Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice
VOLNOČASOVÉ AKTIVITY SENIORŮ SE ZAMĚŘENÍM NA REGION V LYSÉ NAD LABEM
Sociální práce
Vedoucí práce: Mgr. Alena Bicanová Vypracovala: Jaroslava Maximovičová
Čelákovice 2014
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.
---------------------------------------
V Lysé nad Labem, 9. května 2014
Jaroslava Maximovičová
1
Poděkování Ráda bych poděkovala paní Mgr. Aleně Bicanové za vedení absolventské práce, za připomínky, cenné rady a podporu, kterou mi v průběhu zpracování této práce poskytla.
2
Obsah Obsah .......................................................................................................................3 Úvod .........................................................................................................................5 1 Cíle absolventské práce ..........................................................................................6 1.1 Hlavní cíl: .........................................................................................................6 1.2 Dílčí cíle: ..........................................................................................................6 2 Teoretická část .......................................................................................................7 2.1 Specifikace stáří ...............................................................................................7 2.2 Stárnutí ...........................................................................................................9 2.3 Změny ve stáří .................................................................................................9 2.3.1 Biologické změny ve stáří ............................................................................... 9 2.3.2 Psychické změny ve stáří .............................................................................. 11 2.3.3 Sociální změny ve stáří ................................................................................. 11 2.3.4 Emoční změny ve stáří .................................................................................. 12 2.4 Rizika spojená se stářím ................................................................................. 12 2.4.1 Samota a izolovanost ................................................................................... 12 2.4.2 Zdravotní potíže a onemocnění ve stáří ....................................................... 13 2.4.3 Násilí na seniorech ....................................................................................... 15 2.4.4 Postavení seniorů ve společnosti ................................................................. 17 2.4.5 Ageismus ...................................................................................................... 17 2.5 Péče o staré lidi v historii a dnes .................................................................... 18 2.5.1 Péče o staré lidi v historii ............................................................................. 18 2.5.2 Novodobá péče o seniory............................................................................. 20 2.5.3 Zdravotní a sociální péče o seniory .............................................................. 21 2.5.3.1 Zdravotní péče o seniory ........................................................................... 21 2.5.3.2 Sociální péče o seniory .............................................................................. 22 2.5.4 Sociální služby a dávky ................................................................................. 22 2.5.4.1 Sociální služby............................................................................................ 22 2.5.4.2 Sociální dávky a příspěvky ......................................................................... 24 2.6 Příprava na stáří ............................................................................................ 25 2.7 Možnosti trávení volného času v seniorském věku ......................................... 27 3
2.7.1 Volný čas ....................................................................................................... 27 2.7.2 Tradiční volnočasové aktivity ....................................................................... 28 2.7.3 Aktivizace seniorů a aktivizační přístupy ...................................................... 29 2.7.4 Vzdělávání seniorů ....................................................................................... 32 2.7.4.1 Celoživotní vzdělávání ............................................................................... 33 2.7.4.2 Univerzity volného času ............................................................................ 34 2.7.4.3 Akademie třetího věku (A3V) .................................................................... 34 2.7.4.4 Univerzity třetího věku (U3V) .................................................................... 35 3 Praktická část ....................................................................................................... 38 3.1 Možnosti volnočasových aktivit pro seniory v Lysé nad Labem ....................... 38 3.1.1 Kluby důchodců ............................................................................................ 38 3.1.2 Univerzita volného času ............................................................................... 38 3.1.3 Volnočasové aktivity pořádané Domovem Na Zámku ................................. 39 3.1.4 Volnočasové aktivity pořádané CSZS Poděbrady o.p.s. ............................... 41 3.1.5 Kulturní a společenské akce v Lysé nad Labem ............................................ 42 3.1.6 Zájmové spolky a sdružení, které senioři také často navštěvují .................. 42 3.1.7 Kavárnička dříve narozených ........................................................................ 43 3.2 Dotazníkové šetření ....................................................................................... 44 3.3 Zhodnocení sběru dat .................................................................................... 44 4 Diskuse ................................................................................................................ 55 Závěr ...................................................................................................................... 57 Zusammenfassung .................................................................................................. 58 Bibliografie ............................................................................................................. 59 Seznam příloh ......................................................................................................... 62
4
Úvod Pro psaní absolventské práce jsem si zvolila téma „Volnočasové aktivity seniorů se zaměřením na region v Lysé nad Labem“. Hlavním důvodem výběru tématu je má profese. Jako pracovník v sociálních službách se každý den setkávám převážně se seniory, kteří tvoří největší část naší klientely. Z praxe vím, že je pro ně velmi důležité, jakým způsobem tráví svůj volný čas. Volný čas a jeho využití má velký vliv na kvalitu a prožívání jejich života. Ve vyšším věku dochází k určitým zdravotním problémům, a s tím jsou spjatá určitá omezení. Mohou to být například poruchy pohybového aparátu nebo smyslových orgánů, také výrazně ubývají fyzické síly. Tato omezení zásadně ovlivňují život starších lidí. Pokud senior nemá žádné smysluplné vyplnění svého volného času, může docházet k frustraci a depresím. Volnočasové aktivity a vhodná aktivizace je jednou z možností, jak pomoci ve zkvalitnění života.
Ve své absolventské práci se zaměřím na seniory, seniorský věk a možnosti trávení volného času ve vyšším věku. V teoretické části se budu zabývat problematikou stárnutí a stáří, přípravou na stáří, problémy, které se mohou ve vyšším věku vyskytnout a péčí o seniory ve srovnání minulosti a současnosti. Popíši volnočasové aktivity, možnosti vzdělávání seniorů, aktivizaci a aktivizační přístupy. Při vypracování teoretické části budu čerpat z odborné literatury, periodik a internetových zdojů. V praktické části se zaměřím na možnosti trávení volného času seniorů v Lysé nad Labem. Jakým způsobem tráví svůj volný čas a kterým rozvojovým činnostem se senioři věnují, zda se dále vzdělávají a jaká je dostupnost aktivizačních činností. V praktické části použiji údaje z terénu a dotazníkové kvantitativní šetření, které zpracuji a vyhodnotím.
5
1 Cíle absolventské práce 1.1 Hlavní cíl: Hlavním cílem absolventské práce je zaměřit se na problematiku stárnutí a stáří, zjistit možnosti a dostupnost rozvojových aktivit seniorů v regionu v Lysé nad Labem.
1.2 Dílčí cíle: Zhodnotit jakým volnočasovým aktivitám se nejvíce senioři věnují pomocí dotazníku pro kvantitativní výzkumné šetření.
6
2 Teoretická část
2.1 Specifikace stáří Pod pojmem stáří si každý z nás představí něco jiného, někdo si představuje vrásky, ztrátu krásy, nemoci, odchod do důchodu, ztrátu smyslu života, samotu, nebo také konec života. Většinou jsou to negativní představy, ale seniorský věk nepřináší pouze negativa, dá se prožít také velmi kvalitně. Záleží na samotném přístupu k životu, na přípravě na stáří, na zájmech a zálibách každého člověka.
Podle Junga má stáří značný smysl, představuje vrchol osobnostního rozvoje a zvládnutí této životní fáze je významným vývojovým úkolem.
Každý z nás se rodí s určitými dispozicemi a to, jak bude reagovat na situace ve svém životě, je ovlivněno jeho genetickými předpoklady, životními zkušenostmi i prostředím, ve kterém žije. Změny způsobené stářím se projevují v rovině tělesné, psychické i sociální. Jedná se o propojené systémy. V návaznosti na změny přichází nutnost hledat nový způsob života ve stáří. [DVOŘÁČKOVÁ, 2012, s. 11]
Člověk stárne od narození, ale každý z nás stárne trochu jiným způsobem. Někdo stárne rychleji a někdo naopak pomaleji. Když se podíváme na dnešní seniory a na seniory o několik desítek let zpět, je vidět velmi znatelný rozdíl. Jsou to rozdíly ve vzhledu, oblékání, v životním stylu, v péči o sebe samého. Je to dáno tím, že se životní podmínky lidí podstatně změnily.
Podle definice světové organizace je „stařecký věk neboli senescence obdobím života, kdy se poškození fyzických či psychických sil stává manifestní při srovnání s předešlými životními obdobími.“ [HAŠKOVCOVÁ, 2010, s. 20]
Stáří jako takové se dělí do určitých časových období. V odborné literatuře nalezneme mnoho dělení těchto časových období. Většinou jsou tato dělení podobná, i když
7
věkové hranice bývají různě posunuty. Pro porovnání uvádím několik možných dělení období stáří od různých autorů.
Marie Vágnerová dělí období stáří na:
Období starší dospělosti: 50-60 let
Období raného stáří: 60-75 let
Období pravého stáří: 75 a více let
Podle Světové zdravotnické organizace se stáří dělí na tři období:
60-74 let – rané stáří
75-89 let – vlastní stáří
90 let a více – dlouhověkost
Helena Haškovcová používá pro druhou polovinu lidského života toto členění: 45-59 let – střední, nebo též zralý věk 60-74 let – vyšší věk, nebo rané stáří 75- 89 let – stařecký věk, neboli sénium, vlastní stáří 90 let a výše – dlouhověkost
V souvislosti s věkem existují termíny kalendářní stáří (dané věkem člověka) a biologické stáří (podmíněné zdatností seniora, jeho vitalitou, zdravím). Kalendářní věk vůbec nemusí odpovídat věku biologickému. [MLÝNKOVÁ, 2011, s. 14]
Stáří se dále dělí na mladší stáří (65-75 let) a pokročilé stáří (75 a více let). Burnside navrhuje tuto kategorizaci stáří: 60-69 let – mladé stáří 70-79 let – zralé stáří 80-89 let – pokročilé stáří 90-99 let – velmi pokročilé stáří
Další varianta rozděluje lidi starší 65 let na kategorie třetího a čtvrtého věku.
8
2.2 Stárnutí Stárnutí se týká nás všech, i když si to v mladším věku tolik nepřipouštíme. Po překročení hranice středního věku si mnozí lidé pozvolna začínají uvědomovat fakt, že začínají pomalu stárnout. To je samozřejmě individuální, někteří si stárnutí připouštějí více, někdo naopak stárnutí nepřikládá tak velký význam a přijímá ho jako běžnou fázi svého života. Jako je individuální přístup ke stárnutí, tak je také u každého jedince odlišný proces stárnutí. V dnešní době se většina lidí snaží stárnutí přelstít. Mnoho žen, ale i mužů se pokouší zastavit čas pomocí plastické chirurgie a různých kosmetických zákroků. To vyvolává současný ideál krásy a mládí.
U některého člověka probíhají změny velmi rychle, u jiného jsou změny pomalejší. Rychlost stárnutí je geneticky zakódována, současně je ovlivněna životním stylem, prostředím, v němž člověk žije, prací, kterou člověk vykonává, stresem apod. [MLÝNKOVÁ, 2011, s. 13]
2.3 Změny ve stáří Ve vyšším věku dochází v lidském těle ke změnám, kterým se nelze vyhnout. Tyto změny spolu souvisí a vzájemně se ovlivňují. Proces stárnutí přináší zhoršení tělesného i duševního stavu. Tento proces je u každého člověka jiný, záleží na genetických dispozicích a vlivu prostředí.
2.3.1 Biologické změny ve stáří Biologické změny ve stáří probíhají na fyziologické úrovni. Tyto změny postihují tělesné orgány a tkáně. Biologické změny ve stáří jsou podmíněny geneticky a životním stylem člověka. Tělesné změny ve stáří jsou nejvíce viditelné, dochází ke změně vzhledu, ke snížení výšky, hmotnosti a svalové hmoty. Ve starším věku se zhoršuje mobilita člověka a mění se držení těla.
9
Biologické stárnutí způsobuje změny, které nejčastěji postihují:
Pohybový systém
Ubývá kostní hmota, vazivo se stává méně pružné, chrupavky tuhnou, zejména v kloubech. Ubývá svalová hmota a dochází k poklesu svalové síly. Kosti řídnou a stávají se křehčími, přibývá riziko fraktur.
Kardiopulmonální systém
Funkce plic se snižuje, klesá vitální kapacita plic. Stěna cév se stává nepružnou a je tenčí, dochází ke kornatění cév. Klesá výkonnost řasinkového epitelu v plicních cestách, a to způsobuje častější výskyt infekcí dýchacích cest. Srdeční chlopně neplní svou funkci, ochabují a nedokážou se adaptovat na zvýšenou zátěž.
Trávicí systém
Snižuje se množství trávicích šťáv, potrava se pomaleji rozkládá a vstřebává. Snížená svalová síla zapříčiňuje pokles tlustého střeva, což se projevuje chronickou zácpou.
Pohlavní orgány a vylučovací systém
Dochází k poklesu pohlavní činnosti, u muže se začíná snižovat potence, u žen končí menstruace. Ženy trpí poklesem dělohy a muži zbytněním prostaty. Klesá síla svalových svěračů kolem uretry. Močová inkontinence postihuje 15-30 % osob starších 60 let, avšak inkontinence nepatří nutně ke stáří.
Kožní systém
Kůže ztrácí svou pružnost, ztenčuje se a tvoří se vrásky. Objevuje se zvýšená pigmentace (stařecké skvrny), nebo naopak pigmentace v určitých částech těla chybí. Vlasy šedivějí a řídnou.
Nervový systém
Dochází k biochemickým změnám v neuronech, které mají vliv na rychlost vedení vzruchů. Vznikají senilní plaky na obalech neuronů, které mohou způsobit demenci. Změny hlubokého čití se projevují poruchami chůze a rovnováhy. Přibývají poruchy spánku, především délka a kvalita spánku. Zpomalují se regulační mechanismy, proto se snižuje odolnost při zátěži a neschopnost adaptace na nové životní podmínky.
Smyslové orgány
Ve stáří dochází ke zhoršenému vnímání signálů prostřednictvím smyslových orgánů. Zhoršuje se zrak a sluch, snižují se i chuťové, čichové a hmatové schopnosti. Ubývají
10
také receptory, které umožňují vnímat polohu a pohyb těla, pocity síly, tlaku, tepla a chladu. To může mít za následek problém odhadnout vzdálenost a teplotu předmětů. Z této skutečnosti dochází k mnoha úrazům. [KLEVETOVÁ; DLABALOVÁ, 2008]
2.3.2 Psychické změny ve stáří Ve stáří dochází k různým změnám psychiky, které se mohou objevovat u každého člověka odlišně. Zhoršují se kognitivní (poznávací) funkce, tedy vnímání, pozornost, paměť, představivost a myšlení. Slovní zásoba, jazykové dovednosti, způsob vyjadřování myšlenek a intelekt zůstávají nezměněny. Mohou se ale měnit některé osobnostní rysy a vlastnosti člověka. Dochází ke změnám v hierarchii potřeb. Zvyšuje se zájem o vlastní zdraví, člověk má větší potřebu jistoty a bezpečí. [MLÝNKOVÁ, 2011]
2.3.3 Sociální změny ve stáří Zřejmě nejdůležitější sociální změnou v životě seniora je odchod do starobního důchodu, kdy se podstatně mění sociální role seniora. Z pracujícího člověka se stává důchodce, který dostává penzi. Z tohoto důvodu mohou být senioři vnímáni negativně, jako někdo, kdo odčerpává peníze ze státní pokladny. Takové názory by ale společnost neměla připustit. Další významnou sociální změnou v životě seniora může být stěhování, změna životního stylu, ztráta blízké osoby a osamělost. Sociální změny mohou působit negativně, představují pro staršího člověka velkou zátěž, se kterou se musí vyrovnat.
Podobný pohled na starého člověka je však nespravedlivý. Člověk zůstává za příznivých podmínek vždy součástí své skupiny a může i má přispívat k její integritě, i když se jeho úkoly mění. [LANGMEIER; KREJČÍŘOVÁ, 2006, s. 211]
Odchod do důchodu je významným sociálním mezníkem, zákonité ukončení profesní kariéry představuje jeden z náročných přechodů raného stáří, který má i symbolický
11
význam. Uzavírá významný a velice dlouhý úsek lidského života, který byl spojen s profesní činností a byl jí také ve značné míře definován.[VÁGNEROVÁ, 2007, s. 356]
2.3.4 Emoční změny ve stáří Ve stáří se citové prožívání mění, stává se méně bezprostředním a snižuje se intenzita emocí. Člověk se stává emočně stabilnějším, ale často i lhostejnějším vůči okolnímu světu. To může znamenat větší klid a trpělivost, ale někdy nezájem - až apatii. Na začátku období stáří bývá silná potřeba seberealizace a potřeba být užitečný pro druhé, potřeba kladného přijetí blízkých osob. Naopak v pozdějším stáří jsou lidé méně zaujati okolím a soustředí se na sebe a na své problémy.
V rámci stárnutí dochází ke dvěma, zdánlivě protikladným změnám: na jedné straně jde o celkové zklidnění, zmírnění a zpomalení, které se neprojevuje jenom v emočním prožívání, ale i v jiných oblastech psychiky. Na druhé straně se zvyšuje dráždivost, citlivost na určité podněty nebo na jejich kumulaci, narůstá citová labilita a snižuje se odolnost k zátěži, což se může projevovat obtížemi ve zvládání takových situací. [VÁGNEROVÁ, 2008, s. 335]
2.4 Rizika spojená se stářím Ve vyšším věku se mohou objevit situace, které negativně ovlivní život seniora. Stává se křehčím a zranitelnějším. Senioři se nedokáží v určitých nečekaných situacích dost dobře adaptovat. Prožívají různé ztráty a také zátěže, kterých je ve stáří hodně.
2.4.1 Samota a izolovanost Samota je dnes pojímána jako významný jev dnešní společnosti. Nikdo jí není ušetřen. Přesto si ji však lidé často přehnaným způsobem spojují s obdobím stáří. [PICHAUD; THAREAUOVÁ, 1998, s. 76]
12
Existuje mnoho faktorů, které vedou k samotě a izolovanosti starých lidí. Marie Vágnerová uvádí:
Sociální situace. Ve stáří se zvyšuje pravděpodobnost ztráty sourozenců, přátel a partnera, ovdovělí lidé žijí často sami.
Fyzický stav. Možnost sociálního kontaktu limituje snížená hybnost, smyslové postižení (zraku, sluchu), ale i jakákoliv závažnější nemoc.
Psychický stav. Úbytek paměti a změna způsobu uvažování, demence, deprese, změny osobnosti aj. ztěžují sociální kontakt.
Pocit osamělosti může být dán izolací od společnosti, ale i proměnou okolního světa, který se v důsledku toho jeví starému člověku cizí. Ve stáří se zcela logicky zvyšuje strach z opuštěnosti. [VÁGNEROVÁ, 2008, s. 415]
Způsoby zvládání samoty a opuštěnosti mohou být:
Kontakt s lidmi v sousedství, kteří jsou součástí jejich širší sociální sítě.
Dalším prostředkem pro udržení sociálního kontaktu je telefon. Pomocí telefonu je starý člověk v kontaktu s fyzicky vzdálenými lidmi.
Náhradním společníkem může být zvíře. Pomocí psa mohou navazovat sociální kontakty s jinými majiteli psů. Znamená též každodenní povinnost a udržuje seniora v pohybu.
Různá média, především rozhlas a televize, která nabízí náhradní společnost. Staří lidé mnohdy intenzivně prožívají osudy seriálových postav.
2.4.2 Zdravotní potíže a onemocnění ve stáří Zatímco mladí lidé a lidé středního věku prožívají příchod nemoci jako náhlou, nespravedlivou nepřízeň osudu, skutečně staří lidé ji až na výjimky akceptují jako nepřekvapující zlo.[HAŠKOVCOVÁ, 2010, s. 249]
Ve stáří dochází k různým zdravotním potížím a onemocněním, které mohou výrazně negativně zasahovat do života seniorů. Zhoršují kvalitu jejich života a mohou způsobovat ztrátu soběstačnosti. 13
Nejčastější zdravotní obtíží je snížená pohyblivost, při které se zvyšuje riziko pádu; ztráta pohyblivosti (imobilita) znamená pro seniora především snížení soběstačnosti a může znemožnit samostatný život v domácím prostředí. Častý problém imobilních seniorů jsou dekubity. Zdravotní potíže a nemoci provází bolest, kterou mohou starší lidé vnímat velmi citlivě. Zvláštnostmi chorob ve stáří se zabývá geriatrická medicína.
Realizovat kvalitní život v nemoci je nesnadné a komplikované. Mnohé je třeba škrtnout, omezit, oželet nebo změnit. Je třeba žít jinak. Je třeba naučit se žít se svou nemocí, a to není lehké nikdy a pro nikoho. Takové „učení“ představuje zápas a nelehkou osobní cestu směřující k naplnění individuálních cílů. [HAŠKOVCOVÁ, 2010, s. 255]
Nemoci, které ovlivňují kvalitu života ve stáří a omezují seniory v aktivním trávení volného času:
Osteoporóza
Jde o onemocnění kloubů, při němž dochází k destrukci kloubní chrupavky. Důsledkem jsou zlomeniny i při slabém nárazu nebo pádu.
Artróza
Artróza je bolestivé a degenerativní onemocnění kloubů, pohyb kloubu je ztížený, bolestivý a namáhavý. Artróza se postupně rozvíjí a může postoupit až k úplné nehybnosti kloubu. [www.artrozakloubu.cz]
Revmatoidní artritida
Jde o chronické onemocnění, kdy dochází k zánětu uvnitř kloubu, omezení hybnosti až invaliditě seniora. Negativním důsledkem této nemoci je, že zkracuje život seniora asi o 7-10 let.
Hypertenze
Patří mezi nejčastější onemocnění srdce a cév.
Ischemická choroba srdeční (ICHS)
ICHS má dvě formy: akutní – infarkt myokardu (nekróza srdečního svalu) a chronickou – angina pectoris.
14
Cévní mozková příhoda (CMP)
Následky CMP jsou: fyzické (poruchy řeči, jednostranné ochrnutí) a psychické (ochrnutí jedné poloviny těla přináší sníženou kvalitu života a závislost na pomoci druhých osob).
Demence
Demence je skupina duševních poruch, základním rysem je úbytek kognitivních funkcí, především paměti a intelektu. Negativně se odráží ve změnách chování, v soběstačnosti a sebepéči. Demence má zásadní vliv na kvalitu života nemocného a jeho nejbližších.
Alzheimerova choroba
Alzheimerova choroba způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.
Parkinsonova choroba
Parkinsonova choroba se řadí se do skupiny nemocí charakteristických motorickými systémovými poruchami. Příznaky začínají obvykle třesem jedné končetiny, přes poruchy rovnováhy při chůzi a stání, konče velmi omezenou chůzí. V poslední etapě nemoci dochází ke kompletní invaliditě, omezen je jakýkoliv pohyb.
2.4.3 Násilí na seniorech V poslední době se zvýšil počet různých forem násilí zaměřených na seniory. Senioři se stávají snadnou obětí násilí, týrání, zanedbávání a také závažných trestných činů pro svou křehkost, zranitelnost a důvěřivost. Násilí na seniorech je vážným sociálním problémem. Je velmi těžké ho odhalit a dokázat. Násilí na seniorech se může objevovat v domácím prostředí, ale i v ústavní péči. Všechny formy týrání a zanedbávání mají negativní vliv na psychiku seniora a kvalitu jeho života. V případě, že mají senioři možnost věnovat se aktivizujícím činnostem, při kterých získají kontakt i s jinými osobami, jimž se mohou se svým problémy svěřit, lze to chápat jako pomoc předcházení páchání násilí na seniorech.
15
Týrání je definováno jako zlé nakládání se svěřenou osobou, které se vyznačuje „vyšším stupněm bezcitnosti, hrubosti a určitou trvalostí, které působí na oběť pro svou krutost, bolestivost a bezohlednost destruktivně a vyvolává u ní pocity hlubokého příkoří. [HAŠKOVCOVÁ, 2010, s. 308]
V rodinném prostředí dochází k pasivnímu zanedbávání nebo také k aktivnímu týrání seniorů. Pachatel svou oběť dobře zná a ví, čím mu může nejvíce ublížit. V institucionální péči může docházet k násilí na seniorech ve formě urážek, ponižování, odpírání možnosti rozhodovat se, nedostatečné péči, odpírání léčby, omezování pohybu či přílišné medikaci.
Mlýnková uvádí tyto druhy týrání:
Tělesné násilí (týrání)
Je to vědomé způsobování fyzické bolesti, zraňování nebo fyzické omezování svobody (zlomeniny, otoky, podlitiny, popáleniny).
Materiální zneužívání
Zneužití majetku a finančních prostředků týrané či zneužívané osoby. Pachatel například žádá o vydání starobního důchodu, životních úspor, převedení majetku apod.
Emocionální týrání
Jedná se o ponižování, vulgarismy, izolaci od rodiny a přátel. Seniorovi se dává najevo, že je na obtíž. Pachatel také vyhazuje fotografie nebo dárky, které senior považuje za památeční.
Sexuální zneužívání
Ani tato forma týrání není ojedinělá, týká se především žen. Jedná se o sexuální obtěžování a zneužívání.
Senioři, kteří jsou nejčastěji vystaveni špatnému zacházení:
Ženy a vdovy ve věku 70-80 let
Senioři s nižším vzděláním
Senioři s fyzickým nebo mentálním postižením
Imobilní osoby
16
2.4.4 Postavení seniorů ve společnosti Naše populace stárne, zvyšuje se délka lidského života a narůstá počet osob seniorského věku. Někteří mladí lidé vnímají seniory jako ekonomickou zátěž, už nejsou ničím přínosní.
Hodnotový systém současné společnosti klade důraz na zachování biologicky podmíněných kompetencí mládí (mladistvého vzhledu, výkonu atd.), to staré lidi velmi znevýhodňuje. Média různým způsobem potvrzují důležitost vnějšího vzhledu a proklamují svěžest jako současnou normu. To znamená, že cokoliv, co takové není, může být považováno za podřadné.
Postavení seniorů ve společnosti je podmíněno změnou rolí, způsobu života a ekonomického zajištění. Jedná se o spojení několika sociálních změn. Dochází ke změnám v oblasti pracovní role, proměna role rodičovské, změny ve vztazích mezi manžely a postavení ve společnosti. Velkou sociální změnou je také odchod do důchodu, do domova pro seniory, nemocnice nebo jiného zařízení.
Každý stárnoucí a starší člověk je členem společenství. Společnost má přijímat stáří jako přirozenou realitu a starší subpopulaci jako svou neoddělitelnou součást. [HROZENSKÁ; DVOŘÁČKOVÁ, 2013, s. 45]
2.4.5 Ageismus Termín ageismus označuje diskriminaci nebo také znevýhodňování na základě věku. Stáří přináší změnu společenského postavení, ve společnosti dochází ke snížení sociálního statusu stáří na velmi nízkou úroveň, že se začíná hovořit o diskriminaci seniorů z důvodu věku tzv. ageismus. Pojem ageismus použil poprvé americký psychiatr Robert Butler v roce 1968 v souvislosti se segregační bytovou politikou. Používá se též pojem „věková diskriminace“ nebo „diskriminace na základě věku“.
17
Ageismus vystihuje věkovou diskriminaci, která může být pro seniory dosti nebezpečná. Vychází totiž z předpokladu, že jednotliví zástupci určité věkové kategorie mají odlišné charakteristiky i jinou společenskou hodnotu. [MLÝNKOVÁ, 2011, s. 36]
Mezi zdroje ageismu patří strach ze smrti a stárnutí. Zdrojem těchto obav může být především neznalost a nezájem o proces biologického stárnutí. Za další zdroj ageismu bývá označena frustrace a agrese, ze které pramení hostilita vůči členům minoritních skupin. Sociálním zdrojem ageismu může být konflikt hodnot, efekt stárnutí může u starších lidí vyvolat potřebu zastávat jiné hodnoty, než mají mladí lidé. Dále pak je ageismus podmíněn i kulturně (hodnotové systémy, jazyk, humor, umění, literatura). Diskriminace stáří může mít důsledky, jako například stěhování do segregovaného bydlení, alkoholizmus, zneužívání psychotropních látek, sebevraždy. Senior může mít také aktivní postoj k diskriminaci, kdy rozezná pokus o vyloučení ze společnosti a brání se. [HROZENSKÁ; DVOŘÁČKOVÁ, 2013] Prevencí a obranou proti vyloučení ze společnosti může být vhodně zvolená aktivita. Senioři by se neměli uzavírat před okolním světem, ale aktivně prožívat podzim života, jak jen to jejich možnosti dovolují. Mohou se opět věnovat svým koníčkům a zájmům, na které neměli v produktivním věku čas nebo vyzkoušet naprosto nové volnočasové aktivity. Možností jak trávit volný čas v seniorském věku je mnoho.
2.5 Péče o staré lidi v historii a dnes
2.5.1 Péče o staré lidi v historii Tradiční péče o staré lidi se opírala o principy křesťanské lásky a měla charitativní charakter. Vůdčí myšlenkou pomoci byla láska k bližnímu (řec. charis = dobročinnost, lidumilství), opírající se o tři dary Boží milosti: víru, naději a lásku. [HAŠKOVCOVÁ, 2010, s. 184]
18
Až do 19. století není v dějinách lidstva zaznamenáno žádné zařízení, které by se zaměřovalo pouze na péči o nemocné a nesoběstačné seniory. Ve středověku se o nemocné a potřebné starala církev. Byly zakládány špitály pro potřebné, které poskytovaly nemocným základní péči. Charitativní činnost byla prováděna zejména církvemi nebo bohatými měšťany a šlechtou. Významný geriatr Karel Dohnal doložil, že v Čechách a na Moravě existovaly tři podstatné typy ústavní péče; byly to středověké špitály, klášterní nemocnice a nemocnice pro malomocné. Důležitým předělem v péči o seniory bylo zakládání nemocnic za vlády Josefa II. Došlo k zakládání všeobecných nemocnic, porodnic a nalezinců, ústavů choromyslných a chorobinců. Do chorobinců byly přijímány zestárlé osoby, ale i nevyléčitelně nemocní.
V kontextu péče o staré lidi je důležitý význam chudinského a domovského práva, které zavedl Josef II. Obce a města budovala pastoušky, chudobince, starobince a chorobince, ale také nalezince a sirotčince. Za celý tento systém přejmul postupně garanci stát. V sociální péči nastal obrat k lepšímu nepochybně v souvislosti se vznikem samostatného československého státu. V roce 1919 byla ustanovena Správa pro otázky sociální péče, která spadala pod tehdejší ministerstvo sociálních věcí. Ačkoli zůstávala převážná část starých lidí v péči rodin nebo tradičních chudobinců, docházelo k rozvoji ústavní péče na kvalitativně nové úrovni. V roce 1929 došlo k založení tzv. Masarykových domovů v Praze – Krči. V objektu se nacházelo 21 budov, z nichž pět bylo starobincem a pět chudobincem. Další budovy fungovaly jako ozdravovny a zotavovny. V učebnicích geriatrie se uvádí, že se v Masarykových domovech nacházela první Klinika chorob ve stáří na světě, kterou založil profesor Rudolf Eiselt.
Po druhé světové válce došlo k zestátnění všech léčebných a ošetřovacích ústavů. Vznikaly domovy důchodců, které se většinou nacházely v klášterech a jiných církevních budovách, které byly zabaveny komunistickým režimem v padesátých letech. 19
Léčebny pro dlouhodobě nemocné byly nejdříve součástí léčeben pro nemoci vnitřní nebo patřily k interním oddělením II. typu, až později se stávaly samostatným zařízením.
V době socialismu byly prostory domovů důchodců, i jejich materiální zázemí nevyhovující, chyběly některé léky a pomůcky. Na druhé straně měl starý člověk jistotu, že nebude ve stáří strádat a že se mu dostane péče. Domovy důchodců byly postupně rozšiřovány o další druhy péče, například o domy s pečovatelskou službou, první domy s pečovatelskou službou vznikly po roce 1968 v Praze a v Plzni, střediska osobní hygieny, domovinky neboli zařízení pro denní pobyt důchodců a terénní pečovatelská služba. Historicky byla terénní pečovatelská služba vykonávána už od roku 1920, kdy členky Československého červeného kříže navštěvovaly domácnosti a pomáhaly jejich obyvatelům s hygienou a vařením. [HAŠKOVCOVÁ, 2010] V péči o seniory převažovala starost o fyzický stav, nebyla tolik orientována na duševní potřeby starších lidí a jejich aktivizaci.
2.5.2 Novodobá péče o seniory Po pádu totalitního režimu v Československu nastaly velké změny ve všech oblastech. Tyto změny neminuly ani sociální oblast, kdy sociální služby neposkytuje pouze stát, ale zejména kraje a obce, nestátní a neziskové organizace, církve, fyzické a právnické osoby. V současné době je péče o seniory na daleko vyšší úrovni. A to nejen díky zvyšování úrovně zdravotní a ošetřovatelské péče, ale také velkou nabídkou sociálních služeb. Další velkou změnu v sociální oblasti přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění, který vstoupil v platnost 1. ledna 2007.
Tento zákon zavádí naprosto nové pojmy, jako například registr poskytovatelů sociálních služeb, standardy kvality sociálních služeb, inspekce kvality sociálních služeb, příspěvek na péči a další.
20
Legislativně definuje druhy sociálních služeb a rozděluje je na sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Základní cíl zákona o sociálních službách je zajistit lidem v nepříznivé sociální situaci pomoc a podporu prostřednictvím sociálních služeb a stanovit pravidla pro jejich poskytování. Lidé budou moci volit z nabídky sociálních služeb - a to jim umožní žít v jejich přirozeném prostředí. [www.socialnirevue.cz]
2.5.3 Zdravotní a sociální péče o seniory Péči o seniory dělíme na zdravotní a sociální péči. Zdravotní a sociální péče spolu souvisí, v praxi jsou mnohdy zdravotní problémy doprovázeny sociálními problémy a naopak.
Zdravotní a sociální problémy starých lidí jsou zpravidla nedělitelné. Senioři potřebují oba typy pomoci současně, nebo se pouze střídá jejich naléhavost. [HAŠKOVCOVÁ, 2010, s. 224]
2.5.3.1 Zdravotní péče o seniory Základ tvoří primární péče, kterou poskytuje praktický lékař. V péči o seniory by měl spolupracovat jak s rodinou, tak s domácí ošetřovatelskou péči, pečovatelskou službou a s jinými neziskovými organizacemi. Tato péče je poskytována na doporučení praktického lékaře a je hrazena ze zdravotního pojištění. Důležité je, aby byl klinický stav seniora stabilizovaný a domácí prostředí umožňovalo poskytovat takovou péči. K úkolům domácí péče (Home care) patří ošetřování chronických ran, aplikace inzulinu a injekcí, odběry krve, měření krevního tlaku, podání léků, ošetřovatelská rehabilitace, poradenství a možnost zapůjčení kompenzačních pomůcek. Do zdravotní péče patří také hospice. Jsou to zařízení pečující o nevyléčitelné nemocné a umírající. [HROZENSKÁ; DVOŘÁČKOVÁ, 2013]
21
2.5.3.2 Sociální péče o seniory Sociální služby jsou poskytovány lidem společensky znevýhodněným, s cílem zlepšit kvalitu jejich života nebo je v co největší možné míře do společnosti začlenit. Cílem služeb je podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu, rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život, snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů. Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Obsah základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí předpis. [www.mpsv.cz]
2.5.4 Sociální služby a dávky 2.5.4.1 Sociální služby Sociální služby zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Sociální poradenství zahrnuje:
Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich sociální situace. Sociální pracovník také poskytne rady o možnostech trávení volného času a aktivizačních činnostech vhodných pro seniory.
Odborné sociální poradenství je zaměřeno na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob a je poskytováno v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby
22
se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. Služby sociální péče Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti; v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Služby sociální péče jsou poskytovány uživatelům za úhradu. Senioři a jejich rodinní příslušníci využívají nejčastěji tyto sociální služby:
Osobní asistence
Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které daná osoba potřebuje.
Pečovatelská služba
Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení.
Odlehčovací služby
Denní stacionáře
Týdenní stacionáře
Domovy pro seniory
V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. [www.mpsv.cz]
Formy poskytování sociálních služeb se dělí na služby pobytové (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením), ambulantní (služby, za kterými znevýhodněná osoba dochází nebo je doprovázena či dopravována do zařízení sociálních služeb; součástí této služby není ubytování) a terénní (služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. Jednou z nejrozšířenějších terénních služeb je pečovatelská služba).
23
Sociální služby a zařízení, ve kterých se sociální služby poskytují, nabízí svým klientům velké množství možností trávení volného času a aktivizačních činností. Osobní asistence pomáhá zprostředkovat kontakt se společenským prostředím, návštěvy kulturních a společenských akcí. Pečovatelské služby a domovy pro seniory mají pestré nabídky volnočasových aktivit pro své klienty. Denní a týdenní stacionáře se zaměřují na ruční práce a aktivizaci svých klientů.
2.5.4.2 Sociální dávky a příspěvky
1) Dávky sociální péče určené osobám se zdravotním postižením Dávky pro osoby se zdravotním postižením jsou upraveny zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje:
Příspěvek na mobilitu
Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková dávka. O příspěvek na mobilitu může žádat ten, kdo z důvodu svého zdravotního stavu není schopen zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility (pohybu, přemisťování) nebo orientace.
Příspěvek na zvláštní pomůcku
Příspěvek na zvláštní pomůcku je jednorázová a nároková dávka. Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, těžké sluchové postižení nebo těžké zrakové postižení.
Průkaz osoby se zdravotním postižením
Od 1. ledna 2014 se mění kritéria pro přiznání jednotlivých průkazů osob se zdravotním postižením TP, ZTP a ZTP/P, a to opět na konkrétní zdravotní indikace dané vyhláškou č. 388/2013, přílohou 4, v účinném znění. „Staré“ průkazy OZP (přiznané dle kritérií platných do 31.12.2013) budou platit nejdéle do data 31.12.2015. Nárok na průkaz TP, ZTP, ZTP/P bude mít osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým či duševním postižením. Charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. 24
2) Příspěvek na péči Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Z poskytnutého příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu. [www.mpsv.cz]
Sociální dávky a příspěvky pomáhají seniorům ke zkvalitnění jejich života, mohou sloužit k dopravě za aktivitami, kulturou a vzděláváním (příspěvek na mobilitu), k zakoupení služby osobního asistenta a pečovatelské služby, která napomáhá svým klientům zúčastnit se kulturních a společenských akcí nebo přímo volnočasové aktivity pořádá (příspěvek na péči).
2.6 Příprava na stáří Každý si jednou uvědomí, že bude také starý, ale asi málokdo se na období stáří připravuje. Stáří přináší do života člověka velké změny. Příprava na stáří je ovlivněna různými předpoklady, důležitá je osobnost člověka, jeho životní styl a zkušenosti.
Problematikou přípravy na stáří se zabývá zvláštní oblast gerontologie – gerontogogika (teorie výchovy a vzdělávání pro stáří a ve stáří). Od poloviny 20. století se stala samostatnou vědou, která byla pojímána jako teorie výchovy a vzdělávání pro stáří a ve stáří. V dnešní době zahrnuje veškeré edukační aktivity spojené se seniory. Tyto aktivity
zahrnují
edukaci
seniorů,
přípravu
na
stáří
a
aktivity
směřující
k mezigeneračnímu porozumění a společenskému uznání stáří. Hlavním cílem edukačních aktivit je snaha o zajištění kvalitního a důstojného života seniorů a umožnit jim zapojení do všech občanských aktivit.
25
Ministerstvo práce a sociálních věcí zhotovilo dokument „Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012. Program se zabývá zvýšením kvality života ve stáří. Zaměřuje se na oblasti aktivního stárnutí, zlepšení zdraví a zdravotní péči ve stáří, podporu rodin a pečovatelů, podporu účasti na životě ve společnosti a ochranu lidských práv. Program vychází z předpokladu, že ke zvýšení kvality života ve stáří a k úspěšnému řešení demografického stárnutí je nutné zaměřit se na následující důležité oblasti a priority: - Aktivní stárnutí (celoživotní vzdělávání) - Prostředí a komunita vstřícná ke stáří (pozitivní vztah ke stáří a starším lidem) - Zlepšení zdraví a zdravotní péče ve stáří (podmínky a programy podporující zdravé a aktivní stárnutí) - Podpora rodiny a pečovatelů (projekty a aktivity zaměřené na mezigenerační vztahy, dostupnost respitních sociálních a zdravotních služeb) - Podpora participace na životě společnosti a ochrana lidských práv (rozvoj univerzit třetího věku a dalších vzdělávacích aktivit pro seniory, dostupnost informací o vzdělávacích aktivitách pro seniory) [http://www.sdcr.cz/starnuti.html]
Rozlišují se tři formy přípravy na stáří:
Dlouhodobá příprava na stáří je přípravou celoživotní. Začíná už v dětství, kdy se učíme k úctě ke starým lidem a formám chování.
Střednědobá příprava na stáří, kdy pak nejpozději ve středním věku by měl každý člověk přijímat stáří jako součást života a pomalu se na třetí věk připravovat. Tato příprava by měla zahrnovat změnu životosprávy, řešit finanční zajištění, udržovat rodinné vztahy a přátelství.
Krátkodobá příprava na stáří má být uskutečňována v době tří až pěti let před předpokládaným odchodem do důchodu. Má být praktického rázu. Například úpravy bydlení, výměny elektrospotřebičů, pamatovat by se mělo na přiměřené finanční prostředky. Součástí krátkodobé přípravy na stáří je i rozvrh, jak vyplnit svůj volný čas. [HAŠKOVCOVÁ, 2010]
26
Odchod do důchodu je zlomovou událostí v životě člověka, která znamená konec jednoho období života a začátek dalšího období. Každý jedinec se s touto změnou vyrovnává jinak. V aktivním životě je čas řízen prací, v důchodu je to naopak, každý si musí svůj čas organizovat sám, musí si vymýšlet činnosti, nějak se zaměstnat. Důchod je přechod z dobře naplněného života do života, který je třeba nově naplnit.[PICHAUD; THEREAUDOVÁ, 1998, s. 27]
2.7 Možnosti trávení volného času v seniorském věku V seniorském věku je mnohem více volného času. Odchodem do důchodu nastává změna denního režimu, která je charakteristická nedostatkem náplně dne. Při odchodu ze zaměstnání se volný čas hromadí. Velmi záleží na osobnosti seniora, jak se s nadbytkem volného času vypořádá. Někdo rozvíjí své zájmy a věnuje se činnostem, na které neměl před odchodem do důchodu čas. Více se angažuje v rodině, především v roli prarodiče. Naopak někteří senioři neumí aktivně využít svůj volný čas a zůstávají pasivní.
2.7.1 Volný čas Základní charakteristikou volného času je pravidelné střídání aktivity a odpočinku, které je součástí biologického rytmu všech živočichů. U člověka dostalo podobu střídání práce a volného času. Volný čas se dělí podle druhu činností na odpočinkový (činnosti pohybově i psychicky nenáročné), rekreační (typická je pohybová aktivita) a zájmový (aktivity zaměřené na uspokojení a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností). [ŠERÁK, 2009]
27
2.7.2 Tradiční volnočasové aktivity Volnočasové aktivity jsou významnou součástí života každého jedince. V případě absence volnočasových aktivit mohou zůstat neuspokojeny základní potřeby člověka.[JELÍNKOVÁ; KRIVOŠÍKOVÁ; ŠAJTAROVÁ, 2009, s. 221-222]
Volnočasové aktivity můžeme dělit na:
1) Zájmové volnočasové aktivity -
Ruční práce (vyšívání, pletení, háčkování, batikování, šití, ubrousková technika, pergamano, korálkování, pletení z papíru)
-
Kutilství a zahrádkaření
-
Chataření a chalupaření
-
Sběratelství (sbírání známek, mincí, pohlednic, odznaků, autogramů a dalších)
-
Klubová setkání (např. kluby pro seniory, kluby aktivního stáří). Klubové činnosti mají pro seniory naplňující pocit sounáležitosti a vzájemné pomoci. To vede ke kvalitnějšímu stáří a jeho prožívání.
-
Zájmové spolky a sdružení (např. spolek Baráčníků, spolek Sokol, spolky rodáků měst a obcí)
2) Vzdělávací volnočasové aktivity -
Kurzy práce na PC (ve větších městech mají senioři možnost přihlásit se do PC kurzu)
-
Trénování paměti (pomocí aktivizační služby, pomůcek nebo paměťových cvičení, senioři se mohou účastnit kurzů trénování paměti, např. Akademie trénování paměti)
-
Jazykové kurzy (senioři si mohou vybrat z mnoha možností, kurzy cizích jazyků nabízí jazykové školy, soukromé komerční instituce, mohou se zúčastnit jazykových kurzů v zahraničí, studovat lze s pomocí elektronické podpory, popřípadě samostudiem)
-
Senior Akademie (vzdělávání seniorů v oblasti prevence kriminality, absolventi mohou získat osvědčení o absolvování kurzu)
-
Návštěvy přednášek v rámci Univerzity volného času
-
Vzdělávání na Univerzitě třetího věku a Akademii třetího věku 28
3) Sportovní a relaxační volnočasové aktivity (kondiční cvičení, plavání, chození s holemi, tzv. Nordic Walking, jóga, procházky, cestování a turistika, existují cestovní kanceláře zaměřené na klientelu v seniorském věku). 4) Kulturní a společenské volnočasové aktivity (návštěvy divadel, koncertů, výstav a muzeí, taneční kurzy pro seniory, poznávací zájezdy). To jsou takové typy činností, kdy stačí, že člověk něco viděl, slyšel, má zážitky, z nichž může čerpat a vzpomínat.
Někteří senioři chodí do práce, spolupracují s muzei, píší kroniky a knihy, přispívají svými články do odborných časopisů, věnují se genealogii (vyhledávání informací o předcích). Na posledním místě je sledování televize, jakožto pasivní činnost. Ale i například sledování vzdělávacích a dokumentárních pořadů rozšiřuje obzory.
2.7.3 Aktivizace seniorů a aktivizační přístupy Aktivizace je specifický způsob intervence do života člověka s cílem uspokojení jeho fyzických, duševních, společenských a duchovních potřeb a rozvoje či udržení jeho schopností a dovedností v rámci jeho stávajících možností. [JUREČKOVÁ, P. Aktivizace seniorů. Sociální práce. 2003, roč. 2, č. 2, s. 144. ISSN 1213624.]
Aktivizace seniorů je především prevencí proti ztrátě soběstačnosti, pojí se s naplněním volného času, kdy aktivity mohou zlepšovat soběstačnost seniora, posílit jeho psychickou i fyzickou kondici.
Odlišují se dva typy aktivizačních činností: a) Činnosti, které vedou k získání něčeho nového, poskytují prostor pro získání nové zkušenosti, která seniora aktivizuje. b) Činnosti, které vedou k udržení stávajících dovedností, při těchto činnostech nejde o hledání něčeho nového, ale o zachování stávajících dovedností a aktivit.
29
Jednotlivé aktivity jsou rozděleny do tří skupin:
1) Činnosti podporující mentální schopnosti Trénink paměti – cílem trénování paměti je zlepšit paměť, udržet ji na stávající úrovni, oddálit zapomínání a předcházet nepříjemným následkům, které se zapomínáním souvisejí. Aktivity při tréninku paměti mohou být: učení se cizímu jazyku, početní úlohy, sudoku, pexeso, křížovky, společenské hry a vědomostní soutěže. Kognitivní rehabilitace – je určena pro seniory s postižením kognitivních funkcí. Využívají se podobné metody jako při trénování paměti, jsou však šetrnější, nepracuje se na čas, nesoutěží se. Kognitivní rehabilitace využívá techniky doplňování přísloví, doplnění vhodných slov do dvojic apod. Reminiscence – reminiscenční terapie neboli léčebné využití vzpomínek má pozitivní vliv na kognitivní funkce. Představuje vybavování si událostí ze života. Při práci se seniory se využívají pomůcky nebo předměty, které senioři dobře znají. Používají se např. fotografie z mládí, fotografie dětí v raném dětství a mládí, předměty z dětství – hračka, vysvědčení apod. Reminiscenční terapie se může provádět individuálně nebo ve skupině. Reborn panenka - Reborn terapeutická panenka je téměř dokonalou kopií novorozeného miminka, různé výzkumy potvrdily jejich pozitivní působení na psychickou pohodu seniorů, zejména seniorek. Navozují příjemné pocity svým roztomilým vzhledem, připomínají ženám období mateřství, podporují paměť, rozvíjejí komunikaci. Canisterapie - Canisterapie je způsob terapie, která využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka. Kontakt se psem má okamžitý a často až zázračný efekt na psychickou kondici seniorů, výrazně též zlepšuje komunikaci. Zooterapie - Zooterapie je metoda ucelené rehabilitace za podpory a přítomnosti zvířat. Lze ji rozdělit na činnost za účasti zvířat a terapií pomocí zvířat. Zvířata využívaná pro zooterapii jsou schopna ovlivňovat všechny psychomotorické vývojové oblasti člověka. Oblast emočně sociální, kognitivní, tělesnou a řečovou.
Orientace v realitě – je to edukační technika, která umožňuje člověku trpícímu kognitivní poruchou po co nejdelší dobu rozumět situacím, jež ho obklopují. Ošetřovatel nabízí seniorovi informace, které mu pomohou v orientaci. Např. ráno při 30
vstávání oznamuje, že je ráno, kolik je hodin, kde se nacházejí a co budou zrovna dělat. V rámci této metody se vytváří prostředí, které orientaci v realitě usnadní (barevné označení různých prostor).
2) Činnosti podporující fyzické schopnosti Pohybová cvičení - Pohybová cvičení mají různé podoby, ne všechny cviky jsou vhodné pro seniory. Cvičení by mělo především udržovat ve formě svaly a klouby. Kondiční cvičení – Jde o protahovací a posilovací cvičení pro udržení a zlepšení kondice seniorů. Taneční terapie – Podstatou je jednoduché rytmické cvičení za doprovodu hudby, které aktivuje nejen pohybový aparát, ale také nervovou soustavu. Jóga – Jógová cvičení jsou vhodná pro všechny věkové kategorie, udržují tělesný i duševní stav. Cvičení vedou ke zlepšení kloubní pohyblivosti a pružnosti svalstva.
3) Činnosti podporující senzorické schopnosti Muzikoterapie - muzikoterapie je metoda, která využívá hudby jako léčebného prostředku. Zpěv známých lidových písní udržuje dlouhodobou paměť klientů, poslech hudby vyvolává pozitivní emoce, povzbuzuje fantazii a uvolňuje svalové napětí. Arteterapie - smyslem arteterapie je vlastní aktivita a produktivní činnost seniora. Cílem je zvýšení sebevědomí z vlastní kreativní činnosti a smysluplné trávení volného času. Pracovní terapie - Pracovní terapie je forma skupinové ergoterapie, která se uskutečňuje v tzv. „ergodílnách“; tam mohou senioři podle svých možností vyrábět různé výrobky např. keramické, textilní, dřevěné, proutěné košíčky, pletené šály, háčkované obaly na mobil a kabelky, malované kameny, koláže z papíru, brože apod. Cílem ergoterapie je podporovat zdraví a duševní pohodu seniora prostřednictvím smysluplné aktivity a pomáhat v rozvoji schopností, které se uplatňují při zvládání sebeobsluhy, pracovních činností a aktivit volného času.
31
2.7.4 Vzdělávání seniorů V padesátých
letech
vznikla
vědní
disciplína
gerontopedagogika
(gerontogogika), která je součástí andragogiky, vědy o vzdělávání a výchově v dospělosti. Gerontopedagogika v užším slova smyslu se zabývá výchovou a vzděláváním seniorů ve stáří a ke stáří. [KLEVETOVÁ; DLABALOVÁ, 2008, s. 52] Vzdělávání seniorů jako samostatná sféra edukace dospělých má mnohé společné rysy se zájmovým vzděláváním (dobrovolnost, orientace na volný čas) a zároveň se některými typickými vlastnostmi (motivy, cíle) odlišuje, především výlučným zaměřením na osoby v postproduktivním věku. [ŠERÁK, 2009]
Proces učení ve stáří je odlišný od učení v jiném věku. Učivo se již obtížně osvojuje, nemá-li logickou strukturu a praktický dopad. Procvičování a upevňování nového potřebuje ve stáří více času. [KLEVETOVÁ; DLABALOVÁ, 2008, s. 54]
Specifika vzdělávání seniorů vyplývají z jejich sociálního a společenského postavení, ale jsou ovlivněna i věkem a odlišnostmi motivace každého seniora.
Specifika edukace seniorů jsou podmíněné:
Změnami smyslového vnímání – ve stáří se zhoršuje zraková ostrost, objevují se potíže při rozlišování podobných barev, ztrácí se periferní vidění, častá je přítomnost zrakových poruch. Klesá schopnost slyšet tóny vyšší frekvence, častá je nedoslýchavost.
Změnami v emocionalitě – staří lidé jsou citově labilnější, náladovější, lehce podléhají dojetí.
Změnami v adaptaci – ve vyšším věku klesá schopnost adaptace organismu na změny prostředí
32
Změnami v učení – staří lidé mají schopnost se učit, avšak učení v tomto věku bývá specifické. Osvojení učební látky trvá déle, kapacita učení se věkem snižuje, senioři lépe vstřebávají praktické dovednosti než teoretické vědomosti.
Změnami v rozumových schopnostech – primární paměť se nemění - a tím ani schopnost uchovávat a vybavovat informace. Změny jsou v sekundární paměti, kdy si starý člověk hůře zapamatovává nové informace, zejména ty, které nepokládá za důležité. Zhoršuje se krátkodobá paměť a dlouhodobá paměť je zachována. Častý je pokles pozornosti (nedostatek koncentrace), zpomalené psychomotorické tempo, senioři řeší situace a úlohy pomaleji. Charakteristické pro tuto věkovou skupinu lidí jsou velké individuální rozdíly, které je při edukaci nutné zohlednit.
Edukace seniorů si proto vyžaduje:
více času
více trpělivosti
příslušnou míru tolerance
více pochopení [http://projekty.osu.cz/mentor/III-edukace]
2.7.4.1 Celoživotní vzdělávání Celoživotní vzdělávání se stává nutností. Vzdělávání pomáhá k posilování sebedůvěry, k orientaci ve světě nových technologií a nových poznatků. Přispívá k předcházení poruch kognitivních funkcí, zlepšuje kvalitu života ve stáří a umožňuje plnohodnotný život osob vyššího věku. V ČR existuje velké množství různých institucí a spolků, které se věnují vzděláváním osob v seniorském věku. Vzdělávání seniorů je realizováno v různých formách.
33
Příklady vzdělávání seniorů:
2.7.4.2 Univerzity volného času Univerzity volného času převážně pořádají knihovny, kulturní domy a domovy pro seniory. První univerzitu volného času v České republice založila v roce 1993 Ing. Dana Steinová v rámci Evropského roku seniorů; projekt má zároveň pomoci ke zlepšení porozumění mezi generacemi. Studium je otevřeno pro všechny, není stanovena hranice dosaženého vzdělání, jedinou podmínkou je dovršení osmnácti let. Přesto mezi účastníky studia převažují osoby seniorského věku.
2.7.4.3 Akademie třetího věku (A3V) V bývalém Československu se těšily velké popularitě akademie třetího věku, které historicky vznikly dříve než univerzity třetího věku. Pořádat je mohla jakákoliv složka Národní fronty. I dnes existuje celá řada akademií třetího věku. Akademie třetího věku nabízejí zájemcům z řad seniorů zpravidla cykly přednášek, buď monotématické, nebo naopak tematicky pestré. Akademie seniorům zpříjemňuje život a kultivuje volný čas. Vzdělávání seniorů má v České republice mnohem delší historii než univerzity třetího
věku. Dokladem
toho
je
vzdělávání
seniorské
populace
v
rámci
Československého červeného kříže či Klubu aktivního stáří. Doložené činnosti Klubu aktivního stáří sahají do roku 1978. Zaměřovaly se zejména na kurzy věnující se problematice zdraví, ale také kultuře, tradicím a historii. Československý červený kříž zřizoval akademie třetího věku, které spolupracovaly s univerzitami či vysokými školami. [http://www.tretivek.cz/201204/univerzity-tretiho-veku/] Akademie 3. věku naplňuje potřebu celoživotního vzdělávání starších občanů a seniorů. Výuka je organizována formou kurzů, přednášek a exkurzí ve školním roce po semestrech.
Cílem kurzů A3V je dát účastníkům
možnost, aby se mohli
systematicky seznamovat s nejnovějšími poznatky v oblasti vědy, historie, politiky, 34
kultury apod. Pořádání A3V je současně projevem péče o neustálý duchovní rozvoj občanů staršího věku, kterým se takto nejen rozšiřují jejich znalosti, ale především se tím stimuluje jejich zájem o současné dění, praktické využívání získaných vědomostí a o stálý aktivní přístup k životu. A3V tím přispívá k získání a udržení pocitu užitečnosti a satisfakce a prohlubuje vědomí odpovědnosti za vlastní stáří. [http://www.a3v.cz/studium]
2.7.4.4 Univerzity třetího věku (U3V) Univerzity třetího věku jsou specifickou součástí celoživotního vzdělávání. Jejich základní charakteristikou je, že poskytují starším občanům (nad 50 let) vzdělávání na nejvyšší možné, tedy vysokoškolské (univerzitní) úrovni, čímž se liší od jiných forem osvětových a vzdělávacích činností, byť také orientovaných na tuto populaci. Vzdělávání na univerzitě třetího věku má výlučně charakter osobnostního rozvoje, nikoliv profesní přípravy a nezakládá tak nárok na vysokoškolský titul. [http://u3v.upol.cz/]
První univerzita třetího věku byla založena v roce 1973 v Toulous ve Francii profesorem P. Vellasem. Cílem bylo vytvořit vzdělávací příležitosti pro stárnoucí populaci. Tento vzdělávací fenomén se rychle rozšířil po celém světě. Nejdůležitějšími cíli U3V je seznámit starší občany s vědeckými poznatky, prohloubit jejich sebepoznání, pomoci jim získat nadhled a tím usnadnit jejich orientaci v neustále se měnícím světě. Vzděláváni v průběhu dospělosti i v seniorském věku významně ovlivňuje kvalitu života ve stáří.
První univerzita třetího věku u nás vznikla v roce 1986 při Univerzitě Palackého v Olomouci. V současné době nabízejí programy U3V takřka veškeré pražské i regionální vysoké školy. Univerzity třetího věku se staly místem pravidelného a společného setkávání, místem, které je jako akademická půda značně společensky hodnocena. Vzdělávací programy na vysokoškolské (univerzitní) úrovni bývají 1 - 3 leté. Obvykle jsou uzavírány písemnou zkouškou. Studenti po složení zkoušky obdrží 35
certifikát o úspěšném absolvování Univerzity třetího věku a jsou slavnostně promováni. Obory studia jsou rozmanité (ekonomie, jazyky, antropologie, dějiny umění, počítače atd.); student si obvykle může vybrat to, co zrovna jeho zajímá. Přijetí na Univerzitu třetího věku je snazší než na běžnou univerzitu, přijímací zkoušky se nemusí absolvovat. V některých případech se předpokládá dosažené minimálně středoškolské vzdělání s maturitou. Poslední podmínkou je dosažení důchodového věku.
Významnou roli sehrává také možnost sociálního kontaktu s podobně smýšlejícími a věkově blízkými lidmi, navazování nových přátelství, překonávání pocitu osamělosti, izolovanosti či nepotřebnosti, vědomé zpomalování stárnutí, udržování psychické svěžesti, vhodné a kvalitní naplnění volného času. [DVOŘÁČKOVÁ, 2012, s. 32]
Univerzity zajišťující U3V:
České vysoké učení technické v Praze
Univerzita Karlova v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze
Masarykova univerzita Brno
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
Univerzita Palackého Olomouc
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Technická univerzita v Liberci
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Univerzita Hradec Králové 46
Univerzita Pardubice
Západočeská univerzita v Plzni
Virtuální Univerzita třetího věku (VU3V) Běžná výuka na U3V je dostupná především ve větších městech. Virtuální Univerzita třetího věku (VU3V) je určena především pro vzdělávání seniorů, kteří se
36
z různých důvodů nemohou zúčastňovat přednášek U3V v sídlech vysokých škol a univerzit (vzdálenost, zdravotní a časové důvody, finanční náročnost na dopravu apod.). Nové technologie umožnily vznik "Virtuálních univerzit", a to usnadňuje přístup k tomuto vzdělávání všem. Výuka probíhá přes internet způsobem e-learningu, má prvky distančního vzdělávání. Může tedy probíhat všude tam, kde je přístup k internetu - doma, v domovech seniorů, v knihovnách atd. [http://e-senior.czu.cz/]
37
3 Praktická část V praktické části popisuji možnosti volnočasových aktivit v Lysé nad Labem vhodné pro seniory. Pro zjištění dílčího cíle, který jsem si na začátku absolventské práce zadala, jsem zvolila dotazníkové šetření, které vyhodnotím pomocí grafického znázornění. Výzkumné šetření jsem uskutečňovala v Lysé nad Labem. Proto bych tento region krátce představila. Město Lysá nad Labem je město s téměř 9 tisíci obyvateli v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, leží v úrodné nížině na řece Labi. Nachází se 30 km severovýchodním směrem od hlavního města Prahy. Město má poměrně dlouhou historii a první prameny o jeho existenci pocházejí již z jedenáctého století.
3.1 Možnosti volnočasových aktivit pro seniory v Lysé nad Labem 3.1.1 Kluby důchodců V Lysé nad Labem je možnost navštěvovat dva Kluby důchodců: jeden má klubovou místnost přímo v centru města v Domě s pečovatelskou službou a druhý se nachází v Litoli. Kluby důchodců jsou tradičním místem setkávání seniorů. Kluby nabízejí velké množství aktivit, např. výlety do blízkého i vzdáleného okolí, návštěvy divadel a výstav, besedy na zajímavá témata, promítání, ruční práce, cvičení, společné návštěvy kulturních akcí v Lysé nad Labem, aktivně spolupracují s Domovem Na Zámku, s CSZS o. p. s. Poděbrady (středisko v Lysé nad Labem) a se Spolkem rodáků a přátel města Lysá nad Labem.
3.1.2 Univerzita volného času Městská knihovna Lysá nad Labem ve spolupráci se Státním okresním archivem Nymburk a Polabským muzeem pořádá cyklus velmi zajímavých přednášek, nazvaný Univerzita volného času. Po celý školní rok v prostorách městské knihovny probíhají jednou měsíčně přednášky tematicky zaměřené na polabský kraj, na jeho historii a staré archiválie,
38
které s Polabím nějakým způsobem souvisejí. Přednášky jsou nejen z oblasti historické, ale i literární, hudební a přírodovědné. Univerzita volného času je otevřena všem a vstup je zdarma.
Příklady přednášek Univerzity volného času: Hudebníci středního Polabí, Bohumil Hrabal a Lysá nad Labem v jeho tvorbě, Kacířský proces s hrabětem F. A. Šporkem, Vánoční zvyky našeho kraje, Husitský hejtman Jan ze Smiřic – první majitel Lysé z rodu Smiřických, Dějiny Židů v Lysé nad Labem a okolí, Kudy ke svým předkům, Toulky minulostí atd. Městská knihovna v Lysé nad Labem pořádá PC kurzy, ve kterých se mohou senioři naučit základní práci s počítačem, s textovým editorem a internetem. Senioři, kteří se chtějí dále vzdělávat, navštěvují Univerzity třetího věku v Praze. Nejvíce U3V při ČVUT v Praze a její kurzy Nebojte se počítačů.
zdroj: [http://www.knihovnalysa.cz/fotogalerie/]
3.1.3 Volnočasové aktivity pořádané Domovem Na Zámku Domov Na Zámku Lysá nad Labem je příspěvková organizace zřizovaná Středočeským krajem, jejímž posláním je poskytnout dobrou službu a nabídnout klientům prožít aktivní a spokojené stáří v podmínkách, které se co nejvíce blíží běžnému
životu
a podporovat
je při
naplňování
jejich
a soběstačnosti. Své služby poskytuje domov pro 120 klientů.
39
potřeb,
nezávislosti
Domov Na Zámku poskytuje sociální služby od roku 1961. Nachází se v Lysé nad Labem ve Šporkově zámku na zámeckém vrchu v prostorách kulturní a historické památky. Mezi pravidelné aktivity Domova Na Zámku patří: Luštění křížovek a hraní společenských her, filmový klub, skupinová cvičení pod vedením fyzioterapeutky. Klienti se mohou účastnit aktivní muzikoterapie, kde si mohou zazpívat a zapojit se hrou na hudební nástroj. Má-li někdo zájem, může se stát členem hudební skupiny „Šporkovjanka“. Senioři mohou navštěvovat ergoterapeutickou dílnu, kde se věnují ručním pracím. Vytvořené výrobky vystavují i prodávají. Domov Na Zámku pořádá Lyský pětiboj, soutěží se v pěti tradičních disciplínách - a to ruských kuželkách, hodu šipkami na cíl, hodu míčky do terče a v kulinářských a vědomostních dovednostech a také ve zpěvu. Soutěžní odpoledne není pouze pro seniory domova, ale také pro seniory z okolních domovů, klubů důchodců a pro seniory z Lysé nad Labem. Posezení s hudbou v zámecké kavárně mohou rovněž navštěvovat senioři z Lysé nad Labem. Klienti Domova mají díky těmto posezením kontakt se svými přáteli v příjemném prostředí, kde si mohou společně zazpívat, zatančit a zavzpomínat na mládí. Senioři z města jsou také zváni na Zámecký valentýnský ples, na setkání se známými osobnostmi s názvem Křeslo pro hosta apod. Obyvatelé Domova mohou navštěvovat Univerzitu volného času. Přednášky jsou zaměřené na vyprávění o knihách, historii, cestování a dalších zajímavých tématech. Na konci „školního roku“ je každému „studentovi“ předán certifikát o absolutoriu. Pro klienty domova je také k dispozici reminiscenční místnost, zde se schází obyvatelé domova a mluví o své minulosti, sdílejí vzpomínky vázané na společná témata a mají možnost cítit se příjemně.
40
zdroj: [http://www.domovnazamku.cz/aktivity]
3.1.4 Volnočasové aktivity pořádané CSZS Poděbrady o.p.s. Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. je společnost, která poskytuje sociální služby a služby domácí zdravotní péče těžce zdravotně postiženým občanům a starým občanům v přirozeném prostředí. Centrum
sociálních
a
zdravotních
služeb
má
své
středisko
také
v Lysé nad Labem. Každý rok pořádá na výstavišti v Lysé nad Labem výstavu s názvem Šikovné ruce našich seniorů – pro radost a potěšení, je to výstava ručních prací seniorů. Jejím cílem je aktivizace seniorů, naplňování jejich volného času a uchování kvality života. Hlavní myšlenkou organizátorů výstavy je podpořit aktivitu seniorů a dát jim možnost vyrobené práce představit ostatním. Soutěž je určená pro seniory žijící v domácnostech, klienty pečovatelské služby, seniory v klubech důchodců a pro obyvatele domovů pro seniory.
Soutěží se v kategoriích: Domovy pro seniory, Pečovatelské služby, Kluby důchodců, jednotlivci a hobby.
Do soutěže se předkládají: ruční práce, které senioři vytvořili dle vlastní fantazie a zájmů v průběhu roku, z různých druhů materiálů i různými technikami, například vyšívání, háčkování, pletení nebo práce ze dřeva, kovu, hlíny, papíru, výrobky ze suchých květin a plodů i dalších materiálů, literární práce (poezie a próza), fotografie a počítačová prezentace.
41
zdroj:[http://centrum-podebrady.rajce.idnes.cz/]
Centrum dále pořádá předvánoční setkání seniorů a zdravotně postižených občanů, tradiční setkání na Cidlině, oslavy Dne matek a Dne seniorů, šachový turnaj.
3.1.5 Kulturní a společenské akce v Lysé nad Labem
Slavnosti hraběte Šporka
Lyský Montmartre
Květinová slavnost
Přivítání adventu
Masopust
Výstavy konané v Muzeu Bedřicha Hrozného a na Výstavišti v Lysé nad Labem
Koncerty v kostele sv. Jana křtitele a v kostele Českobratrské církve evangelické v Lysé nad Labem
3.1.6 Zájmové spolky a sdružení, které senioři také často navštěvují
Spolek rodáků a přátel města Lysá nad Labem
Vlastenecko-dobročinná Obec baráčníků Lysá
TJ Sokol
Římskokatolická farnost Lysá nad Labem
Farní sbor Českobratrské církve evangelické Lysá nad Labem
Místní organizace Českého rybářského svazu Lysá nad Labem 42
3.1.7 Kavárnička dříve narozených Od konce ledna roku 2014 mají senioři v Lysé nad Labem možnost navštěvovat Kavárničku dříve narozených, která se koná pravidelně jednou za čtrnáct dnů v restauraci „U Bílé labutě“. Senioři si zde mohou posedět při muzice, zazpívat si a zatančit. Také mají možnost setkání se zajímavým hostem, většinou lyským rodákem, který je něčím výjimečný.
Nabídka volnočasových aktivit, společenských a kulturních akcí v Lysé nad Labem je poměrně široká. Každý občan v seniorském věku si může najít vhodnou aktivitu podle svého zájmu a aktuálního zdravotního stavu. Senioři mohou navštěvovat pravidelné kulturní a společenské akce, výstavy, koncerty a přednášky. Dále mají možnost navštěvovat různé zájmové spolky, sdružení a kluby.
43
3.2 Dotazníkové šetření
Dílčím cílem absolventské práce je zhodnotit, jakým volnočasovým aktivitám se senioři nejvíce věnují. Jako výzkumnou metodu jsem použila metodu kvantitativní, tedy sběr informací pomocí dotazníkového šetření. Zpracovala jsem anonymní dotazník určený pro seniory. Dotazník obsahuje 10 uzavřených otázek, respondent zaškrtává jednu z uvedených možností. Otázky jsou zaměřené na způsob trávení volného času seniorů v Lysé nad Labem. Dotazník je součástí přílohy č. 1. Výhodou dotazníku je, že se jedná o nejlevnější metodu průzkumu, jednoduše se zpracovává a vyhodnocuje; je to jedna z nejméně dotěrných metod průzkumu (respondent jej může vyplnit v klidu domova), jednoduchý na vyplnění (téměř každý alespoň jednou v životě vyplňoval dotazník). [http://www.dotaznik-online.cz/] Nevýhody dotazníku jsou malá návratnost, nepravdivé odpovědi. Nemusíme získat informace, které jsme potřebovali, odpovědi mohou být zkreslené.
3.3 Zhodnocení sběru dat V dotazníkovém šetření jsem rozdala 100 dotazníků, vráceno bylo 77 dotazníků; přesto při vyhodnocování došlo k vyřazení několika dotazníků z důvodu špatného nebo neúplného vyplnění. Respondenty tvořili senioři z Lysé nad Labem: senioři žijící doma, senioři žijící v domově pro seniory a v domě s pečovatelskou službou. Věkové rozmezí respondentů je období od 60. roku života. Celkový počet respondentů, jejichž dotazníky jsou pro výzkum využitelné, je 60 (z toho 42 žen a 18 mužů). Získaná data jsou vypracována v programu Microsoft Excel. Tento program je jeden z nejrozšířenějších a nejdostupnějších pro zpracování dat a následné zpracování do grafů.
44
Otázka č. 1. Jaké je vaše pohlaví?
Graf č. 1: Pohlaví respondentů
30% Muž
70%
Žena
zdroj: [vlastní]
V první otázce bylo zjištěno, že z celkového počtu 60 dotazovaných dotazník vyplnilo 18 mužů a 42 žen, jak vyplývá z uvedeného grafu č. 1. Nestejný počet respondentů je způsoben především tím, že ženy byly při vyplňování dotazníku ochotnější, což odpovídá obecně dané skutečnosti, že ženy jsou mnohem sdílnější než muži.
45
Otázka č. 2. Kolik je vám let? Tabulka č. 1: Věkové kategorie Věk
Absolutní četnost
Relativní četnost
60-69 let
10
17%
70-79 let
28
47%
80 a více let
22
36%
Celkem
60
100%
Graf č. 2: Věkové kategorie
36%
17% 60-69 let
70-79 let 47%
80 a více let
zdroj: [vlastní]
Z grafu č. 2 bylo zjištěno, že nejvíce respondentů bylo ve věkové skupině 70-79 let (47%). Celkem 22 respondentů odpovědělo, že jejich věk je 80 a více let (36%). Ve věkové hranici 60-69 let odpovědělo 17% respondentů.
46
Otázka č. 3. Žijete v: Tabulka č. 2: Obydlí respondentů Rodinný
Domov pro seniory
Byt
Dům s pečovatelskou službou
dům 34
15
9
2
57%
25%
15%
3%
Graf č. 3: Obydlí respondentů 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Rodinný dům
Byt
Domov pro seniory
Dům s pečovatelskou službou
zdroj: [vlastní]
Nejpočetnější kategorii odpovídajících respondentů tvoří senioři, kteří žijí v rodinném domě a to 57% z dotázaných. Další zastoupenou kategorií jsou senioři, kteří žijí v domově pro seniory (25%), 15% žije v bytě a pouze 3% dotázaných v domě s pečovatelskou službou.
47
Otázka č. 4. Jsou vám známy možnosti volnočasových aktivit ve vašem regionu? Tabulka č. 3: Znalost možností volnočasových aktivit v Lysé nad Labem Ano
Ne
Částečně
28
13
19
Graf č. 4: Znalost možností volnočasových aktivit v Lysé nad Labem 31%
47%
Ano Ne
22%
Částečně
zdroj: [vlastní]
Z grafu č. 4 vyplývá, že 47% dotázaných zná možnosti volnočasových aktivit ve svém regionu, 31% respondentů má častečnou představu o těchto možnostech a 22% dotázaných nezná možnosti využití volného času ve svém regionu. Tato informace vypovídá o skutečnosti, že znalost volnočasových aktivit je poměrně dobrá.
48
Otázka č. 5. Navštěvujete Kluby pro seniory? Tabulka č. 4: Účast v klubu seniorů Ano
Ne
Částečně
23
35
2
Graf č. 5: Účast v Klubu seniorů 3% 38%
Ano Ne
59%
Částečně
zdroj: [vlastní]
Na otázku: „Navštěvujete Kluby pro seniory?“ - respondenti nejčastěji odpovídali, že Kluby pro seniory nenavštěvují (59%). Dále 38% respondentů Kluby navštěvuje pravidelně a 3% dotázaných je navštěvuje pouze příležitostně. Menší míra návštěvnosti Klubů pro seniory může být způsobena tím, že dotázaní senioři chtějí trávit svůj volný čas individuálně bez vázanosti na klubovou činnost.
49
Otázka č. 6. Navštěvujete akce pořádané Domovem Na Zámku? Například posezení u muziky v kavárně, Lyský pětiboj, turnaj v kuželkách a podobně. Tabulka č. 5: Zapojení v aktivitách Domova Na Zámku Ano, pravidelně
Ne
Jen občas
16
24
20
Graf č. 6: Zapojení v aktivitách Domova Na Zámku
27%
33%
Ano, pravidelně Ne 40%
Jen občas
zdroj: [vlastní]
Do aktivit Domova Na Zámku se pravidelně zapojuje 27% z dotázaných seniorů, 33% dotázaných se účastní těchto aktivit jen občas a 40% respondentů akce pořádané Domovem nenavštěvuje. To by mohlo být způsobeno tím, že se Domov Na Zámku nachází na zámeckém vrchu a některým seniorům může být návštěva těchto aktivit z důvodu vzdálenosti nedostupná.
50
Otázka č. 7. Navštěvujete Univerzitu volného času, pořádanou Městskou knihovnou v Lysé nad Labem? Tabulka č. 6: Univerzita volného času Ano
Ne
Někdy
23
29
8
Graf č. 7: Univerzita volného času 13% 39% Ano Ne 48%
Někdy
zdroj: [vlastní]
Z této otázky vyplývá, že téměř polovina (48%) respondentů se přednášek Univerzity volného času neúčastní, 39% seniorů pravidelně dochází a 13% respondentů přednášky občas navštíví. Toto zjištění může mít příčinu v zaměření přednášek, které jsou převážně věnovány historickým tématům - a ta nemusí každého posluchače oslovit.
51
Otázka č. 8. Účastníte se soutěže Šikovné ruce našich seniorů na Výstavišti v Lysé nad Labem? Tabulka č. 7: Šikovné ruce Ano
Ne
Někdy
18
36
6
Graf č. 8: Šikovné ruce 10%
30% Ano Ne
60%
Někdy
zdroj: [vlastní]
Většina respondentů, tedy 60% se Soutěže „Šikovné ruce našich seniorů“ neúčastní. 30% dotázaných se soutěže pravidelně účastní a 10% odpovědělo, že se soutěže zúčastňuje jen občas. Tato skutečnost může být dána tím, že se do soutěže hlásí více obyvatelé domova pro seniory a senioři žijící v bytech, neboť se podle mého názoru a zkušeností více věnují ručním pracím než senioři žijící v rodinných domech.
52
Otázka č. 9. Účastníte se jiných kulturních a společenských akcí v Lysé nad Labem? Tabulka č. 8: Účast na jiných akcích města Ano
Ne
Jen občas
31
14
15
Graf č. 9: Účast na jiných akcích města
25% 52%
Ano Ne
23%
Jen občas
zdroj: [vlastní]
Na otázku: „Účastníte se jiných kulturních a společenských akcí v Lysé nad Labem?“ odpověděla větší polovina dotázaných tj. 52%, že navštěvuje akce pořádané městem. Občas se těchto akcí účastní 25% respondentů a 23% respondentů akce nenavštěvuje. Z výsledku je zřejmé, že převažuje zájem o akce pořádané městem.
53
Otázka č. 10. Jste spokojeni s nabídkou volnočasových aktivit ve vašem městě? Tabulka č. 9: Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit Ano
Ne
Nevím
30
2
28
Graf č. 10: Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit
47%
50%
Ano Ne
Nevím
3% zdroj: [vlastní]
Poslední otázka se týká spokojenosti seniorů s nabídkou volnočasových aktivit v Lysé nad Labem. Z grafu č. 10 vyplývá, že je polovina seniorů (50%) spokojena s nabídkou volnočasových aktivit ve městě. Na tuto otázku nemá vyhraněný názor 47% seniorů a nespokojena byla pouhá 3% dotázaných.
54
4 Diskuse V diskusi shrnuji celou absolventskou práci a výsledky vyplývající z výzkumného šetření. Tématem absolventské práce byly volnočasové aktivity seniorů se zaměřením na region v Lysé nad Labem. Populace stárne a počet osob v seniorském věku se stále zvyšuje; podle statistických prognóz bude podíl starších osob v populaci dále narůstat. Tato početná skupina obyvatel má své specifické potřeby, a to nejen v oblasti zdravotní a sociální péče, ale také v aktivizačních činnostech a ve způsobu trávení volného času. Smysluplné využítí volného času má velký vliv na kvalitu a následné prožívání života seniorů, udržuje je ve fyzické a psychické kondici, působí preventivně proti sociálnímu vyloučení a může také pomoci při ztrátě partnera. V současné době mají senioři mnoho možností, jak přizpůsobit své aktivity aktuálnímu tělesnému i duševnímu stavu. V teoretické části jsem se zaměřila na stáří a proces stárnutí. Popsala jsem jednotlivé změny ve stáří a rizika spojená se stářím, zabývala jsem se zdravotními problémy, které stáří provází, neboť zdravotní stav seniora velmi působí na způsob trávení jeho volného času. Jednu z kapitol jsem věnovala ošetřování seniorů v minulosti a novodobé péči o seniory. Popisuji přípravu na stáří a možnosti trávení volného času ve stáří, aktivizační přístupy a vzdělávání seniorů. Při své práci jsem čerpala z odborné literatury, periodik a elektronických dokumentů, použité zdroje jsou uvedené v bibliografii. Cílem absolventské práce bylo zjistit možnosti a dostupnost rozvojových aktivit seniorů v Lysé nad Labem. Proto jsem v úvodu praktické části popsala možnosti trávení volného času a aktivizační činnosti pro seniory v Lysé nad Labem. Dále jsem provedla kvantitativní šetření zaměřené na možnosti a způsob trávení volného času seniorů v Lysé nad Labem, které patřilo k dílčímu cíli mé absolventské práce. Formou dotazníkového šetření jsem se dotazovala seniorů žijících v Lysé nad Labem, jak tráví svůj volný čas. Z dotazníkového šetření jsem vytvořila devět tabulek a deset grafů, které znázorňují odpovědi na otázky uvedené v dotazníku. Větší část respondentů tvořily ženy; důvodem může být, že jsou ženy mnohem sdílnější a otevřenější ke komunikaci a mají větší potřebu sociálních kontaktů ve
55
srovnání s muži - nebo tím, že se dožívají vyššího věku. Nejpočetnější věkovou kategorií jsou senioři ve věku 70-79 let. Převažující část respondentů odpověděla, že žije v rodinném domě. Prostředí, ve kterém senioři žijí, může zásadně ovlivňovat způsob trávení jejich volného času. Z výsledků průzkumu je patrné, že z nabídky volnočasových aktivit jsou nejoblíbenější kulturní a společenské akce pořádané městem. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že převážná část dotázaných zná možnosti volnočasových aktivit v Lysé nad Labem a polovina respondentů je s touto nabídkou spokojená. Každý člověk má odlišné představy o způsobu trávení volného času, a také jiné nároky. Může to být z velké části ovlivněno osobností člověka, způsobem jeho života, vzděláním, přípravou na stáří nebo zdravotním stavem. Někteří senioři nevyhledávají společnost a prožívají svůj volný čas individuálně, naopak jiní mají rádi společnost a aktivně se zapojují do kulturního a společenského života. Podle mého názoru mají senioři v Lysé nad Labem nabídku volnočasových aktivit, kulturních a společenských akcí velmi širokou. O pořádání těchto akcí se mohou senioři dočíst v měsíčníku Listy, který dostává každý občan zdarma do poštovní schránky. Informace také naleznou v Městské knihovně, v Klubech pro seniory, u poskytovatelů sociálních služeb, na informačních deskách ve městě a na webových stránkách města. Za nedostatek považuji pouze to, že ve městě chybí plavecký bazén. Senioři, kteří mají zájem o plavání musí dojíždět do Městského bazénu v Čelákovicích. Dále pak nemají starší občané možnost celoživotního vzdělávání. Zájemci o studium na Univerzitě třetího věku dojíždějí za dalším vzděláváním na fakulty do Prahy. Může to být pouze otázka času a tyto „nedostatky“ budou odstraněny.
56
Závěr Tématem této absolventské práce byly „Volnočasové aktivity seniorů se zaměřením na region v Lysé nad Labem“. Jak už jsem se v úvodu zmínila, hlavním důvodem výběru tohoto tématu je mé profesní zaměření, několik let pracuji v sociálních službách v Lysé nad Labem a převažující skupinou našich klientů jsou lidé v seniorském věku. Jen málokdo si představí, jaké je stáří a jak se starší lidé cítí, zda jsou šťastni, spokojeni, jak si váží zájmu okolí. Stáří má přinést úlevu, lidé si ho mají užít naplno. Ne se sami sebe ptát, zda jsou v tomto světě potřební. Měli bychom je brát jako součást společnosti, do které patří, neboť i stáří je součástí života, stejně jako narození a mládí. Je to přirozený koloběh života. Senioři disponují větším množstvím volného času než lidé v produktivním věku; způsob trávení jejich volného času závisí na zdravotním stavu seniora, dostupnosti volnočasových aktivit, motivaci k činnosti, na osobnosti člověka a také v samotné přípravě na stáří. Smysluplné prožití volného času působí přímo na kvalitu života seniorů a jejich fyzickou i psychickou pohodu. A proto považuji za důležité se tomuto tématu více věnovat. Ze své zkušenosti vím, jak mohou zdravotní omezení nebo nepřipravenost na prudký nárůst volného času velmi negativně ovlivnit kvalitu života seniorů, v některých případech se mění v pouhé přežívání, doprovázené depresemi a frustrací z pocitu nadbytečnosti. Naopak aktivně trávený volný čas a vhodně zvolené aktivizační činnosti mohou starším lidem pomoci ke zvýšení kvality jejich života a k navrácení sebevědomí. V absolventské práci jsem se snažila shrnout možnosti volnočasových aktivit seniorů, aktivizační a terapeutické aktivity a možnosti nabídky v oblasti vzdělávání. Pro větší konkrétnost jsem se zaměřila na možnosti, které mohou využívat senioři v Lysé nad Labem. Na začátku jsem si stanovila cíle, které jsem podle mého názoru v průběhu vypracování absolventské práce splnila.
Způsob našeho života určí podobu našeho stáří. Můžeme skončit jako opuštěné město nebo jako štědrý strom - důležitý i tehdy, když už nedokáže stát rovně. Paulo Coelho 57
Zusammenfassung Freizeitaktivitäten für Senioren mit dem Schwerpunkt auf die Region Lysa an der Elbe ,,Freizeitaktivitäten für Senioren mit dem Schwerpunkt auf die Region Lysa an der Elbe“ – so lautet der offizielle Titel dieser Absolventenarbeit. Der Hauptgrund für die Auswahl dieses Themas war mein Beruf. Als Sozialarbeiterin bin ich jeden Tag im Kontakt mit Senioren, die das Hauptsegment der Klientel bilden. Die Weise, wie Senioren ihre Freizeit verbringen, spielt eine große Rolle und beeinflusst die Qualität des Lebens. Allgemein ist das Alter mit den verschiedenen Gesundheitsbeschwerden und Beschränkungen verbunden. Zur Folge dieser Beschränkungen haben Senioren mehr Freizeit. Wenn Senioren keine sinnvollen Aktivitäten haben, kann es zur Frustration oder Depressionen führen. Die passenden Freizeitaktivitäten können ihre Lebensqualität verbessern.
In meiner Absolventenarbeit konzentriere ich mich auf Senioren, vor allem auf die Möglichkeiten, wie Senioren ihre Freizeit verbringen können. Diese Arbeit besteht aus einem theoretischen und einem praktischen Teil. Im theoretischen Teil beschreibe ich die Alterung, Vorbereitung auf den Ruhestand, Komplikationen, die mit dieser Periode verbunden sind und die Sozialsorge in der Vergangenheit und heute. Ich schreibe auch über die Freizeitaktivitäten und Bildungschancen der Senioren. Während meiner Bearbeitung habe ich viele Informationen in der Literatur, in Periodikum und im Internet gefunden. Der praktische Teil informiert über konkrete Freizeitaktivitäten in der Stadt Lysa an der Elbe. Ich analysiere Entwicklungstätigkeiten der Senioren, Bildung und Zugänglichkeit der Freizeitaktivitäten. Im praktischen Teil werden vor allem meine persönliche Erfahrungen und Ergebnisse der Fragebögen präsentiert.
Schlüsselwörter: Alterung, Freizeit, Freizeitaktivitäten, Lebensqualität, Senioren
58
Bibliografie Monografie 1) DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života seniorů. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2012. 112 s. ISBN 978-80-247-4138-3.
2) HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. 2.vyd. Praha : Havlíček Brain Team, 2010. 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9.
3) HROZENSKÁ, M., DVOŘÁČKOVÁ, D. Sociální péče o seniory. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2013. 192 s. ISBN 9978-80-247-4139-0.
4) JELÍNKOVÁ, J. Ergoterapie. 1.vyd. Praha : Portál, 2009. 272 s. ISBN 978-80-7367-5837.
5) KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2169-9.
6) LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2.vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9.
7) MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7.
8) PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I. Soužití se staršími lidmi. 1.vyd. Praha : Portál, 1998. 160 s. ISBN 80-7178-184-3.
9) STUART-HAMILTON, I. Psychologie stárnutí. 1.vyd. Praha : Portál, 1999. 320 s. ISBN 80-7178-274-2.
59
10) ŠERÁK, M. Zájmové vzdělávání dospělých. 1.vyd. Praha : Portál, 2009. 208 s. ISBN 978-80-7367-551-6.
11) ŠPATENKOVÁ, N., BOLOMSKÁ, B. Reminiscenční terapie. 1.vyd. Praha : Galén, 2011. 112 s. ISBN 978- 80-7262-711-0.
12) ŠTILEC, M. Program aktivního stylu života pro seniory. 1.vyd. Praha : Portál, 2004. 136 s. ISBN 80-7178-920-8.
13) TOŠNEROVÁ, T. Jak si vychutnat seniorská léta. 1.vyd. Brno : Computer Press, 2009. 239 s. ISBN 978-80-251-2104-7.
14) VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II. 1.vyd. Praha : Karolinum, 2008. 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5.
15) ZELEIOVÁ, J. Muzikoterapie. 1.vyd. Praha : Portál, 2007. 256 s. ISBN 978-80-7367237-9.
Periodické publikace 1) JUREČKOVÁ, P. Aktivizace seniorů. Sociální práce. 2003, roč. 2, č. 2, s. 140-150. ISSN 1213-624.
2) VOJÍŘOVÁ, D. Aktivizace-proces, kterým jsou lidé vedeni k činorodosti. Sociální služby. 2012, roč. 14, č. 10, s. 20. ISSN 1803-7348.
Legislativní dokumenty 1) Česko. Zákon č. 108 ze dne 14. března 2006 o sociálních službách. In Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 37, s. 1257-1289. Dostupný z WWW:
.
60
2) Česko. Zákon č. 329 ze dne 13. října 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 115, s. 3970-3994. Dostupný z WWW: .
Elektronické zdroje 1) Artróza. [online]. 2012 [cit. 2013-10-25]. Dostupný z WWW: < http://www.artrozakloubu.cz/>.
2) Alzheimerova choroba. Česká alzheimerovská společnost. [online]. 2013 [cit. 201310-25]. Dostupný z WWW: .
3) Parkinsonova choroba. Co je parkinsonova nemoc. [online]. 2013 [cit. 2013-10-25]. Dostupný z WWW: .
4) Senioři a pohybová aktivita. [online]. 2011 [cit. 2013-11-18]. Dostupný na WWW: .
5) Ageismus. O ageismu. [online]. 2006 [cit. 2013-11-18]. Dostupný na WWW: .
6) Zákon o sociálních službách 2005-úplný průvodce. [online] 2006 [cit. 2013-11-20]. Dostupný na WWW: .
7) Sociální služby. [online]. [cit. 2013-11-20 ]. Dostupný na WWW: .
8) Akademie třetího věku. O Akademii. [online]. 2012 [cit. 2013-12-07]. Dostupný na WWW: .
9) U3V. Filozofie a poslání univerzit třetího věku. [online]. 2012 [cit. 2013-12-14]. Dostupný na WWW: . 61
10) A3V. Akademie Třetího věku. [online]. 2008 [cit. 2013-12-14]. Dostupný na WWW: .
11) U3V. Co je to U3V?. [online]. [cit. 2014-01-11]. Dostupný na WWW: .
12) UV3V. Virtuální Univerzita třetího věku. [online]. 2013 [cit. 2014-01-11]. Dostupný na WWW: .
13) Dotazník. [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupný na WWW: .
14)
Domov
na
Zámku.
[online].
[cit.
2014-03-27].
Dostupný
.
Seznam příloh Příloha č.1 Dotazník Příloha č. 2 Pravidelné aktivity Domova Na Zámku v Lysé nad Labem Příloha č. 3 Pozvánka do Kavárničky dříve narozených Příloha č. 4 Pozvánka na přednášku z cyklu Univerzity volného času Příloha č. 5 Vyhlášení soutěže Šikovné ruce našich seniorů 2014 Příloha č. 6 Přihláška do soutěže Šikovné ruce našich seniorů 2014
62
na
WWW:
Příloha č. 1
DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentka třetího ročníku Vyšší odborné školy MILLS s. r. o. Čelákovice obor Sociální práce. Ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku, který použiji pro vypracování praktické části mé absolventské práce. Absolventskou práci věnuji volnočasovým aktivitám seniorů se zaměřením na region v Lysé nad Labem. Prosím o zakroužkování Vámi vybraných odpovědí. Vaše odpovědi budou zpracovány anonymně. Předem děkuji, Jaroslava Maximovičová
1) Jaké je vaše pohlaví? A) MUŽ B) ŽENA
2) Kolik je vám let? A) 60-69 let B) 70-79 let C) 80 let a více
3) Žijete v: A) V rodinném domě B) V bytě C) V domově pro seniory D) V domě s pečovatelskou službou
4) Jsou Vám známy možnosti volnočasových aktivit ve vašem regionu? A) ANO B) NE C) ČÁSTEČNĚ
5) Navštěvujete Kluby pro seniory? A) ANO B) NE C) JEN OBČAS
6) Navštěvujete akce pořádané Domovem Na Zámku? Například posezení u muziky v kavárně, Lyský pětiboj, turnaj v kuželkách apod. A) ANO, PRAVIDELNĚ B) NE C) JEN OBČAS
7) Navštěvujete Univerzitu volného času, pořádanou Městskou knihovnou v Lysé nad Labem? A) ANO B) NE C) NĚKDY
8) Účastníte se soutěže Šikovné ruce našich seniorů na Výstavišti v Lysé nad Labem? A) ANO B) NE C) NĚKDY
9) Účastníte se jiných kulturních a společenských akcí v Lysé nad Labem? A) ANO B) NE C) JEN OBČAS
10) Jste spokojeni s nabídkou volnočasových aktivit ve vašem městě? A) ANO B) NE C) NEVÍM Děkuji Vám za Váš čas a ochotu při vyplňování dotazníku.
Příloha č. 2 Pravidelné aktivity Domova Na Zámku v Lysé nad Labem Pondělí 8.00 - 15.00
Ruční práce v dílně
9.00 - 11.00
Zpívání se Šporkovjankou
12.45 - 14.30
Posezení u muziky v kavárně
Úterý 8.00 - 15.00
Ruční práce v dílně
9.00 - 11.00
Turnaj ve společenských hrách - jídelna 1. patro
Odpoledne
Trénování paměti - putování za lidovými muzikanty
13.15 - 14.50
Univerzita volného času (1. a 3. úterý)
Středa 8.00 - 15.00
Ruční práce v dílně
9.00
Oslava narozenin
9.00 - 11.00
Zpívání se Šporkovjankou
10.00 - upřesní
Bohoslužba evangelická - 1x za 14 dní
farář 10.00
Bohoslužba katolická - 1x za měsíc
10.00 - 11.00
Vycházka do parku
12.45 - 14.30
Posezení u muziky v kavárně
15.00
Návštěva pejsků
Čtvrtek 9.00 - 11.00
Turnaj ve společenských hrách - jídelna 1. Patro
13.30 - 15.00
Filmový klub - Sloupový sál
Pátek 8.00 - 15.00
Ruční práce na dílně
9.00 - 10.00
Skupinové cvičení - na jídelně 2. patra
10.00 - 11.00
Turnaj v kuželkách - na nádvoří
zdroj: [http://www.domovnazamku.cz/aktivity]
Příloha č. 3
zdroj: [MVDr. Jan Kořínek]
Příloha č. 4
zdroj: [http://www.knihovnalysa.cz/]
Příloha č. 5
Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady, o. p. s. Vyhlašuje XV. ročník soutěže Šikovné ruce našich seniorů - pro radost a potěšení Cílem soutěže je aktivizace seniorů, naplňování jejich volného času, uchování kvality života, zlepšení psychického a zdravotního stavu. Soutěž vyhlašujeme pro: Seniory žijící v domácnostech Klienty pečovatelské služby Seniory v klubech důchodců Obyvatele domovů pro seniory Práce účastníků soutěže budou prezentovány na samostatné výstavě s uvedeným názvem na Výstavišti v Lysé nad Labem v rámci celorepublikové výstavy Senior Handicap: aktivní život 2014, která se uskuteční ve dnech 12. - 15. 6. 2014. Soutěží se v těchto činnostech: Šikovné ruce našich seniorů Šikovné ruce našich seniorů Šikovné ruce našich seniorů Šikovné ruce našich seniorů
-
ruční práce literární práce fotografie počítačové prezentace
Každý okruh činností má své propozice, prosím, čtěte pozorně. Vyhlášení soutěže - Šikovné ruce našich seniorů - ruční práce Ruční práce, které senioři vytvořili dle vlastní fantazie a zájmů v průběhu minulého roku, z různých druhů materiálů i různými technikami, jako například vyšívání, háčkování, pletení nebo práce ze dřeva, kovu, hlíny, papíru, výrobky ze suchých květin a plodů a dalších materiálů, budou zařazeny do soutěže. Těší nás zájem o tuto soutěž, v loňském roce se zúčastnilo 1005 seniorů a bylo vystaveno 3600 prací. Chtěli bychom Vás proto požádat i v letošním roce o spolupráci při výběru prací. Prosíme, neposílejte práce, které byly již vystavené na Výstavišti v předchozích letech.
Podmínky soutěže: 1) Přihlášku do soutěže včetně přílohy „Seznam účastníků a jejich prací“ je nutno zaslat nejpozději do 5. 5. 2014 jednou z těchto možností: a) elektronicky - e-mail: [email protected], pokud nelze, tak b) písemně - na adresu Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady, o. p. s., Nám. B. Hrozného 1722, 289 22 Lysá nad Labem (nebo místní mohou osobně přinést přímo na adresu organizace v Lysé nad Labem nebo v Poděbradech) Přihlášku a další informace o soutěži je rovněž možno získat na internetové adrese: www.centrum-podebrady.info. Později zaslané přihlášky nebudeme moci z organizačních důvodů přijmout. 2) Vystavovatel přiveze své výrobky za celou organizaci na Výstaviště v Lysé nad Labem v pondělí dne 9. června 2014, kde mu bude od 9:00 hod. vyhrazena výstavní plocha, na které si své výrobky může uspořádat, případně naaranžovat sám, nebo za pomoci naší aranžérky, která dohlíží na celkový vzhled výstavy. Každá práce musí být označena štítkem – se jménem účastníka, názvem organizace, případně adresou. Abychom předešli záměně prací, je třeba štítek umístit tak, aby jej nebylo možno z práce odstranit (přišít, přilepit na rubovou stranu). Věk vystavovatele bude uveden pouze nad 80 let, pokud bude k seznamu prací přiložen písemný souhlas seniora. Pro organizace, které si aranžují práce samy a samy označují štítky, přikládáme v příloze vzor – který používáme pro jednotné označení všech prací (důkladně si přečtěte návod). Jinak na požádání vyrobíme popisky přímo na výstavišti při aranžování. Po telefonické dohodě s paní Součkovou lze výrobky přivézt nebo zaslat poštou předem, nejpozději do 2. 6. 2014 na středisko Centra sociálních a zdravotních služeb Poděbrady, o. p. s, v Lysé nad Labem, nám. B. Hrozného 1722, 289 22 Lysá nad Labem. Jejich vystavení zajistíme sami. Další podrobnosti lze získat u hlavní organizátorky soutěže paní Věry Součkové na níže uvedené kontaktní adrese. 3) Po ukončení výstavy v neděli 15. 6. (po 17:00 hod.) nebo v pondělí dne 16. 6. 2014 si každý vystavovatel své práce převezme zpět. Vyhodnocení soutěže - kategorie Pečovatelská služba PS - zkratka na štítku Kluby důchodců KD Senioři - jednotlivci J Domovy pro seniory DS Hobby H zdroj: [http://www.vll.cz/]
Příloha č. 6
zdroj: [http://www.vll.cz/]
