VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY OD

VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY OD

Autor:

1 225

VYHODNOCENÍ ÚEK HL. M. PRAHY

SEVEn Středisko pro efektivní využívání energie o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 www.svn.cz Praha leden 2012

2 225


OBSAH: SHRNUTÍ VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ ENERGEICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY PRO RADU HL. M. PRAHY .................................................................................................................. 8 ÚVOD - MANAŽERSKÝ SOUHRN ............................................................................................ 10 1. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA V ČÍSLECH ..................................................................... 27 1.1. Bytová výstavba ........................................................................................................................... 32 1.2. Klimatické podmínky .................................................................................................................... 36 1.3. Vyhodnocení souladu vstupních parametrů ÚEK .................................................................... 39

2. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA SOUČASNÁ - VE SPOTŘEBĚ ENERGIE ................... 40 2.1. Trend vývoje primární spotřeby paliv a energie na území města .......................................... 40 2.2. Vyhodnocení energetických toků v kontextu energetických bilancí .................................... 43

3. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA S ELEKTŘINOU ............................................................. 44 3.1. Obchod s elektřinou ..................................................................................................................... 45 3.2. Distribuce elektřiny ...................................................................................................................... 45 3.3. Výroba elektřiny ............................................................................................................................ 49 3.4. Vyhodnocení elektroenergetického systému města z pohledu výroby, přenosu, distribuce, bezpečnosti, obchodu a spotřeby elektrické energie ........................................................................ 49

4. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA S PLYNEM ..................................................................... 51 4.1. Obchod se zemním plynem ......................................................................................................... 51 4.2. Distribuce zemního plynu ............................................................................................................ 51 4.3. Vyhodnocení plynárenských systémů z pohledu výroby, přenosu, distribuce, bezpečnosti, obchodu a spotřeby plynu ............................................................................................. 53

5. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA S TEPLEM ...................................................................... 55 5.1. Vyhodnocení teplárenských soustav města ............................................................................. 60

6. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAŽSKÁ KOLEKTOROVÁ SÍŤ ................................................ 61 7. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA V DOPRAVĚ ................................................................... 63 7.1.1. Opatření 2.7 – Úspory energie a ekologizace v dopravě zabezpečované HMP .......... 63 7.1.2. Opatření 2.9 – Úspory energie a ekologizace v dopravě podporou elektrické trakce . 64 7.1.3. Elektromobilita v individuální dopravě ................................................................................. 64

8. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA ÚSPORNĚ ...................................................................... 66 8.1. Požadavky Nařízení vlády 195/2001 Sb. .................................................................................... 66 8.2. Popis úspor ve stávající ÚEK a AP k ÚEK ................................................................................ 66 8.3. Připomínky k vývoji v letech 2003-2010 .................................................................................... 68 8.4. Zhodnocení vývoje realizací úsporných opatření v období 2003 - 2010 ............................... 70 8.5. Doporučení pro aktualizaci ÚEK ................................................................................................. 70

3 225


8.6. Úspory energie v domácnostech................................................................................................ 71 8.6.1. Průzkum domácností aneb „Šetřit může opravdu každý a začít můžete už dnes“ ...... 72 8.6.2. Mladí, bezdětní ....................................................................................................................... 73 8.6.3. Rodina s malými dětmi .......................................................................................................... 74 8.6.4. Rodina s dospívajícími dětmi ............................................................................................... 74 8.6.5. Rodina s nezávislými dětmi .................................................................................................. 75 8.6.6. Starší, ekonomicky neaktivní ................................................................................................ 76 8.6.7. Elektrická energie – poradenství PRE – přehled ............................................................... 76 8.6.8. Elektrická energie - ukázky výstupů pro domácnosti ....................................................... 78

9. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA A ALTERNATIVNÍ ZDROJE ......................................... 81 9.1. Závod na energetické využití odpadů (Spalovna Malešice) ................................................... 81 9.2. Skládky komunálního odpadu .................................................................................................... 81 9.3. Perspektivy výstavby komunální bioplynové stanice na likvidaci bioodpadů v Praze ...... 83 9.4. Energetické využití kalů z čistíren odpadních vod .................................................................. 83 9.5. Alternativní paliva v dopravě ...................................................................................................... 85 9.6. Solární energie, tepelná čerpadla a KVET ................................................................................. 87 9.6.1. Popis v ÚEK hl. m. Prahy a Akčním plánu k ÚEK hl. m. Prahy....................................... 87 9.6.2. Připomínky k vývoji v letech 2003-2010 ............................................................................. 88 9.6.3. Vyhodnocení aktivit Akčního plánu v oblasti OZE ............................................................. 88 9.6.4. Doporučení pro aktualizaci ÚEK .......................................................................................... 91

10. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA VE VÝHLEDU - BILANCE EMISÍ A SPOTŘEBY ENERGIE ..................................................................................................................................... 97 10.1. Způsob sledování a výpočtu emisí v ČR ................................................................................... 97 10.2. Výstupy a doporučení stávající ÚEK .......................................................................................... 98 10.3. Vývoj v letech 2003-2011 ........................................................................................................... 100 10.4. Doporučení pro zpracování aktualizované ÚEK ..................................................................... 105

11. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................. 107 11.1. Výstupy a doporučení stávající ÚEK ........................................................................................ 107 11.2. Výstupy zpracované SEA k ÚEK hl. m. Prahy (z roku 2003) ................................................. 107 11.3. Současný stav v oblasti ochrany ovzduší a vliv spotřeby paliv a energie ......................... 108 11.4. Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území Aglomerace Hlavní město Praha ......................................................................................................... 113 11.5. Doporučení pro zpracování aktualizované ÚEK ..................................................................... 117

12. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA KONCEPČNÍ - IMPLEMENTACE ÚEK ...................... 118 12.1. Vyhodnocení Akčního plánu k realizaci Územní energetické koncepce hl. m. Prahy v letech 2007 – 2010 .............................................................................................................................. 118 12.1.1. Cíle a opatření Akčního plánu ÚEK ................................................................................... 118 12.1.2. Vývoj po roce 2006 .............................................................................................................. 124

4 225


13. VYHODNOCENÍ ČÁSTI MULTIKRITERIÁLNÍ VYHODNOCENÍ VARIANT ROZVOJE 125 14. VYHODNOCENÍ ČÁSTI VAZBA ÚEK HL. M. PRAHY NA STÁTNÍ ENERGETICKOU KONCEPCI ČR ......................................................................................................................... 127 15. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č.1 – ENERGETICKÉ BILANCE – SOUČASNÝ STAV .... 128 15.1. Přehled datových vstupů ........................................................................................................... 128 15.2. Databáze REZZO ......................................................................................................................... 130 15.3. Dodávka tepla .............................................................................................................................. 130 15.4. Dodávka elektřiny ....................................................................................................................... 131 15.5. Dodávka zemního plynu ............................................................................................................ 133 15.6. Shrnutí zajištění podkladů pro sestavení energetických bilancí ......................................... 136

16. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 2 – ÚSPORY ENERGIE, ENERGY PERFORMANCE CONTRACTING ........................................................................................................................ 138 16.1. Vývoj potenciálu úspor energie ................................................................................................ 138 16.2. Hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhl. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov – založeno na legislativě EU ................................................................................ 138 16.2.1. Energetická náročnost budov ............................................................................................. 138 16.2.2. Nákladově optimální úroveň ............................................................................................... 139 16.3. Novela tepelně-technické normy – národní úroveň ............................................................... 143 16.3.1. Norma ČSN 73 0540-2 ........................................................................................................ 143 16.4. Dotace z fondů ............................................................................................................................ 144 16.5. Vývoj potenciálu pro projekty EPC .......................................................................................... 148 16.5.1. Změna ekonomických parametrů pro stanovení potenciálu EPC ................................. 148 16.5.2. Vývoj trhu EPC ..................................................................................................................... 150 16.5.3. Podpora přípravy projektů EPC v rámci programu EFEKT ........................................... 151 16.5.4. Realizované projekty EPC .................................................................................................. 151 16.5.5. Vzorová smlouva pro projekt EPC ..................................................................................... 160

17. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 3 – OBNOVITELNÉ ZDROJE, DRUHOTNÉ ZDROJE ENERGIE A KVET .................................................................................................................... 161 18. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 4 – VYBRANÉ ZDROJE A SEKTORY SPOTŘEBY...... 162 18.1. Teplárna Malešice II .................................................................................................................... 162 18.2. Elektrárna Mělník I a TN Mělník-Praha ..................................................................................... 163 18.3. Cementárna Radotín................................................................................................................... 165 18.3.1. Popis ve stávající ÚEK ........................................................................................................ 165 18.3.2. Připomínky k vývoji v letech 2003-2010 ........................................................................... 166 18.3.3. Doporučení pro aktualizaci ÚEK ........................................................................................ 166 18.4. Elektrárna Mělník ........................................................................................................................ 166 18.4.1. Popis ve stávající ÚEK ........................................................................................................ 166 18.4.2. Připomínky k vývoji v letech 2003-2010 ........................................................................... 167

5 225


18.4.3. Doporučení pro aktualizaci ÚEK ........................................................................................ 167

19. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 5 – REGULAČNÍ NÁSTROJE PRO REALIZACI ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE .................................................................................................. 168 19.1. Obsah Přílohy č. 5 k ÚEK .......................................................................................................... 168 19.2. Změny v legislativních předpisech od roku 2001 ................................................................... 169 19.2.1. Zákon 406/2000 Sb.,, v platném znění a jeho nejvýznamnější nástroje ..................... 171 19.2.2. Energetický zákon ................................................................................................................ 172 19.2.3. Problematika připojování a odpojování od soustavy CZT a zákon 458/2000 Sb., v platném znění .................................................................................................................................. 174 19.2.4. Novela směrnice o energetické účinnosti dle COM (2011) 370 final ........................... 174 19.2.5. Zákon o ochraně ovzduší .................................................................................................... 176 19.2.6. Environmentální legislativa a zdroje CZT ......................................................................... 177 19.2.7. Územně analytické podklady hl. m. Prahy ....................................................................... 178 19.2.8. Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy ............................................................................ 179 19.3. Dopad změn legislativy na způsob aktualizace ÚEK a výběr regulačních nástrojů ......... 179

20. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 6 – LEGISLATIVA SE VZTAHEM K REALIZACI ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE .................................................................................................. 181 21. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 7 – INFORMAČNÍ ENERGETICKÉ MODELY A APLIKACE ................................................................................................................................ 182 21.1. Databázový informační systém ................................................................................................ 182 21.2. Geografické informační vstupy a výstupy .............................................................................. 183 21.3. Internetová prezentace energetických a emisních bilancí.................................................... 183 21.4. Doporučení pro tvorbu energetických modelů a aplikací při aktualizaci ÚEK .................. 184

22. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 8 – ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI .................................... 185 22.1. Německo ...................................................................................................................................... 185 22.2. Rakousko ..................................................................................................................................... 187 22.3. Velká Británie .............................................................................................................................. 188

23. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 9 – SPOLEHLIVOST ZÁSOBOVÁNÍ .............................. 189 23.1. Energetická bezpečnost ............................................................................................................ 189 23.2. Energetická bezpečnost české republiky................................................................................ 190 23.2.1. Uhlí ......................................................................................................................................... 190 23.2.2. Zemní plyn............................................................................................................................. 192 23.3. Energetická bezpečnost v platných dokumentech ................................................................ 194 23.3.1. Energetická bezpečnost v posledním zveřejněném návrhu státní energetické koncepce ............................................................................................................................................. 194 23.3.2. Energetická bezpečnost v platné územní energetické koncepci hlavního města Prahy195 23.4. Situace a promítnutí výsledků vědy a výzkumu do ÚEK hl. m. Prahy a souvisejícího akčního plánu ........................................................................................................................................ 200 23.4.1. Bezpečnost energetických transformací a distribuce energie ....................................... 200

6 225


23.4.2. Zkušenosti z blackoutů posledních let ve světě .............................................................. 202 23.4.3. Doporučení vyšetřovacích komisí ...................................................................................... 204 23.4.4. Ostrovní provozy s pohledu krizového řízení ................................................................... 205 23.4.5. Vize zodolnění velkých měst .............................................................................................. 206 23.5. Přístup veřejné správy ............................................................................................................... 209 23.6. Současný stav ............................................................................................................................. 209 23.6.1. Spolehlivost a bezpečnost dodávek energií na státní úrovni ........................................ 209 23.6.2. Spolehlivost a bezpečnost dodávek energií na lokální úrovni ....................................... 210 23.6.3. Možnost přechodu do ostrovního provozu ....................................................................... 210 23.7. Závěr ............................................................................................................................................. 211

24. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 10 – SHRNUTÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE PRO RADU HL. M. PRAHY .......................................................................................................................... 213 25. ZÁVĚRY VYHODNOCENÍ .................................................................................................. 214 26. REFERENCE ....................................................................................................................... 219 27. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .................................................................................... 221 27.1. Seznam obrázků ......................................................................................................................... 221 27.2. Seznam tabulek ........................................................................................................................... 223

7 225


SHRNUTÍ VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ ENERGEICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY PRO RADU HL. M. PRAHY Územní energetická koncepce hlavního města Prahy (dále ÚEK hl. m. Prahy) byla zpracovaná pro období let 2003‐2022 v roce 2004. ÚEK obsahuje všechny části závazně předepsané zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a nařízením vlády 195/2001 Sb., v platném znění k roku 2004. Cílem Vyhodnocení ÚEK hl. m. Prahy je naplnit požadavek zákona 406/2000 Sb. (§4 odst. 7) na vyhodnocení naplňování územní energetické koncepce pořizovatelem nejméně jedenkrát za 4 roky. Vyhodnocení zahrnuje popis vývoje v analyzovaných oblastech energetického hospodářství na území hl. m. Prahy od doby vyhotovení koncepce a identifikuje části koncepce, jež je nutné aktualizovat. Na základě rozsáhlého odborného vyhodnocení lze shrnout, že vzhledem k podstatné změně řady faktorů – jak ekonomických, tak technických i legislativních od doby zpracování koncepce, je nutná její podstatná aktualizace. Jak je vidět v tabulkách na následující straně, aktualizováno by mělo být více než 80% obsahu hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy a více než 70% obsahu jejich příloh. To bude v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., který uvádí, že na základě vyhodnocení koncepce je možné zpracovávat návrhy na její změnu. Kromě toho, že aktualizace ÚEK hl. m. Prahy přinese přesně statisticky popsaný stav energetického hospodářství území hl. m. Prahy, bude mít několik zásadních přínosů:

efektivní řešení energetického hospodářství území hl. m. Prahy v podobě nového scénáře rozvoje;

využití potenciálu úspor energie a obnovitelných zdrojů;

snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší na území hl. m. Prahy a tím i ke zlepšení místní kvality ovzduší;

zvýšení bezpečnosti dodávek energie na území hl. m. Prahy;

návazně na nově vybraný scénář rozvoje v ÚEK hl. m. Prahy bude také připraven aktualizovaný soubor opatření k prosazení schváleného scénáře rozvoje v Akčním plánu k realizaci ÚEK hl. m. Prahy.

Od doby vypracování ÚEK hl. m. Prahy došlo k řadě změn faktorů ovlivňujících využití energie na území hl. m. Prahy. Významný růst cen energie zvýšil ekonomickou efektivnost úsporných opatření a rozšířil tak ekonomicky potenciál úspor energie. Dále tento trend podpořilo snížení investičních výdajů na realizaci úsporných opatření vlivem větší konkurence mezi dodavateli, ekonomickou stagnací posledních let a úspor nákladů z většího rozsahu zavádění technologií. Došlo také ke zpřísnění legislativy, a to zejména v podobě nově zavedených technických předpisů zpřísňujících požadavky na výstavbu a požadavků předpisů k ochraně ovzduší. Potenciál úspor energie identifikovaný v ÚEK byl na území hl. m. Prahy využit jen částečně, a to také díky podpoře z dotačních programů. Proto by v rámci aktualizace ÚEK hl. m. Prahy měla být přijata opatření pro maximální využití existujícího ekonomického potenciálu úspor energie, který přinese rozsáhlé úspory provozních výdajů na energie. Kvalitní projekty úspor energie je možné realizovat i bez nároků na investiční prostředky vlastníků objektů, a to za pomoci vhodné aplikace energetických služeb. Přílohou shrnutí vyhodnocení ÚEK hl. m. Prahy je manažerský souhrn obsahující výčet hlavních zjištění a závěrů vyhodnocení a návrhy na aktualizaci ÚEK hl. m. Prahy.

8 225


Tabulka 1 Stručný přehled nutné aktualizace hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy (2003 – 2022) Číslo kapitoly

Název kapitoly hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy

Rozsah nutné aktualizace

1.

Praha v číslech

70%

2.

Praha současná - ve spotřebě energie

100%

3.

Praha s elektřinou

100%

4.

Praha s plynem

100%

5.

Praha s teplem

100%

6.

Pražská kolektorová síť

30%

7.

Praha v dopravě

80%

8.

Praha úsporně

100%

9.

Praha a alternativní zdroje

71%

10.

Praha ve výhledu - bilance emisí a spotřeby energie

100%

11.

Praha a životní prostředí

100%

12.

Praha koncepční - implementace ÚEK

88%

13.

Multikriteriální vyhodnocení variant rozvoje

100%

14.

Vazba ÚEK hl.m. Prahy na Státní energetickou koncepci ČR

100%

Celkem aktualizace hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy

89%

Tabulka 2 Stručný přehled nutné aktualizace příloh hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy (2003 – 2022) Číslo přílohy

Název přílohy ÚEK hl. m. Prahy

Rozsah nutné aktualizace

1.

Energetické bilance – současný stav

99%

2.

Úspory energie, Energy Performance Contracting

80%

3.

Obnovitelné zdroje, druhotné zdroje energie a KVET

32%

4.

Vybrané zdroje a sektory spotřeby

70%

5.

Regulační nástroje pro realizaci územní energetické koncepce

91%

6.

Legislativa se vztahem k realizaci územní energetické koncepce

100%

7.

Informační energetické modely a aplikace

100%

8.

Zahraniční zkušenosti

80%

9.

Spolehlivost zásobování, energetická bezpečnost

100%

10.

Shrnutí energetické koncepce pro Radu hl. m. Prahy

89%

Celkem aktualizace příloh hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy

9 225

79%


ÚVOD ‐ MANAŽERSKÝ SOUHRN Úvod Cílem Vyhodnocení ÚEK hl. m. Prahy je naplnit požadavek zákona 406/2000 Sb. (§4 odst. 7) na vyhodnocení naplňování územní energetické koncepce pořizovatelem nejméně jedenkrát za 4 roky. Vyhodnocení zahrnuje popis vývoje v analyzovaných oblastech energetického hospodářství na území hl. m. Prahy od doby vyhotovení koncepce v letech 2003‐2004 až do současnosti a identifikuje části koncepce, jež je nutné aktualizovat. Územní energetická koncepce hlavního města Prahy (dále ÚEK) byla vyhotovena dle zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění k roku 2004, a obsahuje všechny části závazně předepsané tímto zákonem a nařízením vlády 195/2001 Sb., tj.: a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii, b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, c) hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie, d) hodnocení ekonomicky využitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, e) řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a posouzení vlivů na životní prostředí. Posouzení vlivů na životní prostředí bylo zpracováno dle zákona 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí a v souladu se Směrnicí č. 2001/42/EC, o hodnocení účinků některých plánů a programů na životní prostředí. V rámci ÚEK hl. m. Prahy byla zpracována podrobná energetická bilance stávajícího stavu poptávky a spotřeby energie na území hl. m. Prahy k roku 2001 včetně produkce emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů do ovzduší v členění dle sektorů spotřeby, velikosti zdrojů a paliva, a to za všechny 864 urbanistické obvody. Byla provedena SWOT analýza stávajícího stavu a navrženy a ve spolupráci s řídícím výborem upřesněny specifické cíle a priority energetické koncepce a navrženo třicet hlavních konkrétních opatření pro realizaci územní energetické koncepce, včetně způsobu implementace a monitorování výsledků. Podrobně byly analyzovány tři scénáře budoucího vývoje poptávky po energii, a to v osmi variantách pokrytí poptávky dodávkou paliv a energie. Energetické a emisní bilance stávajícího stavu i rozvojových variant byly navíc zpracovány jednotlivě i pro všech 57 městských částí. Samotné vyhodnocení je zde předkládáno detailně v rozsahu hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy a rozsahu všech příloh této zprávy. Přitom zpráva je členěna dle kapitol hlavní zprávy k ÚEK hl. m. Prahy a následovně: 1. Praha v číslech 2. Praha současná ‐ ve spotřebě energie 3. Praha s elektřinou 4. Praha s plynem 5. Praha s teplem 6. Pražská kolektorová síť 7. Praha v dopravě 8. Praha úsporně

10 225


9. Praha a alternativní zdroje 10. Praha ve výhledu ‐ bilance emisí a spotřeby energie 11. Praha a životní prostředí 12. Praha koncepční ‐ implementace ÚEK 13. Multikriteriální vyhodnocení variant rozvoje 14. Vazba ÚEK hl. m. Prahy na Státní energetickou koncepci ČR Zatímco hlavní výstupy příloh č. 1 – 10 k ÚEK jsou vyhodnoceny v rámci kapitol hlavní zprávy, další detailnější vyhodnocení je provedeno v navazujících kapitolách č. 15‐24.

Souhrn vyhodnocení Územní energetická koncepce hlavního města Prahy byla vyhotovena v souladu se zákonem 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění k roku 2004, a obsahuje všechny části závazně předepsané tímto zákonem a nařízením vlády 195/2001 Sb. Na základě vyhodnocení ÚEK hl. m. Prahy lze shrnout, že vzhledem k značné změně řady faktorů – jak ekonomických, tak technických i legislativních od doby zpracování koncepce v letech 2003‐2004 do dnešního dne, je nutná její podstatná aktualizace. Na základě expertního vyhodnocení naplňování jednotlivých částí Územní energetické koncepce hlavního města Prahy zpracované na období let 2003‐2022 bylo odhadnuto, že je potřebné provést aktualizaci kapitol hlavní zprávy z více než 80% a aktualizaci jejich příloh z více než 70% (viz Tabulka 3 Přehled nutné aktualizace hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy (2003 – 2022)). Co se týče Akčního plánu k realizaci ÚEK hl. m. Prahy, návazně na nově vybraný scénář rozvoje by měl být také připraven aktualizovaný soubor opatření k prosazení schváleného scénáře. Níže jsou shrnuty hlavní výsledky vyhodnocení ÚEK hl. m. Prahy v členění dle kapitol ÚEK. 1. Praha v číslech První kapitola vyhodnocuje vývoj vstupních parametrů energetické koncepce včetně relevantního okolí, jako např. aktuální demografický vývoj a aktuální vývoj klimatických podmínek. Ačkoliv počet obyvatel v Praze od poloviny devadesátých let klesal, od roku 2001 se tento pokles zastavil a došlo naopak k růstu. Současný počet obyvatel v Praze je 1 257 158. V porovnání s rokem 2001, který byl výchozím rokem poslední ÚEK hlavního města Prahy, došlo k nárůstu počtu trvale bydlících obyvatel o cca 7,5 % Nová bytová výstavba v Praze zaznamenala po roce 2000 rozvoj. V průběhu roku 2010 v hl. m. Praze pokračoval pokles bytové výstavby nastolený v roce 2008, který ukončil několikaleté období růstu a tak došlo opětovně k poklesu bytové výstavby. Celkový roční vývoj v hlavním městě byl do určité míry nerovnoměrný, na jedné straně poklesla nově zahájená výstavba, ale na druhé straně vzrostl počet dokončených bytů. V roce 2010 v hl. m. Praze vzrostl počet dokončených bytů oproti roku 2002 o téměř 92 % (6 151 dokončených bytů). Ve struktuře dokončených bytů bylo 86 % realizováno v bytových domech, 11 % v rodinných domcích a zbytek v ostatních budovách. Od roku 2001 (výchozí datový rok poslední ÚEK) do roku 2010 bylo na území hlavního města Prahy dokončeno celkově 55 337 bytů. Nejvíce bytů se dokončilo v roce 2007, kdy bylo v Praze realizováno rekordních 9 422 bytů. Analýza dat dospěla k závěru, že je nutné do aktualizace ÚEK hl. m. Prahy zapracovat výsledky posledního sčítání lidu, bytů a domů SLDB 2011 a vyhodnotit vývoj ve struktuře zástavby (materiál obvodových stěn, stáří, průměrná vytápěná plocha, způsob vytápění).

11 225


2. Praha současná ‐ ve spotřebě energie V rámci druhé kapitoly zprávy bylo provedeno vyhodnocení energetických toků v kontextu energetických bilancí a jednotlivých segmentů jako je průmysl, doprava, nevýrobní sféra, obyvatelstvo, apod. na základě podkladů, které jsou zpracovávány v rámci přípravy dat pro Ročenku Praha ŽP a údajů dostupných z výročních zpráv distribučních společností (PT, a.s., PP, a.s. a PRE, a.s.). V mezidobí 2001 (výchozí rok ÚEK) a 2010 došlo k významnému poklesu spotřeby paliv, spalovaných na území hl. m. Prahy a naopak k nárůstu spotřeby energie (jak tepla, tak elektřiny), které jsou vyráběny ve zdrojích mimo území hl. m. Prahy. Spotřeba tuhých paliv klesla za uvedené období na cca 72,6 %, spotřeba kapalných paliv na cca 21,9 % a plynných paliv na 79,5 %. Naopak využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (OZE) vzrostlo na 133 % oproti roku 2001. Pokles spotřeby fosilních paliv je v případě tuhých paliv dán především vytěsňováním tuhých paliv vlivem rozšiřující se plošné plynofikace zástavby, jednak poklesem spotřeby tuhých paliv v cementárně Radotín, reflektujícím množství výroby a modernizaci provozu výroby. V rámci aktualizace ÚEK by měla být sestavena bilance pro vyhodnocení vývoje jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo) od roku 2001 do současnosti na základě podrobných vstupních údajů od správců dat, především energetických rozvodných společností (PRE, a.s., Pražská teplárenská, a.s., Pražská plynárenská, a.s.) a databází REZZO. Z výsledků analýzy vývoje struktury spotřeby paliv a energie od roku 2001 a zahrnutím změn nově koncipovaného Územního plánu hlavního města Prahy oproti územnímu plánu z roku 1999, bude nutné provést verifikaci scénářů predikce vývoje spotřeby paliv a energie v současně platné ÚEK. 3. Praha s elektřinou Třetí kapitola je věnována vyhodnocení elektroenergetického systému města z pohledu výroby, přenosu, distribuce, bezpečnosti, obchodu a spotřeby elektrické energie. Oproti výchozímu stavu platné ÚEK (rok 2001) došlo ve struktuře elektroenergtického systému v období 2002‐2006 k zásadním změnám ‐ v souladu s evropskou legislativou byl v roce 2004 zahájen proces „unbundlingu“ původní společnosti PRE, a.s., tj. oddělení regulovaných a neregulovaných činností, což znamenalo faktické rozdělení společnosti na dva nezávislé subjekty. V roce 2010 došlo též k výrazné změně akcionářské struktury. Společnost EnBW převzala 41 % akcií Pražské energetiky, a.s., od společnosti Energetický a průmyslový holding a získala tak přímo a prostřednictvím Holdingu PRE ve společnosti obchodní podíl ve výši přibližně 70%. Mezi oběma největšími akcionáři, tedy mezi EnBW a Hlavním městem Prahou byla uzavřena smlouva o spolupráci, jejímž cílem je podpořit další strategický rozvoj Pražské energetiky, a. s. Z hlediska provozu zasáhly elektroenergetický systém v mezidobí 2001‐2010 negativně nejprve povodně roku 2002, jednak počínaje rokem 2009 všeobecná ekonomická krize. I přesto spotřeba elektřiny na území hlavního města Prahy má od roku 2001 do roku 2010 neustále vzrůstající trend ve všech kategoriích odběratelů. Zatímco však u domácností je tento nárůst pozvolný ‐ od roku 2001 do roku 2010 o cca 12 %, tak u podnikatelského maloodběru je to o cca 29 % a u velkoodběru dokonce o cca 38 %. Aktualizace ÚEK by měla analyzovat příčiny tohoto rozdílného trendu vývoje ve spotřebě elektřiny od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích (MOO, MOP, VO) na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo). Z celkových podkladových dat od PRE, a.s. by měly být vyčleněny pouze údaje za spotřebu elektřiny, realizovanou na území hlavního města Prahy (PRE, a.s. dodává elektřinu i na území města Roztoky u Prahy).

12 225


4. Praha s plynem V rámci čtvrté kapitoly bylo provedeno vyhodnocení plynárenských systémů z pohledu výroby, přenosu, distribuce, bezpečnosti, obchodu a spotřeby plynu. Obdobně jako v elektroenergetickém systému i v systému plynárenském došlo k výrazné strukturální změně původní společnosti Pražská plynárenská, a.s. ‐ od 1. ledna 2007 k plnému otevření trhu se zemním plynem v České republice a činnost zahájila dceřiná společnost Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s., čímž byl splněn legislativní požadavek na právní oddělení regulované činnosti distribuce zemního plynu od obchodu s touto komoditou. V témže roce zahájila Pražská plynárenská, a. s. projekt na podporu užití stlačeného zemního plynu (CNG) pro pohon automobilů. Z hlediska provozu se i do plynárenského systému v mezidobí 2001‐2010 negativně promítly dopady povodní roku 2002 a všeobecná ekonomická krize v posledních letech. I přes neustálý nárůst nových odběratelů zemního plynu, způsobený jednak připojováním nové zástavby, jednak pokračující plošnou plynofikací a zahušťováním stávajících odběrů, celková spotřeba zemního plynu trvale klesá. V jednotlivých odběratelských kategoriích má však vývoj v posledních 10‐ti letech rozdílný trend. Zatímco spotřeba zemního plynu v kategorii domácnosti osciluje vlivem působení klimatických podmínek kolem původní hodnoty (v roce 2010 vykazuje oproti roku 2001 pokles o 2,1 %), tak spotřeba ve velkoodběru trvale klesá (‐24 %). Opačný trend vykazuje spotřeba v maloodběru, který vykazuje nárůst +42 %. Aktualizace ÚEK by měla zodpovědět otázky, do jaké míry má na vykazované trendy vývoje vliv cenová politika, odstavování spalovacích zdrojů (v souvislosti s rozšiřování Pražské teplárenské soustavy Mělník‐Praha), pokles energetické náročnosti budov a regulace otopných soustav v souvislosti s energetickými audity či nárůst spotřeby v důsledku realizace nové zástavby. Aktualizace by měla analyzovat příčiny rozdílného trendu vývoje ve spotřebě zemního plynu od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích (DOM, MO, VO) na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo) na základě podkladových dat od Pražské plynárenské. S využitím podkladů o způsobu užití zemního plynu (vytápění, ohřev TV, vaření a technologie) by měly být vyhodnoceny trendy vývoje spotřeby po přepočtu na průměrné (srovnatelné) klimatické podmínky otopného období. 5. Praha s teplem Pátá kapitola je věnována vyhodnocení teplárenských soustav města z pohledu výroby, distribuce, bezpečnosti a spotřeby tepelné energie. V rámci provozování teplárenské soustavy se na území hlavního města v posledním desetiletí neustále zvyšuje podíl tepla, vyrobeného v centrálním zdroji mimo území města. V návaznosti na přepojení plynových blokových kotelen na Jižním Městě na tepelný napáječ Mělník‐Praha v letech 1998‐2001 se v mezidobí 2002‐2010 rozšířily oblasti vytápěné mělnickým teplem o Modřany, Krč, Lhotku, Libuš, Invalidovnu a Petrovice. Počet tepelných zdrojů, provozovaných Pražkou teplárenskou, a.s. na území hlavního města Prahy tak klesl o cca 22 %. Celková spotřeba tepla ze soustav centrálního zásobování teplem má od roku 2001 sestupný trend – rychleji klesá spotřeba v bytových objektech (v roce 2010 o cca ‐14,4 % oproti roku 2001) než v nebytových (‐0,6 %). Aktualizace ÚEK by měla přinést analýzu příčin tohoto poklesu a vysvětlení disproporce mezi bytovými a nebytovými objekty. Měla by analyzovat vývoj ve spotřebě tepla ze soustavy centralizovaného zásobování teplem (CZT) od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích (byty, nebyty) na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo). Z podkladů od Pražské teplárenské, a.s. o rozšiřování Pražské teplárenské soustavy (využití tepla z elektrárny Mělník) by měla být provedena verifikace předpokladů rozvoje sítí CZT a vytěsňování spalovacích procesů z území města (pokračujícího přepojování zdrojů CZT na tepelný napáječ Mělník‐

13 225


Praha) včetně vyhodnocení ekologického přínosu. Dále s využitím podkladů o způsobu užití tepla ze soustavy CZT (vytápění, ohřev TV, technologie) by měl být vyhodnocen trend vývoje spotřeby po přepočtu na průměrné klimatické podmínky otopného období. 6. Pražská kolektorová síť Rozvoj kolektorové sítě, jež je budována v hlavním městě Praze průběžně od r. 1969, je iniciován a finančně podporován Magistrátem hl. města Prahy, který zahrnul budování kolektorové sítě do svého strategického plánu vydaného v r. 2000. Tento trend nadále pokračuje, o čemž svědčí i budování kolektorů Hlávkův most, Revoluční, Centrum‐Smíchov. Ty doplní stávající funkční kolektory C1 vedoucí z I.P. Pavlova na Senovážné náměstí zásobující odbočkou i Anenské náměstí, C1 A vedoucí mezi Příkopy a Státní operou, zásobeny jsou Rudolfinum, Nová Radnice, Václavské náměstí a Karlovo náměstí. Nově budovaný kolektor Revoluční propojí existující kolektory Příkopy a Nábřeží L. Svobody. Vzhledem k vývoji výstavby kolektorů v posledním desetiletí a také nutnosti prověřit ekonomickou výhodnost a potřebu instalace dalších kolektorů, je vhodné provést aktualizaci ÚEK i v této části. 7. Praha v dopravě V této kapitole bylo provedeno na základě veřejně přístupných zdrojů hodnocení plnění opatření ÚEK v dopravě. K dopravě se vztahují opatření 2.7 a 2.9, která ukládají úkoly z oblasti snížení energetické náročnosti a snížení emisní zátěže města. Následující úkoly byly splněné ve stanovených termínech: nákup 2 hybridních autobusů (velkokapacitní), nákup 35 svozových vozidel s pohonem na CNG, repase vozů metra linky „B“ – zbývá posledních 14 souprav (stav 2010) a přestavba tramvají T 3 probíhá průběžně s tím, u části se počítá s vyřazení po dodání tramvají T 15 (nebudou tedy již repasovány). Zásadní novelizaci lze doporučit v oblasti aktualizace statistických dat, zapracování změny vozového parku IAD ve prospěch dieselových motorů a zapracování zásad územního rozvoje kraje a nového investičního plánu. Je nutné provést aktualizaci statistických dat do roku 2010 v souvislosti se změnou metodiky zjišťování a vykazování dat dle EUROSTATU. Došlo k zásadní změně dělby dopravních výkonů mezi vnějším a vnitřním kordonem. Také je nutné aktualizovat údaje dle nejnovějších statistických zdrojů (REZZO4, Ročenka dopravy ministerstva dopravy, Ročenka dopravy hl. m. Prahy, Výroční zpráva Dopravního podniku hl. m. Prahy). Došlo také k zásadní změně poměru palivové základny ve prospěch dieslových agregátů, jenž má výrazný dopad na měrné spotřeby paliva. Je nutné provést aktualizaci dopravních výkonů v souvislosti se změnou dopravní infrastruktury hl. m. Prahy a přilehlého regionu (SOKP). Od vzniku ÚEK došlo ke změnám legislativy zejména v oblasti územního plánování. To mělo dopad na Územní plán Prahy, respektive ke vzniku zásad územního rozvoje. Další dopady měla a má změna priorit investiční politiky Hlavního města Prahy, tzn. výstavba nových tratí kolejové dopravy a zavedení Pražské integrované dopravy. Část této kapitoly věnovaná železniční dopravě by měla být aktualizována s ohledem na zavedení linek s taktovou dopravou. 8. Praha úsporně Pořád platí, tak jak se uvádí v Příloze č. 2 ÚEK, že energetická náročnost v konečné spotřebě energie je v České republice značně vyšší než ve většině členských zemí EU. Značný potenciál úspor energie identifikovaný v ÚEK byl však na území hl. m. Prahy využit v posledních letech jen částečně. Od roku 2003 došlo k řadě změn faktorů ovlivňujících potenciál úspor energie a jeho strukturu, a proto je nutné provést aktualizaci potenciálu vzhledem k novému vývoji. Jedním z nejvýznamnějších faktorů rozšiřujících potenciál úspor energie byl významný růst cen energie, jenž podpořil

14 225


ekonomickou efektivnost energetických úspor. Dále investiční výdaje na realizaci úsporných opatření se snížily vlivem větší konkurence mezi dodavateli, k čemu v posledních letech přispěla i ekonomická stagnace. Mnohé výrobky, technologie i práce se stávají běžnějšími a dochází tak k úsporám nákladů z rozsahu. Snížení investičních výdajů těchto opatření způsobilo, že se stala ekonomicky efektivnějšími oproti stavu z před deseti let a dostaly se tak do kategorie tržně realizovatelného potenciálu. Došlo také ke zpřísnění legislativní požadavků, a to zejména ve spojení s nově zavedenými technickými předpisy (ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov) zpřísňujícími požadavky na výstavbu v České republice. Část energeticky efektivního potenciálu byla na území hl. m. Prahy využita díky podpoře z dotačních programů (Zelená úsporám, OPŽP), nicméně došlo tak jen k částečnému využití tržního a ekonomického potenciálu energetických úspor, tak jak byl identifikován v ÚEK, a proto by měly být přijaty opatření pro jeho razantně větší využívání. Zejména by měla být vypracována strategie využívání a podpory realizace projektů úspor energie za pomocí metody energetických služeb se zárukou (EPC) jenž je výjimečná tím, že umožňuje realizovat projekty bez potřeby investičních prostředků na straně vlastníků objektů. Aktualizace ÚEK by měla zahrnout v návaznosti na požadavky Nařízení vlády č.195/2001 Sb. také potenciál úspor energie nejen ve spotřebitelských sektorech, ale také u výrobních a distribučních systémů ‐ zejména úspory ve výrobě a distribuci tepla, ale také ve výrobě a distribuci elektřiny, případně v distribuci zemního plynu. Potenciál by měl být vyčíslen minimálně v rozsahu příloh nařízení vlády jako technicky dostupný a ekonomicky realizovatelný. 9. Praha a alternativní zdroje V rámci této kapitoly byl vyhodnocen vývoj v oblasti alternativních zdrojů za dobu od vypracování ÚEK. V oblasti zpracování odpadů došlo k významné změně v Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v roce 2010 kdy po spuštění kogenerační jednotky do zkušebního provozu došlo k navýšení ročního objemu zpracování odpadu z 200 000 t zhruba o jednu třetinu. Kogenerace vyrábí nejen tepelnou, ale i elektrickou energii v objemu ekvivalentním spotřebě přibližně 20 000 pražských domácností. Proto je v této souvislosti nutné provést aktualizaci bilančních toků využívaného tuhého komunálního odpadu pro výrobu energie. Také je nutné aktualizovat ÚEK vzhledem k implementované evropské legislativě zejména v oblasti ukládání biologicky rozložitelných odpadů, provozování skládek komunálních odpadů a energetického využívání skládkových plynů. Také je vhodné aktualizovat přístup k podpoře využití bioplynu jako alternativního paliva pro dopravu. Energetické využití čistírenských kalů produkovaných při procesech čištění odpadních vod na území hl. města od data zpracování ÚEK nedoznalo přílišných změn. Nadále je jeho energetický potenciál omezen na využití cestou anaerobní fermentace na ÚČOV na Císařském ostrově pro výrobu elektřiny a tepla, které jsou v plném množství využívány pro potřeby čistírny. Bude‐li provoz kalové koncovky na ústřední čistírně zachován, nabízí při odpovídajících technických opatřeních možnost vyšší míry autonomie čistírny, co se týče spotřeby elektřiny (produkce až 40 GWh/rok), možnost dodávat relativně významné množství tepla mimo její areál. Dle ÚEK nebylo očekáváno masové rozšíření fotovoltaických systémů, které se díky později nastavené podpoře a klesajícím investičním nákladům stalo realitou. Proto je zapotřebí výpočty výroby elektřiny ze solární energie plně aktualizovat. Naopak, v oblasti termických solárních systémů je ÚEK optimističtější než v oblasti fotovoltaiky. Předpoklad ÚEK ve výši 120 GWh roční výroby tepla ze solárních kolektorů bude nezbytné ověřit. Také některé uváděné technické údaje se za posledních 10 let významně změnily a je je nutné aktualizovat.

15 225


Jako zdroj nízkopotenciálního tepla pro tepelná čerpadla jsou v Hlavní zprávě ÚEK uvedeny zemní kolektory, zemní vrty, voda a vzduch. Využití jmenovitého topného výkonu tepelných čerpadel je bráno jen 2000 h/r. Tyto údaje by mělo být přepočteno. Na území Prahy se jedná především o aplikaci tepelných čerpadel, které jako zdroj nízkopotenciálního zdroje tepla využívají okolního prostředí. Instalace tepelných čerpadel pro využití odpadního tepla ‐ v průmyslu nebo terciární sféře (především nemocnice) ‐ je třeba vzhledem k četnosti výskytu vhodných zdrojů a jejich technické využitelnosti považovat za okrajové. Z počtu instalací tepelných čerpadel v období let 1990 – 2010 tvoří tepelná čerpadla vzduch – voda prakticky dvě třetiny všech instalovaných. Lze předpokládat, že přibližně stejné rozdělení zájmu o jednotlivé druhy tepelných čerpadel bude platné i pro Prahu. Navrhujeme úplnou aktualizaci této části zprávy. Také je nutné aktualizovat závěry a zapracování doporučení odborných studií v oblasti využití CNG a elektromobility s ohledem na zasazení konceptu inteligentních sítí do aktualizace ÚEK z pohledu využití elektromobility jako regulačního prvku distribuční soustavy. 10. Praha ve výhledu ‐ bilance emisí a spotřeby energie Kapitola posuzuje ÚEK v kontextu emisí souvisejících zejména se spotřebou energie, a to včetně vlivu dopravy. ÚEK hl. m. Prahy uvádí emisní bilance z roku 2001, jenž byly zpracovány za všechny skupiny spalovacích a technologických zdrojů a také za mobilní zdroje – dopravu. Byly zpracovány za hl. m. Prahu jako celek a také za 57 městských částí a po urbanistických obvodech. Zdroje byly zachyceny v GIS. Podrobné členění bilancí emisí je nezbytné zejména pro možnost analýzy dopadů variant rozvoje zásobování územního celku palivy a energií na kvalitu ovzduší a potřebný rozvoj energetických systémů v dané lokalitě. Emise z výroby a spotřeby paliv a energie odpovídají spotřebě energie, legislativním předpisům vztahujícím se ke spalovacím zdrojům, regulaci zdrojů stacionárních, tak mobilních, apod. Výpočty emisních bilancí se budou odlišovat od výpočtu v původní ÚEK vzhledem k přísnějším emisním limitům a dalším odlišnostem v emisních faktorech. Vlastní scénáře vývoje spotřeby paliv a energie se budou také odlišovat od scénářů uvedených v ÚEK. Proto by měla být celá kapitola aktualizována tak, že výchozí stav a očekávaný vývoj spotřeby paliv a energie bude reflektován v nově formulovaných scénářích (jak v konečné spotřebě tak ve spotřebě primární). S tím se také změní výsledné výhledové bilance emisí. 11. Praha a životní prostředí Kapitola posuzuje ÚEK z hlediska dopadů na životní prostředí. V této kapitole jsou vyhodnoceny podíly jednotlivých kategorií zdrojů (REZZO 1‐4) na emisích v hl. městě Praze od roku 1992. Byly vyhodnoceny jak emise na území města, tak také emise vyvolané spotřebou tepla, které je dodáváno z Elektrárny Mělník I (emise na území Středočeského kraje). Emise základních škodlivin byly podrobně rozčleněny s využitím OKEČ do sektorů spotřeby. Bylo uvedeno hodnocení stavu v kvalitě ovzduší v roce 2001 pro jednotlivé základní škodliviny. Tuto část by měla být aktualizována na nový výchozí rok, který se odlišuje od předpokládaného vývoje ve scénáři II. Výchozí rok bude v bilanční i popisné části plně upřesněn a doplněn a také bude aktualizován popis kvality ovzduší v návaznosti na zpracované dokumenty hl. m. Prahy v této oblasti. Bude vyhodnocen i možný dopad scénářů rozvoje na kvalitu ovzduší, aktualizace zahrne i programy, kterými hl. m. Praha podporuje vytěsňování tuhých paliv.

16 225


12. Praha koncepční ‐ implementace ÚEK V této kapitole je posouzen návrh scénářů rozvoje energetického hospodářství na území hl. m. Prahy. celkový rozsah a vliv navržených opatření, úspěšnost implementace ÚEK a monitoring výsledků, včetně vyhodnocení výsledků multikriteriálního vyhodnocení variant rozvoje. Závěrem je také provedeno porovnání souladu ÚEK se Státní energetickou koncepcí ČR. Akční plán (AP) k ÚEK hl. m. Prahy byl vypracován v roce 2006 pro období let 2007 až 2010. Akční plán vycházel ze základních strategických dokumentů města, které spolu s ÚEK tvořil Strategický plán pro hl. m. Prahu, Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území Aglomerace hlavní město Praha a Studie spolehlivosti a strategické bezpečnosti v energetice. Akční plán respektuje v navrhovaných opatřeních závěry uvedené v koncepčních materiálech a jejich doporučení. AP vycházel z priorit v oblasti rozvoje energetické infrastruktury, podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Výsledkem provedeného hodnocení je následující souhrn doporučení:

Je nezbytné aktualizovat scénáře zabezpečení rozvoje energetického hospodářství návazně na návrh variant / scénářů rozvoje energetického hospodářství na území hl. m. Prahy, který bude respektovat rozsah VN č. 195/2001 Sb., cíle a priority rozvoje energetického hospodářství podle potřeb hl. m. Prahy a priorit územního a strategického rozvoje. Návazně na nově vybraný scénář rozvoje by pak měla být aktualizována opatření k prosazení schváleného scénáře/varianty. K aktualizovaným opatřením k realizaci ÚEK budou také aktualizovány ukazatele pro její monitoring.

Zásady pro určení priorit a výběr opatření budou vycházet z aktualizovaných cílů ÚEK. Nepředpokládáme významné změny v prioritách ÚEK, ale změny budou nutné v navrhovaných opatřeních vzhledem k vývoji v politických prioritách (předpokládané priority SEK) a v legislativě. ÚEK bude také provázána na ostatní strategické dokumenty města, které byly v době existence ÚEK vytvořeny (Strategie města, Zásady územního rozvoje, Programy zlepšení kvality ovzduší a další). Části této kapitoly (opatření) navrhujeme zařadit do kapitoly Opatření uplatnitelná pořizovatelem koncepce ‐ na závěr, po výběru doporučeného scénáře rozvoje energetického hospodářství na území hl. m. Prahy a jejich vybraných částí.

Návrh na založení energetické agentury – jako jedno z opatření pro realizaci ÚEK a jejího AP byl s městem diskutován a byl vytvořen podrobný návrh na založení agentury. Její založení je jedním z opatření, které město Praha plně rozpracovalo, ustavení agentury ale nebylo prozatím městem schváleno. Proto by mělo být ustavení agentury projednáno pro zařazení do aktualizované ÚEK. V podrobném návrhu na založení ENAP je navržen i způsob financování jejích činností. Vychází z původní ÚEK ale je navržen podrobně. Zařazení této kapitoly do aktualizované ÚEK bude projednáno s Magistrátem hl. m. Prahy.

Monitoring souvisí s navrženými opatřeními k realizaci ÚEK hl. m. Prahou a dalšími partnery a bude aktualizován v návaznosti na nově navrhovaná opatření. Opatření a také nástroje budou vycházet z platné a připravované legislativy.

13. Multikriteriální vyhodnocení variant rozvoje Celá kapitola ÚEK věnována multikriteriálnímu vyhodnocení variant rozvoje musí být aktualizována podle nově navržených variant rozvoje energetického hospodářství. Kapitola by měla předcházet návrhu opatření k realizaci a prosazení navrhovaného (vybraného a schváleného) scénáře rozvoje energetického hospodářství.

17 225


14. Vazba ÚEK hl. m. Prahy na Státní energetickou koncepci ČR Státní energetická koncepce, na kterou se odkazuje a kterou analyzuje v této kapitole stávající ÚEK hl. města Prahy, nebyla aktualizována od roku 2004. Navržené aktualizace nebyly schváleny. Další aktualizace Státní energetické koncepce bude provedena pravděpodobně v roce 2012, a proto je také v tomto roce vhodná doba pro aktualizaci ÚEK tak aby byla v souladu s nově aktualizovanou Státní energetickou koncepcí. Tabulka 3 Přehled nutné aktualizace hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy (2003 – 2022) Č.

Název kapitoly hlavní zprávy

Části, které je nutné aktualizovat

Rozsah nutné Podíl části aktualizace (%) (%)

Celkem aktualizace hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy

89%

100%

1

Praha v číslech

V rámci aktualizace ÚEK zapracovat výsledky posledního sčítání lidu, bytů a domů SLDB 2011. Kromě demografie vyhodnotit vývoj ve struktuře zástavby (materiál obvodových stěn, stáří, průměrná vytápěná plocha, způsob vytápění).

70%

100%

2

Praha současná - ve spotřebě energie

Na základě podrobných vstupních údajů od správců dat, především energetických rozvodných společností (PRE, a.s., Pražská teplárenská, a.s., Pražská plynárenská, a.s.) a databází REZZO, sestavit bilance pro vyhodnocení vývoje jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo) od roku 2001 do současnosti. Z výsledků analýzy vývoje struktury spotřeby paliv a energie od roku 2001 a zahrnutím změn nově koncipovaného Územního plánu hlavního města Prahy (který by mohl vstoupit v platnost v letošním roce) oproti ÚP z roku 1999, provést verifikaci scénářů predikce vývoje spotřeby paliv a energie v současně platné ÚEK.

100%

100%

3

Praha s elektřinou

Analyzovat příčiny rozdílného trendu vývoje ve spotřebě elektřiny od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích (MOO, MOP, VO) na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo). Z celkových podkladových dat od PRE, a.s. vyčlenit pouze spotřebu elektřiny, realizovanou na území hlavního města Prahy (PRE, a.s. dodává elektřinu i na území města Roztoky u Prahy).

100%

100%

4

Praha s plynem

Analyzovat příčiny rozdílného trendu vývoje ve spotřebě zemního plynu od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích (DOM, MO, VO) na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo). Z celkových podkladových dat od Pražské plynárenské, a.s. vyčlenit pouze spotřebu zemního plynu, realizovanou na území hlavního města Prahy (PP, a.s. dodává zemní plyn i do přilehlých obcí ve Středočeském kraji). S využitím podkladů o způsobu užití zemního plynu (vytápění, ohřev TV, vaření a technologie) vyhodnotit trend vývoje spotřeby po přepočtu na průměrné (srovnatelné) klimatické podmínky otopného období.

100%

100%

18 225


5

Praha s teplem

Analyzovat vývoje ve spotřebě tepla ze soustavy centralizovaného zásobování teplem (CZT) od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích (byty, nebyty) na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo). Z podkladů od Pražské teplárenské, a.s. o rozšiřování Pražské teplárenské soustavy (využití tepla z elektrárny Mělník) provést verifikaci předpokladů rozvoje sítí CZT a vytěsňování spalovacích procesů z území města (pokračujícího přepojování zdrojů CZT na tepelný napáječ Mělník-Praha) včetně vyhodnocení ekologického přínosu. S využitím podkladů o způsobu užití tepla ze soustavy CZT (vytápění, ohřev TV, technologie) vyhodnotit trend vývoje spotřeby po přepočtu na průměrné (srovnatelné) klimatické podmínky otopného období.

100%

100%

6

Pražská kolektorová síť

Rozvoj kolektorové sítě, jež je budována v hlavním městě Praze průběžně od r. 1969, je iniciován a finančně podporován Magistrátem hl. města Prahy, který zahrnul budování kolektorové sítě do svého strategického plánu vydaného v r. 2000. Tento trend nadále pokračuje, o čemž svědčí i budování kolektorů Hlávkův most, Revoluční, Centrum-Smíchov. Ty doplní stávající funkční kolektory C1 vedoucí z IP Pavlova na Senovážné náměstí zásobující odbočkou i Anenské náměstí, C1 A vedoucí mezi Příkopy a Státní operou, zásobeny jsou Rudolfinum, Nová Radnice, Václavské náměstí a Karlovo náměstí. Nově budovaný kolektor Revoluční propojí existující kolektory Příkopy a Nábřeží L. Svobody.Vzhledem k vývoji výstavby kolektorů v posledním desetiletí a také nutnosti prověřit ekonomickou výhodnost a potřebu instalace dalších kolektorů, je vhodné provést aktualizace ÚEK i v této části.

30%

100%

7

Praha v dopravě

80%

100%

100%

20%

Energetická bilance současný stav

Aktualizace statistických dat do roku 2010 v souvislosti se změnou metodiky zjišťování a vykazování dat dle EUROSTATU. Došlo k zásadní změně dělby dopravních výkonů mezi vnějším a vnitřním kordonem. Aktualizace údajů dle nejnovějších statistických zdrojů - REZZO4, Ročenka dopravy ministerstva dopravy, Ročenka dopravy hl. m. Prahy, Výroční zpráva Dopravního podniku hl. m. Prahy.

Individuální automobilová doprava

Zásadní změna poměru palivové základny ve prospěch dieslových agregátů, jenž má výrazný dopad na měrné spotřeby paliva. Aktualizace dopravních výkonů v souvislosti se změnou dopravní infrastruktury hl. m. Prahy a přilehlého regionu (SOKP).

80%

10%

Městská hromadná doprava

Od vzniku ÚEK došlo ke změnám legislativy zejména v oblasti územního plánování. To mělo dopad do Územního plánu Prahy, respektive ke vzniku „Zásad územního rozvoje kraje“ (ZUR). Další dopady měla a má změna priorit investiční politiky Hlavního města Prahy, tzn. výstavba nových tratí kolejové dopravy a zavedení Pražské integrované dopravy.

80%

60%

Železniční doprava

Zavedení linek s taktovou dopravou

40%

10%

19 225


8

Praha úsporně

9

Praha a alternativní zdroje

Aktualizace zahrne také kapitolu k úsporám energie. Tato kapitola v návaznosti na požadavky Nařízení vlády č.195/2001 Sb. zahrne potenciál úspor energie nejen ve spotřebitelských sektorech, ale také u výrobních a distribučních systémů - zejména úspory ve výrobě a distribuci tepla, ale také ve výrobě a distribuuci elektřiny, případně v distribuci zemního plynu. Potenciál bude vyčíslen min. v rozsahu příloh Nařízení vlády jako technicky dostupný a ekonomicky nadějný.

100%

100%

71%

100%

Závod na energetické využití odpadů Spalovna TKO Malešice

Aktualizace bilančních toků využívaného TKO a výroby energie v souvislosti se zprovozněním kombinované výroby elektřiny a tepla. Změna ekonomických a technických parametrů provozu zařízení - technologie čištění spalin, parametrizace výstupů. Optimalizace provozu zdroje (výroba tepla a elektřiny) v rámci městského energetického systému.

80%

15%

Skládky komunálního odpadu

Aktualizace v návaznosti na implementaci evropské legislativy zejména v oblasti ukládání biologicky rozložitelných odpadů, provozování skládek komunálních odpadů a energetického využívání skládkových plynů.

20%

10%

Perspektivy výstavby komunální bioplynové stanice

Využití bioplynu jako alternativního paliva pro dopravu

20%

15%

Energetické využití kalů z čistíren odpadních vod

Čistírenské kaly - popisná část ÚEK s návrhy předpokládající budoucí podobu ÚČOV Praha, kde jsou dnes kaly energeticky využívány. Energetické využití čistírenských kalů produkovaných při procesech čištění odpadních vod na území hl. města od data zpracování ÚEK nedoznalo přílišných změn.

80%

15%

Dle ÚEK nebylo očekáváno masové rozšíření fotovoltaických systémů, ale díky později nastavené podpoře a klesajícím investičním nákladům byl vývoj v této oblasti v posledních letech přesně opačný. Je zapotřebí výpočty výroby elektřiny ze slunce plně aktualizovat. Naopak v oblasti termických solárních systémů je ÚEK optimističtější než v oblasti fotovoltaiky. Předpoklad v ÚEK je cca 120 GWh/rok tepla vyrobeného solárními kolektory. Tento předpoklad bude nezbytné ověřit. Také některé uváděné technické údaje se za posledních 10 let významně změnily - aktualizace zahne výpočty i text.

100%

15%

Jako zdroj nízkopotenciálního tepla pro tepelná čerpadla jsou v Hlavní zprávě ÚEK uvedeny zemní kolektory, zemní vrty, voda a vzduch. Využití jmenovitého topného výkonu tepelných čerpadel je bráno jen 2000 h/r. Tyto údaje bude třeba přepočíst. Na území Prahy se jedná především o aplikaci tepelných čerpadel, které jako zdroj nízkopotenciálního zdroje tepla využívají okolního prostředí. Instalace tepelných čerpadel pro využití odpadního tepla - v průmyslu nebo terciární sféře (především nemocnice) - je třeba vzhledem k četnosti výskytu vhodných zdrojů a jejich technické využitelnosti považovat za okrajové. Z počtu instalací tepelných čerpadel v období let 1990 – 2010 tvoří tepelná čerpadla vzduch – voda prakticky dvě třetiny všech instalovaných. Lze předpokládat, že přibližně stejné rozdělení zájmu o jednotlivé druhy tepelných čerpadel bude

100%

15%

Solární energie

Teplo okolního prostředí a jeho využití tepelnými čerpadly

20 225


platné i pro Prahu. Navrhujeme úplnou aktualizaci této části zprávy. Alternativní Aktualizace závěrů a zapracování doporučení odborných paliva v dopravě studií zejména v oblasti využití CNG a elektromobility. Zasazení konceptu inteligentních sítí do aktualizace ÚEK z pohledu využití elektromobility jako regulačního prvku distribuční soustavy. 10

11

12

Praha ve výhledu bilance emisí a spotřeby energie

Praha a životní prostředí

80%

15%

Emise z výroby a spotřeby paliv a energie jsou poplatné spotřebě energie, legislativním předpisům vztahujícím se ke spalovacím zdrojům, regulaci zdrojů stacionárních, tak mobilních, apod. Výpočty emisních bilancí se budou odlišovat od výpočtu v původní ÚEK (jiné emisní limity, jiné emisní faktory), a také vlastní scénáře vývoje spotřeby paliv a energie se budou odlišovat od stávajících. Celá kapitola musí být aktualizována - výchozí stav a očekávaný vývoj spotřeby paliv a energie v nově formulovaných scénářích jak v konečné spotřebě tak ve spotřebě primární. S tím se změní a bude nezbytné nově propočíst výhledové bilance emisí.

100%

100%

Kapitola je zpracována velmi důkladně a bude nutné ji aktualizovat na nový výchozí rok, který se odlišuje od předpokládaného vývoje ve scénáři II. Výchozí rok bude v bilanční i popisné části plně upřesněn a doplněn a také bude aktualizován popis kvality ovzduší. a v návaznosti na zpracované dokumenty hl. m. Prahy v této oblasti. Bude vyhodnocen i možný dopad scénářů rozvoje na kvalitu ovzduší, aktualizace zahrne i programy, kterými hl. m. Praha podporuje vytěsňování tuhých paliv.

100%

100%

88%

100%

Zásady pro určení priorit a výběr opatření budou vycházet z aktualizovaných cílů ÚEK. Nepředpokládáme významné změny v prioritách ÚEK, ale změny budou nutné v navrhovaných opatřeních vzhledem k vývoji v politických prioritách (předpokládané priority SEK) a v legislativě. ÚEK bude také provázána na ostatní strategické dokumenty města, které byly v době existence ÚEK vytvořeny (Strategie města, Zásady územního rozvoje, Programy zlepšení kvality ovzduší, a další). Části této kapitoly (opatření) navrhujeme zařadit do kapitoly Opatření uplatnitelná pořizovatelem koncepce - na závěr, po výběru doporučeného scénáře rozvoje energetického hospodářství na území hl. m. Prahy a jejich vybraných částí.

100%

35%

Implementace ÚEK je prováděna prostřednictvím navrhovaných opatření. Opatření jsou navržena tak, aby jejich prostřednictvím byly naplněny jak scénáře rozvoje, tak jeho cíle a priority. Kapitola bude aktualizována.

70%

40%

Návrh na založení energetické agentury byl s městem diskutován a byl vytvořen podrobný návrh na založení agentury. Její založení je jedním z opatření, které město Praha plně rozpracovalo, ustavení agentury nebylo prozatím městem schváleno. Bude projednáno pro zařazení

100%

10%

Praha koncepční Návazně na návrh variant / scénářů rozvoje energetického - implementace hospodářství, na území hl. m. Prahy, který bude ÚEK respektovat rozsah VN č. 195/2001 Sb., cíle a priority rozvoje EH podle potřeb hl. m. Prahy a priorit územního a strategického rozvoje, je nezbytné aktualizovat scénáře zabezpečení rozvoje EH. Návazně na nově vybraný scénář rozvoje pak mají by měla být aktualizována opatření k prosazení schváleného scénáře/varianty. K aktualizovaným opatřením k realizaci ÚEK budou také aktualizovány ukazatele pro její monitoring. Priority a opatření

Implementace ÚEK

Energetická agentura hl. m. Prahy

21 225


do aktualizované ÚEK. Hlavní zdroje financování činnosti Energetické agentury hl. m. Prahy

V podrobném návrhu na založení ENAP je navržen i způsob financování jejích činností. Vychází z původní ÚEK ale je navržen podrobně. Zařazení této kapitoly do aktualizované ÚEK bude projednáno s MHMP.

Monitoring

100%

5%

Monitoring souvisí s navrženými opatřeními k realizaci ÚEK hl. m. Prahou a dalšími partnery a bude aktualizován v návaznosti na nově navrhovaná opatření. Opatření a také nástroje budou vycházen z legislativy platné a chystané k datu aktualizace.

100%

10%

Celá kapitola musí být aktualizována podle nově navržených variant rozvoje EH. Kapitola by měla předcházet návrhu opatření k realizaci a prosazení navrhovaného (vybraného a schváleného) scénáře rozvoje EH.

100%

100%

Od roku 2004 nebyla aktualizována SEK, na kterou se odkazuje a kterou analyzuje v této kapitole stávající ÚEK HMP. Navržené aktualizace nebyly schváleny. Další aktualizace SEK bude provedena pravděpodobně v roce 2012. ÚEK a její soulad se SEK bude muset být aktualizován.

100%

100%

Rozsah nutné aktualizace (%)

Podíl části na příslušné příloze (%)

Celkem aktualizace příloh hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy

79%

100%

1.

Energetické bilance – současný stav

99%

100%

S1

Energetické bilance v tabulkách současný stav

Sestavení tabelárních bilančních přehledů spotřeby primárních paliv a spotřeby energie po přeměnách v členění dle sektoru spotřeby, způsobu užití a v součtu za městské části hl. m. Prahy pro nový výchozí rok

100%

20%

S2

Energetické bilance v grafech současný stav

Projekce tabelárních bilančních přehledů do grafické prezentace pro nový výchozí rok, zobrazení trendu vývoje vybraných entit od roku 2001 do současnosti

100%

18%

S3

Podrobný výpis koeficientů použitých pro výpočet bilancí stávajícího stavu

Aktualizace přepočítacích koeficientů pro výpočet spotřeby po přeměnách (celková účinnost spalování a rozvodů na patu zásobovaných objektů) na hodnoty nového výchozího roku

50%

2%

D1

Datové podklady Tabelární přehledy struktury spotřeby paliv a energie dle v tabulkách jednotlivých kategorií zdrojů ve výchozím roce výchozí rok

100%

15%

D2

Datové podklady Grafická prezentace trendu vývoje spotřeby paliv a energie v grafech v jednotlivých segmentech spotřeby v letech 2001-2010 výchozí rok

100%

12%

13

14

Multikriteriální vyhodnocení variant rozvoje

Vazba ÚEK hl. m. Prahy na Státní energetickou koncepci ČR

Tabulka 4 Přehled nutné aktualizace příloh ÚEK hl. m. Prahy (2003 – 2022) Příl oha č.

Název přílohy a její části

Části, které je nutné aktualizovat

22 225


D3

Podrobný výpis kódů a koeficientů použitých pro úpravu datových podkladů

Doplnění vývoje klimatických podmínek v letech 2001-2010 (dennostupně), změna použitých emisních faktorů daná novou vyhláškou č. 205/2009 Sb., příloha "Emisní faktory" (která nahradila původní Přílohu č.5 k Nařízení vlády č. 352/2002 Sb. „Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem při spalování paliv“), aktualizace průměrných kvalitativních znaků paliv (výhřevnost, popelnatost, sirnatost) spalovaných ve výchozím roce, náhrada číselníku Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), která byla od 1. 1. 2008 nahrazena Klasifikací ekonomických činností (CZ-NACE)

90%

3%

M

Mapové podklady

Aktualizace lokalizace bodově evidovaných zdrojů REZZO, rozsahu síťově vázaných energií, bilančních přehledů za jednotlivé městské části hl. m. Prahy

100%

30%

2.

Úspory energie, Energy Performance Contracting

80%

100%

100%

50%

3.

Potenciál úspor energie a úspory energie v městském majetku

Aktualizace technického, ekonomického a tržního potenciálu úspor energie ve školství, zdravotnictví, státní a veřejné správě a v domácnostech vzhledem k novému vývoji cen energie a cen úsporných opatření, vývoje legislativních norem a vyčerpání potenciálu úspor realizací projektů (zejména financovaných z dotačních programů). Aktualizace potenciálu úspor v průmyslu do roku 2030.

Projekty energetických služeb se zárukou - ESZ

Aktualizace potenciálu úspor energie pro využití EPC s ohledem na aktualizaci technického, ekonomického a tržního potenciálu úspor energie, legislativních norem a situace na trhu energetických služeb. Je nutné doplnit seznam referenčních projektů EPC o nové projekty realizované na území hl. m. Prahy od roku 2003.

70%

25%

Možnosti využití EPC v Praze

Aktualizace popisu vhodného způsobu organizace veřejných soutěží pro projekty EPC, zejména s ohledem na změnu v legislativě. Doplnění vybraných referenčních projektů EPC.

50%

25%

Obnovitelné zdroje, druhotné zdroje energie a KVET

Analýzu možnosti užití obnovitelných zdrojů energie, zejména nespalovacích technologií je potřeba aktualizovat s ohledem na nové strategické dokumenty EU, novou legislativu v oblasti OZE a také změněné ekonomické podmínky využívání OZE a dotační tituly. Bude nutné aktualizovat potenciál podle jednotlivých druhů OZE. Musí být aktualizován i výchozí stav - využívání OZE a druhotných zdrojů v novém výchozím roce koncepce a prověřeny možnosti, kterými Praha může přispět k naplnění národních cílů v OZE.

32%

32%

Solární energie pro výrobu elektřiny

Na konci roku 2010 bylo na území Prahy instalováno již 14,7 MW z toho 6,7 MW v instalacích menších než 0,5 MW. Bude potřebné propočíst potenciál v návaznosti na regulaci zdrojů, provozní podporu a ceny elektřiny. Fotovoltaika je uvedena zejména v AP ÚEK.

100%

4%

Solární energie Předpoklad v ÚEK je cca 120 GWh/rok tepla vyrobeného pro výrobu tepla solárními kolektory. Tato hodnota k úrovni roku 2010 nereálná, je nezbytné přehodnotit potenciál v těchto systémech i parametry pro výpočet.

100%

10%

Tepelná čerpadla

100%

8%

Potenciál v instalovaném topném výkonu uvedený v ÚEK pro tepelná čerpadla voda-voda by měl být zcela aktualizován a doplněn potenciálem využití ostatních typů tepelných čerpadel.

23 225


Kombinovaná výroba tepla a el. energie

Tato příloha by měla být rozšířena, doplněna a nově zpracována - v návaznosti na analýzu aktualizovaných zdrojů REZZO 1 a 2 a identifikace možností pro navýšení výroby elektřiny v KVET.

Odpady

100%

10%

TKO - popisná část ÚEK shrnující aktuální stav co se týče energetického využívání odpadů na území města (zejména v ZEVO Malešice) a budoucí rozvojové plány

40%

0%

Čistírenské kaly - popisná část ÚEK s návrhy předpokládající budoucí podobu ÚČOV Praha, kde jsou dnes kaly energeticky využívány.

80%

0%

4.

Vybrané zdroje a Je obecně doporučeno analyzovat podniky s majoritním sektory dopadem na spotřebu energie, emise nebo kvalitu ovzduší, spotřeby co do jejich předpokládaného vývoje. Předpokládáme, že tato Příloha bude doplněna a aktualizována tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou dopady uvedených zdrojů na spotřebu paliv a energie a emise, jaké přínosy budou mít opatření navrhovaná v uvedených podnicích.

70%

100%

5.

Regulační nástroje pro realizaci územní energetické koncepce

Tato kapitola by měla být zcela aktualizována - v důsledku změn ve většině podstatných ustanovení zákonných norem a jejich prováděcích předpisů, úplného nahrazení některých zákonů anebo jejich nové podobě

91%

100%

Regulační nástroje a legislativa

Je nezbytné doplnit všechny v předchozí kapitole uvedené zákony. Směrnice o IPPC je nahrazena směrnicí o průmyslovém znečištění, zákon o hospodaření energií doznal značných změn v návaznosti na nové evropské směrnice.

80%

35%

Nástroje regulace

Většina uvedených nástrojů byla aktualizována, některé zásadně změněny (např. poplatky za znečišťování). Je proto třeba aktualizovat tuto část přílohy.

100%

30%

Návrh možného způsobu regulace energetiky

Vzhledem ke změnám a úbytku některých regulačních nástrojů doporučujeme zcela aktualizovat tuto část ÚEK.

100%

30%

Cíle a priority

Cíle a priority ÚEK budou aktulizovány, ale nečeká se jejich odlišné zaměření. Aktualizace ale bude nezbytná tak, aby navázala na výsledky multikriteriálního hodnocení vytvořených, aktualizovaných scénářů rozvoje energetického hospodářství na území města.

50%

5%

Legislativa se vztahem k realizaci územní energetické koncepce

Většina uvedených legislativních norem se změnila. Přílohu je třeba zcela aktualizovat a zákony nahradit novými verzemi.

100%

100%

Zákon o hospodaření energií, Nařízení vlády

Zákon se nezměnil v částech přímo se týkajících způsobu, jakým je vytvořena ÚEK, byl pouze doplněn o oblast odpadů, nezměnilo se ani Nařízení vlády 195/2001 Sb., ale byly změněny a dopracovány skoro všechny ostatní části zákona - tak aby zakomponovaly požadavky nových a upravených evropských norem v oblasti energetických služeb a energetické účinnosti.

100%

12%

6.

24 225


Energetický zákon

7.

Změny energetického zákona byly od roku 2000 vyvolány zejména směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS, č. 2005/89/ES o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury, č. 2004/67/ES o opatřeních k zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a nařízení č. 1775/2005 Evropského Parlamentu a Rady o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Úpravy sledovaly zjednodušení povolovacích procedur a procesů při vstupu do podnikání v energetických odvětvích, při zřizování nových energetických kapacit, uplatňování opatření při nestandardních provozních stavech energetického systému atd. Nově jsou v zákoně dodávky energie specifikovány jako dodávky ve veřejném zájmu.

100%

30%

Zákon o ochraně Zákon byl mnohokrát od roku 2002 novelizován a je ovzduší připraven nový zákon, který bude v době aktualizace ÚEK s největší pravděpodobností schválen. Je tedy třeba předložit aktuální zákon/znění zákona. Ten transponuje požadavky Směrnice o průmyslových emisích podle Direktivy 2010/75/EU, možnost kompenzačních opatření pro případ schvalování zdroje kde již je překročen imisní limit, nové požadavky povolovacího řízení zdroje, nově je vymezena odpovědnost za zpracování Programů, zavedena je možnost zpřísnění podmínek provozování zdrojů s významným imisním příspěvkem, možnost vyhlášení nízkoemisní zóny na území obce, označování vozidel emisní plaketou dle zařazení do emisní třídy, povinný obsah biopaliv, snižování emisí skleníkových plynů z vozidel, nově jsou stanoveny emisní poplatky. Zákon zatím nebyl schválen.

100%

15%

Stavební zákon

Byl zrušen a nahrazen novým Zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Z něho vyplývá i zpracování podkladů a materiálů, které jsou ÚEK nadřazeny a je nezbytné je v ÚEK zohlednit (např. ÚEP a RURU).

100%

20%

Ostatní uvedené normy

Také ostatní uvedené normy, které mají určitou relevanci k řešení anebo realizaci a návrhu opatření ÚEK byly aktualizovány případně zcela změněny. Bude proto rovněž nezbytná jejich aktualizace.

100%

23%

100%

100%

Informační energetické modely a aplikace Aplikační model v GIS

Projekce územně vázaných alfanumerických informací s výsledky nového výchozího roku z datové části ÚEK do map. Zpracování mapových kompozic pro jednotlivé energetické subsystémy. Využití nového softwarového prostředí ESRI ArcGIS 10.x

100%

40%

Databázový informační systém

Aktualizace vstupních údajů na současný stav. Aktualizace přepočítacích koeficientů, klíčovacích číselníků a emisních faktorů dle současně platné legislativy. Návrh datových struktur podřídit souladu s Centrálním datovým úložištěm energetických informací (CDS-EI), vytvářeným na ÚRM.

100%

50%

Internetová prezentace energetických a emisních bilancí

Tvorba katalogových listů se stěžejními výsledky ÚEK za jednotlivé městské části pro nový výchozí rok včetně vyhodnocení trendu vývoje výše a struktury spotřeby paliv a energie v mezidobí od roku 2001 do současnosti.

100%

10%

25 225


za jednotlivé městské části

8.

9.

10.

Zahraniční zkušenosti

80%

100%

Energetický management v EU

Aktualizace v návaznosti na vývoj evropské legislativy, aktualizace souvislostí a nových trendů v energetickém plánování, také v souvislosti s evropskou iniciativou Paktu starostů a primátorů, v rámci které jsou vypracovávány energetické plány udržitelného rozvoje (SEAP).

80%

10%

Přístup jednotlivých měst k energetickým plánům

Naprosté většině zmíněných energetických plánů měst skončila platnost a v platnosti jsou plány nové. Mnohá města spojila tyto plány s účastí na evropské iniciativě Pakt starostů a primátorů, kterým se jednotlivá města zavazují ke snížení emisí CO2 o více než 20% v roce 2020.

80%

90%

100%

100%

Spolehlivost zásobování, energetická bezpečnost Spolehlivost zásobování energií

Aktualizace v návaznosti na novelu zákona 430/2010Sb., o krizovém řízení, nařízení vlády 431/2010Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 430/2010 Sb., o krizovém řízení a nařízení vlády 432/2010Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury a propojení na energetickou legislativu - novela zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon. Požadavek na zvýšení odolnosti a ochranu energetické kritické infrastruktury je obsažen též v návrhu aktualizace Státní energetické koncepce (SEK). Aktualizace z hlediska Plánů krizové připravenosti a havarijních plánů

100%

20%

Řešení mimořádných událostí, krizové situace

Podstatné rozšíření stávající kapitoly v návaznosti na požadavky krizové legislativy a návrhu Státní energetické koncepce. Aktualizace ÚEK by měla zohlednit a zahrnout možnost realizace „ostrovního provozu“ pro hl. m. Praha z důvodu omezení dopadů dlouhodobého výpadku dodávek elektrické energie z přenosové soustavy na život v daném území.

100%

30%

Strategie pro zajištění spolehlivého zásobování energií

Aktualizace strategie pro zajištění interoperability mezi dodavatelem energie a městem (koncovými odběrateli). Zavedení systému řízení rizik.

100%

50%

Shrnutí energetické koncepce pro Radu hl. m. Prahy

Aktualizace shrnutí odpovídá míře aktualizace hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy

89%

100%

26 225

VYHODNOCENÍ UEK HL. M. PRAHY

1. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA V ČÍSLECH Ačkoliv počet obyvatel v Praze od poloviny devadesátých let klesal, od roku 2001 se tento pokles zastavil a došlo naopak k růstu. Tato změna však byla z velké části způsobena tím, že do celkového počtu obyvatel se od roku 2001 začali počítat také cizinci s přiznaným azylem a ti, kteří v ČR pobývali na základě víz nad 90 dní déle než rok. Od roku 2004, v souvislosti se vstupem ČR do EU byli započteni také cizinci s dlouhodobým a přechodným pobytem. Současný počet obyvatel (k 31.12.2010) v Praze je 1 257 158 obyvatel. V porovnání s rokem 2001 (SLDB), který byl výchozím rokem poslední ÚEK hlavního města Prahy (zpracované v roce 2002), došlo k nárůstu počtu trvale bydlících obyvatel o cca 7,5 % (+88 052 obyvatel v porovnání s údajem ze SLDB 2001). Počet obyvatel je výsledkem přirozeného pohybu obyvatel (narození a zemřelí) a mechanického pohybu obyvatel (stěhování). V Praze má dlouhodobě na zvyšování počtu obyvatel největší vliv migrace. V minulosti byla Praha migračně atraktivní z valné většiny pro české občany, v současnosti šlo především o cizince. Co se týče českých občanů, ti území Prahy spíše opouštějí a nejčastěji se stěhují za hranice Prahy do jejího zázemí. Migrační saldo cizinců je tedy v posledních letech vždy kladné, zatímco migrační saldo českých státních příslušníku je záporné. S migračním a přirozeným pohybem souvisí také vývoj věkové struktury. Podle toho, jaký je poměr mezi zemřelými a narozenými a jaká je věková struktura přistěhovalých a vystěhovalých se také mění věková struktura populace na daném území. Obrázek 1: Věková struktura obyvatel Prahy v roce 2001 a 2010

27 225


Dlouhodobě ubývá dětská složka populace a to i přes příznivý vývoj porodnosti posledních několika let. Osob ve věku 15‐29 je stabilně kolem 21 %, podíl osob ve věku 30‐44 let mírně vzrostl, pravděpodobně díky dorůstání osob silných ročníků sedmdesátých let do tohoto věku a částečně i migrací cizinců v produktivním věku. Osoby pozdního produktivního věku (45‐59 let) tvoří v současnosti cca 19 % populace, což je stejně, jako tomu bylo na začátku devadesátých let. Osob ve věku 60‐74 let, tedy v důchodovém věku, mírně přibývá. Zastoupení poslední věkové kategorie v populaci Prahy (75 a více let) dlouhodobě stoupá. Dětská složka populace (a tedy budoucí pracovní síla) spolu s nejstarší složkou populace (obyvatelé ve věku 75 a více let) v posledním období tvoří nejméně zastoupenou věkovou skupinu v populaci Prahy. Zásadní je ale vývoj těchto dvou věkových skupin – zatímco podíl dětské složky výrazně a dlouhodobě klesá, naopak podíl složky neproduktivní a zároveň také již s poměrně vysokou mírou čerpání financí ze sociálního a zdravotnického systému stále roste. Nejvyšší relativní přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel zaznamenaly v mezidobí 2001‐2010 městské části Praha‐Křeslice (249,9 %), Praha‐Běchovice (234,3 %), Praha‐Štěrboholy (205,6 %), Praha‐Dolní Měcholupy (190,4 %) a Praha Kolovraty (185,8 %). Co do absolutní výše byl v tomto mezidobí evidován nárůst počtu obyvatel v městské části Praha 9 (+12 109), Praha 14 (+9 513) a Praha 13 (+8 561). Naopak úbytek zaznamenaly v mezidobí 2001‐2010 městské části Praha 1 (86,8 %, ‐4 579 obyvatel), Praha 2 (96,5 %, ‐3 166 obyvatel), Praha 11 (96,7 %, ‐2 670 obyvatel) a Praha 4 (97,6 %, ‐1 810 obyvatel). Obrázek 2: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel na území hlavního města Praha, rozdílová mapa 2001 (SLDB) ‐ 2010

28 225


Tabulka 5: Demografický vývoj: Vývoj trvale bydlícího obyvatelstva k 31.12. v členění dle MČ, hlavní město Praha Název městské části

2000

2001 (SLDB)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Index 2010/2001

Praha 1

34 912

34 581

33 356

32 853

32 552

31 964

31 223

30 641

30 343

30 502

30 002

86,8%

Praha 2

51 763

51 003

49 340

48 918

48 309

47 913

47 063

47 818

48 575

49 389

49 193

96,5%

Praha 3

74 646

72 840

71 277

70 936

70 646

70 481

69 939

71 140

72 991

73 497

73 587

101,0%

Praha 4

135 064

131 597

129 760

129 481

129 150

129 181

128 868

129 752

130 287

129 475

128 431

97,6%

Praha 5

77 995

77 170

77 372

78 178

79 057

80 040

80 504

82 062

83 573

84 303

84 103

109,0%

Praha 6

102 082

100 945

99 181

99 112

98 985

99 481

99 263

99 704

100 600

101 089

101 574

100,6%

Praha 7

41 372

40 839

40 038

39 666

39 536

39 596

39 425

40 336

40 843

41 818

42 200

103,3%

Praha 8

105 017

102 761

100 532

99 676

99 356

99 840

100 255

101 350

102 021

102 905

103 508

100,7%

Praha 9

41 978

41 863

42 198

42 745

43 202

44 415

45 389

47 896

50 364

52 572

53 972

128,9%

Praha 10

108 383

108 609

106 962

107 038

107 317

107 989

108 609

110 516

111 685

111 048

110 971

102,2%

Praha 11

84 089

81 245

80 180

79 899

79 556

79 337

78 772

78 867

78 519

78 679

78 575

96,7%

Praha 12

56 689

54 856

54 094

54 084

54 170

54 252

54 337

54 728

54 876

54 893

54 829

100,0%

Praha 13

52 587

52 457

52 840

53 432

54 067

55 154

55 802

57 071

58 204

59 443

61 018

116,3%

Praha 14

37 188

36 778

38 370

39 529

40 574

41 641

42 341

43 780

44 639

45 564

46 291

125,9%

Praha 15

27 911

27 410

26 939

27 144

27 210

27 552

28 101

29 213

29 902

30 442

31 015

113,2%

Praha 16

7 079

7 089

7 469

7 612

7 710

7 874

7 955

8 131

8 201

8 377

8 462

119,4%

Praha 17

22 454

23 252

23 318

23 463

23 828

24 391

24 545

25 150

25 365

25 522

25 542

109,8%

Praha 18

14 641

14 275

14 240

14 311

14 438

14 721

15 325

16 083

16 433

17 063

17 193

120,4%

Praha 19

4 500

4 592

4 600

4 640

4 793

4 918

5 164

5 644

6 149

6 436

6 611

144,0%

Praha 20

13 340

13 036

13 178

13 297

13 383

13 682

13 946

14 276

14 571

15 016

15 071

115,6%

Praha 21

7 101

7 116

7 453

7 610

7 776

8 178

8 478

8 755

9 209

9 585

9 907

139,2%

Praha 22

4 441

4 629

4 766

4 900

5 021

5 145

5 269

5 668

6 812

7 702

8 366

180,7%

Praha‐Běchovice

1 534

1 538

3 060

3 094

3 157

3 259

3 586

4 219

4 038

3 702

3 604

234,3%

Praha‐Benice

276

358

330

424

436

446

464

465

467

486

519

145,0%

Praha‐Březiněves

615

667

652

685

700

737

751

771

917

991

1 054

158,0%

5 686

5 681

5 769

5 954

6 101

6 371

6 717

7 450

8 644

9 611

10 112

178,0%

Praha‐Čakovice

29 225


Název městské části

2000

2001 (SLDB)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Index 2010/2001

Praha‐Ďáblice

2 218

2 196

2 273

2 331

2 477

2 680

2 803

2 907

3 048

3 139

3 207

146,0%

Praha‐Dolní Chabry

2 390

2 483

2 600

2 701

2 839

2 998

3 120

3 228

3 382

3 537

3 602

145,1%

Praha‐Dolní Měcholupy

1 021

1 154

1 113

1 184

1 241

1 334

1 417

1 570

1 788

2 021

2 197

190,4%

Praha‐Dolní Počernice

1 799

1 751

1 780

1 851

1 910

1 949

2 010

2 134

2 190

2 177

2 198

125,5%

Praha‐Dubeč

1 833

1 997

2 055

2 105

2 172

2 294

2 463

2 761

2 971

3 154

3 278

164,1%

Praha‐Klánovice

2 520

2 578

2 612

2 679

2 751

2 818

2 837

2 909

2 939

3 056

3 123

121,1%

748

832

888

897

962

1 079

1 159

1 182

1 206

1 249

1 286

154,6%

Praha‐Kolovraty

Praha‐Koloděje

1 606

1 756

1 941

2 217

2 402

2 525

2 605

2 867

3 066

3 187

3 262

185,8%

Praha‐Královice

335

263

258

263

278

322

321

332

334

314

319

121,3%

Praha‐Křeslice

283

343

361

381

471

556

610

698

771

803

857

249,9%

Praha‐Kunratice

4 183

5 470

6 001

6 152

6 477

6 894

7 271

7 697

8 089

8 458

8 642

158,0%

Praha‐Libuš

7 108

7 865

8 343

8 593

8 713

9 170

9 490

10 213

10 460

10 020

9 846

125,2%

Praha‐Lipence

1 425

1 531

1 574

1 683

1 759

1 872

1 931

1 982

2 134

2 219

2 266

148,0%

Praha‐Lochkov

547

582

587

577

578

590

586

606

592

597

613

105,3%

Praha‐Lysolaje Praha‐Nebušice Praha‐Nedvězí Praha‐Petrovice Praha‐Přední Kopanina

810

810

872

956

984

998

1 054

1 096

1 119

1 249

1 334

164,7%

1 907

2 276

2 404

2 424

2 554

2 697

2 726

2 952

3 104

3 288

3 324

146,0%

197

232

224

222

220

225

238

240

249

261

250

107,8%

6 334

5 990

6 108

6 089

6 073

6 132

6 146

6 201

6 169

6 204

6 291

105,0%

378

438

497

546

554

619

648

670

712

778

787

179,7%

Praha‐Řeporyje

2 271

2 310

2 395

2 429

2 562

2 768

2 838

3 017

3 316

3 757

3 883

168,1%

Praha‐Satalice

1 317

1 348

1 435

1 556

1 768

1 906

2 002

2 057

2 186

2 271

2 393

177,5%

Praha‐Slivenec

1 901

1 994

1 978

2 052

2 093

2 191

2 256

2 450

2 570

2 661

2 806

140,7%

Praha‐Suchdol

5 090

5 272

5 458

5 740

5 770

5 583

5 806

5 962

6 167

6 473

6 699

127,1%

Praha‐Šeberov

1 403

1 644

1 824

1 912

2 088

2 205

2 374

2 489

2 666

2 773

2 833

172,3%

Praha‐Štěrboholy

851

940

997

1 013

1 032

1 151

1 282

1 504

1 705

1 860

1 933

205,6%

Praha‐Troja

802

916

900

862

926

970

1 102

1 170

1 193

1 191

1 237

135,0%

Praha‐Újezd

1 526

1 788

1 913

1 931

1 991

2 218

2 338

2 431

2 516

2 648

2 729

152,6%

Praha‐Velká Chuchle

1 604

1 749

1 723

1 730

1 764

1 798

1 809

1 835

1 833

1 946

2 012

115,0%

30 225


Název městské části

2000

2001 (SLDB)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Index 2010/2001

Praha‐Vinoř

2 498

2 542

2 706

2 801

2 886

3 001

3 079

3 219

3 350

3 741

3 736

147,0%

Praha‐Zbraslav

7 889

7 838

7 879

7 926

8 049

8 265

8 377

8 731

9 186

9 420

9 438

120,4%

Praha‐Zličín Celkový součet

2 989

3 031

2 965

3 097

3 197

3 244

3 337

3 501

3 972

4 464

5 067

167,2%

1 181 126

1 169 106

1 161 938

1 165 581

1 170 571

1 181 610

1 188 126

1 212 097

1 233 211

1 249 026

1 257 158

107,5%

Obrázek 3: Vývoj trvale bydlícího obyvatelstva k 31.12., hlavní město Praha

31 225


1.1. Bytová výstavba Nová bytová výstavba v Praze zaznamenala po roce 2000 rozvoj. Ačkoli v posledních letech byly byty dokončovány ve větší míře, tento vývoj stále ještě nedosahoval bytové výstavby v období komplexní bytové výstavby v sedmdesátých letech a na začátku let osmdesátých. Pro představu – v letech sedmdesátých bylo průměrně ročně dokončeno 9 679 bytů, v letech osmdesátých 8 415, v devadesátých letech to bylo 4 289 a v posledním desetiletí nového století bylo ročně průměrně dokončeno 5 970 bytů. V průběhu roku 2010 v hl. m. Praze pokračoval pokles bytové výstavby nastolený v roce 2008, který ukončil několikaleté období růstu a tak došlo opětovně k poklesu bytové výstavby. Celkový roční vývoj v hlavním městě byl do určité míry nerovnoměrný, na jedné straně poklesla nově zahájená výstavba, ale na druhé straně vzrostl počet dokončených bytů. Zahájeno bylo celkem 2 878 bytů. Nejvíce zahájených bytů bylo v roce 2010 ve správních obvodech Praha 8, 18 a 9. V přepočtu na počet obyvatel byla výstavba nejintenzivnější v obvodech Praha 18, 17 a 22. V roce 2010 v hl. m. Praze vzrostl počet dokončených bytů oproti roku 2002 o téměř 92 % (6 151 dokončených bytů). Ve struktuře dokončených bytů bylo 86 % realizováno v bytových domech, 11 % v rodinných domcích a zbytek v ostatních budovách. Více bytů bylo postaveno pouze ve Středočeském kraji (7 405). Tabulka 6: Bytová výstavba: Počet dokončených bytů v roce 2010 k 31.12., hlavní město Praha, členěno dle MČ Městská část

v tom v bytových domech

Dokončené byty

Hl. m. Praha

6 151

Praha 1

v rodinných domech

5 260

23

v nebytových domech

v domech s pečovatelskou službou

138

48

705

7 ‐

16 ‐

Praha 2

81

Praha 3

752

744

3

5 ‐

Praha 4

265

243

15

7 ‐

35

27

128

90

Praha‐Kunratice Praha 5 Praha‐Slivenec

49 ‐

8 ‐ 22

35 ‐

Praha 6

206

Praha‐Lysolaje

32 ‐

‐ 16 ‐

35 ‐ 196

9

1 ‐

1 ‐

‐

Praha‐Nebušice

‐

‐

‐

‐

‐

Praha‐Přední Kopanina

‐

‐

‐

‐

‐

2 ‐

‐

Praha‐Suchdol Praha 7 Praha‐Troja Praha 8

1 ‐

‐

2 ‐ 67

63 ‐

2 ‐ 320

4 ‐ 2 ‐

269

‐

10

41 ‐

19

1 ‐

Praha‐Březiněves

20 ‐

Praha‐Ďáblice

10 ‐

10 ‐

‐

Praha‐Dolní Chabry

25

14

11 ‐

‐

Praha 9

125

98

27 ‐

‐

Praha 10

474

416

Praha 11 Praha‐Křeslice

7

3

48

5 ‐

5 ‐

‐

19 ‐

19 ‐

‐

32 225

V Y H O D N O C E N Í U E K H L . M . P R A H Y

Městská část

v tom v bytových domech

Dokončené byty

Praha‐Šeberov

v rodinných domech

18 ‐

Praha‐Újezd

v nebytových domech

18 ‐

14 ‐

v domech s pečovatelskou službou ‐

14 ‐

‐

18 ‐

‐

Praha 12

228

210

Praha‐Libuš

155

148

Praha 13

593

577

16 ‐

Praha‐Řeporyje

419

379

40 ‐

‐

Praha 14

323

258

65 ‐

‐

3 ‐

‐

Praha‐Dolní Počernice

3 ‐

Praha 15 Praha‐Dolní Měcholupy Praha‐Dubeč

12

3 ‐

‐

228

5 ‐

‐

Praha‐Štěrboholy

18 ‐

Praha 16

17

Praha‐Lipence

19 ‐ ‐

Praha‐Velká Chuchle Praha 17

41

2 ‐

163

116

20

10

460

Praha 18

‐

18 ‐

‐

15 ‐

‐

19 ‐

‐

‐

‐

47 ‐ 9

‐ 1 ‐

2 ‐ 433

72

3 ‐

1 ‐

‐

2 ‐

Praha‐Zličín

‐

15

1 ‐

Praha‐Zbraslav

1 ‐

233 44 ‐

Praha‐Petrovice

Praha‐Lochkov

6

‐

27 ‐

‐

‐

‐

72 ‐

Praha‐Čakovice

148

107

41 ‐

‐

Praha 19

229

227

2 ‐

‐

Praha‐Satalice

4

2

2 ‐

‐

Praha‐Vinoř

1 ‐

1 ‐

‐

Praha 20

14 ‐

14 ‐

‐

Praha 21

88

26

2 ‐

Praha‐Běchovice

6 ‐

2

4 ‐

Praha‐Klánovice

15 ‐

14

1 ‐

Praha‐Koloděje

12 ‐

12 ‐

‐

13 ‐

‐

1 ‐

‐

5 ‐

‐

Praha 22

60

173

Praha‐Benice

160

1 ‐

Praha‐Kolovraty

48

43

Praha‐Královice

‐

‐

‐

‐

‐

Praha‐Nedvězí

‐

‐

‐

‐

‐

33 225


Obrázek 4: Počet dokončených bytů v roce 2010 k 31.12., hlavní město Praha, členěno dle MČ

Od roku 2001 (výchozí datový rok poslední ÚEK) do roku 2010 bylo na území hlavního města Prahy dokončeno celkově 55 337 bytů. Nejvíce bytů se dokončilo v roce 2007, kdy bylo v Praze realizováno rekordních 9 422 bytů

34 225


Tabulka 7: Bytová výstavba: Vývoj bytové výstavby k 31.12., hlavní město Praha celkem (počet bytů) Položka: Zahájené byty Rozestavěné byty (k 31. 12.) Dokončené byty

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Index 2010/2001

2010

5 153

3 331

5 229

5 702

6 937

8 124

7 901

7 886

6 810

5 719

2 878

86,4%

12 246

11 121

13 369

14 944

16 160

17 709

20 466

18 930

19 405

.

.

.

3 593

3 210

3 950

4 415

5 924

6 564

5 186

9 422

6 328

7 397

6 151

191,6%

z toho v rodinných domech

547

616

800

810

884

593

571

845

1 006

548

666

108,1%

v bytových domech

1 660

1 689

2 236

2 872

4 156

5 072

3 542

7 908

4 520

5 926

4 675

276,8%

v nástavbách, přístavbách a vestavbách

694

595

573

610

773

530

662

494

702

513

624

104,9%

1 486

3 013

3 650

3 188

3 879

4 755

4 985

4 154

4 785

5 070

.

.

14 169

14 153

12 991

13 701

13 106

11 785

11 365

10 148

9 306

8 538

8 188

57,9%

Modernizované byty Vydaná stavební ohlášení a povolení

Obrázek 5: Vývoj bytové výstavby k 31.12., hlavní město Praha celkem (počet bytů)

35 225


1.2. Klimatické podmínky Následující tabulka uvádí průměrné teploty vzduchu, naměřené v meteorologických stanicích Karlov a Ruzyně. Průběh na obou stanicích je velmi podobný, korelační koeficient mezi ročními teplotami na obou stanicích je 0,95. Teplota v Klementinu je přibližně o dva stupně vyšší než v Ruzyni. To je dáno z větší části rozdílem v nadmořské výšce (Ruzyně je o 170 m výše). Lze ovšem oprávněně předpokládat, že část rozdílu mezi teplotami v Klementinu a v Ruzyni je způsobena efektem městského tepelného ostrova. Tabulka 8: Vývoj klimatických podmínek: Průměrné teploty vzduchu (°C) naměřené v meteorologických stanicích na území Prahy v letech 2001‐2010 Měsíc Rok Rok 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. celkem Praha, Karlov (261 m n.m.) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Normál *)

0,1 1,1 0,0 ‐1,8 2,4 ‐3,7 4,9 3,1 ‐2,1 ‐3,2 1,2 ‐0,9

2,7 5,6 ‐1,5 3,3 ‐1,1 ‐0,2 4,4 4,4 1,3 0,3 0,5 0,8

5,2 6,2 6,5 5,1 4,1 2,8 7,4 5,5 5,5 5,2 7,2 4,6

8,7 9,6 9,8 11,1 11,8 10,3 13,2 10,1 14,7 10,7 13,5 9,2

16,3 17,3 17,0 13,6 15,4 15,2 16,6 16,1 15,8 13,2 16,1 14,2

16,1 19,4 21,7 17,6 18,5 19,5 20,3 20,1 16,9 19,1 19,5 17,5

19,9 20,3 20,7 19,8 20,0 24,7 20,2 20,4 20,5 23,1 18,7 19,1

20,3 20,7 22,7 20,8 18,1 17,4 19,4 20,3 21,6 19,3 20,2 18,5

12,8 14,2 15,8 15,7 16,7 18,6 13,0 14,5 17,4 13,5 17,0 14,7

13,0 8,8 7,2 11,1 11,7 12,4 9,0 10,2 9,2 8,4 10,2 9,7

3,6 ‐1,0 5,6 ‐0,9 6,2 1,6 5,4 1,4 4,1 1,1 7,5 3,9 2,8 0,9 5,9 2,7 7,8 0,5 6,6 ‐3,6 4,4 4,4 0,9

11,7 12,7 14,3 14,0 15,0 16,7 12,4 12,7 16,0 12,3 15,6 13,3

11,8 7,7 5,5 9,5 9,9 10,8 8,1 8,6 8,0 6,8 8,7 8,3

2,3 4,3 4,5 3,7 2,6 6,0 2,1 4,6 6,4 4,8 2,9 2,9

9,8 10,7 10,6 10,3 10,2 10,7 11,0 11,1 10,7 9,4 9,4

Praha, Ruzyně (364 m n.m.) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Normál *)

‐1,6 0,1 ‐1,6 ‐3,4 0,8 ‐5,3 4,2 2,2 ‐3,6 ‐4,4 ‐0,9 ‐2,4

0,9 4,3 ‐3,4 1,8 ‐3,1 ‐2,0 3,7 3,5 ‐0,3 ‐1,6 ‐1,2 ‐0,9

3,8 4,6 4,6 3,6 2,0 1,2 5,9 3,7 4,1 3,7 4,8 3,0

7,2 8,2 8,1 9,5 10,1 8,9 11,7 8,2 13,0 9,0 11,5 7,7

14,4 15,4 15,3 11,9 14,0 13,5 15,1 14,1 14,2 11,8 14,2 12,7

14,3 17,6 20,1 15,8 16,5 17,7 18,6 17,7 15,1 17,2 17,6 15,9

18,3 18,8 19,1 17,7 18,5 22,4 18,7 18,5 18,6 20,9 16,8 17,5

18,6 19,3 21,1 19,1 16,6 15,8 18,3 18,2 19,6 17,7 18,6 17,0

‐2,1 ‐2,0 ‐0,1 0,0 ‐0,4 3,3 0,2 1,0 ‐0,8 ‐5,2 ‐0,6

8,3 9,3 9,0 8,6 8,5 9,1 9,9 9,4 9,2 7,8 7,9

*)

Dlouhodobý normál klimat. hodnot za období 1961 až1990 Zdroj dat: ČHMÚ

36 225


Obrázek 6: Průměrné teploty vzduchu (°C) naměřené na stanici KARLOV v letech 2001, 2010 a jejich porovnání s dlouhodobým normálem (1961‐1990)

Obrázek 7: Průměrné teploty vzduchu (°C) naměřené na stanici RUZYNĚ v letech 2001, 2010 a jejich porovnání s dlouhodobým normálem (1961‐1990)

Pro srovnávací účely vývoje spotřeb energie na vytápění v jednotlivých letech byly na základě délky (počtu dní) otopného období a zaznamenané průměrné teploty v této části roku stanoveny průměrné klimatické podmínky v Praze (vyjádřené počtem denostupňů). Jsou uvedeny v následující tabulce.

37 225


Tabulka 9: Vývoj klimatických podmínek: Počet denostupňů D20*), Pražská teplárenská, a.s. Rok

Střední teplota topného období (oC)

Počet dnů v topném období

Počet denostupňů *)

1992

4,68

224

3 432

1993

4,62

235

3 614

1994

5,75

235

3 349

1995

4,56

238

3 675

1996

3,10

248

4 191

1997

4,17

239

3 783

1998

5,13

233

3 465

1999

4,64

219

3 365

2000

5,57

224

3 120

2001

4,51

237

3 671

2002

4,91

234

3 531

2003

3,22

216

3 624

2004

5,36

247

3 616

2005

5,02

241

3 610

2006

4,55

227

3 507

2007

6,82

247

3 255

2008

6,26

248

3 408

2009

4,92

220

3 318

2010

4,74

267

4 074

Průměr 1992‐2010

4,87

236

3 558

*)

Při vnitřní výpočtové teplotě 20 °C (tem = 13 °C)

38 225


Obrázek 8:

Střední teploty topného období a počet dnů v topném období, Pražská teplárenská, a.s.

1.3. Vyhodnocení souladu vstupních parametrů ÚEK Tabulka 10: Vyhodnocení souladu vstupních parametrů energetické koncepce Ukazatel Demografie – počet obyvatel

Rok 2001 (výchozí rok ÚEK)

Rok 2010

Rozdíl

1 169 106

1 257 158

88 052 (7,5%)

Přírůstek dokončených bytů

-

55 337

55 337

Klimatické podmínky – počet denostupňů

3 671

4 074

403 (11%)

39 225


2. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA SOUČASNÁ ‐ VE SPOTŘEBĚ ENERGIE 2.1. Trend vývoje primární spotřeby paliv a energie na území města Energetické bilance, sestavované v rámci zpracování územní energetické koncepce, se člení na bilance primární spotřeby paliv a energie v území a bilance spotřeby energie po přeměnách. Pro splnění požadavků, definovaných §4 Zákona č.406/2000 Sb. (o hospodaření energií) a znění Nařízení vlády č.195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce, je dále potřebná kategorizace těchto bilancí dle sektoru spotřeby a dle kategorie zdroje REZZO (pro související emisní bilanci). Dalším členěním je rozdělení celkové spotřeby na spotřebu na vytápění, spotřebu na ohřev vody a ostatní spotřebu (technologie, vaření, nutná nezáměnná). Zdrojové disponibilní datové podklady v originální podobě neumožňují bez dalších doplnění a úprav výše uvedeným požadavkům vyhovět. K doplnění vyžadované kategorizace (sektor spotřeby) a rozklíčování celkové spotřeby na otop+ohřev TV+ostatní jsou navíc nutná dosti podrobná data od jednotlivých správců, která však běžně nejsou k dispozici, neboť z jejich hlediska jde o velmi citlivé obchodní údaje. Zpracování těchto dat do výsledné, požadované podoby je navíc velmi pracné a časově náročné – provádí se až jako součást samotného procesu aktualizace ÚEK. Žádost o poskytnutí dat v rozšířené struktuře, především od rozvodných energetických podniků, působících v daném území, je tak podložena zákonným odůvodněním. Ve zjednodušené formě lze však pro rozbor trendů vývoje poptávky po energii na území hlavního města Prahy využít podkladů, které jsou zpracovávány v rámci přípravy dat pro Ročenku Praha ŽP a údajů dostupných z výročních zpráv distribučních společností (PT, a.s., PP, a.s. a PRE, a.s.). Z těchto podkladů lze sestavit přehledovou bilanci primární spotřeby paliv v území: Tabulka 11: Energetická bilance: Vývoj primární spotřeby paliv a energie na území hl. m. Prahy v letech 2001 ‐ 2010 Rok

Koks

Ostatní tuhá paliva

Kapalná paliva

OZE

Plynná paliva

Elektřina *)

Teplo (EMĚ I)

2001 (ÚEK)

723 338

7 108 725

2 354 738

792 441

36 802 851

16 980 840

7 179 000

2005

269 217

6 556 432

3 027 636

236 784

33 865 403

18 226 816

7 676 000

2006

217 250

6 360 900

3 083 753

416 024

29 228 180

19 206 681

7 631 000

2007

183 137

5 220 884

3 404 592

172 789

27 942 490

19 842 270

7 286 535

2008

132 621

6 180 565

3 428 927

160 090

28 696 932

20 001 167

7 487 000

2009

94 683

6 144 075

3 134 032

208 594

27 506 185

19 844 836

7 407 610

2010

108 981

5 578 912

3 143 533

173 759

29 244 151

20 193 691

8 975 000

0,151

0,785

1,335

0,219

0,795

1,189

1,250

Index 2010/2001

40 225


*) Odhad na základě poměru užitečné dodávky na území hl. m. Prahy v roce 2005 k celkové dodávce z PRE distribuce, a.s. (PRE, a.s. dodává kromě Prahy elektřinu taktéž do města Roztoky u Prahy) Obrázek 9: Vývoj primární spotřeby paliv a energie na území hl. m. Prahy

Zdroj dat: REZZO, PT, a.s., PP,a.s., PRE, a.s. V mezidobí 2001 (výchozí rok ÚEK) a 2010 došlo k významnému pokles u spotřeby paliv, spalovaných na území hl. m. Prahy a naopak k nárůstu spotřeby energie (jak tepla, tak elektřiny), které jsou vyráběny ve zdrojích mimo území hl. m. Prahy. Spotřeba tuhých paliv klesla za uvedené období na cca 72,6 %, spotřeba kapalných paliv na cca 21,9 % a plynných paliv na 79,5 %. Naopak využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (OZE) vzrostlo na 133 % oproti roku 2001. Pokles spotřeby tuhých paliv je především důsledkem jejich vytěsňování vlivem rozšiřující se plošné plynofikace zástavby a poklesem spotřeby tuhých paliv v cementárně Radotín, reflektujícím množství výroby a modernizaci provozu výroby. V případě kapalných paliv se jedná především o výrazné snížení množství spoluspalovaného těžkého topného oleje v teplárenských zdrojích a ukončení provozu některých výtopen, spalujících mazut (V roce 2001 bylo rozhodnuto o ukončení mazutového provozu Juliska II, zdroj je provozován pouze na zemní plyn. Ve stejném roce bylo ukončeno spalování mazutu i ve výtopně Invalidovna, která byla během roku 2004 přepojena na tepelný napáječ Mělník‐Praha a zrušena. Na počátku roku 2003 byla dopálena zásoba mazutu v teplárně Holešovice, mazutová technologie včetně skladovacích nádrží byla zrušena a v rámci topné sezóny 2003/2004 byl zdroj provozován již pouze na zemní plyn). Na pokles spotřeby plynných paliv má dominantní vliv rozšiřování Pražské teplárenské soustavy (PTS) a s ním související přepojování blokových plynových kotelen na tepelný napáječ Mělník‐Praha. Od roku 2001 do roku 2010 byly na PTS přepojeny oblasti Modřan, Krče, Lhotky, Libuše, Invalidovny a Petrovic. Vyšší spotřeba obnovitelných a druhotných zdrojů energie (OZE) je determinována navyšující se produkcí tepelně využitelného komunálního odpadu, spalovaného v ZEVO Malešice (dříve Spalovna Malešice) a vyšší produkce bioplynu, získávaného na ÚČOV Praha 6 a ďáblické skládce. I přes pokles celkové dodávky tepla odběratelům na území hl. m. Prahy (blíže viz kapitola Teplárenská soustava) došlo vlivem pokračujícího rozšiřování Pražské teplárenské soustavy k nárůstu dodávky

41 225


tepla z mělnické elektrárny EMĚ I. Oproti roku 2001 bylo v roce 2010 dodáno na území hl. m. Prahy o cca 25 % tepla více (nákup od Energotransu, a.s.). Toto teplo se objevuje v primární energetické bilanci z toho důvodu, že je vyráběno mimo území města a do města „vstupuje“ na jeho hranicích jako „dovážená“ tepelná energie. Taktéž v případě dodávek elektrické energie dochází k setrvalému nárůstu spotřeby (blíže viz kapitola Elektroenergetický systém města). Nejmarkantněji se nárůst spotřeby projevil u velkoodběratelů (o cca 38 % v roce 2010 oproti roku 2001), zatímco u domácností je to jen o cca 12 %. Obrázek 10: Porovnání skladby primární spotřeby paliv a energie, hl. m. Praha, 2001, 2010

Prezentovaný vývoj v primární spotřebě paliv a energie je skutečností daného roku a proto je celková výše spotřeby výrazně ovlivněna klimatickými podmínkami a délkou topné sezóny. Při aktualizaci ÚEK bude nutno pro odstranění vlivu klimatických podmínek a zjištění skutečného trendu ve spotřebě přepočítat výchozí rok na průměrné klimatické podmínky (blíže viz kapitola Klimatické podmínky). Protože za tímto účelem je třeba celkovou dodávku rozklíčovat na dodávku na vytápění (která je klimatickými podmínkami ovlivňována) a ostatní dodávku (ohřev TV, technologie, vaření, nutná nezáměnná), nelze v této části přípravných prací provést přepočet na průměrné klimatické podmínky, neboť struktura disponibilních dat to neumožňuje). Taktéž sestavení trendu vývoje spotřeby energie po přeměnách není v této etapě reálné, neboť je třeba v rámci jednotlivých výkonových kategorií zdrojů pro jednotlivé druhy paliv provést výpočet ztrát přeměnami (účinnost spalování) a přidat měřenou dodávku tepla z centralizovaných zdrojů na patě zásobovaného objektu (což je podklad, jehož zveřejnění je vázáno na souhlas majitele dat – Pražské teplárenské, a.s.). Tato část bilance bude k dispozici až v rámci samotné aktualizace ÚEK.

42 225


2.2. Vyhodnocení energetických toků v kontextu energetických bilancí Z hlediska struktury spotřeby paliv a energie došlo v mezidobí 2001 – 2010 k markantnímu vytěsnění spalovacích procesů z území města ‐ o cca 20% klesla celková spotřeba fosilních paliv (tuhá, kapalná a plynná paliva) a OZE (dřevo, termicky využitelný komunální odpad, bioplyn). Naopak ve stejném období došlo k více než 20‐ti procentnímu nárůstu energie dodávané ze zdrojů, mimo území města (elektřina, teplo z EMĚ I). Celková primární spotřeba paliv a energie klesla oproti roku 2001 na cca 93,7 % v roce 2010 (zjistit skutečný trend bude však možno až po přepočtu na srovnatelné klimatické podmínky v rámci aktualizace ÚEK). Jak se projeví změna skladby spotřeby (podíl jednotlivých druhů paliv a energie na celkové dodávce) a změna způsobu zásobování (podíl energie vyráběné na území města a energie „dovážené“) na predikci bude třeba vyhodnotit v rámci aktualizace ÚEK. Provést vyhodnocení vývoje jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo) není v této etapě reálné, neboť pro toto vyhodnocení nejsou k dispozici podklady v dostatečné míře detailu a členění. Do samotného odhadu vývoje spotřeby paliv a energie bude v rámci aktualizace ÚEK nutno promítnout i novelizace, které byly od roku 2001 implementovány do územního plánu (ÚP) hlavního města Prahy z roku 1999 (což byl základní podkladový dokument, dle kterého se predikovala budoucí poptávka energie na přestavbových a rozvojových plochách). Motivem pro zpracování nového územního plánu byla potřeba nahradit plán z roku 1999 plánem novým. Novela stavebního zákona předepisuje vydat nový územní plán Prahy nejpozději do roku 2015. Rada města se v Programovém prohlášení zavázala připravit nový územní plán do roku 2010. Přípravy nového ÚP započaly před dvěma lety. Po dvou letech intenzivních příprav a konzultací s městskými částmi jsou nyní práce ve fázi konceptu ÚP, který byl včetně vyhodnocení vlivů navrhovaného řešení na udržitelný rozvoj předložen k veřejnému projednání 23. listopadu 2009. Nový územní plán by mohl vstoupit v platnost v roce 2012. Obrázek 11: Schéma přestavbových a rozvojových ploch dle konceptu nového ÚP hl. m. Prahy, ÚRM 2011

43 225


3. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA S ELEKTŘINOU V ČR je uplatňován model regulovaného přístupu třetích stran k sítím (reg TPA), který ve svém principu znamená, že oprávnění zákazníci mají právo volit si svého dodavatele elektřiny a mají oprávnění k přístupu do elektroenergetických sítí. Od zahájení liberalizace trhu s elektřinou byl postupně vystaven konkurenci veškerý obchod s elektřinou. V historii elektroenergetického systému města je možno jako mezní roky uvést období 2002–2006, v průběhu kterých Energetický zákon stanovil postupné otevírání trhu s elektřinou. ČR vzhledem ke svému členství v EU byla a je povinna mimo jiné respektovat platné právní dokumenty EU, zejména pak Směrnici 2003/54/ES a její výklad zapracovaný do novelizace Energetického zákona, který určuje pravidla pro podnikání v oblasti energetiky. Jedním ze zásadních požadavků těchto dokumentů bylo právní, organizační a účetní oddělení regulovaných činností od ostatních, tj. oddělení regulované činnosti distribuce od ostatních činností společnosti, především od obchodu a prodeje. V roce 2004 byly proto zahájeny práce na projektu „Unbundling“; tedy na právním oddělení regulovaných činností od ostatních podnikatelských aktivit. Na základě energetického zákona bylo původně nutno oddělit distribuční činnost od obchodní nejpozději k 1. 1. 2007; poté však na základě vyhodnocení názoru regulátora na stanovení výše povolených výnosů za distribuci byl tento proces urychlen a oddělení bylo realizováno v průběhu roku 2005. Zákonem č. 670/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, byla do českého právního řádu transformována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektrickou energií. Uvedenými předpisy byla tzv. vertikálně integrovaným podnikatelům, tj. souběžným držitelům licencí na distribuci elektřiny a obchod s elektřinou, mezi které patřila i Pražská energetika, a. s., uložena povinnost právně oddělit tyto licencované činnosti tak, aby držitelem licence na distribuci elektřiny byla právně samostatná společnost. Dodávku elektrické energie na území hlavního města Prahy zajišťuje skupina PRE, která se sestává z mateřské společnosti Pražská energetika, a. s., a tří 100 % dceřiných společností:

Nákup, prodej elektřiny a korporátní služby jsou zajišťovány mateřskou společností, která je držitelkou licence na obchod s elektřinou a plynem.

Nejvýznamnější dceřinou společností je PREdistribuce, a. s., ‐ držitelka licence na distribuci elektřiny na území hlavního města a města Roztoky u Prahy.

Další dceřiná společnost PREměření, a. s., vykonává služby spojené s měřením, tj. nákup, cejchování, montáž elektroměrů a jejich pravidelné odečty, odečty plynu a tepla a dále zajišťuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Poslední dceřiná společnost PREleas, a. s., poskytuje vnitroskupinové leasingové služby.

PRE společně s Pražskou plynárenskou, a. s., a Pražskou teplárenskou, a. s., pod patronátem Magistrátu hlavního města Prahy rozvíjely projekt „Spolu pro Prahu“. Celý proces byl zahájen ve spolupráci s Pražskou plynárenskou, a. s., projektem, který zákazníkům obou subjektů zjednodušil vyřizování veškeré agendy ve společném obchodním místě v paláci Adria.

44 225


3.1. Obchod s elektřinou Nákup a prodej elektřiny na území hlavního města Prahy zajišťuje Pražská energetika, a.s. V roce 2010 byl realizován nákup elektřiny od nezávislých producentů Energotrans, a. s., a Elektrárny Opatovice, a. s.; významná část dodávek byla pořízena prostřednictvím Pražské energetické burzy PXE. V témže roce došlo v celé ČR k výraznému nárůstu počtu fotovoltaických elektráren (FVE), (výrobci mohli naposled využít velmi výhodných výkupních ‐ regulovaných ‐ cen nebo Zelených bonusů). V roce 2010 dosáhl objem nákupu zelené elektřiny pro zákazníky PRE 142,37 GWh, což je téměř o 54 % více než v předchozím roce. Z celkového množství elektřiny opatřené na velkoobchodním trhu činil podíl z obnovitelných zdrojů asi 2 % . Tržní podíl v kategorii velkoodběratelů se na zásobovacím území PREdistribuce, a. s., pohyboval v roce 2010 na hodnotě cca 80 %. V kategorii maloodběratelů došlo k výrazné aktivizaci konkurence v oblasti především metody přímého (podomního) prodeje. V průběhu roku 2010 došlo k výrazné eskalaci počtu zákazníků, kteří se rozhodli změnit svého dodavatele. Došlo i k výraznému nárůstu počtu obchodníků s elektřinou (několik set), ale toto číslo zároveň obsahuje i držitele licence, kteří se zabývají jen přeshraničním obchodováním/tradingem v lokálním rozsahu. Obchodníků, kteří skutečně nabízejí elektřinu koncovým zákazníkům na tuzemském trhu bylo pouze několik desítek. Jako nový prvek se v roce 2010 objevily na trhu i velké elektrárenské společnosti z okolních států., např. RWE (Německo), ENEL (Itálie), GAZPROM (UK) a IBERDROLA (Španělsko).

3.2. Distribuce elektřiny Provozovatelem distribuční soustavy elektřiny na území hlavního města Prahy je od 1. 1. 2006 společnost PREdistribuce, a. s. Pražská energetika, a. s., IČ: 60193913, se sídlem Praha 10, Na Hroudě 1492/4, PSČ 100 05, tuto změnu provedla smlouvou o vkladu části podniku ze dne 28. 12. 2005, kterou vložila část podniku (divizi Distribuce) do dceřiné společnosti PREdistribuce, a. s., IČ: 27376516, se sídlem Praha 5, Svornosti 3199/19a, PSČ 150 00. PREdistribuce, a. s., se tak stala od 1. 1. 2006 (s platností do 16. 1. 2027), na základě udělené licence na distribuci elektřiny č. 120504769, provozovatelem distribuční soustavy na území hlavního města Prahy, Roztok u Prahy a Žalova. Hlavním posláním společnosti je na území hlavního města Prahy a města Roztoky u Prahy poskytovat kvalitní a nepřetržitou dodávku ze čtyř předacích míst do cca 750 000 odběrných míst pro koncové zákazníky prostřednictvím udržované distribuční soustavy. Distribuce elektřiny jako regulovaná činnost podléhá regulaci vykonávané Energetickým regulačním úřadem ČR ‐ ERÚ. Z bezpečnostního hlediska jsou veškeré sítě a provozní zařízení PREdistribuce, a. s., součástí kritické infrastruktury Prahy i celé ČR. Rozvodné zařízení společnosti je tvořeno systémem venkovních a kabelových vedení 110 kV, 22 kV a 0,4 kV, rozvodnami s transformací 110/22 kV v počtu 24 a síťovými transformačními stanicemi 22/0,4 kV v celkovém počtu 4 778, o které v roce 2010 pečovalo celkem 504 zaměstnanců.

45 225


Tabulka 12: Ukazatel Rozsah sítě celkem [km] napětí 110 kV vysoké napětí nízké napětí Počet odb. míst Velkoodběratelé maloodběr podnikatelé maloodběr dom. Dodávka elektřiny celkem [GWh] Velkoodběratelé maloodběr podnikatelé maloodběr dom.

Základní ukazatele rozvoje elektroenergetického systému města, skupina PRE, 2001‐2010 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

12 607

11 123

11 180

11 197

11 229

11 229

11 544

11 552

11 675

11 781

202

194

194

196

196

196

196

206

202

202

3 535

3 546

3 632

3 581

3 556

3 476

3 670

3 701

3 780

3 829

8 870

7 383

7 354

7 420

7 477

7 557

7 678

7 645

7 693

7 750

1 836

1 904

1 859

1 894

1 900

1 916

1 854

1 929

1 948

1 947

119 986

123 344

125 579

128 347

131 052

132 323

136 320

136 089

137 682

136 275

551 942

557 306

561 060

566 872

574 085

579 235

588 192

597 761

605 368

611 291

4 721

4 749

4 947

5 265

5 486

5 736

5 845

6 042

5 973

6 077,5

2 455

2 464

2 561

2 770

2 913

3 121

3 236

3 346

3 328

3 376,1

934

961

1 018

1 097

1 108

1 124

1 128

1 161

1 180

1 205,1

1 332

1 324

1 368

1 397

1 465

1 491

1 481

1 535

1 465

1 496,3

Zdroj dat: PRE, a.s. (2001‐2005), PREdistribuce, a.s. (2006‐2010) Obrázek 12:

Vývoj dodávky elektrické energie ze sítí PREdistribuce, a.s., 2000 ‐ 2010

46 225


Obrázek 13:

Porovnání celkové dodávky elektřiny s počtem odběrných míst, skupina PRE, 2000 ‐ 2010

Zdroj dat: PRE, a.s. (2000‐2005), PREdistribuce, a.s. (2006‐2010) Celkové zatížení sítí dosáhlo historického maxima 1 209 MW dne 1. 12. 2010; sítěmi bylo na území hlavního města Prahy a města Roztoky u Prahy v roce 2010 distribuováno celkem 6 450,5 GWh, což zajistilo pokrytí požadavků odběratelů na všech napěťových hladinách. Objem distribuované elektřiny byl (v porovnání s hodnotou v roce 2009) vyšší o 111 GWh, což svědčí o silné pozici hlavního města Prahy oproti ostatním regionům v ČR, kde zatížení vlivem krize stagnovalo či dokonce klesalo. Vůči naprosté většině odběratelů, připojených k distribučním sítím společnosti, byly v průběhu roku splněny standardy kvality dodávek elektřiny a souvisejících služeb v souladu s vyhláškou ERÚ č. 540/2005 Sb. Připojování nových odběrů probíhalo po celé období v souladu s platnou legislativou. V roce 2010 se nevyskytly žádné systémové poruchy či rozsáhlé výpadky dodávky elektřiny. V síti 110 kV byla zaznamenána pouze jedna porucha dne 15. 12. 2010 s dobou bezproudí 7 min. a to z důvodu chybného působení ochrany jednoho z transformátorů transformovny Jih. V napájecí síti 22 kV byla průměrná doba bezproudí včetně cizích zásahů 33 min. V distribuční síti 22 kV a 1 kV nebyly zaznamenány žádné významné poruchy, které by na větším území způsobily bezproudí. U téměř 99% všech poruch na hladinách 22 kV a 1 kV byly dodrženy standardy obnovy dodávky, dané vyhláškou ERÚ. Provozní výsledky celého distribučního systému potvrzují trend snižování poruchovosti distribuce v Praze, pokud se týká závažných poruch i kvality dodávky (podle srovnávacích statistik ERÚ byla PREdistribuce, a. s., v rámci ČR nejspolehlivějším distributorem elektrické energie). Nárůst poruchovosti v letech 2002–2003 byl způsoben povodní a dlouhodobým vypnutím rozvodného zařízení od 8. 8. 2002. Nárůst počtu poruch VVN v roce 2008 byl způsoben krátkodobými výpadky dosluhujících transformátorů 110 kV, které již byly vyměněny. Tyto poruchy minimálně ovlivnily dodávku elektrické energie konečným odběratelům. V období od vzniku samostatné PREdistribuce, a. s., byly zprovozněny nové napájecí transformační stanice VVN/VN Smíchov a Pankrác, které jsou schopny pokrýt potřeby zásobování elektřinou nových nebo rozvíjejících se lokalit města. Bylo pokračováno ve zprovoznění propojovacích kabelových a obnově venkovních vedení 110 kV, čímž se výrazně zvýšila spolehlivost dodávek. Napájecí síť 110 kV a navazující sítě nižších napětí byly důsledně doplněny tak, aby vyhověly podmínkám fungování kritické infrastruktury, prioritám plánování rozvoje hlavního města a trvalému růstu zatížení. V souvislosti s touto podmínkou se připravuje provoz nového řídícího systému distribuční soustavy, který by měl nahradit dosluhující systém a začlenit do něj již vytvořené lokální systémy řízení a zpracování dat.

47 225


V oblasti měření spotřeby elektřiny byl v loňském roce realizován zkušební projekt systému Smart Metering. Tento systém umožní již téměř 2 500 zákazníkům společnosti zajistit pravidelnou měsíční fakturaci dodané elektřiny, přispěje k optimalizaci pokrývání denního diagramu zatížení segmentu konečných zákazníků kategorie MOO a MOP a v návaznosti na to přispěje i ke snížení ztrát elektřiny. Obrázek 14:

Počet poruch VVN a VN, PREdistribuce, a.s., 1995 ‐ 2010

Zdroj dat: PRE distribuce, a.s. Obrázek 15: Průměrná doba přerušení dodávky elektrické energie na zařízení VVN, VVN/VN a VN (min.), PREdistribuce, a.s.

Zdroj dat: PREdistribuce, a.s.

48 225


3.3. Výroba elektřiny Největším výrobce elektrické energie na území hlavního města Prahy jsou kogenerační teplárny, provozované Pražskou teplárenskou, a.s. Jejich výroba je s výjimkou malešické teplárny určena především pro vlastní spotřebu. Rozhodujícím zdrojem výroby elektřiny v Praze je teplárna Malešice se 122 MWe instalovaného elektrického výkonu. V zimním období vyrábí elektřinu také teplárna Michle s 6 MWe instalovaného elektrického výkonu a teplárna Holešovice s 2,5 MWe instalovaného elektrického výkonu. Dále je pomocí spalovacích motorů nepřetržitě vyráběna elektřina především pro vlastní spotřebu v teplárně Veleslavín s 1,8 MWe instalovaného elektrického výkonu. Externí prodej elektrické energie Pražské teplárenské, a.s. činil v roce 2001 cca 203 GWh a v roce 2010 to bylo cca 206 GWh (z toho bylo z vlastní výroby prodáno 115 GWh a 91 GWh bylo nakoupeno). Pražská teplárenská, a.s. v rámci svých aktivit spolupracuje se zdrojem ZEVO Malešice (spalovna odpadů) Malešice, který využívá energii obsaženou v komunálním odpadu. V roce 2010 došlo v ZEVO Malešice k instalaci turbíny a zahájení kogenerační výroby, která kryje jednak vlastní spotřebu ZEVO, jednak dodává elektřinu do sítí PREdistribuce, a.s. (elektřina je vykupována spolu s teplem Pražskou teplárenskou, a.s. a následně odprodána PRE). V roce 2010 zprovoznila skupina PRE na území Prahy fotovoltaické elektrárny (dále jen FVE) o celkovém výkonu 603 kW, umístěné v rozvodnách VVN PREdistribuce, a. s., a dodávající elektřinu pro krytí ztrát a vlastní spotřebu distribuční soustavy. Jedná se o FVE Jinonice, Lhotka, Hrouda, Pražačka a Sever 1.

3.4. Vyhodnocení elektroenergetického systému města z pohledu výroby, přenosu, distribuce, bezpečnosti, obchodu a spotřeby elektrické energie Tabulka 13: Vyhodnocení elektroenergetického systému Ukazatel Rozsah sítě celkem [km] Počet odběrných míst Dodávka elektřiny celkem [GWh] Dosažené maximum [MW] Počet poruch VVN a VN


Rok 2010

Rozdíl

12 607

11 781

-826 km

673 764

749 513

+75 749 (+11,2 %)

4 721

6 077,5

+1 357 (+28,7 %)

1 035,6

1 209

+173,4 (+16,7 %)

288

159

-129 (-44,8 %)

Oproti výchozímu stavu platné ÚEK (rok 2001) došlo ve struktuře elektroenergtického systému v období 2002‐2006 k zásadním změnám ‐ v souladu s evropskou legislativou byl v roce 2004 zahájen proces „unbundlingu“ původní společnosti PRE, a.s., tj. oddělení regulovaných a neregulovaných činností, což znamenalo faktické rozdělení společnosti na dva nezávislé subjekty.

49 225


Počínaje 1. 1. 2006 došlo k reálnému vyčlenění provozovatele distribuční soustavy do samostatného subjektu ‐ dceřiné společnost PREdistribuce, a. s.. Nákup, prodej elektřiny a korporátní služby jsou zajišťovány původní mateřskou společností Pražská energetika, a.s., která je držitelkou licence na obchod s elektřinou a plynem. V roce 2010 došlo též k výrazné změně akcionářské struktury. Společnost EnBW převzala 41,10% akcií Pražské energetiky, a.s., od společnosti Energetický a průmyslový holding a získala tak přímo a prostřednictvím Holdingu PRE ve společnosti obchodní podíl ve výši přibližně 70% (EnBW je třetí největší energetický koncern ve Spolkové republice Německo). Mezi oběma největšími akcionáři, tedy mezi EnBW a Hlavním městem Prahou byla uzavřena smlouva o spolupráci, jejímž cílem je podpořit další strategický rozvoj Pražské energetiky, a. s. Z hlediska provozu zasáhly elektroenergtický systém v mezidobí 2001‐2010 negativně nejprve povodně roku 2002, jednak počínaje rokem 2009 všeobecná ekonomická krize. I přesto spotřeba elektřiny na území hlavního města Prahy má od roku 2001 do roku 2010 neustále vzrůstající trend ve všech kategoriích odběratelů. Zatímco však u domácností je tento nárůst pozvolný ‐ od roku 2001 do roku 2010 o cca 12 %, tak u podnikatelského maloodběru je to o cca 29 % a u velkoodběru dokonce o cca 38 %. Aktualizace ÚEK by měla tyto disproporce v rozvoji jednotlivých kategorií blíže analyzovat.

50 225


4. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA S PLYNEM Obchod a distribuci zemního plynu na území hlavního města Prahy zajišťuje koncern Pražská plynárenská, a.s.. Od 1. ledna 2007 došlo k plnému otevření trhu se zemním plynem v České republice a činnost zahájila dceřiná společnost Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s., čímž byl splněn legislativní požadavek na právní oddělení regulované činnosti distribuce zemního plynu od obchodu s touto komoditou.

4.1. Obchod se zemním plynem Nákup a prodej zemního plynu na území hlavního města Prahy zajišťuje Pražská plynárenská, a.s. (dále též PP, a. s.), která patří mezi největší plynárenské obchodní společnosti v České republice. Zemní plyn dodává nejen domácnostem, podnikatelům a průmyslovým podnikům na území hlavního města Prahy a v jeho bezprostředním okolí, kde je tradičním a dominantním dodavatelem, ale i v dalších regionech České republiky, kde získala v roce 2010 tisíce nových zákazníků. Plynárenství v roce 2010 bylo ve znamení plně fungujícího otevřeného trhu se zemním plynem, a to jak velkoobchodního tak maloobchodního. S tím souvisel rapidní nárůst počtu změn dodavatele. Na trhu s plynem v ČR v roce 2010 operovalo přibližně deset subjektů, které dovážely zemní plyn a přibližně dvacet aktivních obchodníků se zemním plynem. Za rok 2010 změnilo v ČR svého dodavatele zemního plynu celkem 84 424 odběrných míst napříč všemi kategoriemi (zdroj ERÚ). Mezi strategické projekty Pražské plynárenské, a. s. patří i projekt využití zemního plynu pro pohon automobilů. Na území hlavního města Prahy bylo na konci roku 2010 v provozu 5 plnicích stanic stlačeného zemního plynu (CNG) – v areálu Michle, u čerpací stanice SHELL ve Švehlově ulici v Praze 10, v areálu Pražských služeb, a. s., Pod Šancemi v Praze 9, u čerpací stanice Q100 v Praze 4 – Hodkovičkách a u Evropské ulice v Praze 6 – Liboci. V přípravě jsou další projekty výstavby nových plnicích stanic CNG v Praze. Prodej zemního plynu na CNG plnicích stanicích PP, a. s., vzrostl oproti roku 2009 o 41 % a dosáhl 951 tis. kg. PP, a. s., rovněž využívá vozy s pohonem na stlačený zemní plyn v rámci vlastního vozového parku a v této oblasti též úzce spolupracuje s dalšími subjekty působícími na území hl. m. Prahy (např. Pražské služby, a. s., Komwag, podnik čistoty a údržby města, a. s., IPODEC ‐ ČISTÉ MĚSTO, a. s., SIXT, DHL, s.r.o.). Prodej zemního plynu v roce 2010 činil 12 854,8 mil. kWh (1 214,8 mil. m3). V roce 2001, který byl výchozím rokem ÚEK bylo prodáno 12 357 mil. kWh (1 175,4 mil. m3). Index 2010/2001 tedy činí cca 1,04. V rámci společné Obchodní kanceláře i v roce 2010 probíhala spolupráce s PRE, a. s. S PVK, a. s., a PRE, a. s.,

4.2. Distribuce zemního plynu Distribuci zemního plynu na území hl. m. Prahy zajišťuje Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s., která byla založena dne 27.9.2005, jako dceřiná společnost Pražské plynárenské, a. s.

51 225


Distribuce plynu prostřednictvím distribuční soustavy je licencovanou činností provozovatele distribuční soustavy. V souladu s energetickým zákonem podléhá činnost provozovatele distribuční soustavy cenové regulaci, kterou vykonává ERÚ. V souladu s platnou legislativou stanovil ERÚ Pražské plynárenské Distribuci, a.s. pro rok 2010 maximální povolené výnosy z licencované činnosti, které byly realizovány prostřednictvím cen za distribuci plynu. K 31.12.2010 provozovala Společnost 4 413,5 km plynovodních sítí, 247 regulačních stanic a 7 806 domovních regulátorů. Pro zajištění bezpečného provozu plynárenských zařízení byla prováděna průběžná kontrola těsnosti sítě a související kontroly v ročním cyklu, v návaznosti na příslušnou legislativu. Dalším faktorem pro zajištění bezpečného provozu bylo diagnostické sledování stavu plynovodní sítě. Příznivým faktorem při obnově plynárenských zařízení a pro zvyšování provozní bezpečnosti a spolehlivosti distribuční sítě bylo používání polyethylenového potrubí. Zvýšení přepravní kapacity NTL plynovodů je průběžně řešeno převodem systému na vyšší tlakovou hladinu s následnou možností rozšíření stávajících odběrů a připojení dalších potenciálních zákazníků. Tabulka 14: Základní ukazatele rozvoje plynárenského systému města, koncern PP, a.s., 2001‐2010 Ukazatel Délka sítě [km] Počet odběrných míst Počet velkoodběratelů a středních odběratelů Počet maloodběratelů Počet odběratelů domácností Prodej plynu celkem 3 [mil. m ] Prodej plynu celkem [mil. kWh] velkoodběr + střední odběr maloodběr domácnosti ostatní (prodej tepla, prodej CNG)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

3 657

3 869

4 001

4 147

4 216

4 273

4 331

4 363

4 391

4 414

432 651

434 607

436 294

437 997

438 769

439 201

442 403

443 526

445 301

442 323

1 153

1 133

1 155

1 187

1 183

1 165

1 824

1 846

1 850

1 828

30 270

32 530

35 122

36 209

37 470

38 035

39 168

39 692

40 640

39 632

397 726

399 220

399 060

399 911

399 499

400 001

401 411

401 988

400 961

400 863

1 175

1 125

1 163

1 134

1 113

1 069

982,6

1 012,8

987

1 072

12 357

11 831

12 249

11 961

11 739

11 261

10 359

10 683

10 395

11 343

7 056

6 556

6 583

6 351

6 166

5 769

5 339

5 384

5 051

5 386

1 599

1 580

1 840

1 795

1 938

1 908

1 793

1 946

2 031

2 263

3702

3 695

3 827

3 809

3 618

3 561

3 200

3 315

3 262

3 624

7

17

23

27

38

52

69

Zdroj dat: PP, a.s. (2002‐2006), PPdistribuce, a.s. (2007‐2010)

52 225


Obrázek 16: Podíl jednotlivých kategorií odběratelů na celkové roční dodávce zemního plynu z Pražské plynárenské, a.s. za období 2000‐ 2010 (PP, a.s. 2000‐2006, PPdistribuce, a.s. 2007‐2010)

Obrázek 17: Porovnání celkové dodávky zemního plynu s počtem odběrných míst, Pražská plynárenská, a.s., 2000‐ 2010 (PP, a.s. 2000‐2006, PPdistribuce, a.s. 2007‐2010)

4.3. Vyhodnocení plynárenských systémů z pohledu výroby, přenosu, distribuce, bezpečnosti, obchodu a spotřeby plynu Tabulka 15: Vyhodnocení plynárenských systémů Ukazatel Rozsah sítě celkem [km] Počet odběrných míst Dodávka zemního plynu celkem [GWh]


Rok 2010

Rozdíl

3 657

4 413,5

+757 km

429 149

442 323

+13 174 (+3,1 %)

12 357

11 343

-1 014 (-8,2 %)

53 225


Obdobně jako v elektroenergetickém systému i systému plynárenském došlo k výrazné strukturální změně původní společnosti Pražská plynárenská, a.s. ‐ od 1. ledna 2007 k plnému otevření trhu se zemním plynem v České republice a činnost zahájila dceřiná společnost Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s., čímž byl splněn legislativní požadavek na právní oddělení regulované činnosti distribuce zemního plynu od obchodu s touto komoditou. V témže roce zahájila Pražská plynárenská, a. s. projekt na podporu užití stlačeného zemního plynu (CNG) pro pohon automobilů. Z hlediska provozu se i do plynárenského systému v mezidobí 2001‐2010 negativně promítly dopady povodní roku 2002 a všeobecná ekonomická krize v posledních letech. I přes neustálý nárůst nových odběratelů zemního plynu, způsobený jednak připojováním nové zástavby, jednak pokračující plošnou plynofikací a zahušťováním stávajících odběrů, celková spotřeba zemního plynu trvale klesá. V jednotlivých odběratelských kategoriích má však vývoj v posledních 10‐ ti letech rozdílný trend. Zatímco spotřeba zemního plynu v kategorii domácnosti osciluje vlivem působení klimatických podmínek kolem původní hodnoty (v roce 2010 vykazuje oproti roku 2001 pokles o 2,1 %), tak spotřeba ve velkoodběru trvale klesá (‐24 %). Opačný trend vykazuje spotřeba v maloodběru, který vykazuje nárůst +42 %. Aktualizace ÚEK by měla zodpovědět otázky, do jaké míry má na vykazované trendy vývoje vliv cenová politika, odstavování spalovacích zdrojů (v souvislosti s rozšiřování Pražské teplárenské soustavy Mělník‐Praha), pokles energetické náročnosti budov a regulace otopných soustav v souvislosti s energetickými audity či nárůst spotřeby v důsledku realizace nové zástavby.

54 225


5. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA S TEPLEM Na území hlavního města Prahy zajišťuje dodávku tepla z centrálních zdrojů (CZT) společnost Pražská teplárenská, a.s., která je v současnosti jednou z nejvýznamnějších teplárenských společností v České republice, a to jak z hlediska počtu zásobovaných objektů, tak i kapacitou provozovaných zařízení. Teplo dodává do cca 260 000 domácností, řadě průmyslových podniků, školám, institucím a ostatním podnikatelským subjektům na území Prahy. Hlavním předmětem činnosti společnosti je výroba a rozvod tepelné energie a výroba elektrické energie. Tyto energie vyrábí zejména tzv. kogenerací, tj. společnou výrobou tepla a elektřiny, a tím naplňuje požadavky Směrnice evropského parlamentu a rady č. 2004/8/ES. V roce 2010 provozovala Pražská teplárenská 4 teplárenské výrobny a 35 výtopen, tedy celkem 39 tepelných zdrojů (počátkem roku 2002 provozovala 50 tepelných zdrojů). V rámci Pražské teplárenské soustavy (PTS) byly provozovány zdroje teplárna Malešice a Elektrárna Mělník I (EMĚ I – provozovaná společností Energotrans, a.s., která je dceřinou společností Pražské teplárenské) jako zdroje základní, a teplárna Michle a výtopny Krč a Třeboradice jako zdroje špičkové. Dále bylo od počátku roku do 10.10.2010 odebíráno teplo ze Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO Malešice, původní název Spalovna Malešice). Po tomto termínu přešlo ZEVO do plánované odstávky pro vybudování horkovodu do teplárny Malešice. Dne 17.9.2010 byly odstaveny z provozu 2 kotelny C2, C6 a vytápěné oblasti byly definitivně napojeny na PTS. Rozhodujícím dodavatelem tepla je společnost Energotrans, jejíž dodávky tvoří 70,98% z dodávky tepelné energie do PTS a 54,7% z celkové dodávky tepla do Pražské teplárenské. K 31.12.2010 byl instalovaný tepelný výkon zdrojů Pražské teplárenské 1 707 MWt (v roce 2001 to bylo 1 955 MWt). Tepelný výkon na prahu zdrojů při teplotě ‐12 °C dosáhl 1 378 MWt . Podíl kogenerační výroby tepla na dodávce tepla do Pražské teplárenské (včetně dodávky tepla z Energotransu) činil 70,4%. Pražská teplárenská provozovala k 31.12.2010 celkem 696 km tepelných sítí, z toho 497 km primárních topných sítí a 199 km sekundárních topných sítí. Pražská teplárenská provozovala k 31.12.2010 celkem 2 283 předávacích a redukčních stanic. Jednalo se především o 2 195 vlastních předávacích stanic. Stanic ve vlastnictví odběratelů provozovaných na základě mandátních smluv bylo 88. Pražská teplárenská dále dodává teplo do 1 992 odběrných míst, která nejsou v jejím přímém vlastnictví a ani je neprovozuje. Dodávky tepla byly kryty na vstupu do tepelných soustav v Pražské teplárenské z 28,6% z plynného paliva, z 0,2% z kapalného paliva, z 12,1% z tuhého paliva, 54,7% bylo kryto dodávkou tepla z Elektrárny Mělník I, což je uhelná kogenerační výroba a zbývajících 4,4% bylo kryto nákupem tepla ze ZEVO Malešice. Od roku 2001, který byl výchozím datovým podkladem pro zpracování energetických bilancí v ÚEK, do současnosti poklesl v souvislosti s propojením teplárenské soustavy Mělník – Praha (PTS ‐ „Pražská teplárenská soustava“) celkový počet tepelných zdrojů, provozovaných Pražskou teplárenskou, a.s. na území hlavního města Prahy z původních 50‐ti na 39. V průběhu let 1998 – 2001 bylo postupně přepojeno na PTS 33 blokových kotelen na Jižním Městě, v oblasti Krče a Modřan bylo přestavěno 6 blokových plynových kotelen Lhotka‐Libuš a výtopna

55 225


Modřany byla odstavena z provozu (výtopna Krč přešla z celoročního provozu do režimu špičkovacího zdroje). Na začátku léta 2003 byla zahájena stavba horkovodního přivaděče pro oblast Invalidovna. Tepelný přivaděč včetně přípojek k jednotlivým objektům tvoří 2,7 km dlouhé podzemní horkovodní potrubí, které vede z Libně, od ul. Davídkova, až do prostoru sídliště Invalidovna, a končí u hotelu Olympik. Z tohoto přivaděče byly vyvedeny odbočky a rozvody do jednotlivých předávacích stanic tepla na sídlišti, pro bytovou zástavbu, ale i pro objekty komerční a administrativní. V minulosti byly tyto tyto objekty napojeny na zastaralý parní systém, jehož zdrojem tepla byla parní výtopna Invalidovna spalující zemní plyn. Impulsem k rozhodnutí realizovat tuto stavbu byly povodně v roce 2002, kdy byl nejen přerušen rozvod zemního plynu, ale i značně poškozena vlastní parní Napojení výtopna Invalidovna a podzemní parovodní rozvody. oblasti Zastaralé a povodní poškozené parní rozvody tak byly Invalidovna na nahrazeny dodávkou tepla ze soustavy Pražské teplárenské PTS a.s., na kterou je dnes již napojena prakticky celá pravobřežní část Prahy. Projekt se začal realizovat koncem měsíce července 2003. Převážná část akce, tj. instalace venkovních podzemních rozvodů, byla ukončena na podzim 2003. Návazně po ukončení topné sezóny na jaře roku 2004 byly prováděny rekonstrukce předávacích stanic a výtopna Invalidovna byla zrušena. V průběhu roku 2005 byla na Pražskou teplárenskou soustavu (PTS) přepojena oblast kotelen Horní Počernice 1 (8/2005) a Horní Počernice 3 (9/2005). V roce 2008 byl zahájen projekt připojení sedmi blokových kotelen v oblasti Horních Měcholup a Petrovic. Do konce roku 2008 bylo na předávací stanice přeměněno 5 kotelen (C4, C5, C6, C7, C8), poslední dvě kotelny C2 a C10 byly přepojena koncem roku 2010. V roce 2009 byly též odstaveny z provozu 2 kotelny L12 a L13 a oblasti Lhotka ‐ Libuš byly napojeny na PTS .

56 225


Tabulka 16:

Základní ukazatele rozvoje teplárenské soustavy, PT, a.s., 2001‐2010

Ukazatel Průměrná teplota topného období Počet dnů topného období Délka topných kanálů (STK + PTK) [km] Počet výměníkových stanic Dodávka tepla (TJ) Bytový odběr Nebytový odběr Instalovaný tepelný výkon (MWt) Tepelná výroba celkem (TJ) Vlastní výroba Nákup od Energotransu, a.s. (TN Mělník‐Praha) Nákup od ostatních (ZEVO Malešice) Externí prodej elektrické energie (GWh) Instalovaný elektrický výkon (MWe)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

4,51

4,91

3,22

5,36

5,02

4,55

6,82

6,26

4,92

4,74

237

234

216

247

241

227

247

248

220

267

605

617,6

630

649

630

664

667

676

698

696

2 988

2 988

2 985

2 113

2 125

2 156

2 169

2 191

2 241

2 283

15 378

14 744

15 062

14 801

14 346

13 900

12 596

13 088

12 814

13 914

9 969

9 498

9 630

9 438

9 065

8 649

7 887

8 075

7 922

8 535

5 409

5 211

5 432

5 363

5 281

5 251

4 709

5 013

4 892

5 379

1 955

1 716

1 765

1 745

1 725

1 735

1 735

1 735

1 752

1 707

17 766

17 237

17 636

16 995

16 688

16 144

14 897

15 420

15 055

16 404

9 487

9 056

8 400

8 429

7 823

7 270

6 374

6 691

6 417

6 709

7 179

6 997

8 020

7 356

7 676

7 631

7 287

7 487

7 408

8 975

1100

1184

1216

1210

1189

1243

1237

1242

1231

718

203

196,55

163,23

193,02

195

192,95

186

178

179

206

138

136,3

136,3

136,3

136,3

136,3

136,3

132,3

132,3

132,3

Zdroj dat: Pražská teplárenská, a.s. Obrázek 18:

Skladba tepelné výroby Pražské teplárenské, a.s., 2000‐2010

Z grafu je patrné, že dodávka tepla vyráběného mimo území hl. m.Prahy z EMĚ I v roce 2010 přesáhla dodávku tepla ze zdrojů provozovaných Pražskou teplárenskou, a.s., ležících na území města (133,8 %) a celkově dosáhla 54,7 % z celkové dodávky. Snížení nákupu tepla ze ZEVO Malešice v roce 2010 nastalo přechodně v důsledku odstavení a rekonstrukce parovodu mezi ZEVO a Teplárnou Malešice v rámci instalace nové kogenerační jednotky.

57 225


Vliv klimatických podmínek na dodávku tepla ze sítí CZT demonstruje následující graf: Obrázek 19: Porovnání celkové dodávky tepla s průměrnou teplotou topného období, Pražská teplárenská, a.s., 2000‐ 2010

Obrázek 20:

Skladba dodávky tepla ze sítí CZT, Pražská teplárenská, a.s., 2000‐ 2010

Úbytek tepelných zdrojů, provozovaných Pražskou teplárenskou na území hlavního města Prahy mezi roky 2001 – 2010, způsobený rozšiřováním Pražské teplárenské soustavy (PTS), dokumentují následující přehledové mapky:

58 225


Obrázek 21: Lokalizace zdrojů CZT provozovaných Pražskou teplárenskou, a.s. v roce 2001

Obrázek 22: Lokalizace zdrojů CZT provozovaných Pražskou teplárenskou, a.s. v roce 2010

59 225


5.1. Vyhodnocení teplárenských soustav města Tabulka 17: Vyhodnocení teplárenských soustav Ukazatel Rozsah sítě celkem [km]


Rok 2010

Rozdíl

605

696

+91 km

50

39

-11 (-22 %)

15 378

13 914

-1 464 (-9,5 %)

Vlastní výroba tepla [GJ]

9 372

6 709

-2 663 (-28,4 %)

Nákup od Energotransu, a.s. (TN Mělník-Praha)

7 179

8 975

+1 796 (+25 %)

Počet tepelných zdrojů na území města Dodávka tepla celkem [GJ]

V rámci provozování teplárenské soustavy se na území hlavního města v posledním desetiletí neustále zvyšuje podíl tepla, vyrobeného v centrálním zdroji mimo území města. V návaznosti na přepojení plynových blokových kotelen na Jižním Městě na tepelný napáječ Mělník‐Praha v letech 1998‐2001 se v mezidobí 2002‐2010 rozšířily oblasti vytápěné mělnickým teplem o Modřany, Krč, Lhotku, Libuš, Invalidovnu a Petrovice. Počet tepelných zdrojů, provozovaných Pražkou teplárenskou, a.s. na území hlavního města Prahy tak klesl o cca 22 %. Celková spotřeba tepla ze SCZT má od roku 2001 sestupný trend – rychleji klesá spotřeba v bytových objektech (v roce 2010 o cca ‐14,4 % oproti roku 2001) než v nebytových (‐0,6 %). Aktualizace ÚEK by měla přinést analýzu příčin tohoto poklesu a vysvětlení disproporce mezi bytovými a nebytovými objekty. V důsledku pokračující centralizace výroby tepla do zdroje v EMĚ I je akcentována i otázka bezpečnosti dodávek v případě havarijních či jiných nenadálých událostí.

60 225


6. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAŽSKÁ KOLEKTOROVÁ SÍŤ Rozvoj kolektorové sítě, jež je budována v hlavním městě Praze průběžně od r. 1969, je iniciován a finančně podporován Magistrátem hl. města Prahy, který zahrnul budování kolektorové sítě do svého strategického plánu vydaného v r. 2000. Tento trend nadále pokračuje, o čemž svědčí i budování kolektorů Hlávkův most, Revoluční, Centrum‐Smíchov. Ty doplní stávající funkční kolektory C1 vedoucí z IP Pavlova na Senovážné náměstí zásobující odbočkou i Anenské náměstí, C1 A vedoucí mezi Příkopy a Státní operou, zásobeny jsou Rudolfinum, Nová Radnice, Václavské náměstí a Karlovo náměstí. Nově budovaný kolektor Revoluční propojí existující kolektory Příkopy a Nábřeží L. Svobody. Vzhledem k vývoji výstavby kolektorů v posledním desetiletí a také nutnosti prověřit ekonomickou výhodnost a potřebu instalace dalších kolektorů ve vybraných lokalitách, je vhodné provést aktualizaci ÚEK hl. m. Prahy i v této části. Budování plánovaných kolektorů je rozděleno do několika etap, tak aby byly realizovány v co nejkratších termínech a byla eliminována zbytečná dlouhodobá omezení dopravy a zábory pozemků, což přinese pozitivní ekonomický efekt při realizaci projektu. Jednotlivé funkční celky jsou navrženy tak, aby mohly být samostatně kolaudovány a provozovány. Základní informace o plánovaných nově budovaných kolektorech jsou uvedeny níže na základě informací společnosti Kolektory a.s. (zdroj: http://www.kolektory.cz).

Kolektor Hlávkův most Kolektor propojuje kolektory RNLS (Nábřeží Ludvíka Svobody) a kolektor SPHM (Severní předmostí Hlávkova mostu) v souběhu s Hlávkovým mostem. Jeho realizace je podmínkou pro rekonstrukci Hlávkova mostu a odlehčení mostu od stávajících inženýrských sítí. Po uvedení do provozu umožní i bezproblémové připojení inženýrských sítí do oblasti Štvanice. Celková délka raženého kolektoru: cca 410m. Předpokládaný termín zahájení v roce 2011.

Kolektor Revoluční Trasa kolektoru je navržena tak, že na náměstí Republiky bude kolektor propojen s kolektorem Příkopy a u Štefánkova mostu bude propojen se stávajícím kolektorem RNLS (Kolektor na nábřeží Ludvíka Svobody). Hlavní odbočka kolektoru bude zásobovat i část ulice Dlouhá. Kolektor umožní rekonstrukce inženýrských sítí v ulici Revoluční i Dlouhá a napojení sítí vystupujících ze Štefánkova mostu. Spolu s připravovaným kolektorem „Hlávkův most“ umožní bezvýkopové pokládání inženýrských sítí od severního předmostí Hlávkova mostu (SPHM) až do stávající kolektorové sítě v centru Prahy. Celková délka raženého kolektoru: cca 1100m.

Kolektor Centrum – Smíchov Kolektor propojí levý a pravý břeh Vltavy. Trasa kolektoru povede od ukončení stávajícího kolektoru Centrum I (jáma 40) mezi ulicemi Na Bojišti a Kateřinská, pokračuje přímou trasou na východní stranu Karlova náměstí, ulicí Na Moráni do Zítkových sadů (jáma 64). Odtud trasa pokračuje podchodem Vltavy jižně od Palackého mostu. Na smíchovské straně povede pod ulicemi Na Bělidle, Nádražní a Plzeňská po křižovatku ulic Plzeňská a Kováků do koncové jámy v ulici Na Zatlance. Na Karlově náměstí bude vybudována odbočná větev, kterou dojde k propojení kolektoru Centrum – Smíchov s kolektorem Vodičkova. Celková délka kolektoru hlavní trasy: cca 2200 m, z toho úsek vedený pod Vltavou bude dlouhý cca 460 m. Délka větve ke kolektoru Vodičkova (propojení) by měla být přibližně 230 m. Trasa je navržena jako hlubinná, ražená ve skalním podlaží, a povede v průměrné hloubce 32 m.

61 225


Obrázek 23 Nárůst délek kolektorové sítě do roku 2010

62 225


7. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA V DOPRAVĚ Níže je provedeno hodnocení plnění opatření ÚEK v dopravě na základě veřejně přístupných zdrojů a vstupní zprávy „Naplňování ÚEK hl. m. Praha v oblasti spolehlivosti zásobování, doprava a alternativní zdroje ÚEK hl. m. Prahy“ zpracované společností Cityplan (2011). K dopravě se vztahují opatření 2.7 a 2.9, která ukládají úkoly z oblasti snížení energetické náročnosti a snížení emisní zátěže města. Následující úkoly byly splněné ve stanovených termínech: nákup 2 hybridních autobusů (velkokapacitní), nákup 35 svozových vozidel s pohonem na CNG, repase vozů metra linky „B“ – zbývá posledních 14 souprav (stav 2010) a přestavba tramvají T 3 probíhá průběžně s tím, u části se počítá s vyřazení po dodání tramvají T 15 (nebudou tedy již repasovány). Zásadní novelizaci lze doporučit v oblasti aktualizace statistických dat, zapracování změny vozového parku IAD ve prospěch dieselových motorů a zapracování zásad územního rozvoje kraje a nového investičního plánu. Je nutné provést aktualizaci statistických dat do roku 2010 v souvislosti se změnou metodiky zjišťování a vykazování dat dle EUROSTATU. Došlo k zásadní změně dělby dopravních výkonů mezi vnějším a vnitřním kordonem. Také je nutné aktualizovat údaje dle nejnovějších statistických zdrojů (REZZO4, Ročenka dopravy ministerstva dopravy, Ročenka dopravy hl. m. Prahy, Výroční zpráva Dopravního podniku hl. m. Prahy). Došlo také k zásadní změně poměru palivové základny ve prospěch dieslových agregátů, jenž má výrazný dopad na měrné spotřeby paliva. Je nutné provést aktualizaci dopravních výkonů v souvislosti se změnou dopravní infrastruktury hl. m. Prahy a přilehlého regionu (SOKP). Od vzniku ÚEK došlo ke změnám legislativy zejména v oblasti územního plánování. To mělo dopad na Územní plán Prahy, respektive ke vzniku zásad územního rozvoje. Další dopady měla a má změna priorit investiční politiky Hlavního města Prahy, tzn. výstavba nových tratí kolejové dopravy a zavedení Pražské integrované dopravy. Část této kapitoly věnovaná železniční dopravě by měla být aktualizována s ohledem na zavedení linek s taktovou dopravou.

7.1.1.

Opatření 2.7 – Úspory energie a ekologizace v dopravě zabezpečované HMP

Cílový stav:

Doplnit vozový park DPP o 3 příp. 4 autobusy s alternativním pohonem.

Rozšířit využití CNG u svozových vozů Pražských služeb a. s. podporou nákupu 10 – 15 nových vozů na CNG.

Kvalifikovaně posoudit možnost přechodu jedné vozovny DPP (100 – 150 autobusů) na CNG a v případě kladného stanoviska zahájit kroky k jeho realizaci.

Proškolit řidiče DPP příp. i PS v oblasti úsporného a bezpečného řízení motorových vozidel včetně ověření možných efektů v praxi.

Stav plnění:

Nakoupeny 2 hybridní autobusy SOR NBH 18, Další dodávka se uskutečňuje průběžně – SPLNĚNO

Za pomoci dotace z EU a z MHP bylo nakoupeno 35 svozových vozidel s pohonem na CNG a zřízeny plnicí stanice – SPLNĚNO

63 225


Byla vypracována „studie proveditelnosti“. Studie neprokázala výhodnost ani ekonomickou, ani environmentální přechodu na CNG ‐ SPLNĚNO

SPLNĚNO

7.1.2.

Opatření 2.9 – Úspory energie a ekologizace v dopravě podporou elektrické trakce

Detailní a adresní přehled o trakční spotřebě elektrické energie v dopravě

Přestavba stávajících tramvajových vozů řady T3 na úroveň současného standardu

Přestavba stávajících šesti tyristorových měníren na diodové.

Repase vozů metra linky „B“ na standard již repasovaných vozů.

Přivedení hromadné kolejové dopravy do lokalit s vysokým nárokem na přepravní kapacitu.

Stav plnění: Od doby zpracování ÚEK došlo k některým změnám, které znemožnili realizaci některých bodů opatření:

Z důvodu optimalizace ceny za trakční energii není oddělený odběr pro metro a pro tramvaje. Celková spotřeba trakční energie činila v roce 2010 233,8 TWh. Původní předpoklad ‐ NESLPNĚN

Přestavba tramvají T3 probíhá průběžně – SPLNĚNO

Zadání cílového stavu je nejasné, navíc technika výrazně pokročila. Současný trend je doplňování měníren kondenzátorovými zásobníky. Rekuperaci do sítě dodavatel energie nepřipouští. Bod je splněn jinou technologií – SPLNĚNO

Repase vozů metra probíhá, k repasi je dodáno posledních 71 vozů (2010) – SPLNĚNO

Byla prodloužena trasa „C“ do Letňan a tramvajová linka do Pobaby o jednu stanici. Jiné projekty tramvajových linek byly pro nedostatek investic odloženy – SPLNĚNO

7.1.3.

Elektromobilita v individuální dopravě

V současné době v Praze probíhá několik pilotních projektů soukromým sektorem (PRE, Siemens). V roce 2010 byla pro MHP firmou TILI ČR s.r.o. zpracována studie proveditelnosti elektromobility. Jmenovaná studie dochází k velice příznivým závěrům. Problémem je skutečnost, že autoři opomenuli několik podstatných skutečností. Pro ilustraci uvádíme ty zásadní:

Po rozhodnutí spolkové vlády SRN o postupném odstavení jaderných elektráren dojde v Evropě k energetické krizi. Uvedení nových zdrojů v ČR je otázkou cca 15 ‐ 20 let. To je jednak pozdě, jednak zdroje v ČR neřeší celoevropský problém. V každém případě cena elektrické energie dále poroste. Z tohoto pohledu je kalkulace návratnosti nereálná.

Studie opomíjí omezený počet nabíjecích cyklů baterií Li‐ion, který ční cca 1000 cyklů. To při denním použití elektromobilu představuje necelé 3 roky, to znamená, že výpočty na 5‐ti leté období by musely obsahovat cenu baterií 2x. Při vícenásobném denním nabíjení je situace o mnoho horší. Stejně jako v bodu a) je nutné konstatovat chybnost kalkulace návratnosti.

Za velice závažné považujeme absenci ekologického způsobu likvidace baterií, které dosloužili. V každém případě se bude jednat o další, nezapočtené náklady.

64 225


Kritické hodnocení studie proveditelnosti ještě myšlenky na elektromobilitu neodsuzuje, jen je nutné konstatovat, že návratnost leží (spíš nenávratnost) někde jinde. Současné druhé kolo krize znemožňuje uvažovat o dotacích (asi až do roku 2020). Za podstatné považujeme budoucí vyhodnocení současných pilotních projektů. V současnosti vláda zpracovává energetickou koncepci. Zde je volná parketa pro uplatňování energetické rezervy pro elektromobilitu. Pokud se tak nestane, jsou další plány bezcenné. Pro Prahu je možné uvažovat o zvýšení podílu elektrické trakce obnovením trolejbusů. Takové řešení by bylo finančně méně nákladné, než stavba nových tramvajových tratí.

65 225


8. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA ÚSPORNĚ Níže je provedeno vyhodnocení ÚEK ve smyslu posouzení všech oblastí úspor energie a porovnání potenciálu úspor energie a jeho využívání.

8.1. Požadavky Nařízení vlády 195/2001 Sb. Hodnocení ekonomicky využitelných úspor se provede podle tabulkových a grafických výstupů územní energetické koncepce, uvedených v příloze k tomuto nařízení; toto hodnocení obsahuje: a) potenciál úspor a jejich realizaci u spotřebitelských systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých spotřebitelských systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých spotřebitelských systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie, b) potenciál úspor a jejich realizaci u výrobních a distribučních systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých výrobních a distribučních systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých výrobních a distribučních systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie včetně posouzení využití nejlépe dostupných technologií.

8.2. Popis úspor ve stávající ÚEK a AP k ÚEK Předpokládané úrovně potenciálu úspor energie za období 2003 – 2022 jsou v kap.8 Hlavní zprávy ÚEK uvedeny v jednotlivých odvětvích dle OKEČ a jednotlivých paliv ve třech základních sektorech ‐ průmyslu, bydlení a nevýrobní sféře. Úrovně potenciálu jsou uvedeny v procentech vůči stávajícímu stavu (r. 2002), který je brán jako 100%. V Příloze 2 je potenciál úspor energie v Praze členěn na odvětví školství, zdravotnictví, státní a veřejné správy, domácností a výrobní a obchodní odvětví. U domácností navíc je potenciál úspor energie zkoumán zvlášť pro rodinné a zvlášť pro bytové domy, u výrobních a obchodních odvětví je dále dělen na průmysl, stavebnictví, zemědělství a tržní služby. Potenciál úspor je specifikován v objektech v majetku města, který je dále dělen na objekty školství a byty. Při stanovení potenciálu úspor dle výše uvedeného členění je v Příloze 2 definovaný tzv. „technický“ potenciál všech technicky realizovatelných úsporných opatření, který je dále redukován v důsledku synergického efektu kdy realizace jednoho opatření snižuje potenciál dalšího opatření pokud jsou realizována všechna navržená opatření. S přihlédnutím k ekonomické atraktivnosti navržených opatření je technický potenciál dále redukován na tzv."tržní" potenciál (s dobou návratnosti vynaložených investic do 5 let) a na tzv. "ekonomický" potenciál (opatření se právě uhradí za dobu životnosti, NPV = 0). Z hlediska požadavků Nařízení vlády č. 195/2001 Sb. je tedy potenciál úspor vyjádřen korektně, kromě požadovaného dostupného a ekonomického potenciálu je navíc ještě uveden potenciál tržní. Níže je uvedeno shrnutí definovaných potenciálů pro jednotlivá odvětví. Dle požadavků Nařízení vlády č. 195/2001 Sb. uvádíme jen technický (dostupný) a ekonomický potenciál):

66 225


Tabulka 18: Shrnutí technického a ekonomického potenciálu úspor Dostupný potenciál (TJ/r)

Odvětví

Ekonomický potenciál (TJ/r)

Školství

969

694

Zdravotnictví

768

547

Státní a veřejná správa

878

663

Rodinné domy

5577

3614

Bytové domy

5372

4366

Průmysl

5166

2862

Stavebnictví

770

377

Zemědělství

12

9

Tržní služby

5357

3496

24869

16628

Celkem

Z porovnání potenciálu úspor v odvětvích představuje vysoký podíl celkových úspor v Praze kromě sféry bydlení i průmysl a tržní služby. Do těchto odvětví je tedy třeba soustředit hlavní úsilí o realizaci úsporných opatření. Na rozdíl od Hlavní zprávy ÚEK, kde jsou předpokládané úspory definovány v jednotlivých odvětvích i dle druhů jednotlivých paliv (v procentech stavu v roce 2002), je potenciál úspor v Příloze 2 ve všech výše uvedených úrovních definován jen v absolutní hodnotě úspor energie. Jedná se o úsporu z tzv. „konečné spotřebě“ – tedy pravděpodobně tepla nebo el. energii, na rozdíl od potenciálu úspor specifikovaných v Hlavní zprávě ÚEK v % jednotlivých druhů paliv. Tento přepočet úspor v absolutní hodnotě konečně spotřeby na úsporu paliv je nutné provést u výrobních systémů (požadavek Nařízení vlády č. 195/2001 Sb). Potenciál úspor byl dále upřesněn (a korigován) v Akčním plánu k Územní energetické koncepci hl. m. Prahy: Obrázek 24: Potenciál úspor v konečné spotřebě energie podle jednotlivých sektorů spotřeby

Technický potenciál úspor energie na území Prahy Celkem 5-10 PJ/rok průmysl 3-5 PJ - dom ácnos ti (ús pory ze jm é na zate ple ním )

1-2 PJ - prům ys l (ús pory s truk tur. zm ě nam i)

nevýrobní sféra domácnosti

2-2,5 PJ - ne výrobní s fé ra (ús pory ze jm é na zate ple ním )

+ m ožné ús pory 1-2 PJ v trans form ačních proce s e ch (ze jm . v s ys té m e ch CZT)

Zdroj: AP ÚEK HMP, 2006

67 225


V Akčním plánu byly, podobně jako v ÚEK, stanoveny prioritní sektory pro realizaci potenciálu úspor: Tabulka 19 Prioritní oblasti k realizaci úspor Odvětví

Prioritní oblasti k realizaci úspor

Průmysl (vč. výroby tepla a elektřiny)

Odvětví výroby a rozvodu tepla příp. i elektřiny; transformační procesy (odehrávající se na území města) jsou zdrojem ztrát jak elektrické tak zejména tepelné energie o miliony GJ ročně; zvýšení energetické účinnosti prostřednictvím vybraných projektů umožní tyto ztráty redukovat.

Nevýrobní sféra

Souhrnná spotřeba v objektech, spravovaných PO HMP může dosahovat několik set tisíc GJ tepla ročně, úsporná opatření realizovaná v majetku města mohou sloužit jako demonstrační projekty s vysokým potenciálem k replikaci.

Domácnosti

Zlepšení tepelně-technických vlastností stávajícího domovního a bytového fondu by přineslo dosažitelnou úsporu energie v konečné spotřebě v řádu milionů GJ/rok. U nové výstavby by prosazení standardů nízkoenergetické architektury znamenalo faktické snížení energetické náročnosti na polovinu běžné výstavby.

8.3. Připomínky k vývoji v letech 2003‐2010 Podpora realizace energeticky úsporných opatření V období od zpracování ÚEK do návrhu jeho vyhodnocení bylo pro Prahu vyhlášeno několik podpůrných programů v oblastech, které se týkají též podpory úspor energie. Jedná se jednak o programy vyhlášené cíleně pro Prahu a jednak programy pro území celé ČR. Programy pro Prahu Do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost spadá v období 2007—2013 z regionů soudržnosti České republiky jen Hlavní město Praha, ostatní regiony přísluší do cíle Konvergence. Pro Prahu jsou v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připraveny dva operační programy (OP): OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita. Z uvedených dvou programů určených jen pro Prahu lze v oblasti úspor energie využít prakticky jen program OP Praha Konkurenceschopnost, jehož zaměření je velmi široké, ale dle zadání kromě podpory rozvoje dopravy obsahuje i aktivity "energetické úspory v budovách, využití odpadního tepla a obnovitelných zdrojů energie". Operační program Praha Konkurenceschopnost byl schválen 21. 12. 2007 a obsahuje 4 prioritní osy, které operační program rozděluje na logické celky. Ty jsou dále členěny do tzv. oblastí podpory, které blíže vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. V rámci prioritní osy 2 v oblasti podpory 2.2 "Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů" mohou žadatelé získat dotace např. na realizaci energetických úspor a možnosti využití obnovitelných zdrojů energie (nahrazení spalování tuhých paliv obnovitelnými zdroji, využití odpadního tepla) při provozu veřejných budov apod. Celkem lze pro tuto oblast čerpat v období 2007 ‐ 2013 9,1 mil. €. Program "Zelená úsporám" Zelená úsporám je program Ministerstva životního prostředí spravovaný Státním fondem životního prostředí. Poskytuje dotace pro energetické úspory a jeho cílem je napomoci úsporám energie a rozšíření využití obnovitelných zdrojů energie v rodinných a bytových domech. Program poskytuje

68 225


nevratné dotace na vytápění na bázi obnovitelných zdrojů energie a na energetické úspory při rekonstrukci nebo stavbě rodinných nebo bytových domů. Účelem programu Zelená úsporám je především podpora zateplování rodinných a bytových domů, výměna neekologického vytápění za nízkoemisní (zdroje na biomasu, účinná tepelná čerpadla, solární panely), instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také výstavba domů v pasivním energetickém standardu. Dotace mohou být čerpány od 22. dubna 2009 do 31. prosince 2012. O dotaci je možné žádat před realizací opatření i po ní, podporu však nemohou získat projekty dokončené před vyhlášením programu. Podpora je určena všem vlastníkům rodinných a bytových domů, podporovány nejsou rekreační a průmyslové objekty. Ministerstvu životního prostředí se podařilo během dubna a května 2011 uzavřít dva kontrakty o prodeji emisních kreditů s japonskou firmou Mitsui na téměř 2 miliony jednotek AAU. Takto získané prostředky budou použity na doplnění příjmů programu Zelená úsporám. Program OPŽP Operační program Životní prostředí nabízí v letech 2007 ‐ 2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 miliard euro. Objemem financí ‐ 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR ‐ se jedná o druhý největší český operační program. Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. Operační program Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech ‐ prioritních osách. Pro podporu energeticky úsporných opatření je možno využít prioritní osu 2 a 3. •

Prioritní osa 2 ‐ Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

Podporuje projekty, které jsou zaměřeny na zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití nových, šetrných způsobů výroby energie včetně obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. •

Prioritní osa 3 ‐ Udržitelné využívání zdrojů energie

Podporuje projekty zaměřené na udržitelné využívání zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů energie, a prosazování úspor energie. Dlouhodobým cílem programu je zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a tepla a efektivnější využití odpadního tepla. Žadatelem o přidělení příspěvku na úsporné projekty se může stát téměř každý. Program je otevřen obcím a městům, organizacím státní správy a samosprávy, výzkumným a vědeckým ústavům, právnickým a fyzickým osobám i neziskovým organizacím. Program EFEKT Program EFEKT ‐ ‐ Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie je vyhlašován každý rok Ministerstvem průmyslu a obchodu. Program EFEKT je určen na podporu energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie v České republice. Dotace jsou poskytovány především na informační a osvětovou činnost pro veřejnost v oblasti úspor energie. Program se zaměřuje nejen na finanční podporu energetických

69 225


konzultačních středisek EKIS, která bezplatně poskytují veřejnosti informace o úsporách energie, ale dotační podpora je určena i pro pořádání vzdělávacích seminářů a konferencí a také pro vydávání publikací se zaměřením na úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů energie. Státní podporu lze získat také na menší investiční akce v oblasti výroby a úspor energie. Tento program oproti některým jiným programům umožňuje financovat akce na území Prahy. Další specialitou programu EFEKT je, že podporu lze čerpat předem, nikoli zpětně po ukončení akce.

8.4. Zhodnocení vývoje realizací úsporných opatření v období 2003 ‐ 2010 Při hodnocení realizací úsporných opatření na území města Prahy bude přihlédnuto k vlivu výše uvedených podpůrných programů. Přehled schválených projektů v rámci dosavadních výzev Operačního programu Životní prostředí – hlavní město Praha – Prioritní osa 2 a 3, byl uveden v Integrovaném programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší aglomerace hl. m. Praha, právě tak jako projekty schválené v rámci Operačního programu Praha Konkurenceschopnost (OPPK), prioritní osa 2 – Životní prostředí, v rámci ní podoblast 2.2 Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů. Jedná se o projekty, které byly schváleny do cca konce roku 2010. Úplný výčet bude možno provést až po skončení programů v roce 2013, ale v ÚEK bude zohledněn vliv těchto podpořených akcí. Zhodnocení navržených úsporných efektů v ÚEK je možno porovnat s údaji z databáze REZZO pro r. 2002 a pro poslední dostupný rok k datu zpracování tohoto hodnocení – pravděpodobně 2010. Protože období let 2002 – 2010 je téměř polovinou období let 2003 – 2022, bude z uvedeného rozdílu hodnot pro jednotlivé OKEČ možno zpřesnit odhad předpokládaného stavu k roku 2022. Porovnáním hodnot z REZZA pro roky 2002 a 2009 však nelze zjistit jak bylo uvedené změny spotřeby paliv dosaženo. Může to být souhrn úsporných opatření i opatření dalších. Např. v průmyslu se může jednat i o snížení produkce, v jiných případech bylo snížení spotřeby paliv dosaženo jejich záměnou za palivo jiného druhu, nebo bylo realizováno zařízení pro využití OZE. V průmyslové a nevýrobní sféře se bude pravděpodobně jednat především o omezování výrobních kapacit nebo přechodu na energeticky méně náročné výroby (v Příloze 2 není komentována možnost předmětu úspor vůbec, nebo jen velmi vágně, např. "šetření u vybraných subjektů" ). Dále by pro zpřesnění tohoto odhadu bylo žádoucí porovnat i počet subjektů, u kterých byla již úsporná opatření realizována s počtem subjektů celkem vhodných pro realizaci úspor. Např. ve sféře bydlení, kde budou úspory v absolutní hodnotě nejvyšší, se jedná o počet již zateplených budov. Při vyhodnocení bude možno využít údajů z Přílohy 2 kde je definovaný tzv. "tržní" potenciál (doba návratnosti do 5 let) a "ekonomický" potenciál (NPV = 0) v jednotlivých odvětvích dle jednotlivých druhů paliv. Protože potenciál úspor je v Hlavní zprávě definovaný pro tzv. reálný (předkládaný) potenciál je nutno u zpracovatele ÚEK zjistit jak je tento potenciál definovaný. Předpokládáme, že se bude jednat o úroveň přibližně mezi potenciálem tržním a ekonomickým v Příloze 2.

8.5. Doporučení pro aktualizaci ÚEK Obsah kapitoly k úsporám paliv a energie V hlavní části zprávy je potřebné dodržet požadavky Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., které specifikuje obsah kapitoly k úsporám energie:

70 225


Hodnocení ekonomicky využitelných úspor se provede podle tabulkových a grafických výstupů územní energetické koncepce, uvedených v příloze k tomuto nařízení; toto hodnocení obsahuje

potenciál úspor a jejich realizaci u spotřebitelských systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých spotřebitelských systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých spotřebitelských systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie,

potenciál úspor a jejich realizaci u výrobních a distribučních systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých výrobních a distribučních systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých výrobních a distribučních systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie včetně posouzení využití nejlépe dostupných technologií.

Zdroje pro aktualizaci ÚEK •

U bytové sféry a též v nevýrobní sféře (především školy a další větší budovy) bude především nutné aktualizovat zateplování objektů (v Příloze 2 je např. nejvyšší efekt ze zateplení brán u školství pro zateplení podlah) a zvýšení účinnosti výroby tepla ve zdrojích vytápění a přípravy TV (např. přechod z uhlí na zemní plyn) a snížení ztrát v rozvodech tepla při zásobování objektů pomocí CZT (především záměna čtyřtrubkového systému za dvoutrubkové předizolované potrubí). Dalším významnějším úsporným opatřením bude pravděpodobně racionalizace způsobu vytápění (účinnější regulace, temperování). Podle členění Hlavní zprávy ÚEK je nutno oddělit efekty úsporných opatření dle kap. 8 a efektů při aplikaci OZE specifikovaných v kap. 9 Hlavní zprávy ÚEK. Vliv předpokládaného efektu aplikace OZE vůči úsporným opatřením bude relativně nízký ‐ celkem cca 1 700 TJ/r (z toho FVE 0,02 TJ/r ) proti úsporám dle technického resp. tržního potenciálu ‐ 11 750 TJ/r resp. 2 940 TJ/r (str. 37 Přílohy 2). Posoudit vliv podpor pro realizaci úsporných opatření v období 2010 ‐ 2022 (Zelená úsporám, OPŽP, EFEKT, OP Praha konkurenceschopnost). Efekty realizací úsporných opatření z kap. 8 promítnout do scénářů v kap. 10.

•

• •

8.6. Úspory energie v domácnostech Segment domácností představuje jeden z hlavních segmentů spotřeby energie na území hl. m. Prahy – spolu se segmentem průmyslu, služeb a dopravou. Z hlediska monitoringu spotřeby energie domácností a realizace potenciálu úspor energie má segment domácností nevýhodu v obrovském množství spotřebitelů, kteří o spotřebě energie rozhodují mnoha svými každodenními rozhodnutími – od nákupu spotřebičů, přes jejich pravidelnou obsluhu až po rozhodnutí o jejich výměně. Základní oblasti spotřeby energie v segmentu domácností jsou následující:

Spotřeba energie na vytápění

Spotřeba energie na ohřev vody

Spotřeba energie na provoz spotřebičů a osvětlení.

71 225


Každá z uvedených oblastí se liší v několika oblastech:

Převažující forma využívané energie

Finanční náročnost provozu a investiční náročnost případné obměny

Technická a realizační stránka výměny daného spotřebiče energie

Možnosti ovlivnit provozní spotřebu energie správnou obsluhou

Dostatek informací o reálné spotřebě energie, nákladech na provoz a správné obsluze.

Územní energetická koncepce hl. m. Prahy z roku 2004 se v několika aspektech spotřebě energie v domácnostech věnuje a popisuje konkrétní možnosti snížení spotřeby v oblasti jednotlivých typů spotřeb. Od roku 2004 bylo nicméně realizováno několik projektů a aktivit, které přispěly k lepší informovanosti o formě spotřeby energie v domácnostech, o názorech pražských domácností na provoz elektrospotřebičů a jejich vybavenosti spotřebiči. Zároveň proběhla řada informačních aktivit, které umožnili lepší informovanost spotřebitelů na území hl. m. Prahy o možnostech snižování spotřeby energie. V následujících částech kapitoly Praha úsporně – Úspory energie v domácnostech proto blíže popíšeme:

dostupné informace o vybavenosti a obsluze jednotlivých typů pražských domácností elektrospotřebiči,

přehled vybraných informačních aktivit v oblasti úspor energie pro pražské domácnosti,

konkrétní příklady poradenství a informací poskytovaných domácnostem v oblasti spotřeby energie:

8.6.1.

o

vytápění

o

ohřevu vody

o

elektrospotřebičů

o

osvětlování

o

vzdělávání na školách aj.

Průzkum domácností aneb „Šetřit může opravdu každý a začít můžete už dnes“

Na přelomu června a července 2011 proběhl dotazníkový výzkum mezi pražskými domácnostmi, jehož hlavními cíli bylo mimo jiné:

zjistit vybavenost domácností bílou technikou a popsat typické spotřební chování typových pražských domácností,

identifikovat přístup k úsporám elektrické energie v domácnostech a

zjistit rozhodující kritéria při výběru spotřebičů.

Z výsledků výzkumu, realizovaného pro společnost Pražská energetika, a.s., vyplývá, že v oblasti bílé techniky (chladničky, mrazničky a jejich kombinace, pračky, sušičky a myčky) existuje v (pražských)

72 225


domácnostech nezanedbatelný potenciál úspor. Jinými slovy výsledky potvrdily, že šetřit se při stávajících cenách energie opravdu vyplatí. V rámci průzkumu byla zpracována publikace Šetříme energii v domácnosti, která shrnuje typy domácností, jejich vybavenost spotřebiči a tipy na výběr spotřebičů a na jejich obsluhu upravené podle typu domácností tak, jak byly ve výzkumu definované. Domácnosti byly rozděleny celkem na 5 skupin, které vystihují nejčastější typy domácností:

„Mladí a bezdětní“

„Rodina s malými dětmi“

„Rodina s dospívajícími dětmi“

„Rodina bez ekonomicky závislých dětí“

„Rodina a jednotlivci ekonomicky neaktivní“

Podrobnější rozdělení skupin shrnuje následující tabulka: Podskupina

Popis

Mladí a bezdětní

Mladí a bezdětní, mladší než 35 let, ekonomicky samostatní

Rodina s malými dětmi

Rodina s malými dětmi, kde nejmladší dítě je mladší 14 let

Rodina s dospívajícími dětmi

Rodina s dospívajícími, nejmladší dítě starší než 15 let, ekonomicky závislé děti

Rodina bez ekonomicky závislých dětí

Rodina bez ekonomicky závislých dětí, sami stále ekonomicky aktivní, starší 40 let

Rodina a jednotlivci ekonomicky neaktivní

Rodina i jednotlivci starší 55 let, ekonomicky neaktivní

Podle toho, k jaké skupině domácnost patří, nalezne v publikaci konkrétní rady a tipy „šité na míru“ tak, aby odpovídaly typické vybavenosti a užití spotřebičů v dané skupině. Obecně platí, že nejvíce je možné uspořit u elektrospotřebičů s největším podílem na spotřebě domácnosti. Takovými spotřebiči jsou zejména chladničky, mrazničky a jejich kombinace, dále také sušičky, pračky a případně myčky. Tyto spotřebiče se podílí na spotřebě elektrické energie domácnosti až 30 %. Menší podíl na spotřebě elektrické energie domácnosti pak, oproti zažité představě, mají například elektrické trouby a sporáky (asi 2 %). Přestože je jejich jednotkový příkon poměrně vysoký, jsou obecně využívány méně často či na kratší dobu.

8.6.2.

Mladí, bezdětní

Více než polovina z nevlastní myčku nádobí. Pokud uvažuje o koupi myčky, doporučuje se hledat myčky energetické třídy A+++ a třídy účinnosti sušení A. (Myčka nádobí šetří až 60 % vody a elektrické energie ve srovnání s ručním mytím pod tekoucí vodou.)

Nejúspornější myčky mají také velmi nízkou spotřebu vody, méně než 11 litrů na 1 mycí cyklus. Myčky by měly také být vybaveny možností připojení na přívod teplé vody a mít nízké emise hluku (do 46 dB pro vestavné a 48 dB pro volně stojící modely).

Doporučuje se využívat plnou kapacitu myčky. Správné nastavení programu a teploty také ovlivní výslednou spotřebu energie, spotřebu vody a délku mytí.

73 225


Chladničky jsou v těchto domácnostech poměrně nové, asi 60 % má chladničku mladší 5 let. I když se tedy tato domácnost nechystá zrovna vyměnit svou chladničku, je důležitá její správná obsluha, jinak se spotřeba může zvýšit oproti původní hodnotě až o desítky procent.

Dvě třetiny vlastní pračku mladší 5 let. Přes 80 % mladých domácností uvedlo, že nejčastěji pere při 30 °C nebo 40 °C. Díky tomu tak šetří významné množství energie oproti praní při 60 °C nebo dokonce 90 °C.

Čím dál významnější část spotřeby elektrické energie v současné době tvoří zábavní elektronika a kancelářská technika, respektive jejich pohotovostní spotřeba (standby). Doporučuje se vypínání těchto spotřebičů, ideálně pomocí zásuvkové lišty či tzv. kabelu „Master‐Slave“. Využívat se mají také plně úsporná nastavení, která daný spotřebič nabízí.

8.6.3.

Rodina s malými dětmi

Přes 17 % uvedlo, že vlastní sušičku (ať už samostatnou nebo v kombinaci s pračkou).

Proces sušení v sušičce prádla násobí dezinfekční proces samotného praní, zvláště v případech praní ve „studené“ vodě.

Sušička se však nemá přeplňovat, sušičku, prodlužuje se tak doba sušení (a tedy zvyšuje spotřeba elektrické energie). Navíc se do ní má dávat jen dobře odstředěné prádlo (nad 1000 otáček), zkrátíte dobu sušení a snížíte spotřebu elektřiny.

Je třeba si uvědomit, že jako nejlepší sušička se z hlediska spotřeby energie doporučuje slunce a vítr. (Provoz běžné, 5 let staré sušičky stojí ročně přes 1000 Kč.) Místnost, kde se suší prádlo, se musí vyvětrat. Při sušení se odpaří přes dva litry vody, což může ovlivnit prostředí v místnosti.

Pokud se přesto domácnost rozhoduje pro nákup sušičky, doporučuje se ke zvážení typ s°tepelným čerpadlem, který umožňuje její zařazení do energetické třídy A a výrazně tak šetří provozní náklady. Na trhu jsou již i modely s označením A – 50 %.

Téměř dvě třetiny vlastní myčku nádobí. Doporučuje se spouštět myčku jen, když je zcela zaplněná a málo zašpiněné nádobí zkuste umýt při snížené teplotě vody (např. ze 65 °C na 50 °C).

Více než polovina si v posledních pěti letech pořídila novou, jistě úspornější chladničku s mrazničkou. Aby si chladnička zachovala své provozní parametry, je však třeba věnovat pozornost i její obsluze.

Například námraza na výparníku tepelně izoluje, a tím snižuje chladicí výkon. Námraza silnější než 5 mm zvyšuje spotřebu energie o 30 %, tedy až o stovky Kč ročně. Chladničku a mrazničku je proto třeba pravidelně odmrazovat.

S tím, jak roste počet členů domácnosti, zvyšují se nároky nejen na elektrospotřebiče, ale i na vhodné osvětlení. Doporučuje se vybírat proto kvalitní světelné zdroje s nízkou spotřebou a delší životností (kompaktní zářivky či halogenové žárovky). Důležitou vlastností kompaktních zářivek je i to, že jsou oproti klasickým žárovkám chladné – teplota nepřesáhne 70 °C (u žárovek to může být i 220 °C).

8.6.4.

Rodina s dospívajícími dětmi

Více než pětina vlastní kombinovanou chladničku starší než 10 let, 20 % pak chladničku starou 6 – 10 let.

74 225


Pokud tedy v dohledné době uvažuje o koupi nové chladničky, je vhodné hledat spotřebiče energetické třídy A+++ (Například již v červenci 2010 byla třída A u chladniček „nejhorší“ energetickou třídou na trhu).

Výměnou asi deset let staré chladničky za novou, nejúspornější na trhu lze ušetřit až 1300 Kč ročně na nákladech za elektrickou energii.

Podle výzkumu je asi 62 % domácností v této skupině vlastní myčku nádobí, doporučuje se dbát také na její správnou obsluhu.

13 % domácností v této skupině uvádí, že myje nádobí na intenzivní program 70 °C a 28 % na automatický program 45 °C – 60 °C. Tip pro domácnosti je vyzkoušet méně špinavé nádobí umýt při teplotě vody snížené na 50 °C místo standardních 60 °C – 65 °C.

Z výzkumu dále vyplývá, že 40 % domácností v této skupině má myčku starší než 6 let a 12 % starší než 10 let. Pokud tedy domácnost patří do této skupiny a uvažuje o koupi nové myčky, doporučuje se hledat myčky třídy A+++ s nízkou spotřebou vody (do 11 litrů na mycí cyklus).

Nová, úsporná myčka má totiž oproti deset let staré myčce roční provozní náklady nižší asi o 30 % (asi 400 Kč/rok) a oproti 15 let staré myčce až o 40 % (asi 700 Kč/rok).

Téměř 60 % má pračku mladší 5 let. Pravděpodobně tedy zatím neuvažuje o její výměně. Důležitá je však také správná obsluha pračky tak, aby se zbytečně nezvyšovala spotřeba energie i vody.

Téměř 60 % uvádí jako nejdůležitější důvod pro výměnu spotřebiče poruchu stávajícího spotřebiče. Je však třeba si uvědomit, že u spotřebičů se projevuje i vliv stárnutí, který může významně zvyšovat spotřebu. Například u chladniček je to až 1 ‐ 2 % ročně.

8.6.5.

Rodina s nezávislými dětmi

Přes 40 % se domnívá, že největšími „žrouty“ elektrické energie v domácnosti jsou elektrické trouby a sporáky.

Ačkoli toto tvrzení neplatí (největší podíl na spotřebě elektřiny v domácnosti mají chladničky, mrazničky a případně myčky, pračky a sušičky), lze i při vaření a pečení uspořit nemalé množství energie, a to zejména správnými postupy.

Největší potenciál úspor u této skupiny domácností zůstává u chladniček a mrazniček, případně pak praček a myček. Snadnou a rychlo úsporu představuje i výměna světelných zdrojů za úsporné.

Dvě pětiny mají pračku starší než 6 let, z toho 15 % domácností vlastní pračku starší deseti let. Pokud v dohledné době uvažují o koupi nové pračky, doporučuje se hledat spotřebiče energetické třídy A+++, třídou odstřeďování A a spotřebou vody do 8 litrů na kg náplně.

Čtvrtina těchto domácností nejčastěji pere prádlo při 60 °C. Ve většině případů však za předpokladu, že použije kvalitní prací prostředek, lze snížit teplotu praní na 40 °C. Uspoří tím podstatné množství elektrické energie.

Více než polovina již vlastní myčku. Téměř 60 % myček je pak mladší 5 let. I když jsou tyto myčky tedy poměrně nové, je vhodné dbát i na jejich vhodnou obsluhu tak, aby výsledná spotřeba energie byla optimální. Málo zašpiněné nádobí například zkuste umýt na 50 °C namísto standardních 65 °C. Pravidelně také čistěte filtr myčky.

75 225


Třetina domácností v této skupině má myčku starou 6 – 10 let a asi 5 % domácností vlastní myčku starší 10 let. Při úvahách o nové myčce se doporučuje hledat spotřebiče třídy A+++ s nízkou spotřebou vody (do 11 litrů na jeden mycí cyklus).

Nová, úsporná myčka má oproti myčce staré deset let roční provozní náklady nižší asi o 30 % (asi 400 Kč/rok) a oproti myčce staré 15 let až o 40 % nižší náklady (asi 700 Kč/rok).

8.6.6.

Starší, ekonomicky neaktivní

Asi 40 % z Vás používá vrchem plněné pračky, které jsou však energeticky náročnější než pračky plněné zpředu. Zároveň 43 % uvádí, že vlastní pračku starou 6 a více let, 16 % pak vlastní pračku starší 10 let.

Pokud tedy domácnost uvažuje o koupi nové pračky, je vhodné hledat energetickou třídu A+++, třídu odstřeďování A a spotřebu vody do 8 litrů na kilogram náplně pračky. Výměnou 10 let staré pračky za nový, úsporný spotřebič lze ušetřít asi 800 Kč ročně.

Téměř dvě pětiny těchto domácností (38%) perou nejčastěji při 60 °C. Je dobré si uvědomit, že v současné době lze ve většině případů při použití kvalitních pracích prostředků snížit teplotu praní na 40 °C, čímž se zároveň podstatně sníží spotřeba elektrické energie.

16 % vlastní chladničku starší 10 let a dalších 29 % chladničku stáří 6–10 let. Pokud výhledově uvažují o koupi nové chladničky, je vhodné vybírat spotřebiče energetické třídy A+++ a případně s funkcí No Frost, díky které nemusí chladničku pravidelně odmrazovat.

Výměnou deset let staré chladničky za novou, nejúspornější na trhu ušetří až 1300 Kč ročně na nákladech za elektrickou energii.

Více než pětina vlastní kromě chladničky i samostatnou mrazničku. Průměrné stáří těchto mrazniček je nad 10 let u pětiny domácností a 6 – 10 let u další třetiny domácností. Pokud uvažujete o koupi nové mrazničky, doporučují se spotřebiče třídy A+++. Pokud možno je vhodné dát přednost pultové mrazničce před šuplíkovou, pultové mrazničky jsou úspornější.

Výměnou 10 let staré šuplíkové mrazničky za novou, úspornou pultovou mrazničku ušetří téměř 2000 Kč ročně.

Tři pětiny nevlastní myčku nádobí. Pokud uvažují o koupi myčky, je vhodné hledat myčky energetické třídy A+++ a třídy účinnosti sušení A.

Nejúspornější myčky mají také velmi nízkou spotřebu vodu, méně než 11 litrů na 1 mycí cyklus. Myčky by měly také být vybaveny možností připojení na přívod teplé vody a mít nízké emise hluku (do 46 dB pro vestavné a 48 dB pro volně stojící modely).

Přes 50 % se domnívá, že největšími „žrouty“ energie v domácnosti jsou elektrické trouby a sporáky. Ačkoli toto tvrzení neplatí, můžete i při vaření a pečení uspořit nemalé množství energie, zejména správnými postupy (například zakrývat nádoby pokličkami, či dbát na to, aby velikost hrnce odpovídala velikosti plotýnky.

8.6.7.

Elektrická energie – poradenství PRE – přehled

Nejvýznamnějším dodavatelem elektrické energie domácnostem na území hl. m. Prahy je Pražská energetika, a.s., jejímž akcionářem je i hlavní město Praha. Pražská energetika, a.s., kromě dodávek elektrické energie svým zákazníkům nabízí i poradenské služby, věnující se především oblasti racionalizace spotřeby energie v domácnostech. Tyto služby

76 225


nabízí prostřednictvím Centra energetického poradenství, které své služby nabízí prostřednictvím osobních konzultací, internetových stránek (www.energetickyporadce.cz) , vzdělávacích projektů, odborných publikací, výstav atd. Z hlediska obsahového krytí centrum PRE nabízí služby v oblastech: Zákazníkům PRE nabízí zdarma poradenství v oborech:

Vytápění domu či bytu ‐ hlavní a doplňkové zdroje tepla ‐ výběr vhodného topného zdroje, tepelná čerpadla, podlahové vytápění

Ohřev vody ‐ elektrický ohřev, solární systémy

Klimatizace a větrání ‐ doporučení pro výběr klimatizační jednotky, rekuperace

Obnovitelné zdroje energie ‐ tepelná čerpadla, malé vodní elektrárny, fotovoltaika, solární kolektory, větrné elektrárny, biomasa

Bílá technika ‐ chladničky, pračky, myčky a další domácí spotřebiče – doporučení pro výběr a správný provoz

Úsporné osvětlení ‐ zásady osvětlování místností, výběr vhodných světelných zdrojů

Úspory energie ‐ spotřeba v režimu stand by, regulace

Výpočetní technika ‐ PC + periferie – doporučení pro výběr a úsporný provoz

Izolace ‐ zateplování budov a bytů, izolace oken a dveří

Výpočtové programy:

Tepelné ztráty, návrh výkonu topného zdroje

Výpočet optimální sazby, návrh proudové hodnoty jističe

Doba a příkon nutný k ohřátí bojleru.

Vhodný tematický přehled aktivit centra PRE poskytne i seznam publikací připravený v uplynulých pěti letech:

2011

Bezpečnost dětí v domácnosti

Energetické štítkování elektrospotřebičů

Mapa Centra energetického poradenství PRE

Tepelná čerpadla ‐ Rady, tipy, informace

Tepelné izolace ‐ Rady, tipy, informace

2010

Domácí elektrospotřebiče a jejich obměna v domácnostech

Energeticky úsporné osvětlování domácností

Fotovoltaika

Není světlo jako světlo ‐ leták

Okna ‐ průvodce expozicí

Praktický průvodce větráním a klimatizací ‐ brožura

77 225


Výběr vysavače

Výměna oken – Rady, tipy, informace

Výstava elektromobility ‐ brožura

2009

Praktický průvodce rekonstrukcí koupelny

Rady na cesty ‐ zásuvky ve světě

Úspory energie v kostce

Výběr kávovaru ‐ návody na přípravu kávy

2008

Praktický průvodce rekonstrukcí kuchyně

Šetříme energii v domácnosti

2007

Úspory energie v sektoru průmyslu a služeb

8.6.8.

Elektrická energie ‐ ukázky výstupů pro domácnosti

Následující kapitola obsahuje stručný obsahový přehled informací, které jsou domácnostem k dispozici pro bližší informovanost o úsporách energie. Neobsahuje jednotlivé konkrétní rady, které jsou dostupné v jednotlivých publikacích, ale přehled informací, které jsou v nich k dispozici:

Vytápění a ohřevu vody

Energeticky úsporné vytápění

Regulace vytápění

Větrání a vlhkost vzduchu

Způsoby vytápění

Vytápění tepelnými čerpadly

Rekuperace a klimatizace

Zateplování rodinných a bytových domů

Ohřev vody v domácnostech

Systémy přípravy teplé vody, jejich výhody a nevýhody

Typy ohřívačů podle způsobu přípravy teplé užitkové vody

Jak správně zvolit a provozovat ohřívač vody

Elektrospotřebiče a jejich stáří

Vybavenost domácností spotřebiči

Stáří spotřebičů

78 225


Energetická náročnost spotřebičů

Vliv vybavenosti spotřebiči a jejich charakteristik na celkovou spotřebu

Vliv stárnutí spotřebičů na spotřebu energie

Nákup nového spotřebiče

Chladničky a mrazničky a jejich kombinace

Pračky (a sušičky)

Myčky

Parametry nejúspornějších spotřebičů na trhu

Nové štítky

Ekonomické a environmentální souvislosti

Environmentální dopady spotřebičů za dobu jejich životnosti

Kdy má smysl vyměnit starý spotřebič za nový?

Obsluha spotřebičů

Chladničky, mrazničky a jejich kombinace

Pračky (a sušičky)

Myčky

Recyklace spotřebičů

Proč recyklace?

Zpětný odběr původních spotřebičů

Energetické štítkování domácích elektrospotřebičů

Význam energetického štítkování

Legislativa o energetickém štítkování ve zkratce

Jaké novinky a změny tedy nová legislativa přináší?

Odkdy budou nové štítky v obchodech?

Ekodesign

Energetické štítky pro jednotlivé kategorie výrobků

Chladničky, mrazničky a jejich kombinace

Pračky

Sušičky prádla

Myčky nádobí

Elektrické trouby

Zdroje světla

Televizory

Klimatizační jednotky pro domácnost

79 225


Elektrické akumulační ohřívače vody (bojlery)

Úspory energie – další informace

Stáří spotřebičů a vliv na úsporu energie

Zapůjčení měřičů spotřeby elektřiny

Výběr spotřebičů

Co se starým elektrospotřebičem

Osvětlování domácností

Legislativa aneb „Proč to všechno?”

Světelné zdroje pro domácnost

Klasické žárovky

Halogenové žárovky

Úsporné kompaktní zářivky

LED žárovky

Jak vybírat světelné zdroje

Pořizovací cena

Design

Barva světla

Životnost světelného zdroje a počet spínacích cyklů

Podání barev

Podle čeho vybírat v současnosti nejúspornější světelné zdroje na trhu?

Praktické rady pro aplikace osvětlení

Kuchyně a jídelní kout

Obývací pokoj

Dětský pokoj

Ložnice

Předsíň, chodby, šatna a ostatní vnitřní prostory

Rady a tipy na obsluhu

Zpětný odběr a recyklace světelných zdrojů

Proč sbírat světelné zdroje?

Jak sbírat světelné zdroje?

Které světelné zdroje se sbírají a které ne

Kdo zajišťuje zpětný odběr

Nejčastější otázky

Užitečné odkazy a zdroje informací

80 225


9. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA A ALTERNATIVNÍ ZDROJE 9.1. Závod na energetické využití odpadů (Spalovna Malešice) Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) Malešice je jedním ze závodů společnosti Pražské služby, a.s., největšího pražského zpracovatele směsného komunálního odpadu. Cílem tohoto zařízení je maximálně zhodnotit odpad, tj. vrátit jej do výroby jako surovinu k energetickému využití pro výrobu tepla a elektřiny a teprve nezpracovatelný zbytek odstranit skládkováním. ZEVO Malešice od svého uvedení do provozu v roce 1998 termicky zpracovalo téměř tři miliony tun komunálních odpadů. Ročně se v ZEVO zpracovalo více než 200 tisíc tun směsného komunálního odpadu. Po spuštění kogenerační jednotky do zkušebního provozu minulý rok došlo k navýšení zhruba o jednu třetinu. Odpad se pálí při průměrných teplotách vyšších než 900 °C. Základem technologického zařízení jsou čtyři linky vybavené vertikálními kotli s válcovými rošty a vícestupňovým procesem čištění spalin. Každá z linek umožňuje spálit až 15 tun odpadu za hodinu a vyrobit 36 tun páry o teplotě 235 °C. Pára je nejprve využita v turbogenerátoru k výrobě elektrické energie a poté slouží k ohřevu horké vody dodávané do energetické sítě Pražské teplárenské, a.s. Provoz ZEVO je nepřetržitý, veškerý dovážený odpad se kontroluje detekčním zařízením na zdroje ionizující záření, váží se a eviduje. Rada hlavního města schválila 30. srpna 2011 přednostní využívání odpadu před ukládáním na skládky právě pro ZEVO. Po roce zkušebního provozu byla kogenerační jednotka oficiálně uvedena do normálního provozu v říjnu 2011. Kogenerace vyrábí nejen tepelnou, ale i elektrickou energii v objemu ekvivalentním spotřebě přibližně 20 000 pražských domácností. V minulosti stav spalovny umožňoval odpad využít pouze na necelých 70 procent své kapacity. Možnosti vyšší výroby byly omezeny odběrem tepla na straně Teplárny Malešice (pára vyrobená nad limit by už nemohla být energeticky využita). Tento důvod vedl k myšlence projektu „Kogenerace a DeNOx“(realizace v letech 2008‐2011; investiční náklady cca 1,1 mld. Kč bez DPH), který byl dále spojen s úpravou technologie pro rekuperaci tepla a s doplněním o čpavkové hospodářství k náhradě technologie odstraňování oxidů dusíku (DeNOx). Jedná se o projekt, který umožnil kombinovanou výrobu tepla a elektřiny při naplnění projektované kapacity 310 000 tun ročně. Celý postup vedl k zefektivnění procesu spalování odpadů a účinnějšímu využití energetického potenciálu, který je v odpadu obsažen. Zavedení DeNOx v celkové bilanci přispělo ke snížení množství NOx vypouštěného do ovzduší o cca 50 t za rok. ZEVO tak předpokládá roční dodávku elektrické energie do distribuční sítě ve výši cca 60 000 MWh a roční dodávku tepla (páry a horké vody) ve výši cca 850 TJ. Kapacita 310 000 t za rok po zavedení kogenerační jednotky zároveň snižuje skládkování TKO v Praze. Dodávka tepla, stejně tak i elektřiny pokryje spotřebu přibližně 20 000 domácností. Nezávislost na odběru elektřiny z veřejné sítě ušetří dalších 30 000 MWh za rok.

9.2. Skládky komunálního odpadu V současnosti je na území v provozu pouze jediná skládka KO v Praze ‐ Ďáblicích. Tato skládka slouží v dané oblasti obyvatelům hl. města Prahy od r. 1993. V Ďáblicích končí čtvrtina odpadu vyprodukovaného v Praze, tj. cca 83 tisíc tun odpadu ročně. Zbytek jde do ZEVO Malešice. Roční kapacita skládky je 350 tisíc tun odpadu. Zbývající část ročního objemu je navážena ze Středočeského kraje. 1. etapa skládkování začala v roce 1993, druhá etapa v roce 2002. Na skládce je nyní zhruba 5 milionů tun odpadu.

81 225


Již z roku 2008 je tzv. rozšíření II. etapy skládky (Projekt „ Ďáblice, II. Etapa skládky odpadů – rozšíření“ ‐ souhlasné stanovisko EIA ze dne 10.3.2008). Charakterem záměru bylo vybudování nové skládkové sekce v areálu stávající skládky a v návaznosti na stávající těleso skládky. Záměr je umisťován do prostoru areálu stávající provozované skládky Ďáblice. Ve své podstatě to představovalo pokračování skládkové činnosti v areálu, bez navýšení celkové kapacity návozu odpadu i bez rozšiřování do okolních lokalit mimo stávající hranice areálu skládky (celková plocha rozšíření cca 8 990 m2; užitečný objem odpadu cca 290 000 m3; procentuelní navýšení využitelného objemu skládky ‐ 8,29 %; předpokládaná životnost rozšíření II. etapy: 9 měsíců až 1 rok). Odplynění skládky V rámci tohoto objektu byla navržena jímací část odplyňovacího systému, složená z jímacích studní, které jsou napojeny spodním odtahem na aktivní odplyňovací systém skládky, skládající se ze sběrného potrubí, svodného potrubí a regulačních šachet. V rámci I. etapy skládky byla vybudována likvidační koncovka bioplynu, skládající se z čerpací stanice a havarijní možnosti spalování na vysokoteplotní pochodni. Z čerpací stanice je bioplyn odebírán kogenerační jednotkou k výrobě el. a tepelné energie. V minulosti bylo ze skládky v Ďáblicích odebíráno 1.100 m3/hod bioplynu a rozšířením II. etapy lze zajistit max. cca 3.000 m3/hod. V rámci rozšíření II. etapy byl odplyňovací systém skládky rozšířen o dvě vertikální plynové studny č. 161 a 162. Studny jsou napojeny na regulační šachtu bioplynu RŠ XXIV, odkud je bioplyn přiváděn k čerpací stanici sběrači. Regulační šachty jsou tak napojeny na hlavní sběrače a ty připojeny na jejich stávající část. Po uzavření skládky a rekultivaci se upraví zhlaví jímacích studní pro horní odtah a jímací potrubí bude taženo po povrchu skládky, jímací potrubí spodního odtahu bude odpojeno. III. etapa rozšíření skládky Ďáblice Nový územní plán počítá s takzvanou třetí etapou rozšíření skládky Ďáblice. Měla by se rozšířit zhruba o 7 hektarů západním směrem. Fungovat by měla do roku 2015 nebo 2016 a pojmout 1,5 milionu tun odpadu. Ďáblická skládka je zařazena také mezi takzvané celoměstsky významné změny. Ty se projednávají ve zrychleném režimu a jsou zaneseny do v současnosti platného územního plánu. Zpracování územního plánu totiž vázne a hrozí, že jeho příprava bude trvat ještě několik let. Hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se doporučilo skládku zrušit, protože při současném rozvoji malešické spalovny je rozšiřování skládky zbytečné. V současnosti jde však o jedinou skládku, do které lze pražský odpad vozit, a náhradu za ni Praha nemá.

82 225


9.3. Perspektivy výstavby komunální bioplynové stanice na likvidaci bioodpadů v Praze Ze statistik vyplynulo, že 40 % ze směsného odpadu je právě bioodpad. Společnost Pražské služby, a. s., nabízí občanům a dalším původcům odpadu službu sběru a svozu bioodpadu ze zahrad, údržby zeleně, domácností a květinářství. Jedná se o službu sběru a svozu odpadu ze zahrad, údržby zeleně a z domácností. Na základě zvýšeného zájmu zajišťuje společnost Pražské služby od 8. 6. 2009 svoz bioodpadu z domácností již na celém území hlavního města Prahy. Službu svozu bioodpadu nabízí ve dvou variantách ‐ sezónní svoz bioodpadu a celoroční svoz bioodpadu. Svoz bioodpadu v Praze se objevil poprvé v roce 2004, kdy Magistrátu hl. m. Prahy jakožto svůj pilotní projekt rozmístil po městě 800 kompostejnerů. V roce 2006 převzal svoz podnik Pražské služby. Zájem o tuto službu byl testován v okrajových čtvrtích Prahy již v roce 2007, kdy se do sběru bioodpadu zapojilo 1100 domácností. O rok později stoupl počet zájemců na dvojnásobek a v letošním roce je to již okolo 3000 domácností. Za dva roky se vytřídilo více než 2400 tun bioodpadu (v roce 2010 bylo Pražskými službami z Prahy svezeno více než 1 600 tun bioodpadu, v roce 2009 to bylo cca 700 tun), a tak se hlavní město Praha rozhodlo rozšířit tuto službu na celé území Prahy. Pro shromažďování výše uvedených odpadů Pražské služby nabízejí speciální sběrné nádoby hnědé barvy o obsahu 120 nebo 240 litrů, tzv. kompostejnery. Kompostejnery jsou obsluhovány společností Pražské služby, a.s., v pravidelné četnosti 1x za 14 dní s tím, že svoz bioodpadu probíhá speciální svozovou technikou pouze ve vegetačním období, tzn. od 1. 4. do 30. 11. kalendářního roku. Odpad putuje například do kompostáren v Úholičkách, Malešicích či Modleticích u Prahy, které provozuje největší zpracovatel pražského bioodpadu firma Jena. Míří sem i část bioodpadu ze sběrných dvorů. Perspektiva výstavby bioplynové stanice na likvidaci bioodpadů v Praze je v budoucnosti možná. Jako výhodné místo pro lokalizaci této technologie se jeví umístění bioplynové stanice v blízkosti malešické spalovny. Pak by bylo možné plně využít synergických efektů, jež by blízkost obou provozů umožňovala. Je však nutné zajistit maximální odběr bioodpadu u živnostenského odpadu (hotely, restaurace, rychlá občerstvení, potravinářský průmysl). A dále je nutné zajisit tzv. mechanicko‐ biologické předtřídění směsného komunálního odpadu, kdy organická složka by pokračovala dále do bioplynové stanice k biomethanizaci. Organická část odpadu by po vytřídění byla zpracována v bioplynové stanici a ostatní složky, pokud by jejich kvalita nebyla dostatečná k tomu, aby je bylo možné materiálově využít, by byly energeticky využity v provozu spalovny. Současně se pak nabízí možnost úzké spolupráce rovněž v energetické části obou zařízení např. při využití bioplynu jako přídavného paliva v kotlích spalovny namísto zemního plynu. V současnosti je uvažováno též o vybudování tzv. energocentra v ZOO Praha (již zpracována studie proveditelnosti, ideová studie, aj.). Jako nejvhodnější řešení byl stanoven kombinující provoz bioplynové stanice s kompostárenským zařízením a kotelnou na biomasu. Bioplynová stanice by sloužila k energetickému zhodnocení organických materiálů nedřevního původu.

9.4. Energetické využití kalů z čistíren odpadních vod Energetické využití čistírenských kalů produkovaných při procesech čištění odpadních vod na území hl. města od data zpracování ÚEK nedoznalo přílišných změn. Nadále je jeho energetický potenciál omezen na využití cestou anaerobní fermentace na ÚČOV na Císařském ostrově pro výrobu elektřiny

83 225


a tepla, které jsou v plném množství využívány pro potřeby čistírny. Bude‐li provoz kalové koncovky na ústřední čistírně zachován, nabízí při odpovídajících technických opatřeních možnost vyšší míry autonomie čistírny, co se týče spotřeby elektřiny (produkce až 40 GWh/rok), možnost dodávat relativně významné množství tepla mimo její areál např. do obytných čtvrtí či ZOO anebo Botanické zahrady (v množství i více než 70 tis. GJ/rok) a výrazně snížit produkci kalu a současně z něj učinit energetický zdroj – palivo o velkém energ. potenciálu (cca 30 tis. tun/rok odpovídající 60‐70 GWh/rok), jež může být následně zhodnoceno ve vhodném spalovacím zdroji pro výrobu elektřiny a tepla; to vše za ekonomicky přijatelných nákladů. Energetické využití kalů z čištění odpadních vod majících původ na území hl. města Prahy doznalo od data zpracování ÚEK následujících změn. Po nebývalých záplavách a de facto přerušení provozu vodní linky i kalové koncovky Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově (dále také „ÚČOV“) v roce 2002 se postupně podařilo obnovit funkci čistírny a postupně zvyšovat produkci kalového plynu na historicky nejvyšší hodnoty dosahující v posledních 18‐19 mil. Nm3/rok. Rostoucí produkce bioplynu proto opodstatnila instalaci již páté kogenerační jednotky (2004) v místním energocentru, čímž byl zvýšen celkový el. výkon na 5,4 MW a tepelný na 7,8 MW (včetně špičkových kotlů pak na více než 20 MW). V KGJ bývá nyní již využito asi 80 % celkové produkce bioplynu a za optimálních provozních podmínek umožňuje ročně vyrobit více než 31 GWh elektřiny při obdobné výrobě tepla. Veškerá vyráběná elektřina i teplo slouží pro krytí energetických potřeb čistírny. Produkce elektřiny kryje asi 75 % její současné spotřeby čistírnou a díky existenci veřejné podpory ve formě zelených bonusů (elektřina je považována za obnovitelnou) činí celý čistírenský provoz de facto co do nákladů na energie ziskový, tj. s vyššími příjmy než jsou náklady. Teplo mající podobu teplé vody o teplotě 85‐ 90 °C je pak využito pro krytí tepelných potřeb samotného fermentačního procesu (vyžaduje si setrvalé vytápění fermentorů na cca 50‐55 °C) a pro krytí tepelných potřeb provozních budov v areálu čistírny. Další změnou byla pak dále postupná oprava jednotlivých fermentačních nádrží kalové koncovky této čistírny, jež má za cíl odstranit závažné konstrukční poruchy a zlepšit současně tepelně‐technické parametry jejich stěn. K zásadnejším změnám kalové koncovky ÚČOV, které byly v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí vodní linky připravovány, zatím nedošlo. Hlavní příčinou jsou průtahy se samotným projektem rekonstrukce technologie čištění odpadních vod, který má již několik let zpoždění. Negativní vlivy kalového hospodářství čistírny na městské čtvrti a rezidenční zástavbu v blízkém okolí byly natolik zásadní, že vedly k podmínečnému vydání souhlasu (dotčených subjektů v rámci stavebního řízení) s rekonstrukcí vodní linky ÚČOV jen, bude‐li kalová koncovka z Císařského ostrova vymístěna. Nejpravděpodobněji na Drasty (Praha‐východ), s nimiž býval provoz ÚČOV v minulosti propojen podzemním kalovodem, který by byl znovu obnoven pro dopravu surových směsných kalů. Toto rozhodnutí však představuje při svém naplnění značné investice, které mohou za současného stavu veřejných financí být nedosažitelné. Pak by bylo zřejmě nutné hledat ekonomicky schůdnější alternativy. Jednou z možností, která by přinášela nejnižší dodatečné ekonomicky náklady, je sice zachovat anaerobní stabilizaci kalů (tj. v podobě vyhnívacích nádrží) nicméně významně omezit či vyloučit negativní dopady spojené s odvozem vyhnilého kalu do místa konečného zneškodnění. Vyhnilý kal je dnes totiž odvážen nákladní automobilovou dopravou (v uzavřených kontejnerech) z areálu Císařského ostrova přes obydlené zóny města na konečné úložiště, jímž je skládka odpadů v Benátkách nad Jizerou, a to v množství dosahující ročně asi 75 tis. tun (asi 210 tun denně).

84 225


Řešením by byla výstavba sušící linky, jež by významně snížila množství kalů, které by musely být z čistírny odváženy (i na méně než 40 %). Kal by navíc byl zbaven vody v takové míře, že by u něj rozkladné procesy projevující se zápachem byly minimalizovány. Sušený kal by pak bylo možné energeticky využít ve vhodném energetickém zdroji (např. cementárna) a doprava do jeho místa by mohla probíhat za optimálních podmínek i po vodě či po železnici. Jedním z potenciálně vhodných spalovacích zařízení bylo v minulosti zvažováno zařízení ZEVO v Praze 10 ‐ Malešicích Pražských služeb, ale navrhované spalovací testy vyhnilého odvodněného kalu dle POH z poloviny této dekády u něj doposud pravděpodobně neproběhly a stanovisko současného vedení je takové, že spalování takovýchto kalů v zařízení je možné jen výstavbou nové samostatné spalovenské linky. Zachování kalového hospodářství na čistírně na bázi anaerobní stabilizace kalů má několik dalších pozitiv. Nejenže nadále umožní využít energetický potenciál produkovaných kalů pro krytí potřeb elektřiny a tepla celé čistírny, což se za současných cen elektřiny dá ocenit řádově 100 mil. Kč/rok, ale navíc při vhodných opatřeních v tepelném hospodářství může poskytnout potenciál dodávek tepla mimo areál čistírny v množství několika desítek tisíc gigajoulů ročně (řádově více než 70 tis. GJ/rok). To je takové množství tepla, které by mohlo pokrývat potřeby více než 1500 domácností v oblasti či ZOO a Botanické zahrady dohromady po velkou část roku.

9.5. Alternativní paliva v dopravě Plynofikace Závěr studie o vhodnosti zavedení plynové trakce do autobusové dopravy vyzněl následovně: „Zpracovatelé ÚEK v době její zpracování (2003) přiklonili k názoru, že pouze z ekologických důvodů nemá zavádění plynu do pražské hromadné dopravy ekonomický smysl. Samotné pojetí norem EURO 4/5 totiž zabezpečuje zlepšování emisních parametrů autobusů s dieselovým motorem na úroveň blízkou plynovým. Mimo jiné je konstatováno, že vysoké počáteční náklady jsou bez dotací nevratné. Elektrifikace Kromě v současnosti populární elektromobility je možné uvažovat o zpětném zavedení trolejbusů. Jiná paliva Současný vývoj nepokročil tak daleko, aby bylo možné uvažovat o alternativách typu vodík. Vyšší využití metylesteru řepkového oleje má též své limity, když nic jiného tak osevní plochy. Využití bioplynu v dopravě je teoreticky možné, nicméně je problematické z hlediska ekonomiky. Zde je na místě doporučit zpracování studie proveditelnosti.

Opatření 3.3. Podpora využívaní druhotných zdrojů energie Cílem je v rámci období Akčního plánu zvýšit využití energetického potenciálu druhotných zdrojů dostupných na území města, a to až na úroveň technického maxima stávajících i plánovaných kapacit, které jejich skrytou energii jsou resp. budou schopny ekonomicky využívat. Realizace opatření se fakticky skládá z uskutečnění víceméně autonomních projektů Z konkrétních cílů lze uvést:

85 225


Využít 7 tis. tun bioodpadů (a výhledově až 16 tis.t) produkovaných dnes významnými producenty na území města ve prospěch nového zařízení (bioplynové stanice), jenž by byl z bioodpadu procesem anaerobní fermentace schopen získat cca 1,5 mil. m3 dále energeticky využitelného bioplynu ročně (a výhledově až 3,2 mil. m3/rok).

Plně využít kapacity spalovenského zařízení resp. zařízení na energetické využití odpadů Pražských služeb (PS) v Malešicích (dnes využíván pouze ze 2/3).

Navýšit energetické využití čistírenských kalů produkovaných na ÚČOV intenzifikačními opatřeními čistírny a současně posoudit perspektivu využití zbytkového energetického potenciálu hygienizovaných kalů při jejich současné inertizaci v odpadovém centru PS v Malešicích (v synergii s využitím jeho existující volné kapacity).

Realizovat navržený projekt na energetické zhodnocení bioodpadů získávaných uvnitř i z blízkého okolí ZOO Praha, pro částečné krytí energetických potřeb areálu a sloužící současně i pro vzdělávací účely.

Navýšit množství užitečné energie získávané ze skládkového plynu čerpaného ze skládek KO v Ďáblicích a Chabrech (rezerva 15‐20 %).

V současnosti lze vyhodnotit jako realizované:

Zavedení funkčního systému odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů (BRO).

Je třeba však zabezpečit sběr vyššího množství BRO pro případný budoucí provoz bioplynové stanice, v současnosti BRO využíváno pro kompostování.

Využití vyšší (až do maximální) kapacity ZEVO Malešice, díky instalaci kogenerační jednotky.

Kogenerační jednotka je technologie, díky které lze v procesu energetického využití odpadů z vyprodukované páry vyrábět teplo a současně i elektrickou energii. Je možné využít kapacitu ZEVO na 100 % (max. kapacita 310.000 tun odpadu za rok), a tím pádem lze zpracovat tímto způsobem veškerý komunální odpad vyprodukovaný v Praze

Maximální čerpání skládkového plynu ze skládky KO v Chabrech.

V současnosti lze vyhodnotit jako v přípravě:

Energetické využití čistírenských kalů – v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí ÚČOV Praha.

Na základě vyhodnocení vhodnosti lokalit pro výstavbu kalového hospodářství byla zvolena lokalita Drasty. V červenci 2011 byl zpracován kladný posudek EIA k záměru „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy“, kde jsou uvedeny podmínky, které musí být respektovány v následujících stupních projektové dokumentace stavby a zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení. V současnosti je očekáváno vydání stanoviska EIA Ministerstvem životního prostředí.

Energocentrum v ZOO Praha (již zpracována studie proveditelnosti, ideová studie, aj.).

Jako nejvhodnější řešení byl stanoven kombinující provoz bioplynové stanice s kompostárenským zařízením a kotelnou na biomasu. Bioplynová stanice by sloužila k energetickému zhodnocení organických materiálů nedřevního původu.

Navýšení čerpání skládkového plynu ze skládky KO v Ďáblicích a to v souvislosti s možností rozšíření prostoru skládky KO (je plánována III. etapa rozšíření skládky Ďáblice).

86 225


9.6. Solární energie, tepelná čerpadla a KVET 9.6.1.

Popis v ÚEK hl. m. Prahy a Akčním plánu k ÚEK hl. m. Prahy

Solární energie Dle ÚEK v této oblasti nebylo očekáváno žádné masové rozšíření ale díky nastavené podpoře a klesajícím investičním nákladům byl vývoj v této oblasti v posledních letech přesně opačný. Naopak v oblasti termických solárních systémů je ÚEK optimističtější než v oblasti fotovoltaiky. Předpoklad v ÚEK je cca 120 GWh/rok tepla vyrobeného solárními kolektory.

Tepelná čerpadla Jako zdroj nízkopotenciálního tepla pro tepelná čerpadla jsou v Hlavní zprávě ÚEK uvedeny zemní kolektory, zemní vrty, voda a vzduch. Využití jmenovitého topného výkonu tepelných čerpadel je bráno jen 2000 h/r – tzn. že jmenovitý topný výkon tepelných čerpadel je dimenzován na plnou tepelnou ztrátu objektu.

Hlavní závěry a doporučení specifikované v Akčním plánu ÚEK Opatření 3.1: Podpora využívání OZE v domácnostech 1. Pokračování v cílené podpoře využití OZE v domácnostech v rámci "Programu dotací hl. m.Prahy na přeměnu topných systémů a využití OZE" minimálně se stejným rozpočtem jako v roce 2006 a s případným navýšením rozpočtu. 2. Poskytování bezplatných informací a konzultací a podpora zpracování žádostí o podporu z jiných zdrojů/fondů (např. SFŽP) prostřednictvím EA Praha 3. Vytipování prioritních oblastí pro nasměrování marketingových aktivit na podporu instalace tepelných čerpadel ve spolupráci s Pražskou energetikou, a.s. tak, aby nebyly v konfliktu s prioritami hl. m. Prahy. Opatření 3.2: Podpora využívání OZE ve veřejném a soukromém sektoru 1. Podpora aktualizace a upřesnění analýz potenciálu využití OZE zpracovaných v rámci ÚEK hl. m. Prahy 2. Vyhodnocení možností instalace systémů pro využití OZE v objektech HMP (na základě energetických auditů, požadavků nové legislativy implementující Směrnici o energetické efektivnosti v budovách či cíleného průzkumu) ‐ zajistí Energetická agentura Praha 3. Podpora realizace konkrétních projektů využití OZE v objektech HMP 4. Podpora zpracování žádostí o podporu projektů využití OZE v ostatních objektech z jiných zdrojů/fondů (např. národní programy podpory úspor energie a využití OZE, Kohezní fond EU, aj.) – zajistí Energetická agentura Praha

87 225


9.6.2.

Připomínky k vývoji v letech 2003‐2010

Solární energie Od období zpracování ÚEK došlo v oblasti využívání OZE ke značné změně podmínek pro jejich aplikaci. Jedná se především o posun v měrných investičních nákladech fotovoltaických systémů a výše výkupních cen z FVE, v důsledku kterých došlo k naprosto nepředvídatelnému rozvoji instalací FVE. Snižování měrných nákladů na instalaci FVE i malých výkonů stále pokračuje, současně s mírným zvyšováním jejich el. účinnosti. Proto lze předpokládat, že i přes prudké snížení výkupních cen el. energie vyrobené v těchto systémech bude dále pokračovat jejich instalace i v menších systémech o instalovaném peakovém el. výkonu řádově jednotky až desítky kW. V důsledku značného nárůstu OZE s nepředvídatelným průběhem dodávaného el. výkonu (FVE a větrné elektrárny) vůči spotřebě el. energie v elektrárenské síti ČR lze již v blízké budoucnosti předvídat častější výskyt tzv. "black ‐ outů" s rozsahem, který lze obtížně určit. Z tohoto hlediska je vhodné nově instalovaná zařízení pro využití OZE pro výrobu el. energie koncipovat pro možnost jejich provozu v tzv."ostrovních" sítích pro překlenutí období black‐outů. Zařízení OZE pro výrobu el. energie je vhodné propojovat v rámci tzv. "smart grids" či "virtuálních elektráren", které by měly významně přispět ke zvýšení stability el. sítě. Tyto závěry je vhodné respektovat i při zajištění energie pro Prahu.

Tepelná čerpadla Jmenovitý topný výkon tepelného čerpadla je vhodnější (na rozdíl od ÚEK) dimenzovat na cca 60 ‐ 70% tepelné ztráty objektu, který je tep. čerpadlem vytápěn. Doplňkový topný výkon je zajištěn obvykle el. přímotopným kotlem, při tomto zapojení je využití jmenovitého topného výkonu tepelného čerpadla cca 3 500 ‐ 4000 h/r (včetně dodávky teplé užitkové vody) s příznivější ekonomií provozu tepelného čerpadla než při jeho dimenzování na plnou tepelnou ztrátu objektu.

9.6.3.

Vyhodnocení aktivit Akčního plánu v oblasti OZE

Opatření 3.1: Podpora využívání OZE v domácnostech Aktivita 1 Tento program kontinuálně probíhá od roku 1994 momentálně nese jméno „Program Čistá energie Praha“. Následující graf ukazuje průběh vyplacené podpory v jednotlivých letech a počet podpořených bytů.

88 225


Obrázek 25: Vývoj programu Čistá energie Praha v letech 1994‐2010

Zdroj: ENVIS – informační servis o životním prostředí v Praze Aktivita 2 EA Praha neboli Energetická agentura Praha nebyla dosud založena. Aktivity byly průběžně plněny odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy. Aktivita 3 Dle informací z Magistrátu hl. m. Prahy nebyla tato aktivita „Vytipování prioritních oblastí pro nasměrování marketingových aktivit na podporu instalace tepelných čerpadel ve spolupráci s Pražskou energetikou, a.s.“ realizována.

Opatření 3.2: Podpora využívání OZE ve veřejném a soukromém sektoru Aktivita 1 V rámci dotačního programu Čistá energie Praha (dříve: „Program dotací hl. m. Prahy na přeměnu topných systémů a využití OZE) bylo v roce 2007 – 2010 vynaloženo 25,5 mil. Kč jak je uvedeno v tabulce níže. Tabulka 20 Počet žádostí a vynaložené prostředky dotačního programu Čistá energie Praha (dříve: „Program dotací hl. m. Prahy na přeměnu topných systémů a využití OZE) v letech 2007‐2010 Nový zdroj

Počet žádostí

Elektřina Tepelné čerpadlo Biomasa Solární kolektory

Počet bytů

Částka

24

31

604 970 Kč

148

186

11 594 820 Kč

7

10

296 200 Kč

47

60

1 909 470 Kč

Fotovoltaika

163

297

11 072 840 Kč

Celkem

389

584

25 478 300 Kč

89 225


Aktivita 2 V roce 2007 byla společností ENVIROS, s.r.o. zpracována studie hodnotící využití OZE v objektech v majetku HMP, studie se zaměřovala také na vyhodnocení možností financování OZE z OPŽP. Předmětem plnění veřejné zakázky bylo zmapování realizovaných energeticky úsporných opatření ve vazbě na zpracované energetické audity objektů v majetku města, včetně posouzení efektivnosti vynakládaných finančních prostředků a návrhu dalšího postupu a priorit s cílem významnějšího snížení spotřeby energie, jejího efektivního využívání a zvyšování podílu využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Cílem předložené dílčí zprávy bylo posoudit možnost využití obnovitelných zdrojů energie u jednotlivých objektů a areálů v působnosti hl. m. Prahy s možností financování z OPŽP: Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie. V rámci této prioritní osy je pro podporu využití OZE (Obce a města, Kraje, Příspěvkové organizace apod.) předmětná oblast 3.1. – Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny. Podkladem pro výběr širšího souboru objektů a areálů byly energetické audity (doporučení auditora na využití OZE) a odborný úsudek po prostudování energetických auditů. Širší soubor předběžně vytipovaných objektů a areálů, v celkovém počtu 47, byl podroben hlubšímu zkoumání aktuálního stavu. Na základě předem stanovených kritérií (splnění požadavků OPŽP) byla u těchto objektů posuzována vhodnost využití obnovitelných zdrojů. Výstupem dílčí zprávy je souhrnná tabulka s uvedením limitujících aspektů, výběrem technologie pro využití obnovitelných zdrojů s podmínkami instalace a závěrečné doporučení odborníků v zájmové oblasti (ANO/NE). Pro podání žádosti z OPŽP, která poskytuje až 90 % dotaci z uznatelných nákladů a ekonomického hodnocení dle metodiky OPŽP, doporučuje zpráva celkem 20 posuzovaných objektů a areálů v majetku hlavního města Prahy. U těchto vybraných objektů a areálů doporučuje využití slunečního záření, geotermální energie země a biomasy. Provedením úsporných opatření s využitím obnovitelných zdrojů přispěje hlavní město Praha k naplňování Státní energetické koncepce. Zároveň bude zvyšovat tržní hodnoty objektů a areálů, včasně reagovat na stále se zvyšující cenu energie a účelově snižovat emise CO2. Aktivita 3 Využití tepla odpadních vod z kanalizace v ZUŠ Na Popelce, Praha 5:

uvedení do provozu proběhlo dle plánu 16.4.2008.

po ukončení zkušebního provozu bude vyhodnocena efektivnost projektu

Rok 2009 ‐ Hotelová škola Radlická, Praha 5 ‐ podpora instalace solárních kolektorů sloužících k ohřevu vody a přitápění, instalace fotovoltaické elektrárny. Rok 2010 – v rámci EPC na SPŠ stavební Josefa Gočára – instalace dvou tepelných čerpadel k využití odpadního tepla. Aktivita 4 Podpora zpracování žádostí o podporu projektů využití OZE v ostatních objektech z jiných zdrojů/fondů (např. národní programy podpory úspor energie a využití OZE, Kohezní fond EU, aj.) je zajišťována dle informací z Magistrátu hl. m. Prahy externím subjektem.

90 225


9.6.4.

Doporučení pro aktualizaci ÚEK

Solární energie pro výrobu elektřiny Instalovaný výkon fotovoltaických systémů v roce 2005 byl v Praze téměř nulový, ale na konci roku 2010 bylo na území Prahy instalováno již 14,7 MW z toho 6,7 MW v instalacích menších než 0,5 MW (zdroj ERÚ). Tento „boom“ zapříčinil některé současné legislativní změny, za nejpodstatnější lze považovat tyto:

podpora jen pro systémy do výkonu 30 kW instalované na pláštích budov (střecha , obvodové zdi), tato budova musí být zapsána v KN a na každé budově smí být podpořen pouze jeden systém.

fixace maximální výkupní ceny na 4 500 Kč/MWh (v novém zákoně o obnovitelných zdrojích, který v této době (konec roku 2011) prochází schvalovacím procesem v Parlamentu České republiky)

Nový zákon o obnovitelných zdrojích také počítá s možností nevyhlášení podpory v případě dosažení cíle stanoveného v Akčním plánu pro OZE a jelikož celkový instalovaný výkon v ČR je již dnes vyšší než je předpoklad Akčního plánu pro OZE v ČR pro rok 2020 je možné že pro rok 2012 nebudou nové instalace podpořeny. Aktuálně je možné na území Prahy připojit do elektrizační sítě fotovoltaickou elektránu při obdržení kladného stanoviska od PREdistribuce a.s. Další vývoj fotovoltaiky na území Prahy lze očekávat v rozmezí instalovaného el. výkonu cca 0,5 až 1,0 MW každý rok za předpokladu, že bude dále vypisována provozní podpora a ceny elektřiny porostou podobným tempem jako dosud.

Solární energie pro výrobu tepla ÚEK HMP je v oblasti termických solárních systémů optimističtější než v oblasti fotovoltaiky. Předpoklad v ÚEK je cca 120 GWh/rok tepla vyrobeného solárními kolektory. Tato hodnota k úrovni roku 2010 je zcela nereálná ‐ množství využité solární energie pro dodávku tepla pro celou ČR bylo k roku 2010 jen 102 GWh/r z celkové plochy kolektorů 309 000 m2 (viz dále uvedený graf). Uvedený potenciál 120 GWh/rok ve využitelné solární energii pro Prahu vychází z měrného využitého množství tepla cca 300 kWh z 1m2 kolektoru za rok což je hodnota reálná, dokonce mírně pesimistická, bylo by možno uvažovat i cca 400 kWh. Uvedený údaj ovšem uvažuje instalaci solárních systémů na 30 – 40% rodinných a bytových domů. Tento předpoklad je ale více než optimistický. Podle statistických údajů (Bufka, MPO) bylo v rámci České republiky na konci roku 2010 instalováno cca 309 000 m2 činných zasklených solárních kolektorů a podle odhadu vyrobily tyto kolektory v roce 2010 cca 366 TJ (102 GWh/r) využité tepelné energie. Tomu odpovídá měrná hodnota využité solární energie 330 kWh z 1 m2 kolektorové plochy za rok – tato hodnota je pro klimatické podmínky ČR a použitý typ kolektorů zcela reálná. Přesná čísla pro Prahu z těchto dostupných podkladů nelze získat. Praxe ukazuje, že bez výraznější finanční podpory a při stávajících cenách a dostupnosti ostatních zdrojů energie je ekonomická návratnost solárních termických systémů značně dlouhá a bez podpor není pro uživatele atraktivní. Následující graf ukazuje vývoj plochy činných solárních kolektorů v letech 1978‐2010. Z grafu lze vidět výraznější nárůst počtu těchto systémů v letech 2009‐2010 což je odraz programu „Zelená úsporám“, který instalace těchto systémů také podporoval. Stávající termosolární systémy pro předehřev TV jsou vždy koncipované jako bivalentní (s doplňkovým zdrojem tepla na fosilní paliva nebo el. energii). V tomto zapojení je tedy možno systém

91 225


provozovat s cílem dosažení kompromisu vyššího množství zachyceného tepla avšak s co nejvyšší účinnosti, která zaručuje příznivější ekonomii provozu solárního systému. Měrná cena těchto systémů pro rodinné i bytové domy se obvykle pohybuje v rozsahu cca 15000 – 25 000 Kč/m2 kolektorové plochy a množství zachycené energie i pro racionálně provozované systémy s vyšší provozní účinností kolektorů (vyšší podíl tepla z bivalentního zdroje) nepřesahuje roční zisk tepla cca 400 – 450 kWh z 1 m2 kolektorové plochy. Tomu odpovídá i návratnost investičních prostředků, která podle druhu bivalentního paliva se pohybuje obvykle v rozmezí cca 15 – 25 let. Termosolární systémy instalovány v Praze především v okrajových částech na rodinné domy, v menší míře na domy bytové. Tento trend bude pravděpodobně i dále pokračovat. Protože solární systémy byly především instalovány na novostavby, především na nízkoenergetické rodinné a vyjímečně i bytové domy, lze vzhledem k současnému utlumení stavební činnosti předpokládat i snížení tempa růstu dalších instalací termosolárních systémů v souvislosti s novou výstavbou. Obrázek 26 Vývoj plochy solárních kolektorů v ČR

Zdroj: Bufka, MPO, Solární kolektory v roce 2010 Vzhledem k pokračujícímu zvyšování ceny paliv a el. energie je však současně možno předpokládat zvýšení zájmu o instalace termosolárních systémů v bytové sféře u stávající zástavby a to jak u rodinných, tak bytových domů. Jedná se především o systémy pro ohřev teplé užitkové vody. Na území Prahy však nelze předpokládat výstavbu větších solárních systémů pro zásobování většího počtu domů nebo menších sídlišť pomocí v posledních době proklamovaných tzv. „solárních tepláren“ jako náhrada dodávky tepla ze systémů CZT se zdroji na fosilní paliva. V první řadě je nutné se ohradit proti názvu těchto solárních systémů. V žádném případě se nejedná o "teplárny", tedy energetická zařízení určená pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla, ale o systémy dodávající jen teplo. Jde o silně zavádějící označení, které sice působí dobře z pohledu marketingu, avšak s realitou nemá nic společného. Uváděné investiční náklady vůči množství dodaného „solárního“ tepla jsou silně podhodnocené. Důsledkem toho je zcela nereálná nákladová cena

92 225


dodávaného tepla z takového systému. Tyto závěry lze učinit na základě zkušeností s obdobnými systémy s tzv. „sezonní“ akumulací solárního tepla, které jsou v Evropě vyvíjeny již cca 40 let.

Tepelná čerpadla ÚEK se v oblasti odhadu vývoje (potenciálu) tepelných čerpadel (TČ) soustředí pouze na TČ voda‐voda. Ta jsou zařazena do kap. 1.6 Přílohy 3, která je věnována využití geotermální energie. Logicky proto nejsou řešeny ostatní typy tepelných čerpadel (vzduch‐vzduch a vzduch‐voda), protože jsou hodnocena jen tepelná čerpadla s využitím geotermální energie. Potenciál v instalovaném topném výkonu uvedený v ÚEK pro tepelná čerpadla voda‐voda (700‐ 1 000 MW) je nadsazen při porovnání se statistickými výsledky za rok 2010 pro území celé ČR (Bufka, MPO). Jen cca 1,2% z celkového počtu instalovaných TČ byla typu voda‐voda s celkovým topným výkonem 1 898 kW. Následující tabulka shrnuje odhad celkové dodávky TČ v roce 2010 na trh v České republice. Tabulka 21: Odhad celkové dodávky TČ v roce 2010 na trh v České republice Počet (ks) Vzduch-vzduch

Počet (%)

Tepelný výkon (kW)

Tepelný výkon (%)

118

621

1,80

0,76

Vzduch-voda

4 212

52 282

64,17

63,84

Země-voda

2 150

27 078

32,75

33,06

Voda-voda

74

1 898

1,13

2,32

Jiné

10

17

0,15

0,02

6 564

81 897

100

100

Celkem

Zdroj: Bufka, MPO, Tepelná čerpadla v roce 2010 Následující graf ukazuje hrubý vývoj počtu TČ v rámci České republiky v letech 1990‐2010, z grafu je patrný vyšší nárůst instalací TČ v roce 2010 což bylo způsobeno programem „Zelená úsporám“, který tyto instalace podporoval. Na území Prahy se jedná především o aplikaci tepelných čerpadel, které jako zdroj nízkopotenciálního zdroje tepla využívají okolního prostředí. Instalace tepelných čerpadel pro využití odpadních tepel ‐ v průmyslu nebo terciární sféře (především nemocnice) ‐ je třeba vzhledem k četnosti výskytu vhodných zdrojů a jejich technické využitelnosti považovat za okrajové. Jak je patrné z výše uvedeného grafu a tabulky vývoje instalací tepelných čerpadel v období let 1990 – 2010 tvoří tepelná čerpadla vzduch – voda prakticky dvě třetiny všech instalovaných. I když uvedená bilance platí pro celou ČR lze předpokládat, že přibližně stejné rozdělení zájmu o jednotlivé druhy tepelných čerpadel bude platné i pro Prahu.

93 225


Obrázek 27: Vývoj v počtu instalovaných tepelných čerpadel – hrubý odhad, ČR

Zdroj: Bufka, MPO, Tepelná čerpadla v roce 2010

Kombinovaná výroba tepla a el. energie KVET v Praze není v Příloze 3 vůbec řešena, jsou zde uvedeny jen všeobecné proklamace týkající se tohoto způsobu výroby energie z fosilních paliv.

Návrh zdrojů pro hodnocení a upřesnění údajů v ÚEK Solární energie pro výrobu elektřiny Detailnější zjištění reálných bilancí pro Prahu bude možno provést pouze na základě podrobného průzkumu. Dodavatelé FVE (instalovaný výkon), PRE distribuce a.s. (kladně vyřízené žádosti o připojení k síti obsahují jmenovitý el. výkon FVE), Solární energie pro výrobu tepla Detailnější zjištění reálných bilancí pro Prahu bude možno provést pouze na základě podrobného průzkumu. Dodavatelé termických solárních systémů. Tepelná čerpadla Detailnější zjištění reálných bilancí pro Prahu bude možno provést pouze na základě podrobného průzkumu. Jako zdroj informací budou využiti jednak dodavatelé tepelných čerpadel a jednak údaje PRE a.s. o spotřebě el. energie v odběrové sazbě pro tepelná čerpadla. Celkově dodané teplo z tepelných čerpadel bude stanoveno pomocí takto zjištěné spotřeby el. energie a průměrného topného faktoru. Při tom je nutno respektovat vhodným opravným koeficientem fakt, že provozovatelé tepelných čerpadel využívají zvýhodněnou sazbu el. energie

94 225


nejen pro pohon tepelného čerpadla, ale pro celkovou spotřebu el. energie domácnosti, tedy i pro relativně náročnější odběry (praní, vaření apod.) Odhad instalovaného topného výkonu tepelných čerpadel bude určen buď přímo od dodavatelů, nebo alternativně s množství spotřebované el. energie pro pohon tep. čerpadel (z údajů PRE a.s.) a průměrného ročního topného faktoru.

Kombinovaná výroba tepla a el. energie Zhodnotit zdroje KVET Pražské teplárenské a.s. ‐ informace z PT a.s. Zhodnotit dosavadní instalace KVET na zemní plyn (kromě PT a.s.), převážně v průmyslové a terciární oblasti ‐ informace od dodavatelů kogeneračních jednotek s plynovými motory (Tedom, Jenbacher, Motorgas, Dagger).

Opatření uplatnitelná pořizovatelem ÚEK Povolování staveb pro výrobu energie z OZE Každá stavba v České republice musí splnit požadavky právní úpravy. Záměry na výstavbu zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů mohou být povoleny jen za předpokladu, že jsou umístěny v souladu s územním plánem (ÚP), který byl dohodnut s dotčenými orgány (DO) a vydán v souladu s krajskými zásadami územního rozvoje (ZÚR). K žádosti o vydání územního rozhodnutí musí být přiložen výstup z procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), pokud je zařízení pro výrobu z OZE záměrem ve smyslu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Po vyjádření dotčených orgánů státní správy je vydáváno územní rozhodnutí a následně stavební povolení. Povolovací proces zakončuje kolaudační souhlas, na základě kterého se záměr definitivně může uvést do provozu. Obrázek 28: Obecné schéma povolovacího procesu

Zdroj: MŽP, Příručka Obnovitelné zdroje energie ‐ Povolovací proces Podrobné informace v rámci této problematiky lze nalézt v příručce, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí, Obnovitelné zdroje energie ‐ Povolovací proces. Dosažitelnou na internetové adrese: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/obnovitelne_zdroje_informacni_podpora/$FILE/OZK‐ Povolovaci_proces‐20110609.pdf

95 225


A dále v příručce, kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj a Ústav územního rozvoje, Stavby a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů – metodický pokyn k jejich umisťování. Dosažitelnou na internetové adrese: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3209

96 225


10. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA VE VÝHLEDU ‐ BILANCE EMISÍ A SPOTŘEBY ENERGIE 10.1.

Způsob sledování a výpočtu emisí v ČR

Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav). Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1‐4, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR. Stacionární zdroje jsou členěny podle tepelného výkonu a míry vlivu technologického procesu na znečišťování ovzduší nebo rozsahu znečišťování. Vedle bodově sledovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 (nad 5 MW instalovaného výkonu) a REZZO 2 (0,2 – 5 MW instalovaného výkonu) jsou v rámci REZZO 3 (zdroje pod 0,2 MW) modelově vypočítávány emise z vytápění domácností, emise VOC z plošného použití rozpouštědel, emise NH3 z nesledovaných chovů hospodářských zvířat a z nakládání s chlévskou mrvou. V ÚEK hl. m. Prahy je navíc v této kategorii proveden propočet emisí ze spotřeby zemního plynu v malých zdrojích terciárního sektoru. Další součástí emisní bilance je odhad emisí specifických skupin zdrojů, prováděný zpravidla s využitím dostupných aktivitních údajů a emisních faktorů. Jedná se o emise TZL z chovů hospodářských zvířat, tj. emise ze steliva, krmiva a exkrementů zejména u stájových chovů (emise uváděné poprvé v bilanci za rok 2006) a od roku 2009 nově také odhad emisí TZL ze stavebních činností a emisí NH3 z použití minerálních hnojiv. Všechny tyto emise jsou součástí kategorie REZZO 3 a s využitím statistických údajů jsou rozpočteny do úrovně jednotlivých krajů. V Praze jsou tyto emise velice nízké. Bilance mobilních zdrojů zahrnuje emise ze silniční, železniční, letecké a vodní dopravy a dále emise z nesilničních zdrojů (zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, stavební stroje, údržba zeleně, apod.). Výpočet emisí z dopravy zajišťuje dle vlastní metodiky CDV Brno. Používaný modelový výpočet využívá podkladů dopravních statistik, údajů o prodeji pohonných hmot, o skladbě vozového parku a odhadech ročních proběhů jednotlivých kategorií vozidel. Emise jsou stanoveny pomocí vypočítaného podílu na spotřebě pohonných hmot jednotlivých kategorií vozidel a příslušných emisních faktorů. V rámci ÚEK jsou emisní bilance sestaveny z individuálních údajů v REZZO 1 a 2 a dopočtu ze spotřeby paliv v REZZO 3 – podnikatelských i domácností (tím se liší od bilancí ČHMÚ, které podnikatelské zdroje REZZO 3 nevykazují). Dále jsou údaje o spotřebě paliv ve zdrojích REZZO 1‐3 a související emise rozděleny do územních obvodů (urbanistických obvodů a městských částí). Pro výpočet emisí CO2 byly použity emisní faktory z metodiky IPCC.

97 225


10.2.

Výstupy a doporučení stávající ÚEK

Výchozí stav ÚEK ÚEK hl. m. Prahy uvádí emisní bilance z roku 2001. Emisní bilance byly zpracovány za všechny skupiny spalovacích a technologických zdrojů a také za mobilní zdroje – dopravu. Byly zpracovány za hl. m. Prahu jako celek a také za 57 městských částí a po urbanistických obvodech. Zdroje byly zachyceny v GIS. Podrobné členění bilancí emisí je nezbytné zejména pro možnost analýzy dopadů variant rozvoje zásobování územního celku palivy a energií na kvalitu ovzduší a potřebný rozvoj energetických systémů v dané lokalitě. ÚEK je také významným podkladem pro Program ke zlepšení kvality ovzduší hl. m. Prahy a Program snižování emisí. (Tyto programy byly přijaty Usnesením Rady hl. m. Prahy1 v roce 2010.) Oba programy navrhují opatření ke snížení emisí v imisně zatížených lokalitách hl. m. Prahy a v rámci ÚEK vznikají doporučení na možnosti náhrady tuhých paliv a rozvoj subsystémů zásobování ze soustavy CZT a z zemního plynu. Tabulka 22: Emisní bilance ve výchozím roce ÚEK, v roce 2001

Pozn.: Není zřejmé, jak byly alokovány emise ze zdroje elektrárny Mělník právě na dodávku tepla pro Prahu.

Výhledové bilance emisí Tabulky níže ukazují, jak by se při daném vývoji poptávky po energii v budoucnu, spotřeba paliv a energie a množství vyprodukovaných emisí na území města za uvedených předpokladů (různého způsobu krytí potřeby tepla dodávkami ze zdrojů CZT) vyvíjely. Výsledné emise se liší podle jednotlivých navrhovaných scénářů možného rozvoje energetického hospodářství. Všechny tři scénáře (s cílovým rokem 2020) jsou do značné míry ovlivněny průběžným a zčásti již realizovaným odchodem dalších energeticky náročných provozů z území hl. m. Prahy – pokles spotřeby a případné zrušení dotčených spalovacích zdrojů se projeví také poklesem emisí. Scénář I ilustruje kapacitní maximum, scénáře II a III udávají rozpětí ve kterém se měla s největší pravděpodobností pohybovat poptávka po energii do roku 2020. Všechny tři uvažované scénáře byly pokryty ve dvou základních variantách různou strukturou paliv a energie před přeměnami (primární spotřebou paliv). V obou variantách pokrytí poptávky po energii a ve všech scénářích dochází k 1

Usnesení Rady hlavního města Prahy č. 1854 ze dne 16.11.2010 k návrhu Nařízení, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha.

98 225


dalšímu vytěsňování tuhých paliv na území města, ve variantě V I je nová poptávka po energii pokryta především dálkovým teplem, ve variantě V II a V III pak především zemním plynem. V rámci scénáře I pak byly kromě dvou základních variant ještě zpracovány dvě dodatkové varianty V I.3 a V I.4, které vyhodnocují energetické a emisní bilance za předpokladu výstavby tepelného napáječe Kladno‐Praha a přepojení blokových kotelen v oblasti Jihozápadního Města na dálkové teplo z kladenské elektrárny ECKG. Zpracování dvou variant pak bylo provedeno z důvodu variantního krytí stávající a nové výstavby přednostně teplem z dálkového přivaděče CZT (varianta V1.3), respektive zemním plynem (V1.4). Celkově byly tedy zpracovány a vyhodnoceny tři základní scénáře, všechny dále ve dvou základních variantách pokrytí poptávky po energii konkrétní strukturou paliv. Způsob pokrytí poptávky palivy a energií je zásadní pro vývoj emisí ze spotřeby paliv a energie. Souhrnný přehled výše poptávky po energii v konečné spotřebě v jednotlivých scénářích a ve výchozím roce je uveden v následující tabulce. Tabulka 23: Přehled scénářů rozvoje poptávky po energii v Praze k roku 2020, stávající ÚEK

Dodávky tepla z jednotlivých zdrojů CZT pracující do soustavy ZTMP (tj. elektrárna EMĚ I, teplárna Malešice, Michle, výtopna Třeboradice a Krč a spalovna TKO Malešice) byly ve výhledových variantách modelovány pomocí predikačního a optimalizačního systému, který Pražská teplárenská, a.s., pro modelování chodu soustavy ZTMP používá. Množství produkovaných emisí v budoucnu pak bylo stanoveno přepočtem stávajících emisí v poměru k současné a budoucí výši dodávek tepla. Spotřeba paliv a emise základních škodlivin u ostatních zdrojů CZT (ostrovní soustavy CZT) byly vypočteny z dodávky tepla pomocí koeficientů účinností zahrnující ztráty v rozvodu a přeměnami. Emise ze zdrojů REZZO 1 spalujících jiný druh paliva než zemní plyn byly vypočteny poměrem výhledové spotřeby daného druhu paliva ke stávající spotřebě pro zachování konkrétních emisí v daném zařízení. Emise ze spalování zemního plynu a emise ze středních (REZZO 2) a malých zdrojů (kotelny REZZO 3 a lokální topeniště) byly vypočteny s použitím emisních faktorů z přílohy č.5 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb. „Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem při spalování paliv“. S ohledem na zachování metodiky použité při výpočtu emisí stávajícího stavu a snahou o přiblížení se skutečným hodnotám byl i pro velké zdroje REZZO 1 spalující zemní plyn (a velkoodběr zemního plynu) použit ve výhledových variantách pro výpočet emisí oxidů dusíku (NOx) emisní faktor 1920 kg/106m3.

99 225


Tabulka 24: Porovnání spotřeby primárních paliv a množství emisí dle poptávky po energii ve výhledu ‐ v jednotlivých scénářích

10.3.

Vývoj v letech 2003‐2011

Pro porovnání prognózované výše emisí a jejich skutečného stavu byly využity emisní bilance ČHMÚ. Emisní bilance jsou dostupné pro rok 2009, novější data nebyla doposud zveřejněna. Tyto bilance uvádějí v členění dle krajů bilance emisí v REZZO 1_4, REZZO 1‐3 a také podle jednotlivých skupin zdrojů samostatně. Bilanční data byla se stránek ČHMÚ stažena a byly vytvořeny časové řady emisí vybraných škodlivin (TZL, SO2 a NOX). Tyto časové řady jsou porovnány s prognózou emisí v ÚEK. Tabulka 25: Vývoj emisí na území hl. m. Prahy v letech 2002‐2009 ve stacionárních a mobilních zdrojích znečištění REZZO 1-4 ČHMÚ

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

2009

2164,90

1684,40

8107,00

18343,90

13050,90

427,70

2008

2320,40

1768,90

8603,60

19666,90

13158,60

374,70

2007

1956,60

1477,70

8963,50

21816,70

14136,70

409,30

2006

2359,60

2280,30

9521,00

22405,70

15072,20

387,90

2005

2408,10

2423,30

11379,80

25889,50

16052,90

379,90

2004

2551,90

2578,70

11809,40

27667,50

16722,50

364,70

2003

2624,60

2153,70

12300,40

30715,30

17528,80

362,40

2002

2526,30

1933,00

12019,50

30353,70

17977,10

295,50

Zdroj dat: ČHMÚ

100 225


Obrázek 29: Vývoj emisí na území hl. m. Prahy v letech 2002‐2009 ve stacionárních a mobilních zdrojích znečištění, vybrané znečišťující látky Vývoj emisí na území hl.m. Prahy, zdroje REZZO 1-4, t/rok 13 000 12 000 11 000 10 000 9 000 8 000

TZL

7 000

SO2

6 000

NOx

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj dat: ČHMÚ Samostatně pro porovnání potřeby vyhodnotit emise pouze ze stacionárních zdrojů znečištění, ve kterých na území hl. m. Prahy jednoznačně převládají spalovací zdroje. V následujících grafech jsou emise v členění na mobilní a stacionární zdroje znečištění. Obrázek 30: Emise TZL na území hl. m. Prahy v letech 2002 až 2009, v členění na dopravu a stacionární zdroje znečištění Emise tuhých znečišťujících látek (TZL) na území hl. m. Prahy vývoj od roku 2002, t/rok 2000 1800 1600 1400 1200 TZL REZZO 1-3

1000

TZL REZZO 4

800 600 400 200 0

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Z grafů je zřejmé, jak je podíl dopravy na emisích rozdílný podle znečišťující látky – v emisích TZL a NOx doprava emise ze stacionárních zdrojů naprosto převyšuje.

101 225


Obrázek 31: Emise NOx na území hl. m. Prahy v letech 2002 až 2009, v členění na dopravu a stacionární zdroje znečištění Emise oxidů dusíku (NOx) na území hl. m. Prahy vývoj od roku 2002, t/rok 10000 9000 8000 7000 6000 5000

NOx REZZO 1-3

4000

NOx REZZO 4

3000 2000 1000 0

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Pouze u emisí SO2, které vznikají zejména spalováním tuhých paliv na bázi uhlí a těžkých topných olejů, emise ze stacionárních zdrojů převyšují emise z dopravy. Obrázek 32: Emise SO2 na území hl. m. Prahy v letech 2002 až 2009, v členění na dopravu a stacionární zdroje znečištění Emise oxidu siřičitého (SO2) na území hl. m. Prahy vývoj od roku 2002, t/rok 2500 2000 1500 SO2 REZZO 1-3 SO2 REZZO 4

1000 500

0

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj dat: ČHMÚ Jak je zřejmé z dat ČHMÚ, emise SO2 mají v jednotlivých letech vývojové řady od roku 2002 velmi proměnlivou hodnotu. Byla provedena analýza jednotlivých zdrojů REZZO – výsledkem je zjištění, že výkyvy v emisích jsou způsobeny způsobem provozování tepelných zdrojů spadajících do soustavy CZT, ve kterých jsou spalována tuhá paliva na území hl. m. Prahy a které pracující do soustavy ZTMP (tyto zdroje zahrnují elektrárnu EMĚ I, teplárnu Malešice, Teplárnu Michle, výtopna Třeboradice a Krč a spalovna TKO Malešice), uhlí je spalováno v Teplárně Malešice, topný olej v nepatrném množství v Teplárně Michle.

102 225


V aktualizované ÚEK bude nezbytné prověřit stav zdrojů pracujících do soustavy CZT, jejich očekávané modernizace k roku 2023, která bude vyplývat z nově přijaté legislativy ke znečištění z průmyslových zdrojů (novela zákona o IPPC a o zvláště velkých spalovacích zdrojích). Obecně lze konstatovat, že se emise znečišťujících látek, produkovaných stacionárními zdroji znečištění na území města, zhruba pohybují v širokém rozmezí, nastaveném jednotlivými scénáři ÚEK. Bude ale nezbytné prověřit jak scénáře samotné, tak jejich dopad na produkci emisí s ohledem na rozvoj soustavy CZT a distribuční soustavu zemního plynu, připravovanou legislativu v oblasti průmyslového znečištění a pomocné výpočty výhledově produkovaných emisí. Obrázek 33: Chod emisí v jednotlivých letech podle skupin spalovacích zdrojů, SO2, t/rok Vývoj v emisích SO2 na území hl. m. Prahy, v členění dle kategorie zdroje 2 000 1 750 1 500 1 250 REZZO 1 REZZO 2

1 000

REZZO 3 REZZO 4

750 500 250 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

103 225


Obrázek 34: Rozmístění nejvýznamnějších bodových zdrojů znečištění (REZZO 1 a 2) na území hl. m. Prahy

Zdroj: Integrovaný program snižování emisí a ke zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha, 2010 Tabulka 26: Nejvýznamnější zdroje emisí – kategorie REZZO 1 a REZZO 2 (rok 2007), TZL

Zdroj: Integrovaný program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší aglomerace hl. m. Praha

104 225


Tabulka 27: Nejvíce zatížené úseky komunikací v roce 2008 – všechna vozidla

10.4.

Doporučení pro zpracování aktualizované ÚEK

Aktualizace emisních dat a význam emisních bilancí V návaznosti na zpracované podklady pro Integrovaný Program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavního města Prahy a v návaznosti na aktualizované bilance spotřeby paliv a energie kategorizované dle sektoru spotřeby a dle kategorie zdroje REZZO a dle druhu paliva je nezbytné znovu připravit výchozí emisní bilanci. Bilance byly již v minulosti, v existující ÚEK, vytvořeny podle jednotlivých urbanistických obvodů a toto územní členění je nezbytné na úrovni emisních dat dodržet. Takto zpracované emisní bilance v členění dle kategorie zdroje a dle sektoru spotřeby se stávají významným podkladem pro návrh opatření v ÚEK, která by respektovala doporučení Programu ke snížení emisí na území hl. m. Prahy, zejména v těch lokalitách, kde jsou emise ze spalovacích zdrojů zdrojem znečištění ovzduší a ohrožení zdraví lidí, případně ekosystémů. S tím souvisí i využití GIS při tvorbě těchto bilancí a územní přiřazení zdroje znečištění ovzduší (případně spotřeby paliv v malých zdrojích).

105 225


Takto zpracované emisní bilance umožní posoudit možná opatření v rozvoji technických systémů na území hl. m. Prahy. Doporučení v oblasti spalovacích zdrojů a způsobu zásobování stávající i výhledové zástavby musí vzít v potaz také možný souběh emisí z dopravy a emisí ze stacionárních zdrojů. V imisně ohrožených lokalitách (viz kapitola 4) je nutné hledat jiné způsoby zásobování výstavby než umisťováním nových zdrojů, produkujících emise – např. rozvojem CZT, využitím nespalovacích technologií OZE, apod.

Výpočet emisí ve výhledu REZZO 1: Aktualizovaná ÚEK bude ve svých propočtech emisí ze zdrojů REZZO 1 respektovat požadavky směrnice č. 2010/75/EU o průmyslových emisích, která vstoupila v platnost dne 6. 1. 2011, a která má dopady jak na emise ze zdrojů mimo město (EMĚ 1), ale také na ostatní zdroje Pražské teplárenské a.s. jejichž instalovaný příkon přesahuje 50 MW. Směrnice je transponována do českého zákona o ochraně ovzduší a způsob, jakým bude transponována, ovlivní emise, produkované ze zmíněných zvláště velkých spalovacích zdrojů. Současně bude nutné prověřit další významné zdroje REZZO 1 na území správního obvodu hl. města Prahy a jejich předpokládaný vývoj ve výhledu. Emise ze zdrojů REZZO 2 jsou rovněž evidovány, a jejich vývoj je spíše výsledkem technologických změn, poklesu výkonu kotelen s ohledem na pokračující zateplování domů a na jejich výměnu za nové, v mnoha oblastech Prahy povinně nízkoemisní zdroje. Faktory pro přepočet spotřeby paliv v těchto zdrojích ve výhledu bude muset být upraven tak, aby reflektoval emisní charakteristiky nově vyráběných kotlů. V těchto zdrojích bylo v roce 2001 spalováno významné množství uhlí – tento stav bude muset být prověřen, konzultován s Integrovaným programem snižování emisí a případně došetřen. V těchto zdrojích je ale majoritně spalován zemní plyn. Také lokální topeniště a kotelny REZZO 3 a z nich emitované emise musí být nově propočteny v návaznosti na vytvořené aktualizované scénáře možného vývoje energetického hospodářství na území hl. m. Prahy. Ve stávající ÚEK byly emise z této skupiny nesledovaných, plošných zdrojů vypočteny s použitím emisních faktorů z přílohy č.5 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb. „Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem při spalování paliv“. Toto Nařízení vlády bylo novelizováno, a nahrazeno vyhláškou č. 205/2009 Sb., kde jsou v Příloze č.2 uvedeny „Emisní faktory“. Přepočítat bude nutné také potřebný příkon a spotřebu nové zástavby, i emise z ní. Nově musí být propočítány nároky nové zástavby na rozvojových plochách na paliva a energii – a to kvůli novým požadavkům stanoveným v nově schválené úpravě, novele směrnice o energetické náročnosti budov. ÚEK pro bude nutně muset zohlednit možnosti náhrady paliv v imisně zatížených lokalitách – jedná se o jedno z opatření vytipovaných v rámci zpracování Integrovaného programu snižování emisí a ke zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha, který byl přijat usnesením Rady města č. 1854 a vydané nařízením č. 16/2010 Sb. hl. m. Prahy.

106 225


11. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 11.1.

Výstupy a doporučení stávající ÚEK

Ve zprávě je zařazena samostatná kapitola č. 11 Praha a životní prostředí. V této kapitole jsou vyhodnoceny podíly jednotlivých kategorií zdrojů (REZZO 1‐4) na emisích v hl. městě Praze od roku 1992. Byly vyhodnoceny jak emise na území města, tak také emise vyvolané spotřebou tepla, které je dodáváno z Elektrárny Mělník I (emise na území Středočeského kraje). Emise základních škodlivin byly podrobně rozčleněny s využitím OKEČ do sektorů spotřeby. Bylo uvedeno hodnocení stavu v kvalitě ovzduší v roce 2001 pro jednotlivé základní škodliviny. Z hlediska dopadů na životní prostředí byly vyhodnoceny také jednotlivé scénáře rozvoje EH na území hl. m. Prahy. Byl vyhodnocena také přínos Programu přeměn topných systémů (za roky 1994‐2002) a jeho ekologický přínos ve snížení emisí – na tento program bylo v uvedených letech uvolněno 386 144 068 Kč. Součástí ÚEK nebyla rozptylová studie, která je zpracovávána samostatně a pravidelně pro potřeby ochrany ovzduší.

11.2.

Výstupy zpracované SEA k ÚEK hl. m. Prahy (z roku 2003)

Při zpracování původní ÚEK bylo provedeno posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, které upravoval zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, v platném znění. Posuzovatelem SEA bylo CpKP Střední Čechy (Centrum pro komunitní práci Střední Čechy). SEA tým stanovil na základě SWOT analýzy a souvisejícího vývoje stavu životního prostředí ČR níže uvedených šest referenčních cílů ochrany životního prostředí: 1. Snížit emise způsobující znečistění ovzduší včetně skleníkových plynů 2. Snížit čerpání neobnovitelných zdrojů energií a energetických surovin 3. Chránit zdraví lidí 4. Chránit a zlepšit stav sídel 5. Zlepšit environmentálně odpovědné rozhodování orgánů veřejné správy 6. Zlepšit environmentálně odpovědné jednání obyvatel Tyto referenční cíle byly stanoveny tak, aby souvisely se zaměřením ÚEK a pokrývaly ty oblasti environmentální problematiky, které mohou být ÚEK ovlivněny. Referenční cíle ochrany životního prostředí také respektují požadavky stanovené v české legislativě a politikách Evropské unie a České republiky.

Hlavní výsledky analýzy stávajícího stavu a posouzení vlivů ÚEK na životní prostředí SEA uváděla, že:

za poslední dekádu (do roku 2003) se výrazně snížil negativní vliv stacionární energetiky na životní prostředí v hl. m. Praze a emise znečišťujících látek poklesly tři až desetkrát. Na přetrvávajícím vysokém znečištění ovzduší v hl. m. Praze měla rozhodující podíl především doprava. Ta produkovala cca 80‐90% celkových emisí kritických znečišťujících látek (NOx, CxHy, CO), významný vliv stacionární energetiky byl u emisí tuhých látek 52%. Na emisích oxidů síry se stacionární energetika podílela 95%, ale emise síry nepředstavovaly z hlediska zatížení ovzduší kritický problém. Nejproblematičtější z hlediska ochrany životního prostředí bylo nadlimitní

107 225


imisní zatížení oxidy dusíku, především v okolí zatížených dopravních tahů a obecně ve středu města. Na celkových emisích oxidů dusíku na území hl. m. Prahy se podílela v roce 2001 doprava z 82% a nízkoemitující malé plošné zdroje znečištění REZZO 3 celkem 4%. Plošné lokální zdroje včetně lokálního spalování zemního plynu a tuhých paliv se podílejí na imisním zatížení oxidem dusíku v nadlimitně zatížené oblasti středu města v rozsahu cca 5‐50% (nejmenší podíl je v nejvíce zatížených oblastech v okolí silničních tahů, největší podíl je v relativně méně zatížených oblastech).

Využívání CZT a především tepelného napáječe Zásobování teplem Mělník Praha ZTMP umožňovalo vytěsnit spalovací procesy a produkci emisí ze zatížených oblastí hl. m. Prahy do méně zatížených oblastí, respektive mimo území města. Konkrétní výše emisí produkovaných na území hlavního města závisí nejen na využití potenciálu CZT, ale též na způsobu jeho provozu a způsobu řazení uhelných zdrojů na území města (teplárny Malešice) v pravobřežní soustavě CZT. Pokrytí nárůstu poptávky po CZT výhradně z tepelného napáječe Mělník bez navýšení využívání uhelného zdroje Malešice vede k nejnižší produkci emisí a celkově nejnižšímu zatížení životního prostředí na území hl. m. Prahy. Při větším využívání uhelného zdroje Malešice by však vzrostly i emise některých znečišťujících látek na území města (tuhé látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku).

CZT umožňuje zachovat dostatečnou diverzifikaci zdrojů energie a spalovat environmentálně přijatelným způsobem a částečně i mimo území města domácí, relativně levná paliva (hnědé a černé uhlí), jelikož v centrálních zdrojích je možné redukovat emise vypouštěné do ovzduší efektivnějším způsobem, jaký by při decentrálním spalování uhlí nebylo možné dosáhnout.

Celková poptávka po energii i spotřeba paliv na území hl. m. Prahy v poslední dekádě klesala vlivem ekonomické transformace, vymístění energeticky náročných provozů z území města i díky rostoucím investicím do snížení ztrát energie. Ani rozvojové scénáře nepředpokládaly, že se tento trend výrazně zvrátí zpět k extenzivnímu nárůstu spotřeby energie. Klíčová energetická infrastruktura zásobující hl. m. Prahu energií má dostatečnou kapacitu i pro pokrytí budoucí poptávky po energii.

Úspory energie představují nejvýhodnější příležitost pro aktivní snižování negativních vlivů energetiky na životní prostředí: oproti dražším obnovitelným zdrojům existuje významný cca 15‐ 20% reálně dosažitelný potenciál úspor energie, který je zároveň ekonomicky efektivní, tzn. že investice do těchto úsporných opatření sníží emise znečišťujících látek a zároveň se investorovi reálně splatí z dosažených úspor energie.

11.3. Současný stav v oblasti ochrany ovzduší a vliv spotřeby paliv a energie Od roku 2002, kdy byla zpracována ÚEK hl. m. Prahy, se (mj. s ohledem na naše přistoupení k Evropské Unii) stále zpřísňují požadavky na ochranu ovzduší. Od roku 2002 se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, také vymezují oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ‐ jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. V posledních letech se také prohlubuje a zpřísňuje reporting o kvalitě ovzduší za vymezené zóny a aglomerace, který předkládá MŽP Evropské komisi. V grafu, v následujících tabulkách i dále v textu: IL – imisní limit; CIL – cílový imisní limit; d IL – 24hodinový imisní limit; r IL – roční imisní limit, IL + MT – roční imisní limit.

108 225


Obrázek 35: Vývoj znečištění ovzduší podle měření ve vybraných stanicích imisního monitoringu hl. m. Prahy – počet překročení 24hod. imisního limitu PM10 na vybraných lokalitách (lokality s úplnou datovou řadou pro uvedené roky), aglomerace Praha, 2000‐2010

Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je prováděno pro každou zónu či aglomeraci zvlášť. Praha je aglomerací. Členění České republiky na aglomerace a zóny je obsahem Věstníku Ministerstva životního prostředí č. 11/2005. Jako nejmenší územní jednotka, pro kterou byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny, byla zvolena území stavebních úřadů. Tabulka 28: Území, kde došlo v roce 2009 k překročení hodnot imisních limitů pro PM10, NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (v % plochy zóny/aglomerace) – Praha celkem

Zdroj: OVV‐Věstnik‐20110411 Samostatně je podávána informace o velikosti území, kde došlo k současnému překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance pro oxid dusičitý (NO2) a území, kde došlo k překročení cílového imisního limitu (CIL) pro benzo(a)pyren (BaP)a arsen (As). Tato informace je prezentována jako procenta území stavebních úřadů. Tabulka 29: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší – rok 2009 Stavební úřad Úřad městské části Praha 1 Úřad městské části Praha 2 Úřad městské části Praha 3 Úřad městské části Praha 4 Úřad městské části Praha 5 Úřad městské části Praha 16 Úřad městské části Praha 6

PM10 (d IL)

NO2 (r IL)

11,5 2,8 -

2,5 21,1 0,8 2,8 -

109 225

Souhrn překročení IL 2,5 21,1 11,5 0,8 5,6 -


Stavební úřad Úřad městské části Praha 7 Úřad městské části Praha 8 Úřad městské části Praha 9 Úřad městské části Praha 18 Úřad městské části Praha 19 Úřad městské části Praha 10 Úřad městské části Praha 11 Úřad městské části Praha 12 Úřad městské části Praha 13 Úřad městské části Praha 17 Úřad městské části Praha 14 Úřad městské části Praha 21 Úřad městské části Praha 20 Úřad městské části Praha 15 Úřad městské části Praha 22

PM10 (d IL) 3,4 5 7,6 4,3 -

Souhrn překročení IL 3,4 5 7,6 19,8 4,3 5,9 -

NO2 (r IL) 2,6 0,2 19,8 4,3 5,9 -

Zdroj: OVV‐Vestnik‐20110411 Tabulka 30: Překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance (v % území), 2009 Stavební úřad Úřad městské části Praha 1 Úřad městské části Praha 2 Úřad městské části Praha 3 Úřad městské části Praha 4 Úřad městské části Praha 5 Úřad městské části Praha 6 Úřad městské části Praha 7 Úřad městské části Praha 8 Úřad městské části Praha 9 Úřad městské části Praha 10 Úřad městské části Praha 13 Úřad městské části Praha 17 Úřad městské části Praha 15

NO2 (r IL + MT) 2,1 21,1 0,8 -

zvýšený o mez tolerance Pro porovnání uvádíme obdobné vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v roce 2007 – je zřejmé, že rok 2009 byl významně z hlediska kvality ovzduší výrazně lepší než rok 2007. Tabulka 31: Území, kde došlo v roce 2007 k překročení hodnot imisních limitů pro PM10, NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (v % plochy zóny/aglomerace) – Praha celkem

Zdroj: Věstník MŽP 2‐09

110 225


Tabulka 32: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší – rok 2007

Zdroj: Věstník MŽP 2‐09

K překračování imisních limitů na území hl. m. Prahy dochází pravidelně od roku, kdy jsou oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhlašovány. Pro tato území, která jsou klasifikována jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, jsou na základě požadavku zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, podle § 7 odst. 6 zpracovávány krajskými úřady (tj. v tomto případě Magistrát hl. m. Prahy) programy ke zlepšení kvality ovzduší pro ty znečišťující látky, u nichž na jejich území došlo v předchozím kalendářním roce k překročení imisního limitu (nebo limitu zvýšeného o mez tolerance, pokud je stanovena). Programy ke zlepšení kvality ovzduší se vypracovávají pro území zón a aglomerací vymezených Ministerstvem životního prostředí. Vzhledem k tomu, že celé území hlavního města Prahy je podle zákona o ochraně ovzduší vymezeno jako „aglomerace“, vypracovává Magistrát hl. m. Prahy program ke zlepšení kvality ovzduší pro celé území hlavního města. Podle § 7 odst. 7 zákona pak krajské úřady aktualizují programy v tříletých intervalech nebo do 18 měsíců od konce kalendářního roku, v němž dojde k překročení imisního limitu. Hlavní město Praha vydalo program ke zlepšení kvality ovzduší v roce 2006 nařízením č. 14/2006, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území

111 225


aglomerace Hlavní město Praha. V roce 2010 v souladu s požadavkem zákona vydalo aktualizaci uvedeného programu a to nařízením 16/20102. Obrázek 36: Vymezení území, na kterém dochází k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí, hl. m. Praha, 2010

Zdroj: ČHMÚ

2

Nařízení 16/2010 Rady hl. m. Prahy ze dne 16. 11. 2010 ‐ tímto nařízením se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha, uvedený v příloze k tomuto nařízení. Zrušuje se současně nařízení č. 14/2006 Sb. hl. m. Prahy.

112 225


Obrázek 37: Vymezení území, na kterém dochází k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí, hl. m. Praha, pro částice PM10 (jemný polétavý prach), rok 2010

11.4. Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území Aglomerace Hlavní město Praha Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha je vytvořen v souladu s povinným obsahem těchto programů. Obsahuje, návazně na provedené emisní a imisní analýzy, návrh opatření, která musí být na území aglomerace Praha realizována tak, aby došlo ke snížení znečištění ovzduší na mez, stanovenou pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů imisními limity pro jednotlivé znečišťující látky. Opatření, která jsou zejména v Programu ke zlepšení kvality ovzduší vydána, jsou závazná a v tomto posouzení jsou uvedena zejména ta, která se dotýkají spalovacích zdrojů na území města a tedy spotřeby paliv v těchto zdrojích.

Prioritní skupiny zdrojů znečišťování stanovené Programem Na základě analýzy emisní situace jsou k jednotlivým znečišťujícím látkám, u kterých jsou nebo byly v posledních letech překračovány imisní limity, přiřazeny následující skupiny zdrojů, které se nejvíce podílejí na produkci emisí a na imisní zátěži těchto látek.

Zatímco u suspendovaných částic frakce PM10 je hlavním zdrojem znečištění ovzduší REZZO 4 především automobilová doprava, a to nejen přímé emise sazí z výfuků automobilů (zejména dieselových) ale také jemné částice z obrusu pneumatik, brzd či povrchu vozovky, a sekundární prašnost – zvíření prachových částic usazených na povrchu komunikací,

113 225


jsou u oxidů dusíku hlavním zdrojem emisí spolu s dopravou také spalovací zdroje ve skupině REZZO 1 (viz emisní analýzy v předchozí kapitole) a u benzo(a)pyrenu zdroje REZZO 3 (spalování tuhých paliv), které představují dle provedené analýzy rozhodující zdroj imisní zátěže benzo(a)pyrenu.

Emise benzo(a)pyrenu nejsou standardně bilancovány, analýza imisních hodnot z měřicích stanic však jednoznačně ukazuje, že v zimním období jsou měřeny hodnoty několikanásobně vyšší než v letních měsících (viz obr. 16). Tento průběh je typický pro znečištění pocházející z lokálního vytápění. Rozhodující podíl lokálního vytápění na celkových koncentracích benzo(a)pyrenu potvrzují i studie SZÚ. Také pro arsen je rozhodujícím znečišťovatelem ovzduší spalování tuhých paliv ve zdrojích REZZO 3 ‐ rozhodující vliv lokálního vytápění je možné vyvodit jednak z analýzy měřených koncentrací, jednak z měření Státního zdravotního ústavu.

Byly vymezeny potenciálně problematické oblasti s velkým podílem tuhých paliv na vytápění, a tedy potenciálně vyššími koncentracemi arsenu. Nejvyšší hodnoty jsou dosahovány v okrajových částech Prahy, kde převažují rodinné domy, ale i ve starém jádru Prahy, kde se stále vyskytují bytové domy vytápěné tuhými palivy. Oblasti s nejvyššími hodnotami jsou obvody Cholupice, Holyně, Hájek, Na Bělidle, Koloděje, Nové Vršovice, Řeporyje a Slivenec, kde měrná spotřeba tuhých paliv překračuje 250 GJ/ha/rok. Obrázek 38: Urbanistické obvody hl. m. Prahy podle měrné spotřeby tuhých paliv

Zdroj: Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území Aglomerace Hlavní město Praha

114 225


Obrázek 39: Roční chod měsíčních koncentrací B(a)P

Zdroj: Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území Aglomerace Hlavní město Praha V oblasti energetické infrastruktury se Program vyjadřuje k rozvoji CZT: Energetická infrastruktura ‐ od počátku devadesátých let proběhla (a dosud probíhá) v Praze rozsáhlá plošná plynofikace území, díky níž došlo k výraznému poklesu emisí z lokálních topenišť. Zásadním způsobem je rozvíjena i soustava CZT. Napáječ z Mělníka zásobuje v současné době rozsáhlé území pravobřežní části města až do Modřan, kde je síť CZT v současné době dále rozvíjena. Celková délka topných rozvodů je okolo 605 km. Díky tomu mohl být odstaven velký počet blokových kotelen, umístěných v soustředěné sídlištní zástavbě s velkou hustotou obyvatelstva. Mezi hlavní cíle Programu patří:

snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity a cílovými imisními limity – platí pro suspendované částice PM10, oxid dusičitý, benzo(a)pyren a arsen; časová naléhavost krátkodobá až střednědobá;

trvalým snižováním emisí prekurzorů troposférického ozónu (těkavé organické látky, oxidy dusíku) dosáhnout snížení imisní zátěže ozónu pod úroveň cílového imisního limitu; časová naléhavost střednědobá.

Z hlediska tvorby ÚEK je nezbytné zmínit následující nápravná opatření k dosažení cílů Programu:

Opatření ke snížení emisí z vytápění obytné zástavby – dotýkají se zejména lokálního vytápění (REZZO 3), v širším kontextu však všech typů energetických zdrojů. Mají význam zejména ve vztahu k imisní zátěži benzo(a)pyrenu a arsenu.

115 225


Celoplošná průřezová opatření – zahrnují aktivity směřující k plošnému snížení emisí těkavých organických látek, průřezová preventivní opatření (územní plánování, územní rozhodování) a podpůrné aktivity ke snížení emisí všech látek (informování a osvěta, veřejné zakázky, podpora lokálních aktivit).

Opatření ke snížení emisí z vytápění obytné zástavby Tato skupina opatření je zaměřena zejména do oblasti malých spalovacích zdrojů (lokálních topenišť), ale formulována jsou i opatření pro centrální zdroje tepla skupin REZZO: 1 a 2. Lokální vytápění se spalováním tuhých paliv je považováno za hlavní zdroj imisní zátěže B(a)P a As, přičemž u obou těchto látek dochází k překračování cílových imisních limitů (u B(a)P téměř na 90 % území HMP). Opatření této skupiny jsou významná také s ohledem na sezónnost výskytu zvýšených koncentrací, neboť umožňují dosáhnout snížení emisí během zimního období, kdy je imisní zátěž nejvyšší. V rámci této skupiny jsou formulována následující opatření: 2.1. Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury 2.2. Ekologizace energetických zdrojů 2.3. Podpora úspor energie a efektivnějšího využívání energie 2.4. Podpora přeměny topných systémů v domácnostech

Opatření 2.1 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury Nařízení Rady hl. m. Prahy uvádí: Cílem tohoto opatření je vytvářet podmínky pro snižování spotřeby tuhých paliv ve všech kategoriích stacionárních zdrojů znečišťování. Spalování tuhých paliv je podle provedené analýzy dominantním zdrojem imisní zátěže As a B(a)P (překračovány cílové limity) a významně se podílí i na zátěži suspendovaných částic PM10 (překračován imisní limit). Z těchto důvodů je nutno vytvářet předpoklady pro snižování spotřeby tuhých paliv nejen u domácností, ale i u větších kotelen zařazených mezi střední zdroje znečišťování (REZZO 2). Významným faktorem je zde možnost napojení na rozvody zemního plynu či na soustavu centrálního zásobování teplem. Orgány HMP proto budou nadále vytvářet podmínky pro rozvoj těchto sítí, zahrnující především jejich plošné rozšiřování, ale i modernizaci rozvodů v již napojených lokalitách. Za tímto účelem budou orgány HMP vytvářet příslušné koncepční zázemí pro další rozvoj sítí CZT a zemního plynu (např. prostřednictvím aktualizace ÚEK a ÚPD). Rovněž budou aplikovat příslušné administrativní nástroje k podpoře rozvoje a využívání environmentální šetrných zdrojů energie, a to zejména nepovolováním instalace nových místních zdrojů na tuhá paliva. V návaznosti na závěry ÚEK HMP bude vyvoláno jednání o vypracování prováděcí studie řešení energetického zásobování levobřežní části HMP pomocí tepelného přivaděče Kladno – Praha s využitím zdroje ECK Generating v Kladně. Na tomto zdroji je k dispozici cca 100 MWt výkonu zdroje s další možností jeho rozšíření, k dispozici je výměníková stanice a s možností vyvedení výkonu do teplovodu. Uvedené řešení by bylo pro kvalitu ovzduší HMP jednoznačně přínosem a jeví se i technicky a ekonomicky reálné, což je však nutno ověřit právě uvedenou prováděcí studií. Studie prověří i možné varianty účasti dotčených subjektů. Samotné rozšiřování a modernizace sítí CZT a zemního plynu jsou investicemi plně v kompetenci příslušných vlastníků sítí (Pražská teplárenská, a. s., Pražská plynárenská, a. s.). HMP však má zastoupení v orgánech obou společností a může využívat tohoto vlivu k podpoře dalšího rozšiřování

116 225


sítí do dosud nenapojených oblastí. Tato podpora bude provázána s informační kampaní za účelem zvýšení poptávky po CZT a zemního plynu u obyvatel, neboť je ekonomicky nereálné rozšiřovat sítě při neodpovídající poptávce. Podle aktuální situace mohou orgány HMP uvážit i finanční podporu konkrétních investičních akcí, například za účelem zajištění povinného spolufinancování k dotacím z fondů Evropské unie.

Opatření 2.2 Ekologizace energetických zdrojů Nařízení Rady hl. m. Prahy uvádí: Opatření je zaměřeno zejména na snižování emisí z vytápění v objektech HMP, MČ a jejich organizací a na omezování emisí z centrálních zdrojů tepla. Orgány HMP zajistí nahrazení zbývajících kotlů na tuhá paliva v objektech organizací HMP jiným způsobem vytápění. Obdobné rekonstrukce budou zajištěny i v budovách organizací MČ po dohodě s příslušnou MČ. Jedná se již o velmi malý počet zdrojů. Podle emisní bilance za rok 2007 jde zejména o Základní školu Řeporyje, s kotelnou na koks přímo v místě měření nadlimitních koncentrací As (podle ČHMÚ jsou nejvyšší emise As právě při spalování koksu). Tento zdroj je nutno ve spolupráci s MČ Praha–Řeporyje řešit jako prioritní. U ostatních zdrojů ve vlastnictví HMP je pak nutno zajišťovat průběžné modernizace kotelního fondu podle stavu konkrétních zdrojů. Jedná se v naprosté většině o kotelny na zemní plyn. To se týká i průběžných modernizací centrálních zdrojů tepla ve vlastnictví Pražské teplárenské, a. s.

11.5.

Doporučení pro zpracování aktualizované ÚEK

Jak vyplývá z opatření doporučených v Programu pro sektor domácností a dalších lokální topeniště, bude aktualizovaná ÚEK hledat nadále možnosti jak podpořit záměnu tuhých paliv v domech pro bydlení.

K upřesnění využívání tuhých paliv v domácnostech budou využity údaje SLBD 2011, pokud bude již možné data pro zpracování ÚEK získat.

V návaznosti na dostupnost sítí, na stanovené nízkoemisní zóny a další faktory lze v ÚEK doporučit přednostní způsob zásobování uvedených lokalit. V této souvislosti budou využity výsledky Programu náhrady tuhých paliv na území hl. m. Prahy a také Programu Čistá energie Praha pro rok 2011.

Bude velmi naléhavé ověřit stav doporučené studie pro řešení energetického zásobování levobřežní části HMP pomocí tepelného přivaděče Kladno – Praha s využitím zdroje ECK Generating v Kladně (v roce 2011 Alpiq ELEKTRÁRNA KLADNO).

117 225


12. VYHODNOCENÍ ČÁSTI PRAHA KONCEPČNÍ ‐ IMPLEMENTACE ÚEK 12.1. Vyhodnocení Akčního plánu k realizaci Územní energetické koncepce hl. m. Prahy v letech 2007 – 2010 V souhrnném hodnocení ÚEK je posouzen celkový vliv navržených opatření, úspěšnost implementace ÚEK a monitoring výsledků, včetně vyhodnocení výsledků multikriteriálního vyhodnocení variant rozvoje. Závěrem bude provedeno porovnání souladu ÚEK se Státní energetickou koncepcí ČR.

12.1.1. Cíle a opatření Akčního plánu ÚEK Akční plán k Územní energetické koncepci hl. m. Prahy byl vypracován v roce 2006 pro období let 2007 až 2010. Akční plán vycházel ze základních strategických dokumentů města, které spolu s ÚEK HMP tvořily:

Strategický plán pro hl. m. Prahu

Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území Aglomerace hlavní město Praha

Studie spolehlivosti a strategické bezpečnosti v energetice

Akční plán respektuje v navrhovaných opatřeních závěry uvedené v koncepčních materiálech a jejich doporučení. AP vycházel z priorit v oblasti rozvoje energetické infrastruktury, podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Globálním cílem územní energetické koncepce na území hl. m. Prahy i jejího Akčního plánu je zajištění spolehlivého a hospodárného zásobování a nakládání s palivy a energií v souladu s udržitelným rozvojem města. Udržitelné trendy se mj. vyznačují:

snižováním energetické náročnosti a současně zlepšováním efektivnosti užití energie ve všech sektorech konečné spotřeby;

změnami ve struktuře krytí poptávky po energii upřednostňující ušlechtilejší a emisemi méně zatěžující paliva a energie jak v transformačních procesech, tak i v konečném užití – při zohlednění ekonomické efektivnosti;

růstem spolehlivosti a bezpečnosti energetických systémů a dodávek paliv a energie na území hl. m. Prahy a

využíváním druhotných zdrojů energie jakožto místních zdrojů majících obnovitelný charakter (což přispívá ke zvýšení soběstačnosti a udržitelného vzorce rozvoje města).

Akční plán proto obsahuje:

Specifikaci priorit a cílů města, obsažených ve schválené ÚEK HMP.

Specifikaci opatření, kterými by měly být naplněny cíle města v jednotlivých prioritních oblastech.

Identifikaci vhodných projektů v rámci jednotlivých opatření.

118 225


Identifikaci aktivit města a ostatních subjektů při realizaci jednotlivých opatření a projektů Akčního plánu.

Náklady na realizaci Akčního plánu a způsob jeho financování.

Způsob monitorování a vyhodnocování Akčního plánu.

Prioritní oblasti AP a navrhovaná opatření Prioritní oblast 1: Podpora efektivního hospodaření s energií v objektech v majetku hl. m. Prahy „Město příkladem v úsporách energie" je heslo, které, pokud se zaměří na ekonomicky efektivní projekty, včetně realizace projektů formou EPC, přinese nejen úspory energie a snížení emisí, ale především finanční úspory a návratnost investic. Magistrát města Prahy by měl být hlavním iniciátorem, koordinátorem a garantem výše uvedených činností. Výše uvedené aktivity se neobejdou bez účinného strategického plánování a řízení. Proto v rámci tohoto programu navrhujeme realizovat následující opatření:

Opatření 1.1: Podpora přísnějších energetických požadavků při investicích do majetku HMP

Opatření 1.2: Realizace projektů EPC u vhodných objektů v majetku HMP

Opatření 1.3: Zavedení systému energetického řízení v objektech v majetku HMP

Opatření 1.4: Realizace opatření doporučených energetickými audity

Prioritní oblast 2: Podpora efektivního využití energie na území hl. m. Prahy Tato priorita/ program je velmi rozmanitá, vztahuje se k sektorům výroby, distribuce i užití energie a zahrnuje následujících 9 opatření:

Opatření 2.1a: Podpora nízkoenergetické výstavby

Opatření 2.1b: Identifikace rozvojových ploch pro nízkoenergetickou výstavbu

Opatření 2.2: Podpora při realizaci požadavků novely zákona č. 406/2000 Sb. v oblasti energetické náročnosti budov

Opatření 2.3: Podpora při realizaci požadavků novely zákona č. 406/2000 Sb. v oblasti zvyšování účinnosti kotlů

Opatření 2.4: Podpora využívání CZT pro nově stavěné sídlištní celky a objekty v blízkosti rozvodů CZT na území HMP

Opatření 2.5: Zvýšení efektivnosti dodávek tepla z CZT na území HMP

Opatření 2.6: Přeměna zdrojů a topných systémů spalujících tuhá/kapalná paliva

Opatření 2.7: Úspory energie a ekologizace v dopravě zabezpečované HMP

Opatření 2.8 Podpora uplatnění zemního plynu v ostatní automobilové dopravě

Opatření 2.9: Úspory energie a ekologizace v dopravě podporou elektrické trakce

Prioritní oblast 3: Podpora využití obnovitelných, druhotných a perspektivních zdrojů energie Podstatou všech opatření je vyhledávání, přímá realizace nebo alespoň podpora realizace konkrétních projektů využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (ODZE) v rámci stávajících objektů a infrastruktury města. Prioritní oblastí realizace projektů jsou zařízení v majetku hl. m. Prahy. V rámci prioritní oblasti 3 – ODZE ‐ jsou navrhována následující opatření:

119 225


• • •

Opatření 3.1: Podpora využívání OZE v domácnostech Opatření 3.2: Podpora využívání OZE ve veřejném a soukromém sektoru Opatření 3:3: Podpora využívání druhotných zdrojů energie

Prioritní oblast 4: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie V návrzích na zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dodávek energie na území hl. m. Prahy je jednak oblast minimalizace poruchovosti v dodávkách tepla a TV a také vytvoření informačního systému, který by s využitím GIS identifikoval a popsal prioritní objekty pro dodávku tepla, elektřiny a plynu, jejich stávající nároky a možnosti jejich redukce v přesně stanoveném čase. Prioritní oblast tedy zahrnuje následující opatření:

Opatření 4.1: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie

Opatření 4.2: Prioritní objekty městské infrastruktury

Opatření 4.3: Scénář pro dlouhodobý výpadek elektrizační soustavy (ES)

Opatření 4.4: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek tepla

Opatření 4.5: Rozvoj kolektorizace přenosových a distribučních sítí

Prioritní oblast 5: Opatření na podporu realizace Akčního plánu Na podporu realizace Akčního plánu budou připravena a navržena následující opatření:

Opatření 5.1: Praha příkladem

Opatření 5.2: Vzdělávání k úsporám energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (ODZE)

Opatření 5.3: Získávání zdrojů financování

Opatření 5.4: Podpora uplatnění dobrovolných dohod na území hl. m. Prahy

Opatření 5.5: Činnost Energetické agentury Praha

Pro realizaci jednotlivých opatření byly navrženy aktivity, které je zapotřebí pro realizaci opatření AP uskutečnit. Byly také navrženy ukazatele pro monitorování AP. Tabulka 33: Ukazatele na úrovni jednotlivých opatření Opatření

Ukazatele ke sledování realizace opatření

Opatření 1.1: Podpora přísnějších energetických požadavků při investicích do majetku HMP

Počet realizovaných opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti (běžným způsobem a způsobem doporučeným v akčním plánu) a jejich vyhodnocení (hlediska – energetická, environmentální, ekonomická a sociologická); sledováno Počet podpořených projektů s cílem udržitelné obnovy budov a užívání (podpora, státní dotace, možnost čerpání ze zdrojů ČR a EU); sledováno

Opatření 1.2: Realizace projektů EPC u vhodných objektů v majetku HMP

Počet objektů s modernizovaným energetickým systémem (především v oblasti otopné soustavy). Sledováno – viz smlouvy EPC Relativní a absolutní výše energetických úspor za stanovené období. Sledováno – viz smlouvy EPC

120 225


Opatření

Ukazatele ke sledování realizace opatření Přínosy projektu vztažené k vynaloženým investicím. Sledováno – viz smlouvy EPC

Opatření 1.3: Zavedení systému energetického řízení v objektech v majetku HMP

Počet objektů, které jsou v systému zařazeny Roční úspora paliv a energie a nákladů na ni Úspora emisí vlivem snížení spotřeby Systém energetického řízení je provozován s využitím databáze EN, nebylo zatím zavedeno periodické sledování spotřeb paliv a energie a souvisejících nákladů a dalších ukazatelů. Byla provedena pasportizace všech objektů MHP

Opatření 1.4 realizace opatření doporučených energetickými audity

Počet již realizovaných opatření Je sledováno u objektů spravovaných MHMP a u mnoha objektů ve správě MČ. Aktualizaci dle provedených opatření umožňuje ENA. Vložené investiční prostředky a jejich přínos Jsou sledovány vložené investice. Přínosy sledovány v drtivé většině případů (zejména u majetku spravovaného MČ) nejsou.

Opatření 2.1a: Podpora nízkoenergetické výstavby

Počet realizovaných staveb Dosažená výše energetických úspor Přínosy na poskytnutou podporu, příp. vynaložené investice

Opatření 2.1b: Identifikace rozvojových ploch pro nízkoenergetickou výstavbu

Počet vyhrazených lokalit; (nejsou – kompetence MHMP nepostačující) Počet postavených objektů v nízkoenergetickém standardu; (není sledováno, není stavebními úřady rozlišováno) Rozdíl spotřeby energie oproti lokalitám postavených podle současných normových požadavků – nelze vyhodnotit

Opatření 2.2: Podpora při realizaci požadavků novely zákona č. 406/2000 Sb. v oblasti energetické náročnosti budov

Počet průkazů ENB – výnosem MPO a SEI jsou průkazy požadovány pouze při významné rekonstrukci objektu – viz zákon č. 406/201 Sb., ve znění pozdějších předpisů % dotčených budov – nelze vyhodnotit Energetická náročnost budov – nelze vyhodnotit z průkazů, bylo provedeno tzv souhrnné energetické hodnocení z údajů energetických auditů3

Opatření 2.3: Podpora při realizaci požadavků novely zákona č. 406/2000 Sb. v oblasti zvyšování účinnosti kotlů

Počet kotlů nad 200 kW - viz pasporty budov % dotčených kotlů Počet kotelen nad 20 kW, Počet zařízení starších 15 let, % dotčených kotelen

Opatření 2.4: Podpora využívání CZT pro nově stavěné sídlištní celky a objekty v blízkosti rozvodů CZT na území HMP

Počet a celkový příkon všech podpořených instalací na dodávky tepla z CZT s využitím kogeneračního způsobu výroby tepla a elektrické energie Počet a celkový tepelný příkon nepřímo podpořených instalací (prostřednictvím podpory zpracování žádostí o podporu z jiných zdrojů/fondů) - není sledováno MHMP

3

Zpráva k Poskytnutí služby související s průběžnou realizací energeticky úsporných opatření navržených v energetických auditech budov v majetku hl. města Prahy

121 225


Opatření

Ukazatele ke sledování realizace opatření Instalovaný tepelný příkon v objektech HMP - není sledováno MHMP

Opatření 2.5: Zvýšení efektivnosti dodávek tepla z CZT na území HMP

Počet a celkový příkon všech podpořených instalací na přechod od dodávek v páře na otopnou vodu – není sledováno MHMP Počet a celkový tepelný příkon nepřímo podpořených instalací (prostřednictvím podpory zpracování žádostí o podporu z jiných zdrojů/fondů) – sledováno pouze v rámci Programu MHMP (náhrady tuhých paliv) Km rekonstruovaných sítí – sledováno PT, a.s. Počet bezplatných konzultací prostřednictvím ENAP (ENAP nebyla založena)

Opatření 2.6: Přeměna zdrojů a topných systémů spalujících tuhá/kapalná paliva

Počet bytů – sledováno MHMP Instalovaný výkon nových kotlů - sledováno MHMP Množství vytěsněného paliva/rok - sledováno MHMP – vyhodnocení programu Úspora emisí/rok vyhodnocení programu Výše dotace vyhodnocení programu Počet žádostí vyhodnocení programu Počet modernizovaných kotelen vyhodnocení programu

Opatření 2.7: Úspory energie a ekologizace v dopravě zabezpečované HMP

Snížení spotřeby pohonných hmot – není vyhodnoceno

Opatření 2.8 Podpora uplatnění ZP v ostatní automobilové dopravě

Počet osobních vozidel MHMP používajících CNG – není sledováno MHMP

Opatření 2.9: Úspory energie a ekologizace v dopravě podporou elektrické trakce

Snížení měrné spotřeby elektřiny na dopravní výkony (osobokm, vozokm) - není sledováno MHMP

Úspora emisí – není vyhodnoceno

Počet repasovaných měníren s vyšší propustností pro rekuperovanou energii - není sledováno MHMP Počet repasovaných a nebo nových vozů s nižšími měrnými energetickými parametry - není sledováno MHMP Délka nově budovaných kolejových tratí systému hromadné dopravy není sledováno MHMP

Opatření 3.1: Podpora využívání OZE v domácnostech

Počet přímo podpořených instalací tepelných čerpadel v domácnostech () sledováno a vyhodnoceno v rámci programu podpory přeměny topných systémů Celkový topný výkon podpořených instalací tepelných čerpadel v domácnostech (kW) sledováno a vyhodnoceno v rámci programu podpory přeměny topných systémů Počet přímo podpořených instalací kotlů na biomasu v domácnostech (-) Celkový tepelný výkon podpořených instalací kotlů na biomasu v domácnostech (kW) sledováno a vyhodnoceno v rámci programu podpory přeměny topných systémů Počet přímo podpořených instalací solárních tepelných systémů v domácnostech (-)sledováno a vyhodnoceno v rámci programu podpory přeměny topných systémů Celková kolektorová plocha solárních tepelných systémů tepelný výkon

122 225


Opatření

Ukazatele ke sledování realizace opatření podpořených instalací kotlů na biomasu v domácnostech (m2) sledováno a vyhodnoceno v rámci programu podpory přeměny topných systémů Počet nepřímo podpořených instalací OZE (prostřednictvím podpory zpracování žádostí o podporu z jiných zdrojů/fondů) - sledováno a vyhodnoceno Počet bezplatných konzultací prostřednictvím ENAP ENAP nebyla založena

Opatření 3.2: Podpora využívání OZE ve veřejném a soukromém sektoru

Počet a celkový topný výkon přímo podpořených instalací tepelných čerpadel v objektech HMP a MČ (-/kW) sledováno v objektech ve správě MHMP Počet a celkový tepelný přímo výkon podpořených instalací kotlů na biomasu v objektech HMP a MČ (-/kW) sledováno v objektech ve správě MHMP Počet a celková kolektorová plocha přímo podpořených instalací solárních tepelných systémů v objektech HMP a MČ (-/m2) - sledováno v objektech ve správě MHMP Počet a celkový výkon přímo podpořených instalací solárních fotovoltaických systémů v objektech HMP a MČ (-/kW) - sledováno v objektech ve správě MHMP Počet nepřímo podpořených instalací OZE (prostřednictvím podpory zpracování žádostí o podporu z jiných zdrojů/fondů) - sledováno v objektech ve správě MHMP

Opatření 3.3: Podpora využívání druhotných zdrojů energie

Množství bioodpadů, jež našlo energetické využití před pouhým zneškodněním (skládkováním) – není sledováno Množství energie (nově) produkované z druhotných potažmo obnovitelných zdrojů - není sledováno Měrné hodnoty výše podpory příp. Celkových nákladů na uspořené emise (zejména co2) - není sledováno

Opatření 4.1: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie

Počet vymístěných zdrojů spalujících tuhá fosilní paliva není sledováno Počet nově instalovaných zdrojů energie na současné technologické úrovni (vysoká efektivita, nízké emisní faktory, nebo OZE) není sledováno Počet odběratelů s přerušenou dodávkou ku celkovému počtu zásobovaných odběratelů v daném časovém úseku nedodávky energie není sledováno Počet odběratelů a hodin (dnů) s nedodávkou energie [počet odběratelů x doba nedodávky] ku celkovému počtu odběratelů a celkové (roční) době plánované dodávky - sledují distribuční společnosti Počet domácností či osob a dnů s nedodávkou energie ku celkovému počtu domácností (osob) a době plánované dodávky - sledují distribuční společnosti Množství nedodané energie ku množství dodané energie - sledují distribuční společnosti

Opatření 4.2: Prioritní objekty městské infrastruktury

Počet prioritních objektů městské infrastruktury, jejich komplexní technicko-provozní popis - nejsou stanoveny Funkční, aktualizovaná databáze s výhledovým zpřístupněním a zpracováním dat v reálném čase pro potřeby sledování toků energie v prioritních objektech městské infrastruktury – není jako součást ENA

123 225


Opatření

Ukazatele ke sledování realizace opatření Doporučení a realizovaná organizační opatření pracovní skupiny pro nouzové zásobování energií prioritních objektů městské infrastruktury

Opatření 4.3: Scénář pro dlouhodobý výpadek elektrizační soustavy (ES)

Počet prověřených zdrojů

Opatření 4.4: Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek tepla

Snížení četnosti poruch

Opatření 4.5: Rozvoj kolektorizace přenosových a distribučních sítí

Délka kolektorových sítí

Opatření 5.1: Praha příkladem

Počet projektů - sledováno

Technická data pro vypracování scénáře Scénář pro dlouhodobý výpadek elektrizační soustavy (ES) nebyl vytvořen

% ztrát v sítích - úspora

Počet PR akcí - sledováno Počet informačních letáků a prezentací - sledováno Přínosy ve výrobě energie z OZE – není sledováno Přínosy v úsporách energie – není sledováno Přínosy v emisích – není sledováno Opatření 5.2 Vzdělávání k úsporám energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (ODZE)

Počet realizovaných odborně-vzdělávacích aktivit - sledováno

Opatření 5.3: Získávání zdrojů financování

Počet vypracovaných žádostí - sledováno

Opatření 5.4: Podpora uplatnění dobrovolných dohod na území hl. m. Prahy

Počet uzavřených dobrovolných dohod

Počet účastníků uskutečněných aktivit - sledováno Předpokládané environmentální přínosy, přímé či i nepřímé - není sledováno

Počet klientů s informacemi o zdrojích financování - sledováno

Rozsah definované spolupráce/závazků, nejlépe podaří-li se jejich objem přesněji kvantifikovat (v technických jednotkách). Odhadované energetické, ekonomické a environmentální přínosy, dosažené prostřednictvím těchto dohod Dobrovolné dohody v Praze stejně jako v ČR nejsou zatím uplatněny, existují však dohody s distributory k předávání informací a dat

Opatření 5.5: Činnost Pražské energetické agentury

Monitorování podle jednotlivých aktivit ENAP ENAP nebyla založena – činnosti vykonává oddělení energetiky OOP MHMP

12.1.2. Vývoj po roce 2006 Dne 6. srpna 2008 byla projednána aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy spolu s vyhodnocením vlivů na životní prostředí, veřejné zdraví a lokality Natura 2000. Dne 16.11.2010 byly schváleny a vydány nařízením Rady hl. m. Prahy Program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší. Tyto dokumenty a spolu s nimi další materiály (např. ÚAP) se stanou podkladem pro aktualizaci ÚEK.

124 225


13. VYHODNOCENÍ ČÁSTI MULTIKRITERIÁLNÍ VYHODNOCENÍ VARIANT ROZVOJE Závěry multikriteriálního vyhodnocení dle ÚEK

Dálkové vytápění (centralizované zásobování teplem, CZT) má z hlediska ochrany životního prostředí přínos především v tom, že vytěsňuje plošné nízkoemitující zdroje znečištění, umožňuje v centrálních zdrojích spalovat palivo způsobem, který je šetrnější k životnímu prostředí než v případě spalování stejného paliva v decentralizovaných zdrojích, emise jsou vypouštěny obvykle z vyšších komínů, čímž dochází k lepšímu rozptylu znečišťujících látek do širšího okolí a nižším koncentracím znečištění (imisnímu zatížení) v místech spalování.

Na centralizovaných zdrojích je též možné snáze měřit a kontrolovat skutečné množství emisí vypouštěných do ovzduší. Ve větších zdrojích je možné rovněž spalovat levnější, méně ušlechtilá paliva s vyššími emisními faktory i při splnění emisních limitů, jelikož je technicky a ekonomicky snáze proveditelné instalovat dodatečná zařízení na omezování emisí na zdrojích až od určité velikosti ‐ například filtry a odlučovače, odsíření, denitrifikaci a podobně. Spalování těchto méně ušlechtilých paliv (tuhých paliv ‐ uhlí) v malých plošných zdrojích by vedlo k nadměrnému zatížení životního prostředí a proto je především v hustě obydlených územích nežádoucí.

Centralizované zásobování teplem dále umožňuje využít odpadní teplo z průmyslových procesů (druhotné zdroje energie), teplo získané ze spalování tuhých komunálních odpadků a podobně.

V případě porovnání decentralizovaného spalování ušlechtilejších (méně znečišťujících) paliv a spalování méně ušlechtilých, levnějších paliv v centralizovaných zdrojích celkový vliv na životní prostředí ovlivňuje jak technologie a místo spalování, případně způsob čištění spalin, tak ve významné míře právě i použité palivo a jeho emisní faktory. Spalování méně ušlechtilých paliv s většími emisemi v centrálních zdrojích nemusí tedy nutně mít za všech okolností a ve všech parametrech příznivější vliv na životní prostředí než spalování ušlechtilejších, méně znečišťujících paliv v plošných decentralizovaných zdrojích. Vždy záleží na konkrétních místních podmínkách, způsobu provozu a především na tom, jaké konkrétní alternativy přicházejí v úvahu.

Scénáře rozvoje energetického hospodářství se zabývají zejména způsobem zásobování a rozsahem nové zástavby a rozvojem nebo stagnací podle sektorů. Tabulka 34: Přehled scénářů vývoje poptávky po energii v Praze do roku 2020

Je pravděpodobné, že nedošlo k naplnění scénáře I a III, neboť poptávka po energii zejména vlivem realizace úsporných opatření a pravděpodobně i v důsledku dalšího vymístění průmyslově výroby významně od roku 2001 (výchozí rok ÚEK) poklesla.

125 225


Scénář II byl ve vícekriteriálním hodnocení – právě pro svůj příznivý vliv na emise, ochranu ŽP, náklady na energii a závislost na dovozu paliv a energie, vyhodnocen jako nejlepší. Akční plán k ÚEK a navržené kroky města podporovaly realizaci tohoto scénáře.

126 225


14. VYHODNOCENÍ ČÁSTI VAZBA ÚEK HL. M. PRAHY NA STÁTNÍ ENERGETICKOU KONCEPCI ČR Státní energetická koncepce (SEK) byla schválená vládou ČR dne 10. 3. 2004. V ÚEK je velmi podrobně tato koncepce ČR z roku 2004 popsána, její priority, cíle, opatření. ÚEK HMP vypracovaná v letech 2002‐2004 je s ní v souladu – s výjimkou jasné preference CZT, která je v SEK deklarována, ale není fakticky promítnuta do potřebných legislativních předpisů. CZT bylo o něco více prosazováno Akčním plánem k ÚEK, v návaznosti na doporučení Integrovaného programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší aglomerace hl. m. Praha z roku 2006. V roce 2008 byl připraven návrh aktualizované verze Státní energetické koncepce. Tento návrh aktualizované SEK byl umrtven, v přípravě je nová aktualizace. Probíhá výběrové řízení na zpracovatele jednotlivých částí SEK. Aktualizace SEK by měla reagovat na nové požadavky EU ve snižování energetické náročnosti a emisí skleníkových plynů, nedostatek hnědého uhlí pro elektroenergetiku a zejména teplárenství v případě platnosti územních limitů těžby. V oblasti teplárenství SEK stanovil následující cíle:

Podpora rozvoje centrálního zásobování teplem (CZT)

Zajištění dlouhodobé dostupnosti uhlí pro teplárny a preference dodávky uhlí do systémů CZT legislativní cestou

Podpora využití biomasy, dalších OZE a druhotných zdrojů pro centrální zásobování teplem, zejména u středních a menších zdrojů

Podpora rozvoje vícepalivových systémů se zásobníky hlavně u zdrojů využívajících zemní plyn

Podpora rozvoje vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla.

Podpora využití tepla z provozu jaderných elektráren v dlouhodobé perspektivě (po r. 2030)

V současné době tedy neexistuje aktualizovaná Státní energetická koncepce. Politika posledních vlád se postavila jasně proti prolomení těžebních limitů u hnědého uhlí a závažným problémem je zhoršující se perspektiva dlouhodobých dodávek domácího uhlí (hnědého i černého) díky jeho snižujícím se vytěžitelným zásobám. Neméně závažné a souběžně působící jsou nové legislativní požadavky na provozování systémů výroby a dodávek tepla (vyšší sazba DPH, nové emisní limity a stropy a připravované aukce emisních povolenek). Oba faktory se velmi dotknou systému centralizované výroby tepla, který lze dnes považovat za energetický systém v nejsložitějším postavení mezi všemi dalšími systémy. Tento závěr vyslovila již „Pačesova komise“ ve své závěrečné zprávě. Problém s dostupností uhlí se dotýká výhledových dodávek hnědého uhlí pro sektor obyvatelstva, které budou po roce 2014 významně klesat a po roce 2020 nebude domácí tříděné uhlí pravděpodobně na trhu vůbec – z tohoto pohledu je celkové zaměření Programu Čistá Energie Praha velmi správné. Aktualizovaná ÚEK se bude nucena opírat o doporučení EU k energetickým politikám členských států – tyto politiky mají směřovat ke zvýšené bezpečnosti a spolehlivosti zásobování palivy a energií, zvýšit využití OZE, podporovat realizaci energetických úspor a pasivní novou výstavbu. Bude také respektovat omezení těžbě uhlí, dané ekologickými limity těžby a předpokládaný vývoj ve zdrojích Pražské teplárenské, případně ALPIQ Energetika Kladno. ÚEK bude navazovat na strategické dokumenty hl. m.Prahy a na již vypracované studie a podklady.

127 225


15. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č.1 – ENERGETICKÉ BILANCE – SOUČASNÝ STAV Energetické bilance ‐ současný stav ‐ jsou výsledkem analýzy struktury a spotřeby paliv a energie v řešeném území ve výchozím roce. Pro sledování energetické bilance území hl. m. Prahy byly v ÚEK použity kategorie

spotřeba paliv v území

spotřeba energie po přeměnách

Spotřeba paliv v území (jinak též primární spotřeba paliv) zahrnuje teplo v palivu „před kotlem“ (teplo v palivu se stanoví prostým vynásobením hmotnosti paliv v naturálních jednotkách tuny, tis.m3 příslušnou výhřevností GJ/tunu, GJ/tis.m3). Spotřebu energie po přeměnách si lze zjednodušeně představit jako spotřebu „za kotlem“, tj. primární spotřebu paliv sníženou o účinnost přeměny (spalování). Zároveň se započítáním ztrát, k nimž dochází během přeměny, se v případě centralizovaných zdrojů tepla (CZT) mění primární palivo na vstupu v bilanci „spotřeby paliv v území“ na dodávku tepla na výstupu v bilanci „spotřeby energie po přeměnách“. V případě dodávky tepla ze soustav CZT se taktéž ve spotřebě energie po přeměnách zohledňují ztráty v rozvodech tepla od zdroje až po „patu“ zásobovaného objektu (měřící místo). Pro splnění požadavků, definovaných §4 Zákona č.406/2000 Sb. (o hospodaření energií) a znění Nařízení vlády č.195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce, je nutné doplnit disponibilní datové vstupy o požadovanou kategorizaci (sektor spotřeby, kategorie REZZO) a umožnit rozklíčování celkové spotřeby na spotřebu na vytápění, spotřebu na ohřev teplé vody a ostatní spotřebu (technologie, vaření, nutná nezáměnná). Zároveň pro územní členění a z důvodů využitelnosti podkladových dat v návazných projektech (především modelovém hodnocení kvality ovzduší, které mapuje dopady energetiky na životní prostředí města) se originální vstupní data doplňují o požadované územní atributy prostřednictvím nástrojů GIS (ZSJ, UO, MČ, MO).

15.1. Přehled datových vstupů Pro aktualizaci „současného stavu“ energetických bilancí v ÚEK v požadovaném členění a struktuře je nutné zabezpečit následující datové vstupy:

REZZO 1 ‐ databáze zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, hl. m. Praha, ČHMÚ pracoviště Praha

REZZO 2 ‐ databáze středních zdrojů znečišťování ovzduší, hl. m. Praha, ČHMÚ, pracoviště Milevsko (variantně OOP MHMP)

REZZO 3 ‐ databáze malých zdrojů znečišťování ovzduší, hl. m. Praha, odbory životního prostředí městských částí

Tabulky ze SLBD, hl. m. Praha, ČSÚ

Databáze o měřených dodávkách zemního plynu v kategoriích domácnosti, maloodběr, střední odběr a velkoodběr, ročenkové ukazatele rozvoje subsystému zásobování zemním plynem, hl. m. Praha, Pražská plynárenská, a.s. (PP, a.s. + PPdistribuce, a.s.)

128 225


Databáze o měřených dodávkách elektřiny v kategoriích maloodběr obyvatelstvo, maloodběr podnikatelé, velkoodběr, ročenkové ukazatele rozvoje subsystému zásobování elektrickou energií, hl. m. Praha, Pražská energetika, a.s. (PRE, a.s. + PREdistribuce, a.s.)

Dodávka tepla ze sítí CZT, ročenkové ukazatele rozvoje subsystému zásobování teplem ze sítí CZT, hl. m. Praha, Pražská teplárenská, a.s.

Průměrné kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv v jednotlivých sférách spotřeby v hl. m. Praze, TEKO Praha Doplňkové údaje (verifikace vstupů, zdůvodnění trendu vývoje apod.) z informačních zdrojů na internetu:

www. praha‐mesto.cz (Magistrát hl. m. Prahy) www.czso.cz (ČSÚ) www.pre.cz (PRE, a.s.) www.predistribuce.cz (PREdistribuce, a. s.) www.ptas.cz (Pražská teplárenská, a.s.) www.ppas.cz (Pražská plynárenská, a.s.) www.ppdistribuce.cz (Pražská plynárenská DISTRIBUCE, a.s.) www.psas.cz (Pražské služby, a.s. – ZEVO Malešice) Majoritními správci dat, potřebných k naplnění a aktualizaci údajů výchozího roku ÚEK, jsou: Tabulka 35: Hlavní správci dat (zdroje dat) pro bilance stávajícího stavu v ÚEK Správce dat

Adresa

Okruh spravovaných údajů (rámcově)

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)

Na Šabatce 17, 143 06 Praha 12

Zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší – kategorie REZZO 1 – typizované sestavy E324, E333 a SYMOS. Průměrné kvalitativní znaky tuhých paliv (skladba, výhřevnost, sirnatost, popelnatost) spalovaných v daném roce v jednotlivých kategoriích odběratelů (TEKO Praha).

Magistrát hl. m.Prahy, odbor ochrany prostředí (OOP MHMP)

Jungmannova 35, 110 00 Praha 1

Střední zdroje znečišťování ovzduší – kategorie REZZO 2 z Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) (I

Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM)

Vyšehradská 57, 128 00 Praha 2

Malé zpoplatněné podnikatelské zdroje znečišťování ovzduší – kategorie REZZO 3 – parciální aktualizace zdrojů z poplatkových agend městských částí v rámci řešení energetických studií popř. celoplošný sběr dat do CDS‐EI (ISUC)

Český statistický úřad (ČSÚ)

Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Výsledky SLDB v hl. m. Praze – Trvale bydlící osoby, trvale obydlené domy a byty v členění dle ZSJ.

Pražská plynárenská, a.s. (PP, a.s., PPdistribuce, a.s.)

U plynárny 500, 140 00 Praha 4

Měřená roční dodávka zemního plynu (m3, kWh) v kategorii velkoodběr+střední odběr, maloodběr a domácnosti.

Pražská teplárenská,

Partyzánská 7,

Roční dodávka tepla (GJ) pro bytové a nebytové

129 225


Správce dat

Adresa

Okruh spravovaných údajů (rámcově)

a.s. (PT, a.s.)

170 00 Praha 7

Pražská energetika, a.s. (PRE, a.s., PREdistribuce, a.s.)

Na Hroudě 4/1492, 100 05 Praha 10

odběry. Denostupně pro přepočet bilancí na srovnatelné klimatické podmínky (v případě datové základny z různých let). Roční distribuce elektřiny (kWh) v kategoriích maloodběr obyvatelstvo (MOO), maloodběr podnikatelé (MOP) a velkoodběr (VO)

15.2. Databáze REZZO Správou databáze REZZO (Registr emisí zdrojů znečišťování ovzduší) za celou Českou republiku je pověřen Český hydrometeorologický ústav. Podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší se zdroje znečišťování člení na zdroje mobilní a stacionární. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle míry vlivu na kvalitu ovzduší (zvláště velké, velké, střední a malé zdroje) a podle technického a technologického uspořádání (spalovací zdroje, spalovny odpadů a ostatní zdroje). Spalovací zdroje se zařazují do kategorie podle tepelného příkonu nebo výkonu. Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1 ‐ 3, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Výchozím podkladem pro palivovou a emisní bilanci látek znečišťujících ovzduší pro zvláště velké, velké a střední zdroje jsou údaje ze Souhrnné provozní evidence (SPE), předané do ČHMÚ Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) nebo prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) a údaje z poplatkové agendy OOP MHMP. Evidenci údajů o malých zdrojích znečišťování ovzduší, u nichž ze zákona vyplývá povinnost platit poplatky za znečišťování ovzduší, provádějí orgány obce. Podklady za podnikatelské malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší REZZO 3 jsou v hl. m. Praze získávány neperiodicky z evidencí poplatků za znečišťování ovzduší jednotlivých městských částí. Data za neevidované domácí lokální topeniště jsou opět získávána dvojí cestou – jednak modelovým výpočtem spotřeby tuhých paliv, dřeva a kapalných paliv z výsledků sčítání SLDB (ČSÚ), jednak z měřených odběrů dodávek zemního plynu v kategorii Domácnosti ze zákaznických systémů Pražské plynárenské, a.s. (PPdistribuce, a.s.). Periodické, každoroční zpracování dat REZZO se provádí v rámci Aktualizace jednotného datového úložiště REZZO hlavního města Prahy.

15.3. Dodávka tepla Podkladem pro sestavení bilance spotřeby tepla vyráběného v centralizovaných zdrojích (CZT) jsou údaje o dodávkách tepla ze zákaznického systému Pražské teplárenské, a.s. (dále jen PT, a.s.). Výslednou strukturu potřebných vstupních dat pro naplnění požadavků Nařízení vlády č.195/2001 Sb., uvádí následující tabulka:

130 225


Tabulka 36: Struktura požadovaných vstupních dat – dodávka tepla ze SCZT PT, a.s.

Kód základní sídelní jednotky ZSJ dle číselníku ČSÚ

Charakter odběru

Typ spotřeby (sektor)

bytový, nebytový

oddíl OKEČ nebo oddíl NACE (přiřazení na sektor spotřeby)

Roční dodávka tepla v členění dle způsobu spotřeby vytápění

ohřev TV

technologie

GJ (kombinované odběry řešeny dle dohodnutých pravidel)

Zdroj CZT

Oblast CZT

název/kód název/kód zdroje oblasti (číselník (číselník PT, PT, a.s.) a.s.)

V současné době existuje mezi ÚRM a Pražskou teplárenskou, a.s. (PT, a.s.) smlouva o předávání dat s dodávkami tepla ve výše uvedené struktuře s tím, že prozatím PT, a.s. neuvolnila informaci o zdroji, ze kterého je dodávka tepla realizována ani o oblasti CZT. Originální, podrobná data ze zákaznického systému si PT, a.s. nechává pro tento účel externě zpracovávat do požadovaného detailu (kumulace na ZSJ, charakter odběru a typ spotřeby) a struktury. Požadavek na uvedení názvu či kódu zdroje CZT vyplývá z toho, že v případě změny budoucího vývoje výše dodávek tepla (ať již snížením v důsledku zavádění úsporných opatření, či zvýšením vlivem napojení nových odběrů na rozvojových plochách) bude nutno tuto změnu příslušně zohlednit ve spotřebě paliva (instalovaném výkonu, emisích apod.) ve zdroji, který danou lokalitu zásobuje – týká se následných variantních výpočtů predikce způsobů zásobování teplem. Předaná data od PT, a.s. nelze v primární podobě nikde prezentovat ani předávat třetím osobám. Tato data slouží výhradně pro interní potřeby ÚRM a MHMP pro sestavení příslušných bilančních výstupů a jako vstup do modelových řešení.

15.4. Dodávka elektřiny Podkladem pro sestavení bilance spotřeby elektrické energie jsou údaje o dodávkách elektřiny ze zákaznického systému Pražské energetiky, a.s. (PRE, a.s., PREdistribuce, a.s.). Obsahem předávaných primárních dat jsou údaje o měřených dodávkách, zpracovávaných na PRE, a.s. odděleně v sekcích B2B (velkoodběr) a B2C maloodběr. Jednak z důvodů rozdílného způsobu evidence datových podkladů a jednak s ohledem na citlivost obchodních dat je odlišná i struktura a detail členění obou datových vstupů. Dodávka v kategorii maloodběr se dle typu odběratele dále člení na

Maloodběr podnikatelé (MOP) ‐ odběratelé kategorie C

Maloodběr obyvatelstvo (MOO) ‐ odběratelé kategorie D (domácnosti)

Územní členění: Nevýhodou způsobu evidence odběrných míst na PRE, a.s. je v současné době chybějící digitalizace odběrných míst, takže před samotným zpracováním primárních kumulovaných dat za území základních sídelních jednotek (ZSJ) je nejprve nutné dle adresáře dodaného z PRE, a.s. provést přiřazení kódu ZSJ jednotlivým odběrným místům. Typ spotřeby (sektor): V případě MOP je s využitím evidovaného IČO odběratele jednotlivým odběrným místům přiřazen oddíl NACE (který PRE, a.s. využívá pro sestavení statistických hlášení pro MPO). Dodávka elektřiny pro MOO je celá zařazena do kategorie typu spotřeby (sektoru) „bydlení“.

131 225


Způsob užití elektřiny u konečných zákazníků (otop, ohřev TV a ostatní nutná nezáměnná) je v případě maloodběru možné odborným odhadem rozklíčovat s využitím třídy TDD (třídy typových diagramů dodávek), jak ukazuje následující tabulka:

Tabulka 37: Třídy TDD (třídy typových diagramů dodávek) v návaznosti na obchodní produkt PRE,a.s a distribuční sazby – klíčovací koeficienty

Typ Třída konečného TDD zákazníka 1 2

3 4 5 6 7 8

Charakter odběru

‐ odběr bez tepelného využití elektřiny ‐ odběr s akumulačním spotřebičem Podnikatel ‐ odběr s hybridním vytápěním ‐ odběr s přímotopným systémem vytápění ‐ odběr s tepelným čerpadlem ‐ odběr bez tepelného využití elektřiny ‐ odběr s akumulačním spotřebičem Domácnost ‐ odběr s hybridním vytápěním ‐ odběr s přímotopným systémem vytápění ‐ odběr s tepelným čerpadlem Podnikatel ‐ odběr pro veřejné osvětlení

Distribuční sazba OTOP

Ohřev TV

Ostatní

C01d,C02d,C03d

0,00

1,00

C25d,C26d,C35d

0,70

0,30

C45d,C55d,C56d

0,77

0,23

D01d,D02d,D61d

0,10

0,20

0,70

D25d,D26d

0,40

0,40

0,20

D35d

0,56

0,21

0,23

D45d,D55d,D56d

0,62

0,23

0,15

C62d

0,00

1,00

Výslednou strukturu potřebných vstupních dat pro naplnění požadavků Nařízení vlády č.195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce, pro dodávku elektřiny v kategorii maloodběr uvádí následující tabulka: Tabulka 38: Struktura požadovaných vstupních dat – dodávka elektřiny, kategorie MALOODBĚR (MOO+MOP) z PRE, a.s.

Kód základní sídelní jednotky ZSJ dle číselníku ČSÚ

Kategorie odběratele


Podnikatelé MOP (P), Domácnosti MOO (O)

oddíl NACE (přiřazení na sektor spotřeby)

TDD (třídy typových diagramů dodávek) Pro následné rozčlenění dle způsobu užití energie na vytápění, ohřev TV a ostatní nutnou nezáměnnou

Roční dodávka elektřiny

kWh

Údaje o dodávkách elektřiny v kategorii velkoodběr (VO) ‐ odběratelé kategorie A (pro odběr z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi vyšším než 52 kV) a B (pro odběr z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi od 1 kV do 52 kV včetně) jsou z obchodního hlediska velmi citlivé. Proto je PRE, a.s. ochotna tato data poskytovat pouze v územním členění na jednotlivé městské obvody Prahy (1‐10). Obdobně jakou v případě maloodběru je i zde nejprve před samotnou kumulací dodávky

132 225


elektřiny dodaný adresář odběrných míst velkoodběratelů (dodá PRE, a.s.) doplnit o kód městského obvodu. Způsob užití elektřiny je u velkoodběru natolik různorodý, že jej nelze bez znalosti individuálních dat klíčovat na spotřebu na vytápění, ohřev TV a technologie. Proto je ve výsledných bilancích spotřeba elektřiny pro velkoodběr vyčleněna v samostatné pomocné kategorii. Výslednou strukturu potřebných vstupních dat pro naplnění požadavků Nařízení vlády č.195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce, pro dodávku elektřiny v kategorii velkoodběr uvádí následující tabulka: Tabulka 39: Struktura požadovaných vstupních dat – dodávka elektřiny, kategorie VELKOODBĚR (VO) z PRE, a.s.

Kód pražského městského obvodu



Roční dodávka elektřiny

Praha 1 ‐ 10

Velkoodběr VO

oddíl NACE (přiřazení na sektor spotřeby)

kWh

Předaná data od PRE, a.s. nelze v primární podobě nikde prezentovat ani předávat třetím osobám. Tato data slouží výhradně pro interní potřeby ÚRM a MHMP pro sestavení příslušných bilančních výstupů a jako vstup do modelových řešení.

15.5. Dodávka zemního plynu Podkladem pro sestavení bilance spotřeby zemního plynu jsou údaje o dodávkách zemního plynu ze zákaznického systému Pražské plynárenské, a.s. (PP, a.s., PPdistribuce, a.s.). Obsahem předávaných primárních dat jsou údaje o měřených dodávkách, zpracovávaných na PPdistribuce, a.s. Vstupní data jsou členěna dle kategorie odběratele na:

Domácnosti ‐ fyzické osoby odebírající plyn pro jiné než podnikatelské účely, tzn. občan ČR bez výjimky, cizí státní příslušníci, domovní prádelny využívané výhradně domácnostmi

Maloodběratelé o

fyzické či právnické osoby odebírající plyn pro podnikatelské účely s ročním odběrem do 630 MWh

o

zastupitelstva cizích států

o

domovní kotelny

o

obytné domy ve společném vlastnictví nájemníků

Střední odběratelé ‐ fyzická či právnická osoba s ročním odběrem zemního plynu nad 630 MWh do 4 200 MWh

Velkoodběratelé ‐ fyzická či právnická osoba s ročním odběrem zemního plynu nad 4 200 MWh

Ve výše jmenovaných kategoriích se vždy jedná o smluvní výši dodávky, která se od skutečné spotřeby může výrazně lišit. Územní členění: Odběrná místa na PPdistribuce, a.s. jsou již v současné době digitalizována v prostředí GIS na předávací místo – tj. většinou lokalizace na adresný bod zásobovaného objektu

133 225


(dle ÚIR). Z tohoto důvodu je kumulace dodávky za území ZSJ v rámci jednotlivých kategorií podstatně jednodušší, než je tomu u datových vstupů za teplo a elektřinu. Určitou nevýhodou je fakt, že nové odběry, které se ještě do doby předání datových vstupů nepodařilo digitalizovat v GIS, ale které již jsou zaneseny v zákaznickém systému (měřeny – ať již novostavby nebo stavební odběry apod.) se povětšinou takto nepodaří podchytit, protože se data o dodávce neprolinkují na geovrstvu základních sídelních jednotek (ZSJ). V případě ručního přiřazování ZSJ jednotlivým odběrným místům u dodávek tepla a elektřiny se snažíme s pomocí leteckých snímků lokalizovat i místa, kterým ještě nebyla přidělena oficiální adresa (nebyly zkolaudovány, ale již odebírají energii). V případě dodávek zemního plynu se přiřazování ZSJ k odběrnému místu provádí interně v rámci PPdistribuce, a.s., kde k došetřování speciálně kvůli předání těchto vstupů nedochází. V současné době poskytuje PPdistribuce, a.s. data o dodávkách zemního v součtu za území základní sídelní jednotky (ZSJ) a v členění dle kategorie odběratele (domácnosti ‐ DO, maloodběr ‐ MO a střední odběr + velkoodběr – VO). Z hlediska požadavků přílohy k Nařízení vlády č.195/2001 Sb., Tabulkové a grafické výstupy řešení územní energetické koncepce – Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití (GJ), je však takovéto členění nedostačující. Pro Územní energetickou koncepci je nezbytné, aby celková dodávka byla členěna jednak podle typu spotřeby (bydlení, průmysl, terciární sféra, zemědělství, doprava, zdroje elektřiny a tepla), jednak podle způsobu užití (vytápění, ohřev teplé vody, technologie). Dodávka zemního plynu pro domácnosti je celá zařazena do kategorie typu spotřeby (sektoru) „bydlení“. Dodávku v ostatních kategoriích odběratelů zemního plynu je třeba roztřídit obdobně, jako v případě tepla a elektřiny, přiřazením oddílu OKEČ nebo NACE. Toho lze dosáhnout buď interně v rámci PPdistribuce, a.s. (jako v případě PRE, a.s.) s využitím propojení IČO provozovatele na RES (Registr ekonomických činností – první dvojčíslí OKEČ) nebo na CZ‐NACE nebo externím ručním přiřazením příslušného OKEČ/NACE dle seznamu provozovatelů, dodaných od PPdistribuce, a.s. (jako v případě PT, a.s.). Oproti ostatní distribuované energii (teplo + elektřina) má ale zemní plyn specifické postavení – v primárních datech, vstupujících do energetických bilancí, se vyskytuje duplicitně – jednou v měřených dodávkách od distributora PPdistribuce, a.s., podruhé ve vykazovaných spotřebách zemního plynu v rámci evidence REZZO u bodově sledovaných zdrojů (REZZO 1+2). Bohužel údaje o spotřebě zemního plynu, podchycené v REZZO nejsou jednak úplné (chybí tam spotřeba zemního plynu v neevidovaných, malých podnikatelských stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší REZZO 3), jednak na ně v nemálo případech nelze spoléhat – na rozdíl od vykazovaných emisí zpoplatněných látek, kdy v případě nepřesných vstupních údajů dojde vlivem předepsání poplatku za znečištění ke „zpětné kontrole“ provozovatelem zdroje a případné opravě v databázi REZZO, tak nahlášená výše spotřeby paliv už není nijak verifikována (s výjimkou chyb ve vykazovaných měrných jednotkách – tj. v řádech tisíců). Proto při zpracovávání podrobného popisu způsobu zásobování území palivy a energií v rámci analýzy výchozího stavu ÚEK musí být provedena ruční verifikaci zdrojů spalujících zemní plyn a vykazovaných v REZZO podrobnými (jmenovitými) dodávkami od PPdistribuce, a.s. Ani zde není propojení podrobných databází REZZO a PPdistribuce, a.s. triviální. V rámci REZZO mohou být totiž jednotlivé kotelny jednoho provozovatele evidovány odděleně, zatímco v dodávkách od PPdistribuce, a.s. mohou být uloženy souhrnně. Další diference mezi oběma vstupy je např. dána tím, že provozovatel spalovacího zdroje vykáže v REZZO pouze spotřebu zemního plynu ve zpoplatněné kotelně, ale v dodávkách od PPdistribuce, a.s. jsou na totožné adrese zahrnuty v celkové spotřebě i další možné menší odběry. Problém při automatizovaném přiřazení OKEČ/NACE s využitím převodníků prostřednictvím IČO provozovatele dále nastává v případě správcovských firem. Tyto buď pronajímají vlastní nemovitosti,

134 225


tj. dle IČO by spadaly pod „Činnosti v oblasti nemovitostí“ (terciární sféra) nebo provozují pouze tepelné zdroje, zásobující dané objekty teplem a teplou vodou – pak spadají pod „Výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody“ (průmysl). Ve skutečnosti ale je zemní plyn odebírán za účelem zásobování objektů odlišného typu – většinou se jedná o bytové domy, školy, nemocnice, domovy s pečovatelskou službou, veřejnou správu apod. Teprve při vzájemném porovnávání detailních podkladů z REZZO a jmenovitých dodávek zemního plynu od PPdistribuce, a.s. je možné maximum takovýchto objektů zařadit do správné skupiny a tím odstranit redundantnost v datových podkladech. Pokud by to bylo tedy možné, bylo by ideální, mít podklady o dodávkách zemního plynu za kategorie MO+VO od PPdistribuce, a.s. v detailní jmenovité podobě. V této podobě by nebyly nikde uveřejňovány, ale pouze by sloužily k přípravě přesnějších, kumulovaných vstupních dat (bez individuálních údajů). Detail primárních podkladových dat od PPdistribuce, a.s. následně determinuje metodiku rozdělení celkové dodávky zemního plynu u konečných zákazníků na spotřebu na vytápění, ohřev TV a ostatní (vaření, technologie) – tj. způsob užití. V případě, že PPdistribuce, a.s. poskytne pro zpracování primárních vstupů do ÚEK podrobné jmenovité odběry, tak k rozčlenění celkové spotřeby dle způsobu užití poslouží výše celkové dodávky a charakter odběru. U maloodběru a velkoodběru jsou v prvním kroku s využitím údaje o provozovateli vytipovány technologické spotřeby (kuchyně, jídelny, restaurace ap.) a po jejich vyloučení je pak zbytková dodávka rozdělena opět na OTOP a ohřev TV s přihlédnutím na celkovou výši spotřeby v objektu (pásmová charakteristika). U kategorie domácnosti se rozklíčování celkové dodávky provede s využitím klíčovacích koeficientů pro jednotlivá odběrná pásma. Tyto koeficienty byly stanoveny empirickým odhadem. Tabulka 40: Klíčovací koeficienty pro rozčlenění celkové dodávky zemního plynu z PPdistribuce, a.s. dle způsobu užití ID pásma

1 2 3 4 5 6 7

Kategorie odběru Domácnosti

Maloodběr

Odběrné pásmo do 200 m3 do 500 m3 nad 500 m3 do 200 m3 do 500 m3 nad 500 m3

Střední odběr bez rozlišení + velkoodběr

OTOP

Ohřev TV

Ostatní

0 0 0,73 0 0

0 0,85 0,22 0

1,00 0,15 0,05 1,00

(1‐%technologie)

% technologie

(1‐%technologie)*0,76


% technologie



% technologie

V případě, že PPdistribuce, a.s. poskytne pouze data kumulovaná, tak alespoň v kategorii domácnosti by bylo přínosné, kdyby celková dodávka byla rozdělena dle nějakých odběrných pásem pro následné rozčlenění dle způsobu spotřeby. V kategorii maloodběr a velkoodběr není v tomto případě nutné členit dodávku dle pásem odběru, protože bez znalosti skutečného způsobu spotřeby (odhadnutelném alespoň názvem provozovatele) není ani možné tuto informaci smysluplně využít (odhad procenta technologické spotřeby apod.). Výslednou strukturu potřebných vstupních dat pro naplnění požadavků Nařízení vlády č.195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce, pro dodávku zemního plynu uvádí následující tabulka:

135 225


Tabulka 41: Struktura požadovaných vstupních dat – dodávka zemního plynu z PPdistribuce, a.s.

Kód základní sídelní jednotky ZSJ



dle číselníku ČSÚ

Domácnosti (DO), Maloodběr (MO), Střední odběr + Velkoodběr (VO)

oddíl OKEČ/NAC E (přiřazení na sektor spotřeby)

Roční dodávka zemního plynu v dohodnuté pásmové charakteristice Pro následné rozčlenění dle způsobu užití energie na vytápění, ohřev TV a ostatní (vaření, technologie)

m3

Předaná data od PPdistribuce, a.s. nelze v primární podobě nikde prezentovat ani předávat třetím osobám. Tato data slouží výhradně pro interní potřeby ÚRM a MHMP pro sestavení příslušných bilančních výstupů a jako vstup do modelových řešení.

15.6. Shrnutí zajištění podkladů pro sestavení energetických bilancí Pro sestavení vyžadovaných energetických bilancí v rámci aktualizace ÚEK je potřeba zajistit jako základní vstupní data údaje z databází REZZO a data o dodávkách síťově vázaných energií od rozvodných podniků na území hl. m. Prahy:

Zpracování podkladů z databází REZZO vč. doplnění o požadované členění a napojení na GIS se provádí každoročně v rámci Aktualizace jednotného datového úložiště REZZO hlavního města Prahy. Data jsou k dispozici na Útvaru rozvoje hlavního města Prahy (zpracováno XII/2011, stav 2010)

Data o dodávkách tepla ze sítí Pražské teplárenské, a.s. jsou v rámci smlouvy o předávání dat k dispozici taktéž na Útvaru rozvoje hlavního města Prahy (zpracováno XII/2011, stav 2010). Tato data je však pro účely predikce spotřeby v rámci aktualizace ÚEK doplnit o zdroj, ze kterého je do sítě CZT teplo dodáváno (nutno požádat PT, a.s. o uvolnění této informace pro zpracování ÚEK)

Data o dodávkách zemního plynu jsou opět v rámci smlouvy o předávání dat k dispozici na Útvaru rozvoje hlavního města Prahy (zpracováno XII/2011, stav 2010). Data jsou však v nevyhovujícím detailu (kumulace na ZSJ a kategorii odběratele), takže je v této podobě nelze plnohodnotně použít. Bude nutno s PP, a.s. dohodnou předání podrobnějších vstupů.

Data o dodávce elektřiny jsou v potřebném členění k dispozici naposledy se stavem roku 2005 (CDS‐EI, ÚRM 2006). Sice existuje mezi ÚRM a PRE, a.s. opět smlouva o předávání těchto dat, ovšem k samotné realizaci doposud nedošlo. S ohledem na pracnost a časovou náročnost úpravy těchto dat do požadovaných struktur (viz bod Dodávka elektřiny) je třeba zahájit jednání s PRE, a.s. o předání těchto dat v dostatečném předstihu před samotnou aktualizací ÚEK.

Velmi cenným podkladem, využívaným pro modelové dopočítávání nesledovaných spotřeb v lokálních topeništích, jsou údaje ze SLDB. Pokud se bude zpracovávat aktualizace ÚEK, bylo by velmi strategické vycházet z nejnovějších údajů SLDB 2011. Za tímto účelem by bylo vhodné opět v dostatečném předstihu požádat ČSÚ o zpracování relevantních podkladů v územním členění na základní sídelní jednotky (ZSJ) – jedná se především o údaje za domy a byty (stáří, materiál nosných zdí, průměrná výměra, způsob vytápění, druh paliva apod.).

136 225


Posledním stěžejním vstupem pro aktualizaci ÚEK je pak plán využití přestavbových a rozvojových ploch z nového územního plánu (včetně funkčního využití území a regulativů), na základě kterého by byla posouzena případná změna v predikci vývoje budoucích potřeb energie nové zástavby.

137 225


16. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 2 – ÚSPORY ENERGIE, ENERGY PERFORMANCE CONTRACTING 16.1. Vývoj potenciálu úspor energie Pořád platí, tak jak se uvádí v Příloze č. 2 ÚEK, že energetická náročnost v konečné spotřebě energie je v České republice značně vyšší než ve většině členských zemí EU. Příloha 2 definuje tzv. "tržní" potenciál (doba návratnosti do 5 let) a "ekonomický" potenciál (NPV = 0) v jednotlivých odvětvích dle jednotlivých druhů paliv. Tento identifikovaný značný potenciál úspor energie však byl na území hl. m. Prahy využit v posledních letech jen částečně. Od roku 2003 došlo k řadě změn faktorů ovlivňujících potenciál úspor energie a jeho strukturu, a proto je nutné provést aktualizaci potenciálu vzhledem k novému vývoji:

Významný růst cen energie zvyšuje ekonomickou efektivnost energetických úspor.

Investiční výdaje na realizaci úsporných opatření se snížily vlivem větší konkurence mezi dodavateli, k čemu v posledních letech přispěla i ekonomická stagnace. Mnohé výrobky, technologie i práce se stávají běžnějšími a dochází tak k úsporám nákladů z rozsahu (jde například o náklady na standardní zateplování pomocí kontaktních zateplovacích systémů ‐ ETICS, investice do kvalitních tepelně‐izolační oken nebo náklady na solární kolektory). Snížení investičních výdajů těchto opatření způsobilo, že se stala ekonomicky efektivnějšími oproti situaci z před deseti let a dostaly se tak do kategorie tržně realizovatelného potenciálu.

Došlo ke zpřísnění legislativní požadavků, a to zejména ve spojení s dvěma novými technickými normami nově zavedenými v České republice. První ‐ hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhl. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov je založeno na legislativě EU, zatímco druhá ‐ novela tepelně‐technické normy byla vypracovaná pouze na národní úroveň. Vliv těchto norem na energetickou náročnost budov a návratnost úsporných opatření je popsána blíže v následujícím textu.

Část energeticky efektivního potenciálu byla na území hl. m. Prahy využita díky podpoře z dotačních programů, a to zejména z programu Zelená úsporám, Operačního programu Životní prostředí a Operačního programu Praha Konkurenceschopnost. Nicméně došlo tak jen k částečnému využití tržního a ekonomického potenciálu energetických úspor, tak jak byl identifikován v ÚEK, a proto by měly být přijaty opatření pro jeho větší využívání.

16.2. Hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhl. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov – založeno na legislativě EU 16.2.1. Energetická náročnost budov

138 225


Energetická náročnost budov je hodnocena pomocí průkazu energetické náročnosti budov, kterého vypracování je požadováno národní legislativou od roku 2007. Povinnost průkazy zpracovávat pro většinu nových a rekonstruovaných budov pro účely stavebního řízení nastala od 1.1.2009. Toto hodnocení je založeno na bázi implementované legislativy EU (Směrnice o energetické náročnosti budov EPBD 2002/91/EC). V současnosti probíhá novelizace zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií a vyhlášky 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov s tím, že se mimo jiné změní metodika posuzování a zvětší se rozsah dotčených budov. Dále se zavádí pojem "budova s téměř nulovou spotřebou energie", jehož konkrétní definice se v současné době v rámci členských zemí připravuje.

16.2.2. Nákladově optimální úroveň Zároveň platí, že členské země musí své dosavadní požadavky norem a zákonů porovnat tzv. nákladově optimálním vyhodnocením. Nákladové optimum se hledá normovým výpočtem, daným normou ČSN EN 15459 Energetická náročnost budov ‐ Postupy pro ekonomické hodnocení energetických soustav v budovách. Tato norma popisuje obecně metodu pro ekonomický výpočet tepelných soustav, přičemž se vychází z údajů jiných soustav, které mohou ovlivňovat potřebu energie dané tepelné soustavy. Tato norma platí pro všechny typy budov. Tuto metodu lze, zcela nebo částečně, použít pro tyto aplikace:

zvážení ekonomické realizovatelnosti možných úspor energie v budovách;

porovnání různých řešení možných úspor energie v budovách (např. typy zařízení, paliva);

hodnocení ekonomické náročnosti celkového návrhu budovy (např. kompromisní řešení mezi potřebou energie a energetickou účinností tepelných soustav) ;

posouzení účinku možných energetických úsporných opatření na existující tepelnou soustavu, a to výpočtem hospodárnosti nákladů na užití energie s energetickým úsporným opatřením nebo bez energetického úsporného opatření.

V této normě jsou vysvětleny základní principy a terminologie ‐ hlavními tématy této normy jsou:

stanovení druhů nákladů a jejich struktura, které musí být zohledněny při výpočtu ekonomické účinnosti možných úspor v budovách;

údaje potřebné pro stanovení nákladů souvisejících s posuzovanými soustavami;

výpočtová metoda;

vyjádření výsledku výpočtu hospodárnosti;

informativní přílohy uvádějící standardní hodnoty životnosti, nákladů na opravu, nákladů na údržbu apod., aby se tím zavedly standardní hodnoty pro výpočty.

Tato norma se používá pro výpočet hospodárnosti možných energetických úspor v budovách (např. izolací, účinnějších soustav výroby a rozvodu, účinného osvětlení, obnovitelných zdrojů, kombinované výroby tepla a elektrické energie).

139 225


Předmětem této normy je normalizovat pro výpočty hospodárnosti energetických soustav souvisejících s energetickou náročností budov následující položky:

požadované vstupy;

metodu výpočtu;

výsledné výstupy.

Úvod do problematiky Současná platná direktiva Evropské Unie – Směrnice o energetické náročnosti budov zadává svým členským státům zajistit požadované limity k dosažení nízké energetické náročnosti budov na takové úrovni, aby tato opatření byla ekonomicky optimalizována. Tím má být nastavena tzv. nákladově optimální úroveň opatření v souladu s par. V. směrnice EPBD 2. Toto má platit pro nové i rekonstruované budovy. Stávající nastavení požadavků na energetickou náročnosti budov leckdy neodpovídá ekonomicky vhodnému řešení. Kromě hledání ekonomicky nejpříznivějšího stavu při co nejnižší spotřebě energie (resp. při co nejnižší primární energii) má zajištění nízké energetické náročnosti budovy další pozitivní efekty na vlastníka a uživatele objektu. Jde zejména o zvýšení nezávislosti na potřebě paliv (jak lokální nezávislost samotného vlastníka, tak i nezávislost na národní úrovni), lepší teplotní komfort (rozložení teplot v místnosti, vyšší povrchové teploty na vnitřní straně obvodových konstrukcí), lepší kvalita vnitřního vzduchu při použití vhodného systému větrání a v neposlední řadě snížení rizika extrémního navýšení provozních nákladů na energie při jejich zdražení. Na úrovni Evropské Unie jsou požadavky na zajištění nízké úrovně energetické náročnosti budovy definovány novelizovanou Směrnicí o energetické náročnosti budov 2010/31/EU (Energy Performance of Buildings Directive (EPBD 2). V současnosti probíhá v členských zemích EU její implementace do národní legislativy. Tato směrnice mimo jiné přináší některé nové postupy, jak hodnotit správnost nastavení požadavků na energetickou náročnost budovy. Požaduje se nastavení parametrů pro zajištění dostatečně nízké energetické náročnosti tak, aby výsledný stav odpovídal snaze dosáhnout tzv. nákladově optimální úrovně. Tato úroveň pak je stanovena srovnávacím výpočtem variant, odpovídajících možným konstrukčním a technologickém řešením objektu s cílem najít ekonomicky optimální řešení. Použitá metodika plně odpovídá postupům, které jsou definovány samotnou EPBD 2, stěžejní ČSN EN 15459 (únor 2011) a dále studií “Cost Optimality – Discussing methodology and challenges within the recast Energy Performance of Buildings Directive” z roku 2010 renomovaného institutu the Buildings Performance Institute Europe (BPIE).

Metodika výpočtu nákladově optimální úrovně Samotná metodika zahrnuje dva základní kroky:

Definice variant výpočtu energetických parametrů pro srovnávací analýzu.

Ekonomický výpočet a posouzení daných variant – samotná srovnávací analýza.

140 225


Definice variant výpočtu energetických parametrů pro srovnávací analýzu Energetickými parametry se zde myslí výpočet celkové energetické náročnosti v souladu s EPBD 2, tj. součet měrných hodnot dodané energie pro vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení a jejich přepočet na měrnou primární energii v kWh/m2,rok. Pro výpočet těchto energetických parametrů objektu se využije obvyklých energetických výpočtů s použitím platných norem, zejména ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, ČSN EN ISO 13 790 Energetická náročnost budov – výpočet potřeby energie na vytápění a chlazení, ČSN EN 832 Tepelné chování budov – Výpočet potřeby energie na vytápění – Obytné budovy a mnoha dalších navazujících. Výpočet se provádí pomocí relevantního software (komplikovanost software odpovídá složitosti hodnoceného objektu).

Ekonomický výpočet a posouzení daných variant – samotná srovnávací analýza Cílem výpočtu je definovat celkové měrné náklady (global costs) pro každou z definovaných variant. Pro jednotlivé varianty energetických výpočtů se přiřazují ekonomické parametry – jednotkové ceny investice do jednotlivých opatření, která do výpočtu vstupují (pro srovnávací analýzu mají pochopitelně vliv ty prvky, které se pro dané varianty liší), náklady na provoz a údržbu, perioda údržby a pochopitelně životnost prvků. Globálními parametry pak jsou doba hodnocení projektu, která je shodou na úrovni členských států EU stanovena na 30 let, dále diskontní sazba 2% a roční růst cen energií 2%. Obecná formulace ekonomického výpočtu, daná normou ČSN EN 15 459 (únor 2010) Energetická náročnost budov – Postupy pro ekonomické hodnocení energetických soustav v budovách, definuje jaké veličiny pro výpočet celkových měrných nákladů Cg (T) uvažovat:

kde jsou/je Cg (T)

celkové měrné náklady pro danou variantu za dobu hodnocení T (30 let)

CI

celková výše vstupní investice v počátečním okamžiku

Ca,i(j)

roční náklady na daný rok i pro prvek j Roční náklady jsou definovány jako obnovovací náklady na prvek nebo soustavu a periodické náklady v roce i Ca,i(j) = Cr + Cp(i) kde jsou/je Cr

náklady na energii, roční náklady na údržbu, provozní náklady a ostatní náklady

Cp(i)

periodické náklady v roce i (tj. obnova prvku po dosažení životnosti)

Rd(i)

diskontní sazba pro rok i

Vf,t (j)

konečná hodnota prvku j na konci výpočtového hodnoceného období

141 225


Srovnávací analýza a hledání nákladového optima v grafické podobě (obr. níže) spočívá v hledání nejnižšího bodu na křivce, která je tvořena spojnicí bodů, zastupující jednotlivé varianty výpočtu. Ekonomické optimum se pak, pro vhodné varianty kombinací opatření, může stát referenční hodnotou pro stanovení požadavků pro dílčí prvky konstrukcí a použité technologie. Nastavení optimálních hodnot by mělo sloužit zejména k zamezení toho, aby nebyla realizována opatření, která budou mít při srovnatelných celkových nákladech vyšší primární energii (energetickou náročnost) – v souvislosti s obrázkem níž: optimální hodnotu vykazuje varianta 3; ve srovnání variant č. 2 a 4 by jednoznačně neměla být realizovatelná varianta č. 4, protože její celkové náklady jsou s variantou č. 2 naprosto srovnatelné, spotřeba primární energie je ale významně vyšší. Obrázek 40 Základní závislost celkových měrných nákladů a primární energie pro hledání nákladově optimální úrovně

Celkové náklady 2 [Kč/m ]

Ekonomické optimum

2

Primární energie [kWh/m , rok]

Pokud bude hodnocených proměnných parametrů větší škála, nebudou ve skutečnosti vypočtené varianty zobrazovat body, propojitelné křivkou, ale „oblakem“ křivkou nespojitelných bodů. V takovém případě je logickým ekonomickým optimem oblast pod nejnižšími body „oblaku“, které již křivkou propojit lze. Jinými slovy, optimální nemůže být řešení, kdy při shodné primární energii (energetické náročnosti) jsou vyšší celkové náklady. Pro další důležitý vztah, vyplývající z EPBD 2, tj. definovat budovy s téměř nulovou spotřebou, lze využít následující schéma (Obr. 3). Zde je znázorněna cesta od stávajícího optima v současném roce k předpokládanému optimu pro období o cca 10 resp. 8 let pozdější, kdy bude, v případě novostaveb, požadován „téměř nulový“ standard.

142 225


Obrázek 41 Srovnání současného ekonomického optima a budov s téměř nulovou spotřebou energie Celkové náklady 2 [Kč/m ]

Budovy s téměř nulovou spotřebou

Ekonomické optimum

2

Trasa k cíli v roce 2021 (2019)

Primární energie [kWh/m , rok]

16.3. Novela tepelně‐technické normy – národní úroveň Čistě na národní úrovni došlo v roce 2011 k vydání nové normy ČSN 73 0540‐2 Tepelná ochrana budov ‐ Požadavky, která je stěžejní pro určování tepelně‐technických parametrů obvodových konstrukcí budov. Zde došlo ke znatelnému zpřísnění nejen u jednotlivých normou požadovaných součinitelů prostupu tepla konstrukcemi, ale zejména u průměrného požadovaného součinitele prostupu tepla. Tato norma stanovuje tepelně technické požadavky pro navrhování a ověřování budov s požadovaným stavem vnitřního prostředí při jejich užívání, které zajišťují plnění základních požadavků na stavby, zejména hospodárné splnění základního požadavku na úsporu energie a tepelnou ochranu budov podle zvláštního předpisu a zajištění ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí. Platí pro nové budovy a pro stavební úpravy, udržovací práce, změny v užívání budov a jiné změny dokončených budov. Pro budovy památkově chráněné nebo stávající budovy uvnitř památkových rezervací podle zvláštního předpisu a/nebo pro budovy postižené živelnými katastrofami platí norma přiměřeně možnostem, nejméně však tak, aby nedocházelo k poruchám a vadám při jejich užívání. Tato norma platí i pro nevytápěné budovy nebo nevytápěné zóny budov, požaduje‐li se v nich určitý stav vnitřního prostředí, např. pro skladování, provoz technického zařízení apod. Ustanovení normy se využijí přiměřeně možnostem tak, aby nedocházelo k poruchám a vadám při užívání těchto budov. Pro kontrolu splnění požadavků zvláštního předpisu se používají požadované normované hodnoty.

16.3.1. Norma ČSN 73 0540‐2 Tato norma stanovuje tepelně technické požadavky pro navrhování a ověřování budov s požadovaným stavem vnitřního prostředí při jejich užívání, které zajišťují plnění základních požadavků na stavby, zejména hospodárné splnění základního požadavku na úsporu energie a tepelnou ochranu budov podle zvláštního předpisu a zajištění ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí. Platí pro nové budovy a pro stavební úpravy, udržovací práce, změny v užívání budov a jiné změny dokončených budov.

143 225


Tato norma neplatí pro budovy převážně velkoplošně otevřené, nafukovací haly, stany, mobilní buňky, skleníky, stájové objekty, chladírny a mrazírny a pro stavby bez požadavků na stav vnitřního prostředí, na které se nevztahuje základní požadavek na ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí a základní požadavek na úsporu energie a tepelnou ochranu budov. Pro budovy památkově chráněné nebo stávající budovy uvnitř památkových rezervací podle zvláštního předpisu a/nebo pro budovy postižené živelnými katastrofami platí norma přiměřeně možnostem, nejméně však tak, aby nedocházelo k poruchám a vadám při jejich užívání. Tato norma platí i pro nevytápěné budovy nebo nevytápěné zóny budov, požaduje‐li se v nich určitý stav vnitřního prostředí, např. pro skladování, provoz technického zařízení apod. Ustanovení normy se využijí přiměřeně možnostem tak, aby nedocházelo k poruchám a vadám při užívání těchto budov. Pro kontrolu splnění požadavků zvláštního předpisu se používají požadované normované hodnoty.

16.4. Dotace z fondů Část energeticky efektivního potenciálu byla na území hl. m. Prahy využita díky podpoře z dotačních programů, a to zejména z programu Zelená úsporám, Operačního programu Životní prostředí a Operačního programu Praha Konkurenceschopnost.

Zelená úsporám Program Zelená úsporám (dále jen „Program“) byl vyhlášen Ministerstvem životního prostředí (dále jen „MŽP“) v dubnu 2009 a je zaměřen na podporu investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách a do instalací zdrojů pro vytápění a přípravu teplé vody s využitím obnovitelných zdrojů energie. Konkrétně jsou v Programu podporovány úspory energie v rodinných a bytových domech (oblast A), instalace nízko‐emisních zdrojů na biomasu, účinných tepelných čerpadel a solárních kolektoru (oblast C) a také výstavba v pasivním energetickém standardu (oblast B). V roce 2010 byl Program rozšířen i o podporu úspor energie v budovách veřejného sektoru. V roce 2010 bylo na území hl. m. Prahy z Programu vynaloženo na projekty přinášející energeticky úsporná opatření a výrobu tepla z obnovitelných zdrojů 487 mil. Kč. Tyto prostředky byly vyplaceny na základě 1634 žádostí vztahujících se k realizaci projektů v rodinných domech a 384 v bytových domech. Průměrně bylo na jeden projekt vynaloženo 720 000 Kč. To by mělo přinést snížení emisí 24 Mt CO2 a výrobu tepla z OZE výši 4,5 GWh/rok.

Operační programy Po roce 2004 nabyly na významu finanční podpory poskytované ze strukturálních fondů EU. V období 2004 – 2006 byly prostředky poskytovány prostřednictvím Programů pro Cíl 2, které byly realizovány v regionech nespadajících do Cíle 1 (v ČR jen v Praze), od roku 2007 pak z Operačního programu Praha Konkurenceschopnost. Národní fondy, tedy zejména Státní fond životního prostředí, pak poskytovaly prostředky pro nezbytné spolufinancování jednotlivých akcí z národních zdrojů. V následující tabulce je uveden přehled akcí na území hlavního města Prahy, kterým byla přiznána v období let 2004 – 2006 podpora v rámci Programu pro Cíl 2. V následující tabulce je uveden přehled dosud schválených projektů na území hlavního města Prahy za prioritní osy nebo oblasti podpory, u nichž lze alespoň částečně uvažovat realizaci úspor energie:

prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí – všechny projekty

prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie – všechny projekty

144 225


Tabulka 42 Přehled schválených projektů v rámci programu OPŽP na území hlavního města Prahy 2004‐2006

Žadatel

Název opatření

Celkové náklady akce [Kč]

Požadovaná dotace z fondů EU a SFŽP [Kč]

PRIORITNÍ OSA 2 Jihovýchodní Město, a.s.

Centrální zdroj tepla Benice

3 048 378

2 332 009

1 114 192

878 387

PRIORITNÍ OSA 3 3,1. Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla Sokol Krč-Baseball

Výstavba lokálního zdroje tepla využívající OZE pro ohřev teplé vody

Městská část Praha 8

Snížení energetické náročnosti u objektu Základní školy Mazurská, Praha 8

21 823 000

15 171 672

Hlavní město Praha

Energeticky úsporná opatření v objektech VOŠ informačních služeb (Pacovská)

37 993 472

30 292 174


Snížení energetické náročnosti u objektu Základní školy Na Slovance, Praha 8

17 915 000

12 030 022


Energetické úspory v ZŠ Jeremenkova

32 524 991

15 490 114


Úspory energií - ZŠ Horáčkova, Praha 4

45 229 896

25 781 765

3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla 3,2,1. Realizace úspor energie Hlavní město Praha

Zateplení objektu ZŠ pro zrakové postižené (Náměstí Míru)

10 833 573

7 326 325


Zateplení objektu SOŠ pro administrativu EU (Lipí)

16 645 605

11 707 294

Střední škola - Centrum odborné přípravy technickohospodářské, Praha 9, Poděbradská 1

Soubor opatření ke snížení neenergetické náročnosti objektů SŠ-COPTH Poděbradská 1, Praha 9

14 338 292

11 410 462


Zateplení objektu Soukromé MŠ Korálek, Klausova 2448

4 820 856

3 382 969


Zateplení objektu MŠ Balónek, Klausova 2188

4 820 856

3 223 219


Zateplení objektu MŠ Barvička, Klausova 2449

4 820 856

3 359 873


Zateplení objektu MŠ Pohádka, Klausova 2187

4 820 856

3 261 919


Zateplení objektu ZŠ PedF UK, Klausova 2187

54 094 661

36 823 644


Zateplení objektu MŠ Úsměv, Herčíkova 2190

4 820 856

3 231 769


Snížení energetické náročnosti u objektu Základní školy Žernosecká, Praha 8

42 241 000

32 219 149


Realizace energetických úspor na budově ZŠ Glowackého, Praha 8

33 603 735

24 306 647

Střední škola - Centrum odborné přípravy technickohospodářské, Praha 9, Poděbradská 1

Soubor opatření ke snížení neenergetické náročnosti objektů SŠ-COPTH Poděbradská 12, Praha 9

11 897 661

9 606 798


Zateplení objektu ZŠ, Praha 13, Klausova 2450

23 527 605

16 122 244


Energetická optimalizace a zateplení objektů ZŠ Mendelova 550

80 313 411

11 747 906

145 225


Žadatel

Název opatření

Celkové náklady akce [Kč]

Požadovaná dotace z fondů EU a SFŽP [Kč]


Zateplení objektů ZŠ při PedF UK, Praha 13, Brdličkova 1878

44 827 252

31 939 111


Zateplení objektů ZŠ s rozšířenou výukou jazyků, Praha 13, Bronzová 2027

26 442 477

18 517 928


Zateplení objektů gymnázia, ZŠ a MŠ Na Pražačce (Nad Ohradou)

24 460 249

18 109 679


Zateplení objektu ZŠ, Praha 13, Janského 2189

33 725 609

23 894 197


Zateplení objektů SOŠ a SOU Praha Čakovice

6 160 583

4 661 064


Zateplení objektu Smíchovské SPŠ (Preslova)

20 558 149

15 692 861


Zateplení objektu SOŠ a SOU Hostivař

24 202 221

18 890 748


Zateplení objektu SPŠ stavební Josefa Gočára

31 916 682

24 805 630


Zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov Základní školy Poláčkova, Praha 4

20 926 844

15 691 166


Zateplení objektu MŠ Běhounkova 2300

3 099 204

1 856 433


Zateplení objektu ZUŠ Praha 8

9 081 874

7 258 482


Zateplení objektu MŠ Rosnička, Běhounkova 2474

3 088 049

1 714 993


Zateplení objektu ZŠ Kuncova 1580

29 683 511

18 836 259


Realizace energetických úspor na budově ZŠ Dolákova, Praha 8

39 142 092

26 794 193


Zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov Mateřské školy Matěchova, Praha 4

3 144 613

1 565 766


Zateplení objektu Domova mládeže a školní jídelny (Lovosická)

18 637 274

13 142 045


Zateplení objektu SOU služeb (Novovysočanská)

13 685 851

10 058 941


Zateplení objektu MŠ, Husníkova 2067

3 053 605

1 942 744


Zateplení objektu ZŠ PedF UK, Mezi Školami 2322

27 715 112

20 805 850


Zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov MŠ Jihozápadní, Praha 4

5 590 629

4 462 697


Zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov MŠ Mezivrší, Praha 4

5 928 136

4 662 568


Zateplení objektu SPŠ stavební (Dušní)

5 446 023

4 136 950

Městská část Praha Klánovice

Zateplení objektu Masarykovy základní školy, Praha 9 - Klánovice

4 854 732

3 863 434


Zateplení objektu Obchodní akademie Praha 6

25 712 806

7 936 151

146 225


Žadatel

Název opatření

Celkové náklady akce

Požadovaná dotace z fondů EU a SFŽP

[Kč]

[Kč]

(Krupkovo náměstí)


Zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov ZŠ Jílovská, Praha 4

14 400 042

11 271 605

Zdroj: Integrovaný program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší aglomerace hlavní město Praha Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací – oba projekty – nebyly schváleny žádné projekty pro území Prahy. V rámci operačního programu Praha Konkurenceschopnost měla na realizaci úspor energie vliv podpora poskytována z prioritní osy 2 – Životní prostředí, v rámci ní podoblast 2.2 Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů. Od roku 2007 probíhá nadále poskytování dotací ze strukturálních fondů EU v rámci Operačního programu Životní prostředí a také v rámci Operačního programu Praha Konkurenceschopnost. V rámci těchto programů došlo k rozšíření možností poskytování dotací i na některé další, dříve nezahrnuté aktivity. Operační program Životní prostředí nabízí v letech 2007 ‐ 2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 miliard euro. Objemem financí ‐ 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR ‐ se jedná o druhý největší český operační program. Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Operační program Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech. Pro realizaci úspor energie je klíčová prioritní osa 3 „Udržitelné využívání zdrojů energie“, z něhož bylo dosud podpořeno 83 projektů na území hl. m. Prahy jak je vidět v tabulce níže. Tabulka 43 Projekty podpořené na území hl. m. Praha z OPŽP v rámci prioritní osy 3 "Udržitelné využívání zdrojů energie“ Počet projektů Celkem

83

Financování projektu ukončeno

13

Projekt v realizaci

12

Realizace projektu ukončena

27

Schválen k financování

23

Výdaje projektu certifikovány

8

Zdroj: Operační program Životní prostředí / Přehledy finanční podpory a podpořených projektů (http://www.opzp.cz/)

147 225


16.5. Vývoj potenciálu pro projekty EPC Za desetiletí, které uběhlo od vyhotovení Energetické koncepce došlo na k několika změnám, které ovlivnily výši potenciálu projektů EPC:

Prvně došlo ke změně technického, ekonomického a tržního potenciálu úspor energie tak jak bylo popsáno v předcházející části, s přímou návazností na změnu potenciálu pro realizací projektů EPC. K těmto změnám došlo z důvodu změn cen energie, cen technologií a instalačních prací a ceny financování. Také došlo ke změně legislativních norem.

Na území hl. m. Prahy bylo realizovaných nejméně 13 projektů EPC s celkovou roční úsporou 60 mil. Kč. Jak ukazuje tabulka níže. Za předpokladu 15‐leté životnosti opatření to za celou životnost projektů přinese až 900 mil. Kč úspor provozních nákladů na energie.

Několik projektů EPC bylo v České republice i přímo na území hl. m. Prahy realizováno v kombinaci s financováním z dotačních zdrojů. Tyto realizace úspěšně prokázaly vhodnost takové kombinace a ukázaly cestu pro financování projektů úspor energie na území hl. m. Prahy.

V rámci programu MPO EFEKT byl otevřen dotační program určený na podporu přípravy projektu EPC, který otevírá cestu pro realizace projektů EPC i na území hl. m. Prahy.

16.5.1. Změna ekonomických parametrů pro stanovení potenciálu EPC V části potenciál úspor energie byl popsán vývoj faktorů ovlivňujících potenciál úspor energie. V posledním desetiletí došlo ke změně potenciálu z důvodu změn cen energie, cen technologií a legislativy zpřísňující zejména požadavky na novou výstavbu. V Příloze č.2 ÚEK byl odhadnut existující ekonomicky efektivní potenciál energetických úspor jako východisko pro stanovení potenciálu pro realizaci projektů metodou EPC. Ekonomicky efektivní potenciál byl vlivem působení dalších faktorů redukován na potenciál tržní, tzn. realizovatelný i z pohledu finanční návratnosti investičních prostředků. Parametr „doba životnosti“ je ve výpočtech tržního potenciálu nahrazován parametrem „požadovaná návratnost finančních prostředků“, což odráží stav finančního trhu a ochotu investorů vkládat své finanční prostředky do projektů energetických úspor. Kromě finančních aspektů hodnocení byly při vyčíslování tržního potenciálu zohledňovány a zároveň oceňovány i další rizika projektů, jimiž dochází k další redukci tohoto potenciálu. Nejvýznamnější faktory, které byly v ÚEK identifikovány s přímým vlivem na tuto redukci potenciálu jsou i v současnosti platné:

vlastnický vztah k danému a k energetickým úsporám doporučenému objektu;

nedostatek volných finančních prostředků nezbytných k pořízení doporučených úsporných opatření;

nedostatek přímé motivace k uskutečnění projektu energetických úspor.

Odborným odhadem byl v ÚEK stanoven tržní potenciál v jednotlivých sektorech veřejné správy tak, jak je uveden v tabulce níže. V další tabulce jsou uvedeny odpovídající potřebné investice na realizaci tohoto tržního potenciálu. Na základě údajů o projektech EPC realizovaných na území hl. m. Prahy od roku 2003 lze odhadnout, že přinesly úsporu nákladů 45 mil. Kč ročně (viz tabulka níže), to znamená, že identifikovaný potenciál úspor byl v průběhu desetiletí využit jen z jedné třetiny. Proto by měla v aktualizaci ÚEK zahrnovat opatření, která povedou k maximálnímu využití existujícího tržního potenciálu za pomoci využití financování metodou EPC. Při stanovování potřebných investic na realizaci tržního potenciálu energetických úspor ve veřejném sektoru byla v ÚEK uvažována průměrná návratnost ekonomicky efektivních opatření maximálně 4

148 225


roky. V současnosti je již ale možné v rámci projektů EPC realizovat i opatření s delší návratností, a proto je potřebné uvedený výpočet potenciálu aktualizovat. Požadovaná návratnost se prodlužuje z důvodu snížení úrokových sazeb. Dále zatímco cena technologických opatření se snížila, jejich účinnost se zvýšila, a proto je možné dosažení úspor energie s nižší investicí na jednotku uspořeného GJ než před deseti lety. Z výše jmenovaných důvodů je dnes možné do projektů zahrnout více energeticky úsporných opatření včetně těch s delší návratností. Tím se také prodloužila průměrná doba trvání smluvního vztahu EPC. Tabulka 44 Tržní potenciál úspor podle oblastí veřejného sektoru v Praze dle ÚEK Sektor

Konečná spotřeba

Potenciál úspor GJ/rok

%

Školství

2 049 747

204 975

10%

Zdravotnictví

2 376 557

190 125

8%

Veřejná správa

1 818 517

90 926

5%

Celkem

6 244 821

486 025

8%

Tabulka 45 Potřebné investice na realizaci tržního potenciálu ‐ veřejný sektor v Praze dle ÚEK Sektor

Úspora nákladů

Potřeby investic

mil. Kč/rok

mil. Kč

Školství

61

246

Zdravotnictví

57

228

Veřejná správa

27

109

145

583

Celkem

Tabulka 46 Úspory energie a nákladů ve vybraných projektů EPC realizovaných na území hl. m. Prahy od roku 2003 Životnost projektu

roky

Podíl úspor

Průměrné roční úspory energie

teplo

el.

Teplo

[%]

[%]

Celkem

Celkové úspory

el.

[GJ/rok] [GJ/rok]

Úspora nákladů

teplo

el.

roční

celke m

[GJ]

[GJ]

[mil. Kč]

[mil. Kč]

9 303

745

139 547

11 173

2,239

33,6

SPŠ Preslova

15

53%

0%

1 786

0

26 797

0

0,263

3,9

Obchodní akademie, Krupkovo nám.

15

53%

0%

1 815

0

27 219

0

0,035

0,5

SOUS Novovysočanská

15

54%

25%

1 685

93

25 274

1 389

0,001

0,01

SPŠ Stavební J. Gočára

15

63%

57%

4 017

652

60 257

9 784

1,941

29,1

149 225


Tabulka 47 Přehled projektů EPC realizovaných na území hl. m. Prahy od roku 2003 Investice

Úspora nákladů

[mil. Kč]

[mil. Kč/rok]

Celkem

233

45

1

SPŠ Preslova

2,3

0,3

2

Obchodní akademie, Krupkovo nám.

0,7

0,0

3

SOUS Novovysočanská

7,8

0,0

4

SPŠ Stavební J. Gočára

7,8

1,9

5

Mateřské školy Praha 13

104,6

24,0

6

Základní a mateřské školy v městské části Praha 15

1,5

0,8

7

Národní divadlo

30,2

4,7

8

Krystal, CDMS v Praze Veleslavíně

3,8

1,3

9

MČ Praha 4 – Libuš

5,4

1,1

10

Státní opera v Praze

33,0

5,2

11

Stavovské divadlo

30,1

4,1

12

Střední průmyslová škola Na Třebešíně v Praze 10

0,3

0,1

13

Základní školy v Praze 4-Modřany

5,4

1,1

16.5.2. Vývoj trhu EPC V současnosti na trhu působí okolo deseti společností nabízejících energetické služby ve formě EPC. Zhruba pět až šest z nich je na tuto činnost zaměřeno stále, má řadu zkušeností a projekty EPC uzavírá relativně pravidelně. Následující společnosti pracují převážně samostatně jako ESCO a nabízejí EPC (říká se jim proto „čisté ESCO“):

ENESA

AB Facility

Středisko pro úspory energie (SUE)

V současnosti patří mezi nejvýznamnější hráče na trhu společnosti ENESA a AB Facility. Společnost ENESA byla založena v roce 2005 aktivitou bývalých zaměstnanců společnosti MVV Energie CZ, kteří stáli u počátků uplatnění metody EPC v českých podmínkách. Za krátkou dobu své činnost se tato společnost stala jednou z nejúspěšnějších na tuzemském trhu. Spolu se společností EVČ v roce 2007 obsáhla téměř všechny zaváděné EPC projekty. Společnost AB Facility, která byla založena krátce po roce 2000 účelově pro získání zakázky v největší české nemocnici (Fakultní nemocnice Motol v Praze) se specializuje především na zdravotnická zařízení. Před několika lety se společnost AB Facility spojila se společností Energ, spol. s r.o., kterou postupně integruje. Dále jistá část činnosti následujících společností může být rovněž definována jako činnost ESCO

150 225


Společnosti dodávající energeticky úsporná zařízení (Siemens, Johnson Controls);

Společnosti provádějících montáže vybavení a nabízejících facility management a provoz (MARTIA, EVČ, Energ)

Navíc zde působí desítky energetických společností, které nabízejí energetické služby jako část svých služeb klientům. Nejčastěji uzavírají smlouvu na dodávku tepla za stanovenou cenu, a tedy provozují energetické zdroje klienta, které si pronajímají za účelem poskytnutí dodávek tepla. Projekty jsou vedeny těmito společnostmi, aniž by specifikovaly výši úspor, přestože společnosti poskytují smluvně garanci úspor. Většinou se jedná o projekty zaměřené na outsourcing a modernizaci stávajícího vybavení s tím, že úspory nepředstavují hlavní podstatu smlouvy. Tyto projekty se zaměřují na energetické dodávky za dohodnutých podmínek. Výjimečně některé ze společností tohoto typu (MVV Energie CZ, DALKIA, ITES) rovněž nabízí EPC smlouvy. Prakticky ve všech případech se projekty týkají snižováním spotřeby tepelné energie. V poslední době je zájem rozšiřován i o opatření v oblasti osvětlení. Pokud je vyhlášena veřejná zakázka formou výběrového řízení na poskytování energetických služeb metodou EPC, zadavatel obdrží obvykle 4 až 6 nabídek.

16.5.3. Podpora přípravy projektů EPC v rámci programu EFEKT V rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2012 bude poskytována podpora EPC v rámci podprogramu „E2 ‐ Příprava energeticky úsporných projektů řešených metodou EPC“. Podpora je určena pro vlastníky objektů nebo souhrnu objektů, kteří mají zájem připravit a zrealizovat energeticky úsporný projekt řešený metodou EPC. Podpořeno bude zpracování podrobné analýzy stavu a potenciálu úspor v jednotlivých objektech a doporučení objektů vhodných pro realizaci EPC projektu.

16.5.4. Realizované projekty EPC Od roku 2003 bylo na území hl. m. Prahy realizovaných nejméně 13 projektů EPC s celkovou roční úsporou 45 mil. Kč jak ukazuje tabulka níže. Celkově si tyto projekty vyžádaly 230 mil. Kč investic. Za předpokladu 15‐leté životnosti opatření to za celou životnost projektů přinese až 670 mil. Kč úspor provozních nákladů. Několik projektů EPC bylo přímo na území hl. m. Prahy realizováno v kombinaci s financováním z dotačních zdrojů, konkrétně to byly dva projekty Středním odborném učilišti služeb (SOUS) na Praze 9, Novovysočanská ul. a Střední průmyslové školu Josefa Gočára na Praze 4. Dotace šla na zateplení budov, které nelze financovat pomocí modelu EPC vzhledem k příliš dlouhé návratnosti investic. Tyto realizace úspěšně prokázaly vhodnost takové kombinace a ukázaly možnou cestu pro financování projektů úspor energie na území hl. m. Prahy spojených se zateplením budov. Základem projektu EPC v areálu SOUS byly 4 okruhy úsporných opatření: komplexní rekonstrukce plynové kotelny včetně přípravy TUV, instalace systému individuální regulace vytápění po jednotlivých místnostech s napojením na centrální dispečink společnosti ENESA a.s., aplikace úsporných stropních svítidel a kompaktních zářivek a aplikace úsporných perlátorů. Paralelně s realizací projektu EPC proběhlo kompletní zateplení objektů a kompletní výměna výplní stavebních otvorů s využitím dotací z Operačního programu Životní prostředí. Enesa a.s. převzala garance za celkovou dosaženou úsporu z obou paralelních projektů. Garantovaná úspora ale v tomto případě nemohla pokrýt ve smluvním desetiletém období všechny investiční náklady projektu EPC. Proto byl zvolen kombinovaný způsob financování, kdy zadavatel uhradil přibližně jednu čtvrtinu nákladů předem ve formě první mimořádné splátky po předání implementovaných technologií.

151 225


Výsledkem projektu EPC na Střední průmyslové školu Josefa Gočára na Praze 4 byla realizace rekonstrukce kotelny a systému vzduchotechniky, instalace tepelných čerpadel a nového systému regulace v budovách vlastněných školou. Skutečná instalace byla zahájena a v srpnu 2011. Tento projekt byl také spojen se zateplením realizovaném mimo projektu EPC od října 2009 do května 2010 a na něž bylo vynaloženo 30,8 mil. Kč včetně DPH. Níže jsou uvedeny základní údaje o projektech EPC realizovaných na území hl. m. Prahy včetně popisu realizovaných opatření, výše investic a úspor provozních nákladů: Název projektu

EPC ve Smíchovské střední průmyslové škole na Praze 5, Preslova ul.

Realizovaná opatření:

Poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem při provozování tepelných zařízení a jejich rekonstrukce a modernizace v objektu Smíchovské střední průmyslové školy. V kotelně budou nahrazena stávajících čerpadel s pevnými otáčkami za moderní úsporná oběhová čerpadla Grundfos s elektronicky řízenými otáčkami. Stávající expanzní zařízení skládající se ze tří tlakových membránových nádob bude přepojeno tak, aby nedocházelo k nekontrolovanému proudění vody přes kotle. Doplňování vody do systému bude automatické pomocí solenoidové-ho ventilu a příslušných armatur pro zabránění zpětného toku vody a kontaminování vodovodního řádu. Ve škole byl instalován systém IRC určen k individuálnímu řízení vnitřních teplot v jednotlivých místnostech či zónách prostřednictvím snímačů vnitřní teploty. Teploty je možno řídit v jednotlivých zónách, v časových režimech a nezávisle na sobě. Systém sám reaguje na změnu podmínek v zónách (tepelný příkon osluněním, obsazení místnosti lidmi atd.), tak aby byla zajištěna požadovaná teplota

Výše investice:

2,3 mil. Kč

Úspora provozních nákladů:

119 mil. Kč/rok

Období realizace projektu:

2008

Doba splácení projektu:

8 let

Délka smluvního vztahu:

8 let

Smluvní strana - objednatel:

Smíchovská střední průmyslová škola, Preslova 25, Praha 5

Smluvní strana - dodavatel:

KOMTERM, a.s.

Název projektu Realizovaná opatření:

Obchodní akademie na Praze 6, Krupkovo nám. Poskytování energetických služeb při provozování tepelných zařízení a jejich rekonstrukce a modernizace v objektu Obchodní akademie zahrnuje: 1) Opatření v kotelně: nahrazení stávajících čerpadel s pevnými otáčkami za moderní úsporná oběhová čerpadla Grundfos s elektronicky řízenými otáčkami

152 225


přepojení stávajícího expanzního zařízení (tři tlakové membránové nádoby), aby nedocházelo k nekontrolovanému proudění vody přes kotle doplnění zpětných armatur na rozdělovači topné vody (zabránění nekontrolované cirkulaci topné vody přes neprovozované větve) výměna třícestných klapek za třícestné ventily s vyšší těsností a lepší regulační schopností instalace elektrického uzavíracího ventilu na okruhu zásobníkového ohřívače (ochrana proti přetopení) osazení membránové expanzní nádoby na straně pitné vody na vstupu do ohřívače instalace podružného plynoměru na rozvod plynu pro závěsný kotel pro studentský klub doplnění a obnovení systému měření a regulace – celý systém bude napojen na výrobní dispečink firmy KOMTERM s nepřetržitou službou 2) Systém IRC (individual room control) – individuální řízení vnitřních teplot v jednotlivých místnostech či zónách prostřednictvím snímačů vnitřní teploty 3) Poskytnutí financování realizace opatření a její splácení z úspor energie 4) Provádění energetického managementu a vyhodnocování úspor energie

Výše investice:

0,7 mil. Kč


15,6 mil. Kč/rok


2008


8 let


8 let


Obchodní akademie, Praha 6, Krupkovo náměstí 4,


MVV Energie CZ s.r.o.

Název projektu


EPC v Středním odborném učilišti služeb (SOUS) na Praze 9, Novovysočanská ul. Základem projektu EPC v areálu učiliště byly 4 okruhy úsporných opatření: komplexní rekonstrukce plynové kotelny včetně přípravy TUV instalace systému individuální regulace vytápění po jednotlivých místnostech (DIRC - direct individual room control system) s napojením na centrální dispečink společnosti ENESA a.s. aplikace úsporných stropních svítidel a kompaktních zářivek aplikace úsporných perlátorů Paralelně s realizací projektu EPC proběhlo kompletní zateplení objektů a kompletní výměna výplní stavebních otvorů s využitím dotací z

153 225


Operačního programu Životní prostředí. Enesa a.s. převzala garance za celkovou dosaženou úsporu z obou paralelních projektů. Garantovaná úspora ale v tomto případě nemohla pokrýt ve smluvním desetiletém období všechny investiční náklady projektu EPC. Proto byl zvolen kombinovaný způsob financování, kdy zadavatel uhradil přibližně jednu čtvrtinu nákladů předem ve formě první mimořádné splátky po předání implementovaných technologií. Výše investice:

7,8 mil. Kč


0,8 mil. Kč/rok


1 - 8 / 2009


120 měsíců


10 let


Střední odborné učiliště služeb, Praha 9, Novovysočanská


ENESA, a. s.

Název projektu

Střední průmyslové školu Josefa Gočára na Praze 4


Projekt EPC byl realizován v objektu Střední průmyslové školy Josefa Gočára na Praze 4. Jedná se o třípodlažní objekt s dilatačně oddělenou přízemní vstupní přístavbou. Výsledkem projektu byla realizace veřejné zakázky a pořízení rekonstrukce kotelny a systému vzduchotechniky, instalace tepelných čerpadel a nového systému regulace v budovách vlastněných školou. Skutečná instalace byla zahájena a v srpnu 2011. Za období odhadované životnosti projektu 15 let byly odhadnuty úspory ve výši 16,7 GWh v teple a 2,7 GWh elektrické energie.

Výše investice:

7,8 mil. Kč


1,9 mil. Kč/rok


2011


8 let


8 let


Magistrát hlavního města Prahy


MVV Energie CZ s.r.o.

154 225


Název projektu

EPC v mateřských školách na Praze 13


Jeden z největších „hromadných“ projektů v ČR, je do něj zapojeno 31 ZŠ a MŠ v MČ Praha 13. Projekt EPC probíhal paralelně s projektem na zateplení budov financovaný za podpory dotací z OPŽP. V rámci druhé části projektu bylo 13 mateřských škol odpojeno od centrálního zásobování teplem a pořízení samostatného plynového kotle v každé mateřské školce zvlášť. Instalace zařízení proběhla mezi červnem a prosincem 2010.

Výše investice:

104,6 mil. Kč


24 mil. Kč/rok


2010


8 let


8 let


MČ Praha 13


ENESA, a. s.

Název projektu

Základní a mateřské školy v městské části Praha 15


Úsporná opatření zahrnovala výměnu nefunkčních systémů regulace, instalaci regulačních armatur na dosud neregulované topné větve, instalaci pynových kotlů pro byty školníků a osazení nových patních měřidel TUV. Ekvitermní regulace ÚT; Prostorová (zónová) regulace v jednotlivých částech škol; Optimalizace přípravy a cirkulace TUV; Energetické manažerství.

Výše investice:

1,5 mil. Kč


0,8 mil. Kč/rok


07/2003–11/2003


6 let


6 let


MČ Praha 13

155 225




MVV Energie CZ a.s. (Projekt byl financován ze zdrojů realizátora projektu ve spolupráci s ČSOB)

Národní divadlo

Snížení nákladů na vytápění, TUV, vzduchotechniku a klimatizaci v obou budovách ND. Chlazení oleje hydraulické tlakové stanice jevištní technologie s využitím získané tepelné energie pro předehřev TUV. Výměna stávající chladicí jednotky klimatizace za novou reversní chladicí jednotku, která umožňuje provoz za vyšší teploty v kondenzátoru, využití vody ohřáté při výrobě chladu pro vytápění objektů a ohřev TUV. Využití tepelné energie ze vzduchu odváděného do ovzduší z klimatizovaných prostorů objektů ND (odvod z historické budovy a do Divadelní ulice); V době mimo topnou sezónu zajištění ohřevu TUV reverzní chladící jednotkou a rekuperovaným teplem z jevištní technologie; Rekonstrukce centrální kotelny, modernizace systému M+R za účelem zajištění vyšší efektivity provozu energetických zařízení ND ve vazbě na centrální dispečink ND. Instalace frekvenčních měničů pro čerpadla vltavské vody

Výše investice:

30,2 mil. Kč


4,7 mil. Kč


01/2007–12/2007


10 let


10 let


Národní divadlo


EVČ, s. r. o. a ENESA, a. s.


Projekt EPC v areálu Krystal, CDMS na Praze Veleslavíně

Kompletní rekonstrukce kotelny a výměníkových stanic, vybavení automatickou regulací. Výměna kotlů, zjednodušení koncepce primárního okruhu a topných okruhů, změna koncepce výměníkových stanic, výměna starých trubkových výměníků za nové deskové, instalace nadřazeného systému řízení a regulace s dálkovým systémem varovných a poruchových hlášek prostřednictvím GSM

Výše investice:

3,8 mil. Kč bez DPH


1,3 mil. Kč/rok

156 225



08/2004-09/2004


7 let


7 let


VŠE v Praze


MVV Energie CZ a.s.

Název projektu

Projekt EPC v MČ Praha 4 ‐ Libuš


Projekt energetických úspor metodou EPC byl realizován ve 4 objektech v majetku MČ Praha Libuš: ZŠ Meteorologická 181/2 MŠ K Lukám 664/1 MŠ Mezi domy 373/10 Klub Junior, Na Okruhu 395/1 Základem energeticky úsporných opatření byla instalace systému individuální regulace vytápění po jednotlivých místnostech DIRC (direct individual room control system) a zavedení systému energetického managementu. Systém individuální regulace umožňuje nastavovat topné režimy individuálně po jednotlivých místnostech a tím ideálně přizpůsobovat dodávku tepla zejména časovým potřebám jednotlivých místností podle jejich skutečného využití. Nastavení režimů je možné buďto lokálně a nebo z centrálního dispečinku společnosti ENESA, která tak má přímou kontrolu nad hospodařením s teplem a může účinně provádět energetický management. Podmínkou zprovoznění systému byla výměna radiátorových kohoutů za regulační ventily a výměna oběhových čerpadel za nová osazená frekvenčními měniči. Doplňkovým úsporným opatřením byla aplikace úsporných stropních svítidel. ENESA garantuje, že veškeré náklady projektu budou za dobu smlouvy splaceny výhradně z úspor a že ani náklady na energie zahrnující splátky projektu nepřevýší v žádném roce smlouvy náklady na energie odpovídající stavu před realizací projektu.

Výše investice:

5,4 mil. Kč


1,1 mil. Kč/rok


2009


120 měsíců


10 let


Městská část Praha Libuš, Praha 4


ENESA, a.s.

157 225


Název projektu

Projekt EPC ve Státní opeře v Praze


Dosažení trvalých úspor nákladů na zajištění energetických potřeb systémem vzájemně se doplňujících úsporných investičních opatření na zdrojích tepla a chladu, vzduchotechnice, osvětlení a pitné vodě. Sekundárním, i když významným efektem, je i úspora vedlejších provozních nákladů, zejména nákladů na obsluhu zařízení a servis. Projekt bude splácen 10 let z dosažených úspor, jejich potřebnou výši dodavatel garantuje. Realizovala se Instalace nové chladící jednotky Trane. Byla provedena rekonstrukce kotelny s instalací nových kondenzačních kotlů HOVAL. Zpětné získávání odpadního tepla z výstupu ze vzduchotechniky. Výměna oběhových čerpadel. Instalace frekvenční regulace ventilátorů a čerpadel. Aplikace úsporných svítidel a spořičů pitné vody.

Výše investice:

33 mil. Kč


5,2 mil Kč/rok


2010


120 měsíců


10 let


Státní Opera Praha


ENESA, a.s. a EVČ, s.r.o.

Název projektu

Projekt EPC ve Stavovském divadle


Realizaci na základě výsledků veřejné soutěže, kterou vypsalo Národní divadlo v roce 2008. Projekt zahrnuje opatření na zdroji tepla, rekuperaci vzduchotechnik, osvětlení, chlazení, přípravě TUV a další. Realizovala se modernizace zdroje tepla pro vytápění objektů Stavovského divadla, instalace reverzního chladícího zdroje 500 KW chladu pro klimatizaci, instalace energeticky úsporného zařízení pro přípravu TUV, instalace energeticky úsporného zařízení využívajícího odpadní tepelnou energii z odváděného vzduchu klimatizace, instalace úsporného osvětlení, modernizace systému MaR, dochlazení zpátečky pro kondenzační kotel Hoval pro dosažení plné kondenzace v celé délce otopné sezóny, centrální chlazení - vyvedení chladu do systému rekuperace tepla VZT (po dobu než divadlo investuje výměnu nebo repasování VZT jednotek v historické budově). Centrální předchlazení nasávaného vzduchu, výměna čerpadel chlazené vody ve strojovně chlazení za nová odpovídající navýšenému chladícímu výkonu a vybavená frekvenčním měničem, náhrada čerpadel v kotelně za nová vybavená frekvenčním měničem, vybavení VZT jednotek frekvenčními měniči pro regulaci otáček ventilátoru, instalace (rekonstrukce) vratové clony ve vstupu do Stavovského divadla z Ovocného trhu, včetně doplnění průmyslových roletových vrat a příslušné logiky ovládání s návazností na systém MaR a měření spotřeby jednotlivých forem energie pro Palác Kolowrat.

Výše investice:

30,098 mil. Kč bez DPH

158 225



4,093 mil. Kč/rok


2009


144 měsíců


12,5 let


Národní divadlo


ENESA, a.s. a EVČ, s.r.o.


Střední průmyslová škola Na Třebešíně v Praze 10

Prostorová regulace v jednotlivých částech školy. Odstavení cirkulace topné vody v nefukčních VZT jednotkách. Energetické manažerství. Hlavním zdrojem úspor energie je teplo pro vytápění.

Výše investice:

0,3 mil. Kč


0,1 mil. Kč/rok


2003


48 měsíců


4 roky




Siemens s.r.o.

Název projektu

Základní školy v Praze 4 ‐ Modřany


Realizace energeticky úsporných opatření metodou EPC ve čtyřech základních školách v Praze 4-Modřanech. Ekvitermní regulace ÚT; Prostorová (zónová) regulace v jednotlivých částech škol; Optimalizace přípravy a cirkulace TUV; Energetické manažerství.

Výše investice:

5,4 mil. Kč


1,1 mil. Kč/rok

159 225



2006


72 měsíců


6 let




Siemens s.r.o.

16.5.5. Vzorová smlouva pro projekt EPC K ÚEK byla přiložena vzorová smlouva pro projekt EPC, kterou je také nutné aktualizovat. V průběhu desetiletí od vyhotovení ÚEK byla smlouva standardně používaná v ČR průběžně vylepšována, tak aby více chránila zájmy veřejných organizací a omezila rizika spojená s realizací projektů. Konkrétně například podrobně stanovuje záruky za úspory dodavatelem energetických služeb.

160 225


17. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 3 – OBNOVITELNÉ ZDROJE, DRUHOTNÉ ZDROJE ENERGIE A KVET Vyhodnocení Přílohy 3 ‐ OZE včetně KVET je také součásti kapitoly č.9 Vyhodnocení části Praha a alternativní zdroje. Solární energie pro výrobu elektřiny Dle ÚEK v této oblasti nebylo očekáváno žádné masové rozšíření Solární energie pro výrobu tepla ÚEK HMP je v oblasti termických solárních systémů optimističtější než v oblasti fotovoltaiky. Předpoklad v ÚEK je cca 120 GWh/rok (0,43 PJ) tepla vyrobeného solárními kolektory. Tepelná čerpadla Potenciál instalovaného topného výkonu uvedený v ÚEK pro tepelná čerpadla voda‐voda činí 700‐ 1 000 MW. Kombinovaná výroba tepla a el. energie (KVET) V kap.II Přílohy 3 je KVET zmíněna pouze všeobecně s objasněním principu. Z hlediska využití KVET v Praze není vůbec nic navrženo nebo odhadnuto.

161 225


18. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 4 – VYBRANÉ ZDROJE A SEKTORY SPOTŘEBY 18.1. Teplárna Malešice II Teplárna Malešice II (TMA II) zůstává i v současné době největší tepelný zdroj s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie na území hlavního města Prahy. Výkonové parametry se od rozsáhlé rekonstrukce uhelných kotlů K11 a K12 na spalování černého uhlí v roce 1998 nezměnily – v teplárně TMA II jsou provozovány 2 černouhelné granulační kotle (o výkonu 2 x 121,5 MWt), topné médium je pára a 2 protitlaké turbíny TG3 a TG4 s instalovaným výkonem 2 x 55 MWe. Významnou inovací byla v roce 2010 výstavba nového horkovodu mezi teplárnou Malešice a zařízením na energetické využití odpadu (ZEVO) Malešice, kde byla vybudována kogenerační jednotka (Siemens o výkonu 17,44 MWe). I přes významnou ekologizaci provozu teplárny v uplynulých letech zůstává TMA II i nadále jedním ze dvou nejvýznamnějších stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v Praze (spolu s Radotínskou cementárnou). Tabulka 48: Vývoj emisí základních škodlivin v teplárně TMA II

Emise znečišťujících Před Po látek [tuny/rok] rekonstrukcí rekonstrukci Tuhé látky 1 028 75

Rok 2001 (ÚEK)

Rok 2010

% 2010/2001

63,3

51,30

81 %

SO2

7 549

1 260

1 390,6

941,76

68 %

NOx

786

468

749,0

654,95

87 %

CO

220

187

52,5

47,69

91 %

Tabulka 49: Celková spotřeba paliv a emise ze zdrojů PT, a.s., na území Prahy a podíl teplárny TMA II v roce 2010

Spotřeba paliv

Tuhé látky

SO2

NOx

CO

GJ/r

t/r

t/r

t/r

t/r

Zdroje PT, a.s. celkem *)

8 521 786

55,86

951,03

877,28

56,193

Z toho TMA II

3 165 988

51,30

941,76

654,95

47,69

% z celku

37 %

92 %

99 %

75 %

85 %

*) Pouze zdroje kategorie REZZO 1. Nezahrnuje spotřebu paliva a emise ze ZEVO Malešice. Vzhledem k výrobě elektřiny v kogeneračním provozu TMA II zůstává i nadále tato teplárna v plném, základním provozu. Její podíl se tak díky rozšiřování Pražské teplárenské soustavy (PTS), v rámci kterého se snižuje počet zdrojů, provozovaných PT, a.s. na území hl. m. Prahy (blíže viz kapitola Teplárenská soustava), na celkové spotřebě od roku 2001 neustále zvyšuje.

162 225


18.2. Elektrárna Mělník I a TN Mělník‐Praha EMĚ I je největším zdrojem v ČR s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Je dominantním dodavatelem tepelné energie do soustavy PTS (Pražská teplárenská soustava) s roční dodávkou tepla 8 975 TJ a Tepla Neratovice, spol. s r.o. s roční dodávkou 267 TJ, kteří byli v roce 2010 největšími odběrateli tepla z EMĚ I. Nejvyšší denní dodávaný tepelný výkon pro Prahu v roce 2010 byl 633 MW (dne 26. 1. 2010). V roce 2010 bylo v Elektrárně Mělník I spáleno 1 534 tis. t hnědého uhlí o průměrné výhřevnosti 14,67 MJ/kg, bylo vyrobeno celkem 19 553 620 GJ tepla, ze kterého bylo dodáno pro teplárenské účely 9 242 050 GJ, a vyrobeno 1 438 545 MWh elektřiny. Při odsiřování spalin z EMĚ I bylo vyprodukováno 77 048 t energosádrovce, z něhož bylo využito celkem 77 035 t, tj. 99,98 %. Celková produkce popelovin v EMĚ I za rok 2010 byla 304 077 t, z tohoto množství bylo využito 94 935 t popílku a 5 845 t strusky, tj. celkem 33 % z vyprodukovaných popelovin. Obrázek 42: Porovnání ročního prodeje tepelné energie, vyrobené v EMĚ I, s vývojem průměrné teploty ve vytápěných dnech v letech 1997 ‐ 2010

Zdroj: Výroční zpráva Energotrans, a.s., 2010 Tabulka 50: Emise znečišťujících látek a produkce popelovin z EMĚ I v roce 2010

Zdroj: Výroční zpráva Energotrans, a.s., 2010

163 225


Obrázek 43: Vývoj produkce emisí v EMĚ I v letech 2001 ‐ 2010

Zdroj: Výroční zpráva Energotrans, a.s., 2010 Dodávka tepelné energie byla rozhodující měrou kryta kogenerační výrobou na protitlakých TG 1,2 a odběrových TG 3,4. Kondenzační TG 5,6 sloužily ke krytí sjednaného diagramu s PRE a především ke krytí sjednaných rezervních výkonů pro poskytování podpůrných služeb s ČEPS. Tento přístup k řízení provozních variant v EMĚ I měl významný dopad na energetickou náročnost a efektivitu výroby tepla a elektřiny v ET, a.s. Účinnost kotlů byla na úrovni 86,8 %. Dodávky tepla od Energotrans, a.s. do Pražské teplárenské, a.s. v roce 2010 tvoří 70,98% z dodávky tepelné energie do PTS a 54,7% z celkové dodávky tepla. Základní ukazatele vývoje výroby v EMĚ I Tabulka 51: Základní ukazatele vývoje výroby v EMĚ I, 2001‐2010 Ukazatel

2001

Instalovaný výkon (MW) Dodávka tepla (TJ) Z toho do soustavy PTS (TJ) % Výroba elektrické energie (GWh) Limit poruchovosti (MW) Účinnost strojovny (%) Účinnost kotelny (%)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

352 352 352 352 352 352 352 352 352 352 7 478 7 001 8 300 7 650 7 952 7 909 7 532 7 742 7 654 9 242 7 179 6 997 8 020 7 356 7 676 7 631 7 287 7 487 7 408 8 975 96% 100% 97% 96% 97% 96% 97% 97% 97% 97% 1 459, 1 364, 1 494, 1 474, 1 484, 1 528, 1 470, 1 487, 1 323, 1 438, 0 3 0 7 1 9 9 5 2 4 3,73 2,16 2,9 0,54 1,53 2,00 0,69 0,95 0,89 0,83 54,63 55,82 56,47 54,30 54,82 55,00 54,28 54,63 56,72 60,43 87,14 87,13 87,37 87,20 87,43 87,00 87,15 86,56 86,78 86,81

Zdroj dat: Energotrans, a.s.

164 225


Obrázek 44: Trend vývoje výroby tepla a elektřiny v EMĚ I v letech 2001‐2010

Tepelný napáječ Mělník‐Praha je horkovodní potrubí spojující Elektrárnu Mělník s Prahou. Je klíčovou součástí kogenerační soustavy umožňující využívat odpadní teplo z elektrárny k vytápění budov a ohřevu teplé vody. Stavba hlavního potrubí z Elektrárny Mělník do teplárny Třeboradice započala roku 1988; provoz byl zahájen roku 1995. Od roku 1998 probíhá postupné rozšiřování teplovodní sítě. Samotný napáječ je tvořen dvojicí 34 kilometrů dlouhých trubek (do předávacího místa v teplárně Třeboradice) o průměru 1,2 metru, z nichž jedna slouží pro přenos horké vody a druhá pro návrat vody ochlazené. Potrubí vede přibližně severojižním směrem, částečně po zemi, z větší části na několik metrů vysokých podpěrách. Oběhová voda je třístupňově ohřívána na konečnou teplotu 160 stupňů Celsia; díky velmi účinné izolaci potrubí vychladne při průchodu trasou pouze o dva stupně. Objem oběhové vody je asi 75 tisíc m³.

18.3.

Cementárna Radotín

18.3.1. Popis ve stávající ÚEK Dnes je cementárna Radotín jedním ze tří výrobních závodů akciové společnosti Českomoravský cement, nástupnická společnost, která je členem nadnárodní skupiny Heidelberg Cement Group, jednoho z největších světových koncernů působících v oboru. V letech 1996 až 1999 prošel závod významnou modernizací a ekologizací výroby přičemž se k období zpracování ÚEK podařilo významně snížit náročnost výroby na energetickou spotřebu (tepla i el. energie). V závodu jsou fosilní paliva nahrazována netradičními alternativními palivy, která se na celkové spotřebě paliv závodu podílejí asi z deseti procent. Jedná se především o směs hnědouhelného prachu, vápna a petrochemických kalů z odkališť a různých druhů drcených směsí tříděných

165 225


plastových, dřevěných a podobných odpadů z průmyslových výrob, zpracovatelského průmyslu, separace odpadů atd. Ve výhledu je pak dále využití masokostní moučky.

18.3.2. Připomínky k vývoji v letech 2003‐2010 Zjištění provedených změn ve výrobní technologii a instalaci dodatečných zařízení pro zlepšení ekologie provozu a jejich srovnání s BAT a současně platnými ekologickými limity. V rámci vyhodnocení ÚEK bude proto zjištěn stávající stav z hlediska :

vyměněné výrobní technologie od roku 2002 (po 10/2007 integrované povolení pro zařízení spadající pod IPPC dle zákona č. 76/2002 Sb.) a dle evropské směrnice 2008/1/ES o integrované prevenci a znečištění z roku 2008, po roce 2011 se navíc očekává další zpřísnění požadavků

druhů spalovaného paliva (včetně TAP) a jejich množství

měrné spotřeby paliv a el. energie na t výrobku

Např. v letech 2007 ‐ 2008 došlo k výměně současných pískových filtrů za pecemi na výpal slinku za tkaninové filtry. Na základě měření došlo k podstatnému snížení koncentrace prachových částic o více než 95 procent pod 1 mg/m3 přičemž zákonný limit je 50 mg/m3. Dále, v roce 2011 byl úspěšně odzkoušen a následně realizován projekt úspory paliv ve velkých průmyslových pecích pomocí kyslíku.

18.3.3. Doporučení pro aktualizaci ÚEK Z hlediska Prahy je cementárna pouze zdrojem emisí, na dodávkách energie pro Prahu se nijak nepodílí. V období do roku 2022 bude muset závod řešit fyzické dožití stávající technologie, dále postupné vyt ěžení vápencového lomu do přímé blízkosti obydlené zóny a v neposlední řadě pak i nutnost vypoř ádat se s předpokládanými stále se zpřísňujícími ekologickými předpisy. Podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), bude muset projít závod schvalovacím režimem, v kterém bude srovnáván se současnými nejlepšími dostupnými technikami (BAT) pro výrobu cementu.

18.4.

Elektrárna Mělník

18.4.1. Popis ve stávající ÚEK Pro zásobování teplem v pravobřežní části města má zásadní význam projekt ZTMP (Zásobování teplem Mělník‐Praha) uvedený do provozu v roce 1995. V průběhu let 1999 ‐ 2002 bylo teplo z bývalé elektrárny Mělník I dovedeno až do oblasti Jižního Města, Krče a Modřan. Roční dodávky tepla z EMĚ I do hlavního města neustále rostou. V roce 2001 přesáhly 7 000 TJ, přič em. plán pro rok 2003 počítal již s 8000 TJ. Např. v roce 2001 byl podíl dodávky tepla z Mělníka do pravobřežní části města 56% ze všech zdrojů dodávající teplo do této oblasti. Prostor pro dal.í zvyšování dodávek tepla ze stávajícího zařízení do Prahy existuje, a to až v objemu n ěkolika desítek procent. Podmínkou je ale zvýšení poptávky po teple v soustavě ZTMP zejména v př echodovém a letním období.

166 225


18.4.2. Připomínky k vývoji v letech 2003‐2010 Aktuální stav vývoje v dodávce tepla je nutné zjistit u Pražské teplárenské a.s.

18.4.3. Doporučení pro aktualizaci ÚEK Zhodnotit rozvoj dodávky tepla z EMĚI do Prahy – postup připojování dalších oblastí Prahy v jednotlivých letech a zvyšování množství dodávaného tepla. Cena uhlí zřejmě citelně stoupne po vypršení dlouhodobých smluv velkých tepláren v roce 2015 a v souvislosti s ekologickými limity těžby v severních Čechách reálně hrozí i jeho nedostatek na trhu. V důsledku zatím ne zcela známého vývoje dodávek uhlí pro EMĚ I (limity těžby uhlí) je nutno případně uvažovat možnou rekonstrukci EMĚ I na paroplynovou teplárnu na zemní plyn. To by mělo za následek významné zvýšení ceny dodávaného tepla do Prahy, případně snížení množství dodávaného tepla z tohoto zdroje. To se, mimochodem týká i případného využití dodávky tepla pro Prahu z ECKG Kladno, protože tento zdroj spaluje také uhlí. To se však týká levobřežní části Prahy se záměrem případného přepojení blokových kotelen v oblasti Jihozápadního Města na dálkové teplo z ECKG.

167 225


19. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 5 – REGULAČNÍ NÁSTROJE PRO REALIZACI ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Vyhodnocení legislativy se vztahem k řešení a prosazování/implementaci územní energetické koncepce, návrhu legislativního řešení – nařízení hl. m. Prahy.

19.1.

Obsah Přílohy č. 5 k ÚEK

V koncepci se vychází z platné legislativy a přijatých koncepčních dokumentů ČR a EU, mezinárodních závazků ČR v oblasti ochrany ovzduší a klimatu. Příloha č. 5 k ÚEK HMP analyzovala ve vztahu k cílům a prioritám ÚEK následující právní předpisy:

Zákon o hospodaření energií

Zákon o ochraně ovzduší

Zákon o územním plánování a stavebním řádu

Zákon o integrované prevenci

Energetický zákon

Současně analyzovala související strategie a nástroje

Programy ke snížení emisí a ke zlepšování kvality ovzduší

Regulační řád pro případ smogové situace

Poplatky za znečišťování ovzduší

Povolování středních a větších zdrojů znečišťování ovzduší v rámci ochrany ovzduší, územního plánování a stavebního řádu

Regulace v rámci územního plánovaní a stavebního řádu

Systém integrované prevence a omezování znečištění

Byl připraven Návrh možného způsobu regulace energetiky

Návrh regulace energetiky v rámci krajského programu ke snižování emisí

Návrh Nařízení o administrativních opatřeních Programu ke snižování emisí

Nařízení obce o zákazu některých paliv pro malé zdroje znečištění

Jednotlivé zákony, strategie a nástroje jsou v příloze analyzovány a diskutovány s ohledem na jejich využití při prosazování priorit a cílů ÚEK. Cíle a priority jsou ale stanoveny velmi hrubě – pouze ve vztahu ke kvalitě ovzduší. Upřesňuje je Akční plán k ÚEK pro období let 2007‐2010. Některé z principů, zakotvené ve vyjmenovaných zákonech, zůstaly v platnosti do roku 2011. Mnohé z nich a také všechny strategické dokumenty doznaly velkých změn, zejména vlivem transpozice evropských předpisů do národní legislativy.

168 225


19.2.

Změny v legislativních předpisech od roku 2001

Co se nezměnilo, je skutečnost, že:

Obsah ÚEK je povinný a je stanoven zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, v § 4. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování.

Podrobnosti ÚEK jsou stanoveny Nařízením vlády č.195/2001 Sb. k zákonu č. 406/2000 Sb., v platném znění.

Ze zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, § 4 vyplývá, že (1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje, statutárního města a hlavního města Prahy. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. (2) Územní energetickou koncepci pořizuje pro svůj územní obvod krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a magistráty statutárních měst (dále jen „pořizovatel“) v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je součástí územně plánovací dokumentace s výjimkou technických řešení navrhujících místa staveb a zařízení. (4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě potřeby se doplňuje a upravuje. (7) Naplňování územní energetické koncepce vyhodnocuje pořizovatel nejméně jedenkrát za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat návrhy na změnu. (8) Pořizovatel poskytuje ministerstvu na vyžádání informace o aktuálním stavu zpracování a vyhodnocení územní energetické koncepce pro účely posouzení souladu se státní energetickou koncepcí. ÚEK je tedy na straně jedné podřízena nadřazeným strategickým dokumentům (nebo musí chápat jiné dokumenty jako dokumenty související a ideálně komplementární), sama ÚEK může být naopak referenčním dokumentem, na který se lze odkázat v územním a stavebním řízení, pokud to tak Územní plán požaduje. Nadřazené dokumenty ve vztahu k ÚEK jsou:

Státní energetická koncepce (v současné době je stále platná SEK z roku 2004, již překonaná)

Zásady územního rozvoje (ZÚR) hl. m. Prahy

Strategický plán rozvoje hl. m. Prahy (poslední aktualizace v roce 2008)

Územně analytické podklady hl. m. Prahy a jejich Rozbor udržitelného rozvoje území ‐ UAP projednávány Zastupitelstvem hl. m. Prahy každé dva roky.

Právní předpisy, které mají vliv na způsob zpracování ÚEK v jednotlivých kapitolách, zahrnují

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (další ustanovení, nejen § 4), a jeho prováděcí předpisy:

Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov

169 225


Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu

Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům

Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení

Vyhláška č. 276/2007 Sb., o kontrole účinnosti kotlů

Vyhláška č. 277/2007 Sb., o kontrole klimatizačních systémů

Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh

Vyhláška 478/2005 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Vyhláška č. 276/2007 Sb., o kontrole účinnosti kotlů

Vyhláška č. 277/2007 Sb., o kontrole klimatizačních systémů

Zákon č. 458/2000 Sb., o podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy MPO

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a jeho mnohé prováděcí předpisy k navazujícím emisním stropům, programů a plánům snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší, ke zlepšení kvality ovzduší, emisním faktorům, emisním limitům, apod.

zákon 180/2005 Sb., o výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění,…. (IPPC), ve znění pozdějších předpisů

Zákon 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynu a o změně některých zákonů; ve znění pozdějších předpisů

Zákon o dani ze spotřeby paliv a elektřiny vyrobené z fosilních paliv (součást ekologické daňové reformy)

Většina právních předpisů je promítnuta do výpočtů potenciálu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie, účinnosti zdrojové části energetického systému, účinnosti přeměn a distribuce, účinnosti nakládání s energií v domech pro bydlení, budovách a objektech občanské vybavenosti, výpočtu emisí, apod. Praha – její spotřeba paliv a energie ‐ jako město, kde je majoritní část spotřeby využívána jako energie pro vytápění budov, bude ve výhledu velmi ovlivněna změnami v energetické legislativě kolem energetické náročnosti budov.

170 225


19.2.1. nástroje

Zákon 406/2000 Sb.,, v platném znění a jeho nejvýznamnější

Požadavky na energetickou náročnost budov V roce 2002 přijala Evropská komise právní předpis, týkající se snižování spotřeby paliv a energie v budovách. Tento předpis se dotkl zejména velkých budov nad 1000 m2 podlahové plochy, novým požadavkům na posuzování energetické náročnosti podléhaly i nové rodinné domy s podlahovou plochou větší než je 50 m2. Právní předpis (Směrnice o energetické náročnosti budov – EPBD I) je v České republice implementován v zákoně č.177/2006 Sb. (§ 6a), kterým byl novelizován zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a v příslušných novelizovaných prováděcích předpisech. Uvedená Směrnice byla novelizována dne 19. května 2010 Směrnicí 2010/31/EU (EPBD II). Novela stanoví a/nebo doplňuje v návaznosti na EPBD I základní principy a požadavky pro:

společný obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov a ucelených částí budov;

uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost budov, jejich částí a technických systémů;

vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie;

energetickou certifikaci budov nebo ucelených částí budov;

pravidelnou inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů v budovách; a

nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti a inspekčních zpráv.

EPBD II stanoví členským státům povinnost zajistit od 31. prosince 2020, aby všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Směrnice dále stanoví členským státům povinnost zajistit, aby nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly po 31. prosinci 2018 budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Tohoto cíle lze dosáhnout zvýšeným využitím obnovitelných zdrojů energie (vč. tepelných čerpadel) v budovách a jejich okolí. Za budovu s téměř nulovou spotřebou energie je považována budova, jejíž energetická náročnost bude velmi nízká s tím, že nulová či nízká spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta energií získanou z obnovitelných zdrojů. V návaznosti na úpravy Směrnice probíhá úprava zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, novelizace vyhlášky č. 148/2007 Sb. a revize normy ČSN 73 0540‐2 Tepelná ochrana budov.

Průkaz energetické náročnosti Dle zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů (č.177/2006) se splnění požadavků na energetickou náročnost budov prokazuje průkazem energetické náročnosti budov (dále průkazu ENB) a jeho grafickou částí. Splnění požadavků dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek. Při nesplnění požadavku na energetickou náročnost se pro hodnocenou budovu navrhnou technicky a ekonomicky efektivní opatření ke snížení energetické náročnosti budovy na požadovanou úroveň (Vyhláška č.148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov). Doporučená opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy obsažené v protokolu průkazu ENB obsahují modernizační opatření ve stavební části a v technickém zařízení budovy, opatření ke zdokonalení obsluhy a provozu budovy a technického zařízení budovy a nakonec třídu energetické náročnosti hodnocené budovy po provedení doporučených opatření.

171 225


V průkazu ENB se posuzuje rovněž technická, ekologická a ekonomická proveditelnost alternativních systémů dodávek energie pro vytápění, případně pro přípravu teplé vody a chlazení. Zpracování průkazů ENB platí od 1.1.2009. Pokud jde o stávající objekty, tam, kde je plánovaná rekonstrukce z jiných než energeticky úsporných důvodů, platí totéž, co pro novou výstavbu. Opatření se bude tedy týkat pouze stávajících veřejných budov tj. budov nevýrobní sféry. Vyhláška č.148/2007 Sb. je v současné době novelizována tak, aby způsob výpočtu a hodnoty energetické účinnosti odpovídaly požadavkům EPBD II.

Inspekce kotlů a klimatizačních zařízení Dle zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů (č.177/2006 Sb.) jsou v § 6 zákona obsaženy odst. 3 a 4, ukládající povinnosti k inspekci kotlů. Pro oblast kontroly kotlů bude doplněn chybějící prováděcí předpis k tomuto zákonu – vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti o kontrole kotlů. Vyhláška upravuje kromě rozsahu a způsobu provádění kontrol účinnosti kotlů i četnost těchto kontrol, a to jednou za dva roky. Kontrola účinnosti kotlů se vztahuje na kotle jmenovitém výkonu nad 200 kW. Výsledkem kontroly j zpráva o kontrole, která musí obsahovat kromě jiných údajů vyhodnocení účinnosti kotle a doporučení – kvalifikované návrhy opatření. Povinnost zajistit tyto pravidelné kontroly kotlů se vztahuje na všechny jejich vlastníky nebo provozovatele s výjimkou vlastníků kotlů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci. Stejně jako i v jiných zemích EU mají být u zařízení pro vytápění kotli se jmenovitým výkonem větším než 20 kW a vnitřních rozvodů tepelné energie v zařízení sloužícím pro vytápění starších než 15 let přijata nezbytná opatření k zavedení jednorázové inspekce celého zařízení, včetně vnitřních rozvodů tepelné energie, a to do tří let po nabytí účinnosti zákona č.177/2006 Sb. Podle zákona se u provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti, a to každé dva roky. Součástí kontroly je posouzení účinnosti kotle a jeho dimenzování v poměru k požadavkům výlučně na vytápění budovy. Na většinu ze zmíněných právních předpisů reaguje svými opatřeními a aktivitami Akční plán k Územní energetické koncepci hl. m. Prahy pro roky 2007 – 2010.

19.2.2.

Energetický zákon

Energetický zákon byl mnohokrát novelizován; tři novely znamenaly jen drobné úpravy v návaznosti na jiné právní předpisy, jedna novela – zákon č. 278/2003 Sb. – změnila postup otvírání trhu s elektřinou. Z hlediska rozsahu a významu důležitá úprava pod č. 670/2004 Sb., kterou se transponovaly nové směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/54/ES a č. 2003/55/ES o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou a plynem a směrnice č. 2004/8/ES o podpoře kombinované výroby elektřiny a tepla. Současné znění zákona č. 458/2000 Sb. odráží předpisy platné v Evropské unii do doby jeho přijetí. Je tedy postaven na stejných principech jako energetická legislativa Evropské unie. Trh s elektřinou je v ČR plně otevřen od 1. ledna 2006 a trh s plynem od 1. ledna 2007. Česká republika tak předstihla termíny pro otevření trhu s elektřinou a s plynem, které jsou zakotveny ve shora uvedených směrnicích. Společnosti, které se původně zabývaly obchodem, výrobou, přenosem nebo přepravou a distribucí elektřiny nebo plynu provedly právní oddělení společností zabývajících se regulovanými činnostmi (přenos, distribuce elektřiny; přeprava, distribuce plynu). Úplným otevřením

172 225


trhu s elektřinou a s plynem a oddělením provozovatelů energetických sítí v zákonem požadovaných termínech se některá ustanovení zákona stala neaktuálními, a proto je bylo třeba upravit. Změny energetického zákona byly dále vyvolány:

směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS,

č. 2005/89/ES o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury,

č. 2004/67/ES o opatřeních k zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a nařízení č. 1775/2005 Evropského Parlamentu a Rady o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám, které ještě nejsou do naší energetické legislativy transponovány.

Ve vztahu k řešení ÚEK je nejvýznamnější částí zákona ve většině ÚEK § 77 v části teplárenství. Spolehlivost a bezpečnost zásobování a povinnosti dodavatelů paliv a energie Dle zákona je základním úkolem podnikatelských aktivit v energetických odvětví je zajištění plynulých a kvalitních dodávek elektřiny, plynu a tepla. Přitom cena nabízené energie musí být přijatelná pro co nejširší okruh zákazníků, pořízení energie a její přeprava do místa spotřeby musí být zajišťována šetrným způsobem vůči životnímu prostředí, bezpečně a spolehlivě. Některé specifikované činnosti v energetickém odvětví mají nejen strategický význam pro chod národního hospodářství a životní úroveň obyvatelstva, ale jejich narušení může být i příčinou obecného ohrožení. Proto jsou tyto činnosti podřízeny zvláštnímu režimu stanovenému zákonem č. 458/2000 Sb.. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky při zajišťování připravenosti na řešení krizových situací v oblasti své působnosti zpracovává krizový plán, který obsahuje mj. typové plány. Cílem typových plánů je utřídění a standardizace informací o jednotlivých druzích krizových situací a jejich řešení pro účely krizového plánování, vytvoření databází pro informační systém krizového řízení a podkladů pro scénář odezvy orgánů krizového řízení v České republice. Typové plány obsahují hlavní zásady, opatření a postupy pro případ krizové situace spojené s narušením dodávek elektřiny, plynu a tepla a byly vypracovány na základě zákona č. 458/2000 Sb. a vyhlášky č. 225/2001 Sb., kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v energetických odvětvích. Typové plány obsahují:

hodnocení krizové situace: popis krizové situace (dále KS) její typ, původce nebo příčiny vzniku, cíle původců, scénář vývoje KS, její dopady, podmínky (předpoklady) a překážky (omezení) pro její řešení a příslušné vazby na zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při KS;

záměry řešení krizové situace: doporučené typové postupy a opatření pro řešení KS v oblastech krizového řízení, zajištění ochrany obyvatelstva, zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti a zajištění ochrany ekonomiky v etapách hrozby vzniku KS, bezprostřední hrozby KS, vzniku KS, řešení KS a likvidace následků KS;

údaje o zpracovatelích typového plánu, odpovědných za zpracování a aktualizaci typového plánu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci své působnosti zpracovalo také Typový plán řešeni krizové situace narušení dodávek tepelné energie velkého rozsahu. Vzhledem k různé velikosti teplárenských soustav, nestejné struktuře odběratelů a rozdílnému provedení zdroje nebo rozvodného zařízení nelze v typovém plánu uvádět konkrétní technologické a organizační postupy a řešení. Ty jsou obsahem havarijních plánů jednotlivých držitelů licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, kde je uveden také konkrétní popis a uspořádání zařízení zdrojů a rozvodu tepla (technické údaje). V havarijních plánech musejí být popsány typické a předpokládané postupy (pracovní režimy) při stavech nouze a při jejich prevenci. V rámci prevence musejí držitelé licence v případě tepelných sítí

173 225


zásobovaných z více než 50 % z jednoho zdroje přezkoumat účinky výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů. Požadavky v oblasti spolehlivosti dodávek a řešení krizových stavů navyšují fixní náklady soustav CZT v porovnání s domovními kotelnami nebo individuálním vytápěním.

19.2.3. Problematika připojování a odpojování od soustavy CZT a zákon 458/2000 Sb., v platném znění Pna připojování a odpojování subjektů od soustavy CZT mají velký vliv ceny tepla v dané lokalitě. V Praze stejně jako ve všech ostatních městech s dodávkou tepla ze soustavy CZT dojde k jednorázovým navýšením ceny tepla z důvodu zvýšené DPH. Jak vyplývá ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, dle § 77 ‐ odběratel tepelné energie:

Odst. 1. má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že ………d) dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí.

Odst. 4. Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po dohodě s držitelem licence.

Odst. 5. Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

V územní energetické koncepci měst bývá většinou doporučeno zachování soustav CZT v případě, že cena tepla není závažně odlišná od uvedených průměrů. Zachování soustav je doporučováno z důvodů možné diverzifikace paliva ve zdroji, výroby elektřiny v kombinované výrobě s výrobou tepla, ochrany ovzduší (emise jsou emitovány z vyšších komínů a mají proto menší dopady do kvality ovzduší) – to jsou faktory, které jednotlivec nebere v úvahu. Rozhodnutí o rozvoji soustavy CZT by mělo vycházet z územní energetické koncepce města. V případě schválení koncepce městem by měla být koncepce závazná i pro postup při stavebním řízení a územním rozhodnutí – což není ve většině případů uplatňováno. Stávající koncepce se nezabývala cenou tepla a v ÚEK není řešena preference CZT – naopak je s důrazem na některé legislativní předpisy doporučována volná soutěž mezi dodavatelskými systémy. Vztah mezi odběratelem tepelné energie a mezi dodavatelem lze nicméně považovat za nevyvážený.

19.2.4.

Novela směrnice o energetické účinnosti dle COM (2011) 370 final

V roce 2006 byla v rámci Evropské unie přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS (ESD). Směrnice vstoupila v platnost a byla implementována do naší legislativy podle uvedené tabulky.

174 225


Tabulka 52: Přehled implementace jednotlivých článků Směrnice 2006/32/ES s legislativními dokumenty Číslo článku

Dokument jehož prostřednictvím byl článek implementován

Články 1 a 2 Účel a Oblast působnosti

Implementace nebyla nutnou

Článek 3 - Definice

Definice jsou obsaženy v jednotlivých dokumentech

Článek 4- Obecný cíl

Implementace nebyla nutnou, cíle jsou obsaženy v jednotlivých NAPEE

Článek 5- Energetická účinnost u veřejného sektoru

Zákon č. 406/2000 Sb., §§ 6, 6a, 7, 8, 8a, 9 a zákon č. 137/2006 Sb., § 46

Článek 6 -Distributoři a prodejci energie

Zákon č. 458/2000 Sb., s výjimkou „bílých certifikátů a dobrovolných dohod

Článek 7- Dostupnost informací

Zákon č. 458/2000 Sb.

Článek 8- Programy kvalifikace, akreditace nebo certifikace

Zákon č. 406/2000 Sb., §§ 6, 6a, 9

Článek 9 -Finanční nástroje

Zákon č. 406/2000 Sb., § 5

Článek 10- Energeticky účinné sazby

Zákon č. 458/2000 Sb.

Článek 11- Fondy a mechanismy financování

Zákon č. 406/2000 Sb., § 5 a Strukturální fondy řízené MPO a MŽP

Článek 12- Energetické audity

Zákon č. 406/2000 Sb., §§ 9, 10

Článek 13- Měření spotřeby a vyúčtování

Zákon č. 458/2000 Sb.

Články 14 až 20- Závěrečná ustanovení

Nevyžadují implementaci

Evropská komise považuje energetickou účinnost resp.úspory energie za jeden z hlavních cílů své energetické politiky. Tzv. „Energetický balíček“,označovaný jako program 3 x 20 % do roku 2020 znamená dosáhnout do roku 2020 snížení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti úrovni z roku 1990, zároveň do stejného data zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie rovněž na 20 % a ušetřit 20% spotřeby primární energie do roku 2020. Od přijetí „Energetického balíčku“ a po vypracování „Národních akčních plánů energetické efektivnosti“ různé analýzy ukázaly, že vývoj v oblasti úspor nesměřuje ke splnění plánovaného cíle a vyslovena domněnka, že bez přijetí dodatečných opatření cíl 20% úspor energie splněn nebude. Proto je připravována další směrnice k energetické účinnosti, která výrazně mění některé články původní směrnice 2006/32/ES, povětšinou z doporučených opatření činí opatření povinná. Původní směrnice ale (dle stávajících informací) zůstává souběžně s novou směrnicí v platnosti až do konce r. 2016. Nová směrnice o energetické účinnosti zavádí tato opatření:

Veřejné orgány a instituce by si měly do budoucna pronajímat pouze energeticky účinné budovy a kupovat energeticky účinné výrobky a služby. Zároveň musí provést renovaci svých budov s cílem zvýšit jejich energetickou účinnost, a to tempem 3 % budov ročně.

Distribuční energetické společnosti by měly motivovat konečné spotřebitele ke snižování spotřeby energie.

Průmyslové podniky by měly analyzovat, kde je možné energii uspořit, a velké podniky by měly povinně provádět energetické audity.

175 225


Koneční spotřebitelé by měli mít možnost lépe ovlivňovat svoji spotřebu energie díky podrobnějším informacím odčítaných na elektroměrech a uvedených na účtech.

Měla by být monitorována účinnost transformačních procesů při přeměnách energie. EU navrhuje opatření na případné zvýšení její účinnosti a prosazuje kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla.

Vnitrostátní regulační orgány by měly energetickou účinnost zohlednit při rozhodování o způsobu a sazbách distribuce energie konečným spotřebitelům.

Na dodavatele energetických služeb se bude vztahovat systém certifikace, který zajistí vysokou úroveň jejich technické způsobilosti.

Hl. město Praha je díky informačním systémům o svém majetku, realizací projektů EPC, aktivitami navrženými a případně i prováděnými v Akčním plánu na realizaci nové směrnice již z velké části připravena. Přesto bud vhodné v návrhu opatření vybrané aktivity posílit – doporučit.

19.2.5.

Zákon o ochraně ovzduší

Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., byl naposledy novelizován v roce 2011. Dnem 1.1.2012 nabývá účinnosti § 3c zákona č. 221/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Nabytím účinnosti tohoto zákona vzniká povinnost prodejcům a dovozcům biomasy, výrobcům, dovozcům a prodejcům kapalných nebo plynných produktů určených k výrobě biopaliv a výrobcům, dovozcům a prodejcům biopaliv vydávat k jednotlivým dodávkám biomasy, kapalných nebo plynných produktů určených k výrobě biopaliv nebo k dodávkám biopaliv doklady potvrzující splnění kritérií udržitelnosti. V roce 2011 vláda schválila také návrh nového zákona o ochraně ovzduší. Návrh nového zákona se více zaměřuje na znečišťovatele ovzduší, zefektivňuje systém jejich zpoplatnění, snižuje byrokracii a také umožňuje obcím vymezit na svých územích tzv. nízkoemisní zóny. Jeho hlavním cílem je dosáhnout lepší kvality ovzduší při současném snížení nadbytečné administrativní zátěže a legislativních povinností. Zákon začne s největší pravděpodobností platit od 1.7. 2012 (vyjádření MŽP, předkladatele zákona). Vybraná opatření tohoto zákona zahrnují: Kompenzační opatření Nová právní úprava zajistí, že v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebudou uvedeny do provozu nové zdroje znečišťování, dokud neprokáží nebo nepřijmou opatření, která budou nové znečištění vyvažovat. Kompenzační opatření, která jsou v zákoně nově obsažena, budou investičního i provozního charakteru. Zavádění nízkoemisních zón Obce a města budou mít možnost vyčlenit na svých územích zónu, do které nebudou moci vjíždět auta, která nesplňují emisní limity. Obce a města ale zároveň musí zajistit objízdnou trasu po silnici stejné nebo vyšší třídy. Nové parametry kotlů pro domácnosti Nová opatření se dotknou i domácností. Malé kotle (o příkonu do 300 kW) uváděné na trh v České republice budou mít výrazně nižší emise než dnes. Dohlížet na to bude Česká obchodní inspekce. Zákon také zakazuje spalování nekvalitních paliv.

176 225


Individuální posuzování velkých znečišťovatelů Nový zákon umožní také individuální přístup ke znečišťovatelům ovzduší. Příslušné krajské úřady budou moci zpřísnit provoz zdroje, který má na kvalitu ovzduší v oblasti prokazatelně špatný vliv. Jednodušší a efektivnější poplatky Nový zákon dále významně zjednodušuje placení poplatků. Administrativní zátěž se díky tomu sníží u provozovatelů, úřadů i obcí. Počet zpoplatněných látek se sníží z více než dvaceti na čtyři základní. Poplatek, který se dříve vybíral od výše 500 korun, bude nově inkasován tam, kde jeho výše dosáhne 5 000 Kč za provozovnu. Od roku 2017 se budou poplatky postupně zvyšovat a to až do roku 2022. Sazby poplatků mimo jiné nebyly valorizovány od jejich zavedení v roce 1991. Zlepšení pro Moravskoslezský kraj Zákon také pozitivně ovlivní životní prostředí v Moravskoslezském kraji. Umožní totiž snížit celkový objem emisí a prachových částic, a zlepšit tak kvalitu ovzduší. Ostrava podle předběžných informací vymezí nízkoemisní zóny. Díky individuálnímu přístupu ke zdrojům bude možné stanovit největším znečišťovatelům přísnější emisní limity, a zlepšit tak jejich dopad na ovzduší v kraji. Díky kompenzačním opatřením se na území nebudou zvyšovat emise kvůli novým provozům, zároveň je zachována možnost dalšího rozvoje kraje.

19.2.6. Environmentální legislativa a zdroje CZT Regulace emisí pro velká spalovací zařízení v ČR o příkonu vyšším, než 50 MWtep zahrnuje elektrárny, veřejné teplárny a podnikové energetiky. Tato zařízení podléhají rozsáhlé a intenzivní environmentální regulaci. Nejsilněji regulace těchto zdrojů působí v oblasti ochrany ovzduší. V současnosti je většina environmentální regulace těchto zdrojů integrována do správních řízení podle zákona o integrované prevenci. Nedávno proběhlo přepracování původního legislativního předpisu EU, Směrnice o IPPC, do Směrnice o průmyslových emisích (IED). Z návrhu Směrnice o průmyslových emisích, která nově nahradí a pojme několik dosavadních směrnic týkajících se průmyslových emisí (včetně směrnice o IPPC) v souladu se sjednocením Evropských směrnic v oblasti životního prostředí, dojde od 1.1.2016 k podstatnému zpřísnění emisních limitů u všech znečišťujících látek do vzduší – i u spalovacích procesů, a to u všech druhů paliv. Významné zpřísnění se u biomasy projeví více než DESETINÁSOBNĚ v případě oxidu siřičitého a TZL, více než dvojnásobně v případě oxidů dusíku. Při spalování zemního plynu bude zpřísnění emisních limitů v případě oxidů dusíku dvojnásobné a u TZL také desetinásobné. Zpřísnění emisních limitů ve výhledu vyvolá dodatečné investice do dotčených zdrojů. Další z rizik, které bude v budoucnu ohrožovat rozpočty teplárenských společností jsou poplatky za vypuštěné emise CO2. Do roku 2012 se předpokládá, že emisní povolenky budou pro teplárenské společnosti bez poplatků a později si je budou muset provozovatelé zařízení se spalovacím zařízením o výkonu vyšším než 20 MWt nakupovat sami. Předpokládáme, že cena jedné povolenky (1 tuna emisí CO2) bude ve výchozím roce na úrovni cca 500 Kč/t, potom by cena by se podle předpokladu evropské komise měly za povolenky progresivně zvyšovat. V následující tabulce je uveden seznam zařízení pro obchodovací období 2008 až 2012 a odhadnutá hodnota nákupu ve výchozím roce. Vzhledem k tomu, že nákup emisních povolenek se bude vztahovat jen na spalovací zařízení s příkonem vyšším než 20 MW, budou zvýhodněny malé zdroje oproti soustavám CZT s příkonem spalovacích zařízení nad 20 MW.

177 225


V březnu roku 2011 si ČR vymohla, že české elektrárny budou dál dostávat část emisních povolenek zdarma a to až do roku 2019. Výjimku z povinného nákupu všech emisních povolenek pro energetický sektor si spolu s Českem vymohlo dalších 9 nových členských zemí Unie. Evropská komise stanovila pravidla pro přidělování bezplatných povolenek ‐ žádost o bezplatné rozdělování povolenek musí každý členský stát poslat do Bruselu do konce září 2011. Evropská komise pak posoudí, jestli takový krok neohrozí cíle systému obchodování s povolenkami na vypouštění CO2. Nesmí také porušovat pravidla pro přidělování státní podpory. Komise může celou žádost nebo její část zamítnout. Bezplatně mohou povolenky dostat jen elektrárny, které fungovaly, nebo se začaly stavět před koncem roku 2008. V roce 2013 budou tyto země moci zdarma rozdělit 70 procent svých přidělených povolenek pro energetický sektor. Do roku 2019 se ale bude toto množství postupně snižovat.

19.2.7.

Územně analytické podklady hl. m. Prahy

Výchozím podkladem pro veškeré územně plánovací aktivity jsou Územně analytické podklady (UAP). Jedná se o soubor průběžně aktualizovaných mapových i popisných údajů o území, charakterizujících aktuální stav území, jeho hodnoty, limity a možnosti dalšího rozvoje. Součástí UAP je také vyhodnocení těchto základních okruhů a jejich shrnutí do podoby vyhodnocení dění v území z pohledu udržitelného rozvoje a zejména určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci, tj. např. doporučení pro územní plán, zásady územního rozvoje, a další. Souborně jsou UAP projednávány Zastupitelstvem hl. m. Prahy každé dva roky. Obsah dokumentu je definován vyhláškou č. 500/2006 Sb., v zájmu široké využitelnosti hl. m. Prahy jako základního informačního zdroje nejen pro územní, ale také pro strategické plánování, přípravu koncepcí a také z důvodů specifických požadavků Prahy jako urbanizovaného metropolitního celku, byl tento povinný obsah významně doplněn a rozšířen. Územně analytické podklady hl. m. Prahy obsahují popis a vyhodnocení současného stavu jednotlivých témat a oblastí, které ovlivňují nebo se podílejí na rozvoji území. Vedle základních fyzických prostorových vztahů a složek životního prostředí v území jsou předmětem vyhodnocení také aspekty ekonomické, sociálně demografické, kulturní a jiné, které jsou rozhodující hybnou silou procesů měnících tvář území jak z hlediska dynamiky, tak kvality. Vzhledem ke specifické pozici hl. m. Prahy, plnící roli samosprávného územního celku kraje a zároveň obce, je nezbytné v souladu s požadavky stavebního zákona č. 183/2006 Sb. zajistit zpracování Územně analytických podkladů tak, aby umožňovala plnit úlohu územně plánovacího podkladu jak pro koncepční dokumentace celoměstského charakteru, tak pro územně plánovací dokumentace podrobné. Pořizovatelem Územně analytických podkladů hl. m. Prahy je Odbor územního plánu MHMP. Informace pořizovatele k Územně analytickým podkladům je k dispozici na adrese: http://magistrat.praha‐mesto.cz/Uzemni‐planovani‐a‐rozvoj/Uzemni‐plan/Uzemne‐analyticke‐ podklady. Zpracovatelem Územně analytických podkladů hl. m. Prahy je URM, Odbor prostorových informací, kontaktní osobou Mgr. Jiří Čtyroký, (e‐mail.: [email protected]). Více informací o dokumentu UAP na http://www.urm.cz/cs/uzemne_analyticke_podklady. Významnou součástí UAP hl. m. Prahy je sběr a průběžná aktualizace podkladů pro územní, ale také pro strategické plánování, přípravu koncepcí a rozbor udržitelnosti rozvoje. Jedná se o sadu dat, jejíž jádro tvoří povinně definované jevy UAP dle přílohy č. 1 Vyhlášky č. 500/2006 Sb., část A a B.

178 225


19.2.8.

Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy

Zpracovatelem Zásad územního rozvoje hl. m. Prahy je URM hl. m. Prahy, Odbor urbanistické koncepce, kontaktní osobou Ing. arch. Alena Hořejší, e‐mail.: [email protected]. Zásady územního rozvoje (ZÚR) hl. m. Prahy jsou novým nástrojem územního plánování v úrovni kraje, který koncepčně koordinuje rozvoj a uspořádání území města. ZÚR určují základní strategii pro rozvoj území a jeho hospodárné využívání s ohledem na podmínky udržitelného rozvoje. Současně stanoví zásady rozvoje správního území hlavního města jako celku a základní podmínky pro rozvoj jednotlivých městských částí. Hlavní město Praha má výjimečné postavení. Ve stejných hranicích je krajem dle zákona 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších samosprávných celků, a současně obcí dle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze ve znění pozdějších předpisů. Proto ve stejných hranicích pořizuje současně Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy a Územní plán hl. m. Prahy. Obě dokumentace se však liší svým zaměřením, obsahem, způsobem a měřítkem zpracování. Zásady územního rozvoje zpracované na úrovni kraje jsou nadřazené územnímu plánu obce a návrh nového územního plánu pro hl. m. Prahu z nich musí vycházet. Zásady územního rozvoje obsahují 3 části: Výrok (26 MB), který představuje závaznou část ZUR, Odůvodnění Zásad územního rozvoje hl. m. Prahy (16 MB), které podrobněji vysvětluje navržené řešení a Vyhodnocení vlivu ZÚR na udržitelný rozvoj území (10 MB). Výrok stanovuje především Priority územního plánování hl. m. Prahy, které dále rozšiřuje v Obecných zásadách územního rozvoje hl. m. Prahy. Obecné zásady zhodnocují výjimečné postavení hlavního města České republiky, které je přirozeným centrem Pražského regionu a významným evropským městem. Tyto zásady jsou založeny na předpokládaném demografickém vývoji, potvrzují historické, kulturní, přírodní a civilizační hodnoty města a definují základní urbanistickou koncepci, která by měla být rozpracována v novém územním plánu hl. m. Prahy. Z těchto obecných zásad, které formulují představu o budoucí podobě Prahy, vychází následující vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí nadmístního a celoměstského významu stejně jako zpřesnění ploch a koridorů vymezených v Politice územního rozvoje ČR 2008 (schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009) týkajících se dopravní a technické infrastruktury a územního systému ekologické stability (USES). Nedílnou součástí ZÚR je upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, stanovení cílových charakteristik krajiny, vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření a ostatních požadavků podle vyhlášky č. 500/2006 Sb.

19.3. Dopad změn legislativy na způsob aktualizace ÚEK a výběr regulačních nástrojů 1. V aktualizované ÚEK bude nezbytné nově propočíst nároky výstavby na rozvojových plochách ve vazbě na aktualizované rozvojové plochy pro zástavbu – ty jsou aktualizovány v návaznosti na Zásady územního rozvoje, stanovené priority a regulativy. Scénáře rozvoje energetického hospodářství, které vycházejí i z možného rozsahu rozvoje na rozvojových plochách, uplatní nové požadavky EPBD, a normy ČSN 73 0540‐2 Tepelná ochrana budov. Opatření, která se budou vztahovat na novou zástavbu, by mohla zahrnout i vzdělávání stavbách úřadů – tak, aby byly schopny vyžadovat správné vypracování průkazů energetické náročnosti a studie pro budovy nad 1000 m2 (výhledově méně) k uplatnění OZE, apod. 2. Program realizace Strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009‐2015 navazuje na Strategický plán hl. m. Prahy, aktualizace 2008, schválený 11. 12. 2008 Zastupitelstvem hl. m. Prahy usnesením

179 225


číslo 22/42 (dále jen strategický plán), který formuluje dlouhodobé cíle rozvoje hlavního města a principy jejich realizace. Program realizace rozpracovává strategický plán do návrhu hlavních úkolu pro naplňování strategické koncepce města v letech 2009‐2015 (resp. koncem roku 2009 a v letech 2010‐2015). ÚEK bude ve svých předpokladech rozvoje města (pro tvorbu scénářů energetického hospodářství (EH) na území hl. m. Prahy vycházet mj. z těchto dokumentů. 3. Při návrhu a propočtu potenciálu úspor bude zvážen dopad připravované novely směrnice o energetické účinnosti a energických službách – zejména požadavek na snížení energetické náročnosti u 3% podlahové plochy budov ročně a dosažení požadavků na tepelnou ochranu u těchto budov. 4. Ostatní návrhy této směrnice budou také promítnuty do ÚEK – zváženy po podrobné analýze vhodných opatření pro realizaci ÚEK. 5. Požadavky nově navrženého Zákona o ochraně ovzduší a případně (pokud by nebyly ještě zakomponovány a schváleny v tomto zákoně) požadavky uvedené ve směrnici 2010/75/EU pro zvláště velká spalovací zařízení se promítnou do způsobu rekonstrukce zvláště velkých spalovacích zdrojů na území Prahy a mohou mít dopady jak na cenu tepla, tak na zvýšení účinnosti výroby tepla a snížení emisí z výroby tepla. Požadavky musí být v ÚEK prověřeny, projednány a uplatněny v příslušných kapitolách. Požadavky zákona se týkají také malých spalovacích zdrojů. V souladu s požadavky zákona budou prověřeny podmínky Programu Čistá Praha a jejich soulad s požadavky zákona. Bude také zvážen územní dopad Programu – tak, aby ÚEK podporovala realizaci opatření Programu zlepšení kvality ovzduší, vydaní Nařízením Rady města 16/2010. 6. Novela energetického zákona přinesla doplnění dodávek elektřiny, plynu a tepla ve veřejném zájmu. Navrhujeme prověřit dopad stávajících a tohoto nového ustanovení na spolupráci systémů v hl. m. Praze.

180 225


20. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 6 – LEGISLATIVA SE VZTAHEM K REALIZACI ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Tato kapitola obsahuje přehled a výpis legislativy v aktuálním znění vztahující se k problematice řešení a realizace územní energetické koncepce, kompletní výtisk zákonů a jejich aktualizací. Obsah této přílohy bude zcela aktualizován a nahrazen aktuálními předpisy a zákony min. v následujícím rozsahu:

Zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb.

Nařízení vlády 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce

Energetický zákon 458/2000 Sb., v platném znění

Zákon o ochraně ovzduší (předpokládáme přiložení nově schváleného zákona)

Zákon o ochraně hospodářské soutěže 143/2001 Sb., v platném znění

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

181 225


21. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 7 – INFORMAČNÍ ENERGETICKÉ MODELY A APLIKACE Princip otevřeného modelového zpracování dat, uplatněný při tvorbě stávající ÚEK, zůstává i nadále hlavní nosnou myšlenkou při tvorbě informačního energetického modelu. Výsledky ÚEK budou v případě aktualizace ÚEK opět uloženy ve 3 základních segmentech

alfanumerická část v databázové aplikaci

geografická část v prostředí GIS

prezentační část ve formátu vhodném pro internetové prostředí

Od doby zpracování datové části platné ÚEK (rok 2002) však doznaly změn softwarové nástroje, jimiž byly původní výstupy zpracovány.

21.1. Databázový informační systém Databázový informační systém slouží jako nástroj pro správu a aktualizaci dat o zdrojích znečišťování ovzduší, spotřeby síťově vázaných energií (teplo, elektřina, zemní plyn) a emisí sledovaných škodlivin. Model zpracovaný v rámci ÚEK 2002 vytvářel na základě upravených vstupních hodnot, číselníků, přepočítacích koeficientů a faktorů energetické a emisní bilance v členění na jednotlivé městské části. Systém byl vytvořen v software Microsoft Access ve verzi 2000. Vzhledem k tomu, že formát souborů MS Access (*.mdb) je nativním formátem pro související geografické vrstvy a následnou projekci územně vázaných informací do mapových přehledů v GIS, je možné tento princip zpracování alfanumerických atributových dat zachovat i při případné aktualizaci ÚEK. I přesto, že původní aplikační rozhraní a databázové řešení umožňovalo při změně vstupních dat přepočet aktualizovaných bilančních výstupů, nepodařilo se v uplynulém mezidobí realizovat zajištění potřebných vstupních dat (jedná se o obtížně dostupná, velmi citlivá obchodní data). V současné době však z iniciativy Útvaru rozvoje hlavního města Prahy vzniká od roku 2010 koncept Centrálního datového úložiště energetických informací (CDS‐EI) v rámci projektu Informační systém o energetickém zásobování územních celků (ISUC). V průběhu uplynulých pěti let se podařilo s majoritními dodavateli energie na území hlavního města Prahy uzavřít smlouvy o poskytování podkladů, potřebných pro zpracování koncepčních energetických dokumentů a monitoring energetického zásobování a potřeb území hl. m. Prahy. V návaznosti na úspěch při vyjednání poskytování energetických bilančních dat za územní jednotky od správců energetických sítí v Praze se začalo tvořit samotné datové úložiště, které bude sloužit jako datová základna pro navazující aplikační systémy. Podklady z navrhovaného CDS‐EI by pak tedy v budoucnu mohly sloužit pro rutinní aktualizace energetických a emisních bilancí ÚEK výchozího roku. Zároveň by však bylo vhodné výstupy ÚEK zpracovat do takové podoby, aby je bylo možné archivovat v rámci CDS‐EI pro následná vyhodnocení (trend vývoje, indikátory apod.). Ve stejném duchu by měly být zpracovány i vstupní soubory, aby byly v souladu s navrženou strukturou CDS‐EI a bylo jimi možné datové vstupy doplnit či obohatit (některé energetické vstupy nejsou běžně dostupné a jsou získávány popř. zpracovány jen v rámci ÚEK). Pro zajištění kompatibility bude nezbytné, aby byly při zpracování aktualizace ÚEK sladěny příslušné číselníky s CDS‐EI. Struktura vstupních dat je blíže popsána v kapitole Přehled datových vstupů.

182 225


Navržený relační datový model CDS‐EI obsahuje jednak tabulky, pro uložení vstupních primárních dat s energetickými informacemi, jednak tabulky obsahující přepočítací koeficienty a faktory, jimiž se primární data upravují do výsledné podoby výstupních dat a tabulky obsahující potřebné číselníky pro kategorizaci výstupních dat, předepsanou jednak oficiálními předpisy (ÚEK) nebo používanou v rámci stávajících následných prací (modely, ročenky, publikování dat). Souvztažnost informací mezi jednotlivými tabulkami v datovém skladu, napojení na přepočítací koeficienty a faktory a provázání na číselníky je realizováno formou relací mezi jednotlivými tabulkami. Systém ukládání dat je navržen tak, aby bylo možno verzovat množinu používaných přepočítacích koeficientů, u nichž bude docházet k předpokládaným změnám (ať již vlivem metodických úprav nebo v důsledku zpřesnění či modifikace používaných faktorů). Samotný datový sklad CDS‐EI bude realizován v databázovém prostředí Oracle Database. Verifikace a doplnění struktur originálních vstupních souborů od jednotlivých správců dat bude realizována v prostředí MS OFFICE (Access, Excel apod.). Zde proběhne kontrola integrity dat. Pro rutinní aktualizaci do datového skladu budou zpracovány importní dávky (transfer). Aplikace pro využití energetických informací z datového úložiště CDS‐EI bude přístupná prostřednictvím internetu nebo intranetu. V závislosti na uživatelském oprávnění bude umožněn přístup jak k parciálním vstupním datům, tak i výsledným bilančním přehledům vč. trendů vývoje.

21.2. Geografické informační vstupy a výstupy Obdobně jako v případě databázového modelu zůstává základní princip zpracování geografických informací neměnný. Zpracované mapové výstupy by však opět bylo v budoucnu vhodné začlenit do centrálně spravovaného datového prostředí, aby je bylo možno mezi jednotlivými subjekty v rámci MHMP sdílet prostřednictvím internetu/intranetu (nezávisle na softwarových nástrojích). Původní mapové projekty (*.apr) byly zpracovány v softwarovém prostředí ESRI ArcView 3.2, které již v současné době není podporováno a projekty nelze bez dalších úprav použít. Formát původních podkladových geovrstev, ze kterých byly mapové projekty zpracovány (*.shp), je však obecně využitelný i ve vyšších verzích ESRI ArcMap 10.x (ArcInfo). Z důvodu zachování kompatibility výstupů by tedy bylo přínosné převést do geografického modelového prostředí pouze geografická data (vrstvy *.shp popř. geodatabázi ) a nadstavbu (tvorbu mapových kompozic) přenechat samotnému modelu. Jako nejvhodnější se v současné době jeví již zmiňovaný Centrální datový sklad energetických informací CDS‐EI, v rámci kterého se ve výhledu plánuje zpracování aplikační modelové nadstavby tak, aby se územně vázané informace dynamicky zobrazovaly nad mapami. Jedná se především o lokalizaci bodově evidovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší REZZO a bilanční souhrny za zvolené územně správní obvody (ZSJ, KÚ, MČ). Z důvodu posouzení dostupnosti (rozsahu) síťově vázaných energií budou do mapových kompozic zapracovány i sítě elektřiny, zemního plynu a rozvody CZT.

21.3. Internetová prezentace energetických a emisních bilancí Ve stávající ÚEK z roku 2002 je internetová prezentace zpracována formou katalogových listů za jednotlivé městské části ve formátu *.pdf. Stejným způsobem mohou být zpracovány i výstupy aktualizace ÚEK. Jedná se však pouze o statický, neměnný pohled na výsledky. Pokud by se však podařilo v rámci aktualizace ÚEK sladit vstupy a výstupy ÚEK tak, aby je bylo možno naimportovat do

183 225


Centrálního datového skladu energetických informací CDS‐EI, bude v budoucnu zajištěna dynamická tvorba výstupních sestav na základě dotazu do databáze vč. aktualizace výchozího roku a zobrazení trendů vývoje v jednotlivých energetických subsystémech a segmentech spotřeby. Pokud se podaří uskutečnit na ÚRM realizaci informačního systému ISUC do podoby nadstavbové aplikace nad CDS‐EI v navrhované podobě, bude možno data uložená v CDS‐EI vyhledávat, třídit a filtrovat. Filtrace a vyhledávání budou umožněny vícekriteriálně ‐ jednak dle územně správních kritérií (u bodových zdrojů zadáním adresy, u plošných zdrojů dle územních celků), dále podle roku platnosti dat (popř. verze dat v rámci daného roku), typu a kategorie zdroje, sektoru spotřeby a dle specifických pracovních kategorizací dat (např. dle kategorie odběratele apod.). Vyfiltrovaná data pak budou obsahem všech zobrazovaných tabelárních, grafických i mapových přehledů. Taktéž do případných exportů dat pro následné účely (vstupy do navazujících modelů) se zahrnou pouze takto vyfiltrovaná data. Data, která budou obsahem CDS‐EI jsou v případě distributorů energie vnímána jako obchodně citlivé (zneužitelné) údaje. Pro přístup k těmto datům bude tedy třeba definovat hierarchii oprávnění. V závislosti na uživatelském oprávnění bude umožněn přístup jak k parciálním vstupním datům, tak i výsledným bilančním přehledům vč. trendů vývoje. V nadstavbové aplikaci budou vytvořeny formuláře pro přístup k datům. Data bude možno prostřednictvím těchto formulářů filtrovat, třídit a vyhledávat. Data nebude možno prostřednictvím internetového UI editovat. Pro případ připomínek k datům bude zpracován kontaktní formulář pro zaslání návrhů k doplnění či opravám. Dále bude možno data zobrazovat s využitím dynamických grafů. Územně vázané informace (např. bilanční souhrny za správní obvody) bude možno promítnout nad geografickým podkladem s využitím ArcGIS Serveru.

21.4. Doporučení pro tvorbu energetických modelů a aplikací při aktualizaci ÚEK V rámci aktualizace ÚEK bude pro budoucí zachování využitelnosti výsledků nezbytné, sladit získané vstupy a výstupy s vyvíjeným Centrálním datovým skladem energetických informací CDS‐EI (ÚRM). Toto sladění v budoucnu výrazně urychlí vyhodnocení indikátorů vývoje, přípravu vstupů pro aktualizaci a sdílení relevantních výstupů prostřednictvím internetu/intranetu nezávisle na softwarových nástrojích.

184 225


22. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 8 – ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Energetický management i regionální energetické agentury jsou základními prvky při naplňování územní energetické koncepce měst. Většina měst aktualizovala své energetické plány a v současnosti jsou v platnosti energetické plány nové. Významnou evropskou iniciativou týkající se komunální energetiky je Pakt starostů a primátorů. Tato iniciativa zavazuje města a obce ke snížení emisí CO2 do roku 2020 o více než 20%. Řada evropských měst tak spojila svoje energetické plánování s Paktem starostů a primátorů. Jeho povinnou součástí je tzv. SEAP – akční plán udržitelné energetiky. Účast v Paktu má rovněž prestižní a marketingový rozměr a připojení Prahy je tak ke zvážení. Součástí Paktu starostů a primátorů je řada evropských metropolí (např. Paříž, Berlín, Barcelona).

22.1. Německo Berlín Dle Berlínského zákona o úsporách energie je povinen Berlín připravit čtyřletý energetický program týkající se dodávek energie, dopadů na životní prostředí a aktivit zaměřených na úspory energie. Výsledkem bylo vypracování Zemského energetického programu pro Berlín 1999‐2002 (Landesenergieprogramm Berlin), který pokračoval a v současné verzi je připraven pro roky 2006‐ 20104. Od roku 1990 do roku 2002 zaznamenal Berlín téměř 22% snížení emisí CO2. Energetickou koncepci a související programy připravuje Senátní oddělení pro rozvoj města, na jehož internetových stránkách jsou pravidelné informace a novinky: http://www.stadtentwicklung.berlin.de/umwelt/klimaschutz/politik/index.shtml. Počáteční bilance emisí pro energetickou koncepci města Berlín byla stanovena pro rok 2005. Tento rok byl zvolen s ohledem na předchozí koncepce, která počítala se snížením od roku 1990. Do roku 2020 se tak jedná o polovinu sledovaného období. Cílem politiky energetické účinnosti z roku 1994 bylo snížení emisí CO2 o 25% do roku 2010. Dle vyhodnocení5 byly v roce 2005 oproti roku 1990 sníženy emise CO2 o 25,3%. Berlínskou energetickou agenturou byla vyhotovena Energetická koncepce do roku 2020, jejímž cílem je 40% snížení emisí CO2 oproti roku 1990. Vyhlídkou pro rok 2050 je snížení o 85% oproti roku 1990. Energetická koncepce je postavena na třech pilířích: zvyšování energetické účinnosti, využití obnovitelných zdrojů energie a úspory energie. Mezi významné skupiny aktivit patří:

marketing důležitosti energetické efektivity a úspor,

stavebnictví,

veřejné prostory,

doprava,

společnosti poskytující energetické služby se zárukou,

obnovitelné zdroje energie,

4

http://www.stadtentwicklung.berlin.de/umwelt/klimaschutz/landesenergieprogramm/

5

Energetická koncepce Berlína pro rok 2020 z 5.dubna 2011

185 225


nakládání s odpady.

Soubor několika opatření:

pokračování programu Berlin ImpulsE zacílený na přenos informací a technologií do soukromého a veřejného sektoru,

využití solární energie pro ohřev pro domácnosti,

pokračování energetického managementu ve školách,

dopravní opatření,

podpora kombinované výroby elektrické a tepelné energie,

„střešní burza“ ‐ nabídka veřejných střech pro soukromé investory.

Freiburg Freiburg je město s přibližně 200 000 obyvateli ležící na jihozápadě Německa poblíž hranice s Francií a Švýcarskem. V letech 1995 a 1996 tým odborníků pod vedením Oeko‐Institutu vypracoval Plán ochrany klimatu pro Město Freiburg a jeho energetický a vodárenský podnik (FEW). Záměrem je do roku 2010 snížit emise skleníkových plynů o 25% ‐ dokument také definuje kroky k dosažení tohoto cíle ve Freiburgu. Mnoho z těchto opatření bylo úspěšných, např. zřízení tzv. společenského marketingu, který trvale působí na dobrovolnou změnu v chování občanů. Město Freiburg zaznamenalo v posledních letech významný energetický posun. V současnosti je Freiburg znám jako „zelené“ město, kde je především významný podíl solární energie a dalších obnovitelných zdrojů energie. Vznikl dokument „GreenCity Freiburg“ 6 , který shrnuje základní možnosti ve zvyšování energetické efektivity a možnosti úspor energie. Mnohá opatření jsou pokračováním předchozích trendů a plánů do roku 2010. Hlavními pilíři plánu je udržitelná ekonomika, udržitelná doprava, zaměření na městskou přírodu, udržitelný městský rozvoj a informovanost občanů. Mezi několik příkladů opatření patří:

podpora vývoje a zaměstnanosti v zelených technologií,

významný důraz na využití střech veřejných budov pro solární/fotovoltaické panely,

důraz na odpadové hospodářství, doplnění spalovny o bioplynovou stanici,

úspěch v prosazování alternativních způsobech dopravy (od roku 1982 do roku 1999 zvýšení cyklistů z 15% na 27%),

využití existujících lesních ploch,

pokračování v úspěšném zapojování občanů při plánování a tvorbě územního rozvoje.

Heidelberg Heidelberg, město s 130 000 obyvateli na jihozápadě Německa, začalo zavádět systém hospodárného využití energie v roce 1992. V roce 1992 město vypracovalo plán ochrany klimatu ve spolupráci s heidelberským Ifeu‐Institutem. Cílem tohoto programu je do roku 2005 snížit emise CO2 o 20% (ve srovnání s úrovní roku 1987). Za účelem prosazení pozitivní energetické a klimatické 6

http://www.fwtm.freiburg.de/servlet/PB/menu/1182949_l1/index.html

186 225


strategie muselo město samo sloužit příkladem, ačkoliv veřejný sektor se podílí na emisích CO2 pouhými 4 procenty. Městu se podařilo redukovat v těchto objektech spotřebu o cca 50 % a tyto dobré výsledky podnítily přijetí dalšího snížení. V roce 2004 schválila městská rada snížení 20% emisí CO2 do roku 2015. Velmi dobrou zkušenost mělo město Heidelberg s programem prosazování energetické efektivity na školách v rámci projektu E‐Team. V 19 školách je zaměření žáků a studentů na změny klimatu a energetickou efektivnost. Ve školách jsou pořádány energetické soutěže, konstrukce solárně poháněného auta či lodě. Klíčová je pro projekt zejména komunikace. V posledních 14 letech se tak jeví jako klíčové: vytvoření vhodné funkční struktury, komunikace, kreativní PR a technická a edukační podpora. Významnou akcí města Heidelberg je plánování nové čtvrtě (Bahnstadt), která od počátku akcentuje snížení energetické náročnosti. Další snahou města Heidelberg rozšíření udržitelného managementu v malých a středních podnicích.

22.2. Rakousko Graz / Štýrský Hradec Graz je hlavní město Štýrska, nacházející se na jihovýchodě Rakouska. Má přibližně 245 000 obyvatel. Město Graz má vlastní obecní energetické zařízení, ”Grazer Stadtwerke AG”. Je to integrovaná společnost, která distribuuje 70% elektřiny a zajišťuje celé dálkové vytápění, dodávky zemního plynu a vody a provozuje síť veřejné dopravy. V rámci Komunálního energetického plánu (KEK) pro Graz bylo zpracováno sedm hlavních energetických programů:

Thermo‐Profit (Tepelné zisky) ‐ Energeticky efektivní renovace stávající zástavby a systému vytápění, především pomocí modelů financování třetích stran – EPC,

Obecní hospodaření s energií – Snížení spotřeby energie v obecních budovách pomocí energeticky úsporných opatření, obnovitelných energií, organizačních opatření.

Čisté teplo – Rozšíření dálkového vytápění a dodávek zemního plynu; větší využití biomasy vně oblastí dálkového vytápění a plynu.

Nízkoenergetické domy – Výstavba nových budov odpovídajících normám nízkoenergetických domů.

Solární iniciativa – Podpora solárních energetických kolektorů pro ohřev teplé vody a prostorové vytápění v obytných budovách, sportovních a rekreačních zařízeních a veřejných budovách.

Eco‐Profit (Energie pro ekologii) – Konzultační iniciativa zaměřená na energetickou účinnost v průmyslu a komerčním sektoru.

Eco‐Drive (Ekologická doprava) – Podpora vozidel s velmi nízkými emisemi (např. elektrická a solární vozidla) pomocí pilotních projektů a stimulačních systémů.

Vyhodnocení komunálního plánu přineslo několik závěrů a doporučení:

pro proces plánování je velmi důležitý závazek města a jejich politické reprezentace,

vytvoření dlouhotrvajícího plánu a zahrnutí široké škály místních energetických hráčů,

zaměření na opatření: regulační mechanismy, město jako vlastník objektů, stimul třetích stran, kampaně a informační programy, komunikace s federálními či EU orgány,

187 225


práce na konkrétních projektech již při plánování,

jasné kvantitativní cíle a evaluace,

vhodná spolupráce s odborníky.

Vídeň Vídeňský magistrát začal připravovat plán pro ochranu klimatu v 90. letech s cílem vyřešit problém emisí skleníkových plynů na místní úrovni. Výsledkem tohoto procesu byl Program ochrany klimatu pro Vídeň (Klimaschutzprogramm Wien – KliP7), který schválila vídeňská městská rada v listopadu 1999. Cílem Programu ochrany klimatu pro Vídeň je výrazné omezení emisí skleníkových plynů do roku 2010 v následujících odvětvích:

zásobování elektřinou a teplem;

obytný sektor;

komerční sektor;

doprava;

veřejná správa.

Program Klip byl velmi úspěšný: cílů v oblasti klimatických změn, které mělo být dosaženo do roku 2010, bylo již dosaženo v roce 2006. Celkové emise byly sníženy na konci roku 2008. 18. prosince 2009 Vídeňská městská rada aktualizovala program ochrany klimatu (program Klip II8) s dobou platnosti do roku 2020. Program Klip 2 obsahuje 37 programů s celkovým počtem 385 opatření. Mimo plán na redukci CO2 má Vídeň plán energeticky efektivního rozvoje (SEP). Cílem plánu je redukovat energetickou spotřebu a nesnižovat úroveň obyvatel.

22.3. Velká Británie Newcastle upon Tyne Newcastle je hlavním městem regionu severovýchodní Anglie (cca 280 000 obyvatel) s rozvinutou industriální základnou. V Anglii současná legislativa (Climate Change Act 2008) legislativa požaduje 80% snížení CO2 do roku 2050. Nový energetický plán byl přijat v březnu 2010, který stanovuje do roku 2020 snížení o 34 procent. Energetický akční plán přináší 29 opatření. Mezi nejdůležitější opatření patří zejména zateplení domů a změna fosilních paliv v dopravě za biopaliva a elektřinu.

7

http://www.wien.gv.at/umwelt/klimaschutz/programm/klip1/index.html

8

http://www.wien.gv.at/umwelt/klimaschutz/programm/klip2/index.html

188 225


23. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 9 – SPOLEHLIVOST ZÁSOBOVÁNÍ Příloha č. 9 ÚEK byla vyhodnocena na základě informací vstupní zprávy „Naplňování ÚEK hl. m. Praha v oblasti spolehlivosti zásobování, doprava a alternativní zdroje ÚEK hl. m. Prahy“ zpracované společností Cityplan (2011).

23.1. Energetická bezpečnost Energetickou bezpečnost chápeme a definujeme jako zajištění kontinuity nezbytných dodávek energie a energetických služeb pro zajištění chráněných zájmů státu (životů a zdraví lidí, a majetku a životního prostředí). Nelze ji omezovat pouze na problematiku opatření ropy a zemního plynu, ale jako celý řetěz od získávání prvotní energie až po její konečné užití. Ať již je zásobování energií narušeno kdekoliv, krizová situace vzniká právě na konci zásobovacího řetězce (u spotřebitele) ‐ zde se projeví dopady energetické nedostatečnosti. Tato definice energetické bezpečnosti vychází z integrální bezpečnosti lidského systému. Potřeba celostního (holistického) přístupu k bezpečnosti je výsledkem řady prací v oblasti kritické infrastruktury. Požadavek na energetickou bezpečnost se odvíjí od poptávky konečných spotřebitelů energie, neboť přerušením dodávek spotřebitelům může nastat krizová situace a ohrožení chráněných zájmů státu. Riziko v této oblasti nesou odběratelé energie a vzniklé krizové situace řeší stát s prostřednictvím integrovaného záchranného systému na principu ex post. Na opačném konci zásobovacího řetězce (na jeho začátku) je získávání zdrojů primární energie, které lze v zásadě dělit na 2 druhy: neobnovitelné a obnovitelné. Neobnovitelné zdroje jsou fosilní paliva (ropa, zemní plyn a uhlí) a jaderné palivo. Zajištění energetické bezpečnosti na této straně zásobovacího řetězce znamená zabezpečit přístup především k neobnovitelným energetickým surovinám (ropa, zemní plyn, uhlí, přírodní uran) a jejich přepravním trasám. Rizika v této oblasti zmírňuje stát v rámci své zahraniční politiky. Uprostřed mezi oběma konci zásobovacího řetězce se nacházejí energetické společnosti provádějící energetické transformace (rafinérie, elektrárny, teplárny, apod.) a dopravu energie (ropovody, plynovody, elektrovody, teplovody, apod.). Tyto společnosti byly prakticky ze 100% zprivatizovány a jejich podnikání se řídí obchodním zákoníkem. Podnikání síťových podniků (síťová doprava energie) je navíc regulováno Energetickým regulačním úřadem. Rizika v této oblasti nesou vlastníci energetických společností. Tato část energetického systému se nazývá energetickou infrastrukturou, která má většinou charakter tzv. kritické infrastruktury. Kritickou infrastrukturou se rozumí ty prvky infrastruktury, jejichž vyřazení z funkce může ohrozit chráněné zájmy státu. Z toho důvodu podléhají tyto podniky nejenom energetické, ale i krizové legislativě. Debata o energetické bezpečnosti se dělí na tři témata odpovídající třem subsystémům energetiky (viz obrázek 38): 1. Bezpečnost zajištění energetických zdrojů. 2. Bezpečnost energetických transformací a dopravy energie. 3. Energetická bezpečnost konečných uživatelů energie. Při debatě o energetické bezpečnosti je třeba vnímat kohezi energetických zdrojů, neboť všechny energie jsou spolu určitým způsobem svázány a jsou více či méně vzájemně nahraditelné.

189 225


Obrázek 45 – Energetický systém a lidská bezpečnost Energetická bezpečnost uživatelů energie

Bezpečnost energetických transformací a dopravy energie

Energetická bezpečnost zdrojů primární energie

sluneční záření obnovitelné zdroje

bydlení

elektrárny

jaderná energie

doprava

teplárny

uhlí zemní plyn

terciér

fosilní zdroje uhlovodíkové

zemědělství průmysl

neobnovitelné zdroje

rafinerie

ropa

potřeby lidí Ekonomický, sociální, environmentální a bezpečnostní rozměr ⇒ udržitelný rozvoj společnosti

23.2. Energetická bezpečnost české republiky Významnější geologické zásoby primárních energetických surovin na území ČR tvoří pouze hnědé uhlí, černé uhlí a uranová ruda. Geologické zásoby těchto surovin však znamenají pouze procentní podíl na celosvětových zásobách a nemohou proto ovlivnit jejich globální cenovou úroveň.

23.2.1. Uhlí Ve spotřebě uhlí je Česká republika soběstačná. Těžba uhlí se začala rozvíjet s nástupem průmyslové revoluce ve druhé polovině 19. století. Prudce se začala zvyšovat po roce 1950 a svého maxima dosáhla v roce 1984, kdy se vytěžilo 123 milionů tun uhlí2. Od té doby jeho těžba klesá (obrázek 39). Odhadovaná životnost bilančně prozkoumaných volných a vytěžitelných zásob uhlí odvozená z průměrného úbytku zásob posledních let je podle České geologické služby GEOFOND u hnědého uhlí 26‐27 let a u černého uhlí 15 až 16 let. Podle předpokladů Státní energetické koncepce ČR (z března 2004) dojde k vyčerpání zásob černého uhlí po roce 2030 a hnědého uhlí v sokolovské pánvi asi v roce 2043.

190 225


Obrázek 46 – Historie těžby uhlí v ČR od roku 1876 Těžba uhlí v ČR 100 90 80

mil.t/rok

70 60 50 40 30 20 10 0 1870

1890

1910

1930

1950

1970

černé uhlí

1990

hnědé uhlí

2010

2030

2050

Jediným uhelným ložiskem ČR, které umožní těžbu i dlouho po tomto datu, tak zůstává severočeská hnědouhelná pánev, rozkládající se při jižním úpatí Krušných hor mezi Ústím nad Labem a Kadaní (obrázek níže). Obrázek 47 – Těžební lokality v severočeské uhelné pánvi

Zdroj: Czech Coal

Obrázek níže ukazuje životnost jednotlivých lomů v rámci stávajících územních limitů a za nimi. Přitom u lomu Československé armády je světlejší barvou vyjádřena III. a IV. etapa, která se váže na vytěžení zásob hnědého uhlí ve II. etapě a na uvolnění ochranného pilíře Chemických závodů v

191 225


prostoru Litvínov – Záluží za podmínky likvidace nebo přemístění tohoto areálu, včetně přeložky koridoru dopravní a technické infrastruktury.

Obrázek 48 – Životnost lomů v severočeské uhelné pánvi

Zdroj: Czech Coal Postprognózní lokalitou je lom Československé armády (jeho III. a IV. etapa), která představuje 486 mil. tun vytěžitelného uhlí o průměrné výhřevnosti 18,11 MJ.kg‐1 . Těžba v této lokalitě se váže na vytěžení zásob hnědého uhlí ve II. etapě a na uvolnění ochranného pilíře Chemických závodů v prostoru Litvínov – Záluží za podmínky likvidace nebo přemístění areálu litvínovské chemičky včetně přeložky regionálně významného koridoru dopravní a technické infrastruktury. Z uvedeného vyplývá, že vyhlídky uhelné energetiky nejsou pro Českou republiku příliš optimistické. Životnost hnědouhelných lomů neumožňuje obnovu celého současného výkonu hnědouhelných elektráren. Z dlouhodobého hlediska je prolomení územních limitů spíše marginální záležitost na dobu kratší než 1 generace. Má proto spíše podnikatelský význam pro vlastníky uhelných společností, než dlouhodobě národohospodářský. Těžba uhlí v České republice za současných podmínek skončí přibližně v době, kdy ve světě dojde k vyčerpání zásob ropy a zemního plynu, a kdy jedinou energetickou surovinou na světovém trhu bude uhlí, těžené převážně mimo Evropu. Jeho zásoby mají mnohem delší životnost, ale vzhledem k drahé vnitrozemské dopravě by byly české uhelné elektrárny na importované uhlí z hlediska společného evropského trhu s elektřinou méně konkurenceschopné, než evropské uhelné elektrárny v blízkosti mořských přístavů.

23.2.2. Zemní plyn Česká republika má dvě malá ložiska zemního plynu v oblasti Jižní Moravy (1) a Severní Moravy (2). Jejich vytěžitelné zásoby však činí méně, než je roční spotřeba zemního plynu ČR. Roční těžba z těchto ložisek činí asi 1,5% celkové spotřeby, zbytek se dováží, především z Ruské federace (75%). Diverzifikace dovozu z Norska (24%) je pouze obchodní, fyzicky se jedná opět o ruský plyn. Norský plyn by se dodával pouze při výpadku dodávky ruského plynu.

192 225


Plynovod Bratrství, kterým je dopravován zemní plyn na Slovensko a dále do České republiky byl uveden do provozu v roce 1967, byl vybudován na základě mezivládní dohody uzavřené mezi vládami bývalého Sovětského svazu a bývalého Československa o přepravě ruského zemního plynu přes území Československa do jižní, střední a západní Evropy (obrázek níže). Obrázek 49 – Ložiska zemního plynu v ČR

Zdroj: Česká geologická služba GEOFOND Obrázek 50 – Zásobování České republiky zemním plynem

Zdroj: GTE, http://www.gie.eu.com/

Diverzifikace zásobování zamýšlená prostřednictvím plynovodu Nabucco se ohlášením záměru Ruské federace a Německa vybudovat plynovod Nord Stream stala méně reálnou. Severní plynovod Nord Stream obchází z pohledu Ruska rizikové zóny (Bělorusko, Ukrajina, Česká republika a Slovenská republika), zvyšuje bezpečnost Německa, ale snižuje důležitost tranzitního plynovodu vedoucího přes Slovensko a Českou republiku (obrázek níže).

193 225


Česká republika bude muset při diverzifikaci spoléhat na napojení prostřednictvím evropských sítí na terminály zkapalněného zemního plynu LNG. Zkapalněný zemní plyn lze dopravovat speciálními tankery podobně jako ropu. Rozvoj LNG má význam z hlediska zvýšení bezpečnosti dodávek, otevírá prostor pro rozšíření počtu dodavatelů a pro větší počet přepravních cest, umožňuje uzavírat i pružné kontrakty na menší objemy. Obrázek 51 – Trasa plynovodu Nord Stream

Zdroj: Gazprom

23.3. Energetická bezpečnost v platných dokumentech 23.3.1. Energetická bezpečnost v posledním zveřejněném návrhu státní energetické koncepce Vize Dosažení maximální možné energetické soběstačnosti, odolnosti a bezpečnosti ČR jako schopnosti energetiky, zachovat dodávky energií v rozsahu nezbytném pro přežití obyvatelstva a funkčnost nejdůležitější infrastruktury státu v případech střednědobého i dlouhodobého omezení či úplného přerušení dodávek elektrických komodit ze zahraničí a v případech rozsáhlých živelních pohrom či vnějších útoků. Zabezpečení dostatečně silného vlivu státu na rozvoj energetiky v ČR.

Hlavní cíle

Zajistit plný a neomezený rozsah dodávek energií v případě krátkodobých a střednědobých výpadků jednoho dodavatele nebo ztráty (poruchy) jednoho příhraničního propojení.

Zajistit pokrytí minimálních technologických potřeb hospodářství a pokrytí nezbytné spotřeby obyvatelstva v případě střednědobých a dlouhodobých výpadků jednoho dodavatele nebo jednoho propojení, a v případech krátkodobých a střednědobých výpadků v rozsahu úplného

194 225


zastavení dodávek energetických komodit ze zahraničí, nebo v případě provozu příslušného síťového systému ČR v ostrovním provozu.

Zajistit schopnost dodávek energií v lokálních (ostrovních) subsystémech v případě rozpadu systému vlivem rozsáhlých poruch způsobených živelními událostmi, nebo teroristickým útokem v rozsahu nezbytném pro minimální zásobování obyvatelstva a udržení funkčnosti infrastruktury.

Zajistit dodávky základních energií a jejich substitutů na minimální technologické úrovni a úrovni zajišťující chod společnosti pro dlouhotrvající výpadky dodávek ze zahraničí.

Trvale zajišťovat schopnost rychlé obnovy síťových systémů po jejich rozpadu bez podpory ze zahraničních systémů.

Realizovat opatření na zvýšení připravenosti státu čelit hrozbám vůči strategickým energetickým zařízením a trasám (ochrana kritické infrastruktury), koordinovaná mezi členskými státy EU.

23.3.2. Energetická bezpečnost v platné územní energetické koncepci hlavního města Prahy Platná územní energetická koncepce Hlavního města Prahy se zaměřuje na spolehlivost a bezpečnost zásobování energií v příloze 9. Vyhodnocení spolehlivosti dodávek lze provést na základě dat z provozu distribučních soustav.

Spolehlivost zásobování primárními palivy Elektrická energie Činnost ERÚ je v oblasti kvality dodávek elektrické energie zaměřena zejména na sledování dodržování standardů kvality dodávek a souvisejících služeb v elektroenergetice podle vyhlášky č. 540/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 41/2010 Sb. Výsledky sledování budou využity pro budoucí zavedení motivační regulace kvality. V následující části je uvedena úroveň nepřetržitosti v přenosové soustavě, kterou v České republice provozuje společnost ČEPS, a. s., a úroveň nepřetržitosti distribuce elektřiny v distribučních soustavách tří regionálních provozovatelů distribučních soustav (PDS). Tabulka 53 – Hodnoty ukazatelů nepřetržitosti přenosu elektrické energie

Rok

Počet přerušení

[-]

Celková doba trvání přerušení

Průměrná doba trvání jednoho přerušení

[hod.min]

[min]

Nedodaná elektrická energie [MWh]

2009

4

0.48

12

138

2010

1

0.05

5

7

Zemní plyn V průběhu posledních pěti let nebylo nutné z důvodu nedostatku distribuční kapacity ani jedním provozovatelem distribuční soustavy přistoupit k přerušení dodávek a nedošlo tedy k poskytnutí slevy za přerušení.

195 225


Spolehlivost distribučních systémů Elektrická energie Spolehlivost zásobování energiemi lze jednoznačně vyjádřit na základě dat z běžného provozu distribučních soustav. Údaje vykazované příslušnými společnostmi lze rozdělit do dvou kategorií. První kategorii tvoří informace vztahující se k plynulosti dodávek elektřiny v sítích, tedy údaje, které jsou ovlivňovány poruchovými nebo plánovanými událostmi v provozovaných distribučních soustavách. Druhou skupinou jsou informace spojené s tzv. komerční kvalitou, které charakterizují schopnost distributora či dodavatele reagovat na požadavky konečných zákazníků a nesouvisejí přímo s fyzickým provozem soustav. Hodnoty systémových ukazatelů nepřetržitosti distribuce elektřiny SAIFI, SAIDI a CAIDI pro srovnání jednotlivých regionálních distribučních společností jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech. Tabulka 54 – SAIFI, SAIDI a CAIDI v roce 2008 Ukazatel

ČEZ Distribuce

E.ON Distribuce

PREdistribuce

SAIFI

2,80

1,97

0,85

SAIDI

259,28

333,10

47,84

CAIDI

92,47

169,00

56,49

Tabulka 55 – SAIFI, SAIDI a CAIDI v roce 2009 Ukazatel

ČEZ Distribuce

E.ON Distribuce

PREdistribuce

SAIFI

3,05

2,13

0,92

SAIDI

420,78

338,67

44,98

CAIDI

137,92

159,00

48,70

Tabulka 56 – SAIFI, SAIDI a CAIDI v roce 2010 Ukazatel

ČEZ Distribuce

E.ON Distribuce

PREdistribuce

SAIFI

2,88

2,04

0,56

SAIDI

323,89

322,91

42,47

CAIDI

112,67

158,29

76,41

Obrázek 52 ‐ SAIFI 2008 až 2010

SAIFI 3,50 3,00 2,50 2,00

ČEZ Distribuce

1,50

E.ON Distribuce

1,00

PREdistribuce

0,50 0,00 2008

2009

2010

196 225


Obrázek 53 ‐ SAIDI 2008 až 2010

SAIDI 450,00 400,00 350,00 300,00 250,00

ČEZ Distribuce

200,00

E.ON Distribuce

150,00

PREdistribuce

100,00 50,00 0,00 2008

2009

2010

Obrázek 54 ‐ CAIDI 2008 až 2010

CAIDI 180,00 160,00 140,00 120,00 100,00

ČEZ Distribuce

80,00

E.ON Distribuce

60,00

PREdistribuce

40,00 20,00 0,00 2008

2009

2010

Význam sledovaných charakteristik:

SAIFI – průměrný počet přerušení distribuce elektřiny u zákazníků v hodnoceném období (přerušení/rok/zákazník)

SAIDI – průměrná souhrnná doba trvání přerušení distribuce elektřiny u zákazníků v hodnoceném období (minut/rok/zákazník)

CAIDI – průměrná doba trvání jednoho přerušení distribuce elektřiny u zákazníků v hodnoceném období (minut/přerušení)

Zemní plyn Vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství, upravuje základní pravidla ve vztahu k zákazníkům, kterými se musí řídit nejen obchodníci s plynem, ale také provozovatelé distribučních soustav, provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé podzemních zásobníků plynu.

197 225


V průběhu posledních pěti let nebylo nutné z důvodu nedostatku distribuční kapacity ani jedním provozovatelem distribuční soustavy přistoupit k přerušení dodávek a nedošlo tedy k poskytnutí slevy za přerušení. Teplo Celková dodávka tepla ze zdrojů v roce 2010 činila 16 404 TJ, přičemž množství tepla dodané z vlastních zdrojů Pražské teplárenské, a.s. bylo 6 709 TJ. Pražská teplárenská, a.s. provozovala k 31. 12. 2010 celkem 696 km tepelných sítí, z toho 497 km primárních topných sítí a 199 km sekundárních topných sítí. Pražská teplárenská, a.s. provozovala k 31. 12. 2010 celkem 2 283 předávacích a redukčních stanic. Jednalo se především o 2 195 vlastních předávacích stanic. Stanic ve vlastnictví odběratelů provozovaných na základě mandátních smluv bylo 88. Pražská teplárenská, a.s. dále dodává teplo do 1 992 odběrných míst, která nejsou v jejím přímém vlastnictví a ani je neprovozuje. Společnosti se daří dodržovat dobu plánovaných letních odstávek v termínech nastavených v minulých letech, takže přerušení dodávky tepla v žádné části Prahy netrvá déle než 7 dní a na mnoha místech probíhají potřebné údržbové práce bez přerušení dodávek.

Bezpečnost provozu Významné akce směřující ke zvýšení bezpečnosti dodávek energie, provedené v posledních letech jsou shrnuty níže. Úroveň státní

Pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti přenosové soustavy České republiky na tranzitním toku Německo – Rakousko v období zvýšené výroby ve větrných elektrárnách v Německu byla v roce 2010 urychleně provedena technická opatření v rozvodnách Hradec Východ a Hradec Západ a zvýšena přenosová schopnost nejvíce ohrožovaných vedení.

Pro pokrytí plánovaného nárůstu spotřeby v oblasti Ostravska v dalších letech byla v uplynulém roce ve vzájemné koordinaci s provozovatelem distribuční soustavy zahájena výstavba nové transformovny 400/110kV v Kletné s předpokládaným uvedením do provozu do konce roku 2011.

Z důvodu zajištění spolehlivosti a zabezpečení dodávky do této oblasti je připravována realizace nového vedení 400 kV mezi stanicemi TR Horní Životice a rozvodna Krasíkov. Vybudováním zmíněného vedení dojde k uzavření severního okruhu na Moravě, a vznikne tak potřebná záložní trasa pro tranzitní přenosy.

Rekonstrukce jednoduchého vedení Slavětice – Dürnrohr 400 kV na vedení dvojité, která byla uvedena do provozu v listopadu roku 2008, znamená zdvojnásobení nominální příhraniční přenosové kapacity tohoto vedení.

Akce spojené s připojením nové elektrárny Ledvice (660 MW) do sítě 400 kV, tj. výstavba vedení dvojitého 400 kV Chotějovice – Výškov a výstavba zapouzdřené rozvodny 400 kV Chotějovice.

Výstavba nové transformovny v obci Hladké Životice u Fulneku, která bude dána do provozu na konci roku 2011 s transformačním výkonem 700 MW. Tato transformovna bude řešit tíživou situaci na severní Moravě, vyvolanou prudkým nárůstem odběrů spojeným s plánovaným rozvojem především hutních provozů.

Probíhala intenzivní příprava na zdvojení stávajících linek 400 kV Výškov – Čechy Střed, Výškov – Babylon a linky Babylon – Bezděčín. Tyto akce umožní připojení nových Národní zpráva České

198 225


republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2010 44 zdrojů umístěných v severozápadních Čechách a rovněž navýší tranzitní možnosti přenosové soustavy v této oblasti. Intenzívní přípravné práce byly v roce 2010 prováděny i v souvislosti s rozšířením a modernizací transformovny Kočín a v souvislosti s výstavbou nového dvojitého vedení 400 kV Kočín – Mírovka. Obě uvedené akce jsou klíčovými akcemi v rámci zajištění připravenosti přenosové soustavy na připojení nových bloků v elektrárně Temelín.

Významnou investiční akcí roku 2010 byl nový plynovod GAZELA. Tento plynovod napojí Českou republiku na ruský zemní plyn přicházející do Evropy tzv. Severní cestou. Ta bude tvořena plynovodem Nord Stream, který povede po dně Baltského moře z Ruska do německého Greifswaldu. Na něj naváže plynovod OPAL s předpokládaným roční přepraveným objemem 30 – 33 mld. m3, jenž bude směřovat až na hranice Německa a České republiky u obce Brandov. Koncem roku 2010 byl právě u obce Brandov propojen plynovod OPAL s novým hraničním bodem české přepravní soustavy Brandov, na který bude navazovat plynovod GAZELA. Uvedení tohoto plynovodu do provozu je předpokládáno v závěru roku 2012. Plynovod GAZELA uvolní kapacity v rámci stávající české přepravní soustavy, což umožní nové toky plynu z Hory sv. Kateřiny i Lanžhotu, a přinese tedy větší míru bezpečnosti a spolehlivosti dodávek všem členským státům EU, zejména pak středoevropskému regionu. Zvýší se flexibilita stávající soustavy a budou umožněny různé kombinace přímého i zpětného průtoku (hlavně na trase Olbernhau/Hora Sv. Kateřiny – Lanžhot) mezi hraničními body. Uvolněná kapacita v rámci české přepravní soustavy bude mít význam jak z krátkodobého pohledu – např. v případě přerušení dodávek plynu, tak i z hlediska dlouhodobého – např. hraniční předávací bod Brandov umožňující dodatečné vstupní kapacity bude možno využít pro účely plnění dlouhodobých smluv o dodávkách pro vnitrostátní potřebu České republiky.

Největší provozovatel podzemních zásobníků v České republice, společnost RWE Gas Storage s. r. o., realizuje investici do rozšíření skladovací kapacity PZP Tvrdonice a Třanovice o 450 mil. m3.

MND Gas Storage, a. s., připravuje investice do rozšíření skladovacích kapacit podzemního zásobníku plynu Uhřice – Jih a společnost Globula ze skupiny MND výstavbu nového PZP Dambořice. Výstavbu dalších zásobníků plynu zvažují Česká naftařská a společnost GSCeP v lokalitách Břeclav a Rožná. Při realizaci těchto investic vzroste skladovací kapacita PZP v ČR o více než 1 mld. m3, čímž se přiblíží 50 procentům celkové roční spotřeby plynu.

Úroveň územní

Rekonstrukce tepelného napáječe Jih – Štěrboholy – Petrovice. Cílem bylo zlepšení hydraulických parametrů v zúženém úseku, odstranění potenciálního zdroje poruch a vytvoření podmínek pro další rozvoj lokality.

Výstavba Napojení kotelny C 10 Novopetrovická Praha 15 na PTS.

Investiční akce „Přenos tepelného výkonu mezi PT a ZEVO“, která umožňuje dodávku tepelné energie ze spalovny komunálního odpadu do sítí PT.

Napojení Holešovic na Pražskou teplárenskou soustavu – 1. etapa TN Vysočany – Libeň. Akce představovala vybudování tepelného napáječe DN 500 mezi ulicemi Ocelářskou a Pobřežní v délce 2 650 m. Dílo procházelo poměrně složitým územím podél Podvinného Mlýna a ulicí Novákových.

Rekonstrukce parovodu ve Veletržní ulici v délce několika set metrů. Stávající parovodní vedení, které bylo v havarijním stavu, bylo nahrazeno novým předizolovaným potrubím, jež může být v budoucnu využito i pro rozvod horké vody.

Průběžná obnova a modernizace sítí NN a VN.

199 225


Průběžná modernizace zařízení rozvoden VVN/VN a rozpínacích stanic VN.

Zdokonalení informačních a řídicích systémů pro zvýšení spolehlivosti řízení distribuční soustavy.

23.4. Situace a promítnutí výsledků vědy a výzkumu do ÚEK hl. m. Prahy a souvisejícího akčního plánu 23.4.1. Bezpečnost energetických transformací a distribuce energie V rámci výzkumných projektů byly provedeny komplexní analýzy vazeb mezi potřebou zajištění ochrany obyvatelstva systémy kritické infrastruktury v oblasti energetických systémů. Byly provedeny analýzy zranitelnosti, hrozeb a dopadů. Rovněž byla provedena kvantifikace rizika a prvky energetické soustavy státu byly setříděny podle míry rizika (obrázek 48) Bylo vyhodnoceno 28 základních prvků, u kterých se hodnotily: Hrozba možné teroristické akce, kde se posuzovala schopnost útočníka, jeho úmysl a zranitelnost kritického místa. Dopad krizových situací, kde se posuzovalo ohrožení zdraví, majetku a životního prostředí. Pro posouzení jednotlivých kritérií byla použita třístupňová stupnice, kde čísla znamenala: 1 – příznivé, 2 – střední, 3 – nepříznivé z hlediska bezpečnosti (tabulka 50). Tabulka 57 – Verbální vyjádření stupnice hodnocení 1

2

3

Úmysl

Cíl je pro útočníka nezajímavý

Prvek se může stát cílem útoku

Cíl je pro útočníka velice atraktivní

Schopnost útočníka

Provedení útoku vyžaduje značné znalosti i nákladné prostředky

Provedení útoku vyžaduje určité znalosti i prostředky

Provedení útoku nevyžaduje žádné znalosti, provedení útoku je levné

Zranitelnost prvku

Přímé i nepřímé ohrožení citlivých zařízení je velmi ztíženo

Citlivé zařízení je pod uzavřením s trvalou obsluhou

Citlivé zařízení je veřejné přístupné a/nebo objekt je bez trvalé obsluhy

Zdraví

Nevýznamný dopad

Střední dopad

Velký dopad

Majetek

Nevýznamný dopad

Střední dopad

Velký dopad

Životní prostředí

Nevýznamný dopad

Střední dopad

Velký dopad

Míra rizika (skóre) byla vyjádřena jako součin hrozby a dopadu, maximální skóre je označeno 100%. Výsledkem hodnocení míry rizika je posouzení kritičnosti prvků energetického systému, jež je pro přehlednost navíc vyjádřena barvami: Červená: riziko je nepřijatelné (je třeba hledat a realizovat dodatečná opatření). Žlutá: riziko je podmíněně přijatelné (existují kompenzační opatření). Zelená: riziko je přijatelné. Z výsledků vyplynul zásadní poznatek, že nejzranitelnější energetickou infrastrukturou je zásobování elektrickou energií. Achillovou patou energetiky jsou přenosové soustavy, zejména její vedení a transformátory, které jsou velmi zranitelné. Bez ohledu na příčiny může při současném vícenásobném (N>2) narušení těchto prvků dojít k rozpadu provozu přenosové soustavy a tím i k rozsáhlému blackoutu, neboť veřejné distribuční soustavy nejsou v současnosti v mnoha případech

200 225


bez propojení s přenosovou soustavou schopny provozu. Při nepříznivé souhře okolností by mohl výpadek elektřiny trvat i několik dnů. Proč je elektrizační soustava nejkritičtější infrastrukturou? Protože je v jakékoliv vyspělé zemi nejvíce centralizovaným a největším technologickým celkem. Elektrizační soustavy jsou navrhovány podle pravidla (N‐1), to znamená, že jsou schopny vyrovnat se bez problému s výpadkem jednoho prvku soustavy (elektrárny, vedení, transformátoru, …). Na rozdíl od ropy a zemního plynu však nemá elektrizační soustava žádné „zásobníky“ na překlenutí nedostatku, a tak při nerovnováze výroby a spotřeby může dojít ke krizové situaci v zásobování elektrickou energií během několika sekund. Protože není možné fyzicky zajistit ochranu vedení přenosové soustavy, logicky se nabízí hledat opatření pro zmírnění dopadů blackoutu s využitím méně kritických zařízení tak, aby bylo možné zabezpečit alespoň nouzové zásobování elektřinou. K blackoutu nemusí dojít jen z důvodu teroristického útoku. Prvotní příčina může být způsobena přetížením, selháním zařízení, selháním lidí, nebo živelní pohromou. Ve velké většině případů jsou tyto „skoronehody“ zvládnuty ochranami a automatikami bez významnějších problémů. Pokud však dojde k souhře nepříznivých okolností (koincidenci slabých míst a selhání) může se ta samá událost rozvinout v rozsáhlý blackout (obrázek 49). Obrázek 55 – Vyhodnocení míry rizika hlavních prvků energetické infrastruktury státu Kvantifikace rizika energetické infrastruktury 0%

10%

20%

30%

40%

venkovní vedení PS, N>2 elektrická stanice PS, N>2 systémová elektrárna, N>2 jaderná elektrárna s únikem nadzemní zásobníky sklady radioaktivních látek nadzemní zásobník kompresorová stanice tranzitní plynovod ropovod vodní el. s přehradní nádrží produktovod podzemní zásobníky podzemní zásobník venkovní vedení PS elektrická stanice DS, N>2 systémová elektrárna venkovní vedení DS, N>2 elektrická stanice PS redukční stanice teplárna, výtopna vtl plynovod nesystémová elektrárna kabelová vedení DS, N>2 tepelná síť CZT elektrická stanice DS stl, ntl plynovod předávací stanice tepla

50%

60%

70%

80%

90%

100%

201 225


Obrázek 56 – Důsledek koincidence mezer a slabých míst kritické infrastruktury

Skoronehody Mezery a slabá místa

Koincidence způsobí poruchu

Většina známých blackoutů byla způsobena právě rozvojem takových skoronehod: Blackout, který vyřadil na 5 týdnů (20. února – 27. března 1998) milionový Auckland na Novém Zélandu, byl způsoben opakovanými poruchami na vysokonapěťových kabelech. Počáteční příčinou blackoutu 14. srpna 2003 byl zkrat větvemi stromů. Iniciační poruchy nebyly operátory přenosové soustavy správně zvládnuty. Došlo ke kaskádovému rozvoji poruch a bylo postiženo 50 milionů lidí v USA a Kanadě. Počáteční příčinou blackoutu, který 27. a 28. září 2003 „zhasnul“ kromě Sardinie celou Itálii a postihl 56 milionů lidí, byla bouřka, která vyřadila mezistátní vedení zásobující Itálii ze Švýcarska. Vlivem kaskádových poruch ztratila během 4 sekund italská společnost ENEL kontrolu nad elektrickou soustavou. V historii zatím největší výpadek elektřiny postihl téměř 100 milionů obyvatel v Indonésii. Byl způsoben vícenásobnými poruchami, které vyřadily 2700 MW výkonu a tento deficit vedl k rozpadu zásobování na ostrovech Bali a Java včetně největšího města Indonésie Djakarty. Původní příčinou blackoutu 4. listopadu 2006, který postihl Německo, Francii, Itálii, Belgii, Španělsko a Portugalsko, bylo vypnutí vedení přes řeku Ems, aby mohla pod vedením bezpečně proplout velká loď. Důsledky vypnutí nebyly správně vyhodnoceny a vypnutí vyústilo v rozpad evropské sítě na tři části. Těchto několik vybraných příkladů ukazuje, že při koincidenci poruch a slabých míst není pravidlo pro navrhování elektrizačních soustav (N‐1) dostatečné, a je třeba hledat i zmírňující opatření pro omezování následných ztrát.

23.4.2. Zkušenosti z blackoutů posledních let ve světě Zkušenosti z dopadů blackoutů, které ve světě nastaly v uplynulých deseti letech, ukazují názorně, jak dochází ke kaskádovému a vějířovitému rozvoji krizových situací (domino efekt), které pak mají za následek škody na životech, zdraví a majetku. Následující výčet zkušeností není úplný, ale ilustruje názorně, s čím by se musela města postižená blackouty vyrovnávat. První minuty

202 225


Vypadnou všechny systémy, které jsou závislé na elektřině, pokud nejsou vybaveny záložními bateriemi nebo agregáty. Blackouty způsobily:

Vyřazení dopravní signalizace.

Vyřazení železniční dopravy.

Ochromení provozu letišť.

Výpadek mobilní telefonní sítě, kabelové televize, internetu.

Řada lidí se dostala do svízelné situace:

Tisíce lidí uvízly ve výtazích.

Tisíce lidí uvízly v metru.

Tisíce lidí uvízly ve vlacích mimo stanice.

Tisíce lidí uvízly v autech na ucpaných komunikacích.

Zmnohonásobila se tísňová volání.

Hodiny a dny Většina výrobních podniků a služeb zavřela své provozovny jednak proto, že neměla vlastní nezávislé zdroje elektřiny, jednak proto, že se zaměstnanci nedostali do práce. Bylo ochromeno bankovnictví, finanční trhy a elektronický platební styk. Centra sice mají nouzové zdroje, ale místa, odkud se zadávají příkazy často nikoliv. Nebylo možné vybírat peníze z bankomatů. Bylo ochromeno zásobování vodou, neboť nedochází k čerpání vody do vyprázdněných vodojemů. Budovy přestaly být vytápěny a klimatizovány, neboť bez elektřiny vypadnou plynové kotle i centralizované zásobování teplem. Značné problémy nastaly v zásobování potravinami a v provozu restaurací, kde přestala fungovat chladící a mrazící zařízení. Nebylo možné nakupovat, protože většina obchodů zavřela. Když bylo zřejmé, že obnova bude trvat několik hodin, obchodníci zahájili výprodej potravin dříve, než se zkazí, aby předešli pozdějším nákladům na jejich likvidaci. Po několika hodinách se vybily baterie v přístrojích, systémech UPS i baterie nouzového osvětlení. V provozu zůstaly pouze ty elektrocentrály, které měly zajištěn dostatečný přísun paliva. Například v Aucklandu bylo odhadem denně spotřebováno v centru města 1 000 000 litrů nafty, což vyžadovalo složitou a přitom nebezpečnou logistiku. Mnoho elektrocentrál způsobovalo nadměrné emise a hluk. Někde byl problém s umístěním nádrží příliš blízko u motoru, problémy s chlazením a s umístěním výfukového potrubí. Některé záložní generátory nebyly konstruovány pro trvalý provoz. Došlo k několika úmrtím oxidem uhelnatým z výfuku mobilních elektrocentrál. Vznikly požáry v důsledku používání svíček a používání mobilních elektrocentrál (přetížení, nesprávné zapojení). Jen v New Yorku bylo v době blackoutu 14. 8. 2003 zaznamenáno 3000 požárů. Byla ochromena ambulantní péče ve zdravotních zařízeních a lékárnické služby. Velké nemocnice musely prodloužit ordinační a operační hodiny, protože mnoho malých nemocnic nemohlo přijímat nové pacienty. Řada dveří opatřených elektronickými zámky zůstala odblokována. Osoby moly volně vcházet i vycházet, takže neexistovala reálná ochrana majetku uvnitř budov. Objevily se případy rabování.

203 225


V některých velkých administrativních budovách byly výpadkem proudu aktivovány automatické protipožární rozstřikovače a ty promočily kanceláře, dokud nepoklesl tlak vody. Týdny a měsíce Tuto zkušenost (v mírových podmínkách) má zatím pouze jen Auckland na Novém Zélandě, kde trvala krizová situace pět týdnů. Když obnova provozu pokračovala již několik dní, zesílil politický tlak na distribuční společnost natolik, že pro urychlení obnovy provozu nebyly dodrženy standardy zkoušek opravených částí a došlo k následným opakovaným poruchám. Malým podnikům vznikly ztráty, které nebyly schopny pokrýt. Hospodářská komora doporučila malým podnikům vyhlásit bankrot a začít znovu. Velká část obchodních (zejména zahraničních) společností ztratila důvěru v infrastrukturu města a přesunula svá sídla jinam, zejména do Wellingtonu, ale i do Austrálie. Auckland nese ekonomické důsledky 5ti týdenního blackoutu v roce 1998 dodnes. Jsou to jednak ztráty pracovních míst, ale i příjmů (daní).

23.4.3. Doporučení vyšetřovacích komisí Všechny rozsáhlé blackouty vedly k ustavení vládních vyšetřovacích komisí, které kromě celé řady technických doporučení, dávají i velmi významná doporučení z hlediska zmírnění dopadů výpadků na konečného spotřebitele: Přestože většinou nedošlo k porušení předpisů a překročení obvyklé praxe, byly distribuční společnosti kritizovány za nedostatečné řízení rizika a plánování připravenosti na nahodilé situace. Smlouvy o dodávce elektřiny by měly ošetřovat bezpečnost dodávky. Odpovědnost za dodávku by se měla stát zásadou „dobré obchodní praxe“. Obchodníci s elektřinou by měli požadovat jasné kontrakty a zaměřit se tak na liberalizovaném trhu na větší zabezpečení dodávky elektřiny obchodními nástroji, než bylo možné mezi energetickou společností a spotřebitelem. Spotřebitelé by se tak mohli při volbě svého dodavatele (obchodníka) řídit rozdílem v garanci dodávky, kde mohou být mnohem větší rozdíly, než ve vlastní ceně elektřiny. Smlouva o dodávce elektřiny by měla jasně vymezovat, kdo nese jaké riziko dopadů z přerušení dodávky elektřiny, zda může zákazník očekávat náhradu škod a v jaké výši. Spotřebitel pak může snáze rozhodovat o alokaci, akceptaci či pojištění zbytkového rizika, které na něj ze smlouvy připadá. Ministerstvo (Nový Zéland) si je vědomo, že toto očekávané zlepšení obchodních smluv z hlediska bezpečnosti dodávek nemusí být energetickými společnostmi vítáno a nebude jejich prioritou. Liberalizace a unbundling není zlepšenému smluvnímu ošetření na překážku, naopak je může usnadnit. Řízení rizika musí být systematický proces provozovatele elektrické sítě. Jeho důležitou součástí musí být:

zajištění komunikace se zákazníky,

plány řízení spotřeby (Demnad Side Management Plans),

jasné zajištění priorit v zásobování, které budou konzistentní s krizovou situací, která může následkem výpadku v zásobované oblasti vzniknout.

204 225


V případech, kde by bylo neekonomické zajistit dodržení rychlé obnovy (standard kvality síťového zásobování) v případě velmi málo pravděpodobné poruchy, mělo by být rozvinuto strategické plánování pro řízení výpadku se zahrnutím strany spotřeby. V případě vážného a/nebo déletrvajícího výpadku sítě musí být zajištěno rychlé informování spotřebitelů (řízení obnovy závisí na reakci spotřebitelů). Jakékoliv nedorozumění v této informovanosti může vytvářet neadekvátní a zmatené reakce spotřebitelů a způsobovat dominové šíření a kaskádové rozvíjení dopadů poruchy.

23.4.4. Ostrovní provozy s pohledu krizového řízení Pod pojmem „krizové řízení“ můžeme zahrnout veškeré aktivity veřejné správy v součinnosti s ekonomickými subjekty a občany směřující ke snížení rizika, v tomto případě hrozby totálního výpadku elektrické energie a minimalizaci škod a ztrát v případě, že tato situace nastane. Současné krizové a další oborové plány samozřejmě počítají s možností výpadku elektrické energie velkého rozsahu. Tato oblast je však většinou chápána zjednodušeně ‐ jako danost, se kterou nelze nic podstatného dělat, kterou mají v ruce pouze energetici a kde lze tudíž jen akceptovat hrozby a způsoby řešení vycházející z elektrizační soustavy. V rámci této problematiky z pohledu krizového řízení, lze počítat se zachováním minimálního zásobování infrastruktury alespoň ve vybraných regionech. Tomu je možno přizpůsobit i krizové plány orgánů veřejné správy a plány krizové připravenosti (resp. plány zachování kontinuity) subjektů kritické infrastruktury a podstatně tak snížit dopad tohoto rizika na ekonomiku a v důsledku na samotné obyvatele. Sama možnost rekonfigurace napájecí sítě tak, aby místo stavu „Blackout“ bylo využitím lokálních zdrojů dosaženo v co největším teritoriálním rozsahu stavu „Greyout“ přináší orgánům veřejné správy novou možnost optimalizovat řízení v krizi. Nejedná se v žádném případě o to, že by stát prostřednictvím nějakého svého orgánu či organizace jakkoliv zasahoval do řízení energetických sítí, ale o to, že vzhledem k zákonným možnostem získávání informací a komunikačním vazbám je možno předem navrhnout optimální strategii (priority zásobování) pro chování v období výpadků. Základní činnosti, které budou tímto způsobem zefektivněny, leží v plánovacím období, kdy je možno s přihlédnutím k možnosti ostrovního provozu rozšířit analýzu rizik, dopadů a opatření ke snížení škod a ztrát. V rámci rozšířené analýzy rizik můžeme dojít ke zpřesněné bilanci možností a potřeb pro nouzové stavy a připravit scénáře a konfigurační schémata pro různé případy výpadků tak, aby je bylo možné v dané situaci použít. Ke stávajícím metodám a nástrojům pro krizové řízení tak přibývá možnost popsat potřeby v teritoriu z hlediska zachování kontinuity v rámci území (jak velké to území je spočívá v konkrétní sestavě zdrojů, spotřeby, propojovacích sítí a možností jejich rekonfigurace). Je možné provést hodnocení subjektů v teritoriu pro případ výpadků elektrické energie z hlediska:

společenské důležitosti (potřebnost a důležitost pro zachování života společnosti a funkčnosti zájmového území);

elektroenergetické náročnosti.

Subjekty zde máme na mysli organizace, které zajišťují činnost tzv. kritické infrastruktury. Vstupem do této analýzy je podrobnější časový diagram odběrů, kde jsou jednotlivé subjekty zařazeny podle výše uvedených kritérií. Dalším vstupem je pak variantní kapacita nouzového zásobování energií v ostrovním provozu.

205 225


Elektroenergetická náročnost objektů kritické infrastruktury (OBT KI – právní subjekt může mít více objektů v různých lokalitách) je sledována pro několik typických případů:

Optimální elektroenergetická náročnost OBT KI, s plným provozem všech činností.

Minimální elektroenergetická náročnost OBT KI, se zachováním klíčových činností.

Udržitelná elektroenergetická náročnost OBT KI, bez provozování hlavních a klíčových činnosti, ale technologické minimum umožňující zachování kontinuity do budoucna.

Časový průběh spotřeby OBT KI.

Existence a parametry záložního zdroje elektrické energie OBT KI.

S pomocí softwarové podpory je pak možno srovnat časovou potřebu elektrické energie s možností zdroje (zdrojů) v rámci ostrova a naplánovat provozní režim tak, aby bylo možno ostrovní provoz udržet. To znamená jak dohody o nastavení nouzových režimů pro velkoodběratele, tak perspektivní řízení minimálního odběru na straně domácností (tj. např. přepnutí na úsporný režim s využitím digitálních elektroměrů). Získané údaje slouží jednak pro podporu rozhodovacího procesu pracovníka dispečinku distributora energie (tj. volba scénářů rekonfigurace sítě a kontrola, případně regulace odběru v rámci ostrova s ohledem na společenskou důležitost subjektů). Zároveň slouží jako společná informační základna zástupcům distributora elektrické energie, veřejné správy, subjektů kritické infrastruktury i dalších účastníků (včetně veřejnosti) pro aktuální informovanost o stavu a předpokládaném vývoji situace. Obrázek 57 – Sběr informací o subjektech kritické infrastruktury

Spoluprací orgánů krizového řízení, distributorů energie a subjektů KI je pak možno dosáhnout optimální reakce teritoria na případné výpadky s minimalizací škod a ztrát. Fakticky se to může projevit tak, že při nastavení ostrovního provozu podle předem připraveného (či ad‐hoc upraveného) scénáře, který vychází z reálných informací, je řízena dodávka energie jak v objemu, tak v čase. Dotčené subjekty mohou pak v souvislosti s tímto scénářem počítat s dodávkami elektrické energie podle dohodnutého harmonogramu a přizpůsobit jim svoji činnost. Bude tím umožněno zachování základních činností v teritoriu až do obnovení normálního stavu elektrizační soustavy a dosaženo značného snížení zranitelnosti území hrozbou blackoutu a snížení případných škod a ztrát.

23.4.5. Vize zodolnění velkých měst Protože při blackoutu jsou nejvíce ohrožena větší města z důvodu jejich vyšší závislosti na infrastruktuře, vychází vize jejich zodolnění z myšlenky využití místních energetických zdrojů (zejména tepláren) pro zajištění alespoň nouzového zásobování elektřinou. Tímto způsobem by bylo možné změnit současnou praxi rotujícího blackoutu (rolling blackout) podle frekvenčních a vypínacích

206 225


plánů na rotující „greyout“, tj. nikoliv vypnutí ale rotující snížení odběru elektřiny na bezpečnostní minimum zajištěné pro všechny spotřebitele. Domácnosti by tak měly například možnost alespoň svítit, mít zapnuté ledničky a mrazáky a televizní přijímače (důležité pro informování o průběhu krizové situace), a zůstaly by v provozu i plynové kotle a podobné spotřebiče s nízkou spotřebou elektřiny. Tím způsobem by bylo možné přečkat bez paniky a větších ztrát i případné déletrvající krizové situace v nadřazené přenosové soustavě. Tato vize má oporu jak v zákoně 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy ve znění pozdějších zákonů, tak i ve státní energetické koncepci České republiky schválenou usnesením vlády č. 211 ze dne 10. března 2004. V jejím článku 1.12 Řízení energetiky při krizových stavech se doslova uvádí: „K zajištění nezbytné funkčnosti energetického hospodářství za mimořádných událostí velkého rozsahu (jako jsou velké havárie, teroristické činy apod.) a za krizových situací, doprovázených vyhlášením stavů nouze dle zákona 458/2000 Sb., cílevědomě zvyšovat připravenost a odolnost energetických systémů tak, aby byly i při narušení dodávek energie schopny zajišťovat v nezbytném rozsahu (v souladu se zákonem 240/2000 Sb. a 241/2000 Sb.) potřebnou podporu při uspokojování základních potřeb obyvatelstva, havarijních služeb, záchranných sborů, ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, podporu výkonu státní správy a zajišťovat nepřerušenou výrobní činnost k tomu nezbytných ekonomických subjektů. K tomu: Propojovat obsah opatření ke zvýšení připravenosti a odolnosti energetického hospodářství s obsahem hospodářských opatření pro krizové stavy (při nejbližší novelizaci krizových zákonů). Věnovat pozornost přípravě náhradních variant funkčnosti energetických systémů tak, aby zajišťovaly alespoň nezbytné dodávky energie prioritním odběratelům. Podporovat výstavbu náhradních zdrojů elektrické energie. Spolupracovat s orgány regionální samosprávy.“ Princip zmírnění dopadů z totálního výpadku elektřiny (blackout) na zajištění nezbytného bezpečnostního minima (greyout) ukazuje následující obrázek. Obrázek 58 – Princip zmírnění blackout na greyout Decentralizované zdroje postačí pokrýt modrou a zelenou potřebu (< 7000 MW) Červenou a žlutou potřebu lze snížit pomocí krizového DSM Blackout

Grayout

207 225


Krizový ostrovní provoz vyčleněné části distribuční soustavy Současná úroveň techniky a technologie umožňuje v případě krizových situací v přenosové soustavě ČR nouzově zásobovat domácnosti, kritickou infrastrukturu a ostatní spotřebitele z elektrických zdrojů rozptýlených v distribučních soustavách. Principielní schéma přenosové a distribuční soustavy je znázorněno na obrázku. Elektrický výkon velkých systémových elektráren (centralizovaných zdrojů elektřiny) je vyveden do rozvoden nebo vedení 400 kV, případně 220 kV přenosové soustavy (výjimečně i do 110 kV) a přiveden do napájecích uzlů distribučních soustav 400/110 kV (nebo 220/110 kV). Z nich je elektřina vedeními 110 kV distribuována do elektrických stanic 110/22 kV nebo přímo k největším průmyslovým zákazníkům. Z elektrických stanic 110/22 kV je elektřina rozváděna prostřednictvím vedení 22 kV k menším velkoodběratelům a distribučním transformátorovým stanicím 22/0,4 kV a odtud vedením nízkého napětí je rozváděna institucím, podnikatelům a domácnostem. Do všech napěťových úrovní distribučního systému paralelně pracují, někde více, někde méně, decentralizované zdroje elektřiny. Některé z nich by byly schopné při zajištění konkrétních podmínek samostatně nebo ve spolupráci s dalšími zdroji autonomně zásobovat vyčleněnou oblast distribuční soustavy v tzv. krizovém ostrovním režimu. Obrázek 59 – Možnosti ostrovního provozu v distribuční soustavě Přenosová soustava

Vedení 400 kV R 400 kV 400/110 kV

Ostrovní provoz uzlových oblastí na VVN Vedení 110 kV(VVN)

Vedení 110 kV

R 110 kV El.st. 110/22 kV

Vedení 22 kV(VN) Vedení 22 kV(VN)

Rozvodna 22 kV

DTS

Ostrovní provoz uzlových oblasti 110/ 22kV na VN

Autonomní ostrovní provoz 22 kV

22/0,4 kV

Vedení 400/230 V

Vedení NN

Rozvaděč NN Mikrosíť NN

Podle rozsahu můžeme rozlišit následující ostrovní provozy:

Mikrosíť na úrovni nízkého napětí (NN) umožní nouzové zásobování elektřinou pro malou obec nebo část větší obce.

Autonomní ostrovní provoz na úrovní vysokého napětí 22 kV (VN) zajistí krizové napájení elektřinou pro jednu nebo několik obcí či malého města např. při povětrnostních kalamitách v podhorských a horských oblastech.

Ostrovní provoz uzlové oblasti 110/22 kV na straně 22 kV je schopen poskytnout nejnutnější elektrický výkon v mimořádných situacích pro spotřebitele elektřiny ve městě velikosti bývalého okresního města a jeho okolí.

208 225


Ostrovní provoz několika uzlových oblastí 110/22 kV na straně 110 kV je významným zdrojem zásobování kritické infrastruktury a domácností v krizových situacích pro krajská města a další přilehlé obce.

Nutnou podmínkou je mít k dispozici nejen výkon ve vhodných zdrojích, ale i přístup do předem připravených vyčleněných distribučních sítí provozovatelů distribučních soustav v krizových situacích, což je zatím jeden ze zásadních problémů. Současná legislativa totiž nouzové zásobování elektřinou (na rozdíl od zásobování vodou) nepožaduje.

23.5. Přístup veřejné správy Energetická bezpečnost se v posledních letech stala nedílnou součástí zásadních strategických dokumentů státní správy. Významné koridory určené pro výstavbu nových páteřních vedení energií jsou zařazovány do Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje jednotlivých krajů. Jsou realizována opatření vedoucí ke zvýšení odolnosti technické infrastruktury a diverzifikaci zdrojové základy ČR jako celku. Postoj MPO k problematice ostrovních provozů jako klíčového prvku technické infrastruktury lze vyvodit z faktu, že realizace ostrovních provozů je zanesena ve všech prozatím zveřejněných návrzích aktualizace Státní energetické koncepce.

Zajistit schopnost dodávek energií v lokálních (ostrovních) subsystémech v případě rozpadu systému vlivem rozsáhlých poruch způsobených živelními událostmi, nebo teroristickým útokem v rozsahu nezbytném pro minimální zásobování obyvatelstva a udržení funkčnosti infrastruktury.

Oponentní posudky výzkumných úkolů zpracovávaných na téma startů ze tmy a ostrovních provozů od zástupců státní správy (PSP ČR, MV‐GŘ HZS ČR), lze shrnout do několika bodů:

realizace ostrovních provozů je významným základem pro další aktivity směřující k energetické bezpečnosti kraje (státu) ;

ostrovní provoz distribuční soustavy umožňuje:

o

včasnou reakci na možné přerušení dodávek elektrické energie z přenosové soustavy

o

zvýšení připravenosti kritické a ostatní infrastruktury na danou situaci

o

efektivní řešení nastalé krizové situace

o

zachování základních hodnot a zájmů společnosti potažmo funkcionality územního celku v případě déle trvajícího výpadku dodávek elektrické energie z přenosové soustavy

je nutné užší propojení energetické a krizové legislativy

23.6. Současný stav 23.6.1. Spolehlivost a bezpečnost dodávek energií na státní úrovni Na státní úrovni jsou realizovány projekty vedoucí ke zvýšení odolnosti přenosové soustavy ČR a její vyšší odolnosti na tranzitním toku Německo – Rakousko v období zvýšené výroby ve větrných elektrárnách v Německu.

209 225


V roce 2010 urychleně provedena technická opatření v rozvodnách Hradec Východ a Hradec Západ a zvýšena přenosová schopnost nejvíce ohrožovaných vedení. Z pohledu diverzifikace dodávek primárních paliv do ČR je poslední době nejvýznamnější realizace plynovodu GAZELA. Tento plynovod napojí Českou republiku na ruský zemní plyn přicházející do Evropy tzv. Severní cestou. Ta bude tvořena plynovodem Nord Stream, který povede po dně Baltského moře z Ruska do německého Greifswaldu. Na něj naváže plynovod OPAL s předpokládaným roční přepraveným objemem 30 až 33 mld. m3, jenž bude směřovat až na hranice Německa a České republiky u obce Brandov.

23.6.2. Spolehlivost a bezpečnost dodávek energií na lokální úrovni Jak je patrné z předcházejících kapitol, jsou na území Hl. města Prahy realizovány projekty zaměřené na zvýšení spolehlivosti dodávek elektrické energie a tepla v běžném provozu zdrojů a distribučních soustav. Namátkou lze jmenovat projekty zaměřené na předcházení poruchám a haváriím:

Rekonstrukce tepelného napáječe Jih – Štěrboholy – Petrovice. Cílem bylo zlepšení hydraulických parametrů v zúženém úseku, odstranění potenciálního zdroje poruch a vytvoření podmínek pro další rozvoj lokality.

Rekonstrukce parovodu ve Veletržní ulici v délce několika set metrů. Stávající parovodní vedení, které bylo v havarijním stavu, bylo nahrazeno novým předizolovaným potrubím, jež může být v budoucnu využito i pro rozvod horké vody.

Průběžná obnova a modernizace sítí NN a VN.

Nebo projekty které vedou k diverzifikaci zdrojů používaných pro výrobu tepla a elektrické energie v některých lokalitách Hl. města Prahy.

Investiční akce „Přenos tepelného výkonu mezi PT a ZEVO“, která umožňuje dodávku tepelné energie ze spalovny komunálního odpadu do sítí PT.

Napojení Holešovic na Pražskou teplárenskou soustavu – 1. etapa TN Vysočany – Libeň. Akce představovala vybudování tepelného napáječe DN 500 mezi ulicemi Ocelářskou a Pobřežní v délce 2 650 m.

23.6.3. Možnost přechodu do ostrovního provozu Opatření umožňující zajištění alespoň nezbytných dodávek energií v případě dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR nejsou realizována komplexně, ale někteří provozovatelé zdrojů se na případnou možnost vytvoření ostrovního provozu již připravují. Elektrárna Kladno provozovaná společností Alpiq Geeneration (CZ) s.r.o. je vybavena zařízením, které umožňuje start ze tmy a přechod do ostrovního provozu.

Celkový elektrický výkon Elektrárny Kladno je 415 MWe.

Všechny bloky jsou vyvedeny mimo přenosovou soustavu do distribuční soustavy VVN 110 kV.

Vzhledem k celkovému výkonu i výkonu jednotlivých bloků jsou provozovatelné coby zdroje uprostřed většího ostrova i ve spolupráci s dalšími zdroji v oblasti.

Skladba bloků je flexibilní a umožňuje různá zapojení včetně zajištění startu ze tmy po totálním kolapsu díky využití TG8 a jejího DG.

Blok je navržen a postaven jako dvojúčelový, základní funkce je DZ 30, vzhledem k vybavení pomocným DG umožňuje start ze tmy po úplné ztrátě napětí v soustavě.

210 225


Provoz je zcela automatizován, GT je ovládána dálkově z dozorny „Elektrárny Kladno“(cca 2 km daleko).

Od nového bloku lze v případě totálního rozpadu ES do tmy bez jakéhokoliv vnějšího zdroje nastartovat jak ostatní bloky „Elektrárny Kladno“, tak bloky elektráren EMĚI a EMĚII a to zcela nezávisle na stavu Přenosové soustavy.

Výkon elektráren ECKG, EMĚI, EMĚII a několika dalších menších zdrojů (Tp Malešice, Tp Příbram, Kaučuk Kralupy, Spolana Neratovice atd.) by měl zajistit nouzové zásobování Prahy a přilehlých oblastí Středočeského kraje (včetně rozsáhlých CZT v Praze a Kladně) v případě vyřazení PS z provozu po dostatečně dlouhou dobu.

Obrázek 60 – Část distribuční soustavy 110 kV (Praha – Stč. kraj)

23.7. Závěr Na území Hl. města Prahy jsou realizovány projekty vedoucí ke zvýšení spolehlivosti dodávek energií v běžném provozu distribučních soustav a zdrojů. V rámci nadřazených zásobovacích systému jsou průběžně prováděna opatření a zvyšující bezpečnost dodávek primárních paliv v ČR. V posledních letech byly vytvořeny technické, ekonomické a legislativní podmínky umožňující realizovat opatření vedoucí ke zvýšení bezpečnosti dodávek elektrické energie v případě krizových situací. Funkčnost veškerá infrastruktury velkého městského územního celku je v případě přerušení dodávek elektrické energie významně ohrožena. Aktualizace ÚEK by měla zohlednit a zahrnout možnost realizace „ostrovního provozu“ pro Hl. město Praha z důvodu omezení dopadů dlouhodobého výpadku dodávek elektrické energie z přenosové soustavy na život v daném území.

211 225


Realizace takového projektu pod záštitou např. Odboru krizového řízení Hlavního města Prahy vyžaduje součinnost značného množství subjektů navázaných na provozovávání zdrojů a distribučních soustav energií v oblasti Hl. města Prahy a přilehlého okolí.

212 225


24. VYHODNOCENÍ PŘÍLOHY Č. 10 – SHRNUTÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE PRO RADU HL. M. PRAHY Shrnutí energetické koncepce zpracované pro Radu hl. m. Prahy k jejímu projednání bude nutné aktualizovat v rozsahu potřebné aktualizace celé ÚEK hl. m. Prahy.

213 225


25. ZÁVĚRY VYHODNOCENÍ Územní energetická koncepce hlavního města Prahy byla vyhotovena v souladu se zákonem 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění k roku 2004, a obsahuje všechny části závazně předepsané tímto zákonem a nařízením vlády 195/2001 Sb. Na základě vyhodnocení ÚEK hl. m. Prahy lze shrnout, že vzhledem k značné změně řady faktorů – jak ekonomických, tak technických i legislativních od doby zpracování koncepce v letech 2003‐2004 do dnešního dne, je nutná její podstatná aktualizace. Co se týče Akčního plánu k realizaci ÚEK hl. m. Prahy, návazně na nově vybraný scénář rozvoje by měl být také připraven aktualizovaný soubor opatření k prosazení schváleného scénáře. Níže jsou shrnuty hlavní výsledky vyhodnocení ÚEK hl. m. Prahy v členění dle kapitol ÚEK. 1. Praha v číslech Ačkoliv počet obyvatel v Praze od poloviny devadesátých let klesal, od roku 2001 se tento pokles zastavil a došlo naopak k růstu. V porovnání s rokem 2001, který byl výchozím rokem poslední ÚEK hlavního města Prahy, došlo k nárůstu počtu trvale bydlících obyvatel o cca 7,5 %. Nová bytová výstavba v Praze zaznamenala po roce 2000 rozvoj. V průběhu roku 2010 v hl. m. Praze pokračoval pokles bytové výstavby nastolený v roce 2008, který ukončil několikaleté období růstu a tak došlo opětovně k poklesu bytové výstavby. Analýza dat dospěla k závěru, že je nutné do aktualizace ÚEK hl. m. Prahy zapracovat výsledky posledního sčítání lidu, bytů a domů SLDB 2011 a vyhodnotit vývoj ve struktuře zástavby (materiál obvodových stěn, stáří, průměrná vytápěná plocha, způsob vytápění). 2. Praha současná ‐ ve spotřebě energie V mezidobí 2001 až 2010 došlo k významnému poklesu spotřeby paliv spalovaných na území hl. m. Prahy a zároveň k nárůstu spotřeby energie, které jsou vyráběny ve zdrojích mimo území hl. m. Prahy. Pokles spotřeby fosilních paliv je v případě tuhých paliv dán především jejich vytěsňováním vlivem rozšiřující se plošné plynofikace zástavby a poklesem spotřeby tuhých paliv v cementárně Radotín, reflektujícím množství výroby a modernizaci provozu výroby. Spotřeba tuhých paliv klesla za uvedené období na přibližně 73 %, spotřeba kapalných paliv na 22 % a plynných paliv na 80 %. Ve spotřebě obnovitelných a druhotných zdrojů energie došlo k nárůstu na 133 %. V rámci aktualizace ÚEK bude potřebné sestavit bilance pro vyhodnocení vývoje jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo) od roku 2001 do současnosti na základě podrobných vstupních údajů od správců dat, především energetických rozvodných společností (PRE, a.s., Pražská teplárenská, a.s., Pražská plynárenská, a.s.) a databází REZZO. Z výsledků analýzy vývoje struktury spotřeby paliv a energie od roku 2001 a zahrnutím změn nově koncipovaného Územního plánu hlavního města Prahy (který by mohl vstoupit v platnost v letošním roce) oproti ÚP z roku 1999, bude nutné provést verifikaci scénářů predikce vývoje spotřeby paliv a energie v současně platné ÚEK. 3. Praha s elektřinou Oproti výchozímu stavu platné ÚEK došlo ve struktuře elektroenergtického systému v období 2002‐ 2006 k zásadním změnám. V roce 2004 byl zahájen proces „unbundlingu“ původní společnosti PRE, a.s. (tj. oddělení regulovaných a neregulovaných činností) na základě požadavku evropské legislativy. V roce 2010 došlo také k výrazné změně akcionářské struktury společnosti PRE. Elektroenergetický systém ovlivnily negativně povodně roku 2002 a později také ekonomická krize. I přesto spotřeba

214 225


elektřiny na území hlavního města Prahy má od roku 2001 do roku 2010 neustále vzrůstající trend ve všech kategoriích odběratelů. Aktualizace ÚEK by měla analyzovat příčiny tohoto rozdílného trendu vývoje ve spotřebě elektřiny od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích (MOO, MOP, VO) na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby (průmysl, nevýrobní sféra, obyvatelstvo). Z celkových podkladových dat od PRE, a.s. bude nutné vyčlenit pouze spotřebu elektřiny, realizovanou na území hlavního města Prahy (PRE, a.s. dodává elektřinu i na území města Roztoky u Prahy). 4. Praha s plynem V systému plynárenském došlo také ve společnosti Pražská plynárenská, a.s. v rámci tzv. „unbundlingu“ k oddělení obchodu a distribuce v rámci této společnosti. Z hlediska provozu se do plynárenského systému v mezidobí 2001‐2010 negativně promítly dopady povodní roku 2002 a všeobecná ekonomická krize v posledních letech. I přes neustálý nárůst nových odběratelů zemního plynu celková spotřeba zemního plynu trvale klesá. V jednotlivých odběratelských kategoriích má však vývoj v posledních deseti letech rozdílný trend. Zatímco spotřeba zemního plynu v kategorii domácnosti se pohybuje kolem původní hodnoty, spotřeba ve velkoodběru trvale klesá a spotřeba v maloodběru naopak vykazuje nárůst. Aktualizace ÚEK by měla zodpovědět otázky, do jaké míry má na vykazované trendy vývoje vliv cenová politika, odstavování spalovacích zdrojů v souvislosti s rozšiřování Pražské teplárenské soustavy Mělník‐Praha, pokles energetické náročnosti budov a regulace otopných soustav v souvislosti s energetickými audity či nárůst spotřeby v důsledku realizace nové zástavby. Aktualizace by měla analyzovat příčiny rozdílného trendu vývoje ve spotřebě zemního plynu od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby. S využitím podkladů o způsobu užití zemního plynu by měly být vyhodnoceny trendy vývoje spotřeby po přepočtu na průměrné klimatické podmínky otopného období. 5. Praha s teplem V rámci provozování teplárenské soustavy se na území hlavního města v posledním desetiletí neustále zvyšuje podíl tepla, vyrobeného v centrálním zdroji mimo území města. Celková spotřeba tepla ze soustav centrálního zásobování teplem má ale od roku 2001 sestupný trend a rychleji klesá spotřeba v bytových objektech než v objektech nebytových. Aktualizace ÚEK by měla přinést analýzu příčin tohoto poklesu a vysvětlení disproporce mezi bytovými a nebytovými objekty. Měla by analyzovat vývoj ve spotřebě tepla ze soustavy centralizovaného zásobování teplem (CZT) od roku 2001 do současnosti v jednotlivých spotřebitelských kategoriích na základě vyhodnocení jednotlivých segmentů spotřeby. Z podkladů od Pražské teplárenské, a.s. o rozšiřování Pražské teplárenské soustavy (využití tepla z elektrárny Mělník) bude nutné provést verifikaci předpokladů rozvoje sítí CZT a vytěsňování spalovacích procesů z území města včetně vyhodnocení ekologického přínosu. Dále s využitím podkladů o způsobu užití tepla ze soustavy CZT by měl být vyhodnocen trend vývoje spotřeby po přepočtu na průměrné klimatické podmínky otopného období. 6. Pražská kolektorová síť Rozvoj kolektorové sítě, jež je budována v hlavním městě Praze průběžně od r. 1969, je iniciován a finančně podporován Magistrátem hl. města Prahy, který zahrnul budování kolektorové sítě do svého strategického plánu vydaného v r. 2000. Tento trend nadále pokračuje, o čemž svědčí i budování kolektorů Hlávkův most, Revoluční, Centrum‐Smíchov.

215 225


Vzhledem k vývoji výstavby kolektorů v posledním desetiletí a také nutnosti prověřit ekonomickou výhodnost a potřebu instalace dalších kolektorů, je vhodné provést aktualizaci ÚEK i v této části. 7. Praha v dopravě Co se týče opatření Akčního Plán ÚEK hl. m. Prahy ukládajících úkoly z oblasti snížení energetické náročnosti a snížení emisní zátěže města, jejích velká část byla splněny stanovených termínech. Od vzniku ÚEK došlo ke změnám legislativy zejména v oblasti územního plánování. To mělo dopad na Územní plán Prahy, respektive ke vzniku zásad územního rozvoje. Další dopady měla změna priorit investiční politiky Hlavního města Prahy, tzn. výstavba nových tratí kolejové dopravy a zavedení Pražské integrované dopravy. Část této kapitoly věnovaná železniční dopravě by měla být aktualizována s ohledem na zavedení linek s taktovou dopravou. Zásadní aktualizace bude nutná v oblasti statistických dat, zapracování změny vozového parku IAD ve prospěch dieselových motorů a zapracování zásad územního rozvoje kraje a nového investičního plánu. Aktualizaci statistických dat do roku 2010 je potřebné provést z důvodu změny metodiky zjišťování a vykazování dat dle EUROSTATU. Další změnou byla zásadní změna dělby dopravních výkonů mezi vnějším a vnitřním kordonem. Také je nutné aktualizovat údaje dle nejnovějších statistických zdrojů. Došlo také k zásadní změně poměru palivové základny ve prospěch dieslových agregátů, jenž má výrazný dopad na měrné spotřeby paliva. Je nutné provést aktualizaci dopravních výkonů v souvislosti se změnou dopravní infrastruktury hl. m. Prahy a přilehlého regionu (SOKP). 8. Praha úsporně Značný potenciál úspor energie identifikovaný v ÚEK byl však na území hl. m. Prahy využit v posledních letech jen částečně, a proto by v rámci aktualizace ÚEK měla být vypracována strategie a opatření pro větší využití stále existujícího značného potenciálu úspor na území hl. m. Prahy. V posledním desetiletí došlo k řadě změn faktorů ovlivňujících potenciál úspor energie a jeho strukturu, a proto je nutné provést aktualizaci potenciálu vzhledem k novému vývoji. Jedním z nejvýznamnějších faktorů rozšiřujících potenciál úspor energie byl významný růst cen energie, jenž podpořil ekonomickou efektivnost energetických úspor. Dále investiční výdaje na realizaci úsporných opatření se snížily vlivem větší konkurence mezi dodavateli, k čemu v posledních letech přispěla i ekonomická stagnace. Mnohé výrobky, technologie i práce se stávají běžnějšími a dochází tak k úsporám nákladů z rozsahu. Snížení investičních výdajů těchto opatření způsobilo, že se stala ekonomicky efektivnějšími oproti stavu z před deseti let a dostaly se tak do kategorie tržně realizovatelného potenciálu. Došlo také ke zpřísnění legislativní požadavků na výstavbu (ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov) v ČR. Část energeticky efektivního potenciálu byla na území hl. m. Prahy využita díky podpoře z dotačních programů (Zelená úsporám, OPŽP), nicméně došlo tak jen k částečnému využití tržního a ekonomického potenciálu energetických úspor, tak jak byl identifikován v ÚEK, a proto by měly být přijaty opatření pro jeho razantně větší využívání. Zejména by měla být vypracována strategie využívání a podpory realizace projektů úspor energie za pomocí metody energetických služeb se zárukou (EPC) jenž je výjimečná tím, že umožňuje realizovat projekty bez potřeby investičních prostředků na straně vlastníků objektů. Aktualizace ÚEK by měla zahrnout v návaznosti na požadavky Nařízení vlády č.195/2001 Sb. také potenciál úspor energie nejen ve spotřebitelských sektorech, ale také u výrobních a distribučních systémů ‐ zejména úspory ve výrobě a distribuci tepla, ale také ve výrobě a distribuci elektřiny, případně v distribuci zemního plynu. Potenciál bude vyčíslen minimálně v rozsahu příloh Nařízení vlády jako technicky dostupný a ekonomicky realizovatelný.

216 225


9. Praha a alternativní zdroje Vyhodnocení vývoje v oblasti alternativních zdrojů za dobu od vypracování ÚEK vedlo k následujícím doporučením pro aktualizaci ÚEK.

V oblasti zpracování odpadů došlo k významné změně v Zařízení na energetické využití odpadu v roce 2010 kdy po spuštění kogenerační jednotky do zkušebního provozu došlo k navýšení ročního objemu zpracování odpadu o jednu třetinu. Proto je v této souvislosti nutné provést aktualizaci bilančních toků využívaného TKO a výroby energie.

Také je nutné aktualizovat ÚEK vzhledem k nově implementované evropské legislativě zejména v oblasti ukládání biologicky rozložitelných odpadů, provozování skládek komunálních odpadů a energetického využívání skládkových plynů. Také je vhodné aktualizovat přístup k podpoře využití bioplynu jako alternativního paliva pro dopravu.

Energetické využití čistírenských kalů produkovaných při procesech čištění odpadních vod na území hl. města od data zpracování ÚEK nedoznalo přílišných změn a nadále je jeho energetický potenciál omezen na využití cestou anaerobní fermentace na ÚČOV na Císařském ostrově pro výrobu elektřiny a tepla.

V době zpracování ÚEK nebylo očekáváno masové rozšíření fotovoltaických systémů, realizováno později díky štědře nastavené podpoře a klesajícím investičním nákladům. Proto je zapotřebí výpočty výroby elektřiny ze solární energie plně aktualizovat. Naopak, v oblasti termických solárních systémů je ÚEK optimističtější než v oblasti fotovoltaiky. Také některé uváděné technické údaje se za posledních 10 let významně změnily a je je nutné aktualizovat.

Jako zdroj nízkopotenciálního tepla pro tepelná čerpadla jsou v Hlavní zprávě ÚEK uvedeny zemní kolektory, zemní vrty, voda a vzduch. Bude nutné aktualizovat využití jmenovitého topného výkonu tepelných čerpadel. Na území Prahy se jedná především o aplikaci tepelných čerpadel, které jako zdroj nízkopotenciálního zdroje tepla využívají okolního prostředí. Navrhujeme úplnou aktualizaci této části zprávy.

Také je nutné aktualizovat závěry a zapracování doporučení odborných studií v oblasti využití CNG a elektromobility s ohledem na zasazení konceptu inteligentních sítí do aktualizace ÚEK z pohledu využití elektromobility jako regulačního prvku distribuční soustavy.

10. Praha ve výhledu ‐ bilance emisí a spotřeby energie Tato kapitola vyhodnocuje ÚEK v kontextu emisí souvisejících zejména se spotřebou energie, a to včetně vlivu dopravy. Emise z výroby a spotřeby paliv a energie odpovídají spotřebě energie, legislativním předpisům vztahujícím se ke spalovacím zdrojům, regulaci zdrojů stacionárních, tak mobilních, apod. . Celá kapitola by měla být aktualizována tak, že výchozí stav a očekávaný vývoj spotřeby paliv a energie bude reflektován v nově formulovaných scénářích (jak v konečné spotřebě tak ve spotřebě primární). S tím se také změní výsledné výhledové bilance emisí. Aktuální výpočty emisních bilancí se budou odlišovat od výpočtu v původní ÚEK vzhledem k přísnějším emisním limitům a dalším odlišnostem v emisních faktorech. 11. Praha a životní prostředí Tato kapitola posuzuje ÚEK z hlediska dopadů na životní prostředí a vyhodnocuje podíly jednotlivých kategorií zdrojů (REZZO 1‐4) na emisích v hl. městě Praze od roku 1992. Tuto část bude nutné aktualizovat na nový výchozí rok, který se odlišuje od předpokládaného vývoje ve scénáři II. Výchozí rok bude v bilanční i popisné části plně upřesněn a doplněn a také bude aktualizován popis kvality ovzduší v návaznosti na zpracované dokumenty hl. m. Prahy v této oblasti. Bude vyhodnocen i možný

217 225


dopad scénářů rozvoje na kvalitu ovzduší, aktualizace zahrne i programy, kterými hl. m. Praha podporuje vytěsňování tuhých paliv. 12. Praha koncepční ‐ implementace ÚEK Akční plán (AP) k ÚEK hl. m. Prahy byl vypracován v roce 2006 pro období let 2007 až 2010 a vycházel ze základních strategických dokumentů města, které spolu s ÚEK tvořil Strategický plán pro hl. m. Prahu, Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace hl. m. Praha a Studie spolehlivosti a strategické bezpečnosti v energetice. Akční plán respektuje v navrhovaných opatřeních závěry uvedené v koncepčních materiálech a jejich doporučení a vycházel z priorit v oblasti rozvoje energetické infrastruktury, podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Výsledkem provedeného hodnocení je následující souhrn doporučení:

Je nezbytné aktualizovat scénáře zabezpečení rozvoje energetického hospodářství návazně na návrh scénářů rozvoje energetického hospodářství na území hl. m. Prahy, který bude respektovat rozsah VN č. 195/2001 Sb., cíle a priority rozvoje energetického hospodářství podle potřeb hl. m. Prahy a priorit územního a strategického rozvoje. Návazně na nově vybraný scénář rozvoje by pak měla být aktualizována opatření k prosazení schváleného scénáře. K aktualizovaným opatřením k realizaci ÚEK budou také aktualizovány ukazatele pro její monitoring.

Zásady pro určení priorit a výběr opatření budou vycházet z aktualizovaných cílů ÚEK. Nepředpokládáme významné změny v prioritách ÚEK, ale změny budou nutné v navrhovaných opatřeních vzhledem k vývoji v politických prioritách (předpokládané priority SEK) a v legislativě. ÚEK bude také provázána na ostatní strategické dokumenty města, které byly v době existence ÚEK vytvořeny (Strategie města, Zásady územního rozvoje, Programy zlepšení kvality ovzduší a další).

Návrh na založení energetické agentury – jako jedno z opatření pro realizaci ÚEK a jejího AP byl s městem diskutován a byl vytvořen podrobný návrh na založení agentury. Její založení je jedním z opatření, které město Praha plně rozpracovalo, ale ustavení agentury nebylo prozatím městem schváleno. Bude projednáno pro zařazení do aktualizované ÚEK. V podrobném návrhu na založení ENAP je navržen i způsob financování jejích činností. Vychází z původní ÚEK ale je podrobněji rozpracován.

Monitoring souvisí s navrženými opatřeními k realizaci ÚEK hl. m. Prahou a dalšími partnery a bude aktualizován v návaznosti na nově navrhovaná opatření. Opatření a také nástroje budou vycházet z platné a připravované legislativy.

13. Multikriteriální vyhodnocení variant rozvoje Podle nově navržených variant rozvoje energetického hospodářství musí být také aktualizována celá kapitola ÚEK věnována multikriteriálnímu vyhodnocení variant rozvoje. Na ní by měl navázat návrh opatření k realizaci a prosazení navrhovaného (vybraného a schváleného) scénáře rozvoje energetického hospodářství. 14. Vazba ÚEK hl. m. Prahy na Státní energetickou koncepci ČR Státní energetická koncepce (SEK), na kterou se odkazuje a kterou analyzuje v této kapitole stávající ÚEK hl. města Prahy, nebyla aktualizována od roku 2004 jelikož navržené aktualizace nebyly schváleny. V návaznosti na další aktualizaci SEK (pravděpodobně v roce 2012) by měla být také a n. ÚEK a její soulad se SEK bude muset být aktualizován.

218 225


26. REFERENCE Cityplan: Naplňování ÚEK hl. m. Praha v oblasti spolehlivosti zásobování, doprava a alternativní zdroje ÚEK hl. m. Prahy, 2011 ČSÚ: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Prahy, Praha (http://www.czso.cz) Databáze projektů EPC a EC, k dispozici na http://www.epc‐ec.cz/ Energetický zákon 458/2000 Sb., v platném znění Energiekonzept 2020 ‐ Energie für Berlin, Berliner Energie Agentur, 2011 Energotrans, a.s.: Výroční zpráva 2010, Praha 2011 Freiburg GreenCity ‐ Approaches to Sustainability, 2011, City of Freiburg im Breisgau Hrubý O.: Centrální sklad energetických informací ISUC/CDS‐EI, ÚRM Praha, 2010, 2011 Hrubý O.: Stacionární zdroje znečišťování ovzduší REZZO 2011, ÚRM Praha, 2011 Integrovaný program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší aglomerace hlavní město Praha, ATEM, 2009 Klimaschutzprogramm der Stadt Wien, KliP, http://www.wien.gv.at/umwelt/klimaschutz/programm/klip1/index.html Landesenergieprogramm, Berlin 2006‐2010, http://www.berlin.de/umwelt/aufgaben/energie‐ landesenergieprogramm.html Marada M.: EPC ve školách v Městské části, Praha 13, ke stažení na http://www.epc‐ ec.cz/files/seminar%20EPC%20111201_08_Marada_.pdf Municipal Energy Planning as a Collaborative and Action‐oriented Process (Results from the Municipal Energy Plan of Graz, Austria), Boris Papousek, Energieverwertungsagentur (E.V.A.), Karl‐ Heinz Lesch, Department of Environmental Protection, Municipality of Graz, 1996 MŽP ČR: Výroční zpráva programu Zelená úsporám za rok 2010, 2011 Nařízení vlády 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce Pražská plynárenská, a.s.: Výroční zpráva 2010, Praha 2011 Pražská teplárenská, a.s.: Výroční zpráva 2010, Praha 2011 Pražské služby, a.s.: Výroční zpráva 2010, Praha 2011 PRE, a.s., SEVEn, o.p.s.: Šetříme energii v domácnosti, vydala Pražská energetika, a. s., 2011 PRE, a.s., SEVEn, o.p.s.: Úspory energie – Tipy a praktické návody pro sektor služeb a průmyslu, vydala Pražská energetika, a.s., 2007 SEVEn Energy, s.r.o.: Energetický audit projektu modernizace kalové koncovky ÚČOV Praha zavedením sušení anaerobně stabilizovaných kalů, 2010 SEVEn Energy, s.r.o.: Posouzení energetické náročnosti vyhnívacích nádrží na ÚČOV Praha, 2010 SEVEn o.p.s.: Domácí elektrospotřebiče a jejich obměna v domácnostech, 2010

219 225


SEVEn o.p.s.: Nové energetické štítkování domácích elektrospotřebičů Skupina PRE: Výroční zpráva 2010, Praha 2011 Územní plán – zpracování, www.uppraha.cz Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov Webové stránky ČHMÚ, www.chmi.cz, Praha 2011 Wikipedie, Tepelný napáječ Mělník‐Praha, http://cs.wikipedia.org/wiki/Tepeln%C3%BD_nap%C3%A1je%C4%8D_M%C4%9Bln%C3%ADk‐Praha Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. Zákon o ochraně hospodářské soutěže 143/2001 Sb., v platném znění Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Změna průměrných teplot vzduchu ve městě a mimo město za posledních 65 let, RNDr. Jaroslav Střeštík, CSc., Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i., Praha

220 225


27. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK 27.1. Seznam obrázků Obrázek 1: Věková struktura obyvatel Prahy v roce 2001 a 2010 .................................................... 27 Obrázek 2: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel na území hlavního města Praha, rozdílová mapa 2001 (SLDB) - 2010 ............................................................................................................... 28 Obrázek 3: Vývoj trvale bydlícího obyvatelstva k 31.12., hlavní město Praha ............................... 31 Obrázek 4: Počet dokončených bytů v roce 2010 k 31.12., hlavní město Praha, členěno dle MČ ........................................................................................................................................................... 34 Obrázek 5: Vývoj bytové výstavby k 31.12., hlavní město Praha celkem (počet bytů) ................. 35 Obrázek 6: Průměrné teploty vzduchu (°C) naměřené na stanici KARLOV v letech 2001, 2010 a jejich porovnání s dlouhodobým normálem (1961-1990) .......................................................... 37 Obrázek 7: Průměrné teploty vzduchu (°C) naměřené na stanici RUZYNĚ v letech 2001, 2010 a jejich porovnání s dlouhodobým normálem (1961-1990) .......................................................... 37 Obrázek 8: Střední teploty topného období a počet dnů v topném období, Pražská teplárenská, a.s. 39 Obrázek 9: Vývoj primární spotřeby paliv a energie na území hl. m. Prahy ................................... 41 Obrázek 10: Porovnání skladby primární spotřeby paliv a energie, hl. m. Praha, 2001, 2010 .... 42 Obrázek 11: Schéma přestavbových a rozvojových ploch dle konceptu nového ÚP hl. m. Prahy, ÚRM 2011 ......................................................................................................................................... 43 Obrázek 12: Vývoj dodávky elektrické energie ze sítí PREdistribuce, a.s., 2000 - 2010 ........... 46 Obrázek 13: Porovnání celkové dodávky elektřiny s počtem odběrných míst, skupina PRE, 2000 - 2010 ....................................................................................................................................... 47 Obrázek 14: Počet poruch VVN a VN, PREdistribuce, a.s., 1995 - 2010 ...................................... 48 Obrázek 15: Průměrná doba přerušení dodávky elektrické energie na zařízení VVN, VVN/VN a VN (min.), PREdistribuce, a.s. ....................................................................................................... 48 Obrázek 16: Podíl jednotlivých kategorií odběratelů na celkové roční dodávce zemního plynu z Pražské plynárenské, a.s. za období 2000- 2010 (PP, a.s. 2000-2006, PPdistribuce, a.s. 2007-2010) ........................................................................................................................................ 53 Obrázek 17: Porovnání celkové dodávky zemního plynu s počtem odběrných míst, Pražská plynárenská, a.s., 2000- 2010 (PP, a.s. 2000-2006, PPdistribuce, a.s. 2007-2010) ................. 53 Obrázek 18: Skladba tepelné výroby Pražské teplárenské, a.s., 2000-2010 ............................... 57 Obrázek 19: Porovnání celkové dodávky tepla s průměrnou teplotou topného období, Pražská teplárenská, a.s., 2000- 2010 .......................................................................................... 58 Obrázek 20: Skladba dodávky tepla ze sítí CZT, Pražská teplárenská, a.s., 2000- 2010 ........... 58 Obrázek 21: Lokalizace zdrojů CZT provozovaných Pražskou teplárenskou, a.s. v roce 2001 ... 59 Obrázek 22: Lokalizace zdrojů CZT provozovaných Pražskou teplárenskou, a.s. v roce 2010 ... 59 Obrázek 23 Nárůst délek kolektorové sítě do roku 2010 ................................................................... 62 Obrázek 24: Potenciál úspor v konečné spotřebě energie podle jednotlivých sektorů spotřeby ........................................................................................................................................................... 67 Obrázek 25: Vývoj programu Čistá energie Praha v letech 1994-2010 ............................................ 89 Obrázek 26 Vývoj plochy solárních kolektorů v ČR ........................................................................... 92 Obrázek 27: Vývoj v počtu instalovaných tepelných čerpadel – hrubý odhad, ČR ....................... 94 Obrázek 28: Obecné schéma povolovacího procesu ........................................................................ 95 Obrázek 29: Vývoj emisí na území hl. m. Prahy v letech 2002-2009 ve stacionárních a mobilních zdrojích znečištění, vybrané znečišťující látky ......................................................................... 101 Obrázek 30: Emise TZL na území hl. m. Prahy v letech 2002 až 2009, v členění na dopravu a stacionární zdroje znečištění ...................................................................................................... 101 Obrázek 31: Emise NOx na území hl. m. Prahy v letech 2002 až 2009, v členění na dopravu a stacionární zdroje znečištění ...................................................................................................... 102 Obrázek 32: Emise SO2 na území hl. m. Prahy v letech 2002 až 2009, v členění na dopravu a stacionární zdroje znečištění ...................................................................................................... 102 Obrázek 33: Chod emisí v jednotlivých letech podle skupin spalovacích zdrojů, SO2, t/rok ..... 103

221 225


Obrázek 34: Rozmístění nejvýznamnějších bodových zdrojů znečištění (REZZO 1 a 2) na území hl. m. Prahy .................................................................................................................................... 104 Obrázek 35: Vývoj znečištění ovzduší podle měření ve vybraných stanicích imisního monitoringu hl. m. Prahy – počet překročení 24hod. imisního limitu PM10 na vybraných lokalitách (lokality s úplnou datovou řadou pro uvedené roky), aglomerace Praha, 20002010 ................................................................................................................................................. 109 Obrázek 36: Vymezení území, na kterém dochází k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí, hl. m. Praha, 2010 ....................................................................................................... 112 Obrázek 37: Vymezení území, na kterém dochází k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí, hl. m. Praha, pro částice PM10 (jemný polétavý prach), rok 2010 ........................ 113 Obrázek 38: Urbanistické obvody hl. m. Prahy podle měrné spotřeby tuhých paliv .................. 114 Obrázek 39: Roční chod měsíčních koncentrací B(a)P ................................................................... 115 Obrázek 40 Základní závislost celkových měrných nákladů a primární energie pro hledání nákladově optimální úrovně ........................................................................................................ 142 Obrázek 41 Srovnání současného ekonomického optima a budov s téměř nulovou spotřebou energie ............................................................................................................................................ 143 Obrázek 42: Porovnání ročního prodeje tepelné energie, vyrobené v EMĚ I, s vývojem průměrné teploty ve vytápěných dnech v letech 1997 - 2010 ................................................. 163 Obrázek 43: Vývoj produkce emisí v EMĚ I v letech 2001 - 2010 ................................................... 164 Obrázek 44: Trend vývoje výroby tepla a elektřiny v EMĚ I v letech 2001-2010 .......................... 165 Obrázek 45 – Energetický systém a lidská bezpečnost ................................................................... 190 Obrázek 46 – Historie těžby uhlí v ČR od roku 1876 ........................................................................ 191 Obrázek 47 – Těžební lokality v severočeské uhelné pánvi ............................................................ 191 Obrázek 48 – Životnost lomů v severočeské uhelné pánvi ............................................................ 192 Obrázek 49 – Ložiska zemního plynu v ČR ....................................................................................... 193 Obrázek 50 – Zásobování České republiky zemním plynem ........................................................... 193 Obrázek 51 – Trasa plynovodu Nord Stream .................................................................................... 194 Obrázek 52 - SAIFI 2008 až 2010 ......................................................................................................... 196 Obrázek 53 - SAIDI 2008 až 2010 ......................................................................................................... 197 Obrázek 54 - CAIDI 2008 až 2010 ......................................................................................................... 197 Obrázek 55 – Vyhodnocení míry rizika hlavních prvků energetické infrastruktury státu ........... 201 Obrázek 56 – Důsledek koincidence mezer a slabých míst kritické infrastruktury ..................... 202 Obrázek 57 – Sběr informací o subjektech kritické infrastruktury ................................................. 206 Obrázek 58 – Princip zmírnění blackout na greyout ........................................................................ 207 Obrázek 59 – Možnosti ostrovního provozu v distribuční soustavě .............................................. 208 Obrázek 60 – Část distribuční soustavy 110 kV (Praha – Stč. kraj) ............................................... 211

222 225


27.2. Seznam tabulek Tabulka 1 Stručný přehled nutné aktualizace hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy (2003 – 2022) ........ 9 Tabulka 2 Stručný přehled nutné aktualizace příloh hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy (2003 – 2022) ............................................................................................................................................................. 9 Tabulka 3 Přehled nutné aktualizace hlavní zprávy ÚEK hl. m. Prahy (2003 – 2022) .................... 18 Tabulka 4 Přehled nutné aktualizace příloh ÚEK hl. m. Prahy (2003 – 2022) ................................. 22 Tabulka 5: Demografický vývoj: Vývoj trvale bydlícího obyvatelstva k 31.12. v členění dle MČ, hlavní město Praha ......................................................................................................................... 29 Tabulka 6: Bytová výstavba: Počet dokončených bytů v roce 2010 k 31.12., hlavní město Praha, členěno dle MČ ................................................................................................................................ 32 Tabulka 7: Bytová výstavba: Vývoj bytové výstavby k 31.12., hlavní město Praha celkem (počet bytů) .................................................................................................................................................. 35 Tabulka 8: Vývoj klimatických podmínek: Průměrné teploty vzduchu (°C) naměřené v meteorologických stanicích na území Prahy v letech 2001-2010 ............................................. 36 Tabulka 9: Vývoj klimatických podmínek: Počet denostupňů D20*), Pražská teplárenská, a.s. . 38 Tabulka 10: Vyhodnocení souladu vstupních parametrů energetické koncepce .......................... 39 Tabulka 11: Energetická bilance: Vývoj primární spotřeby paliv a energie na území hl. m. Prahy v letech 2001 - 2010 ........................................................................................................................ 40 Tabulka 12: Základní ukazatele rozvoje elektroenergetického systému města, skupina PRE, 2001-2010 46 Tabulka 13: Vyhodnocení elektroenergetického systému ................................................................ 49 Tabulka 14: Základní ukazatele rozvoje plynárenského systému města, koncern PP, a.s., 20012010 ................................................................................................................................................... 52 Tabulka 15: Vyhodnocení plynárenských systémů ............................................................................ 53 Tabulka 16: Základní ukazatele rozvoje teplárenské soustavy, PT, a.s., 2001-2010 ................. 57 Tabulka 17: Vyhodnocení teplárenských soustav .............................................................................. 60 Tabulka 18: Shrnutí technického a ekonomického potenciálu úspor ............................................. 67 Tabulka 19 Prioritní oblasti k realizaci úspor ...................................................................................... 68 Tabulka 20 Počet žádostí a vynaložené prostředky dotačního programu Čistá energie Praha (dříve: „Program dotací hl. m. Prahy na přeměnu topných systémů a využití OZE) v letech 2007-2010 ......................................................................................................................................... 89 Tabulka 21: Odhad celkové dodávky TČ v roce 2010 na trh v České republice ............................ 93 Tabulka 22: Emisní bilance ve výchozím roce ÚEK, v roce 2001 ..................................................... 98 Tabulka 23: Přehled scénářů rozvoje poptávky po energii v Praze k roku 2020, stávající ÚEK .. 99 Tabulka 24: Porovnání spotřeby primárních paliv a množství emisí dle poptávky po energii ve výhledu - v jednotlivých scénářích ............................................................................................. 100 Tabulka 25: Vývoj emisí na území hl. m. Prahy v letech 2002-2009 ve stacionárních a mobilních zdrojích znečištění ........................................................................................................................ 100 Tabulka 26: Nejvýznamnější zdroje emisí – kategorie REZZO 1 a REZZO 2 (rok 2007), TZL ..... 104 Tabulka 27: Nejvíce zatížené úseky komunikací v roce 2008 – všechna vozidla ......................... 105 Tabulka 28: Území, kde došlo v roce 2009 k překročení hodnot imisních limitů pro PM10, NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (v % plochy zóny/aglomerace) – Praha celkem ................................................................................................................................. 109 Tabulka 29: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší – rok 2009 .................................... 109 Tabulka 30: Překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance (v % území), 2009 ............... 110 Tabulka 31: Území, kde došlo v roce 2007 k překročení hodnot imisních limitů pro PM10, NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (v % plochy zóny/aglomerace) – Praha celkem ................................................................................................................................. 110 Tabulka 32: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší – rok 2007 .................................... 111 Tabulka 33: Ukazatele na úrovni jednotlivých opatření ................................................................... 120 Tabulka 34: Přehled scénářů vývoje poptávky po energii v Praze do roku 2020 ......................... 125 Tabulka 35: Hlavní správci dat (zdroje dat) pro bilance stávajícího stavu v ÚEK ........................ 129

223 225


Tabulka 36: Struktura požadovaných vstupních dat – dodávka tepla ze SCZT PT, a.s. ............. 131 Tabulka 37: Třídy TDD (třídy typových diagramů dodávek) v návaznosti na obchodní produkt PRE,a.s a distribuční sazby – klíčovací koeficienty ................................................................. 132 Tabulka 38: Struktura požadovaných vstupních dat – dodávka elektřiny, kategorie MALOODBĚR (MOO+MOP) z PRE, a.s. ...................................................................................... 132 Tabulka 39: Struktura požadovaných vstupních dat – dodávka elektřiny, kategorie VELKOODBĚR (VO) z PRE, a.s. .................................................................................................. 133 Tabulka 40: Klíčovací koeficienty pro rozčlenění celkové dodávky zemního plynu z PPdistribuce, a.s. dle způsobu užití ........................................................................................... 135 Tabulka 41: Struktura požadovaných vstupních dat – dodávka zemního plynu z PPdistribuce, a.s. ................................................................................................................................................... 136 Tabulka 42 Přehled schválených projektů v rámci programu OPŽP na území hlavního města Prahy 2004-2006 ............................................................................................................................ 145 Tabulka 43 Projekty podpořené na území hl. m. Praha z OPŽP v rámci prioritní osy 3 "Udržitelné využívání zdrojů energie“ ........................................................................................ 147 Tabulka 44 Tržní potenciál úspor podle oblastí veřejného sektoru v Praze dle ÚEK .................. 149 Tabulka 45 Potřebné investice na realizaci tržního potenciálu - veřejný sektor v Praze dle ÚEK ......................................................................................................................................................... 149 Tabulka 46 Úspory energie a nákladů ve vybraných projektů EPC realizovaných na území hl. m. Prahy od roku 2003 ....................................................................................................................... 149 Tabulka 47 Přehled projektů EPC realizovaných na území hl. m. Prahy od roku 2003 ............... 150 Tabulka 48: Vývoj emisí základních škodlivin v teplárně TMA II .................................................... 162 Tabulka 49: Celková spotřeba paliv a emise ze zdrojů PT, a.s., na území Prahy a podíl teplárny TMA II v roce 2010 ......................................................................................................................... 162 Tabulka 50: Emise znečišťujících látek a produkce popelovin z EMĚ I v roce 2010 ................... 163 Tabulka 51: Základní ukazatele vývoje výroby v EMĚ I, 2001-2010 ............................................... 164 Tabulka 52: Přehled implementace jednotlivých článků Směrnice 2006/32/ES s legislativními dokumenty ..................................................................................................................................... 175 Tabulka 53 – Hodnoty ukazatelů nepřetržitosti přenosu elektrické energie ................................. 195 Tabulka 54 – SAIFI, SAIDI a CAIDI v roce 2008 ................................................................................. 196 Tabulka 55 – SAIFI, SAIDI a CAIDI v roce 2009 ................................................................................. 196 Tabulka 56 – SAIFI, SAIDI a CAIDI v roce 2010 ................................................................................. 196 Tabulka 57 – Verbální vyjádření stupnice hodnocení ...................................................................... 200

224 225


SEVEn Středisko pro efektivní využívání energie o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 [email protected] www.svn.cz

225 225

VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY OD

Recommend Documents