VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA INFORMANÍCH A KNIHOVNICKÝCH SLUŽEB, BRNO, HAPALOVA 6

Výuka o multimédiích a pomocí multimédií aneb multimédia využíváme tém Jan Zikuška

denn , ale víme o nich n co více?

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A ST EDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA INFORMA NÍCH A KNIHOVNICKÝCH SLUŽEB, BRNO, HAPALOVA 6

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Výuka o multimédiích a pomocí multimédií aneb multimédia využíváme tém denn , ale víme o nich n co více?

Ing. Jaroslava ihounková vedoucí práce

Brno 2004 8

Jan Zikuška vypracoval



Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatn . Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu.

V Brn dne

9


Rád bych pod koval vedoucí mé práce paní profesorce


ihounkové za její pomoc a

rady, které mi poskytovala. Nemalá ást pod kování pat í koleg m z týmu, se kterými jsem se podílel na tvorb výukového programu „U íme se s multimédii“, jmenovit Martinu

echovi, Tomáši Sobolovi a Antonínu Vaisharovi. Dále mé díky

pat í zam stnanc m Audiovizuálního centra Mendlovy zem d lské a lesnické univerzity v Brn , bez jejichž pomoci by úrove výše zmín ného CD nedosahovala takových kvalit, aby se umístila v sout ži Mládí@v d ní tak vysoko. Rád bych také pod koval své sest e, která mi pomohla s gramatickou stránkou.

10



Anotace

Práce je zam ena na materiální didaktické pom cky, jejich stru nou charakteristiku a základní metody používání t chto pom cek ve výuce. První dv úvodní kapitoly jsou v novány základnímu len ní, všeobecným funkcím a zásadám p i práci s MDP. Další kapitoly jsou azeny dle formy p sobení na žáky na za ízení pro nepromítaný záznam, promítací, zvukovou, audiovizuální a po íta ovou techniku.

11



Klí ová slova didaktika * multimédia * výuka * za ízení pro nepromítaný záznam * promítací technika * zvuková technika * audiovizuální technika * po íta ová technika

12



Obsah Obsah ..........................................................................................

8

1. Základní pojmy a kategorie výukových prost edk .........

10

2. Materiální didaktické prost edky .......................................

11

2.1 Funkce MDP .......................................................................... 2.2 MDP a didaktické zásady .......................................................

12 13

3. Za ízení pro nepromítaný záznam .......................................

17

3.1 Tabule ..................................................................................... 3.2 Kombinované tabulové konstrukce ......................................... 3.3 Práce u itele se záznamovou plochou ......................................

17 19 20

4. Promítací technika .................................................................

22

4.1 Podmínky projekce .................................................................. 4.2 Promítací plochy - plátna ........................................................ 4.2.1 Výb r promítacího plátna .................................................. 4.2.2 Zásady práce s promítacím plátnem .................................... 4.3 Diaprojekce .............................................................................. 4.3.1 Diaprojektory .................................................................... 4.3.2 Využití diaprojekce ve školách ............................................ 4.3.3 Zásady používání diaprojektor .......................................... 4.4 Epiprojekce .............................................................................. 4.4.1 Epiprojektory .................................................................... 4.5 Zp tná projekce ....................................................................... 4.5.1 Zp tné projektory .............................................................. 4.5.2 Zásady užívání zp tného projektoru .................................... 4.5.3 Transparent ....................................................................... 4.6 Ostatní promítací techniky ....................................................... 4.6.1 Projekce mikrozáznam ...................................................... 4.6.2 Zadní projekce ................................................................... 4.6.3 Filmová projekce ................................................................ 4.6.4 Promítání pokus ...............................................................

22 23 23 24 24 24 25 26 27 27 28 28 29 30 31 31 31 31 32 32

4.6.5 Dataprojekce ...................................................................... 13



5. Zvuková technika .....................................................................

33

5.1 Funkce zvukové techniky ve výuce ............................................ 5.2 Nejpoužívan jší druhy zvukové techniky ..................................

33 33

6. Audiovizuální technika ............................................................

35

6.1 Televizní technika ..................................................................... 6.2 Videotechnika ...........................................................................

35 36 37 37 38 38

7. Po íta ová technika .................................................................

40

7.1 Osobní po íta a jeho p íslušenství ............................................ 7.2 Organizace práce s po íta em .................................................... 7.3 Po íta ve výuce .......................................................................... 7.4 Multimediální programy ............................................................ 7.5 Výukové využití internetu ........................................................... 7.6 Další možnosti využití po íta e na škole ..................................... 7.7. Statistické údaje .........................................................................

40 41 42 44 44 45 45 47 48

Záv r ................................................................................................. Použitá literatura ..............................................................................

54 55

6.2.1 Videopo ad ve vyu ovací hodin ............................................ 6.2.2 Výhody videopo adu ............................................................ 6.2.3 Druhy videopo adu .............................................................. 6.2.4 Použití videopo adu .............................................................

7.4.1 Charakteristiky multimediálních výukových program .......... 7.4.2 Zp soby využití výukových program ....................................

14



Úvod

Když jsem byl v prvním ro níku studia p i azen do školního týmu, který se m l zú astnit sout že Mládí a V d ní po ádanou firmou Siemens, bral jsem to spíše jako zábavu. To jsem ješt nev d l, že m tato sout ž ovlivní dokonce i ve výb ru téma k absolventské práci. Když jme se této sout že zú astnili poprvé, tak náš projekt nebyl vybrán ani mezi prvních dvacet. A proto jsme se následující rok se spolužákem Antonínem Vaisharem rozhodli, že sout ž op t poctíme naší ú astí a vytvo íme kvalitn jší projekt, který by lépe reprezentoval jak nás, tak samoz ejm naši školu. Po velkém rozhodování jsme si vybrali téma: U íme se s multimédii. Velká námaha a spousta investovaného

asu byla po zásluze odm n na. Celkov

jsme v naší

kategorii skon ili na velmi úsp šném 5 míst a krom dobrého pocitu jsme získali pro školu výkonný multimediální po íta .

Atraktivnost tématu multimédia a umíst ní v sout ži m p ivedlo k myšlence v novat se tomuto tématu v mé absolventské práci.Téma multimédia je však velice obsáhlé a tak jsem považoval za rozumné zam it se pouze na vybranou ást. Jelikož námi vytvo ené CD m lo sloužit mimo jiné jako jednoduchý výukový program, rozhodl jsem se, že bych cht l práci v novat p edevším tématu multimédií používaných ve výuce. A to p edevším na základních a st edních školách. Hlavním p ínosem této práce by m lo být osv tlení problematiky spojené s využitím po íta e a výukových program

na školách. Samoz ejmostí budou kapitoly v nované i ostatním

multimediálním pom ckám, jakými jsou za ízení pro promítaný záznam (nap . zp tné projektory, diaprojektory ...) nebo audiovizuální technika (televize i video).

15



Cílem mojí absolventské práce bylo vytvo ení stru né, ucelené a p ehledné publikace týkající se výše zmín né problematiky. V podob , v jaké zamýšlím tuto práci sestavit, by m la být ur ena p edevším pro pedagogy i studenty Pedagogických fakult. Cílem je tedy p ípadným zájemc m ujasnit, zp ehlednit a mimo jiné celkov p iblížit z oblasti školství téma, které nelze v dnešní moderní dob

p ehlížet.

Zkušený a kvalitní pedagog by m l mít znalosti minimáln na úrovni, kterou se zde pokusím nastínit.

16



1 . Zá kl a dní pojmy a ka te g or i e v ý ukov ý c h pr os t e dk

Mezi základní pojmy a kategorie adíme zejména vyu ovací proces, didaktické prost edky, p edevším pak materiáln didaktické prost edky.

Vyu ovací proces

Vyu ovací proces p edstavuje:

p edm t vyu ování a u ební innosti prost edek vytvá ení v domostí, dovedností a návyk prost edek rozvoje schopností a utvá ení vlastností žáka

Didaktické prost edky Zahrnují všechny prost edky napomáhající k dosažení cíl

vyu ovacího procesu

a z t chto cíl vycházející, tj.: didaktické zásady verbální a neverbální komunika ní prost edky u itele a žáka v domosti a dovednosti užívané k osvojení nové u ební látky veškeré materiáln technické prost edky

Rozd lení didaktických prost edk : nemateriální (metody, formy, zásady) materiální (pom cky i za ízení)

17



2 . M a te r i á l ní di da kti c ké pr os t e dky

Materiální didaktické prost edky (dále jako MDP) jsou prost edky materiální povahy, které mohou být využívány ve výuce a slouží jako podp rný prost edek k dosažení stanovených výukových cíl . Materiální didaktické prost edky t ídíme podle jejich vztahu k u ivu, tj. podle toho, zda nesou obsahov specifickou u ební informaci.

I. U ební pom cky

Originální p edm ty a reálné skute nosti

(p írodniny, výtvory a výrobky, jevy a d je, zvuky) Zobrazení a znázorn ní p edm t skute nosti (modely, zobrazení, zvukové záznamy) Textové pom cky (u ebnice, pracovní materiály, dopl ková literatura) Po ady a programy prezentované didaktickou technikou (po ady, výukové programy) Speciální pom cky (experimentální soustavy, pom cky pro t lesnou výchovu) II. Technické výukové prost edky Za ízení pro nepromítaný záznam (tabule, kombinované tabulové konstrukce, dopl ky) Promítací technika (diaprojektory, epiprojektory, zp tné projektory…) Zvuková technika (magnetofony, gramofony, sluchátková souprava, CD p ehráva e) Audiovizuální technika (videorekordéry, televize) Po íta ová technika (po íta , internet, multimediální programy)

18



III. Výukové prostory a jejich vybavení U ebny se za ízením pro reprodukci audiovizuálních pom cek Odborné a po íta ové u ebny Laborato e, dílny, školní pozemky T locvi ny, hudební a dramatické sály IV. Vybavení u itele a žáka Psací, kreslící a rýsovací pot eby Kalkulátory a p enosné po íta e Cvi ební úbor, pracovní od v

2.1 Funkce MDP Funkce motiva ní Jedná se o motivaci obsahem sd lovaného, kdy se k prezentaci využívají speciální motiva ní pom cky s cílem: vzbudit u žák zájem a zám rnou pozornost motivovat žáky k úvaze o studiu navodit kladný vztah k u ení Motiva n

m že p sobit i vlastní forma aplikace materiálních didaktických

prost edk (nesmí ale oslabovat obsah): novost, mnohdy i její samotné za ízení atraktivnost, zajímavost, estetický dojem Motiva ní p sobení je t eba podporovat a dopl ovat adou jednodušších prost edk : zm nou rytmu a charakteru innosti st ídáním i kombinováním zdroj i zp sob prezentace zvukovým, sv telným i pohybovým akcentem potla ováním rušivých vliv zesílením žádoucích podn t

19



Funkce informa ní Základní úloha zde spo ívá ve snadném a pohotovém vyhledávání, získávání a kvalitní prezentaci obsahových a interpreta ních informací. Dále spo ívá v napl ování požadavku, aby si žáci vytvá eli p edstavy a pojmy na základ živého, bezprost edního vnímání p edm t

a jev objektivní skute nosti. Nejvíce p ínosné

jsou MDP p i znázor ování t chto skute ností: asov nebo prostorov vzdálených t žko p ístupných nebo nebezpe ných lidskému vnímání nedostupných (zrychlení, zv tšení, odstran ní bariér) Stále v tšího významu v této oblasti zde nabývá po íta ová technika a zejména pak virtuální realita. Funkce výchovná Z pojetí vyu ování a u ení se jako slad ní vzd lávacích a výchovných zám r vyplývá také požadavek, aby i materiální didaktické prost edky obsahovaly podn ty nejen z oblasti rozumové výchovy, ale také z oblasti mravní, estetické, t lesné a pracovní výchovy. Mnohé jsou již také tak koncipovány. Funkce sociální Vybavení školy adekvátním materiálním vybavením dává všem d tem stejné vzd lávací možnosti bez ohledu na materiální vybavení jejich rodin (v dnešní dob obzvláš výpo etní technikou). Vzhledem k etnickým a sociálním problém m bude i nadále tato skute nost v eském školství významná. Funkce poznávací zp ístupn ní p edm t a jev smyslovému vnímání a tím vytvá ení názorné p edstavy žák

20



rozvíjení teoretického poznání ov ování osvojených poznatk (laboratorní práce, školní pokusy) Funkce aplika ní Dominantní postavení mají praktické innosti žáka. Materiální didaktické prost edky napomáhají zejména dovršení procesu poznání. navozují problémové situace a tím si vyžadují aplikaci získaných poznatk slouží jako nástroj k ov ení získaných znalostí (d kaz platnosti teoretických záv r ) p ibližují v decké metody práce dokumentují význam rozvoje v dy a techniky pro spole nost Materiální didaktické prost edky lze využít p i aktualizaci u iva - u itel m že velmi rychle reagovat na rozvoj v dy a techniky, na významné události. Nejvíce jsou p ínosné ty materiální didaktické prost edky, které mohou prezentovat požadované materiály bez nutnosti jejich p edchozí úpravy

i p inášet nejnov jší informace

a poznatky. Ú inné je zde využívání zp tné projekce, videozáznam , televizních po ad , film

i digitální fotografie.

2.2 MDP a didaktické zásady P i používání materiálních didaktických prost edk

musíme dbát na to, abychom

se ve snaze o co nejv tší uplatn ní nedopoušt li proh ešk

v i základním

didaktickým zásadám p i práci s MDP. Zásada názornosti Je spojována s MDP snad nejvíce. Z mnoha d vod nelze žáky seznamovat s v cmi a jevy tak, že by je bezprost edn

vnímali a zkoumali v jejich p irozených

podmínkách. Realita bývá mnohdy p íliš složitá, zdlouhavá, t žko post ehnutelná

21



i nebezpe ná. Vnímat skute nost v reálných podmínkách by bylo mnohdy také neekonomické - nap . v zem pise. A práv

z t chto d vod

používáme jejího

zobrazení. Význam jednotlivých receptor

lov ka z hlediska jejich podílu na p ijímání

informací je následující: Receptor

Podíl na získávaných informací

Chu ový

1,0 %

Hmatový

1,5 %

ichový

3,5 %

Sluchový

11,0 %

Zrakový

83,0 %

Zásada systemati nosti Jejím ú elem je prezentování obsahov ucelených a logicky uspo ádaných pom cek - diasnímk , foto snímk , díl ích videosekvencí videopo adu. Zvlášt

však

napomáhá k napl ování této zásady výuka pomocí po íta em prezentovaných výukových program . Zásada aktivity U ební pom cky uchovávají podstatné ásti u iva a umož ují žák m opakovaný p ístup k informacím. Velice d ležité je i zapojení více smysl do procesu u ení a realizace aktivních u ebních inností s didaktickými prost edky. Osvojení u iva je rovn ž posilováno pr b žnou i výslednou zp tnou vazbou, nap . laboratorní sestavy

i multimediální programy. Uvedená tvrzení lze znázornit i

následujícím zp sobem, lov k si pamatuje asi: z toho, co slyší

20%

z toho, vidí

30%

22


z toho, co vidí a slyší

50%

z toho, o em sám mluví

70%

z toho, co sám koná

90%


Zásada spojení teorie s praxí Velké množství pom cek je ur eno k tomu, aby si s jejich pomocí žáci ov ili platnost teoreticky vymezených pou ek, zákon

i vztah . Je tomu tak p edevším

v p írodních v dách. Ve spole enských v dách se uplat ují nap . historické filmy, filmové medailony významných osobností i fotografické dokumenty. Zásada p im enosti Materiální didaktické prost edky by m ly být využívány z hlediska intelektuální i motorické vysp losti žák .

23



3 . Za í ze ní pr o ne pr omí ta ný zá zna m

Nepromítaný záznam je nejstarším, nejjednodušším a nejrozší en jším materiálním prost edkem výuky, kdy mluvené slovo vyu ujícího je zd razn no grafickým vyobrazením, které lze snadno od po átku vytvá et a op t jej snadno odstranit.

3.1 Tabule Tabule plní funkci krátkodobého zásobníku zrakových informací, tedy informací, které nemusí na žáka p sobit po delší dobu. Výhody trvanlivost, dlouhá životnost, jednoduchá manipulace možnost okamžitého použití bez zatemn ní a elektrických p ívod Nevýhody vyu ující je p i psaní od žáka odvrácen a to zt žuje výklad v p ípad

popisu k ídou - možné zdravotní potíže, zne ist ní prost edí

i oble ení T íd ní tabulí je možné z mnoha hledisek povrchu - d ev né, korkové, plastové, keramické ... funk ního hlediska - deskové, s pr hlednou plochou, blokové, magnetické zp sobu využití - jednoú elové, víceú elové snadnosti zm ny umíst ní - pojízdné, p enosné, stojanové, záv sné možnosti zm ny pracovní plochy - nepohyblivé, pohyblivé (horizontáln , vertikáln ) barevnosti - erné, bílé, zelené, kobaltov modré …

24



Tabule deskové V tšinou erné i tmavé pro popis k ídou. Existují ve velkém množství, ve form p enosné (v kovových i d ev ných stojanech) i nep enosné (se dv ma plochami i oto nými k ídly s nastavitelnou výškou). Variant provedení deskových tabulí je nep eberné množství. Tabule s pr hlednou plochou Složeny ze dvou desek, kde k základní pevné je p ipevn na deska z pr hledného, mírn

matového materiálu pro dobré psaní, kam se vkládají podkladové listy

s prázdnou tabulkou, osami i stupnicemi, které student sám dopl uje. Výhodou je dob e odstranitelný záznam, vytvo ený popisova i (odpadá zdravotní riziko, jež nastává v p ípad psaní k ídou). Podkladový list není záznamem znehodnocen. Blokové tabule Velký blok papíru (25 - 50 list ) r zného formátu je umíst n na vhodném stojanu, tzv. flipcharty. Základní deska m že být uzp sobena k popisu fixem, možnost r zného výškového nastavení. Výhodou je snadné odstran ní záznamu a jeho uschování. Nevýhodou m že být hledisko ekonomické (p i velké spot eb papíru). P íchytné tabule V tšinou magnetické tabule umož ující pracovat s postupn vyvíjeným záznamem (skládání p edem p ipravených prvk

a jejich p eskupování i rozebírání). Dnešní

magnetické tabule mají podklad z ocelového plechu a r zné povrchy, nej ast ji však emailový, keramický i plastový (bílý pro popis barevnými fixy i zelený pro popis k ídou). Tabule s bílým podkladem je možno využít i jako promítací plátno.

25



3.2 Kombinované tabulové konstrukce Kopírovací tabule Tabule s trvanlivým povrchem popisovatelným barevnými fixy, která pomocí snímacího senzoru CCD po stisku tla ítka zkopíruje na termo- i normální papír vše, co je na ní napsáno i nakresleno. Existují nejen ve form nást nné, tedy stabiln p ichycené ke zdi, ale také s umíst ním na stojanu a tedy poskytujícím výhodu p enosu do jiné u ebny i skladováním v uzam ených prostorách (po izovací cena je relativn velká). Výhodou pro žáky je zlepšení pozornosti a soust ed ní na výklad a není t eba d lat si poznámky (kopírovat lze velké diagramy, tabulky i schémata). Interaktivní tabule Tabule je vybavena možností p ipojení k po íta i nebo tiskárn . Vše, co je na tabuli napsané, lze ve form soubor uložit na hard disk, vytisknout i p ípadn odeslat e - mailem. Interaktivní projek ní tabule Spojují výhody projek ní plochy, bílé popisovatelné tabule a dotykové obrazovky. Lze je p ipojit k po íta i a zobrazit cokoliv pomocí videoprojektoru. Po íta ové aplikace lze ovládat dotykem prstu nebo popisova e (nahrazují myš). Výhodou je možnost dokreslování objekt

i poznámek, importování obrázk

z r zných

aplikací na bílou tabuli i sejmutí obsahu obrazovky a uložení do po íta e. Takto zprost edkované informace zlepšují srozumitelnost a atraktivnost výkladu, posilují p ehlednost a mají možnost zvýrazn ní

i podtrhávání. Tabule jsou

koncipovány i jako samostatné jednotky - lze je tedy použít pouze jako projek ní plochu, tabuli i dotykovou obrazovku.

26



3.3 Práce u itele se záznamovou plochou Požadavky na tabule povrch tabule snadno stíratelný a omyvatelný nežádoucí je velký kontrastní rozdíl mezi tabulí a jejím okolím - velký sv telný rozdíl p sobí rychlou únavu a pokles pozornosti naopak má být velký kontrastní rozdíl mezi plochou tabule a stopou záznamového prost edku správné umíst ní a osv tlení u tabulí pro popis k ídou je nutná k ídová lišta po celé délce spodní hrany tabule pro zachycení k ídového prachu i k ídové vody Požadavky na práci u itele s tabulí vždy za ínat s istou tabulí, zkontrolovat zda se neleskne p edem si rozmyslet co a jak na tabuli napsat, obsah a úprava textu na tabuli má vliv na efektivitu výkladu i na písemný projev žáka (ne itelné poznámky na tabuli se projeví v grafické úprav v sešitech) nezakrývat záznam na tabuli t lem, mluvit k žák m, nikoliv k tabuli nep eplnit tabuli informacemi, vše nepot ebné smazat, ale ne p íliš rychle v p ípad nutnosti kontroly kázn ve t íd je t eba se po zapsání n kolika slov ohlédnout p es rameno p i psaní na tabuli k ídou je t eba uvážit vhodné oble ení místo špinavé houby je lepší použít hadr nebo houbu o istit drhnutím o istý okraj, ob as je vhodné umýt tabuli istou nemýdlovou vodou (v p ípad nemožnosti odstran ní p edchozích text i celou tabuli)

27

i ná rtk je t eba obnovit povrch



Technika psaní na tabuli aby ádky neujížd ly d lat úkroky stranou a držet ruku po dobu ádku ve stejné výši za ínat v levém horním rohu a postupovat po ádcích shora dol u v tších tabulí se doporu uje

lenit plochu do jednotlivých polí

odpovídajících formátu sešitu žáku, ímž se usnadní opisování z tabule podtrhávání,

len ní textu

i užívání barevných k íd slouží k lepší

p ehlednosti a z etelnosti obrazu na tabuli, pokud není používáno nadm rné text na tabuli má obsahovat jen nejd ležit jší informace - dlouhé v ty nahrazovat hesly, podrobné rozkreslení pouze ná rtem v u ebn obvyklé velikosti (vzdálenost poslední ady od tabule 9 m) by m la být výška písma alespo 6cm, nejlépe posoudit ze zadních lavic t ídy p ed výukou neužívat vlastní rukopis k ídu t eba držet u špi ky, popisova se íznutý hrot m žeme m nit sílu áry

28

držíme jako tužku a pokud má



4 . P r omí ta c í te c hni ka Funguje na principu pr chodu sv telných paprsk

pr hlednou

i pr svitnou

p edlohou nebo na odrazu t chto paprsk od nepr hledné p edlohy a jejich optického zobrazení na promítací ploše. Výhodou využití promítaných obraz je jejich vy len ní z okolí, ímž upoutají žáky ve v tší mí e než obrazy nepromítané. Z etelným rozdílem proti nepromítanému obrazu je daleko v tší spektrum barevných odstín a tím v tší realisti nost. Svým obsahem a formou mohou u žák vyvolat daleko v tší zájem o daný problém a zvýšit jejich aktivitu. V p ípad použití v tšího množství navzájem souvisejících obraz m že žák využívat srovnávání, vhodné zvlášt v p ípad srovnání správného a špatného ešení zadaného úkolu.

4.1 Podmínky projekce všichni žáci musí mít dobrý výhled na promítaný obraz, musí tedy sed t v tzv. okruhu dobré viditelnosti - p i promítaném obrazu ší ky 1,5m by nem li diváci sed t blíže než 3 metry a dále než 9 metr v p ípad širší u ebny dbát na to, aby žáci nesed li p íliš stranou a tím nedocházelo ke zkreslování obrazu, doporu uje se maximální úhel pozorování 45° od osy promítání (v tšinou však záleží na typu plátna na které je obraz promítán) samoz ejmostí je dobrá z etelnost a ostrost obrazu doporu uje se umístit

i nastavit projektor tak, aby spodní hrana

promítaného obrazu byla asi 1,8 m nad podlahou

i pódia a to

ist

z praktického hlediska, aby nebyl vyu ující osl ován sv telnými paprsky a tím nezakrýval divák m výhled na promítaný obraz na první pohled musí být z ejmé to podstatné, nadpis a d ležité

ásti

zvýraznit, text spíše heslovitý, na ádku by nem lo být více než 7 slov a na celém obrazu více než 8 ádk , v p ípad použití v tšího množství textu dochází k nep ehlednosti

29



4.2 Promítací plochy - plátna Úkolem promítací plochy, v tšinou promítacího plátna, je odrážet sv telný tok vycházející ze zdroje s co nejmenší ztrátou a nejv tší kvalitou a žák m tak zprost edkovat jasný, z etelný a p edevším barevn odpovídající obraz. T íd ní promítacích ploch dle zp sobu odrazu sv telných paprsk : ro zpt ylné (rovnom rn rozptyluje odražené sv tlo a je tudíž vhodné pro široké u ebny i v místnostech kde je nutné obraz sledovat pod v tším úhlem) sm ro vé (odrážejí paprsky sv tla zcela ur itým sm rem a jsou tudíž vhodné pro úzké a dlouhé místnosti) 4.2.1 Výb r promítacího plátna Vždy zvážit pro jaké ú ely bude plátno užito a do jaké místnosti umíst no. Kvalitu promítaného obrazu ovliv ují 2 základní faktory: Typ plátna Pro trvalé užití v jedné místnosti využít plátno nást nné, p imontované na zdi nebo na strop , dopln né elektrickým pohonem

i ru ním ovládáním, v dnešní dob

možno zakoupit i jako sou ást tabule. Pro využití ve více místnostech plátna p enosná, umíst ná na stojanu s možností výškového nastavení.

30



Velikost plátna ídí se velikostí místnosti a umíst ním publika, nesmí být blízko (diváci by nevid li celou promítací plochu) ani daleko (docházelo by k rychlé únav

zraku a tím

i k nesoust ed nosti). 4.2.2 Zásady práce s promítacím plátnem vždy dávat p ednost plátnu p ed bílou st nou i tabulí p enosné tipy p edem vyzkoušet nást nné plátno upev ovat d kladn a zav sit co nejvýše nikdy nepsat na promítací plochu, nejde smazat P i výb ru plátna by m li vždy asistovat odborníci.

4.3 Diaprojekce Princip spo ívá v pr chodu sv telných paprsk

pr hlednou p edlohou malých

rozm r , která se promítá a sou astn zv tšuje. Jako p edloha m že soužit diapozitiv nebo diafilm. Diapozitiv je pr hledný fotografický obrázek uložený do ráme ku p íslušné velikosti 4.3.1 Diaprojektory Fungují na principu širokého svazku sv tla vyza ovaného ze zdroje (lampa se zrcadlem), prosvítí diapozitiv a je objektivem p enesen na projek ní plochu.

31



Druhy projektor s ru ní obsluhou poloautomatické automatické V dnešní dob již v tšinou pln automatické a díky halogenové lamp jsou schopny promítat obraz na velké plochy v nezkreslené kvalit . Zam nit velikost obrazu i nastavit elektronický asova pro automatickou vým nu diapozitiv vp ed i vzad. Jako p ídavná za ízení k diaprojektor m lze dokoupit i stolní prohlíže ku diapozitiv s bateriovým i sí ovým napájením, vhodné pro p ípravu p ed hodinou (není nutno využívat samotný projektor). Technické možnosti moderních diaprojektor Prolínání obrazu - dva diapozitivy nejsou mezi sebou vym ovány ostrým st ihem, ale plynulým p echodem jednoho ve druhý. K tomu však je nutno využít dva synchronizované projektory zam ené na jednu projek ní plochu. Takovéhoto zapojení je možno využít k vytvo ení dojmu pohybu a to rychlým st ídáním promítaných diapozitiv . Samoz ejmostí je také možnost vkládat text - kombinace textového a obrazového diapozitivu. Moderní p ístroje disponují možností p ipojení k po íta i a tím je rozší ena práce s diapozitivy. 4.3.2 Využití diaprojekce ve školách snadno dostupný zdroj vizuálních informací, p edkládající reálná a barevn v rná zobrazení na pom rn dlouhou dobu je možno za lenit do všech fází vyu ovacího procesu (motivace, rozvoj fantazie a poznávacích schopností, zkoušení nebo p sobení na emocionální stránku žáka) možnost slou ení s jinými výukovými prost edky a tím dosahovat v tšího u ebního efektu (spojení s magnetofonem nebo u ebnicí)

32



4.3.3 Zásady používání diaprojekce velký po et obrázk

má demotivující ú inky, v jedné vyu ovací hodin

použít maximáln 20 diapozitiv ke každému obrazu dát dostate né množství asu, aby si jej mohli žáci pe liv prohlédnout (velká výhoda oproti filmu je v možnosti nechat obraz na plátn po jakkoliv dlouhou dobu) pro docílení co nejvyššího efektu je t eba obsah, formu a rozsah používaných diapozitiv

ádn naplánovat

P ípravu d líme do t ech základních etap : didakt ická ást (analyzovat cíl výuky a u iva a k n mu p izp sobit spojení promítaných obraz s užitnými prost edky; nezbytný je slovní doprovod) t echnická ást (závisí na technické úrovni a vybavenosti dané školy a konkrétní u ebny; trvalé zabudování projektoru uleh uje p ípravu p ed hodinou; pro kvalitní a reálné zobrazení obrazu se doporu uje použití promítacího plátna místo oby ejného bílého pozadí - st ny u ebny) p íprava p ed ho dino u (uspo ádání

diapozitiv

ve

správné

po adí;

vy azení

nevhodných

i opakujících se snímk ; p íprava vhodné promítací plochy; seznámení se s projektorem a jeho technickými možnostmi; dbát na správné umíst ní projektoru a promítací plochy vzhledem k velikosti u ebny a pozici žák )

33



4.4 Epiprojekce Epiprojekce je promítání nepr hledných dvoj- a trojrozm rných p edloh. Dopl uje a rozši uje využití statické projekce o možnost promítání i nepr hledných p edloh.

4.4.1 Epiprojektory Využívají odrazu sv telných paprsk

od siln

osv tlené nepr svitné p edlohy,

p i emž ást odražených paprsk je zrcadlem odrážena k objektivu a vytvá ejí tak na promítací ploše skute ný a zv tšený obraz p edlohy. Jedná se tedy o promítání p edlohy pomocí odrazu sv tla. Kvalita projekce tudíž závisí na intenzit sv telného zdroje a vyžaduje dobré zatemn ní místnosti. Jako p edlohy mohou sloužit fotografie, knihy, prospekty, modely i p írodniny. Výhody možnost za azení prezentace nepr hledné p edlohy bez nutnosti p edchozí úpravy n kdy je možná práce i s v tšími p edlohami než je plocha projektoru Nevýhody starší p ístroje bývaly velice t žké a hlu né,

ímž narušovaly výuku,

tato nevýhoda u moderních p ístroj odpadá obtížné p emíst ní a instalace z d vod velkého úniku sv tla je nutné zatemn ní a i p esto není obraz p íliš kvalitní V dnešní dob lze však funkci episkopu nahradit moderní technikou. Nepr hledné p edlohy je možno kopírovat na fólie a promítnout tak na zp tném projektoru i snímat videokamerou nebo skenerem a poté zobrazit dle dostupných možností.

34



Zvláštní kapitolou je možnost využití tzv. projektoru fotografií. Jedná se o velmi lehký a snadno p enosný projektor fungující taktéž na principu odrazu sv tla. V tšinou lze promítat fotky maximáln o velikosti 15 x 15 cm, avšak u n kterých typ

je možno odejmout vrchní kryt a promítat tak vý ezy z v tších fotografií i

p edloh.

4.5 Zp tná projekce Jedná se o druh projekce, kdy se nej ast ji pr svitný transparent zv tšuje a promítá. Díky dokonalým technickým možnostem moderních p ístroj pro zp tnou projekci je možné promítat dokonale jasný obraz i bez zatem ní. Jako p edlohy mohou sloužit speciáln fóliích, rentgenové snímky

vytvo ené transparenty na pr hledných

i pouze siluety p edm t . Nespornou výhodou je

možnost neustálého zrakového kontaktu se žáky jak b hem projekce tak i b hem vým ny transparent . V dnešní dob se jedná asi o nejvyužívan jší formu projekce na našich školách. 4.5.1 Zp tné projektory Pojmenování zp tný projektor vychází z technické konstrukce a formy promítání t chto p ístroj . Obraz snímaný z p edlohy není promítán dop edu ale zp t, jakoby „p es hlavu“ vyu ujícího. Pracovní plochu zp tného projektoru tvo í sklen ná deska, na kterou se umís ují p edlohy. Tyto jsou prosv tlovány halogenovou lampou, jejíž sv tlo prochází velmi tenkou o kou, která zaru í rovnom rné rozložení sv tla na celou pracovní plochu. Prosv tlená p edloha je snímána pohyblivým objektivem a odrazem od zrcadla (bývá v tšinou upevn no vedle objektivu) je obraz p edlohy p enášen na projek ní plochu.

35


len ní projektor


je možné z více hledisek. Podle výkonu je možno využívat

projektory standartní (výkon lampy do 250 W), st ední (400 W) a výkonné (575 W a 595 W). ast jší je však len ní podle umíst ní sv telného zdroje: Stolní Halogenová lampa osv tluje p edlohu zespodu a tím nedochází k velké ztrát sv tla, což umož uje velmi kvalitní, jasnou a ostrou projekci. Nevýhodou je velká hmotnost p ístroje a u starších typ hlu nost ventilátoru, která m že narušit koncentraci žák . Mobilita t chto p ístroj je možná pouze pomocí vozíku a nebo je skoro vylou ena. Reflexní p enosné Sv telný zdroj je umíst n na promítací hlavici vedle objektivu. Sv telné paprsky sm ují dol sm rem k p edloze, ímž dochází k velkým sv telným ztrátám a kvalita promítaného obrazu již není tak dobrá. Takto konstruované p ístroje jsou velice lehké, skládací a p enosné. Toho je možno využít k p enosu mezi u ebnami. Pr svitové p enosné Sv telný zdroj je umíst n na boku spodní ásti projektoru. Dalo by se íci, že tyto projektory tvo í st ední cestu mezi ob ma p edchozími typy. Velkou výhodou je op t menší váha a skladnost (v tšinou lze složit do kuf íku). 4.5.2 Zásady užívání zp tného projektoru p ed výukou se seznámit se samotným projektorem, jak se obsluhuje, jaké má funkce a zjistit, zda je v bec funk ní (m že být t eba poškozená lampa) pokud nehovo íme k promítanému obrazu, je t eba projektor vypnout, aby neodvád l pozornost, p i dalším zapnutí se pozornost zvýší pokud chceme ukázat ást promítaného obrazu, ne iníme tak na projek ní ploše, ale p ímo na projektoru, ímž se vyhneme otá ení se zády k žák m

36



postavit se tak, abychom nezasti ovali promítací plochu i zajistit vhodné umíst ní projektoru pokud používáme v tší množství p edloh, je vhodné si je o íslovat a p ipravit v požadovaném po adí, fólie nenechávat blízko ventilátoru - proud vzduchu je snadno odfoukne používat projekci pouze jako dopln k vyu ovacího procesu, žáci, kte í nestihnou text p e íst i opsat, mají ve výsledku velice slabé znalosti 4.5.3 Transparenty Jako transparenty jsou používány nej ast ji pr svitné fólie v tšinou vyráb né z pvc nebo ekologicky p ijateln jšího polypropylénu. Existuje velké množství druh fólií ur ené pro všechny druhy kopírek i tiskáren. Požadavky na transparent it elno st (text musí být

itelný i nejvzdálen jšímu

tená i; dávat p ednost písmu

tiskacímu p ed psacím; nejvhodn jší barvy jsou

erná, fialová, modrá

i ervená) p ehledno st (transparent má upoutat diváka, vyjad ovat se stru n a srozumiteln ; jedna stránka by m la obsahovat maximáln

40 slov; ke zd razn ní použít

kontrastních barev, nejvýrazn ji p sobí ervená - p íliš mnoho barev však m že zmást)

37



4.6 Ostatní promítací techniky

4.6.1 Projekce mikrozáznam Tato technologie byla vlivem velkého rozvoje moderní technologie zatla ena do pozadí a ve vyu ovacím procesu se s ní m žeme setkat p i studiu starší odborné literatury v knihovnách. Jedná se o promítání pr svitné p edlohy - mikrozáznamu, na promítací plochu. Výhodou využití mikroprojekce je úspora místa uchovávaných materiál

a jejich

relativn velká trvanlivost. 4.6.2 Zadní projekce P edstavuje promítání p edlohy na pr svitnou promítací plochu, p i emž obraz je sledován z druhé strany. Za ízení nevrhá sv j stín a je mén citlivé na osv tlení u ebny. Samotný provoz projektoru neruší žáky p i studiu, jelikož je umíst n v p ilehlé místnosti. Ve výuce lze velice dob e využít možnost kombinace s nepromítaným záznamem - promítací plocha slouží jako „tabule“ a obraz je možno dokreslovat. 4.6.3 Filmová projekce Filmová projekce je zp sob zobrazení kinematografických film

na promítací

plochu. Funguje na stejném principu jako promítání diapozitiv , tedy prosv tlení p edlohy. V tomto p ípad

je diapozitiv nahrazen souvislým filmovým pásem,

promítaným ur itou rychlostí. Jedná se o promítání jednotlivých obrazových polí ek zachycených fotografickou cestou takovou rychlostí, aby na základ zákonitostí zrakového vnímání docházelo u diváka k iluzi plynulého pohybu.

38



K základním výhodám pat í zobrazení d je i jev v pohybu s využitím zvláštních kinematografických prost edk

- animovaných trik , zrychlení

i zvukového

doprovodu. Jelikož tato technika byla v poslední dob potla ena rozvojem televizní techniky, tak není na školách p íliš využívána a o možnostech využití film a jejich projekce pojednává kapitola audiovizuálních prost edk . 4.6.4 Promítání pokus Možností jak promítat a zp ístupnit tak t eba nepost ehnutelné i zv tšené detaily demonstrovaného pokusu, je n kolik: promítaní pomocí epiprojekce a tedy sv tlem odraženým promítání pomocí zp tné projekce a tedy sv tlem procházejícím objekt promítání dostate n nasv tlit a snímat vhodným za ízením (televizní kamera, videokamera, videokamera s mikroskopem) Názornost, kontrastnost, jasnost a použití moderní techniky dokáží upoutat pozornost žák více než samotná demonstrace.

4.6.5 Dataprojekce V dnešní dob m že škola zakoupit vysoce moderní dataprojektor. Jejich po izovací cena je však velmi vysoká a proto nebývají zatím p íliš asto využívány. Protiváhu k cen tvo í jejich funk ní využití ve výuce, které je díky možnosti p ipojení k PC i notebooku tém

univerzálním promítacím nástrojem a proto jeho využití m že mít

obrovskou pedagogickou hodnotu. Popis a charakteristika takovéto projekce je díky možnostem moderních p ístroj spíše záležitostí další absolventské práce.

39



5 . Zv ukov á te c hni ka Dalo by se íci, že auditivní pom cky tvo í ur itou protiváhu proti pom ckám vizuálním a mnohdy se dají spolu vhodn

použít. Zvuková technika umož uje

záznam a reprodukci auditivních informací. N které auditivní záznamy vznikly za konkrétní pedagogickým cílem (nahrávky pro jazykovou výuku, výb r skladeb pro hudební výchovu …) a nebo vznikají sekundárn

jako u ební pom cky a jsou tedy nepedagogizované (nahrávky

hudebních d l, autentické zvukové materiály …) Využití samostatné auditivní techniky je velmi specifické a nelze ji za lenit do vyu ovacího procesu v každém p edm tu. Nej ast ji jsou užívány p i výuce hudební výchovy a cizích jazyk .

5.1 Funkce zvukové techniky ve výuce p ebírají na sebe ást u itelovy výukové aktivity okamžitý záznam a reprodukci zvuku

i projevu žák , možno využít

k hodnocení m že také plnit funkci motiva ní - oblíbené píse … významná je funkce ve spojení se za ízením pro promítaný záznam

5.2 Nejpoužívan jší druhy zvukové techniky

P ehráva e CD disk P edevším p ehráva e umož ují vysoce kvalitní reprodukci zvuku. Moderní p ístroje umož ují p ehrávání záznam v libovolném po adí, které lze dop edu naprogramovat a uložit. Na digitálním displeji je možné okamžit vyhledat požadovanou skladbu i ást záznamu, dálkov ovládat veškeré funkce.

40



Magnetofony, diktafony Jsou výhodné p edevším pro snadný záznam a okamžitou reprodukci daného zvukového záznamu.

Sluchátkové soupravy Umož ují jednosm rnou komunikaci od zdroje k žákovi. Vyskytují se ve dvou základních provedeních - kabelový rozvod a bezdrátové soustavy. Využívají se p edevším pro reprodukci záznamu v cizích jazycích.

Jazykové - audioorální laborato e Umož ují oboustrannou komunikaci mezi u itelem a žákem i mezi dv ma žáky. Jejich využití, zvlášt

ve výuce cizích jazyk , má mezi zvukovými didaktickými

prost edky nejv tší pedagogickou hodnotu.

41



6 . A udi ov i zuá l ní te c hni ka Jedná se o využití spojení zvukové techniky a promítaného záznamu. Na školách jsou využívány p evážn

televize, v tšinou ve spojení s videotechnikou. Práv

o

t chto dvou prost edcích pojednává následující kapitola.

6.1 Televizní technika Televize je v dnešní dob

nejmasov jší a njevýznam jší komunika ní prost edek

umož ující spolupráci se spoustou dalších technických výukových prost edk . Využití televize nahrazuje filmovou projekci p edevším kvaltin jším zobrazením bez blikání. Využívá se p edevším ve spojení s videotechnikou, ale m že plnit výukovou funkci samostatn . A to p edevším ve form telematických služeb, avšak pouze jako podp rný prost edek výuky. Mezi nejznám jší m žeme za adit teletext a kabeltext. Teletext Jedná se o jednosm rnou službu, nep etržit

vysílanou pomocí TV signálu

a zobrazovanou na obrazovce televize. Uživatel si vybírá ovlada em textové zprávy dopln né grafy i obrazy z ady nabízených rubrik, z nichž asi 10% zasahuje do vzd lání. Tyto informace je možno využít zejména k dopln ní aktuálních informací i pro individuální samostudium. Nevýhodou m že být zastarlé vybavení škol televizními p íjma i, které namají možnost teletex využívat. Teletext slouží jako zdroj informací, avšak v dob rozvoje internetu se m že jevit jako nedosta ující.

42



Kabeltext Obdobná služba jako teletext, využívající kabelového rozvodu televizního signálu. Oproti teletextu umož uje využívat celý televizní signál a pracovat tak s vyšší informa ní rychlostí a výb rem z n kolika desítek rubrik s více jak stovkou stran. Kabeltext nabízí daleko v tší informa ní základnu, kterou lze využít p i výuce. Avšak op t se zde potýkáme s nedostate nou technickou výbavou škol a velkou konkurencí internetu.

6.2 Videotechnika Využívání videotechniky ve výuce umož uje u itel m dokonale využívat možnosti audiovizuálního vnímání. Nikdy však nesmí jít o náhradu u itele a jeho role ve výuce musí vždy z stat prioritní. Videotechniku na školách lze využívat t emi hlavními zp soby: Po ady z vlastní videotéky Školní videotéka obsahuje v tšinou komer ní videokazety s výukovými po ady, populárn

v decké po ady nebo záznamy po ízené z TV vysílání. P edností

p i využívání vlastní videotéky je stálá možnost jejího rozší ení a okamžitá možnost vhodného využití pot ebného po adu. Záznamy po ad z TV vysílání Je z ejm nejlevn jší a nejsnadn jší možností rozší ení vlastní videotéky, pokud však škola disponuje adekvátním technickým vybavením. Možnost využití záznamu po adu z TV je možno pouze na základ p íslušného paragrafu Autorského zákona, který uvádí, že autorské právo neporušuje ten, kdo „užije vydaného díla v samostatné p ednášce výlu n k ú el m vyu ovacím nebo vzd lávacím, uvede-li autora a dílo“. Natá ení vlastních videozáznam

43


Vytvo ení specificky zam ených videopo ad


i výukových videoprogram

vyžaduje pom rn náro nou p ípravu, tvorbu a zpracování. 6.2.1 Videopo ad ve vyu ovací hodin Videopo ad i výukový program chápeme jako zám rn vytvo ený prost edek ur ený konkrétní skupin

a za ur itým didaktickým cílem. Videopo ad plní p edevším

didaktickou funkci u které není t eba zp tné vazby, m že tedy nahradit výklad i instrukci. Nikdy by nem l být ve vyu ovacím procesu použit samostatn a funkce, které nem že plnit je t eba nahradit jiným didaktickými prost edky, které svým zp sobem dopl ují ú inek daného videopo adu. Jsou to p edevším tyto: testy znalosti i vyhodnocovací šablony pracovní materiály pro studenty, pracovní archy, sešity, slepé mapy názorné materiály k tématu (obrazy, odkazy na soubory názorných materiál , na tabulky, schémata) 6.2.2 Výhody videopo adu p edkládá v tšinou barevný audiovizuální záznam daného jevu i konkrétní v ci dokáže opakovan zobrazovat danou v c i jev zajiš uje úplnou bezpe nost p i sledování jinak nebezpe ných jev umož uje zrychlit i zpomalit sledované d je umož uje u iteli v novat as jiným didaktickým innostem

44



6.2.3 Druhy videopo adu U videopo adu posuzujeme n kolik složek a podle nich lze videopo ady lenit do n kolika skupin. V tšinou to bývá množství informací a míra ídících funkcí, jaké daný program m že ve výuce plnit: do kument ární video po ad ilust ra ní video po ad (podává žák m základní informaci týkající se daného jevu i problému, kterou u itel dále dopl uje svým výkladem s ešením daného problému; trvá v tšinou 1-2 minuty) demo nst ra ní video po ad (p edkládá žák m pr b h pokusu i navozuje problémové situace; v tšinou p ibližuje situace pro žáky z technických i asových d vod nedostupné) ko mplexní didakt ický video po ad (podává ucelený výklad nové látky a krom

výkladové

ásti m že

obsahovat také složku motiva ní i procvi ovací; bývá len n na n kolik ástí, které lze používat samostatn ) po lyt echnické video po ady (jedné se v tšinou o populárn

v decké dokumenty, které nemají p íliš

vysokou didaktickou hodnotu, ale mohou obohatit výuku) 6.2.4 Použití videopo adu Použití videopo adu je oprávn né a smysluplné zejména v následujících p ípadech : zviditeln ní pohybových jev urychlení pomalu probíhajících pohyb zpomalení rychle probíhajících pohyb využití citové stránky videopo adu

45



Využít videopo ad je samoz ejm adekvátní vždy v situaci, kdy jeho obsah odpovídá zrovna probíranému tématu a vhodn

ho dopl uje

i p ináší pohled na danou

tématiku z jiného hlediska. Nej ast ji je vhodné za azení videoprogramu do výuky na úvod i záv r probíraného tématu. Samoz ejm

lze využít videoprogram i v jiných

ástech vyu ovacího

procesu, ale nesmí jej narušit. Videopo ad na úvod Zpravidla p sobí motiva n , podn cuje city a zájem žák o danou problematiku. M že ukázat problémy, ale neposkytne jejich ešení a tím vytvo í základ pro diskusi. Videopo ad na záv r Završuje práv

probrané téma, napomáhá k úplnému pochopení daného u iva.

Shrnuje probranou látku, zopakuje v širších souvislostech, nazna í další možnosti a tím podnítí další zájem o danou problematiku.

P i využívání videopo adu je t eba respektovat n kolik dalších fakt : žáci musí být na videopo ad p edem p ipraveni p i vlastním promítáním se spíše zam it na reakce divák vhodné je promítnout videopo ad dvakrát a využít komentá vycházející z reakcí p i prvním promítání po promítnutí je vhodná diskuse a vysv tlení nejasností

Zásadní nevýhodou videopo ad

je chyb jící zp tná vazba, kterou však musí

nahradit vyu ující adekvátními didaktickými metodami (diskuse, test …).

46



7 . P o í ta ov á te c hni ka Po íta e jsou

v sou astné dob

nedílnou sou ástí prost edí, ve kterém žijeme,

a možnosti jejich použití jsou všestranné. Po listopadu 1989 se výrazn zvýšil i po et po íta

v R. A tím samoz ejm i ve školství. V dnešní dob lze p edpokládat,

že velká ást žák již p išla do styku s výpo etní technikou a její za azení do výuky je pro n

lákavým a užite ným zpest ením vyu ovacího procesu. Pojem PC -

personal computer, osobní po íta je dnes v jistém smyslu slova archaický, protože nevyjad uje univerzální možnosti tohoto pracovního prost edku. V sou asnosti je již spíše jakýmsi „inform-makerem“, zpracovatelem informací.

7.1 Osobní po íta a jeho p íslušenství Je možno chápat ze dvou hledisek Z technického hlediska Systémem složeným z díl ích prvk , které je možno postupn vylepšovat náhradou za prvky modern jší nebo do n j nové prvky p idávat. Po íta m že být sou ást rozsáhlého systém

tzv. po íta ových sítí,

ímž n kolikanásobn

nar stají jeho

možnosti. Z hlediska funk ního Po íta je za ízení sloužící ke zpracování informací nebo dat. K tomu je nutno využít p ídavná za ízení, která lze k po íta i p ipojit: klávesnice monitor tiskárna, dataprojektor…

47



Standardní technické vybavení po íta e Systémová jednotka (základní deska s procesorem, opera ní pam tí, grafickou kartou a jednotkou pevného disku) Vstupní jednotky (klávesnice, myš a kulový ovlada ) Výstupní jednotka (tiskárna, sou adnicový zapisova ) Dopl ující periferie pro rozší ení možností po íta e (velkokapacitní disketová jednotka, jednotka kompaktních disk

- CD,

disketová jednotka, zvuková karta, karta pro zpracování videosignálu, dotyková plocha, pákový ovlada , skener, tablet, optické pero, modem, sí ová karta) V dnešní dob je možno propojit po íta s jakýmikoliv audiovizuálními prost edky a zvýšit tím možnosti využití ve výuce.

7.2 Organizace práce s po íta em P i p íprav výuky s po íta em je t eba uvážit: možnosti našeho po íta e a asové omezení p izp sobit výuku v kové skupin žák , jejich znalostem a zam ením ur it oblast p edm tu, kterou bude výuka programem pokrývat Základní pravidla provozu v po íta ových pracovnách orientace oken u ebny nejlépe na sever, SV, SZ plocha na osobu nejmén 2 m2 vzduchová kostka na osobu minimáln 6 m3 vzdálenost monitoru od o í 50-60 cm, jeho horní okraj ve výšce o í výška obrazovky nad zemí 90-115 cm klávesnice na desce nebo výsuvná, 70-85 cm nad podlahou obrazovky bez zrcadlení 48



volná pracovní plocha stolu minimáln 60x30 cm povrch desky matný, ve sv tlých barvách nastavitelná výška židle s op rkou, s kole ky na zemi (není podmínkou) 1 po íta nejvíce na 2 žáky p i ešení umíst ní po íta

v adách dodržet vzdálenost 1m mezi adami stol

malba v místnosti matná a sv tlá, nejlépe bílá istitelná podlaha, koberec není vhodný teplota vzduchu mezi 20o – 26°C, možná regulace topení vlhkost vzduchu koncem vyu ovacího dne 40-60 % na regulaci sv tla žaluzie, záv sy nebo rolety hladina osv tlení v místnosti minimáln 300 lux pitná tekoucí voda v místnosti

7.3 Po íta ve výuce P i samotné výuce lze nasadit po íta ve t ech u ebních situací: v jedno t livých fázích výuko vého pro cesu (v prezentaci nové látky, simulaci, opakování, v laborato i p i m ení výpo t

a tvorb

graf , k testování nabitých znalostí; samoz ejmostí je

za len ní jiných druh výukové aktivity a nepoužívat po íta jako jediný výukový prost edek) individualizo vaná výuka s u it elem jako s ko nzult ant em (po íta vypl uje vyu ovací hodinu; u itel pouze organizuje a má úlohou konzultanta, eší vzniklé problémy) individualizo vaná výuka bez u it ele (žáci si mohou u ivo zopakovat, p ípadn i otestovat si znalosti z hodiny)

49

rozší it o ur itý úsek u iva



Výhody využití po íta e ve výuce: didakt ický po hled (zlepšení procesu u ení - p i p íprav výkladu; r zná forma prezentace u iva; tvorba pracovních materiál do výuky i dom ) psycho lo gický po hled (vhodné využití p i testování znalostí, žák v p ípad neúsp chu nestojí p ed svými vrstevníky a jeho chybu zaznamená pouze po íta , což zabra uje stresu p ed zesm šn ním p i klasickém zkoušení; odpadá i strach žáka ze subjektivního hodnocení ze strany u itele) so ciální po hled (všichni mají stejnou možnost p ístupu k informacím, po íta i a internetu; ti, kte í tuto možnost z finan ních d vod nemají, se cítí znevýhod ování) didakt icko -so ciální po hled (po íta e podporují systematické a logické myšlení; p sobí emocionáln kvalitou nových vytvo ený hodnot; v p ípad , že umožní zp tnou vazbu zvýší zájem žák o dané téma) Nevýhody využití po íta e ve výuce: pro blémy t echnické (nedostatek po íta

a periferií, p ípadn jejich zastaralost a

nekompatibilita) pro blémy ergo no mické (p i práci vzniká zát ž na celý organismus, z d vod konstantního držení t la p i práci; po íta ové u ebny by m l odpovídat

doporu eným

hygienickým p edpis ) pro blémy pedago gické (u ební plány a u ebnice v tšinou nepo ítají s nasazením po íta

do

výuky; nedostatek kvalifikovaných u itel pro jejich využívání; p edsudky n kterých u itel , zvlášt

t ch, kte í nemají žádné zkušenosti s výukou

s podporou po íta e)

50



7.4 Multimediální programy Jako výukový m žeme ozna it každý program, jehož hlavním cílem je n koho n co nau it. Ve výuce m žeme použít i programy, které p ímo za výukové ozna it nelze. Jsou to nap . n které hry nebo simula ní programy, vždy však záleží na zp sobu jejich použití. V sou astné dob se na trhu vyskytuje velké množství multimediálních program na CD-ROM.

7.4.1 Charakteristiky multimediálních výukových program Vzd lávací program by m l pro potencionálního uživatele obsahovat tyto základní charakteristiky: komu je program ur en, v ková kategorie uživatele a jeho p edpokládané znalosti cíle programu, vstupní informace o programu, zp sob azení informací, aktivní prvky, aktivní ikony a další ovládací prvky programu Další

kritéria,

která

m žeme

použít

k hodnocení

kvality

multimediálních

vzd lávacích program : azení informací - formou lineární nebo v tvenou velikost informa ních dávek srozumitelnost informa ních dávek zp tná vazba formou testování osvojených informací z programu verbální zdroje informací - text, mluvené slovo neverbální zdroje informací - schémata, obrázky, animace kombinované zdroje informací - video-sekvence psychologická kritéria - barvy, podklady, pozadí textu, zd razn ní tla ítek zp sob instalace multimediálního programu a zp sob ovládání

51



7.4.2 Zp soby využití výukových program Výklad Zprost edkování nových informací. Simulace Program umož uje simulovaný d j ovládat a okamžit sledovat vliv t chto zm n na výsledek. Simulaci je možno využít jako dopln k výkladu

i prost edek

napomáhající pochopení probíraného u iva. Cvi ení Procvi ování slouží k zopakování u iva i poskytuje pomoc t m, kdo si s problémem neví rady. Z motiva ních d vod

jsou cvi ení vybavena m ením dosažených

výsledk , což vede k zdravé sout živosti a zájmu o u ivo. Test V p ípad použití testu zábavnou formou m že docházet ke stejnému efektu jako ve cvi ení, tedy ke zdravé sout živosti. Výukový efekt mohou mít pouze v p ípad , jsou li vybaveny dostate nou zp tnou vazbou, tj. podávají-li informace o správnosti ešení.

7.5 Výukové využití internetu Obrovský rozmach internetu v posledních n kolika letech a neustále se rozvíjející sortiment poskytovaných služeb umožnil za azení do školské sféry a potažmo také do vyu ovacího procesu.

52


Internet v dnešní dob poskytuje tém


neomezený informa n -komunika ní prostor.

Ve škole je prost edkem i obsahem vzd lávání a nejen pro studenty, ale i pro u itele možností sebevzd lání a zvýšení kvalifikace. Internet tedy m žeme využít jako :

Zdroj informací Internet nám v dnešní dob nabízí tém

neomezené možnosti a jako zdroj informací

umož uje vyhledání informací z tém

každého oboru. Výhodou je aktuálnost

p edevším odborných informací. Musíme však rozlišovat pravdivost a užite nost t chto informací pro výuku - ne vždy pocházejí z d v ryhodného zdroje.

P ímé za azení do výuky Vzhledem k technickým možnostem škol je tato varianta nep íliš využívána. Ideální stav by byl jeden po íta

na jednoho studenta, který si vyhledává stránky

s požadovanými informacemi k danému u ivu a ty potom dále zpracovává. D ležité je dbát na soust ed nosti žák

- internet svádí k nesoust ed nému prohledávání

neú elových stránek.

P íprava na výuku Tato forma se vyskytuje nej ast ji a má pro samotnou výuku velký význam. Využívat jej m žou jak žáci tak u itelé. Žáci mohou pomocí internetu zpracovávat zadané úlohy - v tšinou pot ebných informací tam najdou, ale i získávat inspiraci pro vlastní tvo ivou práci. U itel m že získat materiály, které výuku oživí a v p ípad možnosti výuky v po íta ové u ebn obohatit výuku o prezentaci celých webových stránek. Komunikace a spolupráce Navazování spolupráce s jinými školami a to na úrovni tuzemské i mezinárodní.

53



7.6 Další možnosti využití po íta e ve škole Využití po íta e ve škole není nutno pouze k výukovým ú el m. Nabízí se ada inností, p i kterých m že být po íta ve škole také využíván :

Vedení školní agendy Vedení ú etnictví, evidence majetku, tvorba rozvrhu a suplování i tisk vysv d ení.

P íprava u itel na výuku Po íta e slouží p edevším k zjednodušení a zrychlení vyhledávání a zpracování informací pot ebných pro výuku, nej ast ji se k této

innosti využívají

dv

následující média : digit ální média (nejb žn jším nosi em je dnes CD-ROM v tšinou zam ený na konkrétní téma; informace jsou zde p ehledné a funk n uspo ádané; výhodou oproti klasickým médiím jakou jsou u ebnice i skripta, je práv jejich digitální forma, která nabízí možnost tyto informace dál zpracovávat; jako nevýhodu je možno zmínit pot ebu technického vybavení a základní znalost práce s po íta em, kterou však v tšina u itel nemá) int ernet (velkou výhodou takto získaných materiál je jejich aktuálnost; u itelé mají možnost si své materiály mezi sebou vym ovat a p edávat si své komentá e; používání internetu je relativn jednoduché, i p esto v tšina u itel tuto zkušenost nemá)

54



Prost edek komunikace se studenty a jejich rodi i Zejména použití emailu je rychlé a diskrétní a odpadají tím asté telefonáty a návšt vy rodi

problematických žák . Tento zp sob komunikace nesmí být jediný.

7.7 Statistické údaje Následující kapitola je v nována statistickým údaj m získaných b hem druhého mezinárodního výzkumu informa ních technologií ve vzd lávání organizovaný Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledk ve vzd lávání IEA, jehož ú elem bylo porovnat vybavení škol v jednotlivých zemích výpo etní technikou a jejího využití k výukovým ú el m.

Kolik let jsou na Vaší škole využívány po íta e k výukovým ú el m?

ZŠ G SOŠ SOU ISŠ

0 - 2 roky 3-5 let 6 - 10 let 11 - 15 let více než 15 let (v%) (v%) (v%) (v%) (v%) 21,8 45,8 24,1 7,9 0,5 2,7 10,8 37,8 40,5 8,1 0,0 10,1 43,0 34,2 12,7 0,0 14,9 46,3 35,8 3,0 0,0 5,9 58,8 32,4 2,9

Pr m rný po et let 5,1 10,1 10,3 9,4 9,6

Zde m žeme názorn vid t, jak byla v posledních letech podporována výpo etní technika na školách. Zcela znatelný je rozdíl mezi základními školami a jakýmkoliv druhem st ední školy, kde je doba používání výpo etní techniky na školách mnohdy dvojnásobná. Na jedné stran

však stojí doba používání po íta e k výuce, ale

musíme brát také ohled na kvalitu takovéto výuky. Tu nám mohou výzkumy t žko prokázat.

55



Používají žáci nebo u itelé na Vaší škole elektronickou poštu nebo WWW k výukovým ú el m?

Ano

ZŠ 17,6

G 74,3

SOŠ 67,9

SOU 39,7

ISŠ 72,2

Jaké procento žák bude mít p ímou zkušenost s používáním elektronické pošty a/nebo WWW do konce studia na Vaší škole? ZŠ G SOŠ SOU ISŠ

žádný 1 - 10 % 11 - 25% 26 - 50% 51 - 75% nad 76% pr m r 5,6 11,1 19,4 22,2 19,4 22,2 44,4 0,0 0,0 3,7 7,4 18,5 70,4 77,1 1,8 3,6 3,6 7,3 18,2 65,5 72,7 0,0 7,4 11,1 25,9 18,5 37,0 56,5 0,0 4,0 8,0 12,0 32,0 44,0 65,1

Pom rn uspokojivých ísel zde dosahují základní školy a m žeme dojít k záv ru, že v pr m ru zhruba každý druhý žák základní školy má zkušenost s WWW i emailem minimáln ze školy. Na druhou stranu celkový pr m r st edních škol 67.85 je relativn alarmující, když vezmeme v úvahu, že minimáln 1/3 žák nebude mít na škole p ímou zkušenost s tak základními funkcemi, v dnešní dob by se dalo íci základy práce s PC, a to WWW a e-mailem. Zde se nabízí porovnání s naší školou - VOŠ a SOŠ informa ních a knihovnických služeb, kde se m žeme za adit do poslední kategorie nad 76 procent a toto íslo se blíží ke 100% žák . Tím m žeme konstatovat, že v p ípad výzkumu bychom zv tšili celkový republikový pr m r.

56

ú asti na tomto



Jaké procento u itel Vaší školy využívá n jakým zp sobem p i výuce elektronickou poštu a/nebo WWW.

ZŠ G SOŠ SOU ISŠ

žádný 11,4 0,0 3,6 0,0 3,8

1 - 10 % 11 - 25% 26 - 50% 51 - 75% nad 76% pr m r 60,0 20,0 5,7 2,9 0,0 10,9 44,4 44,4 11,1 0,0 0,0 14,7 30,9 40,0 18,2 5,5 1,8 20,9 59,3 25,9 11,1 0,0 3,7 15,4 50,0 23,1 11,5 11,5 0,0 18,6

Uve te prosím, zda se typický žák s následujícími aplikacemi.

setká do konce studia na Vaší škole

1. Simulace p írodních nebo lov kem vytvo ených systém (pracovní prost edí, lidské a zví ecí populace,atd.) 2. Dynamické modelování a grafické modelování matematických funkcí 3. Programy umož ující jednoduchou manipulaci s daty a jejich statistickou analýzu 4. Textový editor / desktop publishing 5. Hardware a software pro p ímý sb r dat a manipulaci s nimi používané v p írodov dných experimentech 6. Tabulkové kalkulátory 7. Programy podporující kreativní práci (hudba,um ní) 8. CAD-CAM 9. Interaktivní multimediální encyklopedie na CD-ROM 10.Programy pro výuku programování

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

ZŠ (v%) 16,0 12,0 55,5 96,5 4,5 78,0 37,0 3,0 46,5 24,5

G (v%) 18, 24,3 73,0 100,0 18,9 91,9 27,0 8,1 67,6 73,0

SOŠ (v%) 16,0 29,6 84,0 100,0 11,1 94,5 32,1 33,3 60,5 32,1

57

SOU (v%) 5,9 22,1 70,6 98,5 5,6 94,1 17,6 23,5 42,6 32,4

ISŠ (v%) 8,3 16,7 72,2 100,0 11,1 97,2 25,0 50,0 72,2 25,0



Které z následujících periférií se nacházejí na Vaší škole (pro výukové ú ely)? 1. Laserová tiskárna 2. CD-ROM 3. Za ízení pro mentáln nebo fyzicky handicapované žáky 4. Za ízení pro digitální zpracování obrazu 5. Barevná tiskárna 6. Za ízení pro zápis na CD-ROM 7. Grafický tablet 8. Video-projektor 9. Skener 10.LCD-panel

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

ZŠ (v%) 28,5 81,0 2,0 2,5 50,0 1,5 1,0 7,5 23,5 5,0 13,5

G (v%) 59,5 91,9 0,0 16,2 59,5 13,5 2,7 24,3 62,2 32,4 0,0

SOŠ (v%) 82,5 92,5 1,3 8,8 72,5 20,0 15,0 30,0 65,0 33,8 3,8

58

SOU (v%) 72,1 86,8 0,0 8,8 64,7 11,8 11,8 19,1 73,5 13,2 4,4

ISŠ (v%) 68,6 91,4 2,9 11,4 85,7 11,4 8,6 40,0 80,0 14,3 2,9



Jaký z následujících typ software je k dispozice pro výukové ú ely alespo jednom po íta i na vaší škole ?

59

na



1. Textový editor, desktop, publishing, 2. Tabulkový kalkulátor 3. Databáze 4. Grafika : programy umož ující prezentaci (nikoliv profesionální kreslící programy) 5. CAD-CAM 6. Statistické/matematické programy 7. Programovací jazyky 8. Ú etní a finan ní programy 9. Procvi ovací programy 10. Výukové programy (pro samostudium) 11. Simulace (nap . simulace simulací z b žného života) 12. Výukové hry 13. Zábavné hry / jiné hry 14. Testy a programy pro jejich konstrukci 15. Internetový prohlíže 16. Software pro práci s elektronickou poštou 17. Encyklopedie na CD-ROM 18. Video / audio, autorský software 19. Programy pro skládání hudby 20. Programy pro p ípravu prezentací (powerpoint…) 21. Programy pro podporu laboratorních experiment používajících mikropo íta e

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21

ZŠ (v%) 98,0 86,5 53,5 68,0 4,0 18,5 34,0 16,0 70,0 83,5 9,5 70,0 79,0 43,5 35,0 33,5 41,5 4,0 5,5 31,0 3,5

G (v%) 100,0 100,0 88,0 80,0 8,0 48,0 88,0 20,0 56,0 68,0 4,0 48,0 68,0 44,0 84,0 76,0 80,0 16,0 8, 60,0 16,0

SOŠ (v%) 100,0 100,0 97,3 82,2 28,8 26,0 47,9 78,1 49,3 63,0 11,0 23,3 49,3 30,1 79,5 72,6 65,8 11,0 5,5 76,7 19,2

60

SOU (v%) 100,0 97,1 80,9 67,6 26,5 13,2 38,2 75,0 41,2 63,2 7,4 32,4 58,8 32,4 48,5 50,0 44,1 5,9 1,5 61,8 8,8

ISŠ (v%) 100,0 100,0 69,4 66,7 50,0 16,7 41,7 86,1 36,1 52,8 11,1 27,8 47,2 27,8 86,1 77,8 55,6 8,3 2,8 86,1 22,2



Pro jaké z následujících p edm t jsou ve Vaší škole k dispozici výukové programy? 1. Matematika 2. Fyzika 3. Chemie 4. Biologie - p írodopis 5. Mineralogie, petrografie, astronomie, meteorologie, 6. eský jazyk 7. Cizí jazyky 8. Um ní (hudba,výtvarné) 9. D jepis 10.Ob anská výchova 11.Ekonomie 12.Zem pis 13.Technické p edm ty 14.Informatika 15.Mezip edm tové projekty nebo aktivity

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

ZŠ (v%) 89,5 76,5 69,0 74,0 10,5 80,5 69,0 18,0 41,5 6,5 1,0 81,5 8,0 49,0 4,0

G (v%) 74,4 74,3 68,6 74,3 14,3 51,4 71,4 8,6 45,7 5,7 11,4 74,3 5,7 68,6 2,9

SOŠ (v%) 43,2 37,0 30,9 21,0 3,7 34,6 72,8 12,3 27,2 7,4 48,1 30,9 37,0 71,6 12,3

SOU (v%) 29,4 25,0 14,7 8,8 1,5 23,5 52,9 4,4 7,4 4,4 39,7 13,2 36,8 70,6 7,4

61

ISŠ (v%) 36,1 30,6 16,7 11,1 2,8 30,6 61,1 11,1 25,0 8,3 38,9 27,8 50,0 72,2 5,6



Záv r Ve své práci jsem se cht l p vodn

v novat p edevším využití po íta e a výukových

program na školách. V pr b hu získávání materiál jsem však došel k záv ru, že zpracování takového tématu by bylo pouze vytržení ásti z celku a nevedlo by k žádnému p ínosnému záv ru.

Rozhodl jsem se tedy, že vypracuji, dalo by se íci, p íru ku pro kantory. Její

zam ení by se m lo týkat technických didaktických prost edk . P i získávání materiál jsem zjistil, že toto téma již bylo n kolikrát zpracováno, avšak nikdy v jednoduché, stru né a p ehledné form . Tuto závadu jsem vyhotovením svojí práce odstranil. Mým úkolem tedy nebylo p inesení nových poznatk do dané problematiky, nýbrž jejich celková sumarizace a zajišt ní snadné pochopitelnosti pro uživatele. V prvních dvou kapitolách jsem se v noval nezbytným pojm m a kategorizaci materiálních didaktických prost edk . Nutné bylo doplnit tuto ást o základní funkce t chto prost edk a všeobecné zásady jejich používání. Následující kapitola je v nována za ízením pro nepromítaný záznam. Jelikož sem m žeme za adit pouze tabule, v noval jsem relativn velkou ást práci u itele s t mito prost edky.

asto využívaným prost edkem je promítací

technika, kterou se zabývám v kapitole tvrté. Následuje menší kapitola, ve které se zmi uji o tématu auditivní techniky ve výuce. Ta však nemá velkého využití a tak popisuji pouze její základní funkce a druhy. P edposlední kapitola audiovizuální prost edky je zam ena p edevším na využití videotechniky. Z ejm nejaktuáln jšímu a nejožehav jšímu tématu je v nována poslední kapitola - po íta ová technika. Jako názorný a jednoduchý výukový program by mohlo sloužit i námi vytvo ené multimediální CD s tématem U íme se s multimédii, které k práci p ikládám. Celkov bych poukázal na to, že kvalitní výuka se dnes dá d lat s využitím mnoha výše zmín ných prost edk a žádný vyu ující by se jim nem l vyhýbat. Z výše zmín ných fakt tedy plyne, že p ínos mojí absolventské práce spo ívá hlavn v obsahové a formální skladb .

62



Použitá literatura 1. BERKA, Milan; et al. WWW : multimediální informa ní prost edí internetu. 1. vyd. Brno : UNIS publishing, 1996. 159 s. 2. BOWEN, David; et al. Multimédia : podrobný pr vodce. 1.

eské vyd.

Praha : Albatros, 1997. 200s. ISBN 80-00-00528-X 3. EDDINGS, Joshua. Jak pracuje internet. [1. vyd.]. Brno : UNIS publishing, 1995. 218 s. 4. HAUSNER, Milan; et al. Nové trendy ve vzd lávání, aneb, letem sv tem multimediálním sv tem. vyd. 1. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1995. 152 s. ISBN 80-85937-20-4 5. HLAVATÝ, Josef. Didaktická technika pro u itele. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola chemicko-technologická, 2002. 119 s. ISBN 80-7080-479-3. 6. HOLSINGER, Erik. Jak pracují multimédia. [1. vyd.]. Brno : UNIS publishing, 1995. 198 s. 7. KAŠPÁRKOVÁ,

Ludmila;

et

al.

Po íta e

na

základních

a

st edních

školách : výsledky mezinárodního šet ení. Vyd. 1. Praha : Ústav pro informace ve vzd lávání, 2000. 84 s. 8. MALACH, Ji í. Obecná didaktika pro u itelství odborných p edm t . Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 2002. 248 s. ISBN 80-7042-235-1. 9. MAŠEK,

Jan.

Audiovizuální

komunikace

výukových

médií.

1.

vyd.

Plze : Západo eská univerzita, 2002. 126 s. ISBN 80-7082-90510. MAZÁK, Eduard. Po íta ové výukové programy a metodika jejich tvorby. [1. vyd.]. Praha : Ústav školských informací, 1988. 119 s.

63



11. VRBA, Ji í; VŠETULOVÁ, Monika. Multimediální technologie ve vzd lávání. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, [2002]. 70s. ISBN 80-244-0562-8. 12. BRDI KA,

Bo ivoj.

U ení

s

po íta em

[on-line].

Praha

:

BoBr,

1995

[cit. 2003-12-09]. Dostupné z URL: http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/ucspoc/ 13. Grada : výukové a vzd lávací programy [on-line]. Praha : Grada, 2003 [cit. 2003-12-15]. Obecn o výukových programech. Dostupné z URL: http://www.grada.cz/vp/Obecne.htm 14. Odd lení informa ní technologie a technické a informa ní výchovy katedry informa ních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy [on-line]. Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2002 [cit.2003-12-11]. Základní informace o pracovišti. Dostupné z URL: http://it.pedf.cuni.cz/prac

15.

SUCHOHRADSKÝ,

Old ich.

Hygiena

a

ergonomie

v po íta ové

Brno : Computer press, 2002 [cit. 2003-12-31]. Dostupné z URL: http://new.ceskaskola.cz/ICTveskole/Ar.asp?ARI=100898&CAI=2140

64

u ebn .

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA INFORMANÍCH A KNIHOVNICKÝCH SLUŽEB, BRNO, HAPALOVA 6

Recommend Documents