Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků

Výstup projektu

Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí

ODVĚTVOVÁ STUDIE

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků

Praha, 2015

Obsah 1. Vymezení odvětvové skupiny ................................................................... 3 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví ......................................................... 4 2.1.

PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA ........................................................................................... 4

2.2.

PRODUKTIVITA PRÁCE ........................................................................................................... 6

2.3.

PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI ................................................................................. 7

2.4.

PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE............................................................................................. 8

2.5.

TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE ........................................................ 10

2.6.

TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ......................................................................................... 12

2.7.

KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ ................................................................ 14

2.8.

VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ......................................... 20

2.9.

PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ............................ 23

2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ.............................................................. 28

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly ......32 3.1.

VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ........................................................................................... 32

3.2.

PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ................................................................. 33

3.3.

VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ .................................. 35

3.4.

VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH .............................................. 37

3.5.

ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ ................................... 39

3.6.

VÝVOJ DEMOGR. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU ................................................................................................................................. 44

4. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví ............................................47 4.1.

SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ............................................................................ 47

4.2.

POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO ................................................................................. 48

4.3.

VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI ...................................................................................................... 49

4.4.

ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY .................. 49

4.5.

ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ ..................................................................................................................................................... 50

4.6.

PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE .............................................................................................. 51

4.7.

POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ ........................ 53

5. Shrnutí ....................................................................................................55

2

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví“.

1.

Vymezení odvětvové skupiny

Odvětvová skupina je vymezena v rámci CZ-NACE sekce C – Zpracovatelský průmysl (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností) jako oddíl 22 – Výroba pryžových a plastových výrobků a oddíl 23 – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků.

Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

22

Výroba pryžových a plastových výrobků

50,7%

23

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

49,3%

Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil

Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

22

Výroba pryžových a plastových výrobků

62,8%

23

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

37,2%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů

Vymezení hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 22 – Výroba pryžových a plastových výrobků (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu pryžových a plastových výrobků. Třebaže je charakterizován surovinami používanými při výrobě, neznamená to, že zahrnuje výrobu všech výrobků vyrobených z těchto surovin. CZ-NACE Oddíl 23 – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobní činnosti, které se váží k jednomu (převažujícímu) materiálu nerostného původu. Oddíl zahrnuje výrobu skla a skleněných výrobků (např. ploché sklo, duté sklo, skleněná vlákna, výrobky z technického skla atd.), keramických výrobků, cihel a výrobků z pálené hlíny, cementu a sádry, a to v celé škále od surovin ke konečným výrobkům. Tento oddíl rovněž zahrnuje výrobu opracovaných a tvarovaných přírodních kamenů a ostatních výrobků z nerostných materiálů.

3

2.

Ekonomika a zaměstnanost odvětví

2.1.Produkce a přidaná hodnota Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 339 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví od roku 2005 do roku 2008 vzrostla na 391 mld. Kč, následující roky však klesala. V porovnání s rokem 2008 tedy v roce 2013 došlo v tomto odvětví k 13% poklesu.

Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 450 400 350 300

2005

250

2008 2011

200

2013 150 100 50 Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků (NACE 22-23)

Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2005 do roku 2011 postupně mírně zvyšovala. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR tak vykazuje podobné hodnoty Rakousko, nižší hodnoty vykazuje Slovinsko, Slovensko a Maďarsko. Naopak vyšší hrubou přidanou hodnotu odvětví než v ČR vykazuje Polsko a řádově vyšší hodnoty vykazuje odvětví v Německu.

4

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 45 40

2005

35

2008

30

2011

25

2013

20 15 10 5 0 Česká republika

Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Zdroj: Eurostat – National Accounts

Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 2,9 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 postupně klesá. Celkově je váha odvětví v ekonomice ČR vyšší než v průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 1,3 %) a celkově nejvyšší ze všech srovnávaných zemí. Nejnižší váhu v ekonomice sledovaných zemí má odvětví v Rakousku a Německu.

Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 3,5%

2005

3,0%

2008 2,5%

2011 2013

2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0% Česká republika Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

EU20

EU20 - bez Chorvatska, UK, Portugalska, Německa, Polska, Španělska, Lotyšska a Švédska Zdroj: Eurostat – National Accounts

5

2.2.Produktivita práce Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) 30 tisíc EUR. Produktivita práce byla o něco vyšší než v Maďarsku (27 tisíc EUR). Naopak vyšší produktivita práce byla ve Slovinsku, Slovensku a více jak dvojnásobně vyšší v Německu a Rakousku.

Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 90 000 81 476 80 000

74 422

70 000 60 000 50 000 37 085

40 000 31 366

30 374

27 098

30 000 20 000 10 000 0 ČR

Německo

Madarsko

Rakousko

Slovinsko

Slovensko

Údaje pro Německo jsou za rok 2011. Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Vývoj v čase ukazuje, že produktivita práce v tomto odvětví od roku 2008, kdy dosahovala hodnoty 16 tisíc EUR, mírně narůstala a v roce 2013 dosáhla hodnoty téměř 20 tisíc EUR (stálé ceny).

6

Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 25 000 19 772

20 000 15 710

15 691

2008

2009

17 989

18 137

18 288

2010

2011

2012

15 000

10 000

5 000

0 2013

Zdroj: Eurostat – National Accounts

2.3.Propojenost s ostatními odvětvími Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví (30 %), ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl; Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. V určité míře vstupy poskytují také další odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 48 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen domácí produkce, ale také dovoz, který tvoří bezmála třetinu celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 44 %.

Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010)

Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Vlastní odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Ostatní odvětví

Zdroje 30,4%

Celkem (v miliardách Kč)

469,1

26,4%

Vstupy z odvětví

47,5%

10,5%

Přidaná hodnota odvětví

22,1%

4,0% 28,7%

Dovoz do odvětví

30,4%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

Produkce analyzovaného odvětví slouží z 60 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Výrobu dopravních prostředků; Stavebnictví; Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí a z 16 % ostatní odvětví. Z 16 % je produkce spotřebována domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Více jak třetina produkce je vyvezena do zahraničí a pouze 0,8 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než se vyveze.

7

Užití odvětví a mezispotřeba (2010)

Užití odvětví

Mezispotřeba

Mezispotřeba všech odvětví Spotřeba domácností Spotřeba vládních a neziskových institucí

60,4% 2,7% 0,1%

Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob

0,8%

Vývoz z odvětví

36,0%

Výroba dopravních prostředků Vlastní odvětví Stavebnictví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Ostatní odvětví

29,8% 23,5% 14,5% 15,9% 16,2%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

2.4.Přeshraniční toky produkce Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (82 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je ostatní Asie (4 %) a USA a Kanada (3 %). Na celkovém vývozu ČR se ale analyzované odvětví podílí 6,6 % (2014).

Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země EU 28

Podíl na vývozu 81,6%

Ostatní Asie

3,5%

USA a Kanada

3,2%

Ostatní Evropa

3,2%

Ruská federace

3,0%

NIZ JV Asie

1,3%

Latinská Amerika

1,3%

Čína

1,1%

Afrika

1,1%

Ostatní země

0,3%

Japonsko

0,2%

Indie

0,2%

Pozn. NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvních místech, s výjimkou Ruska a Spojených států, jsou samé země EU. Samotné Německo představuje 32 % vývozu a první tři země (Německo, Slovensko, Polsko) téměř 1/2 celkového vývozu odvětví.

8

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Německo

Objem (mil. Kč) 76732

Podíl 31,9%

Slovensko

23072

9,6%

Polsko

14526

6,0%

Francie

12100

5,0%

Rakousko

10410

4,3%

Spojené království

9566

4,0%

Itálie

9109

3,8%

Maďarsko

7572

3,2%

Ruská federace

7148

3,0%

Spojené státy

6988

2,9%

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti všem evropským zemím dohromady. Je dokonce zemí s třetí nejvyšší mezinárodní konkurenceschopností v exportu odvětví po Estonsku a Slovinsku. ČR tak předčí i hlavní destinace exportu analyzovaného odvětví (Německo, Slovensko, Polsko).

Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kypr

Norsko

Španělsko

Malta

Lucembursko

Irsko

Francie

Bulharsko

Velká Británie

Řecko

Všechny země

Rumunsko

Nizozemsko

Německo

Finsko

Dánsko

Polsko

Švédsko

Itálie

Lotyšsko

Belgie

Maďarsko

Litva

Portugalsko

Rakousko

Slovensko

ČR

Estonsko

Slovinsko

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

9

Na straně dovozu je situace obdobná, hlavní podíl si zachovává teritorium zemí EU 28 (83 %). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí i z Číny (5 %) či NIZ JV Asie (3 %).

Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země

Podíl na dovozu

EU 28

83,4%

Čína

4,8%

NIZ JV Asie

3,0%

USA a Kanada

2,2%

Ostatní Asie

2,0%

Ostatní Evropa

1,6%

Japonsko

1,2%

Ruská federace

1,1%

Latinská Amerika

0,3%

Indie

0,3%

Afrika

0,1%

Ostatní země

0,1%

Pozn. NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

Při podrobnějším pohledu vidíme, že na prvních místech jsou, s výjimkou Číny, samé země EU s Německem v čele (36 %). Další významnou zemí dovážející do odvětví je tradičně sousední stát – Polsko (10 %).

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Objem (mil. Kč) 71 340

36,3%

Polsko

18 750

9,6%

Itálie

Země Německo

Podíl

10 748

5,5%

Slovensko

9 933

5,1%

Čína

9 477

4,8%

Francie

8 172

4,2%

Maďarsko

7 782

4,0%

Belgie

7 085

3,6%

Rakousko

6 816

3,5%

Španělsko

5 483

2,8%

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

2.5.Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Analyzované odvětví v ČR vykazuje mírně podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Před námi jsou významní obchodní partneři – Itálie, Německo, Rakousko, ostatní významní partneři (Polsko, Slovensko) za námi zaostávají. 10

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Estonsko

Rumunsko

Bulharsko

Litva

Kypr

Maďarsko

Velká Británie

Řecko

Španělsko

Švédsko

Lotyšsko

Norsko

Slovensko

Dánsko

Irsko

Nizozemsko

Polsko

Slovinsko

ČR

Malta

Všechny země

Itálie

Finsko

Německo

Portugalsko

Belgie

Francie

Rakousko

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji je složený z několika dílčích ukazatelů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze Eurostat, OECD STAN database a Cambridge Econometrics

Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat také pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi nadprůměrnou pozici. Nachází se na 7. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje mírně nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí. Z významných obchodních partnerů Českou republiku předstihuje pouze Německo a Polsko.

11

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Norsko

Lucembursko

Malta

Řecko

Lotyšsko

Itálie

Velká Británie

Kypr

Portugalsko

Slovinsko

Bulharsko

Nizozemsko

Švédsko

Maďarsko

Dánsko

Všechny země

Rumunsko

Litva

Španělsko

Estonsko

Slovensko

Rakousko

ČR

Irsko

Polsko

Francie

Belgie

Německo

Finsko

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

2.6.Typologie ekonomiky odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je mezinárodně vysoce otevřené odvětví (podíl produkce na vývozu), jehož velká část produkce končí na zahraničních trzích. Ve srovnání s ostatními odvětvími ekonomiky je Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků odvětví s nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností vůči evropským zemím.

12

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví

Převládající povaha produkce

Velikost odvětví v rámci ČR

Výkonnost odvětví Otevřenost v rámci ČR odvětví

Mezinárodní konkurenceschopnost

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Komerční zboží

Malá

Nízká

Nízká

Nadprůměrná

Těžební průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Nízká

Podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Komerční zboží

Malá

Nízká

Vysoká

Průměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostat. nekov. minerálních výrobků

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

Komerční zboží

Středně velká

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba strojů a zařízení

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba dopravních prostředků

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Průměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Nízká

Průměrná

Stavebnictví

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

Komerční služby

Velká

Středně vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Doprava, skladování a poštovní činnosti

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Vysoká

Průměrná

Ubytování, stravování a pohostinství

Komerční služby

Malá

Nízká

Vysoká

Podprůměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

Komerční služby

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Průměrná

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Není/velmi nízká

Podprůměrná

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

Komerční služby

Velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Veřejná správa a obrana

Veřejné služby

Středně velká

Středně vysoká

Není/ velmi nízká

Není relevantní

Vzdělávání

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Zdravotní a sociální péče

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 13

2.7.Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví 2.1.1. Legislativní rámec Oblast obchodních společností a družstev je v České republice upravena Zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který od 1. 1. 2014 částečně nahradil Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku stanovuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) – přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Výroba plastových a pryžových výrobků patří mezi živnosti volné, zpracování gumárenských směsí mezi živnosti řemeslné. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se v páté části věnuje také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Odvětví je rovněž ovlivněno Zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, případně jiný veřejný zájem, práva a povinnosti osob, které tyto výrobky uvádějí na trh, stejně jako práva a povinnosti osob pověřených tímto zákonem k činnostem souvisejícím s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo státním zkušebnictvím. Tento zákon byl mimo jiné novelizován Zákonem č. 205/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jehož hlavním důvodem je dosažení slučitelnosti tuzemské právní úpravy s právem ES. Další novelu Zákona č. 22/1997 Sb. představuje Zákon č. 481/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který reaguje na zrušení příspěvkové organizace Český normalizační institut ke dni 31. 12. 2008 a tím také na zrušení pověření této právnické osoby k zabezpečení tvorby a vydávání českých technických norem. Činnost v oblasti tvorby a vydávání technických norem, za kterou byla zodpovědná tato instituce, zajišťuje od 1. 1. 2009 Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Tento úřad k uvedenému datu pověřil Institut pro testování a certifikaci, a.s. (ITC) výkonem činnosti Centra technické normalizace (CTN) mimo jiné pro oblast plastů a pryží. CTN se aktivně účastní činnosti čtyř technických normalizačních komisí – TNK (TNK 23 Pryž, TNK 131 Plastové porubní systémy, TNK 137 Hračky a výrobky pro děti a TNK 52 Plasty). Na základě rámcové smlouvy s ÚNMZ je CTN ICT rovněž pověřeno zabezpečovat činnost v následujících mezinárodních a evropských technických komisích:  Plastové výrobky (CEN/TC 155 Plastové potrubní systémy, CEN/TC 218 Pryžové a plastové hadice a hadice s koncovkami, CEN/TC 249 Plasty, ISO/TC 138 Trubky, tvarovky a ventily z plastů pro dopravu kapalin, ISO/TC 61 Plasty),  Pryžové výrobky (CEN/SS N06 Pryž, CEN/TC 366 Recyklace pneumatik, ISO/TC 157 Mechanické antikoncepční prostředky, ISO/TC 31 Pneumatiky, ráfky a ventily, ISO/TC 45 Kaučuk, pryž a pryžové výrobky). Problematiku obecné bezpečnosti výrobků uváděných na trh a do oběhu řeší Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobku a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobku), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje mimo jiné obecné požadavky na bezpečnost výrobku, náležitosti průvodní dokumentace a označování výrobku, povinnosti osob a orgánu veřejné správy při zajišťování bezpečnosti výrobku (dozor, pokuty, oznamovací a informační povinnosti) a ochranu trhu před dováženými nevyhovujícími výrobky se zřetelem na země mimo EU. Analyzované odvětví je rovněž ovlivňováno legislativou vztahující se k ochraně životního prostředí. Problematiku odpadů v ČR řeší Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné stanovuje podmínky pro nakládání s vybranými druhy nebezpečných druhů odpadů. Tento právní předpis byl novelizován Zákonem č. 34/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který vyplývá z nutnosti zapracovat evropské požadavky zakotvené v předpisech ES týkající se např. povinnosti při

14

přepravě odpadů, povinnosti při nakládání s PCB (polychlorované bifenyly), odpady PCB a zařízeními obsahujícími PCB, evidence a ohlašování odpadů a zařízení a přeshraniční přepravy odpadů. Také lze zmínit Zákon č. 477/2001 Sb. o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů (jež zapracovává Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES novelizující Směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech). Mezi další zákony z oblasti životního prostředí, jež ovlivňují analyzované odvětví, patří:  Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jež vychází z principů trvale udržitelného rozvoje, a který je považován za základní právní předpis v oblasti životního prostředí v ČR,  Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (tzv. EIA), který vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí,  Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší,  Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů. K ochraně životního prostředí v ČR rovněž slouží Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů (IPPC), jehož hlavním účelem je ochrana životního prostředí před průmyslovým a zemědělským znečištěním. V rámci ochrany ovzduší je pro odvětví významné zahájení obchodu s povolenkami na emise skleníkových plynů (Emission Trading Scheme, ETS). V ČR jsou pravidla pro obchodování s emisními povolenkami dána Zákonem č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, jež zapracovává příslušné legislativní předpisy Evropské unie v oblasti ochrany klimatu do české legislativy a upravuje podmínky v oblasti obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Na odvětví nepřímo působí rovněž legislativa týkající se posouzení vlivu chemických a nebezpečný látek (REACH), která byla schválena v prosinci roku 2006 jako Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, s platností od 1. června 2007 (předběžné registrace, registrace, hodnocení, povolování a povinností následných uživatelů s platností od 1. června 2008). 2.1.2. Státní podpora podnikání Investiční pobídky: Společnosti z odvětví mohou v České republice využívat různé podpůrné programy. Největší objem veřejných zdrojů plynul v předchozích letech do sektoru formou investičních pobídek prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). O investiční pobídky může žádat jak česká, tak i zahraniční právnická nebo podnikající fyzická osoba. Příjemcem pak může být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. K podporovaným oblastem patří průmysl (zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu), technologická centra (vybudování nebo rozšíření VaV centra) a centra strategických služeb (zahájení nebo rozšíření činnosti – centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software nebo high-tech opravárenská centra). Zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pro každou aktivitu podmínky, které je potřeba splnit, aby mohl investor o investiční pobídku požádat. V roce 2012 došlo k zavedení institutu strategické investiční akce. To znamená, že kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, rozhoduje Vláda České republiky. Za strategickou investiční akci v oblasti zpracovatelského průmyslu se považuje akce, kdy hodnota minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne hodnoty 500 mil. Kč, z toho minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 500 nových pracovních míst. K formám investičních pobídek patří:  Sleva na dani z příjmů právnických osob  Převod území za zvýhodněnou cenu

15

 Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců  Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce) Fondy Evropské unie: Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) 2004 – 2006, který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školicích středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školicí střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Na program OPPP navazoval Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 – 2013. Globálním cílem OPPI bylo zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Pro následující roky až do roku 2020 byl 29. 5. 2015 schválen Evropskou komisí Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Jeho cílem je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Pojem „konkurenceschopný“ zahrnuje v pojetí programu schopnost místních firem prosazovat se na světových trzích a vytvářet dostatek pracovních míst. Pojem „udržitelný“ zvýrazňuje dlouhodobý horizont konkurenční schopnosti, což zahrnuje mj. i environmentální dimenzi hospodářského rozvoje. Řídícím orgánem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na program je alokováno 4,33 mld. EUR. K hlavním rozdílům oproti předchozímu programu na roky 2007–2013 je zaměření nového programu na přenos technologií a spolupráce odvětví výzkumu a vývoje a inovačních firem, posun od budování inovační infrastruktury k jejímu rozvoji a efektivnímu využívání, posílení role finančních nástrojů, větší důraz na využití výsledků aplikovaného průmyslového výzkumu a vývoje. Program je zaměřen na rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace, rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků, energetické úspory a rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií. Tematické cíle  Investice do výzkumu, vývoje a inovací pro praxi (PO1)  Rozvoj využívání informačních a komunikačních technologií (PO4)  Podpora malých a středních podniků (PO2)  Snižování energetické náročnosti ekonomiky (PO3)  Modernizace dopravní infrastruktury a ekologická doprava (PO3) Podporované oblasti jsou rozděleny do pěti prioritních os:  Prioritní osa 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace  Prioritní osa 2: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem  Prioritní osa 3: Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin  Prioritní osa 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií  Prioritní osa 5: Technická pomoc Více je možné nalézt na webu MPO http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppik/

16

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Globálním cílem operačního programu je zvýšení zaměstnanosti. Tento program rovněž umožňuje podporu ve formě Globálního grantu EDUCA, jehož prostřednictvím lze zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednost a znalost zaměstnanců a zaměstnavatelů (cílem je přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných odvětvích – mj. ve zpracovatelském průmyslu). K 20. 2. 2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 87 projektům z NACE 22 v celkové hodnotě cca 254,4 mil. Kč. 2.1.3. Trendy vývoje a perspektivy odvětví Silná vazba na vybraná odvětví zpracovatelského průmyslu: Zájem o pryžové a plastové výrobky v posledních letech v ČR kontinuálně rostl a odvětví patřilo k nejrychleji rostoucím segmentům průmyslu. Poptávka byla tažena vzhůru zejména rozvojem tuzemského automobilového průmyslu (interiéry vozů, pneumatiky), ale také elektrotechnického průmyslu (kabeláže, spotřební elektronika), stavebnictví (okna, inženýrské sítě), strojírenství a výroby obalů. V rámci sektoru existují těsné vazby zejména na domácí a zahraniční výrobce automobilů, elektrotechniky a elektroniky. Závislost na těchto odběratelích a jejich vývojových tendencích determinuje budoucnost odvětví. V současnosti segment ovlivňuje pokles poptávky na stagnujících trzích EU, kam směřuje podstatná část tuzemského exportu plastových a gumárenských výrobků, a také výrazný útlum v rámci tuzemského stavebnictví. Na konci února 2014 se v médiích objevily informace o plánovaném umístění pneumatikárny korejské firmy Nexen v České republice (pravděpodobné umístění v žatecké průmyslové zóně Triangle). V červenci letošního roku Evropská komise schválila Česku tuto investiční pobídku. Tento výrobní závod za zhruba 20 mld. Kč tak může výrazně ovlivnit produkční charakteristiky tuzemského gumárenského průmyslu a může přinést až patnáct set pracovních míst. Trendy v možnostech využití plastů: Intenzita využívání pryžových a plastových výrobků v posledních letech dynamicky roste, a to jak u zboží pro finální spotřebu, tak i u výrobní spotřeby. Důvodem jsou lepší nabízené vlastnosti ve srovnání s tradičními materiály, jako jsou kovy nebo dřevo. Důraz je přitom kladen na individualizaci, kdy je stále více výrobků vytvářeno přímo na zakázku (to je patrné např. ve výrobě obalů nebo v automobilovém průmyslu). Perspektivně se jeví rovněž kombinace plastů s tradičními materiály, které jsou kromě standardních navazujících odvětví využívány rovněž v oděvním a obuvnickém průmyslu (např. nové voděvzdorné a voděpropustné textilie, flexibilnější galanterní a obuvnické materiály), vojenském a leteckém průmyslu (kompozitní materiály) apod. Plasty v automobilovém průmyslu: V rámci konceptu trvale udržitelného rozvoje je v automobilovém průmyslu nejzásadnějším trendem snižování emisí a energetické zátěže. Mezi inovace, které efektivně plní požadavek na úspory energie, patří využití plastů. To má za následek neustálé zvyšování poptávky, ale i nároků na tyto materiály. V oblasti úspory energie a emisí lze ve spojitosti s použitím plastů v autech hovořit o dvojím typu důsledků. Prvním je úspora energie související s nahrazováním kovových dílů plastovými, a to tam, kde plast může kov plnohodnotně nahradit. Při výrobě a zpracování kovů jsou totiž potřebné výrazně vyšší teploty v porovnání se zpracováním plastů, což má za následek vyšší energetickou zátěž výrobního procesu. Dalším důsledkem je úspora hmotnosti automobilu, která vede ke snížení spotřeby, a stejně tak ke snížení vyprodukovaných emisí. V rámci nahrazování kovů plastem je nutné v automobilovém průmyslu plnit náročné technické vlastnosti každého dílu a přesvědčit výrobce, že nahrazený plastový komponent je skutečně použitelný a bezpečný. V případě nahrazování dílů v oblasti motoru je nejproblematičtější tepelná odolnost plastového materiálu při dlouhodobém zatížení. Další technologicky náročnou aplikací v oblasti motoru jsou kryty a uchycení elektronických komponentů, které musí být (kromě mechanických vlastností) odolné vůči hořlavým kapalinám, vlhkosti, navíc pro případ zkratu musí obsahovat i látky bránící hoření. Další potenciál na ušetření hmotnosti tkví v používání plastů při výrobě autosedaček. Při hledání optimálního materiálu obrátili výrobci automobilů pozornost také směrem ke kompozitům, které lze nalézt v interiérech automobilů. Plasty a kompozity ve strojírenství: Použití plastů a kompozitů ve strojírenství vycházelo v minulosti zejména ze snahy nahrazovat ocel a jiné kovové materiály. Hlavním argumentem bylo téměř ve všech případech snížení hmotnosti, v některých případech to byla i korozní odolnost nebo elektrické izolační vlastnosti. V posledních letech se ukazuje, že stále náročnější požadavky na strojírenské výrobky je možno splnit intenzivnějším využitím plastů a kompozitů a jejich dalším vývojem. Aktuálně má největší význam využití plastů a kompozitů v leteckém průmyslu (sekundární i primární kompozitové konstrukce),

17

automobilovém průmyslu (interiér, exteriér i pohonná jednotka) a výrobě plavidel všeho druhu. Ve stále větší míře se prosazují také při konstrukci chemických a energetických strojů a zařízení (součásti čerpadel, odsiřovacích jednotek apod.) a výrobních strojů (např. vřetena obráběcích strojů). Polymerní a kompozitní materiály umožňují dosáhnout nejen základního požadavku společného pro téměř všechny aplikace, tj. snížení hmotnosti, ale představují také flexibilnější možnosti při konstruování a tím i lepší podmínky pro inovace. Aplikace plastů v medicíně: Významným faktorem širokého uplatnění plastů v medicíně je zdravotní nezávadnost, sterilita a v neposlední řadě i výhodný poměr mezi užitnými vlastnostmi a cenou. Plasty jsou rezistentní vůči dezinfekčním prostředkům a rozpouštědlům, teplotně odolné i vůči přehřáté páře používané ke sterilizaci. Plasty musí mít vhodné elektrické vlastnosti a schopnost odolávat gama záření, UV záření, i absorbovat tekutiny. Plastové díly musí být stálobarevné a viditelné v rentgenových snímcích. Dále musí odolávat hydrolýze a musí mít odolnost proti vzniku trhlin i při dlouhodobém používání. U všech materiálů použitých při aplikacích v lékařství a medicíně výrobce dokládá požadované certifikáty zdravotní nezávadnosti a během výroby musí zajistit tam, kde to dílce vyžadují, sterilitu výrobního prostředí. Využití plastů v medicíně lze rozdělit do tří základních kategorií: plastové výrobky určené pro jednorázové použití, plastové díly zajišťující bezchybnou funkci lékařských přístrojů a strojů určených pro výrobu léků a plastové implantáty umístěné přímo do lidského těla. Užití plastů ve stavebnictví: V rámci stavebnictví se plasty používají na trubky pro rozvod vody, odvádění odpadu, plastová okna a podlahové krytiny, plastovou pěnu využívanou v budovách jako izolační materiál, v nátěrech i základech domů. Jelikož plasty jsou jako materiál silné, pružné a odolné vodě i teplu, jsou ideálním materiálem pro stavby. Zároveň jsou velmi lehké a nevyžadují náročnou údržbu (nerezaví či nehnijí). Celkově existuje více než 50 skupin plastů se specifickým účelem použití ve stavebnictví. V současné době se však tuzemské stavebnictví potýká s nedostatkem nových zakázek. S touto skutečností musí počítat firmy dodávající do stavebnictví, mezi něž patří také výrobci pryžových a plastových výrobků. Plastové obalové materiály: Úspěch zboží ve vysoce konkurenčním prostředí globálního trhu významnou měrou ovlivňuje obal. V této souvislosti se nabízí také využití plastů. Plastové obalové materiály s novými funkčními vlastnostmi umožňují špičkový design, chrání zboží, zajišťují jakost, snižují pracnost a v konečné fázi realizují přidanou hodnotu. Jeden z trendů v této oblasti představují smrštitelné fólie, které jsou využívány například jako hromadné obaly plastových lahví. Další vývoj směřuje ke snížení tloušťky, zlepšení transparence a potiskovatelnosti. Plastové obaly umožňují nová automatizační řešení a robotizaci výroby, manipulace a logistiky. Dávají vzniknout novým balicím technologiím a výrobě balicí techniky pro jejich užití, aplikující špičkovou senzoriku, adaptroniku, elektroniku a robotiku. Inteligentní a aktivní obaly: Perspektivu skýtá nová generace obalových materiálů. Jedná se o inteligentní a aktivní obaly, které jsou schopny aktivně ovlivňovat vlastnosti uchovávaných objektů (nejčastěji potravin) a komunikovat se spotřebitelem. Oproti konvenčním plastům, vyráběným nejčastěji z ropy, se nabízí alternativa v podobě bioplastů. Tyto materiály jsou v současné době atraktivní především díky své přirozené biologické odbouratelnosti (viz níže). Ačkoliv jsou aktivní a inteligentní obaly často podobné ve své struktuře, existuje mezi nimi podstatný rozdíl – každý nabízí spotřebiteli něco jiného. Aktivní obaly mění podmínky, za kterých je balená potravina uchovávána. Mohou tím prodlužovat její údržnost, bezpečnost, ale také senzorické (tj. chuť, vůni, vzhled, texturu) nebo nutriční vlastnosti. Inteligentní obaly vlastnosti potravin přímo neovlivňují, ale monitorují jejich stav a díky tomu mohou spotřebiteli podat informaci o jejich kvalitě. Jako optimální se jeví syntéza obou principů – tzn. existence aktivních a zároveň inteligentních obalů. Bioplasty: Perspektivně se jeví možnost intenzivnějšího využívání bioplastů, jejichž výroba je realizována z obnovitelných surovinových zdrojů – zemědělské produkce (prvními produkty, v nichž se začínají ve větším měřítku uplatňovat bioplasty, jsou obaly, agrofolie a hračky). Na celkové spotřebě plastů ve východní Evropě však mají bioplasty stále ještě velmi malý podíl – bioplasty stále tvoří pouhých 0,5 % plastů, které jsou vyráběny v zemích Evropské unie. Cílem používání bioplastů je kromě omezení závislosti na ropných produktech příspěvek k ochraně životního prostředí. Surovinou pro výrobu bioplastů je zpravidla škrob (80% podíl na trhu). Je ale možné využít i obnovitelné zdroje, které nekonkurují produkci potravin, jako je dřevo, sláma nebo bambus ve formě využití celulózoacetátu. Využití bioplastů je široké, od obalů na potraviny přes farmaceutický a medicínský průmysl až po autodíly, mobilní telefony, oblečení a obuv. Lze však předpokládat, že bioplasty v blízké budoucnosti nadále zůstanou pouze okrajovou

18

záležitostí. V současné době jsou k dispozici příliš malé výrobní kapacity a výroba je příliš drahá (v současné době neexistuje technologie schopná produkce bioplastů v dostatečném množství). Výrobní cena bioplastů je dvakrát až čtyřikrát vyšší v porovnání s tradičními plasty. Za nejzajímavější trh je z důvodu povědomí o životním prostředí a finančních možnostech obyvatel sice považována Evropa, ale množství výrobních zařízení roste nejvýrazněji v Asii a v Jižní Americe. Zlepšování environmentálních charakteristik: Tuzemští výrobci pryžových a plastových výrobků se budou muset postupně vyrovnávat s větším důrazem kladeným ze strany EU na ekologičnost v rámci celého životního cyklu výrobků. Jedná se zejména o oblast nakládání s odpady. Jednou z možností, jak řešit rostoucí objem plastových odpadů, je zvýšení stupně jejich recyklovatelnosti. Odpad z plastů lze označit jako problémový z několika důvodů. Při volném skládkování jsou některé plasty téměř nezničitelné. Pod označením plasty se skrývá široký sortiment materiálů, které jsou navíc často vzájemně kombinovány, přičemž mohou být také kombinovány s jinými neplastovými materiály. Různé druhy plastů jsou často vzájemně nekompatibilní. Při spalování plastů se produkují exhaláty s vysokým obsahem a množstvím HCl. Plastový odpad se může dále zpracovávat, nebo recyklovat v závislosti na složení jak běžnými plastikářskými technologiemi, tak i speciálními recyklačními technologiemi. Recyklované plasty mohou být použitelné v oblasti výstavby dálnic a v železniční dopravě. V současnosti jsou rozpracovány i další možnosti využití plastových odpadů a to hlavně pro výrobu nosných sloupků pro dopravní značky, sněhové zábrany, výbavu odpočívadel a parkovišť jako jsou stoly, lavice, popelnice, protihlukové bariéry apod. Další návrhy směřují pro aplikace směsných plastových odpadů na profily pro výztuhu a ochranu podzemních chodeb. Ačkoliv aplikace je původně určena pro oblast hornictví, lze najít uplatnění i při budování tunelů a průzkumných chodeb. Integrační aktivity: Jednou z možností, jak mohou společnosti z odvětví podpořit své postavení na trhu a lépe tak čelit zvyšující se konkurenci, je zapojení se do tzv. klastrů. Tyto aktivity byly podporovány ze strany státu prostřednictvím programu Klastry v rámci Operačního programu průmysl a podnikání, který byl vyhlášen pro roky 2004 – 2006, přičemž v dalším období 2007 – 2013 na něj navazoval program Spolupráce v rámci Operačního programu Průmysl a inovace. V sektoru v současné době působí např. klastr výrobců obalů OMNIPACK, Klastr technické plasty, družstvo a Plastikářský klastr. Čeští výrobci pryžových a plastových výrobků se však mohou rovněž zapojit do dodavatelských klastrů (např. pro automobilový a elektrotechnický průmysl) nebo klastrů zaměřených na vývoj nových produktů. Dalším typem spolupráce může být vytváření dodavatelských aliancí. 2.1.4. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Silné stránky  vybudované těsné vazby na domácí i zahraniční výrobce automobilů, elektrotechniky a elektroniky, na odběratele ze stavebnictví, sektoru výroby obalů  přítomnost zahraničních strategických partnerů v odvětví  solidní tuzemská surovinová základna (např. gumárenské směsi, syntetický kaučuk, základní polymery, změkčovadla, saze apod.)  státní podpora odvětví (investiční pobídky, OPPI) Slabé stránky  relativně nízký podíl sofistikovaných produktů (týká se převážně zboží z plastů), neúplná sortimentní nabídka, převažující zakázková výroba standardizovaných dílů  plná závislost na dovozu přírodního kaučuku, většiny konstrukčních plastů a speciálních aditiv  nedostatečné jednotkové výrobní kapacity (s výjimkou výroby pneumatik), nízký stupeň specializace v plastikářském průmyslu  relativně vysoká náročnost výroby na materiálové vstupy a spotřebu energie  značné rezervy ve využití odpadních plastů v ČR (relativně vysoký podíl skládkování)

19

Příležitosti  nové aplikace plastů (inteligentní a aktivní obaly, izolační materiály ve stavebnictví umožňující úspory energií a snižování škodlivých emisí CO2, bioplasty atd.)  individualizace sortimentu, zakázková výroba (výroba obalů, automobilový průmysl)  intenzivnější zapojení do odvětvových klastrů, kooperace navzájem se doplňujících podniků v rámci dodavatelských aliancí  dynamický růst využívání pryžových a plastových výrobků určených pro výrobní i finální spotřebu (nahrazování tradičních materiálů, jako jsou kovy nebo dřevo)  kombinace plastů s tradičními materiály (kromě tradičních odběratelských odvětví také v oděvním, obuvnickém, vojenském či leteckém průmyslu) Hrozby  aktuální problémy odběratelů odvětví (především stavebnictví), pokles poptávky na stagnujících trzích EU, na které je v sektoru silná odbytová vazba  sílící tlak na ekologičnost produkce v rámci celého životního cyklu výrobků ze strany EU, rostoucí investiční náročnost  nebezpečí odsunu výroby do levnějších regionů vyplývající z charakteru tuzemské výroby (masovost výroby, nahraditelnost tuzemských kapacit)  přesun výrobních závodů významných odběratelů (především automobilový průmysl) do regionů s nižšími výrobními náklady  nedostatečné investice do výzkumu a vývoje, nedostatečná kapacita lidských zdrojů ve vývoji.

2.8.Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Počet zaměstnaných osob v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků se mezi lety 2000 a 2008 vykazoval rostoucí trend. Svého maxima dosáhla zaměstnanost v tomto odvětví v roce 2008 (162 tisíc zaměstnaných osob). Zaměstnanost v odvětví poměrně citlivě reagovala na ekonomickou recesi po roce 2008 a došlo k poměrně výraznému poklesu počtu pracovníků v odvětví. V roce 2014 dosáhl počet zaměstnaných osob v odvětví hodnoty 133 tisíc. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 136 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále spíše stagnovat.

20

Počet zaměstnaných (v tisících)

Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků v České republice 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020

Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Podíl, který odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice, v souladu s poklesem zaměstnanosti mezi lety 2000 a 2014 drobně poklesl. Zatímco v roce 2000 tvořil tento podíl 3 %, v roce 2013 tvořil 2,8 % celkové zaměstnanosti. V roce 2014 se odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků umístilo na pozici 14. největšího odvětví z celkových 26.

Podíl odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků na celkové zaměstnanosti v zemi 3,5%

2000

3,0%

2014

2,5% 2,0% 1,5% 1,0%

Irsko

Kypr

Lotyšsko

Řecko

Švédsko

Spojené…

Dánsko

Španělsko

Finsko

Belgie

Estonsko

Francie

Rumunsko

Litva

EU28

Rakousko

Chorvatsko

Německo

Lucembursko

Malta

Bulharsko

Itálie

Portugalsko

Maďarsko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Česká republika

0,0%

Nizozemí

0,5%

Zdroj: Eurostat – National Accounts

21

V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 1,3 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl tohoto odvětví největší (2,8 %). Naopak nejnižší podíl na celkové zaměstnanosti mělo toto odvětví v Irsku (0,5 % v roce 2014). Ve většině zemí EU význam odvětví výroby pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků mezi lety 2000 a 2014 poklesl, v některých velmi výrazně (nejvýrazněji v Lucembursku, na Maltě a Kypru). Ve třech zemích Evropské unie naopak význam odvětví Výroby pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků v daném období vzrostl, a to v Litvě, Slovensku a Bulharsku. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroby pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 6,9 %. Tato úroveň je vyšší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v tomto odvětví 39,8 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroby pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky.

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v… Vzdělávání 0%

5%

10%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

22

2.9.Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 16 954 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 22–23. Nejvíce z nich, téměř 69 %, patří do odvětví Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (NACE 23), ostatní patří do odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků (NACE 22). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Libereckém kraji, kde bylo evidováno 15,5 % ze všech podniků. Největší z nich jsou PRECIOSA, a.s., Devro s.r.o., PRECIOSA ORNELA, a.s., GRUPO ANTOLIN TURNOV s.r.o., Tristone Flowtech Czech Republic s.r.o., AKT plastikářská technologie Čechy, spol. s r.o., Galvanoplast Fischer Bohemia, k.s., CIKAUTXO CZ s.r.o., A.RAYMOND JABLONEC s.r.o., Docter Optics s.r.o. Druhý největší podíl (11,3 %) má své sídlo v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR). Z tohoto regionu lze jmenovat např. MITAS a.s., KAVALIERGLASS, a.s., LAUFEN CZ s.r.o., Crystalex CZ, s.r.o., SaintGobain Construction Products CZ a.s. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované ve Středočeském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 10,9 %. V tomto kraji sídlí např. GOLDBECK Prefabeton s.r.o., Window Holding a.s., Saint-Gobain Sekurit ČR spol. s r.o., RAVAK a.s. Významnější počet firem podniká rovněž v Jihomoravském kraji s podílem 9,7 %, kde sídlí např. GUMOTEX, akciová společnost, P-D Refractories CZ a.s., SEEIF Ceramic, a.s., Českomoravský cement, a.s. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Jihočeském kraji, v Pardubickém kraji a v Karlovarském kraji. 2.1.5. Vlastnická struktura firem v odvětví Na začátku března 2014 bylo ve skupině 2 026 společností, u nichž bylo možné určit (na základě údajů z databáze MagnusWeb, která čerpá výhradně z veřejných zdrojů) jejich vlastnickou strukturu, zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládána většina firem působících ve Výrobě pryžových a plastových výrobků (1 537 subjektů; 75,9 %). V 1 354 případech se jednalo o fyzické osoby a ve 183 případech o osoby právnické. Podniky ovládané fyzickými osobami tak převládají a celkem tvoří 88,1 % podnikatelské základny ve vlastnictví českých subjektů. Mezi největší subjekty vlastněné fyzickou osobou registrovanou v České republice patří např. firma Gumárny Zubří, akciová společnost, SPUR a.s. nebo RI OKNA a.s. K významným firmám ovládaným českými právnickými osobami se řadí např. MITAS a.s. (100% podíl kontroluje ČGS HOLDING a.s.), RAVAK a.s. (100 % ovládá FINHOLD a.s.) nebo Fatra, a.s. (100 % ve vlastnictví AGROFERT, a.s.). Podíl českých vlastníků na celkovém registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem činí 34,7 % (tj. 8,1 mld. Kč). Zahraniční vlastníci ovládají pouze 24,1 % tuzemských firem z oblasti výroby pryžových a plastových výrobků, ale jejich podíl na registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem představuje 65,3 %. Mezi zahraničními subjekty, které kontrolují rozhodující majetkové podíly v tuzemských společnostech, převládají vlastníci z Německa (jež ovládají 191 firem), např. RECTICEL Automobilsysteme GmbH (kontroluje 99 % registrovaného kapitálu firmy RECTICEL Interiors CZ s.r.o.), podnik EuWe Eugen Wexler GmbH & Co. Vertriebsgesellschaft, který ovládá 100 % registrovaného kapitálu firmy EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o., nebo KARL BACHL GmbH & Co KG (jediný vlastník firmy BACHL, spol. s r.o.). Subjekty z Německa kontrolují 9,4 % společností z odvětví výroby pryžových a plastových výrobků v České republice, na registrovaném kapitálu se podílejí z 10,7 %. Vedle německých vlastníků připadá největší díl registrovaného kapitálu na subjekty sídlící ve Velké Británii (10,4 %, např. DEVRO NEW HOLDINGS LIMITED – 100% vlastník Devro s.r.o. nebo AVON AUTOMOTIVE UK HOLDINGS LIMITED, jež ovládá společnost AVON AUTOMOTIVE a.s.) a ve Francii (8,3 %), např. Continental Holding France SAS, jež ovládá 70 % registrovaného kapitálu ve společnosti Continental Barum s.r.o. nebo HUTCHINSON S.A. (jediný vlastník HUTCHINSON s.r.o.). Vedle Německa, Velké Británie a Francie se ve větší míře na registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem podílejí subjekty ze Španělska (6 %), Rakouska (5 %) a Nizozemsko (5 %).

23

2.1.6.

Nejvýznamnější zaměstnavatelé

Název

Logo

Sídlo

Continental Barum s.r.o. Provozovny v krajích Profil společnosti

Hlavní výroby/služby

Objízdná 1628, 76502 Otrokovice  Continental Barum s. r. o. se sídlem v Otrokovicích je německý výrobce osobních, nákladních a industriálních pneumatik značek Barum, Continental, Semperit, Uniroyal a General Tire. Od roku 1992 je společnost součástí německého koncernu Continental AG. Tradice výroby pneumatik na českém území sahá až do roku 1932, kdy byly v prostorách firmy Baťa ve Zlíně vylisovány první osobní a nákladní pláště. Otrokovická pneumatikárna – slavnostně otevřená v roce 1972 – je v současné době největší světovou pneumatikárnou s roční produkcí čítající téměř 20 milionů plášťů  Zaměřuje se na výrobu a velkoobchodní prodej letních a zimních pneumatik na osobní a nákladní vozy značky Continental, Uniroyal, Semperit a Barum. Nabízí také pneumatiky pro motocykly a jízdní kola.

Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

2005 3863 35727

2010 3492 43102

2014 4400 54454*

*2013

Název

PRECIOSA, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti

Logo

Sídlo Opletalova 3197/17, 46601 Jablonec nad Nisou

podnikové prodejny: http://www.preciosa.com/cs/firma/kontakty/podnikove-prodejnypreciosy.html  Značka Preciosa byla poprvé v Čechách zaregistrována v roce 1915.  Slovo "Preciosa" je odvozeno z ženského rodu latinského přídavného jména preciosus, které znamená vzácný, výjimečný nebo vznešený.  Po druhé světové válce došlo ke spojení několika menších továren a provozů v Jablonci nad Nisou a jeho okolí.  Za oficiální datum vzniku firmy Preciosa je pokládán 10. duben 1948.  Preciosa se díky své univerzálnosti, široké výzkumné základně i větším technickým možnostem stala v průběhu let klíčovým dodavatelem světového bižuterního průmyslu, tehdy ovšem ještě prostřednictvím státních podniků zahraničního obchodu.  Začátkem 90. let 20. století se po "sametové revoluci" dosud státní podnik dostal zpět do soukromých rukou a byl zahájen vlastní zahraniční obchod zacílený na vybudování celosvětové distribuční sítě. Portfolio výroby se postupně doplnilo o další obory s jasným plánem: Stát se celosvětovou kvalitativní špičkou v oboru zpracování křišťálového skla a dlouhodobě prosperujícím podnikem.  Silná firma celosvětové působnosti se zastoupením na všech významných trzích zachovává pečlivě vše, co dostala do vínku od svých předchůdců: tradici, fortel, kvalitu, spolehlivost a novátorství. Svou budoucnost ale staví na efektivním využití nejmodernějších technologií a vědeckých poznatků ve všech oborech. Nezapomíná ani na svou odpovědnost vůči společnosti.

24

Hlavní výroby/služby

 skleněné polotovary pro bižuterii - strojně broušené šatony, šatonové růže a jiné bižuterní výrobky, kameny, perle, ověsy a další komponenty z českého křišťálového skla. Dodávají také kameny pro výrobu šperků broušené převážně z kubické zirkonie, ale i z jiných syntetických materiálů.

Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

2005 4000 258

2010 3100 119

2014 386*

*2012

Název

Logo

Sídlo

MITAS a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti

Hlavní výroby/služby

Švehlova 1900/3, 10600 Praha, Záběhlice výrobní závody: v Praze, Zlíně, Otrokovicích  Společnost Mitas a.s. z koncernu ČGS HOLDING a.s je český výrobce mimosilničních (zemědělských, industriálních, motocyklových) pneumatik. Historie Mitasu sahá až do třicátých let minulého století, kdy se nejprve v Praze a poté i ve Zlíně začaly vyrábět pneumatiky. Dnes Mitas vlastní tři výrobní závody v České Republice, jeden v Srbsku a jeden USA v Charles City ve státě Iowa. Vedle těchto výrobních závodů je Mitas zastoupen ve 14 zemích prostřednictvím svých zahraničních poboček a má vlastní globální prodejní a distribuční síť. Vyrábí a distribuuje pneumatiky pod třemi značkami: vlastní obchodní značkou Mitas a Cultor a licencovanou značkou Continental.  Výroba a prodej pneumatik pro zemědělské a stavební stroje, vysokozdvižné vozíky a sportovní motocykly. Vlastními obchodními značkami společnosti jsou Mitas a Cultor. Letadlové pneumatiky.

Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

2005 2650 7213

2010 2243 7374

2014 2454 8922*

*2013

Název

Logo

Sídlo

AGC Automotive Czech a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony

Osada 33, 41801 Bílina, Chudeřice  člen koncernu AGC Group. Společnost AGC Automotive Czech a.s. vznikla před 19 lety  výroba bezpečnostních skel do automobilů

Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

2005 799 3751

2010 1482 3335

2014 1538 4274*

*2013

25

2.1.7.

Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating

Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A.

BISNODE Stability Rating Název skupiny

Ratingové hodnocení

Slovní popis

Vynikající

AAA AA A

Excelentní Vynikající Výborný

Dobré

BBB BB B

Rizikové

CCC CC C

Úpadky

D

Slovní popis skupiny

Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek

Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Zdroj: BISNODE

V odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků tvoří největší část (téměř 43 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny dobrých (s ratingem v intervalu BBB-B). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů nadprůměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 38 %, což je o 1,3 procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 42,6 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 0,1 procentních bodů více, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 0,4 procentních bodů více, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 1,7 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %.

26

Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 20%

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků

18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% AAA Zdroj: BISNODE

2.1.8.

AA

A

BBB

BB

B

CCC

CC

C

D

Další ukazatele stability odvětví

Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 3,30 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími velmi vysoká hodnota, která průměr ČR přesahuje o 2,35 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 1,31 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Plzeňském kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví ve Středočeském kraji. Následují Ústecký kraj, Praha a Olomoucký kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Jihomoravském kraji a v Libereckém kraji.

Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 8,0‰ 7,0‰

2009

6,0‰

2014

5,0‰ 4,0‰ 3,0‰ 2,0‰ 1,0‰

Liberecký kraj

Jihomoravský kraj

Karlovarský kraj

Vysočina

Plzeňský kraj

Jihočeský kraj

Zlínský kraj

Pardubický kraj

Královéhradecký kraj

Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

Praha

Ústecký kraj

Středočeský kraj

Celé odvětví

Celá ČR

0,0‰

Zdroj: BISNODE

27

Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,6 %. To je o 0,3 procentních bodů nad průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vzniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byla v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Jihomoravským krajem, Plzeňským krajem a Vysočinou. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Královéhradecký kraj, Zlínský kraj a především Ústecký kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními podprůměrně atraktivní.

2.10.

Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví

Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků pracuje ve Zlínském kraji, jedná se o téměř 14 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 12 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 10 % v Ústeckém kraji, více než 9 % ve Středočeském kraji a zhruba 8 % v Libereckém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 7 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi nízká.

Rozložení zaměstnaných z odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních minerálních výrobků do krajů

Praha; 3,9% Karlovarský; 4,2% Vysočina; 4,3%

Zlinský; 13,5%

Jihočeský; 5,0%

Kralovehradecký; 5,2%

Jihomoravský; 12,2%

Olomoucký; 5,5%

Pardubický; 5,8%

Ústecky; 9,8%

Plzeňský; 6,4% Stredočeský; 9,1%

Moravskoslezský; 6,6% Liberecký; 8,5%

Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních minerálních výrobků do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

28

To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a také právě Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam, kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 9,1 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy nízký (a tedy světle červená barva v mapě).

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních minerálních výrobků do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Zatímco geografická koncentrace je velmi nízká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky průměrná. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou velmi vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví ve Zlínském kraji, kde se lidé z odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 6,7 %, dále v Libereckém kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 5,9 %) a v Karlovarském kraji (4,1 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Moravskoslezském kraji (1,6 %) a

29

v Praze (0,7 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka.

Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Podíl zaměstnaných

Kraj

Podíl zaměstnaných

Zlínský

6,7%

Průměr ČR

2,7%

Liberecký

5,9%

Olomoucký

2,6%

Karlovarský

4,1%

Vysočina

2,5%

Ústecký

3,7%

Jihočeský

2,3%

Pardubický

3,2%

Středočeský

2,2%

Plzeňský

3,1%

Moravskoslezský

1,6%

Jihomoravský

3,0%

Praha

0,7%

Královéhradecký

2,8%

Kraj

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími).

Podíl zaměstnaných v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních minerálních výrobků na počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje podíl odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních minerálních výrobků na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

30

Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Výroba pryžových, plastových a ostatních minerálních výrobků průměrná, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví.

Index geografické exkluzivity odvětví

EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových…

velmi vysoká

Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana

vysoká

Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti…

nadprůměrná

Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

průměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních… Opravy a instalace strojů a zařízení a… Výroba strojů a zařízení

podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

nízká

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a… Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl

velmi nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti 0,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních minerálních výrobků ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků pracuje v jiném kraji než bydlí 3,1 % osob, což je o 2,8 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.

31

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1

Vývoj a struktura povolání

Nejčetnější skupinou povolání v odvětví je Obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81), kteří v roce 2014 tvořili čtvrtinu všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v odvětví Výroby pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků zaměstnáno 33,2 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v tomto odvětví jsou Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků (ISCO 9; 8 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 10,2 tisíc pracovníků), Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 82; 8 %; 10,1 tisíc pracovníků), Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů (ISCO 312+313+314+315; %; 8,7 tisíc pracovníků) a Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie (ISCO 73; 6 %; 8,6 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v odvětví Výroby pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že je struktura povolání v ČR i EU podobná, v ČR je však oproti EU vyšší zastoupení skupiny Montážní dělníci výrobků a zařízení.

Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% Ostatní 90% 80%

46,6% 54,2%

70%

Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů

60% 50% 40% 30%

6,5% 6,6%

Montážní dělníci výrobků a zařízení

7,6%

4,7% 4,5% 2,4%

7,7%

8,6%

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků

25,0%

25,6%

Obsluha stacionárních strojů a zařízení

ČR 2014

EU 28 2013

20% 10%

Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie

0%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

32

Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků jsou pracovníci Obsluhy strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu (ISCO 8142). V roce 2014 jich bylo v odvětví zaměstnáno 13,2 tisíce. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 9,3 tisíc Montážních dělníků ostatních výrobků (ISCO 8219) a 9,1 tisíc pracovníků skupiny Obsluha strojů a zařízení na výrobu skla, keramiky a stavebnin (ISCO 8181) a 8,4 tisíc pracovníků klasifikovaných jako Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 9329).

Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj

CZ-ISCO

Počet 2014 (tisíc)

Podíl na Vývoj od odvětví 20112011 2014

Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu

8142

13,2

9,8%

↓

Montážní dělníci ostatních výrobků

8219

9,3

6,9%

↓

Obsluha strojů a zařízení na výrobu skla, keramiky a stavebnin

8181

9,1

6,5%

↑

Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě

9329

8,4

7,7%

↓

Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže

8141

7,6

5,2%

↑

Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.2

Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je odvětví s podprůměrnou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o dvacáté nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v Potravinářském a tabákovém průmyslu dosáhl hodnoty 0,098, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. Podprůměrné hodnoty dosahuje profesní koncentrace v odvětví i na úrovni celé Evropské unie.

Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň koncentrace

Vzdělávání

1

velmi vysoká

Ubytování, stravování a pohostinství

2

velmi vysoká

Peněžnictví a pojišťovnictví

3

vysoká

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

4

vysoká

Doprava, skladování a poštovní činnosti

5

vysoká

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

6

vysoká

Zemědělství, lesnictví a rybolov

7

vysoká

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

8

vysoká

Stavebnictví

9

nadprůměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

10

nadprůměrná

Těžební průmysl

11

nadprůměrná

Zdravotní a sociální péče

12

průměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

13

průměrná

33

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

14

průměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

15

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin.

16

podprůměrná

Výroba dopravních prostředků

17

podprůměrná

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

18

podprůměrná

Veřejná správa a obrana

19

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků

20

podprůměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

21

nízká

Výroba elektrických a optických přístrojů

22

nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

23

nízká

Výroba strojů a zařízení

24

nízká

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n.

25

velmi nízká

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

26

velmi nízká

Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je odvětví s podprůměrnou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se toto odvětví z hlediska profesní exkluzivity umístilo sedmnácté v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,105 a mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. Jedná se tedy o odvětví, které není výhradním zaměstnavatelem určité profesní skupiny. Podprůměrná je profesní exkluzivita v odvětví i na úrovni celé Evropské unie.

Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014)

Zdravotní a sociální péče

1

Úroveň profesní exkluzivity velmi vysoká

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

2

velmi vysoká

Veřejná správa a obrana

3

velmi vysoká

Stavebnictví

4

velmi vysoká

Vzdělávání

5

vysoká

Zemědělství, lesnictví a rybolov

6

vysoká

Doprava, skladování a poštovní činnosti

7

vysoká

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

8

vysoká

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

9

nadprůměrná

Ubytování, stravování a pohostinství

10

nadprůměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

11

průměrná

Výroba dopravních prostředků

12

průměrná

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

13

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti

14

podprůměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

15

podprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

16

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků

17

podprůměrná

Odvětví

Pořadí

34

Výroba elektrických a optických přístrojů

18

podprůměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n.

19

nízká

Potravinářský a tabákový průmysl

20

nízká

Výroba strojů a zařízení

21

nízká

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

22

velmi nízká

Vydavatelské a mediální činnosti

23

velmi nízká

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

24

velmi nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

25

velmi nízká

Těžební průmysl

26

velmi nízká

Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.3

Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání

Ve Výrobě pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 48 % všech pracovníků v odvětví. Přibližně třetina pracovníků v tomto odvětví dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 10 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 8 % dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost odvětví Výroby pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je značně nižší, než ve zbytku ekonomiky. V posledních letech však vzdělanostní úroveň značně narostla, což ilustruje zdvojnásobení podílu vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v posledních 4 letech.

Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků v celé ekonomice 100%

5,3%

10,2%

90% 80%

18,0%

23,0%

31,1%

vyšší odborné a vysokoškolské

34,5%

70%

38,0%

60%

37,5%

středoškolské s maturitou

50% 40%

54,7%

středoškolské bez maturity

47,5%

30%

39,0% 20%

35,3%

10%

základní

8,9%

7,8%

5,0%

4,1%

2010

2014

2010

2014

ČR celkem

ČR celkem

0%

Výroba pryžových, Výroba pryžových, plastových a ostatních plastových a ostatních nekovových nekovových minerálních výrobků minerálních výrobků Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

35

Vzdělanostní úroveň pracovníků ve Výrobě pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků se pod průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie, kromě Rumunska. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v tomto odvětví hodnoty 94,1 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Výroby pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v tomto odvětví jen o málo vyšší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice.

Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 120%

100%

80%

60%

40%

20%

Malta

Portugalsko

Lucembursko

Kypr

Spojené Království

Švédsko

Nizozemí

Irsko

Dánsko

Itálie

Litva

Řecko

Belgie

Maďarsko

Lotyšsko

Slovinsko

EU28

Estonsko

Finsko

Francie

Česká republika

Německo

Bulharsko

Polsko

Španělsko

Slovensko

Chorvatsko

Rakousko

Rumunsko

0%

Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey

Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Výroby pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, který absolvovala pětina všech pracovníků v odvětví. S 12 % následuje obor Stavebnictví a inženýrské stavitelství. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků ve Výrobě pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků jsou Obecné vzdělání, Výroba a zpracování materiálů a Elektrotechnika a energetika.

36

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100%

6,8%

8,3%

Elektrotechnika a energetika

23,2%

Strojírenství, kovovýroba a metalurgie

9,1%

Stavebnictví a inženýrské stavitelství

90%

16,8% 80%

70%

15,1%

60% 13,8%

Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo)

50% 9,7%

40%

8% 30%

59,5%

Motorová vozidla, lodě a letadla Ostatní

20% 29,7% 10%

0% SŠ bez maturity

SŠ s maturitou

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.4

Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístilo jako patnácté v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v tomto odvětví lze tedy hodnotit jako průměrnou.

Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014)

Pořadí

Vzdělanostní koncentrace odvětví

Stavebnictví

1

velmi vysoká

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

2

velmi vysoká

Výroba kovů a kovodělných výrobků

3

velmi vysoká

Ubytování, stravování a pohostinství

4

velmi vysoká

Výroba strojů a zařízení

5

vysoká

Zdravotní a sociální péče

6

vysoká

Těžební průmysl

7

vysoká

Zemědělství, lesnictví a rybolov

8

vysoká

Odvětví

37

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

9

nadprůměrná

Doprava, skladování a poštovní činnosti

10

nadprůměrná

Vzdělávání

11

nadprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

12

nadprůměrná

Výroba dopravních prostředků

13

průměrná

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

14

průměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků

15

průměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

16

průměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

17

podprůměrná

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

18

podprůměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

19

podprůměrná

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

20

nízká

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

21

nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

22

nízká

Vydavatelské a mediální činnosti

23

velmi nízká

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

24

velmi nízká

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

25

velmi nízká

Veřejná správa a obrana

26

velmi nízká

Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je odvětví s velmi nízkou exkluzivitou vzdělávání. Toto odvětví tedy není výhradním zaměstnavatelem určitého oboru a stupně vzdělání, ale jsou v něm v zaměstnání absolventi s různými obory a stupni vzdělání.

Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň vzdělanostní exkluzivity

Zdravotní a sociální péče

1

velmi vysoká

Vzdělávání

2

velmi vysoká

Veřejná správa a obrana

3

vysoká

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

4

vysoká

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

5

vysoká

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

6

vysoká

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

7

nadprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

8

nadprůměrná

Doprava, skladování a poštovní činnosti

9

nadprůměrná

Stavebnictví

10

nadprůměrná

Zemědělství, lesnictví a rybolov

11

průměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

12

průměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

13

podprůměrná

38

Těžební průmysl

14

podprůměrná

Ubytování, stravování a pohostinství

15

podprůměrná

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

16

podprůměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

17

podprůměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

18

nízká

Potravinářský a tabákový průmysl

19

nízká

Výroba dopravních prostředků

20

nízká

Výroba kovů a kovodělných výrobků

21

nízká

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

22

velmi nízká

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

23

velmi nízká

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

24

velmi nízká

Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků

25

velmi nízká

Výroba strojů a zařízení

26

velmi nízká

Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.5

Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví

Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je indikátor flexibility o něco vyšší než 1, což znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k mírně nadprůměrně flexibilním.

39

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků méně než pětina z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v tomto odvětví. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, mírně podprůměrný.

40

Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Vzdělávání Stavebnictví

50,0% 43,2% 39,3% 38,9%

Ubytování, stravování a pohostinství Těžební průmysl Výroba dopravních prostředků Doprava, skladování a poštovní činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Veřejná správa a obrana

35,8% 34,9% 33,3% 27,8% 25,6% 25,2% 24,6%

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Potravinářský a tabákový průmysl Zemědělství, lesnictví a rybolov Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků

23,4% 22,0% 21,1% 20,3% 19,2% 18,7%

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba kovů a kovodělných výrobků Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů

17,7% 17,2% 16,4% 14,8% 13,6% 13,0%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Vydavatelské a mediální činnosti

11,9% 9,3% 7,1%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (přes 45 %), což je mezi odvětvími spíše nadprůměrný podíl. Výrazné jsou také podíly těch, kteří přicházejí z jiné odvětvové skupiny (26 %). Pouze 6 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny a 9 % je absolventů škol.

41

Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví

10%

14%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské,… 3% Veřejná správa a obrana

6%

Zemědělství, lesnictví a rybolov Doprava, skladování a poštovní činnosti

11%

Výroba elektrických a optických přístrojů

4%

Těžební průmysl

5%

30%

8%

Výroba kovů a kovodělných výrobků

8%

Peněžnictví a pojišťovnictví

8%

Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

18%

Profesní, vědecké a technické činnosti… Zdravotní a sociální péče

8%

28%

11%

39% 37% 8%

36% 10%

15%

31% 29%

36%

28%

28% 22%

16% 14%

28%

20%

27%

31%

46% 20%

33%

13%

25% 16%

36%

24%

10%

Opravy a instalace strojů a zařízení a… 5% 0%

39%

12%

24%

25%

8%

11%

10% 12%

22%

40%

18%

43%

17%

41%

13%

10%

23%

8%

41%

10%

40%

Vydavatelské a mediální činnosti 3%

42%

18% 13%

17%

43%

15%

9%

19%

Umělecké, sportovní, zábavní a další… 5%

44% 8%

19%

31%

9%

Vzdělávání

6%

31%

4%

Telekomunikační a informační…

44%

11%

5%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

45%

17% 15%

33%

5%

Výroba dopravních prostředků

15%

12%

22%

Chemický, farmaceutický a rafinérský… 5%

45%

8%

16%

45%

14%

10% 35%

12%

Celkem

16%

27%

Dřevozpracující, papírenský a… 6% Velkoobchod, maloobchod a opravy…

9%

14%

46%

16% 7%

26%

9%

46%

21% 11%

22%

Výroba pryžových, plastových a… 6%

52%

25%

22%

11%

Ubytování, stravování a pohostinství

63% 17%

6%

18%

6%

6%

7%

17%

4%

Potravinářský a tabákový průmysl

6%

20%

11% 40%

60%

27% 14%

24% 80%

100%

změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, z jiného odvětví a také z jiné neaktivity než vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, Výroba kovů a kovodělných výrobků a Stavebnictví. V odchodech z odvětvové skupiny Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků jsou skupiny příchodů a odchodů z větší části odlišné. Blízký je podíl skupin příchodů z a odchodů do jiných odvětvových skupin. Podíl odchodů do důchodů patří k průměrným. 30 % osob odchází do jiných odvětvových skupin, nejčastěji do odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, Stavebnictví a do odvětvové skupiny Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde nezařazený.

42

Odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků: Příchody a odchody

přišli do odvětví

odešli z odvětví

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

9,1%

8,0%

z toho:

z toho:

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 5,9%

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 6,9%

přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví 25,5%

odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 29,8%

Výroba dopravních prostředků

2,8%

Výroba dopravních prostředků

3,2%

Výroba kovů a kovodělných výrobků

2,4%

Stavebnictví

3,2%

Stavebnictví

2,4%

Ubytování, stravování a pohostinství

2,4%

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

1,7%

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků

2,8% 2,4% 2,4%

přišli ze vzdělávání (ze školy) 8,7%

odešli do vzdělávání (do školy) 2,8%

přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 15,0%

odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 28,2%

přišli z nezaměstnanosti 44,8%

z toho odešli do důchodu 17,7% odešli mezi nezaměstnané 32,3%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

43

3.6

Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku

3.6.1 Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je s průměrným věkem 41,3 let osmou nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 1,2 roku méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 2,8 let, což je mírně pomalejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let).

Průměrný věk a jeho změna v odvětvích

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

44

Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků mezi zaměstnanými jen 1,0 % osob starších 60 let, nyní je to již 5,0 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku 5059 let. Zatímco v roce 2000 tvořil 18,3 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 20,3 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořil ještě 26,1 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 15,9 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 7 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o tři procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná. V odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří téměř 67 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 10 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR. 3.6.2 Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších – srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským a magisterským vzděláním.

Vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Absolventi z posledních 5 let

Osoby 55+

Rozdíl (absolventi – osoby 55+) (v proc. bodech)

ZŠ a nižší

4,1%

14,8%

-10,7

SŠ bez MZ

27,3%

49,4%

-22,0

SŠ s MZ

39,1%

28,1%

11,1

VOŠ a konzervatoř

8,8%

0,0%

8,8

Bakalářské

5,4%

0,1%

5,2

Magisterské

15,3%

7,4%

7,9

Doktorandské

0,0%

0,3%

-0,3

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Motorová vozidla, lodě a letadla, který absolvovalo 6,9 % nedávných absolventů a 6,2 % osob ze skupiny starších 55 let. Docela nízký rozdíl byl také u oboru Stavebnictví a inženýrské stavitelství (9,1 % u nedávných absolventů a 11,6 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Obecné vzdělání z 17,1 % u skupiny starších na 5,4 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Management a správa: z 0,3 % u starších 55 let na 9,8 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 2. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let.

45

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Tabulka obsahuje 90 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

46

4

Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví

Zatímco předchozí kapitoly analyzovaly charakteristiky lidí, kteří na konkrétních pracovních pozicích v odvětví skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví specifikujeme na základě požadované úrovně vzdělání pracovníků, prostřednictvím požadavků kladených na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Dále posuzujeme úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání. Další rozšíření pak představují charakteristiky pracovní orientace pracovních míst a charakteristiky pracovních hodnot.

4.1

Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání

Nejprve srovnáme pro odvětvovou skupinu Výroba pryžových, plastových a ostatních minerálních výrobků skutečnou a nejvhodnější úroveň vzdělání na pracovních místech. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce osob se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými z odvětví více než 49 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je více než 32 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 10 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (74 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 13 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je vyšší požadavek maturitního vzdělání. To je požadováno u 61 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 29 procentních bodů.

Struktura zaměstnaných podle vzdělání: skutečná a požadovaná úroveň

8,6%

1,3%

Skutečné vzdělání

49,0%

32,4%

7,4% 1,3% 1,7%

2,9% Požadované vzdělání

24,6%

61,5%

5,7% 3,5%

0%

10%

20%

Základní 30% 40% 50% 60% 70% 80% Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6)

90%

100%

Zdroj: PIAAC, Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

47

Požadavky pracovního místa je možné posuzovat na základě průměrné délky vzdělání pracovníků a srovnáním skutečné délky vzdělání s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější, zjistit případný nesoulad. Skutečná doba vzdělání osob v odvětvové skupině Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků činí podle výsledků z průzkumu PIAAC v ČR 12,6 roku, což je pod průměrnou hodnotou za všechna odvětví v ČR přibližně o 0,8 roku. V EU je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví také pod průměrem celé EU. Oproti průměru je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví v EU nižší přibližně o 0,7 roku. Kvalifikační požadavky jsou však dány požadovanou úrovní vzdělání, zde posuzovanou podle požadované délky vzdělání. V případě odvětvové skupiny Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků činí v ČR průměrná délka požadovaného vzdělání 11,9 roku, což je o 1,0 rok méně, než je průměrná požadovaná délka vzdělání v ČR. V porovnání se skutečnou délkou vzdělávání je ta požadovaná nižší přibližně o 0,7 roku. V porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky je v odvětvové skupině Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků osmá nejnižší úroveň skutečného i požadovaného vzdělání.

4.2

Požadavky kladené na pracovní místo

Požadavky pracovního místa: Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Míra ovlivňování ostatních

Míra plánování

Míra nezávislosti

Schopnost dalšího učení

ČR Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků ČR všechna odvětví EU Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků EU všechna odvětví Graf srovnává požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC (míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti, využití schopnosti dalšího učení) pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků ve srovnání odvětví mezi podprůměrné. Je tomu tak u všech sledovaných kategorií, nejblíže průměru všech odvětví je míra plánování. Velmi podobné je to také v případě EU,

48

včetně relace jednotlivých charakteristik odvětví vůči celkovému průměru EU. Ve vztahu k EU je úroveň požadavků v české skupině odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků vyšší s výjimkou kategorie „míra ovlivňování ostatních“.

4.3

Využití dovedností v práci

Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků nižší, nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, kde se hodnota nejvíce blíží průměru za všechna odvětví. Obdobné je to u této odvětvové skupiny také v průměru za EU. Navíc hodnoty jsou podobné v ČR i EU u všech sledovaných kategorii. Také celkové relace využívání sledovaných dovedností v odvětví vůči průměru všech odvětví je v ČR a EU obdobné, pouze u průměru EU se úroveň četnosti počítání v tomto odvětví dostává na celkovou průměrnou hodnotu za všechna odvětví EU.

Využití dovedností v práci: Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Četnost čtení

Četnost psaní

Četnost počítání

Používání informačních technologií

ČR Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků ČR všechna odvětví EU Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků EU všechna odvětví Graf srovnává četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání a používání informačních technologií), pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.4

Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy

Oproti míře využívání výše uvedených dovedností na pracovních místech stojí na druhé straně skutečná úroveň dovedností zaměstnaných, která zde reprezentuje míru využívaných dovedností na pracovních místech tohoto odvětví. V průměru za všechna odvětví jsou na tom naši pracovníci lépe oproti průměru

49

EU v dovednostech numerických. Ve čtenářských dovednostech jsme na tom mírně hůř než průměr EU, avšak v dovednosti řešit problémy je celkový průměr ČR znatelně nižší. Relace úrovní dovedností pracujících v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků vůči průměru za všechna odvětví je obdobná u pracujících v ČR i v průměru za celou EU. V obou případech jsou úrovně kompetencí v tomto odvětví nižší, než činí průměr za všechna odvětví. Odstup od průměru je u čtenářských dovedností vyšší v EU, než je tomu v ČR, v dovednosti řešit problémy je to podobné. Ve srovnání úrovně kompetencí pracovníků tohoto odvětví u nás a v průměru za EU jsou u nás vyšší úrovně čtenářských a matematických dovedností, u matematických dovedností a dovedností řešit problémy je to v ČR a EU obdobné.

Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy pracovníků odvětvové skupiny: Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 290 285 280 275 270 265 260 255 Čtenářská dovednost

Numerická dovednost

Dovednost řešit problémy

ČR Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků ČR všechna odvětví EU Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků EU všechna odvětví Graf srovnává úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.5

Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání

Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a také mírně nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností. Pouze v těchto dvou kategoriích převyšují průměr za všechna odvětví, ať se jedná o důležitost nebo o náročnost. Ve všech ostatních kategoriích jsou hodnoty pod průměrem za všechna odvětví. Jako u všech jsou také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, a také kompetence sociální i metodologické, ačkoli úroveň kognitivních dovedností a komunikace v mateřském jazyce je hodnocena výše (ať již v dimenzi důležitosti nebo náročnosti).

50

Úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání v odvětvové skupině Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kompetence

Znalosti

důležitost: odvětví

úroveň: odvětví

důležitost: ČR

úroveň: ČR

Schopnost se dále učit

Numerické dovednosti a základy STEM

Komunikace v mateřském jazyce

Praktické dovednosti

Kognitivní dovednosti

Podnikání, administrativa a řízení

Služby

Zdravotnictví a sociální péče

Technické obory, výroba a stavebnictví

Přírodovědní obory*

Společenské obory, obchod a právo

Humanitní obory a umění

Vzdělání a výchova

Metodologické schopnosti

Sociální schopnosti

Osobnostní schopnosti

0%

Dovednosti

Graf srovnává úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O-Net. Zdroj: O-NET

4.6

Pracovní hodnoty a orientace

Ačkoli jsou pracovní orientace vázány především na vykonávané profese, rovněž odvětví má určité charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků a projevují se i určité charakteristické osobnostní rysy. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická spíše podprůměrná úroveň u všech aspektů s výjimkou jedné, pouze podpora je mírně nadprůměrná. Aspekt nezávislosti má mezi odvětvími jednu z nejnižších hodnot, k nejnižším patří také uznání, úspěch a vztahy.

51

Pracovní hodnoty Úspěch

80% 60% Pracovní podmínky

Nezávislost

40% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků Průměr za všechna odvětví

20% 0%

Podpora

Uznání

Vztahy

Zdroj: O-NET

V charakteristikách pracovní orientace jsou hodnoty odvětvové skupiny Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků v něčem značně nadprůměrné a v něčem naopak nadprůměrné. K nejvyšším mezi všemi odvětvími patří hodnota u aspektu realističnosti, naopak k nejnižším v aspektu podnikavosti a sociálnosti.

Pracovní orientace Kreativita

80% 60% Sociálnost

Konvenčnost

40% 20% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků

0%

Průměr za všechna odvětví Realističnost

Podnikavost

Investigativn ost

Zdroj: O-NET

52

4.7

Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví

Obrázek na následující straně ukazuje požadavky na vzdělání v pěti nejčastějších skupinách povolání, v nichž pracují osoby zaměstnané v odvětvové skupině Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků. Výběr je proveden podle nejčastějších profesí v ČR. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak rozdíly u jednotlivých profesí jsou obvykle velmi malé. Je zřejmé, že na úroveň požadovaného vzdělání ve skupinách povolání má zásadní vliv obsazení těchto povolání pracovní silou se skutečnou současnou úrovní dosaženého vzdělání. Je to zřejmé z porovnání na úrovni jednotlivých zemí a plyne to i ze srovnání situace v ČR a v průměru za EU. Vyšší podíl osob s nižším středním, příp. i primárním vzděláním v jednotlivých profesích ukazuje, že v určitém podílu případů je taková úroveň vzdělání dostatečná, a pak také požadovaná úroveň není deklarována jako vyšší. Obdobné je to na druhé straně u terciárního vzdělání: vyšší podíl osob s nějakou úrovní terciárního vzdělání zase evokuje požadavek, aby určitá část pracujících měla takovou úroveň vzdělání. Tak v ČR pro největší skupinu povolání odvětvové skupiny Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, kterou je skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení, je vyžadováno z téměř 60 % středoškolské vzdělání a pro téměř 40 % zaměstnaných stačí nižší vzdělání; u průměru za EU je podíl osob s nižším než maturitním vzděláním vyšší než u nás, je to více než polovina zaměstnaných, avšak u více než 6 % zaměstnaných je vyžadováno vzdělání terciární. A obdobné je to v dalších nejčastějších skupinách povolání této odvětvové skupiny. Největší podíl terciárně vzdělaných je vyžadován ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů a Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie, v ČR u obou skupin povolání asi 15 %, v průměru za EU je to téměř 35 %.

53

Nejčastější skupiny povolání a požadované vzdělání: Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků Obsluha stacionárních strojů a zařízení

podíl skupiny povolání v odvětví 25,0%

ČR

25,6%

EU

40%

60%

52% 0%

10%

20%

42% 30%

40%

50%

60%

6%

70%

80%

90%

100%

Vyučení bez maturity, nižší sekundární, primární Vyšší sekundární, postsekundární (ne terciární) Terciární (bakalářské, vyšší odborné) Terciární (magisterské, doktorské) Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a

7,7%

ČR

8,6%

EU

64%

36% 2% 76%

22% 1%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Montážní dělníci výrobků a zařízení 1%

7,6%

ČR

2,4%

EU

43%

56%

52% 0%

10%

20%

47%

30%

40%

50%

60%

70%

1% 80%

90%

100%

Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 6,6%

ČR

9%

14%

76%

1% 4,5%

EU

24% 0%

10%

41% 20%

30%

40%

9%

25% 50%

60%

70%

80%

90%

100%

Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a 6,5%

ČR

4,7%

EU

35%

65%

32%

58%

8% 2%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Zdroj: VŠPS, ELFS, výpočty SVP

54

5

Shrnutí

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Jedná se o mezinárodně vysoce otevřené odvětví (podíl produkce na vývozu), jehož velká část produkce končí na zahraničních trzích. Z hlediska počtu pracujících je odvětví relativně menší a jeho podíl na zaměstnanosti České republiky se v minulých patnácti letech snížil. V roce 2000 představoval podíl pracujících v odvětvové skupině Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků necelá 3 %, v současnosti je to přibližně 2,7 % všech zaměstnaných v ČR. Počet zaměstnaných osob v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků mezi lety 2000 a 2008 vykazoval rostoucí trend a v roce 2008 zaměstnanost v odvětví dosáhla svého maxima (162 tisíc zaměstnaných osob). Zaměstnanost v odvětví poměrně citlivě reagovala na ekonomickou recesi po roce 2008 a došlo k poměrně výraznému poklesu počtu pracovníků v odvětví. V roce 2014 dosáhl počet zaměstnaných osob v odvětví hodnoty 133 tisíc. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 136 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále spíše stagnovat. Podíl zaměstnaných v odvětví je poměrně nerovnoměrně rozdělen po celé České republice. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou velmi vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví ve Zlínském kraji, kde se lidé z odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 6,7 %. Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Moravskoslezském kraji (1,6 %) a v Praze (0,7 %). Naprostá většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroby pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 6,9 %. Tato úroveň je vyšší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v tomto odvětví 39,8 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroby pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. To vyplývá také z analýzy změn zaměstnání. Změny zaměstnání jsou z hlediska zaměstnaných v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků ve srovnání s mnoha dalšími odvětvími méně problematické. Více zaměstnaných najde jinou práci, než kolik přejde mezi nezaměstnané. V tomto indikátoru se řadí odvětví mezi 26 odvětvími na desáté místo. Mírně podprůměrná je pozice odvětví podle toho, jaký je z těch, kteří mění práci, podíl, kteří zůstávají ve stejném odvětví: s 19 % se odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků řadí mezi odvětvími na 17. místo, což znamená, že vazba zaměstnaných na toto odvětví je podprůměrná. Příchody osob z jiných odvětví jsou nejčastější z odvětví Výroba dopravních prostředků, Výroba kovů a kovodělných výrobků, Stavebnictví, Ubytování, stravování a pohostinství a Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. Na druhé straně jsou odchody do jiných odvětví – tady se však skupiny odvětví z velké části opakují a nejčastější odchody jsou do odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, Stavebnictví, Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n., Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba kovů a kovodělných výrobků. Z hlediska stability odvětví a jeho rizikovosti s uvážením chování subjektů, které v odvětví působí, se ukazuje jasná skutečnost: podle ratingového modelu BISNODE je struktura subjektů z hlediska rizika

55

úpadku (na základě plnění závazků v rámci obchodního styku) horší, než činí průměr za celou ekonomiku v České republice, stejně tak z hlediska analýzy vzniklých a zaniklých společností je odvětví mírně horší než je průměr ČR. Z hlediska počtu subjektů, na něž byl v roce 2014 vyhlášen konkurz, je toto odvětví ve srovnání s ostatními odvětvími ekonomiky velmi rizikové. Nejčetnější skupinou povolání v odvětví je Obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81): v roce 2014 jich v odvětví bylo zaměstnáno 33,2 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 10,2 tisíc Pomocných a nekvalifikovaných pracovníků kromě uklízečů a pomocníků (ISCO 9), 10,1 tisíc Montážních dělníků výrobků a zařízení (ISCO 82), 8,7 tisíc Technických a odborných pracovníků v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů (ISCO 312+313+314+315) a 8,6 tisíc Pracovníků v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie (ISCO 73). Na pracovních místech tohoto odvětví pracuje 49 % osob se středoškolským vzděláním bez maturity, asi 32 % osob s maturitou a 10 % osob s nějakou formou terciárního vzdělání (nejvíce s magisterským: přes 7 %, s bakalářským 1,3 % a 1,3 % s vyšším odborným vzděláním). Zbytek, přes 8 % osob, má vzdělání základní. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je požadavek maturitního vzdělání u téměř dvou třetin osob, což představuje rozdíl 29 procentních bodů. V podílu terciárního vzdělání k žádné znatelné odlišnosti mezi skutečným a požadovaným vzděláním nedochází. Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Výroby pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, který absolvovala pětina všech pracovníků v odvětví. S 12 % následuje obor Stavebnictví a inženýrské stavitelství. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků ve Výrobě pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků jsou Obecné vzdělání, Výroba a zpracování materiálů a Elektrotechnika a energetika. Ovšem výrazné odlišnosti jsou mezi mladými a staršími pracovníky odvětví. U mladších pracovníků (nedávných absolventů) sice také převládá obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (téměř 15 %), avšak oproti starším pracovníkům v odvětví je to o 8 procentních bodů méně absolventů s tímto oborem vzdělání. Naopak téměř o 10 procentních bodů více je v odvětví mladých absolventů oboru Management a správa a o 7,5 procentního bodu více mladých absolventů oboru Elektronika a automatizace. To se postupně projeví na zastoupení oborů vzdělání v odvětví i přesto, že odvětvová skupina stárne. Průměrný věk zaměstnaných odvětvové skupiny Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků roste pomaleji, než činí průměr všech zaměstnaných v české ekonomice, avšak se 41 lety je průměrný věk necelé dva roky nižší než je průměr za ČR. Ve struktuře zaměstnaných podle věku došlo v odvětví k výraznému posunu: zatímco v roce 2000 byly mezi zaměstnanými pouhé 1 % osob starších 60 let, nyní je to již 5 %, zvětšila se také skupina osob mezi 50 a 59 lety (v roce 2000 jich bylo 18 %, nyní je jich více jak 20 %). Nejvýraznější je však úbytek ve skupině nejmladších: v roce 2000 bylo zaměstnaných do 30 let 26 %, nyní je jich jen 16 %. Kvalifikační profil odvětví je dán nejen vzděláním, ale také dalšími požadavky na pracovních místech. Ve všech charakteristikách pracovních míst v odvětvové skupině Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků lze sledovat zaostávání za průměrem za všechna odvětví. Nejvíce se průměru za všechna odvětví blíží hodnota četnosti počítání. I z měření skutečných dovedností pracovníků se ukazuje, že pracující v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků v měřených dovednostech zaostávají za průměrem všech pracujících. Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Velkoobchod Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je charakteristická nadprůměrná důležitost i úroveň znalostí v oblasti technických oborů a také mírně nadprůměrná úroveň v případě praktických dovedností. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická spíše podprůměrná úroveň u všech aspektů pracovních hodnot s výjimkou jedné, pouze podpora je mírně nadprůměrná. Aspekt nezávislosti má mezi odvětvími jednu z nejnižších hodnot, k nejnižším patří také uznání, úspěch a vztahy. Co se týče charakteristik pracovní orientace, k nejvyšším ve srovnání se všemi odvětvími patří aspekt realističnosti, naopak nejnižší hodnota je u aspektu sociálnosti a podnikavosti. Odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je velmi propojené s dalšími odvětvími zpracovatelského průmyslu, především automobilového, elektrotechnického,

56

stavebnictví, strojírenství a výrobou obalů. Závislost na odběratelích a vývojových tendencích v těchto odvětvích determinuje budoucnost odvětví samotného. Díky lepším nabízeným vlastnostem plastů ve srovnání s tradičními materiály (kov, dřevo) v posledních letech velmi dynamicky roste intenzita využívání pryžových a plastových výrobků, a to jak u zboží pro finální spotřebu, tak i u výrobní spotřeby. Díky stále silnějšímu důrazu společnosti na koncept trvale udržitelného rozvoje sílí tlaky na snižování emisí a energetické zátěže v automobilovém průmyslu, což opět vede k zvyšování poptávky po odolných, plnohodnotných plastových dílech s důrazem na individualizaci výroby. Ve stále větší míře se plasty a kompozity využívají také v leteckém průmyslu, při konstrukci chemických a energetických strojů a zařízení a výrobních strojů. Další vlastnosti plastů, jako je zdravotní nezávadnost, sterilita a výhodný poměr mezi užitnými vlastnostmi a cenou, jsou významným faktorem širokého uplatnění plastů v medicíně. Dalším významným segmentem udávajícím trendy ve výrobě plastů jsou plastové obalové materiály. V současném vysoce konkurenčním prostředí globálního trhu tak úspěch zboží významně ovlivňuje právě jeho obal. Plastové obalové materiály s novými funkčními vlastnostmi umožňují špičkový design, chrání zboží, zajišťují jakost, snižují pracnost a v konečné fázi realizují přidanou hodnotu. Jeden z trendů v této oblasti představují smrštitelné fólie, další vývoj směřuje ke snížení tloušťky, zlepšení transparence a potiskovatelnosti. Velkou perspektivu skýtá také nová generace obalových materiálů, tzv. inteligentní a aktivní obaly, jež jsou schopny aktivně ovlivňovat vlastnosti uchovávaných objektů (nejčastěji právě potravin) a komunikovat se spotřebitelem. Tuzemští výrobci pryžových a plastových výrobků se tak musejí postupně vyrovnávat s větším důrazem kladeným na ekologičnost v rámci celého životního cyklu výrobků, jde především o oblast nakládání s odpady. Oproti konvenčním plastům, vyráběným nejčastěji z ropy, se nabízí alternativa v podobě bioplastů. Tyto materiály jsou v současné době atraktivní především díky své přirozené biologické odbouratelnosti. Odvětvová skupina Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je i přes důsledky hospodářské krize poměrně perspektivní odvětví, které je mezinárodně vysoce konkurenceschopné. Další rozvoj odvětví i rozvoj obsahu práce většiny profesí tohoto odvětví bude ovlivněn pokračujícím rozvojem automatizace, elektronizace, rozvojem nanotechnologií (především ve výrobě plastů) a především vývojem v nejdůležitějších odběratelských odvětvích (automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, stavebnictví, strojírenství, potravinářský průmysl a další).

57