Husova 4, 110 00 Praha 1 tel.: +420 221 183 501, e-mail:
[email protected], URL: www.udu.cas.cz
Výběrové přednášky z dějin umění pro střední školy (2011)
Kdo jsme
Ústav dějin umění je jedním z veřejných výzkumných pracovišť sdruţených v Akademii věd České republiky. Jeho náplní je výzkum v oblasti dějin a teorie výtvarného umění, estetiky a architektury. K jeho nejvýznamnějším projektům patří několikasvazkové Dějiny českého výtvarného umění a soupisy Uměleckých památek Čech, Moravy, Slezska a Prahy. Pracovníci ústavu jsou také autory mnoha dalších publikací, pořádají a spolupořádají výstavní projekty u nás i v zahraničí. Mnozí z nich působí na univerzitách jako pedagogové a vedou studenty doktorandského studia. Ústav se podílí na různých domácích i zahraničních výzkumných projektech a spolupracuje s řadou vědeckých institutů a odborníků doma i v zahraničí. Výzkumná činnost ústavu je soustředěna do pěti oddělení: Umění středověku, Umění raného novověku, Umění 19. aţ 21. století, Uměleckohistorická topografie a Dokumentace. Dále na našem pracovišti působí specializovaná centra: Studia Rudolphina – Centrum pro výzkum umění a kultury doby Rudolfa II., Centrum pro výzkum barokní nástěnné malby a Pracoviště pro epigrafická a sepulkrální studia. Ústav vydává časopis Umění, uměleckohistorické a mezinárodně respektované periodikum, bulletin Studia Rudolphina a spoluvydává časopis Estetika. Další odborné publikace připravuje domácí vydavatelství Artefactum. Součástí instituce je veřejná odborná knihovna, oddělení bibliografie a fototéka. Ústav spravuje bohaté sbírky grafiky, historických plánů, fotografií, písemných pramenů a uměleckých artefaktů.
1
Jaké přednášky vašim studentům nabízíme
Umění středověku
Středověk: „VELKÁ“ a „malá“ témata
Středověká písařská dílna – předchůdce moderních vydavatelství
Hvězdné nebe nade mnou: souhvězdí a planety ve středověkých astronomických knihách
Umění renesance a baroka
Mluvící svědkové historie aneb epigrafika „snadno a rychle“
Čtenáři obrazů: tvorba Karla Škréty očima soudobých diváků a umělecké teorie
Barokní nástěnné malby: vzletné invence, nebo promyšlená projekce?
Baroko nejen pro oko: umění v kulturně-společenském kontextu
Umění 19. a 20. století
Znovuzrozené obrazy: „úpadek“ malířství konce 18. století a nové umění po roce 1800
Praţské „české“ pomníky: umělecké dílo v kulturně-společenském kontextu
Umění a revoluce: proměny české karikatury první poloviny 20. století
Československá krematoria: architektura a ideologie
Bílá kostka, nebo koldům?
2
STŘEDOVĚK: „VELKÁ“ A „MALÁ“ TÉMATA Klára Benešovská kontakt:
[email protected] Katedrála sv. Víta v Praze a kostel sv. Víta zaniklé obce Zahrádka u Ledče. Metropolitní chrám s velmi komplikovanou historií v turisticky nejpřitaţlivějším místě Prahy a zapomenutý odsvěcený kostelík, běţně nepřístupný, na břehu nádrţe na pitnou vodu pro Prahu (Ţelivka). Na první pohled stavby nesrovnatelné po všech stránkách. Přesto jsou obě součástí našeho ţivota a mají svoji nezastupitelnou hodnotu. Jakými cestami (badatelskými přístupy) mohou dějiny umění přispět k jejich pochopení a výkladu původního významu v určitých etapách jejich fungování? Jak uchovat středověkou „památku“ a přitom jí neublíţit?
3
STŘEDOVĚKÁ PÍSAŘSKÁ DÍLNA – PŘEDCHŮDCE MODERNÍCH VYDAVATELSTVÍ Lenka Panušková kontakt:
[email protected] Příspěvek je zaměřen na způsob vytváření a dalšího šíření knih ve středověku. Cílem je představit studentům proces, jakým vznikal rukopis, a to od základního opracování pergamenu aţ po vyhotovení iluminací a konečné svázaní sloţek. Studenti tak budou mít moţnost nahlédnout do „zákulisí“ písemné a současně i výtvarné kultury středověku. V případě zájmu je moţné domluvit návštěvu některé z rukopisných sbírek v Praze (oddělení rukopisů Národní knihovny ČR).
4
HVĚZDNÉ NEBE NADE MNOU: SOUHVĚZDÍ A PLANETY VE STŘEDOVĚKÝCH ASTRONOMICKÝCH KNIHÁCH Lenka Panušková kontakt:
[email protected] Středověký člověk pro svoji orientaci v čase i v prostoru vycházel mimo jiné z pozorování nebeských těles seskupených do souhvězdí stálic či ze zvířetníku. Pouţíval k tomu glóby a hvězdné atlasy, které mu pomáhaly k identifikaci jednotlivých obrazců na noční obloze. Samotné postavení hvězd však v nich sehrávalo aţ druhořadou úlohu, neboť mnohem důleţitější byla personifikovaná podoba toho kterého souhvězdí, ať v podobě zvířete (ryby, beran, býk aj.), nebo mytologické bytosti převzaté z antiky (střelec v podobě Kentaura). Tendence personifikovat jevy na nebeské obloze se projevila i u planet, kdyţ např. bůh Jupiter vystupuje v rukopisech jako biskup sedící u prostřeného stolu nebo Měsíc jako ţena sedící ve voze taţeném dvěma voly. Cílem přednášky je na základě iluminací v rukopisech představit způsob, jakým se antická i orientální a arabská mytologie prostřednictvím astronomie a astrologie přetavila do křesťanské středověké imaginace.
5
MLUVÍCÍ SVĚDKOVÉ HISTORIE ANEB EPIGRAFIKA „SNADNO A RYCHLE“ Jiří Roháček kontakt:
[email protected] Památky hmotné kultury i umělecká díla se často nazývají mlčícími svědky historie. Mnoho těchto památek k nám ovšem promlouvá přímo svými nápisy, které představují zvláštní skupinu písemných pramenů. Nejenţe nesou verbální sdělení, ale zároveň tvoří nedílnou formální součást díla. Přednáška chce být klíčem k pochopení hodnoty historických epigrafických památek. Můţe být doplněna exkurzí, např. do lapidária Národního muzea v Praze.
6
ČTENÁŘI OBRAZŮ: TVORBA KARLA ŠKRÉTY OČIMA SOUDOBÝCH DIVÁKŮ A UMĚLECKÉ TEORIE Štěpán Vácha kontakt:
[email protected] Při prohlíţení obrazů starých mistrů se návštěvníci galerií potýkají s řadou nesnází. Nehledě na temnosvitné pojednání malby, které činí výjevy na první pohled obtíţně čitelnými, je pro laika obtíţné se zorientovat v znázorněném prostředí a jednání postav. Tento problém je zvlášť patrný v případě obrazů s náboţenskou tematikou, které dnešní divák, odcizený duševnímu a duchovnímu světu barokního člověka s jeho vizualitou a estetickým cítěním, buď přijímá s rozpaky, nebo přímo odmítá jako citově přepjaté a ve způsobu ztvárnění děje nepřirozené. Cílem přednášky je na vybraných příkladech z tvorby předního českého barokního malíře Karla Škréty (1610–1674) osvětlit koncept barokního obrazu, který předpokládal soustředěné a dlouhé pozorování a zapojení představivosti, v neposlední řadě usiloval o zapůsobení na divákovy emoce s cílem probudit v něm náleţitý mravní postoj.
7
BAROKNÍ NÁSTĚNNÉ MALBY: VZLETNÉ INVENCE, NEBO PROMYŠLENÁ PROJEKCE?
Martin Mádl kontakt:
[email protected] V českých zemích se dochovalo velké mnoţství nástěnných a nástropních maleb ze 17. a 18. století. Mnohé z nich strhujícím, aţ závratným způsobem překonávají hranice reálného architektonického prostoru a uchvacují naše smysly. Obratné malířské zvládnutí rozměrných ploch je přitom náročným technickým úkolem. To, co na první pohled můţe působit výhradně jako vzletná invence nadaných umělců, je do jisté míry výsledkem dlouhého vývoje v pojetí obrazu a jeho perspektivní projekce, která souvisí s poznatky z oblasti optiky a opírá se o základy euklidovské geometrie. Při své práci pak barokní malíři pouţívali promyšlené postupy i různé technické pomůcky, pomocí kterých dokázali uvést své invence v praktickou realizaci. Cílem přednášky je seznámit posluchače se základy umělecké perspektivy a s tím, jak se perspektiva uplatňovala při tvorbě monumentálních nástěnných maleb raného novověku.
8
BAROKO NEJEN PRO OKO: UMĚNÍ V KULTURNĚ-SPOLEČENSKÉM KONTEXTU Martin Krummholz kontakt:
[email protected]
V raném novověku se vyšší sociální vrstvy reprezentovaly prostřednictvím umění. V rámci tehdejší přísně hierarchizované společnosti byla adekvátní míra okázalosti nepsanou povinností. Barokní slavnost skýtala mnohem intenzivnější záţitek, neţ si dnes dokáţeme představit. Nebyla pouze krásná na pohled, nýbrţ působila doslova na všechny smysly. Důleţitou roli v ní hrály hudba, tanec, hostiny, efemérní architektura, ohňostroje, barokní kočáry...
9
ZNOVUZROZENÉ OBRAZY: „ÚPADEK“ MALÍŘSTVÍ KONCE 18. STOLETÍ A NOVÉ UMĚNÍ PO ROCE 1800 Pavla Machalíková kontakt:
[email protected] Přednáška seznamuje se základními problémy vývoje malířství kolem a po roce 1800 a s hlavními tendencemi a osobnostmi české malby dané doby. Okruhy témat: sakrální a profánní obraz kolem roku 1800 – praţská Akademie a rozvoj uměleckého školení – grafika jako nové umělecké médium i prostředek hromadného reprodukování – rozvoj dějin umění a inspirace středověkým uměním – obraz krajiny – nové náboţenské umění.
10
PRAŢSKÉ „ČESKÉ“ POMNÍKY: UMĚLECKÉ DÍLO V KULTURNĚ-SPOLEČENSKÉM KONTEXTU Martin Krummholz, kontakt:
[email protected]
Nejvýznamnější monumentální pomníky vybudované v Praze na počátku 20. století byly ve své době mnohem více neţ „jen“ uměleckými díly. Představovaly důleţité symboly národní emancipace. Sloţité debaty o jejich vzniku a výsledné podobě souvisely jak s tehdejším pojímáním národních mýtů, tak s nelehkou politickou situací. Několik aspektů vzniku „národního monumentu“ bude ilustrováno na příkladech pomníku Františka Palackého, Jana Husa a bělohorské mohyly.
11
UMĚNÍ A REVOLUCE: PROMĚNY ČESKÉ KARIKATURY PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ Tomáš Winter kontakt:
[email protected]
Přednáška mapuje proměnu české karikatury v letech 1900–1950. Důraz klade na interpretaci ideologického a revolučního potenciálu karikatury, který v ní byl od samého počátku obsaţen, a na vztahy tohoto média k modernímu umění a avantgardě. V dobovém politickém a společenském kontextu představuje nejdůleţitější tvůrce karikatur: Františka Kupku, Františka Gellnera, Josefa Ladu, Zdeňka Kratochvíla, Františka Bidla, Adolfa Hoffmeistera, Antonína Pelce aj.
12
ČESKOSLOVENSKÁ KREMATORIA: ARCHITEKTURA A IDEOLOGIE Vendula Hnídková kontakt:
[email protected] Přednáška si klade za cíl poukázat na roli architektury v politických proměnách 20. století. Na pozadí vzniku a vývoje specifického stavebního typu, jakým krematoria bezpochyby jsou, se pokouší přiblíţit kulturní orientaci Československa v období první republiky. V souvislosti s tímto kulturním fenoménem jsou představeni hlavní autoři těchto staveb, kteří se zároveň řadí mezi přední české architekty první poloviny 20. století: Vlastislav Hofman, Pavel Janák, Ernst Wiesner a další.
13
BÍLÁ KOSTKA, NEBO KOLDŮM? Vendula Hnídková kontakt:
[email protected] Téma přednášky vymezuje problematiku meziválečného bydlení v Československu. Oba krajní póly, tedy bílá funkcionalistická vila a kolektivní dům, reprezentují dva zcela odlišné přístupy k řešení bydlení. V dané volbě se ovšem odráţí důleţité společenské, politické i kulturní fenomény období první republiky. Na několika základních příkladech je nastíněn nejen vývoj architektury a jejích tvůrců, ale také nálady ve společnosti, které měly mít zásadní dopad na poválečnou tvář našich měst.
14
