Č í s l o 3 9 | R o čn í k X V I I I
Č T R N Á C T I d e n í k S k u p in y Č e s k é d rá h y
2 7. Ř Í J N A 2 0 1 1 | C e na 1 2 Kč
sloupek
Nepotřebné budovy zatěžují náš rozpočet Přes 240 milionů zaplatí každý rok České dráhy za údržbu, opravy a ostrahu nemovitého majetku, který nepotřebují. Bývalé sklady, drážní domky, bytové domy i pozemky, pro které dráhy nemají využití, zbytečně zatěžují rozpočet Českých drah. Z tohoto důvodu si naše společnost chce ponechat jen nádražní budovy, klíčové administrativní objekty, depa a související pozemky.
Milan Matzenauer náměstek gen. ředitele ČD pro správu majetku
Zbytek majetku nabídneme k prodeji. Celkem se jedná o 4 500 budov a 14 tisíc pozemků. Stanovit skutečnou tržní hodnotu zbytného majetku, vypracovat prodejní strategii a následně i zajistit samotný prodej by měl strategický partner, na kterého jsme vyhlásili výběrové řízení. Hledáme konsorcium firem tvořené renomovanou mezinárodní realitní kanceláří a subjekty z oblasti finančního poradenství a řízení projektů. Jméno vítěze výběrového řízení by mělo být známé příští rok v únoru, hned potom chceme zahájit samotný prodej. Předpokládáme, že jako výhodnější bude prodej v tzv. balíčcích, tedy nikoli jednotlivě, ale po celcích. Snížíme tak i riziko, že kupci skoupí jen atraktivní nemovitosti. K podobnému prodeji nepotřebných nemovitostí před časem přistoupily například i Německé spolkové dráhy. Obecně tedy platí: nemá smysl vynakládat desítky milionů korun, které potřebujeme jinde. Jistě tedy bude rozumnější, když nepotřebné budovy prodáme a utržené peníze investujeme do oprav zbývajícího majetku.
Výměna tiskáren
zrychlí a zlevní vydání jízdenek
POPRVÉ NOVĚ. Na pražském hlavním nádraží již někteří cestující Českých drah dostávají jízdní doklady na termopapíru s ochranným kódem.
FOTO MICHAL MÁLEK
Už žádné rachocení jehliček ve starých tiskárnách u osobních pokladen a v ČD centrech. České dráhy chystají kompletní obměnu přístrojů, které slouží k tisku jízdních dokladů. Ve srovnání s jehličkovými se jedná o nehlučné a výrazně levnější tiskárny, které budou využívat termopapír. Zvýší se tak rovněž ochrana dokladů proti padělání.
V
ětšina stávajících tiskáren na osobních pokladnách Českých drah slouží už déle než 10 let. Náklady na jejich provoz rostou, zatímco jejich technické schopnosti klesají. Jinými slovy: technicky i morálně zastarávají. I z tohoto důvodu se národní dopravce rozhodl pro radikální výměnu všech tiskáren ve své síti – za moderní a levnější.
VÝHODY termotiskáren Nově pořizované termotiskárny jsou výrazně levnější než dosud používané jehličkové. Cena se pohybuje na třetinové úrovni! ¢ Jízdní doklady na termopapíru s tzv. aztéckým kódem se obtížněji padělají. ¢ Díky větší rychlosti budou cestující plynule odbaveni. ¢ Menší rozměry přístrojů znamenají pro pokladní úsporu místa. ¢ Snížení hlučnosti tiskáren zlepší pracovní podmínky zaměstnanců ČD. ¢ Výměna tiskáren umožní sjednocení stávajících tiskopisů ve vnitrostátní přepravě. ¢
Aztécký kód proti domácím podvodníkům
Projekt bude stát zhruba 20 milionů korun, ale je nutno si uvědomit, že tento krok je stejně nutný vzhledem k prošlé životnosti stávajících tiskáren. Technická podpora starých přístrojů, které se již ani nevyrábějí, tak končí. Národní dopravce navíc využívá tento krok k úpravě vnitrostátních jízdních dokladů. Ty budou doplněny tiskem tzv. aztéckého kódu, který poslouží jako bezpečnostní prvek a výrazně ztíží padělání. Tiskopis se přizpůsobí formátu aktuálně použí-
Zkušební provoz na pražském hlavním nádraží
V současné době se testuje v Praze na hlavním nádraží mezinárodní tiskárna, která disponuje třemi tiskovými médii: pro vnitrostátní tiskopis, mezinárodní tiskopis a pro administrátorský tisk, na který jsou mimo jiné na požá-
Měsíc nápadů o nákladech
P
vanému v automatech i mezinárodní dopravě. Kvůli aztéckému kódu však bude delší o dva centimetry. Mimochodem – toto bezpečnostní opatření vychází ze standardů UIC a cestující v ČR se s ním mohli setkat při nákupu na eShopu Českých drah. Jehličkové tiskárny by aztécký kód neuměly kvalitně vytisknout, takže vlakové čety by měly problémy při kontrole jízdních dokladů na čtecím zařízení. POP zařízení budou samozřejmě s novým ochranným prvkem počítat.
dání cestujícího tištěny i informace o spojení. Tiskárna ve spolupráci s odbavovacím zařízením UNIPOK si sama po zadání informací o jízdě „natáhne“ do tiskové hlavy příslušný tiskopis. Lze tedy říci, že Českým drahám se podařilo integrovat všechny používané tisky v osobní pokladně do jedné tiskárny. Současně probíhá i testování tiskáren pro vnitrostátní pokladny. U nich bude tisk zaveden jen na jediné tiskové médium společné i se shora zmiňovanou tiskárnou v mezinárodní pokladně. Osvědčí-li se tyto tiskárny jak v mezinárodních, tak i ve vnitrostátních pokladnách, České dráhy přistoupí koncem tohoto roku a začátkem roku příštího k nahrazení všech stávajících jehličkových tiskáren vybranými termotiskárnami. České dráhy se tak v tomto směru stanou průkopníkem v zemích postkomunistické Evropy. Martin Navrátil, adolf mazurka
Cargo má letos přepravit 75 milionů tun zboží
Č
o úspěchu pilotního programu Měsíc nápadů, který v rámci programu Systém trvalého zlepšování probíhal letos na přelomu května a června, přicházejí České dráhy s další etapou. Tentokrát se pozornost zaměřuje na nápady, které pomohou snížit náklady v osobní dopravě v roce 2012 (na jaře byla tématem Spokojenost cestujících). Pod heslem „Šetřit neznamená jen škrtat“ budou mít možnost všichni zaměstnanci mateřské společnosti ČD zaslat svůj návrh či podnět od 1. do 30. listopa-
du a stejně jako v případě pilotního projektu zúročit své praktické zkušenosti. Pokud jste zaměstnancem ČD a víte, jak dosáhnout úspor v oblasti osobní dopravy, zapište svůj návrh do Karty nápadů a přispějte tak ke zlepšení naší společnosti. Více informací na intranetových stránkách seznam.cd.cz nebo na e-mailu
[email protected]. O tom, jaké konkrétní nápady zaměstnanců uspěly na jaře, vás budeme informovat v jednom z příštích čísel Železničáře.
Zachránili životy a zabránili škodám
Nákladní logistické centrum v Lovosicích
Švýcarská vozidla přicházejí do Česka
Zkrátit zpoždění lze i se starou lokomotivou
Oslavovali jsme první vlak do Přerova
Kdo ze zaměstnanců Českých drah dostal letos ocenění u příležitosti Dne železnice?
Podívali jsme se, jak se pracuje v největším kontejnerovém terminálu v severních Čechách.
Motorové vozy od firmy Stadler přinášejí lepší kvalitu cestujícím na regionálních tratích.
Většina strojvedoucích se snaží o maximální rychlost, aby zkrátili jízdní dobu. Někteří ale ne.
Před 170 lety byl otevřen další významný úsek Severní dráhy císaře Ferdinanda.
STRANA 2
VÁCLAV RUBEŠ
STRANA 4
eský železniční nákladní trh nezastavil svůj růst ani na přelomu léta a podzimu. Podle údajů společnosti ČD Cargo putovala po kolejích ve zvýšené míře hlavně ekologická dřevní štěpka, odpadní materiál z ostravských lagun nebo kontejnerové návěsy. Poklesla naopak doprava koksu a černého uhlí. „Podařilo se nám navýšit dovoz ekologické dřevní štěpky pro plzeňské teplárny. Navýšil se i počet stanic, kde provádíme její nakládku,“ uvedl Gustav Slamečka, předseda představenstva ČD Cargo.
STRANy 6–7
Společnost ČD Cargo letos očekává FOTO m. navrátil tržby asi 14 mld. Kč.
STRANa 8
K určitým poklesům v převážených objemech však přece jen došlo. Téměř se například zastavila přeprava koksu, kde se kvůli aktuálně vysokým cenám nyní vychází ze skladových zásob podniků. Kvůli problémům při těžbě se dočasně snížila i objednávka na dopravu černého uhlí. „ČD Cargo se však stále pohybuje v souladu s podnikatelským plánem. Podle něj máme v roce 2011 přepravit přes 75 milionů tun materiálu a pohybovat se s tržbami na hranici 14 miliard korun,“ (cdc) dodal Gustav Slamečka.
STRANA 10
2
Z p rav o d ajstv í ERIKA MATUŠKOVÁ skladník přepravy KCOD Olomouc
Dne 9. dubna 2011 spolu s kolegyněmi Ludmilou Letochovou a Věrou Bezděkovou přispěla k záchraně života cestujícího-cizince, který zkolaboval na srdeční selhání.
DANA MOLNÁROVÁ výpravčí RCP Hradec Králové, PO Liberec
Dne 26. prosince 2010 u nedovolené jízdy vlaku Sp 5256 za návěstidlo, na kterém byla návěst „Stůj“, a vjetí do postavené vlakové cesty určené pro vlak Os 20931 zastavila vlaky pomocí rádiového spojení za pomoci návěsti „Stůj, zastavte všemi prostředky“ ve vzdálenosti 386 metrů.
JIŘÍ PECA vlakvedoucí RCVD Hradec Králové
Dne 31. ledna 2010 včasně zpozoroval požár šířící se ze zadního stanoviště vedoucího hnacího vozidla. Neprodleným nahlášením a aktivní účastí při hašení zabránil rozsáhlejším škodám na majetku ČD a zdraví cestujících.
SLAVOMÍR RADOŠ strojvedoucí DKV Praha
Dne 21. července zjistil, že se na kolejích nachází spadlý strom. Okamžitě zahájil intenzivní brzdění. Přestože je v uvedeném úseku traťová rychlost 60 km/h, podařilo se Slavomíru Radošovi bezpečně zastavit vlak ještě před touto překážkou.
JAROSLAV RICHTER strojvedoucí DKV Olomouc
SETKÁNÍ. Ocenění zaměstnanci se po slavnostním aktu shromáždili na prvním nástupišti pražského hlavního nádraží se zástupci ČD a odborů.
FOTO michal málek
Dne 16. května 2011 při jízdě vlaku došlo k požáru lokomotivy, který se velmi rychle šířil v kabině strojvedoucího. Strojvedoucí přesto dovezl vlak až k nástupišti a okamžitě přivolal hasičskou záchrannou službu.
FRANTIŠEK STANEC signalista RCP Brno, žst. Brno-Slatina
Kteří zaměstnanci získali
Dne 16. července 2011 zjistil na vlaku vůz s prasklou pružnicí. Vlak byl zastaven a vůz odstaven.
ocenění za hrdinství U příležitosti Dne železnice byli oceněni zaměstnanci Českých drah, kteří svými mimořádnými činy při výkonu povolání výraznou měrou přispěli k tomu, že nedošlo ke ztrátám na lidských životech a majetku.
MARCEL STŘÍŽEK vlakvedoucí osobních vlaků RCVD Praha
Dne 15. října 2010 zjistil během jízdy vlaku pád cestujícího z vlaku. Prostřednictvím záchranné brzdy vlak zastavil a poskytoval muži první pomoc až do příjezdu záchranné služby. Zároveň informoval dispečerský aparát, že trať zůstala obsazená stojícím vlakem. V době události nebyl Marcel Střížek ve službě.
JAROSLAV SZLAUR strojvedoucí DKV Brno
P
raha hlavní nádraží, čtvrtek 6. října, slunečné dopoledne. Ve vládním salonku se scházejí drážní zaměstnanci z celé republiky. Všechny spojuje jedno: během předchozího roku dokázali zachránit lidský život nebo zabránit značným ztrátám na majetku. Svou práci vykonávali zodpovědně a příkladně. Za vedení Českých drah jim proto přišel poděkovat náměstek generálního ředitele ČD pro personální záležitosti Pavel Švagr. Dostavili se i zástupci největších odborových organizací na železnici, aby umocnili důležitost okamžiku. Mezi přítomnými byli i již bývalí zaměstnanci, kteří v září přešli v rámci transformace drah ke státní organizaci Správa železniční dopravní cesty. Všichni ocenění dostali pamětní list generálního ředitele a předsedy představenstva Českých drah Petra Žaludy spolu s malým věcným darem – hodinkami. Ženám byly navíc rozdány květiny.
MICHAL BÁRA výpravčí RCP Praha, PO Praha hlavní nádraží
V noční směně z 18. na 19. prosince 2010 oznámila cestující Michalu Bárovi, že v kolejišti leží osoba. V té chvíli do železniční stanice Praha-Radotín vjížděl vlak. Michal Bára za použití návěsti „Stůj, zastavte všemi prostředky“ vlak zastavil před ležící osobou.
SVATAVA BENEŠOVÁ dozorce výhybek RCP Ústí nad Labem, PO Děčín
Dne 29. září 2010 při cestě ze zaměstnání zaslechla volání o pomoc místního občana, který se topil v řece. Neváhala, skočila do vody a pomohla tonoucímu dostat se na břeh.
VĚRA BEZDĚKOVÁ staniční dělník KCOD Olomouc
Dne 9. dubna 2011 spolu s kolegyněmi Ludmilou Letochovou a Erikou Matuškovou přispěla k záchraně života cestujícího-cizince, který zkolaboval na srdeční selhání.
JAROSLAV BEZR
strojvedoucí DKV Česká Třebová
Dne 22. června 2011 při jízdě vlaku zpozoroval strom ležící napříč železniční
tratě. Vlak se mu podařilo před touto překážkou zastavit a silný strom za pomoci místního občana odstranit.
PETR BÍLÝ výpravčí RCP Praha, PO Praha-Libeň
Dne 1. května 2011 zabránil hrozící čelní srážce vlaků R 852 a OS 9512 v úseku Praha-Vysočany – Odbočka Balabenka tím, že zjistil pochybení podřízeného signalisty na stavědle č. 2, který pro vlak R 852 nesprávně postavil vlakovou cestu. Pan Bílý bezodkladně zareagoval použitím funkce „Generální stop“ a zabránil tak hrozícímu střetu obou vlaků a materiálním a lidským ztrátám.
ANTONÍN BUBA strojvedoucí DKV Plzeň
Dne 2. dubna 2011 došlo ke střetu vlaku se ženou ležící v kolejišti a k devastujícímu poranění jejích obou nohou. Strojvedoucí Antonín Buba až do příjezdu záchranné služby zajišťoval u zraněné nezbytnou první pomoc, čímž jí zachránil život.
MILAN ČIŘÍK dozorce výhybek RCP Ostrava, PO Ostrava
Dne 2. března 2011 bylo doprovodem vlaku paní Libuší Hrabcovou oznámeno do žst. Havířov, že ve vlaku má někdo z cestujících zbraň a vystřelil z ní. Po příjezdu vlaku do Havířova přistoupil Milan Čiřík s Libuší Hrabcovou k podezřelému muži, kterého pan Čiřík odzbrojil a pistoli předal přivolané policii.
LADISLAV DUDA strojvedoucí DKV Plzeň
Dne 18. května 2011 velmi pohotově zareagoval, když rychločinným brzděním zastavil vlak ještě před kamionem stojícím na přejezdu v profilu kolejiště.
PETR DVOŘÁK strojvedoucí DKV Praha
Dne 27. září 2010 zjistil požár ve vlaku, který vznikl v důsledku zkratu na elektroinstalaci. Duchapřítomně zajistil bezpečné dojetí samotíží do železniční stanice a po zastavení vlaku bezpečné vystoupení všech cestujících. Před příjezdem hasičské záchranné služby zahájil hašení pomocí ručního hasicího přístroje.
LENKA FIŠEROVÁ vlakvedoucí osobních vlaků RCVD Praha
Dne 20. prosince 2010 došlo ke srážce osobního vlaku s lokomotivou společnosti ČD Cargo. Lenka Fišerová i přes svá zranění poskytovala cestujícím až do příjezdu záchranné služby první pomoc.
VRATISLAV FLORIÁN výpravčí RCP Ústí nad Labem, PO Lovosice
Dne 17. května 2011 poskytl spolu s panem Jaroslavem Šilarem první pomoc kolegovi ve směně, který zkolaboval, a bez zaváhání převzal jeho pracovní povinnosti při výkonu dopravní služby.
ALEXANDR GRUNT výpravčí RCP Ústí nad Labem, PO Ústí nad Labem
Dne 30. července 2011 došlo v žst. Ústí nad Labem západ k výpadku napájení traťového vedení z důvodu prasklého nosného lana. Alexandr Grunt zjistil na místě poruchy mnohem větší rozsah poškození, než bylo ohlášeno elektrodispečerem.
ROSTISLAV HAMPL strojvedoucí DKV Česká Třebová
Při jízdě vlaku zabránil střetu s osobním automobilem, který stál předními koly na kolejnicovém pásu.
TOMÁŠ HAMPL výpravčí RCP Plzeň, PO Plzeň
Dne 1. května 2011 odjížděl vlakem z noční směny, který z důvodu závady na posledním voze na výměně vykolejil. Tomáš Hampl, jedoucí v tomto voze, pomocí záchranné brzdy vlak zastavil.
LIBUŠE HRABCOVÁ vlakvedoucí osobních vlaků RCVD Ostrava
Dne 2. března 2011 společně s panem Milanem Čiříkem identifikovala podezřelého cestujícího, který střílel ve vlaku z pistole. V době, kdy Milan Čiřík podezřelého odzbrojil, přivolala Policii České republiky.
JAN HUML strojvedoucí DKV Praha
Dne 20. června 2011 uviděl bezprostředně po výjezdu z oblouku stát na přejezdu osobní automobil s přívěsem.
Okamžitým použitím rychlobrzdy se mu podařilo zastavit soupravu z rychlosti 90 km/h několik metrů před touto překážkou.
JOSEF KÁRNÍK výpravčí RCP Ústí nad Labem, PO Lovosice
Dne 28. června 2011 zpozoroval zdravotní indispozici u vlakvedoucího pana Martina Moudrého, který byl napaden jedním z cestujících. Okamžitě přivolal rychlou záchrannou službu.
Dne 26. dubna 2011 při jízdě vlaku spatřil vedle koleje ležící ženu, která byla v bezvědomí. Zastavil vlak a spolu s vlakvedoucí Jarmilou Všetičkovou poskytovali ženě první pomoc až do příjezdu záchranné služby.
JAROSLAV ŠILAR výpravčí RCP Ústí nad Labem, PO Lovosice
Dne 17. května 2011 poskytl spolu s panem Vratislavem Floriánem první pomoc kolegovi ve směně, který zkolaboval.
ROMAN KRAMÁŘ
ROMANA ŠKRDLOVÁ
strojvedoucí DKV Česká Třebová
výpravčí RCP Ústí nad Labem, PO Louny
Dne 18. června 2011 zjistil po vyjetí z oblouku, že proti němu jede motorový vůz, který nedovoleně odjel ze žst. Skuteč. Okamžitě zahájil rychločinné brzdění a pomocí návěsti „Stůj, zastavte všemi prostředky“ se podařilo vlaky zastavit na vzdálenost 500 m od sebe.
Dne 12. prosince 2010 při sledování jízdy vlaku ze svého stanoviště zjistila odposlechem zvláštní zvuk při jízdě vlaku přes výhybku. Následnou prohlídkou výhybky pak Romana Škrdlová odhalila závažnou závadu jazyka a výhybky (chybějící špičina).
ADAM LAJTKEP
JAN VAŠÁK
vlakový revizor KCOD Brno
dozorčí provozu RCP Ústí nad Labem, PO Karlovy Vary
Dne 1. dubna 2011 při kontrole jízdních dokladů zaregistroval na představku vozu muže přiskřípnutého ve dveřích, který se vší silou držel madla. Okamžitě použil záchrannou brzdu a muže vyprostil.
MILAN LEHKÝ výpravčí RCP Ústí nad Labem, PO Ústí nad Labem
Dne 9. července 2011 zjistil, že zhruba 15 m před zastavením vlaku došlo k poškození zadního sběrače hnacího drážního vozidla, o kterém strojvedoucí nevěděl.
LUDMILA LETOCHOVÁ staniční dělník KCOD Olomouc
Dne 9. dubna 2011 za asistence kolegyň paní Věry Bezděkové a Eriky Matuškové poskytla první pomoc cizinci, který zkolaboval na nástupišti a nejevil známky života. Správně poskytnutou první pomocí zachránila dotyčnému život.
ROSTISLAV MARTINEK strojvedoucí DKV Brno
Dne 14. března 2011 při průjezdu vlaku zaregistroval na lokomotivě rázy. Po zastavení vlaku za použití rychlobrzdy byla zjištěna prasklá obruč na lokomotivě.
Dne 20. prosince 2010 si všiml muže, který šel proti přijíždějícímu vlaku. Doběhl k němu a násilím jej povalil na zem mimo pojížděnou kolej.
PAVLA VOGLTANZOVÁ výpravčí RCP Ústí nad Labem, PO Lovosice
Dne 11. srpna 2011 zachránila život mladému cestujícímu, který se rozhodl pro sebevraždu. Vše mu rozmluvila a odvedla ho z kolejiště do dopravní kanceláře, kde pobýval až do příjezdu rychlé záchranné služby.
JARMILA VŠETIČKOVÁ vlakvedoucí RCVD Brno
Dne 26. dubna 2011 spolu se strojvedoucím vlaku panem Jaroslavem Szlaurem poskytli do příjezdu záchranné služby první pomoc ženě, která ležela vedle kolejí v bezvědomí.
MILAN ŽÍLA strojvedoucí DKV Brno
Dne 22. ledna 2011 za jízdy vlaku spatřil, že se před lokomotivou rozhoupala trolej a začal padat sloup trakčního vedení. Bezodkladně zastavil vlak za použití rychlobrzdy. BRIGITA KOLÁŘOVÁ, PETR HORÁLEK
3
z p rav o d ajstv í
V Liberci padaly recepty na větší
HLEDÁME
Manažer obchodu v DHV Lužná
atraktivitu železnice
České dráhy hledají zaměstnance na pozici manažer obchodu v Depu historických vozidel v Lužné u Rakovníka. Náplní práce je organizace a koordinace nostalgických jízd ve spolupráci s KCOD, sjednávání objednávek nostalgických jízd s kraji a s komerčními partnery a podíl na přípravě akcí v DHV.
Chceme jezdit vlakem tak rychle, jak je potřeba, ne tak, jak to postačí. Podle zákona u nás nelze odepřít licenci na železničním trhu – na rozdíl od silniční dopravy. Cestující by neměl být omezován kvůli tomu, že narůstá počet dopravců. I o tom se mluvilo v polovině října v Liberci.
Podmínky pro uchazeče: • vysoká škola se zaměřením v oblasti dopravy, • 1 rok práce v dopravě v předchozích třech letech nebo 3 roky v dopravě v předchozích deseti letech, • 2 roky v řídicí funkci, • aktivní znalost Aj a Nj, • znalost problematiky železniční osobní přepravy, • obecná znalost problematiky přípravy jízdního řádu, • komunikační a vyjednávací schopnosti, • zdravotní způsobilost dle vyhlášky č. 101/1995 Sb., • trestní a občanská bezúhonnost.
A
utomobil má oproti železnici nejméně tři systémové nevýhody. Konkrétně šestkrát vyšší valivý odpor, nižší bezpečnost a závislost na palivech získaných z ropy. Naproti tomu železnice má vyřešenu alternativu za kapalná paliva a cestující mohou ve vlaku využít čas k odpočinku. Jenomže veřejnost jako by to neviděla nebo spíše jako by to železniční dopravci nedokázali využít. Tyto i další výroky padaly ve čtvrtek 13. října v Liberci na mezinárodní konferenci Atraktivní veřejná osobní doprava na železnici a prostředky k jejímu dosažení.
Dopravní smetánka
Na prestižní konferenci v Clarion Grandhotelu Zlatý Lev se sešlo několik desítek zástupců ministerstva dopravy, dopravních společností, výrobců z oblasti železničních systémů, krajských organizátorů dopravy a vysokých škol. Konání konference organizovaly a podpořily tyto společnosti: České dráhy, ČDT – IS, Oltis Group, Siemens, Univerzita Pardubice, Korid LK a QRail. Mediálním partnerem byl časopis Železničář. České dráhy hájili téměř všichni ředitelé KCOD, ředitelka Odboru osobní dopravy Luďka Hnulíková a v neposlední řadě náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu Antonín Blažek. Ten patřil spolu s náměstkem hejtmana Libereckého kraje Martinem Seppem, poslancem Karlem Šidlem a Jaroslavem Matuškou z Univerzity Pardubice k předskokanům příspěvků na semináři. Mimochodem: úvodní srovnání vlaku a automobilu přednesl zástupce společnosti Siemens Jiří Pohl. Večer prvního dne byl ukončen překvapením: účastníci konference měli možnost svézt se historickou úzkorozchodnou tramvají místního Boveraclubu na trase Lidové sady – Šaldovo náměstí – Viadukt. Inzerce
Termín nástupu je ihned po výběrovém řízení. Strukturovaný životopis a motivační dopis zasílejte elektronicky na
[email protected] do 2. listopadu 2011. (op)
KAM JET
ÚČASTNÍCI V AKCI. Druhý den se nesl v mírně nostalgickém duchu. Historie železnice je totiž stále inspirací.
TÉMATA KONFERENCE Nosnými tématy byla výběrová řízení jako prostředek ke zvýšení kvality veřejné dopravy na železnici. Prezentována byla role infrastruktury při zvyšování kvality veřejné dopravy, záměry ministerstva dopravy v oblasti harmonogramu výběrových řízení v dálkové dopravě, efekty ze soutěží na Liberecku, v Holandsku a Bavorsku. Zmíněna byla také role národního dopravce na liberalizujícím se trhu.
Výlet do Německa
Druhý den patřil exkurzi. Přihlášení dojeli vlakem dopravce Vogtlandbahn Trilex do lužické Žitavy, kde přestoupili na parní vlak společnosti SOEG, aby se
vydali pověstnou úzkokolejkou do lázní Oybin. Tady se vměstnali do muzea dráhy v bývalém skladišti. V odbočné stanici Bertsdorf si z úst šéfa Východosaské společnosti přátel železnic Budyšín Alfreda
FOTO autor
Simma vyslechli povídání o složité cestě úzkokolejky od privátního zakladatele přes zemské, říšské, socialistické, spolkové až po znovu soukromé dráhy. Potom se účastníci konference odebrali na prohlídku výtopny, kde se opravují dobová vozidla. Na teoretickou a odbornou část tedy navázala praxe v terénu s příjemnou dávkou nostalgie. A tak to má být. Vždyť železnice se dívá dopředu a hledá moderní trendy, ale současně vystavuje na odiv své historické kořeny. I v tom tkví její kouzlo. Martin Navrátil
Velká halloweenská párty ve městě duchů Velkou halloweenskou párty připravily ČD pro děti zaměstnanců a děti z dětských domovů. Koná se v neděli 6. listopadu od 14 do 17 hodin v Domě dětí a mládeže Praha 3 – Ulita, Na Balkáně 100. Uvítáme vás v GHOST TOWN – městě duchů, kde se děti seznámí s kouzelnickým učněm. Děti budou plnit různé úkoly, aby se dostaly k tajemné truhlici. Účast dítěte i svoji potvrďte na
[email protected]. cz do 1. listopadu. (em)
4
s k u p ina Č D pro vás
Výdej jízdenek FIP platných do 3/2012 O jízdenky FIP s prodlouženou platností do 31. 3. 2012 mohou žádat držitelé zahraničních jízdních výhod FIP na evidenčních útvarech příslušné organizační složky (zaměstnanci ČD, SŽDC a dceřiných společností) nebo na Evidenčních centrech jízdních výhod (důchodci, pozůstalí). Žádosti o tyto jízdenky je možné podat v termínu od 1. listopadu do 2. prosince 2011. Upozorňujeme, že tyto jízdenky může Výdejna FIP vystavovat až od 1. prosince 2011. Do této doby se vystavují pouze jízdenky platné 3 měsíce včetně dne vytištění ve Výdejně FIP (tzn. 3měsíční platnost včetně dne vystavení požadavku na organizační složce). Z výše uvedeného vyplývá, že držitelé jízdních výhod, kteří budou cestovat do zahraničí v průběhu prosince 2011, si musí o jízdní doklady požádat nejpozději do 29. listopadu 2011. Dne 30. listopadu 2011 bude umožněn pouze osobní odběr nebo expresní podání požadavku do 12.00 hodin. Výdejna FIP nebude od 1. do 31. prosince 2011 přijímat jakékoliv osobní a expresní požadavky. Zároveň budou pro toto období zrušeny úřední hodiny. Standardní provoz bude spuštěn od 2. ledna 2012 (včetně expresního výdeje jízdenek FIP). Úřední hodiny budou nadále pondělí, středa, pátek od 8.00 do 11.00 hodin. Připomínáme, že dle předpisu ČD Ok 12 je nutné cestovat s platnou jízdenkou FIP a průkazkou FIP pro daný rok (tzn. výdej jízdenky FIP s prodlouženou platností je podmíněn držením průkazky FIP pro rok 2011). Průkazka FIP pro rok 2011 platí do 31. ledna 2012, proto je nutné počítat s tím, že při vycestování do zahraničí s jízdenkou FIP s prodlouženou platností v únoru a březnu bude nutné si zajistit průkazku FIP pro rok 2012 (žádost o výdej průkazky FIP pro rok 2012 lze vystavit nejdříve 2. ledna 2012). V případě problémů při cestování bez nové průkazky FIP pro rok 2012 nepřebírá Odbor odměňování a benefitů žádnou odpovědnost. (oob)
OMU
Kostomlaty n. L.
6. října V nočních hodinách mezi žst. Kostomlaty nad Labem a Nymburk hlavní nádraží se srazil nákladní vlak Vn 56071 s koncem nákladního vlaku Pn 66421, který stál před vjezdovým návěstidlem žst. Nymburk hlavní nádraží. Nikdo nebyl zraněn. V čele obou vlaků byly lokomotivy řady 163. Škoda byla předběžně vyčíslena na 5 milionů 50 tisíc korun.
Kontejnerový terminál na cestě mezi Českem a Německem
Veřejný logistický terminál Lovosice vyrostl na místě, kde se dříve nakládaly kamiony na vlaky RoLa. Od loňského roku tu funguje obří skladová hala s plochou 42 tisíc m2, kde hospodaří společnost ČD Cargo.
P
o odbavení dopoledního nákladního vlaku do Hamburku ruch na ploše logistického terminálu s charakteristickou křivkou vrchu Lovoš v pozadí utichá. Ovšem jen do příjezdu relace z Duisburgu. Řidič speciálního nakladače kontejnerů a výměnných nástaveb, jemuž se podle typu stroje říká kalmarista, startuje a začíná překládat pestrobarevné kvádry z vozů. Vítejte ve veřejném logistickém centru v Lovosicích. Kontejnerový terminál, který vám v rychlosti představíme, provozuje firma ČD DUSS Terminal. ČD Cargo má v této společnosti podíl 51 procent, zbylých 49 procent je ve vlastnictví DB Mobility Logistics. Vlakové náležitosti, například posun, zde zajišťují zaměstnanci ČD Cargo, PJ Ústí nad Labem, Provozního pracoviště Lovosice. A nutno dodat, že ČD Cargo nabízí svým zákazníkům komplexní logistické služby, celní služby, překládku a pronájem skladových prostor.
Obslouží až 70 vlaků za měsíc
„Samotný logistický terminál si vystačí s osmi zaměstnanci: čtyřmi řidiči nakladačů, dvěma stálými pracovníky v agentuře pro dispečerskou činnost a jedním střídačem pro obě pozice,“ říká Jaromír Cabalka, manažer, který mě areálem uvedeným do provozu roku 2007 provází. „Ostatní činnosti se podle potřeby nakupují outsourcingem, tedy od externích společností,“ dodává. Terminál vyrostl v minulých letech na místě, kde se nakládaly nákladní automobily na pověstnou RoLu.
PŘEKLADIŠTĚ. Kontejnerový terminál v Lovosicích funguje od roku 2007. Výhodou je dobré napojení na železniční i dálFOTO autor (3x) niční síť. Do budoucna tu zamýšlejí nakládat ucelené vlaky přes 600 metrů délky bez dělení.
FAKTA O TERMINÁLU ¢
Provozovatelem je společnost ČD DUSS Terminal, ve které má ČD Cargo podíl 51 procent.
¢
Terminál tvoří kontejnerové překladiště, dvě skladové haly s vlečkami.
¢
Pracovníci ČD Cargo zde nabízejí celní, spediční, překládací a skladovací služby.
¢
Místo je výhodně napojeno na hlavní železniční trať Praha – Ústí nad Labem – Děčín. Výhodou je i blízkost dálnice D8 a labského přístavu.
Velkou výhodou lovosického překladiště je, že koleje jsou uzpůsobené pomocí tzv. trolejových špiček tak, že na vlaky může hned po nakládce najíždět elektrická lokomotiva a odjezd pak není zdržován přestavováním. Zdejší lidé „dělají“, jak říkají, 60 až 70 vlaků za měsíc, i když každý den je číslo různé. Většinou odbaví vlak do HamburguBillwerderu, pak přijíždí „Duisburg“, ten otáčejí zpět, do toho občas vpadne nějaký jiný vlak. To jsou hlavně spoje směrem na Polsko a tzv. anténní relace – rozvoz skupin vozů do jednotlivých destinací v Česku. Řidiči kamionů mají okénko dispečerky otevřeno od 6 do 22 hodin, ale jak říká můj zkušený průvodce z ČD DUSS Terminal Jaromír Cabalka, přichází v úvahu i rozšíření provozu na nepřetržitý.
Plány na příští roky
A jelikož výsledky terminálu mají zatím rostoucí tendenci, Lovosičtí už pomýšlejí na rozšíření objektu. „Rádi bychom rozšířili terminál tak, aby bylo možné nakládat na kolejích ucelené vlaky, které by měly přes 600 metrů délky, aniž by se vlaky musely dělit. To je etapa, již bychom potřebovali co nejdřív. Pak plochy ke skladování kontejnerů, které navýší kapacitu terminálu až čtyřnásobně. Plochy jsou k dispozici, předurčené pro logistické centrum,“ představuje záměry Cabalka s tím, že se tu samozřejmě nabízí efekt synergie v celém logistickém řetězci. Lovosické multimodální zbožové centrum sice není z největších, ale má před sebou budoucnost a je otevřené pro všechny platící zákazníky. Martin Navrátil
Mladá Boleslav
6. října Dopoledne v žst. Mladá Boleslav došlo k roztržení posunového dílu, dvou nákladních vozů pro přepravu automobilů řady Laaeks a následnému pádu tří osobních automobilů Škoda Fabia z těchto vozů do kolejiště. Škoda byla předběžně vyčíslena na 510 tisíc korun.
Teplice
6. října Před polednem v obvodu nákladiště Teplice zámecká zahrada se na železničním přejezdu v km 3,140 střetl osobní automobil Fiat Cinquecento s osobním vlakem 16106. Nikdo nebyl zraněn. Přejezd je zabezpečen světelným zabezpečovacím zařízením bez závor. Osobním vlakem byl motorový vůz 810.411-9. Škoda byla předběžně vyčíslena na 22 tisíc korun.
Dalovice
6. října Ve večerních hodinách v žst. Dalovice se na železničním přejezdu v km 182,305 střetl rychlík 441 s cyklistou, který svým zraněním na místě podlehl. Přejezd je zabezpečen světelným zabezpečovacím zařízením bez závor. V čele rychlíku byla lokomotiva 363.053-1.
Rybník
10. října V dopoledních hodinách v žst. Rybník zahořel u lokomotivy 742.087-0 osobního vlaku 18803 jeden z trakčních motorů. Nikdo nebyl zraněn, škoda byla předběžně vy(MirKo) číslena na 23 tisíc Kč.
MANAŽER. Jaromír Cabalka provází reportéra Železničáře areálem, ale nepřestává u toho koordinovat práci svých podřízených.
KOMPLEXNÍ SLUŽBY. Od loňského roku má společnost v Lovosicích obří skladovou halu. Na snímku z menší haly probíhá překládka pro celní kontrolu.
Dopravujeme potrubí pro plynovod Gazela
V
laky společnosti ČD Cargo převážejí potrubí na stavbu plynovodu Brandov – Rozvadov. A to z pěkně velké dálky: z Turecka až do západních Čech. Celkem 130 souprav s potrubím pro plynovod Gazela zajišťuje přepravce DB Schenker Logistics. Nově budovaný plynovod má protínat Českou republiku ze severu na jih, jeho plánovaná délka je 142 kilometrů. K jeho vybudování převeze operátor celkem 8 tisíc kusů potrubí ve 2 650 vagonech. Jejich přeprava probíhá od loňského října a ukončena by měla být letos v prosinci. Jako dopravce přitom vystupuje společnost ČD Cargo.
DB Schenker. Zadavatelem zakázky je turecký výrobce potrubí z oceli Noksel Steel Pipe. Logistika této zakázky je specifická díky délce převáženého potrubí. Roury o délce 18 metrů by těžko mohly být v takovém počtu na dlouhé vzdálenosti převáženy kamiony. V tomto rozsáhlém projektu obstarává DB Schenker
nejen přepravu z tureckých nádraží až na staveniště, ale zodpovídá i za proclení a meziskladování. Potrubí je postupně přepravováno z měst Arifiye a Halkali v Turecku po trase dlouhé více než 2 tisíce kilometrů až do Pardubic, kde soupravy čekají na proclení. Tady jsou vagony rozděle-
Dva tisíce kilometrů na cestě
Ve výběrovém řízení na přepravu takového objemu – díky přesvědčivé a především ekologicky šetrné logistické koncepci – zvítězila společnost Schenker Arkas, turecká dceřiná společnost
PRO GAZELU. Ucelená souprava ČD Cargo vezoucí potrubí z Turecka přes LanžFOTO autor (2x) hot a Pardubice do Kaznějova projíždí 2. října u Bezpráví.
ny a nákladní vlaky ČD Cargo je dopravují na deset cílových nádraží v České republice. Odtud už je potrubí distribuováno nákladními auty na různé části stavby.
Zemní plyn v příštím roce
Stavba plynovodu Gazela byla slavnostně zahájena loni 14. října mezi obcemi Brandov a Hora Svaté Kateřiny v Krušných horách. Celkem 166 kilometrů dlouhé potrubí povede až na Rozvadov v Českém lese. Plynovod se propojí přes území ČR a jižní Německo s plynovodem Nord Stream, který povede po dně Baltského moře z Ruska do německého Greifswaldu a odtud na českou hranici plynovodem OPAL. Do provozu by i přes zpoždění stavby měl být plynovod uveden snad v roce 2012. Předpokládaná přepravní kapacita činí 55 miliard m³ zemního plynu za rok. Martin Navrátil
5
s k u p ina Č D
ŘÍZENÍ PROVOZU. Z vrcholu věže v České Třebové řídí signalisté ze Správy železniční dopravní cesty rozposunování na svážném pahrbku a sestavení vlaku.
Jeden z nějvětších ranžírů
mají v České Třebové Česká Třebová je pro železničáře pojem. Stanice leží na spojnici dvou koridorů a nalezneme zde seřaďovací kolejiště, které spolu s dalšími aspiruje na neoficiální titul největší ranžír v ČR. Nádraží má proto klíčový význam pro provoz nákladní dopravy, tedy pro činnost společnosti ČD Cargo.
FOTO autor (2x)
vlaky od Brna a Olomouce. Specifikem ranžíru v České Třebové je takzvané svádění zátěže. „Posunovač ve směrové skupině svádí již sestavený vlak několik desítek metrů k brzdičům bez doprovodu hnacího vozidla. Zde se naplňuje brzdové potrubí a vzduchojemy jednotlivých vozů pomocí nedaleké kompresorovny. Uspoří se tím technologický čas využití hnacích vozidel a současně strojvedoucích. A navíc máme na našem ranžíru jako jediní v české železniční síti zarážky zvané ‚ušatky‘. Ty zajišťují ochranu dalšího obvodu stanice při možném ujetí vozů v době prováděného posunu ve směrové skupině,“ vysvětluje Mazura.
Strkačky a špičky
P
ro seřaďovací nádraží se vžil slangový výraz ranžír. Toto slovo pochází z německého výrazu Rangierbahnhof. Ranžír tedy slouží k přechodu jednotlivých vozů nebo skupin vozů mezi jednotlivými nákladními vlaky. Jedná se přitom o nádraží, které je stavebně a technologicky uzpůsobeno pro provedení velkého množství těchto operací. To českotřebovské, o kterém je řeč v tomto článku, postupně vzniklo ve dvacátých letech minulého století.
Trocha historie
V roce 1960 bylo rozhodnuto o komplexní přestavbě celého uzlu a dobudování a modernizaci seřaďovacího nádraží. V první etapě byl zbourán takzvaný Hrzánův most. Přestavbou vzniklo nové horní nádraží, hlavní spádoviště se směrovými kolejemi a také objízdná kolej, která přiváděla nákladní vlaky od Prahy na horní nádraží. V té době vzniklo množství budov potřebných k řízení provozu seřaďovacího nádraží a jeho zázemí. Došlo také na modernizaci zabez-
pečovacího zařízení. Z hlavního stavědla v budově 019 je tak dodnes řízen provoz hlavních částí nádraží. Zahájením práce zařízení pro cílové brzdění odvěsů na hlavním spádovišti byla v roce 1979 skončena největší přestavba uzlu Česká Třebová. Za téměř dvacet let pracovního ruchu zde vzniklo ve své době nejmodernější nádraží v celé síti tehdejších Československých státních drah.
Objízdná kolej a ušatky
Rozsáhlé seřaďovací nádraží se skládá z vjezdové skupiny, která má třináct dopravních kolejí, navazujícího svážného pahrbku a dále směrové skupiny s 38 kolejemi, kam se spouštějí vozy ze svážného pahrbku. Do této části nádraží vjíždějí jednotlivé vozy předbrzděné na kompresorových brzdách a poté sjedou do takzvané odjezdové skupiny, odkud odjíždějí v sestavených soupravách na svou další pouť. „Tak velké seřaďovací nádraží, jako máme v České Třebové, je dnes spíše handicapem. Hlavně z důvodu údržby infrastruktury a složi-
ranžír česká třebová ¢
Celková délka kolejí: 57,8 km.
¢
Počet směrových kolejí: 38.
¢
Poslední modernizace proběhla v letech 1960–1979.
¢
Společnost ČD Cargo zde nejčastěji používá elektrické lokomotivy řad 110 a 111 i motorové stroje řad 730 a 742.
tější technologie. Nicméně tento velký prostor nám umožňuje rozřadit spoustu vozů pro značné množství zákazníků a současně deponovat volné a správkové vozy,“ říká ředitel Provozní jednotky ČD Cargo v České Třebové Miloš Mazura. Českotřebovské seřaďovací nádraží má ale řadu zajímavostí. Jde například o objízdnou kolej číslo 100, která umožňuje, aby vlaky od Prahy přijížděly do vjezdového nádraží ze stejného směru jako
Drážní architektura může někomu připomínat sci-fi.
A jaké lokomotivy zde můžeme hlavně vidět? Jsou to jak elektrické lokomotivy řad 110 a 111, které provádějí přísun zátěže na svážný pahrbek, tak i stroje motorové trakce řad 730 a 742. Těm se říká „strkačky“, neboť provádějí dotlačování vozů a přesuny vozů ve směrové skupině. Zde musí být řazena nezávislá trakce, neboť u kolejí ve směrové skupině jsou zatrolejovány jen některé „špičky“ pro stažení vlaků do odjezdové skupiny. Špičkou se rozumí zatrolejování části koleje od výhybky k určitému místu na koleji. „Lokomotivy motorové trakce řad 730 nebo 742, které jsou určené pro obsluhu vleček a manipulačních míst v České Třebové, vypomáhají také při stahování vlaků ze směrové skupiny do odjezdové a také při přestavování vozů mezi jednotlivými kolejovými skupinami,“ potvrzuje Mazura. Až tedy zase pojedete před Českou Třebovou, vzpomeňte si na zdejší zaměstnance a specifický charakter seřaďovacího kolejiště. Tato stanice je pro naše železničáře pořád dost výjimečná. MARTIN HARÁK
V lovosické nádražce připraví 150 obědů denně
D
obře designovaná nádražní restaurace s příjemnou obsluhou, dobrou kuchyní a sympatickými cenami se pozvolna stává samozřejmostí. Tak je tomu třeba na nádraží v Lovosicích. Vše začalo v roce 1985, kdy do lovosické nádražní restaurace nastoupila Jarmila Berešová. To proto se z restaurace U Berešů během tří porevolučních inovací stal podnik, který v mantinelech „nádražek“ je víc než jen restaurací. Na podzim se během poslední rekonstrukce změnil v místo, které si i přes nedávnou ekonomickou recesi i nárůst konkurence – z pěti je dnes ve městě hned sedmadvacet restaurací – dokáže klientelu nejen udržet, ale i navýšit. Co se tu vlastně stalo koncem září loňského roku? Restaurace se rozrostla o nekuřáckou část, kde kromě nabídky z bohatě zásobeného bufetu můžete dostat cokoliv ze sortimentu teplých jídel. Budete zde obslouženi se stejnou
MENU
Gothajský salám, cibule, ocet 25 Kč Houskové knedlíky s vejci, okurka
38 Kč
Kuřecí řízek, bramborový salát
44 Kč
Vinná klobása, brambory, okurka
65 Kč
Svíčková, houskový knedlík, brusinky, citron
68 Kč
Srbské ražniči
70 Kč
Nádražácký řízek, obloha 80 Kč
V bufetu si můžete koupit lahůdky FOTO autor už v pět ráno.
péčí a přívětivostí jako v hlavním lokále. Když se rozhodnete právě pro něj, tak první, co vám padne do oka je – tankovna! Ano, u Berešů podávají lahodné tankové pivo. Na stěně restaurace, ale i venku nad předzahrádkou, si můžete na displeji zjistit teplotu piva, den jeho stočení i datum naražení tanku. Jako všude i zde staví na kvalitní kuchyni. Přes pokles hostů z řad železničářů i stále řidší frekvence vlakových spojů tu nemají o hosty nouzi. Už o páté hodině ranní se zde rozjíždí výroba lahůdek pro bufet. Ten otevírá právě v 5.00 a od té doby si tam můžete dopřát nejčerstvější chlebíčky i ostatní lahůdky. Třeba zdejší vyhlášenou sekanou. Souběžně s výrobou lahůdek začínají v kuchyni kouzlit střídavě tři kuchařky a již v sedm hodin, kdy otevírá restaurace, je možné vybrat si z lákavé nabídky. K dispozici je samozřejmě i stálý jídelní lístek. Převládají zde jídla z české klasiky – dnes to byla
zrovna oblíbená svíčková a hutný, vonící a chutě provokující segedín. Na pořadu jsou i pokrmy smažené – holandský řízek nebo karbanátek a můžete mít i hamburger. Denně tu přichystají okolo 150 obědů, tedy včetně jídel prodaných „přes ulici“. V čisté, prosvětlené, barvami hýřící restauraci dokáže personál navodit pohodovou atmosféru a spolu s kvalitní kuchyní i báječným pivem potom U Berešů připraví hostům náladotvorný prožitek. Sympatická paní Jarmila ale nosí v hlavě další vylepšení, která, v součinnosti s pronajímatelem Českými drahami i se společností ČD Restaurant, dokáže jistě zrealizovat a povznést tak svůj podnik do roviny, kdy „obyčejná“ nádražní restaurace si v ničem nezadá s těmi lepšími ve městě. Vždyť zde umějí připravit i svatby či hromadné podnikové oslavy. A s velkým ohlasem! MILAN BALLÍK Autor patří mezi české gourmet-kritiky.
6
TÉMA
Stadler Regio-Shuttle RS1
Anatomie švýcarské kvality na českých tratích
Letošní podzim v Kraji Vysočina a v Libereckém kraji nese jméno Stadler. Právě v těchto dvou částech republiky vstupují do služeb Českých drah nové motorové vozy Stadler RS1 vyráběné v berlínském Pankově, které nesou označení 840 a 841. Pojďte s námi nahlédnout nejen na jejich technické řešení, ale i na „vychytávky“, které cestujícím přinesou. Fyzicky můžete nová vozidla poprvé vidět ve čtvrtek 28. října na nádraží v Jihlavě a v pátek 4. listopadu v Liberci, vždy od 10 hodin.
Základní technické údaje
INTERIÉR
¢ Délka přes nárazníky:
Prostor pro cestující, který je rozdělen na dvě menší vysokopodlažní a jednu velkou nízkopodlažní část, je řešen v moderním trendu jako plně otevřený bez interiérových dveří. Stejně jako stanoviště strojvedoucího je plně klimatizován. V nízkopodlažní části se nachází také prostorné sociální zařízení, které je uzpůsobeno pro osoby se sníženou pohyblivostí a vozíčkáře. Toaleta má svůj uzavřený vakuový systém a prostory WC jsou hlídány čidly pro odhalení kuřáků. Všechny prvky pro cestující jsou ovládány podsvětlenými tlačítky s intuitivní logikou. Informační systém pro cestující je akustický i vizuální s několika panely s LED technologií. Pro napájení drobné elektroniky slouží zásuvky 230 V. Místa vyhrazená pro invalidy mají na stěně vozu umístěno ovládání komunikačního systému pro spojení s vlakovou četou nebo strojvedoucím. Rozvržení světlého a svěže působícího interiéru je do jisté míry flexibilní, protože z jedenasedmdesáti míst je dvacet na sklopných sedadlech situovaných po stranách hlavního prostoru pro cestující. Tento prostor se dá využít také jako místo pro přepravu kol a dětských kočárků.
25 500 mm
¢ Šířka vozidla:
2 900 mm
¢ Výška vozidla:
4 100 mm
¢ Výška podlahy: nízkopodlažní část: 600 mm vysokopodlažní část: 1 000 mm ¢ Šířka nástupního prostoru: ¢ Počet míst k sezení: ¢ Hmotnost vozidla: ¢ Uspořádání pojezdu: ¢ Rozvor podvozku: ¢ Průměr hnacích dvojkolí: ¢ Maximální rychlost: ¢ Maximální zrychlení:
1 300 mm
71 (20 sklopných sedadel) 45 tun B´B´ 1 800 mm 710–770 mm 120 km/h 1,2 m/s2
POJEZD
POHON
Regio-Shuttle RS1 je čtyřnápravový podvozkový motorový vůz. Dvounápravové podvozky mají obě nápravy poháněné. Rám podvozku má tvar H. Vedení dvojkolí je ojničkové ( jedna u každé ložiskové skříně). Primární vypružení tvoří dvojice vinutých pružin, sekundární vypružení je pneumatické. Podvozková koncepce a vzduchové odpružení májí významný podíl na klidných chodových vlastnostech a pohodlné jízdě. Kvůli vysoké míře nízkopodlažnosti jsou použita dvojkolí, jejichž průměr je jen 710 až 770 milimetrů. Jak se na velmi nízkém pojezdu vozu projeví tuhá liberecká či vysočinská zima s množstvím sněhu, ukáže čas.
Stadler RS1 je řešen jako dvouagregátové vozidlo, podobně jako například motorové vozy řady 843. Jeho dvěma srdci jsou vznětové spalovací motory Iveco Cursor 8, každý o výkonu 265 kW, které působí samostatně. Každý z nich sám o sobě může zajistit pohyb vozidla. Zároveň splňují přísné nároky na ekologický provoz a plní podmínky škodlivých emisí stupně III B. Přenos výkonu je hydromechanický dvěma třístupňovými převodovkami Voith DIWA (každá zajišťuje přenos výkonu na jeden podvozek) s hydrodynamickým měničem na průběžnou a koncovou nápravovou převodovku. Motorové vozy pro Liberecký kraj označené řadou 840 mají jiný převodový poměr než řada 841 určená pro Kraj Vysočina. Důvodem je sklonově náročná trať z Tanvaldu do Harrachova, kde budou Stadlery RS1 také provozovány.
TÉMA
7
SKŘÍŇ
BRZDOVÉ ÚSTROJÍ Stadler RS1 disponuje pěti, respektive čtyřmi nezávislými brzdovými systémy. Samočinnou pneumatickou brzdou ( jen řada 840), elektropneumatickou přímočinnou, hydrodynamickou, magnetickou kolejnicovou a střadačovou zajišťovací. Jako provozní brzda slouží zmíněná hydrodynamická brzda. Každý podvozek je opatřen třemi brzdovými kotouči elektropneumatické brzdy Knorr. Podvozky jsou vybaveny magnetickou kolejnicovou brzdou. K zajištění stojícího vozidla slouží střadačová brzda integrovaná do čtyř brzdových jednotek kotoučové brzdy na vozidle. Řada 841, určená pro provoz na tratích Vysočiny, nedisponuje samočinnou brzdou. Systém brzd tak umožní provoz na naší nejstrmější trati z Tanvaldu do Harrachova.
Text a foto VÁCLAV RUBEŠ
V našich končinách neobvyklé řešení vozidlové skříně s lichoběžníkovými sloupky bočních oken působí efektně, ale má i praktický význam. Podoba příhradového nosníku přispěla k dosažení nízké hmotnosti vozidla, a zároveň k vysoké pevnosti a tuhosti skříně. Ta je svařena z ocelových profilů, na které jsou přímo přilepeny bočnice v podobě sendvičových desek o tloušťce 20 mm. Je dimenzována na podélnou stlačovací sílu 1 500 kN. Na obou čelech je umístěno ergonomicky řešené stanoviště strojvedoucího, jehož sedadlo je umístěno přímo v podélné ose vozidla. Pod každým stanovištěm strojvedoucího je umístěn jeden z hnacích agregátů. Toto řešení přispělo ke zmiňované nízkopodlažnosti, která dosahuje 65 procent podlahové plochy RS1. Umístěním motorů mimo prostor pro cestující se vůz uvnitř stává výjimečně tichým. Nástupní dvoukřídlé dveře o šířce 1 300 mm jsou předsuvné, elektricky ovládané jedním ze tří tlačítek v různých výškách (dítě, vozíčkář, dospělý), přičemž nástup vozíčkáře nebo cestujícího s kočárkem je signalizován strojvedoucímu. Znázorněné barevné řešení bude použito pouze pro první generaci vozidel.
8
p r o v o z a t e c h ni k a
Zkrátit jízdní dobu
při zpoždění nemusí jen nejnovější stroje
Využít dynamiku stroje i osobní zkušenost – to jsou důležité předpoklady při krácení zpoždění. Ač je to s podivem, na stáří stroje zase tolik nezáleží. Důležitý je hlavně přístup strojvedoucího. Tak je často znát, kdo právě na stanovišti lokomotivy sedí.
N
e všichni strojvedoucí dokážou krátit zpoždění stejně. Často záleží spíše na osobním přístupu, zkušenostech a znalostech konkrétního stroje. Do těchto faktorů může promluvit i zdánlivá maličkost jako například počasí nebo aktuální dopravní situace. Bohužel nelze dát automaticky rovnítko mezi délku praxe a zkušenosti strojvedoucího.
reálná Data rychloměrů zpožděných vlaků eurocity v úseku Kolín – Pardubice 180
160 140 120 100 80
Strojvedoucí z Břeclavi hledí na dobré jméno ČD
Jednou z exponovaných českých železničních tratí s řadou specifik je trasa Praha – Brno – Břeclav. Jde o 1. tranzitní koridor, který je sice z větší části rekonstruován, nicméně několik komplikovaných úseků, například Choceň – Ústí nad Orlicí nebo také průjezd železničními uzly Brno a Česká Třebová, ještě není dokončeno. U mezinárodních vlaků vyšší kvality bývá zpoždění často zapříčiněno pozdním předáním vlaků ze sousedních států. To se pak řetězovitě přenáší na přípojné spoje nebo vlaky čekající na křižování a také způsobuje problémy při jízdě ve sledu a obratech souprav. Zvlášť významný je tento problém u vlaků, které tranzitují přes naši republiku. Díky kvalitní práci řady strojvedoucích, dispečerů, výpravčích, ale i například strojmistrů, vlakových čet, vozmistrů či posunovačů a řady dalších zaměstnanců Českých drah a Správy železniční dopravní cesty, se tato zpoždění daří z větší části eliminovat. Většina strojvedoucích z břeclavského provozního pracoviště Depo kolejových vozidel Brno (střídají se na této trase s kolegy z DKV Praha a RD Bratislava) dokáže mezi Břeclaví a Prahou výrazně zkrátit zpoždění. A to i přesto, že často jezdí na starších lokomotivách řady 350, takzvaných Gorilách, pocházejících ze sedmdesátých let minulého století. Lokomotivy řady 350 nejsou vybaveny automatickou regulací rychlosti a mají k dispozici 56 jízdních stupňů. Strojvedoucí proto musí znát dokonale sklonové a směrové poměry na trati i svůj stroj tak, aby uměl udržet nejvyšší dovolenou rychlost.
60 40 20 (min.)
0 Kolín
5
15 18.11 Pardubice
10
Strojvedoucí v tomto případě využil plného výkonu a maximální dovolené rychlosti, takže jízdu z Kolína do Pardubic zvládl za 18 minut a 11 sekund. 180
160 140 120 100 80 60 40 20 (km/h)
0
(min.)
0 Kolín
5
10
15
20.47
Pardubice
Na tomto spoji nebyl využit plný výkon či maximální rychlost 160 km/h. Strojvedoucímu tak trvala stejná cesta o zhruba dvě a půl minuty déle.
EFEKTIVITA. Zpoždění se dá obvykle zkrátit jak na moderní lokomotivě, tak na FOTO autor (2x) stroji ze 70. let. Často záleží na lidském přístupu.
Vždy v rámci předpisů, ale i existující infrastruktury
„Krácení jízdních dob se děje při přísném dodržování předpisů. Celé kouzlo tkví v osobním přístupu a perfektním využívání nejvyšší dovolené rychlosti a trakčních schopností českých, slovenských i rakouských lokomotiv. A právě tento nadstandardní přístup ctí většina našich strojvedoucích. Avšak ne vždy lze zpoždění krátit. Mohou nastat například nepříznivé adhezní podmínky, nízké napětí v trakčním vedení či poruchy na zabezpečovacím zařízení,“ říká Pavel Rovenský z Odboru provozu osobní dopravy GŘ, který má na starosti analýzu kvality osobní dopravy. Při eliminaci zpoždění má strojvedoucí nelehký úkol. Musí dodržovat předpisy, ale současně využít nejvyšší
0
(km/h)
PLNÝ VÝKON? Po rozjezdu může strojvedoucí dosáhnout maximální rychlosti za tři, ale i za deset minut.
dovolenou rychlost a trakční výkon tak, aby se zpoždění vlaku co nejvíce snižovalo. Poměrně náročný úsek, díky častým změnám traťové rychlosti i sklonovým poměrům, se nachází mezi Brnem a Českou Třebovou. A právě tudy jezdí jak
vnitrostátní expresní vlaky, tak i mezinárodní vlaky EuroCity.
Grafikon počítá s vatou
Při tvorbě jízdního řádu se při výpočtu jízdních dob počítá s drobnými při-
rážkami na dohánění zpoždění i s aktuálními stavebními pracemi. Z toho důvodu jízdní řád obsahuje i jistou „vatu“. „Pro krácení zpoždění je nutná dokonalá práce všech zúčastněných složek, ale také dobrý technický stav vozidlového parku a infrastruktury a kvalitní způsob řízení provozu. Bez součinnosti výpravčích a dispečerů by to opravdu nešlo. Upřednostňování zpožděných vlaků vyšší kvality by ale nemělo být na úkor například výrazného zpoždění regionálních spojů,“ dodává Pavel Rovenský. Luboš Úlehla z Břeclavi má trať Praha – Břeclav – Bratislava – Štúrovo za dlouhá léta vrytou do paměti a krácení zpoždění bere jako věc osobní cti. „Chci nejen podat co nejlepší pracovní výkon, ale především dovézt cestující včas. Proto jsem například uvítal demontáž řady děličníků na této trase, které způsobovaly technické problémy a přerušovaly plynulou jízdu. Na slovenském stroji řady 350 sice mohu po zdvižení sběrače takřka ihned najet do výkonu, ale u moderních sofistikovaných mašin, jako jsou třeba rakouské Taurusy řady 1216, tento proces trvá téměř minutu. A při dohánění kritizovaného zpoždění je i minuta dlouhá,“ říká strojvedoucí Úlehla.
Každý má jiný styl jízdy
Brněnský výpravčí Martin Hochman rozdílnost stylu jízdy komentuje: „Ve velmi zatížených stanicích nebo v úsecích, kde probíhá výluková činnost, musí výpravčí nebo dispečer počítat s každou minutou. Nejedná se přitom jen o okamžitou reakci na situaci, ale v potaz musí brát i výhled, jak se bude doprava vyvíjet. Například v úseku Česká Třebová – Brno mohou vlaky EuroCity krátit jízdní dobu o pět až sedm minut.“ Hochman dodává, že zaměstnanci řídící provoz s tím počítají, takže v případě jízdy zpožděného vlaku upraví dispoziční výpravčí na brněnském hlavním nádraží obsazení kolejí tak, aby měl tento vlak vůbec kam přijet. „Bohužel ne všichni strojvedoucí Českých drah zpoždění krátí. A tím nemám na mysli technické problémy nebo dopravní důvody. To pak působí velké problémy a následný přenos zpoždění na další vlaky nejen v Brně, ale potažmo i na další spoje,“ potvrzuje s povzdechem výpravčí Martin Hochman. I když jde technický pokrok kupředu, osobní přístup každého zaměstnance bude vždy hrát velmi důležitou roli pro zákazníky, kteří chtějí dojet do svého cíle včas a bezpečně. MARTIN HARÁK
Asynchron ukazuje cestu českému průmyslu
P
rototyp moderní motorové posunovací lokomotivy české provenience momentálně jezdí na brněnském železničním uzlu. Stroj je zapůjčen od výrobce na zkoušky, během kterých je posunován na takzvané šesté záloze v prostoru stanice Brno hlavní nádraží. Lokomotiva byla firmou CZ LOKO zapůjčena za účelem ověření jejích vlastností při reálném posunu s osobními vozy na kolejích. „Stroj 719.701 je výjimečný tím, že se jedná o první posunovací motorovou lokomotivu s asynchronním pohonem provozovanou u Českých drah. Lokomotivu můžete spatřit při odstavování nebo přistavování vlakových souprav v prostoru 5. a 6. nástupiště brněnského hlavního nádraží,“ říká vedoucí Odboru provozu DKV Brno Alois Kotrba. V roce 2004 představila společnost CZ LOKO dvounápravovou lokomotivu 709.401, která po letech modernizací znamenala obnovení výroby motorových lo-
V ČERVENÉM. Lokomotiva CZ LOKO má vydařený design.
FOTO autor
komotiv v ČR. Stala se základem pro úspěšnou rodinu lokomotiv Effishunter, které byly dodány tuzemským i zahraničním zákazníkům v počtu několika desítek kusů. Dalším krokem ve vývoji této řady byla inovace pojezdu a dosazení čistě střídavého přenosu výkonu v trakci i některých pomocných pohonech. Vznikla tak prototypová lokomotiva 719.701, která byla poprvé prezentována na veletrhu InnoTrans v Berlíně v roce 2008. Lokomotiva s maximální rychlostí 80 km/h je určena pro středně těžkou traťovou službu a posun na tratích a vlečkách. Pojezd lokomotivy je tvořen dvěma dvojkolími, vypruženými šroubovitými pružinami. Každému dvojkolí přísluší asynchronní trakční motor, který je uložen tlapově prostřednictvím valivých ložisek. Všechna kola jsou vybavena diskovou brzdou, a to včetně jednotky čisticího přítlaku. Stroj je navíc vybaven střadačovou zajišťovací brzdou. Zdrojem
energie je motorgenerátor tvořený spalovacím motorem Caterpillar. Ve věžové kabině, umístěné ve středu vozidla, se nacházejí dva plnohodnotné pulty strojvedoucího. Kabina je vybavena klimatizací, lednicí a mikrovlnnou troubou. „Stroj má menší spotřebu nafty a současně se plynule rozjíždí a brzdí, a to i s těžšími vlakovými soupravami. Celý proces jízdy je mnohem klidnější než u starších lokomotiv,“ říká Zdeněk Crlík, mladý strojvedoucí z brněnského depa. „Určitě je to velký skok oproti současným posunovacím strojům, například řady 714. Prototypový stroj je signálem do budoucna, jak by takové stroje na zálohách mohly vypadat. Jako strojvedoucí určitě oceňuji i brzdění pomocí elektrodynamické brzdy. Díky prostorné kabině a kratší kapotáži motoru mám dokonalý přehled o posunovači, který se mnou na zálohách jezdí,“ dodává Crlík. MARTIN HARÁK
9
ZAHRANIČÍ krátce SLOVENSKO
Lehká humanizace pro nejstarší motoráky Společnost ZSSK slibuje čistější a komfortnější prostředí v nejstarších vozech své flotily. Známé dvounápravové vozy řad 810, 811 a 812, jezdící na regionálních tratích, projdou podle slov generálního ředitele ZSSK Pavla Kravce lehkou humanizací. Více než 200 motorových a přívěsných vozů dostane do dvou let přečalouněná sedadla i nové podlahové krytiny. Práce se budou provádět v opravně v Žilině, předpokládaná cena vyšplhá přes 200 tisíc eur.
RAKOUSKO
Dráhy odmítají prodat státu elektrárny
KOVOVÁ VÁLKA. V průběhu loňského roku bylo v Británii zaznamenáno 2 770 případů krádeží mědi na železniční infrastruktuře.
Zloději mědi
zastavují britské vlaky
O krádežích měděných kabelů víme v České republice, především na Ústecku a Vsetínsku, svoje. Jedná se však o problém celoevropský. Rostoucí ceny kovů a nenechavé ruce zlodějů trápí železničáře i ve Velké Británii.
D
ruhá největší hrozba hned po terorismu. Tak hodnotí krádeže kabelů v rámci železniční infrastruktury britská dopravní policie, která pro tyto případy zřídila speciální skupinu. Boj proti tomuto druhu kriminality zaměstnává všechny poskytovatele vlakové dopravy. Čísla z britských statistik mluví jasně: v roce 2010 se událo 2 770 případů, z toho jen v dubnu 300, a zadrženo bylo v souvislosti s krádežemi kovů 740 osob.
Ukradený kabel za 44 liber způsobí škodu 75 tisíc
Jakkoliv se jedná o zanedbatelný typ krádeže z hlediska výnosnosti, z pohledu policie je to vážný čin, který postihuje řadu států. Proto se často objevuje jako předmět diskuze na nejrůznějších setkáních policejních úředníků. Důvodem je především skutečnost, že společenské náklady jsou příliš vysoké. Příkladem může být loupež v Newarku, kde si dva zloději – později odsouzení na tři roky – odnesli 25 metrů kabelu a zapříčinili zastavení 36 vlaků a zpoždění 115 dalších spojů. Akumulované zpoždění činilo 27 hodin a celkové náklady odvětví dosáhly 75 tisíc liber. Vý-
FOTO pixmac
zali za auto a pak je vytrhávali. Takto by jim v tom bránilo (nebo by krádež aspoň ztížilo) betonové koryto.
Bez kontroly to nepůjde
Správce infrastruktury rovněž spolupracuje s výkupnami kovů, zejména při školení jejich zaměstnanců. Na Úřad pro prevenci kriminality se obrátilo několik provozovatelů železničních společností s vlastními návrhy na řešení situace. Citujme některé myšlenky: „Tvrdší postihy pro zloděje; možnost policie prohledat a zavřít provozovny (sběrné suroviny); zavření provozoven v případě, že dojde k výkupu očividně kradených kovů; výkup bezhotovostní formou a konečně držení identifikačních údajů o osobách, které
Postříkáme zloděje barvou?
V OHROŽENÍ. Krádeže kabelů působí zpoždění vlaků po celé Velké Británii. Dopravní policie pro tento typ kriminality zřídila zvláštní skupinu. FOTO wikipedia padech se však jedná o opatření s nutností vysokých investic. Mezi návrhy, které vyžadují méně peněz, patří použití hlídacích psů. Provozovatel infrastruktury se také snaží v co největší míře zakopávat kabely pod zem. Novinkou je i svazování kabelů do snopků a jejich přivazování do betonového koryta, v němž jsou kabely uloženy. Dá se tak předejít často používanému způsobu krádeže kabelů, kdy je zloději přivá-
kov přivezly, a poznávacích značek vozidel, jimiž byl náklad přivezen.“ Kontrolu a změnu pravidel výkupu kovů podporuje a prosazuje i správce infrastruktury. Mezinárodní trhy zatím ale pracují proti železnici. Očekává se, že ceny kovů nadále porostou. Pro zloděje tak budou měděné kabely stále větším pokušením. PETR HORÁLEK
Zpracováno podle zprávy agentury EPA CONSULTING.
Parní dny v Meiningenu posedmnácté
Z
mnoha koutů Německa se do Meiningenu, ležícím na jihozápadě bývalé NDR, sjely zvláštní vlaky s parními a historickými motorovými lokomotivami. Cestující, kteří jimi přijeli, si mohli vychutnat prohlídku posledních železničních dílen v Evropě, kde se ještě opravují parní lokomotivy. Dny otevřených dveří probíhaly o tropickém zářijovém víkendu.
Replika první německé lokomotivy
Jednou z hlavních atrakcí letošní akce bylo představení opravené repliky první lokomotivy provozované v Německu, slavného stroje Adler. Originál vyrobila v roce 1835 anglická firma Roberta Stephensona v Newcastlu s výrobním číslem 118 pro trať Norimberk – Fürth. Tam lokomotiva vedla 7. prosince 1835 zahajovací vlak. Originální stroj se bohužel nedochoval, sešrotovali ho ještě v 19.
století. Když se připravovaly oslavy 100 let německých železnic, dala společnost Deutsche Reichsbahn postavit ve svých dílnách jeho provozuschopnou kopii. Ta se stala nakonec exponátem Dopravního muzea v Norimberku, dnes muzea německé dráhy DB AG. Repliku ale postihla pohroma. Depozitář muzea v rotundě norimberského depa Gostenhof v noci na 17. října 2005 vyhořel a s ním lehla popelem i spousta dalších cenných exponátů. Jednalo se vůbec o největší katastrofu v německém železničním muzejnictví. Stroj Adler doznal velkých škod, protože se při jeho novostavbě ve velkém měřítku použil původní materiál – dřevo. Exponát tak musel být znovu postaven, i když později, než se čekalo.
Deset strojů vlastní silou
Na Dny otevřených dveří v Meiningenu přijelo vlastní silou dalších deset par-
GABUN
Africký pohár ve fotbale prospěje dráze Gabunská vláda chce investovat 150 milionů eur do obnovy železnice Transgabonais. Tato trať protíná zemi z Libreville na západě do Franceville na východě a je ve velmi špatném stavu. Renovace tratě měla být zahájena již dávno, ale stále se nenašly prostředky. Jenže Gabun bude v roce 2012 pořadatelem Afrického poháru v kopané, takže politici se chtějí představit v lepším světle. Plánuje se i nákup šesti nových lokomotiv a soupravy o deseti vozech.
ŠPANĚLSKO
Železniční spojení na madridské letiště
kupní cena kabelu přitom činila 44 liber, což je nepoměr do očí bijící. V posledních třech letech se i díky vzrůstající ceně mědi zvýšil počet krádeží skoro o třetinu. Celkové ztráty pro železniční dopravu ve Velké Británii činily 43 milionů liber a 16 tisíc hodin zpoždění. Z tohoto důvodu se začínají hledat způsoby, jak předejít krádežím, anebo alespoň rychle identifikovat pachatele. Existují drahé metody používané na některých úsecích britských drah, jako je například napuštění kabelů speciální tekutinou, která na zloděje vystříkne, když přestřihne kabel. Tato kapalina, která je viditelná pouze pod UV paprsky, může být vyrobena v miliardě kombinací. Čistě teoreticky je tak možné každý kilometr kabelu napustit jinou barvou a bezpečně tak identifikovat pachatele a část kabelu, kterou ukradl, včetně místa, z něhož pocházel. Druhým způsobem je použití vojenských bezpilotních letounů operujících 100 metrů nad zemí. Tato letadla dokážou rychle vystopovat zloděje, zachytit ho na kameru a označit jej opět identifikační kapalinou. V obou pří-
Mluvčí Rakouské lidové strany Peter Haubner požaduje prodej elektráren, které vlastní Rakouské spolkové dráhy. „Stále vidíme, že ÖBB požadují peníze, ale na druhé straně si drží majetek, který není potřebný k provozu a jehož hodnota dosahuje stovek milionů eur,“ prohlásil Haubner. ÖBB vyrábějí asi třicet procent ze své celkové spotřeby proudu ve vlastních elektrárnách. Podle Haubnera by drážní elektrárny měly být prodány státu. ÖBB s tím však nesouhlasí. „Vlastní elektrárny jsou pro nás důležité, abychom byli nezávislí na trhu,“ řekla mluvčí ÖBB Sonja Horner.
Replika lokomotivy Adler, která jezdila FOTO autor v Německu jako první.
ních lokomotiv. Z největší vzdálenosti dorazil berlínský stroj 03 1010. Přibližně stejný počet strojů je v areálu dílen v současnosti opravován nebo deponován. Mezi nimi nechybí ani nejrychlejší současná parní lokomotiva na světě, stroj 18 201, který se v roce 1964 zkoušel i na českém železničním okruhu ve Velimi. Mezi opravovanými stroji jsou v současnosti další dva exponáty poškozené při požáru v norimberském depu Gostenhof. Kdo si chtěl letos v Meiningenu nějakou lokomotivu vyfotit bez „čumilů“, musel mít opravdu sloní trpělivost. Stejně tak byly dlouhé fronty čekatelů na svezení na stanovištích dvojice dalších lokomotiv: normálně rozchodné „50“ a úzké „99“. Akce se určitě vydařila, i přes třicetistupňové vedro přišlo značné množství návštěvníků. Železnice i její historie jsou stále atraktivní. MIROSLAV PETR
Příměstské linky RENFE zahájily 23. září provoz mezi španělským Madridem a letištěm. Vlaky jezdí každých 30 minut a cesta trvá od 11 minut (do zastávky Chamartín) po 25 minut (nádraží Atocha). Jízdenka je pro držitele jízdenek na vysokorychlostní spoje RENFE zdarma, pro ostatní stojí 2,50 eura. Celý úsek je dlouhý 8,8 km, přičemž 4,7 km představuje zcela novou trať. Cena tratě činí 218,3 milionu eur. Od roku 2013, kdy bude dokončen tunel spojující nádraží Chamartín a Atocha, povede na letiště plně vysokorychlostní trať.
VELKÁ BRITÁNIE
Londýnské nádraží má romantické kouzlo Lonely Planet, vydavatel turistických průvodců a cestovatelských příruček, zařadil železniční nádraží St. Pancras International na seznam nejromantičtějších míst. Zdejší „meeting point“ je proslavený šest metrů vysokou sochou objímající se dvojice. Nádraží mělo být v šedesátých letech dokonce zbořeno, nicméně po veřejných protestech bylo zachráněno a v posledních letech výrazně modernizováno za částku 800 milionů eur.
ŠVÝCARSKO
Silný frank tlačí na zvýšení cen Společnost SBB Cargo International, dceřiná společnost Švýcarských spolkových drah, bude zřejmě zdražovat. Předseda představenstva této společnosti Michail Stahlhut totiž ve vnitropodnikovém sdělení označil zvýšení cen za nezbytné. „Měnová situace silně zatěžuje finanční vývoj,“ uvedl doslova Stahlhut. Příjmy v mezinárodní dopravě zboží totiž přicházejí v eurech, avšak náklady na dopravu po Švýcarsku jsou vynakládány převážně ve francích.
(gak, mez, sh, kla)
10
HISTORIE
Oslava prvního vlaku,
který přijel do Přerova a Olomouce
Sedm tisíc návštěvníků si na oslavách připomnělo zahájení provozu Severní dráhy císaře Ferdinanda. Přerovskými městskými hradbami projel první vlak přesně 1. září 1841. Od 17. října téhož roku se jezdilo až do Olomouce.
Z
ahájení letošních oslav v sobotu 15. října předcházel příjezd čtyř protokolárních vlaků z Olomouce, Bohumína, Břeclavi a Prahy. Z Olomouce přivezla historickou soupravu olomoucká parní mašinka 534.0432 Krémák, z Bohumína se účastníci oslav svezli s historickou elektrickou Bobinou E 499.004. Od Břeclavi přijela na vlaku nádherná břeclavská Šlechtična 475.101 a z Prahy připlula k novému prvnímu nástupišti souprava Pendolina.
Veselá atmosféra před i na pódiu
Po slavnostním zahájení oslav náměstkem generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonínem Blažkem a prvním náměstkem primátora Přerova Josefem Kulíškem si mohli návštěvníci prohlédnout vystavenou historickou techniku. Na pódiu probíhal doprovodný program, který moderoval Václav Žmolík, jenž nezapomněl upozornit na vystavenou Rosničku a probíhající veřejnou sbírku na opravu jejího kotle. Mezi vystupujícími umělci se objevili zejména zpěvák Petr Kotvald, dechový orchestr Haná, skupina Maxim Turbulenc a Karel Bláha s Jolanou Smyčkovou. Zajímavou atrakci připravili přerovští hasiči SŽDC Rostislav Lepař, Petr Ježák a Tomáš Řihák – výstup po žebříku a slaňování v tzv. záchranném trojúhelníku. Atmosféru před 170 lety za nádherného počasí zvýrazňovali Kamil, Jana, Veronika, Adélka a Karolína z blanenského občanského sdružení Kolejová, kteří se po areálu promenádovali v dobových oděvech. Součástí oslav byla také expozice v Muzeu Jana Amose Komenského v prostorách rekonstruovaného přerovského zámku a výstava litografií s želez-
niční tematikou malíře a grafika Jiřího Boudy v přilehlé Galerii města Přerova. Oslavy připravily České dráhy společně s Nadací Okřídlené kolo, přerovskou společností DPOV, městem Přerov a přerovským Muzeem Jana Amose Komenského. „Rád bych za České dráhy poděkoval všem, kteří se na přípravách organizačně podíleli. To se týká jak našich zaměstnanců, tak pracovníků partnerských společností. Odvedli kvalitní výkon, jelikož akce přilákala sedm tisíc lidí,“ řekl Stanislav Perkner, ředitel Odboru řízení značky.
Stavba za 3 miliony zlatých
Severní dráha císaře Ferdinanda se stavěla poměrně rychle. Práce mezi Vídní a Břeclaví byly zahájeny na jaře a z Břeclavi do Brna v červnu roku 1837. První vlak z Vídně do Břeclavi přijel 6. června 1839 a už od 7. července 1839 jezdil mezi Břec-
Oslavy fakticky zahájil příjezd čtyř protokolárních vlaků. Na programu byla výstava historických vozidel a dvě další expozice v Přerově.
NA PROCHÁZCE. Členové blanenského sdružení Kolejová se po areálu přerovského nádraží promenádovali v historických FOTO autor kostýmech. Spolu s krásným slunečným počasím tak přispěli k vydařené sváteční atmosféře.
laví a Brnem. Ferdinandka mezi Břeclaví a Přerovem byla rozdělena do dvou stavebních úseků. Z Břeclavi do Uherského Hradiště (dnes stanice Staré Město u Uherského Hradiště) byla otevřena 1. května 1841 a v celém úseku až do Pře-
rova 1. září 1841. Úsek z Uherského Hradiště do Olomouce byl otevřen slavnostní jízdou 17. října 1841. Stavba tratě z Břeclavi do Přerova přišla na 3 097 953 zlatých. Na hlavní trati následovala stavba úseku Přerov – Lipník nad Bečvou s dokonče-
ním 15. srpna 1842. Olomouc s Prahou se dočkaly spojení 21. srpna 1845. Nemalý význam pro Ferdinandku mělo její propojení s pruskou dráhou krále Viléma z bohumínského nádraží do Annaberku (Chalupki). Novými spoji se tak vlakem
dalo dostat z Vídně do Berlína za 32 hodin a do Hamburku za 44 hodin. V polovině 19. století měřila síť moravských tratí Severní dráhy císaře Ferdinanda 279 km a stala se jádrem vznikající železniční sítě v naší zemi. IVAN SKULINA
Inzerce
ČD travel, s.r.o., Na Příkopě 31, tel. 972 243 051, 972 243 057, 972 243 055. E-mail:
[email protected],
[email protected], web: www.cdtravel.cz Pobočky: Na Příkopě 31, tel. 972 243 071 • Praha hl. nádraží 972 241 861 • Brno hl. nádraží 972 625 874 • provozní doba: pondělí–pátek 9.00–17.00 h
Letecké seniorské pobyty 55+
Letecké seniorské pobyty 55+
Autobusový zájezd
Turecká riviéra a Kappadokie
Jihozápadní Turecko a říše Lýků
Drážďany
Cena: 7 990 Kč/osoba, termín 5. 11.–12. 11., 12. 11.–19. 11., odlet z Prahy. Cena zahrnuje: 7x ubytování ve 4* hotelech, polopenzi formou bufetu, transfery klimatizovaným busem, česky mluvícího delegáta, pojištění CK. Cena nezahrnuje: pobytovou taxu 29 EUR, dobrovolný bakšiš, cestovní pojištění.
Cena: 7 990 Kč/osoba, termín 5. 11.–12. 11., 12. 11.–19. 11., odlet z Prahy. Cena zahrnuje: 7x ubytování ve 4* hotelech, 7x polopenzi formou bufetu, transfery klimatizovaným busem, česky mluvícího delegáta, pojištění CK. Cena nezahrnuje: pobytovou taxu 29 EUR, dobrovolný bakšiš, cestovní pojištění.
Cena: 590 Kč/osoba, termín 3. 12., odjezd z Prahy v ranních hodinách. Pohádkový zámek Moritzburg, Drážďany – sídelní zámek, Albertinum s klenotnicí, Zwinger, Semperova opera, katedrála a jiné.
Česká republika Liberec Cena: 2 690 Kč/osoba/2 noci. Ubytování, polopenze formou bufetu, neomezený vstup do aquaparku, lunaparku, iqparku, možnost ranního plavání již od 8 hodin. Dítě do 14 let zdarma v doprovodu dospělé osoby.
Slovensko
Léčebně rehabilitační pobyt – Slovensko
‚ Vel ký Meder – penzion Rozália
Lázně Sliač – hotel Palace ***
BUĎ FIT: Cena 2 490/4 080/Kč/osoba zahrnuje: 3/5nocí, 3/5 vstupenek s jedním přerušením denně, 1x masáž, polopenzi.
ZKRÁCENÝ: cena 2 850 Kč/osoba, pobyt čtvrtek–neděle, cena zahrnuje: ubytování, 8 léčebných procedur, polopenzi.
SENIOR RELAX 60+: cena 1 850/3 910/Kč/osoba zahrnuje: 3/7nocí, 3/7vstupenek s jedním přerušením denně, snídaně.
KLASIK: cena 5 670 Kč/osoba, pobyt pondělí–neděle, cena zahrnuje: ubytování, 17 léčebných procedur, polopenzi.
Vydávají České dráhy, a.s., nábřeží Ludvíka Svobody 12, 110 15 Praha 1, IČ 70994226 | Vychází každý druhý čtvrtek. | e-mail:
[email protected] | www.cd.cz/zeleznicar šéfREDAKTOR: Petr Horálek | grafická úprava: Pavel Beneš | Adresa redakce (místo vydání): Železničář, České dráhy, a.s., generální ředitelství, nábř. L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 | Redaktoři – tel.: 972 233 091 | OBJEDNÁVKY INZERCE a předplatného: Eva Balíková, tel. 972 233 090, e-mail:
[email protected] | Uzávěrka inzerce ve čtvrtek týden před vydáním | Honoráře dopisovatelům se zasílají měsíčně bankovním převodem. Nemohou však být vyplaceny, pokud autor nesdělí redakci adresu, rodné číslo a číslo účtu. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. | Vydavatelský servis zajišťuje GRAND PRINC a.s. | Registrováno Ministerstvem kultury ČR pod č. MK ČR E 6680 ze dne 4. 2. 2003 | ISSN 0322-8002
11
L I DÉ A P Ř Í B Ě HY
Malujeme taková nádraží,
STORY pro halloween
Nebe, peklo, vlak… a tak
která k nám promlouvají Každé nádraží má genius loci. Ale vnímat ho dokáže vždy jen někdo. Platí to i pro umělce, kteří malují svět kolem sebe. Někoho ruch vlaků a spěch cestujících i drážních zaměstnanců při tvůrčí práci ruší, k jinému zas promlouvá a budí inspiraci.
Ž
e se to po nádražích hemží fotografy vlaků a nejen nich, není nic nového. Aby si ale na peroně rozložila svůj stojan skupina malířek a malířů, to se každý den neděje. Dvojici mužů a tři ženy, kteří jsou sdruženi do malířské skupiny „Pětka svatého Tomáše“, jsem se štětci v rukou jedno odpoledne našel na třetím nástupišti vršovického nádraží v Praze.
Každé místo promlouvá k nitru toho, kdo se chce dívat
A proč právě tady? Na to jsem dostal následující odpověď: „Jedno odpoledne jsme se vydali na průzkum místa k malování. Já jsem vybrala smíchovské nádraží, jehož poetika mě okouzluje už dlouho, ale ostatní to tak necítili, takže jsme vlakem přejeli na hlavní nádraží a začali jsme skicovat,“ vzpomíná Eva Štýbrová, jediná členka sdružení z České republiky. „Každý udělal jednu nebo více skic, byli jsme vcelku spokojeni a připraveni na malování další den. Já a kolegyně Gabriela jsme pak jely vlakem do Vršovic, protože tam obě bydlíme. Když jsme vystoupily z vlaku, rozhlédly jsme se a to propojení velkoměsta a přírody se skoro až vesnickým nádražím nás zaujalo.“ Tak popisuje Eva prvotní impulz pro zrod rozměrného plátna s pohledem z nástupiště směrem k činžovním domům ve starých Nuslích. Místo má nesporně svůj genius loci, který ale nevnímají všichni ze skupiny. Ke každému z nich promlouvají jiná místa, a tak někdy malují i to, co by si sami pro obraz nevybrali. Každé místo má navíc svá specifika, která malíři pracující v terénu zblízka pocítí. Pískání přijíždějících vlaků na vršovickém nádraží bylo velkou zkouškou pro Gabrielu. „Když maluji, nevnímám, co se děje kolem,“ říká naopak Tom, bývalý letec, který se v současné době zabývá výhradně malbou.
Jedna postava složená z vícero lidí
Obraz, olej, se rodí několik dní, takže vlak na něm zachycený má prvky z různých souprav, které tu v různou dobu zastavily. Ostatně realismus na malbách členů zmíněného sdružení ani nečekejte. Podobné to bude i s postavami: pracovníci drah v oranžových úborech v pauzách mezi prací občas sedí na lavičce přímo před nimi, což tvoří se šedí nástupiště pěkné kombinace. Nakonec jednoho z pracovníků zachytili během jeho krátké přestávky. Obraz byl dokončen za pět dní. Na nádraží zažili jak nej-
teplejší den v roce, tak i ohromný vítr, při němž dva z nich museli plátno držet, aby neuletělo, zatímco ostatní mohli malovat.
Vmalovávat se jeden do druhého
Američan, Mexičan, Češka, Venezuelanka a původem Kubánka, skupina různorodá nejen národnostně, ale také věkově, profesně i co se týče zkušeností s malbou. Jak se vlastně dělí o tahy na plátně? Skupina je na samém začátku, vlastně se učí sehrávat a podporovat se. Ve Vršovicích si každý vybral jednu část, která perspektivně ubíhá do dáli. Jako nejlepší se prý zatím jeví způsob, kdy jeden začne zhruba uprostřed malou částí a ostatní na něj začnou navazovat, malba vzniká organicky a kompozice je vždy překvapením nakonec. „Vmalováváme se jeden do druhého, každý obraz ukazuje kromě zobrazeného místa i způsob spolupráce. Malujeme tedy do určité míry sami sebe a naše vztahy,“ hovoří teď za kolegy Eva, mladá absolventka Akademie výtvarných umění. Mimochodem: vztah k železnici má po mamince, donedávna zaměstnané na SDC Plzeň. Asi nepřekvapí, že zbožňuje kultovní film Věry Chytilové Kalamita.
SVĚT PŘES ŠTĚTEC. Malířská skupina Pětka svatého Tomáše si za místa svého FOTO autor (4x) působení vybrala rušná pražská nádraží.
PĚTKA SVATÉHO TOMÁŠE
Haló! Slyší mě někdo? Já. I když jenom… jakoby v hlavě. Hm, kterou vlastně nemám. Ani tělo. Ááá, já taky ne! Vůbec nic! A to jsem měla tak pěkný… Prsa? No dovolte! Nohy. Až na zem? Však vás ten humor přejde. Doufám, že ne. Jak… se nám to mohlo stát? Myslím, že jsme mrtví. Néé, já nechci bejt mrtvá! Taky bych dal přednost původnímu stavu. Ale kdy… a kde… Ve vlaku. Aspoň já jel vlakem, když – Já taky! Už si vzpomínám. Nejdřív vykolejil… …a pak se převrátil. Přesně! Jenže… kde jsou ostatní? Měli víc štěstí. Přežili. Takže jenom my dva… Co budeme dělat? Nic. Máte snad lepší návrh? Počkejte… Nezdá se vám, že… letíme? Ani ne. Letíme! Blížíme se ke křižovatce, na jednu stranu ukazuje modrá šipka – Gratuluju. Ke zbytku fantazie. – NEBE, na druhou červená – PEKLO. Do NEBE, do NEBE, do NEBE! Nevěřím na nebe. Ani na peklo. Do NEBE, do NEBE… Přeletěli jsme to! A letíme dál! Ale kam? Copak existuje třetí možnost? Jistě. Nechtěl jsem vám brát iluze, ale… Chci to slyšet! Hraje to všemi barvami. A přitom neobsahuje žádnou.
Výtvarná skupina vznikla letos v červnu. Ukázky svých děl prezentuje na stránkách www.saintthomasfive.com. Jejími členy jsou: Gabriela Guevara, Caracas; Thomas Mc Ewen, San Francisco; Miriam Mottlová, Santiago de Cuba; Daniel Perogordo, Mexico City; Eva Štýbrová, Plzeň.
Bez gelu to v terénu nejde
Kdo zavadil o olejomalbu, navíc v plenéru, ví, že je to technicky velmi náročné. Přenášet rozměrné mokré plátno tlačenicí vestibulu nelze a mastná barva z rukou a štětců jednoduše nejde smýt. „Ještěže existuje zázračný gel, který neustále nosí Gabriela a kterým si čistíme ruce bez použití vody,“ vysvětluje Miriam a dodává, že pochopitelně musejí využívat i nádražní WC za desetikorunový poplatek. Občas přes rameno umělcům nahlížejí cestující a hodnotí. A co zaměstnanci? „Neslyšeli jsme jedinou poznámku namířenou proti nám, i když jsme někdy blokovali obvyklý chod na nástupišti. Pohledy pracovníků působily spíše uklidňujícím dojmem, jednou za čas zkontrolovali, jak jsme pokročili. Byla to příjemná spolupráce. Dokonce nám několikrát pomohli přenášet věci,“ pochvalují si vršovické nádraží výtvarnice MARTIN NAVRÁTIL a výtvarníci.
Skupina má mezinárodní složení s českým zastoupením.
Realismus na malbách nečekejte, umělci se řídí spíše pocity.
Nic nevidím. Už vystupují písmena. Měňavá. Pulzující. Co je to?! N. Pořád nic… I. Netrapte mě! C. NIC? Vždyť říkám, že nic… Je to víc než NIC. O. NICO – co? NICOTA. Cože… letíme do N-I-C-O-T-Y? Už to tak vypadá. Chcete říct… že ty odbočky… do NEBE a PEKLA… byly jen jako… že stejně všichni skončíme… v NICOTĚ? Tušil jsem to od začátku. Ale pak… no to je… Vy se smějete?! Co je tady k smí– Všech–
Umělecká tvorba probíhala vedle rušného železničního provozu.
TOMÁŠ CACH
KŘÍŽOVKA
AUTOR PETR HAJNIŠ
F. de La Rochefoucauld (1613–1680) – francouzský spisovatel, aforista: ŽENA JE JAKO LILIE: JEMNÝ MUŽ SE JÍ NEODVÁŽÍ DOTKNOUT, ... (dokončení v tajence).
12
Z A PO Z N Á N Í M
DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY. V Gruzii sice jezdí vlaky, ale většina cestujících se spoléhá na minibusy a dodávky. Po silnicích nevalné kvality tu kráčejí všudypřítomné krávy.
FOTO autor (2x)
Hrdá země pod Kavkazem
nastavuje turistům ze Západu přívětivou tvář Gruzie byla odpradávna dobývána cizími velmocemi. V nadvládě se zde v průběhu posledních staletí vystřídali Peršané, Arabové, Osmané a samozřejmě Rusové. Cizí vlivy se podepsaly nejen na rozličných památkách, ale i na lidech samotných. Přes veškeré snahy o ovládnutí však hrdým Gruzíncům zůstala touha po nezávislosti.
P
řirozená srdečnost a příslovečná pohostinnost se pro Gruzínce stala hlavním povahovým rysem. Spolu pak s nádhernou přírodou, skvělou gastronomií, přijatelnými cenami a relativně snadnou dostupností se Gruzie jeví jako ideální cíl nejen pro nezávislé cestovatele, ale i pro rodiny s dětmi.
Vlakem do Turecka a pak taxíkem
Jak se vlastně lze do Gruzie dopravit? Po zemi existuje bohužel asi jediný možný přístup: přes Turecko. Přímé vlakové spojení mezi Gruzií a Tureckem zatím neexistuje, i když se plánuje. Pro využití vlakové dopravy se jeví výhodné využít FIP, volné jízdenky TCDD a následně OSŽD, ale v praxi je použití vlaku spíše komplikované. Z Istanbulu do hlavního města Gruzie Tbilisi jezdí řada přímých autobusů několika společností s cestovní dobou okolo 40 hodin. Mimochodem: z Ruska a Abcházie je hranice pro cizince stále uzavřena. A pokud se rozhodnete jet přes Arménii či Ázerbájdžán, nezapomeňte, že v těchto dvou zemích pro nás platí vízová povinnost. Cestu lodí z ukrajinského přístavu Iljivčesk také
příliš nedoporučuji kvůli malému komfortu a vysoké ceně. Nejlevnějším spojením do Gruzie tak může být vlakové spojení po trase Budapešť – Bělehrad – Istanbul – Kars, dále místní dopravou do příhraničního Posopu, přes hraniční přechod taxíkem nebo stopem a dále do Akhaltsikhe. Druhou možností je jet z Karsu přechodem v Childir-Akhalkalaki. Tyto přechody jsou otevřeny pro malý příhraniční styk, ale cizinci údajně přecházejí bez problémů. Turecko a Gruzie se dohodly na vybudování nové železniční tratě mezi Tbilisi a Karsem, která má sloužit prvotně k přepravě ropy z Baku. Počítá se i s osobní dopravou: objem cestujících je naplánován na 3 miliony za rok. Stavba měla být letos dokončena, ale opozdila se z důvodu poslední gruzínské války s Ruskem, kdy Gruzie přišla o území Jižní Osetie. Další důvod zpoždění stavby představovalo jisté oteplování vztahů Turecka a Arménie, kdy v případě opětovného otevření hranic by nové spojení prakticky ztratilo smysl – alespoň co se týče nákladní přepravy. Arménii se projekt nové tratě natolik nelíbí, že dělá pro-
je v Gruzii více než lidí. Jiná zvířata nejsou prakticky vidět, litr mléka však přesto stojí asi 40 korun, tedy poměrně dost.
Rusko Abcházie Jižní Osetie
Gruzie Černé moře
Sýrové placky a proslulý gruziňák
Poti Borjomi
Turecko
Bakuriani
Arménie
Tbilisi
Ázerbájdžán
Hlavní železniční trať Lázeňská úzkorozchodná trať
Írán
blémy při sjednávání úvěrů. V Gruzii se však přesto údajně staví.
Čtyřnohý dominátor silnic
Klíčovou dopravou v zemi obstarávají minibusy. Na delší vzdálenosti odjíždějí v předem stanovený čas, zpravidla ráno. Jinak se čeká, až se naplní. Jejich řidiči jsou vesměs potenciální sebevrazi. Na jízdu je příhodno se náležitě připravit. (Babička, která seděla za námi a ještě si nezvykla na divokou jízdu, nazvracela plnou igelitovou tašku.) Strop
Zrezivělé nákladní lokomotivy pocházejí z dob sovětské éry. je v autobuse proklatě nízko, výmoly neskutečné, takže není od věci doporučit vzít si s sebou helmu. Obecně platí, že nejpomaleji jezdí v zemi osobní auta, pak nákladní a vítězí jednoznačně „maršrutky“ (dodávky), které směle předjíždějí dlouhé kamiony i policejní auta. Čím starší maršrutka i řidič, tím ďábelštější jízda. Skutečnými dominátory na silnicích jsou ovšem všudypřítomné krávy, které si dopravní komunikace oblíbily k odpočinku nebo k procházkám. Někdo může nabýt dojmu, že krav
Ceny v Gruzii jsou všeobecně mírné a nižší než v ČR. Jídlo v luxusní restauraci lze pořídit již od 50 korun. Místní dvanáctistupňové pivo Natachtari v Batumi, čepované z velkých pojízdných, dřevěných soudků na pláži, lze koupit od 15 korun. Lidové jídlo představují výtečné placky chačapuri zapečené se sýrem nebo čakapuri (s masem), někdy plněné obdobou našeho guláše s miniaturními kostkami masa. Kromě bezkonkurenčního vína lze samozřejmě doporučit proslulý gruziňák, který se dá sehnat za polovinu ceny než u nás. Ubytování v Gruzii je asi o polovinu levnější než v západní Evropě. V zemi se nachází mnoho extrémně drahých hotelů, střední kategorie je zastoupena v omezené míře. Tu často nahrazuje ubytování v soukromí. A pozor – odmítnout nabízený přípitek od hostitele se považuje za urážku. My jsme nikoho neurazili. Jaroslav Novák
Železnice v Gruzii: relativně bezpečná, ale pomalá
P
áteřní železniční trať prochází od státní hranice přes hlavní město Tbilisi a končí v jediném gruzínském přístavu Poti s odbočkou do Batumi. Tato tepna slouží především nákladní dopravě, a to uceleným cisternovým soupravám od Kaspického moře z Baku do zmiňovaných přístavů. Mezinárodní osobní vlaky spojují Batumi a Tbilisi s Jerevanem, další noční spoj jezdí z Tbilisi do Baku. Spojení do abcházského Suchumi, ruského Soči a následně Moskvy je od poslední války přerušeno.
Lokálky přežívají silou vůle
Ostatní osobní přeprava po kolejích se dá označit spíše za sporadickou, i když je poměrně hojně využívána pro svou relativní bezpečnost a cenovou výhodnost. Noční vlaky jezdí dále do Zugdigi u abcházské hranice, které je východiskem do Svanetie, svérázného a jedinečné-
ho území pod nejvyššími vrcholy Kavkazu. Z hlavní trasy odbočuje několik lokálních tratí, některé přežívají silou vůle, na některých byl již provoz zastaven, jako například z Gori (rodiště Stalina) do Tskhinvali (dnes hlavní město odtržené Jižní Osetie). Do poměrně důležitých měst Akhaltsikhe nebo Akhalkalaki (s vojáky NATO) jezdí pouze jeden noční vlak. Ten překonává vzdálenost třikrát pomaleji než minibusy. Do provozu byly nedávno nasazeny moderní čtyřdílné elektrické jednotky. Vlaky jsou všeobecně v Gruzii pomalé, ale projektuje se nová vysokorychlostní trať z Tbilisi do Batumi, která spojí tyto metropole za tři hodiny. Dnes to vlakům trvá osm hodin. Některé úseky jsou již postaveny, předpokládané datum dokončení je červenec 2013. Projektuje se i železnice z Batumi přes hranici a dále podél černomořského pobřeží v Turecku.
Lázeňská úzkorozchodka
LÁZEŇSKÝ VLAK. Moderní elektrická jednotka na trati z Bojromi.
FOTO autor
Jistou atraktivitu představuje úzkorozchodná dráha z lázeňského Bojromi do horského městečka Bakuriany, proslulého zimního střediska. Obě střediska byla za sovětské éry vyhledávanou oblastí, o čemž svědčí značně rozsáhlý vozový i lokomotivní park této lokálky, kde jsou nasazovány elektrické lokomotivy československé výroby s označením K2K1, vyrobené v roce 1966 v Dubnici nad Váhom. Že zde panoval čilý nákladní provoz, lze odvodit z několika chátrajících, trávou obrostlých úzkorozchodných nákladních vagonů. Dnes již tato rekreační města spojuje vláček jen dvakrát denně. Jízda trvá dvě a půl hodiny. Maršrutka tuto vzdálenost zvládne za 30 minut. Na elektrifikovanou trať zde panuje dost chabý provoz, neboť ani nákladní doprava zde není provozována pravidelně. Jaroslav Novák