Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s. r. o. Čelákovice
Srovnání výkonu sociální práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních
Sociální práce
Vedoucí práce: PhDr. Drahomíra Pavlíková
Vypracovala: Lucie Blümelová
Čelákovice 2016
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala PhDr. Drahomíře Pavlíkové za ochotné, odborné vedení, konzultace, za její vstřícnost, cenné rady a připomínky, dále za její trpělivost a metodickou pomoc v průběhu zpracování mé absolventské práce. 2
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.
-----------------------------------V Čelákovicích 18. května 2016
Lucie Blümelová
3
OBSAH
ÚVOD ...................................................................................................................... 6 1
CÍL ABSOLVENTSKÉ PRÁCE ................................................................................. 8 1.1
2
Hlavní cíl ............................................................................................................. 8
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 9 2.1
Stáří .................................................................................................................... 9
2.2
Co znamená stárnutí .......................................................................................... 9
2.3
Demografická charakteristika stáří .................................................................... 9
2.4
Chronologický a biologický věk ........................................................................ 10
2.5
Faktory ovlivňující stárnutí ............................................................................... 10
2.6
Zvláštnosti vyššího věku ................................................................................... 11
2.7
Potřeby seniorů ................................................................................................ 12
2.8
Zdravotní problémy ve stáří ............................................................................. 13
2.9
Zdravotnický systém......................................................................................... 14
2.9.1
Úrovně zdravotní péče.............................................................................. 14
2.9.2
Formy zdravotní péče ............................................................................... 15
2.10 Charakteristika sociálních služeb ..................................................................... 17 3
4
SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ ............................................................... 19 3.1
Pracovní náplň sociálního pracovníka ve zdravotnictví ................................... 19
3.2
Činnost sociálního pracovníka ve zdravotnickém zařízení ............................... 19
3.3
Profesní požadavky .......................................................................................... 20
3.4
Pracovní náplň zdravotně sociálního pracovníka............................................. 21
SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI ............................................................................ 23
4
5
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 24 5.1
Cíl průzkumu .................................................................................................... 24
5.2
Výběr respondenta........................................................................................... 24
5.3
Metoda zpracování .......................................................................................... 25
5.4
Zdravotnické zařízení AESKULAP spol. s r.o. .................................................... 26
5.4.1
6
Současnost zdravotnického zařízení AESKULAP spol. s r. o. ..................... 28
5.5
Domov důchodců sv. Zdislavy – poskytovatel sociálních služeb ..................... 29
5.6
Vyhodnocení průzkumu ................................................................................... 32
DISKUZE .......................................................................................................... 38
ZÁVĚR .................................................................................................................... 41 ZUSAMMENFASSUNG ............................................................................................ 43 BIBLIOGRAFIE......................................................................................................... 45 Monografie .................................................................................................................. 45 Elektronické zdroje ...................................................................................................... 46 PŘÍLOHY................................................................................................................. 47 Rozhovor s respondentem č. 1 – sociální pracovnice ................................................. 48 Rozhovor s respondentem č. 2 – sociální pracovnice ................................................. 53 Informační leták AESKULAP spol. s r.o., Červená Voda ................................................ 56 Informační leták Domov důchodců sv. Zdislavy Červená Voda ................................... 58
5
ÚVOD
Správně se rozhodnout při výběru tématu své absolventské práce se mi nejdříve jevilo jako velmi náročné a složité. S odstupem času, který již i signalizoval, odevzdání projektu absolventské práce se ve mně stále více projevovalo a později konkretizovalo, využít ke své práci právě pozici, zaměstnání, ve kterém pracuji. Název absolventské práce vystihuje zaměření sociální práce tak, jak jsem schopna ji v současné době uchopit, na základě svých pracovních a osobních zkušeností. Rozhodla jsem se tedy práci nazvat: „Srovnání výkonu sociální práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních“ Při volbě tématu mé absolventské práce bylo nakonec rozhodující právě to, že jsem od roku 2005 zaměstnána ve zdravotnickém zařízení AESKULAP spol. s r.o., léčebný ústav v Červené Vodě, kde momentálně pracuji na pozici sociální pracovnice. Před zhruba jedenácti lety jsem byla přijímána do tohoto zařízení jako asistentka ředitele, což mně musím říct, zcela nenaplňovalo. Pracovala jsem se spousty dokumentů, týkajících se chodu celého zdravotnického zařízení, podílela jsem se na sestavování dat pro vyúčtování pojišťovnám, byla jsem tak zasvěcena do systému financování zdravotnických zařízení. V této době jsem ale již na oddělení vykonávala i práci, spojenou s příjmy klientů, zkoumáním jejich sociální anamnézy, podílela jsem se na řešení a pomoci při jejich propuštění na ubytovny či do jiných sociálních zařízení, snažila se podat základní obecné sociální poradenství a pomoc klientovi a jeho rodinným příslušníkům. S odstupem času jsem docházela na lůžkové oddělení více a více. Zjišťovala a evidovala jsem, že přímá práce a kontakt s lidmi by mě naplňovala více. Toto dá-li se říct předsevzetí či poselství mne provázelo již za dobu mého studia na střední škole v Praze (1993 – 1997), kde jsem jako studentka oboru sociálních služeb navštěvovala v rámci „praxe“ různá místa, kde jsem se právě do kontaktu s nemocnými dostávala (oddělení LDN v Motolské nemocnici, domovy pro seniory na území města Prahy, dětské domovy a v neposlední řadě i zařízení Palata – domov pro zrakově postižené v Praze). Dovoluji 6
si zmínit, že mým velkým koníčkem či zájmem je hra na kytaru, piano, harmoniku a zpěv. Toto mi bylo umožněno právě v zařízení Palata, kde jsem cítila, jak se energie, kterou jsem nemocným věnovala, vracela se mi v podobě milých úsměvů a radostných tváří nemocných. Hlavním cílem mé absolventské práce je srovnání výkonu sociální práce ve zdravotnickém zařízení a v zařízení sociálních služeb. Mapování rozdílů ve výkonu sociální práce bude provedeno formou standardizovaného rozhovoru ústní formou a to rozhovorem se sociální pracovnicí Domova důchodců sv. Zdislavy.
Práce je rozdělena do dvou částí. Jelikož denně pracuji převážně s klienty v seniorském věku, budou v teoretické části zmíněny základní pojmy, či terminologie jako je stáří a stárnutí, demografická charakteristika stáří, faktory, které ovlivňují urychlování či naopak zpomalování stárnutí, zmíněna budou i zvláštnosti vyššího věku a nejčastější problémy či choroby ve stáří. Vzhledem k mé momentální pracovní pozici a výběru tématu absolventské práce bude nastíněno fungování zdravotnického systému a sociálních služeb, zmíněna bude pracovní náplň a činnost sociálního pracovníka, včetně profesních požadavků na výkon této pracovní pozice a dalšího vzdělávání.
V praktické části mé absolventské práce bude stručně představeno zdravotnické zařízení Aeskulap spol. s r.o., ve kterém pracuji, zároveň se stručným popisem Domova důchodců sv. Zdislavy v Červené Vodě. Do tohoto domova pro seniory přecházejí již k trvalému pobytu klienti právě z našeho zařízení.
Pomocí rozhovoru budou zjišťovány rozdíly mezi výkonem sociální práce ve zdravotnickém zařízení a v zařízení sociálních služeb.
7
1
CÍL ABSOLVENTSKÉ PRÁCE
1.1 Hlavní cíl Hlavním cílem mé absolventské práce je srovnání výkonu sociální práce ve zdravotnickém zařízení a zařízení sociálních služeb.
8
2 TEORETICKÁ ČÁST
2.1 Stáří
Člověk má za to, že musí být starý, aby byl chytrý. V podstatě ale má člověk s přibývajícími léty co dělat, aby se udržel tak chytrý jak byl. [Johan Wolfgang Goethe]
2.2 Co znamená stárnutí Stárnutí je proces opotřebení, ke kterému dochází během celého života organismu. Tyto změny probíhají ve všech úrovních – tělesné, psychické, funkční a biochemické. Stárnutí tedy znamená snížení schopnosti adaptace a funkčních rezerv všech orgánů a soustav organismu při stresových situacích, což může vést k nemoci. Proces stárnutí je ovšem velmi individuální. Jsou jedinci, kteří se bez vážných zdravotních problémů dožijí i více jak 90 let, ale také jsou jedinci, kteří mají vážné zdravotní problémy už kolem 50 roku života. [Zdraví pro třetí věk, 2006]
2.3 Demografická charakteristika stáří
U nás považujeme za počátek stáří obvykle věk 65 let. Na Druhém světovém shromáždění o stárnutí a stáří v Madridu (duben 2002) se hovořilo o seniorech jako o lidech 60letých a starších a o starých seniorech jako o lidech starších 80 let. Toto rozdělení se zdá praktičtější pro celý svět, jelikož v některých jeho oblastech je střední délka života asi 40 let.
9
Stáří dále rozdělujeme ještě na jednotlivé etapy následovně: 60 – 74 let – počínající stáří, 75 – 89 let – vlastní stáří, 90 let a více – dlouhověkost, nebo 65 – 74 let – mladší senioři, 75 – 84 let – starší senioři a 85 let a více – velmi staří senioři. Proces stárnutí probíhá u každého člověka jinak. Je to dáno nejen involučními změnami, ale také původní funkčností stavu, životního způsobu atd. Geriatrie se zabývá převážně pacienty staršími 75 let, protože většina z nich vykazuje změny typické pro stáří. Ale moderní geriatrie a gerontologie se orientují již na tzv. mladé seniory, kteří mohou pozitivní změnou svého životního stylu ovlivnit své zdraví ve stáří.
2.4 Chronologický a biologický věk
Na lidský věk můžeme pohlížet několika aspekty, a tak hovoříme o věku chronologickém (kalendářním) a o věku biologickém. [Holmerová, 2003]
Chronologický věk jedince vyjadřujeme časem, který uplynul od jeho narození. Je to tedy věk v letech. Má význam spíše právní a sociální. Na rozdíl od chronologického věku koresponduje biologický věk s funkčním stavem orgánů pacienta v porovnání se standardním stavem v určitém věku. Jde o pojetí fyziologické. Znalost biologického věku nám dává lepší informace o skutečném stavu stárnutí.
2.5 Faktory ovlivňující stárnutí
Faktory mohou mít urychlující nebo zpomalující efekt na proces stárnutí. Mezi faktory, které stárnutí urychlují, patří: přejídání – nadměrný přísun potravy, stres, vysoký krevní tlak, alkohol a tabák, obezita, sedavý způsob života, osamocenost – malé společenské zapojení. Za zmínění stojí faktory, které proces stárnutí zpomalují. Patří mezi ně klidný,
10
nerušený spánek, zdraví životný styl, častá fyzická aktivita a například i společenské a pracovní zapojení. Z výše uvedených řádků je patrné, že každý člověk je svým způsobem schopen sám ovlivnit svou vlastní přípravu na stáří. [Zdraví pro třetí věk, 2006]
2.6 Zvláštnosti vyššího věku
Stáří mohou doprovázet i určité zvláštnosti. Normálním stavem ve stáří je dobrá fyzická a duševní kondice. S tím souvisí schopnost seniora vést kvalitní a nezávislý život. Je ale třeba připustit, že některé nemoci a poruchy ve stáří přicházejí častěji a také lidé vyššího věku jsou častějšími klienty sociálních a zdravotních služeb. Stárnutí je proces individuální, probíhající u jednotlivců rozdílně. Ale přesto existují všeobecné rysy, které stáří charakterizují. Tyto změny se dělí zhruba následujícím způsobem: Adaptační schopnost – je ve stáří snížena. Starší lidé hůře reagují na změny vnitřního či vnějšího prostředí. Srdce a cévní systém – dochází ke snížení pružnosti cév a ke snížení průtoku krve všemi systémy. Pohybový systém – dochází k úbytku svalové hmoty a ke snížení kostní denzity (ve vyšším věku vzniká osteoporóza). Proto jsou kosti lomivější a dochází k častějším zlomeninám. Výživa – je důležitým faktorem ve stáří. Staří lidé často trpí podvýživou, a to z příčin sociálních (osamocenost, chudoba) tak i v důsledku změněného zdravotního stavu (chronicky vysilující onemocnění). Nervový systém – ve stáří přicházejí senzorické poruchy, jako např. zhoršení zraku, sluchu a chuti. I myšlení může být u starších lidí pomalejší. Jedním z významných onemocnění ve stáří je demence – nejčastěji Alzheimerova choroba. Dále může docházet k depresím, které jsou ve stáří celkem časté a probíhající často nepoznané.
11
Při depresi ve vyšším věku může docházet k sebevraždám. Deprese je ovšem, na rozdíl od demence, dobře léčitelná. Smyslové poruchy – patří i podle názoru odborných lékařských společností k obrazu normálního stáří. Dochází tedy k nedoslýchavosti a k poruchám vidění nablízko. Dále je sníženo čichové a chuťové vnímání, stejně i vnímání polohy jednotlivých částí těla a pohybu těla. Je potřeba s těmito změnami počítat a dle potřeby a možností je kompenzovat. Např.: brýlemi, sluchadly, dostatečně výraznou stravou a zvýšenou opatrností. Vylučování – ve stáří dochází ke snížení funkčnosti ledvin, a to jak jejich filtrační, tak koncentrační schopnosti. Je to jeden z důvodů, proč jsou staří lidé citlivější na změny vnitřního prostředí.
2.7 Potřeby seniorů
Rok 1999 vyhlásila Organizace spojených národů (OSN) za Mezinárodní rok seniorů a vyzvala vlády členských zemí, aby jej takto připomínaly svým občanům. Ve stručnosti jsou zásady OSN tohoto znění: Účast na životě společnosti – uznání a respektování stáří jako normální součást života a jako období, kdy stále pokračuje rozvoj lidské osobnosti. Starší lidé jsou platnými a cennými členy lidského společenství. Podíl na vytváření a využívání společenských zdrojů – staří lidé se podíleli a podílejí na vytváření společenských zdrojů, a proto mají právo na jejich využívání. Důstojnost – starší lidé mají právo na důstojnost svého života a to i zejména v situaci nesoběstačnosti v důsledku choroby, zdravotních potížích nebo chronické nemoci. Nezávislost – staří lidé se mohou stejně jako ostatní lidé svobodně a nezávisle rozhodovat o tom, kde a jak budou žít. Dále zda budou pracovat, nebo kdy odejdou ze zaměstnání a budou se věnovat jiným činnostem.
12
Péče – starší lidé mají mít možnost využívat péči a ochranu rodiny a komunity v souladu s kulturními hodnotami, které jsou jim vlastní. Potřebují zdravotní, sociální a právní pomoc. [Holmerová, 2003]
2.8 Zdravotní problémy ve stáří
Ve stáří dochází k mnoha zdravotním komplikacím a problémům. Ve stručnosti zde jmenuji choroby a psychické poruchy ve stáří. Mezi nejčastější onemocnění patří artróza, což je revmatické onemocnění seniorů. Může postihnout všechny klouby, ale nejvíce ramena, lokty, kyčle, kolena a kotníky. Dále je to potom ateroskleróza, která postihuje tepny a projevuje se kornatěním jejích stěn. Ty jsou normálně pružné. Toto onemocnění může vyvolávat kouření, obezita, atd. K velmi rozšířenému onemocnění nejenom ve stáří patří cévní mozková příhoda. Dojde k zastavení oběhu nebo prasknutí cévy, které vyvolá krvácení – poškození. Toto poškození může mít lehčí nebo těžší následky. Podle postižených center může pacient ochrnout na polovinu těla, horní a dolní končetinu pravé nebo levé části těla. Může ale dojít i k ochrnutí všech končetin. Dále se mohou dostavit lokální postižení jako ztráta paměti, řeči, psaní, sluchu a zraku. Velmi často se v našem lůžkovém zařízení setkávám s klienty, kteří trpí Parkinsonovou chorobou. Jde o onemocnění, které se objevuje mezi 50 až 65 rokem života a má tři základní známky projevů. Patří mezi ně třes, svalová ztuhlost a nepohyblivost. Velkým problémem ve stáří je troufám si říci sklon k proleženinám.
Proleženiny mohou
vzniknout jako důsledek celkového metabolického rozvratu a vyčerpáním všech rezerv v organismu. Často k nim dochází u terminálních stavů, nebo u dlouhodobě ležících pacientů. Dovoluji zároveň zmínit i nejčastější psychické poruchy ve stáří. Velké zastoupení má určitě pojem demence. Jde o onemocnění postihující paměť, intelekt. Projevy jsou pomalé a postupné, kdy může nejprve docházet ke krátkodobým výpadkům paměti, zhoršování soustředění, klesá zájem o okolí a snižuje se odpovědnost. Dochází k citovému otupění, znechucení životem. V pozdním stádiu nemocný nerozezná realitu.
13
Alzheimerova choroba je forma demence, která představuje asi 50 % demencí. Jedná se o degenerativní onemocnění mozku. Ve stáří může docházet i k depresi. Dochází k ní po nějaké závažné události, jako je úmrtí, nehoda, nemoc, velká změna v životě člověka. Může to být i odchod z dosavadního pracoviště. Člověk se po této události nedokáže vzchopit, nechce vycházet z bytu, přijít do kontaktu s dalšími lidmi. Pokud se neléčí, může deprese trvat i několik let. Ve své profesi se velmi často setkávám s nemocnými seniory, kteří trpí úzkostí. Úzkost je velmi nepříjemný prožitek. Člověk má strach, ale neví z čeho, neví proč. Často má nepříjemné tělesné pocity.
2.9 Zdravotnický systém
Systémy zdravotní péče tvoří velmi důležité součásti národních politik. Jejich základním účelem je zajistit fyzické i psychické zdraví všem obyvatelům, v rozsahu závislém na zvoleném systému zdravotního pojištění. [Němec, 2008]
Obyvatelé v České republice mají zdravotní péči garantovanou základními ústavními dokumenty a také některými mezinárodními dokumenty, k jejichž dodržování se ČR zavázala. Jedná se například o mezinárodní Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, mezinárodní Úmluvu o lidských právech a biomedicíně nebo Evropskou sociální chartu.
2.9.1 Úrovně zdravotní péče Zdravotní péči poskytovanou v rámci zdravotnického systému lze rozdělit na tři základní úrovně – primární, sekundární a terciární.
Primární péče obsahuje základní zdravotnické profesionální služby poskytované většinou na ambulantní úrovni, ať už praktickými lékaři nebo specialisty. Zahrnuje také
14
výchovu ke zdraví, prevenci, diagnostiku, léčbu, rehabilitaci. Podmínkami pro poskytování primární péče je její dostupnost, nepřetržitost, kvalita, odbornost, ekonomičnost, účelnost, lidskost a přehlednost. Úkolem primární péče je uspokojování základních zdravotních potřeb veřejnosti, jak v oblastech léčení a ošetřování, tak i prevence. V posledních desetiletích význam primární péče ve zdravotnictví stoupá a trendem je i přesun zdravotnických služeb z centralizovaných institucí do ambulancí, a tedy i do domácího prostředí. [Seifert, 2004]
Oproti tomu sekundární zdravotní péče je zaměřena na poskytování specializované zdravotní péče prostřednictvím zdravotnických institucí. Jedná se převážně o nemocnice a specializované ambulance v nemocnicích nebo přímo v terénu prostřednictvím ambulantních specialistů. Terciární zdravotní péče je zaměřena na vysoce specializovanou a komplexní zdravotní péči, spadá pod ní například onkologická péče či kardiochirurgie. [Jarošová, 2007]
2.9.2 Formy zdravotní péče
Obdobně jako jsou v zákoně o zdravotních službách definovány druhy poskytovaných služeb, vymezuje i možné formy poskytování zdravotní péče. Mezi základní formy zdravotní péče patří ambulantní péče, jednodenní péče, lůžková péče a zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta. [Zákon č. 48/1997 Sb.] Stručně nyní jednotlivé formy zdravotní péče představím.
Ambulantní péče je poskytována lékaři primární péče a odbornými specialisty. Nejčastějším způsobem ambulantní péče je vyšetření u praktického lékaře a registrujících specialistů (například zubní lékaři, gynekologové) a následná léčba v domácím prostředí pacienta. Při ambulantní péči tedy dochází k diagnostikování a léčbě onemocnění prostřednictvím návštěvy lékaře (ať už pacient navštíví ordinaci či
15
lékař navštíví pacienta), tedy bez nutnosti hospitalizace v lůžkovém zařízení. Ambulantní léčba je výhodná z hlediska efektivity systému, protože znamená nižší náklady oproti pobytovým formám zdravotní péče. Zároveň je výhodnější i pro pacienty, kteří mohou setrvat ve svém sociálním prostředí i po dobu léčby. Jednodenní forma zdravotní péče souvisí s invazivním či jiným operačním výkonem. Jedná se o vybrané výkony, u kterých postačuje 24hodinový pobyt na lůžku. To znamená, že jde především o chirurgické obory (zejména pak dětská, úrazová a cévní chirurgie). Jednodenní péče je poskytována vždy plánovaně a nikdy není formou akutní péče.
Lůžková péče je pobytovou formou zdravotní péče, kdy lékař na základě charakteru onemocnění navrhuje hospitalizaci pacienta. Jedná se o zdravotní péči, která nemůže být poskytnuta ambulantně. Ve zdravotnických zařízeních je poskytována lůžková péče akutní (standardní nebo intenzivní), následná a dlouhodobá.
Standardní akutní lůžková péče je indikována u pacientů s náhlým onemocněním (či zhoršením stavu u chronického onemocnění), které je vážným ohrožením zdraví. Dále je pak tohoto druhu péče využíváno v případech, kdy dochází k provedení neambulantních zdravotních výkonů. Intenzivní forma akutní lůžkové péče je poskytována v případě náhlého selhávání (či podezření na náhlé selhání) základních životních funkcí.
Následná lůžková péče je poskytována pacientům, u kterých došlo ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu, avšak pro návrat k původním zdravotnímu stavu je nutné doléčení či rehabilitační péče. V rámci této lůžkové péče může být poskytována též následná intenzivní péče pacientům, kteří jsou částečně nebo úplně závislí na podpoře základních životních funkcí. [MZČR, 2014a].
Dlouhodobá lůžková péče je poskytována pacientům, jejichž diagnóza vylučuje podstatnější zlepšování zdravotního stavu. Naopak bez soustavného poskytování péče na lůžku by došlo ke zhoršení zdravotního stavu. V rámci této formy péče může být
16
poskytována též intenzivní ošetřovatelská péče pacientům s poruchou základních životních funkcí.
Poslední ze zákonem definovaných forem domácí péče je zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Tento druh péče je jednou z nejrychleji se rozvíjejících forem zdravotní péče. Jedná se o podobu ambulantní péče, která zabezpečuje komplexní ošetřovatelskou péči v přirozeném sociálním prostředí pacientů.
Péče je poskytována zkušenými zdravotnickými pracovníky (nejčastěji sestrami), kteří jsou organizování v agenturách domácí péče. Při splnění daných podmínek je domácí zdravotní péče poskytována každému bez rozdílu.
2.10 Charakteristika sociálních služeb
Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psychoterapie a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů.
Sociální služby jsou nástrojem pomoci a podpory lidem v nepříznivé sociální situaci. Působí tam, kde se lidé potýkající s nejrůznějšími problémy z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu, zdravotního postižení, pro krizovou sociální situaci apod., a nejsou schopni tyto své problémy řešit bez pomoci druhých.
Rozsah a forma pomoci musí vždy zachovávat lidskou důstojnost osob, musí vycházet z jejich individuálních potřeb a aktivně podporovat jejich samostatnost.
17
Cílem poskytování sociálních služeb tak není jen samotná pomoc a podpora uživatelů služeb, ale mají zároveň vést k jejich přirozenému začlenění do společnosti (v případě, že se ocitají na jejím okraji) nebo mají naopak zabránit tomu, aby se tito lidé na okraj společnosti dostali. Být začleněn do společnosti znamená mít možnost zapojit se do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je považován za běžný. Sociální služby se snaží podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu. Dále se pak snaží rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho jsou schopni, aby vedli samostatný život. V neposlední řadě se pak sociální služby snaží snížit sociální a zdravotní rizika, které souvisejí se způsobem života uživatelů.
18
3
SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ
3.1 Pracovní náplň sociálního pracovníka ve zdravotnictví Sociální pracovník ve zdravotnickém zařízení má významnou úlohu. Za výkon povolání zdravotně sociálního pracovníka je u nás dle §10 zákona č. 96/2004 Sb. považována činnost v rámci preventivní, diagnostické a rehabilitační péče v oboru zdravotně sociální péče. Dále se zdravotně sociální pracovník podílí na ošetřovatelské péči v oblasti uspokojování sociálních potřeb pacienta.
Náplní práce sociálního pracovníka je pomáhat odstranit anebo alespoň mírnit negativní důsledky situace způsobené nemocí, hospitalizací, úmrtím, psycho sociálně patologickými jevy apod. Konkrétní náplň a obsah práce jsou zpracovány každým zdravotnickým pracovištěm individuálně a jsou průběžně aktualizovány.
3.2 Činnost sociálního pracovníka ve zdravotnickém zařízení
Sociální pracovník řeší situace akutně hospitalizovaných klientů, ale zde záleží na lékaři, zda se má sociální pracovník na řešení problému podílet. Dále sociální pracovník poskytuje pomoc u chronicky nemocných klientů. Jedná se o sociální poradenství, jednání s institucemi, plánování péče a sociální rehabilitace, zprostředkování specializovaných služeb a specializované pomoci. Dále také sociální pracovník pomáhá řešit finanční a bytové záležitosti klientů, spolupracuje s rodinou, příbuznými či blízkými klienta. Měl by zároveň být psychosociální podporou klienta.
Významnou činností sociálního pracovníka je i sociální prevence. Ta by měla zahrnovat rozhovor s každým klientem a měla by zjišťovat případné možné obtíže a potřeby. Prostředkem sociální prevence je depistáž.
19
Důležitou činností sociálního pracovníka je potom stanovení sociální anamnézy a prognózy, jejíž hlavním cílem je reintegrace. Reintegrace je opětovné začlenění klienta do původního sociálního prostředí a snaha o obnovení původních sociální rolí, pokud je to tedy možné. Dále potom sociální pracovních zjišťuje, zda klientova sociální situace nebude narušovat jeho léčbu a zhoršovat jeho zdravotní stav.
Činností sociálního pracovníka je zejména individuální práce s klientem, dále to může být sociální práce s rodinami, nebo skupinová práce.
3.3 Profesní požadavky
V této kapitole bych chtěla upozornit na skutečnost rozdílnosti výkonu sociální práce sociálního a zdravotně sociálního pracovníka.
Za výkon povolání zdravotně sociálního pracovníka se považuje činnost v rámci preventivní, diagnostické a rehabilitační péče - v oblasti zdravotně sociální, též činnost v oblasti specifické ošetřovatelské péče - při uspokojování sociálních potřeb klienta.
Dále pak vykonává odbornou činnost v oblasti sociální práce ve zdravotnictví. Působí jako zdravotnický pracovník s profesními kompetencemi v oblasti zdravotně sociální péče. Zdravotně-sociální pracovník provádí sociální šetření, zabezpečuje sociální agendu, provádí sociální poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost ve zdravotně sociální oblasti, a vykonává odborné činnosti v zařízeních poskytujících zdravotně sociální péči, včetně prevence a depistážní činnosti, krizové pomoci, sociálního poradenství a sociální rehabilitace.
20
Zdravotně-sociální pracovních nachází uplatnění v těchto zařízeních/oblastech:
státní i nestátní zdravotnická zařízení (na úseku akutní i dlouhodobé péče)
léčebny pro dlouhodobě nemocné
hospicová zařízení
psychiatrické léčebny
kojenecké ústavy
denní stacionáře
agentury domácí péče
státní správě
neziskové organizace, občanská sdružení a nadace
charitativní instituce
Pro výkon zdravotně sociálního pracovníka je třeba mít odpovídající, adekvátní vzdělání. Je jím absolvování tříletého bakalářského programu zdravotně sociální péče studijního oboru zdravotně-sociální pracovník. Další možností je absolvování navazujícího programu v programu zdravotně sociální péče a studijním oboru zdravotně-sociální pracovník, nebo absolvováním akreditovaného kurzu, kterému je udělena akreditace.
3.4 Pracovní náplň zdravotně sociálního pracovníka
Mezi nejdůležitější činnosti zdravotně sociálního pracovníka patří mít osvojené vědomosti, potřebné pro výkon jednotlivých činností v rámci zdravotně sociální péče bez odborného dohledu. Jde především o činnosti zaměřené na prevenci, diagnostiku a rehabilitaci v sociální oblasti. Musí znát základy práva ve vztahu ke zdravotnické legislativě, mít základní znalosti klinických oborů a preventivní medicíny. Musí znát projevy duševních nemocí a sociální problematiku spojenou s těmito chorobami. Důležitá je i znalost sociálních aspektů, které provázejí řadu onemocnění a stavy po
21
úrazech. Dokáže a řeší složité sociální situace klientů/pacientů, které vznikly v souvislosti s onemocněním nebo zdravotním postižením. Odborně komunikuje, aby se vyjadřoval přesně, věcně a terminologicky. Dodržuje etické kodexy a požadavky na ochranu informací. Sociálně zdravotní pracovník by měl umět naslouchat druhým, umět řešit běžné pracovní problémy a problémové situace, zejména problémy identifikovat a hledat vhodná řešení. Měl by mít znalosti z veřejného zdravotnictví a základů zdravotnické legislativy, oborů jako jsou vnitřní lékařství, chirurgie, pediatrie, geriatrie, psychiatrie. Zdravotně-sociální pracovník se musí neustále vzdělávat a musí nasbírat minimálně 40 kreditů za 10 let, aby mu byla specializace opět prodloužena. Formy dalšího vzdělávání jsou specializační vzdělávání zajišťované vysokými školami a vyššími odbornými školami navazující na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka, účast v kurzech s akreditovaným programem, odborné stáže a účast na školicích akcích.
22
4 SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI Cílem teoretické části mé absolventské práce bylo dotknout se určitých pojmů jako je stáří a stárnutí, demografická charakteristika stáří, uvést zvláštnosti vyššího věku a zmínit i nejčastější choroby ve stáří či faktory, které mohou urychlovat nebo naopak zpomalovat stárnutí. Vzhledem k mé momentální pracovní pozici a výběru tématu absolventské práce bylo nastíněno fungování zdravotnického systému a sociálních služeb. Zmíněna byla i pracovní náplň a činnost sociálního pracovníka a zároveň zdravotně sociálního pracovníka, včetně profesních požadavků na výkon této pracovní pozice a dalšího vzdělávání.
23
5
PRAKTICKÁ ČÁST
Praktická část mé absolventské práce bude směřovat k naplnění vlastního cíle práce. Nejprve budou krátce představena obě zařízení, v nichž bude následně porovnána náplň práce sociálního pracovníka. Budou pokládány otázky a následně porovnány odpovědi sociální pracovnice zdravotnického zařízení a sociálního zařízení. Za zdravotnické zařízení budu na otázky odpovídat já a za sociální zařízení bude odpovídat sociální pracovnice Domova důchodců sv. Zdislavy. Jde o zařízení sociálních služeb, do kterého dá se říci, směřuji nejvíce žádosti klientů o přijetí z našeho zařízení. Na základě odpovědí mne samotné a druhé strany, bude srovnán výkon sociální práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních.
5.1 Cíl průzkumu
Hlavním cílem mého průzkumu bude zjistit, rozdíl ve výkonu sociální práce ve zdravotnickém a sociálním zařízení.
5.2 Výběr respondenta Pracuji jako sociální pracovnice ve zdravotnickém zařízení AESKULAP spol. s r.o. a pro rozhovor jsem si zvolila sociální pracovnici Domova důchodců sv. Zdislavy. Je to osoba z velké skupiny sociálních pracovníků, se kterou jsem řadu let v kontaktu. Naše komunikace se týká především předávání si žádostí klientů o umístění z našeho zařízení právě do Domova, společná účast na sociálním šetření klientů, kteří byli zařazeni do pořadníku uchazečů v Domově. Často spolu konzultujeme určité problémy, týkající se sociální práce apod. Byla seznámena se skutečností, že obsah rozhovoru a zpracování jí poskytnutých informací je zcela důvěrné a vše bude využito pouze k účelu mé absolventské práce.
24
5.3 Metoda zpracování
Pro svůj průzkum jsem zvolila formu rozhovoru, který se používá jako jedna ze základních výzkumných metod. Rozhovor je technika, která spočívá v dotazování. Prostřednictvím zvolených otázek se dovídáme o jednotlivých dílčích jevech na základě odpovědí respondenta jakožto zkoumané osoby. Rozhovor jsem si zvolila i především proto, že osobní kontakt je mi bližší než forma anonymních dotazníků. Nepřipadají mi pro mě samotnou těžké a složité, ale, nelze z nich vysledovat přímou reakci nebo chovaní dotazovaného. V rozhovoru jsem použila čtrnáct otevřených otázek, které jsem se snažila formulovat srozumitelně. Kladeny byly tak, aby mi dané odpovědi umožnily získat potřebné informace k porovnání mého výzkumu a tak stanovení cíle mé absolventské práce.
Odpovídat budu já samotná jakožto sociální pracovnice
zdravotnického zařízení AESKULAP spol. s r.o. a sociální pracovnice Domova důchodců sv. Zdislavy.
25
5.4 Zdravotnické zařízení AESKULAP spol. s r.o.
Jedná se o zdravotnické zařízení, které poskytuje zdravotní a sociální služby. Ze zdravotních služeb se jedná o následnou péči typu LDN a sociální služby jsou zde poskytovány podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách. Jedná se tedy o sociální lůžka.
AESKULAP spol. s r.o. poskytuje léčebnou péči, komplexní ošetřovatelskou péči a rehabilitační péči.
Cílem pobytu v našem zařízení je zlepšení zdravotního stavu, mobility a soběstačnosti tak, aby se pacient mohl vrátit do domácího prostředí nebo sociálního zařízení a udržet na co nejdelší dobu stávající stav u nevyléčitelně nemocných. Cílem je také především zajistit komfort a důstojné podmínky v závěrečné fázi života bez fyzického a psychického utrpení.
Dále se Léčebný ústav Červená Voda se zaměřuje na doléčení pacientů po traumatologických a ortopedických operacích, po akutních interních a neurologických příhodách a samozřejmě zajišťujeme péči o dlouhodobě nemocné pacienty s programem prevence a léčby dekubitů a kondiční rehabilitace, péče o rozsáhlé bércové vředy a diabetické komplikace na dolních končetinách. Při léčbě uvedených defektů používáme moderní koncepci tzv. vlhkého hojení ran.
26
Součástí Léčebného ústavu v Červené Vodě jsou i tzv. sociální lůžka. Podle terminologie zákona o sociálních službách (108/2006 Sb.) se jedná o „Sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení“.
V praxi to znamená, že se setkáváme často s případem, kdy se zdravotní stav pacienta, zlepší natolik, že pomine důvod jeho další hospitalizace. Pacient by mohl být propuštěn domů. Jsou případy, kdy toto však možné není například z důvodu absence rodiny, nebo se rodina nemůže o klienta starat či se starat nechce. Dalším případem může být nedostupnost podpůrné služby v místě bydliště (domácí péče).
Cílovou skupinou uživatelů těchto služeb jsou osoby, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny obejít se bez pomoci jiné osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení do doby než je uživatelům:
zajištěno poskytování pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb (např. Domovy pro seniory, Ústavy se zvláštním režimem, Stacionáře apod.)
zabezpečena pomoc osobou blízkou mimo zdravotnické zařízení, popřípadě zajištění terénních sociálních služeb (např. Home care, Pečovatelská služba apod.)
Oddělení sociálních lůžek
27
5.4.1 Současnost zdravotnického zařízení AESKULAP spol. s r. o.
AESKULAP spol. s r. o. poskytuje v současné době ošetřovatelskou a rehabilitační péči dlouhodobě nemocným. Zařízení disponuje sto lůžky následné péče a osmi lůžky sociální pobytové služby (od roku 2007 byla kapacita tzv. sociálních lůžek postupně snižována na stávajících osm sociálních lůžek).
Dále pak zdravotnické zařízení
poskytuje rehabilitaci, která je dostupná pro pacienty následné péče, ale i pro širokou veřejnost. Za zmínění stojí určitě informace, že věková struktura klientů v zařízení AESKULAP spol. s r.o. není pevně stanovena. Klienti jsou přijímání na základě doporučení praktického lékaře nebo jiného zdravotnického zařízení (akutní lůžka, psychiatrická léčebna, rehabilitační ústav atd.) V přízemí hlavní budovy, kde je v prvním patře lůžkové oddělení, jsou i soukromé ambulance, jako je například chirurgická, interní a urologická ambulance, ambulance ortopedie, diabetologická poradna a má zde zázemí i rtg oddělení.
28
5.5 Domov důchodců sv. Zdislavy – poskytovatel sociálních služeb
Zařízení poskytuje základní zdravotnickou a veškerou ošetřovatelskou péči, celoroční ubytování a stravování. Kapacita domova je v současné době 150 obyvatel. Velice mě zaujal historický vývoj v souvislosti právě s kapacitou lůžek. Při založení domova důchodců v roce 1951 disponovalo zařízení pouze 16 lůžky. Docházelo k menším stavebním úpravám a kapacita tak byla navýšena na 48 lůžek. V roce 1960 probíhala rozsáhlejší rekonstrukce domova a celková kapacita tak byla zvýšena na 104 obyvatel. Další velkou rekonstrukcí prošla hlavní budova v roce v roce 1975, kdy byla dokončena při generální opravě střechy přístavba třetího poschodí a lůžkového výtahu. Počet obyvatel se tak zvýšil na konečných 146 obyvatel. Výstavba, vylepšování vzhledu a modernizace domova stále pokračuje i v současné době a to tak, aby byl skutečným domovem pro své obyvatele. Posláním domova pro seniory Domov důchodců sv. Zdislavy v Červené Vodě je poskytovat v nepřetržitém provozu pobytové, sociální, ošetřovatelské a zdravotní služby v rozsahu individuálně stanovených potřeb pro osoby, vyžadující pravidelnou podporu jiných osob převážně při zvládání běžného denních činností, zachování běžného způsobu života, na který byli zvyklí a kontaktu s ostatními lidmi v blízkém okolí. Cílem je neustále zvyšovat spokojenost obyvatel s poskytovanými službami, podporovat je individuálně v aktivním řešení jejich nepříznivé situace s ohledem na
29
lidskou důstojnost a zachování, popřípadě obnovení jejich přirozených společenských vazeb.
Cílovou skupinou jsou senioři a osoby se zdravotním postižením. Věková struktura klientů: mladší senioři (65 – 80 let), starší (nad 80 let).
Domov důchodců tvoří skupina tří velkých budov, v zadní části se nachází zahrada. Všechny budovy jsou vybaveny výtahy a jsou spojeny nadzemními krytými chodbami, takže lze bez problémů přecházet z jedné budovy do druhé.
Volný čas v domově tráví obyvatelé podle svých zájmů a zálib. V domově jsou prostory umožňující obyvatelům tyto záliby a zájmové činnosti realizovat. O vyplnění volného
30
času obyvatel se starají pověření pracovníci. Odpočívat mohou v prostorách domova upravených jako společenské místnosti. Jsou jim k dispozici společenské hry a knihovna. Mohou se zabývat i svými oblíbenými ručními pracemi. Občas jsou pořádány i výstavy těchto prací pro širší veřejnost. Pro zpestření života obyvatel pořádá vedení domova i společné akce a programy. Domov navštěvují kulturní a hudební soubory i jednotliví umělci se svým programem. Obyvatelé se zúčastňují i společenských a kulturních akcí v Červené Vodě a okolí. Domov vychází vstříc i duchovním potřebám obyvatel. Jednou týdně jsou v domově římskokatolické bohoslužby. Obyvatelé mohou navštěvovat kostel v obci. Kněz na požádání navštíví obyvatele v domově.
31
5.6 Vyhodnocení průzkumu
Jak jsem již zmínila, cílem mého průzkumu bylo v řízeném rozhovoru zjistit rozdíly v práci sociálního pracovníka ve zdravotnickém zařízení a v sociální práci sociálního pracovníka v zařízení sociálních služeb. Z důvodu anonymity ale i lepšího přehledu je sociální pracovník zdravotnického zařízení AESKULAP spol. s r.o. označen číslem 1 a sociální pracovník Domova důchodců sv. Zdislavy je označen číslem 2. Na každou otázku odpověděli vždy oba respondenti.
Výzkumná otázka č. 1: Délka praxe na sledovaném místě: Výzkumem bylo zjištěno, že respondent 1 pracuje ve zdravotnickém zařízení od roku 2005, to znamená jedenáctý rok. Respondent 2 pracuje v sociálním zařízení od roku 2008, tedy 8 let.
Výzkumná otázka č. 2: Hlavní náplň práce: Otázka byla zodpovězena oběma respondenty. Hlavní náplní práce respondenta číslo 1 je každodenní zjišťování sociální anamnézy u nového klienta, jednání s orgány veřejné správy a rodinami klientů. Velkou část dne věnuje práci s finančními prostředky klientů, které denně jako pověřená osoba zdravotnického zařízení přebírá. Náplní práce respondenta číslo 2 je evidence Žádostí, uzavíraní Smlouvy s novým obyvatelem, vyhodnocování individuálních plánů, jednání se zájemcem, pomoc obyvatelům při žádosti o přiznání či zvýšení příspěvku na péči.
32
Výzkumná otázka č. 3: Specifika práce: Respondentem číslo 1 byla odpovědí na tuto otázku skutečnost, že v současné době je to především práce papírová, tzn. s dokumenty a žádostmi o umístění klientů do jiných zařízení jako jsou sociální zařízení, azylové domy, ubytovny. Respondent číslo 2 vidí svá specifika především ve vyřizování písemností i práci s obyvateli.
Výzkumná otázka č. 4: Hlavní činnost v pracovní době: Respondent číslo 1 na tuto otázku odpovídá, že v posledních třech letech jej zaměstnává spíše agenda (vyplňování žádostí apod.) Respondenta číslo 2 nyní také zaměstnává spíše agenda (příjem žádostí).
Výzkumná otázka č. 5: Příjem nových žádostí: U respondenta číslo 1 k žádným evidencím žádostí o přijetí nového klienta do zdravotnického zařízení nedochází. Jelikož jde o zdravotnické zařízení, příjmy nových klientů jsou v kompetenci primáře oddělení a vrchní sestry. Na otázku číslo 5 odpověděl sociální pracovník sociálního zařízení, že se o Evidenci nových Žádostí stará právě on. Žádostí eviduje písemně a následně je zapisuje do programu IS Cygnus.
33
Výzkumná otázka č. 6: Postup při přijetí nové žádosti: Opět na otázku odpověděli obě dotazované strany. Za zdravotnické zařízení respondent číslo 1 odpověděl, jak již v předchozí odpovědi, že žádosti ohledně přijetí nového klienta není evidováno. Evidují se pouze žádosti o přijetí na lůžko sociální. Výzkumem u respondenta číslo 2 bylo zjištěno, že každá Žádost, která je doručena, přechází do rukou vrchní sestry a smluvního lékaře. Pokud nedojde k žádné kontraindikaci k přijetí, provede sociální pracovník šetření a zjistí, zda Žadatel opravdu patří do jejich zařízení.
Výzkumná otázka č. 7: Kumulace pracovních činností: Z odpovědi respondenta číslo 1 bylo zřetelné, že nabývá dojmu, že práci sociálního pracovníka nevykonává. Pocity jsou takového charakteru, že spíše supluje práci účetní, nebo administrativní pracovnice, nikoli sociálního pracovníka. Respondent číslo 2 zastává názoru, že provádí práci čistě sociálního pracovníka.
Výzkumná otázka č. 8: Charakteristika nejčastěji přijímané cílové skupiny: Na danou otázku odpověděli opět oba respondenti. Respondent číslo 1 na tuto otázku odpověděl, že klienti jsou do zařízení překládáni z jiných zdravotnických zařízení, velmi často z urgentních příjmů. Dále klienti přicházejí ze sociálních zařízení, z azylových domů pro zhoršení zdravotního stavu, po úrazech či zlomeninách, k rehabilitaci a následnému doléčení. Respondent číslo 2 na výzkumnou otázku odpověděl, že se toto nedá přesně určit, ale nejčastější větší počet klientů bývá z různých zdravotnických zařízení.
34
Výzkumná otázka č. 9: Zastupitelnost v případě nemoci, dovolené: Výzkumem bylo zjištěno, že respondent číslo 1 má za sebe adekvátní zástup v případě čerpání své dovolené a to pouze v přebírání korespondence pro klienty zdravotnického zařízení. Vstup do trezoru zařízení je po dobu nepřítomnosti sociální pracovnice zcela omezen. Všechna ostatní práce tak čeká na návrat sociálního pracovníka.
Respondentka číslo 2 uvedla, že v některých částech práce za sebe adekvátní zástup v případě pracovní neschopnosti či dovolené má, jiná pak čeká na jeho návrat do pracovního procesu.
Výzkumná otázka číslo 10: Průměrná délka pobytu klienta v zařízení: Výzkumem bylo zjištěno, že v zařízení respondenta číslo 1 není délka pobytu striktně stanovena. Délka hospitalizace na zdravotním lůžku je závislá právě na zdravotním stavu klienta a na rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Sociální pracovnice zároveň odpověděla, že u klientů, kde již pominul důvod k pobytu a mohli by se tak vrátit do domácího prostředí, není toto často možné. Velká část klientů čeká například na uvolnění místa v sociálním zařízení, kam jim respondent číslo 1 pomáhá s vyplněním a odesláním žádostí, případně urguje jejich nástup. Jiní klienti mnohdy čekají na uvolnění místa například na ubytovně či v azylovém domě. Někteří klienti využívají i sociálních lůžek, kterými zdravotnické zařízení disponuje. Respondent číslo 2 uvedl, že délku pobytu jednotlivých obyvatel nesleduje a tento údaj nelze určit. Několik obyvatel v Domově žije dlouhá léta, jiní pouze několik měsíců.
Výzkumná otázka číslo 11: Spolupráce s rodinami: Daná otázka byla opět zodpovězena oběma respondenty. Výzkumem bylo zjištěno, že ve zdravotnickém zařízení respondenta číslo 1, bývá spolupráce s rodinami klientů dobrá. Jde o případy, kdy klient rodinu má a sdělí na ni kontakt. Velká část klientů prý ale 35
nikoho nemá a řešení situace a pomoc je potom mnohem složitější. Respondent číslo 1 také uvedl, že narůstá stále více případů, kdy klient o své hospitalizace ve zdravotnickém zařízení nechce nikoho informovat. Tuto skutečnost udává při přijetí písemně, do informovaného souhlasu klienta s hospitalizací. Respondent číslo 2 uvedl, že spolupráce s rodinami je v jejich zařízení převážně dobrá a to především u nově nastupujících obyvatel. Zde prý spolupracuje rodina ochotně.
Výzkumná otázka číslo 12: Práce s dokumenty nebo aktivizační činnosti: Cílem této výzkumné otázky mělo být zjištění, zda by oba respondenti, pokud by jim byla možnost výběru nabídnuta, pracovali raději s papíry, žádostmi, dokumenty, nebo zda by dali přednost přímému kontaktu s lidmi prostřednictvím například aktivizačních činností. Respondent číslo 1 uvedl, že by se chtěl jako sociální pracovník po dobu dne věnovat spíše přímému kontaktu s lidmi. Přímé setkávání s lidmi respondenta číslo 1 naplňuje více. Dokonce by v případě nabídky volil i pozici aktivizačního pracovníka. Samozřejmě respondent uznává, že i sociální pracovník musí pracovat s nejrůznějšími dokumenty či žádostmi. Má pocit, že v současné době ve svém zařízení supluje spíše účetní či pokladní. Respondent číslo 2 by volil obě možnosti. Práci s papíry, ale zároveň se svými obyvateli a to tak, aby práce byla vyvážená. S respondentem číslo 1 se shodl na tom, že vyřizování žádostí a dalších dokumentů je nezbytné a důležité, ale po přijetí nového obyvatele by se s ním chtěla setkávat i jinak, než jen u řešení papírových záležitostí. Respondent by si chtěl s obyvateli normálně popovídat, mít na ně dostatek času.
Výzkumná otázka číslo 13: Syndrom vyhoření: Tato výzkumná otázka měla zjistit, zda se oba respondenti za dobu své praxe se syndromem vyhoření setkali či ne. Respondent číslo 1 odpověděl, že se sám často přistihl, že k vyhoření nebylo daleko. Situace byly převážně spojeny s častými příjmy klientů a
36
zároveň například s rychlými překlady či propuštěními těchto klientů. Ve zdravotnickém zařízení je bohužel spousta klientů i v terminálním stavu. Zde je zvlášť třeba velké trpělivosti a empatie s nemocnými. Respondent číslo 1 také naznačil, že občas byl pro něj velký problém oddělit práci od rodiny. Respondent číslo 2 odpověděl, že se se syndromem vyhoření nesetkal. Dokáže rozeznat, kdy je potřeba jít se od papírů odreagovat právě mezi obyvatele a především se sociální pracovník naučil, nebrat si práci domů.
Výzkumná otázka číslo 14: Supervize: Výzkumem této otázky bylo, zda v zařízení respondentů probíhá či proběhla supervize. Respondent číslo 1 se se supervizí doposud nesetkal a nemůže tak posoudit, zda by mohla být pro jeho práci přínosná. Možnosti setkat se se supervizorem by se nebránil. Má pocit, že by díky supervizi mohl zjistit, co dělá ve své práci špatně a mohla by být pro respondenta číslo 1 přínosem. Respondent číslo 2 supervizi ve svém zařízení absolvoval, ale efekt či přínos ze supervize nezaznamenal. Návrhy řešení problémů supervizora připadaly respondentovi číslo 2 jako velice nepraktické.
37
6 DISKUZE
Má absolventská práce byla zaměřena na srovnání výkonu sociální práce ve zdravotnickém a sociálním zařízení. Téma jsem si vybrala na základě své pozice sociální pracovnice ve zdravotnickém zařízení, kde již jedenáctý rok pracuji. Jelikož velmi často spolupracuji s nejrůznějšími zařízeními sociálních služeb v blízkém i širším okolí, chtěla jsem zjistit rozdílnosti v náplni práce, každodenní činnosti a tím pádem porovnat výkon sociální práce v obou zařízeních. K porovnání výše jmenovaného jsem si zvolila sociální pracovnici Domova důchodců sv. Zdislavy v Červené Vodě. V teoretické části jsem zmínila základní pojmy, či terminologie jako je stáří a stárnutí, demografická charakteristika stáří, faktory, které ovlivňují urychlování či naopak zpomalování stárnutí, zmíněny byly i zvláštnosti vyššího věku a nejčastější problémy či choroby ve stáří.
Vzhledem k mé momentální pracovní pozici a výběru tématu
absolventské práce bylo nastíněno fungování zdravotnického systému a sociálních služeb a byla popsána i pracovní náplň a činnost sociálního pracovníka, včetně profesních požadavků na výkon této pracovní pozice a dalšího vzdělávání. Obsahem praktické části bylo představit zdravotnické zařízení AESKULAP spol. s r.o. v Červené Vodě, kde v současné době pracuji a zároveň představit zařízení, které poskytuje sociální služby v Červené Vodě, Domov důchodců sv. Zdislavy. součástí
Hlavní
praktické části byl rozhovor mezi mnou a sociální pracovnicí Domova
důchodců sv. Zdislavy. Na základě kladených otázek a jejich odpovědí jsem došla k přesvědčení, že právě já sama, práci sociálního pracovníka asi zcela nevykonávám. Základem je dle mého názoru především rozdíl v pracovní náplni nás obou. V Domově je to převážně práce spojená s přijímáním a evidencí žádostí, jednání s klientem o službu a navazující uzavírání Smlouvy s novým obyvatelem. Dále jde o účast na vyhodnocování individuálních plánů klienta, případně pomoci obyvatelům Domova s vyplňováním žádostí o přiznání či podávání návrhu na zvýšení příspěvku na péči. V mém případě je to každodenní jednání s novým klientem, zjišťování jeho sociální anamnézy, jednání s
38
rodinou. Velkou část dne mi zabere přebírání financí hospitalizovaných klientů, které je zároveň spojené s vydáváním hotovostí či jejich ukládáním. Zapomněla jsem podotknout, že než jakoukoli hotovost na poště převezmu, předchází tomu jednání s klientem přímo u lůžka, kdy mi dotyčný klient musí udělit písemný souhlas s dispozičními pravomocemi ohledně například jeho důchodu. Při specifikaci své náplně práce jsme se shodli na skutečnosti, že dříve jsme měli více času na přímý kontakt s klienty. V současné době nás obě zahlcuje papírová práce a evidence potřebných žádostí či dokumentů a tím pádem nás zaměstnává spíše agenda než samotná práce s klienty, obyvateli. Ve zdravotnickém zařízení nejsou evidovány žádosti k přijetí na lůžko následné péče. Příjem klienta si řídí vedení zařízení samotné (primář oddělení ve spolupráci s vrchní sestrou). V Domově se o evidenci každé nové žádosti stará sociální pracovník, který žádosti zpracovává a vede o nich V dotazované otázce, zda obě provádíme čistě práci sociálního pracovníka zazněla odpověď sociální pracovnice Domova, že ano. Má odpověď zní, že dle mého názoru práci sociálního pracovníka nevykonávám. Převážnou část dne strávím agendou, která je spojena s financemi, papíry a dokumenty. Velký rozdíl vidím také v tom, že do Domova přicházejí klienti – potencionální obyvatelé již k trvalému pobytu. Do zdravotnického zařízení přicházejí klienti, pacienti z nejrůznějších zdravotních důvodů, kteří se ale záhy velmi obměňují. Po úspěšné léčbě odcházejí do domácí prostředí, nebo jim zajišťuji adekvátní a odpovídající bydlení a to především tehdy, kde dochází k absenci rodiny. Vzhledem k hmotné odpovědnosti, kterou mám ve zdravotnickém zařízení jako sociální pracovnice podepsanou, nemám za sebe v případě dovolené adekvátní zástup. Trezor je tak po dobu mé nepřítomnosti nepřístupný. Shodli jsme se se sociální pracovnicí Domova, že určitý okruh práce na nás čeká po návratu z dovolené či pracovní neschopnosti k dořešení, vyřízení. Co se týče délky hospitalizace, na oddělení následné péče, je rozhodující zdravotní stav klienta, případně o délce hospitalizace rozhoduje ošetřující lékař. V Domově žijí obyvatelé zpravidla dlouhá léta. Někteří jsou zde ale pouze několik měsíců. Mají možnost, kdykoli pobyt v Domově důchodců ukončit.
39
Spolupráce s rodinou je někdy ve zdravotnickém zařízení složitá. Z mé praxe mohu potvrdit, že většina klientů žije samá, je zde absence rodiny, případně žádám a rodinu kontaktuji o pomoc já. Spolupráce s rodinou ze strany sociální pracovnice Domova důchodců je převážně dobrá, rodina je ochotna spolupracovat. Pokud bychom si měli vybrat, zda bychom dali přednost práci s dokumenty nebo naopak volit přímý kontakt s lidmi, víceméně jsme se na názoru shodli. Sociální pracovnice Domova by uvítala mít možnost se se svými obyvateli setkávat i jinak, než pouze při řešení uzavírání smlouvy a náležitostí, souvisejících s příjmem nového obyvatele. Jejím přáním by bylo popovídat si a mít na obyvatele dostatek času. Toto chybí i mě právě ve zdravotnickém zařízení, kde při denním pracovním nasazení na toto nenacházím čas. Chybí mi byť chvilička, kdy bych mohla klienta potěšit úsměvem, milým slovem, pochopením, nebo kontaktem prostřednictvím vyslechnutí jeho osobního problému, jeho starostí. Sociální pracovnice Domova se nedostala při svém zaměstnání do fáze syndromu vyhoření. Dokáže se ve chvíli vypětí odreagovat, zajít mezi lidi, načerpat sílu a poté pokračovat ve své práci. Já osobně, až poslední dobou se učím oddělovat pracovní problémy od rodiny. Snažím se zavírat při odchodu z práce kancelář a starosti a problémy klientů nechat uzamčené v místnosti, kam se ráno vrátím. Domnívám se, že se mi podařilo najít rozdíly ve výkonu sociální práce sociálního pracovníka ve zdravotnickém a sociálním zařízení a cíl mé absolventské práce byl tak naplněn.
V průzkumu, který byl cíleně veden za účelem zjištění rozdílu výkonu sociální práce ve zdravotnickém zařízení a v zařízení sociálních služeb bylo zjištěno, že ačkoli obě zařízení mohou navenek vypadat hodně podobně, velmi záleží na vnitřní struktuře a organizaci, zejména pak na pracovní náplni sociální pracovníka, od které se odvíjí veškeré kompetence vykonávaných činností.
40
ZÁVĚR Tématem mé absolventské práce bylo srovnání výkonu sociální práce ve zdravotnickém a sociálním zařízení. Pro toto téma jsem se rozhodla z důvodu své vykonávané pozice sociální pracovnice ve zdravotnickém zařízení. V rámci spolupráce s ostatními subjekty, které poskytují sociální služby a vzhledem ke svým zájmům a schopnostem jsem chtěla porovnat či najít rozdíly v sociální práci v obou zařízeních.
Teoretická část vymezila pojmy jako je stáří a stárnutí, demografická charakteristika stáří, faktory, které ovlivňují urychlování či naopak zpomalování stárnutí, zmíněny byly i zvláštnosti vyššího věku a nejčastější problémy či choroby ve stáří. Vzhledem k mé momentální pracovní pozici a výběru tématu absolventské práce jsem stručně popsala fungování zdravotnického systému a sociálních služeb. Součástí teoretické části byla pracovní náplň a činnost sociálního pracovníka, včetně profesních požadavků na výkon této pracovní pozice a dalšího vzdělávání.
Praktická část mé absolventské práce obsahovala rozhovor se sociální pracovnicí Domova důchodců v Červené Vodě. Na základě položených otázek a získaných odpovědí jsem došla k závěru, že výkon sociální pracovnice je zcela odlišný od té mé. Vzhledem k tomu, že v oblasti sociálních služeb dochází v posledních letech k výrazným změnám, zejména v přístupu k uživatelům sociálních služeb a v používaných metodách sociální práce. Zdravotnické zařízení má primárně léčit a od toho se odvijí i sociální práce. Sociální práce je dynamičtější a není tak stereotipní. V zařízení sociálních služeb jsou klienti zpravidla delší dobu, než ve zdravotnickém zařízení, což bych řeka, že je jeden z hlavních rysů odlišné práce. Mezi další faktory, patří velikostí zařízení, počet sociálních pracovnic, cílová skupina klientů, lokalita a pod. Především však záleží na náplni práce, co má sociální pracovnice na starosti. I kdyby se porovnávala dvě stejná zařízení, vždy by byla náplň jiná. Jako hlavní přínos této práce vidím fakt, že práce sociálních pracovnic je čím dál tím důležitější . Sociální práce je především o lidech, a ne o papírech. Dobrá sociální práce vychází především z praxe a intuitivního jednání. Ať
41
už je sociální práce vykonávána v jakém koliv typu zařízení, vždy má jeden společný rys, a to práci s lidmi.
42
ZUSAMMENFASSUNG
Der Vergleich der Leistung des Sozialarbeiters on gesundhetlichen und sozialen Einrichtungen Als Thema meiner Absolventenarbeit habe ich der Vergleich der Leistung des Sozialarbeiters in gesundheitlichen und sozialen Einrichtungen. Ich arbeite schon das elfte Jahr in unserem kleinen Land in einem Krankenhaus. Ich arbeite hier gerade als Sozialarbeiterin in der Sektion der Pflege. Wir disponieren über einhundertzehn Betten und über acht sozialen Betten. Ich möchte mich vor allem mit den Unterschieden in gesundheitlichen und sozialen Einrichtungen beschäftigen. Oft ist es ein sehr komplizierter Prozess, den Klienten in einer weiteren sozialen Einrichtung zu unterbringen. Viele unsere Klienten sind Obdachlosen, die auf die Straße zurückgehen und unsere Hilfe ablehnen oder nicht annehmen. Dank meiner Arbeit habe ich auch Möglichkeit als Begleitung der Klienten oder auf verschiedene Seminare oder der Schulungen viele Einrichtungen zu besuchen und zu sehen. Diese Tema anspricht mich auch vor allem an, weil ich mir nicht vorstellen kann, dass ich in meinem Leben andere Arbeit als mit Leuten machen können werde. Ich mag zum Beispiel gerade mit Senioren singen, spazieren, Sport treiben, lesen, oder auch zum Beispiel malen, oder etwas bilden (schaffen). Das Hauptziel meiner Absolventenarbeit ist wirklich der Vergleich die Leistung Sozialarbeit. Im theoretischen Teil stelle ich unsere Gesundheitseinrichtung vor, in dem ich arbeite. Weiter stelle ich auch das Altersheim vor, mit dem ich die Sozialarbeit vergleiche. Ich widme mich auch mit Begriffen wie Alter, Senior, Probleme in Alter. Der praktische Teil enthält den Vergleich der Leistung des Sozialarbeiters in gesundheitlichen und sozialen Einrichtungen und das zum Beispiel mit Hilfe des Arbeitsinhallts oder mit Gesprächen mit weiteren Arbeitern oder Senioren.
43
Schlüsselwort: der Vergleich, gesundheitlichen Einrichtungen, sozialen Einrichtungen, Alter, Senior, Sozialarbeiters.
44
BIBLIOGRAFIE
Monografie
1. HOLMEROVÁ, I. a spol., Vybrané kapitoly z gerontologie. 1 vyd. Praha: Portál, 2003, 168 s. ISBN 80-86541-12-6 2. JAROŠOVÁ, D. Úvod do komunitního ošetřovatelství. 1 vyd. Praha: Grada, 2007, 99 s. ISBN 978-802-4721-507 3. NĚMEC, J. Principy zdravotního pojištění. 1.vyd. Praha: Grada, 2008, 240 s. ISBN 978-802-4726-281 4. SEIFERT, B. Primární péče. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 156 s. ISBN 80-2460883-9 5. KUZNÍKOVÁ I., Sociální práce ve zdravotnictví, 1 vyd. Praha: Grada, 2007, 224 s. ISBN 978-80-247-3676-1 6. HOLASOVÁ V., Kvalita v sociální práci a sociálních službách, 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 160 s. ISBN 978-80-247-4315-8 7. MATOUŠEK, O., Základy sociální práce, 1. vyd. Praha: Portál, 2012, 310 s. ISBN 978-80-262-0211-0 8. MATOUŠEK, O., Sociální služby – Legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 1 vyd. Praha: Portál, 2011, 200 s. ISBN 978-80-262-0041-3 9. Materiál ke konferenci Standardy sociálních služeb, MPSV, 2000 10. Kvalita ve službách a její hodnocení, materiály ze semináře konaného dne 17.06.1997, Česká společnost pro jakost, 1997 11. Kvalita v Evropě – základ pro 21. století, vydáno u příležitosti Evropského týden kvality v České republice v roce 2000, Česká společnost pro jakost, 2000
45
Elektronické zdroje AESKULAP spol. s r.o., Dostupné z: www.aeskulap.cz Domov důchodců sv. Zdislavy. Dostupné z: www.domov-svzdislavy.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] Dostupné z:http://www.mpsv.cz/ Zákon. č. 108/2006 Sb. v platném znění Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb.
46
PŘÍLOHY
Rozhovor č. 1 Rozhovor č. 2 Informační leták AESKULAP spol. s r.o., Červená Voda Informační leták Domov důchodců sv. Zdislavy Červená Voda
47
Rozhovor s respondentem č. 1 – sociální pracovnice AESKULAP spol. s r.o. Otázka č. 1 Jak dlouho pracujete ve výše uvedeném zařízení? Ve zdravotnickém zařízení AESKULAP spol. s r.o. V Červené Vodě pracuji od roku 2005.
Otázka č. 2 Co je Vaší hlavní náplní práce? Mou hlavní náplní práce je prakticky každý den kontakt s novým klientem, zjišťování jeho sociální anamnézy, jednání s orgány veřejné správy, s rodinami klientů. Velkou část dne mi zaplní čas, strávený na místní poště, kde denně odesílám a přijímám korespondenci za celé zařízení a jako pověřená osoba zdravotnického zařízení přebírám i veškeré finanční hotovosti klientů (důchody, částky příspěvků na živobytí či mobilitu). Tyto finanční hotovosti denně důkladně eviduji, zapisuji, vyplácím klientům nebo je na základě písemné dohody s klientem ukládám na depozitní účet. Dále jsem klientům nápomocna s vyplňováním žádostí u nově přijatých klientů, u osob bez přístřeší je to hlášení o hospitalizaci na příslušné Úřady práce, pomoc s žádostmi o příspěvek na živobytí. Přesto, že jsme zdravotnické zařízení, je mnoho našich klientů lidmi bez přístřeší. Klienti se během krátké doby velmi často mění. Někteří odcházejí zpět do domácího prostředí, lidé bez přístřeší často odmítají pomoc a odcházejí zpět na ulici, nebo na ubytovnu, kterou mu k dalšímu bydlení seženu. Ostatní klienti jsou buď průběžně překládání do jiných zdravotnických zařízení a velká část klientů u nás na lůžku setrvává do doby, než je pro ně volné místo v zařízeních sociálních služeb. Případně jsou v rámci našeho zařízení přeloženi na sociální lůžko.
48
Otázka č. 3 Jaká jsou specifika Vaší práce? Řekla bych, že dříve jsem měla na přímou práci s klientem více času. Nyní je to převážně práce s dokumenty, žádostmi. V souvislosti s přijímáním finančních hotovostí je to i agenda, která je spojena s vedením depozitních účtů klientů. V případě úmrtí klienta v našem zařízení tuto skutečnost hlásím příslušnému orgánu (Okresnímu soudu) a případně postupuji i finanční hotovost a cennosti do dědického řízení. Tyto potom na základě rozhodnutí soudu vyplácím či předávám příslušné osobě. Na kontakt s klienty troufám si říci, mi tak nezbývá mnoho času.
Otázka č. 4 Zaměstnává Vás spíše agenda nebo práce v terénu? V posledních třech letech mě zaměstnává spíše agenda.
Otázka č. 5 Kdo má ve Vašem zařízení na starosti příjem nových žádostí, či jejich evidenci a jakým způsobem jsou žádosti evidovány? Do našeho zařízení na oddělení následné péče nejsou žádosti o přijetí nijak evidované. Příjmy klientů na naše oddělení si řídí primář a zároveň ošetřující lékař našeho zařízení ve spolupráci s vrchní sestrou oddělení. Žádosti o umístění na sociální lůžko eviduje má kolegyně, která je sociální pracovnicí pro oddělení sociálních lůžek.
Otázka č. 6 Jaký je postup ve Vašem zařízení při přijetí nové žádosti? Jak jsem již uvedla v předchozí odpovědi, postup pro přijetí žádosti k hospitalizaci nemáme, jelikož žádosti na lůžko následné péče neevidujeme.
Otázka č. 7 Vykonáváte práci čistě sociálního pracovníka nebo je Vaše práce kumulována? Když jsem zpracovávala teoretickou část své absolventské práce a následně zpracovávala odpovědi sociální pracovnice Domova důchodců sv. Zdislavy, připadá mi,
49
že práci sociálního pracovníka nevykonávám. Připadám, že převážnou část dne strávím přebíráním a počítáním finančních hotovostí, případně prací s papíry či dokumenty.
Otázka č. 8 Odkud k Vám nejčastěji klienti přicházejí? Do našeho zařízení se velmi často překládají klienti z jiných zdravotnických zařízení, často z urgentních příjmů. Při zhoršení zdravotního stavu jsou to i klienti ze zařízení sociálních služeb. Velká část klientů přichází na základě doporučení ošetřujícího lékaře z terénu (klienti bez přístřeší).
Otázka č. 9 Máte v případě Vaší nepřítomnosti (PN, dovolená) za sebe adekvátní zástup? Za celou dobu výkonu své pozice v tomto zařízení jsem nebyla na pracovní neschopnosti. Pokud čerpám dovolenou, snažím se ji vybírat v krátkých termínech, protože například do trezoru, kde jsou uloženy veškeré finanční hotovosti je vstup jiné osoby omezený. V některých částech práce zástup mám, a to v přebírání dopisů na poště. Ostatní agenda vždy čeká na můj návrat do pracovního procesu.
Otázka č. 10 Jaká je průměrná délka pobytu klienta ve Vašem zařízení? Délku hospitalizace na našem oddělení určuje zdravotní stav klienta, případně ošetřující lékař. Pokud lékař stanoví, že klient může být propuštěn a klient nemůže zpět do domácího prostředí, či nemá rodinu a adekvátní pomoc, lékař mě o této skutečnosti informuje a já se snažím klientovi nové bydlení najít, sehnat, zprostředkovat.
Otázka č. 11 Jaká je spolupráce s rodinou Vašich klientů? Pokud klient rodinu má a sdělí nám na ni kontakt, bývá spolupráce dobrá. Velká část klientů ale právě nikoho nemá. Zde je potom řešení sociální situace složitější a komplikovanější. Převažuje spíše varianta, že rodinu složitě o pomoc žádám já. Málokdy nás rodina kontaktuje jako první.
50
Otázka č. 12 Pokud byste si mohla vybrat, bavila by Vás spíše práce s papíry, dokumenty, žádostmi, nebo byste dala přednost přímému kontaktu s lidmi v terénu prostřednictvím aktivizačních činnosti apod.? Pokud bych si mohla opravdu vybrat, ráda bych jako sociální pracovnice opravdu svůj čas po dobu pracovního dne věnovala přímému kontaktu s lidmi. Budu se jako v úvodu opakovat, že vzhledem ke svým zájmům a praxi již ze střední školy, přímé setkání s lidmi mě naplňuje více. Samozřejmě, že papírová práce je také velmi důležitá a nelze ji opomenout. Ale možná bych raději volila práci na pozici aktivizačního pracovníka, kde bych mohla s klienty malovat, tvořit z různých materiálů, organizovat pro ně určité akce, zazpívat si s nimi, případně využít svých hudebních nástrojů (piana, kytary, harmoniky), spoluúčastnit se na vycházkách, doprovodech a organizaci různých aktivit pro klienty. V poslední době mi připadá, že jsem spíše účetní či pokladní tohoto zařízení.
Otázka č. 13 Nezastihla jste se při výkonu své pracovní pozice, že by Vám hrozil syndrom vyhoření? Přiznám se, že asi ano. I v průběhu studia na VOŠ MILLS v Čelákovicích, kdy se ve spoustě předmětech tento pojem objevoval, jsem se často přistihla, že tuším, o čem je řeč. Sociální práce zde mi často připadá velmi náročná. Je potřeba velké trpělivosti a empatie. Zvláště pak ve věci, kdy určitý problém s klientem řešíte, vše je na dobré cestě, veškeré snahy a schopnosti byly vyčerpány a klient znenadání například odjede na revers domů, nebo řekne, že o pomoc nestojí. Je to opravdu spojeno i s častými propuštěními a příjmy nových klientů do našeho zařízení.
Otázka č. 14 Probíhá ve vašem zařízení supervize? Pokud ano, byla pro Vás přínosem? Bohužel v našem zařízení supervizi nemáme. Nemohu tak posoudit, jestli by mohla být přínosem či nikoli.
V určitých věcech by mě ale zajímaly návrhy řešení daného
51
problému, nebo to, jak mám při řešení dané věci postupovat. Možná bych zjistila, co ve své práci dělám špatně.
52
Rozhovor s respondentem č. 2 – sociální pracovnice Domov důchodců sv. Zdislavy Červená Voda
Otázka č. 1 Jak dlouho pracujete ve výše uvedeném zařízení? Od roku 2008, tedy 8 let.
Otázka č. 2 Co je Vaší hlavní náplní práce? Evidence
Žádostí,
uzavírání
Smlouvy
s novým
obyvatelem,
vyhodnocování
Individuálních plánů, jednání se zájemcem/žadatelem, pomoc obyvatelům při žádosti o přiznání či zvýšení PNP.
Otázka č. 3 Jaká jsou specifika Vaší práce? Dříve vyřizování písemností i práce s obyvateli. Nyní převážně vyřizování písemností – Žádosti, Standardy, pracovní postupy, apod.
Otázka č. 4 Zaměstnává Vás spíše agenda nebo práce v terénu? Nyní spíše agenda.
Otázka č. 5 Kdo má ve Vašem zařízení na starosti příjem nových žádostí, či jejich evidenci a jakým způsobem jsou žádosti evidovány? O Evidenci nových Žádostí se u nás v Domově stará sociální pracovník. Žádosti jsou evidovány v písemné formě v kanceláři sociálního pracovníka a následně přepsány adekvátní informace do programu IS Cygnus v počítači.
53
Otázka č. 6 Jaký je postup ve Vašem zařízení při přijetí nové žádosti? Když nám je Žádost doručena, dojde ke konzultaci vrchní sestry se smluvním lékařem, zda není nějaká kontraindikace k přijetí – např. závislosti atd. Poté sociální pracovník provede sociální šetření, aby se zjistilo, zda k nám Žadatel opravdu patří – zda se jeho nepříznivá sociální situace nedá vyřešit i jinou formou služby – např.: terénní, pečovatelskou, atd. Poté je zařazen do Evidence Žadatelů.
Otázka č. 7 Vykonáváte práci čistě sociálního pracovníka nebo je Vaše práce kumulována? Provádím práci sociálního pracovníka.
Otázka č. 8 Odkud k Vám nejčastěji klienti přicházejí? Nedá se přesně určit, ale větší procento bude z různých zdravotních zařízení.
Otázka č. 9 Máte v případě Vaší nepřítomnosti (PN, dovolená) za sebe adekvátní zástup? V některých částech práce ano (uzavírání Smlouvy, podávání informací o službě), jiná čeká na můj návrat (sociální šetření).
Otázka č. 10 Jaká je průměrná délka pobytu klienta ve Vašem zařízení? Tento údaj nesleduji, nelze určit. Několik obyvatel je zde dlouhá léta, jiní pouze několik měsíců.
Otázka č. 11 Jaká je spolupráce s rodinou Vašich klientů? Převážně dobrá. Hlavně s nově nastupujícími obyvateli je rodina ochotná spolupracovat.
54
Otázka č. 12 Pokud byste si mohla vybrat, bavila by Vás spíše práce s papíry, dokumenty, žádostmi, nebo byste dala přednost přímému kontaktu s lidmi v terénu prostřednictvím aktivizačních činnosti apod.? Ráda bych měla obě možnosti – aby práce byla vyvážená. Vyřizování Žádostí a dalších nezbytných dokumentů je důležitá, ale abych po přijetí nového obyvatele měla možnost se s ním setkávat i jinak, než jen u řešení nějakých papírových záležitostí. Mít možnost si normálně popovídat, mít na obyvatele dostatek času.
Otázka č. 13 Nezastihla jste se při výkonu své pracovní pozice, že by Vám hrozil syndrom vyhoření? Musím říci, že ne. Když je agendy moc, jdu chvíli mezi lidi, odreaguji se a pak pokračuji dál. Již ve škole VOŠ – nás učili nebrat si práci domů – to se mi převážně daří a protože si doma od práce odpočinu, žádné náznaky syndromu vyhoření na sobě nepozoruji – ani nikdo z mých blízkých.
Otázka č. 14 Probíhá ve vašem zařízení supervize? Pokud ano, byla pro Vás přínosem? Ano, supervizi máme, ale někdy mi připadá, že supervizor je úplně mimo realitu a jeho návrhy řešení problémů jsou nepraktické a spíše mně jeho přístup rozčiluje, než aby mi pomohl.
55
Informační leták AESKULAP spol. s r.o., Červená Voda
56
57
Informační leták Domov důchodců sv. Zdislavy Červená Voda
58
59
60
61
