Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, základní škola a mateřská škola MILLS, s.r.o

Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, základní škola a mateřská škola MILLS, s.r.o. Čelákovice

Významné rostliny Kolínska

Vedoucí práce: PhDr. Miroslava Zachariášová Vypracovala: Kristýna Tučková

Čelákovice 2016

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

V Praze dne:

……………………………....

2

Obsah Úvod ................................................................................................................................................... 4 1 Cíle práce ......................................................................................................................................... 5 2 Teoretická část ................................................................................................................................ 6 2.1 Středočeský kraj ....................................................................................................................... 6 2.2 Kolínsko .................................................................................................................................... 6 2.3 Chráněná území Kolínského okresu ......................................................................................... 6 2.4 Vodstvo Kolínska ...................................................................................................................... 9 2.5 Žehuňský rybník ..................................................................................................................... 10 2.5.1 Historie ............................................................................................................................ 10 2.5.2 Současnost ...................................................................................................................... 10 2.6 Natura 2000 ........................................................................................................................... 11 2.6.1 Omezení pro vstup a návštěvy v oblastech Natura 2000................................................ 11 2.6.2 Stupně ohrožení .............................................................................................................. 11 2.7 Přehled stupňů ohrožení dle červeného seznamu ČR ........................................................... 12 2.8 Rostlinné drogy ...................................................................................................................... 12 2.9 Flora v okolí Žehuňského rybníka........................................................................................... 12 2.9.1 Stromy Žehuňského rybníka............................................................................................ 13 2.9.2 Významné rostliny na hladině Žehuňského rybníka ....................................................... 15 2.9.3 Významné rostliny rostoucí v blízkosti žehuňského rybníka........................................... 17 3 Praktická část ................................................................................................................................ 34 3.1. Popis lokality ......................................................................................................................... 34 3.2 Technické vybavení ................................................................................................................ 35 3.3 Vodstvo Kolínska .................................................................................................................... 36 3.4 Lokalita Žehuň ........................................................................................................................ 37 3.5 Postup při určování neznámého druhu.................................................................................. 37 3.6 Fotoherbář ............................................................................................................................. 39 4 Diskuse .......................................................................................................................................... 54 Závěr................................................................................................................................................. 56 Zusammenfassung ........................................................................................................................... 57 Bibliografie ....................................................................................................................................... 59 Seznam obrázků ............................................................................................................................... 63 3

Úvod Téma významné rostliny Kolínska jsem si vybrala ze dvou důvodů. První důvod je, že se o fytoterapeuticky a toxikologicky významné rostliny zajímám již dlouho a v poslední době mě stále více zajímají. Zejména mě zajímá jejich vliv na lidský organismus. Druhým důvodem výběru, především lokality, je můj osobní vztah k oblasti Kolínska. Tato práce bude zaměřena na fytoterapeuticky a toxikologicky významné rostliny oblasti Kolínska, blíže se však budu věnovat výskytu takto významných rostlin v oblasti Žehuňský rybník. V práci budu dále popisovat samotnou lokalitu Žehuň a národní přírodní památku, jeden z největších rybníků České republiky a to Žehuňský rybník. Tento rybník se stal významným především díky bohaté fauně a floře. V práci se budu zabývat významnými rostlinami, které byly již dříve v této oblasti nalezeny a hlavně rostlinami, které jsem v rámci zpracování praktické části v lokalitě nalezla. Budu popisovat tyto rostliny, jejich výskyt, zařazení do botanického systému a dále jejich fytoterapeutický či toxikologický význam, popřípadě farmaceutické využití. Také popíšu postup při určování neznámého druhu rostliny. K určování mnou neznámých druhů budu využívat pomoci webových stránek zabývajících se léčivými rostlinami a také atlasů rostlin a encyklopedií, především těch, které se zabývají rostlinami rostoucími na vlhkých půdách. Praktickou částí bude fotoherbář. Fotoherbář bude obsahovat fotografie, které budou pořízené v této oblasti. Fotografie budou moje vlastní. Jak jsem již výše zmínila, tak k vyhledávání informací budu používat některé z široké nabídky atlasů rostlin, encyklopedií rostlin a literatury zaměřené na farmaceutickou botaniku. Také využiju internet a to webové stránky, které mi pomohou identifikovat název rostliny dle dalších fotografií.

4

1 Cíle práce Cílem této práce bude zmapovat fytoterapeuticky a toxikologicky významné rostliny v oblasti největšího rybníka Středočeského kraje - Žehuňský rybník.

5

2 Teoretická část 2.1 Středočeský kraj Kraj Kolínsko leží ve středních Čechách. Středočeský kraj je největší ze všech krajů v České republice. Jeho rozloha je 11 015 km2. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi českými kraji kromě kraje Karlovarského. Nejvíce lidmi osídleným okresem Středočeského kraje je Kladno a nejméně Rakovník. Ve Středočeském kraji je velmi rozvinutá zemědělská a průmyslová výroba, díky níž dostává mnoho lidí pracovní příležitosti právě v těchto odvětvích. Ve Středočeském kraji najdeme také několik chráněných krajinných oblastí, z těch nejvzácnějších stojí za zmínku např. CHKO Křivoklátsko, které se nachází na seznamu biosférických rezervací, dále CHKO Kokořínsko, Český kras a Blaník. (1)

2.2 Kolínsko Jednou z oblastí Středočeského kraje je Kolínsko, ve které se nachází město Kolín. Ve Středočeském kraji nalezneme mnoho hradů, zámků, divadel, muzeí, galerií, zřícenin, skanzenů. Z historického hlediska a množství památek je nejvýznamnější Kutná Hora, která byla zapsána do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví Unesco. Kolín je z hlediska historického, kulturního i přírodního velmi významný. Město bylo založeno v polovině 13. století, ale již od 6 šestého století se zde usídlovali Slované. Dnes v Kolíně žije více než 30 000 obyvatel. Krajina Polabského Kolínska je rovinatá a Kolín se rozkládá po obou březích řeky Labe. V okolí Kolína se nenachází mnoho lesů ani kopců, čemuž odpovídá i výskyt rostlin. Město Kolín je velmi oblíbené také pro turisty. Najdeme zde mnoho historicky zajímavých míst. Na nejvyšším bodě Kolína se nalézá chrám sv. Bartoloměje. Po obvodu historického jádra města jsou k vidění původní městské hradby. Na husitském náměstí je kostel České církve husitské. (2) (3)

2.3 Chráněná území Kolínského okresu Území jsou chráněna z důvodu výskytu chráněných a ohrožených druhů rostlin nebo živočichů. 6

Označení chráněné území znamená, že se v dané oblasti vyskytuje přírodovědně a případně esteticky významné území, na které se vztahuje tzv. územní ochrana. Cílem ochrany je zachování významných hodnot nebo nezasahování do vývoje tohoto území. V takových oblastech je usměrněna lidská činnost, včetně vstupu. V zákoně 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny jsou vyjmenována chráněná území, kategorie chráněných území a podmínky ochrany. Dělí se podle rozsahu na velkoplošná a maloplošná. Mezi velkoplošná se řadí národní parky a chráněné krajinné oblasti, kde jsou předmětem ochrany rozsáhlé ekosystémy. V maloplošných se nacházejí národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Zde jsou předmětem ochrany jedinečné biotypy, menší významná území nebo území se zajímavou geologickou strukturou. Chráněná území se rozdělují na národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, ptačí oblasti a Evropské významné lokality. V Kolínském okrese najdeme mnoho chráněných území. Níže jmenované jsou aktuální od roku 2010. Přibližně 15 km severovýchodně od Kolína leží obec Dománovice, v jejichž blízkosti se nachází chráněné území Dománovický les. Dománovický les byl vyhlášen přírodní rezervací v 90. letech a důvodem vyhlášení byl výskyt ohrožených druhů rostlin, jakou jsou např. mařinka barvířská, vstavač nachový, střevíčník pantoflíček a živočichů hnědásek osikový, jedná se o druh kriticky ohroženého motýla, dále brouk z čeledi roháčovitých a to roháč obecný. Další z chráněných území je přírodní památka Klepec, v níž se nacházejí bizarní kamenné útvary, důvod zařazení do přírodních památek. V okresech Kolín a Nymburk se nachází národní přírodní rezervace Libický luh. Libický luh leží na soutoku řeky Cidliny a Labe. Nachází se zde nejvíce souvislých oblastí lužních lesů v ČR. Dále v rezervaci tvoří mnoho tůní, mrtvých a slepých ramen Labe. Většina území je les, na březích proudících řek se v největším množství nachází např. olše

7

lepkavá, dále vrba bílá, topol černý, vrba křehká se nachází na nejvlhčí části, tzv. měkkého luhu. Dále jsou zde zastoupeny javor babyka a dub letní. V tůních se nacházejí plovoucí vodní rostliny, např. růžkatec ostnitý, žebratka bahenní. Kolínské tůně jsou další z chráněných území Kolínského okresu. Nachází se v blízkosti města Kolín a předmětem ochrany je fauna a flora vodní lokality. Louky u rybníka Proudnice se nachází nedaleko obce Žíželice a Sládkova stráň nedaleko obce Dobřichov. Důvodem ochrany obou přírodních památek je vzácná čeleď rostlin vstavačovitých. Týnecké mokřiny jsou v blízkosti historicky významného města Týnec nad Labem. Důvod ochrany jsou eutrofní vodní nádrže, jasanovo-olšinové lužní lesy, extenzivní sečené louky nížin až podhůří a výskyt živočichů a rostlin vázaných na toto prostředí. Váha je přírodní památka nedaleko obce Volárna. Jedná se o vodní nádrž v polích obklopenou lesy. Najdeme zde jako v jedné z posledních lokalit, růžkatce potopeného. Přírodní rezervace Veltrubský luh je komplex lužních lesů a mokřadů na území obcí Nová ves I a Veltruby. Opět zde najdeme mnoho ohrožených druhů rostlin a živočichů. U obce Vrbčany se nachází přírodní rezervace Stráně u splavu, kde jsou k vidění teplomilné a suchomilné druhy rostlin, které jsou důvodem ochrany. (2) Tonice – Bezedná je přírodní rezervace nedaleko obce Velká Osek, důvodem ochrany je systém tůní s leknínem bílým, dále také mokré louky, na nichž se nachází bohatá květena. Přírodní památka Skalka u Velimi je významným nalezištěm druhohorní mořské fauny s ojedinělým zachováním. Stráň u Chroustova se nachází na úbočí vrchu Radim, nedaleko obce Chotutice. Důvodem ochrany je výskyt společenstva skalních stepí a teplomilných, suchomilných druhů rostlin. Lokalita V jezírkách je národní přírodní památka v blízkosti obce Velim. Největším důvodem ochrany je výskyt vstavače bahenního. (4) 8

Přírodní památková rezervace Kněžičky vznikla spojením národní přírodní památkové rezervace Žehuňská obora, přírodní památka Bludy a národní přírodní památky Žehuňský rybník. Nachází se zde společenstva teplomilných doubrav, teplomilná stepní a lesostepní společenstva, která jsou důvody ochrany. Národní přírodní rezervace Žehuňský rybník, které se budu v této práci věnovat především, se nachází u obce Žehuň nedaleko Kolína, je významná především výskytem vzácných druhů ptáků a výskytem vzácných, ohrožených druhů rostlin rostoucích v blízkosti vod nebo ve vodě. Dalšími chráněnými územími oblasti Kolína jsou Kolín - letiště, Lom u Červených Peček, Lom u Nové vsi, Lom u Radimi, Lůmek u Bečvár nebo Stébelnatá rula. (5) (4) (6)

2.4 Vodstvo Kolínska Oblast Kolínska je velmi bohatá na krásy přírody. Je zde několik rybníků, jezer, vodních nádrží, potoků a říček, z nichž některé byly vyhlášeny za národní přírodní památku. Z potoků najdeme v kolínském okrese například Chotýšský potok, který je hlavním přítokem řeky Bylanky. Bačovka je vodní tok, který protéká národní přírodní rezervací Libický luh. Klejnárka je malá řeka ústící zleva do Labe u obce Starý Kolín. Labe je jednou z největších řek České republiky, které protéká právě městem Kolín. Labe pramení v Krkonoších, protéká českou republikou, dále Německem a ústí do Severního moře. Délka toku je 1 094 km. Největším a pro tuto absolventskou práci nejdůležitějším zástupcem Kolínského vodstva je Žehuňský rybník. (7)

Žehuňský rybník Žehuňský rybník leží u vsi Žehuň. Obec Žehuň vznikla ve 12. století, což bylo období tzv. vnitřní kolonizace, které spočívalo v rozšiřování osevních ploch a zabydlení lidu do nových vesnic. Název obce vznikl z odstraňování lesů žehem při osidlování obce lidmi. Během druhé světové války se obec nazývala německým názvem Schehun.

9

První zmínka o obci je psána latinsky a píše se v ní, že v roce 1137 byl benediktýny z Opatovic nad Labem postaven románský kostel v Žehuni. Dnes má obec Žehuň podle průzkumu v roce 2010 425 obyvatel. Najdeme ji na severovýchodním okraji okresu Kolín v nadmořské výšce 204 metrů. Nemalá část obce se rozkládá při jihozápadní straně rybníka. Obcemi kolem Žehuně jsou: na jihu nalezneme Polní Chrčice, na severní straně Dlouhopolsko a Hradčany, na východě sousedí s Choťovicemi a na západní straně s obcí Dobšice. Z kulturních památek stojí za zmínku pozdně barokní kostel sv. Gotharda, který se pyšní typicky cibulovitou věží. (7) (8) (9) (10)

2.5 Žehuňský rybník V blízkosti obce Žehuň leží Žehuňský rybník, jeho katastrální výměra činí 254 ha. Je to největší rybník ve Středočeském kraji. Dle rozlohy je osmým největším rybníkem v Čechách a dle délky pátý největší rybník v Čechách.

2.5.1 Historie Rybník byl založen v druhé polovině 15. století jako královský rybník Ladislavem Jagellonským.

Vznikl přehrazením toku Cidliny. Rybník měl sloužit především

k rybaření. Před jeho založením v těchto místech vedla Hradecká cesta. Rybník v průběhu dlouhých let prošel mnoha úpravami, například výšením hráze, vyrovnáním zatáček silnice, budováním pevného nového přelivového vypouštěcího zařízení. Jednou z úprav bylo také zmenšení rozměru rybníka, který měl výměru 330 ha. Zmenšení výměry rybníka prospělo ke zlepšení retenční funkce.

2.5.2 Současnost V současné době rybník slouží k chovu ryb, zadržování vody, ale také rekreaci. Každý rok se během začátku podzimu pořádá výlov rybníka. Národní přírodní památka Žehuňský rybník Národní přírodní památka Žehuňský rybník (dále jen NPR) vznikla spojením národní přírodní rezervace Žehuňský rybník a národní přírodní rezervace Žehuňská obora (z Žehuňské obory pouze částí) v roce 2011. NPR Žehuňský rybník a NPR Žehuňská

10

obora byly vyhlášeny již v roce 1948.

Národní přírodní památku spravuje CHKO

Kokořínsko. Předmětem ochrany jsou přírodní společenstva pobřežních rákosin stojatých vod, které jsou bohaté na obsah živin, dále pokračují podmáčené louky a vápnitá slatiniště. Jsou zde k nalezení vzácné a ohrožené druhy rostlin. (11) (7) (12)

2.6 Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území. Každá ze zemí Evropské unie musí mít chráněné území v soustavě Natura 2000. Cílem je zabezpečit ochranu živočichů, rostlin a přírodních stanovišť, která jsou dle evropského rozhodnutí nejcennější, nejohroženější, vzácné nebo které se vyskytují jen v určité oblasti (endemické). Natura 2000 rozlišuje dva typy ochrany a to ptačí oblasti, kde jsou předmětem ochrany volně žijící živočichové a Evropsky významné lokality, které chrání přírodní stanoviště a planě žijící rostliny. Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality tvoří soustavu Natura 2000. V České republice zodpovídá za soustavu chráněných území Natura 2000 Ministerstvo životního prostředí.

2.6.1 Omezení pro vstup a návštěvy v oblastech Natura 2000 Výskyt chráněných druhů a stanovišť vznikají v přírodě zásluhou činnosti člověka. Přesto v těchto oblastech mají lidé omezený vstup. Omezený vstup není jednotný pro všechny oblasti Natura 2000, závisí na výskytu druhů chráněných rostlin, živočichů a přírodních stanovišť v dané oblasti. Například v době páření vzácných ptáků se do takové oblasti nesmí vstupovat. Mezi evropsky významné lokality patří oblast Žehuňsko a do ptačí oblasti byl zařazen Žehuňský rybník- Obora Kněžičky. Předmětem ochrany této ptačí oblasti je výskyt bukáčka malého a chřástala kropenatého. (12)

2.6.2 Stupně ohrožení Stupně ohrožení indikují šanci na přežití u jednotlivých biologických druhů. Při zařazování do kategorií se bere ohled nejen na počet přeživších kusů, ale také na úbytky a přírůstky v populaci postupem času, dále např. zahrnují známé hrozby. 11

Běžné druhy, u kterých není žádné nebezpečí ohrožující jejich přežití, na tomto seznamu nejsou.

Ohrožené druhy jsou zařazeny na červeném seznamu. Druhy

vyhynulé jsou na černém seznamu.

2.7 Přehled stupňů ohrožení dle červeného seznamu ČR [23] A1 druhy vyhynulé A2 druhy nezvěstné A3 druhy nejasné C1 druhy kriticky ohrožené C2 druhy silně ohrožené C3 druhy ohrožené C4 druhy vyžadující další pozornost

2.8 Rostlinné drogy Rostlinné drogy (Plantae medicinales) jsou planě rostoucí celé rostliny nebo jejich části a to v čerstvém stavu nebo častěji sušené. Kvalitní droga by se neměla lišit barvou ani pachem od rostliny čerstvé. Používají se k přípravě čajových směsí, tinktur nebo extraktů. Sbírají se všechny části rostlin v závislosti výskytu obsahových látek u jednotlivých druhů rostlin. Sbírá se nať, plod, květ, list, dřevo, kůra, oddenek, kořen, hlíza, námel. Obsahovou látkou může být alkaloid, saponin, glykosid, silice, tříslovina, hořčina, minerální látky, fytoncidy, vitamíny atd. Přípravky z rostlinných drog Přípravky mohou být tekuté lékové formy, mezi ně se řadí nálevy, odvary, maceráty, tinktury, extrakty, sirupy a kapky a dále také topické lékové formy, např. masti, gely, náplasti.

2.9 Flora v okolí Žehuňského rybníka V okolí Žehuňského rybníka se vyskytuje mnoho vzácných druhů rostlin. Právě proto, jak již bylo zmíněno, se Žehuňský rybník nachází v soustavě Natura 2000 a současně je Národní přírodní památkou. Rostou zde vodní a bažinné rostliny, rákosiny, které přecházejí v slatinné louky a luční porosty, dále také louky bezkolencové. Velmi zajímavé jsou taktéž stromy rostoucí v blízkosti Žehuňského rybníka. 12

2.9.1 Stromy Žehuňského rybníka 2.9.1.1 Lípa malolistá Lípa malolistá neboli lípa srdčitá (Tilia cordata) patří do čeledi Lipovité (Tiliaceae). U nás velmi rozšířený a oblíbený strom, který se stal i stromem národním. Popis Lípy jsou to mohutné stromy dosahující výšky až 25 metrů.

Listy

jsou

dlouze

řapíkaté,

svrchu

tmavozelené a vespod sivozelené, čepel je srdčitě okrouhlá, okraj je zubatý až pilovitý. Květenství vyrůstá z úžlabí listů a je vidlanovité, květy jsou pravidelné a pětičlenné. Stopka květů srůstá s polovinou podpůrného listenu, jehož barva je žlutozelená. Listen je lysý. Plodem je tvrdá, kožovitá Obrázek 1 - Lípa malolistá. (14)

nažka, která klíčí až druhým rokem a větrem je roznášena s celým plodenstvím. Lípy jsou jedny

z nejvýznamnějších medonosných rostlin. Kvetou od června do července. Výskyt Lípy se vyskytují se po celé Evropě. Obsahové látky Drogu tvoří flavonové glykosidy, slizy (množství klesá s rozkvětem květů), třísloviny, cukry a malá množství silic a saponinů. Farmaceutické využití Ve farmaceutickém průmyslu, ale také v lidovém léčitelství se používá lipový květ. Ten je obsažen v čajových směsích používaných jako laxans, ale také v čajových směsích používaných při odtučňovacích dietách.

13

Dále se lipový květ používá při chorobách z nachlazení jako je rýma, záněty průdušek, kašel, chřipka a to kvůli schopnosti rozpouštět hleny, zvyšovat pocení a snižovat dráždění ke kašli. (13) (14) 2.9.1.2 Dub letní Dalším, nejenom pro farmacii, výjimečným stromem je Dub letní (Quercus robur). Řadí se do čeledi Bukovité (Fagaceae). Je to jeden z nejznámějších druhů v České republice a dle jeho charakteristického tvaru listu není jeho zařazení obzvlášť obtížné. V lokalitě Žehuň roste na hrázi Žehuňského rybníka. Obvod jeho kmene je pět metrů a jeho výška je asi dvacet pět metrů. Tento dub letní je starý více než pět set let a byl zasazen při zakládání rybníka. Podle tradice je dub letní hraničním stromem mezi poděbradským a chlumským panstvím.

Popis Je to rozložitý strom s nepravidelnou korunou. Pokud je borka mladá, je stříbřitě šedá a lesklá, starší borka je brázditá hnědá až černošedá. Listy jsou peřenolaločnaté řapíkaté, tuhé a kožovité.

Květy

s červenými Obrázek 2 – Dub letní. (43)

jsou

bliznami

jednodomé, a

samčí

samičí

s řídkými

jehnědami, ty jsou rozvíjeny spolu s listy. Pyl přenáší vítr. Plodem jsou velké jednosemenné

nažky známé pod názvem žaludy, které jsou usazeny ve zdřevnatělých šupinovitých číškách. Období květu je květen až červen. Výskyt a ekologie Dub letní můžeme najít v celé Evropě kromě nejjižnějších a nejsevernějších oblastí. U nás se vyskytuje od nížin do podhůří, pro jeho pěstování jsou vhodné kyselé písčité půdy.

14

Obsahové látky V nejhojnějším množství jsou zastoupeny třísloviny, které dávají droze adstringentní účinek, dále flavonoidy, hořčiny a fytoncidní sloučeniny. Farmaceutické využití Používanou drogou je kůra, aplikuje se především lokálně. Významný je odvar z kůry, který slouží ke kloktání při zánětech sliznice dutiny ústní a hrtanu. Můžeme ji také najít v ústních vodách pro její svíravé a protizánětlivé účinky. Největší využití dubové kůry je při terapii hemeroidů. Je součástí hromadně vyráběných mastí, gelů a již zmíněný odvar se používá jako přísada do koupele, čímž se zmírňuje krvácení hemeroidů. (15) (16) (17) (18)

2.9.2 Významné rostliny na hladině Žehuňského rybníka 2.9.2.1 Stulík Žlutý (Nuphar lutea) Stulík žlutý je zařazen do čeledí leknínovité (Nymphaceae ). Stulík je rostlina rostoucí na hladině stojatých či mírně tekoucích vod. V České republice je z hlediska ochrany a ohrožení zařazen v Červeném seznamu mezi vzácnější druhy vyžadující další pozornost. Právě toto je důvod k jeho omezenému používání v léčivých přípravcích. Popis Je to vytrvalá mohutná vodní bylina dosahující výšky 50 – 250 cm. Má tlustý oddenek plazící se bahnem až do hloubky 50 – 200 cm. Listy a květ jsou na hladině. Z kořene roste stonek, z něhož vyrůstají dlouhé stopky listů. Listy jsou řapíkaté a jejich čepel je 15 – 40 cm dlouhá a v každé polovině má 16-29 žilek. Květy jsou pětičetné s velikostí 4-6 cm. Korunní lístky mají žlutou barvu, jejich počet dosahuje až ke dvaceti. Blizna je trychtýřovitě prohloubená.

Plodem je tobolka, která

dozrává na hladině, a její podobu můžeme přirovnat Obrázek 3 - Stulík žlutý. (44)

k makovici. Po jejím dozrání opadává, následně klesá ke

15

dnu. Kvete od června do srpna. Výskyt a ekologie Vyskytuje se v Evropě, dále ve střední Asii a severní Americe. V České republice se objevuje především v nižších polohách, v horách je téměř k nenalezení. Jeho výskyt je postupem času stále vzácnější.

Rozrůstá se do souvislých porostů vodní hladiny

klidných vod. Obsahové látky Stulík obsahuje alkaloidy, které jsou velmi málo prozkoumány, dále glykosidy s výrazným účinkem na centrální nervovou soustavu. Farmaceutické využití Využití stulíku ve farmacii není, z důvodu jeho ochrany, tolik rozsáhlé. Nejčastěji je používán v homeopatii. Využívá se oddenku, ve kterém jsou výše zmíněné obsahové látky. Připravuje se tinktura, která je obsažena ve speciálních farmaceutických přípravcích sloužících pro zklidnění podrážděnosti a při nervových poruchách.

Lidová tinktura s obsahem

oddenku stulíku se používá na rozšíření plicních sklípků při astmatu a při bronchitidách. (16) (15) (19) 2.9.2.2 Řečanka přímořská (Najas marina) Řečanka přímořská je jednoletá dvoudomá, ve vodě rostoucí bylina. Patří do čeledi řečankovité (Najadaceae). Nejčastěji roste ve stojatých vodách v teplých oblastech. Vyskytují se čtyři poddruhy, které se však u nás nerozlišují. V červeném seznamu ohrožených druhů České republiky je řazena mezi druhy silně ohrožené C2. Jedním z důvodů jejího ohrožení je znečištění vod, a to zejména zvýšeným množstvím dusíku a fosforu. Popis Obrázek 4 - Řečanka přímořská. (21)

Charakteristické pro řečanku je, že je tuhá a křehká.

Má lodyhu dlouhou až 100 cm, na internodiích může mít ostny, horní část lodyhy je 16

výrazně větvena. Listy jsou vstřícné, v místech větvení jsou po 3, přisedlé. Čepel listů je čárkovitá, rovná nebo mírně zakřivená, barva je zelená. Na okrajích bývá osténkatě zubatá. Dole je listová pochva, která je zaokrouhlená nebo celokrajná. Květy jsou jednopohlavné. Samčí květ má jednu tyčinku, která vyrůstá z toulcovitého listenu. Samičí květ má pestík. Plod je podobný nažce, na vrcholu je zbytek čnělky. Kvete od června do srpna. Obsahové látky Byl zaznamenán výskyt minerálních látek. U této rostliny není farmaceutické využití. (20) (21)

2.9.3 Významné rostliny rostoucí v blízkosti žehuňského rybníka 2.9.3.1 Puškvorec obecný (Acorus calamus) Jedná se o léčivou rostlinu, ale také tradiční koření. Patří mezi puškvorcovité (Acoraceae). Puškvorec obecný je floristicky zajímavý rákos, který roste na březích stojatých vod. Roste pouze na slunci. Je to vytrvalá bylina. Dosahuje výšky 50 – 150 cm. Puškvorec je charakteristický svou vůní, která je výraznější při rozlomení oddenku. Pokud má pro svůj růst vyhovující prostředí, může tvořit nápadné porosty. Popis Obrázek 5 - Puškvorec obecný. (45)

Puškvorec obecný je vytrvalá oddenková bylina. Oddenek je minimálně větvený, po jeho rozříznutí je barva bílá,

která se postupem času nemění. Oddenek obsahuje pletivo, které je houbovité. Listy jsou řemenovité, ze strany varhánkovitě zkadeřené, barva je světle zelená. Květenství je mnohokvětá palice s podpůrným listenem. Květy jsou zelené, bobule červené. Kvete od června do července.

17

Výskyt Je rozšířen téměř po celém světě. K nalezení je v Asii, na Filipínách, v jižní polovině Číny, Korei, Japonsku, zde původně. Zavlečen byl do Evropy, Severní Ameriky a jižní Afriky, Ruska. U nás je rozšířen po celém území, ale jeho početnost klesá.

Obsahové látky Puškvorec obecný obsahuje hořčiny, třísloviny, zásobní polysacharidy, slizy a další látky, z nichž farmaceuticky nejvýznamnější je obsah silic. Druh jednotlivých složek silic se liší nejen dle geografického výskytu puškvorce, ale také dle cytotypu. U diploidních rostlin se nevyskytuje beta-asaron, ale obsahuje shiobunonové seskviterpeny na rozdíl od rostlin triploidních, které beta-asaron obsahují, ale naopak obsahují menší obsah shiobunonových sesquiterpenů. Tak to se druh silic dělí dle cytotypu. Příklad, kdy je rozdíl složení silic vázán na geografické podmínky, je např. tetraploid z tropické oblasti, kdy obsahuje větší množství beta-asaronu nežli v tetraploidu z Japonska. Evropský puškvorec obsahuje asi 3,5 % silic, jejichž obsah beta-asaronu není příliš významný. Tato látka se vyznačuje sedativními, halucinogenními a spasmolytickými účinky, kromě toho byla označena jako karcinogenní, což bylo u puškvorce rostoucího v Evropě vyvráceno z důvodu nízké koncentrace beta-asaronu.

U nás rostoucí puškvorec

obsahuje mono a seskviterpeny. Farmaceutické využití V dřívějších dobách byl využíván, zejména indiány, jako náhražka potravy díky svému vysokému obsahu škrobu. V dnešní době se pro farmaceutické účely využívá oddenku, který obsahuje požadované látky. Z oddenku se připravuje extrakt, výluh nebo tinktura. Extrakt je součástí několika hořkých likérů. Používá se k navození chuti k jídlu, ale také na podporu trávení a při žaludečních a střevních obtížích, jako například střevní křeče. Toto jsou indikace diploidních a triploidních rostlin. Tetraploidní typy se dříve využívaly k léčbě kardiovaskulárních onemocnění a jako neurotonikum při léčbě depresí a neuróz. (16) (13) (22)

18

2.9.3.2 Kozí brada luční Kozí brada luční je bylina rostoucí na loukách a pastvinách, ale najdeme ji i na okrajích cest. Prospívá jí vlhká, na živiny bohatá půda. Zařazení do čeledi se v různých zdrojích liší. V jednom informačním zdroji je uvedeno, že se řadí do čeledi čekankovité (Cichoriaceae), v druhém, že patří do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Využívá se ve fytoterapii, ale její využití najdeme i v kuchyni. Popis Kozí brada luční (Tragopogon pratensis) je dvouletá bylina. Obrázek 6 - Kozí brada luční. (24)

Zařazení do čeledi se v různých zdrojích liší. Dorůstá do výšky až 110 cm. Kořen je vřetenovitý, listy jsou pochvovité, polobjímavé a

ostře špičaté. Bylina má jednu lodyhu, která je přímá, dále větvená nebo jednoduchá, velmi často fialové barvy. Zákrovní listeny jsou zelené, úbory jsou velké. Koruna je žlutá až zlatožlutá, květy jsou dlouhé jako zákrovní listeny nebo o polovinu kratší. Prašníková trubička je v dolní polovině žlutá, výše fialová a prorůstá jí žlutá blizna. Plodem je nažka. Výskyt Ve světě ji najdeme ve Španělsku, Velké Británii, ve střední Skandinávii, ale také v Pobaltí, Bělorusku a severozápadním Rusku. V ČR ji najdeme na jihovýchodě a v západní polovině, na jihu a východě Moravy se nevyskytuje. Obsahové látky Obsahově nejvýznamnější a tudíž využívanou částí rostliny je oddenek (Radix tragopogoni). Sbírá se na jaře nebo na podzim po odkvětu. Oddenek obsahuje inulin, který dává droze sladkou chuť. Dále obsahuje hořčiny, lepkavou mléčnou šťávu, menší množství saponinů, slizů, stopově alkaloidy.

Je pravděpodobné avšak chemicky

neprokázané, že obsahuje fytoncidy pro její prokázaný antiflogistický účinek.

19

Farmaceutické využití Oddenek se využívá vnitřně i zevně. Vnitřně se používá jako pomocné léčivo při poruchách jater a žlučníku, při poruchách zažívání. Antiflogistický účinek je využíván jako doplňková léčba při zánětu močového měchýře. Zevně se používá při chorobách kůže ve formě obkladů, lokální léčbu kožních chorob lze doplnit i vnitřním užitím formou nálevu. V potravinářském průmyslu se využívá sladké chuti oddenku, který se přidává do jarních zeleninových salátů. (23) (24) 2.9.3.3 Kostival lékařský Kostival lékařský (Symphytum officinale) je velmi známá léčivá bylina, jejíchž účinků se využívalo již ve středověku. Kostival lékařský patří do čeledi brutnákovité (Boraginaceae). R1oste na březích řek a potoků, na vlhkých stanovištích, což znamená, že pro jeho správný růst jsou vhodné Obrázek 7 - Kostival lékařský. (46)

vlhké půdy.

Popis Je to vytrvalá bylina, dorůstající výšky až 1 metr. Oddenek je vícehlavý, uvnitř bílý, na povrchu černý, měří až 30 cm. Lodyha je přímá, nahoře větvená. Listy jsou kopinaté, střídavé chlupaté a celokrajné. Charakteristická a nepřehlédnutelná je žilnatina. Lodyžní listy jsou přisedlé oproti přízemním, které jsou řapíkaté. Květy jsou v hustém dvojvijanu a pětičetné. Kalich je rozdělený do kopinatých cípů. Koruna je tmavě fialová, trubkovitě baňkovitá, měří 2 - 5 cm a na konci je rozdělená do pěti malých, avšak širokých cípů. Mají 5 tyčinek, jejichž prašníky jsou delší než nitky. Semeník se během plodu mění ve čtyři vejčité tvrdky. Kvete od května do července. Výskyt V Evropě je rozšířený, kromě severních a jižních oblastí, kde se vyskytuje výjimečně či zcela chybí. Díky druhotnému zavlečení je možné ho najít i v severní Americe. 20

Obsahové látky Na obsahové látky je velice bohatý. Drogou je kořen, někdy list. V droze najdeme především slizové látky, silice, třísloviny, alkaloidy jako např. symphytocynoglossin, který se dále štěpí na konsolicin, intermedin a acetylintermedin, dále glykosid konsolidin. Najdeme v něm také allantoin, asparagin, symphytyn, laziokarpin, metylpyronin, škrob, triterpeny, aminokyseliny, cholin. Byl prokázán také výskyt pyrolizidinových alkaloidů, jejichž účinek byl zhodnocen jako karcinogenní a možné je i poškození jater. Proto se nedoporučuje jeho dlouhodobé vnitřní podávání. Je doporučeno vnitřní užití kostivalu v minimálních dávkách po dobu max. tří týdnů. Farmaceutické využití Farmaceutické využití kostivalu je velmi bohaté. To lze soudit i z jeho výčtu obsahových látek. Vnější užití kostivalu je i přes obsah pyrolizidinových alkaloidů neomezené. Používá se v různých lokálních lékových formách na kožní poranění pro jeho schopnost zmírňovat bolest, také podporuje hojení ran a regeneraci poškozených tkání. Můžeme ho použít i jako obklad při bércových vředech. Vnitřně se využívá jeho hojivého účinku např. při chorobách trávicího traktu, při peptickém vředu. Může se podávat i při užívání ulcerogenních léku, kdy ochraňuje sliznice. Je součástí sirupů léčící kašel, zejména v expektoračních směsích. Působí i mírně projímavě. (15) (25) (26) 2.9.3.4 Vratič obecný Vratič obecný (Tanacetum vulgare) je aromatická vytrvalá léčivá bylina, významná také toxikologicky.

Patří do čeledi

hvězdnicovité (Asteraceae). Vyskytuje se v blízkosti řek, potoků a rybníků ale také u cest, v lesních lemech. Popis Oddenek vratiče je větvený a téměř dřevěný. Lodyha je hranatá Obrázek 8 - Vratič obecný. (47)

a končí v chocholičnaté latě. Listy jsou peřenosečné, podlouhle

21

vejčité. Květy mají pilovité úkrojky a jsou žluté. V terči jsou obojaké a na obvodu, pokud vůbec je, jsou pestíkové. Plodem je nažka. Kvete od července do září. Výskyt Je rozšíren v Evropě a Asii. Byl zavlečen do Severní a Jižní Ameriky. Původně byl ve Středozemí, odkud se rozšířil do všech současných oblastí. Vyskytuje se především v teplejších oblastech, z tohoto důvodu je v horách jeho výskyt výjimka. Obsahové látky Obsahové látky najdeme v nati a květu. Jedná se nejvíce o silice, s hlavní složkou thujonem. Obsah silic v nati je průměrně 0,2-0,6 % a v květu až 1,5 %. Dále obsahuje také hořčiny, třísloviny, pyrethum a seskviterpen lakton. Farmaceutické využití Dnes jeho farmaceutické využití téměř nenajdmeme. Přestože obsahuje seskviterpen lakton, který je slouží jako profylaxe migrény a malárie, tak jedovatý účinek thujonu veškeré pozitivní účinky převýší. Thujon velmi silný jed, kterého se využívalo v dřívějších dobách. Říká se mu tzv. nerový jed. Způsobuje nevratné ochrnutí, dechovou nedostatečnost, poškuzuje játra a ledviny. Nálev z vratiče slouží k ošetření rostlin, které napadl hmyz. Pyrethrum, který vratič obsahuje, působí na hmyz toxicky, proto ho najdeme v různých postřicích proti hmyzu. Můžeme ho použít jako prevenci před napadením a nebo k ošetření již napadané rostliny. (16) (27) (28)

2.9.3.5 Krvavec toten Krvavec toten (Sanguisorba officinalis) neboli krvavec lékařský řadící se do čeledi růžovité (Rossareae) je vytrvalá rostlina o vzrůstu 30120 cm. Mimo farmaceutického využití slouží také jako živná půda housenek motýla modráska bahenního, z čehož vyplývá, že tato rostlina pro správný růst potřebuje vlhké půdy. Zajímavostí je, že Obrázek 9 - Krvavec toten. (48)

v Irsku patří mezi chráněné druhy.

22

Popis Oddenek je větvený a silný, lodyha je přímá, rýhovaná, v horní části větvená. Listy jsou lichozpeřené, složené z vejčitých lístků, ostře pilovitých. Květy jsou oboupohlavné, koruna chybí, barva je karmínově červená. Tyčinky a kalich jsou čtyřčetné. Květní strboulky jsou vejčité a rozvíjejí se od shora, což znamená, že spodní se rozvijí jako poslední. Plodem je nažka, která je ukryta v češuli. Kvete od června do září. Výskyt K nalezení je v pacifické části Severní Ameriky, také na Kamčatce a v Japonsku. U nás je jeho výskyt roztroušený až hojný, zejména na vlhkých loukách, u řek a témeř všude, kde je vlhká půda. Obsahové látky Obsahové látky jsou obsaženy v oddenku, který se sklízí na jaře a na podzim. Můžeme ale také použít kvetoucí nať. V oddenku najdeme třísloviny (17 %), např. katechinové a galakatechinové, dále saponin sanguisorbin (4 %), flavony a fytoncidy, organické kyseliny a tanin, ty mají ovšem menší zastoupení. Farmaceutické využití Farmaceutické využité je velmi hojné. Již z názvu vyplývá, že jeho účinky souvisí s krví. Vlivem tříslovin působí adstringentně a tudíž se používá k zástavě krvácení, např. v dutině ústní, může se ale také využití při nadměrném menstruačním krvácení. Najdeme ho v kloktadlech, také urychluje hojení mokvavých kožních ran a při hemeroidech se přidává do koupele. Zastoupen je i v homeopatických přípravcích, kde se užívá kvetoucí nati, která se sbírá před rozkvětem. Zde se využívá antibiotický a antipyretický účinek, ovšem ve větších a častějších dávkách. Dále má také využití při průjmech, vnitřním krvácení, při zadržování moči, při úplavici a při zánětech střev. Toto bylo použití vnitřní a vnější homeopatické použití je, podobně jako v alopatii, v kloktadlech, na omývání ran, vředů, jelikož působí antisepticky. (23) (29) (30)

23

2.9.3.6 Přeslička rolní Přeslička rolní (Equisetum arvense) je řazena do čeledi přesličkovité (Equisetaceae). Název vznikl z důvodu jejího tvaru. Je to hojná rostlina, často je o ní psáno jako o plevelu, který vyžaduje vlhké a písčité půdy. Popis Přeslička rolní je vytrvalá rostlina 15-60 cm vysoká. Oddenek zarůstající hluboko do země je vysoký, plazivý, větvovitý, článkovitý a černohnědě zbarvený. Vyrůstají z něj každým rokem lodyhy dvojího typu. Nejdříve vyrůstá lodyha plodní jarní, která je pleťově až červenohnědě zbarvená, příčně článkovitá, na jejímž konci je válcovitý klásek neboli plodní šištice. Obrázek 10 Přeslička rolní. (49)

V létě vyrůstá

lodyha druhá, zelená, vyšší, přeslenovitě větvená. Tyto jsou tenčí a drsné. Z hlízek v oddencích se tvoří hlízky, ze kterých po oddělení

vyrůstají noví jedinci. Výskyt Roste po celé Evropě, dále také v Asii v Himalájích, Číně, Grónsku, Severní Americe v Kalifornii, zavlečena byla na Nový Zéland. Obsahové látky Obsahové látky se vyskytují v letní lodyze. Najdeme v ni zejména kyselinu křemičitou, křemičitany, třísloviny, hořčiny, minerální látky, flavonoidní kyseliny, např. kvercetin, luteolin, campherol, dále saponiny, hliník, draslík a malé množství alkaloidů. Využití Dnešní farmaceutické využití přesličky, obzvláště u vnitřní aplikace, není s porovnáním s ostatními rostlinami tolik velké. Využívá se spíše v lidovém léčitelství a homeopatii jako diuretikum, s tím související desinficiens a dále hemostatikum.

Je součástí

několika čajových směsí sloužících k pročištění ledvin a močových cest. Lze ji také najít v přípravcích vyživujících nehty, vlasy a kůži a to zejména díky obsahu křemičitanů. Zevně se využívá jako přísada do koupele, napomáhá hojení ran, vředů. Přesličkou lze 24

také kloktat, čehož se využívá jako podpůrná terapie při zánětech mandlí a dásní. (16) (13) (11)

2.9.3.7 Sléz lesní Sléz lesní (Malva sylvestris) patří do čeledi slézovité (Malvaceae), dorůstá výšky 40-130 cm, zde záleží na tom, jak vysoko je vyhnaný květ. Zajímavostí je jeho název - sléz lesní - přestože se v lese nevyskytuje. Tento nepřesný název vznikl již dávno chybným překladem názvu sylvestris, což znamená planý - správný název by tedy byl sléz planý. Popis Sléz lesní je dvouletá až vytrvalá rostlina. Kořen je dužnatý a lodyha je vzpřímená a srstnatá, z níž rostou dlouhé řapíky se střídavými, srdčitými a dlanitě laločnatými listy. Kališní lístky jsou vejčité, korunní lístky jsou obvejčité a hluboce vykrojené. Jejich barva je fialová a rozměr až 6 cm. Plodem je diskovitý útvar, který se rozpadá. Kvete od června do října. Obrázek 11 - Sléz lesní. (50)

Výskyt Původně sléz pochází z východního Středomoří. Dnes roste po celé Evropě, ale i na ostatních kontinentech. U nás roste velmi hojně, v menším množství roste pouze v horských oblastech, jelikož mu prospívá teplé počasí. Obsahové látky Na obsahové látky je velmi bohatý. V květech najdeme slizy, fenolové kyseliny, flavonoidy, antokyanové glykosidové barvivo malvin, v listu najdeme silice a pryskyřice. Farmaceutické využití Ve farmacii je využití slézu lesního významné. Používá se k vnitřní i k vnější aplikaci. K vnitřnímu použití ho najdeme v přípravcích působících expektoračně, a to jak

25

v sirupech, tak v různých čajových směsích. Dále také v přípravcích působících na žaludeční a střevní potíže. Zevně se používá např. k obkladům krku při jeho zánětu, dále také na dlouhotrvající otoky a na bolavá místa při onemocněním dnou. Je obsažen v ústních vodách. Používá se také ke kloktání, zajímavostí je jeho preventivní účinek proti chrapotu, kterého využívají zejména řečníci a zpěváci. V kožním lékařství se využívá při mokvavých ekzémech a akné. Jeho obsah je také v očních kapkách, kde plní funkci lubrikační. (16) (31) (32) 2.9.3.8 Pupalka dvouletá Pupalka dvouletá (Oenthera biennis) patří do čeledi pupalkovité, latinský název pro pupalkovité je ve dvou podobách (Onagraceae) nebo (Onetheraceae). Jedná se o bylinu dorůstající výšky 50-200 cm, to záleží na přírodních podmínkách, a jak vyplývá z jejího názvu, rostlina je dvouletá. Najdeme ji na březích vod, ale i na okrajích cest, povětšinou roste jednotlivě. Popis Je to statná rostlina. V prvním roce se tvoří přízemní listová růžice s vejčitými listy, které se zužují v řapík. V druhém roce vyrůstá z dužnatého kulovitého kořene, který má několik postranních kořenů, mírně hranatá lodyha, která je ve spodní části pokryta nežláznatými trichomy, oproti tomu v horní části jsou trichomy žláznaté. Lodyha je většinou nevětvená. Lodyžní listy chlupaté, zubaté nebo celokrajné, obvejčité, dlouhé 5-20 cm, široké 2-5 cm. Tyto listy u lodyhy přecházejí do krátkého Obrázek 12 - Pupalka dvouletá. (51)

řapíku, na konci do špičky. Střední žilka má načervenalou barvu. Pupeny květů vyrůstají z úžlabí listů, jsou zelené a

pokryté trichomy. Květy jsou přisedlé, květenstvím je klas. Z vřetene klasu střídavě odbočuje až 18 větviček, které nepřerůstají centrální stonek. Na vrcholku bývá klas sevřený. Květy jsou čtyřčetné oboupohlavné, mají zelenou češulí. V květu jsou tyčinky s prašníky, pokud jsou tyčinky s prašníky zralé, mají lepkavá pylová zrna. Korunní plátky jsou žluté. Plodem je tobolka, tobolek je většinou 200, uvnitř každé z nich je až 300 drobných olejnatých semínek. 26

Kvete od června do září. Výskyt Pupalku dvouletou najdeme v Americe a v celé Evropě.

Pupalka vyžaduje teplo,

najdeme ji na jihu Čech i Moravy. Obsahové látky Pupalka obsahuje slizy, třísloviny, flavonoidy, esenciální mastné kyseliny, škroby, bílkoviny, minerály. Z esenciálních mastných kyselin v semenech pupalky najdeme kyselinu gama-linolenovou, dihomo-gama- inolenovou, linolovou a olejovou. Farmaceutické využití V posledních letech se pupalka velkokvětá stala velmi oblíbenou rostlinou a je součástí několika farmaceutických produktů, které jsou k dostání nejen v lékárně. Používanou částí jsou semena, květ a kořen. Ze semen se za studene lisuje pupalkový olej s obsahem esenciálních mastných kyselin. Semena jsou tak malá, že je velmi obtížné si pupalkový olej vyrábět doma. Olej se podává ve formě kapek nebo tobolek. Olej najdeme v přípravcích na léčbu kožních onemocnění a to např. ekzému nebo lupénky. Díky mastným kyselinám pupalkový olej najdeme v přípravcích na podporu zdravých tkání, zvyšuje pružnost cév. Nejen semena, ale i kořen jsou využívány při spasmolytických obtížích, jako jsou křeče, spojené zejména s premenstruačním syndromem. Olej také detoxikuje krev, zvyšuje imunitu organismu, snižuje hladinu cholesterolu. Dále příznivě působí proti kocovině. Samostatně působí kořen proti průjmu. Z květů se připravuje nálev, který poskytuje pomoc při kožních zánětech a neuralgiích. Pupalkový olej také najdeme v kosmetických přípravcích proti vypadávání vlasů, je obsažen v mastech a krémech. (15) (17) (18)

2.9.3.9 Třezalka tečkovaná Třezalka tečkováná (Hypericum

perforatum)

patří

do

čeledi

třezalkovité

(Hypericaceaea) a je to farmaceuticky velmi oblíbená bylina. Dorůstá do výšky 60 cm. Dobře snáší suché ale i vlhké půdy.

27

Popis Třezalka je vytrvalá bylina. Oddenek je větvený. Má přímou lodyhu, která je nahoře taktéž větvená. Listy jsou vstřícné, polodlouhle vejčité, lysé a celokrajné. Proti slunci jsou vidět tečky, což jsou černé žlázky umístěné zejména na okraji listu. Květy jsou bohaté, květenstvím je vidlan a šroubel. Korunních plátků je pět a jsou zažloutlé, opět na nich můžeme vidět černé žlázky jevící se jako tečky. Plodem je tobolka. Kvete od června do Obrázek 13 - Třezalka tečkovaná. (52)

září.

Výskyt Najdeme ji v Asii, Severní Americe, v Evropě. U nás je velmi rozšířená. Můžeme se s ní setkat na mezích, slunných stráních, u řek a potoků. Její výskyt je zaznamenán v nížinách i v horách. Obsahové látky Třezalka je na velmi bohatá na výskyt obsahových látek. Třezalka obsahuje katechinové třísloviny, flavonové glykosidy, např. rutin, hyperosid, kvercitrin; dále silice, červené barvivo hypericin a pseudohypericin, hyperforin, pryskyřice, provitamin A, vitamin C, organické kyseliny. Po roztržení části rostliny, ve které se vyskytuje, barvivo hypericin, které dává rostlině charakteristické černé tečky, vyteče černočervený olej. Tato látka je ze všech obsahových látek rostliny nejvíce prozkoumána a je zodpovědná za níže uvedení účinky. Farmaceutické využití Zřejmě nejznámějším účinkem třezalky tečkované je účinek antidepresivní a sedativní. Tyto účinky vykazuje hypericin, z něhož se vyrábí třezalkový olej, dále hypericin najdeme také v přípravcích na celkové zklidnění organismu.

Za antiflogistický a

antibakteriální účinek je zodpovědný hyperforin. Také je to užitečné diuretikum, v 28

podpůrné léčbě ji můžeme použít k obtížím se zažívacím traktem, např. při žaludečních vředech, v neposlední řadě podporuje činnost jater, ledvin. Zevně se používají maceráty z třezalky k hojení omrzlin, ekzémů, pohmožděnin, popálenin a hemeroidů a vředů. Zvýšenou pozornost by měli lidé užívající třezalku tečkovanou věnovat jejímu použití spolu s dalšími léčivy, např. s hormonální antikoncepcí, jejíž účinek snižuje. Dále při dlouhodobém užívání třezalky by se lidé neměli vystavovat dlouhému pobytu na slunci z důvodu přecitlivění pokožky na světlo, spojené s užíváním třezalky, které se později projeví nepravidelným zabarvením pokožky. Třezalky tečkované by se měli vždy vyvarovat těhotné ženy a ženy v laktaci. (26) (33) (34)

2.9.3.10 Orobinec širokolistý Orobinec širokolistý (Typha latifolia) je vytrvalá jednoděložná rostlina. Řadí se do čeledi orobincovité (Typhaceaea). Roste v bažinách nebo u vody, častěji u stojatých vod. Velmi často tvoří husté porosty. Jeho využití nalezneme v průmyslu, ale dříve i v lidovém léčitelství. Orobinec má nápadné květenství, které připomíná doutník a tak se mu také lidově nazývá. Popis Orobinec dorůstá do výšky 100-250 cm.

Listy jsou

zelené barvy a jsou široce čárkovité. Oddenek je plazivý a vyrůstá z něj lodyha, která má na svém konci květenství ze dvou palic. Horní palice je samčí a dolní

Obrázek 14 – Orobinec širokolistý. (42)

palice je samičí, důležitým znakem je to, že se dotýkají. Palice jsou víceméně stejně dlouhé, přičemž samčí

palice po opylení opadávají. Samičí palice jsou hnědočerné barvy. Plod je nažka s typickým chmýrem. Chmýr je důležitý pro rozmnožování pomocí větru. Kvete od července do srpna.

29

Výskyt Orobinec se vyskytuje v Evropě a v Severní Americe, Jižní Americe, na Novém Zélandu. Najdeme ho také v západní části ruské Asie. U nás ho najdeme v nížinách i ve středních polohách. Obsahové látky Orobinec širokolistý obsahuje sacharidy, škrob, celulózu a organické kyseliny.

Farmaceutické využití V dřívějších dobách se oddenku orobince využívalo například k čištění krve, proti úplavici. Rozemletý oddenek se přikládal na rány a popáleniny. List se využíval díky svému močopudnému účinku ale také s přídavkem oleje jako obklad na rány a vředy. (35)

2.9.3.11 Orsej blatoucholistý Orsej blatoucholistý (Ficaria

calthifolia)

je

zařazen

mezi

pryskyřníkovité

(Ranunculaceae). Je to vytrvalá rostlina, vyskytující se na jaře na vlhkých loukách, později na slunných a sušších loukách. Je řazen v seznamu cévnatých rostlin mezi ohrožené druhy (C3), přesto není zvláštně chráněný. Rostlina je jedovatá. Popis Orsej blatoucholistý je rostlina dorůstající výšky 5-20 cm. Lodyha je přímá a nekořenující, na svém konci má listovou růžici, která je velmi krátká a jeví se jako přízemní. Později, během růstu rostliny se prodlužuje až na 7 cm. Listy mají tmavě Obrázek 15 - Orsej blatoucholistý. (53)

zelenou barvu, jsou většinou stejně velké a řapíkaté. Květní stopky jsou bezlisté a vyrůstají z listové růžice, za květu jsou

rovné a za plodu se ohýbají do oblouku. Květy jsou žluté, lesklé, mají široké korunní plátky, které se na bázi překrývají. Plody jsou nažky ukryté v kulovitém souplodí.

30

Kvete v březnu a dubnu. Výskyt Orsej blatoucholistý je rozšířen v jižní části střední Evropy, ve východní a jihovýchodní Evropě. Dnes ho lze nalézt i v Malé Asii. U nás se vyskytuje jen v nejteplejších částech severozápadních a středních Čech, také na jižní Moravě. Obsahové látky Orsej obsahuje protoanemonin, který je příčinou otrav. Vyvolává místní dráždění, na kůži se mohou objevit puchýřky, při požití se tvoří i v ústech, dále mezi příznaky otravy patří bolesti břicha. Mezi další obsahové látky orseje patří i saponiny a malé množství vitamínu C. (25) (36) 2.9.3.12 Šafrán jarní Šafrán jarní (Crocus vernus) je zařazen do čeledi kosatcovité (Iridaceae), jedná se o vytrvalou rostlinu. Šafrán jarní je blízký příbuzný šafránu setého/krokus setý (Crocus sativus), který kvete na podzim. Popis Šafrán jarní je rostlina nízkého vzrůstu, dorůstá do 8cm. Hlízy jsou velké 5-13mm. Listy jsou v počtu 2-4, jsou přízemní, trávovité, mají výrazný žlab. Květ je jeden oboupohlavný, barva je levandulová. Okvětní Obrázek 16 - Šafrán jarní. (54)

plátky jsou obvejčité nebo obkopinaté, vrchol je zakulacený. Čnělka je trojklanná a žlutá. Plodem jsou

tobolky. Kvete od března do června. Výskyt Roste v jižní Evropě, na Ukrajině, v Rakousku a Maďarsku. U nás roste na horách a ve slunných travinách.

31

Obsahové látky Šafrán jarní i již výše zmíněný šafrán setý obsahují crocin, picrocrocin a safranal. Dále silice, vitamín B6. Farmaceutické využití Farmaceuticky využívaným je spíše šafrán setý. Šafrán jarní slouží jako okrasná rostlina. Šafrán snižuje vylučování žaludečních šťáv, snižuje hladinu cholesterolu a krevních tuků, má spasmolytický účinek. Jeho užití je doporučováno také při poruchách menstruace. Působí hypnoticky, sedativně a antidepresivně. (37)

2.9.3.13 Rozrazil rezekvítek Rozrazil rezekvítek (Veronika chamaedrys) je zařazen do čeledi ve dvou různých pramenech jinak. V jednom z nich je řazen do čeledi Jitrocelovité (Plantaginaceae), ve druhém do čeledi Krtičníkovité (Scrophulariaceae). Je známo několik druhů rozrazilů, u nás jich roste přibližně 30 druhů. Popis Rozrazil rezekvítek je vytrvalé rostlina. Oddenek je plazivý a vyrůstají z něj nadzemní a podzemní výběžky a přímé lodyhy, které jsou pokryty protistojnými řadami trichomů. Listy jsou vstřícné, vejčité a přisedlé. Okraje listů jsou vroubkovaně pilovité, báze Obrázek 17 - Rozrazil rezekvítek. (55)

je srdčitá. Květenství je pokryté trichomy, žláznaté, je tvořeno vstřícnými úžlabními a postranními hrozny.

Ty převyšují vrchol lodyhy. Květy jsou čtyřčetné výrazné, mají modrou barvu a jsou velké 1,3 cm. Kalich srůstá na bázi, koruna je kolovitá, má krátkou korunní trubkou, jejíž ústí je bílé. Plod je tobolka, okraje jsou pokryty trichomy. Kvete od května do srpna.

32

Výskyt Vyskytuje se po celé Evropě, výjimkou je jih Evropy. Od východu sahá na Sibiř. Zavlečen byl do Severní Ameriky a Nový Zéland. V České republice se vyskytuje hojně, jeho růstu prospívá vlhká půda. Obsahové látky Rozrazil rezekvítek obsahuje třísloviny, hořčiny, glykosidy ankubín, saponiny, méně silic, dále vosk a kyselina askorbová. Drogou jsou květy a květenství. Farmaceutické využití Obsah tříslovin dává droze zklidňující účinek na trávicí systém. Také je využíván příznivý účinek na dýchací cesty. Další z mnoha indikací je čištění krve, droga je obsažena v léčivých čajových směsích. Také se používá v terapii ekzémů, použití je zevní i vnitřní. V lidovém léčitelství se používá k léčbě revmatismu, dně, při ledvinových kamenech, zánětu močového měchýře. Droga se může užívat samostatně nebo ve směsi s ostatními léčivými rostlinami. (23) (38)

33

3 Praktická část 3.1. Popis lokality Žehuňský rybník najdeme v blízkosti obce Žehuně, odkud je k němu jeden z nejjednodušších přístupů. Žehuní vede hlavní silnice směrem na Chlumec nad Cidlinou, dále je možné do Žehuně přijet vlakem a autobusem. Jeho velká rozloha spolu

s neobvyklým tvarem jsou důvodem toho, že jsem při svých návštěvách rybník neviděla celý tak, jak by bylo možné ho vidět např. z letadla. Dále opět jeho rozloha, tvar, také místy husté porosty různých rostlin a stromů, jakožto i soukromé pozemky zapříčinily, že ho nelze celý obejít (aniž bychom nevstoupili do vody nebo neporušili zákaz vstupu na soukromý pozemek). Přestože se jedná o největší rybník Středočeského kraje, má jen velmi málo přístupných míst. Nejlepší přístup k rybníku je, jak jsem již zmínila, z obce Žehuň, ale také z obce Choťovice. Tam je možné si vybrat z nejvíce možností přímého přístupu k rybníku. V Žehuni jsem využívala možnosti přístupu z hlavní silnice vedoucí směrem k Chlumci nad Cidlinou, ze které jsem zvolila tři různé trasy ke zkoumání flóry Žehuňského rybníka. Ale ani tak nebylo vždy jednoduché se k rybníku dostat bez větších či menších problémů. Lokalitu jsem navštěvovala v období od července roku 2015 do března roku 2016. Celkem pětkrát. Bylo zajímavé pozorovat, jak se postupem času rostliny mění. Při první návštěvě jsem pozorovala krásné rozkvetlé rostliny a při poslední výpravě před zimou, kterou jsem uskutečnila začátkem října, byly tyto rostliny odkvetlé nebo jsem je již nenašla. A opět na jaře bylo zajímavé pozorovat, jak rostliny začínají růst, např. krokus jarní. Průzkum trval vždy několik hodin, a přestože byl náročný, tak byl také velmi příjemný a zajímavý. Žehuňský rybník je zřejmě oblíbeným místem, protože jsem při každé výpravě potkala několik lidí. Vzhledem k výskytu lidí je tato oblast také vlivem člověka poznamenaná.

34

3.2 Technické vybavení Během fotografování rostlin jsem používala dva druhy fotoaparátů. Část fotografií vznikla mobilním fotoaparátem. Konkrétně se jedná o mobilní telefon Samsung Galaxy S5®, který disponuje poměrně kvalitním 16Mpx fotoaparátem, využívá funkci automatické ostření nebo zaostření na určitou oblast. Druhým používaným fotoaparátem je Sony CyberShot DSC-HX300®. Jedná se o kompaktní fotoaparát s mnoha funkcemi. Tento fotoaparát má rozlišení 20,4Mpx a 50x optický zoom.

Fotoaparát je vybaven bleskem, elektronickým hledáčkem, LCD

obrazovkou a optickou stabilizací obrazu, čehož se vyžívá např. při fotografování ve větru. Při fotografování jsem používala ty nejběžnější funkce bez jakýchkoliv úprav fotografovaného obrazu, nebyla použita funkce rozjasnění fotografií, upravování barev ani žádná jiná podobná. Použit byl pouze blesk, bylo-li to nutné a funkce přiblížení pro fotografování detailů, dále stabilizace obrazu, která nemá na celkovou barvu fotografie vliv.

35

3.3 Vodstvo Kolínska Pro lepší orientaci a představu o zkoumané lokalitě jsem vytvořila mapku vodstva na Kolínsku. Mapu jsem vytvořila v programu Arc Map®, k dispozici jsme měla omezenou licenci pro studentskou verzi programu.

Obrázek 18 - Vodstvo Kolínska - mapa.

36

3.4 Lokalita Žehuň V programu Arc Map® jsem dále vytvořila mapový výřez zkoumané lakolity.

Obrázek 19 - Žehuň - mapový výřez.

3.5 Postup při určování neznámého druhu V této podkapitole stručně popíšu, jak jsem postupovala při určení vyfotografované rostliny do praktické části této absolventské práce. Jako první jsem se zaměřila na celkovou stavbu těla rostlin, respektive to, jak na první pohled rostlina, kterou jsem určovala, vypadala. Sledovala jsem, jak byla rostlina vysoká, jakou barvu a tvar měl květ a velmi důležitý byl tvar listu a jeho umístění na rostlině. Důležité také byl výskyt rostlin popsaný v literatuře. Pokud byla určovaná rostlina podobná v literatuře, ale bylo u ní poznamenáno, že se jedná o rostlinu, která roste na suchých místech a nemá ráda vlhkost, věděla jsem, že se zajímám o jinou rostlinu. V takovém případě jsem hledala dále. 37

V případě, že rostlina vyhovovala biotopu vlhkému, zkoumala jsem její stavbu podrobněji. Pokud byla rostlina něčím výjimečná, jako například neobvyklou stavbou listu nebo květu, její název jsem hledala podle těchto znaků. Pokud rostlina nebyla svojí stavbou na první pohled významná, hledala jsem nejčastěji podle květu.

První

kritérium byla jeho barva, dále uspořádání květů do květenství. Přestože určit barvu není vůbec jednoduché, je to jeden z prvních znaků, který lze na rostlině určit. Dále je důležitým znakem květenství, které se obecně dělí na hroznovité nebo vrcholičnaté, dle kterého jsem snáze určovala rod rostliny. Pokud jsem po tomto základním určení našla rostlinu podobnou květem, zaměřila jsem se na listy. Nejprve na jeho prvotní podobu, zda je list široký, úzký a dále dlanitý anebo zpeřený. V této fázi jsem povětšinou již mohla určit čeleď rostliny a rod, dalším stěžením určení byl její druhový název. Abych našla hledaný název, zkoumala jsem všechny detaily květu i listu. Při určení druhu rostliny jsem se u květu zaměřila na květní obaly, kterých si všimne téměř každý tzv. na první pohled. U některých rostlin jsou větší a více nápadné, u jiných menší a tedy nápadné méně. Dále jsem pozorovala, jestli má květ kalich i korunu - je-li různoobalný nebo stejnoobalný a vidíme-li okvětí. Podle počtu obalů květních lístků jsem velmi dobře určovala, zda jsou květy trojčetné, čtyřčetné nebo pětičetné. Významné je také, podobně jako u listu, jestli je květ přisedlý anebo stopkatý. Dále jsem pozorovala, zda jsou květy uspořádané do květenství a pokud ano, tak do kterého. Dle toho, jak květy přisedaly, se hroznovité květenství dělí dále na hrozen, klas, latu, okolík, chocholík, u vrcholičnatého květenství se dělí na vějířek, vidlan, vijan, srpek atd. Určení barvy květu bylo těžší, než jsem se domnívala. Pojmenování barvy se mnohokrát lišilo ve dvou různých pramenech. Přesto skutečná barva nemusí být stejná u všech rostlin jednoho rodu. Jeden rod, avšak jiný druhový název rostliny se lišil barvou květu. U listu jsem zkoumala, v závislosti na jeho dlanitých nebo zpeřených listech, jeho okraje - zda je pilovitý, zubatý, celokrajný atd. Zde jsem také sledovala jeho přisedání listu na stonek, zda je řapíkatý nebo přisedlý. Dalším určujícím znakem u zpeřeného listu byl druh zpeření. Určovala jsem list licho či sudozpeřený. Neméně důležitá byla také žilnatina. Sledovala jsem, jestli je souběžná, dlanitá, zpeřená, rovnoběžná nebo i znožená. 38

3.6 Fotoherbář

Obrázek 20 - Dub letní. (39)

39

Obrázek 21 - Stulík žlutý. (39)

40

Obrázek 22 - Puškvorec obecný. (39)

41

Obrázek 23 - Kozí brada luční. (39)

42

Obrázek 24 - Kostival lékařský. (39)

43

Obrázek 25 - Kostival lékařský - detail květu. (39)

44

Obrázek 26 - Vratič obecný. (39)

45

Obrázek 27 - Krvavec toten. (39)

46

Obrázek 28 - Přeslička rolní. (39)

47

Obrázek 29 - Sléz lesní. (39)

48

Obrázek 30 - Pupalka dvouletá. (39)

49

Obrázek 31 - Pupalka dvouletá - detail květu. (39)

Obrázek 32 - Orsej blatoucholistý. (39)

50

Obrázek 33 - Třezalka tečkovaná. (39)

51

Obrázek 34 – Šafrán jarní. (39)

Obrázek 35 - Rozrazil rezekvítek. (39)

52

Obrázek 36 - Orobinec širokolistý. [25]

53

4 Diskuse Tato práce se zabývá rostlinami v okolí rybníka Žehuň, zejména těmi, které mají léčivé účinky a farmaceutické využití. V teoretické části jsem stručně popsala sledovanou lokalitu a její začlenění do místně územního celku Kolínska. Kromě toho jsem popsala stupeň ochrany tohoto území a pro lepší představu jsem uvedla různé způsoby ochrany přírody, které se uplatňují v České republice. Jedním z důvodů, proč má smysl zpracovávat herbáře, které popisují floru určité lokality, je možnost porovnat vývoj druhového zastoupení v čase. Dá se tak zjistit, které druhy ubývají a které je potřeba zařadit mezi chráněné. Takové rostliny se zařazují na seznamy ohrožených druhů. V této souvislosti jsem vytvořila tabulku, kde jsou uvedeny stupně ohrožení rostlin dle červeného seznamu České republiky. U příslušných ohrožených druhů rostlin je v teoretické časti textu poznamenáno, do které kategorie se zmiňovaná rostlina řadí. V další kapitole jsem popsala jednotlivé rostlinné druhy, které jsem našla při terénním průzkumu Žehuňského rybníka. Popsala jsem stručně rostlinu, její výskyt, obsahové látky a farmaceutické využití. Jednotlivé použité prameny se občas rozcházely v uváděných informacích, například jsem našla nejednotnosti v popisu barvy, v lokalitě výskytu atd. Také informace ohledně léčebného využití byly velmi rozmanité. Jedním takovým příkladem je kozí brada luční. V jednom informačním zdroji je psáno, že se řadí do čeledi Hvězdnicovité, konkrétně v knize Ottova encyklopedie Naše květena, vlhké louky (23) a ve druhém je psáno, že patří do čeledi Čekankovité a to na internetovém serveru atlasrostlin.cz (24). Také informace ohledně léčebného využití byly velmi rozmanité. V neposlední řadě se u některých rostlin obtížně určovala barva, zejména květu, která byla v různých zdrojích uváděna např. od světle fialové po tmavě růžovou až červenou, přestože se jednalo o jeden druh rostliny. Informace jsou doplněny malým ilustrativním obrázkem.

54

V praktické části jsem nejprve uvedla vlastní popis zkoumané lokality a přístupové cesty k místům, kde jsem prováděla vlastní průzkum. V samostatné podkapitole uvádím popis fotoaparátů, kterými jsem pořizovala fotografie pro praktickou část. Pro lepší představu o území jsou vloženy dvě mapy. Jedna mapa zobrazuje vodstvo na území Kolínska a druhá mapa je konkrétnější a zobrazuje Žehuňský rybník a jeho nejbližší okolí. Obě mapy vznikly výhradně pro tuto absolventskou práci a jsou zveřejněny pouze v její praktické části. Mapy obsahují také vysvětlivky, které jsou od sebe barevně odlišeny a mapky jsou tak více přehledné. Stěžejní část práce tvoří fotoherbář nalezených rostlin, které bylo třeba určit a zařadit do botanického systému. Proto jsem zařadila kapitolu o tom, jak jsem postupovala při určování neznámé rostliny. Fotoherbář tvoří 16 vlastních fotografií. Fotografie byly pořízeny v období od července 2015 do března 2016. Většinou se jedná o byliny, které našly své uplatnění ve fytoterapii, lidovém léčitelství či homeopatii. Některé jsou zajímavé i z toxikologického hlediska, například vratič obecný (kopretina vratič) nebo orsej blatoucholistý. Ze stromů jsem uvedla lípu srdčitou a dub letní, jejichž léčebné využití je tradiční. Rovněž například třezalka tečkovaná, pupalka dvouletá nebo kostival lékařský se v současné farmaceutické praxi běžně využívají v mnoha výrobcích. Cíl práce, vytýčený v úvodu, byl splněn.

55

Závěr Člověk už od pradávna využívá přírodu jako svoje místo pro život, obživu i duševní obohacování. Zkoumá ji, využívá, ovlivňuje a mění. Ne vždy jsou to změny pozitivní, mnohdy se činnost člověka projevuje jako rušivá nebo dokonce devastující. Jednotlivé biotopy je zapotřebí chránit tak, aby i další generace měly zachovány srovnatelné prostředí pro život. O významu kvalitního životního prostředí svědčí i to, že důležitost ochrany přírodního bohatství je zakotvena v Preambuli k Ústavě České republiky. Právo na příznivé životní prostředí pro každého je zakotveno v článku 35 Listiny základních práv a svobod. Využití volně rostoucích rostlin k výživě člověka nebo léčbě musí být uvážlivé a u ohrožených druhů dávat přednost pěstovaným kulturním rostlinám nebo hledat nové zdroje. Po přechodnou dobu byly léčivé rostliny a ostatní prostředky lidového léčitelství nahrazovány vyráběnými chemickými léčivy. V dnešní době znovu zaznamenáváme nárůst zájmu o přírodní léčiva. Různé formy záznamů o výskytu rostlinných druhů na vymezeném území, ať už ve formě kreseb, herbářů či fotografické dokumentace mají v ochraně přírody svůj úkol. Slouží jako materiál ke studiu, k porovnání změn, někdy také k seznámení se s druhy, které ve volné přírodě již nelze nalézt.

56

Zusammenfassung Wichtige Pflanzen der Kolíner Gegend Die vorliegende Arbeit beschäftigt sich mit bedeutenden Pflanzen in der Gegend von Kolín. Dieses Thema wurde ausgewählt, weil die Autorin eine besondere Beziehung zur Umgebung vor Kolín und diese ihr bekannt ist. Die Arbeit konzentriert sich auf pharmazeutische und toxikologische Pflanzen in der Nähe vom Teich Žehuň. Den Žehuňský Teich findet man in der Umgebung der Stadt Kolín. Dieser Teich ist der größte in Mittelböhmen. Der Žehuňský Teich ist durch das Auftreten vieler vom Aussterben bedrohter Pflanzenarten bedeutend. Dieses Gebiet wurde in das Projekt Natura 2000 einbezogen und zählt zu den Landschaftsschutzgebieten, konkret zu nationalen Naturreservaten. Damit verbunden ist die Tabelle der bedeutenden Pflanzen die auf die Rote Liste Tschechiens gesetzt ist. Im dieser Abschlussarbeit wurden die im Wasser wachsenden sowie hydrophilen Pflanzenarten beschrieben. Das Ziel dieser Arbeit ist, auf diese phytotherapeutisch und toxikologisch wichtige Planzen aus der Umgebung von dem Žehuňský Teich einzugehen und diese anzführen. Im theoretischen Teil werden zuerst die Region Mittelböhmen und wichtige Wasserflächen vorgestellt. Es wird hier desweiteren auch die Geschichte und Gegenwart Teich vor Žehuňský Teich behandelt. Es wird ebenfalls das Flora mit dessen Wirkungen, Inhaltstoffen, Verbreitung sowie Vorkommen beschrieben. Während der Bestimmung von Pflanzen wurde das Pflanzenatlas wie auch Internet benutzt. Zu denn genannten Pflanzen gehören z. B. Gelbe Teichrose, Kalmus, Stiel-Eiche, Winterlinde, Beinwell, Missourische Nachtkerze, Scharbockskraut, Rainfarm und andere. Jede Pflanze ist außgewöhnlich und zählt zu den Heilmitteln sowie toxischen Pflanzen. Zum-Biespiel die Gelbe Teichrose wird als homöopathisches Heilmittel verwendet und wirkt beruhigend. Steil-Eiche, konkret ihre Rinde, dient zur Behandlung von Hämorrhoiden. Missourische Nachtkerze wird in Arzneimittel zur Förderung der Immunität von. Echter Beinwell ist in der Salbe zur Regeneration von Haut ung Gewebe enthalten. 57

Toxikologische Wirkung hat z.B. der Rainfarn. Er enthält, den neurotoxischen thujon. Im praktischen Teil wird das Kräuter-Bilderbuch präsentiert. Alle Fotografien in der vorliegenden Arbeit stammen von der Autorin. Jede Fotografie ist mit einem konkreten Namen versehen . Es wird Ebenfalls ein Verfahren zur Identifizierung unbekannter Pflanzenarten beschreiben. In der Arbeit werden die Umwelt und die Naturbedigungen dieser Lokalität charakterisiert. Der betreffende Teich ist sehr umfangreich, allerdings schwer zugänglich. Für den praktischen Teil wurden zwei Karten erstellt. Auf einer Karte sind nahe liegende Gewässer der Kolíner Gegend abgebildet . Auf der anderen Karte befinden sich Žehuňský Teich und andere Wasser Flächen in der Umgebung.

Schlüsselworte: bedeutende Pflanzen, Žehuňský Teich, Bilderbuch über Kräuter, phytotherapeutische Nutzung, toxische Wirkung, Natur Mittelböhmen

58

Bibliografie 1. Středočeský kraj. *Online+ Středočeský kraj, 2016. *Citace: 13. březen 2016.+ https://www.krstredocesky.cz/kraj. 2. Cesty a památky . Cesty a památky Kolínska. *Online+ Roman Šulc, Jan Kubka. *Citace: 4. březen 2016.+ http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko. 3. Městský úřad Kolín. *Online+ 4. březen 2016. 4. Ochrana přírody. *Online+ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky 2016. *Citace: 5. březen 2016.+ http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/. 5. Přírodní rezervace. *Online+ Ministerstvo životního prostředí. *Citace: 5. březen 2016.+ 6. Zvláště chráněná území. *Online+ Ministerstvo životního prostředí. *Citace: 5. bčezen 2016.+ 7. Žehuň - Informace o obci. *Online+ Žehuň 2016. *Citace: 1. duben 2016.+ http://www.zehun.cz/informace-o-obci/priroda/. 8. Řeky ve Středočeském kraji. Wikipedia. *Online+ 2016. *Citace: 1. květen 2016.+ https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:%C5%98eky_ve_St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%A9m _kraji. 9. Žehuňský rybník. Wikipedia. [Online] 2016. *Citace: 1. květen 2016.+ https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDehu%C5%88sk%C3%BD_rybn%C3%ADk. 10. Potoky ve Středočeském kraji. Wikipedia. *Online+ 2016. *Citace: 1. květen 2016.+ https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Potoky_ve_St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%A9m_kraji . 11. Žehuň - Informace o obci. *Online+ Žehuň 2016. *Citace: 12. březen 2016.+ http://www.zehun.cz/informace-o-obci/soucasnost/. 12. Evropsky významné lokality v České republice. Natura 2000. *Online+ Ministerstvo životního prostředí, 2000-2006. [Citace: 29. duben 2016.] http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=seznam&co=&jakShowSez=Strankovat&opener=& vztazne_id=&order=%20SITE_CODE%20%20%20%20%20&orderhow=ASC&frompage=175&sea rching=&def_str=8. 13. RUBCOV, V. G. a BENEŠ, K. Zelená lékárna. Praha : Lidové nakladatelství, 1985. str. 312 . ISBN 26-046-85. 14. Lípa malolistá. Bylinkopedie. [Online] 2014-2016. [Citace: 21. duben 2016.] http://bylinkopedie.cz/lipa-malolista-srdcita/. 15. SCHAUER, T. Svět rostlin. Mnichov : BLV Buchverlag Gmbh Co. KG, 2013. str. 496. ISBN 97880-255-0715-5. 16. KORBELÁŘ, J. a ENDRIS, Z. Naše rostliny v lékařství. Praha : Avicenum, 1981. str. 504. ISBN 80-201-009-1. 59

17. KUBÁT, K. a kol. Botanika. Praha : Scientia, 2003. str. 231. ISBN 80-7183-266-9. 18. JAHODÁŘ, L. Léčivé rostliny v současné medicíně. Praha : Havlíček Brain Team, 2002. str. 233. ISBN 978-80-87109-22-9. 19. Stulík, tinktura. Bylinkuj. *Online+ 2016. *Citace: 2. květen 2016.+ http://www.bylinkuj.cz/stulik-tinktura-jukl?search=stul%C3%ADk. 20. Řečanka přímořská. Květena ČR. *Online+ Petr Kocián, 2003-2015. *Citace: 4. březen 2016.+ http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=482. 21. Najas marina L. Botany. [Online] 2007-2016. *Citace: 16. březen 2016.+ http://botany.cz/cs/najas-marina/. 22. Acorus calamus L. Botany. *Online+ 2016. *Citace: 10. květen 2016.+ http://botany.cz/cs/acorus-calamus/. 23. RYBKA, V. a JEDLIČKOVÁ, R. Ottova enycyklopedie - naše květena, vlhké louky. Praha : Ottovo nakladatelství, 2015. str. 552. ISBN 978-80-7451-441-8. 24. Kozí brada luční. Bylinky ze Salaše. [Online] 2016. [Citace: 17. duben 2016.] http://bylinkyodlenky.blogspot.cz/2014/04/kozi-brada-lucni.html. 25. HECKER, F. a HECKER, K. Průvodce přírodou. Praha : Alpress, 2008. str. 351. ISBN 968-807362-252-2. 26. PŘÍHODA, A. Léčivé rostliny. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1973. str. 312. ISBN neuvedeno. 27. Vratič obecný. Bylinky pro všechny. *Online+ Eva Mlčochová, 2010-2016. *Citace: 3. květen 2016.] http://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/jedovate-byliny/1062-vraticobecny-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani-vyuziti. 28. Tanacetum vulgare L. Botany. [Online] 2007-2016. [Citace: 11. leden 2016.] http://botany.cz/cs/tanacetum-vulgare/. 29. Toten lékařský. Atlas rostlin. [Online] Atlas rostlin, 2010-2013. [Citace: 28. leden 2016.] http://bylinky.atlasrostlin.cz/toten-lekarsky. 30. Sanguisorba officinalis L. Botany . [Online] Botany.cz. [Citace: 28. leden 2016.] http://botany.cz/cs/sanguisorba-officinalis/. 31. Sléz lesní. Just Nahrin. *Online+ JUST CS spol. s r. o., 2016. *Citace: 16. únor 2016.+ http://www.justnahrin.cz/bylina/slez-lesni. 32. Sléz lesní. NATUR foto. [Online] 2016. [Citace: 17. duben 2016.] http://www.naturfoto.cz/slez-lesni-fotografie-1108.html. 33. Třezalka tečkovaná zahání nespavost, stres i deprese. Bylinky.eu. [Online] 2006. [Citace: 3. únor 2016.+ http://www.bylinky.eu/trezalka-teckovana-zahani-nespavost-stres-i-deprese.html.

60

34. Hypericin. Wikipedia. *Online+ Wikimedia project, 2015. *Citace: 10. květen 2016.] https://en.wikipedia.org/wiki/Hypericin. 35. Orobinec širokolistý. Divoká kuchařka. *Online+ Pavla Dudková, 2012. *Citace: 10. květen 2016.] http://divokakucharka.rodovaosada.cz/doku.php/orobinec_sirokolisty. 36. JAHODÁŘ, L. Farmakobotanika - krytosemenné rostliny. Praha : Karolinum, 2006. str. 258. ISBN 80-246-1259-9. 37. Saframyl. Samoléčení. [Online] Edukafarm, s. r. o., 2003-2015. [Citace: 30. duben 2016.] http://www.samoleceni.cz/3525720000453/saframyl-tbl.14. 38. PODLECH, D. Léčivé rostliny. Praha : Slovart, 1997. str. 254. ISBN 80-7209-412-2. 39. Vlastní foto. 40. ZENTRICH, J. A. Byliny v prevenci. Olomouc : Fontána, 1991. str. 331. ISBN 80-900-205-0-X. 41. BREMNECCOVÁ, I. Užitkové rostliny. Praha : Knižní klub, 2005. str. 303. ISBN 80-242-1301X. 42. Lesopark Litavka. *Online+ Město Příbram, 2010. *Citace: 11. duben 2016.+ http://lesopark.pribram.eu/images/mokrady/orobinec-sirokolisty.jpg. 43. Dub letní. Naše stromy. [Online] 2016. [Citace: 11. duben 2016.] http://www.nasestromy.cz/dub-letni/. 44. Nuphar lutea. Wikimedia. *Online+ 2016. *Citace: 22. březen 2016.+ https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7d/Nuphar_lutea_(flower).jpg/30 0px-Nuphar_lutea_(flower).jpg. 45. Puškvorec obecný. Jezírka - ryby. *Online+ 1.Táborská realitní. *Citace: 1. květen 2016.+ http://jezirka-ryby.cz/document_root/texty/prodej_rostlin/images/puskvorec_obecny.jpg. 46. Kostival lékařský. Fotobanka.nabla. [Online] 2010. [Citace: 10. duben 2016.] http://fotobanka.nabla.cz/obsah/druhy/rostliny/kostival-lekarsky.php. 47. Biologie - rostliny. Gymnázium Uherské Hradiště. *Online+ 2014. *Citace: 18. březen 2016.+ http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_rostliny/foto03/foto_118.jpg. 48. Krvavec toten. Wikipedia. [Online] 2016. [Citace: 11. leden 2016.] https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/81/Sanguisorba_officinalis_(Kast elberg).jpg/260px-Sanguisorba_officinalis_(Kastelberg).jpg. 49. Přeslička rolní. *Online+ 2016. *Citace: 11. leden 2016.+ http://files.mystika.info/system_preview_detail_200000181-cc09ecd05e/preslicka-rolni.jpg. 50. Flowers. Malva silvestris. [Online] Hello you, 2008. [Citace: 29. leden 2016.] http://helloyou.be/2008/09/03/flowers/.

61

51. Pupalka dvouletá. Květena ČR. *Online+ Petr Kocián, 2003-2015. [Citace: 15. duben 2016.] http://www.kvetenacr.cz/obrazky/katalog/_1/160.jpg. 52. Třezalka tečkovaná. Příroda. *Online+ Příroda.cz, 2004-2016. *Citace: 10. květen 2016.+ http://www.priroda.cz/nahledy/b/bilek-trezalka-teckovana-foto-304x425.jpg. ISSN 1801-2787. 53. Orsej blatoucholistý. Botany. [Online] Botany.cz. [Citace: 1. duben 2016.] http://botany.cz/foto/orsejherb1.jpg. 54. Jaro je tady! Portál informačního systému ochrany přírody. [Online] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2012. *Citace: 9. květen 2016.+ http://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=5671. 55. Rozrazil rezekvítek. Pro slečny. *Online+ Proslecny.cz, 2015. *Citace: 1. květen 2016.+ http://proslecny.cz/wp-content/uploads/2015/07/rozrazil-300x225.jpg. 56. Lípa malolistá. Wikipedia. [Online] [Citace: 6. únor 2016.+

62

Seznam obrázků Obrázek 1 - Lípa malolistá. *14+................................................................................................... 13 Obrázek 2 – Dub letní. *32+ ......................................................................................................... 14 Obrázek 3 - Stulík žlutý. *33+ ....................................................................................................... 15 Obrázek 4 - Řečanka přímořská. *21+ .......................................................................................... 16 Obrázek 5 - Puškvorec obecný. *34+ ............................................................................................ 17 Obrázek 6 - Kozí brada luční. *36+ ............................................................................................... 19 Obrázek 7 - Kostival lékařský. *37+ .............................................................................................. 20 Obrázek 8 - Vratič obecný. *38+ ................................................................................................... 21 Obrázek 9 - Krvavec toten. [41] .................................................................................................. 22 Obrázek 10 - Přeslička rolní. *44+ ................................................................................................ 24 Obrázek 11 - Sléz lesní. *45+ ........................................................................................................ 25 Obrázek 12 - Pupalka dvouletá. *48+ ........................................................................................... 26 Obrázek 13 - Třezalka tečkovaná. *49+ ........................................................................................ 28 Obrázek 14 – Orobinec širokolistý. *31+ ...................................................................................... 29 Obrázek 15 - Orsej blatoucholistý. *53+....................................................................................... 30 Obrázek 16 - Šafrán jarní. *55+ .................................................................................................... 31 Obrázek 17 - Rozrazil rezekvítek. *56+ ......................................................................................... 32 Obrázek 18 - Vodstvo Kolínska - mapa........................................................................................ 36 Obrázek 19 - Žehuň - mapový výřez. ........................................................................................... 37 Obrázek 20 - Dub letní. *25+ ........................................................................................................ 39 Obrázek 21 - Stulík žlutý. *25+ ..................................................................................................... 40 Obrázek 22 - Puškvorec obecný. *25+.......................................................................................... 41 Obrázek 23 - Kozí brada luční. *25+ ............................................................................................. 42 Obrázek 24 - Kostival lékařský. *25+ ............................................................................................ 43 Obrázek 25 - Kostival lékařský - detail květu. *25+ ...................................................................... 44 Obrázek 26 - Vratič obecný. *25+................................................................................................. 45 Obrázek 27 - Krvavec toten. [25] ................................................................................................ 46 Obrázek 28 - Přeslička rolní. *25+ ................................................................................................ 47 Obrázek 29 - Sléz lesní. *25+ ........................................................................................................ 48 Obrázek 30 - Pupalka dvouletá. *25+ ........................................................................................... 49 Obrázek 31 - Pupalka dvouletá - detail květu. *25+ ..................................................................... 50 Obrázek 32 - Orsej blatoucholistý. *25+....................................................................................... 50 Obrázek 33 - Třezalka tečkovaná. *25+ ........................................................................................ 51 Obrázek 34 – Šafrán jarní. *25+.................................................................................................... 52 Obrázek 35 - Rozrazil rezekvítek. *25+ ......................................................................................... 52 Obrázek 36 - Orobinec širokolistý. *25+....................................................................................... 53

63