Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Péče o válečné veterány

Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o.

Péče o válečné veterány Sociální práce

Vedoucí práce: JUDr. Lenka Zvánovcová Lemingerová Vypracovala: Helena Typoltová

Čelákovice 2013 1

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

Čelákovice 15. 5. 2013

............................................................ Helena Typoltová

2

Poděkování: Ráda bych poděkovala paní JUDr. Lence Zvánovcové Lemingerové za odborné a svědomité vedení mé absolventské práce, za vřelý přístup, odborné rady a cenné připomínky, za poskytnuté materiály a především za její trpělivost při tvorbě této absolventské práce. Děkuji také své rodině, kolegům a kamarádům za pomoc a podporu během studia.

3

Obsah ÚVOD

5

1 CÍL ABSOLVENTSKÉ PRÁCE 1.1 Hlavní cíl: 1.2 Dílčí cíle:

6 6 6

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Počátky péče o veterány první světové války - legionáře 2.2 Péče o veterány druhé světové války v poválečném období 2.3 Péče o válečné veterány druhé světové války do současnosti 2.4 Pojem válečný veterán v současném právním řádu České republiky 2.5 Péče o novodobé válečné veterány 2.6 Domovy péče o válečné veterány 2.6.1 Domov péče o válečné veterány v Karlových Varech 2.6.2 Domov péče o válečné veterány při Ústřední vojenské nemocnici-Vojenské fakultní nemocnici Praha 2.6.3 LDN – Klášterní Hradisko Vojenská nemocnice Olomouc 2.6.4 Pobytové sociální služby při Ústřední vojenské nemocnici-Vojenské fakultní nemocnici Praha Střešovice 2.7 Související problematika – stárnutí a stáří 2.7.1 Fyzické změny ve stáří 2.7.2 Nejčastější nemoci ve stáří 2.7.3 Stáří a osamělost

22 24 25 27 28

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Charakteristika souboru 3.2 Grafické údaje týkající se válečných veteránů z druhé světové války 3.3 Struktura dotazníku a dotazníkové šetření

30 30 30 32

4 DISKUZE

41

ZÁVĚR

43

РЕЗЮМЕ

45

BIBLIOGRAFIE

47

PŘÍLOHY

49

4

7 7 9 11 14 16 19 19 20 21

Úvod „Všechny věci jsou součástí celku a i ty jsi jeho součástí. Když si to plně uvědomíš a přijmeš to za své, už nikdy nezakusíš oddělenost a samotu.“ Eileen Caddyová, „Opening Doors Within“, 1985

Absolventskou práci na téma „Péče o válečné veterány“ jsem si vybrala z toho důvodu, že v prostředí mezi účastníky národního boje za osvobození, válečnými veterány z druhé světové války, jakožto i novodobými válečnými veterány, se pohybuji již více než šest let a má každodenní práce je zaměřena na péči o ně a jejich potřeby. Při své práci se mimo jiné podílím jak na rozhodovacím procesu, jehož předmětem je přiznávání příspěvků na lázně a rekreace, tak na zařizování záležitostí, které si nemohou tito veteráni sami obstarat, a kontrole jim poskytované péče faktickým poskytovatelem sociální péče a sociálních služeb. Z uvedeného důvodu bych ráda ve své práci přiblížila žití těchto veteránů jak v domácím prostředí, tak i v domovech péče o válečné veterány, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo obrany, a ve vojenských nemocnicích, kde mohou využívat zdravotně sociální lůžka. Ve spolupráci s terénními pracovníky Československé obce legionářské, která je realizátorem projektu „Péče o válečné veterány“ bych ve své práci ráda znázornila podrobné grafy vyjadřující počty válečných veteránů a míru využívání sociálních služeb z jejich strany. V mé práci budu vycházet z reality, která je mnohdy bohužel nepříliš pozitivní, z praxe a tedy z konkrétních hodnot a pojednávat resp. psát o konkrétních osudech a sociálních potřebách jednotlivců.

5

1 Cíl absolventské práce

1.1 Hlavní cíl: Hlavním cílem je seznámit a popsat péči poskytovanou válečným veteránům prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky.

1.2 Dílčí cíle: Dílčím cílem je zpracování dotazníku pro kvantitativní výzkum spokojenosti a kvality poskytované péče válečným veteránům v domácím prostředí a válečným veteránům umístěným v domovech péče o válečné veterány zřízených Ministerstvem obrany.

6

2 Teoretická část 2.1 Počátky péče o veterány první světové války - legionáře Péče o válečné veterány má své stálé místo v dějinách, protože se již událo mnoho bitev a válek, z nichž má každá velké množství padlých a raněných, o které je potřeba se postarat a poskytnout jim potřebnou pomoc, a to jak materiální, tak i morální. V každém případě v moderním pojetí lze počátek péče o válečné veterány nalézt po skončení první světové války, protože tato péče byla uzákoněna a v dnešním právním řádu na ni dosud nalezneme odkazy. V literatuře je mnohdy pojednáváno o útrapách legionářů, a to nejen o těch, které prožili na frontě, v boji, ale i které je po skončení války čekaly doma. Po první světové válce muselo sto tisíc vojáků, mužů fyzicky i psychicky poznamenaných válkou, kteří neměli zájem o vojenskou kariéru a chtěli, ba i museli nalézt své místo v civilním životě. A to nebylo snadné. Boj legionářů, většinou prostých lidí, dělníků, řemeslníků a rolníků, nebyl motivován představou velkých kariér, které je budou čekat po válce doma. Riskovali svůj život s přesvědčením, že bojují za velkou věc, což bylo zdrojem hlubokých přátelských pout, neboť věděli, že v těžkých chvílích se mohou spolehnout na své druhy, díky čemuž dokázali překonat i ty největší překážky. Návratem domů tato jistota zmizela. Každý jedinec byl odkázán sám na sebe, navíc ve společnosti v jistém smyslu již konsolidované. Pro legionáře bylo obtížné porozumět její tvářnosti, koneckonců i proto, že jim to tato společnost příliš neusnadňovala a neprojevovala pro jejich problémy právě velké pochopení. Podle rozhodnutí státních orgánů ti legionáři, kteří doposud nenalezli uplatnění v civilním životě, dostávali placenou tříměsíční dovolenou, aby si mohli hledat zaměstnání. Zákon č. 462 z 24. července 1919, který definoval pojem legionáře, zároveň pro ně vyhrazoval 50 % volných míst ve státní a jiné veřejné službě. V letech 1919-1920 se tak uplatnilo ve státních úřadech 19 517 legionářů, nejvíce v rezortech ministerstva železnic a financí. Legionářské záležitosti, včetně úkolu umisťování, měla řídit Kancelář československých legií, založená již v listopadu 1918. Byla vyhlášena celonárodní sbírka na podporu přijíždějících legionářů, která vynesla 13 milionů Kč a stala se základem pro podpůrný legionářský fond zřízený při ministerstvu národní obrany.

7

S postupujícími lety legionáři stárli, což byla další překážka, která způsobila, že měli potíže v přijímání do práce. Státní pomoc tak nepamatovala na legionářesoukromé zaměstnance a na dělníky, na mnohé zemědělce se zase vinou pozdního návratu do republiky nedostal dostatečný příděl půdy z fondu pozemkové reformy. Množící se zklamání, narůstající zdravotní potíže a podlomené zdraví ubíraly v průběhu let legionářům šanci obstát v konkurenci, včetně možnosti udržet se na pracovních místech. Již v roce 1919 bylo v evidenci invalidního referátu Kanceláře československých legií 8 000 invalidů a jejich počet rychle stoupal. [PICHLÍK, KLÍPA, ZABLOUDILOVÁ, 1996, s. 260-261] Pokud se týká samotné péče, je podstatné poukázat na to, že již tehdejší společnost považovala za nezbytné poskytnout těmto veteránům z války péči a jakýsi azyl v jejich bezútěšné situaci. Z tohoto důvodu byly zřizovány tzv. útulny nebo léčebné domy pro válečné vysloužilce. Pro legionáře, jejichž zdravotní stav byl nejvážněji poznamenán komplikacemi, byla určena tzv. útulna Leontýna u Křivoklátu. Existovala mezi léty 1919-1925. Nahradil ji nově zřízený a moderně vybavený Domov čs. legionářů-invalidů na Jenerálce v Šárce, jenž poskytoval přístřeší přibližně pěti desítkám nemajetných legionářů-invalidů. V roce 1925 se podařilo otevřít Léčebný dům v lázních Píšťany. Byl to výsledek spolupráce Kanceláře čs. legií s Podpůrným fondem legionářským. [LICHTENBERG, 2011, s. 15] Podpůrný referát sloužil k podpoře nejchudších a nejpotřebnějších legionářů, jejich rodin, pozůstalých a sirot. Za tím účelem poskytoval pravidelné měsíční a mimořádné podpory a věcné dary. Ve spolupráci se sociálními institucemi státních úřadů i soukromých spolků se staral o umístění sirotků, polosirotků, legionářů-invalidů v sirotčincích, nemocnicích, léčebných ústavech, ozdravovnách, nouzových ubikacích, noclehárnách a řešil stravovací a ošacovací otázku. [LICHTENBERG, 2011, s. 16] Není bez zajímavosti, že teprve v roce 2005 byl přijat právní předpis, jehož smyslem bylo mimo jiné právě odškodnění a ocenění statečnosti těchto legionářů. Vzhledem ke značnému časovému odstupu se toto odškodnění týkalo spíše vdov či vdovců po nich. Jednalo se o zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich,o zvláštním 8

příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů. Na základě tohoto zákona vznikl legionářům, tj. držitelům potvrzení podle výše již zmiňovaného zákona č. 462/1919 Sb. zákonů a nařízení, kteří pobírali starobní důchod nebo invalidní důchod, případně poživatelům vdovských a vdoveckých důchodů po nich, nárok na příplatek k důchodu, a to ve výši 50 Kč za každý započatý měsíc jejich služby u přímých odbojářů a 25 Kč za každý měsíc jejich služby, pokud se jednalo o vdovy či vdovce po nich. Tento příplatek jim je pravidelně valorizován a vyplácen spolu s jejich důchodem.

2.2 Péče o veterány druhé světové války v poválečném období Již brzy po skončení 2. světové války se projevila nejen potřeba, ale i snaha a vůle jednat a poskytnout válečným veteránům a jejich pozůstalým určitou péči a různé formy odškodnění. Nejprve se toto odškodnění týkalo ztrát na majetku, poté na zdraví či v horším případě na životech. Dr. Benešem byla přijata celá řada dekretů a zákonných norem. Mezi přijaté dekrety patří např. dekret prezidenta Dr. Edvarda Beneše č. 53 ze srpna 1945, o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům, kteří v době nesvobody byli poškozeni na svých právech a nárocích ze služebního (pensijního) poměru pro politické chování, nebo pro osobní vlastnosti své nebo jiných osob (zejména se jednalo o Židy nebo židovské míšence, zaměstnance žijící v manželství s nimi a právě již zmiňované legionáře), nebo v souvislosti s politickými poměry, které nastaly za doby nesvobody. Též byl přijat např. dekret č. 54/1945 Sb., o přihlašování a zjišťování válečných škod a škod způsobených mimořádnými poměry, a celá řada dalších. Velmi významným právním předpisem týkajícím se péče o veterány druhé světové války byl zákon č. 164/1946. Sb, o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické perzekuce, který si kladl za cíl dosáhnout odstranění tvrdosti válečných let. Jednalo se o jednu z prvních norem, jejímž cílem bylo odškodnění ztrát nemajetkové povahy. Na základě tohoto zákona bylo osobám, které utrpěly v důsledku vojenské služby, fašistické perzekuce nebo válečných událostí poškození zdraví nebo těla, jakož i pozůstalým po osobách, které za uvedených okolností nebo v jejich

9

důsledku zemřeli, a rodinným příslušníkům osob, které se za těchto okolností staly nezvěstnými, poskytováno zaopatření ze státních peněz. Poskytované zaopatření bylo možné rozdělit na zaopatřovací dávky (invalidní důchod, přídavek k důchodu, ošetřovací, slepecký nebo zvyšovací příplatek, příplatek na manželku a na děti, náhrada za poškození zdraví nebo těla a drahotní přídavek), léčebnou a protézovou péči, zaopatření v domově invalidů a školení. Již 15. května 1946 byl přijat zákon č. 136/1946 Sb., o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození, který byl ale dnem, kdy měl nabýt účinnosti, zrušen. Současně došlo k jeho nahrazení, a to zákonem č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. Tento zákon je stále platným a účinným právním předpisem. Jedná se o velmi významnou právní normu, protože osvědčení, které je na jeho základě ministerstvem obrany vydáváno, bylo a dosud je v porevolučním období hmotněprávní podmínkou pro vznik celé řady finančních nároků na odškodnění a sociálních výhod. Tento zákon definoval status účastníka národního boje za osvobození a několik jeho podskupin. V § 1 odst. 1 bodu 1 se uvádí, že účastníkem národního boje za osvobození je mimo jiné ten, kdo v letech 1939 až 1945: a) byl příslušníkem československé armády v zahraničí nebo v ní konal vojenskou službu za podmínek uvedených v § 2, odst. 1, č. 2, b) konal vojenskou službu ve spojenecké armádě, c) byl příslušníkem první československé armády na Slovensku, d) byl československým partyzánem (§ 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb., jímž se vymezuje pojem "československého partyzána"), e) zúčastnil se aspoň 3 měsíce soustavnou činností zahraničního nebo domácího hnutí, směřujícího přímo k osvobození republiky Československé, nebo Slovenského národního povstání třeba po dobu kratší takovým způsobem, že tato činnost přivodila nebo byla prokazatelně způsobilá přivodit jemu nebo jeho rodině újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví, f) zúčastnil se povstání v květnu 1945, při čemž za bojů padl nebo byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví, g) byl československým politickým vězněm. 10

Současně tento zákon obsahuje také překážky, které vydávání osvědčení brání (německá národnost, dobrovolné členství např. v Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě nebo v jiných nacistických či fašistických organizacích). V následujícím období, tj. období totalitního režimu, byla péče o válečné veterány značně potlačena a bohužel se mnoho z těchto hrdinů dočkalo na místo ocenění pouze tvrdé perzekuce a pronásledování ze strany komunistického režimu a jeho mocenského aparátu.

2.3 Péče o válečné veterány druhé světové války do současnosti Současný právní řád obsahuje zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje pojem válečného veterána. Tento zákon taktéž zakládá ve vztahu k péči o válečné veterány celou řadu úkolů pro ministerstvo obrany, které tak plní svoji významnou roli v péči o seniory. Představuje ústřední orgán státní správy pečující o tzv. specifickou skupinu – válečné veterány, kteří nasazovali své životy za svobodu a demokracii, a to jak při osvobozování naší vlasti od nacismu či komunismu, tak v rámci zahraničních misí směřovaných na obnovení a udržení míru v oblastech s vysokou mírou nebezpečnosti (např. v oblasti Blízkého východu, bývalé Jugoslávie či dnešní Afghanistán). Jedná se o osoby, jejichž morální kredit ve společnosti je nebo by měl být na velmi vysoké úrovni a je nezpochybnitelný. V dnešní době je evidováno asi 1 400 žijících válečných veteránů druhé světové války ve věku 80, 90 i více let. Jsou převážně organizováni ve dvou největších občanských sdruženích, a to v Československé obci legionářské a Českém svazu bojovníků za svobodu. V roce 2006 zřídilo Ministerstvo obrany síť terénních pracovníků, kteří měli za úkol pravidelně navštěvovat válečné veterány druhé světové války. Díky této činnosti jsou známy nejen aktuální počty a adresy žijících válečných veteránů, ale také jejich zdravotní stav a sociální poměry. Navíc se daří neustále objevovat účastníky druhého odboje, kteří si z nejrůznějších důvodů o vydání osvědčení válečného veterána doposud nepožádali. Na základě výsledku uskutečněného dotačního výběrového řízení provozuje od 1. února 2010 Československá obec legionářská související „Projekt péče o válečné

11

veterány“. Mezi hlavní úkoly patří navštěvovat osobně válečné veterány, informovat je a poradit jim v oblasti sociálního zabezpečení. Snaží se zapojit válečné veterány do přednáškové činnosti ve školách a aktivně se zúčastňovat na pietních a vzpomínkových akcích. Mezi hlavní úkoly terénních pracovníků patří: -

jednou za čtvrtletí osobně navštívit každého válečného veterána ve své působnosti

-

aktualizace databáze válečných veteránů

-

poradenská pomoc při čerpání sociálních a zdravotních programů

-

informování o činnosti ministerstva obrany, Armády ČR, místní samosprávy a orgánů sociální péče

-

poskytování informací válečným veteránům o možnostech různých zvýhodnění

-

zapojení válečných veteránů do přednáškové činnosti ve školách, do spolupráce s mládežnickými organizacemi, a do aktivní účasti na pietních a vzpomínkových akcí v regionu Součástí projektu je i bezplatná informační linka pro válečné veterány (tel.

800 111 603).

Mimo jiné náleží válečným veteránům z druhé světové války tyto druhy nároků či výhod: - úprava důchodu Na základě právních předpisů upravujících důchodové pojištění je válečným veteránům z druhé světové války prováděna na žádost úprava jejich důchodu jako účastníkům odboje; jedná se o zvýhodnění řádově ve stovkách Kč měsíčně. - příplatky k důchodu Přijetím zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, vznikl účastníkům národního boje za osvobození (tj. druhoválečným veteránům a navíc i československým politickým vězňům), při splnění dalších zákonných podmínek jako

12

je např. státní občanství ČR aj., nárok na zvláštní příspěvek k důchodu a příplatek k důchodu. Jedná se o dávky, které jsou vypláceny měsíčně společně s důchodem, přičemž zvláštní příspěvek k důchodu v současné době náleží ve výši 2.676,- Kč pro přímého účastníka odboje a v poloviční výši pro vdovy a vdovce. Druhou z dávek je přípatek k důchodu, který je vyplácen ve výši odvozené od délky účasti v odboji, a to ve výši 50,- Kč za každý započatý měsíc odbojové činnosti. Ve snížené výši tento příplatek náleží i pozůstalým vdovám a vdovcům a za určitých okolností, kdy tento účastník odboje zemřel při odbojové činnosti či ve vězení, též sirotkům po nich. K jeho výplatě je příslušný orgán sociálního zabezpečení, který odbojáři nebo oprávněným pozůstalým po něm vyplácí důchod. - bezplatná pečovatelská služba Dle § 75 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, je účastníkům odboje a pozůstalým manželům nebo manželkám po nich straším 70 let poskytována pečovatelská služba bez úhrady. - příspěvky na lázně a rekreace Na základě § 4 písm.f) zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, může ministerstvo obrany válečným veteránům a jejich manželkám nebo manželům, poskytovat příspěvek na lázeňskou léčebně rehabilitační péči nebo rekreační pobyt. Příspěvek se poskytuje v nepeněžité formě. Výše a způsob přiznání příspěvku je stanoven v Rozkazu ministryně obrany č. 43/2008 Věstníku MO a není na něj právní nárok. - poskytování příspěvku na stravování Dle písmena h) stejného zákonného ustanovení může ministerstvo obrany válečnému veteránovi poskytovat též příspěvek na stravování, kterým přispívá na závodní stravování podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zabezpečovat závodní stravování ve vojenských stravovacích zařízeních. Zcela mimo tento rámec stojí otázka morálního oceňování válečných veteránů formou udělení resortního vyznamenání a pamětních medailí, resp. i jmenování do vyšších hodností dle § 5a zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů.

13

2.4 Pojem válečný veterán v současném právním řádu České republiky Jak již bylo zmiňováno dříve, od roku 2002 je pojem válečný veterán zakotven v právním řádu ČR, přičemž současná právní úprava rozlišuje mezi třemi druhy válečných veteránů, byť to není implicitně v zákoně č. 170/2002 Sb. vyjádřeno. Ve vztahu k druhoválečným veteránům tento zákon ve svém § 3 odst. 4 stanoví, že: Válečným veteránem je také občan České republiky, který byl účastníkem národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a je nositelem osvědčení podle § 1 odst. 1 písm. a) až f) zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění pozdějších předpisů. Z citovaného ustanovení vyplývá, že jedinou skupinou účastníků národního boje za osvobození, které nepřísluší status válečného veterána, je skupina československých politických vězňů, kteří byli oběťmi nacistické nadvlády a jimi vyvíjené perzekuce. Ustanovení § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 170/2002 Sb. se vztahuje na tzv. novodobé válečné veterány a stanoví, že: Válečným veteránem je občan České republiky, který po roce 1945 nepřetržitě alespoň po dobu 30 kalendářních dnů jako příslušník ozbrojených sil nebo policie konal službu v místě ozbrojeného konfliktu nebo službu v mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. Trval-li ozbrojený konflikt nebo mírová operace podle odstavce 1 kratší dobu než 30 dnů, má se za to, že je podmínka časového trvání služby splněna. Tato podmínka je rovněž splněna, utrpěl-li příslušník armády nebo policie v místě nasazení při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním újmu na zdraví nebo vykonal mimořádně záslužný čin. Za novodobé válečné veterány tedy považujeme zejména účastníky zahraničních misí, kterých se Česká republika začala účastnit po roce 1989. První misí bylo vyslání Československé protichemické jednotky do Perského zálivu pod hlavičkou OSN (Organizace spojených národů). Dále následovaly mise v zemích bývalé Jugoslávie, v Iráku, Kosovu či Afghanistánu. Navíc je zapotřebí uvést, že přijetím zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, byla zavedena nová kategorie válečných veteránů,

14

neboť tento zákon stanoví, že osobám, které vykonávaly odboj a odpor proti komunismu některou z následujících forem, též náleží postavení válečného veterána. Muselo se však jednat o: -

ozbrojený nebo jiný srovnatelný boj vedený proti komunistickému režimu v Československu

-

provádění sabotáží

-

spolupráci se zahraniční zpravodajskou službou demokratického státu

-

převaděčství nebo překračování státních hranic za účelem účasti v odboji a odporu proti komunismu (agenti-chodci)

-

nebo o jiné statečné činy nebo statečné veřejné postoje srovnatelné s výše uvedenými formami prováděné na podporu ozbrojených akcí směřovaných proti komunistickému režimu v Československu. V dnešní době je celkem zhruba 39 účastníků odboje a odporu proti komunismu

s postavením válečného veterána. Zde je na místě uvést, že výše nastíněné rozlišení patrně v nejbližší době dozná značných změn, neboť je připravována novela zákona, dle níž bude moci nabýt status válečného veterána příslušník kteréhokoliv bezpečnostního sboru a nikoliv tedy jen Policie ČR a navíc jej bude moci získat i civilní osoba, která byla např. jako zaměstnanec některého ministerstva vyslána jako pozorovatel do zahraničních misí atd. Status válečného veterána vzniká po splnění zákonných podmínek, přičemž ministerstvo obrany na základě písemné žádosti vydává osvědčení, které tento status deklaruje. Ministerstvo obrany ověří, zda žadatel splňuje podmínky pro vydání osvědčení. Pokud ano, je vydáno osvědčení válečného veterána, pokud nikoliv, ministerstvo obrany rozhodne o tom, že osvědčení válečného veterána nevydá.

15

2.5 Péče o novodobé válečné veterány Armáda České republiky bude vždy s úctou uchovávat vše, co bylo jako základní kámen vloženo do její nové, demokratické existence. Být veteránem, to je dnes vyznamenání i osobní hrdost. Vždyť ekvivalentem pojmu veterán jsou přívlastky, které jej charakterizují jako člověka zkušeného, erudovaného a perfektně připraveného. Patřit k veteránům je dnes ctí i závazkem. Novodobí veteráni Armády České republiky vynikají nejen svým dokonalým výcvikem, ale také nezaměnitelnou životní a profesní zkušeností. Vnímat věci takové jako opravdu jsou, přistupovat k nim věcně a racionálně, být odpovědný za svá slova i za své činy – to by mělo být krédo každého vojáka i občanského zaměstnance. Naše armáda se na konci první dekády jedenadvacátého století mění od základu: a spolu s ní samozřejmě i nároky na všechny příslušníky resortu obrany. Opatrovat, ctít a mít ve vážnosti je však třeba nejen historické tradice, ale také jejich tvůrce, ochránce a nositele. Tato péče, hluboký zájem a pozornost zůstávají i nadále jednou z priorit našeho resortu. Alexandr Vondra, ministr obrany - bývalý ministr obrany [LICHTENBERG, 2011, s. 71] V současnosti ministerstvo vede v evidenci zhruba 16 000 novodobých válečných veteránů. Společně s osvědčením, na kterém je uvedeno z jakého důvodu jej dotyčný získal, obdrží také čestný pamětní odznak Válečný veterán ČR. Jedním z dalších opatření morálního charakteru je možnost jmenovat válečné veterány do vyšší vojenské hodnosti. Týká se to těch veteránů, kteří již nepodléhají branné povinnosti, tedy osoby starší 60 let. Z hlediska výhod pro novodobé válečné veterány je nutné rozlišovat tři skupiny válečných veteránů a to váleční veteráni – vojáci z povolání, váleční veteráni – mimo činnou službu, váleční veteráni – důchodci (invalidní, starobní). Váleční veteráni – vojáci z povolání Válečný veterán, který je ve služebním poměru, má nárok na stejný rozsah výhod jako náleží vojákům dle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Zvýhodnění vojáka z povolání nastává, kdy je odvelen k výkonu služby v místě

16

ozbrojeného konfliktu nebo služby v mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace. Do zvýhodnění patří především: -

příplatek v jiné než v české měně,

-

společenské uznání významu zahraničních misí a veřejné ocenění osobního zapojení do bojové činnosti,

-

preventivní a následná zdravotní péče a poskytování psychologických a duchovních služeb,

-

před odchodem z armády má voják z povolání možnost navštěvovat rekvalifikační kurz, uplatnění na trhu práce v civilním sektoru

Proto se Armáda ČR ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, Evropskou unií a jejímu spolufinancování prostřednictvím Operačního programu pro lidské zdroje a zaměstnanost, zaměřila na realizaci projektu s cílem dosáhnout vyšší zaměstnanosti válečných veteránů v civilní sféře a jejich začlenění. V tomto programu jde o to, aby novodobí váleční veteráni, kteří mnohdy prožili určitá traumata spojená se svojí službou v zahraničních misích, byli schopni plynulého přechodu do civilního prostředí. K tomu slouží zejména rekvalifikační kurzy, které podstatně usnadní hledání jejich dalšího místa ve společnosti a na trhu práce. Váleční veteráni – mimo činnou službu Pro novodobé válečné veterány v produktivním věku po skončení služebního poměru, kteří nepobírají dávky důchodového pojištění se v souladu s ustanovením Rozkazu ministra obrany č. 25/2003 poskytuje: - rekreační pobyt s ozdravným programem ve vojenských zařízeních, který může absolvovat veterán jednou za tři roky v délce sedm až čtrnáct dní, - možnost vyšetření nebo jinou péči v resortních zdravotnických zařízeních (tzv. Zelená cesta, zřízená ve spolupráci s Ústřední vojenskou nemocnicí-Vojenskou fakultní nemocnicí Praha Střešovice). Novodobé válečné veterány sdružují dvě největší občanská sdružení, a to Československá obec legionářská a Sdružení válečných veteránů.

17

Váleční veteráni – důchodci pobírající invalidní nebo starobní důchod Po dosažení důchodového věku mohou váleční veteráni, kteří pobírají dávky od Vojenského úřadu sociálního zabezpečení, čerpat obdobné výhody jako váleční veteráni z druhé světové války.

18

2.6 Domovy péče o válečné veterány Na základě zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, byl v roce 2001 ministerstvem obrany zřízen první Domov péče o válečné veterány při Ústřední vojenské nemocnici-Vojenské fakultní nemocnici v Praze Střešovicích. V roce 2005 byl zrekonstruován a otevřen druhý domov, a to v Karlových Varech, který nese název Domov péče o válečné veterány Bílý Kříž. V současné době jsou váleční veteráni přijímáni do domova na základě zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve spojení s vyhláškou č. 191/2005 Sb., o zdravotním postižení vylučujícím přijetí do domova péče o válečné veterány, úhradě nákladů za pobyt v domově péče o válečné veterány a případech, kdy se úhrada nákladů za pobyt v domově péče o válečné veterány nepožaduje. Do domovů se přijímají po splnění zákonných podmínek váleční veteráni z druhé světové války i novodobí veteráni, přičemž může být přijata ve výjimečných případech i jejich manželka či manžel, případně družka nebo druh.

2.6.1 Domov péče o válečné veterány v Karlových Varech Karlovy Vary jsou největším a nejznámějším lázeňským městem v ČR. Lázně se těšily přízni mnoha šlechtických rodů a bohatých měšťanů již v 16. století. Lázeňská léčba se zde neustále vyvíjí a pomáhá uzdravovat. Lázeňský dům Bílý Kříž byl postaven v roce 1895 a původně sloužil rakouské vídeňské společnosti Bílého Kříže. Cílenou celkovou přestavbou vznikl Domov péče pro válečné veterány s názvem Bílý Kříž. V květnu 2005 objekt slavnostně otevřel tehdejší ministr obrany Karel Kűhnl a v červnu téhož roku se tam nastěhoval první válečný veterán druhé světové války společně se svoji manželkou. Zřizovatelem domova je ministerstvo obrany a provozovatelem jsou Vojenská lázeňská a rekreační zařízení, která jsou příspěvkovou organizací zřízenou ministerstvem obrany. K zajištění provozu tohoto domova byl vydán Organizační řád, který stanovuje zásady pro klienty i pro organizaci, která tento domov provozuje. Kapacita domova je 28 lůžek, a to v 16 jednolůžkových pokojích a 6 dvoulůžkových bytech. Všechny pokoje a byty jsou přizpůsobeny i pro obyvatele na invalidním vozíku. V domově péče pro válečné veterány je zajištěn pravidelný

19

stravovací režim – snídaně, obědy, večeře. Stravovat se je možné přímo v jídelně domova, při indispozici je možno stravu servírovat přímo na pokoj. Lékařskou péči zajišťuje praktický lékař jednou týdně, vyšetření u odborných specialistů probíhá ve spolupráci s Ústřední vojenskou nemocnicí – Vojenskou fakultní nemocnicí Praha. Další péči zajišťuje ošetřovatelský personál. Volnočasové a kulturně společenské programy zajišťuje sociální pracovnice domova. Mezi takové aktivity patří skupinové a individuální cvičení s rehabilitačními pomůckami jako jsou míče, šlapadla, nácvik chůze, pohybová a kondiční cvičení. Ale neschází ani kulturní, zájmové a společenské programy.

2.6.2 Domov péče o válečné veterány při Ústřední vojenské nemocniciVojenské fakultní nemocnici Praha Každý máme svou nemocnici, jejíž příběh, neopakovatelný a jedinečný, je částečně i naším příběhem. Právě zde zpravidla přicházíme na svět, tady hledáme v dalších letech pomoc při ochraně toho nejcennějšího, čím nás příroda obdařila, lidského života a zdraví. Slovo nemocný znamenalo kdysi totéž co nemohoucí, nemající sílu, neduživý, zraněný a slabý. Jeho obsah se dodnes příliš nezměnil. Jsme součástí kultury, v níž se nemocnice za pomoci moderních medicínských technik staly nejvhodnějším prostředím ke sledování a účinné léčbě takových stavů, místem schopným vracet člověka do plnohodnotného života. [Gajda, 2008, s. 9] Domov péče o válečné veterány v areálu Ústřední vojenské nemocnice– Vojenské fakultní nemocnice v Praze Střešovicích byl vybudován jako první z domovů, a to v roce 2001. Zřizovatelem domova péče o válečné veterány je též ministerstvo obrany a provozovatelem je Ústřední vojenská nemocnice–Vojenská fakultní nemocnice Praha. Původně byla kapacita domova 18 lůžek v 11 pokojích. Dnes je to 7 jednolůžkových pokojů a 1 pokoj dvoulůžkový, všechny pokoje jsou s vlastním sociálním zařízením. Domov péče o válečné veterány je v současné době plně obsazen. Protože o místa v pražském domově je značný zájem ze strany válečných veteránů z druhé světové války byl pro přijetí sestaven pořadník.

20

V domově se poskytuje zejména bydlení, strava, zaopatření a služby s pobytem spojené a v případě potřeby osobní vybavení. Péče se poskytuje formou trvalého nebo dočasného pobytu.

2.6.3 LDN – Klášterní Hradisko Vojenská nemocnice Olomouc Vojenská nemocnice Olomouc je příspěvkovou organizací ministerstva obrany s nadregionální působností. Léčebna dlouhodobě nemocných je předurčena k péči o válečné veterány. Léčebna disponuje 14 pokoji s 23 lůžky. Středisko komplexní péče o veterány zabezpečuje veterány 2. světové války i jejich manželky a novodobé válečné veterány. V případě volné kapacity jsou přijati i ostatní

občané ČR. Jedná

se o zdravotnické zařízení, do nějž jsou pacienti přijímáni na základě zdravotní indikace s doporučením ošetřujícího lékaře. Vytvořením léčebny dlouhodobě nemocných pro válečné veterány při Vojenské nemocnici v Olomouci je naplněn novodobý náhled na sociální a léčebné služby pro zasloužilé občany-veterány druhé světové války, vojáky Armády ČR, kteří reprezentovali naši republiku v ozbrojených konfliktech či při humanitárních vojenských misích OSN nebo podobných nadstátních organizací. Přijímání válečných veteránů na oddělení léčebny dlouhodobě nemocných probíhá na základě žádosti s doporučením ošetřujícího lékaře. Sociální komise vojenské nemocnice rozhodne a žadatel je vyrozuměn o přijetí nebo zamítnutí jeho žádosti. Každý pokoj má své vlastní sociální zařízení. Přímo v areálu léčebny je provozováno špičkové rehabilitační zařízení, kde jsou terapie poskytovány pomocí elektroléčebných přístrojů nové generace a vířivé koupele zajišťují moderní vodoléčbu. Je zde vybavena tělocvična, která je hlavně využívána při mobilizaci těžce nemocných klientů. Řešení sociálních záležitostí jak válečných veteránů druhé světové války, tak i ostatních nemocných, mají na starosti sociální pracovnice vojenské nemocnice.

21

2.6.4 Pobytové sociální služby při Ústřední vojenské nemocnici-Vojenské fakultní nemocnici Praha Střešovice Na základě § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, bylo v Ústřední vojenské nemocnici-Vojenské fakultní nemocnici v Praze Střešovicích zaregistrováno oddělení sociální péče. V současné době je zřízeno 48 lůžek, kde cílenou skupinou pro příjem na oddělení jsou především váleční veteráni, příslušníci Armády ČR ve výslužbě (vojenští důchodci), klienti Ústřední vojenské nemocnice–Vojenské fakultní nemocnice Praha Střešovice a civilní občané ČR. Pobytové sociální služby jsou vhodné zejména pro ty seniory nebo klienty, kteří nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopni se obejít bez pomoci jiné osoby a nemohou být proto propuštěni ze zdravotnického zařízení ústavní péče. Pobyt na tomto oddělní lze zajistit do doby, než je klientovy zabezpečena pomoc blízkou osobou, tzn. rodinou nebo jinou fyzickou osobou mimo zdravotnické zařízení ústavní péče. Také může být zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb jako jsou domácí péče, pečovatelská služba apod. anebo je zajištěn pobyt v domově pro seniory. Služba dle § 52 odst. 2, zákona č. 108/2006 Sb., na tomto oddělení obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Ubytování je zajištěno v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích, přičemž lze také využít ubytování na nadstandardním pokoji. Stravování je zajištěno podle předem zveřejněného jídelního lístku, který je konzultován s nutričním terapeutem. Jídlo je podáváno v jídelně nebo donášeno přímo na pokoj dle potřeby klientů.

22

V průběhu pobytu je především poskytována ošetřovatelská péče, rehabilitační ošetřování a nácvik soběstačnosti klienta. Za úhradu je možné využít služeb fyzioterapeutů specialistů, jejichž péče není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Ošetřovatelská péče je zajišťována v takovém rozsahu, aby bylo dosaženo největší možné kvality života klientů. Návštěvy na oddělení sociální péče jsou možné bez časového omezení. Klienti jsou přijímáni na základě podané žádosti. Podle počtu došlých přihlášek se schází sociální komise (ve složení: hlavní sestra Ústřední vojenské nemocnice– Vojenské fakultní nemocnice, primář oddělení, sociální pracovnice Ústřední vojenské nemocnice–Vojenské fakultní nemocnice, vrchní sestra oddělení sociálních lůžek a sociální pracovnice ministerstva obrany (odboru pro válečné veterány), která rozhoduje o příjmu žadatelů na oddělení. Dle stanovených pravidel se přednostně umisťují váleční veteráni, s nimiž je uzavřena smlouva na dobu neurčitou, a poté další osoby, které mají smlouvu na tři měsíce. Dlouhodobější pobyt je realizován především při plné závislosti klienta

na péči druhé osoby, a to za

předpokladu, že stav

klienta se nijak výrazně nezlepšuje. Úhrada za pobyt je realizována na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a související vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a skládá se z těchto složek: - platba klienta (úhrada ubytování, stravování) - úhrady ze zdravotního pojištění (ošetřovatelská péče) - příspěvky na péči podle zákona o sociálních službách - podpor ze státního rozpočtu.

23

2.7 Související problematika – stárnutí a stáří Stáří je součástí našeho života. Samostatnost, finanční zajištění a možnost rozhodovat o sobě, má ve stáří vysokou hodnotu. Každý stárne. I ten, kdo si myslí, že se ho stáří netýká, se pomalu a jistě blíží k obávané hranici, kdy „oficiálně“ začíná stáří. A protože existuje odklon od osobní problematiky stáří, stává se, že se zvyšuje propast mezi mládím a stářím. Člověk moderní doby prostě nechce vidět, nechce slyšet, nechce být starý. Nechce být starý fakticky, ale ani se nepřeje, aby se o stáří mluvilo. Tento ochranný postoj likviduje šance poprat se s problematikou stáří a vnitřně ji zpracovat. Začněme tedy postupně rozmotávat složité klubíčko problémů a pokusme se porozumět té zvláštní a obávané etapě lidského života, kterou nazýváme stáří. [HAŠKOVCOVÁ, 2010, s. 9] Jedním z důležitých úkolů je připravit se na stáří. Jak uvádí odborná literatura, přizpůsobení se stáří není záležitostí několika let, ale je to celoživotní příprava. Velice důležité je připravit děti v rodinách, kde by se měly naučit jakým správným způsobem se chovat k seniorům a mít úctu ke stáří. Tyto zásady by měli poskytnout rodiče tím, jak se chovají ke svým vlastním rodičům. Dále by se měli lidé ve středním věku zabývat cílenou přípravou na stáří. Týká se to zejména životosprávy, cvičení, ale i udržování kontaktů s přáteli. Dnešním trendem je zajištění stáří finančními zdroji, protože „penze“ nemusí být vždy dostatečná na pokrytí životně důležitých potřeb. Poslední příprava by měla nastat v období asi tří let před odchodem do důchodu. Toto období by mělo být zcela praktické. Výměna opotřebovaných spotřebičů, úprava bytu a nejdůležitějším úkolem je naplánovat jakým způsobem vyplnit volný čas. Charakterizovat pojem stárnutí a stáří je velice obtížné a není snadné. Existuje několik definic stárnutí, ale žádná není zcela výstižná.

24

Teorií je několik a některé jsou poměrně složité. Podle Světové zdravotnické organizace (World Health Organisation=WHO) se stáří dělí na tři období: -

60-74 let - ranné stáří

-

75-89 let – vlastní stáří

-

90 let a více – dlouhověkost.

V souvislosti s věkem existují termíny kalendářní stáří (dané věkem člověka) a biologické stáří (podmíněné zdatností seniora, jeho vitalitou, zdravím). Kalendářní věk vůbec nemusí odpovídat věku biologickému. [Mlýnková,2011, s.14] Veškeré změny se odehrávají v rovině tělesné, psychické, ale i sociální. Jedná se o propojené systémy. Ne každý senior tyto změny přijímá. U tělesných změn můžeme zmínit – změnu vzhledu, úbytek svalové hmoty, změny činnosti smyslů, degenerativní změny kloubů a změny sexuální aktivity. U psychických změn se to nejčastěji týká zhoršení paměti, nedůvěřivost, obtížnější osvojování nového, emoční labilita a v neposlední řadě zhoršení úsudku. V oblasti sociálních změn se to týká především odchodu do důchodu, finanční nedostatečnosti a tím změna životního stylu, ztráta blízkých osob a následně osamělost. V životě každého jedince stáří představuje velkou změnu a je potřeba se na ni připravit, zvyknout a přijmout ji. Lidé jsou v dnešní době ovlivňováni vývojovým trendem, který životní etapu stáří z hlediska moderního životního stylu zcela vyřazuje. Obraz na stáří je velice negativní a mnohdy se setkáváme i s velmi nebezpečným přístupem ke stáří, tj. diskriminací či ponižováním z důvodu věku.

2.7.1 Fyzické změny ve stáří Biologické stárnutí označuje změny v organizmu, které probíhají na fyziologické úrovni. Změny postihují tkáně a orgány, avšak neprobíhají u každého jedince stejně, jsou determinovány genetickými dispozicemi a životním stylem. Jednotlivé systémy v těle zaznamenávají zpomalení a oslabení dřívějších funkcí a pokles biologických adaptačních mechanizmů. [Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 19] Tělesné změny ve stáří se týkají většiny orgánových soustav a jejich orgánů. Nejvíce zřetelné jsou změny na kůži nebo na pohybovém aparátu.

25

U pohybového systému může dojít ke změnám spojeným s výškou a váhou. Kosti mohou řídnout a stát se křehkými, zde se zvyšuje riziko zlomenin a úrazů. Úbytek kloubní chrupavky zapříčiňuje zvýšenou bolestivost kloubů a sníženou schopnost pohybu. Další velká změna může nastat v kardiovaskulárním systému, kdy klesá činnost srdce. To se může projevovat při zvýšené fyzické námaze nebo při stresu. Snížení elasticity cév a ukládáním tukových látek a vápníku do stěny tepen může být vznikem aterosklerózy. U nervového systému se snižuje rychlost vedení vzruchů. Někteří senioři proto potřebují více času na příjem informací a následné zpracování. Jinak řečeno, prodlužuje se reakční čas na podněty. Hovoříme zde o sníženém psychomotorickém tempu. Ve stáří dochází ke zhoršenému vnímání signálů z okolí prostřednictvím smyslových orgánů, kdy se zhoršuje nejenom zrak, ale i sluch. U zraku to ve většině případů bývá šedý zákal, který se projevuje sníženou zrakovou ostrostí. Ale není v tomto věku ani výjimečný glaukom, zelený zákal, který způsobuje zvýšený nitrooční tlak. Zhoršený sluch je ve stáří velmi častý. Nejvíce je sluch postižen u lidí, kteří pracovali v hlučném prostředí. Nedoslýchavost u starších lidí představuje velmi závažný problém. U těchto lidí dochází k problému v komunikaci, někdy může dojít až k uzavření se do sebe. Více se tato porucha objevuje u mužů. S postupujícím věkem seniorů klesá respirační schopnost plic. Takovým projevem může být zadýchávání, kdy se snižuje vitální kapacita plic. U seniorů se tedy mohou častěji vyskytnout záněty dýchacích cest. Trávicí systém bývá postižen méně než ostatní tělní systémy. Ale i zde dochází k výrazným změnám. Snižuje se tvorba slin a trávicích enzymů. Je zpomalena pohyblivost orgánů trávicí trubice a tím je způsobeno, že průchod tráveniny mezi žaludkem a střevem je prodloužen a může být způsobena zácpa. Je zpomaleno vstřebávání vitamínů, živin a také léků. V neposlední řadě stojí za zmínku pohlavní a vylučovací systém. Sexuální aktivita u seniorů bývá individuální. Přesto u mnohých osob přetrvává do vysokého věku. U vylučovacího systému s vyšším věkem klesá schopnost ledvin tvořit a vylučovat moč. Klesá kapacita močového měchýře, snižuje se síla obou svěračů uretery. Proto

26

někteří senioři nemusí být schopni udržet moč. Dále se snižuje schopnost vyprázdnění celého močového měchýře. To vyvolává pocit nucení na močení i v nočních hodinách. [Klevetová, Dlabalová, 2008]

2.7.2 Nejčastější nemoci ve stáří Stáří a nemoci jsou pokládány za synonyma. Je to nesprávné, protože nemoci postihují lidi všech věkových kategorií. Starším lidem však hrozí příchod vážných a strasti přinášejících nemoci častěji, což je důvod, proč se bojí stáří. Mít strach je přirozené. [HAŠKOVCOVÁ, 2010, s. 248] V odborné literatuře vždy lékaři hovoří o nemocných seniorech jako o křehkých pacientech, což znamená, že se jejich zdravotní stav může náhle změnit. Ke křehkosti je přisuzována celková slabost, snadná unavitelnost, zhoršená stabilita, nechutenství, ale i také rozladěnost a ztráta zájmů. Ve stáří může docházet k řetězení chorob. To znamená, že jedno onemocnění vyvolává další nemoc. Hovoříme o termínu „polymorbidita“. Jednotlivé nemoci se vzájemně prolínají a ovlivňují. Příkladem může být ischemická choroba srdeční, kde je přítomen „diabetes mellitus“, osteoporóza nebo jiné onemocnění kostí a kloubů. Nemoci ve stáří mají své zvláštnosti: absence jistých příznaků nemoci, polymorbidita – výskyt několika chorob najednou polypragmazie – užívání více léků najednou chronicita – nemoci trvají dlouho, jsou časově neomezené, někdy trvají celoživotně. Na rozdíl od akutních onemocnění mnohdy neznáme jejich počátek ani konec. [Kroutilová Nováková a kol., 2011]

27

2.7.3 Stáří a osamělost Každý věk s sebou nese určité komplikace, v horším případě zdravotní rizika. Ve vyšším věku se setkáváme s celou řadou nemocí. Náš život můžeme považovat jako roli, a ta se během života mění a můžeme říci i rozvíjí. Stáří může být také obdobím, kdy senioři předávají své životní zkušenosti svým potomkům. Přesto v dnešní společnosti jsou zakořeněny „falešné“ představy o stáří. Mnohdy jsou senioři diskriminováni kvůli svému věku, např. na trhu práce a z toho pramení vytlačování seniorů z aktivního života. Pokud se senior neúčastní

pracovního procesu mnohdy může být vnímán

jako neproduktivní člověk, který společnosti už nic nepřináší, ničím nepřispívá a nevylepšuje. V těchto případech by měla rodina plnit jakýsi „bezpečný přístav“ pro všechny své členy, pokud je rodina funkční. V takové rodině by neměl nikdo strádat, protože se všichni znají a nejlépe porozumí potřebám druhých. Protože ve stáří mohou někdy přijít chvíle, kdy se senioři neobejdou bez pomoci druhých. Vzájemná pomoc v rodině, to je nejlepší způsob jak naučit mladou generaci pečovat o své blízké. V rodinách v nichž chybí podpora, schopnost pomáhat si, vzájemná tolerance a porozumění pro druhé, nepanují dobré vztahy. Týrání a zanedbávání seniorů je vážným sociálním problémem. Objevuje se jak v domácí, tak i v ústavní péči. Tělesné násilí můžeme klasifikovat jako vědomé způsobování fyzické bolesti, zraňování nebo bezdůvodné fyzické omezování osoby. Dalším jevem dnešní doby je zneužívání majetku a finančních prostředků zneužívané nebo týrané osoby. Teprve ve stáří zažije většina seniorů opravdovou samotu, např. po osamostatnění dětí anebo při odchodu blízkého člověka. V překonání osamělosti může v tomto případě hrát velkou roli rodina, či okruh blízkých přátel. Důležité v tomto momentě je nebýt sám. V současné době se považuje za zcela samozřejmé, že starý člověk potřebuje nejen pomoc sociální, ale i taky zdravotní, často obě, buď střídavě nebo současně. V této souvislosti nás zajímá, kdy se staly problémy starých lidí tematizovaným úkolem vědců a lékařů. Určit časovou hranici mezi magicko-kouzelnickými praktikami usilujícími o omlazení či prodloužení života člověka a speciální vědou, která objektivně a odborně pojednává „o všech“ problémech stárnoucího a starého člověka, je nesnadné. Dnes je gerontologie, tedy věda o stárnutí a stář, uznávanou vědeckou disciplínou. Rodila se ale

28

nelehce a vlastně teprve nedávno. Samostatný termín gerontologie vznikl ve 30. letech 20. století. Je vhodné uvést, že gerontologie je klasicky dělena na gerontologii experimentální, gerontologii sociální a gerontologii klinickou, resp. geriatrii. [HAŠKOVCOVÁ, 2010, s. 200]

29

3 Praktická část Praktická část práce je založena na kvantitativním výzkumu, který je prováděn formou dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval 9 otázek. Výše uvedená teoretická část popisuje péči o válečné veterány a její formy, resp. způsob zajištění, tzn. umístění v domovech péče o válečné veterány, umístění na zdravotně sociálních lůžkách při vojenských nemocnicích nebo využití zdravotních a sociálních služeb v domácím prostředí. Praktická část obsahuje grafické zpracování výsledků výstupů a závěr, ve kterém jsou vypracovány statistické údaje v souvislosti se spokojeností válečných veteránů s poskytovanou péčí a využíváním výhod poskytovaných prostřednictvím ministerstva obrany.

3.1 Charakteristika souboru Pro statistické zpracování byl výzkum zaměřen na válečné veterány žijící v domově péče o válečné veterány v Karlových Varech a válečné veterány žijící v domácím prostředí v Karlovarském kraji. Pro zjištění informací jsem zvolila metodu dotazníkového šetření a celkem bylo rozdáno 52 dotazníků, z toho 14 válečným veteránům žijícím v domově péče o válečné veterány a 38 válečným veteránům žijících v domácím prostředí. Anonymní dotazníky byly rozdány v období leden-březen 2013 osobně a bylo vysvětleno, k jakému účelu slouží. V některých případech byla při nejasnosti otázky poskytnuta pomoc při vyplňování.

3.2 Grafické údaje týkající se válečných veteránů z druhé světové války Tyto statistické údaje byly do absolventské práce zařazeny záměrně, za účelem poskytnutí informace, kolik je žijících válečných veteránů z druhé světové války. Bohužel s průměrným věkem, tj. 85 let, se čísla žijících válečných veteránů nezvratně řítí směrem dolů.

30

počty vál. veteránů 200

185

180

162

160

147

156 134

140 120

98

91

100

75

80 58

60

42

8

4

6

4

2

0

0

0

1

99

101

102

103

104

17 18

15

100

79

15 18

98

6

97

7

26

96

11 3

78

20

76

40

95

94

93

92

91

90

89

88

87

86

85

84

83

82

81

80

77

0

zdroj: http://www.csol.cz/domains/csol/index.plp/prezentace-projektu Z tohoto grafu vyplývá, že nejmladším válečným veteránům, jichž je celkem 11, je 76 let, 2 váleční veteráni dosáhli věku 100 let a jeden, ve věku 104 let. Nejvíce válečných veteránů je v současné době ve věku 87 let.

205

nepohyblivý

s doprovodem

526

samostatný a akcí schopný

679

0

100

200

300

400

500

600

700

800

zdroj: http://www.csol.cz/domains/csol/index.plp/prezentace-projektu Samozřejmě s věkem přicházejí zdravotní problémy. V grafu je znázorněna samostatnost válečných veteránů ve smyslu míry závislosti na péči druhé osoby. Ale i tak je obdivuhodné, že skoro polovina, tj. 67%, válečných veteránů je ještě schopna být samostatným jedincem a zúčastňovat se akcí, které jsou směrovány k válečným veteránům. Druhá část v počtu 526 osob potřebuje doprovod druhé osoby. Ostatní v počtu 205 je nemocných, ale tím neztrácí kontakt s ostatními. I zde je zajištěna určitá pomoc, a to prostřednictvím terénních pracovníků Československé obce legionářské.

31

3.3 Struktura dotazníku a dotazníkové šetření Výsledky dotazníkového šetření jsou zobrazeny v jednotlivých grafech a tabulkách. Veškeré hodnoty byly zaokrouhleny na celá čísla. První otázka směřovala ke zjištění pohlaví, druhá je zaměřena na věkovou kategorii. Další otázky jsou směrovány na spokojenost válečných veteránů s poskytováním zdravotně sociálních služeb a jejich míru využívání. Poslední otázky byly zaměřeny na využívání výhod poskytovaných prostřednictvím ministerstva obrany. Graf č. 1 - Rozdělení dle pohlaví ženy - 34 = 65% muži -18

= 35%

35% žena muž 65%

zdroj: vlastní zpracování

Z uvedeného grafu vyplývá, že je převaha žen nad muži, jak žijící v domácím prostředí, tak i v domově péče o válečné veterány.

32

Graf č. 2 – Rozdělení respondentů dle jejich věku

70-75 let – 0 = 0 %

80-85 let – 25 = 48%

90 a více let – 6 = 12%

75-80 let – 10 = 19% 85-90 let – 11 = 21%

12%

0% 19%

21%

70-75 let 75-80 let 80-85 let 85-90 let 90 a více

48%

zdroj: vlastní zpracování

Na tomto grafu je zjevné, že není žádný z oslovených respondentů ve věkové kategorii 70-75 let, což je označeno 0%. Nejvyšší početní zastoupení v počtu 25 respondentů, 48% představuje věková kategorie 80-85 let. Věková kategorie 90 a více let je obdivuhodná, tvoří 12% z celkového počtu.

33

Graf č. 3 – Rodinné zázemí respondentů v rodinném domě – 4 = 8%

v domově pro válečné veterány – 14 = 27%

ve vlastním bytě – 26 = 50%

jiný způsob – 8 = 15%

15%

v rodiném domě

8%

ve vlastním bytě

27%

50%

v domově pro válečné veterány jiný způsob

zdroj: vlastní zpracování

Jak vyplývá z uvedených údajů, nejčastěji váleční veteráni pobývají v domácím prostředí, nejlépe ve svém vlastním bytě, v tomto případě je to celých 50 % dotazovaných. Pokud jim zdravotní stav neumožňuje být v domácím prostředí, převážně žádají o umístění v domovech péče o válečné veterány, tj. 27 % z celkového počtu dotázaných. Zbytek tj. 15 % volí domovy pro seniory v blízkosti své rodiny a přátel.

34

Graf č. 4 – Využití sociálně-zdravotních služeb příspěvek na péči – 13 = 25%

využití HomeCare – 1 = 2%

pečovatelská služba – 36 = 69%

osobní asistence – 2 = 4%

2% 4%

příspěvek na péči 25% využití pečovatelské služby využití HomeCare osobní asistence

69%

zdroj: vlastní zpracování

Ve většině případů váleční veteráni využívají pečovatelské služby. Dalo by se říci, že tuto službu využívají převážně ti, kteří žijí v domácím prostředí.

35

Graf č. 5 – Očekávaná pomoc rodina – 25 = 47%

sociální pracovník – 14 = 27%

přátelé – 4 = 8%

nevím – 3 = 6%

lékař – 6 = 12%

6% rodina

27%

47%

přátelé lékař sociální pracovník

12%

nevím 8%

zdroj: vlastní zpracování Největší pomoc je očekávána ze strany rodiny, což není nic neobvyklého. Tuto pomoc by si přáli všichni senioři, ovšem ne vždy jsou vztahy v rodině tak dobré a na takové úrovni, aby rodina tuto pomoc poskytla. Mnohdy ne že pomoc poskytnout nechce, ale z hlediska ekonomického nebo praktického ani nemůže. Dále je největší očekávaná pomoc od sociálního pracovníka, lékaře a poté od přátel. Celkem 6% dotázaných odpovědělo, že neví na koho se obrátit.

36

Graf č. 6 – Spokojenost s poskytovanými službami v Domově péče o válečné veterány celkem dotazovaných respondentů 14 zcela spokojen/a – 9 = 65% spokojen/a – 3 = 21% nespokojen/a - 2 = 14%

14% zcela spokojen/a spokojen/a 21% 65%

nespokojen/a

zdroj: vlastní zpracování

Otázka byla směřována na spokojenost poskytovaných služeb v domově péče o válečné veterány. Ve většině odpovědí 9 respondentů, tj. 65% uvedlo, že jsou zcela spokojeni, a nemají žádné výhrady k poskytovaným službám. Spokojeno bylo 21% respondentů, také zcela bez výhrad. Celkem 2 respondenti jsou nespokojení, uvedli, že nejsou spokojeni vždy se stravou a přístupem personálu z kuchyně. Byl podán návrh na rozšíření noční služby, kadeřníka a pedikúru.

37

Graf č. 7 – Spokojenost s poskytovanými zdravotně sociálními službami v domácím prostředí celkový počet dotazovaných 38 zcela spokojen/a – 30 = 79% spokojen/a – 7 = 18% nespokojen/a – 1 = 3%

18%

3% zcela spokojen/a spokojen/a nespokojen/a 79%

zdroj: vlastní zpracování Otázka byla směrována na poskytování zdravotně sociálních služeb u válečných veteránů, kteří bydlí v domácím prostředí, protože většina využívá pečovatelskou službu. Z celkového počtu 38 dotázaných, odpovědělo 30, že jsou se službou zcela spokojeni. Pouze se spokojenosti souhlasilo 7 dotázaných, tj. 18% a 1 respondent uvedl, že není spokojen. Ve vyjádření s čím nejsou spokojeni, uvedl, že důvodem nespokojenosti je přístup pečovatelek k nim. Neochota, někdy arogance a komunikační problémy.

38

Graf č. 8 – Využívání výhod poskytovaných prostřednictvím MO celkový počet respondentů – 52 ano – 31 respondentů = 61%

ne – 12 respondentů = 22%

občas, dle zdravotního stavu – 9 respondentů = 17%

ano

23%

občas, dle zdravotního stavu 17%

60%

ne

zdroj: vlastní zpracování Otázka byla zaměřena na využívání výhod prostřednictvím ministerstva obrany typu - finanční příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči. Vzhledem k věku respondentů, výhody využívá každý rok 61 % z dotázaných, 17 % příležitostně dle aktuálního zdravotního stavu a 22 % respondentů tyto možnosti nevyužívá.

39

Graf č. 9 – Jaký typ výhody využíváte celkový počet respondentů – 52 příspěvek na lázeňskou péči – 36 = 69% příspěvek na rekreaci – 4 = 8% příspěvek nevyužívám – 12 = 23%

23%

příspěvek na lázeňskou péči příspěvek na rekreaci

8% 69%

příspěvek nevyužívám

zdroj: vlastní zpracování Z dotazníkového šetření vyplývá, že 69 % dotázaných respondentů nejvíce využívá finančního příspěvku na lázeňskou péči. Příspěvek na rekreaci využívá pouze 8 % a poměrně velké procento 23, příspěvku vůbec nevyužívá.

40

4 Diskuze Absolventská práce je zaměřena na vývoj, spokojenost a kvalitu péče poskytované válečným veteránům. Cílem absolventské práce bylo zjistit a zmapovat, jaké služby váleční veteráni využívají, zda jsou poskytované sociální a zdravotní služby dostatečné a jaký druh nebo typ služby postrádají. Je patrné, že složení naší lidské populace se neustále mění, přibývá starších lidí. Vývojem moderní medicíny se prodlužuje délka života a více lidí se dožívá vysokého věku. Vysoký věk žijících válečných veteránů z druhé světové války je toho příkladem. Uvedeno ve statistických údajích 3.2 - Grafické údaje týkající se válečných veteránů z druhé světové války. Řada válečných veteránů si neustále udržuje fyzické, psychické i společenské aktivity, příloha č. 2 - Seznam akcí pro válečné veterány. Jde o válečné veterány, kteří žijí samostatně nebo s rodinou, ve svém přirozeném prostředí. V domově péče o válečné veterány v Karlových Varech se o aktivity stará sociální pracovnice, jak již bylo zmíněno v kapitole 2.5.1. Je překvapivé, že všichni oslovení respondenti, váleční veteráni, chtějí být až do poslední chvilky svého života soběstační. Pokud to dovoluje jejich zdravotní stav a dokáží se sami o sebe postarat a nepotřebují péči druhé osoby. Ve své praxi jsem se setkala s velkou zapáleností pro nové objevy techniky, jako je nejmodernější počítač a komunikace na různých sítích, fotoaparát, mobilní telefon nebo elektronická kniha.

Stává se ale v praxi, že někteří váleční veteráni jsou závislí na péči rodiny, která v mnoha případech péči odmítá poskytovat. Je pravdou, že mnoho „dětí“ je již v důchodovém věku. V tento moment nastává problém a rodina se obrací s žádostí pak na ministerstvo obrany a vojenské nemocnice. Domnívám se, že v některých případech jde o taktiku v rodině, protože dnešní bytová politika nezabezpečuje takový počet nových bytů, kterých je potřeba, a proto jsou váleční veteráni rodinou přesouváni do domovů pro válečné veterány nebo vzhledem k jejich zdravotnímu stavu do vojenských nemocnic.

41

Po srovnání údajů z dotazníkového šetření vyplývá a je překvapivé, že největší podíl na využívání služeb má pečovatelská služba, která je využívána na 69 %. Jsou to hlavně nákupy a úklid u válečných veteránů žijících v domácím prostředí. Využití služby HomeCare (poskytování odborné zdravotní péče kvalifikovaných zdravotních sester přímo v domácnosti) využívá dočasně jeden válečný veterán, a to z důvodu zlomené nohy.

Být rozhodný a odvážný měnit to, co se měnit dá. Být trpělivý a snášet to, co se měnit nedá. Být moudrý, abys uměl rozlišit mezi tím co se změnit dá a co se měnit nedá. Démosthenés

42

Závěr Jak bylo již několikrát zmiňováno, základním tématem mé absolventské práce je péče o válečné veterány a rozsah jim poskytované péče. V teoretické části jsem se nejprve zabývala historií péče o válečné veterány – legionáře, až po novodobé válečné veterány. Definovala jsem pojem válečný veterán a druhy jim poskytované péče. Myslím si, že je důležité znát historii a základy dnešní teorie péče válečné veterány. Dále jsem se v teoretické části zmínila, že ne vždy byli váleční veteráni obeznámeni se svými výhodami, které mohli získat prostřednictvím ministerstva obrany a o jejich možnostech, které se týkaly využívání sociálních služeb, umístěním v domovech pro válečné veterány nebo umístěním ve vojenských nemocnicích. Díky vyhlášení dotačního programu, který umožnil zřízení institutu tzv. terénních pracovníků, jsou

již

dnes

všichni

váleční veteráni dobře informováni o svých

možnostech a právech. Jako hlavní cíl jsem si stanovila zjištění spokojenosti a kvality péče poskytované válečným veteránům umístěných v domovech péče o válečné veterány a u válečných veteránů žijících v domácím prostředí. Přesvědčila jsem se, že můj předpoklad byl správný. Váleční veteráni žijící v domově péče o válečné veterány jsou s poskytovanou péčí spokojeni. Zmíněna byla výhrada v poskytování dalších služeb, jako je noční služba, kadeřník a pedikúra, která v domově není a schází. Váleční veteráni žijící v domácím prostředí, jsou s péčí taktéž spokojeni. Nespokojenost vyjádřil pouze jeden veterán, a to v problémové komunikaci s pečovatelkou. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu věku válečných veteránů z druhé světové války lze předpokládat, že poptávka po umístění do domovů péče o válečné veterány a do vojenských nemocnic bude nadále stoupat. Vzhledem k tomu, že domovy péče o válečné veterány jsou vedeny jako domov s pečovatelskou službou, domnívám se, že možným řešením tohoto problému by mohlo být vytvoření nové koncepce péče pro válečné veterány z druhé světové války. Tato koncepce by se měla zaměřit na pomoc a zřízení takového zařízení, kde by byly, jak válečným veteránům z druhé světové války tak i stárnoucím novodobým veteránů poskytnuty veškeré potřebné sociální služby.

43

Dne 11. listopadu 1918 v 11 hodin a jedenáct minut oficiálně skončila první světová válka. Jednalo se do té doby o nevídaně krvavý konflikt. Počet obětí se vyšplhal až na 16,5 milionu civilních i vojenských obětí. Přesto se tento den ve světě stal svátkem, je to oslava Dne válečných veteránů a symbolem se staly vlčí máky.

zdroj: http://vlcimak.webnode.cz/historie

44

Резюме Для моей выпускной работы я выбралa тему „Уход за ветеранами войны“. Я сосредоточилась на ветеранов Второй мировой войны и ветеранов нового времени. При работе я использовала не только научную литературу, но и свой личный опыт, который я получила во время моей практики. Я работаю ьольше чем шесть лет в Министерстве обороны в качестве социального работника. В своей работе, среди прочего принимаю участие в принятии решений, предметом которых является разпределение вoносов на санатории и курорты. Тоже организую помощь у поддержку ветеранам войны, когда у них возникает неблагоприятная социальная ситуация. Кроме того я принимаю

участие

в

контроле

медицинской

заботы

оказываемой

им

официальным поставщиком социальной помощи. Целью моей выпускной работы было представление воэможностей оказания помощи ветеранам войны от Министерства обороны. В теоретической части, я хотелa бы кoрoтко говорить о начале организаци ухода за ветеранами Первой мировой войны - легионерами и также о уходу за ветеранами Второй мировой войны и ветеранами войны последнего времени. В дольшем я бы хотела обяснить понятие "ветеран войны“ в правовой системе Чешской Республики и законодательство, которое относится к ветеранам войны. Я хотела бы тоже толькнуться проблематики домов, где ухоживают за ветеранами войны, которые были основаны Министерством обороны, и военных больницах, где они могут использоваь медицинско-социальные койки. В практической части выпускной работы, я сосредоточилась на опрос проведеной среди ветеранов войны, которые находятся в домах , где ухоживают за ветеранами войны, в военых больницах и тоже ветеранов, живущих в домашних условиях. Вопросы были направлены на качество оказываемой помощи в домах, где ухаживают за ветеранами войны и ветеранов, которые живут в домашных условиях. Я тоже интересовалась, в какой мере ветераны используют предоставленную помощь и кaкие недостатки в осведомлености о возможностях в предотавлении социапьных услуг. Я хотелa бы подчеркнуть,

45

какую важную роль играет семья в обезпечении ухода и насколько различны мнения ветеранов. ключевые слова - ветеран войны, Министерство обороны, социальный работник, военный госпиталь, уход на дому для ветеранов войны, услуги по уходу

46

Bibliografie 1. GAJDA, J., Příběh nemocnice. 1. vydání, Praha: AVIS, 2008. ISBN 978-80-7278461-5

2. HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří. Vydání druhé, Praha: Havlíček Brain Team, 2010. 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9

3. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory. Vydání první, Praha: Grada

Publishing, a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2169-9

4. LICHTENBERG, O., Život veteránů v konfliktech 20. století. Vydání první, Plzeň: ArtKrist, 2011. ISBN 978-80-904364-2-8

5. KROUTILOVÁ NOVÁKOVÁ, R., Pečovatelství II. 1. vydání, Praha: Triton, 2011, 134 s. ISBN 978-80-7387-531-2

6. MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. Vydání první, Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7

7. PICHLÍK, K., KLÍPA, B., ZABLOUDILOVÁ, J., Českoslovenští legionáři (19141920). Vydání první, Praha: Mladá fronta, 1996. 280 s. ISBN 80-204-0580-1

ZÁZNAMY LEGISLATIVY Česko. Zákon č. 108/2006 ze dne 14. března 2006 o sociálních službách. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 37, s. 1257

Česko. Zákon č. 164/1946 ze dne 18. července 1946 o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické perzekuce. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1946, částka 68, s. 1099

47

Česko. Zákon č. 170/2002 ze dne 9. dubna 2002 o válečných veteránech. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2002, částka 72, s. 3654

Česko. Zákon č. 255/1946 ze dne 19. prosince 1946 o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. In Sbírka zákonů, Česká republika.1946, částka 107, s. 1677

Česko. Zákon č. 357/2005 ze dne 19. srpna 2005 o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2005, částka 124, s. 6150

ELEKTRONICKÉ ZDROJE

48

Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1 - Dotazník Příloha č. 2 - Seznam akcí pro válečné veterány

49

Příloha č. 1 - Dotazník Vážená paní, vážený pane Dovolte abych se na Vás obrátila s prosbou o vyplnění dotazníku. Vaše odpovědi jsou anonymní a budou použity pro podklady ke zpracování absolventské práce na téma „Péče o válečné veterány“.

Děkuji Vám za spolupráci Helena Typoltová studentka oboru sociální práce Vyšší odborné školy MILLS, s.r.o. Čelákovice

DOTAZNÍK 1. Rozdělení dle pohlaví muž

žena

2. Věková hranice 70 – 75 let

75 – 80 let

80 –85 let

85 – 90 let

90 a více let

3. Rodinné zázemí v rodinném domě ve vlastním bytě v domově péče o válečné veterány jiný způsob, vypište jaký ………………………………………. 4. Jaký typ péče pro Vaši osobu využíváte

50

příspěvek na péči

pečovatelská služba

osobní asistence

využití HomeCare

žádný

5. V případě potřeby, od koho očekáváte pomoc rodina

přátelé

sociální pracovník

lékař

nevím

6. Vyjádřete spokojenost s poskytovanými službami a) Domov péče o válečné veterány v Karlových Varech zcela spokojen/a spokojen/a nespokojen/a vypište prosím důvod nespokojenosti ………………………………………………

b) Domácí prostředí zcela spokojen/a spokojen/a nespokojen/a vypište prosím důvod nespokojenosti ………………………………………………

7. Využívání výhod prostřednictvím ministerstva obrany

51

ano

občas, dle zdravotního stavu

nevyužívám

8. Jaký typ výhody využíváte ? příspěvek na lázeňskou péči příspěvek na rekreaci příspěvek nevyužívám

9. Co by jste vylepšil/a v péči o Vaši osobu, vypište o jakou službu by jste měl/a zájem ………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………

52

Příloha č. 2 - Seznam akcí pro válečné veterány Akce pořádané pro válečné veterány v roce 2012 Uskutečněné akce v roce 2012

Datum

Slavnostní večer ke dni dělostřelectva - ples 6. 1. Koordinační porada občanských sdružení "Plán měsíčně akcí" Společenský večer "Poslední leč" 13. 1. Celorepubliková konference VSR 7. 2. Společenské setkání 10. 2. Setkání přímých účastníků k uctění výročí bojů u 17. 2. Jasla a Sokolova Občanská sdružení - společná setkání 2x Slavnostní shromáždění účastníků balkánských 24. 2. operací - Morava Vzpomínka na T.G.Masaryka, Lány 7. 3. Válečné hroby 3x Vzpomínka na okupaci ČSR v roce 1939 15. 3. Výročí Dne AČR, vzniku republiky, výročí 2. svět. 15. 3. války a Mnichova Setkání vojenských veteránů HMP (společenský 24. 2. večer) Uctění památky člena skupiny Obrana národa kpt. 21. 3. Morávka Pietní vzpomínka vyvraždění partyzánského štábu 22. 3. Jan Hus Setkání vojenských veteránů Moravy 23. 3. Pietní akt - výročí Velkého Útěku 24. 3. Konference: Založení čs. vojenské jednotky v 27. 3. SSSR Sjezd Svazu letců ČR 12. 4. Střelecká soutěž Memoriál ppor. Petra Šimonky 20. 4. Celostátní setkání účastníků války v Perském 21. 4. zálivu 1991, EF a dalších Pietní akt u pamětní desky gen. Balabána 22. 4. Setkání vojenských veteránů HMP 29. 3. Pietní vzpomínka - Transport smrti 26. 4. Pietní akt Pístov - Pochod smrti 26. 4. Uctění památky padlých a umučených v letech 27. 4. 1937 - 1945 Mezinárodní závod vojenských záloh 1.-3. 4. Slavnostní shromáždění a pietní akt - výročí 19.-20. 4. osvobození Opavy

53

Místo konání Sál MO Valy Praha MO Sál MO Valy Sál MO Valy Sál MO Valy Sál MO Valy Praha 6 Kroměříž Lány Praha 6 P-3 Vítkov

KVV HMP Praha 6 Leškovice OL, sál DA Most - hřbitov Sál MO Valy Sál MO Valy Liberec Liberec Evropská ul. konf. sál DAP Levý Hradec Pístov Strašnice VVP Brby Opava

Setkání válečných veteránů v rámci oslav výročí 24.-27. 4. osvobození Zájezd: Po stopách osvobození Ostravy a Brna 27.-28. 4. Setkání s účastníky bojů v Ostravské operaci 28.-30. 4. Uctění památky zavražděných mužů a vyhlazení 2. 5. obce Vzpomínkové shromáždění a pietní akt k výročí 3. 5. úmrtí gen. Štefánika Pietní akt Modřanská 4. 5. Pietní akt - Pohřebiště padlých Rudoarmějců a 4. 5. barikádníků Pietní vzpomínka u pomníku maršála Koněva 4. 5. Výročí Pražského povstání - uctění památky 5. 5. padlých Výročí Pražského povstání - uctění památky 5. 5. padlých Výročí Pražského povstání - uctění památky 5. 5. padlých Slavnostní celorepublikové shromáždění 5.-6. 5. příslušníků misí OSN Pietní akt MARTYNOV 5. 5. Pietní vzpomínka u hrobu gen. L. Svobody a u 5. 5. hrobu padlých v Břestu Uctění obětí války spojeneckých armád 6. 5. Pietní vzpomínka na padlé vojáky Polské armády 6. 5. Pietní akt - Kobyliská střělnice 6. 5. Pietní vzpomínka - pohřebiště zahraničních armád, 7. 5. legionářů, letců Pietní vzpomínka obětí Českého povstání 7. 5. Slavnostní shromáždění při příležitost výročí 8. 5. ukončení 2. svět. války Pietní vzpomínka u památníku II. odboje 8. 5. Pietní akt - kladení věnců k Památníku 8. 5. Kombinovaného oddílu Pietní akt u pomníku Rudé armády 9. 5. Pietní akt Opatov 10. 5. Pietní akt Tří odbojů 10. 5. Pietní vzpomínka na Karla Čapka 11. 5. Slavnostní chůze HS Zpravodajská brigáda 16. 5. Vzpomínková akce Na Jezerce - pomník padlých v 16. 5. květnu 1945 Terezínská tryzna 20. 5. Pietní vzpomínka na padlé přísl. novodobých 25. 5. zahraničních misí AČR Vzpomínka na popravené důstojníky mjr. Gšt. 25. 5. Pohla a mjr. Plešmída

54

Ostravsko Ostrava, Brno Ostrava Javoříčko Petřín pam. Š. Praha 12 P-6, Vokovice Praha 6 Starom. radnice Čs.rozhlas most Barikád. Český Krumlov Štěnovice Kroměříž, Břest Praha 8, Ďáblice Praha 8. Praha 8 Olšanské hřbitovy P-5, Malvazinky Praha 3, Vítkov Praha 1, Klárov Kyšice u Plzně Olšanské hřbitovy Praha 4, Opatov Praha 4 P-2, nám Míru Sál MO Valy P-4 Na Jezerce Terezín Sál MO Valy Litoměřice

Jáchymovské peklo - shromáždění bývalých politických vězňů Vzpomínka na prezidenta Dr. E. Beneše Uctění památky hrdinů II. světové války Shromáždění PTP-VTNP - výročí odhalení pomníku PTP v Kroměříži Pietní akt v obcích Kolínec a Velhartice Pietní akt u mostu Barikádníků Pietní akt u Památníku obětí 1. a 2. odboje Kongres SVZ ČR Mezinárodní střelecké soutěže ve střelbě z ručních zbraní Setkání novodobých válečných veteránů moravských krajů Pietní vzpomínka na vyhlazení obce Lidice Pietní vzpomínka na vyhlazení obce Ležáky Setkání s válečnými parašutisty a účastníky domácího odboje Začátek poprav důstojníků - výročí popravy gen. H. Píky Setkání členů Svazu PTP-VTNP ve Vojenské újezdu Libavá Pietní akt k bitvě o Anglii, setkání válečných veteránů RAF Účast členů ČaSOD na ukázkové střelbě Účast na Dni pozemních sil - BAHNA - Strašice Memoriál zakladatelů výsadkového vojska Mistrovství ČR veteránů v seskoku padákem Vzpomínka na padlé legionáře u příležitosti výročí bitvy u Zborova Pietní vzpomínka na popravené důstojníky Letní dětský tábor Čechy Letní dětský tábor Morava Životická tragedie Setkání absolventů VA Hranice 1945-1950 Pietní akt u pomníku padlých zahraničních letců Setkání s přímými účastníky SNP a vojenskou veřejností Pietní akt obráncům dělostřeleckých tvrzí Setkání manželek a dětí válečných veteránů Kníničky Vzpomínka na úmrtí T.G.Masaryka - Lány Pietní akt HENDRICH (1.čspr KFOR Kosovo Šajkovac nehoda) Pietní akt SEVERA (1.čspr KFOR Kosovo Šajkovac nehoda) 55

26. 5.

Jáchymov

28. 5. květen

Sezimovo Ústí Praha

květen

Kroměříž

květen květen květen květen

Kolínec Most Barikádníků Praha 4 Sál MO Valy

13.-15. 5.

Jihlava

18.-20. 5.

Kníničky

9. 6. 17. 6.

Lidice Ležáky

18. 6.

P-6, Resslova ul.

21. 6.

P-6, Vítězné nám

červen

V. újezd Libavá

červen

Praha 6

červen 16-17. 6. 6. - 8. 6. - 8.

Jince Strašice Praha letiště

2.7.

Olšanské hřbitovy

18. 7. 7. - 8. 7. - 8. 1. 8. 16. 8. 30. 8.

Žatec - radnice Hamry Hamry Životice Hranice nám. Svobody

30. 8.

Sál MO Valy

srpen

Králíky, Bouda

24.-26. 8.

Kníničky

14. 9.

Lány

15. 9.

Kutná Hora

15. 9.

Měnín

Setkání s příslušníky brigády J. Žižky v bývalé Jugoslávii Setkání s příslušníky HS 1. partyzánské sk. J. Žižky na Moravě Setkání přísl. 1. praporu SFOR při příležitosti výročí ukončení mise CIAF Setkání členů Svazu PTP ČR -VTNP ve Staré Dobrotivé - Zaječově PCAC Pochod třech zemí Aktivní zálohy v akci Setkání profesních svazů armád států V 4 Setkání přísl. čs. tankové brigády Východ a obrněné brigády Západ Zájezd - Po stopách Karpadsko-dukelské operace a SNP Slavnostní shromáždění bývalých příslušníků misí NATO Setkání s veterány tankové brigády, instruktory HAGANY Setkání u příležitosti výročí bojů na Středním východě a u Dunkerque Setkání představitelů MO a AČR u příležitosti výročí bojů o Duklu Setkání vojenských veteránů ČR - Programová konference SvVV ČR Slavnostní shromáždění k 28. říjnu, výročí vzniku Československa Slavnostní shromáždění u příležitostivýročí vzniku ČR Uctění památky padlých legionářů u příležitosti výročí vzniku ČR Konference "Mládež v současné české společnosti, rizika, naděje" Slavnostní celorepublikové shromáždění pozorovatelů OSN, OBSE Setkání s účastníky bojů u příležitosti výročí bojů o Kyjev a Ukrajinu Celorepublikové shromáždění SVV při příležitosti oslav Dne veteránů Výroční schůze pražské oblasti Svazu PTP ČR VTNP Slavnostní večer při příležitosti oslav Dne veteránů Slavnostní shromáždění při příležitosti Dne válečných veteránů Pietní vzpomínka na popravené důstojníky Pietní vzpomínka na 17. listopad 1939 56

17. 9.

Jiřice

20. 9.

PD Olomouc

22. 9.

Komorní Hrádek

1.-2. 9.

Hradec Králové

září

Stará Dobrá

září září září září

Mimoň A, D, ČR Chýnov, Tábor Komorní Hrádek

13.-14 .9.

Mor. Třebová

20.-22. 9. 21.-23. 9.

Olomouc

29.-30. 9.

ČsOL Č. Lípa

6. 10.

Olšanské hřbitovy

12. 10.

Sál MO Valy

18. 10.

konf. sál DAP

28. 10.

Praha 3, Vítkov

28. 10.

Národní muzeu

28. 10.

Praha

10. - 11.

konf. sál DAP

19.-20.10.

Komorní Hrádek

2.11.

Sál MO Valy

3. 11.

Mor. Třebová

7. 11.

Sál MO Valy

10. 11.

Český Krumlov

11. 11.

Praha 3, Vítkov

13. 11. 17. 11.

Plzeň - kasárna Hlávkova kolej

Pietní vzpomínka na 17. listopad 1939 Setkání vojenských veteránů - společenský večer Po stopách Ludvíka Svobody (turistický pochod) Valná hromada SDaP Celorep. setkání příslušníků novodobých zahraničních misí AČR Výroční shromáždění Klubu vojenských výsadkových veteránů Praha Vánoční setkání s válečnými veterány Setkání s válečnými veterány - DVV K. Vary a DVV při ÚVN Praha

17. 11. 30. 11. 24. 11. listopad

kasárna Ruzyně konf. sál DAP Zlínsko Sál MO Valy

7. 12.

Sál MO Valy

8. 12. prosinec

Praha 6

prosinec

Karlovy Vary

Zdroj: http://www.veterani.army.cz/htm/13_0.html

57

58