Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o. Kloubní výživa. Diplomovaný farmaceutický asistent

Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o.

Kloubní výživa Diplomovaný farmaceutický asistent

Vedoucí práce:

Vypracovala:

PharmDr. Petr Vávra

Eliška Čerstvá

Čelákovice 2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

Čelákovice 30. Dubna 2011

……………………………………. podpis

1

Obsah: Úvod …………………………………………………………………………………………………….…………….…… 5 1 Cíl práce ……………………………………………………………………………………..………………….…… 6 2 Teoretická část …………………………………………………………………………..…………..………… 7 2.1 Pojivová tkáň …………………………………………………………………………………………………. 7 2.1.1 Kolagen ………………………………………………………………...………………....………..… 8 2.1.1.1 Výskyt a klasifikace kolagenu …………………………………………..………..…… 8 2.1.1.2 Složení kolagenu ………………………………………………………..……....…….…… 8 2.1.1.3 Ovlivňování pevnosti kolagenu ………………………………………….…………. 10 2.1.1.4 Struktura kolagenu ………………………………………….…………………..………. 10 2.1.1.5 Enzymová degradace kolagenu …………………………….………………………. 11 2.1.2 Elastin ………………………………………………………………………..………………………. 11 2.1.3 Proteoglykany …………………………………………………………….………….…………... 12 2.2 Významné informace z hlediska použití kloubní výživy ……………….………………. 13 2.2.1 Výživa vazivové tkáně …………………………………………………………..……….……. 13 2.2.2 Ukládání vápníku ve vazivové tkáni ………………………………..………..…………. 13 2.2.3 Kortikoidy ………………………………………………………………………………………..…. 13 2.2.4 Diabetes …………………………………………………………………………………..…………. 13 2.2.5 Růstové faktory …………………………………………………………………….…….………. 14 2.2.6 Poruchy syntézy kolagenu ……………………………………………………….…….……. 14 2.3 Biologicky aktivní látky použitelné pro kloubní výživu ……………………..…………. 14 2.3.1 Výživa pro podporu tvorby kolagenu ……………………………..….………………. 14 2.3.1.1 Kolagen jako živina ………………………………………………..…………...………. 15 2.3.1.2 MSM …………………………………………………….…………….……………..………. 16 2.3.2 Výživa pro podporu tvorby proteoglykanů ……………………….……….………. 17 2.3.3 Ostatní živiny ………………………………………………………………………….…………. 19 2.3.3.1 Kyselina askorbová ……………………………………..………………….….………. 19 2.3.3.2 Lysin ……………………………………………………………………………….…….……. 19 2.3.3.3 Sirné aminokyseliny a zdroje síry …………………………...………….….……. 19 2.3.3.3.1 Methionin, cystein a taurin ……………………………….…….………. 19 2

2.3.3.4 Měď, zinek a molybden ……………………………………….……….…………..…. 20 2.3.3.5 Mangan, železo a nikl………………………………………………….……….………. 20 2.3.3.6 Křemík ……………………………………………….…………….………………….………. 21 2.3.3.7 Wolfram …………………………………………….……………….……….…………..…. 21 2.3.4 Doplňování růstových faktorů pro novotvorby vaziva ……………….………. 21 2.3.4.1 Kolostrum ………………………………………….……………….………………………. 21 2.3.4.2 Růstové faktory krevního séra ………………..………………………….………. 22 2.3.4.3 Růstové faktory mléka ……………………………………………………….………. 22 2.3.4.4 Růstové faktory a prostata ……………..………………………………….………. 22 2.3.4.5 Růstové faktory řas a sinic ……………………………………………….…………. 22 2.3.5 Protizánětlivé látky …………………………………………………………….…….…….…. 23 2.3.6 Potlačení bolesti ……………………………………………………………….….……………. 23 2.3.7 Proteolytické enzymy ………………………………………………………………………… 23 2.3.8 Antikolagenázy, antielastázy ……….……………….………………………..……….…. 23 2.3.9 Biologicky aktivní peptidy ……………………………………………………………….…. 24 2.4 Praktické využití biochemických poznatků …………………………………….…….….…. 24 2.4.1 časování výživy bezcévné vazivové tkáně ……………………………………….…. 24 2.4.2 Délka trvání příjmu kloubní výživy …………………………….……………….…. 24 2.4.3 Dávkování …………………………………………………………………….….…………….…. 24

3 Praktická část ……………………………………………………………………………………………….…. 25 3.1 Vyhodnocení dotazníkového průzkumu …………………………………………..……...…. 25 3.2 Rizikové skupiny obyvatelstva …………………………………………………….…..……….…. 28 3.2.1 Osoby postižené osteoartrózou ……………………………………………………….…. 28 3.2.2 Pacienti s revmatickou artritidou ………………………………………….………….…. 28 3.2.3 Diabetici ……………………………………………………………………………..…………...…. 29 3.2.4 Kuřáci a osoby s rozedmou plic ………………………………………….…………...…. 29 3.2.5 Hypermobilní jedinci ………………………………….…………………………………...…. 29 3.2.6 Pacienti po operacích nebo úrazech ……………………………………..………...…. 30 3.2.7 Těhotné ženy …………………………………….…………………………………….……...…. 30 3.2.8 Osoby s nadváhou ………………………………………………………………..………...…. 30 3.2.9 Osoby se specifickou pracovní zátěží ……………………………………………....…. 30 3.2.1 Sportovci ………………………………………………………………………………………...…. 30 3

3.2.10.1 Sportující děti a mládež ………………………………………………..……....…. 31 3.2.10.2 Dospělí sportovci ……………………………………………………..…………...…. 32 3.3 Omezení příjmu doplňků stravy …………………………………………….………………...…. 32 3.4 Psychická hlediska příjmu doplňků stravy ………………………………………………..…. 32 3.5 Další příčiny bolestí pohybového aparátu …………………………………………..…...…. 32 3.5.1 Deformity páteře ………………………………………………………………..…………...…. 33 3.5.2 Svalová dysbalance …………………………………………………………….…………...…. 33 3.5.3 Stres ……………….……………………………………………………………………………....…. 33 3.5.4 Redukční dieta ……………………….……………………………………………….……...…. 33 3.5.5 Jiné příčiny………………….………………………………………………………….…..…...…. 34 3.6 Doplňky stravy pro kloubní výživu – přehled ……………….………………………...…. 34 3.7 Ústně šířené názory na kloubní výživu ……………….……………………………….…...…. 36

4 Diskuse …………………………………………………………………………………………………………..…. 38 Závěr………………………………………………………………………………..………………………………...…. 40 Резюме ………………………………………………………………………………….………………………...…. 41 Bibliografie ………………………………………………………………………….……………..…………...…. 42 Příloha …………………………………………………………………………………….………………………...…. 45

4

ÚVOD Pro svoji absolventskou práci jsem si vybrala téma „Výživa kloubů“. Toto téma jsem si vybrala z důvodů zvyšování průměrného věku populace. Který sebou přináší i to, že se zvyšuje procento výskytu zdravotních potíží typických pro vyšší věk, A ty jsou dány opotřebením organismu.

U mladší populace jsou dva typické projevy, a to je stále se zvyšující náročnost sportovního tréninku, a v některých případech se vyskytují i případy jednostranného pracovního zatížení pohybového aparátu.

Také některé módní trendy ve výživě (např. vegetariánství) vedou k omezení příjmu některých potravin, které jsou pro organismus zdrojem vhodných živin, jako je kolagen.

Rozšiřování segmentu potenciálních spotřebitelů je příležitostí pro výrobce a distributory doplňků stravy, k rozšiřování nabídky výrobků, z nichž velká část je uváděna do oběhu prostřednictvím lékáren. Při řešení případných dotazů pacientů je nutno mít dostatečné informace nejen o složení výrobku, ale i o principech fungování kloubní výživy. A v neposlední řadě je vhodné znát i širší okolnosti, které ovlivní úspěšnost a vhodnost použití výrobků v konkrétních případech.

V práci se budu věnovat problematice kloubní výživy a využití doplňků stravy jako součásti prevence u rizikových skupin populace, případně jako doplňku léčení některých potíží pohybového aparátu.

V praktické části bude dotazníkové šetření, zaměřené na uživatele potravních doplňků určených pro kloubní výživu.

5

1 CÍL ABSOLVENTSKÉ PRÁCE

Cílem mé absolventské práce je zpracovat problematiku kloubní výživy a využití doplňků stravy jako součást léčby i prevence u rizikových skupin populace.

6

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Pojivová tkáň Pojivová tkáň se diferencuje do různých forem – vaziva, chrupavek, kostí, krve (účast na shlukování krevních destiček) a je podstatnou součástí lidského těla. Vždy bez ohledu na umístění se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty. Mezibuněčná hmota je složena z vláknitého a amorfního (beztvarého) podílu. Vláknitý podíl je tvořen fibrilárními bílkovinami (kolagen a elastin), na složení amorfní části se podílejí proteoglykany. Vzájemný poměr jednotlivých složek mezibuněčné hmoty charakterizuje pojivovou tkáň a je určen metabolismem příslušných buněk.

Buňky pojiva se ve vazivu diferencují na fibroblasty a fibrocyty. Ve fibroblastech se syntetizují bílkoviny, z nichž vznikají pojivová vlákna kolagenu a elastinu.

V chrupavčité tkáni jsou dále typickými buňkami chondrocyty, které kromě kolagenu a elastinu syntetizují proteoglykany. V kostní tkáni jsou typické buňky osteoblasty, které také vytvářejí kolagen. Kolagen v kostní tkáni funguje jako krystalizační jádro pro nejdůležitější kostní minerál hydroxyapatit.

Pojivo se podílí nejen na tvorbě pevnosti tkáně, ale také tvoří výplň mezi orgány. Dále se podílí na imunitních pochodech, hojení ran a hospodaření s vodou a minerálními látkami.

V pojivové tkáni se odráží i stárnutí organismu a další patologické pochody, jako revmatické onemocnění, stárnutí tkáně, choroby velkých cév. Změny systému pojivové tkáně, které lze prokázat u starších osob, jsou důsledkem tohoto stárnutí. [HOŘEJŠÍ, 1989; KOŠTÍŘ, 1974; VODRÁŽKA, 1991; VELÍŠEK, 1999]

7

2.1.1 Kolagen

2.1.1.1 Výskyt a klasifikace kolagenu Kolagen se v různých druzích pojiva vyskytuje ve formě fibril jako základním strukturním prvku. Zajišťuje soudržnost tkání, které tvoří. Jedná se o více příbuzných glykoproteinů, zastoupených v lidském těle přibližně z jedné třetiny, ve všech pojivových tkáních (kůže, šlachy, vazy, cévy, parenchymová tkáň, rohovka, chrupavky, kosti, zuby). Kolagenu je mnoho typů, původní klasické čtyři byly postupně rozšířeny na více než deset. Odlišují se tvarem kolagenních vláken a odlišným vzhledem pod mikroskopem a také molekulovou strukturou. Z hlediska stavu pohybového aparátu jsou nejvýznamnější kolageny I. a II. typu.

Obrázek č. 1 – Struktura kolagenu

2.1.1.2 Složení kolagenu Základní organizovanou složkou kolagenu je tropokolagen, který vzniká působením enzymu (specifické proteinázy) ve fibroblastech ve formě prokolagenu. Tropokolagen je neplnohodnotná strukturální bílkovina, složená (protein + sacharid), fibrilární (skleroprotein), prakticky nerozpustná molekula má tvar makroskopických vláken. Aminokyselinové složení různých typů kolagenu se liší pouze málo. 8

Celkový podíl kolagenu na bílkovinách celého těla činí asi 30 %. Ve svalové tkáni je 5,2 % kolagenu a 0,3 % elastinu z celkových proteinů. Zastoupení aminokyselin v kolagenu v % (v g vztaženo na 16 g dusíku):

ALANIN

11

ARGININ

4,9

ASPARAGOVÁ KYSELINA

5

CYSTEIN

0

GLUTAMOVÁ KYSELINA

7,6

GLYCIN

31,4

HISTIDIN

0,5

HYDROXYLISIN

0,6

HYDROXYPROLIN

10,1

ISOLEUCIN

1,2

LYSIN

2,6

LEUCIN

2,8

PHENYLALANIN

1,6

PROLIN

11,8

SERIN

3,8

THREONIN

2

TRYPTOFAN

0

TYROSIN

0,3

VALIN

2,1

METHIONIN

0,5

[LEDVINA, 1993; MUSIL, 1990; VOET, 1995]

9

2.1.1.3 Ovlivňování pevnosti kolagenu Významnou složkou je aminokyselina prolin a z ní vznikající hydroxyprolin, typický pro kolagen. Pro tuto reakci je nutná přítomnost železa a kyseliny askorbové jako hydroxylačního činidla. Při jejich nedostatku ve tkáních se dlouhodobě zhoršuje kvalita pojivové tkáně a snižuje se obsah kolagenu. Hydroxylované molekuly hydroxyprolinu totiž dokážou proniknout do mimobuněčného prostoru a dokončit tím vznik trojité šroubovice typické molekuly kolagenu. Další potřebnou složkou je síra která je potřebná pro další fázi dozrávání kolagenu. A podílí se na vzniku disulfidových můstků na konci jednotlivých molekul, které jsou jimi spojeny. Uspořádání fibril ve šroubovici je ovlivněno také působením kyseliny fosfowolframové. Na zpevňování kolagenních fibril příčnými vazbami působí enzym lysyloxidáza, obsahující měď.

Další

zvyšování

pevnosti

je

způsobeno

intramolekulárními

a

extramolekulárními příčnými vazbami, kde hraje hlavní roli aminokyselina lysin a její derivát hydroxylysin.

Pevnost příčných vazeb narušuje aminopropionitril (váže lysyloxidázu), který se vyskytuje v semenech hrachoru (Lathyrus odoratus). Vyšší příjem semen při krmení zvířat způsobuje chorobu lathyrismus, typickou zkřehnutím vaziva. U člověka nebyla pozorována.

2.1.1.4 Struktura kolagenu Kolagen je tvořen molekulami tropokolagenu (relativní molekulová hmotnost asi 30 kDa), které se skládají ze tří vzájemně spojených šroubovic, jejichž agregací vznikají kolagenní vlákna. Vysoký obsah glycinu je dán tím, že základní sekvence aminokyselin se skládá z jednotek glycinu, na který se střídavě vážou další aminokyseliny, nejčastěji prolin a hydroxyprolin. Na vzniklý peptidový řetězec se na volnou hydroxylovou skupinu vážou sacharidy, glukóza nebo galaktóza, které jsou obsaženy v množství 0,4 – 12 % hmotnosti, a kolagen je tedy glykoprotein.

Vlákna kolagenu mají různou rychlost metabolismu, některá se nemění po dobu několika let, některé složky se dokážou obměnit poměrně rychle během několika 10

dnů, zejména při hojení ran. V některých případech je tím dokonce limitováno časování optimálního období pro operační zákroky, např. po úrazech kolena.

2.1.1.5 Enzymová degradace kolagenu Zesítěný kolagen může být v organismu rozkládán působením enzymů kolagenáz, které jsou tvořeny přímo organismem, nebo je secernují mikroorganismy, typicky baktérie zubního kazu nebo baktérie Clostridium histolyticum (plynatá sněť). Za určitých fyziologických či patologických podmínek se kolagen enzymově odbourává, typicky při hojení ran. Podobný proces probíhá při revmatické artritidě. Z hlediska doplňkové výživy kloubů je významné, že vlastní tvorba katabolických enzymů.

2.1.1.6 Imunitní vlastnosti kolagenu Kolagen

i prokolagen působí jako imunogeny. V případě některých

autoimunitních chorob dochází k poškození cév, kůže nebo kloubů. [LEDVINA, 1993; MUSIL, 1981; NĚMEČKOVÁ, 1990]

2.1.2 Elastin Je to vláknitá bílkovina pojiva, která zajišťuje elasticitu podobně jako guma, tedy je to elastomer zejména se schopností roztažnosti a návratu do původní polohy i s dostatečnou pevností v tahu. Elastiny jsou podobně jako kolageny typické bílkoviny vazivové tkáně, které je doprovázejí v nejvíce namáhaných tkáních, typicky také ve šlachách. Zejména se uplatňují v cévách, kůži, chrupavkách ušních boltců, hrtanu, v plících a šíjovém vazu. Z vazivové tkáně mají nejvyšší odolnost proti degradaci a nejpomalejší metabolismus, většina elastinové tkáně vytvořené v mládí přetrvává v organismu až do smrti. Aminokyselinové zastoupení je odlišné od kolagenu, zejména chybí hydroxylysin a sirné aminokyseliny. Naopak jsou zde pro tuto tkáň typické neobvyklé aminokyseliny desmosin a isodesmosin, kde výchozí pro jejich tvorbu je aminokyselina lysin.

11

Elastin tvoří velmi pružné síťovité struktury, základní jednotkou je tropoelastin tvořený jedním řetězcem bílkoviny (polypeptidu), relativní molekulová hmotnost asi 70 kDa.

Nejtypičtějším zpevňujícím derivátem v elastinu je desmosin s vysokým zastoupením lysinových derivátů. Vytváří příčné vazby mezi vlákny kolagenu nebo elastinu a tím je zpevňuje. Také při této reakci se uplatňuje enzym lysyloxidáza, obsahující měď. Nedostatek mědi ve stravě vede k poškození tkání s obsahem elastinu, například až ke spontánnímu prasknutí aorty. Elastin dále může být poškozován vlastním enzymem elastázou, která se projeví při některých autoimunitních. Navenek se poškození elastinu projeví například rozedmou plic nebo aterosklerózou. Elastin je jen velmi slabý imunogen. [STRATIL, 1993; MUSIL, 1981; NĚMEČKOVÁ, 1990]

2.1.3 Proteoglykany V pojivových tkáních kolagen a elastin ještě provázejí proteoglykany (nejčastěji mukopolysacharidy neboli správněji glykosaminoglykany), podílející se na základní hmotě pojiva. Základem molekuly je kyselina hyaluronová, která tvoří komplexy, ve kterých je prostřednictvím acetylglukosaminu nebo acetylgalaktosaminu připojen chondroitinsulfát nebo keratansulfát. Hyaluronová kyselina je součástí prakticky všech druhů pojiva.

Chondroitinsulfáty

spojují

buňky

v živočišných

tkáních.

Jsou

složeny

z glukuronové kyseliny a n-acetylgalaktosaminu esterifikovaného kyselinou sírovou. Chondroitin-4-sulfát je hlavně v pojivových a epitelových tkáních, nejvíce až 40 % v některých chrupavkách. Chondroitin-6-sulfát je obsažen v pokožce, chrupavkách, šlachách. Keratansulfát je součástí chrupavek. Je složen z jednotek D-galaktózy a Nacetyl-D-glukosamin-6-sulfátu.

12

Syntéza glykosaminoglykanů je ovlivněna enzymem glukosyltransferázou, jejímž kofaktorem je mangan. Při nedostatku manganu ve stravě vznikají poruchy rozvoje chrupavek, kostí, a rozvíjí se osteoporóza. [KARLSON, 1987; LEDVINA, 1993; VOET, 1995]

2.2 Významné informace z hlediska použití kloubní výživy 2.2.1 Výživa vazivové tkáně Jak již bylo uvedeno, metabolismus vazivové tkáně pohybového aparátu není natolik rychlý, aby dodávka živin musela být zajištěna sítí vlásečnic. Nejrychlejší metabolismus probíhá v chrupavce, která je metabolicky značně aktivní. Vazivová tkáň pohybového aparátu je bezcévná. Potřebné nízkomolekulární prekurzory (živiny, zejména glukóza a aminokyseliny) se dostávají do nitra buněk pouze difúzí mezibuněčnou hmotou.

2.2.2 Ukládání vápníku ve vazivové tkáni Důvodem, proč se neukládá hydroxyapatit do šlach podobně jako při tvorbě kostí, je struktura šlachy. Je to dáno tím, že mikrofibrily jsou uspořádány tak kompaktně, že se mezi ně krystaly hydroxyapatitu nevejdou. Je to způsobeno různými typy kolagenu a poněkud odlišným zastoupením aminokyselin, které v důsledku znamenají

proměnlivý

obsah

sacharidových

zbytků,

rozhodující

o

hustotě

tropokolagenu v myofibrilách. [MUSIL, 1981]

2.2.3 Kortikoidy Kortisol a kortikoidy s hydroxyskupinou v poloze 11 - beta inhibují syntézu glykosaminoglukanů a proteoglykanů, tedy složek vazivové tkáně.

2.2.4 Diabetes Nedostatek insulinu snižuje tvorbu glykosaminoglykanů, což je jedním z důvodů snížené imunity diabetiků k infekci a zpomalenému hojení ran. 13

2.2.5 Růstové faktory Růstové faktory, zejména FGF (fibroblastový růstový faktor), IGF-I a IGF-II, TGFbeta 1 a 2, a lymfokiny ovlivňují příznivě novotvorbu tkání a hojení. [VODRÁŽKA, 1991; LEDVINA, 2009+

2.2.6 Poruchy syntézy kolagenu Vznikají poruchou tvorby některého z enzymů, účastnících se tvorby kolagenu, elastinu nebo mukopolysacharidů. Kromě vrozených poruch syntézy kolagenu existuje velmi známé onemocnění poruchy tvorby kolagen a to je skorbut. Předpokládá se u něj nedostatečná hydroxylační aktivita v důsledku nedostatku kyseliny askorbové (vitamínu C). Změny pevnosti kolagenu zvané hypermobilita vedou u člověka k extrémní pružnosti v kloubech, nazývané také hypermobilní syndrom (Marfanův syndrom), který je oficiálně zařazen v Mezinárodní klasifikaci nemocí (diagnóza M 357). Je považován za dědičnou chorobu. Typický je zde rozdíl mezi poměry kolagenu typu I a kolagenu typu III. Postihuje více ženy než muže, přesto nejznámější byl houslista Nicollo Paganini s jeho typickým prohnutým postojem při hraní. Nemoc se projevuje bolestí svalů i kloubů, hlavně nosných, a bolestí zad. U postižených je zvýšený výskyt plochých nohou a náchylnost k úrazům. Potenciálně hrozí osteoartróza. Při této diagnóze se podpůrně doporučují doplňky stravy pro výživu kloubů. [LEDVINA, 1993; VOET, 1995]

2.3 Biologicky aktivní látky použitelné pro kloubní výživu Lze je rozdělit do několika skupin podle oblasti působení.

2.3.1 Výživa pro podporu tvorby kolagenu Z biochemických podkladů vyplývá, že pro dobrý stav pohybového aparátu je rozhodující kvalita kolagenové složky vaziva. Příznivou skutečností je, že v nejvíce poškozované složce, což je kloubní chrupavka, probíhá nejsilnější metabolismus. Proto může docházet k hojení a obnově poškozené tkáně poměrně rychle a užití doplňků stravy má smysl. 14

2.3.1.1 Kolagen jako živina Kolagen je nerozpustná bílkovina značně odolná vůči působení rozpouštědel a trávicích enzymů. Trávení a využitelnost kolagenu obsaženého v živočišných složkách stravy je limitováno výkonností trávicí soustavy, zejména schopností produkovat kyselinu chlorovodíkovou a trávicí enzym kolagenázu. Tato schopnost se individuálně liší. Při konzumaci masa je produkce kyseliny chlorovodíkové v žaludku nutná pro nabobtnání a rozpuštění kolagenu, který spojuje svalová vlákna. Pro zahájení proteolýzy a jeho následné štěpení na kratší řetězce aminokyselin je potřebný enzym kolagenáza, jehož produkce je poměrně malá. Kolagenáza štěpí molekulu tropokolagenu na dva kratší řetězce. Při trávení bílkovin obecně dochází působením proteolytických enzymů ke štěpení až na úroveň oligopeptidů, kdy stěnou tenkého střeva do krevního oběhu procházejí nikoliv volné aminokyseliny, ale krátké řetězce několika aminokyselin, nejčastěji tripeptidy. Pro organismus je to výhodné tím, že šetří energii makroergních fosfátů, která by byla nutná pro štěpení a opětovnou tvorbu peptidové vazby mezi aminokyselinami. Pokud se jako doplněk stravy používá hydrolyzát kolagenu, nahrazuje se tím omezená funkce žaludku na trávení kolagenu. Kromě toho dalším trávením vznikají krátké oligopeptidy, které organismus přednostně využije k tvorbě protokolagenu, protože to je pro něj výhodné. *MUSIL, 1981; NĚMEČKOVÁ, 1991+

Pro výrobu doplňků stravy se používají především dva typy surovin:

Hydrolyzát kolagenu Jednotlivé typy podle výrobní technologie se liší molekulovou hmotností (délkou řetězce aminokyselin). Čím je molekulová hmotnost nižší (řetězec kratší), tím lépe je výrobek stravitelný a využitelný. Problémem těchto výrobků je, že čím více jsou zastoupeny krátké řetězce, tím je větší riziko vzniku hořkých peptidů v surovině, které zhoršují senzoriku výrobku. Senzorika výrobků je horší v případě kyselé nebo alkalické hydrolýzy, lepší je v případě enzymového štěpení. Doporučovaná denní dávka výrobku by měla činit asi 10 g čistého hydrolyzátu kolagenu. 15

Hydrolyzát kolagenu se v doplňcích stravy používá ve formě hotových nebo práškových nápojů, v tabletách nebo tobolkách.

Kolagen Jako specifický výrobek pro výživu kloubů se používá lyofilizovaný kolagen. Princip jeho účinnosti je v tom, že přítomnost kolagenu v trávicí soustavě vyvolává tvorbu žaludeční kolagenázy, na kterou organismus reaguje novotvorbou kolagenu. Dávkování se řídí doporučením výrobce, nejedná se o typickou živinu, ale spíš o stimulátor metabolismu.

Poznámka ke kolagenu jako živině: Označení „kolagen“ jako surovina z hlediska potravinářského je mírně nepřesné, z hlediska biochemického je to směs kolagenu a elastinu. To se týká i želatiny nebo hydrolyzátů kolagenu.

Riziko BSE (Bovinní spongiformní encefalopatie – lidově nemoc šílených krav) Nedostatečná informovanost orgánů státního dozoru v některých zemích o technologii výroby želatiny a dalších kolagenových produktů má za následek, že vyžadují dodatečné rozbory nebo jiné prokázání skutečnosti, že výrobky s obsahem želatiny nebo hydrolyzátu kolagenu původem z hovězího neobsahují BSE. Obdobně je to s požadavky konečných spotřebitelů. Fyzikální a chemické podmínky při výrobě vylučují riziko přenosu BSE. Vzhledem k tomu, že složení kolagenu v nejvíce používaných surovinových zdrojích je stejné, do ČR se dováží obvykle želatina nebo hydrolyzáty kolagenu deklarované jako vepřového nebo drůbežího původu. *MUSIL, 1990; NĚMEČKOVÁ, 1990]

2.3.1.2 MSM (Metylsulfonylmetan) V organismu se podle některých autorů podílí na tvorbě kolagenu, zejména v kombinaci s křemíkem, zmírňuje bolestivost kloubů, svalů a šlach. Tyto účinky jsou považovány za sporné. Zejména v americké literatuře bývá často zaměňován za dimethylsulfoxid. Celkově podporuje prokrvení tkání rozšiřováním vlásečnic způsobeným sulfanem, který z MSM vzniká. Problémem 16

MSM je dříve uváděná

nevhodnost dlouhodobého současného příjmu s nesteroidními antirevmatiky nebo kyselinou acetylsalicylovou. Další nevýhodou je nevhodnost kombinace s alkoholem, která se projevuje zesílením hyperemizace a zvýšením krevního tlaku po dobu, než se odbourá alkohol v jaterních peroxisomech. MSM si přechovává aktivitu v organismu poměrně dlouho (podle celkové výše denních dávek), běžně 48 hodin, a po tuto dobu je nutno s nežádoucími účinky počítat. Kromě toho MSM je silně hořká látka, která zejména nalačno u citlivých osob navozuje nevolnost. Nevolnost je způsobena tím, že organismus vnímá hořké složky potravy jako potenciálně toxické. Vnímání hořké chuti je na povrchu tenkého střeva, takže jej nelze odstranit příjmem doplňků v potahovaných tabletách nebo v tobolkách, ale nejvhodnější je příjem MSM po jídle. Obvyklé dávkování 1000 – 1500 mg denně.

2.3.2 Výživa pro podporu tvorby proteoglykanů Další významnou složkou vaziva jsou proteoglykany. Pro podporu jejich tvorby se nejvíce používají deriváty chondroitinu a deriváty glukosaminu. Doplňují se jako přirozené složky upravených surovin, které je obsahují ve zvýšené míře, jako např. žraločí chrupavka, nebo se doplňují v čistém stavu. Jejich složení je podle původu odlišné, například rozdíly jsou mezi chondroitinem vepřovým nebo žraločím. Chondroitin Nevýhodou chondroitinu je poměrně vysoká cena a špatná využitelnost, uvádí se méně než 10%. Další nevýhodou je, že z doplňků stravy pro kloubní výživu má nejvýraznější hořkou chuť a je nejhůře snášen, je nutno doporučovat jeho příjem zásadně po jídle. Vhodné dávkování přibližně 800 mg denně.

Obrázek č. 2 - Chondroitin 17

Glukosamin Efekt jeho příjmu nastupuje s vícedenním odstupem, ale také poměrně dlouho přetrvává, takže náhodné vynechání až po dobu dvou týdnů je možné. Chuť glukosaminu je slano-kyselá a nezpůsobuje v běžných dávkách nevolnost ani nalačno. Vhodné dávkování asi 1500 mg denně.

Obrázek č.3 - Glukosamin [https://snzr.ksrzis.cz/snzr/rrh/, 1]

Kyselina hyaluronová Používá se hlavně v tekutém stavu v injekční formě. Jako doplněk stravy je méně obvyklá.

Mangan Je

kofaktorem

enzymu

glukosyltransferázy,

která

ovlivňuje

tvorbu

glykosaminoglykanů. Je ve vzájemném vztahu s železem, uvedeno níže, včetně dávkování.

18

2.3.3 Ostatní živiny Problémy s klouby je vhodné kromě obvyklých doplňků stravy řešit také dalšími živinami, které mohou ovlivňovat metabolismus vazivové tkáně. Některé módní trendy ve výživě, nebo nadměrné používání některých doplňků stravy může způsobit potíže.

2.3.3.1 Kyselina askorbová Doporučená denní dávka 80 mg, v tabletách nebo kapslích. Zejména u kuřáků, při stresu, zvýšeném obsahu dusičnanů ve vodě nebo stravě, zvýšené zátěži se doporučuje dávkování vyšší. Z hlediska účinnosti samotné kyseliny askorbové nerozhoduje, zda je přírodní nebo syntetická, ale z hlediska ostatních doprovodných látek jsou přírodní produkty vhodnější. Produkty ze syntetické kyseliny askorbové jsou výrazně levnější.

2.3.3.2 Lysin Lysin je esenciální aminokyselina, která je nutná pro tvorbu zpevňujících složek hydroxylysinu, desmosinu a isodesmosinu. Podporuje obranyschopnost organismu a hojení poškozené tkáně. Vysoký obsah lysinu je ve svalech. Svaly jako významná složka pohybového aparátu určují správné postavení kloubů vůči sobě. Nedostatek lysinu je zejména ve stravě veganů. Podává se jako volná aminokyselina ve formě L-lysinu obvykle v tobolkách. Denní dávka by neměla překročit 5 g čisté látky, je vhodné rozdělit na menší množství během dne. *NĚMEČKOVÁ, 1991; RICHTER, 2007; https://snzr.ksrzis.cz/snzr/rrh/, 1]

2.3.3.3 Sirné aminokyseliny a zdroje síry

2.3.3.3.1 Methionin, cystein a taurin Metabolismus vazivové tkáně přímo neovlivňují, ale příznivě ovlivňují proteosyntézu a jsou zdrojem síry. Denní dávka esenciální aminokyseliny L-methioninu by neměla překročit 1,5 g, neesenciální aminokyseliny L-cysteinu 3 g. Methionin je významný tím, že v řetězcích bílkovin bývá obvykle výchozí aminokyselinou, od níž začíná stavba peptidového řetězce. Cystein je považován za aminokyselinu, u které ve volném stavu je uváděna stimulace proteosyntézy. Taurin je aminokyselina s obsahem 19

síry (kyselina 2 -aminoetansulfonová). Tvoří významnou nestrukturní dusíkatou složku v živočišných buňkách a tvoří se z methioninu a cysteinu. Jeho podávání snižuje potřebu sirných aminokyselin. Denní dávka taurinu jako doplňku stravy by neměla překročit 2 g, dávky nad 3 g jsou již považovány za léčebné. Obvykle se podávají v tobolkách.

Obrázek č .4 - Methionin

2.3.3.4 Měď, zinek a molybden Měď je složka enzymu lysyloxidázy, zinek je obsažen ve vazivové tkáni i hydroxyapatitu v kostní hmotě. Měď a zinek jsou v organismu ve vzájemném antagonismu, zejména se navzájem omezují ve vstřebatelnosti. Zinek je v současné době populární jako prvek doporučovaný pro zvýšení imunity, potlačení akné a podporu růstu svalové hmoty. Předávkování zinkem může současně snížit hladinu mědi v organismu. Doporučená denní dávka mědi je 1 mg a zinku 10 mg. Molybden je prvek, který příznivě ovlivňuje metabolismus mědi. Denní doporučená dávka molybdenu je 50 mikrogramů. Příjem molybdenu ve stravě je na dolní hranici potřebné dávky. *NĚMEČKOVÁ, 1991; STRATIL, 1993+

2.3.3.5 Mangan, železo a nikl Mangan je nutný pro tvorbu glykosaminoglykanů. Množství manganu a železa ve stravě navzájem ovlivňuje vstřebávání jednotlivých kovů. V přítomnosti železa je vstřebávání manganu zhoršeno, při nedostatku železa je vstřebávání manganu zvýšené. Doporučená denní dávka manganu je 2 mg. Obsah manganu ve stravě je celkově na dolní hranici potřebného příjmu, ale v některých oblastech je nadměrný 20

obsah manganu ve vodě. Železo ovlivňuje tvorbu hydroxyprolinu. Doporučená denní dávka železa je 14 mg. Nikl příznivě ovlivňuje transport železa v organismu. Doporučená denní dávka niklu ve stravě není stanovena, obsah niklu ve stravě je považován spíše za nadbytečný.

2.3.3.6 Křemík Křemík je nutný pro tvorbu vazivové tkáně a kostí, je obsažen v hydroxyapatitu jako doprovázející prvek. Zvýšený příjem křemíku podporuje tvorbu svalové hmoty. Potrava by měla obsahovat 30 – 100 mg křemíku v 1 kg. Denní doporučená dávka křemíku není stanovena, obsah křemíku ve stravě je považován za dostatečný.

2.3.3.7 Wolfram Wolfram je složka kyseliny fosfowolframové (uspořádání fibril ve šroubovici kolagenu). Je nutný pro normální růst a reprodukci. Doporučená denní dávka není stanovena.

Obvyklé množství obsažené ve stravě je nad 100 mikrogramů

v kilogramu a není toxické. Doplňky stravy s obsahem wolframu v ČR nejsou obvyklé, vyskytují se spíše v produkci firem z USA. *NĚMEČKOVÁ, 1991; STRATIL 1993+

2.3.4 Doplňování růstových faktorů pro podporu novotvorby vaziva

2.3.4.1 Kolostrum Kolostrum, neboli mlezivo je produkt mléčné žlázy první tři dny po porodu. Liší se složením od běžného složení mléka. Je typické vysokým obsahem biologicky aktivních polypeptidů, zejména imunoglobulinů a růstových faktorů. Dále obsahuje velké množství prebiotických látek, typicky galaktooligosacharidů. Zpracování kolostra do výsledného produktu se liší u jednotlivých firem. Pro podporu výživy kloubů je nejvhodnější proteinový koncentrát z kolostra, kde je zachován co nejvyšší obsah růstových faktorů. Účinná denní dávka se pohybuje mezi 10 – 20 g čisté látky. Doba podávání nemá překročit 3 měsíce z toho důvodu, aby v důsledku obsahu imunoglobulinů nedošlo k utlumení tvorby vlastních imunoglobulinů.

21

2.3.4.2 Růstové faktory krevního séra Pro

tyto

účely

se

zpracovává

hovězí

nebo

vepřová

krev

na

albuminový koncentrát s obsahem růstových faktorů. Jejich koncentrace je v konkrétních produktech ještě asi 10x vyšší než v kolostru. Podle koncentrace se účinná denní dávka pohybuje v množství několika gramů sérového koncentrátu. Nejvýhodnější forma podávání je v enterosolventních tobolkách.

2.3.4.3 Růstové faktory mléka Vyspělé technologie při zpracování mléka umožňují získávat v nativním stavu sérovou frakci mléka (syrovátku), kde se dále koncentrují proteinové složky s významným obsahem růstových faktorů. Jejich koncentrace je přibližně 10x nižší než v kolostru. Vzhledem k nižší přirozené koncentraci se obvyklé dávky pohybují v desítkách gramů proteinového koncentrátu. Obvyklá forma jsou tablety nebo ochucené práškové nápoje, někdy v kombinaci s hydrolyzátem kolagenu.

2.3.4.4 Růstové faktory a prostata Živočišné růstové faktory (shodné s růstovými faktory z kolostra, mléka, krevního séra) podporují zvětšování prostaty. Z toho důvody výrobky s jejich obsahem nejsou vhodné dlouhodobě pro muže. Není účelná ani jejich kombinace s produkty potlačujícími jejich účinky, např. Prunus africanus.

2.3.4.5 Růstové faktory řas a sinic Nejedná se o typické živočišné růstové faktory výše uvedené. Pod tímto pojmem je míněn obsah buněk řas a sinic uměle pěstovaných pro potravinářské účely, nejčastěji chlorelly a spiruliny. Obsahuje volné aminokyseliny, vitamíny, minerální látky, peptidy, glykoproteiny a především deriváty nukleových kyselin DNA a RNA. Soubor těchto látek odpovídá rychlému buněčnému metabolismu a bylo u něho prokázáno rychlejší hojení nebo obnova tkáně. Vyšší dávky těchto produktů nejsou vhodné v případě poruchy metabolismu kyseliny močové (dna), na níž se metabolizují nukleové kyseliny. V malém množství mohou působit příznivě. *VODRÁŽKA,1991; https://snzr.ksrzis.cz/snzr/rrh/, 1]

22

2.3.5 Protizánětlivé látky Protizánětlivé účinky jsou uváděny u chondroitinu, glukosaminu a MSM. K dalším patří doplňky stravy s obsahem účinných složek:  Výrobky obsahující n-3 (omega-3) mastné kyseliny, zejména EPA (eikosapentaenová) a DHA (dokosahexaenová).  Cetylované estery kyseliny myristové a olejové.  Rostlina Boswelia serrata  Rostlina Harpagophytum procumbens Protizánětlivé látky tlumí zánět jako příčinu bolesti v postiženém místě. Jsou vhodné jako podpůrný prostředek. Jejich případné úspěšné použití nesmí navodit mylný dojem, že je možno omezit příjem vlastních doplňků na výživu kloubů, které mají podpořit regeneraci poškozené tkáně.

2.3.6 Potlačení bolesti Platí podobná zásada jako u prostředků omezujících zánět. Často se v doplňcích stravy doporučuje aminokyselina fenylalanin.

2.3.7 Proteolytické enzymy Používají se jako podpůrné doplňky, zejména v případě zánětu nebo úrazu, pro podporu odstranění nekrotické tkáně.

2.3.8 Antikolagenázy a antielastázy Poměrně málo známé jsou možnosti využití doplňků stravy s obsahem účinných látek souhrnně označovaných jako antikolagenázy a antielastázy, které tedy ovlivňují nežádoucí působení vlastních kolagenáz a elastáz. Při zkoumání účinných látek různých rostlin se ukázalo jako nejsilnější působení extraktu z bílého čaje, což jsou nejmladší lístky z vrcholu rostliny. Další účinnou látkou s antikolagenázovým působením je OsteolTM, což jsou biologicky aktivní peptidy získávané z mléka. Podporují ochranu chondrocytů, inhibují kolagenázu a tlumí zánět, zpomalují degradaci chrupavky. Dají se vhodně kombinovat s chondroitinem a glukosaminem a hydrolyzátem kolagenu. *FIREMNÍ PODKLADY, 1+ 23

2.3.9 Biologicky aktivní peptidy Získávají se tak, že tkáň je upravena kryolýzou a různými typy filtrace. Tím se získá sekvence řetězců peptidů o standardizované velikosti do 10 kDa. Z králičí chrupavky, kostí a svalů se vyrábí doplněk stravy s komerčním označením BIOPULSE MOBILIS.

2.4 Praktické využití biochemických poznatků 2.4.1 Časování výživy bezcévné pojivové tkáně Aby byl zajištěn plynulý přísun živin do pojivové tkáně difúzí živin z okolní tkáně, je vhodné přijímat důležité stavební látky spíše častěji během dne. Tedy stanovenou denní dávku přijímat nikoliv najednou, ale podle možnosti v intervalech 2 – 3 hodiny nebo jiných pravidelných pauzách, podle typu výrobku a doporučeného dávkování.

2.4.2 Délka trvání příjmu kloubní výživy V dřívější době se doporučovalo příjem některých doplňků stravy na výživu kloubů po dvou týdnech přerušovat. V současné době se v případě již nastalých potíží doporučuje trvalý příjem doplňků, zejména hydrolyzátu kolagenu v kombinaci s glukosaminem. Podobně u rizikových skupin níže uvedených je vhodné doplňovat kloubní výživu dlouhodobě.

2.4.3 Dávkování V případě akutních potíží, léčbě zranění a podobně je vhodné přijímat doplňky stravy podporující výživu vazivové tkáně na horní hranici doporučené výrobcem. Zejména denní dávka hydrolyzátu kolagenu by měla být nejméně 10 g, ale může být i výrazně vyšší, bez rizika je i celkový obsah 50 % v denní dávce bílkovin. Horní dávky je vhodné přijímat po celou dobu trvání potíží. Z hlediska dlouhodobého „preventivního“ příjmu postačují dávky třetinové až poloviční, tedy například kolem 3 - 5 g hydrolyzátu kolagenu a 500 mg glukosaminu. *FIREMNÍ PODKLADY, 1; https://snzr.ksrzis.cz/snzr/rrh/, 1]

24

3 PRAKTICKÁ ČÁST Praktickou částí absolventské práce bylo dotazníkové šetření. Jeho cílem bylo zjistit nejčastější potíže kloubního aparátu, s kterými pacienti přichází do lékárny a také vypracovat seznam nejčastějších onemocnění kloubů. Ke každému onemocnění byly uvedeny výrobky pro výživu kloubů.

3.1 Vyhodnocení dotazníkového průzkumu

Výskyt kloubního onemocnení stoupá ve stáří a ve skupině nad 55 let se objevuje již u více než 50 % populace.

25

Většina respondentů začne užívat preparáty kloubní výživy při výskytu zdravotních potíží.

Nejčastějším projevem onemocnění kloubů je bolest.

26

V počáteční fázi onemocnění se bolest objevuje při zátěži, s rozvívejícícm se onemocněním i při běžné aktivitě.

Onemocnění kloubů omezuje respondenty již při běžné pohybové aktivitě.

27

Dlouhotrvající intenzivní bolest pohybového aparátu ovlivňuje zejména psychickou stránku.

3.2 Rizikové skupiny obyvatelstva V populaci patří mezi potenciální uživatele doplňků stravy pro výživu vazivové tkáně zejména: 3.2.1 Osoby postižené osteoartrózou Tato skupina je považována za typickou pro příjem doplňků stravy pro kloubní výživu. Lze doporučit všechny uváděné doplňky stravy, v první řadě ale kombinaci hydrolyzátu kolagenu s glukosaminem, chondroitinem, MSM. Tuto základní kombinace je účelné podpořit dlouhodobým příjmem pravidelných dávek vitamínu C (kyseliny askorbové) a časově omezeným příjmem kolostra v kúrách v maximální délce 3 měsíce. *NĚMEČKOVÁ, 1991]

3.2.2 Pacienti s revmatickou artritidou Používání kloubní výživy je zatím méně běžné, ale je odůvodněné. Platí obdobné zásady jako v případě osteoartrózy. S ohledem na obvyklé používání nesteroidních antirevmatik je vhodné vyřadit z možného příjmu MSM. Viz obrázek č. 5. 28

Obrázek č. 5 – Postižený kloub artrózou 3.2.3 Diabetici Osob s oficiální diagnózou i počínajícím dosud neregistrovaným diabetem je v populaci téměř 10 %. Snížená tvorba glykosaminoglykanů je důvodem jednak k příjmu glukosaminu, zvýšit imunitu a podpořit hojení tkáně lze také výrobky s obsahem kolostra. Vhodný je také mangan, u něhož se předpokládá i ovlivnění diabetu. S ohledem na obvyklé další zdravotní komplikace u pokročilého diabetu je nutné posoudit vhodnost případných dalších doporučených doplňků stravy.

3.2.4 Kuřáci a osoby s rozedmou plic Vhodné jsou doplňky s obsahem extraktu z bílého čaje, dále glukosamin a chondroitin. Obecně je vhodný i příjem kyseliny askorbové, jejíž potřeba se u kuřáků zvyšuje.

3.2.5 Hypermobilní jedinci Platí doporučení podobně jako v případě osteoartrózy. Vzhledem k dědičnosti poruchy je vhodné doplňovat stravu dlouhodobě po celý život již od dětství.

29

3.2.6 Pacienti po operacích nebo úrazech Vhodný je příjem horních dávek hydrolyzátu kolagenu, chondroitinu a glukosaminu. Případný příjem MSM se zařazuje až po skončení příjmu antikoagulantů. Účelné jsou vysoké dávky kolostra pro urychlení hojení a omezení rizika infekce. Podle celkových požadavků výživy lze zařadit také proteinové nápoje s obsahem hydrolyzátu kolagenu.

3.2.7 Těhotné ženy Bez rizika je používání hydrolyzátu kolagenu. Obvykle se nedoporučuje chondroitin, glukosamin a MSM. Vhodný není ani déletrvající příjem kolostra vzhledem k obsahu růstových faktorů. Naopak kolostrum lze v těhotenství použít krátkodobě v případě zánětů a infekcí. Příjem ostatních doplňků stravy se řídí omezením pro těhotenství na etiketě výrobku. [NĚMEČKOVÁ, 1991; https://snzr.ksrzis.cz/snzr/rrh/, 1]

3.2.8 Osoby s nadváhou Obvykle bývají postiženy chrupavky velkých kloubů. Používají se doplňky stravy podobně jako v případě osteoartrózy. Pro výživu chrupavky je kloubní výživa účelná.

3.2.9 Osoby se specifickou pracovní zátěží Dochází ke specifickému zatížení některých kloubů. Používají se doplňky stravy podobně jako v případě osteoartrózy. Význam má preventivní příjem po celou dobu vykonávání pracovní zátěže.

3.2.10 Sportovci Specifickou problematikou je výživa vazivové tkáně u sportovců. Pevnost šlachy, event. svalové povázky (fascie) je limitující pro rozvoj svalu, a získává se hlavně tréninkem. Při zastavení sportovní aktivity rychle dochází ke zmenšování svalové hmoty jako tkáně velmi náročné na výživu, ale kvalita vazivové tkáně je zachována. Při obnovení tréninku potom dochází k obnově svalové tkáně velmi rychle. Tento jev je sportovci označován jako svalová paměť. *MACHÁČEK, 1988; NĚMEČKOVÁ, 1991; https://snzr.ksrzis.cz/snzr/rrh/, 1] 30

3.2.10.1 Sportující děti a mládež Elastinová složka vazivové tkáně, která se tvoří hlavně v mládí, je zastoupena i ve šlachách. V praxi je známo, že takzvaný všeobecný atletický rozvoj u dětí je vhodný pro pozdější sportovní specializaci právě také v důsledku rozvoje svalů a šlach. Značně riziková je mládež, která se věnuje sportům, u nichž je požadována ohebnost, typicky gymnastika. Mezi vrcholové sportovce se dostávají jedinci, kteří mají sklony k hypermobilitě, a je u nich možnost zranění i při zdánlivě banálních zátěžích. Podobné potíže mohou být při baletu. Další ohroženou skupinou je rychle rostoucí mládež, kde se může rozvíjet Scheuermannova choroba, neboli deformity na obratlích, které jsou dány pomalou novotvorbou kostní hmoty v důsledku špatné výživy (nedostatek bílkovin a vápníku). Používání kloubní výživy u sportujících dětí a mládeže je účelné, ovšem naráží na předsudky rodičů i trenérů, kteří se domnívají, že kloubní výživa je určena pro starší osoby. Základem doplňování kloubní výživy by měl být hydrolyzát kolagenu a glukosamin, v případě růstové akcelerace nebo u silových a vytrvalostních sportů je vhodné doplňovat případně proteinový nápoj s obsahem hydrolyzátu kolagenu. Doplňování bílkovin u silových sportů je odůvodněno vyšší potřebou organismu pro stavbu svalové hmoty a pohybového aparátu. Podávání v případě vytrvalců je odůvodněno tím, že bez ohledu na typ zátěže se organismus při tepové frekvenci vyšší než 120/min. po jedné hodině výkonu přelaďuje do režimu spalování svalových aminokyselin (glutamin, kyselina asparagová, valin, leucin, isoleucin), které slouží jako náhradní energetický zdroj místo glykogenu, a jejichž spotřeba může být až pětinásobná. V důsledku toho se postupně zmenšuje velikost svalů (obvod končetin) a s ní i sportovní výkonnost. Z toho důvodu je vhodné i u vytrvalců zvýšit příjem bílkovin. V případě rychle rostoucí mládeže je zvýšený příjem bílkovin vhodný pro budování pohybového aparátu, včetně správného vývoje obratlů, a celkově pro zvýšenou potřebu organismu v období růstu.

31

3.2.10.2 Dospělí sportovci Sportovní zátěž vysoké intenzity zvyšuje riziko opotřebení nebo poškození chrupavek i jiných složek pohybového aparátu. Naopak mírná pohybová aktivita má příznivé účinky na obnovu tkáně. Kloubní výživu je vhodné doplňovat po celou dobu trvání zvýšené pohybové aktivity i v období, kdy je mezi sportovní zátěží z různých důvodů přestávka. Zásady platí podobné jako v případě dětí a mládeže. *MACHÁČEK, 1988; NĚMEČKOVÁ, 1991; https://snzr.ksrzis.cz/snzr/rrh/, 1]

3.3 Omezení příjmu doplňků stravy Ve všech případech podávání doplňků stravy je nutno zjistit, jestli neexistují u konkrétní osoby zdravotní omezení pro příjem některých doplňků stravy, uvedená na etiketě. Případné dávkování se u jednotlivých výrobků používá podle doporučení výrobce na etiketě, které je součástí schvalování při notifikaci výrobku na ministerstvu zdravotnictví.

3.4 Psychická hlediska příjmu doplňků stravy Doplňky s obsahem hydrolyzátu kolagenu nebo kolostrum se v některých případech používají v poměrně velkých dávkách, takže může vzniknout psychický blok v příjmu velkého množství tablet během dne. Je vhodné vysvětlit, že se nejedná o lék, kterého se berou miligramy denně, ale že se jedná o potravinu s příjmem až desítek gramů denně, která je obvykle z chuťových nebo praktických důvodů stlačena do tablet, aby se dobře přijímala.

3.5 Další příčiny bolestí pohybového aparátu Při konzultaci problémů s osobami stěžujícími si na bolestivost kloubů je nutno je vhodně upozornit na možnost i jiného původu bolesti kloubů, než je degenerativní postižení vazivové tkáně. V těchto případech primárně kloubní výživa nepomáhá, je nutno zjistit a odstranit původ potíží. Pokud stav déle přetrvává, může nastat i postižení vazivové tkáně dlouhodobým přetížením v důsledku špatného držení těl, které bolesti kloubů provází. 32

Další možné příčiny bolestí pohybového aparátu mohou být například:

3.5.1 Deformity páteře Mohou být různého původu, kdy jedním z výsledků je stlačení procházejících nervů, které se projevuje bolestí v kloubech podobně jako záněty nebo artróza. Základem pro odstranění problémů je stanovení postupu fyzioterapeutem. Jedním z doporučení obvykle bývá zesílení rozvoje určených svalových skupin rehabilitačním cvičením, k němuž je vhodné použít jako podpůrný doplněk kolostrum, případně proteinové nápoje pro sportovce s obsahem hydrolyzátu kolagenu.

3.5.2 Svalová dysbalance Může způsobit deformity páteře a stlačení nervů. Kromě toho u sportovců a některých profesí může dojít ke svalové dysbalanci sportovní nebo pracovní zátěží. Řešení potíží je podobné jako v případě deformit páteře. *MACHÁČEK, 1988; NĚMEČKOVÁ, 1991; https://snzr.ksrzis.cz/snzr/rrh/, 1] 3.5.3 Stres Krátkodobý i dlouhodobý stres se v první řadě projeví zvýšeným tonusem paravertebrálních svalů, který může přecházet až do křeče jako obranného mechanismu. Výsledkem jsou bolesti středních nebo dolních zad nebo dolních končetin. Při déletrvajícím působení stresu se u některých osob může dostavit horní zkřížený svalový syndrom (kulatá záda, ramena zvednutá nebo vysunutá dopředu, předsunutá hlava), projevující se bolestí krční páteře nebo v kloubech horních končetin. V první řadě je nutno odstranit stres, následně lze využít spolupráce s fyzioterapeutem, doplňky stravy jako u deformit páteře.

3.5.4 Redukční dieta Při tvrdších redukčních dietách, zejména s omezením příjmu bílkovin, může dojít ke katabolizaci paravertebrálních svalů, která se projeví bolestí zad. Potíže je nutno řešit zvýšením příjmu bílkovin, lze doporučit i proteinové nápoje, některé se vyrábějí upravené pro sportovce snižující vrstvu tuku. Vhodné je rehabilitační cvičení a úprava diety. 33

3.5.5 Jiné příčiny Některé infekční nebo orgánové choroby se mohou projevit bolestmi pohybového aparátu. Na tuto možnost je vhodné upozornit zejména v případě potíží u mladších osob, při předchozím pobytu v rizikovém prostředí a podobně. *MACHÁČEK, 1988; FIREMNÍ PODKLADY, 1]

3.6 Doplňky stravy pro kloubní výživu – přehled Uváděny jsou jednak výrobky klasicky určené pro výživu kloubů, ale také výrobky, u nichž je výrobcem v letácích uváděn podpůrný efekt, a zákazník je může požadovat. U každého níže uvedeného výrobku je uvedeno složení podle obsahu účinných látek, a hodnocení, což představuje informaci nebo doporučení pro zákazníka. Zejména u výrobků pouze s podpůrným efektem je vhodné doporučit ještě takové doplňky, aby byl přijímán hydrolyzát kolagenu a glukosamin.

Doplňky stravy

Účinná látka

Hodnocení

Acerola C 200

Vitamín C (extrakt z aceroly), v tabletách.

Pouze podpůrný doplněk. Je vhodné doplnit hydrolyzát kolagenu a glukosamin.

AMG Amino Collagen

Volné aminokyseliny, hydrolyzát kolagenu, práškový nápoj.

Je vhodné doplnit glukosamin.

ArthroStop Chondro 1600

Je vhodné doplnit zdroj hydrolyzátu kolagenu.

Glukosaminsulfát.

Glukosamin HCl, MSM, ArthroStop Plus extrakt z boswelie, mangan. ArthroStop Rapid

Glukosaminsulfát, Chondroitinsulfát, extrakt z boswelie, mangan, vitamin C. 34

Použití omezeno obsahem MSM. Je vhodné doplnit hydrolyzát kolagenu. Je vhodné doplnit zdroj hydrolyzátu kolagenu.

ARTILANE Collagen Tabs

Hydrolyzát kolagenu, kyselina hyaluronová, lykopen, quercetin, vitamin C. Hydrolyzát kolagenu v tabletách.

Condrosulf

Chondroitinsulfát.

Cystein

Cystein v želatinových tobolkách.

FLEX CODE

Glukosaminsulfát, chondroitinsulfát ze žraločí chrupavky, MSM, kyselina hyaluronová nízkomolekulární. Nápoj.

GelaCalcium

Gelamax

Gelamax GF

Glukosamin Green Tea Kolostrum plus spirulina

Hydroxyapatit, hydrolyzát kolagenu, v tabletách.

Hydrolyzát kolagenu, doplněný dalšími zdroji bílkovin, práškový nápoj. Hydrolyzát kolagenu a syrovátkový proteinový koncentrát s obsahem růstových faktorů, v tabletách. Glukosaminsulfát v želatinových tobolkách. Extrakt zeleného čaje bez theinu (kofeinu). Proteinový koncentrát z kolostra s obsahem růstových faktorů.

Lysin

Lysin HCl v tobolkách.

Methionin

Methionin v tobolkách.

MSM

MSM (metylsulfonylmetan).

35

Je vhodné doplnit glukosaminsulfát. Je vhodné doplnit glukosamin. Je vhodné doplnit hydrolyzát kolagenu. Pouze podpůrný prostředek, je vhodné doplnit hydrolyzát kolagenu a glukosamin. Obsah MSM omezuje použití. Je vhodné doplnit zdroj hydrolyzátu kolagenu.. Pouze podpůrný prostředek, není určen typicky pro výživu kloubů, ale jako zdroj vápníku a fosforu při riziku osteoporózy. Je vhodné zohlednit obsah vápníku a doplnit glukosamin. Je vhodné doplnit glukosaminsulfát. Nahrazuje část denní dávky bílkovin. Je vhodné doplnit glukosaminsulfát. Nahrazuje část denní dávky bílkovin. Je vhodné doplnit hydrolyzát kolagenu. Je vhodné doplnit hydrolyzát kolagenu a glukosamin. Pouze podpůrný prostředek. Je vhodné doplnit hydrolyzát kolagenu a glukosamin. Je vhodné doplnit glukosaminsulfát a hydrolyzát kolagenu. Je vhodné doplnit glukosaminsulfát a hydrolyzát kolagenu. Omezené použití. Je vhodné doplnit hydrolyzát kolagenu a

glukosamin. Omega 3

Proenzi 3+ Proenzi Premium Proenzi Hyal Vitamin C 500

Rybí olej standardizovaný na obsah n-3 mastných kyselin, vitamín E. Glukosaminsulfát, MSM, Chondroitinsulfát, kolagen II. typu, vitamín C. Glukosaminsulfát, Chondroitinsulfát Kyselina hyaluronová v tabletách. Kyselina askorbová v želatinových tobolkách.

Extrakt bílého čaje bez theinu (kofeinu). *FIREMNÍ PODKLADY, 1+ White Tea

Je vhodné doplnit glukosamin a hydrolyzát kolagenu. Obsah MSM omezuje použití. Je vhodné doplnit zdroj hydrolyzátu kolagenu. Je vhodné doplnit zdroj hydrolyzátu kolagenu Je vhodné doplnit glukosamin a hydrolyzát kolagenu. Pouze podpůrný prostředek, vhodné doplnit hydrolyzát kolagenu a glukosamin. Je vhodné doplnit hydrolyzát kolagenu a glukosamin.

3.7 Ústně šířené názory na kloubní výživu

„Místo kloubní výživy je lepší žvýkat gumové medvídky.“ Gumoví medvídci, výrobky v aspiku a podobné želírované výrobky jsou hotové výrobky na bázi gelu (hydrokoloidu) a spotřebitelé se domnívají, že jako gelotvorná látka je použita želatina, neboli upravený kolagen. Želatina je však surovina, která s ohledem na cenu a potřebné dávkování vychází jako nejdražší hydrokoloid (gelotvorná složka), kromě toho ze všech gelotvorných látek nejvíce trpí napadením plísněmi, takže výrobky nemají dlouhou trvanlivost. Proto jsou snahy o její částečnou nebo úplnou náhradu v těchto výrobcích pomocí gelotvorných látek na bázi polysacharidů mořských řas (agar, karagenan) nebo modifikovaných škrobů, které jsou však jako kloubní výživa bezvýznamné. Želatina jako gelotvorná látka se používá spíše pro domácí výrobu dortů, v profesionálních provozech se jako gelotvorné látky používají především agar nebo karagenan, případně v kombinaci s vlákninou karubinem (locust bean gum, svatojánský chléb) a škrobem. Gumoví medvídci částečně želatinu obsahují, ovšem současně je nutně obsažen škrob a cukr (ovlivňují vlastnosti gelu) a obvykle také kyselina citronová jako okyselovadlo nutné k ovocným příchutím. Podíl želatiny v poměru ke škrobům a cukrům tvoří méně než 10 %, obvyklé 36

hodnoty ve 100 g výrobku se pohybují mezi 0,6 - 7,5 g želatiny a 75 - 89 g sacharidů. Pro příjem potřebných 10 g želatiny denně by se současně přijalo více než 100 g sacharidů (škrobu a cukru), což představuje čtvrtinu až polovinu denní dávky sacharidů. S ohledem na to, že kloubní výživu je nutno doplňovat denně dlouhodobě by to současně byl poměrně vážný zásah do výživy organismu, neboť by to znamenalo pokrytí přibližně 1/3 denní dávky sacharidů tímto škrobem a cukrem bez další výživné hodnoty, včetně zvýšeného rizika obezity. Dále by to znamenalo v podstatě celý den žvýkat bonbóny s obsahem cukru a kyseliny citrónové, což není žádoucí kvůli riziku zubního kazu. [http://www.nestle.cz/vz-nutricni_hodnoty.asp, 3] [http://www.jojoklub.cz/#/bonbony, 4]

37

4 DISKUSE Kloubní onemocnění je jedním z nejčastějších onemocnění v české populaci. Podle odhadu jím v současnosti trpí až 12 % obyvatelstva. Některé zdroje uvádí, že ve středoevropské populaci je skoro polovina lidí nad 65 let kteří mají rentgenologicky prokázané změny kloubní chrupavky. Artrózou dokonce trpí přibližně 1 % lidí. Proto se Světová zdravotnická organizace rozhodla vyhlásit roky 2000-2010 za Dekádu onemocnění kostí a kloubů. Jedním z cílů, které si přípravné výbory daly, je posílit snahy pacientů podílet se aktivněji na péči o vlastní zdraví. Tím, že se průměrný věk populace se také zvyšuje

procento výskytu zdravotních

zvyšuje potíží

typických pro vyšší věk. Časté symptomy jsou ztuhlost kloubů, jejich bolestivost a také otoky. Déle trvající bolesti kloubů zhoršuje kvalitu života pacienta a ovlivňuje tím jeho psychickou stránku. Výsledkem mé práce jsou informace důležité pro farmaceutického asistenta. Jednou z nejdůležitějších je biochemie vazivové tkáně, která vysvětluje některé důvody používání doplňků strav a principy fungování kloubní výživy. V neposlední řadě je vhodné znát širší okolnosti, které ovlivní úspěšnost a vhodnost použití výrobků v konkrétních případech.

Při hledání materiálů pro tuto práci jsem se seznámila se současnou legislativou pro provozovatele potravinářského podniku (v tomto případě lékárna) a jeho odpovědnosti za prodej doplňků stravy. Potřeba výrobců získat zákazníka vedly k tomu, že informace na etiketách různých produktů, v některých případech uváděly sporné informace o účinnosti výrobku. Typicky zavádějícími byly například reklamní informace o komerčních produktech s obsahem karnitinu na podporu hubnutí, nebo koenzymu Q-10 na podporu tvorby energie v organismu.

Z důvodu omezování nepravdivých reklamních tvrzení byly legislativně postupně upravovány náležitosti textů etiket na výrobcích, a to jak národní legislativou, tak i později v koordinaci s předpisy EU.

38

V přechodném období, do října roku 2009 vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR seznam zdravotních tvrzení , který

byl benevolentn

a proto jeho použití bylo

omezeno pouze pro výrobky prodávané v ČR. Od letošního roku tato tvrzení neplatí při schvalování nových výrobků a očekává se vydání závazné vyhlášky , která určí datum platnosti předchozí vyhlášky a vydá nařízení o ukončení distribuce nesprávně značených výrobků. Lékárny by proto měli mít přehled o tom , jaká zdravotní tvrzení mohou na etiketách být.

39

ZÁVĚR Cílem mé práce bylo zpracovat problematiku kloubní výživy a využití doplňků stravy jako součást léčby i prevence. V teoretické části jsem popsala biochemii vazivové tkáně. Praktickou část jsem zaměřila na rizikové skupiny obyvatelstva, některá omezení příjmu doplňků stravy a také jsem zde vytvořila přehled výrobků doplňků stravy pro kloubní výživu od různých výrobců. Praktickou částí bylo dotazníkové šetřen,í ze kterého lze sestavit seznam otázek pro farmaceutického asistenta, které mohou sloužit jako návod při prodeji a odborném poradenství kloubní výživy. Je důležité, ptát se na konkrétní potíže a podle nich zvolit vhodnou kombinaci kloubní výživy jak je popsáno v praktické části mé práce. Při sbírání informací jsem zjistila, že velká část pacientů si tyto přípravky vybírá na základě reklamy, která zmíněná fakta neřeší. Cíle mé absolventské práce byly splněny.

40

РЕЗЮМЕ Для своей выпускной работы я взяла тему „Питание суставов“. Эту тему я выбрала из следующих сображений. Во-первых возраст населения в среднем повышается, что влечет за собой и повышение заболеваний типичных для старшего возраста. Во-вторых и у людей младшего возраста есть две причины: повышение требований к спортивным тренировкам, а также односторонная нагрузка на двигательный аппарат. В-третьих появление новых тенденций в питании, например вегетарианство. В-четвертых фармацевтическому ассистенту также необходимо знать все приходящие данные, которые могут повлиять на пригодность употребления пищевых добавок в конкретных случаях.

В первой части своей работы я сосредоточила внимание на биохимию соединительных тканей, классификацию колагена, его нахождение, состав, влияние на прочность и структуру. Дальше я привела примеры веществ, используемых при питании суставов и остальные питательные вещества, назвала некоторые группы риска населения, являющиеся возможными потребительями этих пищевых добавок, а также некоторые возможные причины болей двигательного аппарата.

В

практической

части

я

привела

обзор

свободно

продаваемых

лекарственных препаратов, которые можно купить в аптеке. Как средство исследования я в своей работе использовала анкету.

В качестве опрошенных я использовала посетителей аптеки и своих знакомых. Я раздала их 75 опрошенным. Заполненных анкет я получила 53. На основе поставленных вопросов и их ответов я получила материал, который могут использовать фармацевтические ассистенты, давая советы пациентам и покупателям с суставными проблемами при продаже пищевых добавок.

41

BIBLIOGRAFIE Monografie

1. HOŘEJŠÍ, Jaroslav. Základy klinické biochemie ve vnitřním lékařství. 4. Praha : Avicenum, 1989. 729 s. ISBN 08-049-89.

2. KARLSON, Peter-Gerok; WERNER, Wolfgang-Gross. Pathobiochemie. 1. Praha : Academia, 1987. 480 s. ISBN 21-041-87.

3. KOŠTÍŘ, Josef. Biochemie. 1. Praha : Avicenum, 1974. 565 s. ISBN 08-066-74.

4. LEDVINA, Miroslav. Biochemie pro studující lékařství. 2. Praha : Karolinum, 2009. 568 s. ISBN 9878-80-246-1414-4.

5. MACHÁČEK, Miloš; VÁVRA, Jan. Fyziologie a patofyziologie tělesné zátěže. 1. Praha : Avicenum, 1988. 360 s. ISBN 08-080-88.

6. MUSIL, Jan. Základy biochemie chorobných procesů. 1. Praha : Avicenum, 1981. 388 s. ISBN 80-201-0088-1.

7. NĚMEČKOVÁ, Alice; MUSIL, Jan. Lékařská chemie a biochemie. 1. Praha : Avicenum, 1991. 237 s. ISBN 80-201-0114-4.

8. RICHTER, Richard. Osteoartróza a její ovlivnění látkami používanými v doplňcích stravy. Praktické lékárenství. 2007, č.1, s. 35-36. ISSN 1801-2434.

9. STRATIL, Pavel. ABC zdravé výživy. 1. Brno : RNDr. Ing. Pavel Stratil , 1993. 345 s. ISBN 80-9000029-8-6.

10. VELÍŠEK, Jan. Chemie potravin. 1. Tábor : Ossis, 1999. 172 s. ISBN 80-902391-2-9.

42

11. VOET, Donald; VOETOVÁ, Judith G. Biochemie. 1. Praha : Victoria Publishing, 1995. 662 s. ISBN 80-85605-44-9.

12. VODRÁŽKA, Zdeněk. Bioorganická chemie. 1. Praha : SNTL, 1991. 480 s. ISBN 8000547-7.

Internetové zdroje 1. Registr rozhodnutí hlavního hygienika. Složky a výrobky. [online]. 2009 [cit. 2011-0408]. Dostupný z WWW: .

2. Státní zdravotní ústav. Zdravotní tvrzení. *online+. 2011 [cit. 2011-03-28+. Dostupný z WWW: .

3. Nestle. Tabulka nutričních hodnot. [online]. 2011 [cit.2011-03-24]. Dostupný z WWW: .

4. Jojo. Tabulka nutričních hodnot. [online]. 2011 [cit.2011-03-24]. Dostupný z WWW: .

Obrázky

1. http://www.colway.cz/img/image003.jpg

2. http://www.scientificpsychic.com/fitness/chondroitin.gif

3. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8c/Glucosamine_sulfate.gif

4.http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/L-Methionin_-_LMethionine.svg/266px-L-Methionin_-_L-Methionine.svg.png 43

5. http://attra.registry.cz/res/image/diagnoses/revmatoidni-artritida.jpg

Ostatní zdroje

Firemní podklady k produktům společnosti Aditiva CZ s.r.o.

44

PŘÍLOHY Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Eliška Čerstvá a jsem studentkou Vyšší odborné školy MILLS s.r.o.. Ráda bych Vás poprosila o vyplnění tohoto dotazníku. Tento dotazník je anonymní a je součástí mé absolventské práce. Děkuji. Eliška Čerstvá, studentka VOŠ MILLS, obor diplomovaný farmaceutický asistent

1. Kolik vám je let? A) 25-40 B) 40-55 C) 55-65 D) 60 a více

2. Chcete užívat kloubní výživu jako: A) prevenci B) máte zdravotní potíže C)na doporučení lékaře ( léčba )

3. Čím se projevují vaše zdravotní potíže? A) bolestí B) ztuhlostí kloubů C) otoky klubů D) omezením hybnosti

4 .Kdy pocitujete bolest kloubů? A) při běžné aktivitě (chůze) B) při zátěži (sport) C) v klidu (odpočinek na lůžku)

45

5. Jaké jsou vaše pohybové aktivity? A) sedavé zaměstnání (minimální pohybová aktivita ) B) běžná pohybová aktivita (rekreační sport, chůze do zaměstnání) C) náročná tělesná zátěž (aktivní sport, těžká fyzická práce)

6. Jste dlouhodobě ve stresu? A) ano B) ne

46