Výdaje na výzkum a vývoj a tematické zaměření evropských investic ve vybraných nových členských státech EU

Ergo 2015, 10, 1, 11–21 10.1515/ergo-2015-0002

Výdaje na výzkum a vývoj a tematické zaměření evropských investic ve vybraných nových členských státech EU Strukturální fondy představovaly v programovém období 2007–2013 významný zdroj prostředků plynoucí do oblasti výzkumu, vývoje a inovací v nových členských státech EU. Příspěvek porovnává tematické zaměření podpory této oblasti ze strukturálních fondů dle kategorií výdajů stanovených evropskou legislativou, a to v pěti státech se společnou historickou zkušeností – Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku a Slovinsku. Cílem je identifikovat rozdíly v přístupech jednotlivých států k financování výzkumného a inovačního systému z  evropských prostředků, též v souvislosti s vývojem a strukturou výdajů na výzkum a vývoj, analyzovanými v první části textu. Sledované státy zvolily dosti odlišné strategie, jak investovat evropské prostředky do výzkumu a inovací, především z hlediska proporcí mezi investicemi do výzkumné infrastruktury a do aktivit podnikové sféry souvisejících s  výzkumem a inovacemi. Česko přitom z tohoto porovnání vychází jako stát s největším zaměřením evropských investic na budování výzkumné infrastruktury.

Miroslav Kostić Technologické centrum AV ČR Recenzovaná přehledová stať Obdrženo redakcí: 30. 4. 2014 Přijato k publikování: 2. 9. 2014

Klíčová slova: výdaje na výzkum a vývoj, investiční výdaje, strukturální fondy, operační programy, výzkumná infrastruktura

R&D expenditure and thematic orientation of European investment in selected new EU member states During the programming period 2007-2013, the Structural Funds represented an important source of funds for research, development and innovation in the new member states of the EU. The article compares thematic focus of the EU Structural Funds support to this area (according to the categories of expenditure set by the EU legislation) in five countries with common historic experience – Czechia, Slovakia, Poland, Hungary and Slovenia. The aim is to identify different approaches of individual states to finance research and innovation from the EU funds, also related to the development and structure of R&D expenditure, analysed in the first part of the text. The states in question have selected diverse strategies to invest European resources in research and innovation, particularly concerning the proportion of investment in research infrastructures to investment in research, innovation and related activities in business sphere. According to this comparison with the other examined countries, the Czech Republic is characterized by the highest orientation at spending the EU funds on the construction of research infrastructure.

Miroslav Kostić Technology Centre ASCR Peer-reviewed synoptic paper Received: 30. 4. 2014 Accepted for publishing: 2. 9. 2014

Key words: R&D expenditure, capital expenditure, structural funds, operational programmes, research infrastructure

Intenzitu a kvalitu činností v  oblasti výzkumu, vývoje a inovací (dále VaVaI) lze měřit mnoha různými způsoby, přičemž hledisko výdajů je jedním z nejčastěji používaných. Přestože pouhé číselné hodnoty vyjadřující absolutní či relativní výši výdajů na výzkum a vývoj (dále VaV), nemohou být jediným spolehlivým vodítkem pro hodnocení této komplexní

Ergo / leden 2015 / Technologické centrum Akademie věd ČR

problematiky, jedná se o dobře dostupná data, jejichž vztažením k dalším dostupným ukazatelům (např. údajům o lidských zdrojích ve VaV) či strukturací na podrobnější položky lze dojít ke zjištěním a souvislostem nepřímo vypovídajícím o stavu výzkumného systému v daném státě.

11

Hlavním záměrem tohoto textu je hledání styčných bodů mezi výdaji na VaV v pěti nových členských státech EU (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko) a zaměřením financování ze strukturálních fondů 2007–2013 na jednotlivé typy aktivit v rámci podpory oblasti VaVaI. V první části článku jsou analyzovány vývoj a struktura výdajů na VaV v  pěti postsocialistických zemích střední Evropy, které byly pro tuto srovnávací analýzu zvoleny z  důvodů společné části starší i nedávné historie, blízkých kulturních tradic i hospodářské úrovně. Za počátek sledování vývojových ukazatelů byl zvolen rok 2000. Cílem je postihnout vývoj investic do výzkumných systémů těchto států v alespoň desetiletém intervalu, počínaje obdobím několik let před jejich vstupem do EU v roce 2004.   Druhá část článku se věnuje tematickému zaměření prostředků ze strukturálních fondů plynoucích do oblasti VaVaI v pěti sledovaných státech. Je zde analyzováno složení výdajů na VaVaI v těchto státech podle kategorií stanovených evropskou legislativou. Tyto kategorie člení výdaje do oblasti VaVaI na výdaje na výzkumnou činnost ve výzkumných centrech (zpravidla veřejných), infrastrukturu VaV, transfer technologií a budování spolupráce mezi jednotlivými aktéry VaV, podporu VaV v malých a středních podnicích, podporu environmentálně šetrných výrobků a procesů v těchto podnicích, investice do podniků přímo spojené s výzkumem a inovacemi, ostatní opatření (nepřímo) stimulující výzkum a inovace v malých a středních podnicích a výdaje na rozvoj lidského potenciálu v  oblasti VaVaI. Zaměření evropských investic vyjádřené podílem jednotlivých kategorií je rovněž konfrontováno s těmi částmi dokumentů Národního strategického referenčního rámce (NSRR) 20072013, kde každý členský stát v hlavních bodech definuje stav dané oblasti (v tomto případě v oblasti výzkumu, vývoje a inovací), zpravidla ve formě rozboru nedostatků, které jsou zdůvodněním pro čerpání pomoci z evropských fondů v příslušném programovém období.

bí stagnace, které bylo zakončeno růstem tohoto ukazatele až před dvěma až třemi lety. V případě Slovenska dokonce do roku 2007 podíl VaV na HDP setrvale klesal a úroveň investic z roku 2000 byla překonána až v  roce 2011. Tento stav byl sice zapříčiněn také rychlejším růstem HDP Slovenska v těchto letech oproti okolním zemím, ale zřejmě také nepříliš silným postavením v hospodářství státu, které zaujal výzkumný systém po rozpadu československé federace a odlivu části výzkumníků i vysokoškoláků do zahraničí. Značné rozdíly v investicích do VaV mezi jednotlivými státy (ve Slovinsku se investuje v poměru k HDP více než trojnásobek toho, co na Slovensku či v Polsku) jsou zajisté také odrazem ekonomického vývoje jednotlivých zemí a historicky zakořeněné industrializace spojené s technologickým náskokem Slovinska a Česka oproti dlouho agrárním, později industrializovaným ekonomikám Maďarska, Slovenska a Polska.   Vedle zvyšujícího se rozdílu v úrovni investic do VaV mezi sledovanými státy je zajímavé také porovnání národních cílů, které si jejich vlády v souvislosti s výdaji do VaV vytkly v rámci Strategie Evropa 2020, a jejich naplňování. Jedinou ze sledovaných zemí, jejíž vláda si ve shodě s celoevropským cílem vytkla za cíl dosažení 3% podílu celkových výdajů na VaV na HDP, je Slovinsko, které vytčené úrovně dosahovalo v roce 2012 již z 93 %. Česko si vedle oficiálně stanoveného cíle 1% podílu výdajů na VaV z veřejných zdrojů stanovilo též cíl na úrovni celkových výdajů na VaV, a to mírně snížený oproti celoevropskému cíli. Cíl ČR ve výši 2,7 % HDP byl v roce 2012 naplňován z necelých 70 %. Výrazně méně ambiciózní byly analogické cíle Maďarska (1,8 % HDP), Polska (1,7 % HDP) a zejména Slovenska (1,0  % HDP), ani s  takto realističtěji vytčenými cíli ovšem tyto státy kýžené úrovně stále ještě nedosáhly – Maďarsko v roce 2012 naplňovalo svůj cíl ze 72 %, Polsko z 53 % a Slovensko z 82 %.

Graf 1: Celkové výdaje na VaV (GERD) jako podíl na HDP vletech 2000–20121 Základní ukazatele výdajů na VaV Z  hlediska podílu celkových investic do VaV na HDP, tedy základního ukazatele intenzity VaV v  daném státě (GERD / Gross domestic expenditure on R&D), existují mezi pěti vybranými státy střední Evropy značné rozdíly, které se v průběhu sledovaného období zřetelně prohloubily (viz graf 1). K navýšení investic do VaV na alespoň 3% část HDP, tedy cíli, který si EU vytkla do roku 2020 jako jeden z pěti hlavních cílů ve své Strategii Evropa 2020, se v posledních letech významně přiblížilo pouze Slovinsko (2,8 % HDP na VaV v roce 2012), jehož relativní výše investic do VaV tak patří k  jedněm z  nejvyšších v  celé Evropě. Nejmenšímu z  pěti států se jako jedinému podařilo v roce 2010 předstihnout evropský průměr), dlouhodobě se pohybující kolem 2 % HDP. Podle výše podílu HDP investovaného do VaV je umístění dalších států odstupňované, přičemž nejvíce se evropskému průměru blíží Česko (téměř 1,9 % HDP), které ovšem na v minulosti nevelký náskok Slovinska začalo od roku 2008 výrazněji ztrácet. Prostřední místo z pětice zemí zaujímá Maďarsko, kde podíl VaV na HDP v letech 2000-2013 povětšinou také pomalu narůstal. Podobně jako v případě Slovinska a Česka, začalo Maďarsko ve výši relativních výdajů na VaV ztrácet za ČR, v tomto případě se však rozdíl mezi oběma státy výrazněji zvýšil až po roce 2011.   Poslední dvě místa zaujímají Polsko se Slovenskem, kde byl po celé předmětné období podíl výdajů na VaV na HDP téměř shodný. Oba státy v  míře svých investic do VaV dosud nepřekročily 1% hranici HDP. Zároveň u nich nelze na rozdíl od ostatních zde analyzovaných států hovořit o vytrvalém růstu investic do VaV, ale o dlouhém obdo-

12

EU

Česko

Maďarsko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Zdroj: Eurostat – Science and technology database

Náskok vyspělejších ekonomik EU před pěticí států střední Evropy je ještě markantnější, dosadíme-li místo indikátoru celkových výdajů na VaV vztažených k HDP indikátor těchto výdajů vztažených k počtu obyvatel, na kterém se naplno projeví menší ekonomická síla sledovaných států (viz tabulka  1). Přes toto zaostávání je u všech těchto států patrný výrazný pozitivní posun v objemu výdajů na VaV – zatímco

Tabulka 1: Poměr indikátorů vztažených k celkovým výdajům na VaV (GERD) k průměrným hodnotám za státy EU v roce 2012 (v %) GERD/HDP GERD/počet obyvatel Slovinsko

GERD/FTE výzkumníků

135,9

91,2

67,2

Česko

91,3

51,9

53,6

Maďarsko

63,1

24,0

32,6

Polsko

43,7

16,9

31,7

Slovensko

39,8

20,5

23,7

Poznámka: Hodnota za EU = 100 %; FTE (full time equivalent) = přepočtený 1 pracovní úvazek Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty

v celé EU vzrostly výdaje na VaV na obyvatele v období 2000–2012 o 50 %, ve sledovaných státech se hodnota tohoto ukazatele ztroj- až zčtyřnásobila. Tuto skutečnost předchozí indikátor – vzhledem k rychlému růstu HDP v daných zemích – nezachycuje.

Graf 2: Celkové výdaje na VaV (GERD) vztažené na přepočtený plný úvazek (FTE) 1 výzkumného pracovníka v letech 2005–2012

v případě tohoto ukazatele vede před ostatními státy Slovinsko, na rozdíl od dalších indikátorů týkajících se celkových výdajů na VaV však v tomto případě nepřesahuje celoevropský průměr, ani se k němu příliš nepřibližuje. Důvodem je v rámci EU nadprůměrný podíl výzkumných pracovníků na celkové zaměstnanosti.   Z hlediska podílu veřejných výdajů na VaV (GBAORD) na celkových veřejných výdajích je ovšem vzhledem k celoevropskému průměru situace dvou států disponujících v rámci tohoto porovnání silnějšími sektory VaV – tedy Slovinska a Česka – odlišná od výše analyzovaných ukazatelů (viz graf 3). Podíl veřejných výdajů na VaV na celkových veřejných výdajích se tak v ČR a ve Slovinsku v posledních letech dostal nad evropský průměr. Odstup zbývajících tří států zůstává zřetelný, podobně jako u ostatních sledovaných ukazatelů.   Odlišnosti mezi systémy VaV jednotlivých států dobře vystihuje rozložení výdajů na VaV podle sektorů jejich užití (viz graf 4). Tyto výzkumné systémy odlišuje především zastoupení podnikatelského sektoru na prováděném VaV. Celoevropským trendem je právě převaha VaV uskutečňovaného v  podnicích nad VaV ve veřejném sektoru – podíl podnikového VaV v  průměru zemí EU přesahuje 60  % celkových výdajů na VaV. V souladu s trendem převažujícího podnikového výzkumu se ubírá rozložení výdajů na VaV ve Slovinsku, kde byly v roce 2011 investovány do podnikatelského sektoru dokonce téměř tři čtvrtiny celkových výdajů. Také v Maďarsku podíl výzkumu v podnikatelském sektoru na celkových spotřebovaných zdrojích v první dekádě nového tisíciletí výrazně vzrostl (ze 44 % na 62 %). Nadpoloviční podíl podnikatelského sektoru na VaV zaznamenalo také Česko, přestože zde ve stejném období došlo k poklesu podílu tohoto sektoru ze 60 % na 55 %. Na opačné straně stojí dle podílu podnikového VaV Polsko a Slovensko – v  Polsku došlo v  letech 2000-2011 k poklesu podílu podnikatelského sektoru na celkových užitých prostředcích na VaV pod jednu třetinu, pokles tohoto sektoru na Slovensku byl pak v tomto období nejrychlejší mezi uvedenými státy.

Graf 3: Výdaje na VaV financované z domácích veřejných zdrojů (GBAORD) jako % celkových veřejných výdajů

EU

Česko

Maďarsko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Zdroj: Eurostat – Science and technology database

Relevantnějším ukazatelem výše investic do VaV, než je jejich vztažení k celkové populaci, je podíl těchto investic na 1 výzkumného pracovníka. Graf 2 porovnává vývoj tohoto ukazatele v pěti středoevropských státech s vývojem v celé EU v období 2005-2012 2 . Nejrychlejší relativní nárůst hodnoty tohoto ukazatele zaznamenaly státy s nejhorší startovní pozicí – tedy Slovensko a Polsko, jejichž podíl výdajů na 1 výzkumného pracovníka ovšem rostl z velmi nízkého základu. Také v ČR se hodnota tohoto indikátoru ve sledovaném období významně zvýšila – zejména v  porovnání s  průměrem států EU, jehož hodnoty dosahovalo Česko v roce 2005 z pouhých 36 % a v roce 2012 již z takřka 54 %. V ostrém kontrastu k ČR jsou výdaje na VaV vztažené na 1 výzkumníka v Maďarsku, které na začátku sledovaného období začínaly na stejné úrovni, a v  roce 2012 se vlivem stagnace tohoto ukazatele (ve skutečnosti v Maďarsku rostl přibližně stejným tempem objem investic i počet výzkumníků) dostala země na úroveň Polska, kde mezitím průměrné výdaje na 1 výzkumníka znatelně stouply. Také

Ergo / leden 2015 / Technologické centrum Akademie věd ČR

EU

Česko

Maďarsko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Poznámka: Údaje za souvislou časovou řadu nebyly k dispozici. Zdroj: ČSÚ podle údajů z MSTI 2013/1 (OECD, srpen 2013), Research and Development Database (Eurostat, srpen 2013) a vlastních dopočtů

Druhou charakteristikou evropského výzkumu jako celku je vyšší podíl prostředků na VaV užitých ve vysokoškolském sektoru než v sektoru vládním. Silná tradice státem podporovaného výzkumu ve

13

veřejných institucích typu akademií věd dala ve většině států bývalého východního bloku základ spíše opačnému trendu. V roce 2000 vyzníval poměr obou sektorů ve všech pěti státech ve prospěch vládního sektoru, přestože v  případě Maďarska a Polska se jednalo jen o nepatrný rozdíl. V roce 2011 je ale již ve všech zemích kromě Slovinska situace opačná – vysokoškolský sektor nabývá v objemu prostředků užitých na VaV vrchu nad sektorem vládním, v Česku, na Slovensku i v Maďarsku jde již o odstup obou sektorů v řádu několika procent.

období 2000–2011 v Česku přes 24 % celkových investičních výdajů do VaV (nejvíce však po roce 2011 s přílivem evropských prostředků do VaV infrastruktur), ve Slovinsku byl tento podíl za stejné období pouze 15%. Obdobné výdaje dosahovaly 16% podílu na investičních výdajích na Slovensku, 21% v  Maďarsku, a dokonce více než 31% podílu v Polsku.

Graf 5: Podíl VaV financovaného ze zahraničních zdrojů na celkovém finančním objemu VaV aktivit

Graf 4: Celkové výdaje na výzkum a vývoj podle hlavních sektorů jejich užití

EU soukromý neziskový vládní (GOVERD)

vysokoškolský (HERD)

Maďarsko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

podnikatelský (BERD)

Zdroj: Český statistický úřad podle údajů z MSTI 2013/1 (OECD, srpen 2013), Research and Development Database (Eurostat, srpen 2013) a vlastních dopočtů

Graf 5 zachycuje podíl VaV financovaného ze zahraničních zdrojů na všech zdrojích financování VaV ve sledovaných státech a v průměru za státy EU 3 . Vzhledem ke skutečnosti, že do výsledných hodnot tohoto ukazatele se významným způsobem promítá průběžné čerpání z evropských fondů, které podléhá velkým výkyvům mezi jednotlivými roky, jedná se spíše o orientační přehled. Ze stejného důvodu ovšem graf umožňuje (alespoň orientačně) porovnat rychlost čerpání z  evropských fondů a jejich vliv na nárůst zahraničních zdrojů ke konci sledovaného období, který je nejmarkantnější v případě Česka. Možným rizikem tohoto vývoje je výpadek značné části finančních zdrojů pro VaV v  případě náhlého snížení podpory z  EU a nedostatečné diverzifikace ostatních, zejména zahraničních, zdrojů příjmů pro VaV. Na začátku sledovaného období je naopak možné identifikovat státy s nižším podílem VaV financovaného zahraničními zdroji (Polsko, Slovensko, Česko) a státy s jeho vyšším podílem (Maďarsko, Slovinsko).   Z  hlediska problematiky řešené v  tomto článku (a zejména jeho druhé části věnující se podrobněji evropským investicím do VaVaI) je rovněž podstatným aspektem podpory VaV v jednotlivých státech druhová skladba výdajů na VaV, resp. výše a podíly běžných a investičních, resp. kapitálových výdajů na VaV (a dále v rámci investičních výdajů podíl výdajů na nákup pozemků a budov na jedné straně a výdajů na pořízení přístrojů a vybavení na straně druhé). Vývoj investičních výdajů (v EUR na obyvatele) znázorňuje graf 6. Slovinsko a Česko mají v souladu s vyššími výdaji na VaV výrazný náskok před ostatními státy, navíc akcelerovaný po roce 2010 přílivem prostředků ze strukturálních fondů. Struktura investičních výdajů se však u jednotlivých států dosti liší – zatímco výdaje na nákup pozemků a budov tvořily za

14

Česko

Zdroj: Eurostat – Science and technology database

Graf 6: Investiční (kapitálové) výdaje na VaV v EUR na obyvatele

Česko

Maďarsko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Zdroj: Eurostat – Science and technology database

Vysoké relativní výdaje do výzkumné infrastruktury v  Polsku se odráží i v  podílu investičních výdajů na celkových výdajích na VaV (viz graf 7), který v této zemi zřetelným způsobem převyšuje podíl investičních výdajů do VaV v ostatních státech, jistě i vlivem evropských investic do infrastruktury VaV. Stejný faktor ovlivňuje nárůst investičních výdajů také v ostatních státech – s výjimkou Maďarska, kde se naopak význam přikládaný investičním výdajům snížil, což je dále v textu analyzováno rovněž na struktuře výdajů na VaVaI z evropských zdrojů.

Graf 7: Podíl investičních (kapitálových) výdajů na celkových výdajích na VaV (v %)

Česko

Maďarsko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Zdroj: Eurostat – Science and technology database, vlastní výpočty

Problémy a priority definovane v dokumentech NSRR 2007–2013 Trendy ve výdajích na VaV, analyzované v předchozím textu, byly konfrontovány se strategiemi jednotlivých států z hlediska čerpání pomoci ze strukturálních fondů v  programovém období 2007–2013. Součástí  dokumentů Národního strategického referenčního rámce (dále NSRR), které představují východisko pro čerpání evropských fondů na úrovni členských států, byla u všech sledovaných států i kapitola věnovaná stavu VaV a inovačního prostředí. Od dokumentů Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, popisujících hlavní problémy a bariéry v  oblasti VaVaI, se mírně lišil dokument NSRR Slovinska, který kromě charakteristiky hlavních problémů vyzdvihoval také silné stránky v  prostředí slovinského VaVaI (např. úspěchy v  oblasti publikační činnosti). Tento rozdíl je jistě dán i lepší pozicí, které v  této oblasti Slovinsko zaujímá oproti čtyřem zbývajícím státům i v porovnání s celoevropským průměrem.   Za jednu z hlavních příčin zaostávání výzkumu a jeho výsledků za vyspělou částí EU jsou u většiny ze sledovaných států označovány nízké výdaje na VaV, přičemž u Maďarska a Polska jsou vedle toho zdůrazňovány i nízké výdaje v  podnikatelském sektoru. V  českém NSRR je rovněž akcentováno nedostatečné zapojení soukromých zdrojů (zvláště zahraničních) na financování VaV. Také ve Slovinsku, které dosahovalo nejvyšších výdajů na VaV v rámci tohoto porovnání a pohybovalo se relativní výší výdajů nejblíže evropskému průměru, byly tyto výdaje v dokumentu NSRR považovány za nedostatečné.   Mezi další zásadní bariéry pro rozvinutí světově konkurenceschopného výzkumu, s nimiž se potýkají všechny sledované středoevropské státy, patří nevyhovující a zastaralé výzkumné kapacity. Problém s nevyhovujícími výzkumnými kapacitami má dle maďarského dokumentu NSRR ještě jeden rozměr – jejich rozsah již v dnešní době neodpovídá možnostem státu, a jsou proto zčásti nevyužívané. Doprovodným problémem identifikovaným v souvislosti s financováním výzkumných kapacit v Polsku je přílišná rozdrobenost investic do výzkumných infrastruktur a zařízení a z  ní vyplývající malé, nic neřešící částky pro jednotlivá pracoviště. S  touto slabinou polských výzkumných kapacit souvisí i velmi málý počet infrastruktur pro interdisciplinární vý-

Ergo / leden 2015 / Technologické centrum Akademie věd ČR

zkumné aktivity, jimiž země disponuje, jakož i z velké části neefektivní spolupráce mezi jednotlivými výzkumnými směry. V  případě Česka a Slovenska pak bylo mezi slabinami na straně výzkumných kapacit jmenováno jejich příliš nerovnoměrné územní rozložení dané koncentrací výzkumných aktivit do několika málo center osídlení.   Na nedostatky v  oblasti lidských zdrojů ve VaV rovněž upozorňuje většina  analyzovaných dokumentů NSRR s  výjimkou Maďarska, přestože i zde lze předpokládat podobné problémy. Na odchod perspektivních pracovníků do soukromého sektoru a do zahraničí (tzv. brain drain) se upozorňuje především v českém a slovenském NSRR. V  případě Polska je problémem zejména nízký počet výzkumných pracovníků, zvláště pak v  podnikatelském sektoru. Tento sektor se potýká s nedostatkem výzkumníků také ve Slovinsku, kde je však tento nedostatek jistě na zcela jiné úrovni, vzhledem k  celkově vysoké zaměstnanosti ve VaV uváděné i ve slovinském NSRR. Mezi další problémy, častěji identifikovanými na straně výzkumné sféry, patřila také např. její uzavřenost a související nedostatečná úroveň mezinárodní spolupráce (Slovensko, Česko) či přílišná rozdrobenost (Slovensko).   Vedle kvality výzkumných kapacit a možností jednotlivých států, jak efektivně financovat zde uskutečňovaný výzkum, ovšem slabina systémů VaVaI těchto států spočívá především ve špatně fungující spolupráci mezi akademickou sférou, tedy veřejným výzkumem včetně vysokých škol na straně jedné, podnikovou sférou na straně druhé. Tato skutečnost je považována za jeden z hlavních důvodů nevyhovujícího stavu VaVaI ve všech sledovaných zemích. V  případě Slovenska je tento problém upřesněn jako absence mechanismů stimulujících spolupráci výzkumu a podniků. Nedostatky v oblasti transferu technologií a výsledků výzkumu do praxe jsou zmiňovány i v případě Slovinska či Česka (nedostatečná infrastruktura pro transfer technologií). Příčiny slabé spolupráce mezi výzkumem a podniky lze najít na obou stranách a ve většině států jsou přes drobné odchylky tyto příčiny podobné.   Na straně výzkumné sféry je efektivní fungování spolupráce brzděno především malou produkcí aplikovatelných výsledků výzkumu (zejména patentů) spojenou se slabou motivací veřejných výzkumných organizací pro patentování (Česko, Slovensko, Polsko) i obecně nízkým povědomím a schopnostmi k nakládání s duševním vlastnictvím (Česko, Polsko). Slovinsko naproti tomu zaznamenalo v produkci patentů v uplynulých letech pokrok. S fragmentací výzkumu, vývoje a inovací na oddělené procesy se potýká i Maďarsko, kde je jen malá část využitelných výsledků výzkumu skutečně využívána v aplikacích. Na straně podnikové sféry je pak nejčastějším problémem nízký počet podniků uskutečňujících vlastní výzkum (Slovensko, Polsko, Maďarsko) či alespoň skutečně inovativních podniků (Česko, Slovensko, Polsko, Slovinsko). V  ČR je tento problém spjatý i s  nedostatečnou podporou aplikovaného VaV. Nízký podíl high-tech odvětví na exportu byl v  souvislosti s  malým počtem high-tech podniků definován jako jedna z hlavních slabin na straně podnikové sféry především na Slovensku i v  Polsku, Slovinsko naopak zaznamenalo pokrok v  exportu high-tech odvětví. Jako jedna z příčin nízkých podnikových výdajů na inovace byl rovněž identifikován nedostatek rizikového kapitálu (např. v  případě Česka či Slovenska, ale tento problém je společný všem zemím východní Evropy).

Investice z evropských fondů do oblasti VaVaI Podíl investic do oblasti výzkumu, vývoje a inovací na celkových prostředcích investovaných ze strukturálních fondů v období 2007–2013 se u sledovaných států pohyboval v  poměrně širokém rozpětí. Ve

15

Tabulka 2: Investice ze strukturálních fondů do oblasti VaVaI, vztažené na počet obyvatel, zaměstnanců VaV a výzkumných pracovníků Investice ze SF (v mil. EUR)

Investice na VaVaI

celkové

na VaVaI

Podíl VaVaI na celkových investicích (v %)

Celkové investice ze SF v EUR na obyvatele

v EUR na obyvatele

v tis. EUR na zaměstnance VaV

v tis. EUR na výzkumníka

Česko

26 303

3 656

13,9

2565,0

356,5

74,3

131,1

Slovensko

11 361

1 189

10,5

2114,3

221,2

77,1

96,2

Polsko

65 222

8 580

13,2

1710,7

225,0

113,9

139,8

Maďarsko

24 921

2 065

8,3

2475,7

205,2

79,6

118,8

Slovinsko

4 101

974

23,8

2039,9

484,6

93,9

155,9

131 907

16 464

12,5

2003,8

250,1

93,4

131,4

Stát

celkem

Zdroj: Evropská komise (http://ec.europa.eu/regional_policy/activity/statistics/2007_rd.pdf)

Slovinsku, které má v porovnání s dalšími státy z vybrané pětice nejrozvinutější oblast VaVaI, což potvrzuje i slovinský dokument NSRR z roku 2007, bylo do této oblasti investováno – možná trochu překvapivě – výrazně více (téměř čtvrtina z prostředků EU pro Slovinsko) než ve zbylých čtyřech státech, z nichž nejméně byla oblast VaVaI financována v Maďarsku (pouhou dvanáctinou prostředků EU směřujících do této země). Přes 3,6 mld. EUR alokovaných z evropských zdrojů do ČR tvořilo necelých 14 % evropských dotací v tuzemsku, tedy relativně více než v Maďarsku, Polsku i na Slovensku, ale výrazně méně než ve Slovinsku.   Při přepočtu celkových evropských financí alokovaných v  daném státě na jednoho obyvatele zaujímá Česko první místo mezi sledovanými státy, nejnižší podíl dotací na obyvatele naopak připadá v populačně největším Polsku. Díky této skutečnosti dosahuje Česko rovněž jednoho z  nejvyšších podílů financí alokovaných do oblasti VaVaI, předstihuje jej ovšem Slovinsko s vysokým zaměřením svých operačních programů (dále OP) právě na tuto oblast. Mnohem relevantnější je ovšem přepočítání celkové částky plynoucí z evropských fondů do VaVaI na zaměstnance ve VaV, jakož i výzkumné pracovníky. V prvním z ukazatelů naopak ČR za všemi ostatními státy zaostává, což je dáno především relativně vyšším počtem těchto zaměstnanců v celkové struktuře zaměstnanosti (oproti Slovensku, Polsku i Maďarsku). V Polsku s nejnižším podílem zaměstnanosti ve VaV tak na jednoho pracovníka v této oblasti připadá nejvyšší částka z evropských fondů. Při přepočtu průměrné částky z těchto prostředků na jednoho výzkumného pracovníka je ovšem situace poněkud odlišná – vedoucí pozice Slovinska je dána jak vysokým podílem financí plynoucím do oblasti VaVaI, tak i jedním z nejnižších podílů výzkumných pracovníků na zaměstnancích VaV. V ČR byl v roce 2007 v porovnání s ostatními státy tohoto přehledu nejnižší podíl výzkumníků na všech zaměstnancích VaV – necelých 57 % (Eurostat 2014), což Česko posouvá na prostřední pozici z hlediska průměrných investic na jednoho výzkumného pracovníka.   Z hlediska podílu financování VaVaI na celkových prostředcích plynoucích ze strukturálních fondů do  jednotlivých států lze výše uvedené shrnout do jednoho hlavního zjištění – podíl investic do VaVaI je vyšší ve státech, kde je tato oblast relativně rozvinutější (zejména Slovinsko, ale i Česko). Při přepočtu investovaných prostředků na zaměstnance VaV, resp. výzkumné pracovníky je však patrná také výraznější koncentrace prostředků na VaVaI do polských výzkumných organizací.

16

Graf 8: Investice z evropských fondů do jednotlivých kategorií VaVaI (2007–2013) v mld. EUR5

Činnost v oblasti VaV ve výzkumných centrech Infrastruktura pro VaV a centra kompetence Transfer technologií a rozvoj spolupráce mezi jednotlivými aktéry VaVaI Podpora VaV činností, zvláště v MSP Podpora MSP při zavádění environmentálně šetrných výrobků a procesů Investice do podniků přímo spojené s výzkumem a inovacemi Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v MSP Rozvoj lidského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací Zdroj: Evropská komise (http://ec.europa.eu/regional_policy/country/ prordn/index_en.cfm), internetové stránky jednotlivých národních a regionálních operačních programů

Směřování evropských investic do oblasti VaVaI v jednotlivých státech je zajímavé především z pohledu zaměření těchto výdajů, resp. jejich vnitřního členění do kategorií podle Nařízení Rady č. 1083/2006. Ze stejného členění vychází také údaje k výši evropských investic do oblasti VaVaI v tabulce 2 a grafu 8, převzaté z dokumentu Evropské komise (European Commission: Cohesion Policy 2007–2013: Research and Innovation). Oblast VaVaI je zde definována osmi kategoriemi výdajů, jejichž plné znění je uvedeno ve výše zmíněném Nařízení a zde v  poznámce 4 . V  dalším textu a grafech se vyskytují zkrácené názvy těchto kategorií.

Vzhledem k  populační velikosti Polska jistě nepřekvapí skutečnost, že absolutní výdaje na oblast VaVaI zde výrazně převyšují výdaje ve zbylých čtyřech státech (viz graf 8). V relativních číslech je však postavení Polska mezi ostatními státy horší, jak dokládá tabulka 2. Dominantní roli v absolutních investicích do Polska přitom hrají investice do podniků spojené s výzkumem a inovacemi, následované výdaji na výzkumnou infrastrukturu. Z hlediska absolutních výdajů je rovněž pozoruhodný objem prostředků investovaných do výzkumné infrastruktury v Česku, který je i přes velikostní rozdíl mezi Českem a Polskem pouze asi o čtvrtinu nižší než u našich severních sousedů (1,6 a 2,2 mld. EUR).

Česko Evropské investice do oblasti VaVaI plynuly v  období 2007–2013 do Česka zejména z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále ERDF) prostřednictvím OP Výzkum a vývoj pro inovace a OP Podnikání a inovace, prostředky na rozvoj lidských zdrojů v  oblasti VaVaI byly z  Evropského sociálního fondu (dále ESF) investovány prostřednictvím OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Vzhledem k  ekonomické výkonnosti hlavního města a vyplývajícímu omezení pro čerpání ze strukturálních fondů (resp. z  cíle Konvergence) byla oblast VaVaI v Praze financována OP Praha – Konkurenceschopnost (ERDF) a OP Praha – Adaptabilita (ESF). Podíl financí alokovaných do VaVaI přes tyto dva operační programy byl však zanedbatelný – činil pouze 2 % z celkových evropských prostředků investovaných v  Česku do této oblasti.   Výše zmíněná masivní investice do výzkumné infrastruktury tvořila přes 40 % z evropských financí plynoucích do VaVaI v ČR – tedy relativně nejvíce v  porovnání s  ostatními státy. Zaměření investic tak reflektuje zejména jeden z hlavních problémů identifikovaných v oblasti VaVaI v českém dokumentu NSRR – nevyhovující stav výzkumných kapacit a jejich nerovnoměrné rozložení. Díky investicím do výzkumné infrastruktury (především z  OP Výzkum a vývoj pro inovace) došlo k výrazné dekoncentraci těchto kapacit v rámci území Česka. Zaměření podpory na centra výzkumné excelence mělo zároveň za cíl zvýšit úroveň mezinárodní spolupráce ve výzkumu, která byla rovněž identifikována mezi slabinami českého systému VaVaI. Druhou nejvýznamnější položku pak představovaly investice do podniků spojené s výzkumem a inovacemi (necelých 15 %). Společně s  dalšími kategoriemi výdajů zaměřenými na investice související s VaVaI v podnicích však celková podpora podnikového sektoru nedosahuje takových podílů na celkových investicích do VaVaI jako ve Slovinsku, v Maďarsku či v Polsku (nižší podíl podpory VaVaI v podnicích je pouze na Slovensku). Je to však pochopitelně dáno enormní finanční náročností nově vznikajících výzkumných infrastruktur, které byly v  Česku pojaty jako základní kámen přebudování výzkumného systému, od něhož se bude teprve odvíjet velká část dalšího rozvoje této oblasti.   Přestože oblast transferu technologií a spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou obecně patří rovněž k hlavním slabinám české znalostní ekonomiky, nedosahuje podíl této oblasti podobně vysokých hodnot na celkovém financování VaVaI jako na Slovensku či ve Slovinsku. Nízká inovativnost podniků a nedostatečná podpora aplikovaného VaV byla pak kompenzována především výše zmíněnými investicemi spojenými s výzkumem a inovacemi v podnicích. Také podpora lidských zdrojů ve VaV a podpora výzkumu ve výzkumných centrech je v  porovnání s  ostatními čtyřmi státy této

Ergo / leden 2015 / Technologické centrum Akademie věd ČR

analýzy z  hlediska podílu na celkových evropských investicích do VaVaI na průměrných pozicích, tato skutečnost je však kompenzována zejména národními programy podpory VaVaI.

Slovensko Na Slovensku byla oblast VaVaI financována z největší části z OP Výzkum a vývoj a OP Konkurenceschopnost a hospodářský růst (oba ERDF) a oblast lidských zdrojů (a v menší míře i mezisektorové spolupráce ve VaV) pak z  OP Vzdělávání (ESF). Přes regionální OP pro Bratislavský kraj plynula pouze necelá 2  % evropských prostředků směřujících do VaVaI na Slovensku. Dvě prioritní osy OP Výzkum a vývoj byly však určeny na podporu výzkumné činnosti a infrastruktury v Bratislavském kraji, přičemž jejich rozpočet tvořil třetinu z prostředků na celkové čtyři „výzkumně zaměřené“ prioritní osy tohoto programu. Ne všechny prostředky v těchto čtyřech prioritních osách sice spadají do výše charakterizovaných kategorií ohraničujících financování VaVaI, přesto však lze celkový podíl evropských financí plynoucích do sledovaných kategorií VaVaI pouze do Bratislavského kraje odhadovat na cca čtvrtinu až pětinu v rámci Slovenska.   V protikladu k ostatním sledovaným státům byla značná část prostředků na VaVaI na Slovensku (téměř třetina) směřována do výzkumu a vývoje ve výzkumných centrech (tj. zpravidla do organizací veřejného výzkumu), tedy do oblasti, která je většinou hrazena spíše z národních programů podporujících projekty VaV. Dalšími nejvýznamnějšími kategoriemi výdajů – obě s pětinovým podílem na celkových evropských prostředcích – jsou výdaje na výzkumnou infrastrukturu a do oblasti technologického transferu a výzkumné spolupráce.   Přestože výdaje na výzkumnou infrastrukturu byly v  období 2007–2013 výrazně relativně i absolutně vyšší než v sousedním Maďarsku, trpí slovenský výzkumný systém v této oblasti dlouhodobou podfinancovaností (investiční výdaje na VaV, tedy do infrastruktury, přístrojů a vybavení zaostávají za všemi sledovanými státy). Nižší výdaje do infrastruktury jsou patrné zejména při porovnání s  Českem, kde byly investiční výdaje na VaV na výrazně vyšší úrovni než na Slovensku i před masivními investicemi do infrastruktury z OP Výzkum a vývoj pro inovace. Snížení koncentrace výzkumných aktivit v  rámci státu, ke kterému mělo evropské financování rovněž přispět dle slovenského dokumentu NSRR, se zřejmě podařilo. Tuto „slabinu“ však nebylo možné vlivem dominantnější úlohy metropole eliminovat podobným způsobem jako v ČR, o čemž svědčí i vysoký podíl financí z  OP Výzkum a vývoj směřovaný výhradně do Bratislavského kraje. Na další z klíčových slabin slovenského systému VaVaI – výzkumnou spolupráci a transfer technologií – byly ovšem vyhrazeny v relativním měřítku vysoké prostředky (po Slovinsku druhé nejvyšší ze středoevropské pětice států) a tato oblast byla financována hned ze čtyř výše zmíněných slovenských operačních programů.   Další oblasti sice nedosahují podobně vysokých podílů na prostředcích plynoucích do VaVaI, významné postavení má ovšem podpora podniků při prosazování výrobků a výrobních postupů šetrných k  životnímu prostředí. Tato kategorie výdajů, spojená s inovacemi v podnicích, má mezi ostatními kategoriemi v řadě států spíše marginální postavení, na Slovensku však tvořily investice do této oblasti přes 6 % evropských výdajů na VaVaI, tedy nejvíce z pětice analyzovaných států. V porovnání s ostatními státy bylo ovšem na Slovensku věnováno jen málo pozornosti podpoře VaV v podnicích (nejméně z pětice států) i dalším investicím v podnicích spojených s výzkumem a inovacemi, a to i přes nízký počet inovativních podniků i podniků uskutečňují-

17

cích vlastní výzkum, který byl deklarován ve slovenském dokumentu NSRR jako jeden z hlavních problémů. Také do oblasti lidských zdrojů ve VaV plynulo na Slovensku v porovnání s ostatními státy relativně i absolutně nejméně evropských prostředků, což nenapomáhá k  řešení problému spojeného s  odchodem perspektivních výzkumníků, který byl identifikován v dokumentu NSRR.

lidských zdrojů, u které byl jako hlavní problém ve slovinském NSRR identifikován nedostatek výzkumných pracovníků, přestože rozsah problému není jistě srovnatelný se situací v ostatních státech popisovaných v této analýze.

Maďarsko Slovinsko Vzhledem ke skutečnosti, že dvoumilionové Slovinsko patří k nejmenším evropským státům, jsou evropské prostředky na VaVaI alokovány pouze prostřednictvím dvou operačních programů – OP Posilování regionálních rozvojových potenciálů (ERDF) a OP Rozvoj lidských zdrojů (ESF). Regionální nasměrování podpory se z výše uvedeného důvodu neřeší.   Kromě aspektů spojených s malou rozlohou i populační velikostí Slovinska se financování VaVaI v této zemi liší i lepší startovní pozicí oproti státům Visegrádské čtyřky, která je patrná z analytické části slovinského NSRR i z návazné prioritizace oblastí VaVaI vyjádřené finančními objemy přidělenými na jednotlivé kategorie podpory. Oproti Česku i Slovensku bylo výrazně méně prostředků poskytnuto na financování výzkumných aktivit ve výzkumných centrech a budování výzkumné infrastruktury (tedy na investice do – převážně – veřejného sektoru). Na financování samotného výzkumu ve výzkumných centrech bylo alokováno nejméně prostředků (absolutně i relativně vyjádřeno) nejen v rámci sledovaných pěti zemí, ale i v rámci ostatních kategorií VaVaI ve Slovinsku. Pozornost byla naopak zaměřena na oblast transferu technologií a výzkumné spolupráce, do které směřovala téměř třetina evropských prostředků určených na VaVaI ve Slovinsku, přičemž uvedený podíl výrazně převyšoval podíly této oblasti v ostatních zemích. Tato skutečnost koresponduje s nedostatky v oblasti transferu technologií a výsledků výzkumu do praxe v souvislosti se špatně fungující spoluprací mezi jednotlivými sektory, identifikovanou ve slovinském dokumentu NSRR.   Velká pozornost je ve Slovinsku věnována rovněž oblastem souvisejícím s podporou výzkumu a inovací v podnicích – zejména podpoře samotné výzkumné činnosti, podpoře environmentálních výrobků a procesů i dalším opatřením stimulujícím výzkum a inovace v  malých a středních podnicích. Kategorie zahrnující investice do podniků přímo spojené s výzkumem a inovacemi byla naopak financována relativně nejméně v  porovnání s  ostatními státy, je to však pravděpodobně způsobeno nadprůměrnou preferencí zmíněných tří – podobně zaměřených – kategorií. Silná podpora podnikovému výzkumu a inovacím souvisí s nízkým počtem skutečně inovativních podniků, identifikovaným v NSRR Slovinska, ale patrně též s lokálně protikladnými tendencemi ve slovinské ekonomice, ve které se podle stejného dokumentu daří technologicky vyspělým odvětvím. Na rozdíl od Česka i Slovenska tak Slovinsko prostřednictvím podpory z evropských fondů sází spíše na rozvoj výzkumu a inovací v podnikatelském sektoru, který přes jisté nedostatky představuje hlavní tažnou sílu slovinských úspěchů ve VaVaI, výrazně vybočujících z  průměru postsocialistických států (dominantní postavení podnikatelského sektoru dokládá i graf 4 výše).   Jak rovněž dokládají data z Eurostatu (viz graf 6 a související text), jsou vysoké investiční výdaje na VaV ve Slovinsku směřovány spíše do přístrojů a vybavení než do výstavby nových budov, čemuž odpovídá i výše zmiňovaný nižší podíl investic do výzkumných infrastruktur a center. Významný podíl financí na VaVaI plynul rovněž do oblasti

18

Evropské prostředky na VaVaI byly v období 2007–2013 v Maďarsku na národní úrovni distribuovány prostřednictvím OP Hospodářský rozvoj (ERDF), OP Sociální obnova a v malé míře i z OP Sociální infrastruktura (dva posledně jmenované programy rozdělují prostředky z ESF). Podstatným rozdílem oproti výše popisovaným státům byl mnohem větší význam, který měla podpora VaVaI distribuovaná z  regionální úrovně – přes sedm regionálních operačních programů, která zahrnovala přes 24 % evropských prostředků směřujících do VaVaI v Maďarsku.   Podobně jako ve Slovinsku, plynula i v  Maďarsku jen velmi malá část evropských prostředků do výzkumné infrastruktury (7 %) a především do výzkumu ve výzkumných centrech (necelá 4  % z  celkových investic do VaVaI). Nízké investice do infrastruktury a vybavení sice částečně korespondují s  jedním z  hlavních závěrů maďarského dokumentu NSRR – tedy s naddimenzovanými a částečně nevyužívanými výzkumnými kapacitami z minulosti, ovšem velmi nízké investiční výdaje na VaV minimálně v posledním desetiletí svědčí o tom, že tyto kapacity byly v uplynulých letech jen velmi málo modernizovány. Do oblasti transferu technologií a výzkumné spolupráce směřovala o něco vyšší část prostředků (přes 11 %), zejména v souvislosti s identifikovanými slabinami z hlediska propojení výzkumného a inovačního procesu a váznoucí aplikace výsledků výzkumu v praxi. Podíl této oblasti na celkových prostředcích je o něco vyšší než v Polsku a v Česku, ale nižší než na Slovensku a ve Slovinsku. Velká část prostředků – téměř polovina evropských prostředků na VaVaI – je v Maďarsku směřována do oblastí souvisejících s podporou výzkumu a inovací v podnicích – zejména do podpory výzkumu (18 %) a do opatření stimulujících (nepřímo) výzkum, inovace a podnikavost v podnicích (19 %).   V porovnání s dalšími sledovanými státy se velmi málo podporuje zavádění environmentálně šetrných výrobků a procesů v  podnicích. Výše uvedená opatření podporující výzkum v  podnicích mají za cíl kompenzovat jednu z hlavních slabin maďarského systému VaVaI identifikovaných v NSRR, tedy malý počet podniků s vlastním výzkumem. O preferenci výzkumu v podnikatelském sektoru svědčí skutečnost, že v  posledních letech podíl výzkumu uskutečňovaného v  tomto sektoru v  Maďarsku výrazně vzrostl (ze 44  % na 62  % v  letech 2000–2011, viz graf 4), k čemuž přispěly i investice z evropských zdrojů. Zatímco v roce 2000 byly maďarské výdaje v tomto sektoru ve sledované pětici států relativně druhé nejnižší po Polsku, v roce 2011 již byly vyšší pouze ve Slovinsku. Lidské zdroje ve VaV jsou oblastí, která byla v Maďarsku podporována z evropských fondů nejvíce – 30% podíl této kategorie na evropských investicích do VaVaI řadí tento druh investic na první místo mezi ostatními kategoriemi výdajů v rámci státu a výrazně převyšuje i podíl investic vyčleněný na podporu lidských zdrojů v  ostatních čtyřech státech. I přes – paradoxně – chybějící výčet nedostatků v  této oblasti v  maďarském dokumentu NSRR lze předpokládat, že problémy v systému VaVaI je pro jejich komplexitu nutné řešit i v Maďarsku – vedle dalších investic – také investicemi do oblasti lidských zdrojů.   Výše uvedený téměř čtvrtinový podíl regionálních operačních programů na financování intervencí ve VaVaI je nejvyšší mezi sledovanými státy, přičemž podobné úrovně regionální podpory dosahuje také

Polsko. Mezi kategorie výdajů, u kterých plynuly významné částky právě z  regionálních programů, patří zejména transfer technologií a mezisektorová spolupráce (téměř 63 % výdajů jde z regionální úrovně), dále opatření (nepřímo) stimulující výzkum a inovace v podnicích (51 %), investice do podniků přímo spojené s výzkumem a inovacemi (35 %), jakož i z absolutního hlediska méně významná podpora environmentálních výrobků a procesů (48 %).

Polsko V Polsku byly investice do VaVaI na národní úrovni distribuovány z největší části z OP Inovativní ekonomika, dále pak z OP Rozvoj východního Polska a OP Infrastruktura a prostředí (všechny tři programy byly financované z ERDF), lidské zdroje ve VaV byly financovány z OP Lidský kapitál (ESF). Významná část podpory VaVaI (téměř 21 %) plynula v období 2007–2013 přes 16 regionálních operačních programů, implementovaných v jednotlivých polských vojvodstvích.

Graf 9: Podíl kategorií výdajů na VaVaI na celkových investicích do VaVaI ze strukturálních fondů 2007–2013

Činnost v oblasti ve VaV ve výzkumných centrech Infrastruktura pro VaV a centra kompetence Transfer technologií a rozvoj spolupráce mezi jednotlivými aktéry VaVaI

Podobně jako v Maďarsku, plynula i v Polsku velká část evropských výdajů na VaVaI do podnikové sféry. Rozložení do jednotlivých výdajových kategorií však bylo odlišné – největší část představovaly investice do podniků přímo spojené s výzkumem a inovacemi, jejichž více než 40% podíl výrazně dominoval mezi kategoriemi výdajů v Polsku i v porovnání s významem této kategorie v ostatních zemích. Přestože podpora VaV v  podnicích a ostatních opatření nepřímo stimulujících podnikový VaVaI dosahovaly jen nízkých podílů na celkových investicích, spolu s výše uvedenou kategorií představovaly výdaje do VaVaI v  podnicích více než polovinu všech evropských investic do VaVaI v  Polsku. Toto zaměření polských operačních programů tak reaguje na jednu z  hlavních slabin polského systému VaVaI, identifikovanou v NSRR – malý počet podniků uskutečňujících vlastní výzkum i inovujících podniků vůbec. Environmentální opatření v  podnicích byla naproti tomu – podobně jako v  Maďarsku – podporována jen velmi okrajově. Problémy související se zastaralými výzkumnými kapacitami měly řešit relativně velké výdaje do VaV infrastruktur. Podíl těchto investic (23 %) na celkových investicích do VaVaI byl v Polsku druhý nejvyšší po ČR. Významný podíl infrastrukturních investic koresponduje rovněž se snahami polského státu o vyšší investiční výdaje do VaV i v období předcházejícím roku 2007 (viz graf 7). Z hlediska finančního objemu byly významnější rovněž výdaje do výzkumné činnosti v těchto infrastrukturách (necelých 11 % výdajů). Přes potíže spojené s aplikacemi výsledků výzkumu v praxi, identifikované v polském NSRR, byla podpora oblasti transferu technologií a výzkumné spolupráce na nejnižší úrovni mezi sledovanými státy. Také podpora oblasti lidských zdrojů patřila k nejnižším (po Slovensku), přestože v polském dokumentu NSRR bylo rovněž upozorňováno na problémy spojené s nízkým počtem výzkumných pracovníků, zejména v podnikatelském sektoru. Lze ovšem předpokládat, že část personálních výdajů je pokryta objemnými investicemi do podniků spojenými s VaVaI.   Regionální operační programy hrály v Polsku podobně významnou úlohu ve financování VaVaI jako v Maďarsku, polské regionální programy však podporovaly širší paletu aktivit. Kromě výdajů do lidských zdrojů a výzkumu ve výzkumných centrech byly ve většině polských vojvodství financovány z regionálních operačních programů všechny výše uváděné kategorie výdajů, přičemž ve třech vojvodstvích byl financován i samotný výzkum ve výzkumných centrech. Vedle málo objemných výdajů do environmentálně šetrných výrobků a procesů, které byly z regionálních programů financovány ze 100 %, byla z těchto programů z drtivé části financována také opatření nepřímo stimulující VaVaI v podnicích (téměř z 95 %). Z regionálních programů také plynula významná část podpory pro transfer technologií a mezisektorovou spolupráci ve výzkumu (přes 48 %). Přestože podíl investic do výzkumné infrastruktury financovaný z regionálních programů (12 %) byl výrazně nižší než v Maďarsku (25 %), vzhledem k velkému objemu infrastrukturních investic v Polsku tato část v absolutním měřítku převyšovala výdaje na výzkumnou infrastrukturu ve Slovinsku, v Maďarsku i na Slovensku.

Podpora VaV činností, zvláště v MSP Podpora MSP při zavádění environmentálně šetrných výrobků a procesů Investice do podniků přímo spojené s výzkumem a inovacemi Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v MSP Rozvoj lidského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací Zdroj: Evropská komise (http://ec.europa.eu/regional_policy/country/ prordn/index_en.cfm), internetové stránky jednotlivých národních a regionálních operačních programů

Ergo / leden 2015 / Technologické centrum Akademie věd ČR

Závěr Přestože sledované státy z hlediska financování výzkumu a vývoje zaostávají za ekonomicky vyspělejšími zeměmi západní Evropy a vykazují tak hodnoty souvisejících ukazatelů zpravidla pod celoevropským průměrem, dochází v  posledních letech k postupnému přibližování k  průměrným hodnotám států EU. Skupina zde analyzovaných zemí však není zdaleka homogenní – z  pohledu financování VaV vykazuje

19

Česko a zejména Slovinsko výrazně lepší charakteristiky než Slovensko, Maďarsko a Polsko. V intenzitě VaV, tedy v celkové výši výdajů na VaV vztažené k HDP, se Slovinsko v roce 2010 dostalo nad celoevropský průměr, Česko tento průměr v posledních letech dotahuje. Při přepočtu výdajů na VaV na jednoho výzkumného pracovníka ovšem zůstává odstup všech pěti států – včetně Slovinska a Česka – za evropským průměrem stále dosti markantní. Slovinsko a Česko se od ostatních tří států v této analýze odlišují také vyšším podílem veřejných výdajů na VaV na celkových veřejných výdajích, což má pozitivní vliv na rozvoj výzkumu nejen ve veřejném sektoru. V  případě dvou států s méně výkonnými výzkumnými systémy – Slovenska a Polska – se jednou z hlavních bariér vyššího využití výsledků výzkumu v inovacích jeví být velmi nízký podíl výzkumných aktivit odehrávajících se v podnikatelském sektoru. Na opačné straně stojí Slovinsko, kde patří podnikatelský sektor VaV s  téměř tříčtvrtinovým podílem na celkových uskutečněných výdajích k nejsilnějším v Evropě.   Strukturální fondy představovaly v  uplynulých letech významný zdroj prostředků plynoucích do oblasti VaVaI ve všech sledovaných státech, přestože i z tohoto hlediska existovaly výraznější rozdíly. Relativně rozvinutější výzkumný systém Slovinska například hrál spíše stimulační roli při směřování evropských prostředků do VaVaI – tato oblast se zde na celkových investicích ze strukturálních fondů podílela téměř čtvrtinou. Na opačném pólu pak stály státy s  relativně nižší intenzitou výzkumných aktivit – Maďarsko a Slovensko, kde oblast VaVaI pojala pouze přes 8 %, resp. 10 % prostředků ze strukturálních fondů v příslušném státě.   Jednotlivé státy z tohoto srovnání zvolily dosti odlišné strategie, jak investovat evropské prostředky do oblasti VaVaI, což lze dokumentovat na relativním významu, jaký měly jednotlivé kategorie evropských výdajů na VaVaI v těchto zemích. Vysoké investice do infrastruktury výzkumných center byly hlavním rozlišovacím znakem strategie ČR při využití strukturálních fondů, přičemž relativní výše těchto investic neměla v  ostatních státech obdoby. Vybudování nákladných výzkumných infrastruktur přináší z dlouhodobého hlediska vedle pozitiv plynoucích ze značného posílení kapacit i nezanedbatelná rizika související se získáváním prostředků na provoz těchto infrastruktur. Vysoké částky do výzkumné infrastruktury byly investovány také v Polsku i na Slovensku, kde byla rovněž významná část prostředků využita na financování samotných výzkumných aktivit v  těchto infrastrukturách. Na rozdíl od Česka a Slovenska plynula značná část evropských prostředků do podnikové sféry VaV jak ve Slovinsku, kde má tento sektor dominantní podíl na uskutečňovaném výzkumu, tak v Maďarsku, kde podíl podnikatelského sektoru na VaV v  prvním desetiletí tohoto století strmě vzrostl (zřejmě i díky evropským investicím), i v Polsku s nejnaléhavější potřebou posílení tohoto – zde dosud velmi slabého – sektoru. Nestejný význam byl přisouzen také financování transferu technologií a obecněji spolupráci mezi jednotlivými aktéry v  oblasti VaVaI. Nejvíce byly na tuto oblast soustředěny evropské

investice ve Slovinsku, kde lze zaměření na tento druh výdajů vnímat jako budování jakési „nadstavby“ nad kapacitně a výkonnostně relativně dobrý stav výzkumné sféry, alespoň v porovnání s ostatními novými členskými státy. Z  hlediska nízkých investic do infrastruktury výzkumných center je specifickým případem Maďarsko, kde byly evropské investice směřovány především do podnikové sféry a lidských zdrojů ve VaV. Nízké investice do výzkumných infrastruktur (tedy opačná strategie než v případě ČR) s sebou však přinášejí riziko větší budoucí závislosti na zahraničních zdrojích investic i inovací.   Úloha regionální úrovně, resp. regionálních operačních programů při distribuci evropských prostředků na VaVaI je dalším znakem odlišujícím sledované středoevropské státy. Větší význam měly tyto programy pouze v  Maďarsku a v  Polsku, kde bylo z  regionální úrovně distribuováno přes 20 % evropských prostředků na VaVaI. Tyto ve větší míře směřovaly zejména do opatření podporujících podnikovou sféru a spolupráci mezi jednotlivými aktéry a sektory, včetně transferu technologií.   Vzhledem ke skutečnosti, že v době přípravy článku byly mnohé projekty financované ve zde analyzovaném programovém období 20072013 stále ve fázi realizace, je nanejvýš obtížné a nespolehlivé hodnotit efektivitu vynakládání prostředků ze strukturálních fondů v souvislosti s výše popisovanou kategorizací výdajů v jednotlivých státech či vyvozovat závěry ve smyslu příspěvku evropských investic k zintenzivnění a zefektivnění výzkumných aktivit ve sledovaných státech. Tento příspěvek však může posloužit jako základ pro hlubší analýzy, které by měly být v tomto směru s odpovídajícím časovým odstupem provedeny.

Odkazy [1] Č  eský statistický úřad: GERD – Mezinárodní srovnání (2013) – databáze poskytnutá ČSÚ. [2] E  uropean Commission: Cohesion Policy 2007–2013: Research and Innovation (2014). http://ec.europa.eu/regional_policy/activity/statistics/2007_rd.pdf [3] E  uropean Commission: Regional Policy – Inforegio (2014). http://ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/index_en.cfm [4] E  urostat – Science and technology database (2014). http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/science_ technology_innovation/data/database [5] Internetové stránky jednotlivých národních a regionálních operačních programů. [6] N  ařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.

 Indikátory za EU prezentované v tomto článku zahrnují údaje ze všech států současné EU-28, tj. včetně

1

údajů z nových členských států v době před jejich vstupem do EU. 2

Vzhledem ke změně metodiky sledování počtu výzkumných pracovníků v ČR v roce 2005 a souvisejícímu

3

Údaj za EU za rok 2012 nebyl v době přípravy článku k dispozici.

4

Jedná se o následující kategorie výdajů (kód – název):

skokovému nárůstu jejich evidovaného počtu oproti roku 2004 byl zvolen interval 2005–2012.

01 – Činnost v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích;

20

02 – Infrastruktura pro výzkum a technologický rozvoj (včetně zařízení, nástrojů a vysokorychlostních počítačových sítí propojujících výzkumná střediska) a odborná střediska pro specifické technologie; 03 – Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými a středními podniky navzájem a mezi malými a středními podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými středisky (vědecké a technologické parky, technická střediska atd.);

04 – Pomoc pro výzkum a technologický rozvoj, zejména v malých a středních podnicích (včetně přístupu ke službám v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích); 06 – Pomoc malým a středním podnikům při prosazování výrobků a výrobních postupů šetrných k životnímu prostředí (zavádění účinných environmentálních systémů řízení, přijímání a využívání technologií zabraňujících znečišťování, začlenění čistých technologií do výroby podniku); 07 – Investice do podniků přímo spojených s výzkumem a inovacemi (inovační technologie, zakládání nových podniků univerzitami, existující střediska výzkumu a technologického rozvoje atd.); 09 – Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a středních podnicích; 74 – Rozvoj lidského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací, především prostřednictvím postgraduálního studia a odborné přípravy výzkumných pracovníků a spolupráce v rámci sítí mezi univerzitami, výzkumnými středisky a podniky. 5

Údaje o výši výdajů se v součtu zde uvedených kategorií mírně liší od údajů uvedených v tabulce 2. Důvodem je skutečnost, že na rozdíl od tabulky 2, která zachycuje stav na počátku programového období, zahrnují detailní údaje v grafu 8 i průběžné aktualizace rozpočtů příslušných operačních programů, přičemž v uplynulém programovém období došlo u všech sledovaných států kromě Slovinska k mírnému navýšení rozpočtů na oblast VaVaI (nejvíce v případě Polska – celkově téměř o 10 % oproti roku 2007).

6

Podíly jednotlivých kategorií výdajů na celkových objemech prostředků plynoucích do sledovaných států znázorňuje graf 9.

Ergo / leden 2015 / Technologické centrum Akademie věd ČR

21