Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o. Senioři a internet. Obor: Sociální práce

Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o.

Senioři a internet Obor: Sociální práce

Vypracoval: Miroslav Straka

Vedoucí práce: Mgr. Jitka Havlíčková

Čelákovice 2010

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitoval. Jsem si vědom, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/200 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

Čelákovice, 14. května 2010

Podpis……………………...

2

Poděkování Chtěl bych tímto poděkovat Mgr. Jitce Havlíčkové za odborné vedení absolventské práce. Můj dík patří rodině za trpělivost a povzbuzování po celou dobu studia. Rád bych také poděkoval panu Jiřímu Čunátovi za finanční podporu během celého studia. Moc rád bych poděkoval pracovníkům ve Staré Boleslavi v Domě s pečovatelskou službou a pracovníkům v Poděbradech v Domově pro seniory v Luxoru za jejich ochotu vycházet vstříc mým požadavkům.

3

Úvod ................................................................................................................................. 5 1 Cíle práce ...................................................................................................................... 6 1.1 Hlavní cíl................................................................................................................. 6 1.2 Dílčí cíle.................................................................................................................. 6 2 Teoretická část ............................................................................................................. 7 2.1 Stárnutí a stáří ......................................................................................................... 7 2.2 Nejčastější nemoci ve stáří ................................................................................... 10 2.2.1. Demence ................................................................................................. 12 2.2.2. Demence Alzheimerova typu (DAT)...................................................... 14 2.2.3. Parkinsonova choroba............................................................................. 15 2.2.4. Cukrovka - diabetes mellitus .................................................................. 15 2.2.5. Inkontinence............................................................................................ 16 2.2.6. Osteoporóza ............................................................................................ 17 2.2.7. Revmatismus........................................................................................... 18 2.2.8. Syndrom karpálního tunelu..................................................................... 19 2.3 Stáří a volný čas .................................................................................................... 19 2.4 PC a internet.......................................................................................................... 23 2.4.1. Historie PC.............................................................................................. 23 2.4.2. Historie internetu .................................................................................... 24 3 Praktická část............................................................................................................. 27 3.1 Dům s pečovatelskou službou Brandýs nad Labem – Stará Boleslav .................. 27 3.2 Domov pro seniory Luxor Poděbrady .................................................................. 28 3.3 Kazuistika ............................................................................................................. 29 3.3.1 Paní G. .......................................................................................................... 29 3.3.2 Paní V. .......................................................................................................... 30 3.4 Dotazník................................................................................................................ 31 3.5 Složení vzorku ...................................................................................................... 31 3.6 Výukový program pro seniory.............................................................................. 37 3.6.1 Základní seznámení s PC............................................................................... 38 3.6.2 Internet .......................................................................................................... 41 4 Diskuze........................................................................................................................ 43 Závěr .............................................................................................................................. 44 Bibliografie .................................................................................................................... 46 Přílohy............................................................................................................................ 48

4

Úvod

Při hledání tématu pro svou práci jsem se zamyslel nad tím, co dělám v rámci své praxe. Pracuji se seniory. A přemýšlel jsem i nad tím, jak vlastně senioři tráví čas. A jestli by nebylo možné propojit nějak můj vlastní koníček, internet, s touto problematikou. A protože nejsnazším způsobem, jak získat odpovědi na své otázky, je zeptat se někoho blízkého, popovídal jsem si s babičkou. Mám svou babičku rád a mám rád internet. A když jsem přemýšlel o tom, jak by babička mohla vyplnit svůj volný čas a povídal si s ní, napadlo mě ukázat jí, jak se pracuje s počítačem a co všechno se dá vidět na internetu. Babička byla nadšená a mě napadla myšlenka, že by nebylo marné pokusit se přiblížit svět počítačů nejen jí, ale i ostatním seniorům.

Všude po celém světě se vytvářejí různé komunity, školy, kurzy pro seniory, kde se učí na počítačích. Zajímalo by mě, jak bych mohl pomoci naučit základy používání internetu v Domově s pečovatelskou službou ve Staré Boleslavi a jakých výsledků bych se dopracoval. Na internetu lze najít třeba nové přátele, se kterými by se mohli vypovídat, zjistit různé informace, zajímavosti, recepty, křížovky. Lidé s omezenou pohyblivostí se mohou prostřednictvím internetu pohodlně projít celou republikou. Tento pro seniory nový zdroj informací a možnost komunikace ve svém důsledku povede ke zlepšení psychické pohody seniorů, kteří se často cítí osamělí a s množstvím volného času se tento pocit a celková pohoda zhoršuje.

5

1 Cíle práce 1.1 Hlavní cíl •

Přispět k popularizaci internetu mezi seniory

1.2 Dílčí cíle •

V teoretických kapitolách zpracovat problematiku stárnutí a stáří

•

Prostřednictvím literatury se seznámit s problematikou stárnutí

•

Pomocí dotazníků zjistit znalost a zájem seniorů o internet

•

Poskytnout návod seniorům, jak pracovat s PC a internetem

•

Výsledky zpracovat a aplikovat v sociálním sdružením pečujícím o seniory

6

2 Teoretická část

2.1 Stárnutí a stáří „Hlavním vývojovým úkolem stáří je dosáhnout integrity v pojetí vlastního života. „ [Erikson, 1963]

Domnívám se, že postoj současné společnosti ke stáří a starým lidem je často negativní. Stáří je chápáno jako období, kdy může člověk pouze chátrat, v nejlepším případě si zachovává část toho, co získal dříve. Jeho zkušenosti i kompetence ztrácejí svůj význam, pro společnost není takový člověk ničím přínosný. Hodnotový systém této společnosti, který zdůrazňuje zachování všech, především biologicky podmíněných kompetencí mládí (mladistvého vzhledu, výkonu atd.), staré lidi silně znevýhodňuje. Z tohoto hodnotového systému vychází ageismus – postoj, který vyjadřuje obecně sdílené přesvědčení o nízké hodnotě a nekompetentnosti stáří a projevuje se podceňováním, odmítáním, eventuelně až odporem ke starým lidem. Z hlediska ageismu je stáří obdobím ztrát, celkového úpadku a zhoršené kvality života. Ne nadarmo se i v médiích běžně používá pojem „podzim života“, který v sobě obsahuje odkaz na postupný útlum našich aktivit a schopností. Je to pojem, který říká, že nic lepšího už nás nečeká. Z hlediska psychologických teorií má období stáří v rámci kontinuity lidského života svůj specifický význam. Projevuje se přijetím svého života jako celku a pochopením jeho smyslu. Nezbytné podmínky pro dosažení integrity lze shrnout v několika bodech. [Říčan, 1989, Berger a Thompson, 1998]

•

Pravdivost k sobě samému- ve stáří už nemá smysl nic předstírat, uplynulý život je třeba vidět takový,jaký byl.

•

Smíření – vlastní život je třeba přijmout, jiné řešení by nemělo smysl.

•

Stabilizace a generalizace postoje k životu – prožitá zkušenost mění vztah k životu zcela obecně, umožňuje nadhled.

7

•

Kontinuita - v rámci integrity je možné uvažovat o vlastním životě jako součástí většího celku, to je celé společnosti.

Postoj k vlastnímu stárnutí a ke stáří je individuální. Lze rozlišit pět hlavních modelů: •

Člověk, který své stáří reálně akceptuje, je optimistický a aktivní.

•

Člověk, který je sice realisticky a přijatelně optimistický, ale je pasivní, nevadí mu závislost na jiných.

•

Člověk, který odmítá akceptovat skutečnost, že stárne, nechce se s ní smířit. Takoví lidé odmítají pomoc a demonstrují svou soběstačnost. Nechtějí ani vypadat jako starci.

•

Člověk, který je realistický a zároveň pesimistický, považuje stáří za katastrofu. Tito lidé bývají aktivní, ale občas volí nepřiměřené způsoby reagování. Někdy bývají agresivní, občas se projeví i autoagrese.

•

Člověk rezignující a mající pesimistický postoj k vlastnímu stáří je spíše krajní alternativou. Tito lidé bývají depresivní a pasivní. Tento postoj bývá častější v době pozdního stáří, někdy vzniká i jako důsledek výraznějšího zhoršení somatického stavu.

Stáří není samo o sobě chorobným stavem, avšak v průběhu stárnutí dochází k sumaci nepříznivých vlivů, a proto přibývá nemocných lidí. Základním znakem nemocnosti ve stáří je polymorbidita. Starý člověk trpí současně větším počtem různých, zpravidla chronických onemocnění. Staré lidi netrápí jen somatické choroby, ale i duševní potíže, které nebývají vždycky správně diagnostikovány. Zdraví má ve stáří jiné dimenze. Za zdravého lze považovat člověka, který netrpí žádnou zjevnou chorobou, necítí se nemocný a je soběstačný. Ve stáří má velký význam subjektivní postoj k vlastním potížím, které jsou v tomto věku běžné. Stáří je spojeno s nutností přizpůsobit se svým možnostem a akceptovat omezení. Stáří mění viditelným způsobem i zevnějšek člověka a tímto způsobem ovlivňuje jeho sociální status. Lidé jej v důsledku této změny začínají vnímat jako starce a podle toho se k němu chovají. Rychlost a míra proměny zevnějšku není u všech lidí stejná. Zevnějšek starého člověka může signalizovat, jaký je jeho celkový, somatický i psychický stav. Mnozí staří lidé o sebe velice pečlivě dbají a toto úsilí podporuje jejich sebeúctu. V období stáří se mění i mnohé psychické funkce.

8

Některé z těchto změn jsou podmíněny biologicky, jiné jsou důsledkem různých psychosociálních vlivů.

Biologicky podmíněné změny mohou mít různý charakter: •

Změny, které jsou pouhým projevem stárnutí a lze je z tohoto hlediska považovat za normální. (např. celková pomalost, obtíže v zapamatování a vybavování, snížení frustrační tolerance atd.)

•

Změny, které vyvolal nějaký chorobný proces, a nelze je proto hodnotit jako pouhý důsledek stárnutí.

Psychosociálně podmíněné změny: •

Změny psychických funkcí v době stáří mohou být ovlivněny tzv. kohortovou zkušeností. Lidé stejné generace získali obdobnou sociální zkušenost, působily na ně podobné sociokulturní vlivy.

•

Psychické změny v době stáří může ovlivňovat určitý, individuálně specifický životní styl a různé návyky.

•

Ke změnám mohou připívat očekávání postoje společnosti, které manipulují staré lidi k přijetí určitého modelu chování,k pasivitě,jejímž důsledkem je stagnace a úpadek kompetencí, které přestaly být využívány.

Psychické změny ve stáří závisí jak na biologických, tak na sociokulturních vlivech. [Říčan,1989, Berger a Thompson, 1998]

9

2.2 Nejčastější nemoci ve stáří „Oči slzí. Ruce seschly. Tvář zežloutla. Vous zbělel. Z nohou se ztrácí síla. Břicho je svislé. Hlas přiškrcený Dech sípavý. Rozum se ztrácí. To vás od hlavy do paty začíná tížit stáří“ William Shakespeare

Stáří a nemoci jsou pokládány za synonyma. Je to zvláštní, protože nemoci postihují lidi všech věkových kategorií. Bylo by nesprávné tvrdit, že stáří nepřináší různé nemoci. Vždyť lidé se obávají staří také proto, že hrozí příchod vážných nemocí. Poměrně dlouhou dobu svůj opodstatněný strach ventilují. Bránit se, mírnit strach je přirozené. Nemoc je vždycky zlá a strach z ní je přirozený. Strach před nemocí je dokonce někdy horší než nemoc sama. Naše doba odmítá, jako žádná jiná před ní, důrazně bolest, nemoc a žal. Nemoc je pojímána jako něco neznámého, co k lidskému životu nepatří, a proto má člověk „právo“ aby se mu nemoci vyhýbaly. Společenské regule delegují zdraví jednotlivce jako právo, a proto si lidé zdravý život vlastně nárokují. Existují přece instituce, které jsou garantem práv a jdou povinny je realizovat. [Haškovcová, 1990]

Již v historii bylo stáří často považováno za nemoc, za postižení, které nutně ovlivní schopnosti a život jedince. Samozřejmě byly i výjimky, ale v dobách, kdy průměrný věk, kterého se lidé dožívali, nepřekračoval 40 let a lékařská péče byla na minimální úrovni, se nemoci přicházející s věkem projevovaly výrazněji, a tedy zkreslovaly pohled populace. Se stářím přicházela nemohoucnost a chudí lidé bez možnosti výdělku v tomto stádiu často umírali. V podvědomí lidí se tedy vyvíjel strach ze stáří, strach z ohrožení existenčního a s nemohoucností, která s ním přicházela. Shody tělesného, duševního a sociálního blaha se v pokročilém věku dočkalo nemnoho jedinců a přesně to je nyní považováno za definici zdraví. Stáří již nevnímáme jako strašáka, který změní náš život k nepoznání a kterého se většina z nás nedožije. Průměrná délka života se prodloužila – v České republice se muži dožívají v průměru 74 let, ženy dokonce o 6 let více. To je mnoho let na střetnutí se s realitou stáří a s jejími průvodními jevy. Neznamená to, že stáří by mělo své specifické nemoci, které nemohou postihnout mladého člověka. Jen se výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že nemoc může propuknout a průběh nemocí je obvykle mnohem 10

závažnější u staršího člověka než u mladého člověka v produktivním věku. Starší člověk také k nemocem přistupuje jinak, jeho přístup je často pasivnější a odevzdanější. Nemají již tolik energie, která pohání a pomáhá uzdravovat mladé lidi. Jen vůle nechybí – ale právě ta bývá často starším lidem odepřena právě některou nemocí postihující duševní stav. Starší člověk má také mnohem více zkušeností s nemocemi. A to samo o sobě může působit negativně – již nemá žádné iluze a nedokáže si slepě namlouvat, že nemoc za pár dní přechodí. A pokud ano, jedná se obvykle o ztrátu schopnosti soudně vyhodnocovat situaci. Stáří nepřináší automaticky nemoci, ty se do stáří pomalu přenášejí z produktivního života, kdy ještě nebyly patrné jejich projevy a samozřejmě, nemoci mají různé projevy. Nemoc je především omezením. A ve stáří hlavně omezením mobility. Myslím tím oblasti, ve kterých se člověk pohybuje – zatímco mladý člověk považuje široké okolí, třeba i celé město za snadno dosažitelné, se stářím se okruh dostupných míst více a více zužuje. Jsou nemoci, jejichž projevy nemusí člověka příliš viditelně omezit. Ale jsou naopak nemoci, které svého člověka ovládnou a řídí každý projev jeho života a často nakonec život i berou. Pokud bychom zdraví přirovnali k harmonii duševního a tělesného stavu, myslíme tím i to, že existuje prostor pro situace, kdy je člověk vystaven nějakému ohrožení. Pobyt na chladném vzduchu, studená koupel – situace, které mohou narušit zdravotní stav člověka, ale jeho tělo si ze svých rezerv dokáže se situací poradit, aniž by došlo k projevu nemoci. S postupujícím věkem jsou ale rezervy, které má tělo k dispozici stále tenčí. A nejen tělo, rezervy duševní se pomalu ztenčují také. Velkým problémem u nemocí starých lidí bývá často právě absence pochopení pro tohoto faktu. Jsou často ochotni věřit, že pokud překonají tuto jednu nemoc, pokud se lékaři podaří je vyléčit, vrátí se všechno opět do starých kolejí a oni budou schopni žít život tak, jako když byli mladí. A víra v odpovědnost lékaře za jejich zdravotní stav a v jeho povinnost je vyléčit často neponechá prostor v jejich vlastní vůli pro léčbu něco udělat, na léčbě se aktivně podílet. Čím pomaleji se nemoc projevuje a pomalu omezuje schopnosti a možnosti člověka, tím menší vůle pacientovi zbývá ve chvíli, kdy konečně dojde k zahájení léčby a jejich vůle je pro uzdravení potřeba nejvíce. Dalším velkým nepřítelem starých lidí jsou vzpomínky. Vzpomínky na to, co bylo. Často pokřivené a pozměněné časem. Nebo časem pohlcené. A v mysli starých lidí tak často probíhá věčná otázka – prožil jsem smysluplný život? Nepromeškal jsem něco? Pokud takový člověk dojde k závěru, že neprožil hodnotný a smysluplný život, často ztrácí vůli dál bojovat, žít. Nebo začíná mít 11

neodbytnou potřebu za každou cenu něco dohnat a žene se do situací, které nejsou v souladu s jeho fyzickými dispozicemi. A selhání pak má opět fatální důsledky pro psychiku. Pro starého člověka je tedy klíčové žít spokojený se svým předchozím životem, nebo být o plnosti svého života stále ujišťován. Povězme si nyní něco o nejčastějších nemocech stáří – demenci, alzheimrově nemoci, parkinsonově nemoci, cukrovce, inkontinenci a osteoporóze a revmatismu.

2.2.1. Demence Demencí trpí přibližně 12% populace 70letých a u lidí starších 80 let je to 20% populace. [Vágnerová, 2007] Výraz demence označuje celkový úpadek psychických funkcí způsobený atrofií centrálního nervového systému. Mnoho lidí se domnívá, že demence je údělem stáří. Slovo senilita, které znamená stáří se stává synonymem demence. Ale není tomu tak. Demence se může dostavit kdykoliv v průběhu dospělého života, s věkem se zvyšuje pouze pravděpodobnost onemocnění demencí. Některé formy demence se dokonce objevují zpravidla před příchodem stáří. Je třeba rovněž upozornit na to, že na základě údajů o výskytu demence v populaci lze konstatovat, že většina lidí se s ní nikdy nesetká.

Je dobré vědět, že mnoho jedinců vykazuje pouze velice mírné symptomy nemoci. Těm může být útěchou vědomí, že pravděpodobně zemřou z jiných příčin ještě dříve, než se tato choroba zcela projeví. Nejzávažnější skutečností je, že demence představuje velmi neradostnou cestu k smrti. Po prvních fázích onemocnění pacient obvykle milosrdně ztrácí náhled na svůj stav. Nicméně zátěž pro ty, kteří se o pacienta musí starat., může být neúnosná. Až po terminální stádia onemocnění nejsou pacienti obvykle trvale hospitalizováni. Břemeno péče tedy spočívá na partnerovi pacienta nebo jeho dětech. Navíc dementní pacienti někdy nepoznávají ani své partnery, děti či jiné blízké osoby. Odměnou za celoživotní lásku, starost a důvěru je tedy péče o lidskou bytost, která má sice vnější podobu milované osoby, ale v jejím nitru však tato podoba zcela vymizela.

12

Demence tedy zasluhuje nejvyšší pozornost, zvláště také proto, že pro její hlavní formy dosud neexistuje spolehlivá léčba.

STANOVENÍ POSTIŽENÍ

Prvním signálem demence bývá nápadnější zhoršení paměti. Postupně může docházet k velké poruše paměťových funkcí, kdy si člověk nedokáže vybavit ani dostatečně zafixované informace. To znamená, že i ve známém prostředí je zcela dezorientován. Nepoznává své okolí, známé osoby a někdy si nepamatuje, ani kdo je on sám, a tak se deformuje i jeho sebepojetí. Důsledkem dysfunkce krátkodobé paměti ztrácí přehled i o dění, které se ho nějak osobně týká – nepamatuje si kde byl, co dělal, s kým se setkal atd. Jeho identita by se dala nazvat jako vzdálená minulost. Přítomnost a blízká minulost se v důsledku narušené paměti ztrácejí a nemohou sloužit pro sebevymezení. Takto postižený člověk není schopen o sobě uvažovat standardním způsobem a nakonec může svou identitu i zcela ztratit.

Dalším typickým jevem

pokračující demence je bradypsychismus. To je ztráta schopnosti logicky uvažovat. Poté dochází ke zhoršení kontroly emocí a sociálního chování. Takto postížení lidé bývají citově labilní a nepřiměřeně podráždění. V rámci postupující demence dochází k osobnostním změnám nemocný se může stát nápadně sobeckým, neemfatickým a bezohledným. Někdy dochází i ke změně pudů například v oblasti jídla a sexuality. Tak výrazná změna osobnosti je pro nejbližší členy rodiny značně traumatizující. [Vágnerová, 2007]

Celková úroveň postižení pacienta je obvykle posuzována několika jednoduchými testy paměti a dotazníkem zjišťujícím pacientovo chování.

Položky paměťového testu v Dotazníku zjišťujícím psychický stav (Mental Status Questionnaire). •

Kde se právě nacházíte?

•

Co je to za místo?

•

Co je dnes za den?

•

Který je měsíc?

13

•

Který je rok?

•

Kolik je vám let?

•

Kdy máte narozeniny?

•

Ve kterém roce jste se narodili?

•

Kdo je prezidentem spojených států ?

•

Kdo byl prezident před ním?

Skór 0-2: žádné nebo jen mírné postižení Skór 3-8: střední postižení Skór 9-10: těžké postižení

[Haškovcová, 1990]

Demence je průvodním jevem několika různých chorob stáří. Například:

2.2.2. Demence Alzheimerova typu (DAT) Jde o nejčastější typ demencí která má na svědomí zhruba 50 až 70% všech případů demencí. Tato choroba je známá pod několika podobnými názvy – vedle demence Alzheimerova typu se často užívá taktéž názvů Alzheimerova choroba a senilní demence Alzheimerova typu. DAT může být způsobeno několika zásadně odlišnými příčinami. V některých případech onemocnění DAT hraje nepochybně svou roli dědičná složka, jež je zřejmě důsledkem nepříznivých kombinací několika genů – nejedná se tedy o jediný poškozený gen. Přestože v DAT může být dědičná složka, neznamená to, že se jedná o příčinu jedinou. Objeví-li se například onemocnění DAT v rodině, není přenos tohoto onemocnění automatický. DAT se může objevit zhruba od 50. roku věku prakticky kdykoliv, přičemž pravděpodobnost rozvoje choroby prudce stoupá po dosažení věku 75 let. Sledujeme-li společenské chování, může se zdát, že pacient postižený mírnou formou DAT je navenek v pořádku – jeho sociální dovednosti obvykle zůstávají nedotčeny. Jedinou známkou toho, že něco není v pořádku je zvláště strnulý pohled či občasná neurčitá prázdnota v očích. Nejprve si pacient obvykle stěžuje na vážné problémy s pamětí.

14

(Bloudí ve známém okolí). Jak choroba sílí je čím dál obtížnější zapamatování si nových informací. Zhoršuje se taktéž paměť na časově vzácné události.

2.2.3. Parkinsonova choroba Jedná se především o nemoc pohybového ústrojí způsobující třesy, charakteristickou zpomalenou chůzí. U pacientů s Parkinsonovou chorobou však existuje zvýšené riziko nástupu obecných symptomů demence. Důležitá je v této souvislosti skutečnost, že řada pacientů s DAT postupně vykazuje symptomy připomínající Parkinsnovu chorobu. Nejnápadnějším rozdílem mezi Parkinsonovou chorobou a prvním stádiem mírné formy DAT je výrazně lepší stav řečových funkcí, které jsou téměř nedotčeny. Projevy Parkinsonovy choroby jsou: únava, pocit zhubnutí a tíže končetin, občasné křeče, bolesti kloubů a zad, ztuhlost, zpomalení a poruchy chůze, nedostatečná mimika, poruchy rovnováhy a pády. Parkinsonova choroba začíná velmi nenápadně a postupně se zhoršuje, což ale může trvat i několik let. Na Parkinsonovu chorobu neexistuje žádná prevence.

2.2.4. Cukrovka - diabetes mellitus Diabetes mellitus je metabolické onemocnění charakterizované zvýšenou hladinou cukru v krvi. Diabetes rozlišujeme na diabetes I. typu, II. typu a gestační diabetes. Přibližně 0,4 % populace a 0,10 % všech diabetiků trpí cukrovkou I. stupně. Cukrovka se projeví hlavně v období puberty, obecně ale nejčastěji do věku 40 let.

Člověk trpící

cukrovkou I. typu pociťuje žízeň, hlad, častěji močí, ubývá mu váha, je častěji unavený a může mít i bolesti břicha. Takovému člověku je naměřena vysoká hladina glykémie. U toho typu postupně dochází k úplnému zničení buněk slinivky břišní, která má za následek produkci inzulínu. Tento typ cukrovky je nevyléčitelný.

15

Diabetem II. typu trpí většina diabetiků okolo 85%. Projevuje se v průběhu středního a vyššího věku u obézních a méně tělesně aktivních lidí a je spojen s inzulínovou rezistencí. Hladina inzulínu může být snížena, ale také může být v normálu, přesto tělo inzulín nedokáže využívat. Příznaky II. stupně bývají malátnost, špatné hojení ran, ztráta citlivost v rukou a nohou, rozmazané vidění. Léčba tohoto typu závisí na přístupu pacienta. Měl by vést zdraví životní styl čili úprava výživy, vyvarovat se kouření a zařazení pohybových aktivit. U seniorů se nejčastěji objevuje diabetes II. stupně. Je to především způsobeno nedostatkem cvičení, obezitou, problémy s tělesnou váhou a špatnou stravou. Pokud člověk bude toto dodržovat, neměl by být život s cukrovou ve vyšším věku obtížný. S medikamentózní léčbou je možné dosáhnout kontroly nad cukrovkou typu II. Senior tak může vést štastný život bez příznaků či komplikací spojovaných s cukrovkou. Pro radu se také mohou obrátit na dia centra. V Praze jsou to například: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady II. interní klinika – část pro dospělé, pediatrická část Šrobárova 50, Praha 10, 100 42 Telefon: 267 161 111

Centrum Diabetologie IKEM Vídeňská 1958/9, Praha 4, 140 00 Telefon: 261 361 111

Nebo na internetových adresách: http://www.cukrovkar.cz, http://www.dialevel.cz,

[www.cukrovkar.cz, 8]

2.2.5. Inkontinence Inkontinence neboli nedobrovolný únik moči je nepříjemným průvodním znakem seniorského věku. Nejčastěji se projevuje u žen. Ženy trpí inkontinencí 2krát častěji než muži, což je způsobeno těhotenstvím, porodem, menopauzou. Močový měchýř je propojený se

svaly pánevního dna. Jak tyto svaly slábnou měchýř se může posouvat

16

dolů, poté lehce tlačí ze dna pánve na vagínu a to braní svalům, které drží močovou trubici uzavřenou. Typy inkontinence: •

Stresová inkontinence je způsobena činnostmi jako kašel, smích, kýchání nebo cvičením, kdy dochází ke zvýšení vnitrobřišního tlaku, který tlačí na měchýř

•

Urgentní inkontinence je nechtěná ztráta moči bez zjevných příčin při potřebě močit. Pacienti mohou trpět inkontinencí i během spánku, když před spaním vypijou větší množství vody

•

Funkčí inkontinence - lidé s funkčí inkontinenci mohou mít problémy s myšlením, pohybem, komunikací. Například osoba na vozíčku se nemusí dostat na toaletu včas

•

Inkontinence z přeplnění dochází k ní když je pacientův měchýř vždy plný. Slabé svaly měchýře můžou způsobit tento typ inkontinence.

Léčba může být provedena správným cvičením zaměřeným na pánevní svaly. Pokud je ovšem svalstvo už dost ochablé nemá cvičení už význam. Další možnost je medikamentózní lečba. Léky mohou uvolnit svaly, což vede k lepšímu vyprázdnění měchýře během močení. Jiné posilují svaly krku měchýře a močové trubice a tím zabraňují přetečení. [cs.wikipedia.org, 16]

2.2.6. Osteoporóza Tato nemoc souvisí s životním stylem a věkem člověka. Její název vychází ze dvou řeckých slov (osteo – kost, poros – otvor). Je to metabolická kostní choroba u které dochází k řídnutí kostní tkáně, úbytku vápníků a jiných minerálů. To může mít za následek vznik zlomenin a dokonce úbytek několika centimetrů z tělesné výšky, bolestmi zad. Úbytek výšky je tedy s touto chorobou těsně spjat a dá se říci, že čím větší úbytek výšky nastane, tím vyšší riziko vzniku zlomenin nastává. Nejčastěji se lámou krček stehenní kosti, obratle, zápěstí. Příčiny mohou být věk, podvýživa, nedostatek vápníku spojený s nedostatkem pohybu. Kosti postižené osteoporózou můžeme připodobnit k jeskynnímu systému s rozsáhlejšími dutinami a méně stabilními vnitřními opěrnými strukturami. Čím slabší jsou krápníky a větší dutiny, tím větší je riziko zlomeniny. O osteoporóze můžeme mluvit, pokud je hustota kosti více než 2,5x nižší, 17

než hustota v porovnání s 20. rokem věku. Zabránit rozvoji osteoporózy můžeme zejména správnou stravou, kde musíme dbát na správný příjem vápníku alespoň 1 500 mg denně. Vápník lze zajistit i vhodnou stravou, zejména mléčnými výrobky. Fyzická aktivita pomáhá zpevnit kosti a posiluje svalstvo. To pomáhá zlepšit reflexy, a tím snížit riziko pádu. Vhodná je procházka alespoň na 1 – 2 hodiny denně. A pokud možno nekouřit. [cs.wikipedia.org, 9]

2.2.7. Revmatismus Je bolestivé onemocnění, které postihuje především pohybový aparát (klouby, kosti páteř, svaly) I když je napaden pouze jeden kloub jedná se o onemocnění celého organizmu. Příznaky této nemoci jsou bolest, ztuhlost, omezení činnosti napadených kloubů, kostí, svalů. Nejčastější je revmatoidní artritida. Trpí ji asi 1% české populace a 3x více ženy než muži. Vliv má také genetická dispozice. Nejedná se o nemoc kloubů, je to onemocnění imunitního systému, který napadá klouby a trvale je poškozuje. Toto onemocnění člověka omezuje v pohybu a braní mu vykonávat běžné každodenní činnosti čímž mu zabraňuje vést nezávislý život. Pro zdravý a aktivní živote vyšším věku je dále velmi významné •

neuzavírat se do sebe, nestranit se lidí, vyhledávat nové přátelé

•

vracet se k zájmům a koníčkům, na které kdysi nebyl čas

•

učit se novým věcem a hledat v nich zalíbení, zlepšovat nadále své vědomosti

•

pečovat o své zdraví, vzhled, tělesný i duševní vývoj aktivním přístupem k životu

[Miroslav Štilec, 2004] [cs.wikipedia.org, 10] [www.biolampa-biostimul.eu, 11]

18

2.2.8. Syndrom karpálního tunelu Karpální tunel je kostěný kanálek přemostěný vazivem, ve kterém probíhají šlachy dlouhých flexorů prstů. Nejčastější příčinou syndromu karpálního tunelu je chronické přetěžování nebo úraz. V dnešní době je tímto přetěžováním nejčastěji příliš časté používání počítače ve spojení s nevhodnou nebo žádnou podložkou pod ruku nebo také nadměrné psaní textových zpráv na telefonu. Jiné choroby mohou tyto obtíže zhoršovat nebo je přímo vyvolávat – diabetes mellitus, systémová onemocnění Bolesti jsou v místě dlaně a prvních tří prstů. Jsou palčivé, objevují se v noci a vedou k protřepávání ruky. Prvotní znaky bývají často oslabení citlivosti prstů a jejich mravenčení. Mnoho lidí v tuto fázi příznakům nepřikládá význam a nenavštíví lékaře. Při celkových onemocnění je důležité nejdříve léčit tato onemocnění a dodržovat životosprávu. To je vyloučit provokující pohyby, pozice a nevhodnou práci. Na syndrom karpálního tunelu se používají nesteroidní antirevmatika, obstřik kortikoidy nebo v horším případě neurochirurgická revize. [Soňa Nevšímalová, Evžen Růžička, Jiří Tichý, 2002]

2.3 Stáří a volný čas Každý dobře zná životní stereotyp starého člověka sedícího bez hnutí a beze slova v křesle nebo jen tak stojícího na chodbě bez známek jiné činnosti. V domovech pro seniory tito lidé dostávali najíst, měli střechu nad hlavou, ale přesto jim něco chybělo. Chřadnou nedostatkem uspokojování svých intelektuálních a společenských potřeb. Kvalitní program pro seniory je nutný doplněk péče pro seniory, který je i důležitý pro jejich fyzický a duševní stav. Při takových to programech dochází ke vzájemnému sbližování a společenskému životu, který je nezbytný pro psychiku starých lidi, ale i lidí vůbec. Ideální je když tyto programy vedou specialisté, kteří se jim mohou věnovat na plný úvazek. Programy bývají k pobavení obyvatel nebo jako terapeutické akce. Ideální je mít kombinaci obou těchto programů, kde by hrála role pobavit klienty a zároveň mít terapeutický účinek.

Ve stáří je důležité si pro seniory najít nějaký ten koníček, který jim bude dělat radost a vyplňovat jejich volný čas. 19

2.3.1 Pohybové aktivity Kondiční: (chůze pro udržení kondice, ortoped), procházky, cvičení, různé vhodné sporty jako petangue, ruské kuželky, kroket, turistika. To, že je člověk starý neznamená, že musí jen sedět doma a nikam se nepodívat. Senioři mají spoustu možností, jak se podívat po celé republice, nebo i do zahraničí. Takový výlet sebou přináší objevování nových věcí nebo návraty do známých míst, ke kterým mají citový vztah. Mnoho cestovních kanceláří nabízí seniorům možnost, jak cestovat. Důležité je nezůstat doma v nečinnosti. Například část městské Prahy Slivenec nabízí pro rok 2010. Senioři si mohou i sami udělat pěknou procházku. Vyjít si jen tak ven do parku, kolem vody nebo po jiných kratších úsecích může být pěkná možnost jak si zpříjemnit den obzvláště když je venku pěkně, což pak samo o sobě působí dobře na psychický stav člověka. Když nemohou, tak je tu možnost, kterou jsem viděl v domově s pečovatelskou službou ve Staré Boleslavi - procházky jen tak po chodbách. Třeba 20x projít chodby tam a zpět. Jedná se o relaxaci, což je forma svalového a duševního odpočinku. Může zahrnovat techniky jako je poslech relaxační hudby s atmosférou klidu a pohody. Takovýto poslech může zlepšit psychický stav klienta, stejně může pomoci třeba perličková koupel a uvolňovací cviky.

2.3.2 Kulturní akce Prožitek z přímého kontaktu s uměním obohacuje duši a přináší radost, které obyčejné sledování televize poskytnout nemůže. Jedna z možností je uspořádat výlet do divadla. Návštěva divadla je pro starého člověka velmi lákavá. O dojmech z představení si budou ještě dlouho povídat. Druhá možnost je pozvání umělců třeba do domu s pečovatelskou službou. Taková akce je společenskou událostí, důvod vzít si na sebe slavnostní oblečení a ženy si předtím mohou dojít ke kadeřnici.

Bohužel občas se můžeme setkat v domovech pro seniory s nezájmem navštěvovat různé kulturní akce či jiné programy. Důležité je zjistit pravé důvody nečinnosti, protože poté už se s tím dá nějakým způsobem pracovat. Aby tyto programy měly

20

úspěch, je nezbytné, aby pracovníci v domovech uměli správně klienta motivovat k takovýmto činnostem, povzbuzovali ho a chválili.

2.3.3 Hobby Hobby neboli koníček je jedna z nejlepších možností jak trávit svůj volný čas. Snad každý člověk má svého koníčka, kterému se věnuje aktivně. U některých se musí znovu připomenout, protože mohl za ta léta zájem o něj vyprchat, nebo nabídnout nové možnosti. Ruční práce jsou tradiční především pro ženy. Jsou často používány v domovech s pečovatelskou službou, kde pak následně může probíhat jejich prezentace. Jsou to zejména činnosti jako je pletení košíků, práce s hlínou, kde se dá vytvořit nepřeberné množství výrobků a člověk je omezen jen svou fantazií, malování, drátkování a mnoho dalších. Dalším koníčkem může být i sport, který je zas doménou spíše mužů. Nemusí to být jen aktivní sport, ale i třeba společné sledování zápasů na televizní obrazovce. Jako vhodné aktivní sporty pro seniory bych mohl zmínit kuželky, šipky, dámu, šachy, při kterých si senioři užijí zábavu a dobře se odreagují. Příjemným odreagováním může být i chování malého zvířátka. Které nemusejí mít senioři jen doma, ale může být i v domovech pro seniory. Takové zvířátko velmi dobře ovlivňuje psychiku starých lidí. Tím, že se o něj starají, si vlastně dokazují, že jsou stále potřební.

2.3.4 Vzdělávání Jedna z mnoha možností trávení volného času je zdokonalování sebe samého. Není žádný důvod opomíjet přijatelné formy vzdělávání u seniorů. Důležité je nalézt formu, která bude pro klienty zajímavá.

Univerzita třetího věku je koncepce celoživotního vzdělávání. Každý rok se otvírá několik desítek kurzů. Cílem univerzity je kvalifikovaně a na univerzitní úrovni seznamovat seniory s nejnovějšími poznatky v oblasti vědy, historie, politiky a kultury.

21

Uchazečem může být každý, kdo dosáhl důchodového věku. Někde je zapotřebí mít ukončené střední vzdělání s maturitou. Knihovny: měli by být ve všech domovech s pečovatelkou službou. Poskytují nepřeberné množství informací. Četba jako vzdělávací proces má své nezastupitelné místo. Oblíbené jsou většinou encyklopedie. Noviny a časopisy poskytují také dobré informace o aktuálním děním, jako je například politická scéna. Existuje počítačový kurz pro seniory, kde se senioři naučí základním technikám užívání počítače a internetu. Na internetu se senioři mohou dovědět spoustu informací o kterých předtím neměli ani tušení. Osobně jsem navštívil Život 90, kde se věnují vzdělávání seniorů na počítačích a internetu. Jedná se o kurzy, které probíhají již několik let a je o ně velký zájem. Já sám vyučuji PC a internet na praxi v domově s pečovatelskou službou ve Staré Boleslavi. I když někteří lidé mají možnost, že by je na počítači naučili jejich děti, tak stejně raději dávají přednost kurzu. Je to proto, že většina dětí nemá se svými rodiči tolik trpělivosti. Pro člověka běžně používajícího počítač, ať už v práci, nebo doma, jsou základy takovou samozřejmostí, že učit je někoho jiného není tak jednoduché jak by se mohlo zdát, obzvlášť pokud je třeba to dělat pomaleji a často opakovat. Proto raději navštěvují na kurzy, kde je jim poskytnut adekvátní přístup. Nejdříve je nutné zbavit lidi strachu, že zmačknou něco špatně a rozbijí ho. Říct jim, že se nic neděje, že špatným klikem nebo zmáčknutím jiné klávesy se nemůže stát nic hrozného. Pak je důležité zjistit cíl klienta, co by se chtěl naučit. Mnoho klientů má problém pohybovat s kurzorem myši po monitoru. Doporučujme jim trénovat formou her typických pro windows jako je hledání min, freecell a solitaire. Tyto úkony má na počítači aktivní senior možnost najít prostřednictvím internetu nebo se i přihlásit do různých programů i výletů.

22

2.4 PC a internet 2.4.1. Historie PC

Počítač je zařízení, které zpracovává data pomocí předem vytvořených programů, kterým říkáme software. Počítač jako takový se skládá z hardwaru, což je například základová deska, paměti, procesor, grafická karta, zvuková karta, monitor. Patří tam i klávesnice, myš, ale to můžeme zároveň nazývat i příslušenstvím. Počítač je ovládán uživatelem, který mu zadává, jak a co má dělat. V dnešní době je počítač využíván téměř po celém světě a nikdo z nás si již život bez něj nedokáže představit. V minulosti tomu ale tak nebylo. Za úplně první počítač lze považovat Abakus. Byla to počítací tabulka založená na systému korálků, které na tyčkách kloužou nahoru a dolu. Je to něco jako známé počítadlo pro děti. A protože v době, kdy jsou nové technologie představovány skoro denně a používání jednoho stejného nástroje po dlouhé období nepředstavitelné, vžil se pro tato období termín „počítačový pravěk“. Abakus bychom jsme mohli zařadit do období prvohor v historii počítačů. Druhohory představovaly stroje z mechanických součástek, které byly většinou dosti složité. Jako zástupce si tu můžeme uvést mechanické kalkulátory. Pascalův mechanický kalkulátor o rozměrech 51x10x7,5 cm byl vyroben z kovu. Měl 8 číselníků, které se pohybovaly na jehlách. Uměly pouze sčítat a odčítat. Později byla vylepšena natolik, že dokázala násobit a dělit. V třetihorách se začala rozvíjet myšlenka číslicových počítačových automatů poháněných parou. Vznikl Babbageův analytický stroj, který vynalezl Charles Babbage. Stroj měl na ozubeném válci pěvně stanovený program, který by prováděl matematické operace a zároveň automaticky tiskl výsledky. Stroj však nebyl nikdy plně realizován. Čtvrtohory nám jsou už nejblíže. Začal se používat výraz počítač a jeho hnací síla byla elektrický proud. Nejdříve se jako hlavní součástka používala elektromagnetická relé a elektronky, poté tranzistory, integrované obvody a nakonec už naše známé procesory. Jako jeden z prvních procesorů je procesor 8080, který dokázal adresovat 64 KB paměti. Dnešní procesory jsou už úplně na jiné úrovni. Jako jeden příklad si můžeme uvést procesor INTEL XEON Quad – Core X3450. Obsahuje 4 jádra a má frekvenci 2660 MHz. Pro dnešní mladé lidi, kteří používají počítač především na hraní her, je nezbytné mít výkonný procesor. Dalším velkým skokem byly diskety. Diskety se

23

začaly vyrábět v roce 1983. Měly magnetickou vrstvu – pružný disk (floppy disk). Každá disketa je tvořena z vlastního magnetického disku a pružného nebo pevného obalu. Diskety mají kapacitu od 0,08 do 1,3 MB. Výhoda disket byla, že byly přenosné a jejich obsah se dal smazat pro další použití. Po disketách přišly na řadu kompaktní disky - CD. Je to optický disk, určený pro ukládání digitálních dat, která jsou uloženy na spodní straně disku v dlouhé spirále začínající ve středu a postupně se zaplňující až k okraji disku. Průměr disku je 12 cm s pamětí až 700 MB. Klasický disk je po naplnění nesmazatelný, jeho obsah je stálý a nevratný. Avšak existují CD – RW - ReWritable – přepisující disky. Tyto disky umožňují smazání starého obsahu a nahrání nového. Počet smazaných přepisů se uvádí kolem 1000. Po CD nastoupily DVD – digitální video disky. Jsou na stejném principu jako CD, ale mají mnohem větší kapacitu. Kapacita je kolem 4,7 GB. Dvouvrstvá mají až 8 GB. Zkrátka počítače se neuvěřitelně rychle vyvíjejí. Co je dnes moderní počítač, je za pár let zastaralá věc. [historie.ondrejfilipek.com, 17]

2.4.2. Historie internetu Za základními kameny internetu, který dnes používá téměř každý a je dostupný prakticky kdekoliv, stál, jak už to v takových případech bývá, vojenský výzkum. Konkrétně agentura ARPA (Advanced Research Projects Agency). Založení této agentury v roce 1958 podnítil mimo jiné úspěch tehdejšího Sovětského svazu - jejich vypuštění Sputniku. Američané si od agentury slibovali udržení a prohloubení technologického náskoku v době studené války. Mimochodem, jedním z dítek této agentury byl systém pro určování polohy, ze kterého se vyvinul dnes známý systém GPS. Idea internetu byla poprvé veřejně popsána v lednu 1960 J.C.R. Lickliderem takto: „Síť počítačů propojených mezi sebou širokopásmovou komunikačními linkami, což poskytne funkce aktuálních knihoven pohromadě s očekávanými výhodami v uchování informací a získáváním symbiotických funkcí“ J.C.R. Licklider, původně jeden ze zaměstnanců firmy BBN Technologies, se do čela agentury ARPA dostal v roce 1962 a v jejím rámci začal zpracovávat úkol na vytvoření

24

sítě, která by dokázala zůstat provozuschopná i v případě, že by některá její část byla vyřazena z provozu. Dalším cílem bylo zpřístupnění tehdy nejvýkonnějších počítačů i vědcům, kteří jinak pracovali v jiných městech a pro práci na těchto superpočítačích k nim museli fyzicky cestovat. Práce na síti označované dnes také jako ARPANET započaly v roce 1962 a finální koncept byl vytvořen v roce 1968. Tou dobou již byly hlavně na univerzitách používány lokální sítě, ale neexistovalo žádné propojení mezi počítači mimo tyto sítě. Pro komunikaci s počítačem v konkrétní síti bylo potřeba přihlásit se k počítači, který k této síti patřil. Ne nadlouho. Pro vytvoření funkční sítě byla vybrána z více než 140 zájemců firma BBN Technologies, jejíž studie se nejvíce blížily zadání vlády. 2. září 1969 došlo k prvnímu funkčnímu testu, zahrnujícímu 4 uzly. Jako uzly posloužily univerzitní počítače, konkrétně počítače na Standfordově univerzitě, na University of California v Santa Barbaře a Los Angeles a také na University of Utah. V roce 1969 také proběhl pokus o první přihlášení na vzdálený počítač. Nepříliš úspěšný, ale šlo o první vlaštovku. Již v roce 1972 bylo v síti ARPANET (jméno bylo odvozeno od mateřské agentury) propojeno 50 počítačů a používal se protokol NCP (Network Control Program), který je o něco později nahrazen protokolem TCP/IP, jež známe dodnes. Ve stejném roce je také Rayem Tomlinsonem vyvíjen první emailový klient vůbec. Došlo k dalšímu vývoji a rozdělení ARPANETU na stejnojmennou část a MILNET, který zůstal nadále pod záštitou armády (Military network). Dále bylo rozšířeno i za hranice USA, kdy první země připojené k ARPANETu byly Norsko a Velká Británie. Firmy British Post Office, Western Union Internation a americká společnost Tymnet vytvořily a provozovaly první síť propojující více zemí (IPPS). Psal se rok 1978. Přes toto všechno bylo k internetu v roce 1984 připojeno pouhých 1000 počítačů. A stále se jednalo o internet založený hlavně na zasílání e-mailových zpráv a jednoduchých textových aplikací. Označení „internet“ se objevilo až v roce 1987, počet propojených počítačů dosáhl čísla 27 000. Tento počet se s každým dalším rokem dále zvyšoval a během této doby postupně zanikal ARPANET (ukončen roku 1990), který původně sloužil jako univerzální síťové prostředí a postupně se přeměňoval do prostředí umožňujícího přenos dat jiným programům. Tím, kdo převzal postavení ARPANETu byl NFSNET a v roce 1989 se začalo pracovat na vývoji WWW, což je aplikace internetového protokolu http byl nejprve 25

nasazen v evropské laboratoři CERN. První www – protokol http. Byl ale představen až v roce 1993 Marcem Andreesenem. Jeho název byl Mosaic a byl dostupný zdarma. Rok nato se objevil Netscape Navigator a po něm následovalo mnoho dalších. Ve stejném roce se internet komercializoval a začal se pomalu přibližovat podobě, kterou známe dnes. Ve svých počátcích byl internet omezován nejen výkony počítačů, ale také rychlostí hlavně telefonních linek, která nebyla nikdy závratná. V roce 1996 bylo připojeno již 55 milionů uživatelů, tedy více jak 2000x více než v roce 1987, před necelými deseti lety. Dnes je uživatelů více než jedna miliarda. S internetem přišlo mnohou služeb, maily, internetové stránky (ty první byly tvořené hlavně textem, dnes je standardem video a množství aktivních prvků), instant messaging (přímá komunikace), VoIP (telefonování přes internet), FTP (přenos souborů) a mnoho dalších. Množství a rychlost dat se zvětšila téměř stejnou rychlostí jako počet uživatelů. A samozřejmě jako vždy, i internet byl mnohokrát použit jako prostředek ke zbohatnutí. Obzvlášť mezi roky 1996 a 2001, kdy praskla takzvaná internetová bublina – internetové firmy se pohybovaly na burze, lákaly investory na projekty slibující rychlé zhodnocení, ale jejich skutečná hodnota byla přitom malá. Projevy tehdejší bubliny nebyly tak dalekosáhlé jako současná ekonomická krize, ale projevila se po celém světě. V průběhu doby se způsoby přístupu na internet i jeho použití velmi změnily i jako smýšlení lidí obecně. Ještě v sedmdesátých a na začátku osmdesátých let se jednalo o technickou vymoženost, kterou znalo jen pár vyvolených a která byla dostupná většinou jen pro studenty vybraných univerzit nebo odborných vědeckých pracovišť. V současné době v České republice snad není místo, odkud by k internetu nebylo možno se připojit. [cs.wikipedia.org, 12, 13], [en.wikipedia.org,14, 15]

26

3 Praktická část

3.1 Dům s pečovatelskou službou Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Dům s pečovatelskou službou se nachází se ve Staré Boleslavi v ulici 17. listopadu. Dům s pečovatelskou službou (dále jen DPS) nepatří mezi sociální zařízení. Je v něm 50 bytů se zvláštním určením pro seniory (senioři, zdravotně znevýhodnění), kterým jsou nabízeny soc. služby (pečovatelská služba). Kapacita domova je 35 jednobytových a 15 dvoubytových pro manželské dvojice. Byty obsahují hygienické zařízení a vlastní výbavu klienta, kterou si sám přinesl. K domovu patří i zahrada, na které se nachází zahradní domek, který aktuálně slouží pro úschovu kol, zahradní krb s venkovním sezením a dostatečně velký travnatý prostor pro různé hry jako jsou ruské kuželky, kroket a petangue. Každý obyvatel v DPS má svého lékaře a nebo může docházet k lékaři přímo v DPS, kde je i ordinace. Každých 14 dnů pravidelně dochází do domova i psychiatr. Co se týče stravování je rovněž možnost se stravovat sám nebo má možnost obrátit se na pečovatelskou službu, která funguje od pondělí do pátku. Přes víkend se může postarat o své rodiče rodina. V domově se nachází společenská místnost, která se využívá pro •

ruční práce (pletení, vyšívání, keramika, drátování, malování)

•

přednášky (zdraví, univerzita třetího věku)

•

vystoupení (vystoupení taneční školy, koncerty)

•

lidová řemesla (výroba a ozdobení perníků, tkalcovství, výroba skleněných figurek)

•

výuku na PC a internetu

Na výuku PC chodí průběžně 15 lidí. V průměru přijdou na lekci 5x, když se naučí to, co potřebují, tak chodit přestanou a objevují se, až když nastane nový problém. Dříve chodilo na výuku PC více lidí, ale v současné době je jich méně, což je způsobeno i tím, že mnoho seniorů vlastní PC, které dostali například od dětí nebo si ho sami pořídili, díky cenové dostupnosti. Na praxi vyučuji individuální formou, která se mi zdá pozitivnější. Lidé, kteří výuku navštěvují, jsou různého věku, vzdělání a různé znalosti PC. Někteří vlastní notebook jehož používání může být odlišné od klasického stolního PC(například postavení 27

klávesnice, aj.). Mohou mít doma například i odlišný program na psaní, které jsou sice podobné, ale i tak se liší. Učím tam lidi obyčejným základům jako je v první řadě seznámení s počítačem, vytvoření dokumentu na psaní a následná tvorba a úprava textu, tvorba emailové schránky a následné posílaní (například jakým způsobem poslat fotografii e-mailem). Dále jak si najít na internetu to, co je zajímá, jak ukládat fotografie z internetu do PC a prohlížení oblíbených internetových map.

3.2 Domov pro seniory Luxor Poděbrady Domov pro seniory je otevřené zařízení. Domov je umístěn v centru města Poděbrady, mezi hotely Orfeus a Felicitas, nedaleko kolonády. V těsné blízkosti se nachází hlavní nádraží a centrum. Domov je přes celý den otevřený, nejsou zde uzavřená oddělení. Klienti podle svojí vůle mohou ze zařízení odcházet a přicházet. Forma poskytované služby je pobytová a lůžková. Kapacita domova je 70 lůžek v 35 pokojích. Jednolůžkové – 8 pokojů, dvoulůžkové – 19 pokojů a třílůžkové - 8 pokojů. Domov nabízí pokoje dámské, pánské, s balkónem či bez balkónu. Toalety a koupelna nejsou součástí pokojů, ale nachází se na každém patře. V domově probíhá zdravotnická péče, celodenní stravování včetně diabetické stravy, kulturně společenský život. V domově probíhají tyto aktivity: •

Ergoterapie

•

Skupinový trénink paměti

•

Nácvik vaření a pečení

•

Procedury (Fyzikální terapie, léčebná – tělesná výchova, mobilizace páteře a periferních kloubů, masáže)

•

Univerzita třetího věku

•

Individuální výuka na PC

V komunitním centru probíhá výuka na PC včetně internetu. Učí se tam individuálně základům práce na PC a internetu, jako jsou: seznámení se základními pojmy a principy systému MS Windows, práce s myší, klávesnicí a dalším příslušenstvím PC, úprava pracovní plochy, nastavování práv a hesel dokumentů, práce se složkami jejich tvorba, editace, ukládání, vyhledávání a tisk vytvořených dokumentů

28

v programech, které jsou součástí MS Office. Během výuky se na dveře umístí kartička, že zde probíhá výuka, a vyvěšuje telefon, aby tak nikdo nerušil. Nejčastějšími klienti jsou muži ve věku 65 – 70 let. Výuku provádí sociální pracovnice každý pátek okolo 10. hodiny. Náplní mé práce v Luxoru je každé páteční ráno třídění spisů do příslušných šanonů. Obcházení lidí s dotazníky ve věcech domova, roznášení paragonů, nákup pro klienty a občasné procházky s klienty po kolonádě.

3.3 Kazuistika

3.3.1 Paní G. OA: Paní G. Rok narození 1945 Pojetice, okres Praha východ Stav: rozvedená

Paní G. se narodila v Poeticích, kde vychodila základní školu a později ve stejném městě vystudovala Gymnázium. Poté nastoupila na PFUK v Brandýse nad Labem obor pedagogika. Po ukončení studií začala učit na základní škole v Čelákovicích, kde působila až důchodu. Dnes vypomáhá ve speciálně praktické škole v Neratovicích. V roce 1970 se jí narodil první syn a za další dva roky druhý. Po 20 letech se paní G. rozvedla. Paní G. je veselé povahy, zajímá se o přírodu, ruční práce a počítače. Ráda by držela krok s dobou, a proto se zajímá o internet. Zajímá se o práci s Wordem, naopak práce s vypalováním různých medií jí dělala potíže. Nejvíce ji zajímá práce s emailem a komunikačními programy Skype a ICQ, vzhledem k tomu, že jeden z jejích synů žije dlouhodobě v Americe. S druhým synem je v blízkém kontaktu.

RA: Matka narozena v roce 1925 v Praze. Vdova Otec narozen v roce 1920 v Praze. Zemřel

ŠA: Základní škola v Pojeticích, poté Gymnázium v Poeticích, VŠ PFUK v Brandýse nad Labem

29

NA: 1970 a 1972 porody, 1980 operace žlučníku.

3.3.2 Paní V. OA: Paní V Rok narození 1926 Benátky nad Jizerou Stav: vdova

Paní V. se narodila v Benátkách nad Jizerou, kde také vychodila základní školu. V 15 letech se odstěhovala do Brandýsa nad Labem, kde navštěvovala tříletou Odbornou školu pro ženská povolání. Po ukončení školy se provdala a pracovala na poště jako telegrafistka. Zde strávila celých 50 let. V roce 1960 se jí narodila dcera. Paní V. žila v harmonickém manželství až do úmrtí jejího muže. Další léta žila s dcerou a její rodinou. Aktivně se účastnila výchovy vnoučat. Nyní již 2 roky žije v domově důchodců v Luxoru v Poděbradech, protože její zdravotní stav se zhoršil natolik, že již není sama schopna se o sebe postarat. Dcera chodí do práce a vnoučata již mají své vlastní rodiny. Žádost o přijetí si podala sama a je zde spokojená. Rodina jí pravidelně navštěvuje a na svátky bere domů. Paní V. zná možnosti internetu, ví, co si může vše vyhledat, ale o práci s internetem ani o práci s počítačem nemá zájem.

RA: Matka narozena v roce1900. Benátky nad Jizerou. Zemřela. Otec narozen v roce 1896 v Benátkách nad Jizerou. Zemřel

ŠA: Základní škola Benátky nad Jizerou, poté Škola pro ženská povolání.

NA: Dětské nemoci - neštovice, spála, příušnice Mezi 20. až 30. rokem se paní V. léčila na neplodnost. V roce 1960 se jí narodila dcera. V 50 letech prodělala operaci žlučníku. V 70 letech infarkt myokardu. Se srdcem se léčí stále, její stav se vzhledem k věku zhoršuje.

30

3.4 Dotazník Ke zjišťování míry popularity internetu u lidí v pokročilém věku jsem si vybral formu dotazníku. Vzhledem k věku respondentů jsem vybral srozumitelnou formu dotazníkového šetření. Cílem je dotazníků je zjistit, jak je populární internet u seniorů. Když se člověk dostane do seniorského věku, tak to ještě automaticky neznamená, že neumí ovládat moderní techniku, nebo dokonce, že o ní nemá zájem. Staří lidé rádi ve svém volném čase hledají nové způsoby, jak se zabavit a internet je jedna z nich. V dotazníku jsem použil formu uzavřených otázek, kde se odpovídá většinou ANO, NE.

3.5 Složení vzorku Otázka č. 1 „Váš věk je:“ Odpověď 60 – 65 let 66 – 71 let 72 – 76 let 80 a více let

Respondenti 7 5 6 3 Tabulka 1.

[%] 33 24 29 14

Věk respondentů

14% 33%

Věk respondentů 60 - 65 let 66 - 71 let

29%

72 - 76 let 80 let a více 24%

Graf 1.

Z celkového počtu 21 respondentů uvedlo 7 (33%) seniorů nejčastěji věk 60 - 65 let, 5 (24%) seniorů uvedlo věk 66 – 71 let, 6 (29%) seniorů je ve věku 72 – 76 let a nejmenší počet respondentů je ve věku 80 a více let.

31

Otázka č. 2 „K počítači mám přístup:“ Odpověď Doma U přátel U příbuzných jinde nemám

Respondenti 7 2 4 3 5 Tabulka 2.

[%] 33 10 19 14 24

Přístup k počítači

24% Přístup k počítači

33%

doma u přátel u příbuzných jinde

14%

nemám 10% 19%

Graf 2. Jako hlavní přístup k počítači uvedlo 7 (33%) respondentů domácí prostředí 2 (10%) respondentů uvedlo – u přátel, 4 (19%) respondentů uvedlo možnost přístupu k počítači u příbuzných, 3 (14%) uvedlo možnost přístupu jinde a 5 (24%) respondentů uvedlo, že přístup k počítači nemají. Otázka č. 3 „Pokud ano, využívám jej pro:“ Odpověď Psaní Hraní Filmy Internet jiné

Respondenti 4 3 3 6 0 Tabulka 3.

32

[%] 25 19 19 37 0

Využití počítače

25% psaní

37%

hraní filmy internet jiné

19% 19%

Graf 3. Nejvíce respondentů 6 (37%) využívá počítač na Internet , dále pak uvedli respondenti, že 4 (25%) na psaní, 3 (19%) respondentů na hraní, 3 (19%) responentů na filmy a 0 (0%) na jiné.

Otázka č. 4 „Víte co je to internet?“ Odpověď Ano Ne

Respondenti 12 9 Tabulka 4.

[%] 57 43

Povědomí o internetu

43%

ANO 57%

NE

Graf 4. Na otázku jestli vědí co je to internet odpovědělo respondetů 12 (57%) Ano a 9 (43%) respondentů odpovědělo Ne.

33

Otázka č. 5 „Máte osobní zkušenosti s internetem?“ Odpověď Ano Ne

Respondenti 11 10 Tabulka 5.

[%] 52 48

Zkušenost s internetem

ANO

48% 52%

NE

Graf 5. Zkušenost s internetem má respondentů 11 (57%) a 10 (43%) zkušenost s internetem nemá.

Otázka č. 6 „Pokud ano, kolik hodin denně strávíte na internetu?“ Odpověď Méně než hodinu 1 až 3 hodiny 3 až 5 hodin Více jak 5 hodin

Respondenti 7 3 1 0 Tabulka 6.

34

[%] 64 27 9 0

Průměrná denní doba strávená na internetu

9%

0%

méně než hodinu 27%

1 až 3 hodiny 3 až 5 hodin více jak 5 hodin

64%

Graf 7. Nejvíce respondentů 7 (64%) je na internetu méně než hodinu, 3 (27%) je na internetu 1 až 3 hodiny, 3 až 5 hodin je na internetu 1 (9%) respondentů a více jak 5 hodin 0 (0%) reposndentů.

Otázka č. 7 „Zúčastnili jste se kurzu o internetu na počítači?“ Odpověď Ano Ne

Respondenti 2 19 Tabulka 8.

[%] 10 90

Zkušenosti s kurzy internetu

10%

ano ne

90%

Graf 8. Kladně odpověděli 2 (10%) respondenti a záporně pak 19 (90%) respondentů.

35

Otázka č. 8 „Myslíte si, že byste takový kurz/pomoc s internetem ocenili? Odpověď Ano Ne

Respondenti 13 8 Tabulka 9.

[%] 38 62

Internetový kurz by ocenilo

38% ANO NE 62%

Graf 9. Internetový kurz by ocenilo respondentů 13 (62%) a 8 (38%) respondentů neocenilo.

Otázka č. 9 „Rozšířil se Vám díky internetu okruh přátel?“ Odpověď Ano Ne

Respondenti 4 7 Tabulka 10.

[%] 64 38

Okruh přátel se mi díky internetu rozšířil

36% ano ne 64%

36

Graf 10. Okruh přátel se díky internetu rozšířil respondentům 4 (38%) a respondentům 7 (36%) ne.

Otázka č. 10 „Máte pocit, že díky internetu máte větší přehled o aktuálním dění?“

Všichni respondenti uvedli, že internet jim zvýšil přehled o aktuálním dění. Dotazník vyplnilo dohromady 21 respondentů ve věku od 60 do 70 let s věkovým průměrem .. let. Hlavním cílem bylo zjistit oblíbenost a znalost internetu u seniorů. Dotazníkovým průzkumem jsem zjistil, že největší povědomí o intenetu je u věkové kategorie od 60 do 65 let věku, zájem o internet je ale napříč všemi věkovými kategoriemi respondentů. Dotazník potvrdil nejen zájem seniorů o internet, ale i kurzy základů s počítačem a internetem, kde se mohou seznámit s tímto prostředím a naučit se v něm pohybovat a vyhledávat. Potvrdilo se tedy, že internet není prostředí výhradně pro mladší generaci, ale pomoci s přístupem k němu bychom měli i generaci nejstarší, která v internetu také vidí užitečný nástroj.

3.6 Výukový program pro seniory Tento program jsem vypracoval za účelem usnadnění výuky, kterou poskytuji v Domě s pečovatelskou službou. Jde o jednoduchý program, podle kterého postupujeme. Nechal jsem se inspirovat výukovým programem z Života 90, kde jsem se byl osobně podívat a kde se zabývají výukou seniorů na počítači a internetu již několik let. Program jsem shrnul do několika lekcí, ve kterých se snažím seznámit s počítačem, jeho komponenty (myš, klávesnice, monitor), internetem a některými programy (textový editor, vypalování medií, skype). V první lekci je seznamuji s počítačem a jeho komponenty. Ve druhé lekci se věnujeme textovému editoru, kde zároveň probíráme konkrétněji klávesnici. Výuka vypalování disků nebo komunikačních programů jako jsou skype nebo icq, záleží na zájmu klientů. Internetu se věnujeme nejvíce, kde seniory zajímá především posílání emailů. Každému klientovi jsem věnoval individuálně v pátečních lekcích jednu hodinu.

37

3.6.1 Základní seznámení s PC Seznámení se všemi základními komponenty PC – viz Obrázek 1.1

Obrázek 1.1 [Život 90] •

Skříň počítače – popsání komponentů: základní deska, zdroj, pevný disk, procesor, operační paměť, grafická karta, zvuková karta, síťová karta, CD/DVD mechanika.

•

Monitor (obrazovka) - viz Obrázek 1.2

Obrázek 1.2

38

•

Klávesnice - viz Obrázek 1.3

Obrázek 1.3 [Život 90]

Klávesa Enter

Význam klávesy Odešle zadaná data do počítače. Potvrdí operaci. Přechod na další odstavec při psaní textu.

Šipky

Posun kurzoru v naznačeném směru. Umožní pohyb po položkách v nabídkách, kurzorem v textovém editoru. Přepíná mezi režimem vkládání a přepisování. Pokud je aktivován režim vkládání, pak nový text bude vložen mezi již existující text. Pokud bude aktivován režim přepisování, pak nový text bude přepisovat již existující text od kurzoru doprava. Klávesa je aktivní pouze v textovém režimu, nebo u programů, které klávesu podporují. Smaže znak vpravo od kurzoru. Nastaví kurzor na začátek řádku. Nastaví kurzor na konec řádku. Přesun o jednu obrazovku nahoru. Přesun o jednu obrazovku dolu. Smaže znak vlevo od kurzoru. Zruší právě prováděnou operaci. Přejde o nabídku zpět. Klávesa se používá vždy v kombinaci s nějakou další klávesou. Umožňuje psaní velkých písmen. Klávesa se používá v kombinaci s další klávesou. Spolu s jinou umožňuje provést konkrétní akci. Podobně jako Ctrl se klávesa Alt požívá v kombinaci s nějakou další klávesou. V textových editorech (nebo v textovém režimu) přesune kurzor doprava na nejbližší pozici nastaveného tabulátoru. Každé následující stisknutí klávesy Tab posune kurzor o další nastavený tabulátor doprava.

Insert

Delete Home End Page UP Page Down Backspace Esc Shift Ctrl Alt Tab

39

Největší problémy seniorům s psaním na klávesnici dělá zapamatování klávesových zkratek (např. „zavináč“ Alt+64 nebo Ctrl+Alt+v) a používání klávesy „delete“(smaže písmena v pravo od kurzoru), „backspace“ (smaže písmeno vlevo od kurzoru) a „shift“ (psaní velkých písmen). •

Myš – vysvětlení funkce (pohyb myši, kurzor, tlačítka) a) Levé tlačítko potvrzuje b) Pravé tlačítko - vlastnosti Mnoho seniorů má problém s používáním myši, vzhledem k problémům

s jejich jemnou motorikou. Je pro ně obtížné se myší zorientovat na obrazovce a neumějí si nasměrovat ikonku myši na požadovaný objekt. 1. Práce v operačním systému Windows •

Popis pracovní plochy a) Nabídka Start b) Pracovní lišta c) Hlavní panel d) Panel nástrojů - snadné spuštění, panel jazyků, plocha, odkazy e) Hlavní ikony – Tento Počítač, Koš, Internet Explorer

•

Základní úkony a) Tvorba ikon - vytvoření dokumentu b) Editace ikon – odstranění, přejmenování, vytvoření zástupce c) Kopírování a vkládání

•

Práce v textovém editoru a) Tvorba textu b) Editace textu – odstranění, kopírování c) Úprava textu - zarovnání, posun, výběr velikosti, stylu a barvy písma, zvýraznění (tučně, kurzíva, podtržení), odstavce, odrážky, číslování d) Vyhledávání v textu e) Tvorba tabulky f) Kontrola Pravopisu g) Náhled a tisk dokumentu h) Uložení dokumentu

40

3.6.2 Internet •

Spuštění – výběr webového prohlížeče (Internet Explorer, Mozilla Firefox )

•

Seznámení s oken webového prohlížeče f) lišta navigace g) panel nástrojů – viz Obrázek 3.1

Obrázek 3.1 h) lišta záložek

[Život 90]

i) hlavní nabídka •

Vyhledávání na internetu – zadávání správné adresy do lišty navigace -

pomocí

webových

stránek

(seznam.cz,

google.cz, centrum.cz) •

Stahování z internetu

•

Tvorba záložek – přidávání stránek do záložek, editace záložek

•

Tvorba emailu a) Založení e-mailu – výběr internetové stránky, na které si chceme založit emailovou stránku, např. seznam.cz - vyplnění registračního formuláře b) Přihlášení na e-mail – uživatelské jméno, heslo c) Práce s e-mailem I)

Psaní e-mailů

II)

Čtení e-mailů

III)

Editace e-mailů - ukládání, odstranění

IV)

Přílohy – z PC, z internetu, z flash paměti

V)

Spam a viry

VI)

Adresář kontaktů

d) Odhlášení z e-mailu

41

–

přidávání

a

vyhledávání

Seniorům při práci s internetem dělá problém vyhledávání webových stránek. Snažím se jim vysvětlit, kam se zadává přímá adresa nebo způsob, jak mohou vyhledat stránku pomocí webového vyhledavače(www.seznam.cz), pokud neznají přímou adresu.

42

4 Diskuze Stáří a odchod do důchodu je období, kdy člověk po mnohaleté práci má čas a možnosti věnovat se úplně svým koníčkům nebo zkusit něco nového, na co dříve neměl čas. Domnívám se, že potom co člověk projde životem plných povinností, v důchodu si chce zaslouženě odpočinout. Na vlastní oči jsem se ale nejen na své praxi přesvědčil, že ve skutečnosti je to jinak. Mnoho seniorů bojuje s různými nemocemi. Bohužel často bojují i se samotou a izolací. V dnešní době jsou přátelé vzdálení jen na dotek tlačítka telefonu, nebo klávesnice počítače i nákup může být záležitostí zadání položek do internetového formuláře. Cestovat lze z pohodlí domova, číst si aktuality z míst daleko od nás a prohlížet si čerstvé fotografie nebo živá videa. Například muži, kteří měli zálibu v autech, se mohou na internetu dovědět o nejnovějších trendech v automobilovém průmyslu. Některé ženy zase zajímá móda nebo oblast kultury. Jsem si jistý, že právě počítače a internet jsou tím, co může seniorům jejich život v mnohém zjednodušit a zpříjemnit. Ale samozřejmě jsem si položil otázku, zda pro člověka v pokročilém věku nejsou tyto technologie již příliš odlišné, aby si je mohl člověk osvojit, jestli v pozdním věku již není pozdě se učit je využívat. Domnívám se, že někdy to sice může být o něco složitější a trvat o něco déle než mladým lidem, ale pokud se podá pomocná ruka, může to senior dobře zvládat. Ujistit se, že můj názor je správný, mi pomohl i dotazník, který jsem vypracoval. Většina seniorů má o pomoc zájem. Nechtějí jen sledovat televizi, poslouchat rádio a číst si noviny. Chtějí být mezi ostatními, chtějí být stejní a rovní i v používání technologií.

43

Závěr Hlavním cílem mé práce bylo ověřit, zda mají senioři povědomí o internetu, umí jej používat a jestli jim může internet v něčem pomoci a usnadnit život. Vzhledem ke své praxi pro mě bylo jednoduché prostřednictvím dotazníků získat odpovědi na předem vybrané otázky od reprezentativního vzorku seniorů a tyto vyhodnotit. Šlo mi mimo jiné i o to, seznámit se s problematikou stárnutí a vším, co s sebou stáří přináší. S tím mi pomohla hlavně odborná literatura zabývající se nemocemi, které stáří provází a dále vlastní pozorování seniorů. Pomocí dotazníků jsem si ověřil, že senioři mají skutečně zájem o pomocnou ruku při seznamování nejen s internetem, ale i s počítači. Vypracoval jsem jednoduchý výukový program, jehož cílem je stručně a nekomplikovaně pomoci zvládnout základy k ovládnutí počítače i internetu. Tento program jsem pak aplikoval při počítačových kurzech, které vedu v domě s pečovatelskou službou v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi a v domově pro seniory Luxor v Poděbradech. I když část seniorů měla dle mého průzkumu nějakou zkušenost jak s počítači, tak s internetem, část byla tímto dosud netknutá a obě skupiny ocenily můj přístup i obsah kurzu, a tak v obou místech se kurzy setkaly s pozitivním ohlasem. Hlavní cíl mé práce, zpopularizovat internet mezi seniory, se mi tedy bezpochyby povedl, protože díky trpělivému přístupu a jednoduchému výukovému programu nejen všichni dokázali internet nejen využít, ale poznali i jeho přednosti a hodlají jej dále využívat, objevovat a obohacovat svůj život o vše, co jim internet umožní. A já věřím, že program pro výuku seniorů, který jsem připravil, jim v tom může pomoci.

44

Sumary

Seniors and the internet In these days more than 50 % of population is not at the productive age in the Czech Republic. The elderly represent the part of the population that cannot be overlooked. And how many of them are actually able to use computers? Or to browse the internet? Things that nowadays are so common and young generations can´t image their lives without them. In my work I focus my attention on two things: finding out how many of nowadays elderly people don’t have any experience with computers and the internet and how I could help them to gain it. First of all I looked into what it means to be old. What problems a high age brings and how it affects people´s lives. Illnesses accompany ageing. Many of them disable people and change the way of living they were used to. Therefore trying to bring the internet to the lives of seniors may be helpful. As many elderly people can´t travel anymore or visit their friends, the internet with all its possibilities can help these people to overcome their isolation, loneliness. How do I find the answers I am looking for? I underwent my practical training in the domiciliary care in Stará Boleslav and in the house for elderly people Luxor in Poděbrady. In the domiciliary care home I hold computer and internet lessons for the elderly and in Poděbrady I help the social workers with their various jobs, like going around their clients with the answer sheets and archiving their personal files. In the conclusion I would like to summarize that there is the need for computer and internet lessons for elderly people and that they do appreciate a chance to take some. That is what I learned through my survey in which I asked the elderly to answer the questions in my questionnaire or I just simply talked to them, worked with them. I am happy I can say that they appreciate what I do for them.

Key words: social worker, the internet, PC (personal computer), seniors, retirement homes, old age, domiciliary care , internet and PC tutorials

45

Bibliografie Monografie: 1.

ŠANC, Miroslav. Internet pro seniory. Brno: Computer Press, a.s., 2006. 180 s. ISBN 80-251-1315-9.

2. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. 416 s. ISBN 80-7038-158-2. 3. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5. 4. PACOVSKÝ, Vladimír. O stárnutí a stáří . 1. vyd. Praha : Aviceum, 1990. 135 s. ISBN 08-006-91. 5. KALVACH, Zdeněk, et al. Geriatrie a gerontologie . 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6. 6. KLEVETOVA, Dana, DLABALVA, Irena. Motivační prvky při práci se seniory. 1. vyd. Praha : Grada publishing, a. s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-2472169-9. 7. HAMILTON, I.S. Psychologie stárnutí. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 319 s. ISBN 80-7178-274-2. 8. ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, s. r. o. 2004. ISBN 80-7178-920-8.

Seriálová publikace: 1. KADLECOVÁ, Michaela. Internetový rozcestník. Počítač pro každého. 2010, č. 10, s 42-44. Praha Burda 2010. ISSN 1212-0723.

Elektronické dokumenty: 1. Cukrovka ve stáří [online]. [cit. 2010-02-20] Dostupné z WWW: 2. Osteoporóza [online]. [cit. 2010-02-22] dostupné z WWW:

3. Revmatismus [online]. [cit. 2010-01-08] dostupné z WWW:

46

4. Revmatismus [online]. [cit. 2010-01-08] dostupné z WWW:

5. Historie internetu [online]. [cit. 2010-02-14] dostupné z WWW:

6. Historie internetu [online]. [cit. 2010-02-14] dostupné z WWW:

7. Historie internetu [online]. [cit. 2010-02-14] dostupné z WWW:

8. Historie internetu [online]. [cit. 2010-02-14] dostupné z WWW:

9. Inkontinence [online]. [cit. 2010-03-5] dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C4%8Dov%C3%A1_inkontinence

10. Historie PC [online]. [cit. 2010-02-7] dostupné z WWW: http://historie.ondrejfilipek.com/main4388.html?file=abakus

47

Přílohy Seznam příloh: Příloha č. 1 – Dozaník Příloha č. 2 – Fotografie z DPS Stará Boleslav

48

Příloha č. 1 – Dotazník Vážení,

jsem studentem oboru Sociální práce na Vyšší odborné škole MILLS. Chtěl bych Vás požádat o pomoc s vypracováním dotazníků k mé absolventské práci.

U předem daných odpovědí zakroužkujte prosím tu, se kterou souhlasíte. Děkuji Miroslav Straka.

1. Váš věk je: A) 60 – 65

B) 66 – 71

C) 72 – 76

D) 80 a víc

2. K počítači mám přístup:

A) doma

B) u přátel

C) u příbuzných

D) jinde

E) nemám

3. Pokud ano, využívám jej pro:

psaní

hraní

filmy

internet

jiné

4. Víte, co je to internet?

A) ANO

B) NE

5. Máte osobní zkušenost s internetem?

A) ANO

B) NE

6. Pokud ano, kolik času denně strávíte na internetu?

A) méně než hodinu

B) 1 až 3 hodin C) 3 až 5 hodin

49

D) více jak 5 hodin

Příloha č. 1 - pokračování

7. Zúčastnili jste se kurzu o internetu na počítači? A) ANO

B) NE

8. Myslíte si, že by jste takový kurz/pomoc s internetem ocenili?

A) ANO

B) NE

9. Rozšířil se Vám díky internetu okruh přátel?

A) ANO

B) NE

10. Máte pocit, že díky internetu máte větší přehled o aktuálním dění?

A) ANO

B) NE

50

Příloha č. 2 - Fotografie z DPS Stará Boleslav

51