Vyšší odborná škola, střední zdravotnická škola a základní škola MILLS, s. r. o.
Dobrovolník a klient v rezidenčním zařízení ( Sociální práce)
Vedoucí práce: PhDr. Drahomíra Pavlíková
Čelákovice 2013
Vypracoval: Dana Šedová
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.
Čelákovice, 22. dubna 2013
2
Poděkování
Ráda bych poděkovala paní PhDr. Drahomíře Pavlíkové za odborné
vedení mé
absolventské práce, za vřelý přístup, odborné rady a cenné připomínky, za poskytnuté materiály a především za její trpělivost při tvorbě této práce.
3
Obsah Úvod ........................................................................................................................ 5 1 Cíle absolventské práce .................................................................................... 6 2 Teoretická část ................................................................................................. 7 2.1 Obecně pojem dobrovolnictví ............................................................................ 7 2.1.1 Znaky dobrovolnické činnosti ................................................................... 8 2.1.2 Dělení dobrovolných činností dle typu ..................................................... 8 2.1.3 Dobrovolnická činnost podle doby trvání této činnosti ........................... 9 2.1.4 Dělení podle oblasti společenského života ve které dobrovolníci svou činnost vykonávají ............................................................................................ 9 2.2 Dobrovolnická činnost ve světě ....................................................................... 10 2.3 Mezinárodní dobrovolnické organizace ........................................................... 12 2.4 Evropský rok dobrovolnictví ............................................................................. 13 2.5 Dobrovolnictví v České republice ..................................................................... 14 2.6 Rezidenční zařízení poskytující sociální služby seniorům ................................. 16 2.6.1 Základní druhy a formy sociálních služeb ............................................... 16 2.6.2 Formy poskytování sociálních služeb...................................................... 16 2.6.3 Sociální poradenství ................................................................................ 17 2.6.4 Služby sociální péče ................................................................................ 17 2.6.5 Služby sociální prevence ......................................................................... 22 2.7 Stáří – senioři .................................................................................................... 23 2.8 Závěr teoretické části – shrnutí ........................................................................ 24 3 Praktická část ................................................................................................. 25 3.1 První cíl - Zjistit očekávání seniorů od služeb dobrovolníka v rezidenčním zařízení. ............................................................................................................. 26 3.1.1 Stanovení souboru - okruh osob............................................................. 26 3.1.2 Všeobecné informace získané z rozhovorů, statistický rozbor klientů... 27 3.1.3 Informace získané formou rozhovoru s klienty ...................................... 27 3.1.4 Shrnutí informací z provedeného šetření ............................................... 33 3.2 Druhý cíl - Porovnání kulturních a sociálních aktivit seniorů umístěných v rezidenčním zařízení a seniorů v domácím prostředí .................................... 33 3.2.1 Empirická zjištění a statistické zpracování .............................................. 33 3.2.2 Vyhodnocení dat pro skupinu respondentů - seniorů žijících v domácím prostředí 33 3.2.3 Vyhodnocení dat pro skupinu respondentů - seniorů žijících v rezidenčním zařízení ............................................................................................ 37 3.3 Shrnutí informací z provedeného šetření ......................................................... 42 4 Diskuze........................................................................................................... 43 4.1 Zhodnocení cílů................................................................................................. 43 Monografie: ........................................................................................................... 49 Seznam grafů ......................................................................................................... 50 Seznam příloh ........................................................................................................ 52
4
Úvod Téma své absolventské práce jsem si zvolila vzhledem ke skutečnosti, že se již několik let věnuji dobrovolnické činnosti právě seniorům. Ve své práci představuji dobrovolnickou činnost tak, jak by se měla dostávat do podvědomí veřejnosti, co to vlastně dobrovolnictví je, co zahrnuje a jeho význam. Uvádím dobrovolnictví, jako přirozený projev občanské zralosti, který přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, ale zároveň poskytuje dobrovolníkovi pocit smysluplnosti, je zdrojem nových zkušeností a dovedností a obohacením mezilidských vztahů. Ve své práci popisuji druhy rezidenčních zařízení, včetně služeb a činností, které nabízejí konkrétně pro uživatele-seniory. Dále představuji cílovou skupinu, kterou tvoří senioři, sociální práci a komunikaci s nimi, jejich potřeby a jejich očekávání, v návaznosti na organizované činnosti dobrovolníků v zařízeních poskytujících sociální péči. Porovnávám kulturní a sociální aktivity seniorů umístěných v rezidenčním zařízení a seniorů v jejich přirozeném domácím prostředí. Informace jsem získala především z literatury, webových stránek zabývajících se dobrovolnictvím, především pak z odborných publikací zaměřených na toto téma.
5
1
Cíle absolventské práce
Prvním výzkumným cílem je zjistit očekávání seniorů od služeb dobrovolníka v rezidenčním zařízení, případně navrhnout doporučení. Druhým výzkumným cílem je porovnat kulturní a sociální aktivity seniorů umístěných v rezidenčním zařízení a seniorů žijících v domácím prostředí.
6
2
Teoretická část
2.1 Obecně pojem dobrovolnictví
Dobrovolník je člověk, který si dostatečně věří v tom, že může sám změnit věci, se kterými není spokojen. Je to člověk, který se odhodlá udělat ten jednoduchý, ale důležitý krok k tomu, aby se sám zapojil do činnosti, která je nedostatečně zajišťována státními institucemi. Je to někdo, kdo neváhá obětovat část svého času pro vyplnění prázdného času druhých anebo zajištění aktivity, kterou by jinak neměl kdo organizovat. [Šormová, Kléglová, rok 2006] K diskusi nad definicí dobrovolnictví u nás přispívají také Tošner a Sozanská, kteří rozlišují činnost dobrovolnickou (v rámci organizovaných aktivit) a dobrovolnou (která nemusí navázat přímo na dobrovolnické aktivity). Podle jedné z nejaktuálnějších definic je pak na dobrovolnictví nahlíženo jako na vědomou, svobodně zvolenou činnost ve prospěch druhých, kterou poskytují občané bezplatně. Dobrovolník dává vědomě část svého času, energie a schopnosti ve prospěch, činnosti, která je časově i obsahově vymezena.Tento pohled reflektuje současnou preferenci dobrovolnické činnosti u nás především jako legislativně jednoznačně ohraničené dobrovolnické služby. Například podle Wilsona a Musicka je dobrovolnictví jistou formou altruistického chování člověka, jehož cílem je pomoci druhým bez očekávání případné materiální odměny. Dále pak Matoušek tuto činnost vidí, jako neplacenou a nekariérní činnost, kterou lidé provádějí proto, aby pomohli svým bližním, komunitě nebo společnosti. [periodikum Sociální práce 4/2011, Josef Slowík]
7
2.1.1
Znaky dobrovolnické činnosti
Hlavní společné znaky dobrovolnické činnosti jsou patrné již z předešlých definic a to, že činnost je neplacená, vědomá a svobodně zvolená, proveditelná v kterékoliv oblasti společenského života. Neplacená znamená neohodnocená finančně jako práce zaměstnanců. V posledních letech se rozšířilo ocenění - poděkování dobrovolníkům za jejich práci např. formou uspořádání slavnostního dne dobrovolníků, předáním odznaku s logem organizace jménem, které vykonává dobrovolnickou činnost, uvedením jména dobrovolníků ve výročních zprávách, pozvání na neformální setkání atd. toto ocenění je rovněž motivací pro dobrovolnické pracovníky. Dobrovolná činnost se může odehrávat v jakékoli oblasti společenského života. Pro mnohé lidi je tato činnost spojena pouze se sociální oblastí a zapomíná se na spolkovou činnost, kulturu, ekologii atd.
2.1.2
•
Dělení dobrovolných činností dle typu
Dobrovolná
občanská výpomoc – je dobrovolná činnost v rámci rodiny,
příbuzenstva, mezi přáteli a sousedy. Vyznačuje se spontánně, neočekáváním finančního ohodnocení a dále tím, že člověk, který jí vykonává jí považuje za samozřejmou. •
Dobrovolnictví vzájemně prospěšné se označuje jako činnost v rámci komunity – obce, klubu, spolku. Vykonávají jí členové komunity v rámci realizace společenských cílů a zájmů a je k užitku převážně členům komunity.
•
Veřejně prospěšné dobrovolnictví je dobrovolná činnost ve prospěch druhých.
8
Dobrovolník má vymezenou činnost, které se věnuje a která musí být vykonávána tak, aby se na ní příjemce pomoci mohl spolehnout. Dobrovolná služba je obvykle dlouhodobý závazek věnovat se dobrovolnické práci často mimo svojí zem.
2.1.3
Dobrovolnická činnost podle doby trvání této činnosti
Dobrovolnou činnost při jednorázových akcích a dlouhodobou dobrovolnickou činnost a dobrovolnou službu.
2.1.4
Dělení
podle
oblasti
společenského
života
ve
které
dobrovolníci svou činnost vykonávají •
Zdravotnictví a sociální oblast – zde je největší prostor pro realizaci dobrovolnických služeb. Je zde kladen důraz na profesionalitu a přípravu. V této oblasti jsou kladeny nejvyšší nároky
na celkový osobní postoj
dobrovolníka, protože je žádaná spokojenost klienta na které závisí jeho další kvalitní prožití života. •
Sociální oblast - humanitární organizace (pomoc v neobvyklých krizových situacích např. válečné konflikty, živelné katastrofy)
•
Oblast životního prostředí – zde se dobrovolníci věnují řešení ekologických problémů, tak i jejich předcházení formou např. protestů, demonstrací atd.
•
Sportovní oblast - působnost spolkové činnosti, např. Sokol
•
Oblast kultury - je to oblast ve které pracovaly první spolky zaměřující se např. na určitou kulturní památku, o její údržbu, připravovaly různé kulturní akce. [Šormová, Kléglová, rok 2006]
9
2.2 Dobrovolnická činnost ve světě Dobrovolnictví zahrnuje nejen činnost na místní a národní úrovni, ale také na mezinárodní úrovni, které představují mezinárodních programy. Dobrovolníci mají nezanedbatelnou roli v humanistických programech OSN, v technické spolupráci, ochraně lidských práv, v procesu demokracie, ale rovněž účasti na podpoře různý kampaní např. podpora zvyšování gramotnosti a ochrany životního prostředí, ty by se bez pomoci dobrovolníků neobešly. Největší rozvoj zaznamenalo organizované dobrovolnictví v posledních třiceti letech v USA. Dobrovolníci se angažují nejen v církevních či jiných spolcích, jak tomu bylo již ve středověku v Evropě, ale tradice dobrovolnictví se rozšířila natolik, že velká část obyvatel Spojených států a Kanady cítí potřebu dělat něco pro druhé, i když nejsou napojeni na konkrétní organizaci. Toto bylo určováno především schopností lidí vzájemně si pomáhat. V roce 1990 vznikla v Americe nadace Point sof Ligt Foundation jejímž hlavním úkolem je zapojení více lidí efektivněji do řešení vážných sociálních problémů. Další organizace je např. United Way, která dnes funguje jako síť lokálních center, na které jsou úzce napojena na dobrovolnická centra i řada dalších organizací. Také evropská tradice dobrovolnictví se odvíjí od práce církevních charitativních organizací a expanze spolkových hnutí v době rozvoje průmyslové výroby. V současné době
je tento tradiční model „zájmového“ dobrovolnictví doplněn
o systém dobrovolnických center. Mezi jednotlivými centry existují rozdíly jednak v počtu členů, tak z hlediska fungování. Základním posláním dobrovolnických center je propagace a podpora dobrovolnictví, realizace vlastních dobrovolných programů, organizování seminářů a dalších
10
vzdělávacích programů pro neziskové organizace, komerční firmy, vládní nebo regionální instituce. V Německu získalo dobrovolnictví charakter nového sociálního hnutí, formování nové občanské společnosti. Dobrovolnictví zaměřené na integraci přistěhovalců, budování mezinárodních vazeb na evropské i světové úrovni přičemž zvláštní pozornost je věnována mládeži. Jiná situace je Francii, která je zemí s tradicí silné centralizované vlády, která stanovila, že „žádná organizace nemá dovoleno jednat jako prostředník mezi občany a státem“. Tím má dobrovolnictví ve Francii jiné postavení než v ostatních zemích. Dobrovolnictví převážně působí v oblasti sportu, kultuře a rekreačních aktivitách, ale i ve vzdělání a výzkumu, např. v kampaních na podporu gramotnosti, rodičovských sdružení ve školách a mentoringových programech (rozvíjející samostatné a kritické myšlení). Jen malá část dobrovolníků působí v dobročinné péči zaměřené např. na seniory nebo bezdomovce. Zasahuje zde vliv profesionalizace sociálních služeb a klesající význam církve ve společnosti. [Tošner, Sozanská, 2006] Dlouhodobou tradici dobrovolnictví patří Velké Británii, která se vyznačuje svou charitativní činností a vzájemnou pomocí lid v odlehlých oblastech venkova. V sedmdesátých letech 20. století bylo založeno Konzervatismus
britské dobrovolnické centrum.
příznačný pro tuto zemi klade důraz na soběstačnost občanů a
komunit a ponechává státní péči jen na oblasti, kde je to opravdu nutné. Vše probíhá za významné podpory vlády. Mimo národních dobrovolnických center v Anglii, Skotsku, Walsu a Severním Irsku působí na vládní úrovni organizace Aktive Community Unit, která provádí koordinaci dobrovolnictví. Tradiční zemí s rozvinutým smyslem pro vzájemnou pomoc je Nizozemsko, které prošlo v průběhu šedesátých let minulého století k transformaci spolků zejména církevních nahrazením intervencí silného sociálního státu dalo vznik novým druhům dobrovolnictví jako je např. pomoc bezdomovcům nebo pomoc lidem infikovaným HIV vše za vládní podpory. Decentralizace vládní politiky umožnila přenesení působnosti na 11
místní úřady a tím umožnění lepšího propojení potřeb komunit a dobrovolníků. [Tošner, Sozanská, 2006]
2.3 Mezinárodní dobrovolnické organizace
Ve světě existuje řada asociací, které se snaží propojovat názorově i obsahově shodné organizace a vytvářet tak mezinárodní sítě jejichž vliv převýší lokální charakter. K nejvýznamnějším patří např. Červený kříž a Červený půlměsíc, které se věnují dobrovolnictví v celosvětovém měřítku. IAVE – Mezinárodní asociace pro dobrovolnické úsilí (International Association for Volunteer Effort) je celosvětovou organizací, která je zaměřena na podporu a propagaci dobrovolnictví. Organizace podporuje činnost národních i lokálních dobrovolnických center a pomáhá zlepšit komunikaci mezi nimi pořádáním vzdělávacích a výcvikových programů pro dobrovolníky i management dobrovolnických center. Stará se o publicitu dobrovolnictví např. organizováním Mezinárodního dne dobrovolnictví. Organizace IAVE má status konzultanta při OSN. V Evropě
dále působí asociace AVE, která je součástí organizace IAVE. Asociace
se zaměřuje na výměnu informaci a zkušeností se zaměřením na vytváření společné evropské komunity. Cílem je přispět k informovanosti veřejnosti o tématu dobrovolnické pomoci, vysvětlovat úlohu dobrovolnictví v současném životě společnosti. Pro zlepšení informovanosti a zapojení mládeže do dobrovolnictví v Evropě a ke zvýšení kulturní výměny mezi zeměmi EU a přidruženými zeměmi vytvořila Evropská komise program Evropské dobrovolnické služby (EVS), který dává možnost mladým lidem účastnit se na tomto projektu stáží na dobrovolnickém projektu v jiné zemi.
12
V roce 1970 vznik z podnětu Valného shromáždění OSN Dobrovolnický program OSN – United Nations Volunteers (UNV), jedná se o mezinárodní dobrovolnickou iniciativu podřízenou Rozvojovému programu OSN (UNDP). Dobrovolníci OSN jsou kvalifikovaní odborníci, kteří plní úkoly v rozvojových zemích v roli dobrovolníků nebo terénních pracovníků. Tedy jedná se o působnost v nejchudších a méně rozvinutých zemích světa. [Tošner, Sozanská, 2006]
2.4 Evropský rok dobrovolnictví
Důkazem o tom, že dobrovolnictví je nezbytná věc bylo rozhodnutí Rady ministrů EU, která vyhlásila rok 2011 „Evropským rokem dobrovolných činností na podporu aktivního občanství“. Tímto byl stanoven obecný účel evropského roku, kterým bylo podporovat vyvíjené úsilí Společenství, členských států, místních a regionálních orgánů s výzvou pro občanské společnosti k vytváření podmínek a zviditelnění dobrovolnické činnosti v Evropské unii především výměnou zkušeností. Cílem evropského roku dobrovolnictví bylo především úsilí o vytváření příznivého prostředí pro dobrovolnickou činnost, aby se dobrovolnictví stalo přirozenou součástí občanské pomoci a zároveň snaha řešit stávající bariéry znemožňující výkon dobrovolných činností. Dalším cílem bylo zlepšení kvality činnosti dobrovolníků, vytváření nových druhů dobrovolnické aktivity, zlepšování podvědomí a významu dobrovolnictví. [www.dobrovolnik.cz/evropsky-rok-dobrovolnictvi-2011] Následným cílem ERD je také ocenění a uznání dobrovolnické činnosti. „Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci“, Vedle poděkování dobrovolníkům je cílem této ceny také zviditelnění a podpora vhodných pobídek pro jednotlivce, společnosti a organizace k rozvoji dobrovolnictví. Cenu každoročně udílí občanské sdružení Hestia. [periodikum Sociální práce 4/2011 Eliška Barochová]
13
2.5 Dobrovolnictví v České republice Tak jako v mnoha zemích prošla dobrovolnická činnost svým historickým vývojem. Rozvoj dobročinnosti se datuje od 19. století a to vznikem řady vlasteneckých, obrozeneckých spolků na podporu umění, kultury, vědy a vzdělání. Některé z nich přervávají v různé podobě do dnes např. spolek Mánes, Sokol. Po vzniku samostatného Československa došlo k dalšímu obohacení dobročinnosti, která představovala především formy: soukromé, obecní, náboženské, národnostní a dále spolky s tzv. charakterem polooficiálním, které zastávaly vysoký status (např. zemské a okresní péče o mládež, Československý červený kříž, Masarykova liga proti TBC a další. Tyto organizace se rozvinuly na úrovni malých poboček, okresních, zemských až po národní ústředí. Vývoj byl přerušen německou okupací a později vznikem socialistického státu. Nejhorším obdobím pro dobrovolnickou činnost bylo období totalitního režimu, kdy byla tradice dobrovolnické práce byla přerušena a který cílně a systematicky redukována nebo zcela podřídil politickému vedení státu a moci komunistické strany. Závan naděje byl v roce 1968, kdy došlo ke krátkému uvolnění. Opravdový rozvoj občanských aktivit
se datuje až od roku 1990, kdy došlo k transformaci naší
společnosti, která sebou přinesla i rozvoj dobrovolnických aktivit: Zejména přijetím zákonů v této oblasti. Česká republika prošla po roce 1989 po mnoha letech totalitního režimu hledáním vlastní identity. Základem se stala myšlenka občanské společnosti, která je založená na spolupráci a vzájemné solidaritě plnoprávních a svobodných občanů, jejímž hlavním propagátorem se stal prezident Václav Havel. Začíná se objevovat zájem občanů o jiný životní styl a rozvoj tradičních humanistických hodnot. Objevuje se přirozená lidská potřeba pomáhat ostatním, především těm
14
členům společnosti, kteří se z různých důvodů ocitají v obtížných situacích, které nejsou schopni sami řešit. Po roce 1989 dochází k velkému rozvoji neziskového sektoru. Došlo k obnovení spolků a sdružení,které byly potlačeny totalitním režimem např. YMCA (Young Men's Christian Association - křesťanské sdružení mladých mužů), Sokol, Skaut-Junák. Došlo k vytvoření celostátní sítě organizacích, které stojí na základech dobrovolnické činnosti. Mimo tyto organizace dochází ke vzniku nových neziskových organizací, které mají svou činnost postavenou na nadšení lidí a pomoci dobrovolníků např. kulturní,sportovní, kde skupiny občanů dobrovolně, samy pro sebe a své přátele organizují řadu aktivit. Dále vznikají organizace s charitativním, sociálním a zdravotním zaměřením. Přestože v posledních letech dochází k publicitě na toto téma, podvědomí o dobrovolnictví, status dobrovolníků je na okraji zájmu společnosti. V současné době dochází k zakládání
dobrovolnických center (např. Hestia, o.s.),
jejichž cílem je propagace dobrovolnictví ve společnosti, spolupráce s ostatními organizacemi využívající dobrovolníky a realizace vlastních dobrovolnických programů. Významnou změnu přinesl i Mezinárodní rok dobrovolníků (r.2001), ve kterém byla rozpracována právní úprava dobrovolnictví, byly vypsány granty na dobrovolné programy a svými aktivitami dochází k přiblížení dobrovolnictví veřejnosti. Dobrovolnictví je legislativně upraveno zákonem č. 198/2002, Sb., o dobrovolnické službě
a
o
změně
některých
zákonů,
[Tošner, Sozanská, 2006]
15
ve
znění
pozdějších
předpisů.
2.6 Rezidenční zařízení poskytující sociální služby seniorům Sociální službou se rozumí dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.
2.6.1
Základní druhy a formy sociálních služeb
sociální poradenství služby sociální péče služby sociální prevence
2.6.2
Formy poskytování sociálních služeb
Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních sužeb a součástí služby není ubytování. Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobně poskytovány v jejím přirozeném období. [z. č. 108/2006 Sb. O sociálních službách ]
16
2.6.3
Sociální poradenství
Poradenství je nejzákladnější činností, která je poskytovaná u všech druhů sociálních služeb. Sociální poradenství dělíme na poradenství základní a poradenství odborné. Poradenství základní poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situaci. Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni tuto činnost zajistit. Poradenství odborné je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin, osob a to v různých poradnách, jako např. manželské, poradna pro seniory, poradny pro osoby se zdravotním postižením a jiné. Odborné poradenství zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností.
2.6.4
Služby sociální péče
Tyto služby napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost. S cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. [z. č. 108/2006 Sb. O sociálních službách ] Péči o seniory poskytují rezidenční zařízení různých typů. Mohou to být zařízení s celodenní péčí tzn. včetně ubytování a stravování, dále pak zařízení s omezenou péčí např. pečovatelské služby, denní nebo týdenní stacionáře a zdravotnická zařízení. Zřizovateli těchto rezidenčních zařízení jsou např. Krajské úřady, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soukromé nebo církevní subjekty a nestátní neziskové subjekty a v neposlední řadě je zřizovatelem město.
17
Poskytování služeb vzniká uzavřením písemné smlouvy s poskytovatelem sociálních služeb. Dále bych ráda připomenula, že všechny služby sociální péče nabízené v těchto zařízeních by měly být poskytovány klientům v souladu s Etickým kodexem sociálních pracovníků ČR, s důrazem na respektování lidské důstojnosti a ochranu práv klientů ve všech životních situacích. Zaměstnanci poskytovatelů sociálních sužeb jsou rovněž povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se osob, kterým jsou sociální služby poskytovány a to i po skončení pracovního poměru. [z. č. 108/2006 Sb. O sociálních službách ] Pečovatelská služba Tato služba může být vykonávána jako terénní nebo ambulantní služba, která se poskytuje seniorům, dále pak dětem a osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje jistou míru pomoci jiné osoby. Služba se poskytuje jak v přirozeném prostředí uživatele, tak i v pobytových zařízeních a to vždy v omezené době. Služba zahrnuje pomoc při zvládání běžných činností péče o vlastní osobu tj. zajištění hygieny, poskytnutí nebo pomoc při zajištění stravy např. rozvážka nebo donáška jídla, pomoc při zajištění chodu domácnosti např. úklid v domácnosti, nákupy pomoc při zajištění
osobních práv a povinností ve vztahu k úřadům, zajištění nákupů
a zprostředkování kontaktu se společenským prostředním jako např. při organizacích pečovatelských služeb jsou často
zřizovány tzv. společenské kluby tzv. „kluby
důchodců“, které nabízejí seniorům společenskou činnost (ruční práce, předčitatelské služby..). Tato služba se poskytuje za úplatu. Podpora samostatného bydlení Tato služba je poskytována pro osoby se zdravotním postižením, kdy je nezbytná pomoc jiné osoby. Tato služba se poskytuje v přirozeném domácím prostředí. Služba zahrnuje základní činnosti související s poskytováním podpory samostatného bydlení 18
jako je např. klasická pomoc při zajištění chodu domácnosti např. úklid, zajištění stravy, výchovné vzdělávací a aktivizační činnosti např. upevnění vztahů s rodinou, velmi prospěšné se pak dále jeví služba sociálně terapeutické činnosti, nácvik a prohlubování psychických sociální schopností s tendencí začlenění do běžného společenského života. Služba se poskytuje za úplatu. Stacionáře denní a týdenní Denní a týdenní centra poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení s cílem posílení soběstačnosti a samostatnosti osob se zdravotním postižením, seniorům nebo osobám, které se ocitnou v tíživé životní situaci, kdy v případě neřešení situace hrozí možnost sociálního vyloučení. Dále pak osobám ohroženým užíváním návykových látek, kteří vyžadují pravidelnou pomoc jiné osoby. Nabídka služeb zařízení zahrnuje základní pomoc při zvládání běžné péče o vlastní osobu, hygiena, poskytnutí stravy. Prospěšná je nabízená terapeutická, výchovně vzdělávací a hlavně aktivizační činnost s cílem zapojení osob zpět do běžného života. Služby zahrnují pomoc při prosazování svých práv a zájmů, zprostředkování kontaktu s okolním prostředím. Služba se poskytuje za úplatu. [z. č. 108/2006 Sb. O sociálních službách ] Domovy pro osoby se zdravotním postižením Tato zařízení poskytují dlouhodobé pobytové služby osobám, které bez pomoci jiné osoby nejsou schopni zvládnout
základní životní činnosti, v souvislosti s
jejich
zdravotním stavem. Služby v zařízení odpovídají potřebám těchto klientů, zahrnují především ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání základních činností např. osobní hygiena, výchovně vzdělávací a aktivizační činnosti, terapeutické činnosti. Služba dále obsahuje zajištění kontaktu s okolním prostředím. Služba se poskytuje za úplatu.
19
Domovy pro seniory Tato služba se poskytuje osobám se sníženou soběstačností především z důvodu věku. Služba se poskytuje v pobytových zařízeních, odpovídající potřebám těchto klientů tak, aby bylo navozováno rodinné prostředí, navázání na dřívější zvyklosti klientů. Služba zahrnuje běžnou pomoc při zvládání péče o vlastní osobu, hygienu, poskytnutí stravy, kontakt se společenským prostředím, aktivizační a terapeutické činnosti. Při práci s klienty se vychází z jejich individuálních potřeb a přihlédnutí k jejich věku, s cílem dosažení zlepšení celkového fyzického i psychického stavu. Domovy pro seniory nabízejí také možnost činnosti v denních stacionářích. Služba se poskytuje za úplatu. Chráněné bydlení Jedná se o dlouhodobou pobytovou službu, která se poskytuje osobám se zdravotním postižením a sníženou soběstačností, osobám s duševní nemocní s psychotickými a afektivními poruchami, kdy tyto osoby v důsledku své nemoci nezvládají samostatné bydlení a jsou závislé na pomoci jiné osoby. Chráněné bydlení je poskytováno formou samostatného nebo skupinového bydlení, kdy se osobě dle její potřeby poskytuje podpora osobního asistenta. Služba se skládá z poskytování stravy nebo jejího zajištění, poskytnutí ubytování, zabezpečení domácnosti, sociálně terapeutické činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, navazování a udržení přirozených sociálních vztahů, pomoc při uplatňování svých práv. Služba se poskytuje za úplatu. [z. č. 108/2006 Sb. O sociálních službách ] Domovy se zvláštním režimem V zařízeních se poskytují pobytové služby osobám s Alzheimerovou chorobou, hlubokou stařeckou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Dále pak osobám, které se ocitli v důsledku svého věku v nepříznivé sociální a zdravotní situaci, kterou nejsou schopni samostatně, ale i za 20
pomoci rodiny zvládnout ve svém přirozeném prostředí. Režim při poskytování této sociální služby je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Služba zahrnuje poskytování stravy, pomoc při zvládání osobní hygieny a běžné úkony péče o vlastní osobu, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování svých práv. Služba se poskytuje za úplatu. Sociálně zdravotní služby Tyto služby jsou poskytovány ve zdravotnických zařízeních ústavní péče a jsou určeny osobám, které nepotřebují akutní
zdravotní lůžkovou péči (dostatečná je péče
ambulantního rozsahu), ale zároveň jsou natolik nesoběstační a vyžadují pravidelnou pomoc jiné osoby při zvládání úkonů o vlastní osobu, kdy tato pomoc jim nemůže být z objektivních důvodů zajištěna v domácím prostředí za pomoci
terénních nebo
ambulantních služeb. Služba je poskytována v pobytových zařízeních sociálních služeb nebo v pobytových zdravotnických zařízeních. Služba zahrnuje pomoc při zvládání péče o vlastní osobu, poskytnutí stravy. Služby poskytované v rámci sociálně zdravotnických služeb (včetně základních) podléhají úhradě. Zdravotnické úkony jsou hrazeny z fondů veřejného zdravotního pojištění. Centra denních služeb V centrech jsou poskytovány ambulantní služby pro osoby , které mají sníženou soběstačnost z důvodu svého věku, chronického onemocnění
nebo zdravotního
postižení, kdy je nutná pomoc jiné osoby při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu, poskytnutí
stravy nebo pomoc při jejím zajištění, pomoc při zajištění chodu
domácnosti a v neposlední řadě zprostředkování kontaktu s okolím. Poskytnutí služby je přizpůsobeno individuálním potřebám osob. Cílem zařízení je rovněž
udržení,
rozvíjení soběstačnosti, předcházení sociální izolaci a tím snížení rizika sociálního vyloučení. Služba se poskytuje za úplatu. [z. č. 108/2006 Sb. O sociálních službách ]
21
2.6.5
Služby sociální prevence
Cílem těchto služeb na zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženi vzhledem k jejich životním návykům, způsobem života nebo osobám, které jsou ohroženy krizovou situací. Pomoc při překonávání těchto tíživých životních situací a tím chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Služby jsou poskytovány ambulantně nebo jako terénní služba osobám v seniorském věku,
osobám
se
zdravotním
postižením
s cílem vyššího
zapojení
seniorů
do společenského života a nabízenými aktivitami napomoci k obnovení, udržení a rozvoji duševních sil a schopností ve stáří a tím předcházení sociálnímu vyloučení seniorů. Služba zahrnuje zajištění kontaktu s okolím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování svých práv. Služba se poskytuje za úplatu. Sociálně terapeutické dílny Jedná se o nabízené ambulantní služby pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které mají problémy s umístěním na otevřeném i chráněném trhu práce. Cílem tohoto zařízení je poskytnutí dlouhodobé pravidelné podpory, zdokonalování pracovních návyků a rozvoj osobních dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. Dále pak podpora a vedení k samostatnosti, soběstačnosti a tím zvyšování sebevědomí. Služba zahrnuje pomoc při osobní hygieně, poskytnutí, zajištění stravy, nácvik dovedností pro zvládnutí péče o vlastní osobu, soběstačnost a další činnosti k zajištění sociální integrace osob. Podpora vzniku, zdokonalování a zachování pracovních návyků. Služba se poskytuje za úplatu. Sociální služby lze poskytovat jen na základě oprávnění k poskytování sociálních sužeb není-li zákonem stanoveno jinak, toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci.
22
O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, popřípadě podle umístění organizační složky zahraniční právnické osoby na území ČR, v případě, že zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb je ministerstvo, rozhoduje o registraci toto ministerstvo. [z. č. 108/2006 Sb. O sociálních službách]
2.7 Stáří – senioři V mládí si obyčejně lidé myslí, že se jich stáří v žádném případě netýká, ale každý z nás se pomalu, ale jistě blíží k té obávané definitivně hranice stáří. Každý člověk stárne již od narození a každý „jinak“, záleží též na jednotlivci, jak dalece si stáří uvědomí, jak mu podlehne. Stáří je přirozené období lidského života, které sebou přináší mnoho různých změn. Stáří je období, které lze zároveň prožít krásně a naplno. Kdy tedy „oficiálně „ začíná stáří? Jak správně pojmenovat ta časová období života, kdy je člověk jen starší, není jistě zcela stár, a odlišit je od vyzrálého stáří. V současné době se pro druhou polovinu lidského života používá následující členění: Věkové rozmezí
Označení věku
45 – 59
střední věk – tzv. zralý věk
60 – 74
vyšší věk – tzv. rané stáří
75 – 89
stařecký věk – tzv. sénium, vlastní stáří
90 a více
dlouhověkost
Například vyzrálé stáří (75-89 let) se vyznačuje úbytkem fyzických i psychických sil, je možno pozorovat změny v chůzi, gestech, ve tváři, hůř vidí, slyší a těžce se orientují v praktickém životě, je pomalejší což má vliv i změny v psychické stránce osobnosti, dochází ke stárnutí smyslů.
23
Podle mnohých vědeckých studií se v současné době prodlužuje střední délka lidského života. Toto je možno pozorovat při srovnání jak vizuálně, tak prakticky. Dnešní senioři vypadají tzv. lépe než jejich rodiče, mnozí z nich se aktivně zajímají o techniku tj. znalost ovládání práce s počítačem, učí se poznávat nové technické poznatky při svých zálibách. Účastní se aktivního vzdělávání „univerzita třetího věku“, které je obohacuje. Dnes je celoživotní vzdělávání podporováno a
kladně hodnoceno.
I ze svého blízkého okolí znám seniory, kteří se aktivně zajímají o technické novinky a nebojí se zkusit si pracovat s nimi, zapojit se aktivně do života mladší generace, mají pro ní porozumění a chápou ji a to jen proto, že chtějí. I přes to jsou senioři považováni svým okolím za staré lidi. Přitom stáří sebou přináší mnoho moudrosti a životní zkušenosti tolik užitečné pro mladší generaci. [HAŠKOVCOVÁ, 2010]
2.8 Závěr teoretické části – shrnutí V teoretické části své práce se zabývám popisem zařízení poskytujících sociální služby, které zajišťují komplexní péči o seniory ve specializovaných zařízeních. Státem řízený systém sociálních služeb, a navazující služby poskytovatelů ze soukromého sektoru, zajišťují základní nezbytnou péči o starší spoluobčany s různým stupněm soběstačnosti, dále péči o drogově závislé osoby a osoby nacházející se v těžkých životních situacích, které nejsou schopny bez pomoci druhé osoby řešit. Je pochopitelné, že tento systém není schopen zajistit veškerou detailní péči, kterou klienti potřebují a to zejména z finančních důvodů. Zde je právě místo pro zapojení dobrovolnických aktivit jednotlivců nebo i celých společenských hnutí.
Dobrovolnické aktivity vycházejí zejména z pocitu lidské
sounáležitosti a z touhy pomáhat. Profesionální a dobrovolnická péče o seniory tvoří vzájemně se doplňující soubor služeb, které se ve vhodném poměru mohou doplňovat za předpokladu kvalitně vyškolených osob s cílem smysluplné práce se zaujetím pro pomoc druhým. 24
3
Praktická část
Stanovení cílů Prvním výzkumným cílem empirické části práce je zjistit očekávání seniorů v rezidenčním zařízení od služeb dobrovolníka. Provedu zhodnocení společné vykonávané
činnosti a naplnění očekávání od dobrovolnické
práce. Zároveň
zhodnotím osobnost dobrovolníka z pohledu těchto klientů. Druhým výzkumným cílem je porovnání kulturní a sociální aktivity seniorů umístěných v rezidenčním zařízení a seniorů žijících v domácím prostředí. Metodologie, organizace a cílové skupiny V rámci metodologie byly zvoleny dvě kvalitativní metody. Pro dosažení prvního cíle byla zvolena metoda řízeného rozhovoru se seniory žijících v rezidenčním zařízení a následné vyhodnocení tohoto rozhovoru. Pro dosažení druhého cíle bylo zvoleno průzkumné dotazníkové šetření se seniory v rezidenčním zařízení a seniory žijícími v domácím přirozeném prostředí s následným statistickým vyhodnocením odpovědí. Charakteristika souboru Pro svůj první cíl jsem si vybrala rezidenční zařízení Dům Kněžny Emmy – domov pro seniory Neratovice. Toto zařízení je příspěvková organizace města. Organizace je poskytovatelem sociálních služeb dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. Má registrovanou, poskytovanou sociální službu pro seniory a denní stacionář. Základem je tedy poskytování ubytování a stravy.
25
Zařízení poskytuje mimo pobytových služeb také aktivizační činnosti, tělocvičnu, rehabilitaci, dílnu ručních prací, učebnu. V domově pro seniory je několik kluboven pro klienty, hudební salonek a knihovna. Zajímavým prostorem ke konání společenských akcí je střešní terasa. Součástí domu je krásná zahrada s altánkem, který je v letních měsících hodně využíván, jak ke společenským akcím jako jsou koncerty, výstavy, tak i pro ranní skupinovou rehabilitační péči. Pro svůj druhý cíl jsem si vybrala porovnání dvou skupin seniorů. Seniory žijící v rezidenčním zařízení Dům Kněžny Emmy – domov pro seniory Neratovice a seniory žijící v domácím přirozeném prostředí v městě Neratovice. Město Neratovice leží v severní části Středočeského kraje, v okrese Mělník 20 km severně od hlavního města Prahy a 10 km od okresního města k 31.12.212 má město včetně spádových oblastí 15 885 obyvatel. Město Neratovice nabízí prostřednictvím zřízených organizačních složek města a škol, sdružení aktivity pro seniory s cílem kvalitního využití jejich volného času a následného sociálního začleňování. Kulturní a sociální aktivity organizuje a nabízí například Dům dětí – volno časové centrum Neratovice (dále jen DDM), Vzdělávací institut Středočeského kraje, Pečovatelská služba Neratovice, Svaz diabetiků, Svaz tělesně postižených atd.
3.1
První cíl
- Zjistit očekávání seniorů od služeb dobrovolníka
v rezidenčním zařízení. 3.1.1
Stanovení souboru - okruh osob
Pro porovnání jsem si vybrala cílovou skupinu seniorů žijících v rezidenčním zařízení ve věku 65-80 let a výše.
26
Pro výzkum jsem použila rozhovor s klienty rezidenčního zařízení. Celkem bylo osloveno 20 respondentů ve věku od 65 do 80 let a výše, kteří zodpověděli následující otázky, které byly kladeny formou rozhovoru. Tímto byl získán soubor dat, který slouží pro následnou analýzu a grafické vyhodnocení informací.
3.1.2
Všeobecné informace získané z rozhovorů, statistický rozbor klientů
V této části výzkumu se zúčastnilo celkem 20 respondentů. Z toho bylo 65 % žen a 35 % mužů. Z hlediska věkové struktury bylo složení 60 % ve věku 60-74 let a 40 % ve věku 75-85 let.
3.1.3
Informace získané formou rozhovoru s klienty
V této části jsou získány názory / hodnocení od jednotlivých klientů dle souboru standardních otázek, aby je bylo možno následně statisticky vyhodnotit a získat určitý přehled o vztahu dobrovolníků a klientů. Otázka č. 1 - Jak dlouho k Vám chodí dobrovolník? Graf č. 1
Návštěvy dobrovolníka z hlediska času
Tato informace nám dává určitý přehled o době trvání vztahu dobrovolníka a klienta. Zde je vidět, že většina klientů využívá služeb dobrovolníků již poměrně dlouhou dobu a proto odpovědi na další otázky jsou na základě dlouhodobější zkušenosti s touto poskytovanou službou.
27
Otázka č. 2 - Jak často k Vám chodí dobrovolník? Graf č. 2 Frekvence návštěv dobrovolníka u klienta
Četnost návštěv dobrovolníka je závislá na věku a stupni soběstačnosti klienta. Pokud jsou klienti méně soběstační, je pro ně žádoucí vyšší četnost návštěv. Otázka č. 3 - Měl by Vás dobrovolník navštěvovat častěji? Graf č. 3 Spokojenost klienta s frekvencí návštěv dobrovolníka
Z následujícího grafu je zřejmé, že většině dobrovolníků se daří najít takovou četnost návštěv, aby klient byl spokojen, ale zároveň klientovi zůstával prostor pro odpočinek a jiné aktivity nabízené rezidenčním zařízení.
28
Otázka č. 4 - Váš dobrovolník je muž nebo žena? Graf č. 4
Složení dobrovolníků dle pohlaví
Z těchto odpovědí je patrné, že těmto aktivitám se v převažující míře věnují ženy. Otázka č. 5 - Jakou činnost spolu děláme? Graf č. 5 Společná činnost dobrovolníka a klienta
Je patrné, že většina klientů o návštěvách dobrovolníků vidí příležitost pro setkání s někým mimo běžný okruh lidí. Z grafu je patrné, že převažuje činnost společného povídání a vzpomínání. Klienti se ve svých myšlenkách rádi vracejí obyčejně do doby svého mládí, aktivní činnosti a úspěchů prostřednictvím vzpomínek – reminiscence. Zároveň se tím taky ujišťují, že jejich život má cenu, že život byl a je plný událostí a proto touží je sdělit někomu jinému. Jedná se v podstatě o osobní historii a biografii klienta. Vzpomínky jsou součástí každého člověka a v tomto případě pomáhají k poznání klienta. Vzpomínky jsou důležitým zdrojem informací a posilují osobní vztah klienta a dobrovolníka a dávají možnost na základě tohoto poznání i plánování osobního cíle v tomto případě přátelského vztahu senior – dobrovolník.
29
Pod označením – ostatní zahrnuje činnosti například pomoc při společných nákupech, psaní dopisů atd. Otázka č. 6 – Jak se omlouvá dobrovolník když nemůže přijít? Graf č. 6
Zodpovědnost dobrovolníka ke své práci
Tato otázka vyjadřuje vztah dobrovolníků ke své práci a současně, že nechtějí zklamat důvěru svých klientů. Dobrovolník ví, že na něj klient čeká, že je to pro něj mnohdy jediné a nenahraditelné setkání. I já ze své praxe vím, co pro ně takové setkání znamená. Otázka č. 7 – Těší Vás jeho přítomnost? Graf č. 7 Vztah klienta ke svému dobrovolníkovi
Odpovědi klientů vyjadřují vztah klientů k dobrovolníkům a k jejich aktivitám. Je vidět, že klienti tuto službu oceňují a uvědomují si, že zvyšuje kvalitu jejich života.
30
Otázka č. 8 - Co Vás na setkání s dobrovolníkem nejvíc těší? Graf č. 8
Očekávání klientů od schůzky s dobrovolníkem
Z těchto odpovědí je patrné, že klienti oceňují společnost dalšího člověka, který mu umí naslouchat a současně mu zprostředkovat informace z okolního prostředí. Z grafu je patrné, že ve vztahu dochází ke zprostředkování styku s okolím, rozvoji pracovních dovedností a dalo by se říci i k rozvoji vědomostí. Otázka č. 9 - Co jste společně dokázali? Graf č. 9 Přínos dobrovolníka pro klienta
Odpovědi naznačují, že v rámci přátelského dobrovolného kontaktu s klientem se senioři aktivně zapojí do společenského života. Dobrovolníci dokážou pomoci řešit řadu potřeb klientů, dovedou se požadavkům přizpůsobit tak, aby setkání bylo pro klienta hodnotné
31
Otázka č. 10 - Co na Vašem dobrovolníkovi obdivujete? Graf č. 10 Pohled klienta na dobrovolníka jako člověka
V této otázce je vyjádřen pohled klientů na dobrovolníka z hlediska jeho některých vlastností, které jsou důležité, pro tuto činnost. Klienti oceňovali některé konkrétní vlastnosti, které jsou pro dobrovolníka důležité. Někteří si vybrali i více odpovědí. Nejvíce ocenili energii a smysl pro legraci, vlastnosti, které pomáhají dobrovolníkovi překonávat psychickou zátěž, která se vyskytuje právě u pomáhajících profesí. Otázka č. 11 - Čeho si na svém dobrovolníkovi vážíte? Graf č. 11 Nejvíce ceněné vlastnosti dobrovolníka
V této otázce jsou vyzdviženy důležité vlastnosti, které musí dobrovolník mít, aby mohl vykonávat
svoji
činnost,
samozřejmě
s ostatními
vlastnostmi
diskutovaných
v předchozí otázce. Je zřejmé, že klienti si v určitém rozsahu uvědomují, že dobrovolník svou práci myslí opravdu vážně, jinak by to ani nešlo.
32
3.1.4
Shrnutí informací z provedeného šetření
Výše uvedené výsledky získané z rozhovorů s jednotlivými klienty rezidenčního zařízení naznačují vtah klient-dobrovolník. Je zde vidět, jak velký význam má činnost dobrovolníků pro klienty zejména ve vyšším věku nebo pokud mají sníženou soběstačnost.
3.2 Druhý cíl - Porovnání kulturních a sociálních aktivit seniorů umístěných v rezidenčním zařízení a seniorů v domácím prostředí 3.2.1
Empirická zjištění a statistické zpracování
Data byla shromážděna u dvou skupin respondentů - respondenti, kteří žijí v domácím prostředí/rodině a respondenti žijící v rezidenčních zařízeních. Jednotlivé skupiny jsou po jednotlivých otázkách vyhodnoceny zvlášť a v závěrečné kapitole pak je provedeno porovnání obou skupin navzájem. Získaná data byla převedena do tabulek, kde lze následně dovodit určité závislosti. Takto získané informace pak budou využity při celkovém vyhodnocení.
3.2.2
Vyhodnocení dat pro skupinu respondentů - seniorů žijících v domácím prostředí
3.2.2.1 Základní charakteristika výběrového souboru respondentů Respondentů bylo celkem 11 v následujícím členění. Tabulka č.1 Struktura domácích respondentů dle pohlaví a věku [vlastní] Pohlaví a věk
60-74 let
75-80 let
Žena
27 %
18 %
Muž
27 %
27 %
Zastoupení respondentů v jednotlivých kategoriích je celkem vyvážené.
33
3.2.2.2 Výzkumné otázky z dotazníku a jejich vyhodnocení V záhlaví tabulek uvedeno číslo otázky a její text, na základě které byly získána data pro danou tabulku. Tabulka č.2 Struktura nabízených volnočasových aktivit 1.
[vlastní]
Jaké organizované (nabízené) kulturní a společenské Kulturní akce - organizuje Svaz tělesně postižených
7%
Vzdělávání seniorů - Akademie třetího věku – studijní
21 %
Ruční práce, zpěv – organizuje Pečovatelská služba
7%
Fotografování, kurzy- Úprava digitální fotografie
7%
Výlety pro seniory pořádá Svaz diabetiků, Svaz tělesně
36 %
Aktivizační činnost – Malování pravou hemisférou –
0%
Základy práce s počítačem – organizuje DDM Neratovice
21 %
Tato tabulka popisuje hlavní poskytované aktivity seniorům a preference podle jejich zájmu. Převažuje zájem o společné vzdělávání a cestování. Tabulka č.3 Četnost využívání společenských aktivit hromadně organizovaných [vlastní] 1a Jak často navštěvujete akce dle bodu 1 Jedenkrát za týden
9%
Dvakrát za týden
18 %
Jednou za měsíc
45 %
Dvakrát za měsíc
18 %
Častěji
0%
Nenavštěvuji vůbec
9%
Z této tabulky vyplývá, že nejčastější účast je jedenkrát za měsíc, ale existuje i nezanedbatelné procento seniorů, kteří se dokáží společným aktivitám věnovat i častěji.
34
Tabulka č.4 Způsob jak se senioři dozvídají o dostupných aktivitách [vlastní] 2.
Jak se o akcích dozvídáte? Od rodiny
11 %
Od přátel
44 %
Z novin
17 %
Z webových stránek města
17 %
Z jiného zdroje
11 %
Tabulka zdrojů, kde senioři získávají informace o konání společenský akcí. Ukazuje se, že nejlepším zdrojem je dobrá zkušenost/zážitek přátel, který si senioři dále mezi sebou předávají. Rovnoměrně jsou dále zastoupeny ostatní informační media Tabulka č.5 Nejčastější využívané aktivity 3.
[vlastní]
Co děláte ve svém volném čase? Luštění křížovek
3%
Sledování TV
15 %
Čtení knihy
27 %
Domácí ruční práce
12 %
Spánek
3%
Práce na zahradě
21 %
Procházky (aktivní chůze)
18 %
Tato tabulka srovnává nejoblíbenější aktivity, které senioři vykonávají ve svém volném čase.
35
Tabulka č.6 Komunikativnost seniorů s rodinou a přáteli [vlastní] 4.
Jak často se setkáváte s rodinou, přáteli, známými?
4a
S rodinou
4b
Jednou za týden
45 %
Dvakrát za týden
27 %
Jednou za měsíc
9%
Dvakrát za měsíc
0%
Častěji
18 %
Nenavštěvuji vůbec
0%
S přáteli Jednou za týden
36 %
Dvakrát za týden
45 %
Jednou za měsíc
9%
Dvakrát za měsíc
0%
Častěji
0%
Nenavštěvuji vůbec
9%
V této tabulce je porovnání jak často a s kým komunikují nebo by chtěli senioři komunikovat. V každém případě je vidět, že nechtějí být sami. Tabulka č.7 Omezující kritéria pro účast na společných akcích [vlastní] 5.
Co vám nejvíce brání navštěvovat akce, které by jste chtěla? Zdravotní stav
55 %
Finance
82 %
Nevhodný čas
9%
Už se mi nechce
27 %
Ostych
0%
Zde je uvedena statistika příčin omezujících aktivitu seniorů a jejich účast v aktivním životě. Mimo finanční situace je dalším hlavním omezujícím faktorem pro účast a výběr aktivit zdravotní stav seniora.
36
Tabulka č.8 Význam dobrovolníků pro „domácí“ seniory [vlastní] 6.
Setkáváte se s dobrovolníky Ano
18 %
Ne
82 %
Tabulka vyjadřuje roli dobrovolníků v životě seniorů, kteří bydlí doma. Vzhledem k dostupnosti blízké rodiny a přátel, není úloha dobrovolníka pro ně příliš významná. Tabulka č.9 Činnosti prováděné s dobrovolníkem [vlastní] 7.
V případě setkávání s dobrovolníkem, jakou činnost děláte
Předčítá mi z knihy, časopisu
0%
Hrajeme společenské hry
7%
Povídáme si
43 %
Jdeme na procházku
21 %
Společně zpíváme
0%
Společně si zavzpomínáme
29 %
Nejdůležitější role dobrovolníků, pokud senioři využívají jejich služeb, je komunikace se seniory - náhrada společenského styku, zejména pokud ho nemohou z různých důvodů realizovat samostatně. Zkrátka si třeba jenom s někým popovídat.
3.2.3
Vyhodnocení dat pro skupinu respondentů - seniorů žijících v rezidenčním zařízení
3.2.3.1 Základní charakteristika výběrového souboru respondentů Respondentů bylo celkem 10 v následujícím členění Tabulka č.10 Pohlaví a věk
Struktura rezidenčních respondentů dle pohlaví a věku [vlastní] 60-74 let
75-80 let
Žena
40 %
20 %
Muž
20 %
20 %
37
3.2.3.2 Výzkumné otázky z dotazníku a jejich vyhodnocení klientů v rezidenčním zařízení Tabulka č.11 1.
1a
Oblíbenost společenských akcí u rezidentních klientů [vlastní]
Jaké organizované (nabízené) kulturní a společenské aktivity ve Taneční zábavy (reprezentační plesy…)
9%
Výlety
6%
Soutěže (vánoční zdobení stromků, kondiční cvičení, ..)
3%
Koncerty divadelní a filmová představení
13 %
Návštěvy muzeí, zámků a hradů
0%
Besedy
16 %
Módní přehlídky
6%
Mezigenerační setkání
0%
Kondiční cvičení
19 %
Poslech hudby
9%
Sobotní kluby
9%
Společenské hry
6%
Sportovní olympiády
3%
Jak se často účastníte akcí dle bodu 1 Jedenkrát za týden
40 %
Dvakrát za týden
10 %
Jednou za měsíc
30 %
Dvakrát za měsíc
10 %
Častěji
10 %
Nenavštěvuji vůbec
0%
Z tabulky je patrné, že klienti využívají celkem intenzivně nabízené možnosti na společenskou zábavu i další aktivity. Zájem o jednotlivé druhy aktivit je celkem rovnoměrný.
38
Tabulka č.12 2
2a
Zájem o aktivizační terapie [vlastní]
Aktivizační služby - péče Ruční práce (košíkářství, pletení, práce s keramikou, s přírodním
37 %
Trénink paměti
26 %
Muzikoterapie
5%
Reminiscence
11 %
Bazální stimulace
21 %
Ergoterapie
0%
Jak využíváte terapie dle bodu 2 Denně
40 %
Jedenkrát za týden
30 %
Dvakrát za týden
20 %
Jednou za měsíc
10 %
Dvakrát za měsíc
0%
Častěji
0%
Nenavštěvuji vůbec
0%
V této tabulce je shrnuto, jak klienti rezidenčních zařízení využívají specifických služeb v těchto zařízeních. Tyto aktivity slouží k udržování a částečně i k obnově motorických schopností, ale i duševní funkce především soustředěním se a přemýšlením nad vykonávanou prací. Je vidět poměrně velký zájem, který je doložen i poměrně častou
a pravidelnou návštěvou ručních prací. Tyto aktivity jsou další příležitostí
pro aktivní život v komunitě rezidenčních zařízení. Následně na tuto aktivitu pak navazují výstavy těchto výrobků, které si sami senioři organizují.
39
Tabulka č.13 Způsob jak získávají klienti informace o nabízených aktivitách v zařízení [vlastní] 3.
Jak se o akcích dozvídáte? Prostřednictvím sociálního pracovníka
44 %
Od rodiny
13 %
Od ostatních klientů
13 %
Z informační tabule rezidenčního zařízení
31 %
Z novin
0%
Z jiného zdroje
0%
Z této tabulky je zřejmé, že personál v rezidenčních zařízení/dobrovolníci jsou hlavním zdrojem informací o dění v zařízení. Tabulka č.14 4.
Nejčastější aktivity v tzv. „volném“ čase [vlastní]
Co děláte ve svém volném čase? Luštění křížovek
23 %
Sledování TV
32 %
Čtení knihy
23 %
Ruční práce
9%
Spánek
9%
Procházky
5%
Z této tabulky je zřejmé, že rezidenční klienti jsou spíše pasivní z hlediska tvorby vlastních aktivit. Aktivity společenského nebo „sportovního“ rázu musí být obvykle organizovány společně, sami klienti mají sklon pouze k pasivním aktivitám.
40
Tabulka č.15 Četnost komunikace seniorů se svými blízkými – rodina, přátelé [vlastní] 5
Jak často se setkáváte s rodinou, přáteli, známými?
5a
s rodinou
5b
Jedenkrát za týden
30 %
Dvakrát za týden
40 %
Jednou za měsíc
10 %
Dvakrát za měsíc
20 %
Častěji
0%
Nenavštěvuji vůbec
0%
S přáteli Jedenkrát za týden
0%
Dvakrát za týden
30 %
Jednou za měsíc
20 %
Dvakrát za měsíc
20 %
Častěji
30 %
Nenavštěvuji vůbec
0%
Z tabulky je zřejmé a potěšující, že rodina stále ve většině případů zodpovědně plní své poslání. Rovněž je potěšující udržování společenských vztahů s přáteli. Tabulka č.16 Omezující faktory pro aktivní vyžití seniorů v rezidenčním zařízení [vlastní] 6.
Co vám nejvíce brání navštěvovat akce, které by jste chtěla? Zdravotní stav
33 %
Finance
42 %
Nevhodný čas
8%
Už se mi nechce
17 %
Ostych
0%
Z této tabulky jsou zřejmé, tak jako u seniorů žijících v domácím prostředí, že omezující jsou nedostatečné finance a zdravotní omezení. Dále také s věkem se často projevuje nechuť zapojovat se do společných aktivit.
41
Tabulka č.17 Význam dobrovolníků pro „ seniory v rezidenčních zařízeních“ 7.
[vlastní]
Setkáváte se s dobrovolníky Ano
80 %
Ne
20 %
Tabulka ukazuje, že pro drtivou část oslovených klientů je setkávání s dobrovolníkem vítanou příležitostí, jak aspoň částečně porušit stereotyp rezidenčního zařízení. Tabulka č.18 Činnosti prováděné s dobrovolníkem 8.
V případě setkávání s dobrovolníkem, činnost děláte
Předčítá mi z knihy, časopisu
22 %
Hrajeme společenské hry
9%
Povídáme si
26 %
Jdeme na procházku
26 %
Společně zpíváme
0%
Společně si zavzpomínáme
17 %
Přehled aktivit, které dobrovolník obvykle poskytuje klientovi. Tím, že je v podstatě osobou zvenku, která přináší spoustu informací a na určitou dobu se stává blízkou osobou, což je důležité zejména pro klienty s omezenými kontakty se svými blízkými.
3.3 Shrnutí informací z provedeného šetření Výše uvedené výsledky získané na základě statistického vyhodnocení dotazníků od jednotlivých klientů rezidenčního zařízení a seniorů žijících v domácím prostředí dávají přehled o kulturních a sociálních aktivitách seniorů v obou skupinách.
42
4
Diskuze
V této kapitole shrnuji výsledky z jednotlivých výzkumných metod a popisuji důležitá fakta a případná doporučení.
4.1 Zhodnocení cílů
Cíl č. 1 Vyhodnotit očekávaní seniorů v rezidenčním zařízení Výsledky získané z rozhovorů s jednotlivými klienty rezidenčního zařízení naznačují vtah klient-dobrovolník. Je zde vidět, jak velký význam má činnost dobrovolníků pro klienty zejména ve vyšším věku nebo pokud mají sníženou soběstačnost. Dobrovolník zprostředkovává kontakt s okolním světem a částečně doplňuje širší společenský kontakt a tím zabraňuje vytváření pocitu opuštěnosti, nepotřebnosti klienta a v neposlední řadě působí jako prevence sociální izolace klientů. Dále je zde vidět, že i klienti ve zralém stáří mají zájem o různé činnosti a v převážné míře chtějí být aktivně v kontaktu se společenským prostředím, mimo jejich všední realitu. Zajímají se o aktuální dění a současně se rádi podělí o své zkušenosti a zážitky, rádi se vrátí i do své minulosti a případně mají zájem se naučit nebo dozvědět něco nového. Role dobrovolníka má v této podobě poskytované služby povahu společníka, který podporuje seniora ve společenských aktivitách, které by klient bez pomoci dobrovolníka sám těžko zvládal. Popis dobrovolnictví odpovídá popisu pojetí dobrovolnictví tak, jak uvádím v teoretické části své absolventské práce. Dobrovolník se stává společníkem ale i součástí pracovního kolektivu a pomáhá tam, kde čas nestačí.
43
Stáří je další přirozená vývojová etapa lidského života, kterou lze prožít i za nezištné dobrovolné pomoci druhé osoby, ve vztahu k možnostem a schopnostem člověka plnohodnotně. Cíl č. 2 Vyhodnocení kulturních a sociálních aktivit seniorů žijících v rezidenčním zařízení a domácím prostředí Z výsledků průzkumu je vidět, že každá skupina žije odlišným stylem života. Senioři žijící v domácím prostředí žijí relativně standardní společenský život, který je zpestřován společnými akcemi od různých vzdělávacích institucí, škol atd. Senioři se snaží udržovat aktivity vzhledem ke svému věku, ale i ke svým oblíbeným aktivitám, které například udržovali v produktivním věku. V současné době se prodlužuje střední délka lidského života, čemuž odpovídá i zájem seniorů o celoživotní vzdělávání např. Akademie třetího věku, práce s počítačem. Rovněž k udržování sociálních kontaktů využívají aktivity organizované např. Svazem diabetiků (výlety, plavání, besedy..). Z výzkumu také vyplývá, že senioři žijící v domácím prostředí ve většině nevyužívají služeb dobrovolníků. Senioři žijící v rezidenčním zařízení jsou z velké části závislí na podpoře personálu, dobrovolníků a dalších lidí. Obvykle mají větší zdravotní handicapy a také finančně mívají více omezení než senioři žijící mimo zařízení. Mají však zájem žít také aktivním životem, což vyžaduje náročnější podporu personálu a dobrovolníků. Jejich společná podpora umožňuje seniorům žít plnohodnotným životem ve všech směrech i když třeba původní rodina chybí. Pro klienty žijící v rezidenčních zařízeních je v rámci jejich aktivizace důležitým úkolem zajištění společenských a kulturních aktivit a v rámci možností i fyzické vyžití, aby se zabránilo společenské izolovanosti seniorů. To je úkolem všech pracovníků a dobrovolníků, kteří mají možnost vytvářet vice přátelský vztah s klientem a lépe mu napomoci se zapojit do společenských aktivit. Nejvíce využívané a oblíbené jsou besedy, koncerty z aktivizačních činností pak je velice oblíbené kondiční cvičení, trénink paměti. Pohyb samotný je pro každého zvláště 44
pro seniora velice důležitý pro zachování fyzické i psychické vitality a tím k soběstačnosti v pohybové oblasti. Dále senioři využívají aktivizační činnost - ruční práce, které jim přináší radost a následnou možnost, že si své zhotovené výrobky za podpory personálu sami prodat na organizovaných prodejních výstavách, tedy radost v tom smyslu, že si právě jejich výrobek někdo koupí. U obou skupin je nejvážnějším limitem pro některé aktivity zdravotní stav a dále pak pro většinu z nich i finanční situace. Výzkumem bylo zjištěno, že senioři žijící mimo rezidenční zařízení jsou více aktivní a mají zájmy vyžadující vyšší fyzické i duševní nasazení, v porovnání se seniory žijícími v rezidenčním zařízení. V těchto zařízeních jsou v tomto ohledu senioři často pasivní. Je potěšující, že v rámci adaptace na stáří se pro obě skupiny odlišně žijících seniorů organizují společenské a kulturní akce se snahou zapojit je do společenského dění.
45
Závěr Ve své práci jsem se v teoretické části věnovala historii a přiblížení dobrovolnické činnosti. V prvním cíli své praktické části jsem se věnovala hodnocení aktivit dobrovolnické činnosti vykonávané pro seniory žijící v rezidenčním zařízení sociálních služeb. V druhém cíli své praktické části jsem se věnovala porovnání kulturních a sociálních aktivit seniorů žijících v rezidenčním zařízení seniorů a seniorů žijících v domácím prostředí. Obou cílů bylo dosaženo s následujícím závěrem. Zjištěné poznatky ukazují, že senioři žijící mimo rezidenční zařízení jsou více aktivnější a obvykle si déle udržují tělesnou a duševní svěžest. Senioři žijící v rezidenčním zařízení mají často sklon být pasivní a omezují své aktivity pouze na to, co jim jejich okolí nabídne. Podstatně dříve dochází k rezignaci na aktivní přístup k životu. Úloha dobrovolníků se jeví jako nepostradatelná při podpoře seniorů, kteří z různých důvodů postrádají denní styk se svou rodinou a tím se nemohou opřít o její podporu. Což je případ zejména seniorů umístěných v rezidenčních zařízeních. V menším množství případů se toto týká i seniorů žijících ve svém přirozeném prostředí. Na základě výsledků provedeného výzkumu se potvrdilo, že úloha dobrovolníků plní svou očekávanou funkci. Získané poznatky rovněž ukazují, že v rámci aktivní podpory stárnutí mají významný přínos kulturní a společenské aktivity nabízené organizacemi města. Jako doporučení navrhuji trvale zvyšovat společenské povědomí o dobrovolnické činnosti a jejího významu.
46
Резюме Я работаю в должности административного работника Городской администрации города Нератовице. Я занимаюсь волонтёрской деятельностью для города Нератовице неформально уже много лет. В настоящее время я занимаюсь волонтёрской деятельностью уже на формальной основе, зарегистрировавшись в общественно полезной организации «Мальтийская служба помощи». В своей волонтёрской деятельности я работаю с людьми пожилого возраста, поэтому я выбрала тему своей выпускной работы „Волонтёр и клиент в стационарном учреждении“, которая мне близка. В теоретическом разделе выпускной работы я хотела бы разобрать термин «волонтёрская деятельность», описать волонтёрскую деятельность в мире и в Чешской Республике. Далее я хотела бы описать формы и услуги, оказываемые
в
некоторых
стационарных
учреждениях
социального
обслуживания престарелых и инвалидов в соответствии с законом № 108/2006 Свода законов о социальных услугах в редакции последующих изменений и дополнений, а также в соответствии с исполнительным предписанием № 505/2006 Свода законов, на основании которых оказываются социальные услуги. В практическом разделе работы я хотела бы указать целевую группу лиц – престарелых как пользователей услуг волонтёров, установить их потребности и ожидания от услуг волонтёра. Предметом исследований в практическом разделе также является сравнение культурной и социальной деятельности престарелых,
находящихся
в
стационарном
учреждении
социального
обслуживания, и лиц пожилого возраста, проживающих в домашней среде. Установление фактов проводится путём наблюдения и управляемого разговора с лицами пожилого возраста, проживающими в стационарном учреждении и
дома.
Результаты
данного
исследования
47
я
могла
бы
использовать
в дальнейшем в своей волонтёрской деятельности не только для себя, но и для других волонтёров, работающих в этой области. В заключение работы я хотела бы поразмышлять о результатах, указанных в практическом разделе, и по мере необходимости я хотела бы внести несколько предложений в отношении установленных фактов. Ключевые слова: тренд, старость, дом престарелых, активизация деятельности, свободное время.
48
Bibliografie Monografie: 1. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. 2.vyd. Praha: Havlíček Brain Team 2010.355s. ISBN 978-80-87109-19-9 2. RHEINWALDOVÁ, Eva: Novodobá péče o seniory. 1.vyd. Praha: Grada, 1999.86s. ISBN: 8071698288. 3. ŠORMOVÁ, Lucie ; KLÉGLOVÁ, Alžběta. Dobrovolnictví. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006 ISBN: 80-86991-68-7 4. TOŠNER, Jiří ; SOZANSKÁ ,Olga.
Dobrovolníci a metodika
práce s nimi
v organizacích. 2.vyd. Praha : Portál,s.r.o., 2006.149s. ISBN 80-7367-178-6. Seriálové publikace: Odborný časopis Sociální práce 4/2011: Měsíčník vydávaný Asociací vzdělavatelů v sociální práci . České Budějovice : 2011 ISSN 1213-6204X.
Elektronické zdroje: 1. Sbírka.cz Právní předpis v úplném a platném znění 108/2006 Sb. o sociálních službách [online ]. 2012 [ cit. 2012.06.18] Dostupné na : http://www.sbirka.cz/2006/06-108.htm
49
Seznam grafů Graf č. 1 Návštěvy dobrovolníka z hlediska času…………………….…………………………..26 str. Graf č. 2 Frekvence návštěv dobrovolníka u klienta……………………………………..…….27 str. Graf č. 3 Spokojenost klienta s frekvencí návštěv dobrovolníka………………………...27 str. Graf č. 4 Složení dobrovolníků dle pohlaví……………………………………………………….28 str. Graf č. 5 Společná činnost dobrovolníka a klienta……………………………………………28 str. Graf č. 6 Zodpovědnost dobrovolníka ke své práci………………..………………………….29 str. Graf č. 7
Vztah klienta ke svému dobrovolníkovi……………………………………………..29 str.
Graf č. 8
Očekávání klientů od schůzky s dobrovolníkem………………………………..30 str.
Graf č. 9
Přínos dobrovolníka pro klienta…………………………………………………………30 str.
Graf č. 10 Pohled klienta na dobrovolníka jako člověka……………………………………..31 str. Graf č. 11 Nejvíce ceněné vlastnosti dobrovolníka……………………………………………..31 str.
50
Seznam tabulek Tabulka č.1 Struktura domácích respondentů dle pohlaví a věku
……………….....32 str.
Tabulka č.2 Struktura nabízených volnočasových aktivit………………………………….33 str. Tabulka č.3 Četnost využívání společenských aktivit hromadně organizovaných 33 str. Tabulka č.4 Způsob jak se senioři dozvídají o dostupných aktivitách……………….34 str. Tabulka č.5 Nejčastější využívané aktivity…..……………………………………………………34 str. Tabulka č.6 Komunikativnost seniorů s rodinou a přáteli…………………………………..34 str. Tabulka č.7 Omezující kritéria pro účast na společných akcích…………………………35 str. Tabulka č.8 Význam dobrovolníků pro „domácí“ seniory …………..…………………….35 str. Tabulka č.9 Činnosti prováděné s dobrovolníkem……………………………………………..36 str. Tabulka č.10 Struktura rezidenčních respondentů dle pohlaví a věku ……………….36 str. Tabulka č.11 Oblíbenost společenských akcí u rezidentních klientů………………..37 str. Tabulka č.12 Oblíbenost společenských akcí u rezidentních klientů…………………38 str. Tabulka č.13 Způsob jak získávají klienti informace o nabízených aktivitách v zařízení…..………………………………………………………………………….……38 str. Tabulka č.14 Nejčastější aktivity v tzv. „volném“ čase……………………………………..39 str. Tabulka č.15 Četnost komunikace seniorů se svými blízkými – rodina, přátelé…39 str. Tabulka č.16 Omezující faktory pro aktivní vyžití seniorů v rezidenčním zařízení…………………………………………………………………………………………40 str. Tabulka č.17 Význam dobrovolníků pro „ seniory v rezidenčních zařízeních“……..40 str. Tabulka č.18 Činnosti prováděné s dobrovolníkem…………………………………………….41 str.
51
Seznam příloh Příloha č. 1
Řízený rozhovor
Příloha č. 2
Dotazníky
52
Příloha č. 1 Řízený rozhovor
Všeobecné informace
Počet 1.
oslovených
Vyjádření v %
rezidenčních
respondentů
Rezidenčních oslovených respondentů
2.
3.
100 %, 20 osob
Pohlaví respondenta
Žena
65,0 %
Muž
35,0 %
Pohlaví a věk 80 a více
4.
65-70 let
70-80 let
let
Žena
20,0 %
30,0 %
15,0 %
Muž
15,0 %
15,0 %
5,0 %
Věk respondenta
65-70 let
35,0 %
70-80 let
45,0 %
80 a více let
20,0 %
Základní informace od responedntů
1.
2.
3.
4.
Vyjádření v %
Jak dlouho k vám dobrovolník chodí
Několik měsíců
15,0 %
Jeden rok
30,0 %
Dva roky a více
55,0 %
Jak často za Vámi chodí
Jednou za týden
50,0 %
Dvakrát za týden
25,0 %
Jednou za měsíc
10,0 %
Dvakrát za měsíc
0,0 %
Jak mu to vyjde
15,0 %
Měl by Vás navštěvovat častěji
Ano, měl by mě navštěvovat častěji
25,0 %
Návštěvy jsou dostačující
75,0 %
Váš dobrovolník je muž nebo žena
Žena
85,0 %
Muž
15,0 %
5.
6.
7.
Jakou činnost spolu děláte
Předčítá mi z knihy, časopisu
13 %
Hrajeme společenské hry
15 %
Povídáme si
28 %
Jdeme na procházku
15 %
Společně zpíváme
2%
Společně si zavzpomínáme
21 %
Ostatní
6%
Když nemůže přijít zavolá nebo napíše
Zavolá a omluví se
95 %
Nezavolá
0%
Někdy
5%
Těší Vás jeho přítomnost
Ano těší
70 %
Docela ano
30 %
Ne
0%
Co Vás na setkání s dobrovolníkem 8.
9.
nejvíc těší
Dozvím se něco nového
28 %
Nejsem sám/sama zpříjemní mi čas
68 %
Něco nového se naučím
4%
Ostatní
0%
Co jste společně dokázali
Přečetli jsme společně knihu
14 %
Naučil mě společenskou hru (šachy, karty, ….)
14 %
Naučil mě poznávat přírodu
10 %
Pomohl mi překonat obavy z pěší chůze (lepší stabilita, věřím si,..)
28 %
Ostatní
34 %
Osobnost dobrovolníka – hodnocení dobrovolníka
Co 10.
na
Vašem
dobrovolníkovi
obdivujete
Je, přesný, dochvilný
8%
Je vždy čistě upravený
10 %
Je milý
18 %
11.
Má smysl pro legraci
31 %
Má plno energie
33 %
Ostatní
0%
Čeho si na svém dobrovolníkovi vážíte
Má pro mě vždy pochopení
48 %
Je čestný
9%
Má smysl pro zodpovědnost
43 %
Příloha č. 2 – Dotazníky Dotazník pro klienty umístěné v rezidenčním zařízení Dobrý den, ráda bych Vás požádala o vyplnění tohoto krátkého anonymního dotazníku, kterým bych ráda porovnala kulturní a sociální aktivity seniorů umístěných v rezidencím zařízení a seniorů žijících v domácím prostředí. Zpracované informace budou použity pro účely vypracování mé absolventské práce na téma Dobrovolník a klient v rezidenčním zařízení. U otázek, kde je na výběr z několika možností, zaškrtněte tu, která vám nejvíce vyhovuje. Dotazník vyplnil : Věk
muž / žena
a) 60 – 74 let
b) 75 – 80 let
1) Jaké organizované (nabízené) kulturní a společenské aktivity ve vašem rezidenční zařízení navštěvujete a jak často je navštěvujete? Kulturní akce a) 1x za týden
b)2x za týden c)1x za měsíc d)2x za měsíc e)častěji f) nenavštěvuji
vůbec • • • • • • • • • • • • •
Taneční zábavy (reprezentační plesy…) Výlety Soutěže (vánoční zdobení stromků, kondiční cvičení, ..) Koncerty divadelní a filmová představení Návštěvy muzeí, zámků a hradů Besedy Módní přehlídky Mezigenerační setkání Kondiční cvičení Poslech hudby Sobotní kluby Společenské hry Sportovní olympiády
Aktivizační služby – péče a) denně b)1x za týden c)2x za týden d) 1x za měsíc e) 2x za měsíc f) častěji g) nenavštěvuji vůbec •
Ruční práce
(košíkářství, pletení, práce s keramikou, s přírodním materiálem..) • • • • •
Trénink paměti Muzikoterapie Reminiscence Bazální stimulace Ergoterapie
2) Jak se o akcích dozvídáte? • • • • • •
Prostřednictvím sociálního pracovníka Od rodiny Od ostatních klientů Z informační tabule rezidenčního zařízení Z novin Z jiného zdroje
3) Co děláte ve svém volném čase? • • • • •
Luštění křížovek Sledování TV Čtení knihy Ruční práce Spánek
4) Jste v kontaktu s rodinou, přáteli, známými, jak často se navštěvujete (vás navštěvují)? S rodinou a)1x za týden b)2x za týden c) 1x za měsíc d) 2x za měsíc e)častěji f) nenavštěvuji vůbec S přáteli a)1x za týden b)2x za týden c) 1x za měsíc d) 2x za měsíc e)častěji f) nenavštěvuji vůbec 5) Co vám nejvíce brání navštěvovat akce, které by jste chtěla? • • • • •
Zdravotní stav Finance Nevhodný čas Už se mi nechce Ostych
6) Setkáváte se s dobrovolníky
ano
ne
7) V případě setkávání s dobrovolníkem, jakou činnost s dobrovolníkem děláte? • • • • • •
Předčítá mi z knihy, časopisu Hrajeme společenské hry Povídáme si Jdeme na procházku Společně zpíváme Společně si zavzpomínáme
Dotazník pro seniory v přirozeném domácím prostředí Dobrý den, ráda bych Vás požádala o vyplnění tohoto krátkého anonymního dotazníku, kterým bych ráda porovnala kulturní a sociální aktivity seniorů umístěných v rezidencím zařízení a seniorů žijících v domácím prostředí. Zpracované informace budou použity pro účely vypracování mé absolventské práce na téma Dobrovolník a klient v rezidenčním zařízení. U otázek, kde je na výběr z několika možností, zaškrtněte tu, která vám nejvíce vyhovuje. Dotazník vyplnil : Věk
muž / žena
a) 60 – 74 let
b) 75 – 80 let
1) Jaké organizované (nabízené) kulturní a společenské aktivity navštěvujete ve svém volném čase a jak často? a)1x za týden b)2x za týden c) 1x za měsíc d) 2x za měsíc e)častěji f) nenavštěvuji vůbec • Kulturní akce - organizuje Svaz tělesně postižených • Vzdělávání seniorů - Akademie třetího věku – studijní program historie a kultura – organizuje Vzdělávací institut Středočeského kraje • Ruční práce, zpěv – organizuje Pečovatelská služba Neratovice DDM Neratovice • Fotografování, kurzy - Úprava digitální fotografie organizuje DDM Neratovice • Výlety pro seniory pořádá Svaz diabetiků, Svaz tělesně postiženýcvh • Aktivizační činnost – Malování pravou hemisférou – organizuje DDM Neratovice • Základy práce s počítačem – organizuje DDM Neratovice 2) Jak se o akcích dozvídáte? (z novin, od známých, rodiny, pozvánka atd.)? • Od rodiny • Od přátel • Z novin
• Z webových stránek města • Z jiného zdroje 3) Co děláte, když jste doma, ve volném čase? • • • • • • •
Luštění křížovek Sledování TV Čtení knihy Domácí ruční práce Spánek Práce na zahradě Procházky (aktivní chůze)
4.) Jak často se setkáváte s rodinou, přáteli, známými? S rodinou a)1x za týden
b)2x za týden c) 1x za měsíc d) 2x za měsíc e)častěji f)
nenavštěvuji vůbec S přáteli a)1x za týden
b)2x za týden c) 1x za měsíc d) 2x za měsíc e)častěji
nenavštěvuji vůbec 5) Co vám brání navštěvovat akce, které by jste chtěla? (nedostatek financí, času, zdravotní stav, péče o domácnost,)? • • • • •
Zdravotní stav Finance Nevhodný čas Už se mi nechce Ostych
6) Setkáváte se s dobrovolníky
ano
ne
7) V případě setkávání s dobrovolníkem, jakou činnost s dobrovolníkem děláte? • • • • • •
Předčítá mi z knihy, časopisu Hrajeme společenské hry Povídáme si Jdeme na procházku Společně zpíváme Společně si zavzpomínáme
f)
