘŠ VI. Spolupráce s rodiči ţáků školy 1. Zkvalitňovat spolupráci mezi vedením školy a rodičovským poradním orgánem. Z: ŘŠ 2. Vypracovat společný plán činnosti. Z: ŘŠ 3. Do spolupráce výrazněji vtáhnout třídní a ostatní učitele. Z: ŘŠ VII. 1. 2. 3.
Propagace školy I nadále na veřejnosti propagovat dobré výsledky školy. Z: mluvčí školy (p. Potysz) Celoročně v mateřských školách propagovat naši školu. Z: koordin. (p. Palík.) V propagaci se zaměřit na mateřské školy mimo naši spádovou oblast a dále na neúplné základní školy, jejichţ ţáci začínají od 6. třídy dojíţdět do těšínských ZŠ. Z: koordin. (P. Palík.)
56
VIII. 1. 2. 3.
Oblast materiální Pokračovat ve výměně zastaralého ţákovského nábytku, tabulí. Z: školník Zapojovat učitele do grantových projektů, zapojené učitele kvalitně odměňovat. Dobudovat učebnu výtvarné výchovy. Z: vedení
Závazný pokyn: Ředitel školy ukládá výchovné poradkyni, preventistce, koordinátorce ŠŢP, koordinátorce EVVO, třídním učitelům, učitelům odpovědným za předmět, koordinátorce spolupráce s MŠ, vedoucí ŠD, vedoucím MŠ a vedoucí školní jídelny rozpracovat hlavní úkoly školy do svých plánů. 7. září 2009
Rudolf Fiedler
57
58
Obsah I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. XIII. XIV. XV.
XVI. XVII. XVIII. příloha č.1
Charakteristika školy Přehled učebních plánů Rámcový popis personálního zabezpečení činnosti školy Údaje o zápisu k povinné škol. docházce a přehled o vycházejících ţácích Údaje o výsledcích vzdělávání ţáků Hodnotící zpráva za školní rok 2008/2009 Údaje o prospěchových výsledcích ţáků v průběhu škol. roku Údaje o prevenci sociálně patologických jevu a výchovném poradenství Další vzdělávání pedagogických pracovníků Údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti Údaje o výsledcích inspekční činnosti provedené ČŠI Základní údaje o hospodaření školy Údaje o zapojení školy do rozvojových a mezinárodních programů Údaje o zapojení školy do dalšího vzdělávání v rámci celoţivotního učení Údaje o předloţených a školou realizovaných projektech financovaných z cizích zdrojů Údaje o spolupráci s odborovou organizací, organizacemi zaměstnavatelů a dalšími partnery při plnění úkolů a vzdělávání Řešení stíţností Výroční zpráva o poskytování informací dle zákona 106/1999 Sb. za rok 2008 Statistické údaje Hlavní úkoly stanovené pro školní rok 2009/2010
7 8 9 12 14 14 21 31 38 40 45 46 48 48 48 48
49 49 50 52 59
Obsah
59
