Vyšší odborná škola, st ední odborná škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o

Vyšší odborná škola, st ední odborná škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o. elákovice

Pastora ní pé e v nemocnicích a ve v znicích

Sociální práce

Vedoucí práce: ThDr. et Mgr. Ladislava Marešová Vypracoval/a: Radka Honková

elákovice, 2014

estné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatn a všechny použité písemné i jiné informa ní zdroje jsem ádn ocitovala. Jsem si v doma, že doslovné kopírování cizích text v rozsahu v tším, než je krátná doslovná citace, je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v p ímém rozporu s interním p edpisem školy a je d vodem pro nep ipušt ní absolventské práce k obhajob .

elákovice, 15. kv tna 2014

Radka Honková 1

Pod kování Ráda bych pod kovala své vedoucí práce ThDr. et Mgr. Ladislav

Marešové za

vst ícnost, p ipomínky a podn tné rady p i vedení mé práce. Dále bych cht la pod kovat paní Renat Balcarové a Mgr. Bohdanu Pivo kovi za lidský p ístup a nový pohled na práci duchovních. Zejména pak za možnost nahlédnout za v ze skou bránu. j dík pat í též B.Th Vít zslavu Vurstovi, který vnáší nad ji do srdcí t žce nemocných lidí.

2

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................... 5 1 CÍL ABSOLVENTSKÉ PRÁCE ................................................................................................... 6 1.1 HLAVNÍ CÍL .................................................................................................................... 6 1.2 DÍL Í CÍLE...................................................................................................................... 6 2. TEORETICKÁ ÁST ............................................................................................................... 7 2.1 PASTORACE V DNEŠNÍ SPOLE NOSTI ............................................................................ 7 2.1.1 lov k jako bio-psycho-socio-spirituální bytost....................................................... 7 2.1.2 Životní hodnoty ...................................................................................................... 8 2.1.3 Pojetí pastorace ..................................................................................................... 9 2.1.4 Pojetí Boha, víry a duše v dnešní spole nosti ........................................................ 11 2.1.5 Propojení pastorace a sociální práce .................................................................... 14 2.1.6 Metody pastorace ................................................................................................ 15 2.2 PASTORA NÍ PÉ E V NEMOCNICÍCH ........................................................................... 17 2.2.1 Pro je pastora ní pé e v nemocnicích poskytována a kdo je nemocni ní kaplan .......................................................................................................................... 17 2.2.2 Asociace nemocni ních kaplan ........................................................................... 19 2.2.3 Asociace nemocni ních kaplan a oprávn ní k poskytování duchovní pé e v nemocnicích.................................................................................................................. 20 2.2.4 Jak nemocni ní kaplani pomáhají ......................................................................... 21 2.3 PASTORA NÍ PÉ E VE V ZNICÍCH................................................................................ 22 2.3.1 V ze ská duchovenská pé e a v ze ská duchovenská služba ............................... 22 2.3.2 Napl ování ekumenické spolupráce VDP .............................................................. 23 2.3.3 Pro je pastora ní pé e ve v znicích poskytována a kdo je v ze ský kaplan ......... 24 2.3.4 Jak v ze ští kaplani a ostatní duchovní pomáhají................................................. 25 3

3. PRAKTICKÁ ÁST............................................................................................................... 27 3.1 PR ZKUM ................................................................................................................... 27 3.2 STANOVENÍ HYPOTÉZY A CÍL PR ZKUMU.................................................................... 27 3.3 DOTAZNÍKOVÉ ŠET ENÍ .............................................................................................. 27 3.4 VYHODNOCENÍ A INTEPRETACE DAT ........................................................................... 28 3.5 OV

ENÍ HYPOTÉZY A ZHODNOCENÍ CÍLE PR ZKUMU ................................................ 37

3.6 ROZHOVOR S VÍT ZSLAVEM VURSTEM, B.TH .............................................................. 38 3.7 ROZHOVOR S BOHDANEN PIVO KOU, MGR., ............................................................. 41 DISKUSE ............................................................................................................................... 44 ZÁV R................................................................................................................................... 46 .............................................................................................................................. 49 BIBLIOGRAFIE ....................................................................................................................... 51

4

ÚVOD Za téma své absolventské práce jsem zvolila pastora ní pé i z n kolika d vod . By nejsem v ící ve smyslu p ináležení k ur ité církvi, práce kaplan

i duchovních,

pomáhajících lidem, ocitnuvším se v t žké životní situaci, si nesmírn vážím. A v dnešní materialisticky založené spole nosti si málokdo klade otázky pramenící z podstaty lidské osobnosti. Kdo jsme, jak si sami sebe vážíme, kam sm ujeme. V tšinou ne ešíme otázky bytí, životních, morálních ani lidských hodnot. Zdá se nám, že jsou to hodnoty samoz ejmé, že na nich nemusíme pracovat. Že nepot ebujeme víru, nad ji, ani lásku. Ale jak n kte í již ví, n kte í jenom tuší, tyto otázky jednou p ijdou. A v tu chvíli možná budeme pot ebovat n koho, kdo nás vyslechne i bude v tichu sdílet naše pocity. Svou absolventskou prací bych cht la p iblížit pastora ní pé i širší ve ejnosti. V tšina lidí v mém okolí nemá pon tí, co pastora ní pé e znamená. Neví, kde všude se s ní mohou potkat. Sekularizovaná spole nost vidí v duchovních vyznava e jakési bytosti zvané B h. V decký sv t ji p esv

uje, že nikdo takový neexistuje. Málokdo si nechá

vysv tlit, jak duchovní víru v Boha chápou. Jak jim jejich víra pomáhá v b žném život . Chci ukázat, jak nám m že kaplan, nap . v nemocnici, pomoci hledat d ležité životní hodnoty. Je nesporné, že v tšina z nás je hledá až v t žkých chvílích. Tehdy za ínají nabývat na d ležitosti. V každodenním shonu si je neuv domujeme. Nechápeme, že život je sled událostí, ze kterých máme t žit, u it se, že máme vnímat, jak na nás sobí, t šit se z nich. Nechápeme, jak nám mohou nalezené hodnoty pomoci zlepšit i dokonce zachránit život. Proto p edstavím pohled na lov ka jako celistvou bytost, i chápání víry v dnešní spole nosti. P edstavím pastora ní pé i obecn , popíši práci nemocni ních a ze ských kaplan . Uvedu, jaké metody se p i pastoraci používají, jaké hodnoty pomáhá najít. V praktické ásti se budu v novat porovnání životních hodnot lidí, kte í se dostali do t žké životní situace a t ch, kte í takovou zkušeností neprošli.

5

CÍL ABSOLVENTSKÉ PRÁCE 1.1 HLAVNÍ CÍL Cílem mé práce je popsat možnosti pastora ní pé e obecn , zejména však v nemocnicnicích a v znicích. Zvoleným tématem bych ráda p isp la k novému pohledu široké ve ejnosti na innost duchovních v r zných za ízeních a ke zbavení se etrvávajících p edsudk ohledn této innosti.

1.2 DÍL Í CÍLE Vyhodnocení dotazníkového šet ení mezi pacienty, v zni a širokou ve ejností na téma životních hodnot a pov domí o práci kaplan a jimi poskytovaných službách Vyhodnocení hypotézy, že míra vnímání životních hodnot je p ímo úm rná prožívané životní situaci.

6

2. TEORETICKÁ ÁST 2.1 PASTORACE V DNEŠNÍ SPOLE NOSTI 2.1.1 lov k jako bio-psycho-socio-spirituální bytost Každý lov k ve svém život prochází r znými vývojovými stadii. V každém z nich se o sob n co dozvídáme, n emu se u íme, n co chápeme. Nebo naopak nechápeme a pak se za neme ptát sami sebe, svého okolí a možná i n koho mimo tuto realitu – pro . Na tuto otázku je t žká odpov

. Pokud lov ka chápeme v jeho celistvosti,

mluvíme o jeho biologických, psychologických, sociálních a spirituálních dimenzích: Biologická dimenze popisuje p edevším fyzickou stránku lov ka. Zabývá se jeho fyzickými možnostmi a omezeními. Je p edm tem zájmu medicíny a írodních v d. Psychologická dimenze. Sem pat í p edevším pot eba respektování lidské stojnosti, a to nezávisle na jeho t lesném stavu. lov k je jedine nou bytostí se svým vlastním a neopakovatelným posláním. A jako takového je nutno ho chápat a respektovat. Psychologická dimenze odráží duševní stránku lov ka, jeho prožívání v cí, emocí, motivací, zájm , (sebe)hodnocení, poznávání. A ukazuje možnosti a omezení z toho plynoucích. Je p edm tem psychologie a psychoterapie. Sociální dimenze se zabývá p edevším vztahy mezi jedinci, skupinami jedinc , procesy ve skupinách, institucionalizovaností t chto vztah . V rámci vztah a proces se zabývá i sociálním fungováním jedince v jeho sociálním prost edí. Uvedené otázky pomáhá ešit p edevším sociologie, politologie a sociální práce. Nejvíce tabuizovaná a nepochopená z stává dimenze spirituální. Zejména v t žké situaci – v nemoci, v krizi, v osam ní - se za ínáme zabývat životn ležitými otázkami po smyslu vlastního života. Každý lov k pot ebuje v

t,

že mu bylo i bude odpušt no a má pot ebu i sám odpoušt t. Každý pot ebuje t, že jeho život má smysl. Nenapln nost této pot eby smysluplnosti se rovná skute nému stavu duchovní nouze. lov k tím trpí. Je t eba mu ukázat, 7

že v každé situaci se dá žít smyslupln . Spirituální dimenze se zabývá myšlením lov ka, otázkami, které lov ka p esahují. Je vyjád ením toho, co skrývá lidské nitro, pro vyjád ení jistot, vztah a vazeb, které jsou uloženy v hloubce lov ka, o kterých n kdo komunikuje pom rn snadno a jiný nesnadno i v bec ne. Tyto hluboké jistoty, otazníky a vztahy mají n kdy podobu teologického systému. Jindy jsou naopak tak málo reflektovány a pojmenovány, že se t žko dostávají mezi témata, o kterých je lov k schopen s druhými komunikovat. Nicmén jak filozofie, náboženství, um ní i historie lidského myšlení, tak zkušenosti s lidmi ukazují, že tuto dimenzi m žeme u každého lov ka oprávn

p edpokládat,

by je u jednotlivých lidí rozvinuta v r zných stupních. [MARTINEK A KOL., 2008; www.pastorace.cz, 5] Každý z nás je jedine ný. Naše sebev domí stoupne, jakmile si tuto skute nost uv domíme. Každý máme osobní poslání. Když budeme takto chápat sebe i druhé, nem žeme se k sob vzájemn chovat jinak než s úctou. Život lze smyslupln utvá et jedin uskute ováním hodnot v jednotlivých p ítomných okamžicích. Pro každého je hodnota n co jiného. Hodnotami mohou být – rodina, v da, technika, hodnoty ekonomické, um lecké, politické, filozofické i náboženské. Hodnotou je vše, eho si vážíme, a co p ináší do našeho života smyls. Lidé si však tyto hodnot dost dob e neuv domují. [SVATOŠOVÁ, 2003]

2.1.2 Životní hodnoty Jsme poznamenáni materialismem, a když se ocitneme díky nemoci nebo nezam stnanosti v situaci, kdy nem žeme pracovat, ztrácíme smysl života a hroutíme se. M li bychom si však uv domit, že každá situace dává možno napl ovat život vytvá ením hodnot. [SVATOŠOVÁ, 2003] Tv

í hodnoty p edstavují p edevším práci. Lidé je oce ují nejvíce. P i jejich

uskute ování jsme však nejvíce omezeni. A to i v období plného zdraví (žena nap . neunese pytel obilí). Mén

omezeni jsme p i uskute ování prožitkových hodnot.

Máme p íležitost je vytvá et prakticky vždy a všude. Nejsou závislé na naší t lesné 8

kondici nebo na naší vn jší svobod . M žeme je uskute ovat i na smrtelné posteli nebo ve v zení. Pat í sem p edevším láska i vnímání a prožívání krásy p írody, krásy um ní, hudby apod. I tyto hodnoty, kterými lze život smyslupln naplnit platí, že je nem žeme vymazat, z stávají trvale zapsány. Nemuseli v bec vzniknout. Záleží jen na lov ku, který v neopakovatelném okamžiku svoji p íležitost využije nebo ji nechá uplynout. „Z toho vyplývá velikost odpov dnosti každého lov ka za utvá ení svého „osudu“.“ [SVATOŠOVÁ, 2003. s. 45] Pokud se ocitneme v situaci, která je n jakým zp sobem t žká, pak si musíme ujasnit, jestli je v našich silách ji zm nit nebo ne. Pokud ano, jsme povinni pro to n co ud lat (s využitím hodnot tv

ích). Pokud je opravdu nezm nitelná, nap . neodvratitelností

smrti, zbývá ješt prostor pro hodnoty postojové. Ty pat í do kategorie nejvyššího ádu, a to proto, že pro n má lov k prakticky neomezenou svobodu. Dávají životu smysl i v setkání s nevyhnutelným utrpením. Postojové hodnoty vypovídají o tom, že lidská existence nem že být nikdy opravdu bezesmyslná. [SVATOŠOVÁ, 2003]

2.1.3 Pojetí pastorace Pojmem pastorace obecn

ozna ujeme soubor

inností, v nichž církev navenek

i dovnit realizuje svoje poslání. V d jinném kontextu je pojem pastorace spojován tšinou s t mi, kte í nesou odpov dnost za fungování k es anského spole enství. V posledních 200 letech se stala pastorace p edm tem odborné reflexe. Vznikl samostatný teologický obor – pastorální teologie – dnes také ozna ované jako praktická teologie. Za alo se hovo it o pastora ním jednání, to znamená o innostech spole enství nebo jednotlivých k es an , kterými se realizuje poslání církve. [MARTINEK a kol., 2008] Sou asná pastorální teologie vyjad uje úkoly církve zpravidla trojicí kerygma (hlásání jádra evangelijní zv sti, tj. "smrti a vzk íšení Ježíše Krista", uskute ovaného církví a jí edkládaného k ví e), diakonia (pomoc a služba chudým a nemocným), leiturgia

(souhrn bohoslužebných úkon a ob ad a jejich pevn stanovený ád) nebo tve icí koinonia (spole enství, propojenost, jednota), martyria (vydat sv dectví, když je t eba), 9

diakonia, leiturgia. Pastora ní pé í pak m žeme rozum t uskute ování t chto úkol církve, a to tak, že v pastora ní pé i a innosti jsou zpravidla zastoupeny všechny zmín né složky. Pastora ní pé í v širším slova smyslu rozumíme takové jednání s lov kem, ve kterém ho respektujeme v jeho jedine nosti, p istupujeme k n mu z pozice v ících k es an , doprovázíme ho v jeho obtížích, nemoci, utrpení i umírání a pomáháme mu k lidsky d stojnému zvládnutí jeho životních situace v etn smrti, a to na jemu dostupné úrovni víry. [www.pastorace.cz, 4; www.slovnik-cizich-slov.abz.cz, 3] Pastora ní pé í v širším pojetí jsou chápány i ty situace, které leží za hranicemi základní žné farní práce, tedy za hranicemi po ádání pravidelných katechezí, vedení ke svátostem, utvá ení bohoslužeb a pobožností, duchovního vedení atd. Jde tedy o pastora ní p sobení v mezních nebo v obtížných a zát žových situacích, které se vyskytují u k es an i nek es an , ale které nejsou b žné nebo asté. Jde p edevším o pé i o jedince, n kdy malou skupinu. Pomáhající bývá v tšinou jednotlivec, žijící v církvi. Jedná se ponejvíce o interakci ve dvojici. Pastora ní p sobení nesupluje medicínu, psychologii, psychiatrii ani sociální práci. P edpokládá však jejich spolupráci. Podstatnou je perspektiva víry, ve které a ze které se v ci eší a která je považována za hodnotu nejvyšší, ale ne jedinou. Zdraví, osobní integrita a napln ní života klienta jsou také nezanedbatelné hodnoty. [www.pastorace.cz, 4] V katolické církvi hrají úst ední roli svátosti. Nicmén život z víry se nekryje jen se svátostným životem. Práv v katolickém prost edí se ob as stává, že pastorace je redukována jen na svátostnou pastoraci. V evangelických církvích jsou dominantní dv veli iny – Bible a víra. A ta která církev má ty nebo ony svátosti, víra a Boží slovo stojí na prvním míst . Podle chápání protestantských církví stojí význam osobního rozhodnutí a osobního úkonu víry vždy daleko p ed významem p íslušnosti k církvi, ed významem za len ní jednotlivce do církve. Chápání a postoje pravoslavných církví jsou katolickému chápání nejbližší. Avšak ekumenické postoje v pravoslavném prost edí jsou velmi r zné: od vst ícných, kde si všimneme jen rozdílnosti ob adu a jinak skoro žádného rozdílu, až po velmi vyost ené. [www.pastorace.cz, 4]

10

Subjektem evropské katolické pastorální teologie se stále více stává k es anské spole enství, kdežto

ada protestantských církví preferuje osobu pastora ního

pracovníka, jakožto profesionála. Ten pomáhá specifickým zp sobem zvládat obtížné nebo zlomové životní situace. Jeho uplatn ní vidíme ve zdravotnictví, v ze ství, armád , ale i ve vychovatelství i v sociální práci. Z evropského pohledu je pastorace pojata bu jako úsilí církve zam ené p edevším na duchovní dimenzi lov ka nebo na rozvinutí

lov ka ve všech jeho dimenzích (biologické, psychologické, sociální a

spirituální). V anglosaském pojetí se jedná o pé i církve sm ující k len m církevního spole enství nebo o pé i pomáhajících profesí o osobnostní a sociální blaho lov ka. Od výchovy ke zdravému životnímu stylu, k výchov sociální a výchovy, až po zvládání náro ných životních situací. Tato pé e je sou ástí edukace. [MARTINEK a kol., 2008]

2.1.4 Pojetí Boha, víry a duše v dnešní spole nosti V evropských zemích se v p evážné v tšin realizuje víra skrze k es anství. Pro k es any byl po staletí B h jakousi nejvyšší a nejdokonalejší bytostí, která ídí b h sv ta, ur uje jeho pravidla, jenž poslušnost odm

uje a neposlušnost trestá. [BLAHA, 2002]

Rozvoj moderní p írodov dy stejn jako spole enských v d stále jasn ji ukazoval, že hu tohoto sv ta lze docela dob e porozum t i bez p edstavy nejvyšší bytosti. Z toho vyplynulo, že již tradi ního Boha neznáme. Jak tedy pojmout k es anství? Je t eba se hloub ji a opravdov ji zamyslet nad tím, jak svému k es anství rozumíme. V em doopravdy spo ívá a v em nikoli? Od první poloviny 20. století p ibývá k es anských myslitel , kte í se na tuto úst ední otázku pokoušeli odpov

t. P es všechny rozdíly

v p ístupech se v podstat shodli na tom, že B h je skute nost naprosto jiná než skute nosti tohoto sv ta. „Že je to skute nost slovy nepopsatelná, neumístitelná a poznatelná jenom v tom, že k nám v lásce p ichází. Že do sv ta zven í nezasahuje, netrestá ani nepodmi uje, jenom vyzývá.“ [BLAHA, 2002. s. 253] V dnešním sv

se vyskytuje nemálo ateist , ale tém

se nevyskytuje ateismus.

Myšleno ateismus jako hlásaný, od vod ovaný životní názor a postoj. Je t eba odlišovat tento ateismus od nevole až nep átelství v i církvím. P estože r zné teorie 11

hovo í o zániku náboženství i o jeho nahrazení bu

istou vírou nebo osvícenskou

dou, p ichází jak sociologie, tak kulturní antropologie k jiným záv náboženský rozm r pat í k základním charakteristikám

m. Shodují se, že

lov ka. Ur itá míra

náboženských pot eb pat í mezi ty pot eby, které chce lov k uspokojit. [OPATRNÝ, 2001] Sou asná nábožensko-sociologická zkoumání se v nují zejména t em jev m: íklonu k mysterióznu a odklonu od racionality k iracionalit

ve všech

formách; nespoutané religiozit , zastoupené sektami a r znými náboženskými a pseudonáboženskými sm ry; náboženství bez Boha jako nejrozší en jšímu typu religiozity v postmoderní spole nosti. ležitou charakteristikou dnešního lov ka v oblasti náboženství je to, že považuje oblast svého náboženství za velmi osobní a má tendenci si ho sestavovat z celé ady prvk , které si oblíbí nebo které považuje za výhodné. Postmoderní lov k nechápe, že život ve ví e znamená ve své podstat r st a zrání, z ehož potom vyplývají zm ny v hodnocení

života

vlastního

i

života

druhých,

zm ny

v životní

orientaci

i zm ny hodnotového žeb ku. [OPATRNÝ, 2001] Problémem dvacátého století, který znásobuje všechny naše potíže a ovliv uje náš individuální i spole enský život, je „ztráta duše“. Nelze p esn definovat, co to vlastn duše je. Intuitivn

víme, že duše má cosi spole ného s p vodností a hloubkou.

žeme si to uv domit, když íkáme, že ur itá hudba má duši nebo že jistá významná osoba je oduševn lá, duchovní i hluboká. Když pozorn ji prozkoumáme, co se míní plným duchovním životem, zjistíme, že je spjat s životem ve všech jeho jednotlivostech: s dobrým jídlem, uspokojující konverzací, skute nými p áteli a zkušenostmi uloženými v pam ti a dotýkajícími se srdce. Duše se projevuje v oddanosti, lásce a spole enství, ale i v obrácení se do sebe, abychom se mohli v novat vnit ní rozmluv a intimit . [MOORE, 1997]

12

Tradice nás u í, že duše leží na p li cesty mezi chápáním a nev domím a že jejím nástrojem není ani mysl, ani t lo, nýbrž p edstavivost. Pé e o duši m že znamenat kultivaci, st ežení a ú ast, když se základ duše rozvíjí v charakter nebo osobnost s vlastními d jinami, komunitou, jazykem a jedine nou mytologií. R st duše v sob zahrnuje celoživotní hospoda ení se surovým materiálem. „Cílem duševní práce však není p izp sobit se uznávaným normám nebo obrazu statisticky zdravého jedince. Cílem je spíše bohat rozvinutý život, spojený se spole ností a p írodou, v len ný do kultury rodiny, národa a planety. Ideou není povrchn se p izp sobit, ale být v srdci hluboce spojen s p edky a žijícími bratry a sestrami ve všech komunitách, po kterých naše srdce touží.“ [MOORE, 1997] Nesmíme zam

ovat duši a ego. Duše je t sn spojena s osudem a zvraty osudu jdou

vždy proti o ekáváním a asto proti touhám ega. Duše je zdrojem toho, ím jsme, a proto se nepod ídí naší schopnosti plánovat a ídit. Pé e o duši není metodou ešení problém . Jejím smyslem je dát normálnímu, b žnému životu hloubku a hodnotu, které jsou znakem duchovnosti. Je to výzva, která vyžaduje od každého z nás edstavivost. V psychoterapii sv j problém p edložíme profesionálovi, který, jak se domníváme, je vyškolen, aby jej za nás vy ešil. V pé i o duši jsme to my sami, kdo dostává úkol a m že utvá et a uspo ádávat sv j život pro dobro duše. erpat ze sil duše nemá nic spole ného s pot ebou vyplnit mezery ega. Co je tou silou duše a jak z ní žeme erpat? Tato síla vychází ze života vedeného v souladu se svým srdcem, a ne proti n mu. Proto m že síla duše docela paradoxn vyr stat ze selhání, depresí a ztrát. Obecným pravidlem je, že duše se objevuje v mezerách a slabinách lidské zkušenosti. Oby ejn jsme v pokušení najít n jaký jiný zp sob, jak tyto slabiny pop ít nebo se od nich distancovat. V tšina z nás prožila okamžiky, kdy jsme se ocitli v tíživé životní situaci, a pak jsme nalezli ne ekanou vnit ní sílu. [MOORE, 1997] Jinými zdroji hluboce zako en né síly jsou konkrétní zvláštnosti, a už jde o naši osobnost, t lo nebo okolnosti. Mnozí z nás ma í as a energii tím, že se pokouší být tím, ím nejsou. To je však jednání proti duši, protože individualita vyv rá z duše zcela samoz ejm , bez nátlaku. Duchovní prázdnota není napln na úzkostí. Síla p ichází 13

ve skute nosti v okamžiku, kdy snášíme pocit prázdnoty a odoláváme pokušení zaplnit ho p íliš brzy. Tuto pro nás tak d ležitou prázdnotu p íliš asto ztrácíme tím, že sáhneme po náhražkách síly. Pak je p edpokladem odkrytí síly tolerance v i slabosti a žádné cvi ení motivované snahou vyhnout se slabosti není cestou ke skute né síle. Duše nemá prostor, kde se m že ukázat, pokud všechny mezery neustále vypl ujeme falešnými aktivitami. Nem li bychom p ehlížet z ejmá a vytrvalá znamení duše a místo toho se pokoušet ovládat tuto sílu zna ným tvrdošíjným úsilím. [MOORE, 1997]

2.1.5 Propojení pastorace a sociální práce V rámci sociální práce pohlížíme na lov ka jako na bytost, která existuje v prost edí a musí zvládat jeho nároky. Úkolem sociálního pracovníka je podpora klientova sociálního fungování. To znamená, že je klientovi nabízena pomoc p i obnov

i

získávání takových informací a dovedností, jež mu umožní zvládat požadavky prost edí, které jsou nadm rné i jinak problematické. Pastorální (nebo také praktická) teologie chápe praxi církve jako snahu o to, aby se lidé stávali subjekty: p ijetí od druhých vede k sebep ijetí, které dále umož uje podporovat ostatní v tom, aby se také stávali subjekty. Má p isp t k bytí esv

lov ka subjektem, tedy k tomu, aby podle svého

ení v dom a svobodn jednal a své jednání zam oval k dobru. Pastora ní

pé e musí spo ívat v uschopn ní lidí k pé i o sebe sama. lov k má šanci stát se subjektem (myšleno svobodn jednajícím) také v situaci, kdy se musí n emu podrobit, kdy je n kým nebo n ím podman n, když se dostane na dno svých možností. Subjektem se stává nap íklad alkoholik v terapeutické skupin . [MARTINEK a kol., 1999] lov k, který se ocitl v obtížné životní situaci, se stává subjektem dv ma zp soby: 1) Tam, kde v rámci svépomoci rozvíjí vlastní iniciativu 2) Tam, kde je pomoc ke svépomoci chápána jako podstatný úkol sociální práce“ [MARTINEK a kol., 1999. s. 12]

14

Praktická teologie je díky úzké vazb na praxi odkázána na spolupráci s ostatními spole enskými v dami. Zajímá-li se o lov ka v jeho situaci, pot ebuje pochopit jeho spole enské za len ní a s tím související sociologické vazby. lov k žije ve spole nosti, která áste

ur uje jeho jednání a kterou on sám spoluvytvá í. Praktickou teologii

zajímá psychologie lov ka, aby pochopila, jak se lov k vyvíjí a co p i tom prožívá. Zajímá ji také jeho filosofie, aby pochopila, jak v dané dob p emýšlí. [MARTINEK a kol., 1999] Z tohoto pohledu m žeme pastora ní pé i a sociální práci chápat jako disciplíny, které se navzájem ovliv ují a dopl ují i p esto, že p sobí v rámci vlastních kompetencí a cíl . Vzhledem k dimenzím tvo ícím jednotu lov ka ani nerozlišíme, zda pastora ní pé e pomohla lov ku v jeho sociálním fungování nebo mu pomoc sociálního pracovníka umožnila otev ít se transcendentnu. [MARTINEK a kol., 1999]

2.1.6 Metody pastorace Základní metodou pastora ní pé e je pastora ní rozhovor. Není to rozhovor siln nábožensky založený, ani rozhovor zásadn „nenáboženský“. Tento rozhovor vychází ze situace, p ání a pot eb toho, komu je poskytována pastora ní pé e. Cílem pastora ního rozhovoru není ani vy ešení problému, ani pou ení klienta, ale snaha dát lov ku najevo, že od této chvíle nez stává se svým problémem osamocen, protože v pastorujícím našel spojence. Cílem, který nemusí být ovšem vždy dosažen je, aby klient našel jako nejd ležit jšího a nejmocn jšího spojence ve své situaci Boha. Tím není vylou ena pomoc ani sounáležitost na lidské úrovni. Pastora ní rozhovor má prakticky vždy svou psychologickou a n kdy i (nezamýšlen ) psychoterapeutickou dimenzi. P esto nemá být zám rným pokusem o psychoterapii. Jednak proto, že pastorující nemá pro tuto innost absolvován p íslušný výcvik a jednak proto, že pastora ní rozhovor má svou dimenzi víry, by možná není v konkrétním p ípad proklamována.

Zatímco

hlásání

víry

do

pastora ního

rozhovoru

pat í,

v psychoterapeutickém rozhovoru ho lze považovat za cizí, p ípadn nedovolený prvek. Myšleno hlásání víry, ne p ijímání víry klienta a respekt k ní. Tím je povinen i nev ící 15

psychoterapeut. Rozhovor má p isp t k lidsky d stojnému zvládnutí situace na úrovni víry klienta a má být podporou jejího dalšího r stu. Cílem rozhovoru není ani evangelizace, ani náprava morálních nedostatk , ale pomoc klientovi v situaci i stavu, který on považuje za obtížný. Zpravidla nesta í rozhovor jeden. Pastorující musí mnohdy pokládat r zné otázky, protože klientovi dost dob e nerozumí. Otázka m že být pochopena jako projev zájmu o klienta a následn rozvíjí rozhovor, stejn tak, jako že být klientovi nep íjemná a rozhovor zablokovat, zbrzdit nebo ho zrušit. Otázka by la být dostate

široká, aby nevynucovala p edem zamýšlenou odpov

být položena v takovém ovzduší, aby klient v

l, že nemusí odpov

a m la by

t. Tázání, které

se podobá výslechu, do pastora ního rozhovoru nepat í. [www.pastorace.cz, 4] Pastora ní rozhovor m že být veden jak mezi ty ma o ima, tak ve skupin . Jsou témata, která se snáze probírají v úplném soukromí a jiná, jimž skupina a její dynamizující efekt pom že. Zvlášt

u lidí s dlouhodobými potížemi bývá vhodná

nabídka zakotvení v n jakém trvale se scházejícím spole enství. Musíme si však uv domit, že to, co je dobré a vhodné pro jednoho lov ka, není dobré a vhodné pro všechny. Klientovi tedy není dobré konkrétní spole enství nutit a je t eba mu dop át naprostou svobodu v tom, zda, kam a kdy se chce za lenit. [www.pastorace.cz, 4] Dalšími metodami pastora ní pomoci a pé e jsou nap . pobyty v duchovn inspirujícím prost edí - n kte í lidé p ímo žádají pro zklidn ní nebo soust ed ní se na ešení svých problém pobyt v klášte e nebo jiném podobném prost edí s duchovní atmosférou a p edpokládanou pastora ní pé í. exercicie, což je z náboženského pohledu duchovní obnova, kterou vede zpravidla kn z, spo ívající v duchovních cvi eních, které se uskute uje modlitbou, ml ením, p ednáškami, spole nými bohoslužbami – lze je však doporu it

lov ku duševn

zdravému a stabilnímu. Exercicie mohou být

prost edkem k uklidn ní, k mobilizaci duchovních i duševních schopností, ale

16

jsou prost edkem, který klade na ú astníka zna né nároky. Exercicie mají, krom jiného, vést k rozhodnutí nebo ke zm

životní cesty.

pou – když se t žkostmi obtížený lov k vydá na pou , nem že ji chápat jako magický prost edek, který lov ka uchrání od nárok na prohloubení vlastní víry. Pou nemá být út kem od ešení toho, co je t eba ešit a co lov k ešit nechce. Pou je pomocí tam, kde podporuje klientovo úsilí ke zvládnutí problému. etba – vhodná etba m že motivovat, uklidnit, dodat nad ji, p isp t pou ením k ešení situace. Nem že však nahradit rozhovor, pouze ho doplnit. V t žko ešitelných stavech je t eba po ítat s tím, že klient bude naklon n hledat senza ní ešení a že mu bude bližší literatura esoterická, než solidní duchovní nebo poradenská etba, která neslibuje nereálné v ci. V praxi to znamená, že z textu, který se bude zdát zdravému lov ku povzbudivý, optimistický nebo alespo neutrální, nemocný asto vy te tak pesimistické poselství, že se to zdravému m že zdát až neuv itelné. To platí i o tení Bible. [www.pastorace.cz, 4]

2.2 PASTORA NÍ PÉ E V NEMOCNICÍCH 2.2.1 Pro je pastora ní pé e v nemocnicích poskytována a kdo je nemocni ní kaplan Duchovní služba v nemocnicích je jednou z forem odpov dí na lidské pot eby vyplývající ze životních událostí, které nutí lov ka m nit zab hnutý životní režim. Životní situace nemocného lov ka bývá velmi složitá a plná ztrát. Nemoc lov ka a vyrovnávání se s ní ovliv uje celá ada zmín ných faktor a pot eb. Vnímání a podpora chto pot eb napomáhá lepší p ipravenosti pacienta i jeho nejbližšího okolí zvládat nemoc. Pé e o duchovní pot eby se stává nedílnou sou ástí komplexní pé e o nemocné ve zdravotnických za ízeních. Lidé si v nemoci, více než kdy jindy, pokládají otázky po smyslu života, své aktuální životní situace, smyslu nemoci a samoz ejm také hodnotí sv j dosavadní život. Tyto otázky asto vzbuzují touhu po sdílení i odpušt ní. 17

Na tyto pot eby reaguje práv

služba nemocni ních kaplan , kte í slouží všem

pacient m bez rozdílu vyznání. [www.nemocnicnikaplan.cz, 2] Klinická pastora ní pé e zahrnuje pé i o existenciální, duchovní a náboženské pot eby nemocného, jeho p íbuzných a pracovník ve zdravotnictví. Pln respektuje autonomii nemocného a jeho osobní hodnoty vycházející z jeho p esv

ení a z jím preferované

kultury. V konceptu p ístupu k celkové bolesti p ispívá p edevším snižováním existenciální úzkosti ke zlepšení i udržení kvality života pacienta a jeho blízkých. [www.ado.cz, 6] „Nemocni ní kaplan“ je mezinárodní ozna ení osoby, která vykonává klinickou pastora ní pé i. Nemocni ním kaplanem m že být kn z, jáhen, eholník i eholnice, jiná zasv cená osoba, laik, muž i žena, s vysokoškolským teologickým vzd láním a následným postgraduálním vzd láním. Nemocni ní kaplan p sobí na základ pov ení daného svou církví a smlouvy s nemocnicí. Jeho innost má tak charakter poslání a služby církve, kdy doprovází nemocné a jim blízké v obtížných situacích nemoci, umírání a smrti. Nemocni ní kaplan poskytuje klinickou pastora ní pé i všem pacient m,

len m registrovaných církví a náboženských spole ností v

eské

republice, lidem bez vyznání a p íslušnosti k n které z církví a náboženských spole ností, kte í o tuto službu projeví zájem. Nemocni ní kaplan nabízí svou službu pr vodce v úzkosti, v hledání nad je a odpov dí na otázky po smyslu života, v prožívání víry v dob nemoci, umírání a smrti. Kaplan nemocného p ijímá v jeho sou asném stavu, a to jak fyzických obtíží a psychosociálních problém , tak v jeho emo ních žkostech a hledání orientace v souvislosti s tím, co nemocný prožívá. V náro ných obdobích nemoci pomáhá hledat nad ji prost ednictvím osobního zam ení nemocného. Pomocí pastora ního rozhovoru napomáhá nemocnému k p ijetí obtíží souvisejících s nemocí a utrpením a k smí ení se sebou samým, s druhými lidmi, s Bohem. Vzbuzením d

ry a prost ednictvím empatického

naslouchání zt les uje lidskou blízkost. Profese nemocni ního kaplana je založena na ekumenickém porozum ní

a

mezináboženském

dialogu.

Nemocni ní

kaplan

nenahrazuje místní p edstavitele náboženských komunit, které se vyskytují v oblasti, 18

v níž se nemocnice nebo sociální za ízení nachází. Na p ání pacienta zajiš uje kontakt s duchovním církve nebo náboženské spole nosti, jejíž je pacient lenem. Nemocni ní kaplan je zárove

k dispozici

i zdravotnickému personálu. Bývá

lenem

multidisciplinárního týmu a lenem etické komise nemocnice. Zachovává ml enlivost podobn jako jiní zdravotni tí profesionálové. Je vázán vlastním etickým kodexem a jeho práce podléhá mezinárodním evropským standard m. [www.ado.cz, 6]

2.2.2 Asociace nemocni ních kaplan Pastora ní pé e o nemocné je tu od nepam ti. Ale ve spole nosti s komunistickým režimem nebyla duchovním dávána možnost se p ímo v nemocnicích zabývat soustavnou pé í o pacienty. Tato situace se za ala po roce 1989 zlepšovat. P es všechny po áte ní projevy ned

ry a hledání zp sobu duchovní podpory nemocných,

docházelo k pozvolnému zakotvování spirituální pé e v eských nemocnicích. Ve v tšin nemocnic je pacient p i p ijímajícím rozhovoru dotazován, zda si p eje návšt vu duchovního. Za tímto ú elem mají nemocnice tzv. nasmlouvané duchovní, kte í jsou na jejich požádání ochotni za nemocnými zajít. Vezmeme-li v úvahu to, co tato otázka v nemocném evokuje a p ipo teme k tomu vnímání náboženství v naší sekularizované spole nosti, dojdeme ke snadné odpov di, pro je tato nabídka tak málo akceptovaná. N které nemocnice mají duchovní, kte í jsou v r zných formách v zam stnaneckém vztahu s nemocnicemi a aktivn navšt vují všechny nemocné, kte í o to stojí. [www.pastorace.cz, 5] Na za átku nemocni ního kaplanství v eské republice, byl kurz po ádaný evangelickou teologickou fakultou. Absolvovalo ho n kolik duchovních z r zných církví. N kte í poté za ali pracovat v nemocnicích a za ali se scházet ke spole ným vým nám zkušeností. Na setkáních absolvent kurzu a již nemocni ních kaplan vznikla myšlenka založit asociaci. Za ala se hledat cesta. Jevilo se jako nejlepší založení ob anského sdružení. lo to být sdružení všech církví. Jednání probíhala více než rok. Ukázalo se, že je eba ud lat r zné úpravy a dohody, aby byla tato spolupráce možná. Na konec se do asociace zapojila v tšina protestantských duchovních a n kolik katolických. P esto 19

pozd ji vznikla samostatná Katolická asociace nemocni ních kaplan . [rozhovor s p. Vít zslavem Vurstem, kaplanem motolské nemocnice] Pro pot eby duchovních, kte í tuto innost vykonávají a pravideln se schází, vznikla v kv tnu 2011 asociace nemocni ních kaplan (ANK). Má být profesním spole enstvím, které si klade za cíl propagovat tento druh pé e v nemocnicích (osv ta) za sou asného vnášení zásad týmovosti stejn jako standard

ve smyslu etických pravidel (která

mohou napomoci p edejít možným problém m). ANK chce podporovat vzd lávání stávajících a budoucích nemocni ních kaplan , ale také jim zajiš ovat ur itou podporu a pé i (supervize, prevence syndromu vyho ení, atd…). [www.nemocnicnikaplan.cz, 2] Cílem ANK je pomáhat a kultivovat prost edí

eských nemoc. Asociace po ádá

seminá e, p edstavuje, co je nemocni ní kaplanství, po ádá konference pro ve ejnost. V sou asné dob se p ipravují podklady pro akredita ní ízení nemocnic pro metodické uchopení spirituální pé e. ANK se podílí na vzd lávání nemocni ních kaplan v R. Snaží se vytvá et komunikaci pro legislativní uchopení nemocni ního kaplanství, proto jsou vedena jednání s ministerstvem zdravotnictví. Snaží se, aby se nemocni ní kaplanství stalo sou ástí nemocni ní pé e o pacienty. [rozhovor s p. Vít zslavem Vurstem, kaplanem motolské nemocnice]

2.2.3 Asociace nemocni ních kaplan a oprávn ní k poskytování duchovní pé e v nemocnicích Dohoda je uzav ena mezi eskou biskupskou konferencí ( BK) a Ekumenickou radou církví (ERC), které jsou si v domi spole ného poslání sloužit pot ebným a uzav eli dohodu o vysílání nemocni ních kaplan a dobrovolník do zdravotnických za ízení s cílem prosp t trpícím v t žkých situacích bez ohledu na jejich vyznání. [www.nemocnicnikaplan.cz, 2] Vysílání kaplan a dobrovolník se d je tam, kde došlo ke vzájemné dohod mezi zdravotnickým za ízením a zástupcem BK nebo ERC na základ § 7 odst. 1 písm. b) zákona

. 3/2002 Sb., o svobod

náboženských spole ností a o zm

náboženského vyznání a postavení církví a n kterých zákon 20

(zákon o církvích a

náboženských spole nostech), ve zn ní pozd jších p edpis . Zdravotnické za ízení a vysílající církev potom uzavírají vlastní dohodu, upravující

innost vyslaného

spirituálního pracovníka v konkrétním za ízení. [www.nemocnicnikaplan.cz, 2] Nemocni ním kaplanem se dle této dohod rozumí osoba (muž nebo žena), která poskytuje duchovní pé i pacient m, personálu a návšt vník m, ídí práci dobrovolník v oblasti duchovní pé e a zajiš uje kontakt s duchovními ostatních církví podle p ání pacienta. Dobrovolníkem, vyslaným BK a ERC ve smyslu této dohody se rozumí osoba (muž nebo žena), která se ve svém volném ase podílí na spirituální pé i o nemocné pod vedením nemocni ního kaplana. [www.nemocnicnikaplan.cz, 2]

2.2.4 Jak nemocni ní kaplani pomáhají astým omylem okolí nemocného je mín ní, že pot ebuje jen dobré léky a klid. Jakkoli je v nemoci klid nutný, pot ebuje jako každý jiný lov k mít také pro co žít. A to i v t žké nemoci, i v situaci, kdy se délka jeho života m í na m síce i týdny. I tehdy má nemocný oprávn nou pot ebu napln ného života. [K IVOHLAVÝ, 1997] Nemocni ní kaplan pomáhá „mít nad ji“. Žijeme-li, žijeme nad jí. P estaneme-li mít nad ji, za neme se propadat do beznad je a zoufalství. Nad je m žeme rozd lit na horizontální a vertikální. V horizontálních nám jde o nad je, které vyvstávají na obzoru našeho života – v našem každodenním život . N které z nich jsou krátkodobé, nap . že se poda í složit zkoušku, jiné dlouhodobé, nap . postavit rodinný m pro spokojený život rodiny. [K IVOHLAVÝ, 1997] Jak pochopit nad ji vertikální? Vertikála je osa, která sm uje nahoru (vysoko) a dol (hluboko). Na rozdíl od horizontály, která se dívá na to, co se d je na obzoru (povrchu zem ), ukazuje vertikála na výšiny a hlubiny života. Tam, kde jde o celoživotní zam ení lov ka, tam jde o záležitosti vertikální. Podobn je tomu tam, kde se jedná o nejhlubší jistotu, d

ru i o nejvyšší hodnoty života. O základní otázku smyslu života – „o to, mít

pro co žít“. Tyto základní otázky, cíle a hodnoty jsou základem vertikální nad je. [K IVOHLAVÝ, 1997] 21

Stavíme proti sob

horizontální (malé, drobné, každodenní) a vertikální (velké,

hluboké, celoživotní) nad je a jsme si v domi toho, že celoživotní vertikální zam ení ovliv uje i výb r horizontálních (drobných, každodenních) aktivit. Jde však o to, aby se základní zam ení života (a tím i hlavní nad je) n jakým zp sobem neztratilo uprost ed našich drobných aktivit. Abychom si na konci života nemuseli zoufat, že náš život byl planý, ale abychom žili v radosti, že jsme d lali, co jsme d lat m li, že jsme nežili nadarmo. [K IVOHLAVÝ, 1997] Nemocni ní kaplani jsou v mnoha nemocnicích sou ástí nemocni ního personálu a spolu s ním tvo í jeden tým. Všichni dohromady se snaží uspokojit všechny pot eby nemocného (t lesné, duševní, sociální i duchovní) a vytvo it kolem n j atmosféru lásky, klidu a pokoje. Pokud si to nemocný a jeho blízcí p ejí, jde nemocni ní kaplan vedle nich, doprovází je a pomáhá najít cestu, kterou jim život ukazuje. [rozhovor s p. Vít zslavem Vurstem, kaplanem motolské nemocnice]

2.3 PASTORA NÍ PÉ E VE V ZNICÍCH 2.3.1 V ze ská duchovenská pé e a v ze ská duchovenská služba ze ská duchovenská pé e (VDP) je dobrovolným sdružením k es an - duchovních i laik , kte í byli vedením svých církví pov eni duchovenskou službou ve v znicích a vazebních v znicích V ze ské služby pe ujících o adaptaci v

eské republiky a v obdobných za ízeních,

a propušt ných, nebo se jiným vhodným zp sobem

podílejí na innosti v ze ské duchovenské pé e v souladu s cílem a zásadami VDP. VDP sobí na základ spolupráce a vzájemné tolerance církví a náboženských spole ností v ekumenickém duchu a udržuje t sné vztahy s Ekumenickou radou církví v R (ERC) a eskou biskupskou konferencí ( BK). VDP p sobí v sou innosti s V ze skou duchovní službou - kaplanskou službou (VDS). VDP sdružuje zejména ty, kte í jako pov ené osoby ve smyslu zákonných norem eské republiky, konají k es anskou službu v bývalým v

m, jejich rodinám, v ze skému personálu,

m i ob tem trestné innosti. lenem VDP se m že stát každá fyzická

osoba starší 21 let, která souhlasí s cíli innosti, usiluje o jejich napl ování a byla dle 22

zákonných norem vedením své církve pov ena službou ve v znicích a obdobných za ízeních. [www.vdpcr.eu, 1] Dohoda o p sobení VDP a VDS ve V ze ské služb

R byla u in na na základ § 20

zákona . 169/1999 Sb., o výkonu trestu odn tí svobody ve zn ní pozd jších p epis , § 15 zákona . 293/1993 Sb., o výkonu vazby ve zn ní pozd jších p edpis a § 11 zákona . 129/2008 Sb., o výkonu zabezpe ovací detence, v souladu s § 7 odst. 1 písm. b) zákona

. 3/2002 Sb., o svobod

náboženského vyznání a postavení církví a

náboženských spole ností ve zn ní pozd jších p edpis . Cíl svojí innosti VDP zam uje p edevším na: 1. spolupráci, vým nu zkušeností a pomoc p i duchovenské, pastora ní, p íp. charitativní služb pov ených osob v

m (obvin ným i odsouzeným);

2. vytvá ení vhodných podmínek pro práci církví v za ízeních V ze ské služby R; 3. vytvá ení vhodných podmínek ve svých církvích ke služb a pomoci v

m

i propušt ným; 4. snahu o praktickou spolupráci s v ze ským personálem na všech úrovních. [www.vdpcr.eu, 1]

2.3.2 Napl ování ekumenické spolupráce VDP Církve p sobící v ob anském sdružení V ze ská duchovenská pé e (VDP), resp. jejich pov ení zástupci podílející se na zajiš ování v ze ské duchovní pé e, jsou si navzájem rovny, požívají stejných práv a povinností a dodržují Církve

jednotlivých

denominací

pln

respektují

pastora ní zásady.

vzájemné

teologické

i pastora ní odlišnosti, aniž by si nárokovaly prosazování svých vlastních specifik na úkor druhých. O své ví e a vlastní tradici sv

í a u í vhodným a nekonfliktním

zp sobem. Prost edí v znic proto nelze chápat jako území pro prosazování vlastních zájm , ale jako prostor pro službu pot ebným v duchu evangelia. V zn ná osoba je p ed Bohem svobodný lov k, spoluodpov dný za své rozhodování i jednání, který nesmí být nijak nucen ani k náboženským úkon m. [www.vdpcr.eu, 1] 23

2.3.3 Pro je pastora ní pé e ve v znicích poskytována a kdo je v ze ský kaplan Motivem pro založení VDP byla v podstat odpov dnost za lidi a názor, že lov k by l mít možnost uvažovat o duchovní oblasti v každé životní situaci a to i v t ch kritických a krajních – v nemocnici, ve v zení, v armád . lov k by m l mít možnost ístupu k duchovním záležitostem. Mít možnost poznat i druhou stránku života – nejen tu sv tskou. Úkolem duchovních je doprovázet klienty na nelehké cest k poznání vlastního provin ní a p ijetí odpušt ní. Na cest

poznání sebe sama.

K vybudování vztahu ke svým bližním a ke spole nosti. V sou innosti s odborníky z ad zam stnanc

V ze ské služby

odn tí svobody – k náprav sobících ve v znicích je alespo

R spolup sobit k napln ní jednoho z ú el

trestu

pachatele. Nezanedbatelným úkolem duchovních áste

se pokusit omezit n které negativní ú inky

trestu odn tí svobody na jedince. T mito negativními ú inky jsou zejména narušení sociálních vazeb v zn ných osob a narušení jejich psychiky (tzv. prizonizace – adaptace na prost edí v znice, proces p em ny svobodného lov ka ve v zn ). Duchovní m že redukovat dopad uv zn ní na psychiku lov ka. Má totiž nespornou výhodu oproti ze skému personálu – m že s odsouzeným komunikovat jiným zp sobem – mén formálním. Zp sobem oslovení, podáním ruky, projevením up ímného zájmu o doty ného, nezapomenutím na svátek i narozeniny, zapamatováním si d ležitých detail z civilního života klient a mnoha dalšími drobnostmi m že vnášet do v znice kousek sv ta „za zdí“ a p ipomenout klient m, že jsou v prvé ad lidmi, nejen v zni. [rozhovor s p. Bohdanem Pivo kou, v ze ským kaplanem; KLIMEŠOVÁ, 2011] Duchovní by m l v rámci svých možností monitorovat celkovou atmosféru, zejména dodržování lidských práv, být citlivý i k nepatrným projev m nelidského zacházení, psychického a fyzického mu ení, ponižování a šikany, a to jak ze strany v ze ského personálu, tak mezi odsouzenými. [rozhovor s p. Bohdanem Pivo kou, v ze ským kaplanem; KLIMEŠOVÁ, 2011] ze ským kaplanem se m že stát len VDP minimáln s ro ní praxí dobrovolného duchovního v tomto sdružení. Jde o funkci v rámci V ze ské duchovní služby, která je službou ekumenickou.

es svou p íslušnost k ur ité konfesi musí být kaplan p ipraven 24

na vnímání i jiných religiózních sm

i na innost všeobecn humanitní a na upušt ní

od jakékoliv formy misijního úsilí pro svou církev. [www.vdpcr.eu, 1]

2.3.4 Jak v ze ští kaplani a ostatní duchovní pomáhají Pokud byl spáchán trestný in a jeho pachatel usv

en, pravomocn odsouzen a

poslán do výkonu trestu odn tí svobody, za íná pro n j zcela nová životní etapa. Staví jej mimo jiné i p ed nutnost p ijmout jinou spole enskou identitu, než jakou se do té doby vymezoval v i svému okolí. Zatímco p ed odsouzením zaujímal r zné vzájemn se prolínající životní role, od okamžiku nástupu trestu se stává v prvé ad v zn m. ili nedobrovolnou sou ástí vysoce organizovaného systému, v mnohém potla ující jeho individualitu. Neustále se bude setkávat s negativními následky svého inu, za n jž byl odsouzen. Všechno své myšlení i úsilí nasm uje k tomu, aby se co nejrychleji tohoto tlaku zbavil a stal se op t „svobodným“ lov kem. Aby se co nejrychleji vrátil do života, na který byl zvyklý. Otázkou je, kdo se pozd ji z výkonu trestu vrátí – zatrpklý vyvrženec, nenávid jící všechny a všechno a toužící jen po pomst , štvanec snažící se dohnat to, o jej v zení p ipravilo, kajícník snažící se napravit zlo, které spáchal. Tyto varianty mají spole ný základ – postoj k vlastnímu inu. Je nepochybné, že odmítání ijetí odpov dnosti za spáchaný in stejn jako utvrzování se o vlastní nevin a svád ní viny na okolí vede ke zcela jinému postoji, než up ímné a kající vyznání viny a ijetí odpov dnosti za následky chybného jednání. [MARTINEK a kol., 1999] Jeden ze základních úkol v ze ských pastora ních pracovník je pomoci v zni poznat a p ijmout sv j in, potrestaný rozsudkem. Pomoci mu najít cestu, jak odstra ovat, nebo alespo zmír ovat jeho následky pro ob

i její poz stalé. D ležitá je pomoc.

Smysl života nelze vnutit i implantovat. Ten musí najít každý sám v sob a pro sebe. Kladení d razu na pravdivé, kající sebeuv dom ní a s tím spojená snaha zabránit vyt sn ní myšlenky na ob , je základním úkolem pastora ního pracovníka. Mnozí zni se dopracují k up ímné lítosti za sv j in a k pevnému rozhodnutí zm nit sv j ístup k životu a nadále jednat v souladu s obecn p ijímanou morálkou a zákony. tšina z takto pozitivn proz evších v

si však nep ipustí fakt, že za jejich pou ení 25

musel n kdo zaplati. Dalším úkolem je dovést proz evšího lov ka k nad ji. Ke spln ní chto úkol mohou být použity všechny dostupné metody práce, nap : -

individuální nebo skupinové pohovory

-

psychodramata, v nichž se rozehrají r zná

ešení jednotlivých situací

edcházejících trestnému inu -

rozbory literárních i filmových d l, zam ené na ukázání možností ešení krizových situací atd.

Zvlášt u pachatel odsouzených za závažné trestné iny jde o mimo ádn t žké úkoly. Práv tito v zni oby ejn nejhouževnat ji odmítají diskusi o své vin . V nejednom ípad jde o podv domou ochranu jejich vlastního já: v tšina z nich takové zlo iny poctiv a nehran odsuzuje, a kdyby p ipustili, že se jich v dom dopustili, tak by odsoudili i sami sebe. Toto podv domé odsuzování t žkých zlo in ztotožnit se s jejich pachatelem, je jedním z lepších d vod

a odmítání

pro vnik asto velmi

krkolomných zd vod ování, pro se vše stalo jinak, než jak dokázalo vyšet ování a než je napsáno v rozsudku. Pro onen hr zný in musel spáchat kdokoli jiný, jen ne odsouzený. Pastora ní pracovník stojí p ed úkolem narušit tuto mnohdy velmi vypilovanou lež a dovést klienta k pravdivému sebepoznání a k nutnosti sv domit a pravdiv rozebrat p

iny, z nichž jeho trestný in vyrostl. [MARTINEK a kol., 1999]

Z hlediska logoterapie, jejíž základní myšlenkou je zásada, že pokud nem žeš zm nit situaci svého života, zm n sv j postoj k ní, je úkolem v ze ského pastora ního pracovníka pomoci klientovi nalézt jeho vlastní hodnotovou stupnici a sv tonázor. Tím se logoterapie stává výchovou k odpov dnosti, jejíž cíl je pom rn p esn stanoven: ekávaným výsledkem je klientovo nalezení smyslu vlastní existence a jeho realizace, nestojící v rozporu se zákonem. Každá lidská situace je v ur itém smyslu zatížena úkolem. Tento úkol, které p ed klientem stojí, je splnitelný. Je jen nutné ho najít, pojmenovat, zhodnotit a zaujmout k n mu zodpov dné stanovisko. [MARTINEK a kol., 1999]

26

3. PRAKTICKÁ ÁST 3.1 PR ZKUM Pro svou absolvenstkou práci jsem zvolila jako pr zkumný nástroj dotazník, z n hož budu interpretovat informace na základ získaných dat.

3.2 STANOVENÍ HYPOTÉZY A CÍL PR ZKUMU Získaná data by se m la stát podkladem pro zodpov zení hypotetického p edpokladu, že vnímání životních hodnot je p ímo úm rné prožívané životní situaci. Cílem tohoto pr zkumu je sledovat uznávané hodnoty mezi lidmi ocitnuvšími se v t žké životní situaci a žijícími b žné životní situace. Dále pak zjistit pov domí ve ejnosti o práci nemocni ních, v ze ských a armádních kaplan , o jejich poslání a ípadném využití jejich služeb.

3.3 DOTAZNÍKOVÉ ŠET ENÍ Pro sv j výzkum jsem zvolila dotazníkovou metodu. P evážná ást šet ení probíhala na internetovém serveru http://www.vyplnto.cz/. Zde se prezentovali respondenti z ad široké ve ejnosti. Zú astnilo se ho 167 respondent . Výzkum byl zam en na hodnoty v našem život a pov domí o práci duchovních - kaplan . P edpokládala jsem, že zm nu v jejich vnímání p inese t žká životní situace. K podpo ení této hypotézy m lo isp t také šet ení v nemocnici a v znicích. Z organiza ních d vod

však nebylo

možné šet ení v nemocnicích provést. Bylo však provedeno šet ení v n kolika v znicích na území

R. Zú astnilo se ho 16 respondent . Toto šet ení probíhalo písemnou

formou. Pro ob skupiny respondent byl vytvo en jeden dotazník, který jsem opat ila motiva ním pr vodním dopisem. Snažila jsem se o logickou strukturu dotazníku. Na za átek jsem se snažila dát otázky aktivující, které by respondenty p ipravili na otázky otev ené. K t m bylo d ležité uv domit si sv j pohled na život, na sv t a vybavit si své pocity. U otev ených otázek je možno zjistit osobní p ístup k dané problematice a porovnat individuální rozdíly.

27

3.4 VYHODNOCENÍ A INTEPRETACE DAT Vyhodnocování n kterých otázek dotazníku probíhalo automaticky na serveru http://www.vyplnto.cz/ a n které jsem vyhodnocovala ru

, pomocí aplikace

Microsoft Office Excel, která umož uje provád t pot ebné výpo ty a analyzovat zadané informace pomocí tabulek a graf . Po et respondent – 183 Šet ení: 14. 03. – 30. 03. 2014 Po et otázek – 17 Návratnost dotazník – 61,3% Otázka . 1 Vaše pohlaví

Otázka . 2 Váš v k

Graf . 1

Graf . 2

13% 5% 37%

20 – 45 let

žena 63%

82%

muž

45 – 60 let 60 let a více

Z grafu . 1 je patrné, že bezmála 2/3 respondent tvo ily ženy. V kové složení bylo z více jak 80% tvo eno lidmi do 45 let, jak ukazuje graf . 2. Otázka .3 Zažil/a jste krizovou životní situaci, která zm nila Váš pohled na život?

37%

63%

ano ne

Graf . 3 28

estože více jak 60% dotázaných (což p edstavuje 115 respondent ) odpov

lo, že

zažilo krizovou životní situaci, která zm nila jejich pohled na život, neovlivnilo to p íliš také jejich hodnotový žeb

ek, jak bude ukázáno v dalších grafech.

Otázka . 4 Byla tako krize zp sobena: Graf . 4 zdravím 18%

33%

úmrtím

19% 30%

jinou životní situací nezažil/a jsem

Jak se z grafu . 4 m žeme domnívat, jsou krizové situace u respondent rekrutujících se z více jak z 80% lidmi do 45 let, zp sobeny spíše mezilidskými vztahy než situacemi jako je úmrtí i vážný zdravotní problém jich samotných i jejich blízkých. Otázka . 5 Vedla tato situace ke zm

hodnotového žeb ku?

Graf . 5 18% 82%

ano ne

Jak jsem již nazna ila výše. I p es vysoké procento odpov dí o zm

hodnotového

žeb ku (z grafu . 5 vyplývá dokonce íslo 82%, což je 99 respondent ), se to v následujících odpov dích p íliš neprojevilo.

29

Otázka . 6 Jaké hodnoty byly pro Váš život d ležité p ed touto krizí? Otázka . 7 Jaké hodnoty jsou pro Vás d ležité v sou asné dob ? Otázky . 6 a . 7 byly vyhodnocovány spole

. Vzhledem k možnosti sledovat on-line

postup vypl ování dotazník , jsem m la možnost vid t, že v tšina ztracených responzí se týkala práv této otázky. Lze se jen domnívat, že tito respondenti necht li odhalit jako d ležité práv ty hodnoty (nap . peníze, kariéra, moc), které nejsou spole ností deklarovány jako „správné“ i „d ležité“. Graf . 6

Ženy - v ková kategorie 20 - 45 let

0 2 ed krizí

4

po krizi

6 8 10

1. zdraví 1. zdraví

3. láska 3. vztahy

2. vztahy 2. láska

5. peníze 5. nad je

4. est 4. svoboda

7. nad je 7. peníze

6. svoboda 6. est

30

9. víra 9. víra

8. kariéra 8. kariéra

10. moc 10. moc

Graf . 7

Ženy - v ková kategorie 45 - 60 let 0 2 ed krizí

4

po krizi 6 8

1. zdraví 1. zdraví

3. láska 3. vztahy

2. vztahy 2. láska

5. est 5. est

4. peníze 4. svoboda

7. peníze 7. peníze

6. nad je 6. nad je

9. moc 9. víra

8. kariéra 8. kariéra

10. víra 10. moc

Graf . 8

Muži - v ková kategorie 20 - 45 let

0 1 2 3 4 5 6 7 8

ed krizí po krizi

1. zdraví 3. láska 9. víra 5. peníze 7. nad je 1. zdraví 7. peníze 3. vztahy 9. kariéra 5. est 2. vztahy 10. moc 8. kariéra 4. est 6. svoboda 4. svoboda 8. víra 2. láska 10. moc 6. nad je

31

Graf . 9

Muži - v ková kategorie 45 - 60 let

0 2

ed krizí

4

po krizi

6 8

1. zdraví 7. nad je 3. láska 5. svoboda 9. víra 1. zdraví 3. vztahy 7. peníze 5. est 9. kariéra 6. peníze 2. vztahy 10. moc 4. est 8. kariéra 10. moc 4. svoboda 2. láska 8. víra 6. nad je

Graf . 10

Hodnoty žen a muž po prožité životní krizi

0 2

ženy

4

muži

6 8 10

1. zdraví 3. vztahy 5. nad je 9. víra 7. peníze 7. peníze 1. zdraví 3. vztahy 5. est 9. kariéra 10. moc 8. kariéra 2. láska 6. est 4. svoboda 10. moc 8. víra 2. láska 4. svoboda 6. nad je

Ze všech p ti graf vyplývá, že nejd ležit jší hodnotou v život je zdraví. Tato hodnota je preferována vždy. A se jedná o hodnoty p ed krizí i po ní. Lidé si uv domují, že bez zdraví budou t žko hledat lásku, vztahy, vyd lávat peníze i prožívat svobodu. Proto až za zdravím jsou vztahy a láska. Je velmi zajímavé zjišt ní, že muži všech v kových 32

skupin p ed krizí jako další hodnotu preferovali est a po krizi se tato hodnota o stupe posunuta k mén d ležitým hodnotám. P ekvapilo m , že až na posledních p objevila víra. Nicmén

je pot šující, že v tšina respondent

kách se

udává jako nejmén

ležitou hodnotu moc. Otázka . 8 Existuje podle Vás n co, co nás p esahuje? Graf . 11

22%

ano ne

78%

Je zajímavé, že bezmála ¾ respondent v í, že existuje n co víc než tento pozemský život, toto pozemské bytí. Pouze 41 respondent odpov

lo na tuto otázku záporn .

Otázka . 9 Jak vnímáte Boha? Otev enou otázkou, na kterou respondenti m li odpovídat jak vnímají Boha, jsem cht la zjistit, zda je toto vnímání n jak závislé na ví e, že nás n co p esahuje. 50% respondent odpov

lo ve smyslu: „nev ím v n j“, „nevnímám“, „neexistuje... lidé

pot ebují v n co v it, tak v í v Boha“ a podobn . P ibližn 33% lidí odpov

lo na

otázku kladn , ve smyslu, že „n co“ existuje, ale má to podobu nap .: „jako n co v co lov k m že v it - jako oporu“, „jako vesmír“, „jako spole ný organismus, který tvo í celý vesmír a vše v n m“ nebo „pozitivní energie“. A p ibližn 17% respondent je bu ímo v ících nebo Boha vnímá jako bytost. Nap . „jako n koho kdo miluje všechny lidi stejn , dává jim smysl života, lásku a nad ji“ nebo „jako nejvyšší autoritu, jako nad ji pro spásu“. Myslím si, že otázky 3.4.8 a 3.4.9 by m ly procentuáln souznít. Pokud bezmála 80% respondent v í, že nás n co p esahuje, m lo by p ibližn stejné procento n jak vnímat Boha. 33

Otázka . 10 Jste v ící? Graf . 12

32% ano

68%

ne

Pouze 59 respondent

odpov

lo, že je v ících. Pokud budu tuto otázku op t

porovnávat k p edchozím dv ma, myslím si, že procento odpov dí „ano“ by m lo být kde okolo 60%. Otázka . 11 Jaké náboženství vyznáváte? Graf . 13

1% es anství

25%

hinduismus 73%

budhismus bez vyznání 1%

ekvapilo m , že se pouze 46 respondent p ihlásilo ke k es anské ví e. Nejspíš to bude tím, že lidé mají náboženství spojené s církvemi. Jist i sekularizace spole nosti za minulého režimu.

34

k tomu p isp la

Otázka . 12 Znáte pojem nemocni ní, armádní i v ze ský kaplan? Graf . 14

32% 68%

ano ne

ekvapilo m , že 32% dotázaných v bec neví, kdo je kaplan. V p ípad záporné odpov di touto otázkou dotazník kon il. Na následující otázky odpovídalo jen 125 respondent . Otázka . 13 Víte, jaké služby kaplan poskytuje a komu? Graf . 15

14% ano 86%

ne

By 107 respondent ví, komu a jaké služby kaplani poskytují, pouze 21 z nich se s kaplanem osobn setkalo a p ípadn požádalo o jeho služby (viz graf 16).

35

Otázka . 14 Využil(a) jste osobn služeb kaplana? Graf . 16

20% ano 80%

ne

Otázka . 15 Jak jste se cítil(a) – v jakém psychickém rozpoložení, když jste požádal(a) o rozhovor s kaplanem? Jaký byl motiv – co vás k n mu vedlo? U této otázky se jednalo o otázku otev enou. Odpovídajícími respondenty byly evážn v zn ní muži. Pouze 5 respondent bylo z ad široké ve ejnosti. Ty k setkání s kaplanem/kou vedly r zné motivy. Jedna respondentka uvedla, že je zdravotní sestra a žádala služeb kaplana pro jednoho svého pacienta. Tím splnila jeho p ání. Další respondentka uvedla, že vyhledal služeb kaplana: „ve chvíli kdy jsem hledala další cestu kam se vrhnu a co bude se mnou dál. Po tomto rozhovoru jsem zm nila postoj k životu a za ala jsem si užívat a vážit života“. Zajímavá byla její odpov

, co od rozhovoru

ekávala. Napsala: „nic, ale velmi m p ekvapil záv r“. Respondent starší 60 let uvedl, že služeb kaplana využil: „bylo to v dob , když mi postupn umírali rodi e“. Polovina respondent z v zení uvedla, že o služby kaplana/nky požádala, když byla ve špatném psychickém stavu. Je to prezentováno odpov

mi typu: „byl jsem ve špatném

psychickém rozpoložení, o ekával jsem lidský p ístup a doprovázení na cest víry“, „byl jsem psychicky na dn , žádal jsem o vyzpovídání (v rámci možností u m ). Snažil jsem se získat radu, jak najít cestu k odpušt ní“, „hledal jsem nad ji a psychickou podporu, duševní ut šení“, „m l jsem t žké psychické problémy, p emýšlel jsem o sebevražd , bylo mi t žko. Hledal jsem pomoc. N koho, kdo mi bude v it a s kým budu moci mluvit“. Druhá polovina hledala cestu, nad ji, víru – „hledal a dostal jsem út chu, 36

trochu i nad ji a pochopení“, „dob e jsem se cítil, vedla m k tomu duchovní pointa a itažlivost k Bohu“, „pot eboval jsem se ujistit, že ješt nejsem úpln ztracen, cítil jsem se sám a nepot ebný“, „byl jsem relativn klidný, vyrovnaný, služby kaplana jsem vyhledal kv li pot eb pomoci ve ví e a sdílení víry“. Z odpov dí je z ejmé, že otázky našeho nitra se lépe eší s duchovním než s psychologem i sociálním pracovníkem. Otázka . 16 Co jste od rozhovoru o ekával(a)? Bylo toto o ekávání napln no? Všech 21 respondent , kte í služeb kaplana využili, shodn

odpov

lo, že jejich

ekávání bylo napln no. Otázka . 17 Doporu il(a) byste rozhovor s kaplanem i dalším lidem? A pro ? Také na otázku, zda by respondenti doporu ili rozhovor s kaplanem dalším lidem, všech 21 shodn odpov

lo, že ano. Odpov

li tak jak v zni, tak široká ve ejnost.

Vidíme to z odpov dí: „ur it , myslím si že se v tšin lidí uleví a najdou odpov di na své otázky“, „ano, jedná se mnohdy o nevšední pohled na smyls života a bytí na tomto sv

“, „ano, doporu il. Nebo dokáže poslouchat“, „dalším lidem doporu uji rozhovor

s kaplanem. Já sám jsem byl po rozhovoru pozitivn nalad n a byla mi doporu ena cesta k odpušt ní“, „ano, služba kaplana je dobrá jak pro v ící, tak pro nev ící, dává nad ji a vnáší do v znice lidský rozm r“, „ano, aby se jim dostalo pomoci, rady, pochopení“, „ano, dovedou lidem poradit v každé životní situaci“. Je škoda, že tyto odpov di byly písemné a nejsou sou ástí ve ejné prezentace na serveru http://www.vyplnto.cz/, kde dotazníkové šet ení probíhalo. Jsou zde odpov di pouze uvedených 5 respondent .

3.5 OV

ENÍ HYPOTÉZY A ZHODNOCENÍ CÍLE PR ZKUMU

Po zhodnocení celého dotazníku musím zkonstatovat, že se neprokázal m j hypotetický p edpoklad, že vnímání životních hodnot je p ímo úm rné prožívané životní situaci. Jak je z graf 6 – 10 patrné, životní hodnoty se p íliš nem ní, a již lidé žijí „b žný“ život nebo prožívají krizové situace. Všechny v kové skupiny, ženy i muži 37

shodn uvedli, že nejd ležit jší hodnotou je „zdraví“. To je následováno „vztahy“ a „láskou“. P edpokládala jsem, že dnešní lidé budou více preferovat materiální hodnoty typu „kariéra“ a „peníze“. Tak to alespo vnímám ve spole nosti kolem sebe. Jak jsem již uvedla, p i vypl ování dotazník jsem m la možnost sledovat, kde nejvíce ztrácím respondenty. A je zajímavé, že to bylo práv na otázkách týkajících se hodnot. Mohu se jen domnívat, že n kte í respondenti necht li ani sami p ed sebou pravdiv odpov

t, které hodnoty preferují. Také m p ekvapilo, že je mezi lidmi tak málo víry.

Její v tšinou p edposlední místo v žeb ku hodnot dává ur itý obraz o naší spole nosti. Pokud lidé ni emu a v nic nev í, procento t ch, kte í jednou budou vyhledávat služeb duchovních, možná i kaplan , nejspíš poroste. Pozitivním výsledkem otázek na téma „hodnoty v život “ je poslední místo „moci“ na žeb

ku hodnot.

Cílem mého pr zkumu bylo zjistit, zda známe služby poskytované nemocni ními, ze skými a armádními kaplany. Jak se ukázalo, pov domí o p sobení t chto duchovních je velmi malé. Jsem p esv

ena o tom, že v tšina dotázaných si myslí, že

jde o kn ze, kte í by je cht li obrátit na víru a p ivést do l na n jaké církve. O kodexech spole ností, ve kterých tito duchovní p sobí, v bec nev dí.

3.6 ROZHOVOR S VÍT ZSLAVEM VURSTEM, B.TH p edsedou asociace nemocni ních kaplan , kaplanem motolské nemocnice Co bylo d vodem k založení asociace nemocni ních kaplan Na za átku nemocni ního kaplanství, byl kurz po ádaný evangelickou teologickou fakultou. Absolvovalo ho n kolik duchovních z r zných církví. N kte í za ali pracovat v nemocnicích a také se scházet ke spole ným vým nám zkušeností. Na setkáních chto absolvent kurzu a již nemocni ních kaplan vzniká myšlenka založit asociaci. Za ala se hledat cesta. Jako nejlepší se jevilo založení ob anského sdružení. M lo to být sdružení všech církví. Jednání probíhala více než rok. Ukázalo se, že je t eba ud lat kolik úprav a dohod. Nakonec se do asociace zapojila v tšina protestantských 38

duchovních a n kolik katolických. Pozd ji však vznikla samostatná Katolická asociace nemocni ních kaplan . Cílem je pomáhat a kultivovat prost edí

eských nemoc. Po ádáme seminá e,

edstavujeme, co je nemocni ní kaplanství, po ádáme konference pro ve ejnost, nyní se vytvá í podklady pro akredita ní ízení nemocnic pro metodické uchopení spirituální pé e. Podílíme se vzd lávání nemocni ních kaplan

v R, snažíme se vytvá et

komunikaci pro legislativní uchopení nemocni ního kaplanství. Za tímto ú elem jednáme s ministerstvem zdravotnictví. Snažíme se, aby se nemocni ní kaplanství stalo sou ástí nemocni ní pé e o pacienty. Jste sou ástí nemocnice? Jste v ní v pracovním pom ru nebo jste placen svou církví? Jsem zam stnancem nemocnice a také v tšina kaplan . Jsem vyslaný církví, s jejím pov ením. Jsou ale i kaplani, kte í jsou placeni svou církví. Obecn je snaha, aby se nemocni ní kaplani stali pevnou sou ástí nemocnic a nebyli pouze „docházejícími“. Stejn jako ostatní nemocni ní personál. Nemocni ní kaplan by m l um t svou innost nemocnici p edstavit tak, aby byla pro nemocnici žádoucí. Jak se p edstavujete pacientovi. Jak se mu jdete p edstavit. Nemocni ní kaplan by m l respektovat úrove víry pacienta. M l by jej vést, aby v té své ví e našli pevný bod. K pacientovi se dostavám r zným zp sobem. Bu si moji sch zku p eje sám pacient nebo mi sch zku doporu í ošet ující léka

i zdravotní

sestra. Na odd leních, na která jsem trvale p id len a kde mám „volný“ pohyb (p. kaplan Vurst je sou ástí spinálního odd lení a odd lení onkologie), jdu navštívit každého pacienta. V první ad

musím zbourat pacientovy obavy. Strach z toho,

že n kdo zneužije jeho nemoc, že ho bude o n em p esv

ovat, že se stane ob tí

intenzivního „vymývání mozk “ i agitace do n jaké církve. Slíbím pacient m, že toho se obávat nemusí a vysv tlím, co je duchovní pé e, kdo je nemocni ní kaplan a zd razním, že jsem tu od toho, abych po dobu jejich pobytu šel vedle nich. Poptám se jich, odkud jsou, co je k nám p ivedlo a zda mohu p ijít znova. Pak je prostor pro hledání hlubších cest. První setkání je d ležité pro navázání osobního kontaktu. Lidé mi musí v it. 39

Jaké jsou nej ast jší obavy lidí, se kterými se setkáváte? Co hledají? První o co v nemoci jde, je vyrovnání se s daným stavem. Nastoupení na cestu k vyrovnání se s nemocí. Je to proces. Není to dílo okamžiku, je to proces, který má jaké trvání a n co se v n m d je. Promítají se do n ho r zné vnit ní postoje, obavy, nad je. To je d ležité. Neztratit nad ji. Ale nad ji k emu? Onkologický pacient má nad ji se vylé it, pacient na spinálním odd lení má nad ji, že bude chodit. Této nad je je lov k asto postupem doby zbavován. Nad je musí dostat reálný podklad. Že i omezený život m že být kvalitn prožívaný. Nad je, že stojí za to se s nemocí poprat. Že lé ba má smysl. V mém provázení je hledání REÁLNÉ nad je pro daného lov ka. Který hodnotám dávají lidé nejv tší prioritu? Asi Vás zklamu. Došel jsem k názoru, že nemoc sama o sob

lov ka nezm ní. Jestli je

kdo „zapšklý“, nestane se nad jný. Bude ve svém postoji pokra ovat. Ale ten, kdo odpovídá životu na výzvy, p ijme jako výzvu i nemoc. Hledá v ci, které jsou spojeny se smyslem, vztahy. Život má dv roviny – horizontální – kdo je kolem nás, co má v našem život hodnotu, co d láme s asem, jak jej využíváme a vertikální – n co, co nás esahuje. N co, co bude mít hodnotu, i když na té horizontální všechno ztratíme. Jsou lidé, kte í dovedou sv j „životní pr švih“ p etavit v n co úžasného. A to jak v rovin horizontální, tak vertikální. Jsou lidé, kte í zvládnou sv j problém a dokáží pomáhat druhým jej zvládnout také. A na druhé stran jsou ti, kte í jen pasivn jim pom že. Nemoc neprom

ekají, kdo a jak

uje k lepšímu, ale dává šanci k vybroušení i pokažení

toho, jak máme v život nakro eno. Jaké metody ve své práci používáte? Pro v ící se zde konají bohoslužby. Klí ovým je ale pastora ní rozhovor. A to bu jenom s pacientem nebo i s rodinnými p íslušníky. N kdy po propušt ní z nemocnice probíhá i nadále mailová korespondence nebo telefonáty. Jak jsou nev ící otev eni pro spirituální pé i? Pro spirituální pé i je prostor v jakékoli fázi nemoci pacienta. N které v ci si lov k nikdy neuv domí. N kte í si kladou otázku, jestli to, co pro n bylo cenné doposud je cenné i nadále. Jestli to z stane cenným i v poslední chvíli jejich života. Vzpomínám na 40

jednoho pacienta, který m l materiáln všechno, ale promrhal spoustu asu v i svým tem. Nejspíš si myslel, že za ním kv li majetku p ijdou, ale on s ním na sklonku života stával sám. A najednou za al poznávat, že smysl v cí je n kde jinde, než si doposud myslel. Za al rekapitulovat vlastní život. Ve vztahu k rodin , d tem. Je velmi d ležité pojmenování – co jsem, co budu zítra. Pokud lov k dokáže tímto procesem projít, dochází k zajímavé katarzi lov ka. eho se lidé bojí p i umírání? Strach z toho, že to bude bolet, strach z toho, že budu opušt ný a strach z toho, že m j život v mých o ích a v konfrontaci s kone ností, nem l cenu. S t mi t emi strachy je eba pracovat. O bolest t lesnou se postará medicína. O osam ní se m že postarat rodina, duchovní, kdokoli, pro koho má daný lov k n jakou cenu. Nejt žší je to se strachem posledním. Já pacient m nabízím modlitbu. Vysv tlím jim, že modlitba není automat, ze kterého vypadne kafe, je to uznání, že je n kdo nad námi. N co, co nás evyšuje. Nabídnu, že se mohu modlit sám nebo s nimi. eknu jim, že se budu modlit za t i v ci: aby léka i stále ur ovali správn jejich diagnózu, aby léka i ud lali vše, co je v jejich možnostech a aby m li sílu tím vším projít. Pokud s tím souhlasí, tak by je to lov k s nízkou úrovní víry, p i další návšt

si p eje, abych se za n j, i s ním, znovu

pomodlil. Je to modlitba odevzdání se. Odevzdání se milosrdenství. Mým cílem je vést pacienty k odevzdání svých pocit

viny, pot eby odpušt ní tomu, kdo, i co, nás

esahuje. Máte n jaké p ání? ál bych si, abychom cht li v it d ív, než bude konec.

3.7 ROZHOVOR S BOHDANEN PIVO KOU, MGR., kaplanem v ze ské duchovní služby Kdy v ze ská duchovenská pé e (VDP) vznikla? Co bylo podn tem k jejímu vzniku? Hnutí VDP vzniklo až po roce 1989. Fungovala katolická a evangelická ást samostatn . V roce 1994 vzniklo nadkonfesijní ob anské sdružení VDP všech církví. Je dobrovolným 41

sdružením k es an

- duchovních i laik . Pov ení lenové VDP jsou p ijímáni

do zam stnaneckého pom ru k V ze ské služb

R do funkce v ze ský kaplan.

Evangelické církve usilovali o možnost poskytovat sociáln -duchovní služby ve v znicích již p ed rokem 1989. To jim nebylo režimem umožn no. Situace se zm nila až po revoluci. Motivem pro založení hnutí byla v podstat odpov dnost za lidi a názor, že lov k by m l mít možnost uvažovat o duchovní oblasti v každé životní situaci a to i ch kritických a krajních – v nemocnici, ve v zení, v armád .

lov k by m l mít

možnost p ístupu k duchovním záležitostem. Mít možnost poznat i druhou stránku života – nejen tu sv tskou. Byli jsme plni ideál , které se nenaplnily. Jaké ideály to byly? Byla to taková fikce, že všichni odsouzení a obvin ní se nemohou do kat, až se objeví kdo, kdo jim za ne zv stovat pravdy evangelia, kdo jim ekne, že je tu Kristus pro n . Ani jedna strana nev

la, co m že od druhé ekat. Každý však ekal n co jiného.

Zpo átku byl o naše návšt vy velký zájem. V zn ní však ekali, že jim pom žeme zajistit ur ité výhody – p ístup k advokát m, cigaretám, zajistíme kontakty na vlivné osoby. Aby se p edešlo t mto nedorozum ním, nechala církev vytisknout letáky edstavující naši innost. Po ase ob strany vyst ízliv li. Ze strany duchovních z stal zájem o lov ka, který nám není lhostejný. Projevujeme zájem o jeho pot eby. Ukazujeme mu, že není úpln sám. Kte í v zni mají o Vaše služby nejv tší zájem? zni s vyššími tresty. S tresty za závažnou trestní innost. V naší práci je nejd ležit jší naslouchání. Ve v zení lov k nemá, kdo by mu naslouchal. Ve v znici ve velký hluk. Stále n kdo n co íká, ale nikdo ho neposlouchá. Každý se vymlouvá sám ze sebe, ale nikdo ho neslyší. Prvním pastora ním krokem je, že v zn posloucháme. Projevíme zájem. Co je pro v zn d ležité? Nejd íve musí v zn ný lov k uznat, že to, co ud lal, je špatné. P iznat si vinu. Hierarchie hodnot je ve v zení naprosto pok ivená. Je t eba se k lov ku p iblížit a íci mu, že lze žít jinak. Že lze (ve v tšin p ípad ) agresivitu transformovat jinak. P etavit ji 42

v n co pozitivního. Je t eba zjistit, co daného lov ka trápí a zda s tím chce n co d lat. Vždy k es anské u ení íká, že nikdo z nás není bez viny. K uznání viny tedy vede cesta solidarity mezi mnou a odsouzeným. Pokud se tedy trápí svou vinou a myslí si, že s ní nelze nic d lat, nabídnu mu, že i s vinou lze pracovat. Že vinu lze duchovn odpustit. Že nemusí z stat sám v sob navždy viníkem. Dále se snažím, aby v ze vyšel ze svého uzav ení. Z uzav eného prostoru sama sebe tím, že p estane myslet sám na sebe. Aby za al myslet na n koho jiného – d ti, manželku, družku, rodi e. Aby pro n koho n co ud lal. V zni se trápí tím, kolik trestu mají ješt p ed sebou. Z toho vnikají deprese i podn ty pro další agresi. Pokud za nou myslet na n koho jiného než na sebe, za ínají se m nit. Pomáhám jim najít v sob

lov ka.

Jakou metodu pastorace používáte krom naslouchání a pastora ního rozhovoru? Osv

ilo se nap . dopisování. M žeme posloužit také sociáln , lidsky nap íklad tím, že

kontaktujeme blízkou osobu a p i dalším rozhovoru s v zn m sd líme, jak se má a zda by m la zájem o dopis i návšt vu. Ve sv

se objevila i mediace ve výkonu trestu,

kterou bychom také rádi zavedli. Je to vlastn setkání viníka s ob tí. V N mecku se nap . uvažuje o tom, že míra a délka trestu by se mohla odvíjet od toho, jak se lov k vyrovná se svým inem. Jestli si uv domuje, co prožívají ti, jimž ublížil. U nás tomu není spole nost naklon na. Organizace zastupující ob ti necht jí s V ze skou službou spolupracovat. Ze zahrani í jsou zkušenosti, že pachatel, který se s ob tí setkal a došlo k uv dom ní si viny, se již žádného trestného inu nedopustil. N kte í pachatelé ze své iniciativy nap . posílají ob tem ur ité finan ní ástky i s nimi korespondují. Poskytujete i spirituální pé i? Ano. Ale v ojedin lých p ípadech. V tšinou se v zn ní lidé tak daleko ve svém v domí nedostanou.

43

DISKUSE ed tím, než jsem za ala psát svou absolventskou práci, jsem se s duchovním ve funkci kaplana, a již nemocni ního i v ze ského, nesetkala. Ani v mém okolí nebyl nikdo, kdo by se s ním setkal. Slyšela jsem pouze mnoho p edsudk . Proto m zajímalo, jak kaplan p istupuje k nev ícím lidem, jaké metody své práce používá, na co se zam uje. V teoretické ásti absolventské práce jsem popsala, jak je lov k vnímám ve své celistvosti. Abychom mohli žít plnohodnotný život, musí být uspokojeny jak pot eby biologické, psychologické a sociální, tak pot eby spirituální. A pokud se ocitneme v životní situaci, kdy z n jakého d vodu rekapitulujeme sv j život, hledáme hodnoty, kterými jsme jej naplnily. A budeme dále napl ovat. Oce ované jsou hodnoty tv

í,

edstavované p edevším prací. Pr zkum ukázal, že z životních hodnot si nevíce ceníme zdraví. Pokud se podíváme na pojetí víry a duše, jde v dnešní dob o téma žko uchopitelné. P esto chce lov k v ur ité mí e napl ovat i pot eby náboženské. Oblast svého náboženství považujeme za velmi osobní a máme tendenci si ho sestavovat z celé ady prvk , které považuje za výhodné. Jak z pr zkumu vyplynulo, 78 % (142) dotázaných odpov

lo na otázku, zda existuje

co, co nás p esahuje, kladn . P esto 68% (124) respondent odpov

lo, že nejsou

ícími. Tento jev nazna uje, že v tšina lidí má náboženství spojené s ur itými církvemi. A ty bu z osobních d vod , i na základ informací z médií, odmítá. P esto v život p ichází chvíle, kdy hledáme odpov di na otázky, které nelze vysv tlit logicky ani v decky. Jsou to životní situace, kdy nám rozhovor s v ícím lov kem m že pomoci najít sílu pokra ovat v cest . Práv v t chto situacích je prostor pro práci nemocni ních i v ze ských kaplan . Pastora ní rozhovor m že pomoci vid t život z jiného úhlu. Nasm ovat lov ka k otázkám víry, životních hodnot, k pochopení. Nemocni ní kaplani p inášejí nad ji a ukazují hodnoty, díky nimž lze smyslupln žít i v p ípad t žkých t lesných postižení i dlouhodobých nemocí. Doprovází nemocné a jejich blízké na této nelehké cest . ze ští kaplani vnáší do v znic civilní prvek a naslouchání. Jak pr zkum mezi v zni 44

eských v znic ukázal, nej ast ji u kaplan hledají cestu k odpušt ní, nad ji a posílení víry. V znice je velmi rušné místo. Je zde neustálý hluk. Všichni mluví, ale nikdo neposlouchá. Zklidn ní a chvíle v rozhovoru s n kým kdo neodsuzuje, nehodnotí, snaží se pochopit, jsou mezi v zni velmi cen ny. V pr zkumu jsem také cht la zjistit a potvrdit svou hypotézu, že vnímání životních hodnot je p ímo úm rné prožívané životní situaci. K tomuto ú elu jsem vytvo ila dv sady totožných otázek, které m li respondenti poskládat od nejd ležit jší hodnoty po nejmén d ležitou. První sada otázek m la odrážet životní hodnoty v b žném život a druhá po prožité krizi. P edpokládala jsem, že p ed krizí respondenti p id lí vyšší prioritu hodnotám p inášejícím materiální zajišt ní (jako jsou peníze i kariéra) a po krizi budou tyto hodnoty sm ovat více k pocitovým hodnotám (vztahy, láska). Má hypotéza se však nepotvrdila. Ob sady otázek ukázaly stejný výsledek. Na prvním míst se umístilo zdraví, na druhém a t etím se st ídaly láska a vztahy.

45

ZÁV Téma mé absolventské práce mi pomohlo rozší it si v domosti v oblasti, kterou jsem íve neznala. P i osobních setkáních s kaplany v nemocnicích a ve v znicích jsem m la možnost poznat jejich práci. Kaplan i kaplanka p istupují ke každému lov ku stejn . je v ící a náleží k n jaké církvi, i se hlásí k ateismu. Stejn p istupují k nemocnému jako k v zni. Vždy je to s lidskostí a vírou. Nemocni ní kaplani a dobrovolníci jsou ve vztahu k pacient m, p íbuzným, jiným jim blízkým osobám i pracovník m ve zdravotnických za ízeních zavázáni dodržovat následující etické zásady: 1. proklamovat, respektovat a chránit nedotknutelnou hodnotu a d stojnost každé osoby; 2. s úctou respektovat existenciální a duchovní rozm r utrpení, nemoci a smrti; 3. bez vnucování p ibližovat uzdravující, podp rnou, usm

ující a smi ující sílu

náboženské víry; 4. dbát na to, aby spirituálním pot ebám lidí z r zných náboženských nebo kulturních prost edí bylo vyhov no p i respektování osobního p esv

ení pacienta a i

pracovníka; 5. chránit pacienty p ed nevhodnou duchovní vtíravostí nebo proselytismem; 6. poskytovat podp rnou spirituální pé i zejména empatickým nasloucháním a s porozum ním vnímat stavy úzkosti, obav a znejist ní; 7. zprost edkovat i poskytovat bohoslužbu, ob ady a svátosti podle pot eb pacienta a svých vlastních možností, daných ádem té které církve; 8. p ijímat p ípadné úkoly v multidisciplinárním zdravotnickém týmu, jsou-li do n ho za azeni; 9. p sobit jako zprost edkující a smír í osoby v konfliktních situacích; 10. nevyužívat t žké situace pacienta ani informací, p ijatých v souvislosti se spirituální pé í, ve sv j prosp ch; 11. zachovávat ml enlivost o sv ených d

rných informacích; 46

12. rozvíjet a udržovat požadované znalosti, dovednosti a kompetence v oblasti své práce; 13. v p ípad pot eby zprost edkovat kontakt s duchovními vlastní církve; 14.

chápání

služby

nemocni ního duchovního je

primárn

neevangeliza ní

[www.nemocnicnikaplan.cz, 2] V podobném duchu je služebný kodex ekumenické spolupráce v ze ské duchovenské pé e 1. Církve p sobící v ob anském sdružení V ze ská duchovenská pé e (VDP), resp. jejich pov ení zástupci podílející se na zajiš ování v ze ské duchovní pé e, jsou si navzájem rovny, požívají stejných práv a povinností a dodržují pastora ní zásady uvedené v kodexu. 2.

Církve

jednotlivých

denominací

pln

respektují

vzájemné

teologické

i

pastora ní odlišnosti, aniž by si nárokovaly prosazování svých vlastních specifik na úkor druhých. O své ví e a vlastní tradici sv

í a u í vhodným a nekonfliktním

zp sobem. 3. Prost edí v znic proto nelze chápat jako území pro prosazování vlastních zájm , ale jako prostor pro službu pot ebným v duchu evangelia. 4. V zn ná osoba je p ed Bohem svobodný

lov k, spoluodpov dný za

své rozhodování i jednání, který nesmí být nijak nucen ani k náboženským úkon m. 5. len VDP: - pln uznává svobodu lov ka, kterému p ichází do v zení sloužit a zv stovat evangelium; - respektuje jeho náboženské ko eny, tradici i zázemí, z nichž pochází; - podporuje kontinuitu jeho p vodní církevní tradice; - je-li již pok

n, uznává platnost tohoto k tu v jeho tradici.

6. Spolupracuje p itom s ostatními církvemi a jejich zástupci p sobícími ve v znici. Neomezuje je a nep ekáží jejich innosti. 7. Doprovází-li ve v zení lov ka jiného vyznání, kontaktuje v p ípad pot eby duchovního jeho vlastní církve a dle možností s ním spolupracuje.[www.vdpcr.eu,1] 47

Z uvedených dokument vyplývá, že se nikdo nemusí obávat, že k n mu duchovní ijde a za ne na n j p sobit ve smyslu p ijetí víry. Kaplani se za své klienty modlí a pokud to klienti cht jí, modlí se spolu s nimi. Lidé jsou ke kaplan m otev en jší, než nap íklad k psycholog m nebo sociálním pracovník m. Kaplany zajímá celý lidský íb h, nejen ta ást, díky níž skon ili v nemocnici i ve v zení. Výhodou kaplan je, že mohou lidem poskytovat své služby i po propušt ní do domácího lé ení i po skon ení trestu. Kaplan poskytne nový pohled na sv t i na život. Bude doprovázet, pokud o to bude žádající stát. A je jedno, jak t žká cesta klienta eká. Jak jsem sama poznala, i jak vyplynulo z mého pr zkumu, Ti kdo se s kaplany setkali, mohou jejich služby jen doporu it.

MOTTO: Velcí lidé nejsou ti, kterým všechno vyšlo, velký je ten, kdo prožil dno svého života, prožil zklamání a bolest, a p esto dokáže žít dál jako lov k. [Úryvek z rozhovoru s Vít zslavem Vurstem, kaplanem Motolské nemocnice]

48

. O x

.

,

.

,

.

.

.

. . . ,

,

. , .

,

.

.

,

. . .

.

, . .

a

a.

, .

, .

, .

49

: ,

, .

50

,

,

BIBLIOGRAFIE ODBORNÉ PUBLIKACE A PERIODIKA BLAHA, Josef. B h XX. století. K es anská revue. 2002, ro . LXIX, . 10, s. 253 IVOHLAVÝ, Jaro. Sdílení nad je. 1. vydání. Praha : Návrat dom , 1997. 184 s. ISBN 80-85495-64-3 MARTINEK, Michael a kol. Praktická teologie pro sociální pracovníky. Praha : JABOK, 2008. 176 s. ISBN 978-80-904137-2-6 MITÁŠ, Václav. Duchovenská služba v penitenciárním prost edí. Praha. Ob anské sdružení V ze ská duchovenská pé e a Institut vzd lávání V ze ské služby R, 2007. 122 s. MOORE, Thomas. Kniha o duši. Praha : Portál, 1997. 304 s. ISBN 80-7178-126-6 OPATRNÝ, Aleš. Cesty pastorace v pluralitní spole nosti. Kostelní Vyd í : Karmelitánské nakladatelství, 2006. 231 s. ISBN 80-7192-930-1 OPATRNÝ, Aleš. Pastorace v postmoderní spole nosti. Kostelní Vyd í : Karmelitánské nakladatelství, 2001. 150 s. ISBN 80-7192-557-8 PRÁŠILOVÁ, Miriam. Duchovné a pastorálne sprevádzanie chorých a zomierajúcich v nemocnici. Slovensko. Evanjelická diakonia Evanjelickej rady cirkví a.v., 2003. 40 s. PROKOP, Ond ej. B h XX. století. K es anská revue. 2002, ro . LXIX, . 10, s. 271274 SVATOŠOVÁ, Marie. Hospice a um ní doprovázet. Praha : ECCE HOMO, 2003. 150 s. ISBN 80-902049-4-5

ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY 1.

ze ská duchovenská pé e. Dostupnost na WWW: http://www.vdpcr.eu/

2. Asociace

nemocni ních

kaplan .

Dostupnost

na

WWW:

http://www.nemocnicnikaplan.cz/ 3. Slovník cizích slov. Dostupnost na WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz 4. http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/Pastoracni-pece-v-mene-obvyklychsituacich-cast-I-P-ing-Ales-Opatrny.html

51

5. http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/Pastoracni-pece-v-mene-obvyklychsituacich-cast-II-P-ThLic-Ales-Opatrny.html 6. http://ado.cz/kaplan/index.htm 7. http://www.vyplnto.cz/

ZÁZNAMY KVALIFIKA NÍCH PRACÍ KLIMEŠOVÁ, Daniela Zdislava. Principy funk ní duchovní pé e ve výkonu trestu a vazby a možné omyly. Praha : 2011. 6 s. Záv re ná práce v rámci nástupu kurzu VDP, Praha G V ze ské služby R

ÍLOHY Seznam p íloh íloha . 1

Žádost o svolení s dotazníkovým šet ením

íloha . 2

Dotazníkové šet ení – vzorový dotazník

52

íloha . 1 Vážená paní Balcarová, ráda bych Vás tímto požádala o svolení a pomoc p i uskute

ní dvou rozhovor

v pankrácké v znici, kde poskytujete své služby. Rozhory budou vyhodnoceny v mé absolventské práci spole

s rozhovory z motolské nemocnice.

Cílem mé práce je p iblížit pastora ní pé i. Zejména práci nemocni ních a v ze ských kaplan . Rozhovory se budou týkat vnímání pastora ní pé e, porovnání p ístupu k této pé i v ícími (lidmi hlásícími se k ur ité církvi) a „nev ícími“, a zjišt ní hodnotového žeb

ku v závislosti na životní situaci.

Ujiš uji Vás, že rozhovor bude anonymní a nestane se, že by odpov di byly jakkoli dále použity i zneužity. Dovolte mi pod kovat Vám za vst ícný p ístup p i realizaci mého výzkumného šet ení. Radka Honková studentka 3. ro níku Vyšší odborné školy, st ední odborné školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a základní školy MILLS, s.r.o., elákovice obor: Sociální práce vzd lávací program 75-32-N/01 e-mail: [email protected]

íloha . 2 Vážený respondente, dovoluji si Vás zdvo ile požádat o vypln ní tohoto dotazníku. Ráda bych zjistila, jaké životní hodnoty preferujete, jak vnímáte víru a v neposlední ad , jaký je Váš názor na práci kaplan . Cílem je zjistit, zda se hodnoty m ní v závislosti na životní situaci a jakým sm rem. Vypln ní tohoto dotazníku je dobrovolné a anonymní. Data budou využita pro p ípravu absolventské práce na VOŠ a bude s nimi nakládáno d

rn .

kuji za spolupráci Radka Honková Dotazníkové šet ení (odpov di prosím ozna te k ížkem) 1.

Vaše pohlaví

(zak ížkujte jednu variantu)

a) žena 2.

Váš v k

b) muž (zak ížkujte jednu variantu)

a) 20 – 45 let 3.

b) 45 – 60 let

c) 60 let a více

Zažil/a jste krizovou životní situaci, která zm nila Váš pohled na život? jednu var.)

a) ano 4.

b) ne

Byla tako krize zp sobena: (zak ížkujte jednu variantu) a) zdravím d) nezažil/a jsem

b) úmrtím

c) jinou životní situací

(zak ížkujte

5.

Vedla tato situace ke zm a) ano

6.

hodnotového žeb ku? (zak ížkujte jednu variantu) b) ne

Jaké hodnoty byly pro Váš život d ležité p ed touto krizí? (

íslujte dle d ležitosti od 1 –

x; minimáln 3 možnosti)

a) peníze

b) moc

c) vztahy

e) kariéra

f) est

g) víra

h) nad je

i) svoboda

j) zdraví

k) láska 7.

Jaké hodnoty jsou pro Vás d ležité v sou asné dob ? (

íslujte dle d ležitosti od 1 - x;

minimáln 3 možnosti)

a) peníze

b) moc

c) vztahy

e) kariéra

f) est

g) víra

h) nad je

i) svoboda

j) zdraví

k) láska 8.

Existuje podle Vás n co, co nás p esahuje? (zak ížkujte jednu variantu) a) ano

b) ne

9.

Jak vnímáte Boha? (prosím doplnit text odpov

10.

Jste v ící? a) ano

(zak ížkujte jednu variantu)

b) ne

di)

11.

12.

Jaké náboženství vyznáváte? (zak ížkujte jednu variantu) a) k es anství

b) islám

d) budhismus

e) bez vyznání

b) ne

Víte, jaké služby kaplan poskytuje a komu? (zak ížkujte jednu variantu) a) ano

14.

f) jiné (text jaké)

Znáte pojem nemocni ní, armádní i v ze ský kaplan? (zak ížkujte jednu variantu) a) ano

13.

c) hinduismus

b) ne

Využil(a) jste osobn služeb kaplana? (zak ížkujte jednu variantu) a) ano

b) ne

V p ípad kladné odpov di na otázku . 14, prosím o zodpov zení ješt následujících otázek: 15.

Jak jste se cítil(a) – v jakém psychickém rozpoložení, když jste požádal(a) o rozhovor s kaplanem? Jaký byl motiv – co vás k n mu vedlo?

(prosím doplnit text

odpov di)

16.

Co jste od rozhovoru o ekával(a)? Bylo toto o ekávání napln no?

(zak ížkujte jednu

variantu)

a) ano 17.

b) ne

Doporu il(a) byste rozhovor s kaplanem i dalším lidem? A pro ? odpov di)

(prosím doplnit text