Vyhodnocení vnějšího připomínkového řízení zákon o specifických zdravotních službách

IV Vyhodnocení vnějšího připomínkového řízení – zákon o specifických zdravotních službách Ustanovení Ministerstvo financí

Připomínka

Obecně Zásadní připomínka

Zásadní připomínka

Návrh počítá se změnou způsobu financování v novém zákoně o veřejném zdravotním pojištění, podle které by byly z veřejného zdravotního pojištění v oblasti pracovně lékařských sluţeb (současně platný zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění pouţívá termín závodně preventivní péče) hrazeny pouze náklady související s posuzováním nemocí z povolání a ohroţení nemocí z povolání a dále náklady v souvislosti s dispenzární péčí poskytovanou v souvislosti s nemocí z povolání a ohroţení nemocí z povolání. Náklady související s prováděním periodických pracovně lékařských prohlídek (§ 35 zákona č. 48/1997 Sb.) by tedy podle návrhu neměly být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a měl by je hradit zaměstnavatel. Poţadujeme uvést do souladu se zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel nevyčíslil náklady, které s navrhovanou změnou souvisí. Návrh zákona je zcela nesystémový a nejednotný v aplikaci správního řádu. V některých ustanoveních návrh pouţití správního řádu výslovně neumoţňuje a v jiných na něj odkazuje. Pro případy, kdy se pouţití správního řádu neumoţňuje, však navrhovaný zákon nestanoví postup, který by postup podle správního řádu nahrazoval. Jde tedy o rozpor se správním řádem, podle jehoţ ust. § 1 odst. 2 platí, ţe správní řád (jeho jednotlivá ustanovení) se pouţijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Jedná se např. o ust. § 30 odst. 8 nebo ust. § 57 odst. 8 návrhu.

Vypořádání Připomínka přijata Je připravena novela zákona č. 48/1997 Sb., úhrada pracovně lékařské bude vyjmuta z § 35 zákona.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno § 1 odst. 1 správního řádu platí společně s odst. 1, podle něhoţ : „(1)Tento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (dále jen "správní orgán"). (2) Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. (3) Tento zákon se nepoužije pro občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony prováděné správními orgány a na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti.“.

Není účelné a věcně moţné na veškerou dotčenou problematiku vztáhnout postupy vymezené správním řádem pro správní řízení; např. v případě vydávání lékařských posudků

1


V předloţeném návrhu nejsou respektována legislativní pravidla vlády, zejména čl. 40, kdy právní předpis musí být terminologicky jednotný a zároveň je třeba dbát souladu s terminologií pouţitou v navazujících a souvisejících právních předpisech. Nejednotnost v terminologii, resp. neprovedení odpovídajících úprav v celém navrhovaném textu, a především neprovedení novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, můţe vést k tomu, ţe zdravotní pojišťovny nebudou mít právní titul k tomu, aby „zdravotní sluţby“, u nichţ se v navrhovaném zákoně předpokládá úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění, mohly být propláceny poskytovatelům. Rozdílné chápání pojmů zdravotní sluţba či zdravotní péče je z návrhu zákona a z dosud platného zákona č. 48/1997 Sb. zcela zřejmé. Jestliţe i ústavní zákon pouţívá pouze pojem „zdravotní péče“, není dle našeho názoru moţné tento pojem ignorovat, resp. z něho nevycházet. Problém lze řešit několika způsoby: a) návrh zákona dát do souladu se současně platnou úpravou obsaţenou v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

jde o odborné posouzení a zákonem je stanoven vlastní reţim. Připomínka přijata novela z. 48/97 bude do připomínkového řízení zaslána samostatně

b) provést souběţně s předloţeným návrhem novelizaci zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění c) stanovit účinnost navrţeného předpisu aţ ve vazbě na nabytí účinnosti novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zásadní připomínka

§ 15, odst. 4 Zásadní připomínka

K předloţenému materiálu uplatňujeme zásadní připomínku z hlediska působnosti zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH), a zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Vyčlenění specifických zdravotních sluţeb z obecné úpravy má za následek změny ve vztahu k zákonu o DPH, které si vyţádají delší čas a budou vyţadovat konzultaci dotčených odborných útvarů obou ministerstev.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zákon o ZS doplněn novým §:

a) doporučujeme doplnit „ pacient je přizván k jednání komise vţdy“. b) V celém zákoně poţadujeme sjednotit dikci ve věci přizvání pacienta k jednání odborné komise. Sjednocení v rámci celého návrhu poţadujeme z důvodu rovného přístupu k pacientům, kteří čerpají péči na základě tohoto zákona. c) Doplnit u nezletilého pacienta a pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům přítomnost „zákonného zástupce“. Totéţ platí pro § 18.

Připomínka přijata Ad a) Odborná komise se v případě sterilizací zřizuje pouze v případě nezletilých pacientů a zbavených způsobilosti. Vymezení respektuje bioúmluvu, a to ve vztahu k vymezení povinnosti respektovat vůli (vyjádření) „nezpůsobilého“ pacienta s ohledem na jeho rozumovou vyspělost a schopnost porozumět. Obdobně jsou formulována všechna ustanovení

"Podle tohoto zákona se postupuje při poskytování zdravotních služeb podle zákona o specifických zdravotních službách, transplantačního zákona nebo zákona o ;záchranné službě, pokud tyto zákony nestanoví jinak."

2

vymezující účast pacienta v komisi, jde-li o nezletilce nebo pacienta zbaveného způsobilosti. Ad b) Do dotčených ustanovení doplněno, ţe vţdy bude přizván zákonný zástupce pacienta.

§ 17

nejsou uvedeny důvody, které zakládají důvody k provedení tohoto výkonu.


§ 26 Zásadní připomínka

chybí ustanovení, kde je stanoveno kdo je zodpovědný za kvalitu podané krve pacientovi, a jaké sankce nastanou v případě zdravotních komplikací, vzniklých podáním infikované nebo jinak závadné krve.

Ad c) Při doplnění podle ad b) je poţadované doplnění nadbytečné. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno důvody zákroku jsou uvedeny v odst. 2 – provádí se z důvodu lékařsky ověřeného sklonu páchat sexuálně motivované trestné činy osobou, která je tím nebezpečná jiným osobám, nebo která trpí sexuálně deviantními sklony. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Odpovědnost za slučitelnost je uvedena v odst. 1. Za podání transfuze musí být vţdy odpovědná osoba, která transfuzi podává. Z tohoto hlediska musí být i zodpovědná za posouzení slučitelnosti krve dárce a příjemce. Krevní banka můţe toto vyšetření slučitelnosti krví provádět na základě pověření příslušného pracoviště, které transfuzi podává a tak to také všude funguje, ale nespadá to do výroba ani výdej transfuzních přípravků, které provádějí podle platných právních předpisů zařízení transfuzní sluţby nebo krevní banky. Slučitelnost se provádí vţdy lékařem, který podává transfuzi, ale jen někdy k tomu potřebuje laboratorní vyšetření, které si zadá v krevní bance.( např. vyšetření se neprovádí při podání plazmy, trombocytů, ani erytrocytů podávaných ihned z vitální indikace). Odpovědnost za kvalitu / bezpečnost transfuzních přípravků jako léčiva řeší zákon o léčivu. Zdravotničtí pracovníci poskytují zdravotní péči (sluţby) na vlastní odpovědnost. Pokud

3

Hlava III § 27, odst. 3 Zásadní připomínka § 30 odst. 8 Zásadní připomínka § 32 Zásadní připomínka § 41 Zásadní připomínka

§ 42 odst. 4 Zásadní připomínka

poţadujeme formulačně upravit podmínky, za kterých je moţné ověřování nezavedených metod provádět na nezletilých osobách a osobách, které jsou zbaveny způsobilosti k právním úkonům. Poţadujeme jasné a formulačně jednodušší stanovení této podmínky. Jedná se o oblast velmi citlivou, týkající se nezletilých a nesvéprávných poţadujeme zdůvodnit, proč se na udělení, neudělení nebo odejmutí souhlasu ministerstva s ověřováním nezavedených metod nevztahuje správní řád. Postup je nesystémový a můţe zvýhodnit nebo naopak znevýhodnit některé poskytovatele této sluţby.

nepostupují lege artis a způsobí škodu na zdraví, lze takové jednání kvalifikovat jako trestný čin podle příslušných ustanovení trestního zákona. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ustanovení respektuje čl. 17 bioúmluvy. Formulačně bude upraveno pro větší přehlednost. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Na udělení nebo neudělení souhlasu s ověřováním nezavedených metod se bude správní řád vztahovat.

je uvedeno, ţe člen etické komise musí být osoba bez osobního zájmu na ověřování nezavedené metody. Poţadujeme doplnit jakými doloţitelnými způsoby bude nezainteresovanost prokazována. navrhujeme dosavadní text označit jako odstavec 1 a doplnit nový odstavec 2, který zní „(2) Je-li poskytovatelem Generální ředitelství cel, postupuje se při posuzování zdravotní způsobilosti a vydávání lékařského posudku podle § 39 a § 40 obdobně s tím, ţe návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékař vedoucímu útvaru Generálního ředitelství cel, v němţ jsou poskytovány zdravotní sluţby, který podle § 39 lékařský posudek přezkoumá. Pokud vedoucí návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho generálnímu řediteli Generálního ředitelství cel, který postupuje podle § 40.“ Odůvodnění: S ohledem na zcela specifický charakter výkonu služby příslušníka bezpečnostního sboru, a současně i z důvodu zajištění vzájemné prostupnosti mezi jednotlivými bezpečnostními sbory, je nutno vytvořit optimální podmínky pro jednotný postup při posuzování zdravotní způsobilosti, a to jak v rámci Celní správy ČR, tak i v rámci všech bezpečnostních sborů. Z tohoto důvodu požadujeme zachování stávající jednotné, praxí vyzkoušené, organizace pracovně lékařských a posudkových zdravotních služeb u těchto osob.

Připomínka přijata Do textu doplněno, ţe člen EK předloţí čestné prohlášení. Připomínka přijata

opět navrţeno uzákonit, ţe se na postupy podle § 34 – 42 nepouţije správní řád. Poţadujeme zdůvodnit a uvést podle jakého právního předpisu se bude postupovat.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Připomínka vyplývá z nepochopení ustanovení zákona, kde je přímo vymezen postup pro posuzování zdravotní způsobilosti (zdravotního stavu), vydávání posudku a jeho případné přezkoumání.

Text upraven jiným způsobem (nyní § 47): „Při posuzování zdravotní způsobilosti a vydávání lékařského posudku podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. a Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. se postupuje obdobně s tím, ţe je – li poskytovatelem a) Generální ředitelství cel, návrh na přezkoumání lékařského posudku podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. přezkoumá posuzující lékař; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho generálnímu řediteli Generálního ředitelství cel, který postupuje podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů., „

4


předkladatel zákonem ukládá úhradu pracovně lékařských sluţeb zaměstnavateli. Jedná se o v současnosti prováděné periodické preventivní prohlídky a prověřování zdravotní způsobilosti k práci. Pokud byly, nebo i nadále jsou, tyto výkony hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a budou vyňaty, je třeba vyčíslit jaké náklady přejdou na zaměstnavatele, coţ jsou podnikatelské subjekty, ale také subjekty státní. Předkladatel v důvodové zprávě uvádí, ţe nemohl uvést kvalifikovaný odhad nákladů na státní rozpočet, jiné veřejné rozpočty ani podnikatelské subjekty, coţ je způsobeno tím, ţe neexistuje statistika, která by umoţnila potřebné údaje sledovat a vyčlenit. Uvádí pouze odhad ročních nákladů pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců, vykonávajících rizikové práce. Ty by měly ročně činit 204 milionů Kč. Domníváme se, ţe údaje, které předkladatel neuvedl, jsou schopné poskytnout zdravotní pojišťovny a předkladatel je mohl tímto způsobem získat. Jestliţe tuto povinnost ukládá zaměstnavatelům zákonem, musí uvést, jaké náklady budou s touto činností souviset. Navíc je diskutabilní, zda je skutečně nesystémové hradit tyto poloţky ze zdravotního pojištění a chtít úhradu po zaměstnavateli, pokud zaměstnavatel odvádí za své zaměstnance zdravotní pojištění. Ze zdravotního pojištění mají být podle návrhu v budoucnu hrazeny pouze výkony, které souvisí s posuzováním nemocí z povolání a dispenzární péče spojená s nemocemi z povolání. Tento návrh nelze podle našeho mínění projednávat bez současného předloţení návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění.

S ohledem na specifika posuzování zdravotní způsobilosti (zdravotního stavu), vydávání posudků a jejich uplatnění/pouţití byl zvolen postup, kdy se vylučuje postup podle správní řádu a stanoví se vlastní postup pro posuzování zdravotní způsobilosti (zdravotního stavu) a vydávání posudku na základě tohoto posouzení, včetně moţnosti posudek přezkoumat. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Náklady související s prováděním periodických a mimořádných prohlídek, které jsou v současné době hrazeny veřejným zdravotním pojištěním, nelze vyčíslit, neboť nejsou samostatně sledovány. Současně systém nedovoluje ani rozlišení, zda je pracovně lékařská péče poskytována zaměstnanci státu, kraje, obce nebo podnikatele. Vzhledem k tomu, ţe neexistuje statistika, ze které by bylo moţné v uvedeném třídění provést odhad počtu zaměstnanců podléhajících uvedeným prohlídkám, nelze ani takto provést kvalifikovaný odhad nákladů na státní rozpočet, jiné veřejné rozpočty nebo podnikatelské subjekty. Zdrojem pro úhradu nákladů spojených s prováděním pracovně lékařských sluţeb budou rozpočty zaměstnavatelů, tedy podnikatelských subjektů i státu. Jedná se nákladovou poloţku, kterou mohou zaměstnavatelé uplatňovat pro odpočet daně. S vyuţitím údajů z informačního systému kategorizace prací podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, lze kvalifikovaně odhadnout, ţe náklady na pracovně lékařské prohlídky zaměstnanců vykonávajících rizikové práce by měly ročně činit cca 232 milionů ročně. Přitom se vychází z počtu zaměstnanců vykonávajících práce kategorie 4, kterých je cca 19 000 a interval

5


navrhujeme na konci odstavce 2 doplnit slova „nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak“.

prohlídek 1x za rok, dále z počtu zaměstnanců vykonávajících práce kategorie 3 a 2R, kterých je cca 419 000 a interval prohlídek 1x za 2 aţ 3 roky. U posledně jmenované skupiny byla pro výpočet pouţita nákladnější varianta s intervalem prohlídek 1x za 2 roky. Náklady na mimořádné prohlídky se dají očekávat minimální, neboť podle údajů ze zpráv o činnosti orgánů ochrany v oblasti ochrany zdraví při práci od roku 2002 do roku 2006 byly nařízeny mimořádné prohlídky v celé ČR 49x a týkaly se malého počtu zaměstnanců. Náklady na další prohlídky spadající pod úhradu z veřejného zdravotního pojištění by měly činit cca 24 milionů ročně, z toho cca 14 mil. by se mělo týkat pracovníků ve školství. Připomínka přijata doplněno

Odůvodnění: Podle § 15 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, hradí náklady spojené se zjišťováním zdravotní způsobilosti občana bezpečnostní sbor. § 56 Zásadní připomínka


chybí ustanovení, které stanoví jak má postupovat osoba, která není spokojena s posudkem, který se jí týká.

v odst. 8 je stanoveno, ţe na udělení povolení a jeho odejmutí se nevztahuje správní řád.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno § 56 je ustanovení vymezující obsah prováděcího právního předpisu. Posuzovaná osoba se bude obecně řídit § 39 a násl. – můţe podat návrh na přezkoumání lék. posudku. Podle § 34 je součástí posudkových zdravotních sluţeb posuzování zdravotního stavu při ohroţení nemocí z povolání nebo nemoci z povolání. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno I kdyţ je připomínka označena jako zásadní, není z ní zřejmé, oč jejímu předkladateli jde. Připomínka pouze konstatuje to, co je v § 57 odst. 8 vymezeno. Ustanovení bylo upraveno – na vydávání povolení k uznávání nemocí z povolání se správní řád vztahuje.

6

§ 74, odst. 2 Zásadní připomínka

bude nutné zváţit, zda jsou navrţená opatření, která umoţňují poskytovateli zakázat pacientovi návštěvy, telefon, předávání korespondence, adekvátní (mimo výkon trestu). Pacientovi toto lze zakázat, dle našeho názoru, jen ve zcela výjimečných případech, které musí být v zákoně přesně specifikovány.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Z připomínky není jasný poţadavek předkladatele, protoţe pouze navrhuje zváţit navrţená opatření s tím, ţe zákazy leze učinit ve zcela výjimečných případech. V připomínce není uveden konkrétní návrh na úpravu ustanovení. Poskytovatel zakáţe návštěvy ve výjimečných případech tak, jak je vymezeno v § 74 odst. 2 písm. a), jestliţe je důvodné podezření, ţe by závaţným způsobem narušovaly léčebný plán V ochranném léčení je pacient z nařízení soudu, je zde umístěn nedobrovolně a nelze připustit, aby např. přinesla návštěva drogy, alkohol. Tím by byl mařen účel nařízeného OL viz § 72 odst. 3 (Při výkonu ochranného léčení dochází k omezení lidských práv v takové míře, která je nezbytná k dosaţení účelu ochranného léčení). Tato skutečnost je respektována i zákona o zdravotních sluţbách, vyloučena volba poskytovatele (§ 28 umoţněna hospitalizace pacienta bez (§ 37 odst. 1). Připomínka přijata


návrhem kde je odst. 2), souhlasu

při zpracování věcného záměru byly předkladatelem navrţeny dvě varianty úhrady výdajů, které souvisejí s léčením osob ve výkonu ochranné léčby. Jedna varianta zvaţovala úhradu pacientem, pokud není účastníkem veřejného zdravotního pojištění. Pokud náklady neuhradí, pak by zdravotnické zařízení, poskytující tuto sluţbu, vymáhalo tyto náklady samo. MF preferovalo tuto variantu. Druhá varianta zapojila do úhrady státní rozpočet s tím, ţe neupřesnila přesný mechanismus úhrady těchto sluţeb. Na základě stanoviska LRV předkladatel vybral variantu, kdy navrhuje hradit tyto náklady prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti. Stát podle návrhu tyto náklady

7

můţe vymáhat prostřednictvím celních správ. S tímto návrhem MF nesouhlasí, a to nejen z hlediska rozpočtového, ale i nárůstu další byrokracie. Trváme na tom, aby stát a jeho různé orgány byly z této povinnosti vyňaty a poţadujeme, aby zdravotnická zařízení vymáhala tyto náklady sama standardní cestou. § 78 Zásadní připomínka


Hlava VIII § 84 Zásadní připomínka

v odst. 3 je třeba slova „celních správ“ nahradit slovy „celního úřadu“.

Připomínka přijata Celní úřady vypuštěny.

Odůvodnění: Celní správa České republiky je podle § 1 odst. 7 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o celní správě“), soustavou celních orgánů, kterou tvoří Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady. Z celních orgánů zajišťuje placení peněžitých plnění podle § 2 písm. d) celní úřad, a to podle § 5 odst. 4 písm. m) zákona o celní správě. Ve výše uvedeném ustanovení zákona o specifických zdravotních službách je proto třeba uvést pojem „celní úřad“, kterým se rozumí správní úřad v oblasti celnictví, nikoli pojem „celní správa“, kterým se rozumí soustava celních orgánů. došlo k chybě při číslování odstavců, za odstavcem 1 následuje odstavec 4. V odstavci 1 -, písmeno c) poţadujeme doplnit to, ţe pacientovi musí být před započetím zdravotní péče podána informace „lékařem“. Stejně tak v odstavci 5.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Všechny povinnosti jsou ukládány poskytovateli, který je nositelem práv a povinností.

pro účely tohoto zákona předkladatel zapovídá definici pojmu „dárce“ a „darování“ podle jiného právního předpisu (obchodního zákoníku), ale jinou definici nenabízí. Obecně platí, pokud definice v právním předpisu není obsaţena, je třeba odkázat na jiný předpis, který ji uvádí.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Kdo je ve smyslu zákona o specifických zdravotních sluţbách dárcem vyplývá z § 3 odst. 4 písm. c). Není tedy třeba uvádět zvláštní definici dárce pro potřeby tohoto zákona. § 84 byl do návrhu zákona vloţen na základě diskuze a stanoviska LRV k předcházejícím návrhů zákonů o zdravotní péči, kdy byl vysloven názor, ţe bez vymezení vazby na dotčené právní předpisy vymezující nejen pojem „dárce“ ale i postupy „darování“ lze dojit k závěru, ţe i při tomto darování se postupuje v rámci těchto právních předpisů – zejména

8


Str. 6 Zásadní připomínka

není uvedeno, které právní předpisy, nebo která ustanovení právních předpisů se zrušují.

v souvislosti s navrţením nové povinnosti provozovatelů škol organizovat a hradit preventivní prohlídky ţáků v průběhu přípravy na povolání, s ohledem na míru zdravotní zátěţe v době praktického výcviku, jsou odhadovány dopady do rozpočtů krajů ve výši 33,5 milionu Kč. Poţadujeme doplnit zdroj, z něhoţ budou náklady financovány. Obdobně chybí konkretizace zdroje financování nákladů ze státního rozpočtu.

občanského zákoníku. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno § 86 je přechodné ustanovení. V rámci přechodných ustanovení se nevymezuje zrušení dotčených právních předpisů. Zrušení dotčených právních předpisů nebo jejich částí jsou vymezena v návrhu zákona o ZS a v návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování. Na základě připomínky legislativního odboru Úřadu vlády bude připraven jeden „novelizační“ zákon k oběma návrhům zákonů. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zdrojem pro úhradu nákladů bude rozpočet státu, krajů, obcí, podnikatelských a jiných subjektů , kteří jsou zřizovateli škol. Nebo Rozpočtová kapitola MŠMT a delimitace na zřizovatele škol. KÚ ţádné připomínky k této části neměly, MŠMT také ne, ale moc se k tomu nechtějí znát, ţe na to nemají.

Str. 7 Zásadní připomínka Zásadní připomínka


náklady související s ochranným léčením. Předkladatel odhaduje celkové náklady na státní rozpočet pro potřeby investiční výstavby ve výši 10 milionů korun. Tyto náklady poţaduje předkladatel uhradit ze státního rozpočtu a neuvádí zdroj jejich krytí. Poţadujeme doplnit.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Bude hrazeno z rozpočtové kapitoly MZ.

Dalších 49 milionů korun předpokládá jako roční nárůst nákladů na personální zabezpečení zařízení, v nichţ bude zajišťováno ochranné léčení – opět chybí zdroj krytí těchto nákladů. MF jednoznačně poţaduje, aby MZ deklarovalo, ţe s těmito prostředky počítá v rámci vládou schválených rozpočtových limitů kapitoly 335 MZ na léta 2009-2011. Z uvedeného textu nelze dovodit, zda se jedná o nové finanční poţadavky, nebo jsou znovu uvedeny finanční dopady, které souvisí se schváleným zákonem č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, který nabývá účinnosti k 1.1.2009. O případných dopadech

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Bude hrazeno z rozpočtové kapitoly MZ.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zabezpečovací detence není v gesci MZ, ale MS. Důvodová zpráva pouze uvádí, ţe v ZZ je určitý počet pacientů, které by bylo vhodné

9

na státní rozpočet, vyplývajících ze zákona č. 129/2008 Sb., by mělo být případně jednáno v rámci přípravy návrhu rozpočtu na rok 2009. Poţadujeme důvodovou zprávu upravit tak, aby bylo zcela jasné, zda se uvedené finanční dopady vztahují k zákonu č. 129/2009 Sb., nebo se jedná o další finanční poţadavky na státní rozpočet, v souvislosti s návrhem zákona o specifických zdravotních sluţbách.

přemístit do zabezpečovací detence.

Zavádí se legislativní zkratka „léčba neplodnosti“, která označuje postup asistované reprodukce. Přitom samo ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) odkazuje na „jiné metody léčby neplodnosti“. Nelze takto zaměňovat vlastní léčbu neplodnosti (tedy odstraňování příčin neplodnosti páru) s asistovanou reprodukcí (umělé vytvoření lidského embrya). Zavedení legislativní zkratky evokuje preferenci asistované reprodukce před absolvováním skutečné léčby neplodnosti. Proto navrhujeme legislativní zkratku „léčba neplodnosti“ zrušit. V návaznosti na tuto změnu je třeba provést změny v některých dalších ustanoveních zákona (např. § 5 odst. 1).

Připomínka přijata Z hlediska věcného obsahu dotčených ustanovení leg zkratka zrušena a místo ní v dotčených ustanoveních pouţít slova z § 3 odst. 1, jimiţ se uvozuje písmeno a) a b), a to slova „umělé oplodnění“

§ 3 odst. 1 písm. b) navrhujeme zcela zrušit. Potřebnost takové úpravy není v důvodové zprávě nijak odůvodněna. Poskytuje se rozsáhlý prostor pro zneuţívání metod asistované reprodukce pro genetickou selekci a eugenické účely.

Po projednání připomínka změněna na doporučující Do důvodové zprávy doplněno zdůvodnění: Ustanovení vychází z čl. 12 bioúmluvy, který vymezuje moţnost genetického vyšetření, a z čl. 14 bioúmluvy, podle něhoţ je moţné pouţít postupy asistované reprodukce za účelem volby pohlaví dítěte,l ze li předejít váţné genetické nemoci vázané na pohlaví.

Min. kultury K § 3 odst. 1 obecně zásadní připomínka

§ 3 odst. 1 b zásadní připomínka

Provádění preimplantační genetické diagnostiky embryí (PGS/PGD) je zcela běţným postupem téměř ve všech evropských zemích a také v České republice. Umoţňuje vyšetření embryí před zavedením embryí do děloţní dutiny, které můţe odhalit závaţné chromosomální abnormity, můţe vyloučit onemocnění vázaná na pohlaví a onemocnění, která v rozvinuté formě zvyšují nejen morbiditu, ale i mortalitu. Těmito postupy lze zvýšit také efektivitu léčby při mimotělním oplození, je moţné omezit indukování potratů postiţených plodů v prvním a druhém trimestru. PGD rovněţ umoţňuje zjistit u embryí některá váţná onemocnění na podkladě genové analýzy (například cystickou fibrozu).

10

Řada závaţných a neléčitelných chorob (příklad Huntingtonova choroba, Familiární adenomatosní polyposa,) se u nosičů mutace manifestuje s vysokou penetrancí a očekávatelným tragickým průběhem aţ v pozdějším věku. Plod v časných stadiích těhotenství ale nemá ţádné známky postiţení a přerušení těhotenství není ve většině těchto případů akceptovatelné. PGD je u genetických chorob s pozdní manifestací optimálním postupem, zajišťujícím důstojnou reprodukci rizikového páru.

Za odstavec 1 navrhujme vloţit nový odstavec tohoto znění: „(2) Před provedením výkonů asistované reprodukce je ošetřující lékař povinen podat neplodnému páru písemnou i ústní informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a moţných rizicích a o způsobu, jakým bude naloženo s nadbytečnými lidskými embryi, včetně finančních nákladů na jejich uskladnění. Informace musí být podána před svědkem, kterým je zdravotnický pracovník. Neplodný pár můţe poţadovat, aby při podání informace byl přítomen další svědek podle jeho výběru. Záznam o podání informace podepíše informující lékař, svědek, popřípadě svědci a neplodný pár; záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.“. Odstavce 2 aţ 4 doporučujeme označit jako odstavce 3 aţ 5. Je třeba zajistit stejnou míru informovanosti o moţných trvalých následcích a rizicích jako v případě jiných výkonů podle návrhu zákona. Neplodný pár je také třeba informovat o nutných souvislostech výkonu – uskladňování nadbytečných lidských embryí a následné ukončení skladování (viz § 7 návrhu zákona).

Připomínka přijata Text doplněn. Moţnost poţadovat, aby byl při podání informace přítomen svědek doplněna do zákona o ZS.

§ 3 – 10

Navrhujeme vloţit nové ustanovení následujícího znění:

zásadní připomínka

„Z veřejného zdravotního pojištění nemůţe být hrazen pokus o umělé oplodnění u páru, jehoţ neplodnost je zapříčiněná sterilizací nebo kastrací výlučně na vlastní ţádost.“. Tato zásada zdůrazňuje subsidiárnost pouţití metody asistované reprodukce. Není důvod, aby byla z veřejných prostředků hrazena asistovaná reprodukce (v podání předkladatelů léčba neplodnosti) v případech, kdy pár nebo příjemkyně o schopnost plodnosti přišli v důsledku lékařského zákroku prováděného na vlastní ţádost.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Návrh zákona neřeší úhradu poskytované zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění. Takové vymezení musí být předmětem úpravy v příslušném zákoně – to je zákon upravující veřejné zdravotní pojištění.

§ 11 odst. 1

Navrhujeme ve větě první slova „ukončující těhotenství“ nahradit slovy „vedoucí k ukončení ţivota lidského plodu“.

§6 zásadní připomínka

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Do určitého stupně těhotenství nelze mluvit o

11


Upozorňujeme na skutečnost, ţe řádným postupem ukončení těhotenství je porod, který by takto splňoval definiční znaky umělého ukončení těhotenství.

plodu, jde o embryu. O plodu lze hovořit aţ v případech, ţe ze zdravotních důvodů se ukončí těhotenství ve vyšším stupni. Text upraven: „Umělým ukončením těhotenství se rozumí zdravotní výkony ukončující těhotenství. Provádí se ze zdravotních nebo jiných neţ zdravotních důvodů v případech, kdy plod není schopen samostatného přeţití. Zdravotními důvody se rozumí takové nemoci nebo vady, u nichţ existuje vysoká míra pravděpodobnosti váţného ohroţení zdraví nebo ţivota pacientky, zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo ţivota dítěte.“

§ 11 odst. 1 zásadní připomínka

Navrhujeme bez náhrady zrušit závěr věty třetí „nebo pokud existuje vysoká míra pravděpodobnosti, ţe by k tomuto ohroţení mohlo dojít“. Jiţ samotný pojem ohroţení implikuje vysokou míru pravděpodobnosti vzniku škodlivých následků. Vágní formulace „vysoká míra pravděpodobnosti, ţe by k ohroţení mohlo dojít“ poskytuje rozsáhlý prostor pro zneuţívání. Podle navrhované úpravy lze těhotenství ze zdravotních důvodů ukončit aţ do okamţiku porodu (tedy i v době, kdy je plod schopný přeţít např. předčasný porod), je proto třeba zdravotní důvody přesně specifikovat.

K § 12 odst. 1


Navrhujeme na konec textu odstavce 1 doplnit slova: „nepřesahuje-li 24 týdnů“. Text návrhu zákona a text důvodové zprávy si vzájemně odporují. Důvodová zpráva uvádí tyto moţnosti umělého ukončení těhotenství: na ţádost do 12. týdne, z genetických důvodů do 24. týdne, ohroţení ţivota matky – do okamţiku porodu. Text návrhu zákona je však zcela jiný: na ţádost do 12. týdne, z vágně vymezených zdravotních důvodů – do okamţiku porodu.

K § 13 odst. 1


V písmeni a) se slova „starší 16 let“ nahrazují slovem „zletilé“. V písmeni b) se slova „která nedovršila 16 let“ nahrazují slovem „nezletilé“. Zákon o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování stanoví, ţe zdravotní sluţby jsou poskytovány v případě nezletilého pacienta pouze se souhlasem zákonného zástupce. Není zřejmé, proč by tomu mělo být v případě umělého ukončení těhotenství jinak. Důvodová zpráva ţádný důvod nenabízí.

Připomínka přijata Text upraven: Zdravotními důvody se rozumí takové nemoci nebo vady, u nichţ existuje vysoká míra pravděpodobnosti váţného ohroţení zdraví nebo ţivota pacientky, zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo ţivota budoucího dítěte. Připomínka přijata Text zákona upraven podle důvodové zprávy. „Svědčí-li pro umělé ukončení těhotenství genetické důvody, lze jej ukončit nejpozději do dosaţení 24 týdnů těhotenství. Ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů lze provést i bez časového omezení, je-li váţně ohroţen ţivot pacientky nebo je prokázán ţivota neschopný plod nebo těţké poškození plodu.“

Po projednání od připomínky ustoupeno Jiţ dnešní úprava připouští provedení potratu od 16 let bez souhlasu zák. zástupce. Pohlavní styk lze bez trestní odpovědnosti vykonávat s osobou starší 15 let (viz § 242 trestního zákona), a to „bez souhlasu zákonných zástupců“ této osoby - zákon tedy

12

Uplatněná připomínka zároveň počítá s moţností, ţe pacientka je zletilá jiţ před dovršením 18 let.

K § 13 odst. 1 písm. b) zásadní připomínka

Na konci písmene b) navrhujeme doplnit novou větu: „Je-li názor pacientky v rozporu s názorem jejího zákonného zástupce, oznámí poskytovatel do 24 hodin od vyţádání si souhlasu tuto skutečnost soudu, a to za účelem ustanovení opatrovníka.“. Je nezbytné upravit případnou kolizi mezi postojem a zájmy nezletilé a jejích zákonných zástupců


Navrhujeme uvést odstavec 2 v tomto znění (změny oproti návrhu vyznačeny podtrţením): „(2) Před provedením umělého ukončení těhotenství je ošetřující lékař povinen podat pacientce písemnou a ústní informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a moţných rizicích, o stávajícím stádiu vývoje plodu, o alternativních moţnostech řešení, o moţnostech prevence otěhotnění v budoucnosti. Informace musí být podána před svědkem, kterým je zdravotnický pracovník, a před otcem dítěte, jestliţe jej ţena uvede a souhlasí s jeho přítomností. Pacientka můţe poţadovat, aby při podání informace byl přítomen další svědek podle jejího výběru. Záznam o obsahu podání informace podepíše informující lékař, svědek, popřípadě svědci, otec dítěte, byl-li přítomen a pacientka; záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientce.“. Je nezbytné upravit náleţitosti obsahu informace jako předpokladu skutečně svobodné volby. Pacientka by měla být seznámena nikoliv pouze s moţnými následky zákroku (trvalá neplodnost, postabortivní syndrom aj.), ale i se stavem, v jakém se nachází vývoj plodu. Přítomnost otce u poučení – pokud ho ţena uvede – posiluje moţnost svobodného rozhodnutí pacientky.

nepřímo předpokládá, ţe osoba starší 15 let je schopná nést důsledky za své počínání. Totéţ platí pro osobu starší 16 let (viz § 8 občanského zákoníku, § 34 odst. 3 zákona o rodině, § 11 trestního zákona). Zletilou je osoba nabytím 18 let věku, pokud ji soud z důvodu sňatku v 16 letech neuzná za zletilou. Do návrhu zákona v souladu se současnou právní úpravou doplněno, ţe poskytovatel informuje o provedení umělého ukončení těhotenství u pacientky ve věku 16 aţ 18 let zákonného zástupce. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Je řešeno obecně pro všechny zdravotní výkony zákonem o ZS.

Připomínka přijata Text upraven v souladu s připomínkou.

13

§ 13 odst. 3 zásadní připomínka K § 13 zásadní připomínka ROZPOR

K § 16 odst. 3 věta první zásadní připomínka K § 18 odst. 5 věta první zásadní připomínka K § 20 odst. 4 věta první zásadní připomínka K § 23 odst. 1 zásadní připomínka

Navrhujeme nahradit slova „před jejím započetím“ slovy „bezprostředně před jeho započetím“. Je třeba zajistit, aby byl souhlas vysloven v přímé souvislosti s výkonem, nikoliv kdykoliv před započetím výkonu. Navrhujeme doplnit odstavec 4 tohoto znění: „(4) Umělé ukončení těhotenství z jiných neţ zdravotních důvodů nelze provést cizinkám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt.“. Zachovává se tak princip současné právní úpravy, který je v souladu s právem ES.

Připomínka přijata

Ve větě první navrhujeme za slovo „pacient“ vloţit slovo „bezprostředně“. Je třeba zajistit, aby byl souhlas vysloven v přímé souvislosti s výkonem, nikoliv kdykoliv před započetím výkonu.


Připomínka nepřijata V případech pacientek ze zemí EU je třeba zajistit rovné zacházení v přístupu k ZS.

Připomínka přijata Ve větě první navrhujeme za slovo „zástupce“ vloţit slovo „bezprostředně“. Je třeba zajistit, aby byl souhlas vysloven v přímé souvislosti s výkonem, nikoliv kdykoliv před započetím výkonu. Připomínka přijata Ve větě první navrhujeme za slovo „pacient“ vloţit slovo „bezprostředně“. Je třeba zajistit, aby byl souhlas vysloven v přímé souvislosti s výkonem, nikoliv kdykoliv před započetím výkonu. Na konci textu odstavce 1 navrhujeme doplnit slova „s výjimkou postupů podle tohoto zákona“. Je třeba odstranit vnitřní rozpornost textu zákona. Ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) a § 4 jsou zcela zjevně v rozporu se zásadou, ţe nikdo nemůţe být diskriminován z důvodu svého genetického dědictví.

Po projednání připomínka změněna na doporučující Nelze povaţovat za diskriminaci, kdyţ budoucí rodiče, z nichţ jeden z nich nebo oba jsou nositeli geneticky podmíněné nemoci nebo vady, mohou prostřednictvím asistované reprodukce přivést při vysoké míře pravděpodobnosti zdravé dítě. Osoby, které jsou nositeli geneticky podmíněných vad nebo nemocí nemají povinnost se takovým vyšetřením a postupům podvolit; jde o jejich volbu a právo (viz návrh zákona o zdravotních sluţbách – zdravotní sluţby lze poskytnout jen se souhlasem pacienta).

14

K § 23 odst. 3 písm. c) zásadní připomínka

Navrhujeme slova „právními předpisy“ nahradit slovem „zákony“.

K § 24 odst. 1 zásadní připomínka

Poţadujeme slova „není jeho cílem“ nahradit slovy „je podle současného stavu vědeckého poznání vyloučeno, ţe by mohl“. Úmysl osoby vykonávající zásah směřující ke změně lidského genomu nemůţe být směrodatný pro posuzování oprávněnosti zákroku. Existují také postupy, které mají primárně jiný cíl, avšak jejich vedlejším důsledkem můţe být i změna v genetickém vybavení potomků (např. terapeutické pokusy). Je třeba vyloučit jakýkoliv postup, který by s ohledem na aktuální poznatky vědy mohl i s malou pravděpodobností vést ke změně lidského geonomu potomků. V odstavci prvním navrhujeme zrušit bez náhrady věty „Z hlediska medicínského je třeba … vynaloţených na jejich léčbu.“ Argument povaţujeme za pochybný. Není jasné, jak lze medicínskými prostředky („z hlediska medicínského“) prokázat nárůst kriminality, na čem se zakládá tvrzení o „obrovském nárůstu nemocnosti ţen“ či „výrazném sníţení porodnosti“ (dostupné statistiky ze zemí, kde došlo k omezení přístupu k umělému ukončení těhotenství nic takového nepotvrzují). Naopak se zcela opomíjejí negativní důsledky legálního umělého ukončení těhotenství, a to jak ty z „medicínského hlediska“ (váţné poškození zdraví, neplodnost, postabortivní syndrom), tak jiné (např. úmrtí pacientek v souvislosti s výkonem legálního umělého ukončení těhotenství ve zdravotnických zařízeních).

K § 11 aţ 13 (str. 9) zásadní připomínka

Uvedená ustanovení respektují bioúmluvu (viz čl. 12 a 14). Připomínka nepřijata Je v rozporu s 45 odst. 4 Legislativních pravidel vlády. Po projednání připomínka změněna doporučující doplněno „je vyloučeno, ţe by mohl“

na


Ministerstvo obrany Obecně zásadní připomínka

K § 5 odst. 1 věta první

V celém návrhu zákona je zcela volně uţíván pojem „lze“, coţ relativizuje právní povahu příslušných ustanovení v tom smyslu, ţe není zřejmé, zda při splnění zákonem stanovených podmínek určité právo nebo povinnosti nastaly ze zákona, anebo naopak, zda jejich vznik je závislý na volné úvaze poskytovatele zdravotních sluţeb. Z tohoto hlediska je nutné příslušná ustanovení návrhu zákona přeformulovat a v případech, kdy by mělo jít o volnou úvahu, upravit její meze. Do návrhu poţaduji promítnout zásadu, ţe asistovanou reprodukci můţe podstoupit pouze ţena ţijící v heterosexuálním vztahu. Ustanovení, ţe jde o ţenu a muţe, kteří léčbu neplodnosti hodlají podstoupit společně (dále jen „neplodný

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Připomínka částečně přijata Připomínka je nekonkrétní. Předkladatel neuvádí, kde a v jakém rozsahu postrádá vymezení „mezí“. Byla provedena revize dotčených ustanovení a jejich znění bylo upraveno tak, aby v případech kdy jde o povinnost, nikoliv o moţnost, byla tato skutečnost jednoznačně vyjádřena. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Předkladatel neuvádí důvody, které vedly k předloţení připomínky; rovněţ nenavrhuje, jak by poskytovatele provádějící asistovanou

15


pár“) tuto podmínku neobsahuje.

K § 6 odst. 1 a 3 zásadní připomínka

Návrh obsahuje posouzení zdravotní způsobilosti osoby, které mají být zárodečné buňky odebrány. Vzhledem k tomu, ţe takto narozené dítě ponese i charakterové znaky této osoby, poţaduji, aby byla posouzena i jeho psychosociální stránka.


Zásadně nesouhlasím s tím, aby byl ukončován ţivot embryí bez souhlasu biologických rodičů (neplodného páru) jen proto, ţe se zdravotnickému zařízení nepodařilo navázat s nimi kontakt. Z návrhu ustanovení také není jasné, co se rozumí pod „opakovanou písemnou výzvou“. V průběhu 10 let můţe dojít např. ke změně adresy; popř. rozvodu neplodného páru. Toto ustanovení poţaduji vypustit.


Bude-li asistovaná reprodukce ziskovou činností, povede návrh o sledování úspěšnosti metod umělého oplodnění jako kritéria oprávnění k poskytování

reprodukci zjišťoval sexuální zaměření páru. V této souvislosti se upozorňuje na zákon o rodině, podle něhoţ je otcem dítěte narozeného „z asistované reprodukce“ muţ, který dal k jejímu provedení souhlas¨, ledaţe by se prokázalo, ţe ţena otěhotněla jinak. Po projednání od připomínky ustoupeno připomínka je nekonkrétní, není stanoveno, co se má posuzovat, kdy by šetření měl provádět, jaké jsou hranice povolení, kdo šetření uhradí poţadavek nepovaţuji za důvodný, charakterové znaky lze pozitivně ovlivnit sociálním prostředím, ve kterém se dítě formuje současně obdobné šetření se u „normálně“ zplozeného dítěte neprovádí, přičemţ „závadový“ rodič můţe negativně formovat i vývoj dítěte, které jeho negativní znaky nepřevzalo Není zřejmé z jakých „důkazů“ tento náročný poţadavek vychází, není zhodnocen ekonomický dopad Po projednání od připomínky ustoupeno Ustanovení o asistované reprodukci upraveno tak, aby v souvislosti se ţádostí o provedení umělého oplodnění (vyslovením souhlasu s jeho provedením) neplodný pár zároveň uvede, jak má být s embryi naloţeno, pokud nebudou všechna embrya pouţita pro jejich umělé oplodnění, nebo pro umělé oplodnění jiné ţeny nebo pro výzkum podle zákona č. 227/2004 Sb. § 7 je převeden do přechodných ustanovení po věcném doplnění vztáhnout pouze na embrya vzniklá při asistované reprodukci před účinností tohoto zákona. Po projednání od připomínky ustoupeno Připomínka je nekonkrétní – předkladatel v rozporu s čl. 5 odst. 5 neuvádí konkrétní návrh

16

zdravotnické sluţby (akreditaci) k tomu, ţe do programu asistované reprodukce budou zařazovány také ţeny, u kterých můţe dojít k otěhotnění i bez umělého oplodnění. Poţaduji proto toto ustanovení upravit v tom smyslu, aby se výše uvedená rizika co nejvíce eliminovala.

K § 12 zásadní připomínka

K zamezení neţádoucích praktik s mezinárodním dosahem poţaduji v návrhu zákona stanovit, ţe umělé přerušení těhotenství se podle tohoto zákona neprovede, pokud se pacientka, která není občankou členského státu Evropské unie, zdrţuje na území České republiky pouze přechodně.

K § 12 odst. 1 a § 13 odst. 1 zásadní připomínka

Poţaduji umoţnit umělé ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů do 18. týdne těhotenství a ukončení těhotenství z jiných neţ zdravotních důvodů buď ponechat do 12. týdne těhotenství, popřípadě zváţit s ohledem na existující praxi hranici 10 týdnů. Návrh zákona v současném znění dovoluje umělé přerušení těhotenství i v době, kdy je plod schopen samostatného ţivota, prakticky aţ do dne porodu.

poţadované změny. Co je myšleno ziskovou činností – úhrada ze zdravotního poj., úhrada za hormony? V § 5 je uvedeno, ţe k potřebě metod AR se vyjadřuje registrující gynekolog pacientky. připomínka vychází z předpokladu podvodného chování ZZ, pomíjí moţnosti kontroly nebo výsledky statistických předpokladů úspěšnost poskytované sluţby obecně je jedním ze základních kritérií kvality obecně – vţdy se vychází z předpokladu odborného přístupu, nevychází se z předpokladu korupčního nebo jinak negativního chování Po projednání připomínka změněna na doporučující Muselo by být ovšem umoţněno „ze zdravotních důvodů v neodkladných případech“. nejedná se o věcnou připomínku – je to rozhodnutí o postoji státu = politika problém vidím i v případě členských států – řešení zákazu interrupce v domovském státě; nedomnívám se, ţe lze v tomto případě zakládat nerovnost států a stanovit výjimku EU, neboť politický postoj států EU k interrupcím je rozdílný Po projednání od připomínky ustoupeno Připomínka částečně přijata Text zákona upraven podle důvodové zprávy – z genetických důvodů do 24 týdne, pokud je ohroţen ţivot ţeny i později. Některá genetická vyšetření nelze provést v dřívějším termínu. Ukončení z nezdravotních důvodů je stanoveno na 12 týdnů jednoznačně - § 13 odst. 1, 18. týdnů je s ohledem na související rizika nepřípustné. Pokud se týká zdravotních důvodů, tak tam nelze limitovat, neboť mohou nastat kdykoliv v průběhu těhotenství i jako vitální indikace

17

K § 13 odst. 1 písm. a) zásadní připomínka

Poţaduji podmínit i umělé ukončení těhotenství z jiných neţ zdravotních důvodů u pacientek do 18 let věku souhlasem zákonného zástupce. Zrušení povinnosti informovat o uskutečnění umělého ukončení těhotenství u pacientky mladší neţ 18 let narušuje rodičovská práva a rodičovskou odpovědnost za nezletilou pacientku.

K dílu 4 – Kastrace zásadní připomínka

Vzhledem k tomu, ţe kastrace je nevratný úkon, tzn. měl by být proveden jen v případě, ţe předchozí terapie nebyla úspěšná a jiný způsob nápravy pacienta není moţný. Do návrhu zákona proto poţaduji zapracovat zásadu, ţe ke kastraci se při splnění dalších zákonných podmínek přistupuje pouze tehdy, pokud předchozí terapie nebyla účinná.



K hlavě IV. k dílu 1 – Posudkové zdravotní sluţby a lékařské posudky K § 37 zásadní připomínka

Po projednání od připomínky ustoupeno Jiţ dnešní úprava připouští provedení potratu od 16 let bez souhlasu zák. zástupce. Pohlavní styk lze bez trestní odpovědnosti vykonávat s osobou starší 15 let (viz § 242 trestního zákona), a to „bez souhlasu zákonných zástupců“ této osoby - zákon tedy nepřímo předpokládá, ţe osoba starší 15 let je schopná nést důsledky za své počínání. Totéţ platí pro osobu starší 16 let (viz § 8 občanského zákoníku, § 34 odst. 3 zákona o rodině, § 11 trestního zákona). Zletilou je osoba nabytím 18 let věku, pokud ji soud z důvodu sňatku v 16 letech neuzná za zletilou. Doplněno, ţe u pacientky od 16 let je následně informován zákonný zástupce. Připomínka přijata Text doplněn

Poţaduji doplnit účast zákonného zástupce na jednání odborné komise.

Platnost lékařských posudků nezohledňuje poţadavky Ministerstva obrany na zdravotní posudky důleţité pro splnění mezinárodních závazků České republiky (zahraniční operace). Navrhuji proto doplnit ustanovení § 37 odst. 4 textem, který zní: „Doba platnosti lékařského posudku vydaného Ministerstvem obrany a postup při řešení návrhu na jeho přezkoumání jsou upraveny jinými právními předpisy.“. Odůvodnění: Zákon č. 585/2004 Sb., zákon č. 221/1999 Sb. a související předpisy,

Připomínka přijata částečně Dobu platnosti opravdu výslovně stanoví ve vazbě na další předepsanou prohlídku aţ tento návrh. § 43 odst. 4 nevymezuje dobu platnosti, ale lhůtu, v níţ lze lékařský posudek pouţít (uplatnit pro účely, pro které byl vydán). Ustanovení tuto lhůtu vymezuje pro případy, kdy v posudku nebo v jiném právním předpise není stanovena jiná lhůta. Tím je vymezena návaznost na specifické potřeby vyjádřené v

18

především vyhláška č. 103/2005 Sb. stanovují doby platnosti posudků a další parametry posuzování zdravotní způsobilosti s ohledem na úkoly ozbrojených sil České republiky.

právních předpisech, které jsou ve vztahu k návrhu zákona o specifických zdravotních sluţbách „zvláštními právními předpisy“. Navrhované doplnění uvedenou skutečnost zuţuje pouze na potřeby resortu obrany a nerespektuje vymezení. Dobu platnosti vymezuje § 43 odst. 5, a toto ustanovení rovněţ respektuje specifika jiných právních úprav. V návaznosti na tuto skutečnost viz např. § 5 odst. 6 vyhlášky č. 103/2005 Sb. Způsob přezkoumání posudku ponechán podle zákona č. 585/2004 Sb. - § 29 a § 30. Do návrhu zákona o ZS doplněno „pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“.


Předmětné ustanovení nezohledňuje zabezpečování pracovně lékařských sluţeb pro Ministerstvo obrany vlastními zařízeními. Navrhuji proto doplnit § 45 odst. 1 textem, který zní: „Vzhledem ke specifickým činnostem ozbrojených sil České republiky jsou pracovně lékařské sluţby zabezpečeny poskytovateli těchto sluţeb Ministerstvu obrany podle jiných právních předpisů.“. Odůvodnění: Vzhledem ke specifikům postavení ozbrojených sil má Ministerstvo obrany vlastní zařízení k poskytování pracovně lékařských sluţeb podle jiných právních předpisů (vyhláška č. 342/1997 Sb.).

Připomínka částečně přijata Ustanovení upraveno tak, aby poskytovatel pracovně lékařských sluţeb nebyl vymezen mimo jiné podmínkou uzavření smlouvy se zaměstnavatelem. Podle § 68 se zaměstnavatelem rozumí bezpečnostní sbor. Podle § 52. písm. a) zaměstnavatel zajišťuje pracovně lékařské sluţby podle navrhovaného zákona a jiných právních předpisů. Tím se respektuje specifikum právních předpisů upravujících tuto činnost pro bezpečnostní sbory. „(2) Pracovně lékařské služby pro zaměstnance zajišťuje zaměstnavatel za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy“. doplněno do § 68: „Je-li jiným právním předpisem stanoveno posuzování zdravotní způsobilosti příslušníka k výkonu službě v bezpečnostním sboru nebo uchazeče o tuto službu jinak, postupuje se podle tohoto jiného právního předpisu.“

19

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno

§ 48 zásadní připomínka

Navrhuji důsledně oddělit působnost státního zdravotního dozoru od pracovně lékařských sluţeb, neboť poskytovatelé pracovně lékařských sluţeb získávají pravomoci charakteru výkonu státního zdravotního dozoru, jako je např. nařizování měření škodlivých faktorů. Odůvodnění: Odpovědnost za ochranu zdraví při práci má zaměstnavatel. Návrh významným způsobem přenáší odpovědnost na poskytovatele pracovně lékařských sluţeb, kteří mají být poradní sluţbou ne represivní sloţkou.

- pracovnělékařské sluţby měření poţadují pro správný výkon odborné práce, nemají oprávnění nařizovat Připomínka přijata

důvodová zpráva zásadní připomínka

jedná se o nepochopení – působnost státního zdravotního dozoru – tedy inspekce, je stanovena zákonem č. 258/2000 Sb.

V důvodové zprávě k § 11 aţ § 13 je poukazováno na pozvolné sniţování počtu umělých přerušení těhotenství od roku 1988 (aţ na jednu třetinu ve srovnání s rokem 2002). Tento pokles souvisí, podle předkladatelů, zejména s rozšířením a dostupností kvalitní a bezpečné (především hormonální) antikoncepce. Není však uvedeno, ţe pozvolné sniţování počtu umělých přerušení těhotenství souvisí s vysokou výchozí hodnotou. Tvrzení o souvislosti mezi pouţíváním antikoncepce a počtem umělých potratů je zpochybnitelné skutečností, ţe na počátku devadesátých let došlo podle statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky k výraznému poklesu uţívání antikoncepce a současně i ke sníţení počtu umělých přerušení těhotenství.

Ministerstvo práce a sociálních věcí Zásadní připomínka

V návrhu postrádáme zmínku o tom, ţe zdravotnický personál můţe odmítnout asistovat u zdravotních zákroků, které jsou v rozporu s jeho vnitřním přesvědčením. Je třeba v tomto smyslu návrh doplnit.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Moţnost odmítnout provedení zdravotních výkonu poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem z důvodu etického přesvědčení je obecně řešeno zákonem o ZS

20

K § 1 odst. 1 Zásadní připomínka

K § 11 Zásadní připomínka

Návrh neuvádí odkaz na Směrnici Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Odkaz na tuto směrnici je nutno uvést společně s ostatními evropskými předpisy pod čarou. Uvedená směrnice je v této oblasti nezastupitelná, protoţe přebírá ustanovení Úmluvy č. 161 Mezinárodní organizace práce schválené v roce 1985, která upravuje poţadavky na členské státy této mezinárodní organizace týkající se preventivních a poradenských sluţeb pro zaměstnavatele v oblasti ochrany zdraví při práci. Úmluva byla ČSSR ratifikována a vyhlášena ve Sbírce zákonů (č. 145/1989 Sb.). Tím se příslušná ustanovení Úmluvy, která se týkají „zdravotních sluţeb při práci“, stala nedílnou součástí národního práva. V návrhu zákona uváděné „specifické zdravotní sluţby“, které se týkají těchto preventivních a poradenských sluţeb pro zaměstnavatele, jsou obsaţeny v článku 7 výše uvedené směrnice. Tyto sluţby jsou zde nazývány „sluţby pro ochranu a prevenci“ nebo „ochranné a preventivní sluţby“. Rámcově jsou v této směrnici stanoveny poţadavky na jejich provádění a zaměření. Vzhledem k tomu, ţe se o směrnici návrh zákona nezmiňuje, nejsou v návrhu zákona respektovány poţadavky uvedené v této směrnici. Konkrétní připomínky v této věci budou uvedeny k jednotlivým ustanovením návrhu zákona, která se těchto sluţeb týkají. Poţadujeme v první větě slova „ukončující těhotenství“ nahradit slovy „vedoucí k ukončení ţivota lidského plodu“. Upozorňujeme na skutečnost, ţe řádným postupem ukončení těhotenství je porod, který by takto splňoval definiční znaky umělého ukončení těhotenství. V této souvislosti je třeba připomenout Listinu základních práv a svobod, Článek 6 (1) Kaţdý má právo na ţivot. Lidský ţivot je hoden ochrany jiţ před narozením.

Připomínka přijata odkaz na směrnici doplněn Směrnici Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. CELEX 31989L0391 V článku 14 je stanoven poţadavek na zajištění zdravotního dohledu při práci.

Po projednání od připomínky ustoupeno Odborná zdravotnická veřejnost zastává názor, ţe medicínsky lze hovořit o vývojové přeměně embrya v lidskou bytost od 12. týdne těhotenství, odkdy je jeho centrální nervová soustava v určitém stupni vývoje. Lze souhlasit s tvrzením, ţe porod je přirozeným ukončením těhotenství, a to bez ohledu na to, zda je předčasným, nebo zda se narodí mrtvé dítě. V návrhu zákona se však nevymezují specifické postupy při přirozeném ukončení těhotenství – to je porodu. V návrhu zákona jsou vymezeny podmínky, za nichţ lze těhotenství ukončit uměle – to je před uplynutím doby, v níţ by mohlo dojít k porodu. V § 12 text upraven: „Umělým ukončením těhotenství se rozumí zdravotní výkony ukončující těhotenství. Provádí se ze zdravotních nebo jiných

21

neţ zdravotních důvodů v případech, kdy plod není schopen samostatného přeţití. Zdravotními důvody se rozumí takové nemoci nebo vady, u nichţ existuje vysoká míra pravděpodobnosti váţného ohroţení zdraví nebo ţivota pacientky, zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo ţivota dítěte.“

§ 11 Zásadní připomínka ROZPOR

Ve druhé větě poţadujeme slova „nebo z jiných neţ zdravotních důvodů“ nahradit slovy „nebo z váţných důvodů“. Formulace „z jiných důvodů“ je příliš vágní a mohla by být zneuţívána. Obdobně platí i pro § 13 odst. 1.

K § 12

V rozporu s důvodovou zprávou, kde se píše, ţe k umělému ukončení těhotenství můţe dojít za těchto podmínek :


Zákonem bude umoţněno ţeně nadále poţádat o provedení umělého ukončení těhotenství na vlastní ţádost, ze zdravotních nebo jiných důvodů. Podmínkou pro provedení výkonu z jiného neţ zdravotního důvodu bude však její aktuální zdravotní stav – neprovede se v případě, ţe tomu brání váţné zdravotní důvody a termín těhotenství. Termín, do kdy bude moţné bez zdravotní indikace výkon provést, zůstává stejný, a to 12. týden těhotenství. V případě, ţe je třeba provést tento výkon ze zdravotních důvodů, tato hranice neplatí. Svědčí-li pro umělé ukončení těhotenství genetické důvody, lze jej uměle ukončit nejpozději do dosaţení 24 týdnů těhotenství. Ukončení těhotenství lze provést i bez časového omezení, je-li ohroţen ţivot ţeny nebo je prokázán ţivota neschopný plod nebo těţké poškození plodu.

Připomínka nepřijata Připomínka je příliš obecná a nezabývá se důsledky navrhované změny. Není uvedeno, co je to váţný důvod, kdo jej bude posuzovat Půjde o subjektivní posouzení ţadatelky o umělé přerušení těhotenství nebo o „svévolný“ závěr lékaře ? Je váţný důvod to, ţe ţena nezná otce dítěte, nebo ţe se rozvádí nebo ţe je v těţké sociální situaci, popřípadě, ţe je těhotenství důsledkem nevěry, znásilnění ? Připomínka přijata Text zákon upraven v souladu s důvod. zprávou. Doplněno, ţe v případě genetických důvodů lze ukončit těhotenství do 24 týdnů, v případě váţného ohroţení ţivota ţeny, neţivotaschopného plodu i bez časového omezení.

- Je však text návrhu zákona zcela jiný a uměle ukončit těhotenství podle něj lze: z jiných neţ zdravotních důvodů na ţádost do 12. týdne těhotenství, z nejasně vymezených zdravotních důvodů bez časového omezení. Opravit podle důvodové zprávy. Zásadní připomínka

Navrhujeme, aby v případě nezletilých pacientek starších 16 let postačoval


22

k umělému přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů pouze písemný souhlas pacientky a nebylo nutné vyţadovat rovněţ písemný souhlas zákonného zástupce. Jsme toho názoru, ţe pro umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů má v tomto směru platit obdobný reţim jako pro umělé přerušení těhotenství z jiných neţ zdravotních důvodů podle § 13 návrhu zákona, tj. ţe pacientka starší 16 let má mít jiţ moţnost samostatně posoudit, zda souhlas k umělému přerušení těhotenství udělí či nikoliv. Jestliţe je pacientka starší 16 let jiţ dostatečně zralá a způsobilá k tomu, aby sama poţádala o přerušení těhotenství z jiných neţ zdravotních důvodů, měla by být rovněţ dostatečně způsobilá k samostatnému rozhodnutí o tom, zda udělí souhlas k umělému přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů. Zákonný zástupce pacientky starší 16 let by však měl být příslušným poskytovatelem zdravotních sluţeb vyrozuměn o tom, ţe s jejím souhlasem došlo k umělému přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů. K § 13 Zásadní připomínka ROZPOR

Poţadujeme vloţit nový odstavec tohoto znění: „(4) S výjimkou bezprostředního ohroţení ţivota pacientky je moţné pacientce, která je občanem jiného státu, provést umělé ukončení těhotenství pouze z důvodu, pro který dovoluje ukončit těhotenství právní řád státu, jehoţ je pacientka občankou.“ Je třeba respektovat mezinárodněprávní zásadu vzájemnosti. Nelze připustit, aby občané cizího státu se na území ČR dopouštěli jednání, které je podle právního řádu jejich státu protiprávní. Navíc se domníváme, ţe změna oproti stávající právní úpravě, podle níţ není povoleno provést umělé ukončení těhotenství cizinkám, které se v České republice zdrţují pouze přechodně, není vůbec odůvodněna.

K § 13 odst. 1 Zásadní připomínka ROZPOR

Poţadujeme v písmenu a) i b) nahradit číslovku „16“ číslovkou „18“. Zákon o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování stanoví, ţe zdravotní sluţby jsou poskytovány v případě nezletilého pacienta pouze se souhlasem zákonného zástupce. Není zřejmé, proč by tomu mělo být v případě umělého ukončení těhotenství jinak. Důvodová zpráva ţádné zdůvodnění nenabízí.

Jde o poskytnutí zdravotních sluţeb ze zdravotních důvodů. Při poskytování jiných zdravotních sluţeb se vyţaduje souhlas zákonného zástupce, pokud nejde o zdravotní sluţby (tedy o takový zdravotní stav), kdy lze zdravotní sluţby poskytnout bez souhlasu (viz návrh zákona o zdravotních sluţbách). Není věcně důvodné, aby při umělém ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů byl zvolen jiný postup. Návrh zákona o zdravotních sluţbách vymezuje, ţe při poskytování zdravotních sluţeb se přihlíţí k názoru nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti (§ 30 odst. 3 a §34 odst. 2) Připomínka nepřijata Nelze k pacientkám z členských států EU přistupovat jinak neţ k našim občankám. Ať si např. Polsko zavede umělé ukončení těhotenství jako trestný čin. Připomínka je účelová; nejsou domyšleny všechny vazby a důsledky Zavedení této právní úpravy znemoţní provádět interrupci, pokud nepůjde ze zdravotních důvodů, ţenám, které mají na území ČR dlouhodobí pobyt. V připomínce není řešeno, kdo by zjišťoval (prokazoval) způsob provádění interrupcí v zemi, jíţ je ţena státním občanem (a co osoby bez občanství ?). Nejde jenom o Polsko, ale i o země třetího světa. A co lidé bez občanství, ţadatelé o azyl, uprchlíci ? Připomínka nepřijata rozpor s připomínkou k § 12, kde MPSV poţaduje vyloučit souhlas zák. zástupce Pohlavní styk lze bez trestní odpovědnosti vykonávat s osobou starší 15 let (viz § 242 trestního zákona), a to „bez souhlasu

23

zákonných zástupců“ této osoby - zákon tedy nepřímo předpokládá, ţe osoba starší 15 let je schopná nést důsledky za své počínání. Totéţ platí pro osobu starší 16 let (viz § 8 občanského zákoníku, § 34 odst. 3 zákona o rodině, § 11 trestního zákona). K § 13 odst. 1 Zásadní připomínka

Těhotenství u ţen mladších 16 let věku a u ţen zbavených způsobilostí k právním úkonům lze dle návrhu ukončit i z jiných neţ zdravotních důvodů, a to na základě písemné ţádosti zákonného zástupce.

Připomínka přijata Text upraven.

Vzhledem k tomu, ţe na okruh ţen mladších 16 let věku se vztahují jiné právní úpravy neţ na ţeny zbavené způsobilosti k právním úkonům, upřednostňujeme tyto dvě skupiny osob od sebe v odstavci oddělit a řešit samostatně. Zásadní připomínka


Podle předloţeného návrhu uděluje souhlas se samotným započetím provádění umělého ukončení těhotenství zákonný zástupce. Upozorňujeme na skutečnost, ţe z pohledu ochrany práv ţen zbavených způsobilosti k právním úkonům a z důvodných obav před střety zájmů je nedostačujícím způsobem řešen souhlas se započetím výkonu ukončení těhotenství u těchto pacientek. Opětovně proto trváme na tom, aby v těchto případech dával souhlas vedle zákonného zástupce také jiný – nezávislý orgán, instituce, komise či osoba (např. odborná komise u § 15, etická komise u § 32 apod).

Dále navrhujeme doplnění ustanovení § 13 o úpravu povinnosti vyrozumět o provedení umělého přerušení těhotenství z jiných neţ zdravotních důvodů zákonné zástupce nezletilé pacientky starší 16 let, obdobně jako je tato povinnost upravena v platném znění § 6 odst. 2 zákona č. 66/1986 Sb. Ačkoliv je nezletilé pacientce starší 16 let přiznána způsobilost samostatně poţádat o umělé přerušení těhotenství z jiných neţ zdravotních důvodů, je třeba stále respektovat skutečnost, ţe prvotní odpovědnost za výchovu nezletilého dítěte nesou jeho zákonní zástupci. Z tohoto důvodu by měli zákonní zástupci nezletilé pacientky starší 16 let obdrţet informaci o tom, ţe příslušný poskytovatel zdravotních sluţeb

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Z medicínského hlediska není moţné v případě kaţdého umělého ukončení těhotenství u mladších 16 let a zbavených způsobilosti čekat, neţ rozhodne soud. V mnoha případech se jedná o zákrok, kdy rozhodují dny a není moţno několik týdnů čekat na soudní rozhodnutí. Zákon o zdravotních sluţbách upravuje, ţe pokud bude názor nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům v rozporu s názorem zákonného zástupce, poskytovatel sdělí tuto skutečnost do 24 hodin soudu, a to za účelem ustavení opatrovníka. Připomínka přijata Ustanovení doplněno.

24

provedl na základě její ţádosti umělé přerušení těhotenství. Povinnosti poskytnout pacientce před provedením umělého přerušení těhotenství komplexní informaci o všech podstatných skutečnostech souvisejících s tímto zdravotním výkonem zásadně podporujeme. Aby bylo zajištěno, ţe pacientka vţdy obdrţí skutečně úplnou a kvalifikovanou informaci, navrhujeme, aby pacientka dostávala všechny potřebné informace rovněţ v písemné podobě na standardizovaném tiskopisu vydaném Ministerstvem zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Z hlediska působnosti MPSV by pro účely přípravy uvedeného tiskopisu byly dodány zejména informace týkající se sociálního zabezpečení rodin s dětmi, poradenské pomoci pro nastávající rodiče a rodiče dětí a podmínkách umístění dětí do náhradní rodinné péče v případě, kdy rodiče nemohou nebo nechtějí sami zajišťovat péči o děti.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno V případě, ţe v budoucnu se ukáţe jako potřebné vytvořit jednotný informovaný souhlas pro umělé ukončení těhotenství, lze jeho vzor upravit ve Věstníku MZ. Navrţená úprava ale nepatří do zákona.


U pacientek zbavených způsobilosti k právním úkonům a také u mladších 16 let věku uděluje souhlas se započetím provedení umělého ukončení těhotenství zákonný zástupce. Proto poţadujeme, aby byl i zákonný zástupce u těchto pacientek vţdy přítomen při předávání informací podle §13 odst. 2 a jeho přítomnost byla společně s podpisem zaznamenána v záznamu o podání informací. Dále poţadujeme, aby tato povinnost byla explicitně vyjádřena i v odstavci 2.

Připomínka přijata ustanovení doplněno

K § 15 odst. 4 a § 18

Vzhledem k tomu, ţe o provedení sterilizace (§ 15) a kastrace (§18) u nezletilých pacientů a pacientů zbavených způsobilosti k právním úkonům dává souhlas vedle odborné komise, soudu i zákonný zástupce, povaţujeme za nutné, aby tento zástupce byl vţdy přizván k jednání odborné komise. Zákonný zástupce, pokud má udělit souhlas, musí být dostatečně a prokazatelně informován o povaze, rizicích a trvalých následcích tohoto zákroku. Proto trváme na tom, aby tato povinnost byla v uvedených paragrafech explicitně vyjádřena.

Připomínka přijata ustanovení doplněno

Úpravu poskytnutí informace pacientovi před provedením sterilizaci navrhujeme doplnit v tom směru, aby byl pacient ošetřujícím lékařem povinně poučen o tom, ţe vedle zdravotnického pracovníka můţe poţadovat přítomnost dalšího svědka podle svého výběru. Je ţádoucí předejít takto případným stíţnostem, ţe pacient o moţnosti přibrání dalšího svědka nevěděl.

Připomínka přijata Ale tato skutečnost doplněna do zákona o ZS obecně pro všechny zdravotní sluţby.

V úpravě změny pohlaví transsexuálních pacientů je třeba provést doplnění buď v tom směru, ţe provedení změny pohlaví brání trvající manţelství nebo registrované partnerství pacienta s ohledem na vymezení manţelství jako trvalého společenství muţe a ţeny v § 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině a vymezení

Připomínka přijata Do § 22 doplněno, ţe zdravotní výkony směřující ke změně pohlaví lze provést pouze pacientovi, který neţije v manţelství nebo v


odst. 3 Zásadní připomínka



25


partnerství jako trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví v § 1 zákona č. 115/2006, o registrovaném partnerství, nebo doplnit právní důsledky provedení změny pohlaví ve vztahu k manţelství nebo partnerství pacienta. V případě druhé varianty by bylo moţné vyuţít úpravy obsaţené v návrhu ustanovení § 33 odst. 2 nového občanského zákoníku ve znění předloţeném do vnějšího připomínkového řízení: „Změna pohlaví nemá vliv na osobní stav člověka, ani na jeho osobní a majetkové poměry; manţelství nebo zapsané partnerství však zaniká. O povinnostech a právech muţe a ţeny, jejichţ manţelství zaniklo, ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po zániku manţelství platí obdobně ustanovení o povinnostech a právech rozvedených manţelů ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po rozvodu.“ Podstatné je, ţe v případě provedení změny pohlaví není přípustná další existence manţelství nebo registrovaného partnerství pacienta, coţ musí být do zákonné úpravy promítnuto.

registrovaném partnerství; pacient je povinen tuto skutečnost prokázat.

Poţadujeme přítomnost zákonného zástupce u jednání odborné komise – viz. připomínky k § 15 odst. 4 a § 18 odst. 3 výše.


Úprava uvedená v navrhovaném občanském zákoníku není vhodná, protoţe připouští provést změnu pohlaví jiţ v době, kdy pacient ţije v právně existujícím manţelství to je ve společenství muţe a ţeny.

26

K § 34 písm. d) Zásadní připomínka

V návrhu se uvádí pojem „zdravotní způsobilost k práci“. Tento pojem je však v dalších ustanoveních zákona neodůvodněně zaměňován s pojmem „zdravotní způsobilost k činnosti“. Navrhujeme v této souvislosti pouţívat pojem „zdravotní způsobilost k práci“, který se týká osob v pracovně právním vztahu a je uţíván ve všech pracovněprávních předpisech. K odstranění případných nejasností ve výkladu navrhujeme uţívat v celém návrhu jeden pojem „zdravotní způsobilost k práci“.


Navrhujeme tuto úpravu textu: „lékařský posudek musí být vydán nejdéle do 10 pracovních dnů od přijetí ţádosti o jeho vydání“. Poţadavek na vydání lékařského posudku do 10 pracovních dnů od obdrţení posledního potřebného podkladu je nevýhodný jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Pro odstranění zbytečných prodlev navrhujeme výše uvedenou úpravu textu.


Navrhujeme tuto úpravu textu: „Poskytovatel, který lékařský posudek vydal, odešle lékařský posudek osobě, která není osobou uvedenou v odstavci 1 písm. b), a které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak“. Návrhem se neodůvodněně na posuzovanou osobu přenáší odpovědnost za předání lékařského posudku všem osobám, kterým uplatněním posudku vznikají práva nebo povinnosti. Povinnost za předání posudku musí nést zásadně poskytovatel, který jej vydal. Podobě je třeba v tomto smyslu upravit další odstavce návrhu, které se tyto záleţitosti týkají, např. § 39 odst. 1.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jde o nepochopení. Slovo „činnost“ je legislativní zkratkou pro práci, výkon sluţby vzdělávání nebo jinou činnost – viz § 35 odst. 1 písm. c). Legislativní zkratka byla zavedena proto, aby pro společná vymezení nebylo třeba neustále opakovat celý výčet. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Nejedná se pouze o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ale o posuzování obecně i k jiným účelům a v některých případech je nutné provedení dalších odborných vyšetření u poskytovatele nebo i několika poskytovatelů se specializací v příslušných oborech. Posuzující lékař nemůţe zasahovat do časových moţností specializovaného pracoviště. V případě nedoručení výsledků odborného vyšetření včas a nedodrţení lhůty pro vydání posudku by byl postiţen pouze posuzující poskytovatel. Závěr nelze vydat bez kompletace všech potřebných vyšetření, která mohou mít i delší objednací dobu. Návrh upravuje moţnost vyţádat si prohlídku 3 měsíce před jejím termínem s tím, ţe nedochází ke krácení periodicity – tím mizí veškeré dosavadní nevýhody. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jde o nepochopení. Poskytovatel nemusí mít informace o dalších osobách, kterým vznikají vydáním posudku práva nebo povinnosti popřípadě nemá na tyto osoby ţádnou vazbu a neví, u kterých osob posuzovaná osoba posudek uplatní. Jde například o posudek pro potřeby pojištění, zdravotní způsobilosti ke studiu, uchazeče o řidičské oprávnění.Posuzovaná osoba musí vědět, u kterých osob chce nebo musí posudek uplatnit. Rovněţ můţe dojít i k závěru, ţe ho s ohledem

27

K § 37 odst. 4 první větě Zásadní připomínka

Navrhujeme tuto úpravu textu: „Lékařský posudek lze pouţít pro účely, pro které byl vydán, do vydání nového lékařského posudku, ale nejpozději do 90….“ S ohledem na stávající právní úpravu, která se v praxi osvědčila a kdy vydáním nového posudku zaniká platnost předchozího posudku, navrhujeme výše uvedenou úpravu textu.

K § 37 odst. 4 druhé větě Zásadní připomínka

Navrhujeme tuto úpravu textu: „Jestliţe podaný návrh na přezkoumání lékařského posudku byl v řízení podle § 39 postoupen krajskému úřadu, lze…, nejdéle však do dne vydání dalšího lékařského posudku a pokud nebyl další lékařský posudek vydán nejpozději do 120 dnů ode dne jeho vydání.“. S ohledem na stávající právní úpravu, která se v praxi osvědčila a kdy vydáním nového posudku zaniká platnost předchozího posudku, navrhujeme výše uvedenou úpravu textu.

K § 37 odst. 5 první větě Zásadní připomínka

Navrhujeme tuto úpravu textu: „Lékařský posudek pozbývá platnost uplynutím doby, na kterou byl vydán, nebo dnem vydání nového lékařského posudku, nebo dnem, kdy měla být…posuzované osoby.“.

na okolnosti, které nejsou poskytovateli známy, neuplatní (rozhodne se neuzavřít pojištění, nezískat řidičské oprávnění) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Uvedené ustanovení právě připouští nově praxi vyţádat lékařský posudek včas bez zkrácení periody Doba platnosti posudku tak jak je dosud uvedená v § 77 odst. 1 zák č.20/1966 Sb., na kterou se připomínka odkazuje, je v návrhu zákona upravena v odst 5 § 37. pozbytí platnosti upravuje odst. 5 Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Návrhem se stanoví platnost dříve vydaného potvrzeného lékařského posudku, která musí být s ohledem na soustavný vývoj zdravotního stavu limitována – jedná se o variantu věty prvé v případě posudku potvrzeného rozhodnutím o odvolání. stávající praxe vyplývá z odst. 5

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno poţadovaná dikce vyplývá z věty druhé

S ohledem na stávající právní úpravu, která se v praxi osvědčila a kdy vydáním nového posudku zaniká automaticky platnost předchozího posudku, navrhujeme výše uvedenou úpravu textu. K § 42 Zásadní připomínka

V navrţeném znění není zohledněna právní úprava týkající se posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění obsaţená v § 77 odst. 7 písm. c) a d) a odstavci 8 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 189/2006 Sb., účinná od 1. ledna 2009. Absence těchto ustanovení v návrhu zákona není v důvodové zprávě vysvětlena, přitom zmíněná právní úprava byla přijata právě v souvislosti s přijetím nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který nabývá účinnosti rovněţ dnem 1. 1. 2009. Z uvedeného důvodu je třeba trvat na doplnění § 42 právní úpravou obsaţenou ve

Připomínka přijata ve znění dohodnutém s MPSV Ustanovení bude znít (nově § 48): (1) Při posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění se pouţijí ustanovení Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. aţ Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.obdobně s tím, ţe

28

zmíněných ustanoveních zákona o péči o zdraví lidu, který se předloţeným návrhem zákona ruší.

a)

b) c)

d) e)

dokladem o prokazatelném předání rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti posuzované osobě je záznam ve zdravotnické dokumentaci, který posuzovaná osoba podepíše nebo v případě zaslání prostřednictvím drţitele poštovní licence vyznačení doručení na dodejce, rozhodnutí nabývá právní účinky dnem vydání, lhůta pro podání návrhu na přezkoumání podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. odst. 1 činí 3 pracovní dny; tento návrh nemá odkladný účinek, lhůta pro postoupení návrhu na přezkoumání podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. odst. 4 činí 5 dnů, účastníky řízení o přezkoumání rozhodnutí je poskytovatel, který rozhodnutí vydal, a osoba, jejíţ zdravotní stav je posuzován; návrh na přezkoumání rozhodnutí můţe podat jen tato osoba.

(2) Posuzování zdravotního stavu pro účely důchodového pojištění, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, sociálních sluţeb, sociální péče a úrazového pojištění upravují jiné právní předpisy. (3) Ustanovení o povinnosti zachovávat mlčenlivost podle jiného právního předpisu se pouţijí tak, aby nebyla zkrácena procesní práva posuzované osoby a osob, kterým jeho uplatněním vznikají práva a povinnosti. Tím nejsou dotčeny jiné právní předpisy, které stanoví povinnost sdělovat určité skutečnosti, popřípadě povinnost zachovávat o určitých skutečnostech mlčenlivost.


Navrhujeme ustanovení odstavce 2 vypustit a odstavce 3 a 4 označit jako odstavce 2 a 3.

Připomínka přijata Odstavec 2 vypuštěn.

Vymezení vztahu lékařské posudkové sluţby sociálního zabezpečení ke zdravotním sluţbám, vyplývající pouze z ustanovení § 42 odst. 2 návrhu zákona o specifických zdravotních sluţbách, povaţujeme za nevyhovující. Jedná se o jeden z doprovodných zákonů k zákonu o zdravotních sluţbách a posuzování zdravotního stavu lékařskou posudkovou sluţbou sociálního zabezpečení je zde řazeno mezi sluţby asistované reprodukce, umělého přerušení těhotenství, sterilizace, kastrace, změny pohlaví u transsexuálních pacientů, léčby krví atd., coţ pokládáme za nesystémové a neodpovídající náplni oboru posudkové lékařství. Navrhujeme zařadit posuzování zdravotního stavu fyzických osob pro účely

29

sociálního zabezpečení a zaměstnanosti podle zvláštních právních předpisů mezi zdravotní sluţby do zákona o zdravotních sluţbách – viz připomínky MPSV k návrhu zákona o zdravotních sluţbách.

30


Navrhujeme tuto úpravu textu: „Zdravotní způsobilost a vydávání lékařského posudku ke vzdělávání zahrnující volbu přípravy na povolání a vlastní vzdělávání, včetně praktické přípravy na povolání, vydává lékař se specializovanou způsobilostí v oboru praktické lékařství pro děti a dorost a pracovní lékařství anebo lékař se specializovanou způsobilostí v oboru praktické lékařství pro dospělé , který je doškolen v certifikovaném kurzu dorostového lékařství nebo závodního lékařství.“. Zásadním nedostatkem současného stavu zdravotní péče o tyto kategorie osob je, ţe v oblasti kvalifikace lékařů není tato problematika dořešena. Nejenţe do dnešního dne nebyl naplněn §16 směrnice Ministerstva zdravotnictví ze dne 16. 12. 1967, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic č. 17/1970 Věstníku MZd ČSR, o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci ze dne 21. 5. 1970 (změna: č. 487/1991Sb., č. 31/1993 Sb. a č. 61/2000 Sb.), ale tuto zdravotní péči neprovádějí lékaři, kteří jsou znalí rizik na pracovištích a náročnosti jednotlivých profesí. V praxi jsou zjišťovány kontraindikace zdravotního stavu pro zvolený obor, ale často aţ po té, co proces vzdělávání končí. Důsledkem toho je zvýšení počtu rizik poškození zdraví u mladistvých. Tuto skutečnost dokládají oficiální statistiky, např. v případě počtu invalidních důchodů u mladistvých do 29 let, které získaly po 14 roce věku. V roce 2004 se ve statistice uvádí 28 672 invalidních důchodů, tj. 5,54% ze všech invalidních důchodů.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno předloţená dikce není konkrétné, obsahuje moţnost volby lékaře Poţadavky na kvalifikaci lékařů ve specifických případech v souvislosti s praktickým vyučováním odborně důvodně řeší odst. 2, (kvalifikace lékařů je podrobně řešena vyhláškou o pracovně lékařských sluţbách včetně certifikovaných kurzů) V odst. 1 je řešeno posuzování zdravotní způsobilosti v souladu se stávající s vazbou na registrujícího lékaře; jedná se o základní obecné ustanovení, které lze pouţít i v průběhu přípravy, pokud nejde o souvislost s praktickou výukou. V takových případech se nedomnívám, ţe je potřebná zvláštní specializace a pokud posuzující lékař tuto potřebu má, pak můţe o konzilium poţádat odborné lékaře, včetně dorostového nebo plp – takovouto konzultaci odborným lékařem lze podmínit ve vyhlášce. termín „závodní lékařství“ neexistuje

Poznámka: Uvádíme z novely zákona č.95/2004 Sb. „Certifikovaný kurz dle § 21e)“ (1) Absolvováním certifikovaného kurzu zdravotničtí pracovníci získávají zvláštní odbornou způsobilost pro vymezené činnosti, které prohlubují získanou specializovanou způsobilost, v případě farmaceutů také získanou odbornou způsobilost. Certifikovaným kurzem nelze nahradit získání odborné nebo specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. K § 45 Zásadní připomínka

Navrhujeme tuto úpravu textu: „Poskytovatelem pracovně lékařských sluţeb je zdravotnické zařízení. Poskytovatel plní kvalifikační předpoklady v oboru pracovního lékařství anebo v oboru všeobecného praktického lékařství, pokud je doškolen v závodním lékařství certifikovaným kursem, a pokud s ním zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu.“

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zdravotnické zařízení je budova, ne ţivá osoba. Poskytovatel nemůţe plnit ani splňovat kvalifikační poţadavky. Kvalifikační poţadavky splňuje zdravotnický pracovník při výkonu zdravotnického povolání.

31

Kvalifikační předpoklady pro poskytování pracovně lékařských sluţeb musí odpovídat poţadavkům kladených na tyto poskytovatele platnými právními předpisy. Nestačí, aby odbornou způsobilost měl pouze odborný zástupce. Poţadovanou kvalifikaci poskytovatelů těchto sluţeb nelze sniţovat z důvodu nedostatku takovýchto poskytovatelů. Tuto záleţitost lze řešit v návrhu posunutím účinnosti předmětného ustanovení o určitou dobu pro dovzdělání většího počtu odborníků ve stávajícím a dnes fungujícím vzdělávacím systému oboru pracovního lékařství, který sice svoji činnost provádí, ale protoţe v právním předpisu není poţadavek na doškolení registrujících lékařů jednoznačně stanoven, tak stávající poskytovatelé těchto sluţeb, kteří jsou bez potřebné kvalifikace, nejsou motivováni tento druh doškolení absolvovat, tak jak je to potřebné a obvyklé ve všech ostatních evropských státech. Tento stav je nezbytné předloţeným návrhem zákona změnit.


Současně je nutno v tomto ustanovení dořešit otázku standardů vybavení poskytovatelů zdravotnických zařízení, aby nebylo moţno tuto sluţbu poskytovat na chodbách, v zasedačkách apod. Navrhujeme do tohoto textu doplnit: „Prováděcí právní předpis stanoví minimální standardy zdravotnického zařízení pro poskytování pracovně lékařských sluţeb.“. V návrhu zákona je nutno vázat poskytování pracovně lékařských sluţeb na zdravotnická zařízení, která plní stanovené minimální standardy jak materiální, prostorové, tak i personální. Neměli by mezi ně patřit pouze zprostředkovatelé těchto činností, kteří pouze smluvně zjišťují tuto činnost pro zaměstnavatele.

Kvalifikace lékařů je podrobně řešena vyhláškou o pracovně lékařských sluţbách včetně certifikovaných kurzů. termín „závodní lékařství“ neexistuje Zákon č. 95/2004 Sb. a zákona č. 96/2004 Sb. nestanoví poţadavky na poskytovatel zdravotních sluţeb (podle dosavadní právní úpravy na provozovatele zz, popřípadě zz), ale stanoví poţadavky na výkon zdravotnického povolání – to je způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zmocnění na vydání vyhlášky, kterou se stanoví poţadavky na věcné technické a personální vybavení zdravotnických zařízení je vymezena v „obecné“ právní úpravě, to je v zákonu o zdravotních sluţbách. Zdravotní sluţby se snad neposkytují na chodbě, moţná má připomínkové místo na mysli ošetřovny, které zřizuje zaměstnavatel přímo na pracovišti, ale poţadavky na ně jsou řešeny v nařízení vlády č.361/2007 Sb.

32


Navrhujeme do § 47 návrhu doplnit práva zaměstnanců. V návrhu jsou uvedeny pouze povinnosti zaměstnance. Je nutno doplnit i jeho práva ve vztahu k pracovně lékařským sluţbám, aby zaměstnanci nebyli zatěţováni úkony nad potřebný rámec. To znamená, aby mohli případně i odmítnout poţadavky, které jdou nad rámec posuzování způsobilosti k práci nebo které s ní nesouvisí. V praxi jiţ dnes dochází ke zneuţívání tohoto ustanovení.

K § 48 odst. 1 písm. e) Zásadní připomínka

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Připomínka je nekonkrétní; předkladatel v rozporu s čl.5 odst. 5 Legislativních pravidel vlády neuvedl konkrétní návrh, není tedy zřejmé jaká práva, v jakém rozsahu a v návaznosti na co poţaduje do zákona doplnit. K tomu viz § 106 zákoníku práce, který vymezuje práva a povinnosti zaměstnanců. Předkladatel neuvádí v čem spatřuje nedostatečnost uvedeného ustanovení zp (pokud je nedostatečné, je třeba problém řešit novelou zp). Práva zaměstnance nemůţe řešit tento zákon, právo odmítnout vyšetření apod. je upraveno v souladu s Úmluvou o biomedicíně v zákoně o zdravotních sluţbách – zdravotní péče se poskytuje se souhlasem, pokud právní předpis nestanoví jinak, - tímto předpisem je vyhláška podle § 51. Připomínka přijata

Navrhujeme tuto úpravu textu: „podat podnět kontrolním orgánům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci…“. Text je nutno dát do souladu s platnou právní úpravou (např. správný je pojem orgány inspekce práce podle zákona č. 251/2005 Sb., v platném znění).


Navrhujeme tuto úpravu textu: „Poskytovatel……zaměstnanců, včetně výsledků kategorizace zdravotních rizik.“. V rámci jasného definování předávaných údajů od zaměstnavatele poskytovateli jsou jednou z nejdůleţitějších oblastí pro vlastní výkon činnosti poskytovatelů těchto sluţeb výsledky kategorizace zdravotních rizik.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Kategorizaci prací je povinen hodnotit a navrhovat zaměstnavatel (§ 37 zákona č. 258/2000 Sb.), plp je odborným spolupracovníkem osoby oprávněné k hodnocení rizik podle zákona č. 309/2006 Sb. (coţ je bezpečák) Rozhodnutí o rizikové práci (kategorie 2R, 3 a 4) dostává od KHS zaměstnavatel, zařazení prací do kategorie 2 je zaměstnavatel povine KHS oznámit

33

Z uvedeného je zřejmé, ţe plp tyto informace nemá, musí je obdrţet od zaměstnavatele a pak můţe informovat o moţném jejich vlivu na zdraví zaměstnanců; plp současně hodnotí moţný vliv faktorů pracovních podmínek podle vlastních zjištění při dohlídkách

34

K § 51 písm. a) Zásadní připomínka

Z návrhu není zřejmé, zda se „v seznamu nemocí“ rozumí nemocí i tělesné vady a kdo a jak bude seznam zpracovávat, např. s ohledem na případnou diskriminaci. Navrhujeme tuto otázku v návrhu dopracovat. K návrhu nejsou připojeny návrhy prováděcích právních předpisů, a proto připomínáme, ţe z odůvodnění návrhu zákona musí být zřejmé, kdo předmětný „seznam nemocí“ bude sestavovat, co do něj bude patřit podle jakých kritérií apod.

K § 51 písm. d) Zásadní připomínka

Navrhované ustanovení na určení okruhu poskytovatelů podle zařazení prací do kategorií není za situace nedostatku poskytovatelů poskytujících pracovně lékařské sluţby reálné. Naopak je potřebné stanovit zde minimální standardy poskytovatelů těchto sluţeb, tj. materiální, technické a personální. V důsledku absolutního nedostatku lékařů s poţadovanou odborností a neexistující základní sítě zdravotnických zařízení (poskytovatelů pracovně lékařských sluţeb) nelze vybírat poskytovatele, kteří budou poskytovat tyto sluţby pouze pro někoho. V první fázi je nutno vytvořit podmínky a vybudovat základní síť těchto poskytovatelů, která se bude teprve podle zvětšující ho se počtu poskytovatelů, diferencovat.

K § 52 odst. 1 Zásadní připomínka K § 52 odst. 2 Zásadní připomínka

Navrhujeme stejnou úpravu textu ohledně kvalifikace posuzovatelů jako k § 45 bodu 1 návrhu zákona. Navrhujeme do textu doplnit úlohu poskytovatelů pracovně lékařských sluţeb, a to takto: „Nemoci z povolání a ohroţení nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osob s uznanou nemocí z povolání anebo s ohroţením nemocí z povolání sledují lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru pracovního lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání a ohroţení nemocí z povolání, a to po projednání se smluvními poskytovateli pracovně lékařských sluţeb u zaměstnavatele, kde došlo k vzniku nemoci z povolání.“. Z procesu posuzování a uznávání nemocí z povolání nelze zcela vyloučit smluvní poskytovatele pracovně lékařských sluţeb u zaměstnavatele, u kterého došlo ke vzniku nemoci z povolání.

Připomínka přijata částečně - Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Za nemoci doplněny „vady a stavy“ Seznam bude stanoven prováděcím právním předpisem. Jak vyplývá z § 85, půjde o vyhlášku. Kaţdý návrh vyhlášky v souladu s Legislativními pravidly vlády prochází vlastním legislativním procesem. Věcné návrhy prováděcích právních předpisů budou součástí materiálu předkládaného vládě. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno minimální poţadavky na personální zabezpečení zdravotních sluţeb a věcné a technické vybavení ZZ stanoví vyhláška obdobně jako u dalších druhů zdravotních sluţeb kvalifikační poţadavky budou stanoveny s ohledem na kvalifikaci lékařů podle jejich odborných znalostí při respektování nedostatků lékařů – kvalifikovaní jsou i lékaři se specializaci z všeobecného praktického lékařství Po vysvětlení od připomínky ustoupeno viz. výše Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Činnost v rámci posuzování a uznávání nemocí z povolání nelze přenést na zdravotnické pracovníky. Nositelem práv a povinností je poskytovatel,který má podle zákona o ZS oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb. Ve smyslu uvedeného zákona zdravotní sluţby poskytuje prostřednictvím zdravotnických pracovníků s příslušnou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání. Není zřejmé, co měl předkladatel připomínky dovětkem „po projednání se smluvními poskytovateli …“. Není moţné, aby MZ vydávalo povolení po projednání se smluvními

35


Navrhujeme vypustit zařazení osob podléhajících sluţebnímu zákonu do návrhu zákona. Výše uvedená směrnice 89/391/EHS ani Úmluva MOP č. 161 se silovými sloţkami nepočítají. Také podle ZP a dalších pracovně právních předpisů mají tyto osoby zcela odlišné postavení.

Další připomínky

V návrhu zcela chybí právní úprava manipulace s archivem zdravotnické dokumentace poskytovatele pracovně lékařské sluţby, která se podle platné právní úpravy vede, například aţ 100 let (vyhláška č. 385/2006 Sb.). Nutno doplnit. V návrhu zákona o zdravotních sluţbách jev této věci neúplná úprava. Pokud je navrhováno předávání dokumentace při ukončení poskytování sluţby musí být vyřešen přístup k této dokumentaci pro kontrolu jak zaměstnavatelem, tak i dalšími oprávněnými osobami, zejména s ohledem na výše uvedenou archivaci u nemocí z povolání. Tato záleţitost by měla být řešena v tomto návrhu zákona.


Ministerstvo průmyslu a obchodu Obecně Zásadní připomínka

V souvislosti s navrhovanou právní úpravou upozorňujeme, ţe vláda schválila 14. května 2008 věcný záměr zákona o volném pohybu sluţeb, návrh paragrafového znění zákona předloţí ministr průmyslu a obchodu vládě v září roku 2008. Z našeho pohledu je tedy zásadní koordinovat věcný obsah všech návrhů právních předpisů s touto tématikou s návrhem zákona o volném pohybu sluţeb, který implementuje směrnici 2006/123/ES o sluţbách na vnitřním trhu EU. Tento postup byl doporučen ve stanovisku Legislativní rady vlády k návrhu věcného záměru zákona o volném pohybu sluţeb. Ze směrnice o sluţbách jsou vyloučeny zdravotní sluţby, které jsou vyhrazeny regulovaným zdravotnickým povoláním v členském státě, v němţ je sluţba poskytována (kvalifikované zdravotní sluţby). Nicméně ostatní zdravotní sluţby (např. sluţby poskytované na základě ţivnostenského zákona) se budou zákonem o volném pohybu sluţeb řídit. Navíc se i pro případ kvalifikovaných zdravotních sluţeb navrhuje vyuţít struktury jednotných kontaktních míst.

poskytovateli pracovně lékařských sluţeb. Zaměstnavatelé nemají povinnost MZ oznamovat, se kterými poskytovateli uzavřeli smlouvu k zajištění pracovně lékařských sluţeb. Nelze si ani v praxi představit, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu by MZ projednávalo udělování povolení s těmito poskytovateli. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zákon č. 361/2003 Sb. (příslušníci) odkazuje na stávající zákon č. 20/66 Sb. obecně – čím jsou příslušníci a „jiní zaměstnanci státu“ vyloučeni ze z. č. 89/391 S., ; téţ se jedná o závislou činnost Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Náleţitosti, způsob vedení a nakládání se zdravotnickou dokumentací je stanoveno v „obecné“ právní úpravě, to je v návrhu zákona o zdravotních sluţbách. Lhůty pro archivaci všech typů ZD bude upraven vyhláškou o ZD, tak jako dnes.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Z návrhu zákona o volném pohybu sluţeb jsou vyloučeny zdravotní sluţby; ve vztahu k jejich poskytování na území ČR lze podle návrhu zákona pouţít pouze ustanovení vymezující kontaktní místo. Ţádné zdravotní sluţby nelze poskytovat na základě ţivnostenského oprávnění. Podmínky pro poskytování zdravotních sluţeb (udělení oprávnění k jejich poskytování poskytovatelům zdravotních sluţeb) jsou vymezeny v návrhu zákona o

zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování. Návrh zákona o specifických ZS vymezuje ZS, u

36

V důvodové zprávě se uvádí, ţe hodnocení dopadů regulace (RIA) nebylo provedeno. Důvodová zpráva musí obsahovat alespoň závěrečnou zprávu, která by měla vykazovat určité minimálně kvalitativní ukazatele posouzení dopadů regulace, především na podnikatelské subjekty. Poţadujeme proto doplnění hodnocení dopadů regulace (RIA) nebo doplnění důvodové zprávy o kvantifikaci dopadů na podnikatelské prostředí.

nichţ s ohledem na jejich charakter, je nutné vedle obecné právní úpravy (zákon o ZS) splnit dalších podmínky. Tyto sluţby můţe poskytovat pouze poskytovatel, který má podle zákona o zdravotních sluţbách oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb a splňuje věcné, technické a personální poţadavky. Poskytovatel nemusí být jen zdravotnický pracovník, ale jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která splňuje podmínky stanovené zákonem. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Práce byly zahájeny před účinnosti RIA. Věcné záměry zákonů byly zaslány do vnitřního připom. řízení v září 2007. Důvodová zpráva bude doplněna o dopad na podnikatelské prostředí.

Vycházíme z předpokladu, ţe právní úprava povinnosti zachovávat mlčenlivost a jejího prolomení je upravena zákonem o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních sluţbách) a proto není třeba ji upravovat v zákonu o specifických zdravotních sluţbách. Pokud by tomu tak nebylo, je nutné ji zde upravit alespoň odkazem na uvedený zákon.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Předkladatel vychází se správného předpokladu, to je, ţe „povinná mlčenlivost“ je upravena v návrhu zákona o zdravotních sluţbách. Není proto třeba ji v zákoně o specifických sluţbách uvádět.

V tomto smyslu je třeba doplnit obecnou část důvodové zprávy k návrhu zákona o zdravotních sluţbách.


Ministerstvo spravedlnosti obecně zásadní připomínka



Poţadujeme doplnit odstavec 6 tohoto znění: „Poskytovatel, kterým je Vězeňská sluţba, kastraci neprovádí.“. Stejné ustanovení poţadujeme doplnit téţ u sterilizací (§ 14 a násl.) a psychochirurgických výkonů (§ 21 a násl.). Důvodem je vyloučit moţnou námitku podjatosti a ovlivnění svobodného rozhodování. a) Z návrhu zákona ani důvodové zprávy není zřejmé, který soud by měl dávat souhlas k psychochirurgickým výkonům v případě, ţe mají být provedeny na pacientovi v průběhu vazby, výkonu trestu odnětí svobody, v průběhu ochranného léčení a v době pobytu v ústavu pro výkon zabezpečovací detence.

Připomínka přijata Ustanovení doplněno s ohledem na vymezení v návrhu zákona o zdravotních sluţbách takto: „Kastraci , sterilizaci a psychochirurgické výkony nelze provádět ve zdravotnických zařízeních Vězeňské sluţby České republiky“. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ad a) Příslušnost soudu by mělo s ohledem na svou působnost navrhnout MS, včetně případné novely OSŘ. V tomto smyslu bylo v rámci

37

b) Není vysvětlen ani důvod, proč je tato skupina osob vyjmuta z případů, kdy nestačí písemný souhlas pacienta a kladné stanovisko odborné komise, jako je tomu například u kastrace a sterilizace. Ustanovení poţadujeme vypustit.

K § 34 zásadní připomínka

V textu písm. a) za slova „(dále jen „vzdělávání“)“ poţadujeme doplnit slova „nebo k tělesné výchově a sportu (§ 43)“. V textu písm. d) poţadujeme na konec textu doplnit středník a text „ ; součástí posuzování zdravotní způsobilosti k práci nebo k výkonu sluţby je zejména posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců podle § 44 a násl. (pracovně lékařské sluţby)“




V odst. 1 poţadujeme slovo „pacienta“ nahradit slovy „posuzované osoby“.

V odst. 4 za slova „lékařské prohlídce“ poţadujeme doplnit slova „nebo nepředloţí výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele“. Výpis ze zdravotnické dokumentace obsahuje informace, které mají obdobnou odbornou váhu jako zjištění při lékařské prohlídce; proto i absence výpisu je důvodem k nevydání lékařského posudku. a) Za větu první poţadujeme doplnit větu „Lékařskou prohlídku k vydání nového lékařského posudku lze provést nejdříve 3 měsíce před skončením časové platnosti lékařského posudku; dřívějším provedením lékařské prohlídky nedochází ke zkrácení doby stanovené k provedení lékařské prohlídky za účelem dalšího posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby.“. b) V odst. 4 poţadujeme větu druhou upravit takto: „Jestliţe byl krajským úřadem v řízení o přezkoumání lékařského posudku podle § 39 posudek potvrzen, lze posudek pouţít pro účely, pro které byl vydán, do 10 pracovních dnů ode dne právní moci rozhodnutí krajského úřadu, nejdéle však do 120 dnů ode dne jeho

přípravy věcného záměru zákona a vyhodnocování připomínek k záměru s MS jednáno. To došlo k závěru, ţe novela OSŘ v návaznosti na zákon o specifických sluţbách není třeba. Ad b) U kastrací doplněno, ţe vy výjimečných případech ji lze provést téţ u osob ve výkonu vazby …. Vzhledem k tomu, ţe tyto osoby jsou vţdy v podřízeném postavení, je vyjádření soudu nezbytné. Připomínka přijata Ustanovení doplněno.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Připomínka nabyla přijata s ohledem na definici pacient v § 3 odst. 1 návrhu zákona o zdravotních sluţbách. (Pacient je osobou, které jsou poskytovány zdravotní sluţby nebo jejíţ stav poskytnutí zdravotních sluţeb vyţaduje.“). Připomínka přijata Ustanovení doplněno.

Připomínka přijata ve znění dohodnutém s MS Ustanovení bude znít. § 43 odst. 4 bude znít: „Lékařský posudek lze pouţít pro účely, pro které byl vydán, do 90 dnů ode dne jeho vydání, není-li v něm nebo jiném právním předpise stanovena kratší lhůta Jestliţe krajský úřad napadený lékařský posudek podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. odst. 2 písm. a) potvrdí, můţe tento posudek k tomu oprávněná osoba pouţít pro účely, pro které byl vydán, do 10 pracovních dnů ode dne

38

vydání.“.

prokazatelného doručení potvrzení posudku. „ § 43 odst. 5 bude znít: „Lékařský posudek pozbývá platnost uplynutím doby, na kterou byl vydán, nebo dnem, kdy měla být podle jiného právního předpisu nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nebo posuzujícího lékaře nebo jiné k tomu oprávněné osoby provedena lékařská prohlídka za účelem dalšího posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby. Lékařskou prohlídku k vydání nového lékařského posudku lze provést nejdříve 90 dnů před skončením platnosti dosavadního lékařského posudku. Časová platnost dosavadního lékařského posudku a lhůta k provedení lékařské prohlídky stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví nebo jiným právním předpisem za účelem dalšího posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby se provedením lékařské prohlídky podle věty druhé nemění. Jestliţe je lékařský posudek neplatný, povaţuje se posuzovaná osoba pro účel, pro který měla být zdravotně posouzena, za zdravotně nezpůsobilou nebo za osobu, jejíţ zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo poţadavky, ke kterým byl posuzován.“


a) V odst. 1 za slova „způsobilá k výkonu činnosti“ poţadujeme doplnit text „podle § 34 písm. a) aţ d) a g) (dále jen „činnosti“)“. b) V odst. 2 písm. a) doporučujeme nahradit slovo „pacienta“ slovy „posuzovanou osobu“. c) V odst. 3 poţadujeme slova „odstavce 1“ nahradit slovy „odstavce 2“. d) Odstavec 1 upravuje postup posuzujícího lékaře poskytovatele příslušného k vydání posudku, úprava odstavce 3 se týká praxe podle odstavce 2 vypustit slova „nebo jiné k tomu oprávněné osoby“, neboť posuzování zdravotní způsobilosti je součástí odborných zdravotních sluţeb a jedná se o činnost vyhrazenou poskytovatelům těchto sluţeb.

Po vysvětlení od připomínek ustoupeno Ad a) Připomínka je věcně zmatečná – viz leg. zkratku v § 35 odst. 1 písm. c). Pokud leg zkratka (to je výčet podle § 35 odst. 1 písm. c)) neodpovídá věcně tomu, co je potřeba vyjádřit, je třeba upravit § 35 odst. 1 písm c)). Poţadavek pouze opakuje to, co je řečeno v § 35 – čtenáře by doplnění upozornilo na rozdíl mezi posudkem o zdravotní způsobilosti a posudkem o zdravotním stavu (viz § 35 (1) prvá věta), snad lze zváţit, ţe v § 35 (1)c) schází výslovné uvedení toho, co říká § 38, ţe lékařský posudek „o zdravotním stavu“ je výsledkem hodnocení zjištěného zdravotního stavu ke stanoveným poţadavkům nebo předpokladům – lékař tedy tyto poţadavky nebo předpoklady musí znát Ad b) Zde nejede o posuzovanou osobu, ale o pacienta při „běţném“ poskytování zdravotních

39

sluţeb. Ad c) Připomínka přijata


V odst. 1 větě třetí poţadujeme za slova „ve větě první“ doplnit slova „a druhé“; je nutné řešit obdobný problém i v případě praxe podle věty druhé.

K § 44 Zásadní připomínka K § 45 Zásadní připomínka K § 50 Zásadní připomínka


Na konci poţadujeme doplnit větu „Pracovně lékařské sluţby jsou součástí posudkových zdravotních sluţeb (§ 34 písm. d)).“. V odst. 3 poţadujeme posoudit správnost textu „které jdou nad rámec posuzování zdravotní způsobilosti k práci“. a) V odst. 1 za slovo „sluţeb“ poţadujeme doplnit text „(§ 44 a násl.)“. b) V odst. 2 poţadujeme doplnit slova „pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“. Zvláštním předpisem je např. zákon č. 361/2003 Sb. nebo zákoník práce v případě výkonu noční práce nebo práce mladistvých.

a) V odst. 1 je z odborného hlediska nezbytné blíţe specifikovat poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství a doplnit slova „poskytujícího pracovně lékařské sluţby“. Poskytovatel, který tyto sluţby neposkytuje, nemá prohloubené znalosti v oblasti profesní medicíny, které jsou pro uvedenou činnost nezbytné. b) V odst. 2 za slovo „povolení“ poţadujeme doplnit text „(§ 57)“.


Ustanovení odst. 3 neřeší situaci, kdy se posuzovaná osoba poţadovanému vyšetření nepodrobí. Řešení je nezbytné zejména v případě, kdy se jedná o podezření, ţe nemoc jiţ nadále nesplňuje podmínky nemoci z povolání. Jako řešení se nabízí, ţe se na uvedenou osobu nahlíţí jako na osobu, která nemocí z povolání netrpí. Uvedenou skutečnost musí zdravotnické zařízení sdělit osobě povinné k náhradě škody na zdraví, pokud je mu známa. Lékařský posudek se nevydá.

Ad d) podle odst. 2 se musí vydat posudek, jiným způsobem nelze zaměstnavatele informovat; musí být vydán posudek o „dočasné“ ztrátě zdravotní způsobilosti Připomínka přijata Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Posudkové ZS jsou součástí pracovně lékařských sluţeb, ne naopak. Připomínka přijata písmeno „m“ ze slova „posuzováním“ vypuštěno ad a) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Orientační odkazy v zákoně na úpravu v něm uvedenou jsou nadbytečné. ad b) Připomínka přijata Do ustanovení doplněno: „nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak“. ad a) Připomínka přijata Ustanovení doplněno. ad b) Po vysvětlení ustoupeno viz výše Připomínka přijata Ustanovení doplněno.

od

připomínky

40


a) S ohledem na skutečnost, ţe uznávání nemocí z povolání není lukrativní činností, neboť se jedná o forenzní medicínu, kterou je nezbytné dotovat z jiných zdrojů, lze předpokládat nezájem poskytovatelů takovouto péči poskytovat. Z předloţeného návrhu není zřejmé, jak ministerstvo absenci zařízení v oblasti zajistí, neboť k tomu nemá právní nástroje. b) Současně není pro navrhovanou praxi dostatečně ošetřena zdravotnická dokumentace a její předávání, přičemţ kontinuita úplných záznamů o vývoji zdravotního stavu i kontinuita grafické zdravotnické dokumentace je nezbytným předpokladem kvality této posudkové činnosti. Zdravotnickou dokumentaci je nezbytné předávat obdobně jako zdravotnickou dokumentaci při poskytování pracovně lékařské péče. c) V odst. 8 doporučujeme slovo „nevzniká“ nahradit slovem „není“.

ad a) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Situace je řešena § 65 odst. 6 – pokud nikdo nebude mít zájem zajišťovat uznávání nemocí z povolání, zajistí MZ. ad b) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Obsah, vedení a další nakládání se zdravotnickou dokumentací je vymezeno v „obecné“ právní úpravě – to je v návrhu zákona o zdravotních sluţbách. Připomínka je nekonkrétní. Není z ní zřejmé, v čem předkladatel spatřuje nedostatečnost vymezení.

d) V odst. 9 poţadujeme slovo „posuzuje“ nahradit slovem „uznává“. ad c) Připomínka přijata Ustanovení upraveno.



Z návrhu zákona ani důvodové zprávy není zřejmé, co je myšleno „lékařskoprávním postupem“, u nichţ lze lékařské ozáření pacientů provádět jen ve zvlášť odůvodněných případech, přičemţ největší pochybnosti vyvolává odkaz na poznámku pod čarou č. 15, v níţ je uveden trestní řád (bez konkrétního ustanovení). Poţadujeme tento pojem vysvětlit a uvést, proč je v tomto případě odkazováno na trestně procesní normu. Tato úprava předpokládá ekonomické nároky v případě Vězeňské sluţby na státní rozpočet; poţadujeme je vyčíslit v důvodové zprávě.


a) V odst. 1 text písmen b) a c) nenavazuje na návětí uvedeného odstavce. Doporučujeme tento text přeformulovat tak, aby logicky a gramaticky navazoval a aby bylo zřejmé, zdali je výčet povinností poskytovatele zdravotních sluţeb při zajištění ochranného léčení mimo výkon trestu odnětí svobody kumulativní či nikoli.

ad d) Připomínka přijata Ustanovení upraveno Připomínka přijata Je moţné pouţít definici z Euratomu a na konec odst. 2 doplnit : „Lékařsko-právními postupy se rozumí postupy prováděné pro pojišťovací nebo právní účely bez lékařské indikace“. Odkaz na trestní řád po dohodě s MS vypuštěn. Připomínka přijata Finanční dopad doplněn do důvodové zprávy.

ad a) Připomínka přijata Ustanovení upraveno. ad b) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jde o nepochopení. Vymezení je třeba chápat

41


b) Ustanovení odst. 3 vyţaduje úpravu, neboť Vězeňská sluţba je pouze 1 zdravotnické zařízení. Navrhujeme úpravu „Ochranné léčení vedle výkonu trestu odnětí svobody poskytuje Vězeňská sluţba, jsou-li pro poskytování zdravotních sluţeb splněny podmínky stanovené zákonem o zdravotních sluţbách.“ . Větu druhou odst. 3 a odst. 4 poţadujeme z obdobného důvodu vypustit. a) V odst. 2 text písmen c) a d) nenavazuje na návětí uvedeného odstavce prvního. Doporučujeme tento text přeformulovat, aby gramaticky a legislativně technicky navazoval. b) Poţadujeme doplnit nový odstavec 4 tohoto znění: „(4) Ustanovení odstavce 1 a 3 se vztahuje téţ na ochranné léčení poskytované vedle výkonu trestu odnětí svobody.“.

v souvislosti se zákonem o zdravotních sluţbách . Ustanovení odpovídá znění § 15 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních sluţbách.

ad a) Připomínka přijata Ustanovení upraveno. ad b) Připomínka přijata Ustanovení doplněno po dohodě MS ve znění: „(4) Ustanovení odstavců 1 aţ 3 se vztahuje téţ na ochranné léčení poskytované vedle výkonu trestu odnětí svobody odborně, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak (odkaz na z. 169/99 Sb.)“.

K § 76 zásadní připomínka K § 77 zásadní připomínka

§ 78 zásadní připomínka ROZPOR

V odst. 1 na konci poţadujeme slova „ředitel věznice“ uvést do souladu s terminologií podle § 41. V odst. 2 za slova „výkon trestu odnětí“ poţadujeme doplnit slovo „svobody“. V odst. 1 písm. a) poţadujeme zákonem vymezit rozsah zdravotních výkonů, kterým je pacient povinen se podrobit, neboť např. to nemůţe být kastrace nebo jiné zdravotní výkony, jejichţ důsledkem je nevratným nebo podstatným způsobem změněn ţivot pacienta.

Poţadujeme, aby náklady související s výkonem ochranného léčení u osob, které nejsou účastníky veřejného zdravotního pojištění podle jiného právního předpisu, hradilo Ministerstvo zdravotnictví. Změna úhrad z kapitoly Ministerstva spravedlnosti je neodůvodněná a nesystémová (ochranná výchova rovněţ není hrazena z prostředků Ministerstva spravedlnosti), a proto poţadujeme zachování současného stavu. Pokud by mělo dojít ke změně v povinném subjektu k hrazení nákladů souvisejících s výkonem ochranného léčení u osob, jeţ nejsou účastníky veřejného zdravotního pojištění podle jiného právního předpisu, pak by bylo třeba

Připomínka přijata „ředitel věznice“ nahrazen „ředitel organizační jednotky vězeňské sluţby“. slovo „svobody“ doplněno Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Do zákona bylo na základě ostatních zásadních připomínek doplněno, ţe v průběhu výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody, v průběhu ochranného léčení a v době výkonu zabezpečovací detence kastraci, změnu pohlaví a psychochir. výkony provést nelze. Ve výjimečných případech ji lze provést pouze na základě písemné ţádosti pacienta, kladného stanoviska odborné komise a souhlasu soudu. Připomínka nepřijata Ochranné léčení je nařízeno soudem a poskytovatel je povinen pacienta přijmout. Náklady na 1 pacienta v ochranném léčení je v průměru 1000 Kč/den. Pacient je mnohdy hospitalizován déle neţ 1 rok. MZ nemá v rámci své kapitoly prostředky na úhradu zdravotních sluţeb nepojištěným pacientům.

42

o tuto částku navýšit příslušnou rozpočtovou kapitolu Ministerstva spravedlnosti za současného sníţení kapitoly Ministerstva zdravotnictví o příslušnou odpovídající částku. Doporučujeme zváţit, zda by s přijetím zákona o specifických zdravotních sluţbách neměl být zrušen zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, a případně téţ vyhláška č. 75/1986 Sb.


Připomínka přijata Zákon bude zrušen.

Ministerstvo školství, mládeže

a

tělovýchovy K § 43 Zásadní připomínky

Poţadujeme navrhované ustanovení upravit takto:

Připomínka přijata vše upraveno

2.1. V odstavci 2 v uvozovací větě za slova „praktické vyučování“ vloţit slova „nebo praktická příprava“; v písm. a) a c) nahradit slova „praktické vyučování a v jeho průběhu“ slovy „praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu“. (Podle § 65 odst. 3 vzdělávání ve střední škole obsahuje praktické vyučování a podle § 96 odst. 2 vyšší odborné vzdělávání obsahuje praktickou přípravu.) 2.2. V odstavci 2 písm. b) a c) slova „na pracovištích školy“ nahradit slovy „ve škole nebo školském zařízení ". (Podle § 65 odst. 2 školského zákona se praktické vyučování uskutečňuje ve školách a školských zařízeních.) 2.3. V odstavci 3 písm. a) slova „a osvobození od ní“ nahradit slovy „a uvolnění z vyučování v předmětu tělesná výchova“. (Podle § 50 odst. 2 školského zákona v předmětu tělesné výchovy ředitel školy uvolní ţáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře.) 2.4. V odstavci 3 písm. c) slova „vzdělávání na školách“ nahradit slovy „vzdělávání ve školách“. 2.5. V odstavci 4 - slova "zřizovatel školy“ nahradit slovy „právnická soba vykonávající činnost školy“. (V případě soukromých škol by mohlo být sporné, kdo je zřizovatelem, např. obchodní společnost.) - slova „ţáků školy“ nahradit slovy „ţáků střední školy nebo studentů vyšší odborné školy“.

43


-opravit slovo „v níţe“ - správně „v níţ“. Poţadujeme v písm. a) za slova „své zaměstnance“ vloţit slova“ „a osoby připravující se na povolání formou praktického vyučování nebo odborné praxe“. Odůvodnění: Podle školského zákona se ustanovení zákoníku práce, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci vztahují na ţáky střední školy při praktickém vyučování a na studenty vyšší odborné školy při praktické přípravě, srov. § 65 odst. 3 a § 96 odst. 3 školského zákona).

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ţákům se nezajišťují pracovně lékařské sluţby, tím není vyloučeno, ţe pro ně platí zákoník práce v rozsahu uvedených ustanovení, která o pracovnělékařských sluţbách nehovoří a pokud ano, pak se jedná o úpravu § 43 návrhu. Odkazem na zákoník práce se rozumí rozsah pracovních podmínek, které zákon o specifických sluţbách neupravuje. K tomu viz § 43 odst. 2 písm. a) a c) – zajišťuje zaměstnavatel, to je právnická nebo fyzická osoba, na jejímţ pracovišti probíhá praktické vyučování. Do zákona doplněno: jde-li o právnickou nebo fyzickou osobu, na jejímţ pracovišti se připravují osoby na …., zajišťuje téţ pracovně lékařské sluţby podle § 43 odst. 2 písm. a) nebo c).

Ministerstvo vnitra Obecné připomínky Zásadní připomínka



Návrh vychází výlučně z medicínských hledisek a postrádá etický rozměr. Předkladatel zcela opomíjí vztah zamýšlené právní úpravy k čl. 6 odst. 1 aţ 4 Listiny základních práv a svobod, které deklarují základní lidské právo – právo na ţivot. V návrhu popisované zákroky jsou v naprosté většině mutilační povahy a nevratného charakteru, a měly by tudíţ být brány jako poslední moţnost, jak řešit zdravotní stav pacienta.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Připomínka je nekonkrétní. Právě proto, ţe specifické výkony jsou nevrtané, je v tomto zákoně stanoven specifický reţim.

Poţadujeme nahradit v celém textu návrhu zákona termín „embryo“ termínem „lidské embryo“ (viz např. § 3 odst. 1, 5 a 6, § 6 odst. 3 a 4 aj.). Tento termín je pouţit v § 24 odst. 3 písm. b), není důvod, aby byl stejný pojem v zákoně označován dvěma odlišnými termíny. Změna termínu „embryo“ na „lidské embryo“ zdůrazní skutečnost, ţe se nejedná o jakékoliv embryo, ale pouze o embryo lidské. Zákon č. 227/2006 Sb. také pouţívá termín „lidské kmenové embryonální buňky“ (nikoliv pouze „kmenové embryonální buňky“), „lidská preimplantační embrya“ (nikoliv pouze „preimplantační embrya“), „nadbytečná lidská embrya“ (nikoliv pouze „nadbytečná embrya“) a konečně „lidská embrya“ (nikoliv pouze „embrya“).


V návrhu postrádáme zmínku o tom, ţe zdravotnický personál můţe odmítnout asistovat u zdravotních zákroků, které jsou v rozporu s jeho vnitřním

Doplnění je ale nadbytečné. Zákon je o „lidech“, nemůţe se týkat jiného embrya, neţ lidského. V zákoně č. 227/2006 Sb. se vymezuje výzkum na kmenových buňkách z lidského embrya, proto je pouţito slovo „lidské“. Bez tohoto úzkého vymezení, by se zákon týkal jakéhokoliv embrya. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno řešeno obecně zákonem o ZS

44

přesvědčením. Je třeba v tomto smyslu návrh doplnit. MV poţaduje alespoň do důvod. zprávy doplnit, ţe výhrada svědomí se vztahuje i na ostatní zaměstnance poskytovatele , kteří vykonávají činnosti související s poskytováním ZS. Zásadní připomínka ROZPOR

K § 3 odst. 1 obecně Zásadní připomínka

K § 3 odst. 1 písm. b) Zásadní připomínka ROZPOR

Upozorňujeme, ţe lze povaţovat za sporné, zda se o všech v návrhu popisovaných zákrocích dá hovořit jako o zdravotních výkonech, neboť některé jsou spíše „kosmetického“ charakteru. Je tedy na zváţení, zda nedoplnit název zákona o „jiné sluţby“

Zavádí se legislativní zkratka „léčba neplodnosti“, která označuje postup asistované reprodukce. Přitom samo ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zmiňuje i „jiné metody léčby neplodnosti“. Nelze takto zaměňovat vlastní léčbu neplodnosti (tedy odstraňování příčin neplodnosti páru) s asistovanou reprodukcí (umělé vytvoření lidského embrya). Zavedení legislativní zkratky evokuje preferenci asistované reprodukce před absolvováním skutečné léčby neplodnosti. Proto poţadujeme nahradit legislativní zkratku „léčba neplodnosti“ takto: „(dále jen „asistovaná reprodukce“)“. Z formálního hlediska je třeba léčbu neplodnosti oddělit od fertilizace in vitro a řešit ji samostatně. V návaznosti na tuto změnu je třeba provést změny v některých dalších ustanoveních návrhu (např. § 5 odst. 1). § 3 odst. 1 písm. b) navrhujeme zcela vypustit. Potřebnost takové úpravy není v důvodové zprávě nijak odůvodněna. Poskytuje se rozsáhlý prostor pro zneuţívání metod asistované reprodukce pro genetickou selekci a eugenické účely.

Připomínka nepřijata O jaké kosmetické zákroky jde? Pokud má MV na mysli změnu pohlaví transsexuálů, tak transsexualita má svoji Dg v MKN10, je to pojem pro obrácenou sexuální orientaci, kdy se jedinec v rozporu s vrozeným pohlavím identifikuje s pohlavím opačným Připomínka přijata Leg. zkratka zrušena a místo ní v dotčených ustanoveních pouţít slova z § 3 odst. 1, jimiţ se uvozuje písmeno a) a b), a to slova „umělé oplodnění

Připomínka nepřijata Ustanovení vychází z čl. 12 bioúmluvy, který vymezuje moţnost genetického vyšetření, a z čl. 14 bioúmluvy, podle něhoţ je moţné pouţít postupy asistované reprodukce za účelem volby pohlaví dítěte,l ze li předejít váţné genetické nemoci vázané na pohlaví. Provádění preimplantační genetické diagnostiky embryí (PGS/PGD) je zcela běţným postupem téměř ve všech evropských zemích a také v České republice. Umoţňuje vyšetření embryí před zavedením embryí do děloţní dutiny, které můţe odhalit závaţné chromosomální abnormity můţe vyloučit onemocnění vázaná na pohlaví a

45

onemocnění, která v rozvinuté formě zvyšují nejen morbiditu, ale i mortalitu. Těmito postupy lze zvýšit také efektivitu léčby při mimotělním oplození, je moţné omezit indukování potratů postiţených plodů v prvním a druhém trimestru. PGD rovněţ umoţňuje zjistit u embryí některá váţná onemocnění na podkladě genové analýzy (například cystickou fibrozu), ale stále se objevují další nové moţnosti v detekci i jiných onemocnění. Při pouţití dosavadních metod prenatální diagnostiky je moţno provést vyšetření plodu nejdříve na konci I. trimestru a v případě pozitivního nálezu se těhotenství přerušuje medicínsky náročným výkonem aţ ve II. trimestru. PGD, při které se transferují do dělohy pouze embrya bez sledované mutace (=„zdravá“), vylučuje nutnost umělého přerušení těhotenství v dalším průběhu těhotenství.

K § 5 odst. 2 Zásadní připomínka ROZPOR

Poţadujeme doplnit větu: „Umělé oplodnění nelze provést ţeně, která je provdaná, avšak o umělé oplodnění neţádá společně s manţelem.“ Ve smyslu čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod bychom povaţovali za vhodné vyhradit tento způsob léčby osobám ţijícím v manţelství a případy neoddaných párů řešit výjimečně, mj. téţ vzhledem k vyšším rozpočtovým dopadům do sociálního systému.

Vypuštěním odstavce b) by se těmto postupům zabránilo. Znemoţnit provádění PGS/PGD je krokem zpět. Zakázat skutečně progresivní metody pouze z obavy z moţného zneuţití je dogmatickým argumentem, ale nepatří do moderního právního prostředí naší společnosti. Připomínka nepřijata Ponechána stávající úprava podle z. č. 20/66 Sb. Předkladatel neřeší, jakým způsobem by poskytovatel zjišťoval skutečnost, zda jde o provdanou nebo neprovdanou ţenu. V § 54 odst. 3 zákona o rodině je stanoveno: „Je-li dítě počato umělým oplodněním ženy z asistované reprodukce podle zvláštního právního předpisu, považuje se za otce muž, který dal k umělému oplodnění ženy podle tohoto zvláštního právního předpisu souhlas,

46

K§6 Zásadní připomínka

Za odstavec 1 poţadujeme vloţit nový odstavec tohoto znění: „(2) Před provedením výkonů asistované reprodukce je ošetřující lékař povinen podat neplodnému páru písemnou i ústní informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a možných rizicích a o způsobu, jakým bude naloţeno s nadbytečnými lidskými embryi, včetně finančních nákladů na jejich uskladnění. Informace musí být podána před svědkem, kterým je zdravotnický pracovník. Neplodný pár můţe poţadovat, aby při podání informace byl přítomen další svědek podle jeho výběru. Záznam o podání informace podepíše informující lékař, svědek, popřípadě svědci a neplodný pár; záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.“

pokud by se neprokázalo, že žena otěhotněla jinak.“. Připomínka přijata Text doplněn. Pouze místo „o způsobu, jakým bude naloţeno s nadbytečnými embryi“ uvedeno „o způsobu, jakým můţe být naloţeno s nadbytečnými embryi“ Jak lze naloţit s embryi stanoví odst. 5.

Je třeba zajistit stejnou míru informovanosti o moţných trvalých následcích a rizicích jako v případě jiných výkonů podle návrhu zákona. Neplodný pár je také třeba informovat o nutných souvislostech výkonu – uskladňování nadbytečných lidských embryí a následné ukončení skladování (viz § 7 návrhu zákona). K§7 Zásadní připomínka

K§8 Zásadní připomínka´

V textu celého ustanovení doporučujeme nahradit slovní spojení „ukončení skladování“ slovem „likvidace“. Pojem likvidace lépe odráţí podstatu procesu. Je třeba řešit vazbu na zákon o pohřebnictví, neboť je nutno zachovat lidskou dignitu lidských embryí a výslovně doplnit zákaz jakéhokoliv vyuţití usmrcených lidských embryí nebo dokonce lidských embryí, u nichţ bylo ukončeno skladování. Poţadujeme vloţit nový poslední odstavec tohoto znění: „Evidence anonymního dárce je uloţena v Národním registru asistované reprodukce podle jiného zákona. Osoba narozená z procesu asistované reprodukce a její příbuzný v přímém pokolení mohou uzavřít manţelství pouze na základě písemného potvrzení z Národního registru asistované reprodukce o tom, ţe nejsou biologicky předkem a potomkem nebo sourozenci.“ Zájem na zachování anonymity anonymního dárce podle odstavce 1 nemůţe převáţit nad zájmem společnosti na ochraně zdraví jednotlivce. Aplikaci obecných předpisů bránících uzavření manţelství příbuzným osobám je třeba zachovat i pro osoby počaté metodou asistované reprodukce.


Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zachovat anonymitu údajů pro třetí osoby, včetně anonymity dárce ve vztahu k příjemcům a dítěti anonymní., poţadují příslušné směrnice EU; (ty byly převzaty do zákona o lidských tkáních a buňkách) zároveň však ukládají, aby informace pro „moţné budoucí potřeby – komplikace“ byly zachovány a dohledatelné po dobu nejméně 30 let - řeší zákon o ltb. Dítě narozené z asistované reprodukce se tuto informaci nemusí nikdy dozvědět. To se bude při uzavírání manţelství prokazovat, jakým způsobem došlo k početí??

47

Pravděpodobnost, aby tato situace nastala je velice malá. Předkladatel připomínky nebere v úvahu, ţe „neznámý“ příbuzenský vztah, který podle zákona o rodině vylučuje uzavřít manţelství, můţe být i v souvislosti s rozdělením sourozenců předávaných k adopci, do pěstounské péče nebo „cestujících“ po různých výchovných zařízeních. Rovněţ je třeba brát v úvahu pokrevní příbuzenský vztah s osobou počatou při nevěře někoho z předků, popřípadě při náhodném pohlavním styku.počatí při nevěře někoho z předků.

K § 11 Zásadní připomínka ROZPOR

Poţadujeme v první větě slova „ukončující těhotenství“ nahradit slovy „vedoucí k ukončení ţivota lidského plodu“. Upozorňujeme na skutečnost, ţe řádným postupem ukončení těhotenství je porod, který by takto splňoval definiční znaky umělého ukončení těhotenství.

Připomínku lze akceptovat pouze v případě, pokud MV jako ústřední správní úřad, do jehoţ působnosti náleţí sběr údajů o obyvatelstvu (evidence obyvatel, matriky) zřídí navrhovaný registr, bude jeho správcem, jeho vedení a nakládání s údaji, včetně oznamovacích povinností a případných sankcí vymezí v zákoně o evidenci obyvatel. Doporučujeme z důvodu zabránění zbytečným psychickým útrapám, aby si osoby vzájemnou nepříbuznost prokazovaly jiţ při seznámení, nikoliv aţ před uzavřením manţelství, a aby pohlavní styk bez prokázání nepříbuznosti byl povaţován za pokus o trestný čin podle § 245 Trestního řádu – souloţ mezi příbuznými Připomínka nepřijata Odborná zdravotnická veřejnost zastává názor, ţe medicínsky lze hovořit o vývojové přeměně embrya v lidskou bytost od 12. týdne těhotenství, odkdy je jeho centrální nervová soustava v určitém stupni vývoje. Text upraven: Umělým ukončením těhotenství se rozumí zdravotní výkony ukončující těhotenství. Provádí se ze zdravotních nebo jiných neţ zdravotních důvodů v případech, kdy plod není

48

schopen samostatného přeţití. Zdravotními důvody se rozumí takové nemoci nebo vady, u nichţ existuje vysoká míra pravděpodobnosti váţného ohroţení zdraví nebo ţivota pacientky, zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo ţivota dítěte.


Ve druhé větě poţadujeme slova „nebo z jiných neţ zdravotních důvodů“ nahradit slovy „nebo z váţných důvodů“. Formulace „z jiných důvodů“ je příliš vágní a mohla by být zneuţívána. Obdobně platí i pro § 13 odst. 1.

ROZPOR § 11 Zásadní připomínka ROZPOR



Poţadujeme bez náhrady vypustit závěr věty třetí „nebo pokud existuje vysoká míra pravděpodobnosti, že by k tomuto ohrožení mohlo dojít“. Jiţ samotný pojem ohroţení implikuje vysokou míru pravděpodobnosti vzniku škodlivých následků. Vágní formulace „vysoká míra pravděpodobnosti, ţe by k ohroţení mohlo dojít“ poskytuje rozsáhlý prostor pro zneuţívání. Podle navrhované úpravy lze těhotenství ze zdravotních důvodů ukončit aţ do okamţiku porodu (tedy i v době, kdy je plod schopný přeţít např. předčasný porod), je proto třeba zdravotní důvody přesně specifikovat. V návrhu není řešena situace otce, který má právo se k otázkám ţivota svého dítěte vyjádřit, tedy i k umělému ukončení těhotenství. Poţadujeme tento nedostatek napravit, a to s ohledem na čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, ţe „Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena.“ a čl. 5 Úmluvy o právech dítěte (sdělení č. 104/1991 Sb.), který stanoví, ţe „Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují respektovat odpovědnost, práva a povinnosti rodičů nebo, v odpovídajících případech a v souladu s místním obyčejem, členů širší rodiny nebo obce, zákonných zástupců nebo jiných osob právně odpovědných za dítě, které směřují k zabezpečení jeho orientace a usměrňování při výkonu práv podle úmluvy v souladu s jeho rozvíjejícími se schopnostmi.“ Upozorňujeme, ţe návrh se v § 12 odst. 1 (ani v § 13 odst. 2) nezabývá otázkou, zda si je matka (popř. její zákonný zástupce) při udělování souhlasu dostatečně vědoma toho, k čemu vlastně dává souhlas. Mělo by být povinností lékaře, aby ji náleţitě vysvětlil zdravotní následky tohoto zákroku nejen ve vztahu k ní, ale především k dítěti. Opět odkazujeme na čl. 6 Listiny základních práv a svobod, který deklaruje právo na ţivot.

Připomínka nepřijata co je to váţný důvod, kdo jej bude posuzovat Je váţný důvod to, ţe ţena nezná otce dítěte, nebo ţe se rozvádí nebo ţe je v těţké sociální situaci. Připomínka přijata Navrţena nová úprava: „Zdravotními důvody se rozumí takové nemoci nebo vady, u nichţ existuje vysoká míra pravděpodobnosti váţného ohroţení zdraví nebo ţivota pacientky, zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo ţivota dítěte.“ Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Na základě dohody s Min. kultury doplněno, ţe pokud se otec dítěte dostaví k poskytovateli společně s pacientkou, je podána informace téţ před tímto muţem.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Připomínka je nekonkrétní, protoţe není uveden návrh v čem by mělo být podání informace konkrétně doplněno – viz § 13 odst. 2. Informování pacienta, popřípadě jeho zákonného zástupce a obsah informovaného souhlasu pacienta s poskytnutím zdravotní péče

49

vymezuje obecná právní úprava – návrh zákona o zdravotních sluţbách. S ohledem na specifika poskytnutí zdravotní sluţby zákon stanoví povinnost podat paciente informaci před provedením interrupce; rovněţ stanoví obsah této informace – 13 odst. 2. V zákoně o ZS uvedeno, ţe pokud jde o odkladný zdravotní výkon, mezi podáním informace a provedením výkonu uběhne určitá lhůta. Zásadní připomínka

Na konec textu odstavce poţadujeme vloţit slova „nepřesahuje-li 24 týdnů“. Text návrhu zákona a text důvodové zprávy si vzájemně odporují. Důvodová zpráva uvádí tyto moţnosti umělého ukončení těhotenství: - z jiných neţ zdravotních důvodů na ţádost do 12. týdne těhotenství, - ze zdravotních - genetických důvodů do 24. týdne těhotenství a - z důvodu ohroţení ţivota matky nebo je-li prokázán ţivota neschopný plod nebo těţké poškození plodu bez časového omezení.

Připomínka přijata Text zákona byl dán do souladu s důvodovou zprávou.

Text návrhu zákona je však zcela jiný a uměle ukončit těhotenství podle něj lze: - z jiných neţ zdravotních důvodů na ţádost do 12. týdne těhotenství, - z vágně vymezených zdravotních důvodů bez časového omezení.

K § 13 Zásadní připomínka ROZPOR

Vzhledem k závaţnosti upravované materie je dle našeho názoru nezbytné přímo v zákoně přesně stanovit podmínky provedení zákroku, tj. v tomto případě je nutné doplnit návrh o termíny, do jejichţ uplynutí je moţné interrupci provést. V této souvislosti upozorňujeme na čl. 6 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Poţadujeme vloţit nový odstavec tohoto znění: „(4) S výjimkou bezprostředního ohroţení ţivota pacientky je moţné pacientce, která je občanem jiného státu, provést umělé ukončení těhotenství pouze z důvodu, pro který dovoluje ukončit těhotenství právní řád státu, jehoţ je pacientka občankou.“ Je třeba respektovat mezinárodněprávní zásadu vzájemnosti. Nelze připustit, aby občané cizího státu se na území ČR dopouštěli jednání, které je podle právního řádu jejich státu protiprávní. Navíc se domníváme, ţe změna oproti stávající právní úpravě, podle níţ není povoleno provést umělé ukončení těhotenství cizinkám, které se v České republice zdrţují pouze přechodně, není vůbec odůvodněna.

Připomínka nepřijata Připomínka je účelová; nejsou domyšleny všechny vazby a důsledky Zavedení této právní úpravy znemoţní provádět interrupci, pokud nepůjde ze zdravotních důvodů o neodkladný výkon, ţenám, které mají na území ČR dlouhodobí pobyt. V připomínce není řešeno, kdo by zjišťoval (prokazoval) způsob provádění interrupcí v zemi, jíţ je ţena státním občanem (a co osoby bez občanství ??). Nejde jenom o Polsko, ale i o země třetího světa.

50

A co lidé bez občanství, ţadatelé o azyl, uprchlíci ??? § 13 Zásadní připomínka K § 13 odst. 1 Zásadní připomínka ROZPOR

K § 13 odst. 1 písm. b) Zásadní připomínka


Navrhujeme vloţit nový odstavec tohoto znění: „(5) Náklady spojené s umělým ukončením těhotenství prováděným výlučně na ţádost pacientky hradí pacientka.“ Poţadujeme v písm. a) i b) nahradit číslovku „16“ číslovkou „18“. Zákon o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování stanoví, ţe zdravotní sluţby jsou poskytovány v případě nezletilého pacienta pouze se souhlasem zákonného zástupce. Není zřejmé, proč by tomu mělo být v případě umělého ukončení těhotenství jinak. Důvodová zpráva ţádný důvod nenabízí.

Navrhované ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) nerespektuje Úmluvu o právech dítěte. Nezletilá by měla mít právo vyjádřit svůj názor a pokud s umělým přerušením těhotenství nesouhlasí, ale její zákonný zástupce přesto poţádá o umělé ukončení těhotenství, měla by tato situace být přezkoumatelná. Do písmene b) tedy poţadujeme doplnit novou větu: „Je-li názor pacientky v rozporu s názorem zákonného zástupce pacienta, oznámí poskytovatel do 24 hodin od vyžádání si souhlasu tuto skutečnost soudu, a to za účelem ustanovení opatrovníka.“ Je nezbytné upravit případnou kolizi mezi postojem a zájmy nezletilé a jejích zákonných zástupců. Poţadujeme uvést odstavec 2 v tomto znění (změny oproti návrhu jsou vyznačeny podtrţením): „Před provedením umělého ukončení těhotenství je ošetřující lékař povinen podat pacientce písemnou a ústní informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a moţných rizicích, o stávajícím stádiu vývoje plodu, o alternativních moţnostech řešení, o moţnostech prevence otěhotnění v budoucnosti. Informace musí být podána před svědkem, kterým je zdravotnický pracovník, a před otcem dítěte, jestliţe je znám a není zde podezření, ţe k těhotenství došlo v důsledku jeho trestné činnosti vůči pacientce. Pacientka můţe poţadovat, aby při podání informace byl přítomen další svědek podle jejího výběru. Záznam o obsahu podání informace podepíše informující lékař, svědek, popřípadě svědci, otec dítěte, byl-li přítomen, a pacientka; záznam je součástí

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno tento zákon neřeší úhrady – ze zdrav. poj. jsou hrazeny ZS ze zdravotnické indikace Připomínka nepřijata Zachováváme stávající právní úpravu. Pohlavní styk lze bez trestní odpovědnosti vykonávat s osobou starší 15 let (viz § 242 trestního zákona), a to „bez souhlasu zákonných zástupců“ této osoby - zákon tedy nepřímo předpokládá, ţe osoba starší 15 let je schopná nést důsledky za své počínání. Totéţ platí pro osobu starší 16 let (viz § 8 a 9 – občanského zákoníku - zletilost a způsobilost, § 34 odst. 3 zákona o rodině – přiznání rodič. Zodpovědnosti soudem osobě starší 16 let, § 11 trestního zákona věk trestní odpovědnosti). Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zákon o zdravotních sluţbách upravuje, ţe pokud bude názor nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům v rozporu s názorem zákonného zástupce, poskytovatel sdělí tuto skutečnost do 24 hodin soudu, a to za účelem ustavení opatrovníka. Připomínka přijata Nejde ještě o plod, ale o embryo a proto text v tomto upraven.

51

zdravotnické dokumentace vedené o pacientce.“


Je nezbytné upravit náleţitosti obsahu informace jako předpokladu skutečně svobodné volby. Pacientka by měla být seznámena nikoliv pouze s moţnými následky zákroku (trvalá neplodnost, postabortivní syndrom aj.), ale i se stavem, v jakém se nachází vývoj plodu. Přítomnost otce u poučení – pokud ho ţena uvede – posiluje moţnost svobodného rozhodnutí pacientky. Poţadujeme nahradit slova „před jejím započetím“ slovy „bezprostředně před jeho započetím“. Je třeba zajistit, aby byl souhlas vysloven v přímé souvislosti s výkonem, nikoliv kdykoliv před započetím výkonu. Za slova „dědictví“ poţadujeme vloţit slova „s výjimkou postupů podle tohoto zákona“. Je třeba odstranit vnitřní rozpornost textu zákona. Ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) a § 4 jsou zcela zjevně v rozporu se zásadou, ţe nikdo nemůţe být diskriminován z důvodu svého genetického dědictví.


Poţadujeme nahradit slova „právními předpisy“ slovem „zákony“.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno § 3 a 4 hovoří o vyšetření embrya, kdy ţivot a zdraví ´budoucího dítěte je ohroţeno genetickou vadou. Zde nejde o ţádnou diskriminaci. To se má narodit váţně postiţené dítě, nebo dítě, které brzy po narození zemře? Připomínka přijata


Je třeba vyloučit jakýkoliv postup, který by s ohledem na aktuální poznatky vědy mohl i s malou pravděpodobností vést ke změně lidského genomu potomků.

Připomínka přijata Je to dostatečně řešeno v § 24 odst. 2

K § 26 odst. 1

Poţadujeme jednoznačně stanovit, kým má být výsledek posouzení zaznamenán do zdravotnické dokumentace, a obecně se v návrhu vyhnout pouţívání trpných rodů.


Tato ustanovení poţadujeme vypustit. Písemné odůvodnění neudělení souhlasu, byť na ţádost, je upraveno jiţ v § 155 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., podle něhoţ „pokud správní orgán shledá, ţe nelze vydat vyjádření nebo osvědčení, provést ověření nebo učinit sdělení, je povinen o tom na poţádání písemně uvědomit dotčenou osobu a sdělit důvody, které k tomuto závěru vedly“. Co se týče uvedené lhůty pro vydání souhlasu, domníváme se, ţe se jedná o neopodstatněnou odchylku od § 71 správního řádu, ve kterém jsou uvedeny lhůty pro vydání rozhodnutí. Na vydání souhlasu se § 71 pouţije přiměřeně (viz § 154 správního řádu). Co se týče vyloučení pouţití správního řádu na udělení, neudělení nebo odejmutí souhlasu, správní řád má širší působnost neţ předchozí zákon č. 71/1967 Sb.,

Připomínka přijata částečně Na vydání souhlasu s prováděním nezavedené metody se bude vztahovat správní řád. Upraveny lhůty a účastníci řízení.


K § 23 odst. 3 písm. c) Zásadní připomínka

Zásadní připomínka K § 30 odst. 1 a odst. 5 Zásadní připomínka

52

o správním řízení (správní řád), a vztahuje se nejen na řízení, jehoţ účelem je vydání rozhodnutí, ale rovněţ na postupy správních orgánů, jejichţ účelem vydání rozhodnutí není (viz § 180 odst. 2 a část čtvrtá správního řádu), tedy na tzv. jiné úkony správních orgánů. Bude tedy aplikována část čtvrtá správního řádu. K § 31 Zásadní připomínka




Domníváme se, ţe etickou komisi by neměl ustanovovat poskytovatel, který má zájem na výsledku jejího jednání a podle toho můţe volit její sloţení, ale měla by jejím ustanovením být pověřena např. příslušná profesní komora.

Poţadavek, aby kaţdý lékař byl povinen informovat zaměstnavatele pacienta není dle našeho názoru vhodný. Kaţdý lékař by měl informovat registrujícího praktického lékaře nebo lékaře provádějícího pracovně lékařské sluţby a aţ tito by měli podat informaci zaměstnavateli. Dikci tohoto ustanovení povaţujeme za nejasnou. Věta první vylučuje moţnost podat návrh na přezkoumání lékařského posudku, jestliţe byl potvrzen nebo zrušen krajským úřadem. Věta druhá však takovou moţnost připouští, ale neuvádí se v ní, jaký je další postup.

Poţadujeme text § 41 označit jako odstavec 1 a doplnit nový odstavec 2 tohoto znění: „(2) Je-li poskytovatelem Ministerstvo vnitra, postupuje se při posuzování zdravotní způsobilosti a vydávání lékařského posudku podle § 39 a § 40 obdobně s tím, ţe návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékař řediteli příslušného zdravotnického zařízení Policie České republiky kraje, příp. organizační sloţky státu, v nichţ jsou poskytovány zdravotní sluţby, který podle § 39 lékařský posudek přezkoumá. Pokud ředitel návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho Ministerstvu vnitra, které postupuje podle § 40.“. S ohledem na postavení a organizaci Policie České republiky a Hasičského

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Komory nemají vztah k poskytovateli, ale zdravotnickému pracovníkovi. Určitý počet členů EK není ve vztahu k poskytovateli a podepisují nepodjatost. V zákoně je uvedeno, ţe MZ odejme souhlas s prováděním nezavedené metody, pokud poruší podmínky stanovené zákonem. - § 30 odst. 3 Připomínka přijata

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Věta prvá hovoří o přezkoumání posudku, které jiţ v případě potvrzení nebo zrušení KÚ nelze. Věta druhá říká, kdy lze provést nové posouzení zdravotní způsobilosti a vydat nový lékařský posudek, proti kterému lze opět podat opravný prostředek, v případě, ţe došlo ke změně zdravotního stavu. Doplněna důvodová zpráva - soud můţe přezkoumat procesní náleţitosti KÚ. Připomínka přijata částečně Text § 47 upraven: Při posuzování zdravotní způsobilosti a vydávání lékařského posudku podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. a Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. se postupuje obdobně s tím, ţe je – li poskytovatelem - Ministerstvo vnitra, návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékař určenému zdravotnickému pracovníkovi ve zdravotnickém zařízení Policie České

53


K § 51 - k poznámce pod čarou č. 13 Zásadní připomínka



K § 57 odst. 8

záchranného sboru České republiky bude takto zakotvena zvláštní úprava přezkoumání lékařského posudku vydaného příslušným zdravotnickým zařízením. Posuzování zdravotní způsobilosti v podmínkách Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru se řídí zvláštními právními předpisy, s jejichţ aplikací nemají úřady kraje ţádné zkušenosti. V případě zabezpečování zdravotní péče civilní zdravotní sluţbou by nebylo moţno odpovídajícím způsobem koordinovat posuzování zdravotní způsobilosti pro výkon sluţby, neboť k tomuto posuzování je nutná znalost podmínek výkonu sluţby, příslušných právních předpisů a interních aktů řízení, které nemají obecnou platnost.

republiky, popřípadě organizační sloţky státu, v nichţ jsou poskytovány zdravotní sluţby, který podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. lékařský posudek přezkoumá; pokud určený zdravotnický pracovník návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho Ministerstvu vnitra, které postupuje podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů..

V tomto ustanovení je z postupů, při nichţ se vydávají lékařské posudky, a z posudkové zdravotní sluţby vyloučen správní řád. Poţadujeme zváţit, zda by se nemělo postupovat podle části čtvrté správního řádu, která upravuje tzv. jiné úkony správních orgánů. V případě pouţití správního řádu by musely být upraveny § 39 a 40 návrhu. Tato ustanovení totiţ stanoví postup při přezkoumání posudku obdobně, jako je upraveno odvolání podle správního řádu. Postačilo by tudíţ uvést, ţe proti posudku je moţné podat odvolání, dále se bude přiměřeně postupovat podle § 81 a násl. správního řádu. Zejména by měla být vypuštěna věta třetí § 39 odst. 1, dále § 39 odst. 3 (autoremedura), § 39 odst. 4 (postoupení odvolání) § 39 odst. 5, § 40 odst. 2, § 40 odst. 3 a § 40 odst. 4. Upozorňujeme na nepřesně uvedenou dikci zákona č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, ţe uvedený zákon v § 15 odst. 6 a § 79 odst. 6 obsahuje pouze zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, který by zákonem vymezenou oblast upravoval. Tímto právním předpisem je vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti. Proto poţadujeme dikci tohoto ustanovení ve smyslu námi uplatněné připomínky upravit. Upozorňujeme na čl. 49 odst. 1 písm. b) Legislativních pravidel vlády, podle kterého je třeba ve zmocňovacím ustanovení vymezit konkrétní věci, které mají být prováděcím právním předpisem upraveny. Dle našeho názoru zmocnění ke stanovení „bliţších podmínek“ tomuto ustanovení Legislativních pravidel vlády neodpovídá a poţadujeme je přeformulovat. Není jasné, o jakých podmínkách se zde hovoří. Návrh zákona aţ na podmínku vztahu k území, pro něţ mají být zdravotní sluţby poskytovány, další podmínky, za kterých má být povolení uděleno, nestanoví. Poţadujeme ustanovení formulovat přesněji, aby z něj bylo jednoznačně zřejmé, o čem hovoří.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno nejedná o rozhodování o právech a povinnostech, takţe by se asi správní řád vztahovat na posudky neměl – viz Ústavní soud

Vyloučení pouţití správního řádu z postupu, při němţ se vydává povolení


Připomínka přijata Upraveno v návaznosti na konečné znění vyhlášky. Připomínka přijata Doplněno, ţe se jedná se o podmínky uvedené v odst. 1 – např. mu bude odejmuto oprávnění, přestane splňovat personální zabezpečení sluţeb… Připomínka přijata Správní řád se pouţije.

54


k uznávání nemocí z povolání, poţadujeme vypustit, neboť správní řád má širší působnost neţ předchozí zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), a vztahuje se nejen na řízení, jehoţ účelem je vydání rozhodnutí, ale rovněţ na postupy správních orgánů, jejichţ účelem vydání rozhodnutí není (viz § 180 odst. 2 a část čtvrtá správního řádu), tedy na tzv. jiné úkony správních orgánů. Bude tedy aplikována část čtvrtá správního řádu.

K § 58

Nadpis navrhujeme upravit tak, aby lépe vyjadřoval obsah ustanovení.


Upozorňujeme, ţe pojem „bezpečnostní sbor“ se vztahuje na šest bezpečnostních sborů, tj. Policii České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správu České republiky, Vězeňskou sluţbu České republiky, Bezpečnostní informační sluţbu a Úřad pro zahraniční styky a informace (§ 1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb.). Z toho důvodu poţadujeme buď provést v odst. 1 taxativní výčet těchto sborů, nebo zavést odkaz na jiný právní předpis formou poznámky pod čarou s uvedením příslušného ustanovení zákona. Obdobně je třeba postupovat v odstavci 2 návrhu. Z důvodu větší srozumitelnosti poţadujeme doplnit odstavec 3 návrhu o odkaz na příslušné ustanovení jiného právního předpisu.

Připomínka přijata doplněn odkaz

V návrhu zákona by mělo být kromě toho, co se rozumí národními radiologickými standardy, co obsahují, a kdo je zveřejňuje a jakým způsobem, rovněţ jasně uvedeno, kdo tyto standardy vydává.

Připomínka přijata doplněno, ţe standardy uveřejňuje MZ ve Věstníku MZ a způsobem umoţňujícím dálkový přístup. Co standardy obsahují je uvedeno v § 62 Připomínka přijata ano, ţadatel musí splňovat všechny podmínky

Zásadní připomínka Zásadní připomínka



K § 64 odst. 3 Zásadní připomínka K § 65 odst. 1 písm. a) a b) Zásadní připomínka K § 66 odst. 1 písm. a)

Je nejasné, zda právnická osoba ţádající o oprávnění k provádění externího klinického auditu musí splnit všechny čtyři podmínky uvedené pod písm. a) – d) najednou, nebo stačí splnění některé nebo některých z nich. Poţadujeme toto vyjasnit. Tato ustanovení poţadujeme vypustit, neboť nutnost uvést v ţádosti zde uvedené náleţitosti vyplývá jiţ z § 37 odst. 2 správního řádu. Toto ustanovení poţadujeme vypustit, neboť nutnost uvést v ţádosti zde uvedené




55


náleţitosti vyplývá jiţ z § 37 odst. 2 správního řádu.

K Hlavě VII (Správní

Většina skutkových podstat správních deliktů není zcela přesně a určitě vymezena. U některých z nich chybí odkaz na příslušné ustanovení zákona, v němţ je povinnost, jejíţ porušení je znakem skutkové podstaty podrobně vymezena. Tyto nedostatky se projevují zejména v § 79 odst.1 K odstranění takových nedostatků poţadujeme: - zrušit skutkovou podstatu v § 79 odst. 1 písm. a), neboť postih za poskytnutí zdravotní péče bez zákonem vyţadovaného písemného souhlasu, popř. ţádosti pacienta nebo zákonného zástupce, je obsahem následujících skutkových podstat; - § 79 odst. 1 písm. b) doplnit o odkaz na § 13 odst. 1 (v rozporu s § 13 odst. 1 ukončí těhotenství z jiných neţ zdravotních důvodů po uplynutí lhůty 12 týdnů jeho trvání,); - v § 79 odst. 1 písm. c) pojmenovat zdravotní péči, o jejíţ provedení jde (nezajistí, aby před provedením umělého ukončení těhotenství byla pacientka informována podle § 13 odst. 2 nebo pacient před provedením sterilizace podle § 16 odst. 2); - v § 79 odst. 1 písm. d) uvést konkrétně, o jakou komisi jde (ustaví odbornou komisi, jejíţ sloţení nebo vztah jejího člena k poskytovateli je v rozporu s § 15 odst. 2 a 3, jde-li o sterilizaci, s § 18 odst. 1 a 2, jde-li o kastraci, s § 20 odst. 1 a 2, jde-li o změnu pohlaví transsexuálního pacienta, nebo s § 22 odst. 1, jde-li o psychochirurgický výkon); v § 79 odst. 1 písm. e) uvést konkrétně, o jaké zdravotní sluţby jde a jaká forma projevu vůle pacienta se k nim váţe (provede bez písemné ţádosti pacienta, která je součástí jeho zdravotnické dokumentace nebo kladného stanoviska odborné komise kastraci podle § 17 odst. 2 nebo změnu pohlaví transsexuálního pacienta podle § 19 odst. 2 nebo bez písemné ţádosti pacientky, která je součástí její zdravotní dokumentace, uměle ukončí těhotenství z jiných neţ zdravotních důvodů podle § 13 odst. 1 písm. a) anebo provede bez písemného souhlasu pacienta nebo kladného stanoviska odborné komise psychochirurgický výkon podle § 21 odst. 2 nebo bez písemného souhlasu pacientky uměle ukončí těhotenství ze zdravotních důvodů podle § 12 odst. 1 nebo bez písemného souhlasu pacienta provede sterilizaci podle § 14 odst. 2); - v § 79 odst. 1 písm. f) uvést konkrétně, o jaké sluţby jde, přičemţ by mělo být asi pamatováno téţ na umělé ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů podle § 12 odst. 2 a na umělé přerušení těhotenství z jiných neţ zdravotních důvodů podle § 13 odst. 1 písm. b), ke kterýmţto zdravotním

delikty) Zásadní připomínka

Připomínka přijata bude upraveno v návaznosti na konečné znění zákona

56

-

-

sluţbám je třeba rovněţ souhlasu zákonného zástupce pacienta, resp. pacientky [provede bez písemného souhlasu zákonného zástupce, kladného stanoviska odborné komise nebo souhlasu soudu sterilizaci podle § 15 odst. 1, kastraci podle § 17 odst. 3 nebo psychochirurgický výkon podle § 21 odst. 3 anebo bez písemného souhlasu zákonného zástupce pacientky uměle přeruší těhotenství ze zdravotních důvodů podle § 12 odst. 2 nebo z jiných neţ zdravotních důvodů podle § 13 odst. 1 písm. b)]; skutkovou podstatu v § 79 odst. 1 písm. g) upřesnit obdobně jako skutkové podstaty předchozí (provede sterilizaci, kastraci nebo psychochirurgický výkon z jiných důvodů nebo jiné osobě, neţ je stanoveno v § 15 odst. 1, jde-li o sterilizaci, v § 17 odst. 2, jde-li o kastraci, nebo v § 19 odst. 2 a 3, jde-li o psychochirurgický výkon); v § 79 odst. 1 písm. i) slovo „umoţní“ přesunout za slova „v rozporu s § 24 odst. 2“; v § 79 odst. 1 písm. l) doplnit odkaz na příslušné ustanovení (vydá lékařský posudek, k jehoţ vydání není oprávněn podle § 24 odst. 3).

K eventuální revizi dalších skutkových podstat a jejich upřesnění jsme připraveni být z titulu odpovědnosti za koordinaci právní úpravy správního trestání nápomocni. Zásadní připomínka

Ustanovení o sankcích je třeba po formální stránce upravit přesně tak, jak je to obvyklé v jiných zákonech. Pro příklad uvádíme úpravu § 79 odst. 8: „(8) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. a), b nebo c), b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), e), f g), i) nebo q), odstavce 3 písm. d), e), g), j) nebo odstavce 5 písm. c), c) 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), d), h), j), l) nebo m), odstavce 2 písm. a), b) nebo c), odstavce 3 písm.b), f) nebo i), odstavce 5 písm. f), odstavce 6 písm. a), b), c) nebo d) nebo odstavce 7, d) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. k) nebo r), odstavce 4 písm. a) nebo b) nebo odstavce 5 písm. a) nebo b), e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n), o) nebo p), odstavce 3 písm. h) nebo odstavce 5 písm. d) nebo e).


57

V § 82 odst. 1

poţadujeme zrušit slovo „oprávněně“.


poţadujeme zrušit slova „, v jehoţ správním obvodu byly spáchány,“, neboť zákon nevymezuje podmínky, ze kterých by bylo moţno usuzovat, ţe správní delikt uvedený v § 81 byl spáchán na území územního obvodu kraje. Po zrušení uvedených slov se bude místní příslušnost k projednání správních deliktů uvedených v § 81 řídit ustanovením § 11 správního řádu, coţ znamená, ţe delikty bude projednávat krajský úřad, v jehoţ územním obvodu bude sídlit zaměstnavatel jako pachatel deliktu, tedy ve své podstatě krajský úřad, v jehoţ územním obvodu bude delikt spáchán.


poţadujeme za slovem „osoby“ vloţit odkaz na poznámku pod čarou v poznámce pod čarou uvést „§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku“.

a


Poţadujeme stávající text tohoto ustanovení označit jako odst. 1 a ustanovení doplnit o odst. 2 tohoto znění: „(2) Působnost stanovená tímto zákonem krajským úřadům je výkonem přenesené působnosti.“


Toto ustanovení zmocňuje ministerstvo k vydání vyhlášky k provedení § 59 odst. 6, který definuje pojem národní radiologické standardy. Není tedy jasné, co se má v ministerstvem vydaném prováděcím právním předpise upravit. Upozorňujeme na čl. 49 odst. 1 písm. b) Legislativních pravidel vlády a poţadujeme toto ustanovení podle něj upravit, nebo slova „§ 59 odst. 6“ vypustit.

Připomínka přijata Standardy budou uvedeny ve Věstníku. Text upraven

Nesouhlasíme s tvrzením, ţe práce na návrhu zákona byla zahájena před 1. listopadem 2007, a proto se na něj nevztahuje bod IV usnesení vlády ze dne 22. srpna 2007 č. 927. Z toho důvodu naopak poţadujeme doplnit důvodovou zprávu o vyhodnocení dopadů podle metodiky Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace, která byla schválena usnesením vlády č. 877/2007 (viz také zápis z 1. řádného jednaní Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu ze dne 13. listopadu 2007). Poţadujeme především doplnit návrhy moţných variant řešení jednotlivých dílčích problémů, identifikaci dotčených subjektů a dopadů na ně a vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant. S ohledem na zavedení nové pravomoci krajského úřadu spočívající v moţnosti odebrat v případě nízké úspěšnosti poskytovateli provádějícímu metodu asistované reprodukce oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb pro obor

Připomínka nepřijata v září 2007 byly věcné záměry zákonů odeslány do vnitřního připomínkového řízení

Zásadní připomínka V § 82 odst. 4 písm. a) Zásadní připomínka

V § 82 odst. 5 Zásadní připomínka K § 84 Zásadní připomínka


Připomínky k důvodové zprávě Zásadní připomínka ROZPOR


Připomínka přijata doplněno do důvodové zprávy

58

reprodukční medicína, poţadujeme doplnění důvodové zprávy o vyčíslení souvisejících nákladů a způsoby jejich krytí. K § 11 aţ 13 (str. 9) Zásadní připomínka


V odstavci prvním poţadujeme vypustit bez náhrady slova „Z hlediska medicínského je třeba … vynaloţených na jejich léčbu.“ Návrh zákona nikde neoperuje s myšlenkou zákazu umělého ukončení těhotenství, není tedy třeba se s ním vyrovnávat v důvodové zprávě. Samotný argument je pochybný. Není jasné, jak lze medicínskými prostředky („z hlediska medicínského“) prokázat nárůst kriminality, na čem se zakládá tvrzení o „obrovském nárůstu nemocnosti ţen“ či „výrazném sníţení porodnosti“ (dostupné statistiky ze zemí, kde došlo k omezení přístupu k umělému ukončení těhotenství nic takového nepotvrzují). Naopak se zcela opomíjejí negativní důsledky legálního umělého ukončení těhotenství, a to jak ty z „medicínského hlediska“ (váţné poškození zdraví, neplodnost, postabortivní syndrom), tak jiné (např. úmrtí pacientek v souvislosti s výkonem legálního umělého ukončení těhotenství ve zdravotnických zařízeních). Rovněţ v souvislosti se zavedením nové povinnosti pro zřizovatele škol, v nichţ se uskutečňuje vzdělávání, jehoţ součástí je praktické vyučování, hradit posuzování zdravotní způsobilosti včetně lékařských prohlídek ţáků škol, poţadujeme doplnění důvodové zprávy o upřesnění formy a způsobu úhrady finančních prostředků krajům a obcím, jakoţto zřizovatelům škol, s ohledem na výši vyčíslených nákladů.


Připomínka přijata Doplněno do důvodové zprávy. Zdrojem pro úhradu nákladů bude rozpočet státu, krajů, obcí, podnikatelských a jiných subjektů , kteří jsou zřizovateli škol. Nebo Rozpočtová kapitola MŠMT a delimitace na zřizovatele škol. KÚ ţádné připomínky k této části neměly, MŠMT také ne, ale moc se k tomu nechtějí znát, ţe na to nemají.


Upozorňujeme, ţe uvedená věta neobsahuje ţádné odůvodnění zvláštní úpravy. Proto poţadujeme návrh doplnit. „Společné ustanovení se týká příslušníků bezpečnostních sborů ve sluţebním poměru.“


59

Min. vlády pro lidská práva § 3 odst. 1 §5 § 6 odst. 4, § 7 a § 8 odst. 1 a 3 zásadní připomínka § 11 zásadní připomínka

§ 13, odst. 1 zásadní připomínka

§ 14, odst. 1 zásadní připomínka § 15, odst. 1 zásadní připomínka

doplnit nové písm. c) „z jiných důvodů neţ zdravotních, která o umělé oplodnění poţádala Přeformulovat § 5.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno nedohoda s KDU

upřesnit pojem „zdravotní důvody“. Třetí větu doporučujeme uvést v tomto znění: „Zdravotními důvody se rozumí takové nemoci, u nichţ existuje vysoká míra pravděpodobnosti váţného ohroţení zdraví nebo ţivota pacientky, zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo ţivota budoucího dítěte.“ Poslední část věty („nebo pokud existuje vysoká míra pravděpodobnosti…“) znamená prakticky totéţ co předchozí část věty s tím rozdílem, ţe místo pravděpodobnosti vyjádřené neurčitě („mohou“) vyţaduje „vysokou míru pravděpodobnosti“. Navrhujeme proto definici zdravotních důvodů zjednodušit a upřesnit tak, ţe se jedná o takové nemoci, u nichţ existuje vysoká míra pravděpodobnosti uvedených rizik. vloţit větu „Ustanovení § 34 odst. 2 zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování tím není dotčeno.“


I u nezletilých pacientek a pacientek zbavených způsobilosti k právním úkonům by měl být zásadně vyţadován souhlas s umělým ukončením těhotenství, pokud jsou de facto schopny jej poskytnout. Není důvod, proč by se na takto závaţný úkon neměla vztahovat zásada uvedená ve věcném záměru zákona o zdravotních sluţbách (str. 23) i jeho ustanovení § 34 odst. 2, ţe i u osob zbavených (omezených ve) způsobilosti k právním úkonům by mělo být přihlíţeno k jejich vůli s ohledem na jejich rozumovou vyspělost a aktuální schopnost pochopit situaci (faktickou způsobilost). U de facto způsobilých pacientek by se pak mělo postupovat zásadně stejně jako pacientek způsobilých de lege. zjednodušit definici „zdravotních důvodů“ ve smyslu připomínky č. 1. vloţit větu „Ustanovení § 34 odst. 2 zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování tím není dotčeno.“ Pacientka zbavená způsobilosti k právním úkonům nemůţe být zcela vyloučena z rozhodování o tak závaţném úkonu jako je sterilizace. Sterilizace by zásadně neměla být prováděna ani bez souhlasu pacientky zbavené/omezené ve způsobilosti k právním úkonům. Při tak závaţných úkonech, jako je sterilizace, by měla být zkoumána faktická aktuální způsobilost pacientky porozumět povaze takového specifického úkonu, uvědomit si jeho důsledky a zaujmout postoj k jeho

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Doplnění by bylo nadbytečné – je pro celý tento zákon uvedeno v § 2.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno viz. výše Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Doplnění by bylo nadbytečné – je pro celý tento zákon uvedeno v § 2.

60

provedení. Pokud tuto schopnost pacientka má, měla by být její vůle respektována v zásadě stejně jako je tomu u pacientek de lege způsobilých k právním úkonům (§ 14 odst. 2) – tj. provedení sterilizace by mohlo přicházet v úvahu pouze v situaci podle ustanovení § 37 odst. 2 upravujícího podmínky pro poskytnutí neodkladné zdravotní sluţby. Posouzení odbornou komisí a přezkum soudu by se zde uplatnilo za účelem rozhodnutí o tom, zda pacientka je de facto způsobilá rozhodnutí učinit. Dále by měla být přesněji vymezena kritéria, na základě kterých má rozhodovat soud podle písm. c) v případě de lege nezpůsobilých pacientech, které současně nejsou způsobilé de facto. Ustanovení § 14 sice definuje, co se rozumí „zdravotními důvody“, ale toto kritérium není pro provádění závaţných zákroků u pacientek, které nejsou schopny de facto poskytnout souhlas, dostačující, mělo by být minimálně doplněno, ţe zákrok je jednoznačně ku prospěchu pacienta (srov. zásadu 22 Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R (99) 4 o zásadách právní ochrany nesvéprávných dospělých osob). Jednoznačný prospěch pro pacienta („direct benefit“) se vţdy nemusí krýt se zdravotními důvody tak, jak jsou vymezeny v ustanovení § 14 odst. 1.

61


větu třetí poţadujeme nahradit větou „Ţádný z členů komise nesmí být v pracovně právním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo být statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo společníkem poskytovatele.


vypustit slova „jestliţe je schopen porozumět povaze zdravotního výkonu“.



Hodnocení schopnosti pacienta porozumět povaze výkonu by mělo být právě jedním z úkolů odborné komise. Komise by nemohla tuto schopnost hodnotit, pokud by se pacient jednání nezúčastnil. Všichni pacienti by měli mít právo dostat informace o povaze výkonu a jeho moţných rizicích a moţnost klást otázky. Platit by přitom mělo pravidlo, ţe pacient bude informován způsobem přiměřeným jeho rozumové vyspělosti a aktuální schopnosti informaci porozumět. Pacient by proto měl být k jednání komise přizván vţdy. nahradit slovo „popřípadě“ slovem „a“ a vypustit čárku. Pokud by v zákoně byla takto definovaná výjimka, je velmi pravděpodobné, ţe by byla neodůvodněně aplikována jako pravidlo, podobně jako je tomu například v detenčním řízení nebo v řízení o způsobilosti k právním úkonům. Zásadně by mělo naopak platit, ţe vyjádření pacienta bude součástí ţádosti vţdy. vloţit větu „Doba mezi poučením pacienta a provedením zákroku nesmí být kratší neţ 30 dnů.“

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Bylo by velice obtíţné komise ustanovit – v ČR je pouze omezený počet odborníků; upraveno, ţe z 5ti členné komise 4 členové nejsou ve vztahu k poskytovateli. Připomínka přijata Ustanovení doplněno.

Připomínka přijata Ustanovení upraveno.

Připomínka přijata částečně Veřejný ochránce práv doporučuje lhůtu 7 dnů Nakonec upraveno na lhůtu 14 dní.

V praxi zdravotnických zařízení stále běţně dochází k tomu, ţe pacient je poučován o povaze, účelu, rizicích a důsledcích zákroku či alternativách k němu aţ těsně před provedení operace. Pacient by přitom měl vţdy mít dostatek času k tomu, aby si vše promyslel a případně se lékaře zeptal na doplňující otázky. Extrémním případem nevyhovující praxe je situace, kdy jsou informace poskytnuty a souhlas se zákrokem je získáván teprve aţ cestou na operační sál nebo na něm. Judikatura našich soudů jiţ např. v rozsudcích týkajících se protiprávních sterilizací českých ţen konstatuje, ţe čas mezi poučením ţeny a provedením zákroku nebyl dostatečný, nespecifikuje však, o jakou minimální dobu by se mělo jednat. Tato otázka by tedy určitým způsobem měla být řešena legislativně. § 17, odst. 2 zásadní připomínka

slova „který je z důvodu lékařsky ověřeného sklonu páchat sexuálně motivované trestné činy nebezpečný jiným osobám nebo který trpí sexuálně deviantními sklony“ nahradit slovy „u kterého dva nezávislé lékařské posudky prokázaly vysokou míru pravděpodobnosti, ţe v budoucnosti spáchá násilný sexuálně motivovaný trestný čin“

Po projednání od připomínky ustoupeno text upraven: „Kastraci lze provést pacientovi staršímu 18 let, který je z důvodu lékařsky ověřeného sklonu páchat sexuálně motivované trestné činy nebezpečný jiným

62

Vzhledem k závaţnosti a nezvratitelnosti tohoto zákroku ţádáme o co nejdetailnější a nejpřesnější definici osob, které by tento zákrok měly podstoupit. V souladu s vývojem v jiných evropských zemích by měla být v co nejširší míře vyuţívána metoda chemické kastrace a ke kastraci chirurgické by mělo docházet jen ve výjimečných případech. Viz doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a jinému nelidskému a poniţujícímu zacházení a trestání (CPT), z dubna tohoto roku.

osobám nebo který trpí sexuálně deviantními sklony a u něhoţ jiná léčba není účinná, pokud je na základě dvou nezávislých lékařských posudků prokázána vysoká míra pravděpodobnosti, ţe v budoucnosti spáchá násilný sexuálně motivovaný trestný čin.“

63


doplnit odst. 4 tohoto znění „V průběhu výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody, v průběhu ochranného léčení a v době pobytu v detenčním ústavu kastraci provést nelze. Ve výjimečných případech ji lze provést pouze na základě písemného souhlasu pacienta, kladného stanoviska odborné komise a souhlasu soudu. Připomínka vychází z doporučení CPT, který opakovaně vyjádřil obavy nad způsobem zacházení se sexuálními násilníky v českých věznicích.

Připomínka přijata Ustanovení doplněno.


Počet členů komise ve navrhovaném sloţení je sudý a není předvídán postup při rovnosti hlasů. Doporučujeme upravit počet členů komise nebo zavést postup při rovnosti hlasů.

Připomínka přijata Počet členů komise upraven na lichý počet; upraveno na 1 psychiatr nebo klin. psycholog


nahradit druhou větu větou „Ţádný z členů komise nesmí být v pracovně právním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo být statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo společníkem poskytovatele. vypustit slova „jestliţe je schopen porozumět povaze zdravotního výkonu“.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno viz. výše problematické ustanovování komisí

vypustit slovo „popřípadě“


slova „Zahájit hormonální léčbu s následným chirurgickým zákrokem lze“ nahradit slovy „Chirurgický zákrok vedoucí ke změně pohlaví lze provést“ Hormonální léčba by takto byla umoţněna aţ od 18 let, zatímco dosavadní praxe umoţňovala v diagnosticky nesporných případech zahájit hormonální léčbu (se souhlasem zákonných zástupců) jiţ v dřívějším věku, přičemţ odborníci i jejich klienti se shodují, ţe právě brzké nasazení hormonální léčby (ideálně ještě před započetím neţádoucích postpubertálních tělesných změn) je jedním z klíčových faktorů pro úspěšnou adaptaci pacienta v nové roli. Tento přístup se plně opírá o mezinárodně uznávané standardy péče vypracované HBIGDA (The Harry Benjamin International Gender Dysphoria Association's). Zákon navíc podmiňuje zahájení hormonální léčby souhlasem komise (v současnosti je tento krok v kompetenci ošetřujícího lékaře), coţ je opět krokem zpět. Hormonální léčbu lze navíc povaţovat za potenciálně vratný proces, a proto není jasné, proč by k jejímu zahájení měl být nutný souhlas odborné komise. Srovnatelná hormonální léčba je ostatně pouţívána i u jiných diagnóz a u ţádné z nich není poţadována speciální schvalovací procedura.


vypustit. Zákon v tomto bodě stanovuje řadu omezujících podmínek, z nichţ mnohé lze


§ 18, odst. 3 zásadní připomínka § 18, odst. 4 zásadní připomínka § 19 odst. 1 zásadní připomínka



64

označit za diskriminující. Pozoruhodné přitom je, ţe obdobné podmínky nejsou v příslušných paragrafech návrhu kladeny na provádění kastrací, sterilizací či psycho-chirurgických výkonů. Zákon takto nejprve vylučuje provedení léčby u TS osob „s těţkou poruchou osobnosti či psychózou“. Tyto kategorie jsou však z odborného hlediska velice vágní (např. pojem těţká porucha osobnosti není v Mezinárodní klasifikaci nemocí vůbec pouţit a rovněţ pojem psychóza v ní nefiguruje jako jednotná kategorie), takţe by naplnění tohoto kritéria bylo zcela na libovůli konkrétního lékaře. Zde je dobré si uvědomit, ţe neléčená transsexualita představuje pro pacienty obrovský psychický stres, který můţe konsekventně vyústit v určité obtíţe psychického rázu. Nemělo by tak ţádnou logiku, kdyby právě u TS pacientů byla k provedení léčby vyţadována perfektní psychická kondice. Zainteresovaní lékaři mají navíc dostatek diagnostických prostředků, aby dokázali rozlišit, zda jsou projevované symptomy zapříčiněné právě transsexualitou nebo naopak nějakou váţnou psychickou poruchou. Rovněţ závislost na alkoholu či návykových látkách (která můţe být přímým důsledkem psychického stresu spojeného s neléčenou transsexualitou) by neměla být povaţována za absolutní překáţku k provedení léčby.

65


nová úprava a) odst. 1 – doplnit - Odbornou komisi ustavuje některý z poskytovatelů péče z řad univerzitních nemocnic. b) odst. 2 – doplnit - Souhlasné stanovisko odborné komise jednoho poskytovatele má platnost i pro zákroky prováděné dalšími poskytovateli. c) odst. 3 – navrţena stejná úprava jako verze MZ

§ 21, odst. 1 zásadní připomínka § 22, odst. 3 zásadní připomínka § 22 odst. 4 zásadní připomínka § 23, odst. 4 zásadní připomínka

§ 25, odst. 2a zásadní připomínka

ad a) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Pro navrţenou úpravu není věcný důvod ad b) Připomínka přijata ad c) navrţená verze je shodná s verzí MZ

doplnit za slova „metody vyčerpány“ slova „ a pokud existuje vysoká míra pravděpodobnosti, ţe výkon bude účinný.“ vypustit slova „jestliţe je schopen porozumět povaze zdravotního výkonu“.


vypustit slovo „popřípadě“.


zváţit moţnost vyloučit u nezletilých osob provádění takových genetických vyšetření, které by mohly potvrdit výskyt dosud neléčitelné choroby. Vědomí toho, ţe některá nezletilá osoba trpí nevyléčitelnou chorobou s moţností předčasného úmrtí (např. Huntingtonova chorea) ji můţe ohroţovat – nebude perspektivní ji vzdělávat, poskytovat jí jinou nákladnou zdravotní péči apod vyškrtnout. Vyloučení všech nezletilých je v rozporu se sávajícím i nově navrhovaným občanským zákoníkem, podle kterého se způsobilost k právním úkonům nabývá postupně s rostoucí vyspělostí člověka, přičemţ úplné způsobilosti nabude člověk zpravidla dovršením 18 let věku. Není důvod omezovat 17-leté, pokud chtějí darovat krev a nebrání jim v tom zdravotní důvody. Obdobná argumentace platí i u osob omezených ve/zbavených způsobilosti k prvním úkonům. Není zřejmé, proč by zbavení/omezení ve způsobilosti k právním úkonům mělo být překáţkou dárcovství krve, obzvláště za situace, kdy dárců krve není dostatek. Naopak zákon by měl řešit, jakým způsobem budou osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům a jejich zákonné zástupci udělovat souhlas s odběrem krve. Situaci, kdy by opatrovník nutil pacienta krev darovat, není zřejmě nutno ošetřovat takto paušálně zákonem. V takovém případě nebude odběr pro odpor pacienta fakticky moţný. Pokud by u pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům byl dán zdravotní důvod, pro který nebude moţno odběr provést, bude se postupovat stejně jako u pacientů ostatních.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Kaţdý pacient, i nezletilý, má právo informace o svém zdravotním stavu.


na

Připomínka přijata částečně - osoby zbavené způsobilosti z ustanovení vypuštěny - osoby nezletilé: Dosud za výjimečných okolností podle naší legislativy a směrnice 2004/33/ES ze dne 22.března 2004 zavádějící Směrnici 2002/98/ES Evropského parlamentu a Rady pokud jde o určité technické poţadavky na krev a krevní komponenty, přílohy III, můţe být odebrána krev i dárcům, kteří jsou nezletilí s písemným souhlasem zákonného zástupce v souladu se zákonem po schválení pověřeným kvalifikovaným odborným pracovníkem zařízení transfuzní sluţby. Takové případy je třeba jasně písemně doloţit. Je také třeba podpis rodiče na informovaný souhlas dárce. Zde je problém, zda rodič vţdy ví o rizikovém chování svého dítěte.Dítě to podepsat nemůţe neboť není

66

právně zodpovědné za své konání.Tato skupina je z hlediska příjemce krve vţdy riziková. To vůbec neposuzuji takového to dárce z hlediska ochrany jeho zdraví. Evropská legislativa vůbec nepřipouští odběr krve pod 17 let. V naší legislativě (vyhláška č. 143/2008 Sb. o krvi), která je v souladu s výše uvedenou směrnicí, je povolen běţný odběr krve od 18 let, neboť, oproti USA , je u nás osoba od 18 zletilá.V USA je zletilost uzákoněna od 21 let a proto mohou v USA darovat i nezletilé osoby za určitých podmínek.Česká republika, oproti jiným zemím, nemá nedostatek vhodných zletilých dárců krve. Text upraven: „Krev pro potřeby uvedené v odstavci 1 nelze odebrat osobám nezletilým; to neplatí v případech, kdy nelze nahradit nezletilého dárce krve dárcem zletilým; s odběrem musí vyslovit písemný souhlas zákonný zástupce nezletilého pacienta a schválit jej pověřený zdravotnický pracovník zařízení transfuzní sluţby,“

67

§ 34 písm. a) zásadní připomínka

zváţit vypuštění slova „ke vzdělávání“ Můţe zakládat diskriminaci v přístupu ke vzdělávání na základě zdravotního stavu.

§ 47 písm. a) zásadní připomínka

upřesnit, ţe povinnost podrobit se pracovně lékařským sluţbám mají pouze ti zaměstnanci, u kterým vzhledem k charakteru vykonávané práce hrozí vyšší zdravotní riziko. slovo „vedle“ nahradit slovem „během“.

§ 72 odst. 1b zásadní připomínka

Moţnost vykonávat ochranné léčení jiţ během výkonu trestu odnětí svobody zaručuje osobám ve výkonu trestu odnětí svobody § 57 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. Zavedená terminologie navozuje dojem, ţe by podle navrhované úpravy nebylo moţné. Poţadujeme sladit terminologii s termíny uţívanými trestním řádem a trestním zákoníkem, tak aby byla tato moţnost zachována. § 72 odst. 3 zásadní připomínka


§ 74 odst. 2a zásadní připomínka

uvést v tomto znění: „Při výkonu ochranného léčení dochází jen k takovým omezení lidských práv, která stanoví zákon a v takové míře, která je nezbytná k dosaţení účelu ochranného léčení, pokud tohoto účele nelze dosáhnout jinak. Toto ustanovení je příliš vágní. Jakékoliv omezení lidských práv musí být v zákoně přesně specifikováno tak, jak je tomu např. v § 74. Dále je třeba respektovat nejen zásadu proporcionality (omezení lidských práv musí být přiměřené vzhledem k dosaţení účelu, přípustné je tedy jen omezení které je pro dosaţení sledovaného účelu zcela nezbytné), ale i zásadu subsidiarity (k omezení můţe dojít pouze za předpokladu, ţe sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak - bez omezení práv). v písm. a) vypustit slova „důvody, které k zákazu nebo ke kontrole balíků vedly, zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi“, odst. 3 označit jako odst. 4 a vloţit nový odst. 3 v tomto znění: „(3) Skutečnosti podle odst. 2 písm. a), b) a důvody, které k nim vedly, zaznamená ošetřující lékař do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.“ Všechny uvedené zásahy do práv a svobod pacientů a jejich odůvodnění (nejen zákazy podle písm. a) by měly být zaznamenávány do zdravotnické dokumentace ošetřujícím lékařem, a to především z důvodu umoţnění kontroly jejich důvodnosti. Doporučujeme za slovo „můţe“ vloţit slovo „výjimečně“, slovo „návštěvy“ nahradit slovem „konkrétní návštěvu“ a slovo „pouţívání“ nahradit slovem „pouţití“.Z ustanovení by mělo být zřejmé, ţe zásadně by právo pacienta na přijímání návštěv, pouţívání telefonu a korespondenci mělo být respektováno.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Jde o ochranu ţáka. Pokud by se teprve v průběhu studia zjistila např. těţká alergie na nějakou látku, ţák by promarnil několik let studia. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Tuto povinnost mají všichni zaměstnanci na základě zákoníku práce Připomínka přijata Návrh na úpravu byl odsouhlasen Min. spravedlnosti.

Připomínka přijata Ustanovení upraveno

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno zákon stanoví obecně všechny povinnosti poskytovateli, ten je samozřejmě předává na zdravot. pracovníky

Připomínka přijata Ustanovení upraveno

68

Zákaz by měl mít výjimečnou povahu a mělo by se rozhodovat vţdy o jednotlivých návštěvách či pouţitích telefonu, nikoliv např. o zákazu návštěv či telefonování na určitou nebo dokonce neurčitou dobu.

69

§ 74 odst. 2a zásadní připomínka


§ 76 odst. 2 zásadní připomínka § 77 odst. 1a zásadní připomínka

§ 77 odst. 1b zásadní připomínka § 77 odst. 1 zásadní připomínka

§ 77 odst. 2d zásadní připomínka

Doporučujeme doplnit slova „to se netýká návštěv, pouţívání telefonu a korespondence s právním zástupcem a zástupcem organizace poskytujících poradenství pacientům“. Moţnost zakázat návštěvy, pouţívání telefonu a korespondence by se neměla vztahovat na návštěvy právního zástupce. Jednalo by se o přísnější právní úpravu neţ je v zákoně o výkonu trestu odnětí svobody. Doporučujeme v první větě za slova „při výkonu ochranného léčení“ vloţit slova „s trváním a moţností změny formy ochranného léčení z ústavní na ambulantní a naopak“. Poskytovatel musí zajistit informování pacienta i o těchto právech, pokud je ochranné léčení vykonáváno v jeho zařízení. Vzhledem k tomu, ţe neexistuje jiný zákon, který by upravoval výkon ochranného léčení, musí tento zákon upravovat i záleţitosti, které přímo nesouvisí s poskytováním zdravotních sluţeb, ale týkají se práv a povinností pacienta. doplnit za slovo „odnětí“ slovo „svobody“.


I v rámci ochranného léčení by pacient měl zásadně mít alespoň moţnost zvolit různé alternativy léčby, pokud je to moţné. Zákon by měl rovněţ odkazovat na příslušní ustanovení zákona o poskytování specifických zdravotních sluţeb, který upravuje provádění kastrace a psychochirurgických výkonů, aby bylo zřejmé, ţe i pro pacienty, kterým bylo uloţeno ochranné léčení, platí úprava v tomto speciálním zákoně. vloţit větu: „prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví, která byla pro tento účel speciálně vyškolena.“ Osobní prohlídku by měla vykonávat osoba stejného pohlaví, která byla speciálně vyškolena pro tuto činnost, tak aby byla šetřena důstojnost prohlíţeného pacienta. doplnit toto ustanovení: „O postupu podle písm. b) a c) a o případných následných opatřeních sepíše poskytovatel vţdy záznam, který je součástí zdravotnické dokumentace pacienta.“ Z důvodu prokazatelnosti a umoţnění následné kontroly je ţádoucí, aby postup poskytovatele podle výše uvedených ustanovení byl dokumentován a aby k těmto záznamům měl pacient přístup. Doporučujeme toto ustanovení vypustit. Zákaz poškozovat úmyslně své zdraví bude zřejmě bez praktického významu. Autoagrese je průvodním jevem několika duševních poruch a explicitní zákaz sebepoškozování se jeví jako nadbytečný v reţimu ochranného léčení.




Připomínka přijata částečně Doplněno, ţe prohlídku vykonává stejného pohlaví.

osoba



Úřad vlády – Legislativní rada vlády

70

Obecně Zásadní připomínka

K hlavě II K dílu 1 – Asistovaná reprodukce Zásadní připomínka

V celém návrhu zákona je zcela volně uţíván pojem „lze“, coţ relativizuje právní povahu příslušných ustanovení v tom smyslu, ţe není zřejmé, zda při splnění zákonem stanovených podmínek určité právo nebo povinnost nastaly ze zákona, anebo naopak, zda jejich vznik je závislý na volné úvaze poskytovatele zdravotních sluţeb. Z tohoto hlediska nutno příslušná ustanovení návrhu zákona přeformulovat a v případech, kdy by mělo jít o volnou úvahu, nutno upravit její meze. Do návrhu zákona promítnout zásadu, ţe asistovanou reprodukci můţe podstoupit pouze ţena ţijící v heterosexuálním a stabilizovaném vztahu. Tato připomínka se týká především § 5 odst. 1 věty první, která tuto podmínku neobsahuje a pouze pomocí legislativní zkratky „neplodný pár“ se potřebné hmotněprávní úpravy nedosáhne.

Připomínka částečně přijata Připomínka je nekonkrétní. Předkladatel neuvádí, kde a v jakém rozsahu postrádá vymezení „mezí“. Byla provedena revize dotčených ustanovení a jejich znění bylo upraveno tak, aby v případech kdy jde o povinnost, nikoliv o moţnost, byla tato skutečnost jednoznačně vyjádřena. Připomínka nepřijata Jak se bude prokazovat stabilizovaný vztah.

71

Zásadní připomínka Zásadní připomínka

Do návrhu zákona zapracovat, ţe kromě posouzení zdravotní způsobilosti osoby, které mají zárodečné buňky odebrány, je nutno posoudit i její psychosociální způsobilost. Tato připomínka se týká § 6 odst. 1. Zachování anonymity dárce spojit s podmínkou, ţe existuje muţ, který uzná otcovství dítěte. Tato připomínka se týká § 8 odst. 1.

K dílu 2 – Umělé ukončení těhotenství Zásadní připomínka

Umělé ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů umoţnit do 18. týdne těhotenství, ukončení těhotenství z jiných neţ zdravotních důvodů buď ponechat do 12. týdne těhotenství, popřípadě zváţit s ohledem na existující praxi hranici 10 týdnů. Tato připomínka se týká § 12 odst. 1 a § 13 odst. 1.


Podmínit i umělé ukončení těhotenství z jiných neţ zdravotních důvodů u pacientek do 18 let věku souhlasem zákonného zástupce. Tato připomínka se týká § 13 odst. 1 písm. a).

Zásadní připomínka ??????????

K zamezení neţádoucím praktikám s mezinárodním dosahem v návrhu zákona stanovit, ţe umělé ukončení těhotenství se podle tohoto zákona neprovede, pokud se pacientka, která není občankou členského státu Evropské unie, zdrţuje na území České republiky pouze přechodně. Do návrhu zákona zapracovat poţadavek, aby kromě souhlasu či ţádosti pacientky nebo jejího zákonného zástupce bylo vyţadováno i vyjádření otce dítěte, je-li znám.


Připomínka nepřijata jak se prokazuje psychosociální způsobilost?? Jaký je k tomu důvod?? Připomínka nepřijata podmínka anonymity dárce a příjemce buněk vyplývá ze zákona o ltb (směrnice) Připomínka přijata Text upraven v souladu s důvodovou zprávou z genetických důvodů lze ukončit těhotenství aţ do 24 týdne, pokud je ohroţen ţivot pacientky lze i v pozdějším termínu Připomínka nepřijata Pohlavní styk lze bez trestní odpovědnosti vykonávat s osobou starší 15 let (viz § 242 trestního zákona), a to „bez souhlasu zákonných zástupců“ této osoby - zákon tedy nepřímo předpokládá, ţe osoba starší 15 let je schopná nést důsledky za své počínání. Totéţ platí pro osobu starší 16 let (viz § 8 občanského zákoníku, § 34 odst. 3 zákona o rodině, § 11 trestního zákona). Připomínka nepřijata

Připomínka nepřijata Pokud je smyslem připomínky dosáhnout toho, aby provedení umělého ukončení těhotenství bylo podmíněno souhlasem otce, není zřejmé, jak si předkladatel připomínky představuje, ţe poskytovatel bude otce zjišťovat, kdyţ ţena sdělí, ţe otec není znám, nebo,ţe zmizel v nedohlednu ?? , popřípadě, kdyţ si přivede kohosi, o kom prohlásí, ţe je otec a ten vysloví souhlas s interrupcí. Velmi jednoduché obejití nezkontrolovatelné povinnosti přivést do zdravotnického zařízení před lékaře někoho, kdo je (nebo moţná není ) otcem.

72


Do návrhu zákona v souvislosti s umělým ukončením těhotenství zapracovat odkaz výhrady svědomí pro lékaře a ostatní zdravotnický personál.

K dílu 4 – Kastrace Zásadní připomínka

Vzhledem k tomu, ţe kastrace je nevratný úkon, neměl by být úkonem prvním, ale posledním. Do návrhu zákona proto zapracovat zásadu, ţe ke kastraci se při splnění dalších zákonných podmínek přistupuje, pokud se předchozí terapie minula účinkem. V § 18 odst. 3 počítat i s účastí zákonného zástupce na jednání odborné komise.


Odbor kompatibility Úřad vlády K § 31 Zásadní připomínka

Připomínka nepřijata moţnost odmítnout ZS z důvodu etického, je obecně zakotveno v z. o ZS Připomínka nepřijata nadbytečné Připomínka přijata Účast zákon. zástupce na jednání komisí doplněna u všech specifických výkonů.

Ze znění uvedeného ustanovení dovozujeme, ţe poskytovatel je povinen jak ustavit etickou komisi, tak uzavřít pojistnou smlouvu. V důvodové zprávě jsou ovšem tyto podmínky uvedeny alternativně. Poţadujeme důvodovou zprávu opravit, neboť z hlediska kompatibility zde nesmí být pochyb, ţe etická komise musí být ustavena vţdy (čl. 3 odst. 1 písm. c) 97/43/Euratom).

Připomínka přijata Text důvodové zprávy upraven. Poskytovatel musí uzavřít pojistnou smlouvu a téţ ustavit etickou komisi.


Podle čl. 6 odst. 5 směrnice 89/391/EHS nesmějí náklady na bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci v ţádném případě nést pracovníci (viz také § 101 odst. 6 zákoníku práce a čl. 21 úmluvy MOP vyhl.pod č. 20/1989 Sb.). Vzhledem k tomu, ţe účelem vstupní lékařské prohlídky je bezesporu a výhradně zajištění a dodrţení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků na pracovišti, jeví se nám přenesení povinnosti hradit tuto vstupní lékařskou prohlídku na osobu ucházející se o práci jako čistě účelové a nedovolené přenášení nákladů na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na uchazeče, který je budoucím pracovníkem zaměstnavatele. Vstupní lékařské prohlídce se uchazeč zpravidla podrobí aţ po nabídnutí konkrétního pracovního místa, je tedy téměř jisté, ţe v případě prohlášení za osobu zdravotně způsobilou k práci, pracovněprávní poměr vznikne. Podotýkáme dále, ţe předloţené ustanovení by umoţňovalo zaměstnavatelům poţadovat vstupní prohlídku a tedy i uhrazení jejích nákladů od uchazeče o práci, aniţ by bylo jiţ mezi ostatními uchazeči rozhodnuto, ţe místo bude nabídnuto právě jemu, coţ by jistě nebylo v souladu s dobrými mravy.

Připomínka nepřijata Uchazeč o zaměstnání není povaţován za zaměstnance.

§ 71 odst. 2 b) 1.

poţadujeme slova „místo hlášeného pobytu“ nahradit slovy „popřípadě místo hlášeného pobytu“, jako je tomu v § 65


Zásadní připomínka Bezpečnostní informační služba

73


Vzhledem k tomu, ţe Bezpečnostní informační sluţba má podle návrhu zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejího poskytování obdobné postavení jako Vězeňská sluţba České republiky, poţadujeme, aby dosavadní text byl označen jako odstavec 1 a byl doplněn nový odstavec 2, který zní: „(2) Je-li poskytovatelem Bezpečnostní informační sluţba postupuje se při posuzování zdravotní způsobilosti a vydávání lékařského posudku podle § 39 a § 40 obdobně s tím, ţe návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékař náměstkovi ředitele Bezpečnostní informační sluţby, který podle § 39 lékařské posudek přezkoumá. Pokud náměstek ředitele Bezpečnostní informační sluţby návrhu na přezkoumání nevyhoví, předá ho řediteli Bezpečnostní informační sluţby, který postupuje podle § 40.“.

Hospodářská komora ČR k § 38, odst. 14 Zásadní připomínka

k § 42 Zásadní připomínka

k § 44 a § 45, odst. 1 Zásadní připomínka

Navrhujeme toto ustanovení přepracovat. Odůvodnění: Požadavek, aby každý lékař měl povinnost informovat zaměstnavatele pacienta je nevhodný. Každý lékař by měl informovat registrujícího praktického lékaře, nebo lékaře provádějícího pracovně lékařské služby a ti by měli informovat zaměstnavatele. Navrhujeme toto ustanovení přepracovat. Odůvodnění: Z tohoto ustanovení nepřímo vyplývá, že doklad o pracovní neschopnosti by měl právo vystavit pouze registrující praktický lékař. To je v praxi velmi nevhodné a někdy i nemožné. Bude-li pacient hospitalizován například na ARO, bude pak nevyhnutelné kontaktovat jeho praktického lékaře, aby mu vystavil doklad o pracovní neschopnosti. Takové právo by měl mít kterýkoli ošetřující lékař. Upozorňujeme na skutečnost, ţe pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce vykonávaný k tomu příslušnými poskytovateli za účelem zjišťování pracovních podmínek ve vztahu ke zdraví zaměstnanců a hodnocení vlivu pracovních podmínek na jejich zdraví je ze strany poskytovatelů (lékařů) v oboru všeobecné praktické lékařství pouhou iluzí. Vzdělávání v oboru pracovně lékařské sluţby by proto měla být věnována zvýšená pozornost.Odůvodnění: Většina poskytovatelů v oboru všeobecného praktického lékařství obvykle nemá a

Připomínka přijata částečně Text upraven (§ 47): „Při posuzování zdravotní způsobilosti a vydávání lékařského posudku podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. a Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. se postupuje obdobně s tím, ţe je – li poskytovatelem - Bezpečnostní informační sluţba, návrh na přezkoumání lékařského posudku podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. přezkoumá posuzující lékař; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho řediteli Bezpečnostní informační sluţby, který postupuje podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.,“

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Na práci zaměstnance zařazuje zaměstnavatel ne lékař, proto informace formou lékařského posudku musí být podána zaměstnavateli, který pak zaměstnance odešle na mimořádnou prohlídku, lékař nemá právo odeslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku, pouze dává podnět Po vysvětlení od připomínky ustoupeno oprávnění k PN určují předpisy nemocenského pojištění – č. 31/93 Sb. a pak zákon č. 187/06 Sb.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Není jasné co se vlastně po zpracovateli chce. Zda je to upozornění nebo poţadavek na úpravu paragrafů.Obor všeobecné praktické lékařství má základy pro poskytování této sluţby a v návrhu vyhlášky o organizaci, obsahu a rozsahu pracovně lékařských sluţeb se stanovuje poţadavek na absolvování

74

k § 48, odst. 1, písm. e) Zásadní připomínka

v současnosti ani neusiluje o nabytí znalosti související s pracovními podmínkami, faktory pracovního prostředí apod., protože poskytovat obyvatelstvu služby jako všeobecný praktický lékař je pro ně daleko jednodušší a finančně zajímavější, než se pouštět do posuzování problematiky, kterou by musel nejen nastudovat, ale i prakticky si ověřit nejenom na jednom pracovišti. Navrženou úpravu lze chápat jako legalizaci současného stavu, kdy je „pracovních lékařů“ velmi málo a zaměstnavatelé musí velmi často naléhat na praktické lékaře, aby s nimi uzavřeli smlouvu o lékařské preventivní péči pro jejich zaměstnance (již dnes mají povinnost mít takovou smlouvu uzavřenou, což je zejména u malých zaměstnavatelů velmi problematické). Dochází k tomu, že se lékař nechá „uprosit“ a uzavře se zaměstnavatelem takovou smlouvu čistě formálně bez vůle povinnosti z ní vyplývající naplňovat, maximálně pak tento lékař vyplní „lékařský posudek“ podle informací dodaných zaměstnavatelem. Upozorňujeme na snadnou zneuţitelnost a předpokládanou zvýšenou míru bezpředmětných podnětů inspekčním orgánům z důvodu nedostatečného zajištění odborné průpravy poskytovateli pracovně lékařské sluţby. Navrhujeme toto ustanovení vypustit nebo přepracovat. Odůvodnění: Navržené ustanovení nově ukládá poskytovateli pracovně lékařské služby, kromě jiného i podat podnět inspekčnímu orgánu státního dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci k sjednání nápravy nad dodržováním povinností v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v případě, že zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanovené jinými právními předpisy. „Pracovní lékaři“ jsou často schopni zaměstnavateli poradit i v oblasti BOZP, což však neplatí o poskytovatelích z oboru všeobecného praktického lékařství. Tito (pokud vůbec navštíví jakékoliv pracoviště) nemohou a nebudou moci posoudit stav BOZP, budou však moci podat podnět inspekčnímu orgánu v případě, že se se zaměstnavatelem nedohodnou na čemkoliv. Na druhé straně je tato zákonem stanovená povinnost pro ně značně tíživá s ohledem k jejich nedostatečné odborné průpravě. Již nyní inspektoři práce řeší během roku tisíce obdobných podnětů, (většinou anonymních), které musí ze zákona prošetřit, tento stav se na základě tohoto ustanovení v současnosti rapidně zhorší.

k § 58, odst. 2 Zásadní připomínka

Navrhujeme přeformulovat definici zaměstnance následovně: Zaměstnancem se rozumí zaměstnanec v pracovním poměru a téţ příslušník bezpečnostního sboru

certifikovaného kurzu pro poskytovatele se specializací v oboru všeobecné praktické lékařství. Poskytování této sluţby bude ošetřeno smlouvou mezi oběma subjekty a je na zaměstnavateli, aby si ohlídal jaké sluţby za své peníze dostává

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno I v současné době spolupracují lékaři poskytující závodní preventivní péči s inspekčními orgány při řešení problémů týkajících se pracovních podmínek zaměstnanců, bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní lékaře nebo praktické lékaře. Řada praktických lékařů, kteří vykonávají tuto péči pro závody i léta, je zkušených. Nedomnívám se, ţe by tuto moţnost poskytovatelé zneuţívali, vzhledem k tomu, ţe se jedná o smluvní vztah, který můţe na základě stanovených smluvních podmínek, kterákoliv strana vypovědět. Pro zajištění prohloubení kvalifikace poskytovatelů této sluţby je v návrhu vyhlášky o organizaci, obsahu a rozsahu pracovně lékařských sluţeb se stanovuje poţadavek na absolvování certifikovaného kurzu pro poskytovatele se specializací v oboru všeobecné praktické lékařství. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno kdo je zaměstnancem vyplývá ze zákoníku práce

75

ve sluţebním poměru podle jiného právního předpisu (dále jen „příslušník“). Odůvodnění:Navrženou změnou bude dosaženo vynětí zaměstnanců v pracovněprávním vztahu pracujících na základě dohod o pracích mimo pracovní poměr z rozsahu úpravy navrženého zákona. Není vhodné ani únosné, aby zaměstnanci, kteří vykonávají pro zaměstnavatele občasnou práci malého rozsahu, museli povinně podléhat prohlídkám v rámci poskytování pracovně lékařské služby. Takové opatření by způsobilo nadměrnou administrativní a ekonomickou zátěž pro zaměstnavatele, lékaře a konečně by bylo nadbytečné i pro samotného zaměstnance. V praxi je běžné, že zejména studenti mají současně uzavřených současně několik dohod o pracích mimo pracovní poměr, to by pro ně znamenalo, podrobit se několika prohlídkám, byť pracují pro jednotlivé zaměstnavatele jen krátkodobě a jen několik málo hodin, tedy rozhodně nejde o opatření ve prospěch těchto zaměstnanců. (V této souvislosti je v doprovodném zákoně, současně předkládaném v meziresortním připomínkovém řízení, navržena změna § 77, odst. 1, zákona 262/2006 Sb. zákoník práce.).

Kancelář veřejného ochránce práv Obecně Zásadní připomínka

K §§ 15 a 16 Zásadní připomínka

Ochránce opětovně upozorňuje na potřebu zesouladění návrhu o specifických zdravotních sluţbách s návrhem nového občanského zákoníku (především v části, týkající se odběru orgánů a lékařských pokusů). Ochránce dále poţaduje od předkladatele vyjasnění toho, zda ustanovení § 2 návrhu zákona (pouţití obecného zákona o zdravotních sluţbách) v případě zvláštních souhlasů (např. u sterilizací) znamená, ţe se pouţije obecná úprava obsaţená v § 33 a násl. návrhu zákona o zdravotních sluţbách a současně se pouţijí specifika obsaţená v zákoně o specifických zdravotních sluţbách. Konkrétně, zda např. souhlas v § 15 návrhu zákona o specifických zdravotních sluţbách musí být písemný a poţadavek na „svobodnost“, „informovanost“ a další podmínky jiţ vyplývá z obecné úpravy. Obdobně, zda souhlas v § 16 odst. 2 musí splňovat i obecné podmínky stanovení v § 33 zákona o zdravotních sluţbách.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Dle názoru MZ nelze s úpravou navrţenou v návrhu nového občanského zákoníku souhlasit. Zákon o ZS stanoví obecné poţadavky na podání informace, vyslovení souhlasu atd. v případě poskytování všech ZS. Zákon o specif. upravuje další specifické náleţitosti (vţdy písemný souhlas, komise atd) u některých specifických zdravotních výkonů.

Ochránce poţaduje vyjasnění, zda předkladatel zamýšlí zakázat provedení sterilizace z jiných neţ zdravotních důvodů u nezletilců a osob zbavených způsobilosti k právním úkonům. Současně chce objasnit, zda pro sterilizaci ze zdravotních důvodů pro osobu starší 18 let, která nebyla zbavena způsobilosti

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Sterilizaci u nezletilých a zbavených způsobilosti lze provést pouze ze zdravotních důvodů. Zdravotním důvodem mohou být i

Ustanovení zákona o zdravotních sluţbách se v souvislosti s poskytováním specifických zdravotních sluţeb pouţijí, pokud tento zákon nestanoví jinak.

76


Vloţení nového ustanovení za § 16 Zásadní připomínka


k právním úkonům, postačuje pouze souhlas pacienta (§ 14 odst. 2) bez vymezení bliţší schvalovací procedury (jako je tomu v § 15 odst. 2 aţ 5). Ochránce má za to, ţe z povahy věci vyplývá, ţe podmínky obsaţené v § 16 odst. 2 aţ 5 by měly být přiměřeně aplikovány i na provádění sterilizace ze zdravotních důvodů (resp. poţadavky obecné úpravy obsaţené v zákoně o zdravotních sluţbách by bylo potřebné blíţe upravit s ohledem na specifika sterilizace jako takové; zejména ochránce postrádá zakotvení podmínky odborné komise i u plně způsobilého pacienta staršího 18 let). Ochránce navrhuje doplnit za první větu text: „V případě sterilizace z jiných neţ zdravotních důvodů musí mezi podáním informace a vyslovením souhlasu uplynout přiměřená lhůta; tato lhůta nesmí být kratší neţ 7 dnů“. Vzhledem k tomu, ţe souhlas pacienta je kvalifikovaný pouze tehdy, je-li zřejmé, ţe podané informaci porozuměl a je schopen ji vyhodnotit, a vzhledem k tomu, ţe sterilizační zákrok má významné konsekvence mimomediciální, jeví se jako vhodné, aby právní úprava sterilizací obsahovala stanovení přiměřené lhůty od podání informace k poskytnutí souhlasu se zákrokem. V případě sterilizace ze zdravotních důvodů samozřejmě není moţné přesnou lhůtu stanovit, nicméně i zde by mělo být bráno časové hledisko na zřetel (pokud tedy není nutné provést zákrok bezprostředně, mel by pacient mít časový prostor pro případné odvolání svého souhlasu - § 33 odst. 3 zákona o zdravotních sluţbách). Ochránce navrhuje za ust. § 16 zařadit nový § 17, který zní: „Ministerstvo stanoví vyhláškou nemoci, pro které lze ze zdravotních důvodů provést sterilizaci pacienta a náleţitosti ţádosti o sterilizaci z jiných neţ zdravotních důvodů“. Dosavadní §§ 17 aţ 90 navrhuje ochránce přečíslovat. Ochránce upozorňuje, ţe zákonné zmocnění k vydání vyhlášky upravující zdravotní indikace pro sterilizaci a náleţitosti ţádosti předpokládal jiţ věcný záměr zákona. Zároveň v předkládaném návrhu ochránce postrádá záruky, které by zajistily jednotný postup při provádění sterilizací ve zdravotnických zařízeních na celém území státu. Ochránce navrhuje za písm. b) doplnit následující text: „c) písemného souhlasu pacienta“. I v tomto případě je nezbytné, aby pacient dal souhlas s provedením zákroku. Takový souhlas by přitom měl mít obligatorně písemnou formu.

duševní poruchy osobnosti atd.

–

oligofreniie,

poruchy

Pacient nezbavený způsobilosti se rozhoduje sám, není věcný důvod pro ustanovování komise, schvalování soudem. Tento pacient musí vţdy vyslovit písemný souhlas a obecné podmínky informovanosti stanoví zákon o ZS. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Min. Stehlíková požaduje až 30ti denní lhůtu. Nakonec ponechána lhůta 14 dnů.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Dle názoru MZ musí zdravotní důvod posoudit ošetřující lékař Při striktním stanovení seznamu nemocí by nebylo moţno přihlédnout k závaţnosti onemocnění, délce jeho trvání, celkovému zdravotnímu stavu pacienta atd.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno K doplnění písm. není věcný důvod, písmeno a) poţaduje předloţení písemné ţádosti pacienta. Pokud pacient přeloţí ţádost, znamená to, ţe se zákrokem souhlasí. Dále je v § 18 odst. 5 uvedeno, ţe před započetím výkonu se zaznamená do ZD souhlas s provedením zákroku, který podepíše

77


KÚ Jihočeského kraje § 37 odst.2 Zásadní připomínka § 37 odst.4 Zásadní připomínka

§ 39 odst.1 Zásadní připomínka § 40 odst. 3 písm.b) Zásadní připomínka

§ 40 odst. 4 Zásadní připomínka Zásadní připomínka

Ochránce postrádá výslovnou úpravu pro případ odběru krve z jiných důvodů, neţ pro potřeby uvedené v § 25 odst. 1 (např. pro účely objasňování trestné činnosti, odběry krve ve školách z důvodů drogové prevence apod.) Ochránce má za to, ţe by návrh zákona měl obsahovat u odběru krve obdobné ustanovení, jako je tomu v § 23 odst. 3 písm. c) (viz odběr DNA pro účely stanovené jinými právními předpisy).

doporučujeme doplnit lhůtu pro posuzovanou osobu a v návaznosti i sankci za nesplnění povinnosti lhůtu 120 dní ode dne jeho vydání doporučujeme změnit ode dne převzetí posuzovanou osobou, protoţe např. u nemocí z povolání je posudek vydán, uplyne určitý časový úsek neţ je převzat posuzovanou osobou a dále ještě neţ je poskytovatelem zaslán na krajský úřad jako odvolání (i několik měsíců), pak by tato lhůta byla nereálná. Nebo prodlouţit . lhůta 150 dnů je asi chybná, doporučujeme stejnou jako v první větě – 10 dnů. lhůta 40 dnů je nereálná zejména v případech nemocí z povolání, kdy oslovení odborníci vzhledem ke své zaneprázdněnosti takovéto lhůty nestíhají. U pracovních neschopností doporučujeme změnit na 40 pracovní dnů, ale u nemocí z povolání min. 60 pracovních dnů nebo moţnost přerušení lhůty, coţ by bylo nejvhodnější. v poslední větě je k opačnému závěru – doporučujeme změnit na „k jinému závěru“ vzhledem k tomu, ţe kdyţ bude např. jen částečná nezpůsobilost, tak jak pak můţe být u ní opačný závěr. Předpokládáme, ţe i kdyţ v dílu 5 je samostatně posuzování a uznávání nemocí

pacient. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ustanovení v odst. 1 vymezuje podmínky odběru krve nebo jejích sloţek pro výrobu krevních derivátů a pro pouţití u člověka. Odběry krve pro jiné účely nevylučujeme. Podle poţadavku ochránce práv by nad rámec zdravotních sluţeb mělo být umoţněno odebírat krev ţákům ve školách z důvodů protidrogové prevence. Jakým způsobem, kdo a na základě jakého rozhodnutí by odebíral ţákům krev ve školách? To by byl vyloučen souhlas zákonných zástupců? MZ nepovaţuje za účelné navrţené znění § 25 ve smyslu připomínky doplnit.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno lhůta činí 90 dnů – viz odst. 4, sankcí je neplatnost posudku Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Lhůty opraveny,

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Lhůta upravena na 100 dní. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno V případě, ţe bude stanovisko zpracovávat odborník, lhůta se přeruší. Připomínka přijata Připomínka přijata

78

z povolání, ţe proces vyřizování případných námitek ze stran pacienta či zaměstnavatele u nemocí z povolání se bude řídit způsobem popsaným v dílu 1, který se doufáme týká obecně všech lékařských posudků. Pokud by tomu tak nebylo, tak by nebyla dána moţnost podání námitek ani k jejich vyřízení.

Obecný princip je stanoven v části Lékařské posudky. Doplněno do důvodové zprávy.


Upravit poznámky pod čarou v souladu s čl. 47 odst. 1 věta druhá Legislativních pravidel vlády, tj. uvádět úplnou citaci právního předpisu ve znění předpisů pozdějších.

Připomínka přijata bude upraveno

V § 79 odst. 4 písm. b Zásadní připomínka

V § 79 odst. 4 písm. b) návrhu zákona opravit odkaz na neuvedené ustanovení zákona.



Zpřesnit ta ustanovení návrhu zákona, kde je pouţito slovo „lze“, a to s ohledem na moţnou neurčitost a nezávaznost pro adresáty právní normy.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Bude prověřeno v rámci celého zákona.

Navrhujeme v § 40 odst. 2 (chybně 7) návrhu zákona nahradit číslovku „15“ číslovkou „30“.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Čas povaţujeme za postačující , sloţité případy řeší odst. 3

KÚ kraje Vysočina

K § 40 odst. 2 (chybně 7) návrhu zákona Zásadní připomínka

KÚ Plzeňského kraje K § 35 odst. 1 Zásadní připomínka

Lhůta 15 pracovních dnů je velmi krátká na zodpovědné zhodnocení posudku a rozhodnutí o zamítnutí, zrušení nebo potvrzení posudku. Navrhujeme proto lhůtu dvojnásobnou, tj. 30 pracovních dnů.

Pojem „jiná k tomu oprávněná osoba“ povaţujeme za neurčitý. K jednoznačnému vymezení osob, na jejichţ ţádost se vydává lékařský posudek, je nutná definice tohoto pojmu, popř. odkaz na příslušné právní předpisy.


Dosavadní právní úprava stanoví, ţe lékařský posudek pozbývá platnosti vydáním nového posudku pro stejný účel. Dle navrhované úpravy je platnost posudku vázána na skončení platnosti posudku předchozího. Není však řešena situace, kdy předchozí posudek vydán nebyl, popř. nebyla omezena jeho platnost.


Není upraven postup poskytovatele při překročení lhůty uvedené ve větě druhé.

K § 42 odst. 4

Dle tohoto ustanovení je v případě postupů dle § 34 aţ § 42 vyloučena aplikace

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno oprávněnými osobami jsou osoby stanovené zákonem – zejména pojištění – úrazové, ţivotní….. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno kdyţ nebyl posudek vydán, tak není co rušit pokud vydán byl, pak jeho platnost končí dnem předepsané nové prohlídky Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ustanovení je upraven – při překročení lhůty bude odloţeno. Doplněno, ţe toto oznámí osobě, která podnět podala. Připomínka přijata

79


správního řádu. Navrhujeme povolit na tyto postupy uţití správního řádu v části doručování, kdy by bylo moţné vyuţít téţ institutu „fikce doručení“, neboť otázka doručování je vţdy značně problematická.


Za slova „písemného souhlasu pacienta“ navrhujeme doplnit slova „jeho písemné ţádosti“. Zdůvodnění: V případech poskytování zdravotní služby dle § 17 odst. 2 a § 19 odst. 2 se vyžaduje písemná žádost, nikoliv písemný souhlas. Před slova „§ 17 odst. 2“ navrhujeme vloţit slova „ § 16 odst. 1“ Zdůvodnění: Také v tomto případě je možné provádět zdravotní služby pouze na základě písemné žádosti pacienta, přičemž při absenci této žádosti jde o jednání naplňující znaky správního deliktu. Navrhujeme tento paragraf vypustit. Zdůvodnění: Věcná příslušnost krajského úřadu k řešení správních deliktů, kterých se dopustil zaměstnavatel, byť na úseku pracovně lékařské služby, a vůbec zařazení těchto správních deliktů do zdravotní legislativy považujeme na naprosto nesystémové Navrhujeme následující znění: „(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává a) správní orgán příslušný k udělení oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb, jde-li o správní delikty podle § 79 odst. 1, 2, 4, 6 a 7 b) ministerstvo, jde-li o správní delikty podle § 79 odst. 3 a 5 a správní delikty podle § 80“






Připomínka přijata Bude řešeno v rámci přestupkového zákona.


Zdůvodnění: Správní delikty poskytovatelů ověřujících nezavedené metody. Věcně příslušným k projednávání tohoto správního deliktu je správní orgán, který udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb, tj. krajský úřad. Vhledem k tomu, že ministerstvo vydává souhlas s ověřováním nezavedené metody, má na základě žádosti o udělení souhlasu veškeré informace ohledně nezavedené metody a poskytovatel plní dle § 33 řadu informačních povinností vůči ministerstvu, je z hlediska možného postihu poskytovatele za porušení některé z povinností neefektivní, aby tento správní delikt řešil krajský úřad. Správní delikty poskytovatelů poskytujících zdravotní služby, jejíchž součástí je lékařské ozáření. Skutková podstata tohoto správního deliktu postihuje taková vysoce odborná jednání, k jejichž postihu nejsou krajské úřady absolutně personálně vybaveny,

80

čímž nebudou fakticky deliktní jednání poskytovatelů postižitelná. KÚ Středočeského kraje § 12 a § 13 Zásadní připomínka

§ 39 Zásadní připomínka § 40 Zásadní připomínka

§ 82 odst. 4 písm.a) Zásadní připomínka

umělé ukončení těhotenství u pacientky starší 16 let v případě zdravotních důvodů u nezletilé pacientky musí být dán souhlas zákonného zástupce, v případě ukončení z jiných neţ zdravotních důvodů u nezletilé pacientky od 16 do 18 let stačí jen její ţádost? navrhujeme ponechat alespoň dosavadní praxi oznámení zákroku zákonnému zástupci jsou velké rozdíly ve lhůtách k podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku u osob, kterým z lékařského posudku vznikají práva a povinnosti, (10 nebo 150 dní), zvláště lhůtu 150 dní u zaměstnavatele, kterému byl posudek předán posuzovanou osobou, povaţujeme za příliš dlouhou lhůtu 15 pracovních dnů k vyřízení povaţujeme za příliš krátkou, krajské úřady zpravidla nedisponují odborníky, kteří by byli schopni posudek okamţitě posoudit a pak nastanou případy, kdy se bude vyţadovat odborné stanovisko, kde je zase lhůta 40 kalendářních dní příliš krátká (zahrnuje 3 - 4 víkendy, coţ je 6 - 8 dní, kdy se nedá pracovat). Kromě prodlouţení lhůt navrhujeme i jejich sjednocení, buď na kalendářní nebo pracovní dny proč má být k projednávání přestupků zaměstnavatelů určen krajský úřad, který vůči nim nemá ţádné kontrolní pravomoci, kdyţ věcně příslušný je na základě § 8 odst.1 písm. l) ve spojení s § 126 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb. úřad práce


Připomínka přijata Lhůta zkrácena na 100 dní. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Pokud pode posuzovat odborník, lhůty se přeruší.


81

KÚ Ústeckého kraje K § 5 odst. 1 písm. a) Zásadní připomínka

Navrhujeme doplnit uvedené ustanovení takto:

Připomínka přijata Ustanovení doplněno.

„Součástí ţádosti je výslovný souhlas muţe s provedením umělého oplodnění ţeny; tento souhlas musí být opakovaně vysloven před kaţdým provedením umělého oplodnění. Vyslovení souhlasu zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o ţeně ošetřující lékař, který záznam podepíše; záznam rovněţ podepíše muţ.“ Odůvodnění: Navrhujeme uvedené doplnění, neboť zákon neřeší, jak má výslovný souhlas muže vypadat, což by mohlo vést v budoucnu k případným sporům.


V prvé řadě upozorňujeme na chybné číslování odstavců v § 40 – odstavce jsou označeny jako odstavce 6 aţ 9, správně mají být označeny jako odstavce 1 aţ 4.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Čas povaţujeme za postačující , sloţité případy řeší odst. 3

Ve stávajícím odstavci 7 (správně má být odstavec 2) navrhujeme provést následující úpravu: „Krajský úřad do 15 pracovních 30 dnů ode dne prokazatelného doručení spisu s návrhem na přezkoumání lékařského posudku a) tento návrh zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, nebo b) napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli, k vydání nového lékařského posudku, nebo c) napadený lékařský posudek zruší, přitom uvede důvody, které vedly k potvrzení nebo ke zrušení lékařského posudku.“ Odůvodnění: Stanovení lhůty 15 pracovních dnů je ze strany úřadu vzhledem ke složitosti případů mnohdy nesplnitelný termín, lhůta 30 dnů je pro občany obvyklá a zažitá. KÚ Moravskoslezského kraje K § 37 odst. 5 Zásadní připomínka K § 39 odst. 4

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Platnost posudku pro potřeby pracovnělékařské péče nemůţe končit dnem, kdy měla být provedena další preventivní prohlídka, ale aţ dnem, kdy tato další prohlídka byla ukončena a byl vydán nový lékařský posudek. Navrhuje se uvést lhůtu 10 pracovních dnů pro postoupení odvolání krajskému


82



úřadu. Poskytovatelé zdravotních sluţeb, kteří poskytují tento druh specifické sluţby ve větší četnosti a odvolání posuzuje jiný odborník, popř. více odborníků, neţ ten, který lékařský posudek vystavil (coţ je mnohdy i ţádoucí), potřebují čas na seznámení se s podklady a zpracování stanoviska. Navrhujeme vypuštění odstavců 2 a 4 z ustanovení § 43. Odůvodnění: V návrhu zákona se objevuje nová povinnost spočívající v úhradě nákladů na posuzování zdravotní způsobilosti žáků, kteří se připravují na budoucí povolání studiem na střední škole, přičemž v souladu s učebními dokumenty vykonávají praktické vyučování na pracovištích škol nebo na pracovištích fyzických či právnických osob. Nová povinnost se týká posuzování zdravotní způsobilosti žáků také v průběhu jejich vzdělávání, nikoli jako doposud pouze před zahájením vzdělávání v rámci přijímacího řízení. Tato povinnost se stanoví k úhradě zřizovateli předmětných škol. S těmito návrhy vyslovujeme zásadní nesouhlas, neboť by se jednalo o nesystémový krok. Podle našeho názoru by se jednalo o výrazný zásah do současného funkčního systému, kdy zdravotní stav dítěte - uchazeče o vzdělání, následně pak dítěte žáka vykonávajícího praktické vyučování, monitoruje žákův lékař se způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru všeobecné praktické lékařství ve spojení s péčí zákonných zástupců žáka, což zcela dostatečně pokrývá rizika spojená s dynamikou rozvoje organismu žáka v průběhu vzdělávání a posouzení schopnosti vyrovnat se bez přetížení organismu žáka se zdravotními nároky na výkon praktického vyučování. Případy dokládající selhání současného systému, jež by odůvodňovaly potřebu legislativní změny, nám nejsou ze zkušeností z výkonu činností dotčených středních škol známy. Návrh zákona by tak zcela nadbytečně významně zatížil samotné žáky, posuzující lékaře a výdajovou složku osob povinných k úhradě zdravotních posouzení. Návrh zákona se rovněž nevypořádává s dalšími souvisejícími problémy ve vazbě na nově navrhovanou povinnost, např. jakým způsobem by školy, které mají i přes tisíc žáků, na něž by nutnost zdravotního posouzení mohla dopadnout, měly zajistit lékaře schopného či ochotného řádně posoudit zdravotní způsobilost takového objemu žáků, resp. neřeší případnou povinnost lékaře neodmítnout stát se lékařem závodní preventivní péče ve vztahu k dotčené škole. Návrh ustanovení § 43 zákona se dále zabývá posouzením zdravotní způsobilosti, jež by měl provádět lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb poskytujícího tyto služby zaměstnancům pracoviště, na kterém je praktické vyučování nebo studijní praxe vykonávána, případně poskytovatel pracovně lékařských služeb školy, pokud je praktické vyučování uskutečňováno na pracovištích školy. Návrh

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Doplněna důvodová zpráva. Uvedená ustanovení upravují postup při naplňování školského zákona, který poţaduje, aby ţák – student byl ke vzdělání v příslušném učebním plánu mimo jiné i zdravotně způsobilý. Povinnost není zcela nová, § 16 směrnice č. 49/1967 Věst. MZ ČSR o zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů, je stále platný. Úhrada zřizovatelem byla projednána s MŠMT s tím, ţe se jedná o analogii plp Návrhem se zvyšuje ochrana zdraví a zdravého vývoje dítěte v době dynamického rozvoje = dorostového věku „ţákův“ lékař = registrující praktický lékař nezná konkrétní podmínky, za kterých zejména praktická výuka se uskutečňuje, tudíţ vývoj zdravotního stavu je schopen sledovat pouze orientačně Nejedná se o zbytečnou zátěţ ale o preventivní činnost s cílem zvýšit kvalitu zdraví mladé generace. Je naprostou samozřejmostí, ţe pokud je praxe vykonávána na pracovištích s rozdílnými pracovními podmínkami, musí být zdravotní způsobilost ţáka posuzována opakovaně

83

však neřeší situaci, jež je v praxi zcela běžná, kdy žáci uskutečňují praktické vyučování v průběhu školního roku postupně na několika různorodých pracovištích různých právnických či fyzických osob. Z návrhu tak není zřejmé, zda by žáci absolvovali posouzení zdravotní způsobilosti před každým jejich zařazením na praktické vyučování ve smyslu § 43 odst. 2 písm. c) navrhovaného znění. Absolvování posouzení zdravotní způsobilosti žáků před každým zařazením žáka na praktické vyučování by opět výrazně zatížilo lékaře, žáky a obecně zvýšilo výdaje na úhradu těchto posouzení. Další nedostatek navrhované úpravy spatřujeme v povinnosti hradit zdravotní posouzení zřizovatelem škol. V souladu s ustanovením § 8 školského zákona jsou obecně školy zřizovány různými subjekty jako právnické osoby s vlastní právní subjektivitou. Povinnost hradit posuzování zdravotní způsobilosti zřizovatelem namísto samotných právnických osob vykonávajících činnost škol by vedla k některým praktickým a ekonomickým (daňovým aj.) problémům. Např. právnické osoby vykonávající činnost škol, jež jsou zřizovány soukromými subjekty, dostávají dotace podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, návrh zákona však nepočítá s tím, že by tyto dotace mohly být použity k úhradě posouzení zdravotní způsobilosti, neboť dotace jsou určeny právnickým osobám vykonávajícím činnost školy, nikoli pro zřizovatele. Právnická osoba zřízená soukromou osobou by nemohla použít ani jiné prostředky, se kterými disponuje v rámci své činnosti jako organizace, a zcela nelogicky by zdravotní posouzení hradil zřizovatel coby soukromá osoba ze svých prostředků nebo jiných zdrojů. K § 51 písm. a) Zásadní připomínka

Povaţujeme za nereálné vytvořit prováděcí předpis obsahující seznam nemocí, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci aniţ výčet prací bude nějak zúţen například hygienickými riziky 3 a 4 a některými bezpečnostními riziky.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Vytvoření předpisu je reálné obdobně jako jiţ v současnosti je vytvořena řada předpisů upravujících posuzování zdravotní způsobilosti se seznamem nemocí. Pro posuzování zdravotního stavu a tvorbu předpisu je podstatná existence faktoru a jeho „schopnost“ ovlivnit zdraví, míra faktoru jiţ pouze upřesňuje realitu pravděpodobnosti vzniku škody na zdraví.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost K § 33 odst. 2 Zásadní připomínka

Navrhujeme na konec ustanovení vloţit větu „Pokud bylo k získání souhlasu vydáno vyjádření Státním úřadem pro jadernou bezpečnost podle § 29 písm. h),


84

předloţí poskytovatel do jednoho měsíce po skončení ověřování Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost zprávu o průběhu ozáření a skutečnostech důleţitých z hlediska radiační ochrany. Odůvodněn: Protože SÚJB vydává stanovisko k předmětnému ozáření, je nutné, k zajištění účinné správy v oblasti radiační ochrany, zprostředkovat příslušnému orgánu přístup k informaci o výsledku ozáření a skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany, aby mohl příp. ověřit, zda byly principy a pravidla radiační ochrany v průběhu ozáření respektovány. K § 48 odst. 2 věta druhá Zásadní připomínka

K § 48 odst. 2 věta třetí Zásadní připomínka


Doporučujeme na konec věty vloţit slova „nebo, pokud se jedná o zaměstnavatele radiačních pracovníků ve smyslu jiného právního předpisu, Státní úřad pro jadernou bezpečnost“. Odůvodněn: Krajská hygienická stanice nemá působnost a sní spojené odborné, technické a administrativní kapacity k posuzování dostatečnosti měření nebo expertiz za účelem ochrany zdraví při práci před nežádoucími účinky ionizujícího záření, které by mohl požadovat poskytovatel pracovně lékařských služeb od zaměstnavatelů. Kompetence v ochraně osob před nežádoucími účinky ionizujícího záření má SÚJB (jak plyne z § 1 písm. b) a § 3 odst. 2 písm. i) atomového zákona). Je tudíž nutné, v zájmu efektivního výkonu veřejné správy v této oblasti, svěřit příslušnou pravomoc SÚJB. Doporučujeme za slova „Krajská hygienická stanice“ vloţit slova „nebo, pokud se jedná o práci v prostředí ionizujícího záření, Státní úřad pro jadernou bezpečnost“. Odůvodnění: Rovněž v tomto případě platí, co již bylo uvedeno výše (připomínka k § 48 odst. 2 věta druhá). Krajská hygienická stanice není způsobilá posoudit problematiku ochrany před účinky ionizujícího záření, je tedy nutné v zákoně zakotvit příslušnou pravomoc SÚJB. Navrhujeme nahradit definici dikcí „Lékařským ozářením se rozumí ozáření 15) fyzických osob podle jiného právního předpisu .“ Poznámka pod čarou č. 15 zní „Zákon č. 18/1997 Sb., o mírové vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Odůvodnění: V návrhu zákona obsažená definice se v některých aspektech zásadně liší od definice lékařského ozáření ve směrnici Rady 97/43/Euratom o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom, konkrétně jejího čl. 1 odst. 2. Nedostatky původního návrhu lze spatřovat především v tom, že čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice („ozáření osob prováděné v rámci zdravotního dohledu nad pracovníky“) se týká pracovně – lékařské péče o radiační pracovníky, nikoli ozáření zaměstnanců poskytovatele v souvislosti s poskytováním zdravotních




85



služeb, jak předkládá návrh zákona; dále pak v tom, že čl. 1 odst. 2 písm. d) směrnice („ozáření zdravých osob nebo pacientů v rámci dobrovolné účasti na lékařském nebo biolékařském, diagnostickém nebo terapeutickém výzkumném programu“) se netýká jen ověřování nezavedených metod jak stanoví návrh zákona. Z věcného i legislativně technického hlediska se jeví vhodnější neměnit stávající definici v atomovém zákoně, která lépe odpovídá požadavkům směrnice, a do nového zákona o specifických zdravotních službách vložit jen odkaz na tuto definici. Navrhujeme definici vypustit. Odůvodnění: Definice „optimalizace“, jak je užita v návrhu zákona, z obsahového hlediska neodpovídá ustanovení čl. 4 směrnice (zejména odst. 1). Pokud by se v navržené podobě stala součástí právního řádu ČR, popř. nahradila stávající vymezení optimalizace v atomovém zákoně (§ 2 písm. dd) ) a vyhlášce č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ČR by tím nevyhověla požadavku na správnou implementaci směrnice. Mimoto je nadbytečné pojem v zákoně definovat, neboť je jím užit pouze na jediném místě, a to v definici „klinické odpovědnosti“. Jeví se tedy účelnější navrženou definici vypustit, ponechat komunitárně konformní vymezení tohoto institutu v atomovém zákoně a vyhlášce č. 307/2002 Sb. Navrhujeme na počátek ustanovení vloţit nové písmeno a), které zní: „a) provést lékařské ozáření jen v případě, ţe prokáţe jeho přínos při zváţení celkového moţného diagnostického nebo terapeutického přínosu, včetně přímého přínosu pro zdraví osoby nebo přínosu pro společnost, ve srovnání s újmou, kterou můţe ozáření způsobit; do procesu odůvodnění musí být zapojen indikující odborník i aplikující odborník; indikační kritéria pro odůvodnění lékařského ozáření zveřejňuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umoţňujícím dálkový přístup.,“. Odůvodnění: Pro účelnou a správnou implementaci směrnice je nezbytné, aby byla pro poskytovatele zavedena povinnost odůvodnění lékařského ozáření a upravena role indikujícího odborníka a aplikujícího odborníka při tomto odůvodnění, neboť tak vyžaduje čl. 3, 5 a 6 směrnice. Doposud byla tato problematika v návrhu zákona upravena pouze dílčím způsobem (např. § 59 odst. 4 věta druhá), vložením nového navrženého ustanovení však bude vyhověno požadavkům evropské právní úpravy (a usnadněn proces schvalování implementace ze strany orgánů EU). Vzhledem k „soft“ povaze indikačních kritérií se navrhuje zakotvení jejich doporučujícího charakteru a publikace ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Pro dosažení vysoké úrovně správné praxe se však jeví nezbytné, aby byla indikační



86

K § 60 odst. 1 písm. a) Zásadní připomínka


K § 60 odst. 1 písm. d) Zásadní připomínka


kritéria státem alespoň takto uvedena do praxe. Navrhujeme změnit dikci ustanovení následovně: „vypracovat místní radiologické standardy a zajistit jejich dodrţování; při vypracování místních radiologických standardů vychází z národních radiologických standardů, konkrétních podmínek na pracovišti zdravotnického zařízení a rozsahu poskytovaných zdravotních sluţeb,“. Odůvodnění: Původně navržený text ustanovení implikuje postup, při němž budou místní radiologické standardy vypracovány podle národních radiologických standardů, a to co do rozsahu i obsahu přesně. Jakkoli je tento přístup věcně žádoucí, v praxi je zejména nutné, aby místní radiologické standardy odpovídaly potřebám konkrétního pracoviště. Již v současné době je vypracovávání místních standardů dle národních standardů často realizováno tak, že národní standardy jsou otrocky doslova přejímány, bez ohledu na potřeby daného pracoviště. Jako účelnější se proto jeví postup, při němž budou národní radiologické standardy sloužit jako východisko (návod), rovné konkrétním podmínkám na pracovišti, čehož se snaží docílit námi předložený návrh. Navrhujeme ustanovení vypustit. Odůvodnění: Povinnost, aby poskytovatel zaváděl systém zabezpečování jakosti považujeme za nadbytečnou. Poskytovatel bude muset vypracovat místní radiologické standardy, provádět interní klinický audit a nechat si provést externí klinický audit, předložit SÚJB ke schválení Program zabezpečování jakosti; povinnosti, uložené bodem 1 a 4 uvedeného ustanovení by měly být zajištěny kontrolou zdravotnických prostředků. Domníváme se tedy, že při dodržování těchto podmínek, daných jinými ustanoveními navrhovaného zákona, eventuelně jinými předpisy, by kvalita poskytovaných zdravotnických služeb měla být dostatečná. Navrhujeme za slova „oprávněnými osobami;“ vloţit slova „jsou-li externím klinickým auditem zjištěny nedostatky, provede poskytovatel opatření za účelem jejich odstranění; jsou-li externím klinickým auditem zjištěny nedostatky neodhalené interním klinickým auditem, poskytovatel zajistí prošetření důvodů tohoto neodhalení a přijme příslušná opatření;“. Odůvodněn: Nově navrhovaná povinnost má za cíl vytvořit z institutu externího klinického auditu efektivní nástroj je zjištění nedostatků v činnosti poskytovatele a jejich nápravě. Zároveň by mělo vytvořit potřebnou funkční vazbu mezi externími a interními klinickými audity a zamezit opakování nedostatků poskytovatele, které již byly v minulosti odhaleny. Navrhovaná změna koresponduje s návrhem změn § 71 (viz. příslušné následující připomínky). Navrhujeme za slova „lékařské ozáření“ vloţit slova „, s výjimkou poskytování těchto sluţeb na radiologických pracovištích zdravotnických zařízení vybavených pouze zubními rentgeny nebo kostními denzitometry,“.





87



K § 61 odst. 3 písm. a) Zásadní připomínka

Odůvodnění:Navržené ustanovení ukládá povinnost zajistit spolupráci radiologického fyzika při poskytovaní zdravotních služeb jejichž součástí je lékařské ozáření. Výše uvedené zdroje používané k lékařskému ozáření jsou zařazeny do kategorie jednoduchých resp. drobných zdrojů ionizujícího záření ve smyslu § 4 odst. 12 atomového zákona a vyhlášky č. 307/2002 Sb. Radiační ochrana při nakládání s nimi je dostatečně zajištěna zkouškami provozní stálosti (kostní denzitometry) a u zubních rentgenů zkouškami dlouhodobé stability osobami s povolením SÚJB k hodnocení vlastností zdrojů, resp. TLD auditem. Působení radiologického fyzika při poskytovaní zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření v těchto případech se tedy jeví jako nadbytečné. Doporučujeme nahradit slovo „účasten“ slovy „k dispozici“. Odůvodnění: Navržené ustanovení ukládá povinnost zajistit účast radiologického fyzika při poskytovaní zdravotních služeb jejichž součástí je lékařské ozáření. Přestože je žádoucí, aby osoby s příslušnou kvalifikací participovaly na uvedených činnostech, při aktuálním faktickém nedostatku radiologických fyziků lze mít důvodné pochybnosti o tom, zda bude takový požadavek splnitelný. Proto navrhujeme užití dikce „být k dispozici“, jejíž interpretace připouští širší spektrum forem účasti radiologického fyzika (nikoli nezbytně bezprostřední fyzickou přítomnost). Její míru na jednotlivých typech pracovišť pak určí prováděcí předpis. Navrhujeme ustanovení nahradit následující dikcí: „(1) Ustanovení o ověřování nových postupů pouţitím metod, které dosud nebyly v klinické praxi na ţivém člověku zavedeny se obdobně pouţijí na ozáření zdravých osob nebo pacientů v rámci dobrovolné účasti na biolékařském výzkumném programu, včetně těch ozáření, které nemají přímý zdravotní přínos pro fyzické osoby podstupující ozáření.“. Navrhujeme toto ustanovení vypustit. Odůvodnění: Obecné principy a pravidla radiační ochrany pacientů, které mají být takto upraveny v prováděcím právních předpisech, jsou plně v působnosti SÚJB (viz. také § 3 atomového zákona), jakožto ústředního orgánu státní správy pro státní správu v oblasti radiační ochrany a jsou již regulovány atomovým zákonem a vyhláškou č. 307/2002 Sb. Není tedy na místě, aby byly zmiňovány ve zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu orgánem, v jehož působnosti jsou otázky zdravotnictví a poskytování zdravotních služeb. V souladu s předchozí připomínkou je dále navrženo vypustit zákonné zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu upravujícího principy a pravidla radiační ochrany pacientů a osob, které vědomě a z vlastní vůle podstupují lékařské ozáření. Tyto konkrétní podmínky jsou stanoveny v § 67 odst. 1 vyhlášky č. 307/2002 Sb. Je tedy nadbytečné do zákona zmocnění vkládat.




88


K § 62 odst. 1 písm. d) Zásadní připomínka

K § 62 odst. 1 písm. f) Zásadní připomínka K § 63 Zásadní připomínka

Navrhujeme stávající dikci nahradit dikcí „způsob stanovení a evidence podkladů nutných pro odhad dávek pacientů nebo pacientům podané aktivity a způsob hodnocení zátěţe pacienta,“. Odůvodnění: Požadavek, aby národní radiologické standardy obsahovaly evidenci dávek pacienta se jeví jako požadavek zbytečně administrativně, finančně i personálně náročný. Zcela postačující je evidovat podklady nutné pro odhad dávky, tak jak to též stanovuje § 67 odst. 4 vyhlášky č. 307/2002 Sb. Z těchto podkladů lze v případě potřeby provést kvalifikovaný odhad, a to dle způsobu stanovení, který je též součástí národních radiologických standardů. Do ustanovení by bylo ze systematického hlediska rovněž vhodné vložit dosavadní dikci § 62 odst. 1 písm. f), neboť způsob hodnocení zátěže pacienta s problematikou úzce souvisí. Navrhujeme text ustanovení nahradit slovy „radiologické postupy“. Odůvodnění: V duchu naší připomínky k § 60 odst. 1 písm. b) návrhu zákona se zahrnutí požadavků na způsob hodnocení kontroly kvality služeb do národních radiologických standardů jeví nadále jako nesmyslné. Z praktického hlediska je naopak žádoucí, aby národní radiologické standardy obsahovaly zejména pravidla pro provedení lékařského ozáření lege artis, tedy radiologický postup. Navrhujeme ustanovení vypustit. Odůvodnění: Ustanovení navrhujeme přesunout do § 62 odst. 1 písm. c), kam předmět úpravy systematicky lépe náleží. Navrhujeme vloţit do právní úpravy institutu „interní klinický audit“ nástroje umoţňující formální zachycení výsledků auditu (např. záznam o provedení auditu) a nástroje zprostředkující vyuţití výsledků auditu, resp. zpětnou vazbu, (např. povinné přijetí opatření k nápravě). V tomto duchu navrhujeme vloţit nový odstavec 3, který zní: „(3) Poskytovatel vede evidenci provedených interních klinických auditů, ve které zaznamenává termín provedení interního klinického auditu, zjištění interního klinického auditu ve vztahu k cíli stanovenému v odstavci 1 a jméno, příjmení a vymezení pracovně právního nebo jiného obdobného vztahu osob, které interní klinický audit provedly, k poskytovateli.“.



Připomínka přijata Připomínka přijata

Odůvodnění: Aktuální navržená podoba institutu „interní klinický audit“ nedisponuje žádným způsobem zachycení a následného využití závěrů z provedeného auditu, je značně vágní. V praxi by při aplikaci této právní úpravy pravděpodobně docházelo k poklesu efektivity interního klinického auditu, potenciálně až k úplnému pozbytí jakéhokoli smyslu auditu. K zavedení skutečně účinného systému vnitřní kontroly by měly být výsledky auditu nejen zpětně dohledatelné, ale měly by být i užity k nápravě případných zjištěných nedostatků (což

89


K § 64 odst. 2 věta druhá Zásadní připomínka


K § 71 odst. 2 Zásadní připomínka K § 71 odst. 2 písm. c)

považujeme za primární účel auditu). Doporučujeme tedy obohatit institut o nezbytné mechanismy, které z něj učiní skutečně účinný nástroj revize a nápravy zavedeného systému. Navrhujeme na konec ustanovení vloţit větu „Externí klinický audit se provádí nejméně jednou za 5 let.“. Odůvodnění: Návrh zákona postrádá časové vymezení provádění externích klinických auditů. Tato skutečnost je přitom klíčová z hlediska zajištění efektivního provádění auditů. Za slovo „ministerstvo“ navrhujeme vloţit slova „, které si vyţádá také stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost“. Odůvodnění: Externí klinický audit patří k základním nástrojům omezování lékařského ozáření osob, resp. zajištění radiační ochrany při lékařském ozáření, je tedy z praktického hlediska žádoucí ingerence ústředního správního orgánu v oblasti zajištění radiační ochrany do procesu oprávnění subjektů k provádění auditu. SÚJB jako úřad s ústřední působností v radiační ochraně je schopen poskytnout relevantní odborné zázemí pro řešení otázek technicko – organizačního zabezpečení provádění externích klinických auditů. Vstupem SÚJB do procesu vydávání oprávnění, a to vstupem na bázi meziresortní kooperace (dostatečně efektivní a také nejméně zatěžující subjekt, jemuž bude oprávnění vydáno z hlediska administrativní a byrokratické zátěže), bude posílena kvalita výběru příslušných subjektů. Navrhujeme stávající dikci nahradit dikcí: „Právnická osoba, která provedla externí klinický audit, vydá poskytovateli zprávu o provedení externího klinického auditu (dále jen „zpráva“).“. Odůvodnění: Obdobně jako u interního klinického auditu i v případě externího klinického auditu právní úprava postrádá efektivní nástroje k nápravě zjištěných nedostatků. Za současného stavu zůstává pro případ, kdy jsou zjištěny nedostatky jedinou možností nevydání potvrzení ve smyslu § 71. Toto opatření pasivního charakteru však nikterak nenapomáhá poskytovateli odstranit zjištěné nedostatky (bez ohledu na to, že bez jakékoli jiné zprávy z auditu ani nebude mít relevantní informaci o případných nedostatcích). K efektivnímu fungování externího klinického auditu je nezbytné poskytovateli uložit povinnost napravit chyby v systému, a to na základě výsledků provedeného auditu. V duchu výše uvedeného navrhujeme zavést nový institut „zprávy o provedení externího klinického auditu“ a dále upravit jeho podrobnosti. V návětí ustanovení navrhujeme slovo „Potvrzení“ nahradit slovem „Zpráva“. Odůvodnění: Ustanovení by mělo upravovat náležitosti nově zavedeného institutu „zprávy“, jak je vymezen v připomínce výše. Navrhujeme slova „bylo potvrzení vydáno a místo poskytování zdravotních sluţeb“


Po projednání od připomínky ustoupeno Není pro doplnění věcný důvod.


Připomínka přijata Připomínka přijata

90




K § 71 odst. 3 (nově odst. 4) Zásadní připomínka



nahradit slovy „byl externí klinický audit proveden“. Odůvodnění: Ustanovení by mělo upravovat náležitosti nově zavedeného institutu „zprávy“, jak je vymezen v připomínce výše. Zpráva by měla vymezit oblasti lékařského ozáření, pro které byl audit proveden. Navrhujeme vloţit nové písmeno e) ve znění „popis průběhu a zjištění externího klinického auditu s ohledem na cíle stanovené v § 64 odst. 1.“. Odůvodnění: Ustanovení by mělo upravovat náležitosti nově zavedeného institutu „zprávy“, jak je vymezen v připomínce výše. Zásadní obsahovou náležitostí zprávy, vzhledem k její funkci zajišťovat výstupy z auditu a zpětnou vazbu vůči činnosti poskytovatele, musí být hodnocení provedeného externího klinického auditu. Toto hodnocení by mělo shrnovat výsledná zjištění auditu. Navrhujeme vloţit nový odstavec 3, který zní: „(3) Právnická osoba, která provedla externí klinický audit, vydá poskytovateli potvrzení o provedení externího klinického auditu (dále jen „potvrzení“). Potvrzení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) aţ d).“. Dosavadní odstavec 3 navrhujeme označit jako odstavec 4. Odůvodnění: I přes zavedení nového institutu „zprávy“ o externím klinickém auditu, jako efektivního nástroje k odhalování a odstraňování nedostatků v činnosti poskytovatele se jeví být vhodné zachovat institut potvrzení coby dokladu provedení externího klinického auditu sui genesis. Navrhujeme slova „vydala potvrzení“ nahradit slovy „externí klinický audit provedla“ a slova „v potvrzení“ nahradit slovy“v odstavci 2 písm. b)“. Odůvodnění: Vzhledem k zavedení nového institutu „zprávy“ a zachování pozměněného institutu „potvrzení“ by mělo být ustanovení zobecněno v tom, smyslu, že je oprávněnou osobou vedena evidence provádění externího klinického auditu, nikoli vydávání potvrzení. Navrhujeme vypustit písmena a) a e). Citace ustanovení v ostatních bodech doporučujeme upravit v duchu úprav textu navrţených výše a ve smyslu změny navrţené touto připomínkou (tj. vč. vymezení sankcí za správní delikty). Odůvodnění: Dotčená ustanovení, resp. ustanovení, jichž se správní delikty týkají, navrhujeme v připomínkách výše vypustit. Měly by být tedy vypuštěny i skutkové podstaty deliktů. Navrhujeme vloţit do ustanovení novou skutkovou podstatu deliktu „v rozporu s § 60 odst. 1 písm. c) a d) neprovede opatření k odstranění zjištěných nedostatků,“. Odůvodnění: V souladu s navrhovaným vložením některých nových povinností poskytovatelů je v zájmu zajištění efektivních mocenských nástrojů k prosazení těchto povinností nutné zakotvit v zákoně novou skutkovou podstatu. Tato skutková podstata činí správním deliktem neplnění povinnosti stanovené v § 60





Připomínka přijata doplněno

91


Úřad pro zahraniční styky a informace K § 41 Zásadní připomínka

odst. 1 c) a d), tj. provedení opatření k nápravě nedostatků odhalených interním a externím klinickým auditem. Sankční složka normy je v tomto případě předpokladem účinného fungování celého systému auditů. Doporučujeme změnit přechodná období takto: odstavec 1 – 6 měsíců, odstavec 2: písm. a) – 1 rok, písm. b) – 2 roky, písm. c) – 3 roky. Odůvodnění: Vzhledem k složitosti dotčených požadavků se jeví účelnějším zavést delší přechodná období a poskytnout tak dotčeným subjektům potřebný časový prostor k naplnění normy. Vzhledem k tomu, ţe k návrhu zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejího poskytování jsme předloţili připomínku, aby Úřad pro zahraniční styky a informace měl obdobné postavení jako Vězeňská sluţba České republiky, poţadujeme, aby dosavadní text byl označen jako odstavec 1 a byl doplněn nový odstavec 2, který zní:„(2) Je-li poskytovatelem Úřad pro zahraniční styky a informace, postupuje se při posuzování zdravotní způsobilosti a vydávání lékařského posudku podle § 39 a § 40 obdobně s tím, ţe návrh na přezkoumání lékařského posudku předá posuzující lékař náměstkovi ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace, který podle § 39 lékařské posudek přezkoumá. Pokud náměstek ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace návrhu na přezkoumání nevyhoví, předá ho řediteli Úřadu pro zahraniční styky a informace, který postupuje podle § 40.“.

Připomínka přijata Úprava bude provedena s ohledem na připravované nabytí účinnosti zákona.

Připomínka přijata částečně Text upraven (§ 47): „Při posuzování zdravotní způsobilosti a vydávání lékařského posudku podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. a Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. se postupuje obdobně s tím, ţe je – li poskytovatelem - Úřad pro zahraniční styky, návrh na přezkoumání lékařského posudku podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. přezkoumá posuzující lékař; pokud návrhu na přezkoumání nevyhoví v plném rozsahu, předá ho řediteli Úřadu pro zahraniční styky a informace, který postupuje podle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.,“

Českomoravská konfederace odborových svazů

92

Obecně k návrhu Zásadní připomínka předkladatel na připomínce trvá

Zásadní připomínka předkladatel na připomínce trvá Zásadní připomínka předkladatel na připomínce trvá

Připomínka nepřijata ČMKOS důrazně připomíná, ţe zavedení nového pojmu „zdravotní sluţba“ není na místě, neboť smyslem, jak zákona o zdravotních sluţbách, tak i zákona o specifických zdravotních sluţbách, je upravit právní vztahy při poskytování zdravotní péče. Tento pojem je nezbytné dodrţovat i s ohledem na čl. 31 Listiny základních práv a svobod v zájmu zachování jednoty právního řádu (tento pojem v souladu s Listinou uţívá naprostá většina souvisejících zákonů a jejich prováděcích právních předpisů) a Ústavního pořádku České republiky. ČMKOS proto poţaduje navrácení pojmu zdravotní péče do tohoto zákona v plném rozsahu. V této souvislosti ČMKOS odkazuje na obecnou připomínku k návrhu zákona o zdravotních sluţbách ohledně pouţívání pojmu „zdravotní sluţby“. Poţadujeme v návaznosti na to upravit i předloţený návrh zákona a pojem pouţívaný v jeho názvu změnit na „Specifická zdravotní péče“. V návrhu zákona se počítá v krátké době dvou let jiţ se čtvrtou a stále toutéţ terminologickou změnou v pracovněprávní oblasti, která bohuţel v pracovním právu vytváří nepřijatelný legislativní zmatek, neboť do 31. 12. 2006 existoval v tehdejší právní úpravě jen pojem „závodní preventivní péče“, poté k datu nabytí účinnosti nového zákoníku práce – tj. k 1. 1. 2007 byl zaveden termín „pracovnělékařská péče“, následně byl po jednom roce tento termín k datu 1. 1. 2008 znovu nahrazen prostřednictvím tzv. technické novely zákoníku práce provedené zákonem č. 362/2007 Sb. původním termínem „závodní preventivní péče.“ A konečně nyní se k datu 1. 1. 2009 jiţ napočtvrté má změnit tato terminologie na mírně upravený termín „pracovnělékařská sluţba.“

Připomínka nepřijata

Připomínka nepřijata Připomínka nekonkrétní, jde o konstatování současného stavu. Pouţívaný pojem je v souladu s Úmluvou o závodních zdravotních sluţbách MOP č. 161 (vyhl. č. 145/1988 Sb.), pracovnělékařská sluţby je jednou ze sluţeb dle citované Úmluvy

Není třeba zdůrazňovat, ţe uţ jen tato „hra se slovy“ působí v praxi velmi zmatečně a nejen na straně zaměstnanců a jejich zástupců, ale především na straně zaměstnavatelů, působí velké praktické obtíţe při aplikaci klíčových ustanovení zákoníku práce. Navrhujeme proto nadále pouţívat tradiční pojem závodní preventivní péče. Opětovné zavedení pojmu „pracovnělékařská sluţba“ do našeho právního řádu, je výrazem právního nihilismu, povede k výkladovým problémům - je rovněţ v rozporu s charakteristikou této změny jako „pozitivního prvku směřujícího k jednotnosti a seznatelnosti právního řádu“. Předkladatel by měl respektovat i skutečnost, ţe tyto zbytečné změny dopadající do řady zákonů, s kterými pracuje nejširší veřejnost, negativně ovlivňují i právní vědomí veřejnosti a její vztah k zákonodárci.

93


V § 3 odst. 4 písm. a) Zásadní připomínka

V § 3 odst. 4 písm. c) Zásadní připomínka

Zavedení nového pojmu pracovnělékařská sluţba není dle názoru ČMKOS na místě, neboť v daném případě skutečně nejde o sluţbu v širším slova smyslu, ale o péči poskytovanou v rámci pracovněprávních vztahů, kterou navíc zaměstnavatel zaměstnancům platí, neboť se jedná o součást systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tedy nikoli o sluţbu zaměstnancům, ale o povinnou péči zaměstnancům ze zákona poskytovanou. V neposlední řadě ČMKOS poţaduje, aby vzhledem k tomu, ţe problematika radiologických standardů a klinických auditů bude upravena směrnicí EK, byla tato oblast řešena zákonem pouze v obecné rovině a ne detailními ustanoveními, jak je obsahuje návrh zákona v § 62 – 71. poţadujeme slova „této ţeny“ nahradit slovy „ţeny, které bude vajíčko implantováno“. Odůvodnění :Text ustanovení není zcela srozumitelný. Zájmeno „této“ by bylo možné použít pouze v případě, že by „tato žena“ byla v témže ustanovení specifikována. To zde není. Požadujeme proto upravit, jak shora uvedeno. poţadujeme slova „dále jen „anonymní dárce““ nahradit slovy „dále jen „dárce““. Odůvodnění :Dárce nemusí být pouze anonymní, z textu nic takového nevyplývá. Legislativní zkratka „anonymní dárce“ je zavádějící, postačí zkratka „dárce“.

V § 11 druhá věta Zásadní připomínka

V § 12 odst. 2 Zásadní připomínka

poţadujeme slovo „nemoci“ nahradit slovem „změny zdravotního stavu“ a na konec věty doplnit středník a následující text „; zdravotním důvodem je i velmi nízký věk matky.“ Odůvodnění :Důvodem ukončení těhotenství nemusí být pouze „nemoci“, může jít také o zvýšené riziko ještě neprojevené nemoci, změny organismu, které nejsou nemocí, popřípadě extrémně nízký věk matky sám o sobě bez přidružených změn zdravotního stavu. Při ponechání současného pojmu by mohly vzniknout v budoucnu výkladové problémy u některých stavů. – na konec věty doplnit čárku a následující text „, pouze v případě, ţe těhotenství s vysokou pravděpodobností váţně ohroţuje ţivot matky.“ Odůvodnění Považujeme zásadně za neetické provádět ukončení těhotenství proti vůli matky. Z hlediska poměřování jednotlivých chráněných hodnot je možné od této maximy upustit pouze v případě, že je ohrožen její život.

Připomínka nepřijata V současné době se nelze odkazovat na neexistující směrnici. Musíme implementovat stávající směrnici Euratom. Připomínka nepřijata text je srozumitelný

Připomínka nepřijata viz. zákon o lidských tkáních a buňkách (implementace směrnice), podle kterého musí být zachována anonymita dárce Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Připomínka přijata částečně za slovo nemoci doplněno „vady“ Co je to velmi nízký věk – o zdravotních důvodech musí rozhodnout ošetřující lékař

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Co jsou zdravotní důvody je uvedeno v § 11 - takové nemoci nebo vady, u nichţ existuje vysoká míra pravděpodobnosti váţného ohroţení zdraví nebo ţivota pacientky,

94

zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo ţivota budoucího dítěte



poţadujeme text odstavce upravit takto : „(1) Těhotenství z jiných neţ zdravotních důvodů lze ukončit, nepřesahuje-li 12 týdnů a nebrání-li ukončení závaţné zdravotní důvody na základě písemné ţádosti pacientky. V případě pacientky, která nedovršila 16 let nebo pacientky zbavené způsobilosti k právním úkonům, je nutné připojit písemný souhlas zákonného zástupce. Pokud pacientka není schopna podat písemnou ţádost, je moţné ji nahradit písemnou ţádostí zákonného zástupce, za podmínky, ţe pacientka neprojevuje výslovný nesouhlas s provedením ukončení těhotenství.“. Odůvodnění :Obdobně jako v připomínce č. 4 považujeme za nemorální ukončovat těhotenství proti vůli matky. I v případě matek nezpůsobilých a dětí je nezbytné v souladu s Úmluvou o biomedicíně respektovat jejich názor a nejednat proti jejich explicitní vůli. poţadujeme slova „nebo její zákonný zástupce“ nahradit slovy „popřípadě také její zákonný zástupce“.

I umělé ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů můţe být provedeno pouze se souhlasem pacientky. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Ţádný zákrok nemůţe být proveden proti vůli pacienta, v případě nezletilých rozhoduje zákonný zástupce, ale zákon o ZS stanoví obecně, ţe v případě rozdílného názoru nezletilého pacienta ustanoví soud opatrovníka

Připomínka přijata Odstavec upraven tak, aby nedocházelo k zástupnému souhlasu zákonného zástupce.

Odůvodnění:Návrh navazuje na připomínku č. 5. Považujeme za nepřijatelné, aby byla interupce prováděna v případě, kdy si to matka nepřeje. V § 23 odst. 6 druhá věta Zásadní připomínka

V § 27 odst. 1 Zásadní připomínka předkladatel na připomínce trvá

- za slova „navazující zdravotní sluţby“ doplnit čárku a slova „, pokud tyto výsledky potřebují k poskytování odborné zdravotní péče“. Odůvodnění: Není nezbytné, aby výsledky genetických testů znali všichni zdravotničtí pracovníci, kteří pacientovi poskytují zdravotní péči. Vzhledem k maximální nutné ochraně takto citlivých údajů je vhodnější, aby výsledky byly sděleny pouze těm zdravotnickým pracovníků, kteří to skutečně vzhledem k péči, kterou poskytují, potřebují. poţadujeme zpřesnit. Odůvodnění :Vzhledem k poměrně významným právním následkům je nezbytné přesně vědět, které metody jsou nezavedené. Tento požadavek však navržená definice nesplňuje. Nezavedené metody definuje jako „metody, které dosud nebyly


Připomínka nepřijata

95

V § 34 za písm. f) vloţit písm. g) Zásadní připomínka

V § 38 odst. 1 Zásadní připomínka V 38. odst. 2 písm. a) Zásadní připomínka


v klinické praxi zavedeny“. Jde o typickou definici kruhem, z které se však nic nedozvíme. Je potřeba definovat, co předkladatel míní metodami, které byly v klinické praxi zavedeny. Předpokládáme, že to jsou metody, které odborná veřejnost považuje za „lege artis“, tj. metody, které jsou běžně používané, jsou popsané ve standardech, odborné literatuře včetně učebnic a odborných článků nebo na konferencích, nejsou zpochybňované významnou částí odborné veřejnosti daného oboru a jsou obecně přijímané. Je také třeba doplnit mechanismus, co v případě pochybností – doporučujeme, aby v případě pochybností, zda jde o zavedenou metodu, rozhodovalo ministerstvo na základě stanovisek svých poradních orgánů (např. akreditační komise podle zákonů o způsobilosti), odborných společností a komor. V tomto smyslu požadujeme text odstavce 1 zpřesnit. tohoto znění „g) zdravotního stavu pro účely úrazového pojištění“ a písm. h) označit jako písmeno h). Odůvodnění :Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů upravuje v ustanoveních § 54 – 57 posuzování poškození zdraví pro účely tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že zákon č. 266/2006 Sb. je součástí platného právního řádu, je třeba zapracovat i do návrhu tohoto zákona posudkovou službu pro účely úrazového pojištění. poţadujeme za slova „zdravotně způsobilá k výkonu činnosti“ doplnit slova „podle § 34 písm. a) aţ d) a h) (dále jen „činnosti“). Odůvodnění :Jedná se o legislativně technickou připomínku. nahradit slovo „pacienta“ slovy „posuzovanou osobou“. Odůvodnění Jedná se o legislativně technickou zpřesňující připomínku.

za slova „na jeho přezkoumání poskytovateli“ doplnit čárku a slova „, popřípadě správnímu orgánu“. Odůvodnění :Stávající znění budí dojem, jako by posudky vydávali pouze poskytovatelé zdravotních služeb, což je v rozporu se řadou předpisů v oblasti sociálního zabezpečení

V § 39 odst. 4

na konci odstavce doplnit slova „nebo nadřízenému správnímu orgánu“.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno nadbytečné, lze zahrnout po písm. g)

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno leg. zkratka je zavedena v § 35 (1)c) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Je zde pouţit obecný pojem ze zákona o ZS. Tedy pacientem je fyzická osoba, které se poskytují ZS nebo jejíţ zdravotní stav poskytnutí ZS vyţaduje. V odst. 2 jde o případy, kdy kterýkoliv lékař, který vyšetřuje pacienta zjistí, ţe není zdravotně způsobilý. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Stejně jako dnes přezkoumává v prvním stupni poskytovatel, pokud nevyhoví, postoupí věc KÚ Tento zákon neřeší vydávání posudků v rámci sociálního zabezpečení Posudky sociálního zabezpečení řeší jiné zákony – nejedná se o zdravotní sluţbu Připomínka nepřijata

96

Zásadní připomínka V § 40 Zásadní připomínka

V 45 odst. 2 a 3 Zásadní připomínka

V § 49 Zásadní připomínka

V § 50 odst. 2 první věta Zásadní připomínka

V § 58 Zásadní připomínka

V § 60 odst. 1 písm. d) Zásadní připomínka

Odůvodnění :Viz odůvodnění k § 35 odst. 2. Ke zvážení dáváme dále eventuální doplnění poznámky pod čarou s odkazem na příslušné ustanovení SŘ. slova „krajský úřadů nahradit slovy „nadřízený správní orgán“. Odůvodnění :Viz odůvodnění k § 39. odst. 4.

V 45 odst. 2 a 3 vypustit Odůvodnění :Zásadně nesouhlasíme s tím, aby bylo posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců zařazených v I. kategorii vázáno na smlouvu s jejich registrujícími praktickými lékaři, neboť toto řešení by v praxi mohlo být obtížně realizovatelné. Vzhledem k tomu, že u kategorie prvé je minimální předpoklad expozice rizikovými faktory pracovního prostředí, půjde v praxi zejména o vstupní lékařské prohlídky a periodické prohlídky z obecného důvodu, náklady na ně lze uhradit přímo zaměstnanci, který je vynaložil. Nedotčeny by zůstaly preventivní lékařské prohlídky vyžadované z jiného titulu, než je kategorizace prací, např. speciální činnosti, kde je požadavek zdravotní způsobilosti stanoven zvláštními předpisy. poţadujeme vyjasnit, kdo bude hradit posuzování nemocí z povolání, vývoj nemocí z povolání a vývoj zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce. Odůvodnění :Jedná se o zásadní otázku, která není z textu zákona patrná, je třeba ji vyjasnit. - poţadujeme vypustit slovo „případným“ a na závěr odstavce doplnit větu „Vstupní lékařské prohlídky mladistvých hradí zaměstnavatel.“. Odůvodnění :Požadujeme vypustit slovo „případným“ předcházející slovu „zaměstnavatelem“, neboť navržená formulace je zmatečná – zaměstnavatel nemůže být „případný“ a doplnit větu, která by reflektovala právní stav ustanovení § 247 zákoníku práce. V § 58 ustanovení poţadujeme doplnit zejména o členy druţstva a dobrovolné pečovatele. Odůvodnění : Pojem zaměstnavatel a zaměstnanec je stanoven příliš úzce. Chybí úprava např. pracujících členů družstva, dobrovolných pečovatelů. Navrhujeme do citovaného ustanovení doplnit všechny osoby, které se pod pojmem zaměstnanec používají pro účely nemocenského pojištění (§ 2 zákona č. 54/1956 Sb.). – slova „zajistit provedení externího klinického auditu k tomu oprávněnými osobami“ vypustit.

viz. výše Zde jde o řádný prostředek Připomínka nepřijata viz. výše, neřešíme posudky v rámci sociálního zabezpečení KÚ není nadřízený orgán Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Připomínka přijata částečně Upraveno - stačí ţádost zaměstnavatele o provedení prohlídky pro konkrétního zaměstnance nebo uchazeče o práci k registrujícímu praktickému lékaři. Smlouva by měla být na poskytování dalších sluţeb, které jsou součástí pracovně lékařských sluţeb ve smyslu Úmluvy ILO č. 161.

Úhrada ze všeobecného zdravotního pojištění tak jako dosud.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno slovo „případným“ vypuštěno Doplněno „pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“ Nejde jen o mladistvé (ZP – mladiství a noční práce a z.č. 361/2003 Sb = příslušníci) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Z čeho vyplývá uváděná zásada,

na

97

Odůvodnění : Zásadně platí, že externí klinický audit se neprovádí na radiologických pracovištích zdravotnických zařízení vybavených pouze zubními rentgeny, skiagrafickými rtg přístroji nebo kostními denzitometry .Radiologická pracoviště vybavená pouze skiagrafickými rtg přístroji jsou vesměs ambulantní zdravotnická zařízení s malým počtem vyšetření a s minimálním rizikem spojeným s lékařským ozářením, srovnatelným se zubními rentgeny. Na takových pracovištích budou externí audity drahou formalitou, ohrožující jejich samotnou existenci a tedy dostupnost zdravotní péče. Optimalizace dávek a naplnění programů zabezpečování jakosti vyžadované „atomovým zákonem“ jsou dostatečnou zárukou bezpečnosti a kvality radiologických postupů při lékařském ozáření.

V § 60 odst. 2 písm. c) Zásadní připomínka V § 60 odst. 2 písm. c) Zásadní připomínka


slovo „účasten“ nahradit slovem „dostupný“. Odůvodnění :Termín „účasten“ je možno chápat jako fyzickou přítomnost, což pro některá radiologická pracoviště není podmínkou (např. ambulantní skiagrafie, zubní rentgeny a pod) a není to reálně splnitelné. - nahradit text slovy „c) při poskytovaní zdravotních sluţeb jejichţ součástí je lékařské ozáření byl k dispozici zdravotnický pracovník se způsobilostí radiologický fyzik v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.“. Odůvodnění :Navrhovaný termín „účasten“ je možno chápat jako fyzickou přítomnost, což pro některá radiologická pracoviště není podmínkou (např. ambulantní skiagrafie, zubní rentgeny apod.). Z toho důvodu požadujeme ustanovení přeformulovat. poţadujeme vypustit Odůvodnění :Obsah Národních radiologických standardů (NRS) je neustále předmětem odborné diskuse, která má být ukončena až na podzim tohoto roku (viz www.mzcr.cz) a není doposud jasný ani v rámci EU. Až v listopadu tohoto roku se bude ve finském Tampere dokončovat návrh směrnice EK ke klinickým auditům, jejíž obsahem bude i výčet kontrolovaných položek. Až z této směrnice bude možné zpětně dovodit nezbytný obsah standardů (viz příloha). Navíc se předpokládá, že se obsah NRS bude dynamicky měnit na základě získaných zkušeností a rozvoje oboru. Je proto naprosto nevhodné stanovovat obsah NRS nyní a zákonem.

skiagrafických se bude audit provádět. Názor SUJB je, ţe není nutné provádět audit na pracovištích, kde je pouze zubní RTG. Naopak na pracovištích, kde je skiagrafický přístroj je nutné audity provádět. Právě na těchto pracovištích se provádí celá řada zbytečných vyšetření a dle některých statistických dat a se u nás provádí na těchto pracovištích aţ 6x více tzv. RTG snímků neţ např. v Německu nebo Rakousku. Je tedy zřejmé, ţe zde dochází ke zbytečnému ozáření nemocných. Rovněţ dávka pří skiagrafii, i kdyţ v absolutní hodnotě není vysoká, v rámci ČR nejvíce kolísá. V rámci zubních rtg je prováděn pouze jeden druh snímku, snímkována pouze jedna oblast. Při skiagrafii se snímkuje více oblastí, skiagrafií je více (např. mammografie) Po vysvětlení od připomínky ustoupeno upraveno na slovo „ k dispozici“ Po vysvětlení od připomínky ustoupeno viz. předchozí připomínka

Připomínka nepřijata Projektem v Tapmere je řešen grant, který řeší skupina lékařů a nemá např. podporu UEMS. Naprosto nesouvisí s přípravou našich Národních radiologických standardů. Nejedná se o ţádnou oficiální aktivitu EU a ani o součást direktivy EU. Ta je jasně daná Euroatomem a dalšími materiály. Obsah národních radiologických standardů zákon nestanovuje.

98

Navrhovaný obsah standardů se v některých bodech (1. a 2.) kryje s předpokládaným obsahem připravované vyhlášky o personálním a technickém vybavení zdr. zařízení. Návrh zákona odkazuje na NRS, které se tímto stávají závaznými. V případě, že budou v uvedených bodech shodné s připravovanou vyhláškou, je jeden z dokumentů v tomto směru zbytečný, dojde-li k diskrepanci, je nutné rozhodnout, který z dokumentů má větší právní sílu. V § 64 odst. 3 písm. c) bod 1. Zásadní připomínka

– poţadujeme vypustit slova „a stomatologie“.


– slova „do 3 měsíců“ poţadujeme nahradit slovy „do 6 měsíců“. Odůvodnění :Obsah Národních radiologických standardů je neustále předmětem odborné diskuse na národní úrovni a není zejména vyřešena ani v rámci EU. Až v listopadu tohoto roku se bude ve finském Tampere dokončovat návrh směrnice Komise ke klinickým auditům, jejíž obsahem bude i výčet kontrolovaných položek. Proto je vhodnější ponechat na případnou úpravu více času.

Český báňský úřad K Oddílu 2 – Povolení k uznávání nemocí z povolání Zásadní připomínka

Oba dva dokumenty – jak standardy, tak vyhláška se doplňují. Jelikoţ standardy nevyjdou jako vyhláška ale pouze ve Věstníku MZČR, mohou být měněny podstatně častěji neţ vyhláška. Standardy budou v souladu s PVT vyhláškou. Připomínka přijata

Odůvodnění :Externí audity u zubních rentgenů návrh zákona nepředpokládá.

V § 57 odst. 1 návrhu se zakotvuje, ţe Ministerstvo zdravotnictví udělí poskytovateli v oboru pracovního lékařství povolení na jeho ţádost. Předkladatel ale vůbec neřeší situaci, ţe ţádný poskytovatel v oboru pracovního lékařství nebude mít o výkon této činnosti zájem a ţádost k povolení výkonu tohoto druhu lékařské sluţby Ministerstvu zdravotnictví nepodá. Navrhujeme proto dopracovat předkladatel o mechanismus, jak tuto, v praxi moţnou situaci, vyřešit, a to např. tím, ţe v takovém případě určí Ministerstvo zdravotnictví za podmínek v zákoně stanovených poskytovatele zdravotní sluţby pro uznávání nemocí z povolání samo.


je řešeno v § 57 odst. 9 „V případě, ţe se pro dané území nepřihlásí ve stanoveném termínu ţádný poskytovatel, zajistí uznávání nemocí z povolání ministerstvo. „

V opačném případě se můţe stát, ţe dané území nebude poskytovatelem zdravotní sluţby k uznávání nemocí z povolání vůbec pokryto, resp. ţe tato specifická zdravotní sluţba bude zajišťována pouze na několika málo místech v republice. Konfederace umění a kultury K § 48, odst. 1 a 2 Zásadní připomínka

KUK podporuje a bezvýhradně se připojuje k zásadním připomínkám Českomoravské konfederace odborových svazů ze dne 18. 7. 2008. Povaţujte jejich zásadní připomínky rovněţ za zásadní připomínky Konfederace umění a kultury. Nad rámec připomínek ČMKOS uplatňuje KUK ještě další připomínku, a to k výčtu

Připomínka nepřijata Pro doplnění nevidíme důvod. Pro odborové orgány je partnerem zaměstnavatel. poskytovatel spolupracuje se zaměstnanci, a těmi jsou i zástupci odborů.

99

součinnosti poskytovatele pracovně lékařské péče, upravované v § 48, odst. 1 a 2. Z výčtu součinnosti zcela vypadly odborové orgány, přinejmenším činné u příslušného zaměstnavatele. Poţadujeme proto odborové orgány do výčtu doplnit v souladu s jinými platnými právními normami (např. ZP, apod.). Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Obecně Zásadní připomínka



návrh počítá se změnou způsobu financování v novém zákoně o veřejném zdravotním pojištění, podle které by byly z veřejného zdravotního pojištění v oblasti pracovně lékařských sluţeb (zákon č. 48/1997 Sb. pouţívá jen pojem závodně preventivní péče) hrazeny jen náklady související s posuzováním nemocí z povolání a ohroţení nemocí z povolání a dále v souvislosti s dispenzární péčí poskytovanou v souvislosti s nemocí z povolání a ohroţení nemocí z povolání. Náklady související s prováděním periodických pracovně lékařských prohlídek (ust. § 35 zákona č. 48/1997 Sb.) by tedy podle návrhu z veřejného zdravotního pojištění hrazeny být neměly a měl by je hradit zaměstnavatel. Řešením je úprava zákona č.48/1997 Sb. – viz návrhy v obecném stanovisku k předloţeným zákonům. Rozpor se správním řádem a jeho pouţití Zajímavostí nebo spíš legislativní podivuhodností tohoto návrhu je, ţe aplikaci správního řádu v některých případech, kde správní orgán rozhoduje podle tohoto zákona (např. vydává souhlas nebo jej odnímá) výslovně neumoţňuje a v jiných případech z něj zase pouţití správního řádu vyplývá. Pro případy, kdy se pouţití správního řádu neumoţňuje, však navrhovaný zákon nestanoví postup pro správní orgán, který by nahrazoval postup podle správního řádu. Jde tedy o rozpor se správním řádem, podle jehoţ ust. § 1 odst. 2 platí, ţe správní řád (jeho jednotlivá ustanovení) se pouţijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Jde tedy o rozpor ustanovení zákona zvláštního s ustanovením zákona obecného. Příklad: ust. § 30 odst. 8.; ust. § 57 odst. 8.

Legislativní (formální) stránka – kumulace podmínek

Připomínka přijata současně je připravovaná novelizace z. 49/97

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Připomínka je neurčitá; není s výjimkou uvedení § 30 odst. 8 a § 57 odst. 8 uvedeno, kde je pospaný nedostatek spatřován K § 57 odst. 8 V ustanovení je uvedeno, ţe na udělení povolení není právní nárok. Z této skutečnosti vyplývá, ţe není třeba pro případ nesouhlasu dotčeného subjektu se závěry MZ doplňovat postup pro moţnou obranu. V § 57 provedena úprava: „Ministerstvo po posouzení předloţených ţádostí a skutečností v nich uvedených vyřadí poskytovatele, kteří nevyhověli podmínkám vymezeným ve výzvě, a u ostatních určí pořadí ve vztahu ….. Povolení k uznávání nemocí z povolání lze udělit poskytovatelům v pořadí určeném podle věty první… Po vysvětlení od připomínky ustoupeno

100

Pozn. Příkladem vhodné úpravy „kumulace podmínek“ je ust. § 28 odst. 1, ze kterého je patrné, ţe daná informace „musí obsahovat“ vše taxativně určené v bodech písm. a) aţ g). V této souvislosti za vhodnější povaţujeme slovo „obsahuje“ v ust. § 30 odst. 2 a dále např. v ust. § 57 odst. 1.


Úhrada specifických zdravotních sluţeb není aţ na výjimky řešena.

k Hlavě II, dílu 1 Zásadní připomínka

Návrh neobsahuje u asistované reprodukce za jakých podmínek a v jaké frekvenci bude poskytovaná sluţba hrazena.

K dílu 4 Zásadní připomínka

u kastrace nejsou doplněny zdravotní důvody

K § 25, odst. 2 Zásadní připomínka

Proč by nemohl i dlouholetý a tedy „zaslouţilý“ dárce krve, který je např. ve vazbě – samozřejmě za předpokladu jeho písemného souhlasu, darovat krev ? Toto vyplývá z nějakého jiného předpisu nebo mezistátní smlouvy, kterou je ČR vázána? Důvodová zpráva k navrhovanému zákonu toto nevysvětluje.

K dílu 8, § 25, odst. 2 a3 Zásadní připomínka

V Dílu 8 Odběry lidské krve a jejích sloţek, léčba krví nebo jejími sloţkami, § 25, odst.2 a 3 – domníváme se, ţe si vzájemně kolidují – odst.2 vymezuje okruh osob, kterým nelze odebrat krev s přímo uvedenou výjimkou a odst.3 konstatuje, ţe krev lze odebrat pouze osobě , která k tomu udělila písemný souhlas a zařazuje sem i

Úpravy budou provedeny v rámci leg.tech úprav. Slova „musí obsahovat“ a „obsahuje“ mají v zákoně stejný právní obsah, musí však být v celém zákoně pouţity pro obdobná vymezení stejné formulace. Přechodná ustanovení budou upravena v souladu s legislativními pravidly. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Tento zákon neřeší způsoby úhrad zdravotních sluţeb – z. o veřejném zdravotním poj. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Tento zákon neřeší způsoby úhrad zdravotních sluţeb – z. o veřejném zdravotním poj. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Do ustanovení týkajícího se provedení kastrace doplněno, ţe kastrací se rozumí postupy s cílem potlačit muţovu sexualitu. Pokud půjde např. o odstranění pohlavních ţláz z důvodu onkologického onemocnění, jedná se o zdravotní výkon – postup lege artis. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Vězeň je vţdy v podřízeném postavení a dárcovství krve je moţné pouze za podmínky naprosté dobrovolnosti. Směrnic 2002/33/ES v příloze II uvádí, ţe dárce musí mít moţnost změnit rozhodnutí o darování krve ještě před tím, neţ je odebrána a kdykoliv má moţnost od odběru svobodně odstoupit. U osoba ve vazbě, vězení nelze zajistit pravdivé informace týkající se jeho chování ani zdraví. Z dárcovství krve se obecně vyřazují osoby, u nichţ je zvýšené riziko nosičství krví přenosné choroby. Důvodová zpráva doplněna. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno

101

osoby, uvedené v odst.2. Pokud by měl být odst.2 míněn jako taxativní výčet osob a stanovena zde jediná výjimka, pak by se v odst.3 neměly tyto osoby vyskytovat, resp. by zde měla být taková moţnost výslovně ošetřena. Ust. § 35, odst. 2 Zásadní připomínka

je uveden nepřesně obor všeobecné praktické lékařství. Uvedený obor se v právních předpisech, které se týkají kvalifikace lékařů nevyskytuje. V zák. č. 95/2004 Sb., je uveden obor praktické lékařství pro dospělé. Stejný obor je uveden na webu IPVZ - specializace pro lékaře.

K dílu 3, § 44 Zásadní připomínka

Zavádí moţnost poskytování pracovně lékařských sluţeb (nový pojem pro závodní preventivní péči) vedle poskytovatele v oboru všeobecného praktického lékařství i poskytovatelem v oboru pracovního lékařství a úhradu těchto sluţeb zaměstnavatelem, s výjimkou posuzování nemocí a sledování vývoje nemocí z povolání a vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce. Tento návrh zákona, ani návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o specifických zdravotních sluţbách neobsahuje změnu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění § 35 upravující úhradu závodní preventivní péče z veřejného zdravotního pojištění. Co se týká finančního dopadu reformy na veřejné zdravotní pojištění, důvodová zpráva ubezpečuje na straně 5, ţe v oblasti pracovně lékařských sluţeb bude úhrada pouze nákladů souvisejících s posuzováním nemocí z povolání včetně ohroţení nemocí z povolání a dispenzární péče poskytovaná v souvislosti s nemocí z povolání včetně ohroţení nemocí z povolání – v textu návrhu zákona § 49. V oblasti ochranného léčení lůţkového se ale předpokládá nárůst osobních nákladů o cca 3,5 mil. Kč ročně na jednu personálně zabezpečenou 30ti lůţkovou stanici a přímo se na straně 7 uvádí, ţe dojde v tomto směru k dopadu do veřejného zdravotního pojištění. bude třeba uvést, kdo hradí ověřený překlad lékařské zprávy.



Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Příloha zákona č. 95/2004 Sb., která obsahovala obory vzdělávání byla zrušena; obory specializačního vzdělávání a nové názvy oborů upravuje vyhl. 233/2008 Sb. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Současně je připravovaná novelizace z. 48/1997 Sb., viz výše

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Doplněna důvodová zpráva.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno upraveno, ţe se poţaduje jen překlad, ne úředně ověření (viz připomínka odboru kompatibility)


slovní spojení „lidských práv“ navrhujeme doplnit slovem „jen“.



§ 78 nedává odpověď na to, kdo uhradí ochranné léčení uloţené českým soudem osobě z EU vybavené EHIC ze země původu. (Jde či nejde o nezbytnou zdravotní péči?).


102

Ustanovení přechodná a závěrečná Zásadní připomínka

není uvedeno, který právní předpis nebo která ustanovení kterých právních předpisů se zrušují apod.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Rušení všech právních předpisů bude řešeno zákonem o ZS.

Ustanovení přechodná a závěrečná Zásadní připomínka

Ustanovení přechodná a závěrečná Jiné právní předpisy obsahují i ustanovení, jakým způsobem je ošetřeno právo ES a EU.


Ust. § 84 Zásadní připomínka

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče Zásadní připomínka


pro účely tohoto zákona zapovídá pouţití definic pojmů „dárce“ a „darování“ podle jiného zákona, tedy podle O.Z., ale přitom jinou definici nepřináší, coţ povaţujeme za nemoţné v situaci, kdy ani zákon k navrhovanému zákonu obecný tuto definici neobsahuje (obecně platí, ţe pokud definice v nějakém právním předpisu obsaţeny jsou, je třeba na konkrétní ustanovení zákona odkázat

shodné připomínky jako ČMKOS – vypořádáno společně

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Kdo je ve smyslu zákona o specifických zdravotních sluţbách dárcem vyplývá z § 3 odst. 4 písm. c). Není tedy třeba uvádět zvláštní definici dárce pro potřeby tohoto zákona. § 84 byl do návrhu zákona vloţen na základě diskuze a stanoviska LRV k předcházejícím návrhů zákonů o zdravotní péči, kdy byl vysloven názor, ţe bez vymezení vazby na dotčené právní předpisy vymezující nejen pojem „dárce“ ale i postupy „darování“ lze dojit k závěru, ţe i při tomto darování se postupuje v rámci těchto právních předpisů – zejména občanského zákoníku. vypořádání připomínek viz výše

Obdobně jako u návrhu věcného záměru zákona o zdravotních sluţbách uplatňujeme připomínku, ţe zavedení nového pojmu zdravotní sluţba není dle našeho názoru na místě, neboť smyslem nového zákona je upravit právní vztahy při poskytování zdravotní péče, tak jak s tímto pojmem pracuje Listina základních práv a svobod v čl. 31 a také drtivá většina souvisejících zákonů a především prováděcích právních předpisů. Odkazujeme tak na naši obecnou připomínku k návrhu zákona o zdravotních sluţbách ohledně pouţívání pojmu „zdravotní sluţby“. Poţadujeme upravit obdobně a pojem pouţívaný v názvu změnit na „Specifická zdravotní péče“. V návrhu zákona se počítá v krátké době dvou let jiţ se čtvrtou a stále toutéţ terminologickou změnou v pracovněprávní oblasti, která bohuţel v pracovním právu můţe působit téměř jako nepovedený legislativní ţert, neboť do 31. 12. 2006

103



existoval v tehdejší právní úpravě jen pojem „závodní preventivní péče“, kdyţ k datu nabytí účinnosti nového zákoníku práce – tj. k 1. 1. 2007 se přešlo na termín „pracovnělékařská péče“, aby tento termín byl po jednom roce k datu 1. 1. 2008 znovu nahrazen prostřednictvím tzv. technické novely zákoníku práce provedené zákonem č. 362/2007 Sb. původním termínem „závodní preventivní péče.“ Nyní, k datu 1. 1. 2009 se jiţ napočtvrté má změnit tato terminologie s tím, ţe pro tentokrát se navrhuje přejít znovu od termínu „závodní preventivní péče“ k mírně upravenému termínu „pracovnělékařská sluţba.“ Není třeba zdůrazňovat, ţe uţ jen tato „hra se slovy“ působí v praxi velmi zmatečně a nejen na straně zaměstnanců a jejich zástupců, ale především na straně zaměstnavatelů, působí velké praktické obtíţe při aplikaci klíčových ustanovení zákoníku práce. Navrhujeme nadále pouţívat tradiční pojem závodní preventivní péče. Zavedení nového pojmu pracovnělékařská sluţba není dle našeho názoru na místě, neboť v daném případě skutečně nejde o sluţbu v širším slova smyslu, ale o péči poskytovanou v rámci pracovněprávních vztahů, kterou navíc zaměstnavatel zaměstnancům platí, neboť se jedná o součást systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tedy nikoli o sluţbu zaměstnancům, ale o povinnou péči zaměstnancům ze zákona poskytovanou. Slovo „nemoci“ změnit na „změny zdravotního stavu“ a na konec doplnit středník a slova „; zdravotním důvodem je i velmi nízký věk matky“. Odůvodnění: Důvodem ukončení těhotenství nemusí být pouze „nemoci“, může jít také o zvýšené riziko ještě neprojevené nemoci, změny organismu, které nejsou nemocí, popřípadě extrémně nízký věk matky sám o sobě bez přidružených změn zdravotního stavu. Při ponechání současného pojmu by mohly vzniknout v budoucnu výkladové problémy u některých stavů. Na konec věty doplnit slova „pouze v případě, ţe těhotenství s vysokou pravděpodobností váţně ohroţuje ţivot matky“. Odůvodnění: Považujeme za neetické provádět ukončení těhotenství proti vůli matky. Z hlediska poměřování jednotlivých chráněných hodnot je možné od této maximy upustit pouze v případě, že je ohrožen její život.

Připomínka přijata částečně za slovo nemocni doplněno „vady“ Co je to velmi nízký stav – o zdravotních důvodech musí rozhodnout ošetřující lékař

Připomínka nepřijata Co jsou zdravotní důvody je uvedeno v § 11. I umělé ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů můţe být provedeno pouze se souhlasem pacientky.


Uvedené ustanovení zní takto: „(1) Těhotenství z jiných než zdravotních důvodů lze ukončit, nepřesahuje-li 12 týdnů a nebrání-li ukončení závažné zdravotní důvody na základě písemné žádosti pacientky. V případě pacientky, která nedovršila 16 let nebo pacientky zbavené způsobilosti k právním úkonům, je nutné připojit písemný souhlas zákonného zástupce. Pokud

Připomínka nepřijata viz výše

104

pacientka není schopna podat písemnou žádost, je možné ji nahradit písemnou žádostí zákonného zástupce, za podmínky, že pacientka neprojevuje výslovný nesouhlas s provedením ukončení těhotenství.“ Odůvodnění: Obdobně jako v připomínce č. 4 považujeme za nemorální ukončovat těhotenství proti vůli matky. I v případě matek nezpůsobilých a dětí je nezbytné v souladu s Úmluvou o biomedicíně respektovat jejich názor a nejednat proti jejich explicitní vůli. K § 13 odst. 3 Zásadní připomínka

Slova „ nebo její zákonný zástupce“ změnit na „popřípadě také její zákonný zástupce“. Odůvodnění: Je ve vztahu k připomínce č. 5. Považujeme za nevhodné, aby byla interupce prováděna v případě, kdy si to matka nepřeje.


Vzhledem k poměrně významným právním následkům je nezbytné přesně vědět, které metody jsou nezavedené. To však navrţená definice nesplňuje. Nezavedené metody definuje jako „metody, které dosud nebyly v klinické praxi zavedeny“. Jde o typickou definici kruhem, z které se však nic nedozvíme. Je potřeba definovat, co předkladatel míní metodami, které byly v klinické praxi zavedeny. Předpokládáme, ţe to jsou metody, které odborná veřejnost povaţuje za „lege artis“, tj. metody, které jsou běţně pouţívané, jsou popsané ve standardech, odborné literatuře včetně učebnic a odborných článků nebo na konferencích, nejsou zpochybňované významnou částí odborné veřejnosti daného oboru a jsou obecně přijímané. Je také třeba doplnit mechanismus, co v případě pochybností – doporučujeme, aby v případě pochybností, zda jde o zavedenou metodu rozhodovalo ministerstvo na základě stanovisek svých poradních orgánů (např. akreditační komise podle zákonů o způsobilosti), odborných společností a komor. Věta první zní takto: „Lékařský posudek vydává registrující poskytovatel posuzované osoby, pokud tento zákon nebo jiný právním předpis nestanoví jinak.“ Odůvodnění: Stávající znění budí dojem, jako by posudky vydávali pouze poskytovatelé zdravotních sluţeb, coţ je v rozporu se řadou předpisů v oblasti sociálního zabezpečení. Ke zváţení dáváme i doplnění poznámky pod čarou, kde by příkladmo byly uvedeny předpisy, které stanoví jinak (v této otázce doporučujeme spolupracovat s MPSV). y V odst. 1 za slova „způsobilá k výkonu činnosti“ poţadujeme doplnit text „podle § 34 písm. a) aţ d) a g) (dále jen „činnosti“)“. V odst. 2 písm. a) doporučujeme nahradit slovo „pacienta“ slovy „posuzovanou osobu“. Za slova „na jeho přezkoumání poskytovateli“ doplnit čárku a slova “,popřípadě správnímu orgánu“.


K § 38 Zásadní připomínka K § 39 odst. 1 Zásadní připomínka

Připomínka nepřijata viz výše


viz výše – pacient je uveden úmyslně Připomínka nepřijata Stejně jako dnes přezkoumává v prvním stupni

105

Odůvodnění: Viz odůvodnění k § 35 odst. 2

poskytovatel, pokud nevyhoví, postoupí věc KÚ Tento zákon neřeší vydávání posudků v rámci sociálního zabezpečení Posudky sociálního zabezpečení řeší jiné zákony – nejedná se o zdravotní sluţbu připomínka nepřijata


Na konci odstavce doplnit slova „nebo nadřízenému správnímu orgánu“.


Upravit pojem „krajský úřad“ podle připomínky k § 39 odst. 4.

připomínka nepřijata


Vypustit slovo „případným“ předcházejícím slovu „zaměstnavatelem“, neboť navrţená formulace je zmatečná – zaměstnavatel nemůţe být „případný.“

připomínka přijata


Upravit ustanovení do souladu s § 247 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, tj, zohlednit neboť není pravdou, ţe vstupní lékařskou prohlídku si vţdy platí osoba ucházející se o práci – v případě mladistvých zaměstnanců totiţ náklady na vstupní lékařskou prohlídku nese vţdy zaměstnavatel, navíc tato prohlídka musí být realizována ještě před vznikem pracovního poměru.

připomínka přijata

K § 58 Zásadní připomínka K § 60, odst. 2, písm. c) Zásadní připomínka Unie zaměstnavatelských svazů Obecně Zásadní připomínka

Odůvodnění: Viz odůvodnění k § 35 odst. 2. Ke zvážení dáváme dále eventuální doplnění poznámky pod čarou s odkazem na příslušné ustanovení SŘ.

Pojem zaměstnavatel a zaměstnanec je stanoven příliš úzce. Chybí úprava např. pracujících členů druţstva, dobrovolných pečovatelů. Navrhujeme tyto pojmy pouţívat v rozsahu, ve kterém se pouţívají pro účely nemocenského pojištění (§ 2 zákona č. 54/1956 Sb.). Slovo „účasten“ nahradit slovem „dostupný“. Odůvodnění: Termín „účasten“ je moţno chápat jako fyzickou přítomnost, coţ pro některá radiologická pracoviště není podmínkou (např. ambulantní skiagrafie, zubní rentgeny a pod) a není to reálně splnitelné. shodné připomínky na KZPS – vypořádáno společně návrh počítá se změnou způsobu financování v novém zákoně o veřejném zdravotním pojištění, podle které by byly z veřejného zdravotního pojištění v oblasti pracovně lékařských sluţeb (zákon č. 48/1997 Sb. pouţívá jen pojem závodně preventivní péče) hrazeny jen náklady související s posuzováním nemocí z povolání a ohroţení nemocí z povolání a dále v souvislosti s dispenzární péčí poskytovanou v souvislosti s nemocí z povolání a ohroţení nemocí z povolání.

upraveno: Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o práci, pokud se s zaměstnavatelem nedohodne jinak nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

upraveno – nahrazeno slovem „k dispozici“

vypořádání viz. výše Připomínka přijata připravena novelizace z. 48

106

Náklady související s prováděním periodických pracovně lékařských prohlídek (ust. § 35 zákona č. 48/1997 Sb.) by tedy podle návrhu z veřejného zdravotního pojištění hrazeny být neměly a měl by je hradit zaměstnavatel. Řešením je úprava zákona č.48/1997 Sb. – viz návrhy v obecném stanovisku k předloţeným zákonům. Zásadní připomínka

Rozpor se správním řádem a jeho pouţití Zajímavostí nebo spíš legislativní podivuhodností tohoto návrhu je, ţe aplikaci správního řádu v některých případech, kde správní orgán rozhoduje podle tohoto zákona (např. vydává souhlas nebo jej odnímá) výslovně neumoţňuje a v jiných případech z něj zase pouţití správního řádu vyplývá. Pro případy, kdy se pouţití správního řádu neumoţňuje, však navrhovaný zákon nestanoví postup pro správní orgán, který by nahrazoval postup podle správního řádu. Jde tedy o rozpor se správním řádem, podle jehoţ ust. § 1 odst. 2 platí, ţe správní řád (jeho jednotlivá ustanovení) se pouţijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Jde tedy o rozpor ustanovení zákona zvláštního s ustanovením zákona obecného. Příklad: ust. § 30 odst. 8.; ust. § 57 odst. 8


Pozn. Příkladem vhodné úpravy „kumulace podmínek“ je ust. § 28 odst. 1, ze kterého je patrné, ţe daná informace „musí obsahovat“ vše taxativně určené v bodech písm. a) aţ g). V této souvislosti za vhodnější povaţujeme slovo „obsahuje“ v ust. § 30 odst. 2 a dále např. v ust. § 57 odst. 1. Úhrada specifických zdravotních sluţeb není aţ na výjimky řešena.

k Hlavě II, dílu 1 Zásadní připomínka

Návrh neobsahuje u asistovaná reprodukce za jakých podmínek a v jaké frekvenci bude poskytovaná sluţba hrazena.

K dílu 4 Zásadní připomínka

u kastrace nejsou doplněny zdravotní důvody


Proč by nemohl i dlouholetý a tedy „zaslouţilý“ dárce krve, který je např. ve vazbě – samozřejmě za předpokladu jeho písemného souhlasu, darovat krev ? Toto vyplývá z nějakého jiného předpisu nebo mezistátní smlouvy, kterou je ČR vázána? Důvodová zpráva k navrhovanému zákonu toto nevysvětluje.

na udělování souhlasu s prováděním nezavedených metod a vydání povolení k uznávání nemocí z povolání bude správní řád pouţit

Připomínka nepřijata Tento zákon neřeší úhrady ZS. Připomínka nepřijata Tento zákon neřeší úhrady ZS. Připomínka nepřijata důvod je uveden v odst. 2 – to je zdravotní důvod Připomínka nepřijata Vězeň je vţdy v podřízeném postavení a dárcovství krve je moţné pouze za podmínky naprosté dobrovolnosti. Směrnic 2002/33/ES v příloze II uvádí, ţe dárce musí mít moţnost změnit rozhodnutí o darování krve ještě před tím, neţ je odebrána a kdykoliv má moţnost od odběru svobodně odstoupit. U osoba ve vazbě, vězení nelze zajistit pravdivé

107

K dílu 8, § 25, odst. 2 a3 Zásadní připomínka

Ust. § 35, odst. 2 Zásadní připomínka

K dílu 3, § 44 Zásadní připomínka


K § 53, odst. 4 Zásadní připomínka K § 72, odst. 3

V Dílu 8 Odběry lidské krve a jejích sloţek, léčba krví nebo jejími sloţkami, § 25, odst.2 a 3 – domníváme se, ţe si vzájemně kolidují – odst.2 vymezuje okruh osob, kterým nelze odebrat krev s přímo uvedenou výjimkou a odst.3 konstatuje, ţe krev lze odebrat pouze osobě , která k tomu udělila písemný souhlas a zařazuje sem i osoby, uvedené v odst.2. Pokud by měl být odst.2 míněn jako taxativní výčet osob a stanovena zde jediná výjimka, pak by se v odst.3 neměly tyto osoby vyskytovat, resp. by zde měla být taková moţnost výslovně ošetřena je uveden nepřesně obor všeobecné praktické lékařství. Uvedený obor se v právních předpisech, které se týkají kvalifikace lékařů nevyskytuje. V zák. č. 95/2004 Sb., je uveden obor praktické lékařství pro dospělé. Stejný obor je uveden na webu IPVZ - specializace pro lékaře. Zavádí moţnost poskytování pracovně lékařských sluţeb (nový pojem pro závodní preventivní péči) vedle poskytovatele v oboru všeobecného praktického lékařství i poskytovatelem v oboru pracovního lékařství a úhradu těchto sluţeb zaměstnavatelem, s výjimkou posuzování nemocí a sledování vývoje nemocí z povolání a vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce. Tento návrh zákona, ani návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o specifických zdravotních sluţbách neobsahuje změnu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění § 35 upravující úhradu závodní preventivní péče z veřejného zdravotního pojištění. Co se týká finančního dopadu reformy na veřejné zdravotní pojištění, důvodová zpráva ubezpečuje na straně 5, ţe v oblasti pracovně lékařských sluţeb bude úhrada pouze nákladů souvisejících s posuzováním nemocí z povolání včetně ohroţení nemocí z povolání a dispenzární péče poskytovaná v souvislosti s nemocí z povolání včetně ohroţení nemocí z povolání – v textu návrhu zákona § 49. V oblasti ochranného léčení lůţkového se ale předpokládá nárůst osobních nákladů o cca 3,5 mil. Kč ročně na jednu personálně zabezpečenou 30ti lůţkovou stanici a přímo se na straně 7 uvádí, ţe dojde v tomto směru k dopadu do veřejného zdravotního pojištění. bude třeba uvést, kdo hradí ověřený překlad lékařské zprávy. slovní spojení „lidských práv“ navrhujeme doplnit slovem „jen“

informace týkající se jeho chování ani zdraví. Z dárcovství krve se obecně vyřazují osoby, u nichţ je zvýšené riziko nosičství krví přenosné choroby. Text nekoliduje.

Připomínka nepřijata příloha zákona č. 95/2004 Sb., která obsahovala obory vzdělávání byla zrušena; obory specializačního vzdělávání a nové názvy oborů upravuje vyhl. 233/2008 Sb. Připomínka přijata je připravena souběţná novela z. 48

Připomínka je nekonkrétní.

Text upraven. text přeformulován

108


Při výkonu ochranného léčení dochází jen k takovým omezení lidských práv, která stanoví zákon a v takové míře, která je nezbytná k dosaţení účelu ochranného léčení, pokud tohoto účelu nelze dosáhnout jinak.


§ 78 nedává odpověď na to, kdo uhradí ochranné léčení uloţené českým soudem osobě z EU vybavené EHIC ze země původu. (Jde či nejde o nezbytnou zdravotní péči?)

Připomínka je nekonkrétní.

Ustanovení přechodná a závěrečná Zásadní připomínka Zásadní připomínka

není uvedeno, který právní předpis nebo která ustanovení kterých právních předpisů se zrušují apod.

Připomínka přijata Upraveno zákonem o ZS.

Jiné právní předpisy obsahují i ustanovení, jakým způsobem je ošetřeno právo ES a EU.

Uvedeno v důvodové zprávě.

Ust. § 84 Zásadní připomínka

pro účely tohoto zákona zapovídá pouţití definic pojmů „dárce“ a „darování“ podle jiného zákona, tedy podle O.Z., ale přitom jinou definici nepřináší, coţ povaţujeme za nemoţné v situaci, kdy ani zákon k navrhovanému zákonu obecný tuto definici neobsahuje (obecně platí, ţe pokud definice v nějakém právním předpisu obsaţeny jsou, je třeba na konkrétní ustanovení zákona odkázat

Připomínka nepřijata Kdo je ve smyslu zákona o specifických zdravotních sluţbách dárcem vyplývá z § 3 odst. 4 písm. c). Není tedy třeba uvádět zvláštní definici dárce pro potřeby tohoto zákona. § 84 byl do návrhu zákona vloţen na základě diskuze a stanoviska LRV k předcházejícím návrhů zákonů o zdravotní péči, kdy byl vysloven názor, ţe bez vymezení vazby na dotčené právní předpisy vymezující nejen pojem „dárce“ ale i postupy „darování“ lze dojit k závěru, ţe i při tomto darování se postupuje v rámci těchto právních předpisů – zejména občanského zákoníku.

Připomínky došlé po termínu Min. pro místní rozvoj §6 zásadní připomínka

Za odstavec 1 poţadujeme vloţit nový odstavec 2 a uvést je v tomto znění: „(2) Před provedením výkonů asistované reprodukce je ošetřující lékař povinen podat neplodnému páru písemnou i ústní informaci o povaze zdravotního výkonu, jeho trvalých následcích a moţných rizicích a o způsobu, jakým bude naloženo s

Připomínka přijata Text doplněn. Moţnost poţadovat, aby byl při podání informace přítomen svědek doplněna do zákona o ZS.

109


nadbytečnými lidskými embryi, včetně finančních nákladů na jejich uskladnění. Informace musí být podána před svědkem, kterým musí být zdravotnický pracovník. Neplodný pár můţe poţadovat, aby při podání informace byl přítomen další svědek podle jeho výběru. Záznam o podání informace podepíše informující lékař, neplodný pár, svědek a popřípadě svědci; záznam je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.“ Je třeba zajistit stejnou míru informovanosti o moţných trvalých následcích a rizicích jako v případě jiných výkonů podle návrhu zákona. Neplodný pár je také třeba informovat o nutných souvislostech výkonu – uskladňování nadbytečných lidských embryí a následném ukončení skladování (viz § 7 návrhu zákona). Poţadujeme slova „ze zdravotních důvodů“ nahradit slovy „,v případě, ţe těhotenství s vysokou pravděpodobností váţně ohroţuje ţivot matky.“ Důvodem pro přerušení těhotenství by neměly být jakékoli zdravotní důvody pacientky, např. takové, které mají nepatrný vliv na její těhotenství a porod. Povaţujeme zásadně za neetické provádět ukončení těhotenství proti vůli matky. Z hlediska poměřování jednotlivých chráněných hodnot je moţné od této maximy upustit pouze v případě, ţe je ohroţen její ţivot.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Text upraven: Umělým ukončením těhotenství se rozumí zdravotní výkony ukončující těhotenství. Provádí se ze zdravotních nebo jiných neţ zdravotních důvodů v případech, kdy plod není schopen samostatného přeţití. Zdravotními důvody se rozumí takové nemoci nebo vady, u nichţ existuje vysoká míra pravděpodobnosti váţného ohroţení zdraví nebo ţivota pacientky, zdravého vývoje plodu nebo zdraví nebo ţivota dítěte. I umělé ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů můţe být provedeno pouze se souhlasem pacientky.


Na konci písmene a) poţadujeme doplnit slova „ a s písemným souhlasem zákonného zástupce“. Nelze souhlasit s navrhovaným omezováním rodičovských práv, podle kterého by rodičům bylo upíráno právo ovlivnit rozhodování o umělém ukončení těhotenství u jejich nezletilé dcery, za kterou nesou rodičovskou zodpovědnost


Ve větě první poţadujeme za slovo „řešení,“ vloţit slova „o způsobech vyuţití plodu po potratu a zacházení s plodem po potratu,“. Je třeba zajistit potřebnou míru informovanosti o způsobech vyuţití plodu po potratu a zacházení s plodem po potratu jako v případě jiných výkonů podle návrhu zákona.

Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Zachována stávající úprava, kdy nad 16 let není poţadován před provedením umělého ukončení těhotenství souhlas zákonných zástupců. Doplněno, ţe v případě tohoto zdravotního výkonu u pacientky mezi 16 aţ 18 lety jsou následně informováni zákonní zástupci. Po vysvětlení od připomínky ustoupeno Způsob, jakým se nakládá s plodem po potratu upravuje zákon o ZS.

110



Do návrhu zákona poţadujeme zapracovat, aby na základě souhlasu či ţádosti pacientky nebo jejího zákonného zástupce bylo respektováno i vyjádření pacientky nebo jejího zákonného zástupce ke způsobu zacházení s plodem po potratu, tedy zda pacientka nebo její zákonný zástupce souhlasí se zpopelněním plodu po potratu buď ve spalovně poskytovatele, a nebo v krematoriu (podle § 1 odst.1 navrhovaného zákona o zdravotních sluţbách). Zpopelněním plodu po potratu ve spalovně poskytovatele ztrácí pacientka definitivně moţnost pohřbít plod po potratu důstojně a pietně v zařízení, které je výlučně určeno pro zpopelňování lidských pozůstatků. Obecná připomínka nebyla uplatněna k § 89 odst.1 navrhovaného zákona o zdravotních sluţbách. MMR novelizaci v této věci připravuje. Nejsme toho názoru, ţe je tato novelizace zákona o pohřebnictví podmínkou k akceptování této zásadní připomínky MMR. Naopak si myslíme, ţe je vhodnější, aby zákonná úprava pohřbívání plodů po potratu následovala aţ po schválení návrhu zákona o specifických sluţbách. Vámi citované kontroverzní reakce na původní ustanovení zákona o pohřebnictví byly sice na veřejnosti slyšet, ale dle monitoringu tisku MMR z těchto let (20012002) nešlo o reakce odborné veřejnosti. K odebraným částem ţivého těla se tehdejší zákon vůbec nevyjadřoval, šlo mu jen o části mrtvých lidských těl, nalezené několik dní na místě neštěstí. Za větu první poţadujeme vloţit větu „Změnu pohlaví nelze provést pacientovi, který ţije v manţelství nebo v registrovaném partnerství.“. Tyto případy je třeba jednoznačně vyloučit, aby nedošlo k nesouladu se zákonem o rodině a se zákonem o registrovaném partnerství.

Připomínka přijata Po dohodě upraven v návrhu zákona o zdravotních sluţbách: Na základě ţádosti pacientky, která potratila, nebo otce potraceného plodu, lze a) plod po potratu, nebo b) plod po potratu a ostatní biologické zbytky potratu, nelze-li z těchto zbytků plod po potratu oddělit, vydat k pohřbení. Biologickými zbytky potratu se především rozumí placenta a těhotenská sliznice.


111

Vyhodnocení vnějšího připomínkového řízení zákon o specifických zdravotních službách

Recommend Documents