Vyšší odborná škola sociálně právní, Střední pedagogická škola a Obchodní akademie Zd. Fibicha 2778, Most. Absolventská práce Freeparty

Vyšší odborná škola sociálně právní, Střední pedagogická škola a Obchodní akademie Zd. Fibicha 2778, Most

Absolventská práce Freeparty

Jméno:

Karla Šarközyová

Třída:

3. S

Obor:

Sociálně právní činnost

Datum:

15. dubna 2002

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem svou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze pramenů uvedených v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla použita ke studijním účelům.

…………………………………….

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat lidem, kteří mi velice pomohli při zpracovávání mé absolventské práce a bez nichž by tato práce nebyla v takovéto podobě. V první řadě bych chtěla poděkovat panu Janu Šmídovi za poskytnutí informací a technických prostředků k vypracování mé práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Mgr. Věře Pucové a paní Mgr. Marii Košťákové za odborné konzultace. V další řadě bych chtěla poděkovat slečně Daně Vacínové za konzultace týkající se práce na PC.

Také děkuji panu kapitánu Václavu Sikytovi a nadstrážmistru Danielu Janíčkovi za poskytnutí rozhovorů týkajících se právních postupů při pořádání freeparty. A v neposlední řadě děkuji slečně Lucii Hendrychové, slečně Blance Rusóové a Mgr. Zuzaně Habartové za rozhovory týkajících se projevů spojených s freeparty.

Obsah: 1. Úvod ................................................................................................... 5 1.1 Stanovení hypotéz ............................................................................................... 7

2. Teoretická část .................................................................................... 8 2.1 Co je to freeparty ................................................................................................. 9 2.2 Historie, současnost............................................................................................. 11 2.3 Organizace freeparty ........................................................................................... 13 2.4 Rozdíly mezi freeparty, komerčními open air party a kluby............................... 14 2.5 Právní rámec freeparty ........................................................................................ 16 2.6 Projevy spojené s freeparty ................................................................................. 21 2.6.1 Životní styl ........................................................................................... 21 2.6.2 Hudba ................................................................................................... 21 2.6.3 Móda – oblečení, piercing, dready, rozhovor s taterkou ..................... 27 2.6.4 Drogy ................................................................................................... 28

3. Praktická část .................................................................................... 36 3.1 Charakteristika výzkumné metody ...............................................................................................37

3.2 Vyhodnocení dotazníku ...................................................................................... 38 3.3 Rozhovor – 1. policejní důstojník ................................................................................................52

2. policejní důstojník ....................................................................... 55 3.4 Rozhovor – 1. performerka ................................................................................. 59 2. performerka ................................................................................. 61

4. Závěr .................................................................................................. 63 5. Resumé ............................................................................................... 64 5.1 Seznam použité literatury ................................................................................... 66 5.2 Přílohy - 5.2.1 Dotazník 5.2.2 Články z internetu 5.2.3 Petice 5.2.4 Novinové články 5.2.5 Slovníček 5.2.6 Fotografie 5.2.7 CD

1. Úvod

“Proč jít do války, na konci které by nebyly žádné večírky, když můžeme zůstat v míru a pořádat je?” “… opravdu hodně ENERGIE na akcích přicházela z pocitu, že potkáváš lidi, kteří si uvědomili prohnilost společnosti a byli připraveni s tím něco dělat.”

Téma této absolventské práce jsem si vybrala, neboť jsem aktivní účastnicí těchto akcí. Freeparty jsou v poslední době velice medializované. Poslední velkou akcí, kterou média zveřejnila byl Czechtek. Je mi jasné, že mezi laickou veřejností vyvolala mnoho diskusí. Touto prací bych chtěla seznámit širší veřejnost s životním stylem lidí, kteří navštěvují freeparty. Podle mého názoru lidé, kteří freeparty navštěvují, mají svou určitou filozofii. Nebaví je poslouchat hudbu, kterou jim podstrkávají média. Nebaví je chodit do přecpaných klubů, kde je jen málo vzduchu, kde je více lidí než je povolená kapacita. Nebaví je platit vysoké vstupné. Nesouhlasí s majiteli podniků, kteří ve většině případů pořádají House party a Techno party jen kvůli penězům,… Negativní postoje širší společnosti vznikají, podle mého názoru, díky dezinformaci o freeparty. Dezinformaci médií poukazuji na těchto dvou článcích pocházejících ze stejného rozhovoru.

Zemské noviny 06.08.1999 Decibely při technoparty přežili i syslové Ralsko - Nápory decibelů při technoparty na letišti Hradčany v bývalém vojenském prostoru Ralsko přežili nejen místní obyvatelé, ale i chráněný sysel obecný. Podle odborného poradce OkÚ zoologa Zdeňka Vitáčka si mladí lidé pro svoji akci naštěstí vybrali východní část letiště mimo vlastní lokalitu výskytu tohoto vzácného živočicha. 'Když jsem viděl tisíce lidí a slyšel ten hrozný rámus z obřích aparatur, bál jsme se, že to syslové nepřežijí. Zdá se však, že jsou odolnější, než jsme si mysleli. Nicméně trvám na tom, že je nevhodné pořádat takovou obrovskou a hlučnou akci v přírodě v těsné blízkosti chráněného území. Celonoční hudba musela narušit biorytmus všech zvířat a ptáků. A žijí zde například vzácní orel mořský, jeřáb popelavý nebo čáp černý,' říká Vitáček. Dodává, že teprve závěrečná kontrola určí příští týden konečné poškození zdejší fauny a flóry. Starosta Ralska Jindřich Šolc uvedl, že obecní úřad pravděpodobně

zahájí s organizátory správní řízení. Vadilo mu zejména to, že organizátoři nezajistili základní hygienické ani bezpečnostní podmínky. Mladá fronta DNES 04.08.1999 Zákon vzácným syslům na letišti nepomohl R a l s k o - H r a d č a n y Nájezd tisíců lidí a několikadenní burácení desítek mohutných aparatur ve stylu techna na chátrající letiště u Mimoně na Českolipsku způsobil definitivní zkázu zdejších syslů obecných. "Do lokality s tak kriticky ohroženým druhem, který požívá podle zákona této země nejvyššího stupně ochrany, se takový dav nesmí dostat," prohlásil zoolog a ředitel Okresního vlastivědného muzea v České Lípě Zdeněk Vitáček. "Nechápu, proč tomu státní moc nemohla zabránit." Podle něj byly travnaté plochy mezi ranvejemi hradčanského letiště jedním ze dvou míst na Českolipsku, kde sysel žil. "Bomba v podobě techno párty je tady zcela zlikviduje." Prolomila tak pomyslnou hranici, kdy se ještě vymírající druh dokázal sám vzchopit. Výzkum syslů žijících v areálu letiště bývalé sovětské armády ukázal, že jejich stav v posledních třech letech rapidně poklesl. "Mizí z přírody a nevíme proč, ač populace mívají své přirozené výkyvy, tohle se nám nelíbí," řekl Vitáček. Jak upřesnil, ještě v roce 1996 zde zjistili tři samostatné kolonie syslů a vloni je již nenalezli. "Práce člověka ani letadla jim nevadila," tvrdil zoolog. "Velká koncentrace lidí i neutichajícího rámusu je ničí." Odborníci si úbytek syslů vysvětlují několika možnými vlivy: Tráva přestala být dostatečně vysekávána, zvýšila se hladina spodních vod, začaly převládat vlhkomilné rostliny a syslové tak ztráceli možnost budovat své podzemní hrady. "Při své komunikaci se syslové musí vidět, mají své postoje a pískot." Sysel obecný, kdysi označený za škůdce, neboť žral úrodu, žil nejvíce ve středních a jižních Čechách. Jeho stále nejdůležitějším sídlištěm je maďarská pusta. "Živí se semeny trav a rostlin." Do zóny letiště, které je v blízkosti chráněného území Hradčanské rybníky, podle Vitáčka nepatří vůbec žádné divoké akce, srazy motorkářů či obřích sound systémů. "Rozum zůstává stát, když se tak děje," mínil Vitáček. Podle Hany Doubkové z českolipské ochrany přírody tam žije kromě syslů i řada dalších chráněných živočichů a vzácných ptáků jako orel mořský či jeřáb popelavý, jimž hluk, světla, nepořádek bezohledných davů vážně narušil život. "Byli jsme naprosto jasně proti konání srazu. Fakt, že se i přes zákaz uskutečnil, nás velmi znepokojil," konstatovala Doubková.

U druhého článku si můžeme všimnout, že osobní postoj novináře zasahuje do profesní stránky jeho práce. Těmto novinářům byl poskytnut jeden rozhovor týkající se problematiky freeparty a každý ho veřejnosti poskytl v jiné formě. Autor článku z MF Dnes ze dne 4. 8 . 1999 poukazuje spíše na problematiku fauny a ne na problematiku freeparty. Freeparty jsou většinou spojovány s drogami, proto jsem si ve své práci stanovila tyto hypotézy: 1.

Předpokládám, že ne všichni účastníci užívají na freeparty drogy.

2.

Předpokládám, že lidé, kteří užívají na freeparty drogy, je užívají jen na těchto akcích (ne v “civilním životě”). Účelem mé absolventské práce je pokusit se přiblížit lidem netradiční způsob zábavy tak, jak ho

vidí a prožívají ti, pro které alternativní taneční kultura znamená důležitou součást života, a ukázat, že freeparty není jen to, co v poslední době často ukazují média. Ve způsobu, jakým jsou tyto aktivity vnímány, je mnoho zbytečných nedorozumění a nepochopení. Věřím, že je možné je odstranit, veškeré problémy vyřešit, a dosáhnout poklidného soužití se společností, do které patříme, a kterou nechceme v žádném případě nijak ohrožovat – tak jako s ní poklidně soužijí jiní lidé s alternativními zájmy.

2. Teoretická část

2.1 Co je to freeparty? Freeparty jsou akce pořádané lidmi, kterým nevyhovuje prostředí velkých tanečních hal a s nimi souvisejícího zábavního průmyslu, kteří chtějí tvořit a dělat radost sobě, svým přátelům a všem návštěvníkům svých akcí – a nic víc, netouží stát se hvězdami. Proto si vytvořili vlastními prostředky svou vlastní scénu. Je to krásný, ale náročný koníček financovaný z výsledků vlastní poctivé práce. Je až neuvěřitelné, kolik příjemných, hlubokých zážitků dokáží lidé zprostředkovat ostatním jen čistou svépomocí. Velké technivaly nejsou jen odpadky, které po sobě nutně zanechá velké množství lidí, ale také nádherná barevná show, úžasná ukázka lidské vynalézavosti a samostatnosti mladých lidí, kteří si dokázali v dnešním světě najít aktivní způsob seberealizace. Pro návštěvníka přináší setkání s výsledky takovéto snahy a samotná party pod otevřeným nebem, prostá jakýchkoli omezení daných podnikatelskými potřebami, naprosto nový zážitek, něco, co nikde jinde nenajde. Party je pro nás místem sounáležitosti, setkávání, poznávání nových přátel, svébytná komunita dospělých účastníků technoparty je inspirativním prostředím, které dodává energii, elán a optimismus do jiných oblastí života – jako je často studium či náročná zaměstnání v oblasti informačních technologií. To je tvář techna, kterou média vzhledem k pochopitelnému neporozumění něčemu novému a cizímu nevidí, jádro této neobvyklé kultury.

Samozřejmě nepopíráme existenci té druhé tváře – různých problémů daných celkovou svobodou a volností na akcích v kombinaci s nabalováním méně zodpovědných elementů na původní okruh nadšenců. Bohužel v poslední době je techno módou mezi dost vysokým počtem zvláště velmi mladých, kteří jeho ideály, především otázky osobní zodpovědnosti, a respektu k lidem i přírodě, nedokáží ctít. I nám to vadí, a intenzivně se snažíme nacházet řešení pořádáním akcí tak, aby na ně takoví lidé nedorazili, posílením organizační stránky i snahami o výchovné působení. Je ovšem třeba podotknout, že tento problém se netýká zdaleka jen techna, jde o problém dnešní dospívající generace, který se projevuje všude tam, kde se adolescentní mládež schází. Je smutné, že právě technařům je předhazováno něco, co vidíme všude kolem sebe, co souvisí se stavem rodiny a celé společnosti. Účastník technoparty musí vynaložit mnohem více námahy, aby se na místo akce dostal, a mnozí se poté různými způsoby aktivně účastní programu. Techno je ve své podstatě opakem pasivního, apatického přístupu k životu, který vede lidi k závislosti na tvrdých drogách. Organizátoři techno party jsou v zájmu klidného průběhu svých akcí, aby si je mohli návštěvníci plně a nerušeně užít, připraveni spolupracovat s místní samosprávou a dalšími orgány, udělat maximum pro zajištění pořádku, nerušení obyvatel a zachování prostředí. Kladnou stránkou několika desítek hodin zvýšeného ruchu a provozu je pro obce kupní síla návštěvníků technoparty, možnost mimořádného příjmu pro místní obyvatele. Pokud jim společnost vyjde vstříc a umožní věnovat se ve volném čase jejich zábavě na vhodných, nikým nepoužívaných místech, udělají, co budou moci, aby se předešlo jakýmkoli problémům. Věří, že se i jejich kultura může stát součástí mnohotvárné reality této země.

Myslím, že definici freeparty dobře vystihuje tento článek, který jsem nalezla na internetových stránkách.

Dojmy z akce Exodus “O půlnoci jsme odjeli z "UK Tribal Gathering", výborně organizované akce, kde bylo dvacet tisíc lidí, a zamířili na ilegální party, organizovanou sdružením Exodus. Na místě srazu, kterým byla průmyslová oblast blízko Lutonu, jsme našli asi sedm set aut plných lidí, rozléhající se pulsující hudbu a opodál stojící policejní dodávku. Potom jsme se všichni rozjeli za starým vojenským nákladním autem s červenou hvězdou na kapotě, které vedlo celý konvoj, a jeli jsme asi hodinu na neznámé místo určení. Jelikož místo určení bylo neznámé, policie nemohla konvoj aut zastavit - pokud by silnici zablokovala, účastníci by si našli jinou cestu nebo třeba jiné místo. Dojeli jsme na pokraj obrovské jámy, pískového dolu s rovným dnem, obklopeného starými stěnami a s cestou vedoucí ven. Zaparkovali jsme nahoře a všech tři tisíce lidí hledalo, jak by se dostalo dolů, za naprosté tmy, kterou trochu narušovala pouze světla nákladního auta, sjíždějícího po cestě do dolu, na jehož dně technici sestavili aparaturu. Začala hrát hudba a my tancovali s hvězdami nad hlavou až do východu slunce, bylo vidět na okolních srázech siluety tancujících postav a za lidmi, kteří tancovali na korbě vojenského nákladního auta s červenou hvězdou stál chlapík v širokých monterkách a mával vlajkou komunity Exodus - připomínalo to sovětské plakáty

se šťastnými dělníky, oslavujícími vítězství nad svými utlačovateli - tato nádherná atmosféra trvala až do poloviny následujícího dne. Přes veškerou organizaci, známé vystupující osobnosti a náklady půl miliónů liber se "UK Tribal Gathering" nemohla rovnat této jednoduché party.”1

2.2 Historie, současnost v ČR “Za místo vzniku zvláštního druhu samplované elektronické hudby, v které hrál naprosto dominantní roli rytmus, je považován americký Detroit. V roce 1983 se z tamních klubů začal linout první "house". Netrvalo dlouho a vykrystaloval v industriálnější a rychlejší zvuk techna, jenž byl založen na samplovaných hlucích a zvucích. Teprve v Anglii se tato hudba stala pojítkem skupin lidí označovaných jako "ravers", kteří v opuštěných skladištích organizují první festivaly tohoto druhu. Za dodnes asi nejznámější sound systém, který s tím vším začal, jsou považováni Spiral Tribe. Jejich znakem je spirála a mystické číslo 23 a co se životního stylu týče, jsou jeho členové v Británii považováni za jedny z nejdrsnějších. První festival uskutečnili na oslavu letního slunovratu v okolí Stonehenge a od té doby v malé dodávce nacpané aparaturou brázdili Británii křížem krážem. Svým syrovým a nekompromisním zvukem obaleným hypnotickým rytmem si časem získali pozornost mnoha podobně smýšlejících lidí. Byli si dobře vědomi také duchovního rozměru své hudby, v které byla od počátku cítit přítomnost určité "fundamentální energie". Vláda však pro akce, na kterých se podíleli, neměla zvláštní pochopení. V roce 1992 se na osmidenní festival v Castemonton Common sjelo na 20 000 lidí a po jeho skončení bylo třináct členů Spiral Tribe zatčeno. Nakonec byli propuštěni na podmínku, byla jim však zabavena všechna auta včetně zvukové aparatury a světel. Podobných seskupení existuje či existovalo v Británii nespočet: Cirkus Warp vytvářející charakteristický mix avantgardního umění a rave hudby, Mutoid Waste Company - kočovně squatující komunita sochařů a dalších umělců anebo DiY Sound Systém, kolektiv asi 30 lidí vyznávajících filosofii "Do it Yourself - udělej si sám". Že nejde o party narkomanů, děsících svými akcemi pokojné venkovské obyvatelstvo ukázali DiY zorganizováním "festivalu bezdomovců pro bezdomovce". Šňůra benefičních koncertů kolem Londýna s výstavou obrazů a soch, kejklíři a polykači ohně 1

www.freetekno.cz

i koutkem pro děti nejen dokázala, že jejich organizátorům nejde o finanční zisk, ale vytvořila i společnou platformu pro všechny skupiny lidí bez domova, díky které si veřejnost mohla uvědomit, co všechno bezdomovectví je a co znamená.”2 “Počátkem 90. let u nás začala pozvolna zapouštět kořeny taneční hudba a zhruba v jejich polovině vznikají první sound systémy. Jde o skupiny lidí vybavených vlastní zvukovou aparaturou, agregáty na elektrickou energii a dodávkami, kteří v lecčems navazují na tradici britských "ravers". Své akce většinou pořádají pod širým nebem, v sklepeních hradů, v opuštěných skladištích a továrních halách, někdy dokonce i v kostele. Oproti komerčněji laděným párty se "slavnými" DJ a pompézní reklamou jsou jejich akce často do poslední chvíle utajované. Kdybychom chtěli ve zkratce popsat vývoj taneční hudby u nás, museli bychom se vrátit do počátku devadesátých let. V té době měli naši první DJové k dispozici jen pár vinylů a skromné párty, které byly záležitostí jen úzkého kruhu zasvěcených. O místech chystaných akcí se většinou dozvídali ústně anebo po telefonu. Jedním z prvních pražských tanečních klubů byl holešovický Mišmaš. Scházela se tam uzavřená skupina pár desítek lidí a občas vyjížděli autobusem kousek za Prahu. Tam celou noc tancovali a při zpáteční cestě se domluvili na další akci. Časem se rostoucí popularity taneční hudby chytli promotéři, začaly vznikat taneční kluby typu Radosti FX, ze zahraničí přijížděli první "hvězdní" DJové. S postupnou komercionalizací se začala naše scéna více profesionalizovat a žánrově rozrůzňovat (jungle, house, drum n´base, atd.). Začal se vytrácet specifický a lehce konspirativní duch těch prvotních, sice trochu amatérských, ale svým způsobem undergroundových akcí, o kterých nevěděl každý. Ne, že bychom byli manifestačně proti něčemu, šlo o to akci si užít bez ohledu na nějaký zisk, který v té době tyto párty spoluorganizoval. Jedni z prvních, kteří zkusili tohoto ducha oživit, bylo v polovině devadesátých let mezinárodní seskupení Technical Support. V té době s úspěchem proběhl již druhý festival v Hostomicích, kde si i přes nepřízeň počasí užívalo tisíce lidí. Zcela přirozeně vznikají další sound systémy: Cirkus Alien, Direct Drive, Mayapur, atd.

Undergroundově laděné párty lze dnes už navštívit nejen v mnoha starých továrních halách, loukách či lomech, ale také na všech možných i nemožných místech takřka po celé republice.”3

2.3 Organizace freeparty 2 3

www.freetekno.cz www.techno.cz

Jedna z možností, jakým způsobem organizátoři upozorní na připravovanou akci, je prostřednictvím internetu. Přibližně se 14denním předstihem se na vybraných internetových stránkách objeví zpráva, která obsahuje sdělení o připravované akci ve formě letáku, na němž se nachází pouze datum akce a popřípadě telefonní číslo, na kterém bude možné získat bližší informace. Přesné místo konání ještě známo není, ale organizátoři již mají zpravidla vytipováno vhodné místo. V den konání se zprovozní telefonní linka, jejíž číslo bylo již zveřejněno. Zde se však účastníci dozví jen přibližné místo konání. To znamená, že se podá například údaj: “Jeďte směrem na Českou Lípu, další informace se dozvíte později”. V pozdějších hodinách se tento údaj upřesní, popřípadě se již podají naprosto přesné informace o místě konání. To už je v okolí velký počet lidí, převážně z řad soundsystémů, kteří se ihned vydají směrem na místo určení. V době, kdy se policie dostane na místo konání, některé soundsystémy již skládají své aparatury a v okolí jsou již stovky účastníků. V této době je pro policii těžké jakkoliv zasahovat. Zpravidla pouze zatarasí příjezdové cesty, což mladé lidi neodradí od účasti na party. Zaujal mě příběh Colston-Haytera, o němž jsem se dočetla v knize Extáze a technoscéna:

“Mezi nadšeným davem navštěvujícím party byl i mladík jménem Tony Colston-Hayter. Vynalézavý, podnikavý technokrat s odlehčeným přístupem k právním formalitám, který provedl ve scéně zásadní převrat. Myslel ve velkém. Proč místo využívání temných, nebezpečných skladů v londýnských docích, jež pojaly několik málo stovek zúčastněných, neorganizovat party pro tisíce lidí ve velkých halách? Způsob, jakým to dělal, ukazuje možnosti volného podnikání pomocí technologického vývoje. Party upoutávaly pozornost policie, která okamžitě prováděla razie a ukončovala je, jakmile zjistila místo konání, ledaže byla party již v plném proudu, kdy raději, aby zabránila výtržnostem, pouze dovnitř nevpouštěla nově příchozí. Colston-Hayter usoudil, že pokud se mu podaří dostat do místa konání velký počet lidí ještě před příjezdem policie, nebude možno party ukončit. Použil systém, kterému se říká TVAR ( Telephone Venue Address Releasing) Systém fungoval následovně. Během dne připravil produkční tým místo konání, kterým bylo veliké skladiště nebo třeba i letištní hangár. Pod absolutním utajením tu

byly instalovány generátory, zvukový systém, osvětlení, lasery, zátarasy, hasicí přístroje, stánky pro prodej občerstvení, nealkoholických nápojů, a dokonce místnost první pomoci. Ve stanovený čas se Colston-Hayter prostřednictvím mobilního telefonu spojil s počítačem, který digitálně zaznamenal jeho ústní pokyny ohledně místa srazu, jež bylo obyčejně někde na trase okružní dálnice M25, která obíhá Londýn. Tento počítačový systém byl napojen na stovky telefonních linek. Dané telefonní číslo bylo vytištěno na vstupenkách a ve stanovenou hodinu na ně začali volat všichni účastníci party (včetně policie), takže během několika minut byla na cestě do místa srazu auta s tisíci volateli z celé jihovýchodní Anglie. Zprávy z místa srazu mu podávali jeho společníci mobilními telefony. Jakmile se shromáždil rozhodující počet lidí, což bývalo i kolem tisíce aut, Colston-Hayter zanesl do záznamu novou zprávu, uvádějící místo konání. Zabránit konvoji svobodymilovných účastníků v cestě na party znemožnila policii pouhá jeho velikost.”4

2.4 Rozdíly mezi freeparty, komerčními open air party a kluby Komerční open air party: Základním faktorem komerčních open air party je finanční zázemí. Organizátoři těchto akcí, za pomoci velkých sponzorů (zpravidla firmy prodávající tabákové výrobky či energy drinky), získají mnoho finančních prostředků na zajištění známých DJů, prostoru, vybavení a reklamy. Volba DJů je velice důležitá, protože razantně ovlivňuje počet účastníků. U velkých akcí se organizátoři spoléhají na osvědčené osobnosti, velmi často také ze zahraničí. Prostor novým tvářím se dává velice zřídka, protože je zde zapotřebí, aby všechno bezchybně “šlapalo”. Základním hudebním stylem je techno, ale na své si přijdou i příznivci jiných stylů, zpravidla junglu, drum‘n‘bassu a vystoupení live projektů, protože je samozřejmostí více tanečních ploch. Přítomni jsou také prodejci různých oděvů, módních doplňků a jiných suvenýrů. Chemické toalety bývají zajištěny na relativně dobré úrovni. Všechny tyto faktory se odráží na výši vstupného a na cenách zboží, které se zde prodává. I přesto se počet pohybuje v rozmezí 1000-5000 lidí a na některých opravdu velkých akcích i více. Účastníci jsou převážně z řad mládeže ve věku 18-22 let, ovšem objevují se zde bohužel i mladší lidé. Kluby: 4

Saunders N., Extáze a techno scéna, JOTA, 1996

Kluby mají ohromnou výhodu oproti open air party v tom, že akci nemůže v žádném případě ohrozit počasí. Toalety jsou v klubech již instalovány, tudíž problém s obstaráváním chemických toalet odpadá. Je ovšem s podivem, že organizátoři občas zavírají přívody pitné vody, aby účastníci byli odkázáni pouze na mnohdy předražené nápoje v barech. Výše vstupného v klubech se odvíjí od volby DJe, který je na party pozván jako hlavní host. Ovšem oproti komerčním open air party jsou do klubů zváni i méně známé osobnosti, čímž mají možnost ukázat své mixérské schopnosti. Z hudebních stylů v klubech převládá techno a house, ale samozřejmě i ostatní styly taneční hudby najdou v klubech své uplatnění. Kluby mají omezený prostor, z čehož vyplývá i omezení počtu návštěvníků. Pořadatelé však často opomíjejí nejvyšší možnou kapacitu a v zájmu zisku vpustí do klubu mnohem více clubberů. Z toho vyplývá mnoho problémů – vydýchaný vzduch, fronty u toalet, barů a šaten. Nedostatek míst k odpočinku a v neposlední řadě i tanci. Jedním z nejznámějších klubů v České republice, který se zabývá taneční hudbou je bezpochyby klub Roxy v Praze. Chcete-li se zúčastnit takovéto party, velice často si musíte sáhnout hluboko do peněženky, protože se vstupné může vyšplhat až do výše 400Kč. Freeparty: Pořadatelé freeparty mají pouze jediný cíl. Pobavit v první řadě účastníky, ale samozřejmě i sebe. Nejde o zisk, nejde o popularitu, nejde o reklamu. Tyto akce se nepořádají stejným způsobem jako komerční party. Jde o velice dlouho utajované informace o místu a datu konání. Finanční prostředky získávají organizátoři v zimním období, kdy se snaží vydělat co nejvíce peněz hraním v klubech. Dále pak při prodeji nápojů přímo na party. Veškerý výdělek je použit na zajištění potřeb jako jsou: toalety, převoz aparatury, kontejnery, popřípadě dokoupení nových částí aparatury. Freeparty se pořádají na otevřeném prostoru nebo v neobydlených domech, v tzv. squatech. Toto je jeden z důvodů, proč jsou tyto akce bezplatné. DJové na těchto akcích nejsou známí, proto účastníci často neví, kdo momentálně hraje. Znají pouze název soundsystému. Základním hudebním stylem je freetekno, ale mezi oblíbené hudební styly patří i techno, jungle, hardcore techno, drum´n´bass,… Často dochází k tomu, že se spojí více soundsystémů a sestaví buďto mohutnou stěnu z reprobeden nebo se jednotlivé soundsystémy postaví tak, aby vytvořily více tanečních ploch.

2.5 Právní rámec freeparty “Technaři” nechtějí nikoho obtěžovat, ani nic ničit. Snaží se svým počínáním co nejméně rušit okolí, proto pro své akce volí místa, jako jsou například opuštěné vojenské prostory. Po každé party se uklízí, v neslavně proslulé Lipnici, přestože šlo o provizorně a bohužel ne zcela šťastně zvolenou lokalitu, byla skutečnost poněkud jiná než prezentovala některá média – intenzivně se uklízelo a vybraly se značně

vysoké částky na přistavení kontejnerů. Výsledný stav nebyl zdaleka tak zlý, jako se veřejnosti tvrdilo. Na to, že se vše děje na dobrovolné bázi, je uvádění prostředí do původního stavu na velmi vysoké úrovni. Kdokoli může navštívit místa, na kterých se pro výhodné podmínky akce konají pravidelně, a prohlédnout si je. Zcela jistě nenajde zničené prostředí, stop bude možná i méně než na místech, kde byly pořádány velké komerční koncerty a taneční večery.

Názorný příklad řešení této problematiky v Anglii: “Nová legislativní úprava má posílit policejní pravomoce při zastavování aut, karavanů a konvojů kočovníků, zabavování zvukové aparatury. V případě, že je jich pohromadě více než deset, může je donutit opustit území, na kterém se nelegální raveparty má odehrávat. Ve smyslu tohoto zákona může být i odmítnutí vyklidit místo považováno za kriminální čin. V tom případě je možné zkonfiskovat vozidlo nebo zařízení umožňující provoz rave-party. Pouhé odmítnutí opustit party může být chápáno jako přečin. Konečný hřebík do rakve svobody novodobých nomádů ovšem zatlouká ministerstvo vnitra: squaty, zimní městská útočiště mnoha mladých kočovníků (nemluvě o bezdomovcích), mají být též nezákonné. Podle průzkumů až 50 procent lidí, kteří jsou na cestě, žilo nebo žije jako bezdomovci nebo ve squatech. Vláda ovšem nehovoří o tom, co se stane s cikány, kočovníky a squatery, jakmile se podaří jejich specifický způsob života kriminalizovat. List The Independent odhaduje, že v Británii je asi 60 tisíc squaterů, 40 tisíc "New Age" kočovníků a neurčitý počet tisíců irských nomádů a stále ještě kočujících Cikánů. Že by všem chtěla vláda zajistit hypotéku na dům, pobyt v obecním útulku pro bezdomovce? Nebo jim chce podstrčit krabici od bot? Je otázkou proč se vlastně vláda rozhodla kriminalizovat celé komunity? Někteří se domnívají, že jde o další předvolební trik, tedy způsob, jak si zajistit lacinou popularitu u většiny, která se proti hippies a raves, proti konvojům nomádů a vůbec všem menšinám ozbrojuje nesnášenlivostí. To všechno pak vydatně podporuje hysterie o "páchnoucích hippies" a "flákačích a příživnících" rozvířená provládním tiskem. Policejní jednotky, v mnoha krajích vyzbrojené vysílačkami, faxy, modemy, mapami a počítačovými terminály, si na popud shora budují mohutnou databázi, ve které soustřeďují detailní informace o pohybu kočovníků a zvukových systémů, jejich jména a kriminální záznamy i údaje o vozidlech. Operace "Snapshot" (snímek) byla soustředěným úsilím, jak získat fotografie poznávacích značek a čísel dopravních prostředků všech kočovníků nebo vozidel návštěvníků venkovských rave-party. Kromě

toho si policie zaznamenávala výrobní čísla elektrických generátorů a zesilovacích aparatur, aby mohla monitorovat pohyby "vůdců" a organizátorů rave a free festivalů. Organizace pro ochranu občanských práv Liberly se ovšem domnívá, že policie v těchto případech evidentně překračuje svou pravomoc. "Tady jde o jasnou policejní diskriminaci kočovníků," říká generální sekretář Liberty. "Policie by si rozhodně neměla vést kartotéku lidí, kteří nespáchali žádný zločin." Na Avon Free Festivalu v Castlemortonu, který byl čtyřdenním mejdanem pod širým nebem, se sešly velké počty lidí z Peace Convoy i ravers z městské acid-house scény. Nahlížen optikou bulvárního a pravicového tisku, Castlemorton samozřejmě vypadal jako hedonistické shromáždění lidí žijících z drog a podpory, společenského škraloupu, flákačů, kteří ve dne v noci tančili na hromadách výkalů, kupách injekčních stříkaček a pytlích plných Extáze. "Castlemorton, to bylo poprvé, co si média i vláda uvědomily velikost problému, se kterým mají co do činění," říká Harry z okruhu lidí DiY Sound System. "Podle některých odhadů se tu sešlo 25 tisíc, možná až 50 tisíc lidí, ve věku kolem dvaceti let. Všichni s trochu jiným pohledem na věc, než má establishment. Sjeli se sem ze všech stran bez jakýchkoli informací v tisku, rádiu, televizi, bez plakátů nebo letáků, jenom na základě ústního sdělení. Ani my s aparaturou jsme ještě pár hodin před začátkem neznali místo konání akce. Všichni, co se tu sešli, si tu na holé louce zřídili vlastní město, nezávislý stát uprostřed Calvernských kopců bezpolicejní zónu. Pro vládu, jejímž smyslem existence je ovládání lidí, to musel být děsivý příklad toho, že si lidi řeknou 'jdeme pryč, dělat si věci tak, jak se nám to líbí'." Kmen označující se DiY Sound System - kolektiv asi 30 lidí zapálených pro věc, fungující bez jakéhokoli specifikovaného velení - je na své cestě svobody již poměrně dlouho. Často doprovází takové party, jako jsou Tonka, Circus Warp nebo Circus Irritant. Byl to vlastně jeden z prvních pojízdných zvukových systémů acidhouse, který v rámci festivalové kultury začal fungovat. Harryho kolega z DiY, diskžokej Woosh, dodává: "Kočující party věděly, jak na to - dokázaly najít místo. Vyjet v těch dnech ven mezi ně s aparaturou a něco uspořádat bylo mnohem bezpečnější, než dělat ve městě páru nad zemí, nebo se tam vlámat do opuštěnýho obchod'áku." Tyhle nové mejdany pod širým nebem byly zároveň reakcí na pokračující komercializaci městských rave a house klubů. Představovalo to nástup nové, pozitivní, čerstvé a subverzivní energie. "Byla to alternativa vůči scéně čím dál víc omezované

bezpečnostní službou, vysokým vstupným, cenami pití atd. - tady nebylo potřeba platit nic, neexistovala tu žádná zavírací hodina, žádná kapitalistická lačnost, která je schopná otrhat tě až na kůži. Vdechli jsme do všeho zas trochu ducha svobody a štěstí, bez kterých to jde do háje," říká Harry. "Objevily se ted' přinejmenším dvě velké skupiny lidí - ti, co žili ve městech, a ti, co putovali po venkově. Obě skupiny se čas od času vzájemně prolínaly a autority z toho začaly být trochu nervózní," říká Harry z DiY. Odpověď autorit, o kterých hovoří Harry, perzekuce, na sebe nedala dlouho čekat. Lidi z DiY popisují několik policejních přepadů konvojů nebo rave-party konaných na venkově, při nichž si důstojníci překryli služební čísla na uniformách, aby mohli mlátit lidi hlava nehlava. Po létě 1992, které bylo na podobné perzekuce mimořádně bohaté, ubylo velkých free festivalů a velkých acidhouse parties - přibylo však těch menších, zabezpečených pozváním vlastníka půdy. Mejdany pro 50 i méně lidí, s menší a slabší aparaturou (což mělo zabránit odhalení), se ukázaly jako jedno z možných nouzových řešení. Příkladem, že free parties (neohlášené mejdany bez vstupného s živou acidhudbou) mohou fungovat a pokračovat dál i bez policejní intervence, se stala například Sheffield Smoked screen party (Sheffieldská kouřová clona), konající se na jednom kopci za Sheffieldem. Ochotný farmář, který pomohl, dva stany plné zvukové aparatury pro house-sound a pořádně elektrifikovaná směs kočovníků, lidí z sheffieldských klubů a příznivců free party v počtu jednoho tisíce lidí, dokázali udržet akci v plné pohodě. Sid Rawle je jedním z veteránů festivalové kultury a jeho osobní vzpomínky mohou překvapit ty, kteří její historii znají jenom z médií establishmentu, jakožto story úspěchu; dokonce i obchodního úspěchu. Říká: "Pamatuje se třeba na mladou rodinu, žijící i s dětmi pod celtou, se starou károu, která začala prodávat tyčinky Mars a tyhle věci, a pak se pomalu vypracovávají až k malýmu pojízdnýmu občerstvení, než si koupili autobus. No a za tři roky už byli dobře prosperující obchodující rodinou." Od prvopočátečních free festivalů pro nějakých 40 lidí, co trvaly sedm dní, až k těm dnešním, zaznamená Sid historii, která vlastně vypovídá o rozvoji alternativního trhu. "Ty původní festivaly byly nejvíc o lásce, míru, svobodě, volné lásce, o pohodě mezi lidma " připomíná Sid. "Vzpomínám si na ty debaty, které jsme vedli, když se první člověk vrátil z Indie a přivezl s sebou dýmky na hašiš, které chtěl prodávat. Postupně se i kuchyně s jídlem, které do té doby bylo zadarmo, proměnily v místo, kde si šálek čaje

můžete jenom koupit. Tímhle to začalo a relativně rychle odstartovala kultura malého obchodování." Od počátku 80. let už festivalový okruh podporoval síť nejrůznějších drobných řemeslníků, akrobatů, polykačů ohně, tanečníků, bylinkářů, léčitelů, astrologů, kejklířů a kouzelníků, vedle vývařoven a občerstvení (se vším - od vegetariánských burgrů po japonské nudle), bar-pultu, šperkařů, hrnčířů, keramiků, importérů zboží z Asie, sochařů, malířů, showmanů, divadelníků, komediantů, vydavatelů, prodavačů knih a časopisů, provazochodců, bavičů dětí, prodavačů oblečení, svíčkařů, tetovačů nebo kapel, zvukových inženýrů, osvětlovačů, montérů a mechaniků, kovářů... Prostě se rozvinula celá alternativní ekonomika, která byla tak soběstačná, a zároveň tak izolovaná od středoproudých norem, že ti, kteří se s ní setkali poprvé, byli její soudržností a organizací viditelně šokováni. "Koncem 80. let jsme se dostali až k masovému trhu. Objevili se spekulanti; Před rokem 1975 to byl neznámý pojem," říká Rawle. V tomto smyslu se rozdíly mezi komerčními festivaly jako Glastonbury Fayre a menšími free festivaly staly zásadními. Sid srovnává 2001ibrový nájem, který zaplatil za pozemek při svém posledním Forest Fayre Festivalu, s nájmem ve výši 2000 liber za to, že si můžete v Glastonbury otevřít stánek s občerstvením. S postupem doby se i scéna free festivalů stává čím dál pluralitnější a tedy i rozmanitější ve svých projevech. Posílily ji skupiny jako Ozric Tentacles, Hawkwind (spacerocková legenda britského undergroundu 70. let), Webcore, Another Green World, The Levellers, Crass, Chumbawamba, Radical Danse Fraction, Back To The Planet, Senser a Spiral Tribe. Bob Dog o této scéně hovoří jako o "pokusu nabídnout lidem alternativu k platformě vnitřního města vytvořením dostatečně strukturovaného prostředí venku, které by si udržovalo festivalovou vibraci". Právě Bobův Club Dog nebo Whirl-Y-Gig v Londýně vytvořily styčnou plochu, kde bylo možno návštěvníkům festivalů představit lidi jako Adrian Sherwood, African Headcharge Syndicate a nebo později Aphex Twin, Orbital a nebo Psychick Warriors Of Gaia. Organizaci The Sonic Relief pravidelně plakátující The Orb spolu s Hawkwind a Stevem Hillagem v London Fridge patří dík za představení The Orb festivalovému publiku.

"Rave parties se konat nebudou" Titulek z přední strany novin. Policie začala proti travelerům, provozujícím hudbu "New Age", a organizátorům rave parties používat i tajnou službu. . . Jisté síly se rozhodly, že "rave parties se konat

nebudou - ani legálně, ani jinak". Evidují kolem

8 000 lidí, včetně jejich přezdívek a poznávacích

značek aut, mezi než se mají infiltrovat příslušníci tajné policie. "Obzvláštní pozornost je upřena na Spiral Tribe, jednu z největších skupin, organizujících rave parties". Policie může požádat úředníky, mající na starost požární bezpečnost, aby legální party zakázali z důvodu nedostatečné bezpečnosti prostoru. Jinou policejní taktikou v souvislosti s meziměstskými parties je dosáhnout nepovolení akce místními úřady.”5

2.6 Projevy spojené s freeparty 2.6.1 Životní styl Životní styl účastníků takovýchto party je velice těžké posoudit. Každý z těchto lidí je jedinečná osobnost, což znamená, že si každý žije svůj vlastní život. Tudíž životní styl můžeme označit s jistotou jen u lidí, kteří se na organizování těchto party aktivně podílejí. Tito lidé opovrhují standardním způsobem života, kdy lidé často přijdou z práce a zasednou k televizi. Snaží se žít aktivním, zábavným životem, co nejvíce času strávit s přáteli, poslouchat hudbu, kterou mají rádi. Jejich život je volný, svobodný, na těchto akcích jim nikdo nic nezakazuje. Zároveň se tito lidé snaží akceptovat život okolní společnosti. Respektují normy a zákony – pracují, platí daně, nájmy a ostatní poplatky. Velice často bývají zaměstnáni v počítačovém průmyslu. 2.6.2 Hudba V intencích dnes velmi módních esoterických nauk lze spekulovat, že rychlý tep taneční hudby může povzbuzovat spojení levé a pravé mozkové hemisféry, což je v naší kultuře, upřednostňující jednostranné myšlení, vzácné. "Otevřená" mysl tak umožňuje tanečníkům naplno zažívat párty jako metaforickou a magickou událost, probíhající "tady a teď". Pomalejší a temnější spodní rytmus udržuje tělo v pohybu, zatímco rychlejší a v nepravidelných intervalech gradující vyšší rytmus spolu s vrstvenými zvuky vstupuje do mysli. Taneční hudba má nejrůznější formy, hlavní je ale tempo, které se pohybuje od 120 do 220 úderů za minutu. Přitom zjednodušeně lze říci, že 120 taktů představuje puls srdce embrya v děloze matky. 5

www.freetekno.cz

Hlavní motivací účastníků takovýchto tanečních párty však není vědomě prováděný pseudonáboženský rituál. Je jím radost a potěšení, které tato hudba a tanec v jejím rytmu může přinášet. Určitou roli hraje i vědomí příslušnosti k určité skupině. Klišé o vydělování z nudného světa tam venku a tancování "na protest" jsou, myslím, zbytečná. Je ale škoda, když věci neznalá veřejnost je s těmito akcemi seznámena jen v případě nějakého problému.

Rozhodla jsem se do své absolventské práce napsat nejčastější a nejznámější hudební styly. JUNGLE: “Jungle charakterizuje nadměrně synkopovaný rytmus. Udává ho neobvyklý, téměř infrazvukový basový buben, který tluče ve dvojitých úderech. Rytmus se pohybuje kolem 160 úderů za minutu, zatímco basová linka a zpěv bývají pomalejší.

Stylové odnože jungle: Drum´n bass je obyčejně jenom těžký bicí rytmus a basová linka. Basové linky lze těžko popsat, protože v současnosti se mění od producenta k producentovi. Drum´n bass je nejminimalističtější odnoží jungle, v níž se používá občas v malé míře i samplů (vokálů či něčeho jiného), které zvýrazňují rytmus. Ragga jungle je založené na prvcích reggae, ovlivněných dance hall, má obyčejně lehčí rytmus s dabovanějšími basovými linkami, je rytmicky velmi bohaté, s velmi členěným bicím partem ( jako u stylu hip hop). Označení jungle se začalo používat v roce 1990 až v 1991 pro oblíbený bicí rytmus breakbeat jako protiklad k těžkému technu, které se v té době také již hrálo. “Pozice scény v každý jednotlivý zemi záleží na tom, jak dlouho tam funguje. Scéna se vyvíjí tak dlouho, dokud ji úplně neovládne hudební průmysl, vysaje veškerej život, a scéna umírá. V Německu je celá scéna tak zkomercializovaná, že hitparády jsou plný podřadnýho techna. V Japonsku existuje ambient rádio St Giga, který vysílá dvacet čtyři hodin v kuse ambientní muziku podle fází měsíce a odlivu. Ve Finsku je zase ambient radiostanice, která vysílá z vysílače, na kterým, když se hraje muzika, bliká obrovský světlo. Připravujou měsíční pořady nepřetržitý muziky, a na každým pořadu se podílí sto dýdžejů. Švýcarsko má svojí “Love Parade” (festival v ulicích města, který se zúčastnilo 30 tisíc lidí).

Nejvíc očekávaná je techno revoluce určitě v Japonsku, protože, konec konců, pocházejí odtud elektronický hudební nástroje. Bez firem, jako je Roland nebo Yamaha, by techno v téhle formě nemohlo existovat.”6 TECHNO: Historie vývoje techno scény není podle Mixmastera Morrise

přesným

vyjádřením toho, jak to ve skutečnosti probíhalo: “Hodně parties se tu konalo už v letech 1985 a 1986, jenže se na ně zapomnělo. Lidi v Londýně si rádi přisvojujou zásluhy za objevení všeho, co už tady bylo předtím v undergroundové scéně, jenže na tu se zapomíná, protože není dokumentovaná. Něco hodně podobnýho existovalo už v sedmdesátých a na začátku osmdesátých let v Itálii, Švýcarsku, jižním Německu a Rakousku pod názvem Cosmic music. Byla to zvláštní psychedelická hudba, u které se fetovalo a při jejímž poslechu se scházelo až tisíc lidí. Na prvních house a techno parties lidé poslouchali nahrávky nezávislejch gramofonovejch značek, který byly úplně mimo kontrolu hudebního průmyslu. To je taky způsob, jakým se undergroundová muzika šíří, a ne televizníma reklamama, videoklipama na MTV nebo obrovskýma billboardama. Někdo si nahraje něco doma v ložnici, udělá toho 500 kopií, jedna z nich se dostane do krámu s touhle muzikou, odkud si ji vezme dýdžej a hraje to na party, kde to uslyší zase někdo jinej, kterej to doveze do svýho města atd. Je pořád těžší dělat to tímhle způsobem, ale jestli tenhle způsob zanikne, tak zanikne taky techno, protože techno se šíří právě takovýmhle způsobem.”7 “Techno vzniklo na počátku osmdesátých let v průmyslovém městě Detroitu během osmdesátých a začátkem devadesátých let se dále rozvíjelo v Belgii a Holandsku,” jak uvádí Emma Postlethwaiteová, pravidelná účastnice akce Voodoo v Liverpoolu. Dále říká: “Na rozdíl od jiných typů taneční hudby techno celkově neobsahuje samply a obyčejně je novátorské a často minimalistické. Techno se skládá z celých melodických vrstev bez nebo s basovou linkou. Tyto vrstvy jsou vytvářeny především analogovými hudebními nástroji a syntetizátory.

6

Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 194

7

Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 192

Analogové syntetizátory umožňují plynulé změny a úpravy zvuku na rozdíl od digitálních syntezátorů, které mají předem naprogramovaný určitý zvukový a efektový rozsah. Výhoda předprogramování spočívá v dostupnosti mnoha zvuků pomocí tlačítkového ovládání, ovšem tyto zvuky nelze tak plynule měnit.”8 Klubové techno je rychlejší než house music – v Británii většinou tak kolem sto dvaceti úderů za minutu a v Německu, kde se rychlostí blíží našemu happy hardcore, i víc než sto padesát. Pro techno je charakteristické, že nemá zpěvovou linku, a pokud má, je minimální. Techno se říkalo také rave hudbě na začátku devadesátých let, ale podle mého názoru to nebylo přesné označení, protože obsahovala samply. Je také intelligent techno, které je pomalejší a které můžete v klidu poslouchat doma. Dále máme trance, což je techno, které vrství sférické zvuky, gabba techno s rychlostí přes dvě stě úderů za minutu – ve Skotsku se míchá s lehčím happy hardcore, a vzniká tak hudba, které se tam říká tartan techno.”9 HAPPY HARDCORE, 4BEAT:

Happy hardcore se protlačilo do tanečních klubů na začátku devadesátých let a v roce 1995 už mělo velmi dobrou pozici. Jelikož se vyvinulo z rave music, hraje se nyní na stejných akcích jako jungle a hrají ho stejní dýdžejové, ačkoli hudba sama je úplně jiná. Jungle obsahuje ženské vokály a jeho tempo je 160 úderů za minutu nebo i víc. Obsahuje, spousty klavírních riffů a čtyř čtvrťový rytmus udává silný basový buben. Dýdžej Vibes o tom říká: “ Lidi si začali happy hardcore všímat na konci roku 1994, ale to už tu bylo tak dva nebo tři roky. Už v roce 1990 se začaly objevovat skladby s dobrýma vokálama, dobrýma klavírníma motivama a pěknou melodií – opravdová muzika. Ta se trochu zrychlila a vyvinula se z ní rave scéna. Zrychlit už se ovšem nedá, protože pak by se na ni nedalo tancovat, nešlo by v ní zpívat a klavírní motivy by nezněly dobře. Je to právě tak na hranici. Happy hardcore znamená mnohem víc než jenom muziku. Pro lidi, kteří žijou jednotvárným životem, je to totální osvobození – obrovskej náboj. V happy hardcorový scéně můžete bejt sami sebou a lidi vás berou takový, jaký jste. Neznamená to jít balit 8

Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 195

9

Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 196,197

holky, a ani nezáleží na tom, jak vypadáte – máte prostě dobrej vnitřní pocit a muzika je vám příjemná. Stejně to cítí i všichni ostatní, a to je to, co vytváří tu atmosféru.” Happy hardcore si vysloužilo posměch od některých ze starší generace raverů, kteří v lidech, nosících bílé rukavice a mávajících lehkými hůlkami, stejně jako v hudbě samé, viděli ubohý pokus těžit ze zašlé slávy původní rave scény. Dýdžej Vibes má pozitivnější názor: “Happy hardcore představuje energii pro lidi, který energii mají, a proto ho začíná poslouchat čím dál víc mladejch lidí. Happy hardcore je pro lidi, který se chtějí v klubu bavit. Vytváří báječnou (happy) atmosféru. Celá scéna je o soudržnosti – vidět lidi a mít kamarády. Tohle publikum se daleko víc zabejvá samotnou muzikou než jakýkoli jiný publikum a všechny ty věci, který doprovázejí celou scénu – muzika, oblečení, kamarádi, drogy jsou návykový. Pokud je to skutečně tak ubohý, proč je tolik happy hardcorovejch klubů po celý zemi narvanejch lidma? Má spousty stoupenců, kterejch je rok od roku víc.”10 Dýdžej Seduction už se touto hudbou zabývá pět let: “ Ta hudba vás dostane a nutí vás smát se. Myslím, že tady bude napořád, protože se objevujou pořád nový a nový děcka, jak vycházejí ze školy. Akorát se bude měnit.”11 DJ Seduction je přesvědčen, že vokály a klavír spojují happy hardcore s house music: “House vedl k hardcore, který zase vedlo k drum‘n‘bass a 4beat.” Za poslední rok se happy hardcore scéna obrovsky rozšířila, a jelikož se k této happy atmosféře hlásí čím dál víc lidí, příští rok bude ještě silnější. Podle některých lidí je image happy hardcore kýčovitá a bude mít krátké trvání, ale jelikož je tady už dlouho, určitě přetrvá i díky své veselé nevázanosti stejně silné i do budoucna. Nová označení, jako je třeba 4beat, která začínají používat velké gramofonové firmy, jsou pokusem zbavit tuto hudbu zmíněné image, aby ji lidi začali vnímat takovou, jaká skutečně je… Jako hudbu, která dělá lidi šťastnými. A je něco důležitějšího než právě toto?

HOUSE, GARAGE: 10

Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 200, 201, 202

11

Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 202

House music vzniklo v chicagských undergroundových klubech v půlce osmdesátých let. Má monotónní čtyřtaktový rytmus, výrazné mohutné basy a živý zpěv. Podle britského dýdžeje Sashi je jednou z prvních ukázek mix First Choice od Frankieho Knuckleho. “Vzal disco nahrávku a předělal ji na house tím, že prodloužil určité úseky a daleko víc ji zdubboval.” “Dýdžejové experimentovali s house na španělském prázdninovém ostrově Ibize a zpátky do Británie výsledky těchto experimentů dovezli vracející se výletníci. Koncem osmdesátých let se zrodil acid house. S použitím TB-303, který vytvářel charakteristické mlaskavé zvuky, se acid house stal určitou školou a katalyzátorem celé rodící se scény. Shoom v Londýně a Hacienda v Manchesteru byly mezi prvními kluby, které začaly napodobovat atmosféru prázdninového ostrova, kde lidé tancovali na propojované hudební mixy. Andy Jackson z klubu Hacienda je přesvědčen, že úspěch klubu spočívá alespoň částečně v úpravě jeho interiéru. Jeho “strohé tovární prostředí” navozuje atmosféru ilegálních skladištních parties, které se dostávaly pod stále rostoucí tlak policie. Sasha, jeden z nejznámějších britských dýdžejů, začal house music pouštět v roce 1988 v klubu Hacienda. Nebylo žádný jiný místo, kde by se něco podobnýho pouštělo. Celá scéna se soustředila právě tady. Postupně se šířila, jak začalo dělat DJ pořád víc a víc lidí a začalo bejt víc akcí. Úplnej začátek scény možná mohl vzniknout v Londýně, ale celej první rok byl podle DJ Sashy ve znamení klubu Hacienda.”12 “Stejně jako ve zbytku scény i uvnitř

house se formuje vzrůstající počet

podžánrů, od těch extrémnějších po ty progresivní. Garage je pomalejší než house a soustředí se na soulový zpěv a melodii. Prožila revival v roce 1993 jako jeden z extrémů hudebního spektra scény, když začalo být populární jako druhý extrém happy hardcore a jungle. Italian house pochází z klubů v Rimini a charakterizují ho klavírní riffy, balearic house, a jeho sound vznikl na Ibize, hard house se charakterem blíží technu a handbag house (kabelkový house) se stal pro svou přístupnost a chytlavé, komerční melodie terčem posměchu hudebních snobů.”13

2.6.3

Móda – oblečení, piercing, tetování, dready, rusty

12

Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 204, 205

13

Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 207

Je velice těžké jednoznačně určit, jaká móda je pro freeparty příznačná. Při komerčních party (open air party, kluby) je tato otázka možná jednodušší. Slečny nosí většinou oblečení z látek jako je latex, chlupaté kožíšky,…Samozřejmě, že i mužská část populace již objevila tyto úžasné materiály a hojně jich využívá.

Na akcích jako jsou freeparty se obléká každý tak, jak uzná za vhodné. Někomu záleží na tom, jak vypadá, někomu na tom, aby mu nebyla v noci zima, někomu na pohodlí,…Myslím si ale, že ve většině případů je oblečení účastníků volné, pohodlné (jeepáky, maskáče), multifunkční (mnoho kapes, “ledvinky”,…). Je to zejména proto, aby si nemuseli stále hlídat batohy a jiná zavazadla. Dready, rusty a piercing mají již dlouholetou tradici. I když tradice zde nehraje hlavní roli. To, že účastníci freeparty se zdobí tímto způsobem, vzniklo jistě proto, že se snažili něčím odlišovat od ostatní veřejnosti. Lidé, kteří tvoří tyto účesy, využívají mnoha barev a materiálů. V poslední době však tento účel neplní svou funkci, protože všechny tyto výstřelky se staly módním hitem a tetovat a česat se podle tohoto vzoru nechává opravdu každý. Už to není životní styl, ale módní hit.

Rozhovor s taterkou o přístupu účastníků freeparty k tetování: “Lidem, kteří navštěvují freeparty určitě záleží tak trochu i na tom, aby jejich “image” (styl) byla rozpoznatelná a řadila je do komunity, ke které mají nejblíže. K této image patří i styl tetování. Zřídka spatříte na kůži takového člověka motivy srdcí probodnutých dýkou, růži nebo lebky a podobné obrázky, které si snad každý ze starší generace představí pod slovem tetování. Kůži účastníků freeparty většinou zdobí ornamenty v černé barvě, různě propletené nebo psychedelické obrázky vyvedené i v barvě, popřípadě jakékoliv jejich osobní vize převedené do dvou rozměrů.

Tito lidé se (z mé zkušenosti) nerozhodují v minutě způsobem: “Hele, tetovací studio, tak si něco nechám vykérovat!” Rozmýšlí si to dlouho a většinou mají velice konkrétní představu o tom, co na kůži chtějí. Protože to v jejich případě není o chvilkovém rozmaru, ale o stylu, který určuje a ohlašuje jejich identitu.” 2.6.4 Drogy

Velmi často jsou obvinění proti techno kultuře založena na otázkách užívání drog. I zde se domnívám, že jsme nespravedlivě stavěni na pranýř kvůli problému, který není záležitostí freetechna, ale celé společnosti. Na akcích se samozřejmě vyskytují lidé, kteří drogy užívají. Tak jako je dnes najdete v každé škole, každém městě a téměř každé obci a pochopitelně všude, kde se schází mladí lidé za účelem zábavy. Organizátoři akcí nemohou nikomu zabránit, aby přijel a požil své oblíbené substance. Na freetechnu se však drogy přesto berou podstatně méně než na velkých komerčních tanečních party, kde je většina lidí pod vlivem amfetaminů. A když už, pak často mnohem zodpovědněji – velmi mnoho lidí užívá jen marihuanu, protože jsou si vědomi negativních následků pravidelného požívání dalších látek.

Droga je látka, která svým chemickým složením mění strukturu nebo funkce živé bytosti. Můžeme je rozdělit do několika skupin: Konopí – Marihuana, Hašiš. Halucinogenní drogy - LSD, Psilocybin. Stimulační drogy – Kokain, Crack, Extáze, PSP, Trifenidil. Těkavé látky – Toluen. Opiáty – Opium, Morfin, Kodein, Braun, Heroin. Nejužívanější nealkoholové drogy na freeparty jsou: Marihuana, Hašiš, Pervitin, Extáze, LSD. Proto bych chtěla tyto drogy stručně popsat. Nevím, jestli se N2O dá považovat za drogu, ale v poslední době se na party často objevuje, proto ji zde také uvádím.

KONOPÍ: Konopí seté je jednolitá, dvoudomá bylina. Pochází z Indie. Je to nejstarší bylina pěstovaná pro psychotropní účinky. Na počátku se užívala při náboženských rituálech. Užívá se po celém světě. Marihuana i hašiš obsahují stejně účinné látky, je to jen jiná forma konečného produktu. Patří mezi měkké drogy. Účinky mohou být různé. Můžete být v euforii, smát se, …ale na druhé straně můžete mít sucho v ústech, závratě,… “Zejména v poslední době, po roce 1989, se kouření marihuany značně rozmohlo a stalo se nejprve módou a pak vcelku běžným doprovodem různých společenských akcí. Pěstování je v našich končinách tradiční, pouze se vždy zcela neodůvodněně tvrdilo, že konopí vypěstované u nás neobsahuje “prakticky žádné” množství THC, a je tedy jako droga neúčinné. Pěstitelé zřejmě vždy věděli svoje, usmívali se naivitě rádobyodborníků a kolem marihuany byl vcelku klid. Semena konopí byla volně prodejná v n.p. Sempra až do nedávné doby. Přesto byl již počátkem osmdesátých let učiněn experiment, který srovnával kvalitu marihuany dovezené a

vypěstované na Moravě. Bylo zjištěno, že opak je pravda a že obsah THC byl vyšší ve vzorku vypěstovaném u nás. Kolem roku 1991 se marihuana stala po dlouhých letech faktického nezájmu veřejnosti reprezentantem všeho zlého, co je v drogách obsaženo. Stalo se tak zejména díky tisku, který reprezentoval protidrogové aktivity naší policie tím, že neustále publikoval výsledky zásahů proti drobným pěstitelům. I policie byla zřejmě pyšná na fotografie svých příslušníků hrdě před fotoaparáty třímajících poraženého strůjce zla – zde pokosené “kytky” konopí. Aktivity policie jsou v tomto směru zcela pochopitelné. Náš trestní řád nerozlišuje mezi “tvrdostí” jednotlivých drog a úspěchem je pokosená kytka stejně jako zadržený dealer s heroinem. Problém je ale v tom, že vyjíždět na základě udání sklízet konopí je určitě snazší, než polapit leckdy dobře organizované a nebezpečné drogové pašeráky a prodejce. Konopné úspěchy se také lépe demonstrují veřejnosti. Takže volba je jasná. Menší rizika a vyšší úspěšnost. Tak jsme se dostali do situace, kdy se zde prakticky bez povšimnutí, a to i jindy bdělých hromadných sdělovacích prostředků, rozvíjel trh s tvrdými drogami – zatímco pozornost byla upřena nesprávným směrem. Černý trh s marihuanou totiž nikdy téměř neexistoval a neexistuje. Důvod je prostý. Přes všechny oslavované zásahy policie je zadržené množství konopí, oproti tomu, které je sklizeno svými pěstiteli, zcela zanedbatelné. Marihuany je všude dost, a proto se prodává spíše výjimečně. Příslušníci

policie

moravského regionu mi sdělili, že oni se marihuanou nezabývají, protože pak by jim vůbec nezbyl čas na postih skutečných tvrdých drog. Zde je vidět záblesk reality a rodí se to, čemu se ve světě říká “dekriminalizační přístupy”. Jde prostě o volbu priorit a vědomí toho, že každé možnosti – i ty represivní - jsou vyčerpatelné, a je tedy lépe zaměřovat se od počátku správným směrem.”14 Při vyčerpání všech démonizujících argumentů slyšíme od zarputilých (a naivních) bojovníků protidrogové prevence, že hlavním rizikem tzv. lehkých drog, a tedy i marihuany, je to, že jsou “vstupní branou” do světa drog tvrdých, že kouření marihuany přímo vede k pervitinu, braunu či heroinu, protože zážitky jsou po určité době nedostatečné a člověka to pak nutí sáhnout po něčem “tvrdším”. Tato tvrzení jsou pak opět velmi naivně demonstrována tím, že prakticky všichni pacienti v léčbě drogové závislosti jako první drogu uvádějí marihuanu. To je pravda. Marihuana je droga a i na ní může vzniknout závislost. Tyto skutečnosti nelze podceňovat. Pouze nám z tohoto 14

Presl, J., Drogová závislost, Maxdorf, 1994, strana 33

obrazu jaksi vypadli všichni ti, kteří s marihuanou experimentovali nebo ji pravidelně užívají a k tvrdým drogám nesáhli. Kdyby tomu totiž tak bylo a kuřáci marihuany otvírali automaticky dveře do dalších drogových světů, pak bychom se nestačili divit. Myslím, že nebude přehnaný odhad, že příležitostných kuřáků marihuany je jen v Praze na desetitisíce. Dokonce by se dalo zjistit procento mládeže v určitém věku, které s marihuanou přišlo do styku a okusilo ji. Toto procento jistě nebude malé. Přesto jen nepatrný zlomek lidí vůbec kdy zkusí ještě něco jiného.”15 STIMULAČNÍ DROGY: Jde stručně řečeno o drogy, jejichž základním efektem je celková stimulace, povzbuzení. “Pervitin: je zástupcem širší skupiny amfetaminových drog, respektive derivátů základní stimulační látky – amfetaminu. Výroba není příliš

složitá. Jako vstupní

produkt slouží jiná stimulační látka, efedrin, který lze získat z různých kompozitních léků. Po extrakci jej pak lze za pomoci louhu, červeného fosforu a dalších chemikálií změnit na metamfetamin. Tato cesta není sice příliš složitá, ale ani tak jednoduchá, jak by se zdálo právě ze sdělovacích prostředků. Je pravda, že potřebné chemikálie lze poměrně snadno získat a že vybavení pro “var” se skládá z nejjednodušších pomůcek, jako je teploměr či chladnička. Historie se neomylně opakuje a šňupání “pika” je nyní poměrně oblíbenou kratochvílí návštěvníků nejrůznějších klubů, diskoték a podobných akcí. Psychotropní efekt pervitinu a ostatních amfetaminových derivátů je výrazný, příjemný, a proto vysoce žádaný. To je ale jen jedna strana mince. Na jedné straně tedy dochází k celkovému povzbuzení, odstranění únavy, pocitu zvýšení psychické i fyzické výkonnosti, celkovému zrychlení psychiky a nabídky představ, euforizaci, zvýšené empatii – ale na druhé straně i uvolnění zábran – což ovšem může být např. v oblasti sexu i kýženým efektem. Ale je nutno uvést i riziko stimulačních drog. Po určité, individuálně různě dlouhé době, dochází prakticky u každého užívače pervitinu k zásadním proměnám psychiky. Toxikomanické kruhy tento stav dobře znají a ve slangu má svůj výraz – “stíha”. Situace většinou vypadá tak, že jedinec původně fascinovaný soudržností a

důvěryhodností drogové party získává postupně pocit, že se v jeho okolí děje cosi divného. Začíná si všímat, že ostatní se k němu chovají jinak, všímá si pokusů ho nejrůznějším způsobem “podrazit”, stává se nedůvěřivý a ostražitý. Jak dochází k prohlubování psychické poruchy, příznaky se zvýrazňují. Postupně se přidružují sluchové i zrakové halucinace, tedy šalebné vjemy tajemných výhružných stínů, zvuků,…při pocitu akutního intenzivního ohrožení pak jedná toxikoman podle svého naturelu – panickým útěkem či zdánlivě sebeobranným útokem. Pervitin a stimulační drogy vůbec jsou sice jako tzv. rekreační drogy vysoce žádané, ale těžko zvladatelné.”16 Extáze: “Další stimulační drogou, která je celosvětově na postupu je tzv. ecstasy (MDMA). Zatímco pití alkoholu vede často k agresivním projevům, tak MDMA je droga, která naopak agresivitu tlumí. Účinek extáze je nesporně zajímavý. Přivádí člověka k tomu, co dnešní civilizace stále více postrádá, totiž schopnost vcítění se do druhého, empatii. Jako každá droga má ale i ecstasy svá rizika. Asi půl hodiny po polknutí dávky (tablety, nebo kapsle) se dostavuje pocit příjemného tělesného tepla spolu s vědomím nástupu účinků – prohlubování vzájemného porozumění, solidarity a euforizace. Poté se tento efekt asi dvě hodiny výrazně prosazuje ve fázi označované jako “rush” (jízda). Pak nastupuje zklidnění s příjemným prožíváním, které trvá několik hodin. Jako nežádoucí účinky jsou při intoxikaci popisovány pocity nervozity, nespavosti po odeznění účinků a únava až pocity deprese druhý den po intoxikaci. Je zřejmé, že účinky drogy záleží na zkušenosti příslušné osoby, jejím metabolismu, ale i na její vstřícnosti vůči celému experimentu. Kromě rizik vycházejících z užívání často nečistých chemikálií s potenciálně nejrůznějšími rizikovými příměsemi spočívá hlavní riziko v poškození psychiky. Jako každá stimulační droga i ecstasy může časem vyvolat vysoce nebezpečný stav toxické psychózy. Zde pak může dojít k naprosto nepředvídatelným událostem, včetně ohrožení sebe či okolí. Ecstasy již patří do skupiny drog označovaných jako “designer drugs” čili modifikované drogy, které jsou vyráběny poloprofesionálně a tak i distribuovány. Smyslem výroby těchto drog v USA je neustálé používání nových a nových chemických variací psychotropních látek, které ještě nejsou na seznamech zakázaných drog a jejich výroba i distribuce je tudíž spojena s menším rizikem. MDMA byl původně vyráběn v USA jako psychofarmakum a používán jako 15

Presl, J., Drogová závislost, Maxdorf, 1994, strana 34

lék v psychiatrii. Koncem osmdesátých let byla jeho výroba zastavena, podobně jako u nás dříve výroba amfetaminu (Psychoton). Tablety a kapsle extáze mají různá označení a často nápadný design oproti drogám vyráběným u nás (barevné či průhledné kapsle, tablety s vlisy písmen či zvířat). Můj první prožitek pod vlivem MDMA byl velmi hluboký, protože jsem díky němu za jedinou noc pochopil v širších souvislostech význam věcí, jako je mužský pocit nadřazenosti, sobectví, pýcha, snaha vypadat pěkně a hezky se oblíkat. Začnete vnímat prázdnotu těchto věcí a řádně to s vámi zamává. Pro společnost, která své děti učí materialismu, je to nebezpečné - ohrožuje ji to. Nejde tu pouze o Extázi, ale o něco hlubšího. Chtěli bychom společnost bez problémů a bez násilí, ovšem ona se cítí těmito pěti milióny dětí, se kterými nedokáže nic udělat, ohrožena. Její obvyklé podfuky už na nás neplatí. Máme prostředky, jak tancem slavit naši svobodu, a ona nemůže popřít, že to, co děláme, děláme s vědomím vzájemné sounáležitosti, a to nejen o víkendech na rave parties - ale že se toto vědomí snažíme promítnout i do našeho běžného života.”17

HALUCINOGENNÍ DROGY: “Jedná se v zásadě o skupinu látek jednak přírodních, jednak syntetických, jejichž základním efektem při požití je změna vnímání. Vnímání je porušeno do různé hloubky a intenzita změny může vyvolat obraz toxické halucinatorní psychózy – závažného stavu srovnatelného s těžkými duševními onemocněními.

Užití nízkých dávek halucinogenních drog může mít kvalitativně zcela odlišný efekt od dávek plně účinných. Kromě toho hovořit zde o riziku závislosti je sporné. Abstinenční syndrom se v této skupině nevyskytuje, nedochází k fyzickým poškozením organismu a závislost ve své typické podobě se nevyskytuje. LSD – lysergamid, derivát kyseliny lysergové je halucinogenní droga s poměrně krátkou, ale v naší kultuře již bohatou historií. Byl objeven v roce 1943 švýcarským chemikem A. Hofmannem. Po jistou dobu panoval názor, že možnost vyvolat modelovou psychózu podobnou schizofrenii může odhalit tajemství příčin tohoto onemocnění. Bylo také období, a to i u nás, kdy se lysergamid vyráběl průmyslově (SPOFA) a experimentovalo se s jeho terapeutickým využitím. Tyto experimenty pak do jisté míry vedly i k objevům jiných terapeutických postupů (holotropní dýchání,…). Nevypočitatelnost účinků a také proklamované riziko vzniku tzv. latentní psychózy vedlo nakonec k zastavení výroby a ukončení experimentů na poli oficiální psychiatrie. 16

Presl, J., Drogová závislost, Maxdorf, 1994, strana 15, 16

V USA byla situace složitější. Počátkem šedesátých let zde získala vlna experimentů své věrozvěsty (T. Leary) a po jistou dobu byla droga společností široce tolerována. Její užívání a hnutí “dětí květin” šedesátých let bylo markantně propojeno. Experimenty s LSD ovlivňovaly hudbu i výtvarné umění. Přesto i zde celá věc neměla dlouhého trvání. Nemyslím, že by to byla úspěšnost protidrogových bojovníků, která by dokázala na téměř dvacet let prakticky odstranit LSD z drogového trhu. Pokud by byla poptávka, byla by i nabídka. Vzhledem k výše popsaným rizikům ale poptávky zřejmě ubylo. Důležitým faktorem je i to, že účinek drogy je nevypočitatelný nejen při prvním užití. I po opakovaných zkušenostech může nastat stav zcela překvapivý – a to značně nepříjemně. Kromě toho zde dochází k situacím označovaným jako “flash back” čili ke stavům, kdy po déletrvající abstinenci od drogy náhle dochází k subjektivnímu prožitku další intoxikace bez toho, že by se droga opět vzala. Tento poněkud záhadný prožitek je vysvětlován tím, že nepatrná množství - nezjistitelná laboratorně – jsou uchována v tkáních po velmi dlouhou dobu. U halucinogenů se hovoří i o celém roce. Za určité, především zátěžové situace, se pak tato droga může uvolnit do oběhu a působit tak na vysoce citlivé receptory CNS.”18 Po určité době se tato droga začala objevovat znovu. Ovšem v daleko menších dávkách. “Dochází pouze ke změnám v emotivitě, k euforizaci, stimulaci, a pak k prožitkům lehkých poruch vnímání – zostřenému vnímání zvuků a barev. Tento prožitek je opět velmi individuální a i v takto nízké dávce může být velmi nepříjemný. Doba účinku je 8 – 12 hodin, vzácně i déle. Tento způsob braní se velmi rozšířil a to hlavně mezi mládeží “středních vrstev”, navštěvujících různé hudební kluby apod. Braní této drogy je opět do určité míry ritualizováno. Existují určité kluby, okruhy lidí, hudba, oblečení, které jsou s užíváním “tripů” spojeny. Podle informací holandského studenta sociologie, který se v současné době zabývá srovnáváním “house” kultury v Praze a v Amsterodamu, lze říci, že v tomto ohledu jsme na světové úrovni. Je překvapivé, jak rychle se do Evropy i k nám tato “renesance” LSD dostala. Jde jen o další důkaz toho, že bariéry tohoto světa padají a dochází ke stále rychlejšímu přenosu informací a následně pak stylu života.”19

17 18

Presl, J., Drogová závislost, Maxdorf, 1994, strana 21 Presl, J., Drogová závislost, Maxdorf, 1994, strana 39, 40

N20: Tato látka zatím není v odborné literatuře označena za drogu, ale na těchto akcích je velmi často užívána, proto jí zde uvádím.

Balónky nahrazují drogy “Velkým hitem letošního podzimu a zimy se stalo na tanečních technoparty užívání oxidu dusného, známého jako rajský plyn. Účastníci tanečních akcí jej pro jeho mimořádné účinky vdechují z balónků. Mnozí si ani neuvědomují, že tím riskují trvalé poškození zdraví. Rajský plyn účinkuje po vdechnutí okamžitě. Způsobuje dočasnou ztrátu pohybové kontroly, zpomaluje vnímání i postřeh, vyvolává snění a u některých uživatelů může způsobit také halucinace.

Účinky netrvají déle než minutu. Prodloužit je může opakované vdechování a vydechování plynu z balónku. Zkušenější si účinky umocňují ještě tím, že plyn vdechují vsedě a poté se prudce postaví. V kombinaci s oblíbenou taneční drogou extáze se účinky rajského plynu ještě nebezpečně zesilují. Největší riziko představují pro uživatele rajského plynu nekontrolovatelné pády na zem a s nimi spojená těžká zranění, která již v několika případech v zahraničí vedla k úmrtí. Dlouhodobější inhalování způsobuje otupělost, trvale poškozuje mozkové buňky a hrozí i udušení. Fyzická závislost na plynu nebyla zjištěna, lékaři popisují pouze psychickou závislost. Na většině velkých tuzemských tanečních party v současné době nechybí ani stánek, kde si lze bez jakéhokoliv rizika, zcela legálně a pod dohledem policie, za 20 až 30 Kč koupit veselý balónek napuštěný rajským plynem. Průměrný uživatel spotřebuje kolem deseti i více balónků za jednu akci. Existují ovšem i extremní případy, kdy do sebe napumpují plyn až z padesáti balónků.

Láhve plněné rajským plynem ovšem nejsou běžně dostupné. “V poslední době se u nás pokoušelo více osob koupit láhve s oxidem dusným. Odešli však s nepořízenou,” uvedla Dana Chmelířová z vnitřní služby plzeňské pobočky společnosti Linde Technoplyn.”20

19 20

Presl, J., Drogová závislost, Maxdorf, 1994, strana 40 Beneš R.,Blesk,Balónky nahrazují drogy, 10. 12. 2001

3. Praktická část

3.1 Charakteristika výzkumné metody: V praktické části své práce jsem použila :

1) Rozhovor s Dozorčím útvaru Obvodního oddělení Policie ČR 2) Rozhovor s policejním inspektorem 3) Rozhovor s performerkami 4) Dotazník Rozhovory s policisty nprap. Danielem Janíčkem a kpt. Václavem Sikytou byly uskutečněny písemnou formou bez osobního kontaktu. První rozhovor, týkající se žonglování, jsem uskutečnila s Blankou Rusóovou ústní formou. Druhá performerka Mgr. Zuzana Habartová je v současné době v zahraničí, proto jsem jí otázky zaslala formou elektronické pošty. Dotazník

byl

uveřejněn

na

webových

stránkách

jednoho

z českých

soundsystémů, protože jsem jako cílovou skupinu zvolila účastníky těchto akcí, kteří tyto stránky navštěvují. Dotazník obsahuje 13 otázek týkajících se pořádání freeparty, z nichž otázky 2, 3, 9, 10, 13 jsou otevřené, otázka 6 je uzavřená a otázky 1, 4, 5, 7, 8, 11 a 12 jsou testovací. Cílovou skupinou byli respondenti ve věku 15 – 17, 18 – 20, 21 a více. Pro vyhodnocení dotazníku jsem využila sloupcových grafů.

3.2 Vyhodnocení dotazníku: Na dotazník celkem odpovědělo 60 respondentů, z nichž 12 respondentů je ve věku 15 – 17 let, což je 20%, 21 ve věku 18 – 20 let, což je 35% a 27 respondentů je ve věku 21 a více let, což je 45%. Tabulka a graf číslo I:

Věk Počet respondentů

15-17 12

18-20 21

21 a více 27

Věkové skupiny

27

30 21

25 20 15

12

10 5 0 15-17

18-20

21 a více

Tabulka a graf číslo II:

Pohlaví

Muž

Žena

Počet respondentů

47

13

Rozdělení respondentů podle pohlaví 47 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

13

Muž

Žena

Dotazníku se zúčastnilo 78% mužů a 22% žen.

Tabulka a graf číslo III:

1. Na jaké party chodíte? a) freeparty b) open air party c) na obojí

15 1 44

1. Na jaké party chodíte? 44 45 40 35 30 25 20

15

15 10

1

5 0 a) freeparty

b) open air party

c) na obojí

15 respondentů odpovědělo, že se účastní výhradně freeparty, což představuje 25%, 1 respondent odpověděl, že se účastní pouze open air party, což jsou 2% a 44 respondentů odpovědělo, že se účastní jak freeparty, tak i open air party, což je 73% z celkového počtu dotazovaných.

Tabulka a graf číslo IV:

2. Jaký vidíte rozdíl mezi freeparty a open air party? atmosféra a svoboda 18 peníze 17 uvolnění, kultura 9 lidi, přátelé 8 hudba 8 komerce 7 žadný 6 organizátoři 3 nevim 2

2. Jaký vidíte rozdíl mezi freeparty a open air party? 18

18

17

16 14 12 9

10

8

8

7

8

6

6

3

4

2

nevim

organizátoři

žadný

komerce

hudba

lidi, přátelé

uvolnění, kultura

atmosféra a svoboda

0

peníze

2

23% dotazovaných vidí největší rozdíl mezi freeparty a open air party v atmosféře a svobodě, 22% odpovědělo, že rozdíl vidí zejména v penězích, 11,5% v kultuře, 10% v hudbě, 10% v lidech a přátelích, 9% v komerci, 4% v organizátorech. 2,5% neví jaký je mezi těmito akcemi rozdíl a 8% respondentů odpovědělo, že mezi freeparty a open air party není žádný rozdíl.

Tabulka a graf číslo V:

3. Proč tam chodíte? hudba zábava přátelé uvolnění atmosféra rád tam hraju smysl života vzduch nevím

40 32 27 9 4 3 3 2 1

3. Proč tam chodíte? 40

40 32

35

27

30 25 20 15

2

1 nevím

3

vzduch

3

smysl života

4

rád tam hraju

uvolnění

přátelé

zábava

0

hudba

5

atmosféra

9

10

Na otázku, proč respondenti navštěvují tyto akce, odpovědělo 33% dotazovaných kvůli hudbě, 26% kvůli zábavě, 22% kvůli přátelům, 3% kvůli atmosféře. 8% dotazovaných se chodí na tyto akce uvolnit, 2,5% tam produkují hudbu, další 2,5% respondentů považuje party za smysl svého života. 2% respondentů odpovědělo, že tyto akce navštěvují kvůli čerstvému vzduchu. 1% respondentů odpovědělo, že neví proč tam chodí.

Tabulka a graf číslo VI:

4. Myslíte si, že na freeparty se berou drogy ve větším měřítku než na jiných zábavách (diskotéky,…)? a) ano b) ne

28 32

4. Myslíte si, že na freeparty se berou drogy ve větším měřítku než na jiných zábavách (diskotéky,...)? 32 32 31 30

28

29 28 27 26

a) ano

b) ne

47% dotazovaných si myslí, že se na freeparty se berou drogy ve větším měřítku než na ostatních zábavách a 53% má opačný názor.

Tabulka a graf číslo VII:

5. Požil(a) jste někdy sám nějakou drogu na freeparty nebo open air party? a) ano 56 b) ne 4

5. Požil(a) jste někdy sám nějakou drogu na freeparty nebo open air party? 56 60 50 40 30 20

4

10 0 a) ano

b) ne

93% dotazovaných uvedlo, že požili na freeparty nebo open air party nějakou drogu a 7% uvedlo, že ji tam nikdy nepožili.

Tabulka a graf číslo VIII:

6. Pokud ano, jakou? THC LSD MDMA Pervitin Ketamin Lysohlávky GHB Kokain

56 50 43 19 15 11 7 5

N2O Heroin

5 4

6. Pokud ano, jakou? 60

56 50

50

43

40 30

11

7 GHB

Lysohlávky

Ketamin

Pervitin

MDMA

LSD

0

THC

10

5

5 N2O

15

Koks

19

20

26% respondentů požilo na party THC, 23% LSD, 21% MDMA, 9% pervitin, 7% ketamin, 5% lysohlávky, 3,5% GHB, 2% N2O, další 2% požilo kokain a 1,5% heroin.

Tabulka a graf číslo IX:

7. Považujete marihuanu za drogu? a) ano b) ne 7. Považujete marihuanu za drogu? 39 40 35 30

21

25 20 15 10 5 0 a) ano

b) ne

21 39

Zde vidíme, že 35% považuje marihuanu za drogu a 65% marihuanu nepovažuje za drogu. Tabulka a graf číslo X:

8. Drogy užíváte jen na party (ne v “civilním životě”)? a) ano b) ne

25 35

8. Drogy užíváte jen na parties (ne v "civilním životě")? 35

35

25

30 25 20 15 10 5 0

a) ano

b) ne

Jen na party užívá drogy 42% respondentů a 35% je užívá i v “civilním životě”.

Tabulka a graf číslo XI:

9. Jaké drogy se podle vašeho názoru užívají na party nejčastěji? Extáze THC LSD Pervitin Ketamin N2O Lysohlávky Kokain

45 42 41 18 5 2 1 1

9.Jaké drogy se podle vašeho názoru užívají na party nejčastěji? 45

42

41

18

2

1 Kokain

Lysohlávky

1

N2O

Ketamin

Pervitin

LSD

THC

5 Extáze

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

V tabulce číslo XI můžeme vidět, že 29% dotazovaných považuje za nejužívanější drogu na party extázi, 27% THC, 26% LSD, 12% pervitin, 3% ketamin, 1% N2O, 1% lysohlávky a 1% kokain.

Tabulka a graf číslo XII:

10. Co myslíte o trestním postihu pořádání freeparty? 10.siCo si myslíte o trestním postihu pořádání freeparty? 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Nesouhlasím Když 46 je důvod, tak souhlasím Zrušit postihy Nevím Preferuji ohlášené akce

46 8 3 2 1

8 3

Nesouhlasím Když je důvod, tak souhlasím

Zrušit postihy

2 Nevím

1 Preferuji ohlášené akce

Z této tabulky vyplývá 77% dotazovaných s trestním postihem nesouhlasí, 13% souhlasí, když je k tomu nějaký důvod, 5% dotazovaných by trestní postihy zrušili, 3% neví, jak by tento problém řešili a 2% respondentů preferuje ohlášené akce.

Tabulka a graf číslo XIII:

11. Pokud souhlasíte s trestním postihem, tak s jakým? a) finanční postih b) materiální (zabrání aparatur) c) vězení d) nesouhlasím s trestním postihem

15 0 0 45

11. Pokud souhlasíte s trestním postihem, tak s jakým? 45 45 40 35 30 25

0

d) nesouhlasím s trestním postihem

0 c) vězení

b) materiální (zabrání aparatur)

5 0

15

a) finanční postih

20 15 10

Finanční postih by zvolilo 25% dotazovaných a 75% s trestním postihem nesouhlasí. S dalšími dvěma možnostmi respondenti nesouhlasili.

Tabulka a graf číslo XIV:

12. Měli by být postihováni: a) všichni účastníci freeparty b) jen organizátoři c) systémy d) nikdo

9 4 1 46

12. Měli by být postihováni:

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

46

9

a) všichni účastníci freeparty

4

b) jen organizátoři

1 c) systémy

d) nikdo

V této otázce by 15% respondentů zvolilo trestní postih pro všechny účastníky freeparty, 7% by zvolilo trestní postih organizátorů a 2% respondentů by zvolili trestní postih pro majitele systémů. 76% nesouhlasí s trestním postihem.

V poslední otázce měli respondenti volný prostor k vyjádření svého názoru. Některé odpovědi byly velice zajímavé, proto jsem se rozhodla některé odpovědi zde uvést. Žena, 27 let: “Problematika spočívá pouze v tom, že ne každý se na freeparty chová civilizovaně, čímž mlží pohled na celkovou podstatu pořádání freeparty.” Muž, 19 let: “…až někteří lidé dostanou rozum a začnou se chovat jako lidi a celková organizace se vyladí, tak to celé haló utichne. Bohužel moc nevěřím, že někteří lidé rozum dostanou, takže nezbývá nic jiného, než je odstranit z freeparty.” Žena, 19 let: “…problém je v tom, že je pár ilegálních akcí, a pak se o tom samozřejmě mluví spíš po té špatné stránce. Nebýt toho, nemusí se to tak moc řešit. A co se týče drog, tak si myslím, že je to O.K. v porovnání s komerčními akcemi.” Muž, 24 let: “Freeparty, aneb za málo peněz hodně muziky. To může vadit lidem, kteří chtějí na všem něco vytřískat. Vzhledem ke zkušenostem z Anglie je pro státní aparát nemožné, aby freeparty vyhladil, a to jsou tam o sto let dál, než česká policie. Jediným řešením je dohoda a spolupráce, jinak se jedná o boj, který státní aparát nikdy nemůže vyhrát, protože se snaží potlačit nikoliv hudbu, ale smýšlení lidí, kteří něco takového dělají. Freeparty tu rozhodně nejsou kvůli užívání drog.”

Muž, 20 let: “Myslím si, že “dospělá” veřejnost by už konečně měla přestat tak bezmezně věřit televizi, novinám a dalším podobným médiím a použít vlastní oči a rozum.” Muž, 19 let: “Zdůraznil bych, že na freeparty nefetujou 15ti leté smažky, dokonce bych řekl, že většina lidí je plnoletých. A to se o komerčních techno-house party rozhodně říct nedá. Je teda taky fakt, že jsem na mnoha komerčních party nebyl. Dál bych chtěl říct, že mi vadí, že na free akcích většího rázu (např. Czechtek) je docela bujarý obchod z drogami. Dealeři drogy nabízejí způsobem, který nejspíš okoukali z reklamy na vložky Always a vůbec jejich svědomí nevadí, že droga například LSD nebo MDMA může mít kromě příjemných prožitků také katastrofální následky. Za jediné východisko z této situace vidím legalizaci THC, coffe shopy, částečnou legalizaci LSD a MDMA, případně jiných měkkých drog. Problém není ve freeparty, ale ve světě, který je obklopuje.” Muž, 22 let: “Základ freeparty je zejména ve slově “free – svoboda”. Účastníci a především organizátoři freeparty nechtějí škodit společnosti, ovšem společnost se staví k těmto akcím dost razantně aniž by si ověřila o co vlastně na těchto akcích jde. Proto jsou zatím neustálé konflikty především při konání rozsáhlejších akcí (viz Czechtek). Myslím, že pokud si konečně společnost uvědomí, že freetechnaři nejsou žádní vandalové a budou ochotni se domluvit na místě pořádání, nebude již tolik problémů.” Muž, 25 let: “Nezávislá sféra taneční hudby, v mnoha pohledech srovnatelná s undergroundem v 70-80tých letech.” Muž, 25 let: “Myslím, že freeparty mohou být “legální”, pokud jsou úřady pozitivně nakloněny zábavě mladých a přesvědčí se, že zde nejde o úmyslné ničení přírody a braní drog… Ale o zábavu mladých lidí, kteří se v přeplněných a špinavých městech nudí, nebo jim to zákony a vyhlášky (např. o rušení nočního klidu) znemožňují… A tak hledají prostor jinde, nejlépe v lesích, kde nemohou nikoho rušit a kde nikomu nevadí “podnapilá a zfetovaná banda výrostků”… Stačí se přesvědčit, že většina (samozřejmě

výjimky se najdou) soundsystémů vždy odveze odpadky, uklidí po sobě a snaží se o to, aby mohli na tom samém místě pořádat takové “sešlosti” i jindy…”

3.2 Rozhovory s policisty Rozhovor číslo 1:

Věk:

22 let

Pracovní pozice:Dozorčí útvaru na Obvodním oddělení Policie ČR

1)

Jak pohlíží naše trestní právo na organizování freeparty? Trestní právo jako takové nepostihuje samotné organizování freeparty. Policie pracuje v součinnosti s orgány státní samosprávy (magistráty, místní úřady), u kterýchžto má organizátor takovýchto akcí ohlašovací povinnost, při neschválení takovéto akce a po požádání organizátora o rozpuštění této akce pověřeným zástupcem orgánu státní samosprávy, v případě, že organizátor či účastníci požadovanému nedostojí, teprve vzniká odůvodnění případného zásahu Policie ČR. Náhrada případných škod, způsobených v souvislosti s pořádáním freeparty, není předmětem trestního práva, ale občansko-právního řízení.

2)

Domníváte se, že by ilegální freeparty měly být trestně postižitelné?

Myslím si, že by neměla být trestně postižitelná samotná účast na ilegální freeparty, postižitelný by měl být účastník, který se takovéto party účastní, ale na výzvu tuto party odmítá opustit (tímto jednáním se dopouští přestupku proti veřejnému pořádku dle § 47/1a) z. č. 200/1990 Sb.). Postih uvedeného jednání je dle mého názoru dostatečný. Dle mého názoru by však měl být postižitelný organizátor takovéto akce, který nezajistí v dostatečné míře pořadatelskou službu, případně opomene jinou jeho povinnost (nevhodné a nebezpečné umístění party apod.), v jejímž důsledku je ohrožen život, zdraví, nebo majetek účastníků takovýchto party, popřípadě jiných osob. Některé z těchto opomenutí může vést k trestní odpovědnosti pořadatele (např. trestný čin ublížení na zdraví dle § 223, 224 trestního zákona, trestný čin obecné ohrožení dle § 180 trestního zákona) Daleko lépe by však měly být vypořádávány náhrady způsobených škod a případného exekučního vymáhání těchto náhrad. Trestně postižitelné by mělo být vyhýbání se povinnosti k náhradě škody, ale to obecně, ne jen v souvislosti s pořádáním freeparty.

3)

Pokud ano, souhlasíte pouze s postihem organizátorů, nebo jste pro postih všech účastníků?

Viz. Otázka č. 2.

4)

Jak pohlíží trestní právo na účast cizinců (stejné postihy jako u občanů ČR nebo jiné)? Cizinci mají v trestním řízení stejné postavení jako občané ČR. V případě cizinců může být navíc v trestním řízení vysloven zákaz pobytu na území ČR.

5)

Jaké pravomoci má Policie ČR při zásazích na nelegálních freeparty?

Činnost policie nastává až poté, co pověřený zástupce státní samosprávy vyzve organizátora, popřípadě účastníky, aby opustili nedovolené veřejné shromáždění, a tito neuposlechnou, čímž se dopouští přestupku proti veřejnému pořádku dle § 47 z. č. 200/1990 Sb. Policie ČR má také oprávnění zakázat vstup na určená místa dle § 20 zákona č. 283/1991 Sb. V těchto případech má policie oprávnění i k užití donucovacích prostředků, pokud osoby, proti kterým zasahuje, na výzvu svého jednání nereagují.

6)

Kdo je oprávněn tyto pravomoci udílet? Tyto pravomoci jsou dány zákonem o policii (zákon č. 283/1991 Sb.), další podmínky upravuje zákon o právu shromažďovacím. Samotné zákroky policistů na místě pak vychází z rozkazů velitele zakročující jednotky, kterýžto je za zákrok zodpovědný.

7)

Jak velkou pozornost věnuje Policie ČR odhalování příprav těchto nelegálních akcí?

V poslední době Policie ČR věnuje velkou pozornost veškerým veřejným shromážděním, tedy i nelegálním freeparty.

8)

V případě zjištění, že některá z těchto akcí bude probíhat, má policie nějakou možnost zasáhnout ještě před samotným začátkem akce? Policie má pravomoc zakázat vstup na určená místa (viz. Otázka č. 5)

9)

Jaký je váš osobní názor na konání freeparty?

Proti pořádání freeparty nic nemám, pokud jsou tyto akce náležitě pořadatelsky zajištěny, nehrozí ohrožení účastníků ani jiných lidí a je zřejmý organizátor, který nese zodpovědnost za tuto freeparty a jí způsobené škody.

Rozhovor číslo 2: Věk:

53

Pracovní pozice:

Policejní inspektor

1) Jak pohlíží naše trestní právo na organizování freeparty? Trestní právo se nezabývá samotným organizováním freeparty. Tato akce jako každá jiná veřejná akce podléhá ohlašovací povinnosti ve smyslu Zákona o právu shromažďovacím č. 84/1990 Sb. A z toho vyplývají povinnosti zejména pro organizátory akce.

2) Domníváte se, že by ilegální freeparty měly být trestně postižitelné? Zákon nezná pojem “ilegální” akce, používá termín neohlášená popř. nepovolená akce. V případě konání akce, která nebyla řádně ohlášena a povolena je věcí příslušného orgánu státní správy, aby zasáhl. Zástupce samosprávy (starosta,…)upozorní organizátory a účastníky, že uvedená akce nebyla povolena, aby se rozešli. V případě neuposlechnutí jsou dány zákonné důvody k dalšímu postupu.

3) Pokud ano, souhlasíte pouze s postihem organizátorů, nebo jste pro postih všech účastníků? Pokud se účastníci nepovolené akce po upozornění a výzvě rozejdou, není důvod k postihu kohokoliv. V případě, že organizátoři nezajistí, aby se shromážděné osoby rozešly, vystavují se postihu jak organizátoři tak osoby, které dále na místě setrvaly.

4) Jak pohlíží trestní právo na účast cizinců (stejné postihy jako u občanů ČR nebo jiné)?

Trestní právo nerozlišuje z hlediska trestní odpovědnosti osoby na cizince nebo občany ČR. 5) Jaké pravomoci má Policie ČR při zásazích na nelegálních freeparty? Těžko se dá o této problematice hovořit obecně, každý případ je nutné posuzovat podle konkrétní situace, zejména pokud se jedná o naplnění skutkové podstaty konkrétního trestného činu, pokud se takového skutku dopustila konkrétní osoba. Obecně lze říci, že v případě kdy se účastníci akce po výzvě nerozejdou jsou dány zákonné důvody ve smyslu Zákona o Policii ČR č. 283/1991 Sb.

6) Kdo je oprávněn tyto pravomoci udílet? Příslušné pravomoci jsou dány zákonnou normou, zákonem, který přijímají české zákonodárné orgány.

4.

Jak velkou pozornost věnuje Policie ČR odhalování příprav těchto nelegálních akcí? Ve spolupráci s orgány samosprávy, monitorováním situace a za využití poznatků z dříve konaných

nebo připravovaných podobných akcí je snahou nejen policie zabránit konání akcí, které nebyly povoleny.

8) V případě zjištění, že některá z těchto akcí bude probíhat, má policie nějakou možnost zasáhnout ještě před samotným začátkem akce? Záleží na konkrétní situaci. Je možné upozornit organizátory, že akce není povolena, upozorňovat účastníky, kteří se na akci scházejí prostřednictvím médií, nebo na nádražích. Jinak potom další opatření jako v bodě 3.

9) Jaký je váš osobní názor na konání freeparty? Pokud se jedná o akce povolené a účastníci se na nich řádně chovají nemám nic proti konání akcí s jakýmkoliv zaměřením. Bohužel často se stává, že různí účastníci využívají anonymity davu a na veřejnosti projevují své sympatie k různým hnutím, které jsou v rozporu s trestním zákonem. Konání akcí ve volné přírodě s sebou nese nebezpečí poškozování přírody a životního prostředí.

Policisté uvedli, že organizování freeparty jsou povinni ohlásit pořádání akce. Podle mého názoru nemůžeme jednoznačně obvinit pouze organizátory těchto akcí. Podle mých dosavadních zkušeností o organizování freeparty se domnívám, že ohlašovací povinnost organizátorů nebyla dostatečně posouzena. Městské úřady jsou pasivní v řešení této otázky. Když připomenu freeparty v okrese Most, byla ohlašovací povinnost splněna, ale Magistrát města Mostu na tuto povinnost nereagoval. Proto se freeparty na určeném místě konala se souhlasem majitele pozemku. Organizátoři se snaží o to, aby nedošlo k poškození majetku a životního prostředí tím, že zajistí kontejnery na odpadky, chemické toalety a informace o zásadách správného chování na těchto akcích. Proto by účastníci a organizátoři freeparty neměli byt napadáni za poškozování přírody a životního prostředí.

Chtěla bych poukázat na to, že nejen účastníci a organizátoři těchto akcí poškozují životní prostředí, ale také Policie ČR. Poukažme například na poslední medializovanou akci Czechtek v Ralsku na Českolipsku. Aby policie znemožnila přístup na akci, poškodila životní prostředí tím, že pokácela stromy a zatarasila jimi příjezdové cesty. Což je v rozporu se zákonem o poškozování přírody a životního prostředí.

Myslím si, že dalším přestupkem Policie ČR bylo umístění značky “zákaz vjezdu” na strom u příjezdové cesty.

3.3 Rozhovor s performerkami

Podle mého názoru patří k životnímu stylu lidí navštěvujících freeparty také zábavné atrakce, jako je například žonglování – s řetězy, tyčemi, kužely, míčky, … Ty jsou pro umocnění atmosféry zapáleny. K těmto atrakcím patří také plivání ohně (viz foto). Proto jsem se rozhodla udělat rozhovor s performerkou, která se žonglováním zabývá. K tomuto rozhovoru přikládám dvě fotografie týkající se tohoto tématu.

Rozhovor číslo 1: 1) Kdo nebo co Tě přivedlo k žonglování? Poprvé jsem se s žonglováním setkala asi před šesti lety na své 1. Freeparty ve Staré Huti. Moc mě to zaujalo . Podruhé jsem žonglování s ohněm viděla v televizi, a proto jsme se s kamarádkou rozhodly zjistit podrobnější informace (co všechno k tomu potřebujeme, jaký materiál, …).

2) Jak dlouho se žonglováním zabýváš? Asi dva roky.

3) Žongluješ jenom na freeparty nebo i na jiných akcích? Nejen na freeparty, ale i na jiných akcích.

4) Pokud žongluješ i na jiných akcích, jaký v tom vidíš rozdíl? Pokud žongluji na jiných akcích než na freeparty vidím rozdíl v tom, že zde dostávám za žonglování peníze, na freeparty ne. Další rozdíl vidím v tom, že na freeparty lidé žonglování znají, proto dokáží vytvořit jinou atmosféru. A v neposlední řadě je rozdíl v hudbě, tím pádem jiný rytmus i v žonglování. 5) Dostáváš za žonglování nějaké peníze nebo žongluješ dobrovolně? Jak kdy. Na freeparty za žonglování peníze nedostávám.

Rozhovor číslo 2: 1) Kdo nebo co Tě přivedlo k žonglování?

Já sama, když jsem to viděla na jedné party dělat nějaké lidi. Poptala jsem se co a jak a bylo to.

2) Jak dlouho se žonglováním zabýváš? No už to bude asi rok a půl…..

3) Žongluješ jenom na freeparty nebo i na jiných akcích? Točím řetězy, když mám chuť a kde to jde. Třeba pro kamarády na zahradě.

4) Pokud žongluješ i na jiných akcích, jaký v tom vidíš rozdíl? Rozdíl je zejména v lidech a v atmosféře. Na freeparty točím nejraději, přijde mi, že to tam lidi baví více. Ale jinak i na jiných akcích, prostě když mám řetězy u sebe a petrolej a mám chuť točit. 5) Dostáváš za žonglování nějaké peníze nebo žongluješ dobrovolně? No v každém případě VŽDYCKY TOČÍM DOBROVOLNĚ! Peníze jsem zatím dostala jen v jednou, když si mě objednala organizátorka rockového festivalu. V takovém případě si ráda nechám zaplatit, protože vím, že na tuhle akci se platí vstupné.

4. Závěr V teoretické části této absolventské práce bylo nejvíce obtížné sehnat dostatečné množství informací, neboť není mnoho odborné literatury týkající se této problematiky.

V dotazníku v otázkách 1, 4, 5 jsem respondentům nevhodně položila otázky, proto výsledky dotazníku nejsou zcela objektivní. Největším problémem při zadávání dotazníku bylo vyhledat vhodnou cílovou skupinu na toto téma. Nejvhodnějším řešením bylo, podle mého názoru, uveřejnit dotazník na internetových stránkách, zabývajících se touto problematikou. Hypotézy stanovené v úvodu absolventské práce se mi nepotvrdily. Účastníci freeparty drogy užívají i v běžném životě, ale máme-li na mysli pouze drogy měkké, jako je marihuana. I přesto se však domnívám, že účastníci freeparty nejsou závislí na drogách a užívají drogy jen příležitostně. V praktické části v dotazníku jsem zvolila sloupcové grafy proto, že v některých otázkách respondenti mohli zvolit více odpovědí. Doufám, že jsem touto prací dostatečně informovala širší veřejnost o problematice freeparty a pokud poslouží ke studijním účelům, byl účel splněn.

mé práce

5. SUMMARY Freeparty Topic of this thesis I have picked up because I am an active participant of these actions. Freeparties are actions arranged by people, which do not comply with atmosphere of big dancing halls and with bearing show business, by people, that want to create and make the cheer themselves, their friends and all attendants of these actions neither more nor less. Therefore they have created by own funds their own scene. It is a very nice, but very sophisticated hobby sponsored from the result of their own fair work. It is even unbelievable how many cheerful happening people can mediate to the others only through clean self-help. Big technivals are not only garbage that is left by big quantity of people but also a beautiful coloured show, wonderful exhibition of human contrivance and independence of young people, which achieved to find active form of their own realisation at present world. American town Detroit is considered for the place of rising of this especial kind of digitalized electronic music. The first "house" started to emanate from the Detroit´s clubs in 1983. Not until in Great Britain this music have become a connecting link for people identified like "ravers". These "ravers" organise the first fest of this kind in abandoned stocks. The best-known sound system up to day is considered Spiral Tribe, which started everything. In the beginning of the 90ies dancing music started slowly to take roots and in about the half of the 90ies the first sound systems were arising. These groups of people are self – contained with sound plant, aggregates for electric power. They continuate in many ways in tradition of British "ravers". Their actions are mostly organised under the high sky - open air, in the vaults of the castles, in abandoned stocks and factory halls and sometimes even in the churches. In contrast to commercial tuned parties with "celebrated" DJs and pompose advertisement these actions are often classified up to the last time. One from the possibilities how to drew the attention on a coming action is through the Internet. Approximately 14 days ahead you can see the message on the collected web pages which contains notice about oncoming action and as the case may

be telephone number on which you can receive more information. The telephone line that had been advised becomes operational at the performance day. The basic differences between clubs, open air parties and freeparties are money, environment, music styles, fashion, organisers, etc. Dancing music has all various forms, but the main is tempo, which is from 120 up to 220 beats per one minute. In contrast to different types of dancing music techno does not totally contain samples and usually is innovating and often minimalising. It is very difficult to definitely determine which fashion is characteristic for freeparties. At commercial parties this question is maybe more simple. Young women wear mostly clothes from material like latex, hairy jackets. During the actions like freeparties the clothing of participants is very disparate. Everybody is wearing what he or she likes. People who attend freeparties certainly have in their image, to be recognised and belong into the community, which is the nearest to them. To this image belongs tattoo, rusty, dreads, piercing, etc. The technivals are very often connected with drugs and because of it I decided to write about some of them. I write only about drugs, which are taken on these actions. Marihuana, Hash, LSD, Ecstasy, Pervitin, N2O, etc. In practical part I have used method of question form. This question form contained 13 questions (opened, closed and multiple choice). The target group were participants of these actions. I have published the question form on web pages. Total, of 60 respondents have answered for the questions. For evaluation I have used column graphs. Further I spoke to two policemen and two performers. I had two hypotheses: 1. I supposed, that not all participants of freeparties used drug on these parties. 2. I supposed if participants used drugs on the freeparties, they do not take them in their civil life. Neither had been confirmed.

5.1 Seznam použité literatury: Odborná literatura: Le Bon G. - Psychologie davu (KRA, Praha 1994) Kozáková B. – Absolventská práce – House party (2000) Presl J. – Drogová závislost (Maxdorf, Praha 1994) Saunders N. - Extáze a technoscéna (Jota, Praha 1996) Zdroje: Internetové stránky: http://www.freetekno.cz http://mw.freetekno.cz http://www.rave.cz http://www.techno.cz http://www.nyx.cz

5.2 Přílohy

Příloha číslo 5.2.1

Dotazník aneb Váš pohled na FREEPARTY Jsem studentka Vyšší odborné školy sociálně právní a svou absolventskou práci jsem se rozhodla napsat na téma FREEPARTY. Proto bych Vás chtěla požádat, abyste vyplnili můj dotazník, a tím mi velice pomohli. Předem Vám děkuji za vyplnění tohoto dotazníku. Sama jsem aktivní účastnicí těchto party a mrzí mě pohled ostatní společnosti na tento druh zábavy. Proto chci nastínit tuto problematiku širší veřejnosti. Výsledky dotazníku jsou anonymní a budou použity jen pro tuto absolventskou práci. Vyplňujte, prosím, tento dotazník bez diakritiky. (Pozn.: V tomto dotazníku se zabývám drogami ilegálními. Alkohol a cigarety mezi ně nepatří.) Věk: Pohlaví: 1.

Chodíte na: a) freeparty

b) open air party

c) na obojí

2. Jaký vidíte rozdíl mezi freeparty a open air party? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 3. Proč tam chodíte? ……………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………

4. Myslíte si, že na freeparty se berou drogy ve větším měřítku než na jiných zábavách (diskotéky,...)? a) ano

b) ne

5. Požil(a) jste někdy sám nějakou drogu na freeparty nebo open air party? a) ano

b) ne

6. Pokud ano, jakou? THC

LSD

Extáze

Pervitin

Heroin

Ketamin

Koks

Jinou ………..

7. Považujete marihuanu za drogu? a) ano

b) ne

8. Drogy užíváte jen na party (ne v "civilním životě")? a) ano

b) ne

9. Jaké drogy se podle vašeho názoru užívají na party nejčastěji? ……………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………

10. Co si myslíte o trestním postihu pořádání freeparty? ……………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………

11. Pokud souhlasíte s trestním postihem, tak s jakým? a) finanční postih b) materiální postih (zabrání aparatur, ...) c) vězení 12. Měli by být postihováni:

a) všichni účastníci freeparty b) jen organizátoři c) systémy d) nikdo 13. Zde popřípadě napište svůj pohled na problematiku freeparty: ……………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………

Případné připomínky či otázky zasílejte, prosím, na tuto adresu .

Příloha číslo 5.2.2 Techno scéna Nicholas Saunders Evidentním pokrokem bylo spojení house parties s mobilním ozvučovacím systémem po vzoru kočovných hudebních festivalů, které se v Británii konaly již od šedesátých let. Léto 1992 se stalo jednou velkou společnou svatební cestou raverů s travelery (novodobí nomádi, kteří cestují skupinově v dodávkových autech s přívěsy s celými rodinami a zvukovou aparaturou a pořádají na různých místech open air parties - pozn. překl.), a putování těchto festivalových raverů vyvrcholilo koncem května na akci v Castlemortonu, kde byl počet zúčastněných podle odhadů 25 000 až 40 000. Pro mnohé z nich, to však byla poslední party. Média popisovala událost jako bezmezné plenění a pobouření veřejnosti, které dalo podnět ke schválení Criminal Justice Act v roce 1994. Zpřísnění zákona, namířené proti ilegálním parties, mělo tři hlavní důsledky. Prvním byl fakt, že nová legislativa lidi úspěšně zahnala zpět na povolené akce a do nočních klubů. Zákon měl podle vlády lidi chránit tím, že jim dovoloval tancovat pouze v prostorách, které vyhovují bezpečnostním předpisům, ačkoli ve skutečnosti to byly právě povolené prostory, kde umíralo nejvíce lidí. "U nás v Bedfordshire zemřel člověk," říká Glenn Jenkins z organizačního týmu Exodus. "Nezemřel na žádné z našich 72 neškodných tanečních parties, ale v klubu. Je to jeden z těch klubů, které jsou pro pět set lidí, ale přitom se jich tam nacpe tisíc. Ten kluk tam zkolaboval. Nemohl se dostat ven - jaké by to byly obchody, nechat lidi odcházet. Kamarádi ho měli odvézt autem do nemocnice, ale na cestě zabloudili. Zemřel, ale ne na Extázi. Měl dvě "psaníčka" speedu. Říkají, že E zabíjí lidi na rave parties - při "tanci smrti". Já říkám, že kdyby Extáze zabíjela, byly by už mrtvé milióny lidí. To, co lidi zabíjí, je horko a podmínky prostředí - nemůžete z toho vinit Extázi. Víme, jaké nebezpečí je se scénou spojeno. Potím se, i když se nehýbu. Nemusíte být odborníci, abyste poznali, že je to nebezpečné." Druhým důsledkem zpřísnění zákona byla emigrace zvukařů do zahraničí. Po Castlemortonu bylo deset spolumajitelů ozvučovacího systému Spiral Tribe souzeno za

výtržnosti. Soud, jenž se konal v roce 1994, stál 4 milióny liber, a ačkoli byli obžalovaní nakonec osvobozeni pro nedostatek důkazů, místní radní připustil, že jelikož byla na případ upřena pozornost médií, měli dostat vysoké tresty jako odstrašující příklad. Spiral Tribe a jiní provozovatelé ozvučovacích aparatur nalezli daleko větší pochopení u úřadů v zahraničí, takže parties jsou ted' volně pořádány v mnoha zemích celého světa - od Indie po San Francisco. Třetí důsledek se začal projevovat ihned po přijetí zákona: Lidé byli tak pobouřeni tímto drakonickým zásahem, který znemožňoval konání parties, že je to naopak vedlo k odhodlání pořádat ještě větší a lepší akce. Došlo též ke zpolitizování scény díky Advance Party a United Systems, které vznášely protesty proti danému zákonu a spojovaly se s jinými postiženými skupinami lidí. Gail, který společně se skupinou DIY Justice? (Spravedlnost?) organizuje v Brightonu ilegální parties, popisuje, jaký na ně měl zákon vliv: Protože díky Criminal Justice Act jsme rozhodnuti pořádat mnohem kvalitnější parties, musíme dbát na jejich lepší organizaci. Je lež, že pouze povolené prostory jsou bezpečné. Nejsme to my, kdo zavírá přívod vody - u nás je voda vždy přístupná bezplatně či levně. Pořádáme parties v prostorném místě, dobře osvětleném a větraném a lidé se mají vždy kde zchladit. Mohou volně přicházet i odcházet, pokud si chtějí někde sednout a nadýchat se čerstvého vzduchu. Parties možná mohou někomu připadat jako dezorganizované, ale máme vlastní lidi, kteří dohlížejí na pořádek, zdravotní sestry a požárníky Vždy jsou přítomni lidé, kteří si vědí rady, pokud je potřeba. Myslím, že parties bude pořád víc, ale nejsem si jist, jestli je dobré dělat je tak obrovské, protože potom nemáte nad jejich průběhem takovou kontrolu. Pravděpodobně využijeme i E, protože pod jejím vlivem jsou k sobě lidé ohleduplnější.

Scéna DIY Scéna DIY (Do It Yourself - Udělej si sám) nyní prožívá renesanci. Proč, to mi vysvětlil Cosmo ze skupiny Justice?: V osmdesátých letech začali být lidi zhnuseni tím, jak žijeme, nebo se prostě jenom nudili, a tak zvedli zadky a začali s tím něco dělat. Vznikaly nezávislé festivaly, "squaty" (neobydlené domy, nezákonně obsazené skupinou většinou mladých lidí pozn. překladatele), hnutí travelerů a později acid house parties. Všechny tyhle aktivity

jsou výsledkem snahy lidí, kteří se rozhodli, že právě ted' přišel čas vzít svůj osud do vlastních rukou. Stále víc lidí je otráveno svou bezmocností vůči politikům a tím, že je tito lidé, kteří jsou nahoře, neposlouchají, a jejich frustrace přechází ve snahu jednat. Tohle bylo aktuální především v době, kdy se Criminal Justice Act pokoušel kriminalizovat projevy životního stylu, o kterých jsem mluvil. Scéna DIY vznikla, když se lidé dali dohromady a uvědomili si, že jediná cesta kupředu je spoléhat se sami na sebe, a ne na někoho jiného, at' už se to týká přímých akcí proti stavbě silnice v místě vašeho bydliště, nebo kampaní za stejná práva pro fyzicky či mentálně postižené lidi. Hlavní úlohu v ní hraje zdravý rozum a tvůrčí myšlení. Skupina Justice? vznikla z potřeby pravdivě veřejnost informovat o Criminal Justice Act. Jedna z jejich prvních iniciativ byla obsadit neobydlenou soudní budovu a vybudovat v ní prosperující společenské centrum. "Squat" byl otevřen jedné sobotní noci a do pondělí začalo fungovat i informační centrum a místnost určená pro výstavy. Pro zájemce zde začaly probíhat pravidelné kursy tai t'i, jógy a šiatsu, některé prostory byly poskytnuty pro práci výtvarníkům, v některých byly zřízeny jesle, poradna pro "squattery", příležitostné kadeřnictví, či zde byly pořádány koncerty Justice? odtud byla sice nakonec soudně vystěhována, ale přesunula své společenské centrum do jiné opuštěné budovy. Filozofii DIY shrnoval soupis zásad, vyvěšený v soudní budově: 1. Tohle bude ohromné - to si uvědom. Nechej si narůst křídla, abys mohl létat. 2. Naslouchej novým lidem. 3. Sdílej zodpovědnost s druhými. 4. Sobectví znič v samém zárodku - nedopusť žádné boje o moc. 5. Komunikace brání nedorozumění - proto mluv s druhými. 6. Pokud se tu necítíš dobře, předej svou práci jinému a jdi pryč! 7. Nikdy se nesměj těm vypaseným sviním nahoře. Mnoho peněz na opravu staré soudní budovy se vybralo právě prostřednictvím sbírek na parties. Gail mi vysvětlil proč:

Hlavním důvodem sblížení DIY a techno scény je Criminal Justice Act - koná se hodně ilegálních parties, a to je právě to, proti čemu zákon míří. Scéna DIY jsou lidé, kteří jsou současným systémem otrávení a chtějí být samostatní - at' už tím, že se budou sami bavit, sami si vyrábět potraviny nebo energii. Prostě nečekat, až jim to všechno někdo poskytne. Scéna DIY je založená na tom, že lidé dělají vše bezplatně. Fungujeme podle zcela jiných pravidel - většina nemá za svou práci nic, kromě dobrého pocitu, že dělají něco pro druhé. Nemusíte poslouchat jenom rave - jsou mezi námi třeba i básníci a podobně. Setkávají se tu lidé s různými životními osudy, a to je právě to, o co tu jde. Podobnou organizací je i Desert Storm v Glasgowě. Po celém Skotsku pořádali parties na protest proti výstavbě pokračování silnice M77 přes Pollockský park a Nový rok strávili ve válkou zničené Bosně, kterou přijeli pobavit tím, co jim bylo nejbližší. Desert Storm získala dostatečné množství peněz, aby z nich mohla zaplatit celou cestu a nové nákladní auto - jejich staré auto mělo vojenský maskující nátěr a oni měli strach z možných problémů, jež by mohl způsobit. Desert Storm a Full On Dance Squad z Nottinghamu byly společně s konvojem aut s materiální pomocí na cestě celých třináct dní a po příjezdu ve Splitu zřídili provizorní noční klub, v němž uspořádali vánoční party pro utečence, vojáky OSN a pracovníky NGO. Hlasitost jejich novoroční party v Tuzle bosenské policii nevadila. Byli nadšeni tím, jak je přijalo obyvatelstvo, od malých dětí po stařenky, které si přišly v županech zatancovat, ačkoli pohybovat se venku s sebou neslo někdy poměrně velké nebezpečí.

Příloha číslo 5.2.3 Petice proti dodatku MARIANI Pane prezidente republiky,

Pane premiére, Dámy a pánové ministři Dámy a pánové poslanci parlamentu, Dámy a pánové poslanci senátu, Senát, na základě návrhu Národního Shromáždění (Parlamentu) ze dne 26. 4. 2001, na základě podnětu pana Marianiho a pana ministra vnitra, bude projednávat návrh zákona, který má za cíl legalizaci zabavování materiálu potřebného k ozvučení akcí techno (“fete techno”), jak na veřejné, tak na soukromé půdě. Tím, že tímto zákonem chcete potlačit svobodné techno party a zóny dočasné autonomie, které je provází, zaútočíte na jednu z kategorií francouzské mládeže, tu, která je nejzajímavější a nejtvořivější, a proto protestujeme proti tomuto popření jednoho z nejzákladnějších lidských práv, a to právo svobodného shromažďování. Tímto zákonem se útočí na specifický životní styl, na styl umění a kultury. Ve skutečnosti tito lidé svobodně vybrali prožívat své umění a šířit jej na místech svobodných akcí, které jsou založeny na šlechetných principech bezplatnosti a svobody. Pokud jim zabavíte jejich vybavení, zprovodíte ze světa jejich volbu životního stylu a zakážete jim realizaci jejich umění, což je vážný útok na osobní svobodu a zároveň arbitrární cenzura. Navíc je to opatření částečné, protože ačkoliv techno akcí se zúčastňují tisíce lidí, tento zákon útočí na ty, kteří jsou nejvíce zranitelní, tedy ti, kteří dali k dispozici svůj život a osobnost kolektivu. Je to tedy jejich svoboda, která bude ukradena společně s jejich vybavením. Navíc, aplikace tohoto zákona na soukromé půdě bez rozdílu otevře dveře všem možným formám postihů: nechává totiž Prefektům (šéfům lokální policie) a silám veřejného pořádku právo naprosto arbitrárně zasahovat do jakýchkoliv soukromých oslav, jako je svatba nebo narozeniny. Na závěr, zásadně odmítáme tento zákon, který jde zcela proti základním hodnotám Francouzské republiky: svobodě, rovnosti a bratrství, a v případě odsouhlasení zákona si vyhrazujeme právo se obrátit na Evropský Soudní Dvůr pro Lidská Práva. Ps: Nepřipadá Vám to už jako totální pokrytectví, nebo spíš jako ta pohádka o císařovi co nemá šaty? …a všichni mlčí …a drží krok…

Příloha číslo 5.2.4 Mladá fronta DNES 10.08.1999 Správce letiště se musí postarat o úklid po nepovolené párty

R a l s k o - H r a d č a n y - Přestože byla státní rozpočtová organizace Privum rezolutně proti gigantické hudební akci na letišti u Mimoně, která skončila minulý týden, nebylo jí to nic platné a bude se jako správce muset postarat o jeho úklid. "O neorganizované akci předem věděli policejní ředitelé v Mladé Boleslavi a České Lípě a rovněž armáda," prohlásil zástupce ředitele společnosti Privum Jiří Hostek. Podle něj hradčanské letiště stále mají vzhledem k usnesení vlády střežit vojáci. "Na armádě bylo, aby tam nevpustila účastníky tak živelné akce. Vůbec se to nestalo!" Svou odpovědnost vojáci jednoznačně odmítají. "Za letiště armáda nezodpovídá, nemá s ním už nic společného," sdělil Miroslav Šindelář z tiskové služby ministerstva obrany. Jak uvedl, české ozbrojené síly prostor předaly již před třemi roky organizaci Privum. "Hlídáme tam jen dvě nebo tři budovy," řekl Šindelář. "O tom, jak podobným nájezdům zabránit, nerozhodneme sami, ale ve spolupráci s obcemi, okresem a armádou," řekl policejní mluvčí na Českolipsku Josef Černý. "Do budoucna řešení a scénář najdeme." Pro pár tisíc příznivců techna téměř anonymní svolavatelé akce nezajistili vůbec nic. Nebyly odpovídající počty záchodů a umýváren, pořadatelská a zdravotní služba, úklid ani odvoz odpadků. "Jednoho pražského žadatele o povolení akce známe, a tak vůči němu zahájíme správní řízení," řekl starosta Ralska Jindřich Šolc. "Nájezd davů jsme zakázali my, ochránci přírody, správce letiště i okolních hangárů. Organizátorům se akce naprosto vymkla z rukou." Přes několik naplněných igelitových pytlů a hromad s odpadky u betonové přistávací dráhy se ještě včera o uklizení děsivého nepořádku samotnými účastníky techno párty nedalo mluvit. "Trochu uklízeli," řekl Šolc. "I tak se obávám, co všechno tady po jejich divokém táboření zůstane." "Byl jsem na lepších podobných akcích například v Turecku a Arménii, kam obří zvukové aparatury přivezli až z Indie a Číny," tvrdil nezaměstnaný mladík Jan Grigor z Prahy, který se párty zúčastnil. "Místní úřady tam akci podporovaly, policie nás nechala naprosto být."

Blesk 31.07.2001 Les hořel za zvuků techna

RALSKO - Po celý včerejšek vyhodnocovali policisté nepovolenou víkendovou technoparty u Strážova v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Přírodní taneční parket ozařovaly v noci divoké ohníčky, ale hasiči nakonec vyjeli jen k hořícímu lesu ve vzdálených Domašicích. "Hořel asi hektar porostu a další rozšíření po zásahu už nehrozilo," řekl jeden z hasičů. Dodal, že naštěstí nevypukl požár z ohňů na technoparty, když byla část jejich jednotek vázaná hašením domašického lesa. Policie včera zadržela čtyři cizince podezřelé ze spáchání přestupku proti zákonu o ochraně přírody. Ještě dopoledne zůstalo u Strážova několik stovek lidí, ale policisté je přemluvili k odchodu. Poslední stovka uklízela nepořádek do objednaných kontejnerů. "Měli to dobře zajištěné, ale přesto neznáme organizátora," odtušil ředitel mimoňské divize Vojenských lesů Petr Doubrava. Dodal, že účastníci zváleli louku o čtyřiceti hektarech jako parní válec a koupáním narušili klid přírodní rezervace Břehyně Pecopala. Tam jsou tradiční hnízdiště vzácných vodních ptáků včetně orla mořského. Jiné škody zatím nezjistili. Lidové noviny 30.07.2001 Kdo nezkusil, nechápe "Víš co, odlož kameru, zajdi tam, zkus to," zareagoval na tázavý pohled reportéra jeden z účastníků divoké techno party, rozprostřené nedaleko Ralska. Chtěl tím říct: Dokud nezkusíte, co nás na tomto způsobu spalování životní energie baví, nepochopíte, proč to děláme. Je to stejné jako s kouřením marihuany: dokud to nezkusíte, nevíte, o čem je řeč. Jenomže kouření trávy je přece jen něco jiného. Kuřák marihuany se při slastném nasávání uzavírá do světa svých fantazií a obvykle nijak neomezuje svobodu druhých. V případě divoké techno party, svolané tajně přes internet, je tomu jinak. Tam je svoboda ostatních dotčena prakticky vždy. Kdo by se pak starostům postižených obcí divil, že se snaží přimět zapálené tanečníky k odjezdu, volají je k odpovědnosti a nakonec v zoufalství sahají po pomocné ruce policie. Možná by to ale šlo i jinak. Třeba dodatečnou legalizací celé akce. Pro milovníka divokých free party není nic horšího než se dostat pod střechu organizace. Pro danou chvíli by to bylo nejlepší řešení. I když divoké techno jízdy ani potom samozřejmě nezmizí. Proč? To pochopí jen ten, kdo to někdy zkusil.

Mladá fronta DNES 03.08.2001 Obavy byly asi zbytečné Ralsko - Obavy ochránců přírody z následků nepovolené technoparty v Ralsku na Českolipsku se zatím nepotvrdily. Technoparty, kam se sjelo asi dvanáct tisíc lidí, proběhla od páteční noci do pondělního rána na samé hranici chráněné přírodní rezervace Břehyňsko-Pecopala a ekologové se báli především ohrožení vzácných druhů rostlin a ptáků. "V pondělí jsme provedli obhlídku v terénu a na první pohled to vypadá, že škody nejsou dramatické," konstatoval vedoucí agentury ochrany přírody a krajiny z Ústí nad Labem Tomáš Stuchlík. Většina účastníků technoparty tábořila a tančila na ploše ležící vně rezervace. "Hraniční pásmo rezervace používali sice tanečníci namísto záchodů ale s tím si příroda poradí," doplnil Stuchlík. "Nejhorší dopad mohla mít party na rostliny na březích Břehyňského rybníka, kam se chodili účastníci koupat. Velké škody jsme ale zatím nezaznamenali. Jen nedokážeme odhadnout, jak působil velký hluk na zde hnízdící vzácné ptáky - na orly mořské a jeřáby. SUPER 31.07.2001 Čtyři cizinci chyceni v Ralsku ZPRÁVY /RALSKO/ Čtyři cizince podezřelé ze spáchání přestupku proti zákonu o ochraně přírody zadržela včera policie v místě nepovolené víkendové technoparty v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Uvedla to okresní policejní mluvčí Ivana Baláková. "Kolem 11.00 party oficiálně skončila, zůstalo tam jen pár uklízejících lidí," dodala. Cizinci musejí podat na cizinecké policii vysvětlení. Podle Balákové je možné, že s nimi bude zahájeno správní řízení, které by mohlo vést k jejich vyhoštění z České republiky. Zástupce Vojenských lesů a statků uvedl, že účastníci party porušovali zákon rozděláváním ohňů, tábořením v chráněných oblastech a nepovolenými vjezdy do lesa.

Příloha číslo 5.2.5 Slovníček: Dekriminalizační přístupy

přístupy proti kriminalitě

Empatie

schopnost vcítění se

Esoterický

nezvyklý, tajemný, tajuplný

Euforie

pocit blaženosti

Freetekno

styl hudby, který vznikl z techna. Je však v rychlejším a razantnějším tempu

House party

Určitý druh zábavy, kde se hraje především hudební styl house, popřípadě, jungle, drum‘n‘bass,…

Industriální

průmyslový

Infrazvukový

zvuk na velmi nízké frekvenci

Live projekt

živé vystoupení

Minimalistická hudba

hudba, převážně ve stylu techna, kde jsou zvýrazněny zejména temné zvuky

Psychedelická hudba

Odnož hudebního stylu techna, která je podkreslená

psychedelickými

zvuky.

Například bubláni vody, různé tříštivé zvuky atd. Ravers

účastníci technoparty

Samply

zvuky převedené do digitální formy

Sound systém

skupina lidí vlastnící zvukovou aparaturu

Squatující komunita

skupina lidí obydlující opuštěné domy

Technař

příznivec techna

Technival

festival techno hudby

Technoparty

druh zábavy, kde převažuje hudební styl techno

Toxikoman

člověk užívající drogy

Underground

původní význam tohoto slova znamená podzemí, od čehož se odvíjí životní styl určité skupiny lidí

Zdubbovat

nepravidelný rytmus techno hudby

Establisment

společnost tvořící systém

Příloha číslo 5.2.6