Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o. Medicína katastrof a Krizový management ve zdravotnictví

Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o.

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

Medicína katastrof a Krizový management ve zdravotnictví

Vedoucí absolventské práce: MUDr. J. Štorek, Ph.D. Vypracoval: David Striegl

Čelákovice 2011

1

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny pouţité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitoval. Jsem si vědom, ţe doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším neţ je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/200 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

V Praze dne: 11. 5. 2011

Podpis:…………………………................

2

Obrázek č. 1 - Přilétající záchranný vrtulník AČR

PODĚKOVÁNÍ Upřímně děkuji panu MUDr. Štorkovi za velice kvalitní vedení mé absolventské práce. Díky Vašemu odbornému připomínkování jsem mohl práci dokončit. Poskytl jste mi informace, které bych jen obtíţně získával z jiných zdrojů. Velice děkuji také za odborné podklady a studie.

3

OBSAH Úvod

8

Cíle práce

10

Teoretická část

11

1 Co je to medicína katastrof?

11

1.1 Definice medicíny katastrof a katastrofy

11

1.2 Medicína katastrof

13

2 Krizová připravenost a resort zdravotnictví

15

2.1 Resort zdravotnictví

15

2.2 Legislativní rámec

17

2.3 Ministerstvo zdravotnictví

19

3 Krizové řízení v resortu zdravotnictví

20

3.1 Na stupni Ministerstva zdravotnictví

20

3.2 Na stupni přímo řízených subjektů

21

3.3 Na stupni kraje

22

4 Koncepce krizového řízení v resortu zdravotnictví

22

4.1 Havarijní připravenost správních celků a traumatologické plánování

23

4.2 Pracoviště (útvary) krizového řízení v resortu zdravotnictví

25

4.3 Úkoly ministerstva a resortu zdravotnictví při řešení krizových situací nevojenského a vojenského charakteru

4.4 Krizová komunikace a spojení

26 27

4.4.1Komunikace pro pátrání a záchranu

28

4.4.2Hromadné informační prostředky

28

4.5 Hospodářská opatření pro krizové stavy a materiálně technické zabezpečení 29 4.6 Personální a organizační zabezpečení krizového řízení Ministerstva zdravotnictví

30

4

5 Krizový management ve zdravotnictví

31

5.1 Podstata problému

31

5.2 Traumatologické plánování ve zdravotnictví

32

5.2.1Úvodní ustanovení

32

5.2.2Postavení přednemocniční neodkladné péče

32

Praktická část

34

6 První pomoc

34

6.1 Integrovaný záchranný systém

34

6.1.1 Sloţky integrovaného záchranného systému v oblasti Hasičského záchranného sboru ČR 6.1.2 Sloţky integrovaného záchranného systému v oblasti Policie ČR

37 38

6.1.2.1 Činnost Letecké Sluţby Policie ČR v Integrovaném záchranném systému

39

6.1.3 Sloţky integrovaného záchranného systému v oblasti ZZS

39

6.2 Postupy zdravotnické záchranné sluţby při mimořádné události

40

6.2.1Činnost zdravotnické záchranné sluţby

41

6.2.2Doprava raněných, nemocných a rodiček (DRNR)

42

6.2.3Neodkladná péče

42

6.3 Záchranné práce

42

6.3.1 SARS (Search and Rescue Service)

43

6.4 Likvidační práce

44

6.5 Práce obnovy

45

7 Emerco – Train – systém (systém pro trénink urgentních situací)

46

8 Spolupráce ZZS a nemocnice

47

8.1 Řízení střediska

49

8.2 Přechod na traumatologický plán

50

8.3 Koordinace zásahu

50

8.3.1Operační středisko ZZS

50

8.3.2 Plánování a řízení zásahu

51 5

8.3.3Třídění zraněných

53

8.3.3.1 Třídící kategorie (priority)

54

8.3.3.2 Specifika třídění při chemické nebo jaderné havárii.

55

8.3.3.2.1

Dekontaminace

55

8.3.3.2.1.1 Metody dekontaminace

57

8.3.3.2.1.2 Rozdělení dekontaminace

58

8.3.3.2.2

Zdravotní péče při jaderné nebo chemické havárii

8.3.3.2.2.1 Radiační havárie 8.3.3.2.2.1.1 Pomoc a terapie 8.3.3.2.2.2 Chemické havárie

59 59 59 60

8.3.3.2.2.2.1Ohroţení chemickými zbraněmi

60

8.3.3.2.2.2.2Vlivy otravných látek na organismus

61

8.3.3.2.2.2.3 Terapie

61

8.3.3.2.2.2.4 Příklad útoku chemickými otravnými látkami

61

8.3.3.3 Specifika třídění pacientů s popáleninami

62

8.3.3.4 Specifika třídění pacientů po zemětřesení.

62

8.3.4 Prevence mimořádných událostí

64

8.3.5 Příklady cvičení a reálných incidentů

65

8.3.5.1

Cvičení

65

8.3.5.2

Nehoda B737 Turkish Airlines v Amsterdamu

66

8.3.5.2.1Proces vyšetřování a zabránění opakování 8.3.5.3 Fakta o katastrofě v Eschede 8.3.5.3 Ţelezniční nehoda u Studénky

68 69 73

9 Základy psychotraumatologie a terapie stresu po zatěžujících situacích

76

9.1 Bezprostřední reakce na stres

77

9.2 Psychologická pomoc záchranářům

78

Diskuse

79

Závěr

82

Summary

84

Disaster Medicine and Crisis Management in Health Care

6

84

Key words of my assignment

85

Bibliografie

86

Učební texty

87

Internetové zdroje

87

Seznam příloh

89

Seznam obrázků

90

7

ÚVOD Člověk svým stylem ţivota stále častěji zasahuje do přírodního prostředí. To má za následek vyšší četnost mimořádných událostí způsobených nejen přírodními jevy. Naše ţivoty tak ovlivňují přírodní katastrofy, průmyslové nehody, válečné konflikty atd., které ohroţují ţivoty a zdraví a působí značné materiální škody. Při řešení a následném odstraňování těchto stavů je nezbytná součinnost všech záchranných sloţek. Z důvodu efektivnosti a kvality poskytované péče se tak vytvořila samostatná medicínská oblast, kterou nazýváme - medicínou katastrof. Je tvořena teoretickou i praktickou základnou pro vzdělávání zdravotnického personálu. Nepůsobí samostatně, ale jako součást integrovaného záchranného systému. Má práce pojednává o věcech a situacích, které se dotýkají kaţdého z nás. Problematika - Medicíny katastrof a krizového managementu ve zdravotnictví - mne zajímá dlouhodobě. Podle mého názoru je důleţité, abychom si uměli a hlavně chtěli pomáhat v situacích, kdy je nutné odvrátit hrozící nebezpečí nebo ohroţení ţivota. Pokud ohroţení nastane, rozdíly mezi lidmi se smaţou. Není důleţité, kdo má jakou národnost, barvu pleti, majetek atd. Rozhodující je pouze, jak se zachováme, abychom pomohli. Mým cílem je v této práci utřídit dostupné informace o problematice medicíny katastrof, nastínit způsob prevence mimořádných událostí, pojednat o způsobech a moţnostech přípravy na mimořádné stavy a moţnostech efektivního řešení mimořádných událostí. Medicína katastrof je poměrně nový pojem, který však obsahuje postupy, které se jiţ v minulosti vyskytovaly. Vzhledem k tomu, ţe naše planeta prochází cykly, kdy se opakují různé ţivelné pohromy a ty přicházejí náhle, nečekaně a jejich následky jsou mnohdy i tragické, vyvinul se systém pomoci obětem těchto neštěstí jiţ dávno. Nikdy však nebyly popsané přesné postupy spolupráce a tak i kdyţ byla pomoc odborná, nedocházelo ke spolupráci mezi jednotlivými záchrannými sloţkami. To mělo neblahý vliv na postiţené. Vznikla tedy potřeba koordinace a kooperace zasahujících. To poloţilo základ pro tvorbu integrovaného záchranného systému a součinnost mezi jeho jednotlivými sloţkami. Odborníci na problematiku se shodují, ţe bez dokonale vytvořeného systému pomoci, který by dokázal počítat s co moţná nejvíce moţnými typy mimořádných událostí, není moţná vysoce kvalitní a odborná pomoc při vzniku mimořádné události velkého 8

rozsahu a výskytu hromadného poranění osob. Důsledky neodborného přístupu k problematice havarijního a krizového plánování v oblasti medicíny katastrof a krizového řízení ve zdravotnictví mohou být nedozírné. Nejprve je nutné uvést, co to vlastně medicína katastrof je, kdy a jak vznikají mimořádné události, jak se jim můţeme bránit a aţ poté je na místě mluvit o jejich následcích a o tom, jakým způsobem by měla být prováděna prevence vzniku dalších mimořádných událostí. V tomto duchu je přehledně sestavena i má absolventská práce. Obor Zdravotnického záchranáře jsem si vybral právě proto, ţe chci a budu pomáhat lidem v nouzi. Toto povaţuji za opravdu podstatné a váţím si všech, kdo se o pomoc ostatním snaţí. Vţdy jde o ţivot pacienta. Zodpovědnost a stres musí záchranáři zvládnout, jsou na to školeni. Nesmí je to poznamenat a ohrozit pacienta při dalším podobném incidentu. Touto oblastí se zabývají odborníci v oblasti psychologie a psychiatrie. Ve své práci nastíním moţnost prevence a zvýšení odolnosti proti syndromu vyhoření u záchranářů. Smutné je, ţe mnoho událostí vzniká z lidské nenávisti, agresivity a neohleduplnosti. Nabízí se tedy otázka, jestli má vůbec význam snaţit se pomáhat těmto lidem, kdyţ si za to vlastně mohou sami. Já si myslím, ţe i člověk, který má zvláštní názory, tyto změní, kdyţ vidí druhé v nesnázích a tím spíše, kdyţ za tento stav můţe třeba on sám. Věřím, ţe lidé jsou spíše neinformovaní o moţných následcích svého jednání, zbytečně riskují, neţ ţe by úmyslně chtěli ostatním ublíţit. Pokud bychom si připouštěli vysokou míru rizika, nemohli bychom tuto práci dělat. Je tedy na kaţdém jednotlivém záchranáři, jestli vše zvládne a dokáţe pacientovi pomoci. Věřím, ţe nás studium na škole dobře připravilo na budoucí povolání a pomůţeme tak mnoha lidem, kteří by se bez našeho zásahu mohli dostat do ohroţení jejich ţivota.

9

Cíle absolventské práce Hlavní cíl: Mým cílem je v této práci utřídit dostupné informace o problematice medicíny katastrof a pojednat o moţnostech efektivního řešení mimořádných událostí z pohledu záchranáře a krizového managera. Dílčí cíle: a) nastínit způsob prevence mimořádných událostí, b) pojednat o způsobech a moţnostech přípravy na mimořádné stavy c) pojednat o moţnostech efektivního řešení mimořádných událostí z pohledu záchranáře a krizového managera.

10

Teoretická část 1 Co je to medicína katastrof? 1.1 Definice medicíny katastrof a katastrofy Medicína katastrof je interdisciplinární lékařský obor zahrnující i obory nemedicínské – komunikace, koordinace, logistika, řízení procesů a lidí. Většina problémů a nedorozumění při zásahu u mimořádné události vzniká právě v nemedicínských oblastech.1 Katastrofa je mimořádná událost takového rozsahu, ţe ji jiţ nelze řešit běţně dostupnými prostředky. Následkem je nutné sníţení úrovně zdravotní péče. Za katastrofu povaţujeme událost, kdy je hlášeno 10 nebo více úmrtí, kdy je hlášeno nejméně 100 lidí ve stavu ohroţení. Je deklarován stav ohroţení a vydávána výzva k mezinárodní pomoci nebo asistenci při zvládání mimořádné události.2 Za nehodu se povaţuje mimořádná událost, která ještě nenaplňuje podmínky katastrofy. Snahou vţdy musí být zvládnutí hromadného neštěstí prostředky běţně dostupnými při nehodě, tedy bez sníţení úrovně ošetření. Rozvoj lékařských věd a medicínské zkušenosti z řešení rozsáhlých zdravotnických událostí na celém světě, ať jiţ v podmínkách řešení následků přírodních ţivlů nebo následků činností člověka, se stále více prosazuje do systematického medicínsko – zdravotnického přístupu, který se zaobírá problematikou účelného a efektivního zvládání následků devastujících událostí, a to prostřednictvím dosaţitelných a dostupných nástrojů. Pro oblast zvládání zdravotních následků vznikl společný termín Medicína katastrof. Jedná se o specifické zaměření jednotlivých medicínských oborů zaměřených na trvalé studium lékařských disciplín z hlediska moţné aplikace poznatků do systematického 1

ŠTOREK J. Medicína katastrof. Praha : Institut postgrad. vzdělávání – Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof, 2002

2

ŠENOVSKÝ M., ADAMEC V. Právní rámec krizového managementu. Ostrava : Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství, 2005. 178 s. ISBN 80-86634-55-8.

11

poskytování zdravotní pomoci a péče v případech postiţení obyvatelstva katastrofou. Postupy respektují doposud poznané zákonitosti. Boj člověka o záchranu ţivota a ochranu zdraví je v celé historii lidstva určován událostmi, které se jej bezprostředně dotkly. Nejvíce mimořádných událostí se odehrálo ve 20. Století. V jeho průběhu proběhla celá řada katastrofálních událostí, včetně obou světových válek, které si vyţádaly miliony obětí. Tou poslední a alarmující byla tragédie Černobylského reaktoru (26. duben 1986). Světová zdravotnická organizace (SZO) důrazně upozornila na skutečnost, ţe v 90. letech 20. století nebezpečí tohoto charakteru trvale hrozí v kaţdé zemi, která k výrobě elektrické energie vyuţívá jaderných elektráren. Jaderné katastrofy se staly problémem mimořádné důleţitosti. Významným dnem se stal pak 1. duben 1991 – světový den zdraví, připravený SZO pod heslem - být připraveni čelit katastrofám. Při této příleţitosti bylo ze strany SZO upozorněno na skutečnost, ţe příznivý vývoj zdravotnického, sociálního a ekonomického rozvoje bývá čas od času narušen pohromami. Přijala proto definici katastrofy, kterou označuje jakoukoli událost, která způsobuje hmotné škody, ekonomický rozklad, ztráty na ţivotech, zhoršení ţivotního prostředí, zhoršení zdravotního stavu a úpadek zdravotnických sluţeb v takovém rozsahu, který vyţaduje vnější pomoc z jiných oblastí státu nebo ze strany jiných států, které nebyly takovou událostí postiţeny. Proto se stal program pomoci v nouzi obsahem práce oddělení pro poskytování a obnovu postiţených oblastí SZO. Významnou roli při likvidaci následků katastrof hraje mimo jiné i mezinárodní solidarita a spolupráce. Svou aktivitu v tomto směru projevuje Organizace spojených národů (OSN), která také proto vyhlásila 90. léta 20. Století Dekádou omezení katastrof. Celosvětový nárůst ţivelných pohrom, velkých provozních havárií, ekologických a jiných katastrof, představuje obrovskou zátěţ pro záchranné sluţby a další záchranářské subjekty ve většině zemí světa. O pravdivosti těchto zkušeností jsme se měli moţnost sami přesvědčit v průběhu povodní r. 1996 (Bruntálsko), r. 1997 (Morava), r. 1998 (Rychnovsko), v roce 2002 na území celé naší republiky, v roce 2006 a 2010. Spolu s nárůstem počtu se zvyšuje i závaţnost katastrof, coţ mimo jiné vyvolává tlak na počty a kvalitu osob, které jsou schopny účinně se podílet na řešení a likvidaci následků. Ve zdravotnictví se jedná o likvidaci zdravotních následků na zdraví

12

v kategoriích primárních a sekundárních ve vazbě na uplatňovanou solidaritu a vzájemnou pomoc postiţených osob a mezinárodní pomoc. K tomu všemu musí být připraven v rámci resortu zdravotnictví krizový systém, dnes označovaný jako - Krizový management resortu. Rozsah nutných vazeb, podpor a součinností, jejich strukturalizaci, optimalizaci a maximální efektivnost pro zvládnutí následků mimořádných událostí, kterými je hromadné postiţení a ohroţení velkého počtu osob, upravuje jednotící medicínský přístup, kterým je právě medicína katastrof.

1.2 Medicína katastrof Jedná se o spolupráci rozličných lékařských oborů v prevenci, organizování záchranných akcí a likvidaci zdravotních následků katastrof, ve spolupráci s ostatními tísňovými sluţbami, které se účastní komplexního řešení stavů po katastrofách [S. W. A. Gunn, 1990] Příčinou hromadného postiţení osob je především přírodní ţivel se svými vlastnostmi a člověk se svou činností. Přitom kaţdá příčina je charakteristická svou jedinečností, svým způsobem i neopakovatelností, ale především vysokým stupněm naléhavosti, neodloţitelnosti. Z těchto důvodů se zavádí klasifikace rizik hromadného postiţení osob:3 1. Přírodní rizika:

3

-

extrémní zima

-

extrémní horko, katastrofální sucho, hladomory

-

plošné poţáry – lesní, městské, městských čtvrtí apod.

-

povodně, zátopové vlny

-

laviny

-

posuny půd- zemětřesení, eroze půdy, sesuvy, propady

-

průtrţe mračen, extrémní sněţení, kalamity

-

vichřice, větrné smrště, hurikán, cyklón, orkán, tornádo

ŠENOVSKÝ M., ADAMEC V., HANUŠKA Z. Integrovaný záchranný systém. Ostrava : Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství, 2005. 92 s. ISBN 80-86634-55-8.

13

-

sopečná činnost

-

humánní a veterinární epidemie

2. Technická rizika -

nebezpečné škodliviny – výrobny, zásobníky, laboratoře

-

transport nebezpečných škodlivin

-

výbuchy, poţáry

-

zřícení budov, staveb

-

vodojemy, přehradní hráze, přehrady

-

energetické sítě

-

nedostatek paliv

-

dopravní nehody – silniční, ţelezniční, námořní (vodní), letecká doprava a doprava paliv (ropovody, plynovody)

-

metro a podzemní dráhy, tunely, lanovky

3. Občansko-politická rizika -

ekonomická krize

-

sociální nepokoje, demonstrace, stávky, vzpoury

-

hromadné akce – společenské, sportovní, politické

-

terorismus – individuální, kolektivní, státní aţ superterorismus

-

nepřátelský útok – konvenční, nukleární, biologický, chemický, kombinovaný

4. Sekundární rizika – důsledky 1. – 3. -

zřícení poškozených staveb

-

zamoření nebezpečnými látkami

-

následné výbuchy a poţáry

-

protrţení přehrad, hrází

-

přerušení vedení – energie, vody, plynu, tepla

-

zamoření vody, vodních toků, pitných zdrojů

-

trosky dopravních prostředků a technologií

14

2 Krizová připravenost a resort zdravotnictví Velice důleţité pro tuto problematiku bylo přijetí vládního dokumentu označovaného jako Bezpečnostní strategie České republiky a z ní odvozované strategie k obraně státu, vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Legislativně byla podloţena zákonem číslo 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky, kterým se jednoznačně ukládá povinnost státu v této oblasti a také v oblasti ochrany ţivota a zdraví. Zákon dal základ pro vznik Bezpečnostní rady státu se všemi stálými a dočasnými orgány. Nezastupitelné je členství zástupců resortů v osobě náměstka ministra. Tento princip jednoho zástupce resortu (náměstka) ve všech orgánech umoţňuje sledování připravenosti v oblasti obrany, vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Ústavní zákon respektuje působnosti resortů svěřené jim kompetenčním zákonem (zákon č. 2/69 Sb.), který je výchozím pro prováděcí zákon, kterým je stanoven rozsah a další podrobnosti k povinnosti podílet se na zajišťování bezpečnosti státu (zákon o krizovém řízení – 240/2000 Sb.). Doplňují se tak povinnosti při zajišťování obrany (zákon o zajišťování obrany České republiky – 222/1999 Sb.). Těmito zákony byla vytvořena krizová legislativa.4

2.1 Resort zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví odpovídá za zapojení Zdravotnické záchranné sluţby do Integrovaného záchranného systému, zajišťuje její vybavení a personální zabezpečení. Systémové řešení uvnitř resortu se odvíjí od principů bezpečnostního systému v působnosti Bezpečnostní rady státu:5 1 I. náměstek ministra je jmenován do plánovacích výborů Bezpečnostní rady státu a do Meziresortního krizového štábu. Je zodpovědný za součinnost a kontrolu

45

,


15

plánovací a řídící připravenosti resortu a koordinuje vnitroresortní orgány krizového řízení. Těmi jsou v působnosti ministerstva zdravotnictví: a) krizový štáb ministerstva tvořený určenými pracovníky úřadu k zajištění fungování úřadu a resortu se svěřenou působností v období vyhlášených krizových stavů. b) Útvar krizového managementu - Odbor bezpečnosti a krizového řízení s působností pro problematiku krizového managementu a úkolů v oblasti obranného plánování, civilně nouzového plánování, plnění úkolů v rámci Integrovaného záchranného systému, úkolů společného zdravotního výboru aliance a úkolů k ochraně utajovaných skutečností. Současně tento odborný útvar plní funkci sekretariátu Krizového štábu MZ ČR. 2 Vzhledem k těsné vazbě na vedení resortu je Útvar krizového managementu napojen prostřednictvím členů krizového štábu ministerstva na ty součásti úřadu, které zodpovídají za zdravotní péči a strategii resortu a má i vztah k referátům zdravotnictví niţších správních celků. 3 Vzhledem ke snaze uplatňovat soudobé poznatky lékařských i ostatních věd v oblasti krizového managementu je tento útvar napojen na specializovaná pracoviště, kde hlavní činnost je problematika krizového managementu, urgentní medicíny a medicíny katastrof. Především jsou to:6 a) Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha – katedra Urgentní medicíny a medicíny katastrof – základna přípravy krizových manaţerů resortu. b) Státní zdravotní ústav – plní úkoly v oblasti ochrany veřejného zdraví. Center pro specializované úkoly a epidemiologické studie. c) Ústav expertíz a řešení mimořádných situací – po transformaci na Zdravotnické zabezpečení krizových situací s plným logistickým zajištěním pro resortní připravenost.

6

ŠTOREK JOSEF a kol. Krizová připravenost zdravotnictví. 1.vyd. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů v Brně, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7013-452-8.

16

4 V úrovni přímo řízených organizací:7 a) pro potřeby přednemocniční péče na úrovni Ústředních středisek záchranné sluţby – k zajištění jednotné přípravy zdravotnického záchranného systému v součinnosti s Hasičským záchranným sborem České republiky a to na principech výstavby IZS (zákon č. 239/2000 Sb., o IZS). b) pro potřeby nemocniční péče – na úrovni krajských a fakultních nemocnic v těsné součinnosti s Územními středisky záchranných sluţeb, Státního zdravotního ústavu a místně příslušných odloučených pracovišť zdravotnického zabezpečení krizových situací, a to na principech dodavatelů nezbytných potřeb (zákon č.241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy). c) pro potřeby hygienické sluţby na úrovni Státního zdravotního ústavu v působnosti náměstka ministra – Hlavního hygienika České republiky, a to na principech zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č.258/2000 Sb.).

2.2 Legislativní rámec Koncepce krizového řízení v resortu zdravotnictví vychází z celé řady právních předpisů, vymezujících obsah pojmů pouţívaných v této oblasti, práva, povinnosti a úkoly ministerstva zdravotnictví jako ústředního správního úřadu s odbornou gescí a definovaných subjektů včetně opatření, která jsou jimi realizována k zajištění připravenosti na krize nevojenského ale i vojenského charakteru.8 Povinnosti a úkoly ministerstva při zajišťování bezpečnosti a obrany státu vyplývají z kompetencí ministerstva a ustanovení uvedených zákonů. Mezi nejdůleţitější patří:9 -

ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.,

-

7

zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů,


8

Tuto problematiku rozšiřuje příloha číslo 1

9


17

-

zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky,

-

zákon č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů,

-

zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb,

-

zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závaţných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky,

-

zákon č. 237/2000 Sb., o poţární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,

-

zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.,

-

zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.,

-

zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, ve znění dalších zákonů,

-

zákon č. 95/2004 Sb., o specializačním vzdělávání lékařů,

-

zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních a navazující právní předpisy.

-

Vyhlášky, které doplňují rezortní legislativu a upravuji všeobecné pojištění, problematiku léčiv, ochranu veřejného zdraví atd.:

-

vyhláška MZ ČR č.434/1992 Sb.

-

vyhláška MZ ČR č. 440/2000 Sb.

-

vyhláška MV ČR č. 380/2002 Sb.

-

vyhláška MZ ČR č. 424/2004 Sb.

-

vyhláška MZ ČR č. 394 / 2004 Sb.

-

nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení §27 odst. 8 a §28 odst. 5, zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení

V současné době Ministerstvo zdravotnictví připravuje nové zákony, které by měly platit od roku 2012. Jedná se o tři reformní zákony o zdravotnické záchranné sluţbě, zdravotních sluţbách a specifických zdravotních sluţbách. Připravuje se zřízení zhruba 40 nových výjezdových stanovišť záchranné sluţby tak, aby území státu bylo pokryto dosahem zasahujících posádek lépe, neţ je tomu v současnosti.

18

2.3 Ministerstvo zdravotnictví10 K zajištění připravenosti pro řešení krizových situací v oboru jeho působnosti: a) zřizuje pracoviště (útvar) krizového řízení, b) zpracovává plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací (dále jen krizový plán), krizový plán resortu schvaluje ministr, c) zřizuje krizový štáb Ministerstva zdravotnictví jako pracovní orgán k řešení krizových situací, jeho sloţení a úkoly určuje ministr, d) koordinuje územní střediska zdravotnické záchranné sluţby. Při koordinaci jsou střediska zdravotnické záchranné sluţby povinna uposlechnout pokynů Ministerstva zdravotnictví. Dále Ministerstvo zdravotnictví: a) realizuje opatření při přípravě na mimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatel, b) vede přehled moţných zdrojů rizik, provádí analýzy ohroţení a v rámci prevence odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace, c) rozhoduje o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, d) organizuje okamţité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přeţití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy. V systému hospodářských opatření pro krizové stavy Ministerstvo zdravotnictví v okruhu své působnosti: vypracovává koncepci hospodářských opatření pro krizové stavy jako součást koncepce rozvoje svěřeného odvětví, a) zpracovává plán nezbytných dodávek, b) uplatňuje poţadavky na vytvoření státních hmotných rezerv. Ministerstvo zdravotnictví je v době krizových situací oprávněno: a) stanovit opatření k ochraně veřejného zdraví a koordinovat činnost orgánů ochrany veřejného zdraví, 10


19

b) na území, kde je vyhlášen krizový stav, vyhlásit opatření proti šíření přenosných nemocí, c) zajistit nákup a distribuci potřebných imunobiologických přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu, d) zajistit mezinárodní spolupráci k ochraně veřejného zdraví, e) koordinovat činnost zdravotnických zařízení v souladu s koncepcí krizového řízení zdravotnictví.

3 Krizové řízení v resortu zdravotnictví Krizové řízení je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů, zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.11

3.1 Na stupni Ministerstva zdravotnictví Vrcholovým pracovním orgánem k řešení krizových situací je krizový štáb Ministerstva zdravotnictví. V čele krizového štábu stojí ministr, který určuje zároveň jeho sloţení a úkoly v návaznosti na organizační řád ministerstva. Krizový štáb je tvořen zejména vedoucími pracovníky ministerstva se svěřenou působností v oblasti řízení resortu v době vyhlášených krizových situací. K zajištění připravenosti na řešení krizových situací v oboru své působnosti zřizuje Ministerstvo zdravotnictví v přímé podřízenosti vedoucího úřadu pracoviště (útvar) krizového řízení, pověřené koordinací krizového řízení – odbor bezpečnosti a krizového řízení. Ten zároveň zajišťuje funkci sekretariátu krizového štábu ministerstva.

11


20

3.2 Na stupni přímo řízených subjektů12 Úkoly k přípravě a řešení krizových situací na stupni přímo řízených organizací plní: a) subjekty přednemocniční neodkladné péče, zahrnující Územní střediska záchranné sluţby. Plynulá návaznost přednemocniční neodkladné péče na nemocniční péči je zajišťována sítí traumacenter s nepřetrţitým provozním reţimem, které řeší problémy při příjmu těţce poraněných tak, aby nedocházelo ke zbytečným sekundárním převozům. b) subjekty nemocniční péče, zahrnující vybrané nemocnice, zdravotnická zařízení a zdravotnická zařízení a organizace, které jsou jmenovány subjektem hospodářské mobilizace ve smyslu zákona č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Konkrétní subjekty určuje v návaznosti na krizový plán resortu zdravotnictví ministr zdravotnictví. c) Trauma tým, je určen k poskytování zdravotnické pomoci při likvidaci následků hromadných neštěstí a katastrof na území ČR a v rámci mezinárodní pomoci i v zahraničí. Dále jako posilový prostředek MZ ČR pro řešení hromadného výskytu poraněných, kapacitně přesahujícího moţnosti záchranných sluţeb. Trauma tým je koncipován jako mobilní posilový zdravotnický útvar určený k poskytování chirurgické, traumatologické a resuscitační pomoci na místě hromadného neštěstí nebo katastrofy. Je zařazen do adresáře záchranných týmů Organizace spojených národů (Register of Military and Civil Defence Assets).13 d) Státní zdravotní ústav a krajské hygienické stanice jako prvek ochrany veřejného zdraví v systému krizového řízení. K řešení krizových či mimořádných situací vytváří Státní zdravotní ústav dvě odborné mobilní brigády. Epidemiologickomikrobiologickou, ţivotního a pracovního prostředí. Tyto brigády se dále člení na

12


13

KROUPA M. Krizové řízení a IZS. Praha : Vyšší odborná škola prevence kriminality a krizového řízení Praha, 2010

21

odborné jednotky, které mají své výjezdové skupiny. Nařízení a závazné pokyny se vydávají cestou Hlavního hygienika ČR. e) Příspěvková organizace Zdravotnické zabezpečení krizových stavů jako prvek logistického zabezpečení resortu zdravotnictví za krizových stavů, případně další přímo řízené organizace. f) Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví jako subjekt medicínské podpory krizového plánování (urgentní medicína a medicína katastrof) a odborné přípravy specialistů krizového řízení v resortu zdravotnictví.

3.3 Na stupni kraje Úkoly k přípravě a řešení krizových situací na stupni kraje plní orgány kraje. Koordinačním orgánem pro přípravu územně správního celku (kraje) na krizové situace je bezpečnostní rada kraje. Obsah činnosti a sloţení bezpečnostní rady kraje je stanoven nařízením vlády č. 462/2000 Sb. Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné události a provádění záchranných a likvidačních prací. Ministerstvo zdravotnictví, do jehoţ působnosti náleţí úsek státní správy vykonávané krajským úřadem, metodicky řídí výkon státní správy vydáváním právních předpisů a směrnic, zabezpečuje jednotný postup při pouţívání jím vydaných předpisů a kontroluje výkon státní správy v jeho gesci.

4 Koncepce krizového řízení v resortu zdravotnictví Koncepce krizového řízení ve zdravotnictví vychází z přijaté bezpečnostní strategie České republiky, krizových zákonů a dalších právních norem. Přijetím krizových zákonů, které nabyly účinnosti k 1. lednu 2001 je:14 -

stanovena působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních správních celků. Práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové

14


22

situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a při jejich řešení. -

vymezen integrovaný záchranný systém, stanoveny jeho sloţky a jejich působnost. Působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních správních celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události, při záchranných a likvidačních pracích, při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohroţení státu a válečného stavu.

-

stanovena pravomoc vlády a správních úřadů při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy. Zároveň byla upravena příprava hospodářských opatření pro stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohroţení a válečný stav (krizové stavy). Dále pro přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů.

V oblasti zajišťování obrany České republiky stanovuje zákon povinnosti státních orgánů, územních správních celků, právnických a fyzických osob k zajišťování obrany České republiky před vnějším napadením a odpovědnost za porušení těchto povinností.

4.1 Havarijní připravenost správních celků a traumatologické plánování v resortu Přijetím ústavního zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky byl vytvořen krizový management na nejvyšší úrovni zajišťování vnější i vnitřní bezpečnosti nevojenské i vojenské. Pro řešení připravenosti resortu zdravotnictví pro zvládnutí zdravotních následků mimořádných situací jsou vytvořeny tzv. krizové stavy (stav nebezpeční, nouzový stav, stav ohroţení státu, válečný stav). Tyto stavy jsou uvedeny v zákoně o krizovém řízení (z. č. 240/00 Sb.). Zajištění poskytování zdravotní péče ve standardních i nestandardních podmínkách, vyţaduje systémové a systematické řešení, vycházející z aktuálních a reálných moţností poskytovatelů péče, a to zejména v úrovních:15 15

ŠTĚTINA J. Medicína katastrof a hromadných neštěstí. Praha: Grada Publishing, 2000. 256 s.

23

a) standardní přednemocniční neodkladné péče (dále jen PNP) prostřednictvím záchranného systému (hlavně zdravotnického záchranného systému). Nástrojem záchranného systému je záchranný řetězec přeţití. Od prostoru výskytu zdravotního postiţení aţ do prostor nemocniční péče, za vyuţití maximálně efektivní integrace všech sloţek PNP. b) adaptace záchranného systému do prostředí hromadných neštěstí v rámci územního havarijního systému, ve smyslu poţadavků zákona č. 353/1999 Sb. o prevenci závaţných

havárií,

a

to

buď

samostatně

v rámci

působnosti

zástupce

přednemocniční neodkladné péče, nebo ve spolupráci s ostatními zástupci tísňových sluţeb v prostředí Integrovaného záchranného systému, ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému. Zdravotnickou část reprezentuje proces traumatologického plánování. Ten řeší potřeby zdravotní péče a moţnosti poskytovatelů při výskytu hromadného postiţení osob. Ústřední roli v koordinaci přednemocniční neodkladné péče a ve vzájemné provázanosti poskytovatelů zdravotní péče (ambulantní, neodkladné nemocniční a lůţkové, včetně hygienické) sehrává místně (územně) příslušná zdravotnická záchranná sluţba. c) adaptace celého systému poskytovatelů zdravotní péče, včetně záchranného systému, na mechanismus zajišťování nezbytných dodávek zdravotních sluţeb a potřeb prostřednictvím krizového systému, ve smyslu poţadavků krizového zákona (zákon č. 240/00 Sb.) a zákona o hospodářských opatřeních (zákon č. 210/00 Sb.). Nástrojem pro zajišťování nezbytných dodávek prací a sluţeb je krizový plán správního celku, který uvádí nezbytnou pomoc obyvatelstvu zasaţeného správního celku, bez které nelze překonat krizovou situaci (zákon č.241/2000 Sb. a vyhláška č. 498/2000 Sb.).16

16


24

4.2 Pracoviště a útvary krizového řízení v resortu zdravotnictví Pro plnění úkolů krizového řízení v resortu zdravotnictví se zřizují u vybraných zdravotnických zařízení pracoviště krizového řízení. Jejich obecným posláním je plnění úkolů vyplývajících pro resort zdravotnictví z připravenosti na řešení krizových situací, integrovaného záchranného systému a řešení krizových a havarijních stavů. Jednotu resortního řízení a koordinaci resortní připravenosti prostřednictvím útvarů krizového řízení zajišťují na jednotlivých stupních státní správy a samosprávy útvary (referáty, oddělení) zdravotnictví příslušného správního celku. Pracoviště krizového řízení zřizují zejména:17 a) fakultní nemocnice. b) specializovaná zdravotnická zařízení – Úrazová nemocnice, Psychiatrická léčebna Bohnice, Institut klinické a experimentální medicíny, Ústav pro péči o matku a dítě, Revmatologický ústav a Ústav hematologie a krevní transfůze. c) krajské nemocnice. d) územní střediska záchranné sluţby a okresní střediska záchranné sluţby. e) Státní zdravotní ústav. f) krajské orgány ochrany veřejného zdraví – krajské hygienické stanice. g) zdravotnická zařízení a organizace, která jsou subjektem hospodářské mobilizace. h) další vybraná zdravotnická zařízení. Útvary krizového

řízení

v oblasti

zabezpečení

krizové připravenosti

resortu

zdravotnictví a podle odborného zaměření a působnosti plní zejména tyto úkoly: a) podílejí se na plnění úkolů vyplývajících pro příslušné zdravotnické zařízení a resort zdravotnictví ze zákonů č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení (krizový zákon), č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky a dalších zákonných norem. b) spolupracují se zdravotnickými zařízeními v působnosti územně správního celku a se sousedními regiony. 17


25

c) spolupracují s místně příslušnými poskytovateli zdravotní péče v rámci jednotné logistiky. d) spolupracují se sekretariáty bezpečnostních rad a krizovými štáby územních správních celků. e) spolupracují s operačními a informačními středisky integrovaného záchranného systému a jeho prostřednictvím s ostatními sloţkami IZS, včetně armády České republiky. f) poskytují odbornou a metodickou pomoc samosprávním orgánům obcí.

4.3 Úkoly ministerstva a resortu zdravotnictví při řešení krizových situací nevojenského a vojenského charakteru Při řešení krizových situací zabezpečuje zdravotnickou infrastrukturu, která je souhrnem zdravotnických zařízení a činností k zabezpečení a udrţení odpovídající úrovně zdravotní péče a ochrany veřejného zdraví v souladu s potřebami obyvatelstva a Armády ČR na území státu. Zdravotnickou infrastrukturu tvoří soustava státních a nestátních zdravotnických zařízení, poskytujících neodkladnou přednemocniční péči, neodkladnou nemocniční péči a následnou nemocniční péči, transfůzní stanice, orgány ochrany veřejného zdraví a logistická základna resortu Ministerstva zdravotnictví členěná takto:18 a) neodkladná přednemocniční péče je zajišťována soustavou Územních středisek záchranné

sluţby,

leteckou

záchrannou

sluţbou,

okresními

záchrannými

zdravotnickými sluţbami a ostatními zdravotnickými záchrannými sluţbami, trauma týmy při vybraných nemocnicích, b) neodkladná nemocniční péče (intervenční, intenzivní a resuscitační). Je zajišťována soustavou státních a nestátních nemocnic, včetně jejich trauma center. Vybraná klinická pracoviště tvoří systém poskytování speciální lékařské pomoci osobám ozářeným a s infekčním onemocněním. c) následná nemocniční péče je zajišťována soustavou nemocnic, rehabilitačních ústavů, léčeben a lázeňských zařízení,

18

ŠTOREK J. Krizový management. Praha : Institut postgraduálního vzdělávání – Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof, 2001

26

d) orgány ochrany veřejného zdraví tvoří soustava krajských a okresních hygienických stanic, včetně laboratoří hygienické sluţby. Součástí je i řízení protiepidemických opatření u onemocnění vyvolaných vysoce virulentními a smrtícími agens, jako součást zbraní hromadného ničení, s cílem zlepšit a koordinovat systém monitorování, detekce, diagnostiky, terapie a likvidaci vysoce nebezpečných mikroorganismů či jejich produktů, e) logistickou základnu zdravotnické infrastruktury tvoří v součinnosti se Správou státních hmotných rezerv příspěvková organizace - Zdravotnické zabezpečení krizových stavů a v oblasti materiálně technického zabezpečení další určené organizace. Vybraná zdravotnická zařízení, jejichţ zřizovatelem není stát, jsou součástí zdravotnické infrastruktury prostřednictvím krizových plánů ústředních a územních správních úřadů. Specializovaná a určená zdravotnická zařízení jsou subjekty hospodářské mobilizace.

4.4 Krizová komunikace a spojení Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací vyuţívají informační systémy krizového řízení. Zaváděné a uţívané informační systémy krizového řízení musí splňovat standardy informačních systémů veřejné správy a pravidla:19 a) přenosu informací nadřízeným, podřízeným a spolupracujícím orgánům krizového řízení, b) technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtíţných podmínkách, c) bezpečnost uchovávaných informací s nejvyšším stupněm utajení obsaţené ve zpracované dokumentaci. Při přípravě na mimořádnou událost a při provádění záchranných a likvidačních prací se vyuţívají prostředky krizové komunikace. Krizovou komunikací se rozumí přenos informací mezi státními orgány, územními samosprávními orgány a mezi sloţkami integrovaného záchranného systému za vyuţití 19


27

prostředků hlasového a datového přenosu informací veřejné telekomunikační sítě i vybrané části neveřejné telekomunikační sítě. Základním spojovacím prostředkem zdravotnických záchranných sluţeb je rádiová síť. Doplňkovým spojovacím systémem je veřejná telekomunikační síť, včetně sítí mobilních operátorů. Pro komunikaci s ostatními subjekty integrovaného záchranného systému lze alternativně pouţít systém TETRAPOL – Pegas Matra.

Obrázek č. 2 - Koordinační a řídící středisko CTV

Obrázek č. 3 - Pracoviště krizového managera

4.4.1 Komunikace pro pátrání a záchranu Kaţdé záchranné koordinační středisko musí mít rychlé a spolehlivé obousměrné spojení s příslušnými záchrannými koordinačními středisky, v případě nutnosti se zaměřovači a stanicemi určujícími polohu, velitelskými stanovišti letecké záchranné a pátrací sluţby, se sousedními koordinačními středisky, která by se mohla případně podílet na zásahu, komunikaci s meteorologickou sluţbou, pátracími a záchrannými jednotkami, kontaktními místy pátrání a záchrany.

4.4.2 Hromadné informační prostředky Součástí opatření IZS při zásahu je i potřeba uveřejňovat tísňové informace potřebné pro záchranné a likvidační práce. V této souvislosti má kaţdý provozovatel hromadných informačních prostředků povinnost uveřejnit tísňové informace potřebné pro záchranné a likvidační práce na

28

základě ţádosti operačního a informačního střediska IZS. Jedná se především o televizní a rozhlasové vysílání, které má dosah svého vysílání v místě mimořádné události. Tyto stanice musí zprávu odvysílat neprodleně po jejím obdrţení a bez úprav obsahu a smyslu zprávy. Za čas věnovaný sdělení informací nemají navíc sdělovací prostředky právo vyţadovat jakoukoliv finanční náhradu za ušlý zisk.

4.5 Hospodářská opatření pro krizové stavy a materiálně technické zabezpečení Hospodářským opatřením pro krizové stavy jsou organizační, materiální a finanční opatření přijímaná Ministerstvem zdravotnictví a ostatními správními úřady v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a sluţeb, bez nichţ nelze zajistit překonání krizových stavů.20 Systém hospodářských opatření pro krizové stavy tvoří: a) systém nouzového hospodářství b) systém hospodářské mobilizace c) pouţití státních hmotných rezerv d) výstavba a údrţba infrastruktury e) regulační opatření Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou přijímána po vyhlášení krizových stavů. Přípravu opatření organizují správní úřady. Působnost orgánů, systém, strukturu, činnost, práva a povinnosti správních úřadů, právnických a fyzických osob upravuje zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.21 Materiálně technické zabezpečení podpory poskytování zdravotní péče při řešení krizových situací lze shrnout do základních oblastí:

20 21

,


29

zajištění materiálu a zásob pro přednemocniční neodkladnou péči (územní střediska záchranné sluţby a další zdravotnické záchranné sluţby), a) zajištění materiálu a zásob pro nemocniční péči za účelem rozšíření lůţkového fondu (lůţkových kapacit) stávajících nemocničních zařízení, b) vytvoření zvýšené zásoby hromadně vyráběných léčivých přípravků a spotřebního zdravotnického materiálu u vybraných nemocnic, c) zajištění imunobiologických přípravků pro řešení epidemiologických opatření. Materiál a zásoby pro přednemocniční neodkladnou péči: Kvalitní a včasná přednemocniční neodkladná péče, jako řetězec opatření od prvotního ošetření po předání postiţených do lůţkových zdravotnických zařízení k poskytnutí nemocniční péče, je základní podmínkou záchrany ţivota a zdraví postiţených. Obměna hromadně vyráběných léčivých přípravků a ostatního materiálu s krátkou dobou skladování bude zajištěna spotřebou a doplňováním v běţném provozu Územního střediska záchranné sluţby, ve výjimečných případech cestou fakultních nebo krajských nemocnic.

4.6 Personální a organizační zabezpečení krizového řízení Ministerstva zdravotnictví K zajištění připravenosti na řešení krizových situací v oboru své působnosti zřizuje Ministerstvo zdravotnictví v přímé podřízenosti ministra pracoviště (útvar) krizového řízení, pověřený koordinací krizového řízení – odbor bezpečnosti a krizového řízení. Je odborným

pracovištěm

ministerstva

s povinností

připravovat,

koordinovat

zabezpečovat řešení úkolů resortu.22

22

ŠTOREK J. Krizový management ve zdravotnictví. Praha : Institut postgraduálního vzdělávání – Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof, 2009

30

a

5 Krizový management ve zdravotnictví 5.1 Podstata problému Systém poskytování zdravotní péče pomocí samostatných poskytovatelů péče je pro potřeby fungování za mimořádných podmínek nutno připravit v části:23 a) Záchranného systému – přesněji na zdravotnický záchranný systém – ve smyslu § 18b zákona č. 20/1966 Sb., v platném znění, a prováděcí vyhlášky MZ ČR č. 434/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 175/95 Sb. Jde o nástroj neodkladné zdravotní péče pro řešení záchrany ţivota a zdraví přímo na místě vzniku a výskytu postiţení s bezprostředním ohroţením těchto základních hodnot člověka. Zdravotnický záchranný systém je v celé péči nezastupitelný. b) Havarijního systému – vyuţívá traumatologické plánování. Tento nástroj řeší potřeby hromadného výskytu postiţení osob s následky na kvalitu ţivota a zdraví. Smyslem traumaplánu je zajistit připravenost kaţdého poskytovatele zdravotní péče tak, aby byl schopen zvládnout velké mnoţství postiţených osob, překračující běţný chod zdravotnického zařízení. Provázanost traumaplánů jednotlivých poskytovatelů v rámci daného správního celku teprve vytváří traumatologický plán zdravotnictví správního celku. Tento plán se stává součástí havarijního plánu správního úřadu a je nástrojem

Integrovaného

záchranného

systému.

Zařazování

jednotlivých

zdravotnických zařízení do procesu tvorby traumaplánu umoţňuje ustanovení § 5 zákona č. 160/1991 Sb. o poskytování zdravotní péče nestátním zdravotnickým zařízením, v platném znění, a to zásadně na principu podle druhu, rozsahu a místa poskytované zdravotní péče. c) Krizového systému – zajišťuje dodávky nezbytných zdravotnických sluţeb a potřeb v podmínkách moţných krizových situací. Opírá se o jasně strukturalizovanou soustavu zdravotnických subjektů. Jejich charakteristika, postavení, úkoly a

23


31

vzájemné vztahy upravuje tzv. Základní dokumentace pro hospodářskou mobilizaci a její doplňky. V rámci jednotlivých záchranných systémů se posiluje kapacita moţností zdravotnické pomoci, která působí na území teritoria správního celku, např. záchranné týmy Českého červeného kříţe, Horská záchranná sluţba, Vodní záchranná sluţba, a dalšími provozovateli zdravotních sluţeb, zejména dopravci nemocných. Záměrem všech opatření je zajistit funkčnost zdravotnického systému teritoria za vyuţití optimální struktury dostupných moţností zdravotnictví správního celku. Vytvořila se tak tedy medicína katastrof.

5.2 Traumatologické plánování ve zdravotnictví 5.2.1 Úvodní ustanovení Traumatologické plánování se provádí s cílem dosáhnout připravenost zdravotnictví k poskytování nezbytné zdravotní péče v době mimořádné události nebo krizové situace. Vţdy se postupuje podle příslušné právní úpravy pro danou mimořádnou událost. Jde o havárii, ţivelní pohromy ohroţující ţivoty, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo ţivotní prostředí. Problematiku upravuje zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci průmyslových havárií, oblast mimořádných událostí zákon č. 239/2000 Sb., o IZS, krizovou situaci pak zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení atd.24 Při plánování zvládání velkého počtu zraněných v jednom okamţiku se postupuje tak, aby byla jednotlivá zdravotnická zařízení připravena na tento úkol z hlediska kapacity i reálných moţností konkrétního zařízení.

5.2.2 Postavení přednemocniční neodkladné péče Přednemocniční neodkladná péče se poskytuje na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, během dopravy postiţených k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. Dle legislativy zdravotnická záchranná sluţba 24

CHALOUPKA P. Průmyslové havárie. Praha : Vyšší odborná škola prevence kriminality a krizového řízení Praha, 2009

32

nepřetrţitě organizuje, zabezpečuje, řídí přednemocniční neodkladnou péči při likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí a katastrof. Koordinuje součinnosti s lékaři lůţkových zdravotnických zařízení a s lékařskou sluţbou první pomoci. Činnost výjezdových skupin nepřetrţitě řídí operační středisko ZZS. To také zajišťuje:25 -

vyhlášení poplachu a informování o mimořádné události,

-

svolání určených pracovníků,

-

udrţuje spojení se všemi zúčastněnými,

-

organizuje rychlý výjezd potřebných sil a prostředků,

-

vyzývá oddělení nemocnic k připravenosti na příjem většího počtu postiţených,

-

pokud je to nutné, aktivuje havarijní plán příslušného území,

-

v případě potřeby domlouvá spolupráci zdravotnických zařízení, policie, hasičských záchranných sborů,

-

zpracovává a vyhodnocuje všechny potřebné informace pro zajištění rychlé pomoci.

Spuštění záchranné operace má za cíl vyřešit událost s ohledem na co moţná nejlepší poskytnutí péče postiţeným prostřednictvím odborné přednemocniční neodkladné péče u stavů náhlého ohroţení ţivota a zdraví. Těmi podle současné úrovně medicínského poznání jsou:26 1. stavy bezprostředního ohroţení ţivota postiţeného 2. stavy vedoucí prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti 3. stavy vedoucí bez rychlého poskytnutí pomoci k trvalým chorobným změnám 4. stavy působící náhlé utrpení nebo náhlou bolest 5. stavy působící změny chování a jednání postiţených, ohroţující sebe sama nebo jeho okolí Při řešení těchto případů je vyuţit záchranný řetězec od místa události do cílových zdravotnických zařízení, včetně vyuţití kapacit tzv. trvalé zálohy záchranné sluţby. Pokud dojde k události velkého rozsahu a jsou nasazeny prostředky k jejímu zvládnutí, není dotčena povinnost ZZS zajistit zdravotní péči i u ostatních stavů poškození zdraví. 25


26

POKORNÝ JIŘÍ. Lékařská první pomoc. 1.vyd. Praha : Galén, 2003. 351 s. ISBN 80-7262-214-5.

33

Zůstává tak povinnost zajistit zdravotnické sluţby nemocným (akutně i chronicky) a ostatnímu obyvatelstvu nezasaţeného mimořádnou událostí.27

Praktická část 6 První pomoc 6.1 Integrovaný záchranný systém Trvalá pohotovost pro příjem tísňových volání je rozhodující pro skutečnost, ţe právě tito nositelé tísňových volání, tj. Hasičský záchranný sbor České republiky a jednotky poţární ochrany zařazené do plošného pokrytí správních celků, Zdravotnická záchranná sluţba a Policie České republiky, se staly základními sloţkami systému. Ze svého titulu základní sloţky IZS zajišťují nepřetrţitou pohotovost také pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě jejího vzniku. Za tímto účelem rozmisťují své síly a prostředky po celém území České republiky.

Obrázek č. 4 – Spolupráce IZS při nehodě

Obrázek č. 5 – Zajištění důkazů pro vyšetřování probíhá již při záchranné operaci

S ohledem na skutečnost, ţe zvládání následků mimořádné události pouze těmito sloţkami by mohlo být nedostatečné, jsou tyto doplňovány moţnostmi a kapacitami dalších sluţeb, kterých lze vyuţít k provádění záchranných a likvidačních prací. Zejména to jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil Armády České republiky, 27

Problematiku traumatologického plánování rozšiřuje příloha číslo 2

34

ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů (nejen Policie České republiky, ale i např. síly a prostředky Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva financí apod.), orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné (např. Horská sluţba České republiky, Vodní záchranná sluţba apod.) a jiné sluţby a zařízení, neziskové organizace a sdruţení občanů. Všechny tyto doplňkové kapacity se staly ostatními sloţkami systému. Svou pomoc při provádění záchranných a likvidačních prací poskytují v rámci institutu plánové pomoci na vyţádání.28 Plánovanou pomocí na vyţádání se rozumí předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci buď základním sloţkám IZS nebo správnímu úřadu. Jsou ji povinny poskytnout mimo jiné i všechna zdravotnická zařízení. Katastrofa je mimořádná událost, kterou jiţ nelze řešit běţně dostupnými prostředky. Medicína katastrof je interdisciplinární lékařský obor. Mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy. Jde o havárie, které ohroţují ţivot, zdraví, majetek nebo ţivotní prostředí a vyţadují provedení záchranných a likvidačních prací. Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí (zejména ve vztahu k ohroţení ţivota, zdraví, majetku nebo ţivotního prostředí) a vedoucí k přerušení jejich příčin. Likvidačními pracemi se rozumí činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Použití integrovaného záchranného systému je vymezeno podmínkou, ţe bude pouţit v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více sloţkami záchranného systému.29

28


29


35

Na příslušném správním celku řídí IZS příslušný vedoucí správního celku, který tento stav nebezpečí vyhlásil v souladu se zákonnou úpravou a zmocněním. Za nouzového stavu, stavu ohroţení státu nebo válečného stavu pak IZS řídí Ministerstvo vnitra (zákon č. 329/2000 Sb. o IZS, zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon). Proto také vlastní koordinaci záchranných a likvidačních prací v místě nasazení sloţek IZS (v prostoru mimořádné události) a přímé řízení součinnosti těchto sloţek provádí velitel zásahu, kterým je velitel jednotky poţární ochrany, vybavený poměrně rozsáhlým oprávněním, umoţňujícím zásah nasazovaných sloţek IZS. Pro jejich přímé řízení si zřizuje štáb velitele zásahu jako svůj výkonný aparát, jeho členy jsou velitelé a vedoucí jednotlivých sloţek, ale i dalších spolupracujících sloţek i osob, které poskytují osobní nebo věcnou pomoc. Ministerstva a jiné ústřední správní úřady v oboru své působnosti v rámci přípravy na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací, ale i při ochraně obyvatelstva, vedou přehled moţných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohroţení a sjednávají nápravu skutečností a stavů, které by mohly způsobit vznik mimořádné události a rozhodují o činnostech k provádění záchranných a likvidačních prací a ke zmírnění následků. Za účelem přípravy sloţek IZS a orgánů podílejících se na provedení a koordinaci záchranných a likvidačních prací při mimořádné události se provádějí taktická cvičení. Konání taktického cvičení se předem projednává se zúčastněnými sloţkami a orgány. Za účelem prověření připravenosti sloţek IZS k provádění záchranných a likvidačních prací se provádí prověřovací cvičení, jehoţ součástí můţe být i vyhlášení cvičného poplachu pro sloţky IZS.

36

6.1.1 Složky integrovaného záchranného systému v oblasti Hasičského záchranného sboru ČR Základním posláním Hasičského záchranného sboru ČR je chránit ţivoty, zdraví obyvatel a majetek před poţáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, ať jiţ se jedná o letecké nehody, ţivelní pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky. HZS ČR plní úkoly na úseku:30 1) poţární ochrany, 2) integrovaného záchranného systému, 3) ochrany obyvatelstva, 4) krizového řízení. Hasičský záchranný sbor je tvořen generálním ředitelstvím HZS a HZS krajů. Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému (IZS), který v případě mimořádné události nebo krizového stavu slučuje všechny záchranné sloţky a zabezpečuje koordinovaný postup při provádění záchranných a likvidačních prací. Hasičský záchranný sbor ČR při plnění svých úkolů spolupracuje s ostatními sloţkami IZS i se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, neziskovými organizacemi a s druţeními občanů. Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěţejní roli i v přípravách státu na mimořádné události. Od roku 2001, kdy došlo ke sloučení Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) s Hlavním úřadem civilní ochrany, má HZS ČR ve své působnosti i ochranu obyvatelstva - podobně, jako tomu je i v některých dalších evropských státech. Působnost Hasičského záchranného sboru ČR, jeho úkoly i kompetence v oblasti poţární ochrany, krizového řízení, civilního nouzové plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému upravují zákony. Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) se člení na generální ředitelství HZS ČR, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, a dále pak v souladu s územněsprávním 30


37

členěním republiky na 14 hasičských záchranných sborů krajů. Součástí Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická a účelová zařízení: čtyři Odborná učiliště poţární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech), dále pak Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav poţární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky Olomouc.

Služební přísaha příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR:31 „Slibuji, že budu chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi, a to i s nasazením vlastního života. Při plnění svých povinností se budu řídit Ústavou, zákony a dalšími právními předpisy, důsledně plnit rozkazy a pokyny svých nadřízených a při svém jednání budu mít na zřeteli obecný zájem.“

6.1.2 Složky integrovaného záchranného systému v oblasti Policie ČR Policie je ozbrojená sloţka státu. Zajišťuje pořádek uvnitř státu, chrání občany, jejich práva a majetek a stíhá pachatele trestné činnosti. Policii ČR místně pomáhá také Obecní (Městská) policie při řešení méně závaţné trestné činnosti. Policie ČR se dělí na Kriminalistický ústav, Leteckou sluţbu, Národní protidrogovou centrálu, Sluţbu cizinecké policie, Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Útvar pro ochranu prezidenta ČR, Útvar pro ochranu ústavních činitelů, Útvar rychlého nasazení atd. Všechny tyto sloţky spolu vzájemně spolupracují na odhalování pachatelů trestné činnosti. V Letecké dopravě se většinou, vzhledem k obtíţnému provedení činu, díky rozsáhlým bezpečnostním prohlídkám a opatřením, jedná o organizované skupiny. O to je sloţitější je dopadnout. Mimo tyto sloţky, které běţně působí i mezi lidmi (pořádková policie, dopravní policie atd.), existují i speciální sluţby, jejichţ úkolem je vyhledávat nebezpečí terorismu a předcházet mu. Jedná se o rozvědky a kontrarozvědky (BIS, vojenská atd.). Pokud dojde k nějakému protiprávnímu útoku na letadlo, letiště, pasaţéry nebo posádku, je povinností všech těchto sloţek zakročit, chránit oběti takového činu a vypátrat pachatele, případně ho zajmout, pokud je stále na letišti.

31

http://www.hzscr.cz, 7

38

6.1.2.1 Činnost Letecké Služby Policie ČR v Integrovaném záchranném systému Letecká sluţba Policie ČR nezajišťuje pouze podporu jednotek Policie ČR, ale slouţí v rámci Integrovaného záchranného systému ČR (IZS) i pro jiné nepolicejní jednotky. LS PČR tedy slouţí pro:32 1) Zásahové týmy Policie ČR, 2) Zdravotnické týmy Letecké záchranné sluţby ČR, 3) Leteckou pátrací a záchrannou sluţbu (SARS), 4) Lety ve prospěch transplantačního programu, 5) Zásahová druţstva HZS ČR, 6) Báňskou záchrannou sluţbu, 7) Záchranáře Horské sluţby ČR,

Obrázek č. 6 – Radiostanice LZS

6.1.3 Složky integrovaného záchranného systému v oblasti ZZS Základní sloţkou je zdravotnická záchranná sluţba. Mezi ostatní sloţky integrovaného záchranného systému jsou zařazeny orgány ochrany veřejného zdraví. V době krizových stavů se stávají ostatními sloţkami integrovaného záchranného systému také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu. Sloţky integrovaného záchranného systému jsou povinny se při zásahu řídit příkazy velitele zásahu, hejtmana kraje, v Praze primátora Hl. m. Prahy nebo zástupcem Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací.

32


39

6.2 Postupy zdravotnické záchranné služby při mimořádné události Mimořádné události předchází období klidu. V této fázi je vţdy nejdůleţitější prevence. Jedná se o preventivní opatření při výstavbě, ale také o vzdělávání a analýzu v oblasti moţných rizik. Po této fázi následuje plánování. Důleţitou součástí je i praktické vyzkoušení plánů, které se musí dělat vţdy při nově přijatém plánu a pak v pravidelném zkušebním období.33 Jakmile je vše připraveno, zdá se, ţe je tím práce krizových pracovníků dokončena. To však platí jen do vzniku mimořádné události. Pokud je taková skutečnost nahlášena, rozběhne se pomoc pro odvrácení nebezpečí. Teprve v tuto chvíli dochází k opravdovému prověření celého přípravného řízení. Na místo události vyjíţdí v první řadě hasičské jednotky, policie a hlavně zdravotníci a doktoři, kteří musí udělat první průzkum a odhadnout mnoţství zraněných, aby bylo moţné povolat na místo odpovídající počet sanitních vozů. Po příjezdu jednotek na místo události se okamţitě rozbíhá záchranná operace. Často v minulosti docházelo k neorganizovanosti. V kaţdé sloţce IZS jsou profesionálové na danou problematiku, ale jakmile kaţdý tým začne dělat svou běţnou práci, je zde nebezpečí, ţe bude zbytečně docházet k ohroţování ţivotů jenom proto, ţe sloţky nejsou koordinovány. Proto při kaţdé mimořádné události, kde zasahuje více jednotek nebo sloţek IZS, musí vzniknout hlavní štáb, ve kterém budou velitelé všech sloţek. Teprve poté je moţné kvalifikovaně poskytovat odbornou pomoc zraněným. Štáb koordinuje uzavření daného prostoru, zabránění dalším nebezpečím (výbuchu, poţáru, úniku jedovatých a toxických látek atd.), vyproštění zraněných, evakuaci všech z daného prostoru mimo zasahujících záchranářů atd. Jedna z nejdůleţitějších činností, která se musí začít provádět ihned po příjezdu je třídění raněných. Pokud jsou na místě zaklínění, nebo zavalení lidé, je nutné přistoupit k vyprošťovacím a záchranným pracím.

33

ŠTOREK J. Krizový management. Praha : Institut postgraduálního vzdělávání – Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof, 2001

40

6.2.1 Činnost zdravotnické záchranné služby Hlavní náplní záchranné sluţby je zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče u stavů ohroţujících ţivot obyvatel. V současnosti je tato sluţba zajišťována posádkami rychlé lékařské pomoci (tzv. RLP - rychlé osobní automobily s lékařem) a posádkami rychlé zdravotnické pomoci (tzv. RZP- velké sanitní vozy s posádkou ve sloţení paramedik a řidičzáchranář). U hromadných událostí je moţné nasadit i tahač ZZS, který je speciálně upravený pro zásah v terénu. Jsou zde i operační sály a zázemí pro několik lékařů, kteří tak mohou poskytovat pacientům téměř stejnou péči, jako kdyby byli v nemocnici. Praţská záchranná sluţba pracuje převáţně systémem "rendez-vous". Jedná se o systém, kdy RZP a RLP vyjíţdějí k případu ze dvou různých míst. Jednotlivá stanoviště jsou volena tak, aby byl splněn dojezd do 15 minut na místo události. Jakmile operátor na lince tísňového volání rozhodne, ţe případ je tak váţný, ţe si vynucuje zásah lékaře, ne jenom zdravotníka, na místo vyjíţdí i malé osobní auto s posádkou ve sloţení zdravotník a lékař.3435 Po ošetření, je-li to moţné, pacient odjíţdí ve velkém sanitním voze bez lékaře. Pokud je stav pacienta váţný, jede lékař v sanitce a osobní vůz RLP za ní. To je případ váţného ohroţení zdraví pacienta. Systém randez-vous byl ale vyvinut pro případy, kdy není po ošetření jiţ nutná přítomnost lékaře u pacienta. Po ošetření nemusí jet v sanitce, ale je ihned volný pro výjezd k dalšímu závaţnému případu. Takto se sniţují poţadavky na personální zajištění lékařů na rychlých záchranných sluţbách. V běţném provozu totiţ stačí na celou Prahu 25 velkých sanitních vozů a jen 8 vozů rychlé lékařské pomoci. Pokud dojde k mimořádné události velkého rozsahu, jsou do sluţby povoláni všichni dostupní lékaři a případně jsou zaktivovány i sloţky Zdravotnické záchranné sluţby z okolních krajů. Případně je povolána Armáda ČR.

34


35


41

6.2.2 Doprava raněných, nemocných a rodiček (DRNR) Další významnou kapitolou činnosti ZZS je doprava raněných, nemocných a rodiček do zdravotnických zařízení. Tuto přepravu zajišťuje v Praze okolo čtyřiceti sanitních vozidel. Zajišťují také dálkovou přepravu nemocných po celé České republice i do a ze zahraničí. Obrázek č. 7 – Sanitní vůz DRNR

6.2.3 Neodkladná péče Jedním ze zásadních problémů, s nímţ se potýká kaţdý záchranný systém při zásahu v situacích bezprostředně ohroţujících ţivot, je dostat profesionální záchranný tým co nejdříve na místo zásahu. Vztah mezi šancí na přeţití je například u nejobvyklejší bezprostřední příčiny smrti, fibrilace komor, známý a kaţdá minuta zpoţdění znamená pokles naděje na záchranu zhruba o 10%. Časy odezvy zdravotnických záchranných systémů se pohybují v průměru mezi 7 a 8 minutami. Osm minut je ale, z hlediska přeţití kriticky nemocných, dlouhá doba. Proto se hledají jiné cesty, jak na místo příhody dostat trénovaného a schopného člověka poskytnout kvalitní první pomoc. Tyto osoby, mohou být jak školení laici, tak například příslušníci stráţních sluţeb, policisté nebo hasiči, trénovaní k základní neodkladné resuscitaci. Význam laické první pomoci je nezpochybnitelný a podle dostupných údajů zlepšuje naději na přeţití zhruba na dvojnásobek.

6.3 Záchranné práce Po překročení kulminačního bodu, kdy devastující účinky události slábnou a ustupují, nastupují záchranné síly (vlastní i z vnějšku) a zahajují celý objem činností, označovaných pojmem záchranné práce. Je zde přímá návaznost na zatím poskytovanou první pomoc a to především prostřednictvím odborné přednemocniční neodkladné péče, která je poskytována z místa následků události ošetřením na místě, přes zajištění transportu do cílových zdravotnických zařízení lůţkového typu k poskytnutí následné

42

nemocniční péče.36 Proto čím dříve je poskytování PNP v prostoru události zahájeno při uplatňování poznatků urgentní medicíny a medicíny katastrof, tím niţší jsou nenávratné ztráty. Plně se uplatňují časové limity, jako například zlatá hodina a hodina ţivota (72. hod.). Jde o schematické intervaly pro dobu trvání záchranných prací (desítky hodin, maximálně několik málo dní).37

6.3.1 SARS (Search and Rescue Service) V případě, ţe dojde například ke ztrátě letadla z radarů, mimořádné události velkého rozsahu nastupuje letecká záchranná a pátrací sluţba. Ta je povinna poskytovat neprodlené sluţby pátrání a záchrany tak, aby byla poskytnuta pomoc osobám, které se dostanou do tísnivé situace. Sluţba pátrání a záchrany je tvořena: právním rámcem, odpovědným úřadem, komunikačními zařízeními a výkonnými jednotkami schopnými koordinačních činností při operačním nasazení. Pátrací a záchrannou sluţbu na území České republiky organizuje a řídí Ministerstvo dopravy. V rozsahu své působnosti ji zajišťuje také Řízení letového provozu ve spolupráci s vojenskými orgány. Na základě Dohody o vzájemné spolupráci při pátrání a poskytování pomoci při záchranných akcích spolupracují Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Smluvní strany musí poskytnout pomoc osobám v tísni, které přeţily nehody bez ohledu na národnost, společenské postavení takových osob nebo okolností, v jakých se tyto osoby ocitly. Pro ČR povinnost vychází z Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ICAO.38 Jednotlivé oblasti pro pátrání se nesmí překrývat, ale vzájemně k sobě musí přiléhat tak, aby byla zajištěna včasná pomoc kdekoliv. Vymezení oblastí pátrání a záchrany je stanoveno na základě zváţení technických a operačních moţností a nevztahuje se tedy nutně ke státoprávním hranicím mezi státy. Kaţdý stát musí ze svých veřejných i soukromých pátracích sloţek vyčlenit vhodně umístěné jednotky a mít připravené v 36

HASÍK J. Nebojte se první pomoci. Praha : Maags, 2003.

37


38

http://www.uzpln.cz., 8

43

záloze další, které nebyly původně určené k přímému zásahu, ale které lze v případě nutnosti vyuţít. Všechny vyčleněné jednotky musejí být vybaveny pro rychlé vypátrání a poskytování odborné pomoci přímo v místě nehody. Kaţdá jednotka musí být v dobrém obousměrném spojení s ostatními jednotkami podílejícími se na stejné pátrací a záchranné akci. Pátrací letadlo musí být vybavené pro zachycení tísňového kmitočtu a pro vysílání a přijímání na tomto kmitočtu. To je v případě 121,5 MHz (stanovenou pro záchranou frekvenci) kaţdé letadlo, které je vybavené rádiem.39 Pokud se předem neví, jestli bude nutné shodit přeţívajícím osobám vybavení ze záchranného letadla je povinností, aby alespoň jedno letadlo účastnící se záchranné operace mělo na své palubě toto vybavení pro případ nejnutnějšího shozu a záchrany lidí.

Obrázek č. 8 Helikoptéry SAR

Obrázek č. 9 Záchrana z objektu

Obrázek č. 10 Zásah nad vodní hladinou

6.4 Likvidační práce Jak se záchranné práce dostávají ke svému kulminačnímu bodu, tím více se přibliţuje okamţik nástupu dalšího souboru činností, který je dnes označován pojmem likvidační práce. Jejich nástup je zpravidla v těsném sepětí s ustupujícími záchrannými pracemi a vlastní práce nabíhají etapovitě do míst, odkud byla ţivá síla jiţ vyvedena. Z hlediska poskytování zdravotní péče je místem realizace likvidačních prací cílové zdravotnické zařízení mimo prostor postiţených katastrofickou událostí, které provádí činnosti navazující na poskytnutou první pomoc a odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Je-li smyslem PNP záchrana ţivota počínaje stabilizací vitálních funkcí a přerušením mechanismu poškození zdraví, je smyslem nemocniční neodkladné 39

http://www.uzpln.cz., 8

44

péče konečné řešení situace tak, aby byly vytvořeny podmínky pro konečnou likvidaci následků poruch zdraví v důsledku události. Péče je poskytována jako péče intervenční, intenzivní nebo resuscitační. Stejně tak jako práce směřující k likvidaci následků události na postiţeném území, trvají likvidační práce v reţimu NNP desítky dní aţ týdnů.40

6.5 Práce obnovy S blíţícím se koncem provádění likvidačních prací se blíţí počátek dalšího souboru činností, který nese označení práce obnovy a který sleduje základní cíl – uvést postiţený prostor do stavu před katastrofickou událostí tak, aby se obnovil chod společnosti a současně tak, aby se na základě poznatků a zkušeností zvýšila odolnost postiţeného prostoru, zvýšila se preventivní opatření a zkvalitnilo trvalé monitorování rizikové zátěţe. Je zjevné, ţe tyto práce mají svůj interval nepoměrně delší. Jde řádově o desítky týdnů aţ roky, a to v závislosti na rozsahu a druhu katastrofické události.41 Další částí pomoci a péče o zraněné je jejich materiální zajištění. V případech, kdy dojde k velmi závaţné mimořádné události a kdy je velké mnoţství lidí, kteří nejsou zranění, nebo jsou zranění jen velmi lehce, je nutné v případě, ţe se nemají kam vrátit, nebo se nemohou vrátit, zajistit jim alespoň základní ubytování.

Přístřeší najdou

zejména v halách, ve školách nebo jiných veřejných budovách. Zde je nutné zajistit dostatek vody, potravin, zajistit alespoň základní moţnosti hygieny a to vše aţ do doby, neţ bude událost vyřešena a lidé se budou moci vrátit do svých domovů. Nejzranitelnější skupiny jsou matky s dětmi, staří, nemocní, sociálně slabí. Po skončení záchranných prací přichází na řadu rehabilitace infrastruktury, rekonstrukce a nový rozvoj. Buduje se jiţ s ohledem na prevenci.

40


41


45

7 Emerco – Train – systém (systém pro trénink urgentních situací) Systém slouţí pro modelování katastrof a pro výcvik postupů při jejich řešení u řídících i řadových pracovníků záchranných sloţek. Vytvořil ho prof.dr. Sten Lennquist (profesor medicíny katastrof v Univerzitní nemocnici ve Švédsku). Systém je zaloţen na jednoduchém principu magnetických tabulí, obrázků, figurek a značek, které se na ně upevňují. Takto lze znázornit nemocnice s daným počtem lůţek, vrtulníky, vozidla záchranné sluţby, hasičů, policie a armády, záchranné pracovníky podle jejich profese i pacienty. U pacientů lze na figurce vyčíst heslovitě zapsané základní příznaky – stav, tlak, místo postiţení. Pomocí nálepek lze označit číslo pacienta, jeho zařazení při třídění (barevné odlišení) a provedenou první pomoc.42 Je moţné tímto způsobem nasimulovat celou situaci – místo neštěstí s pacienty, okolní města a dispečinky záchranné sluţby, hasičů i policie včetně jejich vybavení, nemocnice s volnými lůţky, vzdálenosti mezi jednotlivými místy atd. V dalších fázích se záchranné sily přesunují na místo neštěstí a sledují se časové intervaly při průběhu záchranných prací. Vytvoří se obvaziště, prostor pro transport i pro přistání vrtulníku. Postiţení jsou vyproštěni. Po provedení třídění a prvním ošetření jsou převezeni do okolních nemocnic. Účastníci výcviku si rozdělí funkce jednotlivých organizátorů a záchranných pracovníků, kteří při akci zasahují (velitel hasičů, vedoucí lékař na místě, organizační velitel zajišťující distribuci pacientů do nemocnic, pracovníci dispečinků, hasiči a lékaři záchranné sluţby, piloti vrtulníků, velitel vojenské posádky atd.). Vyučující mohou při školení zastavit hodiny, na kterých běţí reálný čas, a diskutovat s účastníky o průběhu záchranných akcí. Nakonec se celá akce vyhodnotí.

42

ŠTOREK J. Medicína katastrof. Praha : Institut postgraduálního vzdělávání – Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof, 2002

46

Systém lze pouţít k modelování nejrůznějších situací – pro zemětřesení, ţelezniční neštěstí, chemické havárie atd. Počty zasahujících sloţek a jejich vybavení můţe být zcela vymyšleno, ale jde také cvičit s konkrétním vybavením a konkrétními údaji, které jsou v daném regionu skutečně k dispozici. Systém byl původně vytvořen pro výcvik a výuku, ale můţe se pouţít i při urgentní situaci v řídícím středisku, kde pomůţe přehledně zobrazit danou situaci.

Obrázek č. 11 - Cvičení HZS

8 Spolupráce ZZS a nemocnice Smyslem poskytování odborné zdravotnické péče na místě události a následného transportu do zdravotnického zařízení je záchrana ţivota a zdraví pacienta. K tomu je zapotřebí bezchybná kooperace mezi ZZS a nemocnicí. Na příjmovém oddělení dochází k předání pacienta. Následuje zdravotní péče v rozsahu nemocniční neodkladné péče (NNP ). Nemocniční neodkladnou péči musí poskytovat cílové nemocnice, které jsou odborně způsobilé k příjmu daného poranění ošetřeného v rámci PNP. Nebo alespoň zvládnou převaţující druh poškození zdraví. Po stabilizaci pacienta, pokud je toho schopný, následuje transport na odborné pracoviště. Případně lékařského týmu za pacientem. V případě příjmu většího počtu zraněných se postupuje podle traumaplánu nemocnice, který má k dispozici vţdy lékař stálé sluţby. Spouští se na základě poţadavku operačního střediska záchranné sluţby. Příjmové zařízení nemocnice je v případě výzvy operačního střediska povinno pacienta přijmout.43 43

ŠTOREK J. Krizový management ve zdravotnictví. Praha : Institut postgraduálního vzdělávání – Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof, 2009

47

Jednotlivé úkony jsou v traumaplánu rozloţeny na celé zdravotnické zařízení tak, aby nedošlo k přetíţení jeho jedné části. Smyslem je, poskytnou odbornou zdravotní péči všem postiţeným osobám, v maximální moţné kvalitě. Nemocnice musí mít vypracované i vnitřní scénáře pro řešení poranění dle jeho charakteru a plán krizových stavů. Nemocniční traumatologický plán postupuje podle následujícího scénáře:44 1. Přijetí výzvy o skutečnosti a příprava na reakci ze strany akutního příjmu nemocnice. 2. Vyhlášení poplachu postupně podle pořadí důleţitosti jednotlivých pracovišť. 3. Reakce na poplach s cílem vytvořit funkční strukturu zásahu se společným centrem řízení. 4. Úprava provozu poskytovatele zdravotní péče s ohledem na příjem hromadného výskytu postiţených osob. 5. Příprava dostupných kapacit pro poskytování zdravotnických sluţeb v reţimu neodkladné péče. 6. Dosaţitelnost dostupných zásob v rozsahu, který odpovídá počtu postiţených osob. Jedná se o léčiva, zdravotnický materiál a zdravotnickou techniku. 7. Dohled na přechodem na akutní příjem většího počtu osob vykonává TRIAGE pracoviště. V jeho čele stojí zkušený lékař. Je nutné zajistit volné přístupové a odsunové cesty k místům operací, lůţkovým částem a shromaţdišti pacientů. 8. Poranění jsou přijímáni a ošetřováni na základě závaţnosti jejich poranění. 9. Ne nutné zajistit čekárny pro osoby, jejichţ zranění snese odklad. Zajistit dostatečný prostor pro jiţ ošetřené pacienty, kteří nemusí být hospitalizováni. 10. Nutné je zajištění registrace, standardizované dokumentace a informací o PNP a NNP, situační hlášení. 11. Personál se musí postarat o pitný reţim s cílem zajistit dodávky dostatečného mnoţství nápojů (čaj, polévky, tekutiny), vnitřní distribuci a zásobovací prostředky.

44


48

8.1 Řízení střediska Jakmile dojde k přechodu na reţim traumatologického plánu, řízení a odpovědnost za vedení střediska přebírá ředitel střediska, jak nadřízený všem pracovníkům, kteří jsou do záchrany zapojení.

Jeho úkolem je zajistit následující úkoly:45 a) součinnost

zdravotnických

operačních

středisek

v regionu

pro

zajištění

přednemocniční neodkladné péče a spolupráci se zdravotnickými zařízeními. b) zajištěné spojení se středisky leteckých sluţeb (LZS), sousedními středisky územních záchranných sluţeb, pro vytvoření jednotné sítě leteckých záchranných sluţeb. Toto je důleţité pro správný a rychlý postup při provádění záchranných a likvidačních pracích. Letecká záchranná sluţba provádí primární zásahy na místě poranění osob, jejich sekundární transporty na specializovaná pracoviště a zásahy u hromadných nehod. c) plánovat a vyhodnocovat vývoj události tak, aby bylo moţné nasazovat prostředky podle aktuálního vývoje situace, mít připravené záloţní síly a prostředky, které jsou schopny zasáhnout do záchranných operací v případě potřeby. d) zajistit trvalou připravenost předurčených specializovaných týmů zdravotnických zařízení, jako jsou například traumatologické týmy, popáleninový tým, plastický tým. Mohlo by dojít i k jejich přímému nasazení do místa události, proto je nutná jejich stála akceschopnost. e) zajistit připravenost logistiky pro odsunové práce pro likvidaci zdravotních následků. Jde převáţně o startovací dávky, pohotovostní zásoby, zvláštní zásoby, rezervy státu.

45


49

8.2 Přechod na traumatologický plán Na traumatologický plán se přechází v okamţiku:46 a) přijetím výzvy o hromadném poranění osob od zdravotnického operačního střediska, které ţádá posílení kapacit záchranného zdravotnického i ostatního personálu v místě výskytu mimořádné události. b) přijetím výzvy od jiného územního záchranného střediska s poţadavkem na poskytnutí dostupných záchranných prostředků pro vyřešení mimořádné události velkého rozsahu a k zajištění transportu osob, které byli touto událostí postiţeny. c) výzvy operačního a informačního střediska Integrovaného záchranného systému správního celku, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, vyhlášením některého z krizových stavů, d) výzvy krizového štábu Ministerstva zdravotnictví ČR k přímé podpoře záchranné akce na území České republiky nebo mimo území České republiky v rámci mezinárodní zdravotnické pomoci, e) výzvy Ministerstva zdravotnictví k účasti na humanitární záchranné akci, humanitární pomoci České republiky v zahraničí.

8.3 Koordinace zásahu 8.3.1 Operační středisko ZZS Veškerou činnost Zdravotnické záchranné sluţby řídí operační středisko. Denně zasahuje Zdravotnická záchranná sluţba hl. m. Prahy přibliţně ve 250-300 případech, z nichţ jen asi 60 je skutečným ohroţením ţivota a vyţaduje si přítomnost lékaře. Pro operátorky ve sluţbě (speciálně školené zdravotní sestry) to znamená vyřídit denně okolo 1000 telefonních hovorů na lince 155 a dalších tisíc radiových relací. Bez moderních technologií si nelze kvalitní zvládnutí takového objemu práce představit.47 Vedoucí úseku zdravotnického operačního střediska zajišťuje postupné rozvinování jednotlivých opatření traumatologické připravenosti, plánovaných a operativně 46 47

NEKLAPILOV V. Medicína katastrof. Brno : Informační středisko pro medicínu katastrof, Úrazová nemocnice v Brně, 2001 http://www.zzshmp.cz, 13

50

přijímaných podle vývoje situace. Při přechodu na reţim traumatologického plánu zajišťuje vytvoření jednoho společného operačního střediska v členění:48 a) pult pro pozemní záchrannou sluţbu – k řízení a koordinaci nasazovaných prostředků RZP, RLP do prostoru výskytu hromadného postiţení osob, b) pult pro leteckou záchrannou sluţbu – k řízení nasazených prostředků LZS a koordinaci leteckých sluţeb dle platných předpisů, c) pult krizového managementu – slouţí k řízení a koordinaci zasahujících sloţek při mimořádné události, pro krizovou podporu záchranné akce, havarijní připravenost, krizovou logistiku a krizové řízení.

8.3.2 Plánování a řízení zásahu Ministerstva a jiné ústřední správní úřady v oboru své působnosti v rámci přípravy na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací, ale i při ochraně obyvatelstva, vedou přehled moţných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohroţení a sjednávají nápravu skutečností a stavů, které by mohly způsobit vznik mimořádné události, rozhodují o činnostech k provádění záchranných a likvidačních prací ke zmírnění následků. Pro případ mimořádné události existují poplachové plány, které udávají způsob vyrozumívání vedoucích sloţek a členů krizových havarijních plánů kraje nebo vnějšího havarijního plánu a dále slouţí k hodnocení velikosti případné události a mnoţství sil a prostředků, které budou potřeba k jejímu zvládnutí. Dělí se do čtyř stupňů poplachu. Stupeň poplachu události přiděluje velitel zásahu nebo operační a informační středisko. Plán obsahuje spojení na základní i ostatní sloţky, které je moţné pro řešení situace vyuţít. Stupeň poplachu určuje potřebu sil a sloţek pro řešení události. Nejvyšší stupeň je čtvrtý.49

48 49

http://www.zzshmp.cz, 13 ŠENOVSKÝ M., ADAMEC V., HANUŠKA Z. Integrovaný záchranný systém. Ostrava : Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství, 2005. 92 s. ISBN 80-86634-55-8.

51

1) První stupeň je vyhlašován, jestliţe mimořádná událost ohroţuje jednotlivé osoby, objekt, kde nejsou sloţité podmínky pro zásah, nebo jen jeho část, jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo nákladní dopravy, nebo plochy území do 500 metrů čtverečních. Záchranu provádí jednotlivé sloţky, které nemusejí být neustále koordinované. 2) Druhý stupeň poplachu je vyhlašován, pokud mimořádná událost ohroţuje nejvýše 100 osob, více jak jeden objekt se sloţitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostředky hromadné dopravy (letadlo), cenný chov zvířat nebo plochu území do 10 000 metrů čtverečních. Záchranné a likvidační práce v tomto případě provádí jednotky kraje, na jehoţ území k události došlo. Je nutná nepřetrţitá koordinace všech zasahujících sloţek ze strany velitele zásahu. 3) Třetí stupeň se vyhlašuje, pokud mimořádná událost ohroţuje více jak 100 osob, ale nejvýše 1000 osob, část obce nebo areálu podniku, soupravy ţelezniční přepravy, plochu území do 1 km čtverečního. Záchranné práce provádějí základní i ostatní jednotky kraje, kde k události došlo, nebo se povolají jednotky ze sousedního kraje. Zde jiţ je nutné sektor rozdělit na jednotlivé menší úseky a je také nutné zřídit štáb velitele zásahu, kde zasedají i ostatní velitelé jednotlivých sloţek, kteří spolupracují s velitelem zásahu a dohlíţejí na plnění příkazů v rámci svých zasahujících týmů. Důstojník HZS vyhlásí třetí stupeň a operační středisko je povinno a o tom informovat hejtmana kraje nebo starostu obce s rozšířenou působností. 4) Zvláštní stupeň poplachu (Čtvrtý stupeň) je vyhlašován v případě, ţe mimořádná událost ohroţuje více jek 1000 osob, celé obce nebo plochu území nad 1 km čtvereční. Záchranné a likvidační práce provádějí základní i ostatní sloţky IZS včetně sil a prostředků z jiných krajů. U těchto situací je také moţné vyuţít síly a prostředky Armády ČR, nebo i zahraniční pomoci. Jedná se především o speciálně vycvičené jednotky na vyhledávání a záchranu osob. Společný zásah všech sloţek IZS jiţ vyţaduje koordinaci na strategické úrovni hejtmanem kraje. Operační a informační středisko je také v tomto případě povinné kontaktovat nejen hejtmana kraje, ale i starosty obcí s rozšířenou působností a Ministerstvo vnitra prostřednictvím Generálního ředitelství HZS ČR. Pomoc při koordinaci všech sloţek 52

pak organizuje právě toto středisko. Dále eviduje a sleduje účinnost nasazené síly a prostředků, organizuje ochranu obyvatelstva na postiţeném území, dokumentuje činnosti související se záchrannými a likvidačními pracemi, zpracovává informace pro sdělovací prostředky, organizuje spojení mezi Ministerstvem vnitra a zasaţeným územím a udrţuje komunikaci mezi krizovými štáby krajů a obcí prostřednictvím operačního a informačního střediska IZS.50

8.3.3 Třídění zraněných Při katastrofě s hromadným výskytem postiţených se musí ustoupit od individuálního přístupu k poskytování lékařské péče a pacienty třídit pro postupné ošetření. Je nutno poskytnout nejkvalitnější pomoc co moţná největšímu počtu pacientů. Třídění určuje naléhavost ošetření postiţených, jejich pořadí při poskytování lékařské péče, prioritu při transportu, volbu dopravních prostředků a cíle přepravy. Třídění se řídí počtem raněných, stupněm závaţnosti a typem poranění (mechanické, termické, chemické, radiační). Musí ho provádět zkušený chirurg. Jemu podléhají všichni lékaři a zdravotníci na místě neštěstí. Třídění nesmí zpoţďovat ţivot zachraňující zásahy. Někdy je potřeba nasadit i více třídících lékařů. Musí se po prvotním prohlédnutí všech postiţených opakovat, protoţe stav raněných se můţe zlepšit i zhoršit a potom musí být přeřazeni do jiné kategorie naléhavosti.51 Prvotní

třídění

na

místě

provádí

záchranáři (ne lékař). Zjišťuje se, zda pacient můţe chodit, je v bezvědomí, dýchá a má puls. Lékařské třídění provádí třídící lékař na obvazišti. Podle závaţnosti poranění jsou stanovené časové limity tak, aby bylo moţné pomoci co nejvíce pacientům. Doktor má na chodícího pacienta čas 1 minutu, na leţícího pacienta 3 minuty.5253

Obrázek č. 12 – Třídění zraněných

50


51

NEKLAPILOV V. Medicína katastrof. Brno : Informační středisko pro medicínu katastrof, Úrazová nemocnice v Brně, 2001

52

HOGAN DAVID E., BURSTEIN JONATHAN L. Disaster Medicine. Philadelphia : Lippincott Williams & Wilkins, 2002. 431 s. ISBN 0-7817-2625-5.

53

Třídění zraněných dále rozšiřuje příloha číslo 4

53

8.3.3.1 Třídící kategorie (priority) Priorita pomoci se řídí těmito pravidly:54 1. Vitální funkce jsou narušeny – ohroţení ţivota, stav je kritický, je nutná okamţitá pomoc a okamţitý transport do nemocnice. Pouţívá se značení červené. 2. Prioritní transport – ţivotní funkce jsou stabilní, pacient je však těţce zraněný a jeho stav je váţný. Někdy se také pouţívá dělení: a) pro ţivot pacienta je nutný okamţitý transport do nemocnice. b) pro ţivot pacienta není nutný okamţitý transport do nemocnice a jeho zranění snese malý odklad, aby bylo moţné transportovat ostatní postiţené s váţnějšími zraněními do nemocnice. Pouţívá se značení ţluté. 3. Lehce ranění. Tito pacienti budou ošetřeni, ale aţ se uvolní kapacity obvaziště a záchranáři se jim budou moci věnovat. Zranění se shromáţdí zvlášť v samostatném sektoru a do nemocnic jsou převáţeni aţ po zjištění kapacit po transportech váţněji zraněných pacientů, aby nedošlo k zahlcení nemocnic. Tito pacienti mohou být převezeni aţ po příjezdu sanitních posil do vzdálenějších nemocnic. Pouţívá se značení zelené. 4. Těţce ranění s fatální prognózou. Při katastrofě nemají šanci a nelze je ošetřovat na úkor těch, kteří mohou přeţít. Provádí se tišení bolestí a psychologická pomoc. Pouţívá se značení modré. Je nutné třídění pacientů stále přehodnocovat. Můţe dojít k neočekávané komplikaci, kdy je nutné pacienta přiřadit do kategorie pro okamţitý transport do nemocnice. Další třídění se pak provádí v nemocnicích při příjmu, kdy se rozhoduje o aktuálním stavu pacientů po transportu.55 Podstatné je dobře zvolit místo obvaziště tak, aby bylo na místě katastrofy bezpečné a pacientům nehrozilo jiţ ţádné další ohroţení. Do prostoru postiţeného katastrofou nesmí mít přístup nikdo nepovolaný. Nesmí docházet k narušování záchranných a 54


55

Tuto problematiku rozšiřuje příloha číslo 5 a 6

54

likvidačních prací. Musí se provádět registrace pacientů. Přiřadí se číslo, pokud je to moţné, zjistí se jméno a datum narození postiţeného a určit místo, kde byl nalezen.

8.3.3.2 Specifika třídění při chemické nebo jaderné havárii Základním problémem je nutnost kombinovat třídění s dekontaminací, kterou provádějí hasiči při vstupu na obvaziště. Při takovéto mimořádné události se musí chránit i zasahující jednotky. Záchranáři jsou vybaveni ochrannými oděvy, speciálními maskami a dalšími ochrannými pomůckami. Po příjezdu na místo je třeba nejdříve provést prvotní (hrubé) prozkoumání situace a třídění zraněných. Na vstupu do prostor obvaziště se vybuduje dekontaminační zóna, přes kterou musí projít všichni záchranáři a postiţení při opouštění prostoru události. Na obvazišti posléze vznikají prostory pro různě závaţně zraněné pacienty. Zde jiţ odborné třídění provádí lékaři, kteří by neměli zasahovat v zamořeném prostoru z důvodu jejich bezpečnosti. Je stanoven obecný postup, kdy jsou nejdůleţitější členové záchranného týmu nejvíce chránění. Také zde je nutné neustále sledovat průběţný stav pacientů, z důvodu jeho moţného zhoršení a nutnosti okamţitého transportu nebo jeho zlepšení a moţnosti záchrany ţivota jinému, více zasaţenému pacientovi. Následuje transport do nemocnice, kde je dekontaminace znovu provedena a lékaři rozhodnou o stavu právě dopraveného pacienta a akutnosti jeho ošetření.

8.3.3.2.1 Dekontaminace Při dekontaminaci je nutný ochranný oděv personálu. Mokrá dekontaminace se doporučuje i u biologické dekontaminace. U látek s vnitřním působením je však sprchování zbytečné. U chemických látek stačí suchá dekontaminace. Při podezření na kontaminaci ve vlasech je nutno všechny vlasy ostříhat. Výrazu dekontaminace, který je obvyklý v civilní sféře, odpovídá v armádě pouţívaný ekvivalentní výraz speciální očista. Dekontaminace zpravidla zahrnuje dezaktivaci, odmoření, dezinfekci atd.

55

Nebezpečné látky mohou způsobit kontaminaci:56 -

vnitřní: proniknutí látky do lidského těla (vdechnutí prachových či aerosolových částic, proniknutí látky kůţí, poraněním, poţití kontaminované vody či potravin), případně do vnitřních vrstev materiálu (vsáknutí kapalin, difuze do vnitřních vrstev materiálu). Charakter této kontaminace závisí na poréznosti materiálu (dřevo, textilie).

-

vnější (povrchovou): usazení nebo nahromadění kontaminantu na povrchu předmětu nebo těla či absorpce par kontaminantu na povrchu vhodného materiálu. Tento typ kontaminace můţe za určitých podmínek přejít v kontaminaci vnitřní.

Hlavním cílem dekontaminace je odstranit z kontaminovaných povrchů a materiálů nebezpečné látky pod hodnoty přípustných norem a v případech, kdy je to moţné, je pak následným cílem tyto látky zničit, rozloţit nebo jinak převést na neškodné produkty. Při řešení tohoto problému se musí postupovat podle čtyř obecných hledisek:57 1) Hledisko fyzikální a chemické, při kterém se musí zváţit, jestli se látka v krátké době sama neodpaří či nerozloţí, nebo jestli při omývání povrchu vodou nedojde k prudké reakci nebo rozkladu na látku ještě nebezpečnější. Příklad: v ČR jsou ve velkém mnoţství skladovány izokyanáty TDI, které jsou velmi toxické a ve styku s vodou polymerují a vytvářejí na povrchu povlak, který jde jen velmi obtíţně odstranit. 2) Hledisko toxikologické, podle kterého se musí k dekontaminaci přistupovat především u látek: a) s vysokou perkutánní toxicitou (prochází neporušenou pokoţkou), které mohou být pro člověka nebezpečné jiţ při kontaktu. b) s vysokou inhalační toxicitou, které mohou být při vnější kontaminaci zdrojem sekundární inhalační intoxikace. c) s vysokou perorální toxicitou, které představují nebezpečí při manipulaci s kontaminovanými předměty.

56

BALL CHRISTOPHER M., PHILLIPS ROBERT S. Akutní medicína do kapsy. Praha : Grada Publishing, 2004. 196 s. ISBN 80247-0928-7

57

http://www.mvcr.cz, 2

56

3) Hledisko ekologické, podle kterého se musí provádět dekontaminace u látky, která můţe závaţným způsobem poškodit nebo narušit ţivotní prostředí. Toto hledisko je nutné brát v úvahu také při zvaţování způsobu odtoku kontaminovaných odpadů z dekontaminačního prostoru, coţ je důleţité zejména v případech, kdy nedochází k rozkladu nebezpečných látek na netoxické produkty. 4) Hledisko ekonomické, kdy je nutné zhodnotit síly a prostředky (včetně finančních nákladů), které jsou nezbytné k provedení dekontaminace a současně potenciální dobu samovolné dekontaminace, včetně zhodnocení reálného nebezpečí intoxikace danou látkou, případně také nebezpečí poškození ţivotního prostředí.58

8.3.3.2.1.1 Metody dekontaminace a) mechanické

(vyklepávání,

vytřepávání,

kartáčování,

otírání,

překrytí

kontaminovaného povrchu izolačním materiálem). b) fyzikální (odpařování, omývání vhodnými směsmi, omývání vodou a rozpouštědly atd.). c) chemické (chemická reakce kontaminantů s vhodným činidlem – rozklad látky, přeměna na méně toxické produkty nebo přeměna na formu, jejíţ odstranění z povrchu nebo materiálu je snadnější). Nejúčinnější jsou ty způsoby dekontaminace, které představují kombinaci všech výše uvedených metod (např. speciální očista tlakovou parou s přídavkem chemikálií). Nejčastěji jsou pouţívány následující dekontaminační technologické postupy:59 - postřik dvou a tříetapový - otírání - chemické čištění (nejde pouţít u radioaktivních látek, ty se dají odstranit pouze fyzikálně nebo mechanicky. Záleţí to na poločase rozpadu konkrétní látky). - praní (případně dekontaminace varem) 58


59


57

- dekontaminace tlakovou vodní parou (vhodné pro porézní materiály). - dekontaminace pěnami (neponičí kontaminovaný předmět).

Obrázek č. 13 – Dekontaminace zasahujícího

Obrázek č. 14 – Dekontaminace autobusu při

příslušníka HZS po zásahu u chemické havárie

opouštění zamořeného prostoru

8.3.3.2.1.2 Rozdělení dekontaminace Existuje mnoho různých způsobů dělení, např.:60 -

podle kontaminovaného objektu na dekontaminaci osob, zvířat, oděvů, prostředků, individuální ochrany, techniky, dopravních prostředků, terénu, budov, atd.

-

na individuální a hromadnou

-

podle rozsahu na částečnou a úplnou

-

podle způsobu provedení na suchou a mokrou

Vzhledem k významu ochrany osob při havárii s únikem nebezpečných látek má mezi protichemickými opatřeními prvořadý význam dekontaminace osob – hygienická očista. Při včasném a správném provedení podstatně sniţuje riziko ohroţení zasahujících jednotek a lidí v důsledku styku osob s nebezpečnou látkou. Při kontaminaci nechráněných částí těla má zejména v případě vysoce toxických látek rozhodující význam částečná hygienická očista, prováděná přímo v kontaminovaném prostoru a dále pak neprodleně po jeho opuštění. Po částečné hygienické očistě musí následovat úplná hygienická očista pro dokonalou dekontaminaci.

60


58

8.3.3.2.2 Zdravotní péče při jaderné nebo chemické havárii 8.3.3.2.2.1 Radiační havárie Jaderné materiály působí na buňky a napadají jejich genetický základ. Tkáně lidského těla projevují různou citlivost na radiaci. Nejcitlivější jsou z hlediska zasaţení lymfatické tkáně, kostní dřeň, sliznice, pokoţky a štítné ţlázy. U radiačních nehod je důleţité mnoţství a intenzita zasaţených. Radiační dávky:61 letální dávka (LD 50 = 50% postiţených zemře za 60 dní) – 3600 cGy poškození kostní dřeně – od 200 cGy první prodromální syndromy (nevolnost, zvracení) – 70 cGy dávka pro profesionální ozáření – 50 cGy rentgenová diagnostika – 0,01 – 5 cGy běţné radiační pozadí v přírodě – 0,1 – 3,5 cGy Čím větší dávku postiţený dostane, tím se u něho projevují příznaky nemoci z ozáření dříve. Pro záchranáře je velmi důleţité zjistit, jakou asi postiţený dostal dávku. Při projevech nevolnosti a zvracení do jedné hodiny po ozáření je to velmi silné zasaţení organismu a postiţený má jen malou šanci na přeţití. Vyskytnou-li se tyto příznaky od jedné do tří hodin po zasaţení, pacient dostal velmi vysokou dávku a je nutná okamţitá péče ze strany odborníků.

8.3.3.2.2.1.1 Pomoc a terapie Je důleţité zabránit dalšímu působení radioaktivní látky. Postiţený musí být zbaven částic (svléknutím, omytím). Ke kontrole kontaminace se pouţívají speciální detektory, které jsou obzvláště citlivé na radioaktivní látky. Můţe se také přistoupit k dalším očišťujícím sprchám a procesům zbavujících zamoření organismu.

61


59

Jakmile se k postiţenému dostanou záchranáři, je nutné provést nejprve pomoc kvůli dalším poraněním, posléze se v nemocnici provedou chirurgické zákroky, které by se měly uskutečnit do tří dnů, protoţe pak nastávají komplikace s hojením organismu. Je proto důleţité znát dávku.62 Při ozáření 4000-7000 cGy má smysl do třetího aţ pátého dne přistoupit k transplantaci kostní dřeně, která zachrání pacientovi ţivot. Je bezpodmínečně nutné zabránit infekci. Podávají se antibiotika a dodrţují se přísné hygienické předpisy. Při léčbě je moţné pouţívat také ozáření, ale jen na určité části těla.

Obrázek č. 15 – Speciální očista zraněného

Obrázek č. 16 – Speciální vojenská chemická jednotka při záchranných pracích

8.3.3.2.2.2 Chemické havárie 8.3.3.2.2.2.1 Ohrožení chemickými zbraněmi V současnosti

hrozí

největší

nebezpečí

v moţnosti

zneuţití

otravných

látek

teroristickými skupinami, které se vţdy snaţí zasáhnout co nejvíce nevinných lidí a zamořit co největší prostor. Působení těchto látek závisí na počasí. Jedná se především o směr větru a vlhkost vzduchu. Například sarin obsahuje prchavé kuličky, které se rychle rozptylují, v létě v bezvětří mohou působit aţ čtyři hodiny, za větrného počasí jednu hodinu, při mrazivém počasí zůstávají v ovzduší aţ dva dny. Bojová látka Ux je ve formě neprchavých kuliček s pomalým rozptylem, které mohou být nebezpečné za slunečného počasí aţ 21 dní, při mokru 12 hodin a za mrazivého počasí dokonce aţ 112 dní.63 62

HOGAN DAVID E., BURSTEIN JONATHAN L. Disaster Medicine. Philadelphia : Lippincott Williams & Wilkins, 2002. 431

s. ISBN 0-7817-2625-5.

60

8.3.3.2.2.2.2 Vlivy otravných látek na organismus Látky působí na nervové receptory a narušují jejich činnosti. Klinické projevy záleţí na cestě, kterou se nebezpečná otravná látka do organismu dostala. Můţe dojít k zasaţení očí, které následně vyvolává světloplachost, poruchy akomodace oční čočky, slzení, bolest hlavy. Pokud se do těla dostala přes dýchací cesty, pak to můţe vyvolat dechovou nedostatečnost. Dále mohou být projevy spojeny s křečí a neklidem příčně pruhovaných svalů, s otoky, zvýšením krevního tlaku, s poklesem dechové frekvence a krevního tlaku.64

8.3.3.2.2.2.3 Terapie Pro případ zasaţení je nutné mít přiměřenou dávku Atropinu. Kaţdý voják by u sebe měl mít 6 mg této látky pro případ, ţe by došlo k jeho zasaţení při záchranných a likvidačních pracích nebo při výskytu v zamořeném terénu, například v době války.

8.3.3.2.2.2.4 Příklad útoku chemickými otravnými látkami Příkladem teroristického útoku s pouţitím sarinu byl útok na tokijské metro. Celkem bylo postiţeno pět tisíc osob. Do nemocnice, která byla vzdálená od místa tři kilometry, bylo přivezeno 640 pacientů, z toho 107 středně těţce zraněných a pět těţce zraněných. U 99% byly zasaţené oči, u 70% také byly zjištěné dechové potíţe a u 83% se dostavily silné bolesti hlavy. Terapie spočívala v podání 107 dávek atropinu. Dalších 37 pacientů bylo léčeno i antidepresivy. Zásadní chybou, které se nemocnice dopustila bylo, ţe nebyla vybudována dekontaminační zóna a pacienti tedy byli do nemocnice přijímáni bez jakékoliv očisty v kontaminovaném oděvu a část personálu nemocnice se proto také přiotrávila výpary sarinu.65

63


64

ŠTOREK JOSEF a kol. Krizová připravenost zdravotnictví. 1.vyd. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů

v Brně, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7013-452-8.

61

8.3.3.3 Specifika třídění pacientů s popáleninami Při hodnocení závaţnosti poranění a prognózy pacienta lze na místě neštěstí provádět pouze odhad. Velikost dlaně

dospělého

člověka

je

povaţována

za

1%

popáleného povrchu lidského těla. Lze předpokládat, ţe čím větší plocha je zasaţena, tím více popálení proniklo do hloubky. Při stanovování rozsahu popálení se vyuţívá pravidlo 9%.66 Obrázek č. 17 - Pravidlo 9%

8.3.3.4 Specifika třídění pacientů po zemětřesení Při zemětřeseních je nejdůleţitější rychlé vyproštění zavalených osob. Při vyproštění do jednoho dne se zachrání 90% těch, co přeţili, ale v dalších dnech toto procento rychle klesá. Mezinárodní pomoc obvykle přichází, aţ kdyţ je na akutní pomoc pozdě. Její činnost musí být řízena místními správními úřady. Velký význam má nasazení těţké techniky na vyprošťování, přísun potravin a pitné vody pro obyvatele. V této oblasti má nezastupitelnou úlohu OSN při organizaci mezinárodní pomoci. Je nutné, aby záchranné týmy z okolních zemí měly vlastní vybavení nejméně na dva týdny, spolupracovaly s místními záchrannými sloţkami a odpovídaly daným standardům. Nejdůleţitější je, aby organizovaná pomoc přišla do dvanácti hodin po katastrofě. Zasahující jednotky se cvičí především na pomoc u typických poranění po zemětřesení. Jde především o mnohočetné pohmoţděniny, poranění hlavy, obličeje, páteře, vnitřních orgánů a končetin. U pacientů se mohou projevit symptomy, které nám oznamují bezprostřední ohroţení jejich ţivota.

65


66

POKORNÝ JIŘÍ. Lékařská první pomoc. 1.vyd. Praha : Galén, 2003. 351 s. ISBN 80-7262-214-5.

62

Jedná se především o:67 1) Kompartement syndrom – pohmoţdění svalů s narušeným prokrvením. Je znemoţněn odtok krve, tím vzrůstá tlak v postiţené tkáni a to vede k omezenému zásobení krví. Důsledkem tohoto stavu můţe být masivní zánik svalových buněk. Léčba se provádí chirurgicky, kdy se musí uvolnit přístup krve, rána se zakryje fólií, provede se drenáţ, ale rána se musí ponechat otevřená. 2) Crush syndrom – masivní zhmoţdění a ischemizace tkání má za následek šok, pokles arteriálního tlaku a akutní selhání ledvin. Léčba se provádí stabilizací vitálních funkcí, protišokovou terapií a dialýzou. 3) Náhlá smrt těsně po vyproštění – proces a průběh vyprošťování je další trauma pro pacienta. Krev se po vyproštění ze závalu dostává znovu do postiţených končetin a dochází k dalšímu prohlubování šoku u pacienta. Dochází k psychické reakci. Následuje pokles krevního tlaku, coţ můţe vést k selhání krevního oběhu, stejně při náhlém ohřevu u podchlazení. Léčba se musí aplikovat jiţ při vyprošťování – protišokovou léčbou, podáváním antibiotik a podporou srdečního oběhu.

Obrázek č. 18 - Tahač ZZS pro zásah u hromadných mimořádných událostí

67


63

8.3.4 Prevence mimořádných událostí Prevence je jednou z nejdůleţitějších sloţek ochrany před mimořádnými událostmi. Pokud budou všechny zúčastněné strany brát hrozby moţné katastrofy váţně, nemusí k ní vůbec dojít. Pokud ale prevenci budou podceňovat, je to ta nejlepší cesta k mimořádné události, při které můţe dojít k ohroţení osob a majetku. Prevencí rozumíme opatření, která mají za úkol sníţit moţné nebezpečí na minimum tak, aby nedocházelo k nehodám z příčin, které se dají předpokládat dopředu a které je moţné odstranit, aniţ by došlo k ohroţení osob, zvířat nebo majetku. Mezi taková opatření patří například pravidelné technické prohlídky strojů, pravidelné prohlídky a údrţba komunikací, vzletových a přistávacích drah atd., výcvik a periodické ověřování znalostí a dovedností podle pracovního zařazení lidí, kteří pracují v rizikové oblasti atd. Preventivním opatřením, které zabraňuje střetům letadel, je sluţba řízení provozu na odbavovací ploše, která má za úkol zabránit střetu mezi letadly a mezi letadly a překáţkami při pojezdu po ploše letiště. Jako součást sluţby ŘLP, která se dále dělí na Letištní, Přibliţovací a Oblastní sluţbu, hlídá veškerý pohyb na letišti a koordinuje pohyb mobilních mechanizačních prostředků, které obsluhují letadla na ploše. Obsluha strojů, která pracuje s nebezpečnými látkami, které mohou způsobit poţár, musí být vybavena základními hasebními materiály a vycvičena v jejich pouţívání. Jedná se například o činnost palivářů atd. Také tyto osoby musí umět přivolat okamţitě po vzniku poţáru nebo po rozlití velkého mnoţství pohonných hmot pohotovostní protipoţární jednotku. Zasahující pohotovostní vozidla mají přednost před veškerými ostatními. Mezi opatření chránící dopravní prostředky a cestující patří i hlídková činnost PČR na komunikacích atd. S tím souvisí i přísné bezpečnostní prohlídky a kontroly zavazadel a věcí. Z důvodu terorismu jsou například dnes ve velkých dopravních letadlech zesílené dveře do kokpitu. Na některých linkách létají i policisté, kteří jsou ozbrojeni speciálním střelivem, které zasáhne a paralyzuje cíl, ale neprorazí plášť letadla. Sráţkám brání také návěstidla, značky a retardéry. Dopravní nehody jsou v ČR nejčastějším typ mimořádné události.

64

8.3.5 Příklady cvičení a reálných incidentů 8.3.5.1 Cvičení Za účelem přípravy sloţek IZS a orgánů podílejících se na provedení a koordinaci záchranných a likvidačních prací při mimořádné události, se provádějí taktická a prověřovací cvičení. Konání cvičení se předem projednává se zúčastněnými sloţkami a orgány. Součástí prověřovacího cvičení můţe být i vyhlášení cvičného poplachu pro sloţky IZS. Důkazem, ţe je opravdu důleţité, aby byli všichni záchranáři připraveni na mimořádnou událost, jakou je pád letadla, poskytlo cvičení, které se konalo na Pardubickém letišti. Na linku 112 byl v dopoledních hodinách nahlášen pád dopravního letounu s 90 cestujícími na palubě. Po dopadu se letadlo rozlomilo na několik částí a okamţitě vzplálo. Na pomoc vyjeli hasiči s tamního letiště a Zdravotnická záchranná sluţba, HZS i SAR AČR.68 Účelem bylo procvičit součinnost IZS s traumatologickým plánem Pardubické krajské nemocnice. Poté co byl prostor prohlášen za bezpečný, mohli na řadu nastoupit záchranáři, kteří začali s ošetřováním zraněných. Pomoc jim byla poskytnuta po odsunu z místa havárie do připravených mobilních stanů. Odtud další transport jiţ probíhal v sanitních vozech nebo pomocí helikoptér do nemocnice, kde se mezitím rozběhl traumatologický plán pro příjem většího počtu raněných. Záchranáři při své práci také pouţívali systém označování pacientů pomocí třídících kartiček. Na transportu se také podílel vrtulník CSAR. Jedná se o armádní záchrannou a pátrací sluţbu cvičenou pro zásahy v oblastech bezprostředního boje. Na závěr se uskutečnila nejdůleţitější část z celého nácviku a tou byl rozbor celé akce, připomínkování k činnostem jednotlivých záchranářů, ale i ke všem sloţkám jako celku. Výsledkem bylo pozitivní hodnocení, ale nikdo nemůţe zaručit, jestli by tomu tak bylo i při skutečné akci. Takováto cvičení mohou záchranářům pomoci k přípravě na skutečnou událost, proto je důleţité jejich časté a pravidelné opakování.

68

http://www.hzspa.cz/, 8 65

Obrázek č. 19 – Zásah v nepřístupné oblasti

Obrázek č. 21 – Výsadek

Obrázek č. 20 - Záchrana trosečníků

vojenského záchranáře

Obrázek č. 22 - Letoun B737-800 při startu se 134 lidmi na palubě

8.3.5.2 Nehoda B737 Turkish Airlines v Amsterdamu69 Na amsterdamském mezinárodním letišti Schiphol havaroval 25. února 2009 při přistání Boeing 737 společnosti Turkish Airlines se 134 lidmi na palubě. Letoun nezvládl přistávací manévr a po nárazu do pole se rozlomil na tři kusy, kdy se odlomila celá zadní část a oba motory. Stroj naštěstí nezačal hořet, protoţe jiţ neměl plné nádrţe. Podle svědků se náhle prudce propadl a ztratil výšku i rychlost. Zde nepřeţilo devět lidí. Všichni tři piloti zůstali po nárazu do země zaklínění v kokpitu. Záchranáři ihned po příjezdu začali s vyprošťováním zraněných. Někteří odešli sami, jiní pomáhali, další zmateně pobíhali. Je to typický obrázek po katastrofě. Kaţdý člověk jedná jinak a nedá se předem říci, jak který zareaguje. Záchranáři jsou na tyto situace vycvičeni a měli by je dokonale zvládat. Po odsunu raněných se prováděl převoz do nemocnic v pořadí dle priority naléhavosti podle závaţnosti poranění jednotlivých cestujících. Do dvou hodin byli všichni pacienti v péči lékařů v nemocnicích. 69

http://zpravy.idnes.cz, 9

66

Pokud by došlo k chybě v komunikaci mezi krizovými managery a zasahujícím personálem přímo v místě, mohlo by dojít k dalším ztrátám na ţivotech. To se ale naštěstí nestalo. Vzhledem k vytíţenosti tohoto letiště byla událost zvládnutá dobře. Nedošlo tak k dalším incidentům. Pacienti byli ošetřeni a letiště zrušilo pouze deset letů. Dalších deset nabralo zpoţdění.

Obrázek č. 23 – Záchrana cestujících

Za nehodu mohl podle nizozemských vyšetřovatelů vadný levý výškoměr, který ve výšce 700 metrů náhle ukázal změnu výšky, kterou vyslal automatickému pilotovi. Ten byl během přistávání zapnutý a podle nahrávky z černé skříňky to byla příčina komplikací při přistávacím manévru, která vedla aţ k pádu letadla. Obrázek č. 24 – Profesionální záchranáři na místě pádu letadla

Obrázek č. 25 – Zajištění základních životních funkcí u zraněného cestujícího

Obrázek č. 26 – Náhled na rozsah nehody

67

8.3.5.2.1 Proces vyšetřování a zabránění opakování. Nehody na území USA vyšetřuje NTSB - National Transportation Safety Board (Národní úřad pro bezpečnost dopravy), britské nehody AAIB, francouzské BEA, australské a tichomořské BASI, která je součástí ATSB - Australian Transport Safety Bureau. Letecké nehody na českém území ÚZPLN - Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Dojde-li k letecké nehodě, je povinností shromáţdit co moţná nejvíce informací o daném letadlu. Na začátku jsou inspektoři Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod povoláni na místo katastrofy. Musejí mít volný přístup na místo nehody, k letadlu a jeho troskám. V místě nehody inspektoři spolupracují s velitelem zásahu. Ten musí zvolit taktiku pro zásah s ohledem k potřebám zachování důkazů nezbytných pro odborné zjištění příčiny letecké nehody podle návrhu inspektorů Ústavu. Inspektoři vše důkladně zdokumentují a trosky převezou na další expertízu do laboratoří. Zde se prozkoumají a technici se snaţí zjistit, proč k letecké nehodě došlo. Najde – li se tzv. černá skříňka, je moţné záznam vyhodnotit a zjistit co se odehrávalo v kokpitu daného letadla např. 30 minut před nehodou. Obsahuje také letová data, například za posledních 25 hodin, dle typu letadla.70 Je povinností, aby Ústav bez zbytečného odkladu zpracoval zprávu, která musí obsahovat bezpečnostní doporučení. Musí být ústavem zveřejněna do jednoho roku od data letecké nehody nebo incidentu. Zprávy a bezpečnostní doporučení se předávají Ministerstvu dopravy a všem, kteří mohou mít z takovéto zprávy prospěch, s ohledem na bezpečnost v letectví. Kopie zpráv a bezpečnostních doporučení se zasílají Evropské komisi. Hlavní smysl vyšetřování leteckých nehod je odvrácení stejné nebo podobné události v budoucnu. Nejdůleţitějším posláním je chránit cestující a posádky před nebezpečím, které se můţe během letecké přepravy vyskytnout.71 Obdobně je snaha předcházet incidentům i u dalších dopravních prostředků.

70 71

http://www.uzpln.cz, 8 KOVERDYNSKÝ B. Bezpečnost civilního letectví – historie, organizace, standardy, postupy. Praha : Tiskárna MV ČR, 1997. 238 s.

68

Obrázek č. 27 - Vyšetřovatel u vraku letadla

Obrázek č. 28 – Příslušníci HZS prohledávají trosky letounu

8.3.5.3 Fakta o katastrofě v Eschede Dne 3. června 1998 v 10:59 hod. vykolejil rychlovlak ICE 844 u Eschede v okrese Celle při rychlosti 200 km/hod. Vlak měl 12 vagónů s maximálním počtem 759 sedadel. Hmotnost vlaku byla cca 800 tun a délka 410 m. Část vagónů byla kvůli zřícenému mostu koncovou vlakovou lokomotivou natlačena na sebe do tvaru harmoniky. Zahynulo 101 cestujících a 103 osoby byly zraněny. Za 4 minuty byl vyhlášen poplach a 16 minut po neštěstí dorazil na místo první lékař záchranné sluţby z 20 km vzdáleného města Celle. V prvních 4 hod. po havárii bylo k záchranným akcím nasazeno 1844 lidí z nejrůznějších organizací, z toho 467 ze záchranné a sanitní sluţby. Těţce raněné uvězněné osoby ve zničených vagónech bylo nutno nejprve obtíţně vyprošťovat, přesto byli pacienti aţ na jednu výjimku ve 12:55 hod. na cestě do nemocnice. Ranění byli decentralizovaně rozmístěni na celkem 22 klinik. 95 mrtvých obětí bylo ponecháno na místě neštěstí. 2 pacienti byli z medicínské indikace přeloţeni. To nasvědčuje správné volbě cílových nemocnic. Na rychlou záchrannou odezvu a úspěšné řešení katastrofy v Eschede mělo zásadní vliv kromě příznivých vnějších podmínek (dobrá viditelnost, denní doba) nasazení letecké záchranné sluţby, velký počet lékařů a zdravotnického personálu záchranné sluţby a vynikající spolupráce s dalšími organizacemi, zvláště s hasiči, technickou sluţbou, armádou, policií, Spolkovou ochranou hranic a s velícím koordinačním centrem.72 Moţná příčina havárie. Za moţnou příčinu neštěstí je povaţováno prasknutí obruče prvního vozu asi 6 km od vlastního místa havárie. Výhybka 300 m před mostem zřejmě způsobila vykolejení části

72

http://cs.wikipedia.org, 15

69

vlaku. Vykolejené vozy pak způsobily zřícení mostu, takţe další vozy prudce narazily na tyto trosky. Proto byly vagóny 7,9,10,12 koncovou lokomotivou vlaku před mostem rozdrceny. Vozy 1 – 4 vykolejily, vůz 5 byl vedle mostu zpola zničen, přední lokomotiva jela dále aţ na nádraţí v Eschede. Vyhlášení poplachu.73 Poplach byl vyhlášen v 11:03 hod. Lékař záchranné sluţby z kliniky úrazové a rekonstrukční chirurgie Všeobecné nemocnice v Celle dorazil na místo v 11:15 hod., vedoucí lékař příslušný pro řešení katastrofy, pracující na téţe klinice, se dostavil v 11:18 hod. V krátkém čase přivolali na místo neštěstí z nemocnice 13 lékařů, v konečném výsledku zde pracovalo celkem 83 lékařů. Jiţ cestou na místo havárie byly alarmovány záchranné vrtulníky dostupné v severním Německu. Vedoucí lékař záchranné sluţby. Úkoly vedoucího lékaře záchranné sluţby na místě nehody byly následující: -

rozdělení místa neštěstí na západní a východní úsek a podřízení úseků zkušeným lékařům záchranné sluţby – úsekovým lékařským velitelům

-

zřízení obvazišť, jednoho shromaţdiště pro těţce raněné a jednoho pro lehce raněné

-

vyţádání léčiv a obvazového materiálu centrálně přes nemocnici. Spolu se vzniklým technickým vedením byl zřízen heliport pro transport pacientů

-

byl určen lékařský zástupce na technickém velení zásahu

Cílem záchranných opatření na místě neštěstí bylo decentralizované roztřídění poraněných. To znamenalo do blízkých nemocnic převáţet pacienty po silnici a do vzdálených nemocnic je dopravovat vrtulníky. Z těchto poraněných 6 zemřelo, dva pacienti byli v průběhu prvních 24. hod. kvůli medicínské indikaci přeloţeni do jiných nemocnic. Vyprošťování

posledního

pacienta

bylo

obzvlášť obtíţné, takţe byl transportován vrtulníkem aţ ve 14:32 hod. Obrázek č. 29 – Následky nehody u Eschede

70

V prvních 4 hodinách po neštěstí bylo na místě nasazeno celkem 1844 pracovníků z různých organizací, z toho 467 ze záchranné a sanitní sluţby, k dispozici bylo 39 vrtulníků. Celkový počet obětí činil 103 osob. Kvůli obrovské prudkosti sráţky vozů zahynulo na místě 95 osob. Blízká budova byla vyhrazena pro umístění mrtvých. Jeden lékař byl odpovědný výlučně za tento úkol. Zemřelí byli navečer převezeni vozidly armády, technické sluţby a místního pohřebního ústavu do Ústavu soudního lékařství Lékařské vysoké školy v Hannoveru.74 Zkušenosti. Pro většinu pracovníků byla tato záchranná akce prvním nasazením při skutečné katastrofě. Na základě zkušeností, které v okrese Celle mají s velkými lesními poţáry, byly připraveny postupy pro případný zásah při katastrofě. Ty zahrnovaly kromě cvičení především úvahu o rychlém decentralizovaném rozmístění pacientů všemi dostupnými leteckými prostředky. Rozhodnutí o takovém rozsáhlém nasazení musí byt učiněno jiţ po převzetí první informace o události. Konkrétně to znamená při vyhlášení poplachu kvůli letecké nebo vlakové katastrofě současně okamţitě uvést do pohotovosti všechny dostupné záchranné prostředky z blízkého i vzdálenějšího okolí, přes prozatímní neznalost skutečného rozsahu katastrofy, aby se co nejvíce zkrátila doba alarmování. Obeznámení s řídícími strukturami a osobní znalost pracovníků z jednotlivých sloţek (zdravotníci, hasiči, policie, armáda, apod.) řídících zásah a dalších nasazených lékařů velmi napomohla dobré součinnosti a konstruktivní práci při záchranné akci. Také lékaři, kteří se dostavili později (24 z nich s dodatečným jmenováním vedoucími lékaři záchranné sluţby), se bez problémů a velmi kolegiálně zapojili do probíhajících prací. S dnešními dostupnými záchrannými prostředky, zvláště vrtulníky a vozy rychlé lékařské pomoci, je moţné i při katastrofách tak velkého rozsahu poskytovat lékařskou péči téměř podle individuálních medicínských hledisek. Cílové nemocnice tak mohly být voleny podle typu zranění. Společné včasné rozhodnutí technického velení o

73 74

http://cs.wikipedia.org, 15 Tuto problematiku rozšiřuje příloha číslo 8

71

pokračování záchranných a vyprošťovacích prací aţ do úplného vyklizení místa katastrofy vedlo k atmosféře plné důvěry mezi záchranáři. Problémy. Radiové kanály a sítě, včetně příručních vysílaček, byly velmi rychle přetíţeny. Pro velký počet lékařů dodatečně označených jako vedoucí lékaři záchranné sluţby musí být v budoucnu na místě katastrofy jednotné a zřetelné označeni. To by bylo moţné případně pomocí zvláštní helmy. Kvalifikace lékařů záchranné sluţby, především vedoucích lékařů, by měla být podpořena kaţdoročním předepsaným společným cvičením s ostatními záchrannými sloţkami. To se v Eschede velmi osvědčilo. Závěr. Na rychlou záchrannou odezvu a úspěšné řešení katastrofy v Eschede mělo zásadní vliv kromě příznivých vnějších podmínek jako počasí a denní doba ve které k neštěstí došlo, hlavně nasazení letecké záchranné sluţby, velký počet lékařů a zdravotnického personálu

zdravotnické

záchranné

sluţby

a

vynikající

spolupráce

s dalšími

organizacemi, zvláště s hasiči, technickou sluţbou, armádou, policií, Spolkovou ochrannou hranic a s velícím koordinačním centrem.

Obrázek č. 30 – Odklízení následků katastrofy

Obrázek č. 31 – Památník obětem katastrofy

u Eschede

u Eschede

72

8.3.5.4 Železniční nehoda u Studénky Tato mimořádná událost se odehrála v Moravskoslezském kraji ČR dne 8. sprna 2008. Vlak EC 108 Comenius jedoucí z Krakova do Prahy se střetl s konstrukcí silničního mostu, který se jen několik vteřin před průjezdem vlaku zřítil do kolejiště. Nepřeţilo 8 lidí. Důvodem pádu bylo selhání materiálu a špatný postup prací při nasouvání mostové konstrukce na určené místo nad kolejištěm. Vlivem rozkmitání celé konstrukce a její ohromné váze se nosník zřítil přímo pod projíţdějící vlak, který se s ním střetl v úrovni nárazníků. Chybou jednoznačně byla skutečnost, ţe si stavbaři nevyţádali omezení rychlosti projíţdějících vlaků a oblasti stavby. Nevyhodnotili práce jako nebezpečné a dopustili tak, ţe vlak do spadlé mostové konstrukce narazil v plné rychlosti. Měl totiţ asi deset minut zpoţdění, takţe strojvedoucí jel na maximální výkon lokomotivy. Jakmile strojvedoucí zpozoroval, ţe se most chvěje, zareagoval nejlepším moţným způsobem. Spustil rychlobrzdu, klaksonem varoval dělníky přítomné na stavbě a cestující. Z původní rychlosti 134 km/h dokázal vlak ubrzdit na 90km/h. Zmírnil tak následky nárazu a zachránil ţivot lidem v zadní části vlaku, která se díky tomu nezdeformovala po nárazu, jako celý předek soupravy.

Obrázek č. 32 – Zničená lokomotiva po nárazu

Obrázek č. 33 – Následky nárazu, rozdrcené vagóny

Lokomotiva po střetu vykolejila a najela na most. Vagóny do ní setrvačnosti narazily a navíc se střetli s odstaveným nákladním vlakem na vedlejší koleji.

73

Protoţe k nehodě došlo v 10:30 dopoledne, záchranné práce začaly téměř okamţitě. První jednotka HZS přijela na místo jiţ v 10:37. Jednalo se o jednotku dobrovolných hasičů ze studénky. Ostatní vozy přijíţděly v rychlém sledu. Celkem se do akce zapojilo dvacet jednotek HZS a čtyřicet vozidel. Zasahovalo sto příslušníků HZS. Byly nasazeny dva vrtulníky LZS a dvacet sanitních vozů. Na místě události zasahovala na osmdesát zdravotníků. Zranění tak mohli být transportováni do deseti nemocnic v okolí. Šlo o nemocnice v Ostravě, Frýdku-Místku, Hranicích, Novém Jičíně, Bílovci, Opavě, Olomouci a Valašském Meziříčí. Váţná zranění se vyskytovala zejména u cestujících v prvních čtyřech vozech. V prvním vagónu nepřeţili čtyři lidé. Zraněných bylo na místě ošetřeno na sedmdesát. V okamţiku nahlášení události operační středisko povolalo na pomoc záchranářské prostředky a personál z okolních krajů.

Obrázek č. 34 – Pomoc dobrovolníků v prvních

Obrázek č. 35 – Transport raněného z místa

minutách po nehodě je klíčová pro přežití zraněných

pro třídění raněných do nemocnice

Informovány byly i nemocnice, které tak okamţitě přecházeli na traumatologické plány a připravovali se na příjem velkého počtu zraněných. Nejtěţší případy zranění byly okamţitě po vyproštění transportovány do Fakultní nemocnice v Ostravě. Obrázek č. 36 – Transport vážně raněného pacienta na specializované nemocniční pracoviště

74

Obrázek č. 37 – Krizoví manageři přímo na místě události

Ostatní pacienti s lehčím zraněním byli převezeni do okolních nemocnic tak, aby nedošlo k přehlcení jednotlivých kapacit. Do dvou hodin od vzniku události byli všichni vyproštěni a převezeni do nemocničních zařízení, kde navazovala následná péče.75 Na místě události zasahovala i Armáda ČR z posádky v Hlučíně. Mohla se tak v reálné situaci ověřit spolupráce mezi všemi záchrannými sloţkami. Operace byla hodnocena jako dobře zvládnutá, ať jiţ dostatečným nasazením záchranářských kapacit, techniky, tříděním raněných, vhodnou volbou koncových nemocničních zařízení i rychlostí zásahu. V kaţdém případě se jednalo o jednu z největších nehod, která se stala na území ČR. Byla tedy potvrzena schopnost zasahujících jednotek zvládnout i takovéto mimořádné události.

Obrázek č. 38 – Stan pro ošetření raněných

Obrázek č. 39 – Dokumentování zásahu

používaný u hromadných nehod

pro následný rozbor

Příklady dalších katastrof Katastrofa je, na rozdíl od nehody, definována jako mimořádná událost, jejíţ následky nelze zvládnout dostupnými prostředky. Proto je třeba pomoci zvenčí. Úspěch záchranné akce je dán časovým faktorem. Rozhodující je poměr počtu poraněných a počet dostupného zdravotnického i nezdravotnického záchranného personálu. To se projevuje zvláště u přírodních katastrof, např. zemětřesení v severním Iráku v létě 1989, které za sebou během 20 sekund zanechalo 50 000 mrtvých a tisíce poraněných.

75

http://cs.wikipedia.org, 14

75

Zde je individuální lékařské ošetření stejně nemyslitelné jako při vlakovém neštěstí v Baškirské republice, kde výbuchem rozvodného potrubí plynu byly zcela zničeny dva vlaky a zahynulo přitom 400 osob a 806 osob bylo zraněno. Do nejbliţší nemocnice v Ufě bylo převezeno 150 osob a tím byla tato nemocnice zcela přetíţena. Na pomoc přiletěli lékaři a sestry z USA.76 Husté osídlení a strukturovaná lékařská péče záchranné sluţby umoţňuje rychlou záchrannou reakci, jak tomu bylo také při leteckém neštěstí v Ramsteinu s dobou zásahu do 96. minut. Také při hromadném neštěstí v Mnichově po bombovém útoku při říjnové slavnosti dne 26. 9. 1980 proběhla záchranná akce velmi rychle, během 40 minut bylo na místě 40 lékařů, z toho 6 lékařů ze záchranné sluţby. V obou případech však nebylo třeba raněné vyprošťovat.

9

Základy

psychotraumatologie

a

terapie

stresu

po

zatěžujících situacích Terapie stresu se provádí u lidí postiţených katastrofou, ale i u pracovníků záchranných sloţek. Zkušenosti s terapií stresu byly získány při ţelezničním neštěstí v Eschede nebo při poţáru letiště v Dusseldorfu. Psychická traumata vznikají, pokud se člověk dostane do kritické situace, kdy není moţné vše zvládnout, obranné mechanismy selhaly. Charakteristické pro tyto situace je setkání se smrtí nebo těţkým poraněním, které znamená vlastní ohroţení nebo ohroţení druhého člověka a záţitek silného strachu, bezmoci, hrůzy nebo ztráty sebekontroly. Zatěţující situace pro záchranáře jsou zejména: smrt nebo těţké poranění kolegy, smrt dítěte, strach z vlastního ohroţení, velký počet mrtvých a poraněných, silný zájem sdělovacích prostředků atd. Zvláště zatěţující je, pokud má záchranář osobní vztah ke kaţdé zachraňované osobě nebo se identifikuje s obětí.77

76


77

NEKLAPILOV V. Medicína katastrof. Brno : Informační středisko pro medicínu katastrof, Úrazová nemocnice v Brně, 2001

76

9.1 Bezprostřední reakce na stres Stres se projevuje:78 1) fyzicky – jedná se především o třes končetin, mrazení v končetinách, nevolnost, ţaludeční potíţe, zvýšený krevní tlak a puls, bolesti na prsou, potíţe s dechem, neklid atd. 2) problémy s dorozumíváním – problémy s řečí, ztráta paměti, potíţe rozhodovat se, řešit problémy, koncentrovat se, problémy s počítáním, zúţené vnímání skutečnosti, depersonalizace (pocit, ţe člověk vidí v dané situaci sám sebe a vidí svoje jednání jakoby ze shora) atd. 3) emocionálními problémy – strach, pocit bezmoci, poraţenosti, beznaděje, emocionální prázdnota, ztráta zájmu, podráţděnost, vyčerpání atd. 4) změnami v chování – lidé se drţí zpátky, jsou tiše nebo naopak příliš mluví, jsou bez chuti k jídlu nebo příliš jedí, jsou neklidní, bezcílně pobíhají, poţívají alkohol, kávu, léky atd. U postiţených můţe také dojít k tzv. pozdní reakci. Jde o posttraumatický stres. Projevuje se: 1) vzpomínáním – lidé vzpomínají na pocity, zvuky, pachy a tím znovu proţívají stresující situace, 2) útěkem od skutečnosti – postiţený se snaţí za kaţdou cenu vyhnout místům, lidem, rozhovorům a dalším situacím, které stresující situaci připomínají, 3) strachem nebo zvýšenou podráţděností – projevuje se to zejména poruchami spánku,

poruchou

schopnosti

koncentrace,

neklidem

nebo

přílišnou

podráţděností, 4) změnami v sociálním chování jedince – zejména se jedná o problémy v zaměstnání nebo strach z komunikace. Aktuální reakce na zátěţ je normální. Přetrvávají-li však potíţe déle neţ čtyři týdny, jde o závaţnou chorobu. Je proto nutná včasná pomoc. Těţiště práce psychologa je 78

BALL CHRISTOPHER M., PHILLIPS ROBERT S. Akutní medicína do kapsy. Praha : Grada Publishing, 2004. 196 s. ISBN 80247-0928-7

77

vysvětlit postiţeným, ţe jejich reakce jsou normální a po čtyřech týdnech pak zkontrolovat, zda symptomy přešly.

Obrázek č. 40 – Stresová reakce po nehodě

9.2 Psychologická pomoc záchranářům Je velmi důleţité, aby záchranáři byli vědomě připravování na situace, pro které jsou speciálně vycvičení a aby vţdy chránili sami sebe a svůj psychický stav. Pro tento účel se pouţívají ochranné strategie u záchranných sloţek. Jde především o snahu racionálně vysvětlit, co se děje, vědomě se snaţit neangaţovat se v případu osobně. Pro tento účel se také pouţívá pracovní hantýrka a černý humor. Je důleţité o vzniklé situaci mluvit, vyjádřit svoje pocity, svůj vlastní a osobní názor a také je moţné se ze svých záţitků vypsat. Všechny tyto postupy mají za úkol pouze jeden cíl – připravit profesionálního záchranáře na skutečnou akci tak, aby byl schopen ţivot zachraňujících odborných zákroků i v případech hromadných neštěstí a u závaţných poranění. Kdyţ selţe záchranář, ţivot pacienta je vţdy velmi váţně ohroţen. Uplatňuje se individuální i skupinová terapie a odlišný přístup k profesionálním záchranářům a k postiţeným. Psychoterapeutické týmy jsou přímo i při záchranných akcích, ale nezasahují, aby nerušily záchranné práce. Jsou připraveny k dispozici pro ty, kteří se na ně obrátí. Při zvláště stresujících událostech se provádí první pohovor se záchranáři těsně po akci. Dostávají informace o posttraumatickém stresu tak, aby měli moţnost vědomě se s danou situací osobně vypořádat. První pohovor probíhá 3 aţ 8 hodin po akci (skupiny 5 – 10 osob).

78

Další strukturovaný pohovor proběhne 1 aţ 2 dny po události. Účastníci jsou upozorněni, ţe vliv dojmů se můţe projevit aţ po čase a ţe je to normální. Při pohovoru nejprve hovoří o faktech (snadnější), potom o dojmech a vlastních reakcích. Účast na pohovorech je dobrovolná.79 Další péče – zhodnocení pohovorů, pomoc v případě potřeby, případně zprostředkování další odborné pomoci, osobní či telefonické rozhovory, dohled. Členové týmů jsou čtyři – dva odborní psychosociální pracovníci, dva vyškolení bývalí profesionální záchranáři. Kaţdý člen týmu má přesnou úlohu:

-

psychosociální pracovníci odpovídají za kvalitu práce a vedou skupinové pohovory. Kvalifikovaně zhodnotí zátěţ, znají metody a další moţnosti terapie, starají se o vzdělávání a dohled nad týmy.

-

bývalí profesionální záchranáři (ze záchranné sluţby, od hasičů, policie) umoţňují přijatelnost týmů ze strany záchranářů a pomáhají při průběhu pohovorů. Znají pracovní prostředí, umoţňují účastníkům pozitivní identifikaci, znají vlastní zatíţení a ochranné strategie záchranných sloţek.

Diskuse Svou absolventskou práci jsem psal na téma Medicína katastrof a krizový management ve zdravotnictví. Stanovil jsem si cíle, které jsem podle mého názoru také splnil. Šlo o hlavní cíl, kdy jsem chtěl utřídit dostupné informace o problematice medicíny katastrof a pojednat o moţnostech efektivního řešení mimořádných událostí z pohledu záchranáře a krizového managera. Vzhledem k tomu, ţe obor medicíny katastrof je poměrně nový, stále se vyvíjí. Katastrofy se vyskytovaly a vyskytovat budou. Proto je nutné se touto problematikou podrobně zabývat i v budoucnu, snaţit se předcházet mimořádným událostem a měli bychom být připraveni na zvládnutí takového stavu. V práci uvádím nejnovější postupy pro řešení a zvládnutí kaţdé mimořádné události, legislativní vymezení, které je ovšem značně rozsáhlé a sloţité. Neustále je nutné 79

HOGAN DAVID E., BURSTEIN JONATHAN L. Disaster Medicine. Philadelphia : Lippincott Williams & Wilkins, 2002. 431

s. ISBN 0-7817-2625-5.

79

legislativní rámec zdokonalovat a přizpůsobovat reálným podmínkám tak, aby krizové managery nezatěţoval, ale spíše jim pomáhal v jejich práci. Je vymezena pravomoc a povinnosti jednotlivých pracovníků v krizovém řízení, lékařů i záchranářů, kteří pak zasahují na místě události. Pro správné fungování systému pomoci je bezpodmínečně nutné stanovit systém zodpovědnosti za zásah. Myslím si, ţe současná podoba můţe za určitých okolností postačovat, ale je nutné postupy a předpisy neustále vyvíjet ve prospěch postiţených nehodou, katastrofou atd. Prvořadým úkolem je totiţ pomoci všem, kteří to potřebují v dostatečném rozsahu a s odpovídající odborností. To by měli mít na paměti všichni, kteří se o problematiku zajímají, rozhodují o tvorbě postupů. Je vhodné se poučit i od ostatních států. Myslím si, ţe v oblasti medicíny katastrof by neměli existovat bariéry, jako jsou hranice jednotlivých států. Je nutná spolupráce a předávání si zkušeností. V současné době jsou jednotlivé záchranné sluţby řízeny místně. Podle mého názoru by bylo mnohem lepší, kdyby byl zřízen kontrolní a řídící orgán tak, aby jeho pravomoci podléhala všechna stanoviště. Ten by se pak zodpovídal přímo MZ ČR. Byl by ale neovlivnitelný z politického i ekonomického hlediska. Přispělo by to ke zvýšení odbornosti, sjednocení kvalitních postupů poskytování odborné pomoci a zvýšení dohledu. Jako dílčí cíle jsem zvolil nastínění prevence mimořádných událostí, pojednání o způsobech a moţnostech přípravy na mimořádné stavy a pojednání o moţnostech efektivního řešení mimořádných událostí z pohledu záchranáře a krizového managera. Myslím si, ţe i tyto cíle jsem ve své absolventské práci splnil. Prevence je dosti důleţitou sloţkou celého plánování. Základem je snaha o předcházení mimořádným událostem. Je důleţité věnovat pozornost kaţdému varování, nesouladu oproti normálnímu stavu a informacím o blíţící se katastrofě. Zvolil jsem příklady z praxe, kdy se nepodařilo předejít nehodě a došlo ke zranění osob. Většinou se ale dá těmto událostem zabránit, nebo zmírnit jejich následky. Vybral jsem si ke srovnání událost v Eschede a Studénce, abych doloţil příklady práce našich a zahraničních záchranářů. V obou případech se jednalo o sráţky vlaků a mostů. V případě Eschede šlo o katastrofu, ve studénce došlo k nehodě. Záchranářům se

80

podařilo postiţené transportovat v obou případech do nemocnic do dvou hodin od vzniku události, viditelnost byla dobrá, časy událostí přibliţně odpovídají. V Eschede vše zvládli díky místním podmínkám, které si vynucovali přípravu na záchranu většího počtu lidí. Byli tedy připraveni na podobný zásah, dobře vycvičeni. Stačilo se jen adaptovat na podmínky vlakové sráţky. V Případě Studénky bylo nasazeno velké mnoţství záchranářů. Také byl zásah hodnocen jako úspěšný. Srovnáme-li oba případy, musíme si uvědomit, ţe v Eschede ke sráţce došlo o celých 10 let před událostí ve Studénce. Technika ani postupy v roce 1998 v ČR nebyla na takové úrovni, abychom katastrofu zvládli tak jak se to podařilo v roce 2008. Postupy se naši záchranáři učili postupně. Dalo by se tedy říci, ţe i díky úspěchům a omylům záchranářů u Eschede se podařilo nastavit organizaci záchranných prací u Studénky ve prospěch cestujících v tomto vlaku. Uvádím tedy praktický příklad nutnosti spolupráce záchranářů na celém světě. V závěru své absolventské práce pojednávám o dopadech stresových situací na záchranáře. Události nemají jen dopad na přímé účastníky nehody, ale i na jejich okolí, příbuzné, pracovní kolektiv. Zasahující záchranář je tak neustále v ohroţení tělesném i duševním. Tato práce je podle mne hodně náročná. Kaţdý, kdo chce pomáhat ostatním v situaci, kdy to opravdu potřebují, musí v sobě najít dostatečnou vnitřní motivaci. Nemělo by docházet k syndromu vyhoření, pokud budou uplatňované postupy, které uvádím. Budu rád, pokud po přečtení mé práce motivuji čtenáře pro výběr tohoto povolání, nebo alespoň po prohloubení jeho znalostí v této problematice.

81

Závěr Katastrofy jsou v dnešním světě na denním pořádku a to i přes zoufalou snahu záchranářů o preventivní opatření, které by zabránily dalším mimořádným událostem, které ohroţují obyvatele této planety. Tato snaha je sice obdivuhodná, ale se současným ţivotním stylem lidí je téměř neslučitelná. Ve snaze získat ze země maximum se zapomíná na nebezpečí, která nám hrozí v případě, ţe se lidstvo bude chovat jako pán celého tvorstva a nebude brát ohledy na ţivotní prostředí. V západním světě platí všeobecné přesvědčení, ţe není nutné ohlíţet se na to, co kolem sebe způsobíme, ale na to, kolik peněz nám to vydělá. S tímto přístupem k ţivotu se sice dá ţít na vysoké úrovni, ale ta je naopak tvrdě zaplacená, dojde-li kvůli naší hrabivosti a pohodlnosti k nějaké přírodní katastrofě. Mimořádné události a katastrofy se sice vyskytovali jiţ od stvoření světa, ale díky lidem se jejich četnost a intenzita neustále zvyšuje. To mělo nepochybně vliv na vznik samostatného medicínského oboru, který se začal zabývat moţnými mimořádnými událostmi a analýzou rizik, které nás obklopují, a který se v současné době neustále zdokonaluje. Jedná se o Medicínu katastrof. Ke vzniku Urgentní medicíny a medicíny katastrof jako teoretické i praktické základny pro vzdělávání lékařů vedl vzrůstající počet mimořádných událostí – přírodních katastrof, průmyslových nehod, válečných konfliktů…- které ohroţují ţivoty a zdraví a působí značné materiální škody. To vše si vynucuje účelovou kumulaci a koncentraci dostupných záchranných kapacit. Kvalita ţivota se neustále zlepšuje a s tím stoupá i poţadavek na ochranu ţivota lidí. Pro tento účel jsou dnes připravováni specialisté, kteří jsou schopní v případě vzniku události velkého rozsahu odborně koordinovat postupy k jejich zdolání a odstranění. Pro tento účel jsou nasazováni profesionální záchranáři do místa vzniku události, aby zmírnili dopady na zdraví a ţivot lidí, ale také kvůli zabránění škodám na ţivotním prostředí. Toto by však nešlo bez důkladné přípravy. Je nutné, aby veškeré operace byly

82

podloţené legislativou a aby se největší pozornost věnovala přípravě a nácviku na řešení mimořádných událostí. V České republice existuje fungující systém, který zabezpečuje součinnost Hasičského záchranného sboru, Policie České republiky a Zdravotnické záchranné sluţby spolu s dalšími organizacemi, které se podílejí za zajištění bezpečnosti a řešení mimořádných událostí na území naší republiky. Tyto instituce jsou řízeny za vzniku nějaké události, která se vymyká běţným standardům centrálně prostřednictvím krizových štábů. Ten je zodpovědný za hladké vyřešení situace a za zabezpečení obyvatel zasaţených takovouto událostí. To by však nešlo bez předem připravených plánů, které jsou vypracovávány právě pro takové situace. Velmi důleţitou roli hraje také prevence, která je ovšem u nás značně zanedbávána a díky tomu je pak řešení následného stavu sloţitější a také nákladnější, neţ by tomu bylo, kdyby se vše pravidelně kontrolovalo. Poţadavek na prevenci je často kladen aţ po nějaké události, kdy došlo k ohroţení zdraví nebo ţivotů lidí. Mnohdy však také dochází ke zničení majetku. O tom jsme se mohli sami přesvědčit při nedávných povodních, kdy zastupitelé měst a obcí, kteří se nepoučili z povodní v roce 2002 a neinvestovali do protipovodňových opatření dostatek financí, musí dnes vynakládat nemalé finanční prostředky na odstranění následků letošní velké vody. Za vhodnou prevenci můţeme povaţovat akceptaci rad odborníků a také řízení se těmito radami na všech vrstvách státní správy a samosprávy. Je nutné také vzbudit zájem veřejnosti o danou problematiku a ochotu spolupracovat na projektech, které v konečném důsledku budou chránit ţivot a majetek právě těchto občanů. Další důleţitou součástí je tedy komunikace o problémech, které se snaţíme vyřešit a na které se chceme odborně připravit, se všemi zainteresovanými stranami. Jsem přesvědčený o tom, ţe bojovat s následky mimořádných událostí a za záchranu ţivotů a zdraví lidí je nutností a povinností, a také si myslím, ţe spousta lidí si stále ještě neuvědomuje moţné dalekosáhlé následky, které mohou vzniknout jejich chováním a přičiněním. Budu rád, kdyţ tato má práce a informace v ní utříděné přispějí k osvětě. Ţivot je dost sloţitý na to, abychom si jej svými špatnými návyky a neochotou udělat něco pro druhé a pomoct jim, kdyţ to potřebují, ještě více komplikovali. 83

Summary Disaster Medicine and Crisis Management in Health Care People and their lifestyles affect the environment. Increases therefore the incidence of emergencies. Our lives affect the natural disasters, industrial accidents, wars, etc., which endanger the lives and health and causing extensive damage. We need a new system for the protection of our lives. The new system is called disaster medicine. My assignment is about things and situations that affect all of us. I am interested in the issue of Disaster Medicine and crisis management in the long time. It is important to know how to help in situations where human lives are endangered. Regardless of nationality, ethnic origin, property, etc. In my assignment I describe the available information on the issue of Disaster Medicine, preventing incidents, describe the preparation for emergency situations.

Disaster Medicine is a relatively new concept, but it describes the procedures that have previously occurred. The Earth goes through cycles, where various repeated natural disasters, which come suddenly, unexpectedly, and the consequences are tragic. We need coordination and cooperation intervening units. Was created Integrated Rescue Systém. The consequences of improper approach to emergency and contingency planning in disaster medicine and emergency management in health care can be catastrophic.

The objectives of the graduate work The main purpose: My main objective in this work is to organize the available information on the issue of Disaster Medicine and describe the possibilities of an effective emergency response.

Sub-plan: a) propose a method of preventing incidents b) discuss the ways and possibilities to prepare for emergencies c) discuss options for effective management of emergencies 84

Key words of my assignment:

Crisis management, first aid, emergency medical services, prevention, crisis communications, integrated rescue system, disaster medicine, sorting injured

Keywords: Crisis Management - this term refers to the process control, intervention and training to ensure timely assistance

First aid - assistance for the injured person, ensure the function of vital functions and transport to hospital

Emergency Medical Services - a set of techniques and people who go for the patients and take care of their safety and transport to the hospital

Prevention - prevention and early warning against the dangers

Crisis Communications - Communications between rescue units in place of action of the integrated rescue system to ensure rapid assistance.

Integrated Rescue System - a set of rescuers, they work together to delete a consequences of an emergency, the cooperation of the Fire and Rescue, Ambulance, Police.

Disaster medicine - an interdisciplinary medical field - communication, coordination, logistics, human resources management. Procedures to deal with major emergencies. Injured-sorting - system for sorting people, which allows the assessment of the patient and provide assistance for many injured persons.

85

Bibliografie 1) BALL CHRISTOPHER M., PHILLIPS ROBERT S. Akutní medicína do kapsy. Praha : Grada Publishing, 2004. 196 s. ISBN 80-247-0928-7 2) HASÍK J. Nebojte se první pomoci. Praha : Maags, 2003.

3) HOGAN DAVID E., BURSTEIN JONATHAN L. Disaster Medicine. Philadelphia : Lippincott Williams&Wilkins, 2002. 431 s. ISBN 0-7817-2625-5. 4) KOVERDYNSKÝ B. Bezpečnost civilního letectví – historie, organizace, standardy, postupy. Praha : Tiskárna MV ČR, 1997. 238 s. 5) NEKLAPILOV V. Medicína katastrof. Brno : Informační středisko pro medicínu katastrof, Úrazová nemocnice v Brně, 2001 6) POKORNÝ JIŘÍ. Lékařská první pomoc. 1.vyd. Praha : Galén, 2003. 351 s. ISBN 80-7262-214-5. 7) ŠENOVSKÝ M., ADAMEC V., HANUŠKA Z. Integrovaný záchranný systém. Ostrava : Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství, 2005. 92 s. ISBN 80-86634-55-8. 8) ŠENOVSKÝ M., ADAMEC V. Právní rámec krizového managementu. Ostrava : Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství, 2005. 178 s. ISBN 8086634-55-8. 9) ŠTĚTINA J. Medicína katastrof a hromadných neštěstí. Praha: Grada Publishing, 2000. 256 s. 10) ŠTOREK JOSEF a kol. Krizová připravenost zdravotnictví. 1.vyd. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů v Brně, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7013-452-8.

86

Učební texty 1) CHALOUPKA P. Průmyslové havárie. Praha : Vyšší odborná škola prevence kriminality a krizového řízení Praha, 2009 2) KROUPA M. Krizové řízení a IZS. Praha : Vyšší odborná škola prevence kriminality a krizového řízení Praha, 2010 3) ŠTOREK J. Krizový management. Praha : Institut postgraduálního vzdělávání – Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof, 2001 4) ŠTOREK J. Medicína katastrof. Praha : Institut postgraduálního vzdělávání – Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof, 2002 5) ŠTOREK J. Krizový management ve zdravotnictví. Praha : Institut postgraduálního vzdělávání – Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof, 2009

Internetové zdroje 1) Aktuality z výjezdů. Územní středisko záchranné sluţby Středočeského kraje. [online]. 2011. [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: < http://www.uszssk.cz.html>.

2) Dekontaminace. Problematika dekontaminace. [online]. 2002 [cit. 2011-02-05]. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/150hori/2002/rijen/kotinsky.html 3) Hlavní báňská záchranná stanice Praha. HBZS Praha. [online]. 2011. [cit. 2011-02-02]. Dostupné z WWW: < http:// www.hbzs-praha.cz/hbzspraha.html>. 4) Jak volat 155. Zdravotnická záchranná sluţba Zlínského kraje. [online]. 2008 [cit. 2011-03-19]. Dostupné z WWW: .

87

5) Krizové řízení. Středočeského kraje. [online]. 2008 [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW: . 6) Letecká záchranná služba. Zdravotnická záchranná sluţba Plzeňského kraje. [online]. 2010 [cit. 2011-03-26]. Dostupné z WWW: . 7) Slavnostní přísaha příslušníků HZS. Hasičský záchranný sbor ČR. [online]. 2010 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z WWW: . 8) Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod.ÚZPLN. [online]. 2011. [cit. 2011-01-16]. Dostupné z WWW: < http://www.uzpln.cz.html>. 9) V Amsterdamu havarovalo turecké letadlo. Záchrana cestujících. [online]. 2009 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . 10) We fly for life. Ambuair. [online]. 2006. [cit. 2011-03-21]. Dostupné z WWW: . 11) Záchranný systém. Zdruţení záchranných sluţeb. [online]. 2006. [cit. 2011-0126]. Dostupné z WWW: < http://www.zachrana.cz.html>. 12) Zásah hasičů u tragické nehody ve Studénce. Poţáry. [online]. 2011 [cit. 201103-02]. Dostupné z WWW: . 13) Zdravotnická záchranná služba Hl. m. Prahy. Záchranná sluţba. [online]. 2006. [cit. 2011-02-18]. Dostupné z WWW: . 14) Železniční nehoda ve Studénce. Rekonstrukce havárie. [online]. 2011 [cit. 201102-05]. Dostupné z WWW: .

88

15) Železniční neštěstí v Eschede. Posloupnost událostí. [online]. 2011 [cit. 2011-0415]. Dostupné z WWW:http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_ne% C5%A1t%C4%9Bst%C3%AD_v_Eschede.html.

Seznam příloh PŘÍLOHA č. 1 – Krizové stavy [ŠTOREK JOSEF a kol. Krizová připravenost zdravotnictví. 1.vyd. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů v Brně, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7013452-8.] PŘÍLOHA č. 2 – Tabulka kapacit připravenosti, Model traumaplánu nemocnice [ŠTOREK JOSEF a kol. Krizová připravenost zdravotnictví. 1.vyd. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů v Brně, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7013452-8.] PŘÍLOHA č. 3 - Praţská záchranná sluţba [http://www.zzshmp.cz] PŘÍLOHA č. 4 - Schéma správného třídění zasaţených lidí mimořádnou událostí a návod na třídění pacientů pomocí metody START [ŠTOREK JOSEF a kol. Krizová připravenost zdravotnictví. 1.vyd. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů v Brně, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7013452-8.] PŘÍLOHA č. 5 - Postup poskytování první pomoci [http://www.zzshmp.cz] PŘÍLOHA č. 6 - Seznam výjezdových stanovišť ZZS Hl. m. Prahy, Aktuality z výjezdů ZZS Středočeského kraje [http://www.zzshmp.cz, http://www.uszssk.cz]

89

PŘÍLOHA č. 7 – Protokol pro dekontaminaci pacientů [ŠTOREK JOSEF a kol. Krizová připravenost zdravotnictví. 1.vyd. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů v Brně, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7013452-8.] PŘÍLOHA č. 8 – Tabulka činnosti vedoucího lékaře krizového útvaru [ŠTOREK JOSEF a kol. Krizová připravenost zdravotnictví. 1.vyd. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů v Brně, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7013452-8.]

Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Přilétající záchranný vrtulník AČR [http://www.vrtulnik.cz/lzs/lzsplzen.htm] Obrázek č. 2 - Koordinační a řídící středisko CTV [http://www.ctvmo.cz/foto_ctv.html] Obrázek č. 3 – Pracoviště krizového managera [http://www.ctvmo.cz/foto_ctv.html] Obrázek č. 4 – Spolupráce IZS při nehodě [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_nehoda_ve_Stud% C3%A9nce] Obrázek č. 5 – Zajištění důkazů pro vyšetřování probíhá jiţ při záchranné operaci [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_nehoda_ve_Stud% C3%A9nce] Obrázek č. 6 – Radiostanice LZS [http://www.zzshmp.cz/fotogalerie] Obrázek č. 7 – Sanitní vůz DRNR [http://www.ar-zzs.cz/Kurz-ridicu-drnr] Obrázek č. 8 - Helikoptéry SAR [http://www.vrtulnik.cz/lzs/lzsplzen.htm] Obrázek č. 9 - Záchrana z objektu [http://www.vrtulnik.cz/lzs/lzsplzen.htm] Obrázek č. 10 - Zásah nad vodní hladinou 90

[http://www.vrtulnik.cz/lzs/lzsplzen.htm] Obrázek č. 11 - Cvičení HZS [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/2003/regiony/2004/hzs0916_regiony_info.html] Obrázek č. 12 – Třídění zraněných [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_nehoda_ve_Stud% C3%A9nce] Obrázek č. 13 – Dekontaminace zasahujícího příslušníka HZS po zásahu u chemické havárie [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/150hori/2002/rijen/kotinsky.html] Obrázek č. 14 – Dekontaminace autobusu při opouštění zamořeného prostoru [http://www.kr-vysocina.cz/dekontaminace-kozichovice/g4214/prehravac=1&p1=2830] Obrázek č. 15 – Speciální očista zraněného [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/150hori/2002/rijen/kotinsky.html] Obrázek č. 16 – Speciální vojenská chemická jednotka při záchranných pracích [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/150hori/2002/rijen/kotinsky.html] Obrázek č. 17 - Pravidlo 9% [http://www.prvni-pomoc.com/view.php?cisloclanku=2006040005] Obrázek č. 18 – Tahač ZZS pro zásah u hromadných mimořádných událostí [http://www.zzshmp.cz/fotogalerie] Obrázek č. 19 – Zásah v nepřístupné oblasti [http://www.zzshmp.cz/fotogalerie] Obrázek č. 20 - Záchrana trosečníků [http://www.vrtulnik.cz/lzs/lzsplzen.htm] Obrázek č. 21 – Výsadek vojenského záchranáře [http://www.vrtulnik.cz/lzs/lzsplzen.htm] Obrázek č. 22 - Letoun B737-800 při startu se 134 lidmi na palubě [http://zpravy.idnes.cz/v-amsterdamu-havarovalo-turecke-letadlo-zemrelo-devet-lidip4z-/zahranicni.asp?c=A090225_110030_zahranicni_ad] Obrázek č. 23 – Záchrana cestujících [http://zpravy.idnes.cz/v-amsterdamu-havarovalo-turecke-letadlo-zemrelo-devet-lidip4z-/zahranicni.asp?c=A090225_110030_zahranicni_ad] Obrázek č. 24 – Profesionální záchranáři na místě pádu letadla

91

[http://zpravy.idnes.cz/v-amsterdamu-havarovalo-turecke-letadlo-zemrelo-devet-lidip4z-/zahranicni.asp?c=A090225_110030_zahranicni_ad] Obrázek č. 25 – Zajištění základních ţivotních funkcí u zraněného cestujícího [http://zpravy.idnes.cz/v-amsterdamu-havarovalo-turecke-letadlo-zemrelo-devet-lidip4z-/zahranicni.asp?c=A090225_110030_zahranicni_ad] Obrázek č. 26 – Náhled na rozsah nehody [http://zpravy.idnes.cz/v-amsterdamu-havarovalo-turecke-letadlo-zemrelo-devet-lidip4z-/zahranicni.asp?c=A090225_110030_zahranicni_ad] Obrázek č. 27 - Vyšetřovatel u vraku letadla [http://zpravy.idnes.cz/v-amsterdamu-havarovalo-turecke-letadlo-zemrelo-devet-lidip4z-/zahranicni.asp?c=A090225_110030_zahranicni_ad] Obrázek č. 28 – Příslušníci HZS prohledávají trosky letounu [http://zpravy.idnes.cz/v-amsterdamu-havarovalo-turecke-letadlo-zemrelo-devet-lidip4z-/zahranicni.asp?c=A090225_110030_zahranicni_ad] Obrázek č. 29 – Následky nehody u Eschede [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_ne%C5%A1t%C4 %9Bst%C3%AD_v_Eschede] Obrázek č. 30 – Odklízení následků katastrofy u Eschede [http://www.sportovninoviny.cz/index_img.php?id=85058] Obrázek č. 31 – Památník obětem katastrofy u Eschede [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_ne%C5%A1t%C4 %9Bst%C3%AD_v_Eschede] Obrázek č. 32 – Zničená lokomotiva po nárazu [http://www.pozary.cz/clanek/13074-zasah-hasicu-u-tragicke-nehody-ve-studence-trvalpres-osm-hodin] Obrázek č. 33 – Následky nárazu, rozdrcené vagóny [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_nehoda_ve_Stud% C3%A9nce] Obrázek č. 34 – Pomoc dobrovolníků v prvních minutách po nehodě je klíčová pro přeţití zraněných [http://www.pozary.cz/clanek/13074-zasah-hasicu-u-tragicke-nehody-ve-studence-trvalpres-osm-hodin]

92

Obrázek č. 35 – Transport raněného z místa pro třídění raněných do nemocnice [http://www.pozary.cz/clanek/13074-zasah-hasicu-u-tragicke-nehody-ve-studence-trvalpres-osm-hodin] Obrázek č. 36 – Transport váţně raněného pacienta na specializované nemocniční pracoviště [http://www.pozary.cz/clanek/13074-zasah-hasicu-u-tragicke-nehody-ve-studence-trvalpres-osm-hodin/pracoviště] Obrázek č. 37 – Krizoví manageři přímo na místě události [http://www.pozary.cz/clanek/13074-zasah-hasicu-u-tragicke-nehody-ve-studence-trvalpres-osm-hodin] Obrázek č. 38 – Stan pro ošetření raněných pouţívaný u hromadných nehod [http://www.pozary.cz/clanek/13074-zasah-hasicu-u-tragicke-nehody-ve-studence-trvalpres-osm-hodin] Obrázek č. 39 – Dokumentování zásahu pro následný rozbor [http://www.pozary.cz/clanek/13074-zasah-hasicu-u-tragicke-nehody-ve-studence-trvalpres-osm-hodin] Obrázek č. 40 – Stresová reakce po nehodě [http://zpravy.idnes.cz/v-amsterdamu-havarovalo-turecke-letadlo-zemrelo-devet-lidip4z-/zahranicni.asp?c=A090225_110030_zahranicni_ad] Obrázek č. 41 - Nový vůz RLP ZZS hl.m. Prahy [http://www.zzshmp.cz/fotogalerie] Obrázek č.42 - Vůz RZP ZZS hl.m. Prahy [http://www.zzshmp.cz/fotogalerie] Obrázek č. 43 - Současná stanoviště LZZS v ČR [http://www.vrtulnik.cz/lzs/lzsplzen.htm] Obrázek č. 44 - Vojenský záchranný vrtulník CSAR [http://www.vrtulnik.cz/lzs/lzsplzen.htm] Obrázek č. 45, 46, 47 – Zásah u dopravní nehody [http://www.uszssk.cz] Obrázek č. 48, 49, 50 – Záchranné práce u nehody autobusu [http://www.uszssk.cz]

93

Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o. Medicína katastrof a Krizový management ve zdravotnictví

Recommend Documents