Vybrané akciové fondy kolektivního investování zaměřené na trhy východní Asie

Vybrané akciové fondy kolektivního investování zaměřené na trhy východní Asie Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Roman Ptáček, Ph.D.

Petr Tměj

Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Romanu Ptáčkovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, individuální přístup, zájem, trpělivost a vstřícnost, kterou mi při zpracování práce poskytl.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vybrané akciové fondy kolektivního investování zaměřené na trhy východní Asie zpracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 21. května 2012

_________________

Abstrakt Tměj, P. Vybrané akciové fondy kolektivního investování zaměřené na trhy východní Asie. Bakalářská práce. Brno, 2012. Bakalářská práce se zabývá problematikou kolektivního investování se zaměřením na akciové podílové fondy z regionu východní Asie. Hlavním cílem bakalářské práce je na základě analýzy a komparace investičních metod Dollar Cost Averaging a jednorázového investování vyhodnotit vliv měnového rizika a dopad hospodářské krize na jednotlivé investiční metody u vybraných akciových fondů. Klíčová slova Kolektivní investování, podílové fondy, výnosnost, rizikovost, Dollar cost averaging, jednorázová investice.

Abstrakt Tměj, P. Selected stock collective investment funds targeted at markets of East Asia. Bachelor thesis. Brno, 2012. The Bachelor thesis examines the collective investment targeted at markets of stock mutual funds in the region of East Asia. The main objective of this work is evaluate the impact of currency risk and impact of the economic crisis on the different methods of investment in selected stock funds. This thesis is based on the analysis, comparison of investment methods Dollar cost averaging and one-time investment. Keywords Collective investments, mutual funds, profitability, risk, Dollar cost averaging, onetime investment.

Obsah 1

2 3

4

5 6 7 8 9

Úvod a cíl práce.................................................................................................................. 7 1.1 Úvod ........................................................................................................................... 7 1.2 Cíl ............................................................................................................................... 7 Metodika............................................................................................................................. 8 Literární rešerše a současný stav řešené problematiky .................................................... 12 3.1 Legislativa kolektivního investování v České republice .......................................... 14 3.2 Legislativa v USA .................................................................................................... 16 3.3 Druhy fondů ............................................................................................................. 17 3.3.1 Fondy podle druhu investovaných aktiv .......................................................... 17 3.3.2 Fondy podle způsobu nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem ....... 20 3.3.3 Fondy podle přípustnosti rizika investičního portfolia .................................... 21 3.3.4 Fondy podle správy investičního portfolia ....................................................... 22 3.4 Výhody a nevýhody podílových fondů .................................................................... 22 3.4.1 Výhody podílových fondů ................................................................................ 23 3.4.2 Nevýhody podílových fondů ............................................................................ 24 3.5 Faktory ovlivňující rozhodování investorů .............................................................. 25 3.6 Investiční metody ..................................................................................................... 29 3.7 Rating ....................................................................................................................... 30 Hodnocení vybraných fondů Franklin Templeton Investments ....................................... 32 4.1 Charakteristika vybraných fondů ............................................................................. 32 4.2 Porovnání investiční techniky DCA a jednorázové investice .................................. 35 4.3 Měnové riziko vs. neměnný měnový kurs................................................................ 39 4.4 Hospodářská krize a její vliv na vybrané fondy ....................................................... 42 4.5 Akciové fondy vs. benchmarky ................................................................................ 47 4.6 Rizikovost a výnosnost akciových fondů ................................................................. 56 Diskuze ............................................................................................................................. 57 Závěr................................................................................................................................. 59 Literatura .......................................................................................................................... 60 Seznam tabulek a grafů .................................................................................................... 63 Přílohy .............................................................................................................................. 65

6

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Finanční trh investičních příležitostí se v České republice neustále mění a vlivem globalizace rozšiřuje. Pojmy jako investování, akcie, dluhopis či podílový fond nejsou naší populaci vůbec cizí. Samotný výběr finančního produktu, do kterého lze vložit své úspory, není nikterak jednoduchý. V médiích se jednotlivé finanční instituce neustále předhánějí se svoji atraktivní nabídkou pro přilákání nových, potencionálních klientů. Zájemci si často kladou jednoduché otázky. Kam své peníze vložit, a kde budou nejlépe zhodnoceny? Všeobecně platí, čím větší riziko podstoupíme, tím vyšších výnosů můžeme dosáhnout. Zároveň je dobré vzít v úvahu likviditu, kterou nám poskytují jednotlivé produkty. Velká část populace využívá služeb finančních poradců nebo zkušenosti svých blízkých. V současné době roste oblíbenost přímých investic do podílových fondů, které nabízejí širokou škálu možností. Můžeme si vybrat, zda chceme investovat do fondu, zaměřující se na konkrétní region. Zde můžeme zvolit vyspělé ekonomiky, jako jsou USA a Japonsko nebo dynamicky se rozvíjející ekonomiky Indie, Číny a Latinské Ameriky. Další možností je vybrat si podílový fond, specializující svoji investiční činnost na určité odvětví. Tímto způsobem můžeme zvolit fond zaměřující se na cenné papíry společností, které se zaměřují například na drahé kovy nebo nové technologie.

1.2 Cíl Bakalářská práce se zabývá problematikou kolektivního investování, a to konkrétně otevřenými akciovými podílovými fondy. Vybrané podílové fondy se zaměřují na oblast východní Asie (Čína, Japonsko, Jižní Korea), protože jsou zde státy s odlišně rozvinutými ekonomikami. Fondy jsou vybrány od americké investiční společnosti Franklin Templeton Investments, která dle ekonomického časopisu Barron's1 byla vyhlášena nejlepší investiční společností za poslední desetiletí. Vybranými akciovými podílovými fondy jsou Franklin Templeton Japan A(acc), Templeton China A(acc) a Templeton Korea A(acc). Hlavním cílem bakalářské práce je na základě analýzy a komparace investičních metod Dollar Cost Averaging (dále jen DCA) a jednorázového investování vyhodnotit vliv měnového rizika a dopad hospodářské krize na jednotlivé investiční metody u vybraných akciových fondů. Získané výsledky jsou využity ke stanovení doporučení a vhodné aplikace výše zmíněných investičních metod. Dalším cílem je porovnání výkonnosti portfolio manažerů u vybraných akciových fondů s jejich benchmarkovými indexy. Závěrečný cíl se zabývá měřením rizikovosti pomocí směrodatné odchylky a výnosnosti s využitím Sharpova indexu u zvolených akciových fondů.

1

Článek publikovaný v čísle 3/2011

7

2 Metodika Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části: literární rešerše a současný stav řešené problematiky, hodnocení vybraných fondů Franklin Templeton Investments. Jednotlivé části se následně dělí na kapitoly a podkapitoly. Literární rešerše a současný stav řešené problematiky se zabývá vymezením problematiky kolektivního investování a jevy s nimi souvisejícími. Úvod této části se zabývá legislativním vymezením kolektivního investování v České republice a v USA, kde jsou zároveň popsány jednotlivé formy kolektivního investování. Poté následuje definování základních pojmů kolektivního investování a pojmů souvisejících s danou problematikou. Druhá část hodnocení vybraných fondů Franklin Templeton Investments se dělí na šest kapitol. Úvodní kapitola je zaměřena na charakteristiku vybraných akciových fondů. Popis jednotlivých fondů je proveden následujícím způsobem:  základní charakteristika jednotlivých fondů,  graf vývoje vybraných fondů od 3. 1. 2002 do 3. 1. 2012,  deset největších pozic v portfoliu u každého fondu ke dni 31. 12. 2011. Druhá kapitola se zabývá komparací investičních metod DCA a jednorázového investování z hlediska výnosnosti. U obou metod je kalkulováno s poplatky, které si účtuje investiční společnost Conseq Investment Management, a. s. (dále jen Conseq). Společnost Conseq je zvolena, protože se řadí mezi přední investiční společnosti v České republice a zároveň je obchodním partnerem investiční společnosti Franklin Templeton Investments. Účtován je vstupní poplatek, dalším nákladem je příspěvek do garančního fondu obchodníků s cennými papíry2 (dále jen GFO) a náklad za výpis o stavu investičního účtu3. Výnos investiční techniky DCA a jednorázové investice u vybraných akciových fondů bude počítán následujícím způsobem:

Dollar Cost Averaging  pravidelně vkládaná měsíční částka ve výši 4000 Kč,  investiční období probíhá od roku 2002 do 2012,  investování probíhá vždy 15. den v měsíci, v případě kolize s víkendovými dny 13. nebo 14. den, zároveň v uvedené dny jsou hrazeny náklady GFO,  nakoupené podíly jsou prodány 3. 1. 2012 a jsou odečteny náklady spojené s výpisy o stavu investičního účtu.

Jednorázové investování  celková investovaná částka ve výši 480 000 Kč (4000 Kč x 12 měsíců x 10 let),  investiční období probíhá od roku 2002 do 2012,  investice je provedena 3. 1. 2002, zároveň tento den jsou hrazeny náklady GFO,  nakoupené podíly jsou prodány 3. 1. 2012 a jsou odečteny náklady spojené s výpisy o stavu investičního účtu. 2 3

Podle §; 129 odst. 1 zákona 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění. Za jeden rok celkem tři výpisy: 2x transakční výpis a 1x stavový výpis.

8

Ve třetí kapitole je porovnáván vliv měnového rizika s teoreticky neměnným měnovým kurzem, protože jednotlivé fondy jsou denominovány v zahraničních měnách, a to v americkém dolaru (dále jen USD) nebo japonském jenu (dále jen JPY). Porovnání je provedeno následujícím způsobem:  graf vývoje kurzu CZK/JPY a CZK/USD,  tabulka výnosnosti dle skutečného vývoje měnových kurzů CZK/JPY a CZK/USD v porovnání s teoreticky neměnnými měnovými kurzy u investiční techniky DCA a jednorázového investování,  v případě neměnných kurzů, jsou použity kurzy CZK/JPY a CZK/USD ze dne 3. 1. 2002 u obou investičních technik,  sledované období je od 3. 1. 2002 do 3. 1. 2012. Čtvrtá kapitola se zabývá dopadem hospodářské krize na investiční metody DCA a jednorázového investování u jednotlivých fondů. Hodnocení dopadu hospodářské krize na jednotlivé investiční techniky je proveden tímto postupem:  graf vývoje vybraných fondů od 2. 4. 2007 do 3. 1. 2012,  tabulka výnosnosti jednotlivých investičních popisující výnos od 3. 1. 2002 do 2. 4. 2007 a od 2. 4. 2007 do 3. 1. 2012. Pátá kapitola se zabývá komparací výkonností portfolio manažerů u vybraných akciových fondů s jejími benchmarkovými indexy, které oficiálně uvádí investiční společnost Franklin Templeton Investments. Měření výkonnosti portfolio manažerů akciových fondů a jejich benchmarkových indexů je popsáno tímto způsobem:  stručná charakteristika jednotlivých benchmarkových indexů,  graf vývoje vybraných fondů a benchmarků, jejichž hodnoty jsou uvedeny u všech fondů v USD, kde sledované období je od roku 2002 do 2012,  graf teritoriálního zastoupení u Templeton China a MSCI Golden Dragon Index,  grafy sektorového zaměření fondů a benchmarků jsou ke dni 31. 12. 2011. Závěrečná kapitola se zaměřuje na rizikovost akciových fondů, jež je měřena pomocí směrodatné odchylky. Parametr očekávaná výnosnost je vypočten pomocí aritmetického průměru výnosností u investičních metod DCA a jednorázové investice, jež vyšly ve druhé kapitole u všech tří zvolených akciových fondů. Za parametr hodnoty (možné) výnosnosti jsou dosazovány hodnoty výkonnosti, kterých dosáhly jednotlivé akciové fondy v minulých letech.

Směrodatná odchylka Směrodatná odchylka je statistickým odhadem pravděpodobného odchýlení se skutečné výnosnosti předmětné finanční investice od její výnosnosti očekávané. Počítá se pomocí druhé odmocniny rozptylu, od očekávaného výnosového procenta, v němž jsou vahami pravděpodobnosti těchto odchylek, jejichž součet se musí rovnat jedné. Obecně platí, že čím bude hodnota směrodatné odchylky větší, tím větší bude rizikovost předmětné investice.

9

Vzorec používaný pro výpočet směrodatné odchylky od očekávané míry výnosu je možno znázornit takto: (Rejnuš O., s. 187, 2011)

n



 p  (V i

i

2

 Vočče )

1 n

p

i

1

Kde: σ – směrodatná odchylka Vi – hodnoty (možné) výnosnosti Voček – očekávaná výnosnost pi – pravděpodobnosti jednotlivých odchylek Výnosnost je vypočtena s využitím Sharpova indexu. U Sharpova indexu je porovnáván výběr bezrizikové cenného papíru4, kde jsou srovnávány pokladniční poukázky daného trhu5 s pokladničními poukázkami České republiky.

Sharpův index Nositel Nobelovy ceny William Sharpe, zkonstruoval způsob měření investičních instrumentů, který bere v úvahu rizikový profil investice. Pomocí Sharpeho indexu je možné změřit, jakou výkonnost má rizikový cenný papír, vzhledem k bezrizikové alternativě (státní pokladniční poukázky), který získáme odečtením bezrizikového výnosu z celkového výnosu rizikové cenného papíru. Takový rozdíl se nazývá nadměrný výnos z rizikovějšího cenného papíru. Sharpův index umožňuje porovnání jednotlivých fondů, které působí na různých úrovních volatility. Čím vyšší je Sharpův index, tím lepší je výkonnost portfolia upravená o rizikovost. (Haslem J. A., s. 166, 2009)

Sp

TPR  RF SD

Kde: Sp – Sharpův index TPR – celková výnosová míra z portfolia RF – bezriziková výnosová míra státních pokladničních poukázek 4

Bezrizikovým cenným papírem jsou pokladniční poukázky se splatností do jednoho roku. Za pokladniční poukázky daného trhu jsou považovány takové, jež jsou vydávány ve státě, na který je zaměřen zvolený akciový fond (např. u fondu Templeton China to jsou čínské pokladniční poukázky). 5

10

SD – směrodatná odchylka výnosové míry portfolia (Musílek P., s. 302, 2011) Rizikovost a výnosnost je v této kapitole charakterizována tímto způsobem:  tabulka rizikovosti,  tabulka výnosnosti, kde jsou zahrnuty porovnávané pokladniční poukázky daného trhu s pokladničními poukázkami České republiky,  sledované období je od roku 2002 do 2012. Informační statistické údaje jsou z největší části získány z webových stránek investičních společností Franklin Templeton Investments a Conseq. Jelikož jednotlivé fondy jsou denominovány v zahraničních měnách, a to konkrétně v USD nebo JPY, jsou jejich jednotlivé kurzy získány z historických údajů České národní banky (dále jen ČNB). Výpočty jsou prováděny v programu Microsoft Excel, kde je zároveň vytvořena většina grafů. Jednotlivé výsledky jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Pátá kapitola, která se zabývá vývojem vybraných fondů a jejich benchmarků, jsou použity grafy vytvořené v programu Funds@nalysis. V bakalářské práci jsou použity základní vědecké metody, kterými jsou: metoda analýzy, dedukce, komparace a syntézy.

11

3 Literární rešerše a současný stav řešené problematiky Vývoj kolektivního investování ve světě Historický vývoj kolektivního investování ve světě je popsán dle Musílka. (2011, s. 433-434) První náznaky kolektivního investování jsou spojené s rokem 1774, kde v Holandsku kupec jménem Abraham van Ketwich nabídl drobným investorům možnost diverzifikace portfolia a vyzval je k úpisu 2000 cenných papírů trustu, nesoucího jméno Eendrapt Maakt Magt6 a mající formu uzavřeného fondu. Úspěchy fondu inspirovali další holandské kupce a obchodníky k zakládání obdobného investičního podnikání. V roce 1822 belgická banka Sociètè de Belgique založila první fond kolektivního investování. Následně na to, o 30 let později, tedy roku 1852 vznikl první investiční fond ve Francii pod názvem Crédit Mobiliér. 60. léta 19. století jsou spojována s rozšířením kolektivního investování na Britské ostrovy, kde byla ve Skotsku založena roku 1860 Scottish-American Investment Company. V roce 1868 byl v Londýně založen trust Foreign and Colonial Government Trust, investující zejména do zahraničních hypoték, železnic a do průmyslových společností. V následujících letech obliba kolektivního investování ve Velké Británii rostla, do začátku první světové války existovalo více než 100 investičních trustů. Rozvoj kolektivního investování ve Spojených státech byl o několik desítek let opožděn ve srovnání s Evropou. Fondy se vyvinuly z podniků holdingového typu, jako např. The Boston Personal Property Trust, který zahájil svou činnost v roce 1893, ale na investiční společnost se přeměnil později. Roku 1921 byl od samého počátku založen uzavřený investiční fond The Securities of America. Prvním otevřeným fondem se stal The Massachusetts Investor Trust založený v roce 1924. Do roku 1929 vzniklo až 420 uzavřených investičních společností, získající v té době větší popularitu než fondy otevřené. Ve 30. letech se tyto fondy, vlivem hospodářské krize, dostaly do velkých finančních problémů. Hlavními důvody byly vysoká zadluženost, nedostatečná diverzifikace portfolia a nelegální aktivity jejich správců. V evropských státech pod německým vlivem (Německo, Rakousko, Dánsko) se první znaky kolektivního investování objevily až po druhé světové válce. První investiční společnost v Německu byla založena až v roce 1949, skupinou německých bank, pod názvem Allgemeine Deutsche Investmentgessellschaft. Do konce 50. let investovaly německé fondy výlučně do akciových instrumentů. Velký rozmach německého kolektivního investování je spojen s přelomem tisíciletí, přičemž v současné době existuje více než 2000 veřejných fondů. Na asijském trhu došlo k rozvoji kolektivního investování až v 80. letech minulého století, a to zejména v Japonsku a Jižní Koreji. Nově vznikající trhy kolektivního investování ve střední a východní Evropě, se vyvíjely až v 90. letech minulého století, a to zejména jako integrální součást různých kuponových metod privatizace státního majetku. (Musílek P., 2011)

6

Česky „Svornost vytváří sílu“

12

Tabulka 1: Celková hodnota aktiv institucí kolektivního investování ve světě Kontinent/Země Svět Amerika USA Brazílie Evropa Lucembursko Francie Velká Británie Německo Česká republika Asie a Pacifik Austrálie Čína Japonsko

Hodnota aktiv (mld. USD, 1998) 9 595 5 867 5 525 2 743 508 626 278 190 0,6 972 295 377

Hodnota aktiv (mld. USD, 2009) 22 964 12 597 11 121 784 7 546 2 294 1 806 729 318 5 2 715 1 199 381 661

Zdroj: MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů 2011

Vývoj kolektivního investování v České republice Vývoj kolektivního investování v České republice je popsán podle Lišky a Gazdy. (2004, s. 338-345) Samotný počátek kolektivního investování v České republice, byl nastartován po sametové revoluci. Zásadním impulsem pro jeho vznik a rozvoj, jakožto celého kapitálového trhu, byla kupónová privatizace. Po ustanovení základních institucí českého kapitálového trhu a kolektivního investování byl následující vývoj ovlivněn nedostatečnou legislativou v jejím následném vymáhání, dále nedostatečným výkonem státního dozoru. Nejlepším příkladem tohoto selhání jsou Harvardské fondy, spjaté s Viktorem Koženým, který nejvíce negativním způsobem přispěl k „popularitě“ kolektivního investování. Tento proces byl lemován řadou novel zákona o investičních společnostech a investičních fondech a dalších zákonech, dotýkajících se českého kapitálového trhu. Zároveň toto období je spojeno se vznikem institucí, jako je Komise pro cenné papíry, odpovídající za státní regulaci a Unie investičních společností ČR, provádějící tzv. samoregulaci účastníků trhu. Kuponová privatizace proběhla ve dvou vlnách. Jejím základním smyslem bylo privatizovat rozsáhlý objem státního majetku a položit základy k rozvoji kapitálového trhu. První vlna privatizace byla zahájena dne 26. února 1991 schválením zákona č. 92/1991 Sb., o převodu majetku státu na jiné osoby, ačkoliv je znám spíše pod názvem „Zákon o velké privatizaci“ a začala registrací zájemců dne 1. listopadu 1991. Této první vlny se zúčastnilo 429 investičních privatizačních fondů, které získaly 73% celkového přiděleného majetku. Do tohoto procesu bylo zapojeno 8,5 milionů lidí (z toho 5,9 milionů obyvatel ČR). V průběhu první vlny byla přijata zákonná úprava investičních společností a investičních fondů, ty byly nuceny se těmto právním úpravám ve stanovených lhůtách přizpůsobit. Investiční privatizační fondy se transformovaly na investiční fondy a mohly být spravovány samostatně či investiční společností. 13

Druhá vlna kuponové privatizace začala dne 8. července 1993, schválením novely transformačního zákona č. 92/1991 Sb. upravující podmínky převodu majetku státu. Celkem se do druhé vlny zapojilo 353 investičních a podílových fondů, získajících celkem 65 % podíl privatizovaného majetku. Zájem populace České republiky se zvýšil celkem na 6,16 milionu lidí. Po rychlém rozmachu kolektivního investování, dochází v roce 1996 k první krizi a následnému poklesu majetku, způsobeném přeměny 89 investičních fondů na tzv. holdingy. Následující rok se situace stabilizovala a tato přeměna byla legislativně zakázána. Rok 1999 přinesl první stabilní růst majetku v otevřených podílových fondech, který byl založen na existenci klasických otevřených podílových fondů, známých z vyspělých kapitálových trhů. Celková hodnota majetku ve fondech odpovídala úrovni roku z 1993, ale je kvalitativně velice odlišná. Více než 50% majetku je v „nových fondech“ peněžního trhu, které vedou k vyhledávání alternativních investičních příležitostí. Roku 2000 přišel definitivní konec kuponové privatizace a začíná proces „otevírání fondů“. To znamená přeměna uzavřených forem fondů na otevřené podílové fondy, čímž majetek v otevřených podílových fondech roste, díky přeměně investičních a uzavřených podílových fondů z kuponové privatizace. (Liška V., Gazda J., 2004) Ve 21. století majetek ve fondech postupně rostl a svého vrcholu dosáhl v roce 2007. Zvýšil se zájem především o zahraniční fondy. V grafu vývoje majetku ve fondech, je možné vidět obrovský nárůst mezi lety 2002-2007, kdy majetek v zahraničních fondech vzrostl téměř pětinásobně. Graf 1: Vývoj majetku ve fondech České republice (mld. Kč)

Zdroj: vlastní zpracování z údajů získaných z http://www.akatcr.cz/7, 2012

3.1 Legislativa kolektivního investování v České republice Odvětví kolektivního investování upravuje v České republice zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, který nabyl účinnosti dne 1. května 2004. Legislativa je výrazně ovlivněna příslušnými směrnicemi Evropské unie. Kolektivním investováním 7

http://www.akatcr.cz/download/2312-tz20120222.pdf

14

se rozumí podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku. (Jílek J., s. 425, 2009) V České republice rozeznáváme dva druhy fondů kolektivního investování:  investiční fond,  podílový fond. Investiční fond Investiční fond je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování, potřebující povolení ČNB k činnosti investičního fondu. Obchodní firma investičního fondu obsahuje označení „uzavřený investiční fond“. O povolení k činnosti investičního fondu mohou požádat pouze zakladatelé akciové společnosti, která dosud nevznikla. Tato společnost nesmí být založena na základě veřejné nabídky akcií. Investiční fond lze založit pouze na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu, nejdéle na 10 let. Investiční fond může svěřit obhospodařování svého majetku investiční společnosti na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičních fondů. (Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování) Podílový fond Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů 8 podílového fondu, a to v poměru podle hodnoty vlastněných podílových listů. Peněžní prostředky shromažďuje do podílového fondu investiční společnost vydáváním podílových listů podílového fondu, jež zároveň k jeho vytvoření je třeba povolení ČNB. Majetek v podílovém fondu obhospodařuje investiční společnost svým jménem na účet podílníků. (Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování) Zákon definuje:  otevřený podílový fond,  uzavřený podílový fond.

Uzavřený podílový fond Charakteristickým rysem uzavřeného podílového fondu je, že investiční společnost neodkupuje podílové listy zpět od podílníků. To znamená, že zpětná přeměna na hotové peníze může být realizována pouze prodejem na sekundárním trhu cenných papírů, pokud je to zakotveno ve statutu fondu. Uzavřený podílový fond se vytváří pouze na dobu určitou, a to maximálně na 10 let. (Rejnuš O., s, 113, 2011)

Otevřený podílový fond Nejvýznamnější vlastností otevřených podílových fondů je to, že jejich podílové listy jsou na požádání kdykoliv odprodatelné investiční společnosti, která spravuje fond. Přitom cena, za niž je jejich odkup realizován, odpovídá aktuální hodnotě majetku, který na příslušný podílový list v době odkupu připadá. Po celou dobu existence podílového fondu, která není ve většině zemí legislativně omezována, může probíhat prodej dalších podílových listů, jejichž množství nebývá limitováno. (Rejnuš O., s. 114, 2011) 8

Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu, a se kterým jsou spojena další práva plynoucí ze zákona nebo statutu.

15

3.2 Legislativa v USA Legislativa kolektivního investování je zahrnuta v „15 USC - Commerce and Trade“, konkrétně vychází ze zákona o investičních společnostech9. Obzvláště jsou zákonem definovány jednotkové investiční trusty, které se řídí trustovým zákonem10 a uzavřený fond, jenž je popsán zákonem o uzavřených společnostech11.) V USA existují čtyři formy kolektivního investování: (Law.onecle.com, 2012)  mutual fund (podílový fond),  closed – end fund (uzavřený fond),  unit investment trust (jednotkový investiční trust),  exchange traded fund.

Mutual fund (podílový fond) Podílový fond se řídí podle zákona o investičních společnostech. Právně se jedná o otevřenou společnost a svoji podobou se dá říci, že odpovídá otevřenému podílovému fondu v České republice. Hodnota podílového listu se označuje, jako NAV (net asset value)12 a je počítána denně. (Mishkin F. S., Eakins S. G., s. 538, 2009)

Closed – end fund (uzavřený fond) Právně se jedná o uzavřenou společnost, která svojí charakteristikou odpovídá uzavřenému fondu v České republice. Uzavřený fond při zahájení své činnosti vydá určitý počet podílů a jejich hodnota je dána tržní cenou, která může být vyšší či nižší než NAV. Společnost nemá povinnost zpětně odkupovat vydané podílové listy. S podíly uzavřeného fondu se běžně obchoduje na burzách. (Jílek J., s. 423, 2009)

Unit investment trust (jednotkový investiční trust) Jednotkový investiční trust vydává omezený počet cenných papírů, které mohou být kdykoliv zpětně odprodatelné za jejich aktuální hodnotu a právně se řídí trustovým zákonem. Jednotkový investiční trust nakoupí cenné papíry a výnosy, z nichž získané mohou být v pravidelných intervalech rozdělovány mezi investory, na rozdíl od podílového fondu, kde výnosy jsou reinvestovány. Portfolio jednotkového trustu je pevné, tudíž není aktivně řízeno a oproti podílovému fondu má nižší administrativní náklady. (Jílek J., s. 423, 2009)

Exchange traded fund Exchange traded fund (dále jen ETF) vznikl jako indexový investiční fond, jehož akcie byly burzovně obchodovatelné. Zpočátku se jednalo výhradně o akciové indexové fondy s pasivní správou a později se začaly vytvářet i aktivně spravované ETF 13. ETF lze charakterizovat jako fond, který je, stejně jako standardní fond kolektivního investování tvořen majetkem skládající se z různých aktiv. Nejvýznamnější charakteristickým rysem ETF, kterým se odlišuje od investičního a podílového fondu, je skutečnost, že ačkoliv je všeobecně považován 9

Investment company act of 1940 15 USC 80a-26 - Unit investment trusts 11 15 USC 80a-23 - Closed-end companies 12 Český ekvivalent čistá hodnota aktiv 13 ETF s aktivní správou existují teprve od roku 2008, který vznik v USA. 10

16

za fond otevřeného typu, tak jsou jimi emitované cenné papíry burzovně obchodovatelné. Další významnou vlastností je způsob jeho zakládání. ETF vzniká, tak že se nejdříve vytvoří14 a teprve potom své cenné papíry (akcie či podílové listy) začne nabízet investorům, na rozdíl od investičního fondu a podílového fond, které se vytvářejí v návaznosti na peněžní vklady investorů. (Rejnuš O., s. 574–576, 2011)

3.3 Druhy fondů Fondy můžeme členit do skupiny podle mnoha kritérií. V rámci této práce jsou vybrána následující rozdělení:  fondy podle druhu investovaných aktiv,  fondy podle způsobu nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem,  fondy podle přípustnosti rizika investičního portfolia,  fondy podle správy investičního portfolia. 3.3.1

Fondy podle druhu investovaných aktiv

Jedná se o základní členění fondů, protože každý fond se zaměřuje na jiný druh investic a má jinou strukturu aktiv v portfoliu. Zároveň každý druh fondu se liší svoji rizikovostí a výnosností. Fondy podle druhu investovaných aktiv jsou podle Jílka (2009, s. 408-422) rozlišovány:  fondy peněžního trhu,  dluhopisové fondy,  akciové fondy,  fondy rizikového kapitálu,  hedžové fondy,  derivátové fondy,  fondy fondů,  zajištěné fondy,  smíšené fondy,  nemovitostní fondy.

Fondy peněžního trhu Fondy peněžního trhu vykazují nejnižší výnosnost a patří nejméně rizikové. Tyto fondy investují do nástrojů peněžního trhu, tj. do dluhopisů se splatností do jednoho roku (včetně státních pokladničních poukázek) a do bankovních termínovaných vkladů. Výnosnost závisí především na výši krátkodobých úrokových měr. (Jílek J., s. 408, 2009)

Dluhopisové fondy Rizikovější jsou dluhopisové fondy, které v průběhu za delší období nabízejí vyšší výnosnost než fondy peněžního trhu. Přestože existuje mnoho druhů dluhopisů, 14

ETF vytváří licencované finanční instituce, které ETF založí prostřednictvím vlastního kapitálu.

17

většina dluhopisových fondů investuje do nejméně rizikových státních dluhopisů nebo kvalitních podnikových dluhopisů. (Jílek J., s. 408, 2009)

Akciové fondy Podstatně rizikovější jsou akciové fondy, které v minulosti vykazovaly za delší období vyšší výnosnost než dluhopisové fondy. Úroveň rizika závisí na společnostech, do jejichž akcií fondy investují. Mezi akciové fondy se zařazují i indexové fondy, které kupují do svých portfolií akcie zahrnuté ve sledovaném akciovém indexu, a jejichž cílem je kopírovat vývoj těchto indexů. Výnosnost akciových fondů může být záporná i po několik let. (Jílek J., s. 408–409, 2009)

Akciové indexy Akciové indexy jsou indikátory akciového trhu, které koncentrují pohyby cen mnoha akcií do jediného čísla, a tak vypovídají o vývojových tendencích trhu. Hlavním posláním akciových indexů je stručně informovat o vývoji určitého akciového trhu jako celku či jeho části. Kromě toho se akciové indexy používají jako benchmark, tj. jako měřítko průměrné výnosnosti daného trhu, vůči kterému je možné měřit úspěšnost či neúspěšnost investování portfoliových manažerů. Pokud výkonnost portfolio manažera je vyšší než růst indexu, potom se říká, že manažer překonal trh. Na akciovém trhu se používají stovky indexů. Odlišují se způsobem výpočtu a rozsahem trhu. Svůj akciový index má každá burza. Své indexy mají i některé agentury. Mezi nejznámější indexy patří S&P500, NASDAQ, DAX a Nikkei. (Jílek J., s. 173, 2009) Podle Steigaufa (2003, s. 67, 73–75) se akciové fondy dále mohou rozlišovat podle své specifikace či zaměření a lze je dělit do konkrétních skupin:  globální a regionální akciové fondy,  sektorové akciové fondy,  akciové fondy podle tržní kapitalizace.

Globální a regionální akciové fondy Z jejich názvu je zřejmé, že tyto fondy se liší tím, jestli investují na akciových trzích po celém světě nebo se orientují jen na jistý předem určený region (např. USA, Japonsko) nebo světadíl (např. Evropa, Amerika). Tyto akciové fondy často investují do akcií tzv. „blue chips15“ akcií. (Steigauf S., s. 74, 2003)

Sektorové akciové fondy Investováním do sektorových akciových fondů si investor vybírá odvětví, do kterého chce investovat (např. Energetika, drahé kovy). Globální sektorové podílové fondy investují do podniků jednoho průmyslového odvětví po celém světě. (Steigauf S., s. 74–75, 2003)

Akciové fondů podle tržní kapitalizace Akciové fondy podle trží kapitalizace akciových společností, do kterých fond investuje, dělíme do čtyř skupin:

15

Akcie velkých podniků, které jsou ratingově nejlépe hodnoceny.

18

 akciové fondy „large cap“ investují do akciových společností s tržní kapitalizací nad 5 mld. USD,  akciové fondy „mid cap“ investují do akciových společností s tržní kapitalizací od 500 mil. USD do 5 mld. USD,  akciové fondy „small cap“ investují do akciových společností s tržní kapitalizací od 100 mil. USD do 500 mil. USD,  akciové fondy „micro cap“ investují do akciových společností s tržní kapitalizací menší než 100 mil. USD. Všeobecně se dá říct, že společnosti s větší kapitalizací patří k více etablovaným formám a ceny jejich akcií jsou stabilnější. Společnosti s malou a střední kapitalizací obvykle mají vyšší potenciál pro budoucí růst v porovnání se společnostmi „large cap“, ale ceny jejich akcií jsou volatilnější. (Steigauf S., s. 67, 2003)

Smíšené fondy Výnosnost a rizikovost smíšených fondů leží mezi výnosností a rizikovostí akciových a dluhopisových fondů. Jejich portfolio je rozloženo mezi akcie a dluhopisy (případně nástroje peněžního trhu) tak, že fond má dlouhodobě nižší výnosnost než čistě akciové fondy, ale vyšší než čistě dluhopisové fondy. (Jílek J., s. 411, 2009)

Zajištěné fondy Zajištěné fondy nabízejí investorům účast na růstu akciového trhu a v případě poklesu akciového trhu nabízejí vrácení pevné částky. Zajištěné fondy jsou zřizovány na dobu určitou či neurčitou. (Jílek J., s. 411, 2009)

Fondy fondů Fondy fondů investují do podílových listů jiných podílových fondů. Správcovské poplatky těchto fondů jsou vyšší než u běžných fondů. (Jílek J., s. 413, 2009)

Nemovitostní fondy Nemovitostní fondy umožňují nepřímo investovat do nemovitostí. Studie o amerických nemovitostních fondech ukazují, že jejich výnosnost je obvykle nižší než výnosnost běžných fondů. (Jílek J., s. 413, 2009)

Derivátové fondy Derivátové fondy silně využívají derivátů. Jsou proto vysoce rizikové a běžně ztrátové. (Jílek J., s. 414, 2009)

Hedžové fondy Hedžové fondy jsou fondy určené pro bohaté fyzické osoby či institucionální investory s minimální investicí jeden milion dolarů. Tyto fondy se angažují ve zvláštních investičních strategiích, které bývají obvykle velice rizikové. (Jílek J., s. 414, 2009)

Fondy rizikového kapitálu Rizikový kapitál (venture capital) je hotovost určená k založení či koupi podniků s růstovým potencionálem. Tuto hotovost poskytují investoři, kteří se stávají vlastníky

19

této společnosti, a to přímo či nepřímo přes fondy rizikového kapitálu. (Jílek J., s. 422, 2009) 3.3.2

Fondy podle způsobu nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem

Podle Rejnuše (2011, s. 572) můžeme rozlišovat fondy kolektivního investování podle toho, zda jsou orientovány na vyplácení podílů, nebo zda bude celý svůj dosažený hospodářský výsledek reinvestovat, případně budou provádět obojí. Tato orientace je významná zejména z hlediska ovlivňování příjmových daní, které musí investor z příjmů získaných z podílových listů platit. Podle tohoto hlediska rozlišujeme:  fondy důchodové,  fondy růstové,  fondy vyvážené.

Fondy důchodové Důchodové fondy bývají orientovány na přednostní vyplácení podílů z podílových listů, jež vyplývají z hospodářského výsledku, jehož příslušný fond kolektivního investování dosáhl. Z toho vyplývá, že celkový výnos investora je tvořen pouze výnosy běžnými. (Rejnuš O., s. 572, 2011)

Fondy růstové Růstové fondy se orientují na reinvestování svého dosaženého zisku, čímž dochází ke zvyšování aktuální hodnoty jejich podílových listů. Investování do cenných papírů těchto fondů je výhodné především ve státech, kde je po určité době jejich držby z nich plynoucí kapitálový výnos daňově osvobozen. (Rejnuš O., s. 572, 2011)

Fondy vyvážené Fondy vyvážené jsou kompromismem mezi oběma výše uvedenými investičními strategiemi. To znamená, že investorům poskytují jak příjmy běžné, tak i kapitálové. Z uvedeného důvodu proto bývá v jejich statutech upřesněn způsob nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem. (Rejnuš O., s. 572, 2011)

Rozdělení investic v České republice Z obou grafů Rozdělení investic – domácí a zahraniční fondy (k 31. 12. 2011) je vidět, že český investor je spíše konzervativní a snaží se vyhýbat vyššímu riziku. U domácích fondů dominují fondy dluhopisové s celkovým pokrytím 36,7 % a fondy smíšené s 21,1 %. Až na čtvrtém místě jsou fondy akciové s podílem 11,7%.

20

Graf 2: Rozdělení investic v domácích fondech podle podílu

Zdroj: vlastní zpracování ze získaných dat na http://www.akatcr.cz/16, 2012 Zahraniční fondy jsou charakteristické především zvýšeným zájmem o akciové fondy, který je oproti domácím fondům téměř dvojnásobný s hodnotou 20,6%. Největší zájem je o fondy zajištěné, které zcela dominují zahraničním fondům s celkovým podílem 39%. Graf 3:Rozdělení investic v zahraničních fondech podle podílu

Zdroj: vlastní zpracování ze získaných dat na http://www.akatcr.cz/17, 2012 3.3.3

Fondy podle přípustnosti rizika investičního portfolia

Podle Rejnuše (2011, s. 570-571) lze dále rozlišovat fondy kolektivního investování z hlediska přípustného rizika investičního portfolia. Rozlišení fondů podle přípustnosti rizika jejich výnosnosti velmi úzce souvisí s regulací kapitálového trhu. Spočívá v tom, že legislativně bývá vymezeno, jak „nejrizikověji“ může příslušný fond investovat, jaké zásady při tom musí dodržovat, pro jaké investory je fond určen. Podle přípustnosti rizika investičního portfolia jsou rozlišovány:  standardní fondy,  speciální fondy.

Standardní fondy U standardních fondů se většinou jedná o fondy otevřeného typu, které mohou investovat pouze do legislativně povolených investičních instrumentů, přičemž musí dodržovat celou řadu bezpečnostních ustanovení týkajících se rozkládání a omezování rizika. Z toho vyplývá, že se jedná o fondy vhodné pro kolektivní investování široké veřejnosti. (Rejnuš O., s. 571, 2011)

16 17

http://www.akatcr.cz/download/2312-tz20120222.pdf http://www.akatcr.cz/download/2312-tz20120222.pdf

21

Speciální fondy Speciální fondy jsou ve srovnání s fondy standardními méně legislativně omezeny, a to jak co do zaměření jejich investic, tak i co se týče jejich právní formy. Jedná se především o fondy rizikovější a jsou určeny především pro movitější a zkušenější investory. (Rejnuš O., s. 571, 2011) 3.3.4

Fondy podle správy investičního portfolia

Aktivní či pasivní správa portfolia je poměrně významný investičním kritériem, které se výrazně promítá do výše poplatků placených investory za správu fondu. Podle Rejnuše (2011, s. 573) lze podle správy investičního portfolia rozlišovat:  fondy s aktivní správou portfolia,  fondy s pasivní správou portfolia.

Fondy s aktivní správou portfolia Aktivní způsob správy investičního portfolia je charakterizován tím, že správce fondu neustále hledá, co nejvýhodnější možnosti investic a portfolio fondu průběžně obměňuje. Tato činnost je doprovázena častějším obchodováním spravovaných aktiv, což se odráží ve výši transakčních nákladů, a tím i ve výši vstupních či výstupních poplatků. (Rejnuš O., s. 573, 2011)

Fondy s pasivní správou portfolia Jde o druh správy investičního portfolia, které je založeno na držbě jednou sestaveného portfolia, a to až do doby jeho splatnosti, čímž se šetří transakční poplatky a náklady fondu se snižují na minimum. Tento druh správy se často uplatňuje u indexových fondů nebo u fondů investujících do nemovitostí. (Rejnuš O., s. 573, 2011)

3.4 Výhody a nevýhody podílových fondů Každý investiční instrument je spojen s různými výhodami a nevýhodami, výjimkou nejsou ani podílové fondy. Jednotlivé přednosti a slabiny každého způsobu investování jsou vždy důležité z pohledu investora.

22

3.4.1

Výhody podílových fondů

Podle Steigaufa (2003, s. 18–21) investování do podílových fondů, oproti individuálnímu investování do cenných papírů, poskytuje investorům mnoho výhod. K základním atributům, díky kterým jsou podílové fondy tak populární, patří tyto výhody:  diverzifikace,  odborná správa,  likvidita,  jednoduchost a dostupnost,  nízké náklady,  zprůměrování nákladů,  rodina fondů.

Diverzifikace V rámci investování lze diverzifikaci definovat jako rozložení rizika mezi počet cenných papírů. Podílový fond může mít ve svém portfoliu až stovky cenných papírů od různých emitentů, a tím fond dosáhne požadovanou úroveň diverzifikace, kterou by samostatně mohli dosáhnout jen majetnější investoři. Pomocí fondů můžeme investovat peníze do různých cenných papírů a snížit riziko ztráty způsobené problémy některé společnosti nebo instituce. (Steigauf S., s. 18, 2003)

Odborná správa Odborná správa patří k ceněným a drahým službám, protože běžný investor nemá dostatek informací či zkušeností s finančními trhy, aby si mohl samostatně spravovat své investice. Profesionální investiční manažer rozhoduje, které cenné papíry má nakoupit nebo prodat. Často přitom vychází z velkého množství informací, analytických zpráv a finančních údajů. (Steigauf S., s. 18, 2003)

Likvidita Vysoká likvidita investorům umožňuje, kdykoliv prodat podíly ve fondu. Fond je povinný odkoupit podíly investora za tržní hodnotu podílu. (Steigauf S., s. 19, 2003)

Jednoduchost a dostupnost Správcovské investiční společnosti nabízejí různé služby, zjednodušující samotný proces investování do jejich fondů. Podle požadavků investora mohou být podíly jednoho fondu vyměněny za podíly jiného fondu, investor může kupovat podíly přes e-mail, internet či telefonicky. Zároveň může automaticky reinvestovat výnosy do podílového fondu. Společnost eviduje všechny transakce investora, který může denně sledovat cenový vývoj podílů ve fondu pomocí různých informačních zdrojů. (Steigauf S., s. 19, 2003)

Nízké náklady Vzhledem k tomu, že fondy mohou obchodovat v určitém momentu se sumami převyšující stovky milionů, mají poplatky spojené s obchody s cennými papíry u obchodníků podstatně nižší. I kdyby běžný investor disponoval volným časem, 23

zkušenostmi a znalostmi, které jsou nevyhnutelné k výběru ziskových cenných papírů, tak nemůže realizovat obchody levněji než podílový fond. (Steigauf S., s. 19, 2003)

Zprůměrování nákladů Pokud se obává investovat najednou vyšší sumu peněz do podílových fondů v čase, kdy jsou trhy volatilní nebo jdou střemhlav dolů, potom může zvážit investiční metodu Dollar Cost Averaging. V překladu to znamená zprůměrování nákladů a jde o způsob investování konstantní sumy peněz do podílového fondu v pravidelných měsíčních intervalech bez ohledu na skutečnost, zda trhy stoupají nebo klesají. V podstatě tato metoda mění tyto vzestupy a poklesy trhu na výhodu. (Steigauf S., s. 19, 2003)

Rodina fondů Investiční společnosti, spravující podílové fondy, obvykle nabízejí investorům více podílových fondů. Taková skupina fondů od jedné společnosti se nazývá rodina fondů. Nejmenší rodiny fondů mají v nabídce fond peněžního trhu, fond dluhopisový a fond akciový. Mezi nejpopulárnější rodiny fondů ve světě patří Fidelity, Franklin Templeton Investments či Pioneer Investments. Mezi výhody rodiny fondů patří možnost výměny podílů jednoho fondu za jiný, tzv. switch fondů. Jde o populární formu přeskupování investic mezi fondy obvykle spojenou s nižšími poplatky. (Steigauf S., s. 20, 2003) 3.4.2

Nevýhody podílových fondů

Kromě výhod podílových fondů je podle Steigaufa tento druh investování spojen s nevýhodami, které by každý investor měl zvážit ještě předtím, než se rozhodne investovat do podílových fondů. Jsou to zejména tyto nevýhody: (Steigauf S., s. 20– 21, 2003)  investice do fondu nepodléhá zákonné ochraně bankovních vkladů,  cena za diverzifikaci,  možné vysoké náklady.

Investice do fondu nepodléhá zákonné ochraně bankovních vkladů Na rozdíl od bankovních vkladů, investice do podílových fondů nepodléhají zákonné ochraně vkladů. Tržní hodnota podílů ve fondu může fluktuovat dokonce i v případě, kdy fond investuje do státních cenných papírů. Zákon o kolektivním investování ochraňuje investice podílníků, žádná regulace ovšem nesnižuje riziko poklesu hodnoty této investice. (Steigauf S., s. 20, 2003)

Cena za diverzifikaci Diverzifikace eliminuje riziko velké ztráty, která může nastat v případě, kdy je v držbě jen jeden cenný papír a jeho hodnota se propadne. Na druhé straně diverzifikace omezuje získání velkého výnosu, kterého může být dosaženo v případě, když je v držbě jen jeden cenný papír a jeho hodnota prudce stoupne. Je třeba mít na paměti, že investor v žádném případě není diverzifikací úplně ochráněn před rizikem ztráty v případě celkového poklesu na finančních trzích. (Steigauf S., s. 20 – 21, 2003)

24

Možné vysoké náklady V porovnání s nákupem samostatných cenných papírů podílové fondy představovat nízko nákladový způsob, jak nakupovat cenné papíry. Při započtení poplatků a operačních nákladů může být konečný výnos z držby podílových listů výrazně snížen. Proto by si investor ještě před investičním rozhodnutím měl pozorně prostudovat všechny náklady spojené s investováním do příslušného fondu. (Steigauf S., s. 21, 2003)

3.5 Faktory ovlivňující rozhodování investorů Investiční rozhodování je spojeno s řadou faktorů, které mohou být vzájemně propojeny. Investor musí jednotlivé faktory brát v úvahu při samotném výběru investičního instrumentu, a také se často musí rozhodovat, který faktor více preferuje. Pavlát (2005, s. 129–130) definuje tyto základní faktory:  výnos investice,  riziko investice,  likvidita investice,  zlaté pravidlo.

Výnos investice Výnos investice je měřen pomocí výpočtu čistého zisku, kterého můžeme dosáhnout pomocí rozdílu mezi výnosem a investovanými prostředky včetně zmenšení o příslušné daňové povinnosti. (Pavlát V., s. 129, 2005)

Riziko investice Riziko investice je dáno stupněm nejistoty, s kterým je spojeno očekávané výnosové procento. Stejná očekávaná výnosová procenta mohou být spojena s různými riziky. Velikost rizika je obvykle měřena směrodatnou odchylkou od očekávaného výnosového procenta. (Pavlát V., s. 129, 2005)

Likvidita investice Likvidita investice je měřena rychlostí, s jakou lze investici přeměnit zpět v hotové peněžní prostředky. (Pavlát V., s. 129, 2005)

Zlaté pravidlo Výnos, riziko i likviditu je nutno posuzovat v jejich vzájemných vztazích a hodnotit je souhrnně. Maximální výnos, minimální riziko a nejrychlejší přeměny v hotové peníze nelze dosáhnout současně, je možné jen optimalizovat vztah těchto tří faktorů investice. Tento přístup bývá označován jako „zlaté pravidlo investování“. (Pavlát V., s. 129–130, 2005) V rámci bakalářské práce jsou dále charakterizovány tyto faktory:  vztah výnosů a rizik,  akcie a inflace,  hospodářský růst a cena akcií,  poplatky,

25

 typy rizik.

Vztah výnosů a rizik Je prakticky nemožné udělat jasnou dělicí čáru mezi výnosy a riziky, protože obojí je navzájem propojeno. Důležité je si uvědomit dvě podstatné zákonitosti:  vyžadujeme-li vysoké výnosy, musíme podstoupit vysoké riziko,  podstoupíme-li vysoké riziko, nemáme žádnou záruku, že dosáhneme vysokých výnosů. V případě akcií je riziko cenou za nadprůměrné výnosy, avšak existují i třídy investic, kde vysoké riziko neodpovídá průměrným výnosům. Typickým příkladem rizikových investic s malým výnosem jsou například komodity a cizí měny. Zatímco u akciových indexů a u obligací lze spoléhat na dlouhodobý růstový trend. (Kohout P., s. 1718, 2010) Graf 4: Výkonnost investičních instrumentů USA (v USD) v letech 1982 - 2011.

Zdroj: http://www.moneco.cz/18, 2012

Akcie a inflace Velice zajímavý a nejednoznačný je vliv inflace na ceny akcií. Podniky prodávají své výrobky za tržní ceny, a tím rostou tržby podniků současně s růstem spotřebitelských cen, čímž mohou akcie do jisté míry fungovat jako ochrana proti inflaci. Je však nutné zdůraznit, že tato ochrana není plně spolehlivá. Inflace totiž často doprovází jiné hospodářské problémy, které mohou ohrožovat zisky podniků. Historické výnosy či ztráty plynoucí z investic do akcií v období inflace lze označit jako smíšené. Konzervativněji založený investor by se měl soustředit na vyspělé země se stabilními ekonomikami a s nízkou inflací. Na druhé straně v zemích tzv. emerging markets, které trpěly velmi vysokou inflací, akcie nejen fungovaly jako účinný štít proti inflaci, ale poskytly dokonce fantastické výnosy (např. Argentina v 70. – 90. letech 21. století). Tyto výnosy však byly doprovázeny velmi vysokou volatilitou. (Kohout P., s. 83-85, 2010) 18

http://www.moneco.cz/index.asp?action=jak_vyplnit_profil

26

Hospodářský růst a ceny akcií Širokou veřejnost často překvapí, když pozitivní ekonomická zpráva pošle akciový trh níže. Lepší než očekávaný hospodářský růst má dva důležité dopady na akciový trh, a každý jim hýbe v opačném směru. Rostoucí ekonomika zvyšuje budoucí firemní zisky, které jsou hnací silou pro akcie. Protipólem jsou zvyšující se úrokové sazby, zvyšující diskontní míru, kterou jsou tyto budoucí zisky diskontovány. Podobná, ekonomická zpráva s negativní informací může snížit očekávané zisky, ale pokud poklesnou úrokové sazby, ceny akcií mohou pravděpodobně vzrůst kvůli poklesu diskontní míry, kterou jsou tyto zisky diskontovány. Při otázce, který efekt je silnější často, závisí na tom, v jakém hospodářském cyklu se ekonomika nachází. Nedávná analýza ukázala, že v recesi lepší než očekávané ekonomické údaje zvyšují ceny akcií, protože důsledky pro firemní zisky jsou považovány za důležitější, než změna v úrokových sazbách v této fázi hospodářského cyklu. Naopak horší než očekávané údaje ceny akcií snižují. Během hospodářských expanzí, a zejména na konci expanze, je efekt úrokové sazby zpravidla silnější, protože inflace je větším ohrožením. (Siegel J., s. 197–198, 2011)

Poplatky Investování v rámci kolektivního investování je spojeno s poplatky, které výrazným způsobem ovlivňují celkový výnos. Je tedy důležité, při samotném výběru fondu vzít v úvahu poplatky s ním spojené. Rozlišujeme čtyři druhy poplatků:  vstupní poplatek investor platí při koupi podílového listu investiční společnosti,  výstupní poplatek je účtován při zpětné koupi podílových listů od podílníka,  správcovský poplatek si investiční společnost účtuje za každý započatý rok při setrvání ve fondu,  přestupní poplatek investor platí v případě, že se investor rozhodne přestoupit v rámci stejné investiční společnosti do jiného fondu. (Jílek J., s. 444, 2009)

Typy rizik Investování do fondů kolektivního investování je spojeno s řadou rizik, které musí potencionální investor vzít v úvahu, protože mají výrazný vliv na skutečný výnos z investice. Rozlišovány jsou tyto rizika:  tržní riziko,  úrokové riziko,  riziko změny výnosů,  riziko inflace,  měnové riziko,  management fondu,  sektorové riziko,  politické riziko,  riziko korupce.

27

Tržní riziko Tržní riziko je především spojeno s pohyby tržních cen cenných papírů. Nejčastější riziko pro investory znamená pokles cen. Současně ale druhou hrozbou pro investory je skutečnost, že nebudou zúčastněni na zotavení trhu. Ceny kolísají více nebo méně, ale důležitý je dlouhodobý časový horizont investora Nejhorší co může investor udělat je, že prodá cenné papíry v čase, kdy jsou ceny dole, ještě před zotavením trhů. (Steigauf S., s. 26, 2003)

Úrokové riziko Úrokové riziko se vztahuje na pohyby cen dluhopisů (a ceny některých akcií) zapříčiněné změnami úrokových sazeb. Když úrokové míry rostou, ceny dluhopisů klesají. V opačném případě, když úrokové míry klesají, ceny dluhopisů rostou. (Steigauf S., s. 26, 2003)

Riziko změny výnosů Spočívá v potencionální možnosti, že výnos z investice se bude měnit. Toto riziko je vyšší v případě fondů peněžního trhu a krátkodobých dluhopisů, protože úrokové výnosy jsou vázané na krátké období. Kmenové akcie mají sklon mít nejnižší riziko změny výnosů, protože dividendy vyplacené z akcií v portfoliu fondu jsou podstatně stabilnější a mají tendenci v čase růst. (Steigauf S., s. 26, 2003)

Riziko inflace Inflační riziko je chápáno jako znehodnocení investovaných peněžních prostředků vlivem stoupajících cen. Toto riziko se nejvíce projevuje hlavně v dlouhodobé perspektivě. (Steigauf S., s. 27, 2003)

Měnové riziko Měnové riziko je způsobeno nečekanými změnami devízových kurzů u aktiv, které jsou denominovány v cizí měně. Změna směnného kurzu mezi domácí a zahraniční měnou může dodatečně přinést zisk nebo způsobit ztrátu investice. (Steigauf S., s. 27, 2003)

Management fondu Rozhodnutí investičního manažera je klíčové z pohledu investora a existuje zde riziko chybného rozhodnutí při investování, čímž dojde ke snížení hodnoty investice. (Steigauf S., s. 27, 2003)

Sektorové riziko Pokud jsou investice ve fondu více zaměřené na jeden sektor, potom tento fond může dosáhnout nižší nebo vyšší výnos než široký trh. (Steigauf S., s. 28, 2003)

Politické riziko Podle Kohouta (2010, s. 100) nelze politické riziko nikterak bagatelizovat, protože v minulosti často politické události výrazně ovlivnily výnosy plynoucí z držby cenných papírů. Burzovní krachy a ekonomické krize mají omezenou a dočasnou působnost. Dokonce představují pro investora spíše příležitost než hrozbu. Politické události jako války, revoluce či znárodňování zlikvidovaly řadu prosperujících akciových

28

a obligačních trhů. Dobrým příkladem je jeden z největších trhů na světě káhirská burza, která se stala obětí arabského socialismu. Zvláště pro českého investora je politické riziko ožehavou otázkou, protože my sami máme špatné zkušenosti s hromadným porušováním práv minoritních akcionářů v 90. letech. Také v tomto případě šlo o důsledek politického rizika, protože dominantní české politické síly byly v letech toho názoru, že akciový trh nepotřebuje spolehlivý právní rámec. Philipe Jorion a Wiliam Goetzman, autoři rozsáhlého článku Globální akciové trhy ve 20. století, provedli výzkum o politickém riziku. Z jejich výzkumu vyplývá, že politické riziko představovalo pro investory ve 20. století nejzávažnější problém vůbec. Autoři dospěli k názoru, že relativně vysoký reálný výnos akcií v USA během 20. století (průměrně 4,3% ročně v období 1921 – 1996) byl spíše výjimkou než pravidlem. Reálná střední hodnota ročních výnosů ostatních zemí totiž během stejného období činila pouze 0,8 % ročně. (Kohout P., 2010)

Riziko korupce Vliv úplatků zhoršuje alokaci zdrojů v rámci ekonomiky, a tím snižuje její celkovou výkonnost. To znamená negativní vliv na výnosy podniků, a tedy i na ceny jejich akcií. Kromě toho je korupce doprovodným jevem řady dalších negativních jevů:  špatné ochrany vlastnických práv,  malé účinnosti soudů a jiných institucí. Index vnímání korupce, publikovaný neziskovou mezinárodní organizací Transparency International, je měřítkem korupce pro řadu zemí. Je sestavován od roku 1995 na základě pečlivě vyhodnocovaných informací, které pocházejí z různých zdrojů. Proto představuje pravděpodobně nejlepší způsob, jak korupci měřit a srovnávat. (Kohout P., s. 107-108, 2010)

3.6 Investiční metody V rámci investování se můžeme setkat s dvěma investičními metodami, které mohou investoři využít, jsou jimi:  dollar cost averaging (DCA),  jednorázové investování.

Dollar Cost Averaging (DCA) Podle Steigaufa (2003, s. 93–94) investiční metoda nazývaná DCA, je založena na investování pevné částky do příslušného produktu v pravidelných časových intervalech. Systematický investiční přístup může přinášet dobré výsledky v různých časech, když akciové trhy stoupají, klesají nebo kolísají. Výhody DCA:  investor dosahuje nižší průměrné náklady na jeden podíl, když v čase nižších cen nakupuje více podílů a v čase vyšších cen nakupuje méně podílů,  investor je emocionálně nezávislý na každodenním kolísání trhů, čímž je jeho pokušení přesouvat peníze nebo přerušit investování v průběhu volatilních trhů podstatně nižší,

29

 investor se vyhýbá velkým investicím v čase, kdy tržní ceny jsou na vrcholu nebo blízko něj v daném cyklu,  směřování k dlouhodobým finančním cílům prostřednictvím pravidelných plateb,  vytvoření jasného plánu týkajícího se načasování a objemů investic. (Steigauf S., 2003)

Jednorázové investování Jednorázové investování, překonává DCA v případě rostoucích trhů. Příčina spočívá v tom, že „jednorázový investor“ vlastní víc zhodnocených akcií v průběhu delší periody než „pravidelný investor“, a tyto podíly byly nakoupeny za nižší cenu. Investování v jednorázových částkách při sledování dlouhodobých finančních cílů, za předpokladu spíš držby investic než obchodování, může být velmi výkonný způsob akumulace majetku. Je to dáno zejména vysokou výkonností akcií (a tedy i akciových fondů) ověřenou historickým vývojem cen a silným efektem úroků z úroků v průběhu dlouhého časového období. Kombinací rostoucího dlouhodobého tržního trendu podporovaného efektem úroků z úroků je silným argumentem pro jednorázové investování všech peněz před postupným investováním. Nevýhody jednorázového investování ve srovnání s DCA:  skutečnost, že ne všichni investoři mají přístup k významnější sumě peněz, kterou by mohli investovat jednorázově na velmi dlouhé období,  pro investora může být velký problém vyrovnání se závažnou ztrátou, vzniklou v krátkém čase po velké investici a jeho pokušení zbavit se investice prodejem by mohlo negativně ovlivnit jeho celkový investiční plán. (Steigauf S., 2003)

3.7 Rating Vinš a Liška (2005, s. 1) definují rating jako nezávislé hodnocení, jehož cílem je zjistit, a to na základě komplexního rozboru veškerých známých rizik hodnoceného subjektu, jak je tento subjekt schopen a ochoten dostat včas a v plné výši všem svým splatným závazkům.

Standard&Poor´s Standard&Poor´s (dále jen S&P) je americká ratingová společnost, která vznikla v roce 1941 fůzí společností Standard Statistic company a Poor´s Publishing company, aby vytvořily S&P. Společnost je velmi významná svými burzovními indexy, z nichž nejznámější je S&P 500. V současnosti patří mezi nejvlivnější ratingové agentury na finančním trhu s tržním podílem cca 40%. Nejlepší hodnocení, které může instituce od S&P získat v rámci dlouhého období je stupeň AAA a v krátkém období A-1+. (Vinš P., Liška V., s. 2-3, 2005)

Morningstar Ratingová společnost Morningstar se od roku 1985 specializuje na hodnocení fondů kolektivního investování. Hodnocení jednotlivých fondů je založeno na tzv. scoringové metodě, spočívající ve vyhodnocování kvantitativních údajů, které jsou zveřejňovány jednotlivými fondy. Tato metoda pracuje s historickými daty fondů a nehodnotí budoucí vývoj. Morningstar člení fondy do pěti skupin: fondy vyvážené,

30

fondy amerických akcií, fondy mezinárodní, zdanitelné dluhopisy a nezdanitelné dluhopisy municipálních celků. Hodnocení spočívá na srovnání výnosnosti a rizikovosti fondů s výnosností a rizikovostí bezrizikových amerických pokladničních poukázek. Zařazení do hodnocení Morningstar vyžaduje minimálně tříletou historii. Fondům jsou na základě výsledků hodnocení uděleny hvězdičky v rozsahu od jedné do pěti. Nejlepší hodnocení pět hvězd obdrží 10% nejlépe hodnocených fondů, čtyři hvězdy obdrží dalších 22,5% fondů, tři hvězdy získá dalších 35% fondů, dvě hvězdy získá dalších 22,5% fondů a jednu hvězdu obdrží spodních 10% fondů. (Haslem J. A., s. 170, 2009)

31

4 Hodnocení vybraných fondů Franklin Templeton Investments Franklin Templeton Investments Společnost byla založena v New Yorku Rupertem H. Johnsonem, pod názvem Franklin Distributors, Inc. (1947). Po jeho odchodu do důchodu vedli společnost jeho synové. Charles B. Johnson zastával funkci prezidenta a výkonného ředitele, jeho bratr Rupert H. Johnson mladší vykonával funkci manažera fondu a účetního. 60. a 70. léta 20. století byla úspěšná, společnost měla první miliardový fond Franklin Money (1979). Léta 80. byla ve znamení růstu spravovaných aktiv, jejichž hodnota činila více než 40 miliard USD. Velký vliv zde hrálo několik významných událostí, jakými byly: akcie společnosti se začaly obchodovat na New York Stock Exchange pod symbolem „BEN“(1986), otevření první pobočky mimo severní Ameriku v Taiwanu (1988), získání společnosti LF Rothschild Fund Management (1988). 90. léta se nesla ve znamení akvizic, které pomohly rozšířit a diverzifikovat investiční aktivity společnosti do celého světa. Nejvýznamnější událostí bylo uzavření dohody s globálním investorem sirem Johnem Templetonem o akvizici Templetonu a Galbraith&Hansberger Ltd. (1992), čímž se Charles H. Johnson postaral o největší fúzi nezávislých podílových fondů v historii. Dohoda se sirem Templetonem znamenala pro společnost získání silného portfolia v oblasti rozvíjejících trhů a hlavně mnohaleté zkušenosti Dr. Marka Mobia, který je portfolio manažerem fondů rozvíjejících trhů společnosti dodnes. Tato dohoda zároveň vedla k současnému názvu Franklin Templeton Investments. Ve 21. století pokračovala společnost v upevňování přední pozice v oblasti řízení aktiv a došlo k několika dalším akvizicím. Gregory E. Johnson, syn Charlieho B. Johnsona, se stal výkonným ředitelem a převzal odpovědnost za vedení Franklin Templeton Investments (2005). (Franklintempleton.cz, 2012) V současné době společnost Franklin Templeton Investments sídlí v San Mateu, Kalifornie a pod svoji správou přes 200 otevřených podílových fondů a 7 uzavřených podílových fondů. Dle časopisu Barron´s společnost Franklin Templeton Investments byla zvolena nejlepší fondovou rodinou za poslední desetiletí. (Wikipedie.org, 2012)

4.1 Charakteristika vybraných fondů V úvodní kapitole jsou detailně popsány vybrané otevřené akciové fondy. Konkrétně jde o Franklin Templeton Japan, Templeton China a Templeton Korea. Společnost Conseq si u všech tří zvolených fondů účtuje vstupní poplatek 4%, příspěvek do GFO činí 2% ze vstupního poplatku a náklady spojené se zasíláním výpisu o investičním účtu činí ročně 45 Kč. (Conseq.cz, 2012)

Franklin Templeton Japan Fond Franlin Templeton Japan byl založen 1. 9. 2000 a jeho aktuálními portfolio manažery jsou Tetsuro Miyachi, Tomohiro Shibahara a Tomoyuki Tsutatani se sídlem v Tokiu. Akciový fond se zaměřuje pouze na investiční činnost v Japonsku. Investičním cílem fondu je dlouhodobé kapitálové zhodnocení, kterého je dosaženo

32

investováním do majetkových cenných papírů emitentů vzniklých v Japonsku nebo s hlavní obchodní činností v této zemi. Fond Franklin Templeton Japan obdržel od ratingové společnosti Morningstar pouze dvě hvězdičky, což je podprůměrné hodnocení. Celkový objem investovaných aktiv fondu se pohybuje okolo 11 968, 65 mil. JPY. Výkonnost fondu Franklin Templeton Japan A(acc) od jeho založení je 59,38%. Benchmarkovým indexem fondu je TOPIX Total Return Index, jenž je obchodovatelný na tokijské burze. (Franklintempleton.cz, 2011) Graf 5: Vývoj fondu Franklin Templeton Japan v období 2002-2012 1400 1200

1000 800

600 400 200 0

Zdroj: vlastní zpracování ze získaných dat na https://www.conseq.cz/19, 2012 Tabulka 2: TOP deseti společností v portfoliu Franklin Templeton Japan Deset největších pozic ke dni 31. 12. 2011 Název cenného papíru MITSUBISHI UFJ FINANCIAL GROUP INC TOYOTA MOTOR CORP NTT DOCOMO INC KOMATSU LTD BRIDGESTONE CORP TORAY INDUSTRIES INC NISSAN MOTOR CO LTD HITACHI LTD MITSUI FUDOSAN CO LTD SUMITOMO CORP

% 4,97 4,25 3,11 2,69 2,63 2,57 2,52 2,39 2,36 2,20

Zdroj: http://www.franklintempleton.cz/20, 2012

Templeton China Fond Templeton China byl založen 1. 9. 1994 a současným portfolio manažerem je Mark Mobius, se sídlem v Singapuru. Tento fond se zaměřuje na tři lokality, Čínu a na dvě ostrovní teritoria Hongkong a Tchaj-wan. Investičním cílem fondu je dlouhodobé kapitálové zhodnocení investováním do majetkových cenných papírů společností, které mají hlavní sídlo v Číně, Hongkongu a Tchaj-wanu a zároveň čerpají hlavní podíl svých příjmů na těchto území. Fond Templeton China obdržel od ratingové společnosti Morningstar čtyři hvězdičky, což je druhé nejlepší hodnocení jakého lze 19 20

https://www.conseq.cz/prices_historical.asp http://www.franklintempleton.cz/downloadsServlet?docid=gr5d87k3

33

dosáhnout. Zároveň jako jediný z analyzovaných fondů má ratingové hodnocení od společnosti S&P, která ohodnotila fond známkou AA, jako bezpečné zhodnocení peněz ve fondu s nízkým rizikem. Celkový objem investovaných aktiv fondu se pohybuje kolem 1 866, 35 mil. USD. Používaným benchmarkem fondu je MSCI Golden Dragon Index. Výkonnost fondu Templeton China od založení dosahuje 133,02%. (Franklintempleton.cz, 2011) Graf 6: Vývoj fondu Templeton China v období 2002-2012 35 30

25 20

15 10 5 0

Zdroj: vlastní zpracování z dat získaných na https://www.conseq.cz/21, 2012 Tabulka 3: TOP deseti společností v portfoliu Templeton China Deset největších pozic ke dni 31. 12. 2011 Název cenného papíru CHINA SHENHUA ENERGY CO LTD CHINA PETROLEUM & CHEMICAL CORP (SINOPEC) CNOOC LTD PETROCHINA CO LTD DAIRY FARM INTERNATIONAL HOLDINGS LTD YANZHOU COAL MINING CO LTD BANK OF CHINA LTD TAIWAN SEMICONDUCTOR MANUFACTURING CO LTD JIANGXI COPPER CO LTD CHINA CONSTRUCTION BANK

% 8,04 6,42 6,39 6,07 5,26 4,50 3,63 3,35 3,17 2,84

Zdroj: http://www.franklintempleton.cz/22, 2012

Templeton Korea Fond Templeton Korea byl založen 8. 5. 1995 a současným portfolio manažerem je Mark Mobius, sídlící v Singapuru. Fond se výlučně zaměřuje na region Jižní Korea. Investičním cílem fondu je dlouhodobé kapitálové zhodnocení, jež je založeno na investování do majetkových cenných papírů emitentů, kteří sídlí v Jižní Koreji nebo s hlavní činností v této zemi. Fond Templeton Korea A(acc) má od ratingové společnosti Morningstar hodnocení jedné hvězdy, které je nejnižším možným. Celkový objem investovaných aktiv fondu se pohybuje kolem 91, 64 mil. USD. Benchmarkovým Indexem fondu je MSCI Korea Index. Výkonnost fondu Templeton 21 22

https://www.conseq.cz/prices_historical.asp http://www.franklintempleton.cz/downloadsServlet?docid=gr5d87lh

34

Korea A(acc) od založení dosáhla záporné hodnoty, a to (Franklintempleton.cz, 2011) Graf 7: Vývoj fondu Templeton Korea v období 2002-2012

-44,67%.

10 8 6

4 2 0

Zdroj: vlastní zpracování z dat získaných na https://www.conseq.cz/23, 2012 Tabulka 4: TOP deseti společností v portfoliu Templeton Korea Deset největších pozic ke dni 31. 12. 2011 Název cenného papíru SAMSUNG ELECTRONICS CO LTD SHINHAN FINANCIAL GROUP CO LTD SK INNOVATION CO LTD WOONGJIN COWAY CO LTD KB FINANCIAL GROUP INC HYUNDAI MOTOR CO OCI COMPANY LTD HANA FINANCIAL GROUP INC HANKOOK TIRE CO LTD HANJIN HEAVY INDUSTRIES & CONSTRUCTION CO LTD

% 9,71 8,26 7,33 6,91 6,06 4,90 4,87 4,75 4,73 4,71

Zdroj: http://www.franklintempleton.cz/24, 2012

4.2 Porovnání investiční techniky DCA a jednorázové investice Druhá kapitola bakalářské práce je věnována porovnání dvou investičních metod. Konkrétně jde o DCA a jednorázovou investici, kde je porovnáváno, jaký celkový výnos dosáhly jednotlivé investiční metody u vybraných akciových fondů ve stanoveném období v českých korunách (dále jen CZK) a v JPY či USD při stanoveném investičním horizontu deseti let. U každého fondu je formou tabulky popsáno porovnání metody DCA a jednorázové investice, obsahující hodnotící ukazatele, kterými jsou jmenovitě: hodnota vstupní investice, hodnota vstupních poplatků, počet nakoupených podílů, hodnota investice na konci období, výnos investice v peněžním vyjádření a výnos investice v procentuálním vyjádření za dané období. Metoda DCA obsahuje 23 24

https://www.conseq.cz/prices_historical.asp http://www.franklintempleton.cz/downloadsServlet?docid=gr5d87w2

35

detailnější popsání pomocí dalších ukazatelů, jako jsou: počet nejvíce nakoupených podílových listů, počet nejméně nakoupených podílových listů, nejvyšší hodnota podílového listu a nejnižší hodnota podílového listu.

Franklin Templeton Japan Poplatky v JPY se u jednotlivých investičních metod liší v závislosti na vývoji měnového kurzu CZK/JPY. U jednorázové investice vstupní poplatek činí 19 584,00 CZK a v měně, jež je fond denominovaný 73 115,55 JPY. Situace u investiční techniky DCA je z pohledu CZK stejná jako u jednorázové investice, ale poplatek v zahraniční měně činí 93 804,00 JPY. Následující tabulka udává pomocí jednotlivých ukazatelů porovnání obou investičních metod, kde zároveň jsou jednotlivé hodnoty uvedeny v měnách CZK a JPY. U investiční techniky DCA jsou popsány minima a maxima vybraných ukazatelů, týkající se podílových listů. Tabulka 5: Výnosnost fondu Franklin Templeton Japan Ukazatel Hodnota vstupní investice Hodnota vstupních poplatků Počet nakoupených podílových listů Nejvíce nakoupených podílů Nejméně nakoupených podílů Nejvyšší hodnotu podílu Nejnižší hodnota podílu Hodnota investice na konci období Výnos investice Výnos investice (%)

DCA 480 000,00 CZK 2 299 117,70 JPY 19 584,00 CZK 93 804,00 JPY 3318,20 ks 46,29 ks 14,72 ks 260,58 CZK 1 296,67 JPY 82,89 CZK 396,02 JPY 346 049,01 CZK 1 345 970,48 JPY -133 950,99 CZK -953 147,22 JPY - 27,91% (v CZK) - 41,46% (v JPY)

Jednorázová investice 480 000,00 CZK 1 792 047,79 JPY 19 584,00 CZK 73 115,55 JPY 2 513,10 ks

261 976,83 CZK 1 018 968,60 JPY -218 023,17 CZK -773 079,18 JPY - 45,42% (v CZK) - 43,14% (v JPY)

Zdroj: vlastní práce Z tabulky je vidět, že u obou investičních metod investujících do fondu Franklin Templeton Japan, vyšel celkový výnos v záporných hodnotách. Celkově jednorázová investice vykazuje ztrátu -218 023,17 CZK (-45,42%). O něco lépe z tohoto srovnání vyšla metoda DCA, která vychází ve ztrátě -133 950,99 CZK (-27,91%). Opačné výsledky tohoto porovnání můžeme vidět z pohledu měny JPY, kdy u jednorázové investice vychází celková ztráta -773 079,18 JPY (-43,14%) a investiční metoda DCA dokonce vykazuje ztrátu až -953 147,22 JPY (-45,42%). Celkově lze říci, že investiční metoda DCA byla úspěšnější, protože u ní celkem bylo nakoupeno o 805,1 podílu více než u jednorázové investice.

Templeton China Celková suma vstupních poplatků činí 19 584,00 CZK u obou investičních metod. Poplatek v USD je odlišný u obou investičních technik, protože nákupy podílových

36

listů u metody DCA probíhají po celé období a vývoj kurzu CZK/USD se za sledované období neustále měnil. U jednorázové investice činil vstupní poplatek 555,20 USD a 903,70 USD u DCA. Celková hodnota vstupního poplatku u investiční metody DCA je vyšší, vlivem silné CZK vůči USD. V tabulce je popsáno srovnání obou vybraných investičních metod pomocí jednotlivých ukazatelů, které jsou uvedeny v CZK a USD. Tabulka 6: Výnosnost fondu Templeton China DCA

Ukazatel

480 000,00 CZK 22 149,44 USD 19 584,00 CZK 903,70 USD 1 611,36 ks 23,38 ks 7,11 ks 539,81 CZK 27,90 USD 164,10 CZK 5,43 USD 693 820,47 CZK 35 169,33 USD 213 820,47 CZK 13 019,88 USD 44,55% (v CZK) 58,78% (v USD)

Hodnota vstupní investice Hodnota vstupních poplatků Počet nakoupených podílových listů Nejvíce nakoupených podílů Nejméně nakoupených podílů Nejvyšší hodnotu podílu Nejnižší hodnota podílu Hodnota investice na konci období Výnos investice Výnos investice (%)

Jednorázová investice 480 000,00 CZK 13 607,76 USD 19 584,00 CZK 555,20 USD 2 339,17 ks

1 007 403,00 CZK 51 064,63 USD 527 403,00 CZK 37 456,87 USD 109,88% (v CZK) 275,26% (v USD)

Zdroj: vlastní práce Z uvedených údajů z tabulky vyplývá, že akciový fond Templeton China byl ve sledovaném období pro investora velmi výnosný. V případě srovnání obou investičních metod vychází mnohem lépe jednorázová investice, u které činil celkový výnos 527 403,00 CZK (109,88%) či 37 456,87 USD (275,26%). Důvodem velmi vysokého výnosu u jednorázové investice, je především velmi nízká cena podílové listu v den nákupu a vysoká hodnota podílového listu v den prodeje. Investiční technika DCA z pohledu investora není nikterak špatná. Její výnos za sledované období činí 213 820,47 CZK (44,55%). O něco lépe vychází výnos v zahraniční měně, a to 13 019,88 USD (58,78%). U fondu Templeton China jednorázová investice výrazně překonává metodu DCA. Nejvíce je to patrné u počtu nakoupených podílových listů, kde u jednorázové investice bylo nakoupeno o 728,34 podílových listů více než u DCA. Zde je vidět, jak vývoj měnového kurzu CZK/USD výrazně snížil celkový procentuální výnos z pohledu CZK.

Templeton Korea Celková suma vstupních poplatků činí 19 584 CZK u obou investičních technik. Poplatek v USD je odlišný u obou investičních technik, protože nákupy podílových listů u metody DCA probíhají po celé období a vývoj kurzu CZK/USD se za sledované období neustále měnil. Vstupní poplatky u jednorázové investice činí 555,20 USD

37

a 903,70 USD u DCA. Celková hodnota vstupního poplatku u investiční metody DCA je vyšší, vlivem měnového kurzu CZK/USD. V tabulce je popsáno srovnání obou investičních metod pomocí jednotlivých ukazatelů, které jsou uvedeny v CZK a USD. Tabulka 7: Výnosnost Templeton Korea Ukazatel

DCA 480 000,00 CZK 22 149,44 USD 19 584,00 CZK 903,70 USD 4 689,89 ks 68,51 ks 22,92 ks 167,43 CZK 8,16 USD 56,01 CZK 2,23 USD 457 534,46 CZK 23 192,14 USD -22 465,54 CZK 1 042,69 USD -4,68% (v CZK) 4,71% (v USD)

Hodnota vstupní investice Hodnota vstupních poplatků Počet nakoupených podílových listů Nejvíce nakoupených podílů Nejméně nakoupených podílů Nejvyšší hodnotu podílu Nejnižší hodnota podílu Hodnota investice na konci období Výnos investice Výnos investice (%)

Jednorázová investice 480 000,00 CZK 13 607,76 USD 19 584,00 CZK 555,20 USD 4 500,88 ks

439 077,40 CZK 22 256,56 USD -40 922,60 CZK 8 648,80 USD -8,53% (v CZK) 63,56% (v USD)

Zdroj: vlastní práce Z údajů v tabulce je vidět, jak jednotlivé investiční metody vykazují kladný zisk v USD, ale v CZK jsou ve ztrátě. Pozoruhodný je především výnos u jednorázové investice za zvolené období v USD, který činí 8 648,60 USD (63,56%) a naopak u DCA činil výnos pouze 1 042,69 USD ( 4,71%). Na druhé straně jednorázová investice z pohledu CZK dosahuje ztráty v celkové výši -40 922,60 CZK (-8,53%). Metoda DCA stejně jako jednorázová investice vykazuje ztrátu, ale o něco nižší, a to -22 465,54 Kč (-4,68%). Z pohledu hodnocení investice v USD představovala jednorázová investice účinný způsob zhodnocení vložených prostředků. Celkově u metody DCA bylo nakoupeno o 189,01 podílových listů více než u jednorázové investice. Dílčí závěr Vzhledem k výše uvedeným výpočtům nelze jednoznačně říci, která investiční metoda je lepší. Jednotlivé investiční metody vykazují spíše smíšený pohled na dosažené výsledky u jednotlivých fondů. Podle výnosu v CZK jednorázová investice byla výnosnější pouze u fondu Templeton China, a to velmi výrazně, kdy celkový výnos činil 109,88%. Naopak investiční metoda DCA byla výhodnější u Franklin Templeton Japan a Templeton Korea, ačkoliv u obou fondů tato investiční metoda zaznamenala záporný výnos. Při hodnocení výnosu v USD byla jednorázová investice výhodnější u fondu Templeton China a Templeton Korea. Metoda DCA vyšla lépe pouze u fondu Franklin Templeton Japan.

38

U investování do zahraničních fondů, denominovaných v cizích měnách, je důležité brát v úvahu měnové riziko, které výrazným způsobem ovlivnilo celkový výnos vybraných fondů u obou investičních metod.

4.3 Měnové riziko vs. neměnný měnový kurs Měnové riziko se týká investic směřovaných do investičních instrumentů denominovaných v cizích měnách, jejichž výnos může být negativně ovlivňován změnami kurzů mezi měnou tuzemskou a měnami, ve kterých jsou předmětné investiční instrumenty denominovány. V podstatě jde o tržní, neboli nediverzifikovatelné riziko, jež je však možno do jisté míry předvídat a lze se proti němu zajistit. (Rejnuš O., s. 185, 2011) Tato kapitola se zabývá porovnáním měnového rizika s teoreticky neměnným měnovým kurzem. Konkrétně se jedná o kurz CZK/JPY, který ovlivňuje výnosy fondu Franklin Templeton Japan a o vývoj CZK/USD, jež má vliv na fond Templeton China a Templeton Korea. Graf 8: Vývoj kurzu CZK/JPY

Zdroj: vlastní zpracování z dat získaných na https://www.cnb.cz/25, 2012 V grafu vývoje kurzu CZK/JPY za sledované období je možné vidět neustálé posilování CZK od druhé poloviny roku 2003 až do druhé poloviny roku 2009. Svého minima dosáhl kurz CZK/JPY 100 dne 21. 7. 2008, kdy se jeho hodnota dostala na 13,54. Poté se rychlým tempem dostal kurz CZK/JPY 100 zpátky na vyšší hodnotu, a to až na 25,368 dne 17. 2. 2009. Poslední sledovaný den tedy 3. 1. 2012 byl měnový kurz CZK/JPY 100 na hodnotě 25,711.

25

http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/vybrane_form.jsp

39

Tabulka 8: Porovnání skutečného kurzu s neměnným Franklin Templeton Japan Měnový kurz Ukazatel Hodnota vstupní investice Hodnota vstupních poplatků Počet nakoupených podílových listů Hodnota investice na konci období

Skutečný Jednorázová DCA investice 480 000,00 CZK 480 000,00 CZK

Neměnný Jednorázová DCA investice 480 000,00 CZK 480 000,00 CZK

2 299 117,70 JPY

1 792 047,79 JPY

1 792 047,79 JPY

1 792 047,79 JPY

19 584,00 CZK

19 584,00 CZK

19 584,00 CZK

19 584,00 CZK

93 804,00 JPY

73 115,55 JPY

73 115,55 JPY

73 115,55 JPY

3 318,20 ks

2 513,10 ks

2 641,39 ks

2 513,10 ks

346 049,01 CZK

261 976,83 CZK

286 906,28 CZK

272 949,56 CZK

1 345 970,48 JPY

1 018 968,60 JPY

1 071 145,33 JPY

1 019 038,85 JPY

Výnos investice

-133 950,99 CZK

-218 023,17 CZK

-193 093,72 CZK

-207 050,44 CZK

-953 147,22 JPY

-773 079,18 JPY

-720 902,46 JPY

-773 008,94 JPY

Výnos investice (%)

-27,91% (v CZK)

-45,42% (v CZK)

-41,46% (v JPY)

-43,14% (v JPY)

-40,23%

-43,14%

Zdroj: vlastní práce V tabulce můžeme vidět, jak vývoj kurzu CZK/JPY snížil ztrátu u investiční techniky DCA o 12,32% ve srovnání s teoreticky neměnným kurzem. Naopak u jednorázové investice vliv měnového vývoje CZK/JPY měl opačný vliv a zvýšil ztrátu o 2,28%. Graf 9: Vývoj kurzu CZK/USD

Zdroj: vlastní zpracování z údajů získaných https://www.cnb.cz/26, 2012 Z grafu vývoje kurzu CZK/USD je vidět, jak hodnota měnového kurzu CZK/USD neustále klesala až do druhé poloviny roku 2009. kdy se jeho dostala na své historické minimum, a to na 14,454 dne 22. 7. 2008. Hodnota kurzu CZK/USD dne 3. 1 2012 činila 19,728.

26

http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/vybrane_form.jsp

40

Tabulka 9: Porovnání skutečného kurzu s neměnným u Templeton China Měnový kurz Ukazatel

DCA

Skutečný Jednorázová investice

Hodnota vstupní investice Hodnota vstupních poplatků Počet nakoupených podílových listů Hodnota investice na konci období

480 000,00 CZK

Výnos investice

213 820,47 CZK 13 019,88 USD

37 456,87 USD

Výnos investice (%)

44,55% (v CZK)

109,88% (v CZK)

58,78% (v USD)

275,26% (v USD)

DCA

Neměnný Jednorázová investice

480 000,00 CZK 480 000,00 CZK

480 000,00 CZK

22 149,44 USD

13 607,76 USD

13 607,76 USD

13 607,76 USD

19 584,00 CZK

19 584,00 CZK

19 584,00 CZK

19 584,00 CZK

903,70 USD

555,20 USD

555,20 USD

555,20 USD

1 611,36 ks

2339,17 ks

1093,88 ks

2339,17 ks

693 820,47 CZK 35 169,33 USD

1 007 853,00 CZK 842 254,07 CZK 1 801 607,83 CZK 51 064,63 USD

23 877,48 USD

51 074,67 USD

527 403,00 CZK 362 254,07 CZK 1 321 607,83 CZK 10 269,72 USD

37 466,91 USD

75,47%

275,33%

Zdroj: vlastní práce Kurzový vývoj CZK/USD působil u obou investičních metod negativně z pohledu výnosu v CZK. Z tabulky je vidět, jak více měnový vývoj působil u jednorázové investice, kde vlivem kurzu CZK/USD byl snížen celkový výnos až o 165,45% v porovnání s neměnným kurzem. U DCA vliv vývoje CZK/USD snižuje výnos o 30,92%.

41

Tabulka 10: Porovnání skutečného kurzu s neměnným u Templeton Korea Měnový kurz Ukazatel

DCA

Skutečný Jednorázová investice

DCA

Neměnný Jednorázová investice

Hodnota vstupní investice Hodnota vstupních poplatků Počet nakoupených podílových listů Hodnota investice na konci období

480 000,00 CZK

23 192,14 USD

22 256,56 USD

14 942,49 USD

22 266,61 USD

Výnos investice

-22 465,54 CZK

-40 922,60 CZK

47 081,34 CZK

305 432,27 CZK

1 042,69 USD

8 648,80 USD

1 334,73 USD

8 658,85 USD

Výnos investice (%)

-4,68% (v CZK)

-8,53% (v CZK)

4,71% (v USD)

63,56% (v USD)

9,81%

63,63%

480 000,00 CZK 480 000,00 CZK

480 000,00 CZK

22 149,44 USD

13 607,76 USD

13 607,76 USD

13 607,76 USD

19 584,00 CZK

19 584,00 CZK

19 584,00 CZK

19 584,00 CZK

903,70 USD

555,20 USD

555,20 USD

555,20 USD

4689,89 ks

4500,88 ks

3021,26 ks

4500,88 ks

439 077,40 CZK 527 081,34 CZK

785 432,27 CZK

457 534,46 CZK

Zdroj: vlastní práce Tabulka 10: ukazuje, jak silný kurz CZK/USD dostal investora ze zisku v USD do ztráty v CZK. Tento rozdíl je nejvíce dramatický u jednorázové investice, kde měnový vývoj způsobil ztrátu ve výši 72,16%, u metody DCA bylo dosaženo rovněž ztráty, a to 14,49% v porovnání s neměnným kurzem. Dílčí závěr Silná CZK výrazným způsobem ovlivnila celkový výnos z pohledu českého investora, požadující výnos v korunách. Měnový vývoj CZK/JPY, týkající se fondu Franklin Temleton Japan, pomohl snížit ztrátu u investiční metody DCA, ale opačný vliv měl u jednorázové investice v porovnání s neměnným kurzem. Vývoj kurzu CZK/USD snižuje velmi výrazně výnos u Templeton China, u obou investičních metod ve srovnání s neměnným kurzem. U akciového fondu Templetonu Korea z kladného zisku u obou investičních metod přecházíme, vlivem vývoje CZK/USD dokonce do ztráty v porovnání s neměnným kurzem.

4.4 Hospodářská krize a její vliv na vybrané fondy Podle Kohouta (2011, s. 11) je zpracován samotný průběh hospodářské krize. Jedenáct let druhého tisíciletí z pohledu finančních trhů můžeme považovat za velmi rušné období. Samotná úvodní léta 21. století byla ve znamení prosperity světových ekonomik a všeobecného růstu na světových trzích. Rekordně dosažené výnosy v roce 2007, začaly následně klesat vlivem zásahů několika krizí. Nejprve přišla na jaře 2007 americká hypoteční krize, jež následně přerostla v bankovní krizi, která z větší části postihla USA, Velkou Británii, Německo, Irsko

42

a další země, jejichž banky s oblibou investovaly do toxických aktiv27, aniž by rozuměly jejich problematice. Tato druhá krize probíhala paralelně během let 2007 – 2008 v hlavních vyspělých zemích západu. Obavy bank z rizika protistrany vedly ke zhroucení mezibankovního trhu a také výraznému omezení nově poskytovaných úvěrů. Úvěrová dieta způsobila světovou hospodářskou recesi. Recese není krize v pravém slova smyslu, ale jelikož většina laiků ani politiků nerozlišuje oba tyto termíny, a proto je označena světovou recesi z roku 2009 za třetí krizi. Čtvrtá krize se nenápadně ohlásila na podzim 2008, kdy tehdejší řecká vláda přišla se závažnou diskrepancí v národním účetnictví. Tato krize kromě Řecka postihla také Irsko, Portugalsko a Španělsko. Všechny tyto okrajové země eurozóny nasály po přijetí eura levné úvěry. Levné úvěry poskytly zdání prosperity na pár let, ale úvěrová bublina splaskla a s nimi i iluze prosperity a zaměstnanosti. V průběhu roku 2011 se začaly vynořovat další problémy Evropy, mezi které patří francouzské banky s rizikovou expozicí vůči problémovým státům, dlouhodobé gigantické státní dluhy Itálie a Belgie. Pátá krize během pěti let začala na podzim 2011 a vznikla v důsledku dlouhodobé evropské neschopnosti řešit předešlé problémy. Samotné záchranné balíčky se ukázaly k ničemu, neboť je nemá, kdo naplnit. Čtvrtá a pátá krize se přímo netýkala regionu východní Asie. Výše zmíněné problémy EU, znamenaly především pokles poptávky po zboží a služeb Číny, Japonska a Jižní Korei. (Kohout P., 2011) Tato kapitola se zabývá dopadem hospodářské krize na výnosy u investičních metod DCA a jednorázové investice u vybraných akciových fondů. Zvolené sledovací období je od 2. 4. 2007 do 3. 1. 2012, tedy v době kdy začala hypoteční krize v USA, čímž začalo krizové období v 21. století. Graf 10: Vývoj Franklin Templeton Japan od 2. 4. 2007 do 3. 1 1400 1200 1000 800 600

400 200

0 2.4.2007

2.4.2008

2.4.2009

2.4.2010

2.4.2011

Zdroj: vlastní zpracování z údajů získaných https://www.conseq.cz/28, 2012 Z grafu je vidět, jak hodnota podílového listu u fondu Franklin Templeton Japan od svého maxima z roku 2007 neustále klesala až do konce sledovaného období, kde dosáhla téměř nejnižší hodnoty.

27

Představuje například nesplacené úvěry či další finanční produkty, které rychle ztratily na hodnotě a v době krize zatěžují řadu bank. 28 https://www.conseq.cz/prices_historical.asp

43

Tabulka 11: Výnosnost Franklin Templeton Japan dne 2. 4. 2007 a 3. 1. 2012 Ukazatel Hodnota investované částky ke dni 2. 4. 2007 Počet nakoupených podílových listů do 2. 4. 2007 Hodnota investice ke dni 2. 4. 2007 Výnos investice ke dni 2. 4. 2007 Výnos investice ke dni 2. 4. 2007 (%) Hodnota vstupní investice ke dni 3. 1. 2012 Počet nakoupených podílových listů do 3. 1. 2012 Hodnota investice ke dni 3. 1. 2012 Výnos investice ke dni 3. 1. 2012 Výnos investice ke dni 3. 1. 2012 (%)

DCA Jednorázová investice 252 000,00 CZK 480 000,00 CZK 1 118 684,07 JPY 1 792 047,79 JPY 1377,59 ks 2 513,10 ks 282 322,82 CZK 515 033,15 CZK 1 590 371,90 JPY 2 901 268,31 JPY 30 322,82 CZK 35 033,15 CZK 471 687,83 JPY 1 109 220,52 JPY 12,03% (v CZK) 7,30% (v CZK) 42,16% (v JPY) 61,90% (v JPY) 480 000,00 CZK 480 000,00 CZK 2 299 117,70 JPY 1 792 047,79 JPY 3 318,20 ks 2 616,99 ks 346 049,01 CZK 273 139,27 CZK 1 345 970,48 JPY 1 062 385,34 JPY -133 950,99 CZK -206 860,73 CZK -953 147,22 JPY -729 662,45 JPY -27,91% (v CZK) -43,10% (v CZK) -41,46% (v JPY) -40,72% (v JPY)

Zdroj: vlastní práce Tabulka 11: popisuje výnosnosti fondu Franklin Templeton Japan ve zvolených dnech. Je vidět, jak dne 2. 4. 2007 je u obou investičních metod kladný zisk u DCA 30 322,82 CZK (12,03%) a u jednorázové investice 35 033,15 Kč (7,30%) v CZK. I zde je ale vidět silný kurz CZK, protože v JPY je zisk mnohem vyšší, a to konkrétně u DCA 471 687,83 JPY (42,16%) či u jednorázové investice 1 109 220,52 JPY (61,90%). Naopak ke dni 3. 1. 2012 jsou obě investiční metody ve výrazné ztrátě, a to z pohledu obou měn.

44

Graf 11: Vývoj Templeton China od 2. 4. 2007 do 3. 1. 2012 35 30 25 20 15

10 5

0 2.4.2007

2.4.2008

2.4.2009

2.4.2010

2.4.2011

Zdroj: Zdroj: vlastní zpracování z údajů získaných https://www.conseq.cz/29, 2012 Graf 11: ukazuje vývoj hodnoty podílového listu u fondu Templeton China, jak ze své maximální hodnoty v roce 2007, která dosáhla téměř 30 USD za podílový list, tak následující rok 2008 jeho hodnota klesla téměř k 10 USD za podílový list, což znamenalo obrovskou ztrátu hlavně u jednorázové investice. V grafu je ale vidět, že roku 2011 se akciový fond znovu dostal nad hranici 25 USD za podílový list, ačkoliv na své maximum z roku 2007 nedosáhla. Tabulka 12: Výnosnost Templeton China dne 2. 4. 2007 a 3. 1. 2012 Ukazatel

DCA

Hodnota investované částky ke dni 2. 4. 2007 Počet nakoupených podílových listů do 2. 4. 2007 Hodnota investice ke dni 2. 4. 2007 Výnos investice ke dni 2. 4. 2007 Výnos investice ke dni 2. 4. 2007 (%)

Hodnota vstupní investice ke dni 3. 1. 2012 Počet nakoupených podílových listů do 3. 1. 2012

Hodnota investice ke dni 3. 1. 2012 Výnos investice ke dni 3. 1. 2012 Výnos investice ke dni 3. 1. 2012 (%)

Jednorázová investice

252 000,00 CZK

480 000,00 CZK

9 737,81 USD

13 607,76 USD

1029,59 ks

2339,17 ks

357 918,88 CZK

813 173,36 CZK

17 122,03 USD

38 900,37 USD

105 918,88 CZK

333 173,36 CZK

7 384,22 USD

25 292,61 USD

42,03% (v CZK)

69,41% (v CZK)

75,83% (v USD)

185,87% (v USD)

480 000,00 CZK

480 000,00 CZK

22 149,44 USD

13 607,76 USD

1 611,36 ks

2 339,17 ks

693 820,47 CZK

1 007 403,00 CZK

35 169,33 USD

51 064,63 USD

213 820,47 CZK

527 403,00 CZK

13 019,88 USD

37 456,87 USD

44,55% (v CZK)

109,88% (v CZK)

58,78% (v USD)

275,26% (v USD)

Zdroj: vlastní práce Tabulka 12: popisuje výnosnost fondu Templeton China ve dnech 2. 4. 2007 a 3. 1. 2012. Dne 2. 4. 2007 dosahoval výnos u DCA 105 918,88 CZK (42,03%), 29

https://www.conseq.cz/prices_historical.asp

45

jednorázové investice 333 173,36 CZK (69,41%). Mnohem vyššího výnosu bylo dosaženou z pohledu USD, kde investiční metoda DCA vykázala výnos 7 384,22 USD (75,83%) a jednorázová investice 25 292,61 USD (185,87%). Dne 3. 1. 2012 výnos u obou investičních metod vyšel vyšší, a to u obou investičních metod z pohledu měn CZK i USD. Graf 12: Vývoj Templeton Korea od 2. 4. 2007 do 3. 1. 2012 10 8 6

4 2 0 2.4.2007

2.4.2008

2.4.2009

2.4.2010

2.4.2011

Zdroj: Zdroj: vlastní zpracování z údajů získaných https://www.conseq.cz/30, 2012 Z grafu je vidět, jak roku 2007 fond Templeton Korea dosáhl hodnoty téměř 9 USD za podílový list, ale roku 2008 se hodnota podílové listu propadla až skoro ke 2 USD. Stejně jako u Templeton China, tak i Templeton Korea ukazuje, jak během jednoho roku spadla hodnota podílové listu o více než 75%, i když roku 2011 dosáhla hodnota podílového listu 7 USD.

30

https://www.conseq.cz/prices_historical.asp

46

Tabulka 13: Výnosnost Templeton Korea dne 2. 4. 2007 a 3. 1. 2012 Ukazatel

DCA

Hodnota investované částky ke dni 2. 4. 2007 Počet nakoupených podílových listů do 2. 4. 2007 Hodnota investice ke dni 2. 4. 2007 Výnos investice ke dni 2. 4. 2007 Výnos investice ke dni 2. 4.2007 (%)

Hodnota vstupní investice ke dni 3. 1. 2012 Počet nakoupených podílových listů do 3. 1. 2012 Hodnota investice ke dni 3. 1. 2012 Výnos investice ke dni 3. 1. 2012 Výnos investice ke dni 3. 1. 2012 (%)

Jednorázová investice

252 000,00 CZK

480 000,00 CZK

9 737,81 USD

13 607,76 USD

2 422,05 ks

4 500,88 ks

317 959,37 CZK

590 862,92 CZK

15 210,46 USD

28 265,54 USD

65 959,37 CZK

110 862,92 CZK

5 472,65 USD

14 657,78 USD

26,17% (v CZK)

23,10% (v CZK)

56,20% (v USD)

107,72% (v USD)

480 000,00 CZK

480 000,00 CZK

22 149,44 USD

13 607,76 USD

4 689,89 ks

4 500,88 ks

457 534,46 CZK

439 077,40 CZK

23 192,14 USD

22 256,56 USD

-22 465,54 CZK

-40 922,60 CZK

1 042,69 USD

8 648,80 USD

-4,68% (v CZK)

-8,53% (v CZK)

4,71% (v USD)

63,56% (v USD)

Zdroj: vlastní práce Tabulka 13: popisuje, jak dne 2. 4. 2007 bylo dosaženo kladného zisku u DCA 65 959,37 CZK (26,17%), jednorázové investice 110 862,92 CZK (23,10) v CZK. Jednotlivé výnosy v USD dosahovaly ještě vyšší hodnoty, a to konkrétně u DCA 5 472,65 (56,20%), u jednorázové investice 14 657,78 USD (107,72%). Ke dni 3. 1. 2012 ovšem byly jednotlivé výnosy mnohem nižší. Fond Templeton Korea ukazuje, jak se na něm negativním způsobem projevila hospodářská krize, kdy se z kladného výnosu dostává do ztráty z pohledu CZK. V USD je výnos u obou investičních metod výrazně snížen, ale pořád je alespoň kladný. Dílčí závěr Vliv hospodářské krize, byl u každého zvoleného fondu velmi výrazný z pohledu hodnoty podílového listu. Hlavně v roce 2008, kdy se hodnoty podílových listů u vybraných fondů dostaly na svá minima. Ke dni 2. 4. 2007 byla u Franklin Templeton Japan a Templeton Korea vyšší procentuální výnosnost než jaká byla dosažena ke dni 3. 1. 2012. Pouze Templeton China dosahuje vyššího procentuální zhodnocení ke dni 3. 1. 2012.

4.5 Akciové fondy vs. benchmarky Benchmarkem bývá nejčastěji index trhu, na němž je portfolio investováno. Portfolio manažeři nejsou hodnoceni ani tak podle absolutní výše svých výnosů, jako spíše relativně vůči trhu, tedy benchmarku. Tím jsou jednotlivý portfolio manažeři nuceni k přílišné diverzifikaci, a proto se snaží přiblížit se svými výnosy, a tedy i portfoliem samotnému trhu.

47

Akciové indexy nám podávají informaci o tom, jaká je výkonnost určité skupiny akcií nebo dluhopisů. Zejména při investování do podílových fondů mají tržní indexy velmi důležitou úlohu, zejména z těchto důvodů: poskytují určitý nadhled na chování trhu, jsou měřítkem hodnoty a zjednodušují porovnání výkonnosti. (Gladiš D., s. 2627, 2006) Cílem této části bakalářské práce je porovnání výkonnosti portfolio manažerů vybraných akciových fondů s jejími benchmarkovými indexy ve sledovaném období. Součástí srovnání je oborové zaměření zvolených fondů a jejich benchmarků.

Franklin Templeton Japan vs. TOPIX Total Return Index TOPIX Total Return Index Na japonském akciovém trhu patří index TOPIX spolu s indexem Nikkei 225 k nejznámějším a investory k nejvyhledávanějším tržním indexům na japonském akciovém trhu. TOPIX principiálně zahrnuje všechny akcie prvního obchodního segmentu tokijské burzy. V současnosti je v něm kótováno 1600 akciových titulů, Vzhledem k přednostem je jen otázkou času, kdy TOPIX se stane nejsledovanějším indexem v Japonsku. V neprospěch indexu TOPIX hovoří jen poměrná krátká historie. Jeho kalkulace byla započata v dubnu 1998 na výchozí úrovni 1000 bodů. Jak již bylo zmíněno, případným alternativním benchmarkem může být známější index Nikkei 225, který ve svém portfoliu obsahuje akcie dvě stě dvaceti pěti společností. Ve prospěch Nikkei 225 hovoří jeho dlouhodobá historie. Začal být zveřejňován od roku 1950 významnou společností Nihon Keizai Shimbun Inc.. (Svoboda M., s. 92–94, 2006) Graf 13: vývoje Franklin Templeton Japan a TOPIX Total Return Index

Zdroj: vlastní zpracování

48

Tabulka 14: Výkonnost Franklin Templeton Japan a TOPIX Total Return Index Rok 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002

Franlin Templeton Japan -16.9% -1.4% -4.6% -47.7% -14.0% -6.2% 66.4% 6.3% 22.8% -17.2%

TOPIX Total Return Index -17.2% 0.8% 7.7% -40.7% -11.3% 2.8% 44.9% 11.2% 25.1% -17.5%

Zdroj: http://www.franklintempleton.co.za/31, 2012 Z grafu vývoje Franklin Templeton Japan, TOPIX Total Return Index a z tabulky jejich výkonnosti je vidět, jak v úvodních letech do roku 2004 portfolio manažer zaostával za svým benchmarkem. Rok 2005 znamenal pro fond Franklin Templeton Japan výrazné „překonání“ trhu, a to o 21,5%. Od roku 2006 až do 2011 TOPIX Total Return Index vykazoval mnohem lepší výkonnost než zvolený fond, ačkoliv v poslední sledovaný rok 2011 byl Franklin Templeton Japan lepší, a to pouze o 0,3%. Graf 14: Franklin Templeton Japan podle zastoupených sektorových odvětví

Zdroj: vlastní zpracování z údajů získaných http://www.franklintempleton.co.za/32, 2012

31 32

http://www.franklintempleton.co.za/za/jsp_cm/funds/fdata/0791_p_za_en.jsp http://www.franklintempleton.co.uk/documents/en/UK/pdf/factsheet/0791_en_fa_factsheet.pdf

49

Graf 15: TOPIX Total Return Index podle zastoupených sektorových odvětví

Zdroj: vlastní zpracování z údajů získaných http://www.franklintempleton.co.za/33, 2012 Franklin Templeton Japan, TOPIX Total Return Index se z hlediska zastoupených sektorových odvětví moc neliší. Franklin Templeton Japan a jeho benchmark mají ve svém portfoliu největší podíl nespecifikované položky pod označením ostatní, a to u akciového fondu 22% a benchmarkový index 28%. Největší rozdíl je v zastoupení bankovního sektoru, kde u Franklin Templeton Japan zaujímá 17% a u TOPIX Total Return Index 9%.

Templeton China vs. MSCI Golden Dragon Index MSCI Golden Dragon Index Společnost Morgan Stanley Capital International Inc. je vedoucím poskytovatelem indexů akciového kapitálu. Akciové indexy MSCI jsou používány významnými institucionálními investory. Nejznámějším indexem společnosti MSCI je MSCI World Index, který ve svém portfoliu obsahuje cenné papíry společností z celého světa. (Wikipedie.org, 2012) MSCI Golden Dragon Index je volně plovoucí akciový index, jehož založení je datováno ke dni 9. 2. 1996, začínající na základní hodnotě 100 bodů. MSCI Golden Dragon Index je primárně určen pro měření výkonnosti čínského akciového trhu. Index se skládá hlavně z cenných papírů zaměřených na Činu, ale výrazný podíl zabírají také cenné papíry zaměřené na Tchaj-wan a Hong-kong. (Bloomberg.com, 2012) Alternativními benchmarky můžou být HSCEI Hang Seng China Enterprises a Index FTSE/Xinhua China 25 Index. Tržní index HSCEI Hang Seng China Enterprises Index se začal zveřejňovat dne 8. srpna 1994. Tento index byl zároveň prvním tržním indexem s ryze čínskými akciemi. Pro pořadí společností v indexu je rozhodující průměrná tržní kapitalizace dosažená za posledních dvanáct měsíců. Rostoucí poptávka po ropných akciích způsobila, že váhové zastoupení koncernu Petrochina narostla na plných 40%. (Svoboda M., s. 96, 2006) FTSE/Xinhua China 25 Index odráží vývoj dvaceti pěti čínských akcií, které jsou i pro zahraniční investory veřejně obchodovatelné. Maximální váhové zastoupení je

33

http://www.franklintempleton.co.uk/documents/en/UK/pdf/factsheet/0791_en_fa_factsheet.pdf

50

stanoveno na 10% na základě tržní kapitalizace, což je výhodou oproti HSCEI Hang Seng China Enterprises. (Svoboda M., s. 100, 2006) Graf 16: Vývoj Templeton China a MSCI Golden Dragon Index

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 15: Výkonnost Templeton China a MSCI Gulden Dragon Index 2002-2011 Rok 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002

Templeton China -18,3% 17,2% 63,8% -45,1% 47,4% 44,1% 11,3% 13,4% 62,2% 4,6%

MSCI Golden Dragon Index -18,4% 13,6% 67,1% -49,4% 38,0% 39,5% 10,3% 14,3% 48,7% -19,7%

Zdroj: http://www.franklintempleton.co.za/34, 2012 Graf vývoje Templeton China, MSCI Golden Dragon a tabulka výkonnosti jednoznačně ukazují, že fondový manažer Mark Mobius jednoznačně překonal svůj benchmarkový index. Akciový fond Templeton China pouze ve dvou letech v rámci sledovaného období zaostal za trhem v roce 2004 a 2009. Za zmínku samozřejmě stojí rok 2003, kdy výkonnost fondu byla 62,2% a rok 2009 s výkonem 63,8%, ačkoliv v tomto roce zaostal za benchmarkem.

34

http://www.franklintempleton.co.za/za/jsp_cm/funds/fdata/0822_p_za_en.jsp

51

Graf 17: Templeton China a MSCI Golden Dragon Index podle teritoriálního zaměření 90,00% 80,00%

76,20%

70,00% 60,00% 50,00%

48,20%

40,00%

Templeton China 29,60%

30,00%

22,20%

20,00%

13,20%

MSCI Golden Dragon Index

10,60%

10,00% 0,00% China

Tchaj-wan

Hong-Kong

Zdroj: vlastní zpracování z údajů získaných http://www.franklintempleton.cz/35, 2012 Graf 18: Templeton China podle podílu zastoupených sektorových odvětví

Zdroj: vlastní zpracování z údajů získaných http://www.franklintempleton.co.za/36, 2012

35 36

http://www.franklintempleton.cz/downloadsServlet?docid=gr5d87lh http://www.franklintempleton.co.uk/documents/en/UK/pdf/factsheet/0822_en_fa_factsheet.pdf

52

Graf 19: MSCI Golden Dragon Index podle podílu zastoupených sektorových odvětví

Zdroj: vlastní zpracování z údajů získaných http://www.franklintempleton.co.za/37, 2012 Templeton China a MSCI Golden Dragon Index se velmi výrazně liší již svým teritoriálním zaměřením, kde Templeton China se zaměřuje především na Čínu s celkovým podílem 76,2%, zbytek si téměř rovnoměrně dělí Tchaj-wan s 13,2% a Hong-Kong s 10,6%. MSCI Golden Dragon Index je naopak celkem rovnoměrně členěn z hlediska teritoria, ačkoliv Čína zabírá opět největší podíl 48,2%, druhý největší podíl má Tchaj-wan 29,6% a nejnižší Hong-kong s 22,2%. Templeton China a jeho benchmarkový index se zároveň velmi výrazně odlišují svým oborovým zaměření. Největší a velmi výrazný podíl v portfoliu v Templeton China zabírá energetický sektor s 32%, který je shodně následován s 13% nespecifikovanou položkou ostatní. Další významný podíl zaujímá bankovnictví a automobilový průmysl shodně 10%. Nejvýznamnější pozicí MSCI Golden Dragon Index je nespecifikovaná položka ostatní s 34%. Druhou nejvýznamnější položkou podle sektoru je bankovnictví, které zabírá 16% v portfoliu.

Templeton Korea vs. MSCI Korea Index MSCI Korea Index Stejně jako MSCI Golden Dragon Index, tak i MSCI Korea Index je poskytován americkou společností Morgan Stanley Capital International Inc. MSCI Korea Index je volně plovoucí akciový index a svoji působnost začal dne 31. prosince 1987 s výchozí hodnotou 100 bodů. Tento index se celým svým portfoliem zaměřuje na cenné papíry jihokorejských společností. (Bloomberg.com, 2012) Alternativní benchmarkem může být index Kospi 200, který zahrnuje dvě stě titulů jihokorejských společností, jejichž váhové zastoupení odpovídá burzovní hodnotě. Od své výchozí hodnoty z 3. ledna 1990 se však index zhodnotil pouze o 71,35%, což odpovídá průměrnému ročnímu výnosu ve výši 3,45%. (Svoboda M., s. 104, 2006)

37

http://www.franklintempleton.co.uk/documents/en/UK/pdf/factsheet/0822_en_fa_factsheet.pdf

53

Graf 20: Vývoj fondu Templeton Korea a benchmarku MSCI Korea Index

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 16: Výkonnost Templeton Korea a MSCI Korea Index Rok 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002

Templeton Korea -26.4% 19.5% 67.1% -58.9% 29.0% 6.9% 46.0% 19.7% 19.5% -2.2%

MSCI Korea Index -12.5% 28.2% 72.1% -55.1% 32.6% 12.8% 58.5% 22.9% 35.9% 8.6%

Zdroj: http://www.franklintempleton.co.za/38, 2012 Z grafu vývoje Templeton Korea, MSCI Korea Index a z tabulky jejich výkonností je vidět, jak již od samého počátku sledovaného období benchmark překonává portfolio manažera fondu Templeton Korea. Tentokrát ani za jediný rok portfolio manažer Mark Mobius nepřekonal trh.

38

http://www.franklintempleton.co.za/za/jsp_cm/funds/fdata/0824_p_za_en.jsp

54

Graf 21: Templeton Korea podle podílu zastoupených sektorových odvětví

Zdroj: vlastní zpracování z údajů získaných http://www.franklintempleton.co.za/39, 2012 Graf 22: MSCI Korea Index podle podílu zastoupených sektorových odvětví

Zdroj: vlastní zpracování z údajů získaných http://www.franklintempleton.co.za/40, 2012 Templeton Korea se svou strukturou odvětví portfolia velmi liší svým benchmarkovým indexem. Největší část Templetonu Korea zaujímá kapitálové zboží s 21%, druhou pozici s 19% zabírají potraviny, nápoje a tabák. Největší podíl u MSCI Korea Index tvoří polovodiče a polovodičová zařízení s 31%. Druhá největší část je investována do společností zabývající se automobilovým průmyslem. Dílčí závěr Dva vybrané akciové fondy od investiční společnosti Franklin Templeton Investments výrazným způsobem zaostávají za svými benchmarovými indexy. Konkrétně jde o Franklin Templeton Japan a Templeton Korea. Pouze jediný aktivně spravovaný fond předčil svůj benchmark, a to Templeton China. Zde je ale velmi diskutabilní samotný výběr porovnávacího benchmarkového indexu, protože se velmi liší svým teritoriálním rozložením portfolia.

39 40

http://www.franklintempleton.co.uk/documents/en/UK/pdf/factsheet/0824_en_fa_factsheet.pdf http://www.franklintempleton.co.uk/documents/en/UK/pdf/factsheet/0824_en_fa_factsheet.pdf

55

4.6 Rizikovost a výnosnost akciových fondů Závěrečná kapitola se zaměřuje na měření rizikovost a výnosnosti u vybraných akciových fondů. Výše zmíněné ukazatelé patří spolu s likviditou k základním parametrům, jež jsou investory posuzovány při výběru investičního instrumentu. Cílem této části je porovnat jednotlivé akciové fondy z hlediska jejich rizikovosti a výnosnosti. U výnosnosti, která je vypočtena s využitím Sharpova indexu, je úkolem porovnat výběr bezrizikové cenného papíru, kde jsou srovnávány pokladniční poukázky daného trhu s pokladničními poukázkami České republiky. Tabulka: 17 Rizikovost vybraných akciových fondů Akciový fond Franklin Templeton Japan Templeton China Templeton Korea

Směrodatná odchylka 30,01% 34,45% 33,68%

Zdroj: vlastní výpočty Tabulka: 18 Výnosnost vybraných akciových fondů Akciový fond Franklin Templeton Japan Templeton China Templeton Korea

Státní pokladniční poukázky Daného trhu České republiky -1,23% -1,26% 2,16% 2,21% -0,30% -0,23%

Zdroj: vlastní výpočty Dílčí závěr Z výše uvedených výsledků vychází, že nejrizikovějším fondem je Templeton China, který v tomto ukazateli překonává Templeton Korea. Naopak nejméně rizikovým fondem je Franklin Templeton Japan. Porovnání výběru bezrizikového cenného papíru u výnosnosti, vychází lépe u státních pokladničních poukázek ČR, protože ve dvou případech vychází hodnota výnosnosti lépe než u pokladničních poukázek daného trhu. Zde je třeba říci, že nejdůležitějším faktorem byl průměrný výnos, kterého bylo dosaženo u státních pokladničních poukázek.

56

5 Diskuze V bakalářské práci jsem porovnával investiční metody DCA a jednorázové investování, kde jsem hodnotil vliv měnového rizika a dopad hospodářské krize na vybrané tři akciové fondy zaměřené na východní Asii. Poté jsem porovnával výkonnost portfolio manažerů zvolených akciových fondů s jejich benchmarkovými indexy. V závěrečné kapitole jsem měřil rizikovost a výnosnost zvolených fondů. U jednotlivých kapitol jsem vycházel z historických dat. V rámci své práce jsem vycházel z poplatků investiční společnosti Conseq Investments, tudíž u jiných investičních společností lze očekávat odlišnou výši poplatků. V první kapitole jsem charakterizoval vybrané akciové fondy, kterými byly Franklin Templeton Japan, Templeton China a Templeton Korea. V druhé kapitole jsem porovnával investiční metody DCA a jednorázovou investici v období od 2002 - 2012. Zde investiční metody DCA, jednorázové investování shodně vygenerovaly ztrátu u fondů Franklin Templeton Japan a Templeton Korea, pouze u Templeton China bylo dosaženo kladného výnosu. Zde hrála velmi výraznou roli česká koruna, která výrazným způsobem ovlivnila celkový výnos, protože zvolené fondy byly denominovány v japonském jenu či americkém dolaru. Následně jsem porovnával vliv měnového rizika v porovnání s neměnným kurzem v období od 2002 - 2012, kde jsem částečně vycházel z výsledků získaných z první kapitoly. Měnový kurz CZK/JPY působil u investiční metody DCA kladně a snížil ztrátu u Franklin Templeton Japan. Opačného výsledku bylo dosaženo u jednorázové investice, kde se zvýšila ztráta. Měnový kurz CZK/USD u obou investičních metod výrazně snižoval celkový výnos, jak u Templeton China, tak u Templeton Korea. Důležitým faktem je, že u teoreticky neměnného kurzu jsem kalkuloval s měnovými kurzy, které byly platné k 3. 1. 2002 a zveřejněné ČNB. Ve čtvrté kapitole jsem hodnotil dopad hospodářské krize na investiční metody DCA a jednorázové investování, kde jsem porovnával výnos u vybraných fondů ke dni 2. 4. 2007 a k 3. 1. 2012. Zde bylo velmi sporné označit samotný den vzniku hospodářské krize. Nakonec jsem zvolil 2. 4. 2007, protože v tomto období vypukla americká hypoteční krize, která dle některých ekonomů v čele s Pavlem Kohoutem si myslí, že byla samotným zárodkem následné hospodářské krizi (Kohout P., 2010). Ze získaných výsledků z třetí kapitoly pouze u fondu Templeton China byl získán vyšší výnos dne 3. 1. 2012 a to u obou investičních metod. Naopak Franklin Templeton Japan a Templeton Korea obě investiční metody vykázaly vyšší výnos dne 4. 2. 2007. V páté kapitole jsem se zabýval porovnáním výkonnosti portfolio manažerů vybraných fondů s jejich benchmarkovými indexy a jejím odvětvovým zaměřením. Jednotlivé benchmarkové indexy byly vybrány takové, které oficiálně používá investiční společnosti Franklin Templeton Investments. Z hlediska výkonnosti je pouze fond Templeton China výkonnější než jeho benchmark MSCI Golden Dragon Index, ale zde je velmi sporná samotná volba benchmarkového indexu, protože Templeton China se teritoriálně z velké části zaměřuje na Čínu a naopak MSCI Golden index se rovnoměrněji zaměřuje na Čínu, Hongkong a Tchaj-wan. Z hlediska odvětvového zaměření se od sebe výrazně liší Templetn China a Templeton Korea od svých benchmarkových indexů. Naopak Franklin Templeton China téměř kopíruje své odvětvové zaměření se svým benchmarkem TOPIX Total Return Index. V závěrečné kapitole jsem počítal rizikovost a výnosnost u vybraných fondů. Rizikovost akciových fondů byla počítána na základě směrodatné odchylky, u které je 57

velmi sporné stanovit jeden z parametrů, a tím je očekávaná výnosnost. Z tohoto důvodu samotný výpočet rizikovosti u jednotlivých fondů může být zavádějící, protože parametr očekávaná výnosnost lze chápat ve více smyslech (např. průměrná výnosnost za několik posledních let u zvoleného fondu). Ve své práci jsem očekávanou výnosnost spočítal pomocí aritmetického průměru z procentuálních výnosů obou investičních metod, které jsem spočítal u všech tří akciových fondů. Jako nejrizikovější akciový fond vyšel Templeton China. Při určení výnosnosti jednotlivých akciových fondů jsem použil Sharpeho index, který bere v úvahu rizikový profil investice. Jednou ze složek výpočtu Sharpeho indexu je výnos bezrizikového cenného papíru. Ve své práci jsem za bezrizikový cenný papír považoval státní pokladniční poukázky se splatností jeden rok. Porovnával jsem výběr státních pokladničních poukázek daného trhu ve srovnání s pokladničními poukázkami ČR. V porovnání výběru bezrizikového cenného papíru výnosnost vyšla lépe při využití státních pokladničních poukázek ČR, a to ve dvou případech. Kladná výnosnost vyšla pouze u Templeton China. Při výběru bezrizikového cenného papíru jsem mohl použít i státní dluhopisy s desetiletou splatností, protože jsem porovnával investiční metody DCA a jednorázové investování, jejímž sledovaným obdobím bylo deset let.

58

6 Závěr Hlavním cílem bakalářské práce bylo porovnání investičních metod DCA a jednorázového investování, které byly aplikovány na akciové fondy, zaměřující se na východní Asii. S naprostou jistotou nelze říci, která z investičních metod je vyloženě lepší či horší, protože každá má své výhody a nevýhody. U jednorázové investice můžeme v případě rostoucí hodnoty podílového listu dosáhnout velkého výnosu, ale naopak při prudkém poklesu hodnoty je možné počítat s výraznou ztrátou. Investiční metoda DCA, která je založená na pravidelném investování stejné vysoké částky, částečně eliminuje velké výkyvy u cen podílových listů, protože v případě poklesu jejich ceny nakupujeme více podílových listů a naopak při rostoucí ceně méně podílových listů. Všeobecně lze říci, že potencionální investoři se hlavně rozhodují na základě toho, jaká je jejich aktuální finanční situace. V případě, že někdo disponuje vyšší částkou, tak využije jednorázovou investice. Naopak, kdo má zájem investovat a nemá u sebe vyšší obnos peněz, tak je vhodné využít metodu DCA. Podle profilu investora lze říci, že investiční metoda DCA je vhodná hlavně pro konzervativnější investory. Za to jednorázová investice je dle mého názoru je spíše, investory, kteří se nebojí riskovat, protože zde existuje nebezpečí prudkého poklesu hodnoty cenných papírů. Na základě dosažených výsledků své práce bych doporučil investovat do fondu Templeton China, a to oběma investičními metodami, protože bylo dosaženo velmi vysokých výnosů. Ve prospěch tohoto fondu platí fakt, že má dobré ratingové hodnocení. Zároveň lze říci, že Čína je aktuálně všeobecně považována dynamicky rozvíjející se ekonomiku. Investování do akciových fondů, které jsou denominované v zahraniční měně, je spojeno s měnovým rizikem. V některých případech může měnové riziko velmi výrazně snížit celkový výnos, a proto jej nelze nikterak podceňovat. Při samotném výběru fondu, je důležité zjistit, jakou výši poplatků si strhávají jednotlivé fondy či zprostředkující investiční společnosti, jejichž prostřednictvím lze investovat do fondů. U jednotlivých fondů je dobré poměřit výkonnost, které dosahují portfolio manažeři fondů s jejich benchmarkovými indexy. Každý aktivně spravovaný fond si totiž za svou správu účtuje poplatky, které všeobecně snižují celkový výnos investice. Je dosti pravděpodobné, že pokud portfolio manažer dlouhodobě zaostává za svým benchmarkem, tak i v následujících letech nelze očekávat jeho výrazně lepší výkonnost než u benchmarkového indexu, a proto je dobré se takovému fondu vyhnout. Region východní Asie pro potencionální investory představuje velmi dobrou investiční příležitost, ale i jistá úskalí. Při investování na čínský akciový trh investoři v minulých letech počítali velké zisky, ale naopak investoři, kteří si vybrali japonský akciový trh, vykazovali výrazné ztráty. Zde je, ale důležité říci, že minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Díky tématu své bakalářské práce jsem se dozvěděl celou řadu nových informací o investování do akciových fondů. Detailně jsem se seznámil s vlivy a faktory, které působí na konečný výnos investora. Pevně věřím, že získané poznatky v rámci tvorby své závěrečné práce, využiji pro budoucí zhodnocení svých peněžních prostředků.

59

7 Literatura Literární zdroje [1]

GLADIŠ, Daniel. Naučte se investovat. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2006, 176 s. ISBN 978-80-247-1205-5.

[2]

HASLEM, John A. Mutual funds: portfolio structures, analysis, management, and stewardship. Hoboken, NJ: Wiley, c2009, 358 s. ISBN 978-0-470-49909-2.

[3]

JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3.

[4]

KOHOUT, Pavel. Finance po krizi: Evropa na cestě do neznáma. 3., rozš. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. ISBN 978-80-247-4019-5.

[5]

KOHOUT, Pavel. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 6., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2010, 292 s. ISBN 978-80-247-3315-9.

[6]

LIŠKA, Václav a Jan GAZDA, Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 525 s. ISBN 80-86419-63-0.

[7]

MISHKIN, Frederic S a Stanley G EAKINS. Financial markets and institutions. 6. vyd. Boston: Pearson Prentice Hall, c2009. ISBN 978-0-321-55211-2.

[8]

MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5.

[9]

PAVLÁT, Vladislav a kol., Kapitálové trhy. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005, 318 s. ISBN. 80-86419-87-8.

[10] REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. ISBN: 978-80-7418-128-3. [11] SIEGEL, Jeremy. Investice do akcií: běh na dlouhou trať. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 295 s. ISBN 978-80-247-3860-4. [12] STEIGAUF, Slavomír. Fondy: jak vydělávat pomocí fondů. 1.vyd. Praha: Grada, 2003, 191 s. ISBN 80-247-0247-9. [13] SVOBODA, Martin, Werner H HEUSSINGER a Christian W RÖHL. Asset guide: [průvodce finančními indexy]. 1. vyd. Brno: Computer Press, c2006, 372 s. ISBN 80-251-1284-5. [14] VINŠ, Petr a Václav LIŠKA. Rating. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005, 109 s. ISBN 80-7179-807-X.

60

Internetové zdroje [15] Asian Bonds Online. In: Government Bond Yield Curves for Selected Periods: China [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://asianbondsonline.adb.org/china/data/marketwatch.php?code=governm ent_bond_yields [16] Asian Bonds Online. In: Government Bond Yield Curves for Selected Periods: Japan [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://asianbondsonline.adb.org/japan/data/marketwatch.php?code=governm ent_bond_yields [17] Asian Bonds Online. In: Government Bond Yield Curves for Selected Periods: South Korea [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://asianbondsonline.adb.org/korea/data/marketwatch.php?code=governm ent_bond_yields [18] Asociace pro kapitálové trhy České republiky. In: Tisková zpráva ze dne 22. února 2012 [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.akatcr.cz/download/2312-tz20120222.pdf [19] Bloomberg. In: MSCI Golden Dragon Index [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/quote/MXGD:IND [20] Bloomberg. In: MSCI Korea Index [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/quote/MXKR:IND [21] Bussinesscenter. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. In: 2004. [online]. [cit. 2012-4-20] Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/kolektivni_investovani/ [22] Conseq. In: Poplatky [online]. https://www.conseq.cz/fund_fee.asp

[cit.

2012-04-06].

Dostupné

z:

[23] Conseq. In: Historick ceny podílových listů [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: https://www.conseq.cz/prices_historical.asp [24] ČNB. In: Kurzy měn [online]. [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/vy brane_form.jsp [25] ČNB. In: Státní pokladniční poukázky [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/trh_statnich_dluhopisu/spp/poukazky.js p [26] Franklin Templeton Investments. In: Franklin Templeton Japan [online] [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://www.franklintempleton.co.uk/documents/en/UK/pdf/factsheet/0791_e n_fa_factsheet.pdf [27] Franklin Templeton Investments. In: Templeton China [online]. [cit. 2012-0202]. Dostupné z: http://www.franklintempleton.co.uk/documents/en/UK/pdf/factsheet/0822_ en_fa_factsheet.pdf [28] Franklin Templeton Investments. In: Templeton Korea [online]. [cit. 2012-0202]. Dostupné z: 61

http://www.franklintempleton.co.uk/documents/en/UK/pdf/factsheet/0824_ en_fa_factsheet.pdf [29] Franklin Templeton Investments. In: Franklin Templeton Japan: Yearly Performance [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.franklintempleton.co.za/za/jsp_cm/funds/fdata/0791_p_za_en.js p [30] Franklin Templeton Investments. In: Templeton China: Yearly Performance [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.franklintempleton.co.za/za/jsp_cm/funds/fdata/0822_p_za_en.j sp [31] Franklin Templeton Investments: Templeton Korea: Yearly Performance. In: Performances [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.franklintempleton.co.za/za/jsp_cm/funds/fdata/0824_p_za_en.j sp [32] Franklin Templeton Investments. In: Franklin Templeton Japan [online]. [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://www.fraklintempleton.cz/downloadsServlet?docid=gr5d87k3 [33] Franklin Templeton Investments. In: Templeton China [online]. [cit. 2012-0202]. Dostupné z: http://www.franklintempleton.cz/downloadsServlet?docid=gr5d87lh [34] Franklin Templeton Investments. In: Templeton Korea [online]. [cit. 2012-0202]. Dostupné z: http://www.franklintempleton.cz/downloadsServlet?docid=gr5d87w2 [35] Franklin Templeton Investments. In: Historie společnosti [online]. [cit. 201204-01]. Dostupné z: http://www.franklintempleton.cz/cs_CZ/advisor/nasespolecnost/historie/ [36] Franklin Templeton Investments. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Franklin_Templeton_Investments [37] MSCI. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/MSCI [38] Rating. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rating [39] USA law. In: Law.onecle [online]. [cit. http://law.onecle.com/uscode/15/index.html

2012-05-01].

Dostupné

z:

[40] Výkonnost investičních instrumentů. In: Moneco [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.moneco.cz/index.asp?action=jak_vyplnit_profil

Ostatní zdroje [41]

Časopis Barron´s, 3/2011

[42] Komunikace s finančním poradcem investiční společnosti Conseq

62

8 Seznam tabulek a grafů Seznam Tabulek Tabulka 1: Celková hodnota aktiv institucí kolektivního investování ve světě Tabulka 2: TOP deseti společností v portfoliu Franklin Templeton Japan Tabulka 3: TOP deseti společností v portfoliu Templeton China Tabulka 4: TOP deseti společností v portfoliu Templeton Korea Tabulka 5: Výnosnost fondu Franklin Templeton Japan Tabulka 6: Výnosnost fondu Templeton China Tabulka 7: Výnosnost Templeton Korea Tabulka 8: Porovnání skutečného kurzu s neměnným u Franklin Templeton Japan Tabulka 9: Porovnání skutečného kurzu s neměnným u Templeton China Tabulka 10: Porovnání skutečného kurzu s neměnným u Templeton Korea Tabulka 11: Výnosnost Franklin Templeton Japan dne 2. 4. 2007 a 3. 1. 2012 Tabulka 12: Výnosnost Templeton China dne 2. 4. 2007 a 3. 1. 2012 Tabulka 13: Výnosnost Templeton Korea dne 2. 4. 2007 a 3. 1. 2012 Tabulka 14: Výkonnost Franklin Templeton Japan a TOPIX Total Return Index Tabulka 15: Výkonnost Templeton China a MSCI Gulden Dragon Index 2002-2011 Tabulka 16: Výkonnost Templeton Korea a MSCI Korea Index Tabulka 17: Rizikovost vybraných akciových fondů Tabulka 18: Výnosnost vybraných akciových fondů Tabulka 19: Stupnice pro dlouhodobý rating Tabulka 20: Stupnice pro krátkodobý rating Tabulka 21: Zdrojová data Franklin Templeton Japan Tabulka 22: Zdrojová data Templeton China Tabulka 23: Zdrojová data Templeton Korea Tabulka 24: Průměrná výnosnost pokladničních poukázek se splatností jeden rok Tabulka 25: Výnosnost pokladničních poukázek se splatností jeden rok Tabulka 26: Vývoj měnových kurzů

Seznam grafů Graf 1: Vývoj majetku ve fondech České republice (mld. Kč) Graf 2: Rozdělení investic v domácích fondech podle podílu Graf 3: Rozdělení investic v zahraničních fondech podle podílu Graf 4: Výkonnost investičních instrumentů USA (v USD) v letech 1982 - 2011. Graf 5: Vývoj fondu Franklin Templeton Japan v období 2002-2012 Graf 5: Vývoj fondu Franklin Templeton Japan v období 2002-2012 Graf 6: Vývoj fondu Templeton China v období 2002-2012 Graf 7: Vývoj fondu Templeton Korea v období 2002-2012 Graf 8: Vývoj kurzu CZK/JPY Graf 9: Vývoj kurzu CZK/USD

63

Graf 10: Vývoj Franklin Templeton Japan od 2. 4. 2007 do 3. 1 Graf 11: Vývoj Templeton China od 2. 4. 2007 do 3. 1. 2012 Graf 12: Vývoj Templeton Korea od 2. 4. 2007 do 3. 1. 2012 Graf 13: vývoje Franklin Templeton Japan a TOPIX Total Return Index Graf 14: Franklin Templeton Japan podle zastoupených sektorových odvětví Graf 15: TOPIX Total Return Index podle zastoupených sektorových odvětví Graf 16: Vývoj Templeton China a MSCI Golden Dragon Index Graf 17: Templeton China a MSCI Golden Dragon Index podle teritoriálního Graf 18: Templeton China podle podílu zastoupených sektorových odvětví Graf 19: MSCI Golden Dragon Index podle podílu zastoupených sektorových odvětví Graf 20: Vývoj fondu Templeton Korea a benchmarku MSCI Korea Index Graf 21: Templeton Korea podle podílu zastoupených sektorových odvětví Graf 22: MSCI Korea Index podle podílu zastoupených sektorových odvětví

64

9 Přílohy Tabulka 19: Stupnice pro dlouhodobý rating Standard & Poor's

Zhodnocení

AAA

Téměř žádné úvěrové riziko. Vynikající schopnost splnění finančních závazků.

AA+ AA

Bezpečná investice s nízkým rizikem.

AAA+ A

Bezpečná investice, náchylná na ekonomické změny a negativní vlivy v daném oboru podnikání.

ABBB+ BBB BBBBB+ BB

Středně bezpečná investice vyskytující se často při zhoršených podmínkách v ekonomice. Stále dostatečná schopnost dostát svým závazkům, ale situace se může zhoršit. Spekulativní investice - dlužník čelí nepříznivým podmínkám a je obtížné předpovídat budoucí vývoj.

BBB+ B

Spekulativní investice - dlužník čelí nepříznivým podmínkám a očekává se zhoršení situace.

BCCC CC

Pravděpodobnost úpadku nebo jiného přerušení činnosti - závazky nejspíše nebudou splaceny.

C Velmi vysoká pravděpodobnost úpadku. Trvalá neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

D

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/41, 2012 Tabulka 20: Stupnice pro krátkodobý rating Standard & Poor's

Zhodnocení (v rámci krátkého období)

A-1+

Vynikající schopnost plnit své finanční závazky.

A-1

Velmi dobrá schopnost plnit své finanční závazky.

A-2

Uspokojivá schopnost plnit své finanční závazky.

41

http://cs.wikipedia.org/wiki/Rating

65

A-3

Nepříznivé ekonomické podmínky by mohly oslabit schopnost dlužníka plnit své finanční závazky.

B

Spekulativní charakter - náchylnost k negativním změnám.

C

Vysoké riziko, že dlužník nebude schopen plnit své finanční závazky. Závislost na ekonomické situaci a podmínkách v daném odvětví podnikání.

D

Dlužník je v prodlení, neplní své finanční závazky.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/42, 2012 Tabulka 21: Zdrojová data Franklin Templeton Japan Datum 3. 1. 2002 15. 1. 2002 15. 2. 2002 15. 3. 2002 15. 4. 2002 15. 5. 2002 14. 6. 2002 15. 7. 2002 15. 8. 2002 13. 9. 2002 15. 10. 2002 15. 11. 2002 13. 12. 2002 15. 1. 2003 14. 2. 2003 14. 3. 2003 15. 4. 2003 15. 5. 2003 13. 6. 2003 15. 7. 2003 15. 8. 2003 15. 9. 2003 15. 10. 2003 14. 11. 2003 15. 12. 2003 15. 1. 2004 13. 2. 2004 15. 3. 2004 15. 4. 2004 14. 5. 2004 15. 6. 2004 15. 7. 2004 13. 8. 2004 15. 9. 2004 15. 10. 2004 15. 11. 2004

42

Hodnota podílu v JPY 683,99 653,40 663,81 728,58 710,82 733,33 688,28 652,26 622,16 602,05 581,17 576,19 565,13 570,40 558,38 518,79 526,99 541,81 559,50 611,81 639,70 681,91 717,36 663,19 663,49 693,29 673,82 735,42 797,79 716,31 754,51 750,64 706,00 719,81 715,07 723,10

http://cs.wikipedia.org/wiki/Rating

66

15. 12. 2004 14. 1. 2005 15. 2. 2005 15. 3. 2005 15. 4. 2005 13. 5. 2005 15. 6. 2005 15. 7. 2005 15. 8. 2005 15. 9. 2005 14. 10. 2005 15. 11. 2005 15. 12. 2005 13. 1. 2006 15. 2. 2006 15. 3. 2006 14. 4. 2006 15. 5. 2006 15. 6. 2006 14. 7. 2006 15. 8. 2006 15. 9. 2006 13. 10. 2006 15. 11. 2006 15. 12. 2006 15. 1. 2007 15. 2. 2007 15. 3. 2007 2. 4. 2007 13. 4. 2007 15. 5. 2007 15. 6. 2007 13. 7. 2007 15. 8. 2007 14. 9. 2007 15. 10. 2007 15. 11. 2007 14. 12. 2007 15. 1. 2008 15. 2. 2008 14. 3. 2008 15. 4. 2008 15. 5. 2008 13. 6. 2008 15. 7. 2008 15. 8. 2008 15. 9. 2008 15. 10. 2008 14. 11. 2008 15. 12. 2008

705,99 736,81 754,82 775,06 747,12 752,94 775,89 804,03 861,07 922,20 979,66 1 030,16 1 171,84 1 247,98 1 168,57 1 161,54 1 219,20 1 163,03 1 020,58 1 040,71 1 102,37 1 079,68 1 111,69 1 089,99 1 131,89 1 156,51 1 208,60 1 167,90 1 154,46 1 168,11 1 199,08 1 255,52 1 296,67 1 146,88 1 108,48 1 232,13 1 059,43 1 007,08 892,19 880,55 786,83 824,11 896,10 878,09 789,55 766,41 686,66 518,60 510,89 496,59

67

15. 1. 2009 13. 2. 2009 13. 3. 2009 15. 4. 2009 15. 5. 2009 15. 6. 2009 15. 7. 2009 14. 8. 2009 15. 9. 2009 15. 10. 2009 13. 11. 2009 15. 12. 2009 15. 1. 2010 15. 2. 2010 15. 3. 2010 15. 4. 2010 14. 5. 2010 15. 6. 2010 15. 7. 2010 13. 8. 2010 15. 9. 2010 15. 10. 2010 15. 11. 2010 15. 12.2010 14. 1. 2011 15. 2. 2011 15. 3. 2011 15. 4. 2011 13. 5. 2011 15. 6. 2011 15. 7. 2011 15. 8. 2011 15. 9. 2011 14. 10. 2011 15. 11. 2011 15. 12. 2011 3. 1. 2012

458,75 428,57 396,02 457,33 481,26 513,84 461,93 516,73 496,70 486,75 473,10 483,22 524,45 476,63 505,40 545,62 518,31 489,28 464,37 449,24 453,67 451,69 466,26 493,01 506,05 528,26 441,27 468,40 477,06 463,49 482,14 440,68 419,91 422,64 413,26 402,45 406,16

Zdroj: https://www.conseq.cz/43, 2012 Tabulka 22: Zdrojová data Templeton China Datum

43

Hodnota podílu v USD

3. 1. 2002

5,58

15. 1. 2002

5,43

15. 2. 2002

5,70

15. 3. 2002

5,88

15. 4. 2002

6,00

15. 5. 2002

6,38

https://www.conseq.cz/prices_historical.asp

68

14. 6. 2002

6,42

15. 7. 2002

6,19

15. 8. 2002

5,73

13. 9. 2002

5,76

15. 10. 2002

5,45

15. 11. 2002

5,77

13. 12. 2002

5,83

15. 1. 2003

6,06

14. 2. 2003

5,91

14. 3. 2003

5,88

15. 4. 2003

5,89

15. 5. 2003

5,99

13. 6. 2003

6,73

15. 7. 2003

7,09

15. 8. 2003

7,51

15. 9. 2003

7,78

15. 10. 2003

8,45

14. 11. 2003

8,52

15. 12. 2003

8,77

15. 1. 2004

9,59

13. 2. 2004

10,02

15. 3. 2004

9,62

15. 4. 2004

9,62

14. 5. 2004

8,44

15. 6. 2004

8,93

15. 7. 2004

8,85

13. 8. 2004

8,97

15. 9. 2004

9,51

15. 10. 2004

9,62

15. 11. 2004

10,22

15. 12. 2004

10,35

14. 1. 2005

10,05

15. 2. 2005

10,58

15. 3. 2005

10,74

15. 4. 2005

10,52

13. 5. 2005

10,61

15. 6. 2005

10,77

15. 7. 2005

10,93

15. 8. 2005

11,53

15. 9. 2005

11,13

14. 10. 2005

10,96

15. 11. 2005

11,00

15. 12. 2005

11,59

13. 1. 2006

12,36

15. 2. 2006

12,47

69

15. 3. 2006

12,47

14. 4. 2006

13,05

15. 5. 2006

13,58

15. 6. 2006

12,42

14. 7. 2006

12,75

15. 8. 2006

13,41

15. 9. 2006

13,38

13. 10. 2006

13,92

15. 11. 2006

15,04

15. 12. 2006

16,03

15. 1. 2007

16,80

15. 2. 2007

16,98

15. 3. 2007

15,93

2. 4. 2007

16,63

13. 4. 2007

17,11

15. 5. 2007

18,31

15. 6. 2007

19,32

13. 7. 2007

21,36

15. 8. 2007

19,13

14. 9. 2007

22,70

15. 10. 2007

27,90

15. 11. 2007

25,44

14. 12. 2007

24,10

15. 1. 2008

23,38

15. 2. 2008

22,31

14. 3. 2008

20,29

15. 4. 2008

21,26

15. 5. 2008

23,18

13. 6. 2008

20,96

15. 7. 2008

19,45

15. 8. 2008

19,40

15. 9. 2008

16,97

15. 10. 2008

12,99

14. 11. 2008

12,39

15. 12. 2008

13,62

15. 1. 2009

12,62

13. 2. 2009

13,33

13. 3. 2009

13,00

15. 4. 2009

15,60

15. 5. 2009

16,74

15. 6. 2009

18,00

15. 7. 2009

18,42

14. 8. 2009

20,33

15. 9. 2009

20,47

15. 10. 2009

21,31

70

13. 11. 2009

22,09

15. 12. 2009

22,17

15. 1. 2010

22,53

15. 2. 2010

20,79

15. 3. 2010

21,68

15. 4. 2010

22,99

14. 5. 2010

21,19

15. 6. 2010

21,10

15. 7. 2010

21,20

13. 8. 2010

22,14

15. 9. 2010

23,69

15. 10. 2010

26,17

15. 11. 2010

26,43

15. 12. 2010

25,73

14. 1. 2011

27,01

15. 2. 2011

25,44

15. 3. 2011

25,18

15. 4. 2011

27,41

13. 5. 2011

26,98

15. 6. 2011

26,22

15. 7. 2011

26,64

15. 8. 2011

24,14

15. 9. 2011

22,38

14. 10. 2011

21,33

15. 11. 2011

22,59

15. 12. 2011

20,63

3. 1. 2012

21,84

Zdroj: https://www.conseq.cz/44 , 2012

44

https://www.conseq.cz/prices_historical.asp

71

Tabulka 23: Zdrojová data Templeton Korea Datum

Hodnota podílu v USD

3. 1. 2002

2,9

15. 1. 2002

2,80

15. 2. 2002

3,21

15. 3. 2002

3,58

15. 4. 2002

3,61

15. 5. 2002

3,62

14. 6. 2002

3,52

15. 7. 2002

3,50

15. 8. 2002

3,16

13. 9. 2002

3,17

15. 10. 2002

2,52

15. 11. 2002

2,82

13. 12. 2002

3,00

15. 1. 2003

2,84

14. 2. 2003

2,57

14. 3. 2003

2,23

15. 4. 2003

2,60

15. 5. 2003

2,65

13. 6. 2003

2,79

15. 7. 2003

2,93

15. 8. 2003

2,98

15. 9. 2003

3,03

15. 10. 2003

3,06

14. 11. 2003

3,35

15. 12. 2003

3,38

15. 1. 2004

3,30

13. 2. 2004

3,60

15. 3. 2004

3,53

15. 4. 2004

3,72

14. 5. 2004

2,94

15. 6. 2004

3,00

15. 7. 2004

2,96

13. 8. 2004

3,08

15. 9. 2004

3,31

15. 10. 2004

3,39

15. 11. 2004

3,66

15. 12. 2004

3,76

14. 1. 2005

3,95

15. 2. 2005

4,35

15. 3. 2005

4,71

15. 4. 2005

4,39

13. 5. 2005

4,22

72

15. 6. 2005

4,45

15. 7. 2005

4,49

15. 8. 2005

4,87

15. 9. 2005

4,88

14. 10. 2005

4,93

15. 11. 2005

5,16

15. 12. 2005

5,55

13. 1. 2006

5,97

15. 2. 2006

5,70

15. 3. 2006

5,76

14. 4. 2006

6,09

15. 5. 2006

6,18

15. 6. 2006

5,33

14. 7. 2006

5,30

15. 8. 2006

5,44

15. 9. 2006

5,66

13. 10. 2006

5,61

15. 11. 2006

5,99

15. 12. 2006

6,12

15. 1. 2007

5,81

15. 2. 2007

6,18

15. 3. 2007

5,99

2. 4. 2007

6,28

13. 4. 2007

6,48

15. 5. 2007

6,78

15. 6. 2007

7,28

13. 7. 2007

8,15

15. 8. 2007

7,45

14. 9. 2007

7,77

15. 10. 2007

8,16

15. 11. 2007

8,07

14. 12. 2007

7,79

15. 1. 2008

7,06

15. 2. 2008

6,61

14. 3. 2008

5,83

15. 4. 2008

6,50

15. 5. 2008

6,57

13. 6. 2008

6,14

15. 7. 2008

5,62

15. 8. 2008

5,53

15. 9. 2008

4,74

15. 10. 2008

3,64

14. 11. 2008

2,80

15. 12. 2008

3,00

15. 1. 2009

2,85

73

13. 2. 2009

3,04

13. 3. 2009

2,97

15. 4. 2009

3,84

15. 5. 2009

4,26

15. 6. 2009

4,36

15. 7. 2009

4,26

14. 8. 2009

4,76

15. 9. 2009

4,93

15. 10. 2009

5,25

13. 11. 2009

5,15

15. 12. 2009

5,38

15. 1. 2010

5,60

15. 2. 2010

5,08

15. 3. 2010

5,35

15. 4. 2010

5,54

14. 5. 2010

4,95

15. 6. 2010

4,66

15. 7. 2010

4,83

13. 8. 2010

4,96

15. 9. 2010

5,40

15. 10. 2010

5,93

15. 11. 2010

5,74

15. 12. 2010

6,04

14. 1. 2011

6,55

15. 2. 2011

6,24

15. 3. 2011

5,88

15. 4. 2011

6,87

13. 5. 2011

6,87

15. 6. 2011

6,48

15. 7. 2011

6,73

15. 8. 2011

5,46

15. 9. 2011

4,87

14. 10. 2011

4,97

15. 11. 2011

5,10

15. 12. 2011

4,76

3. 1. 2012

4,95

Zdroj: https://www.conseq.cz/45

45

https://www.conseq.cz/prices_historical.asp

74

Tabulka 24: Průměrná výnosnost pokladničních poukázek se splatností jeden rok Pokladniční poukázky

Průměrný výnos

Česká republika

1,17%

Čína

2,82%

Japonsko

0,11%

Jižní Korea

3,45%

Zdroj: http://www.cnb.cz/46 a http://asianbondsonline.adb.org/47 , 2012 Tabulka 25: Výnosnost pokladničních poukázek se splatností jeden rok Výnos pokladničních poukázek ČR 1,38% 1,33% 1,29% 1,29% 1,17% 1,09% 1,05% 1,04% 1,01% 1,02%

Zdroj: http://www.cnb.cz/48, 2012 Tabulka 26: Vývoj měnových kurzů Datum

CZK/USD CZK/JPY

3. 1. 2002

35,27

26,79

15. 1. 2002

36,26

27,66

15. 2. 2002

36,37

27,38

15. 3. 2002

35,62

27,63

15. 4. 2002

34,15

25,95

15. 5. 2002

33,58

26,17

14. 6. 2002

32,06

25,81

15. 7. 2002

29,29

25,26

15. 8. 2002

32,00

27,24

13. 9. 2002

30,69

25,53

15. 10. 2002

31,38

25,12

15. 11. 2002

30,47

25,25

13. 12.2002

30,55

25,09

15. 1. 2003

30,35

25,66

14. 2. 2003

29,08

24,13

14. 3. 2003

29,35

24,77

46

http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/trh_statnich_dluhopisu/spp/poukazky.jsp http://asianbondsonline.adb.org/china/data/marketwatch.php?code=government_bond_yields http://asianbondsonline.adb.org/japan/data/marketwatch.php?code=government_bond_yields http://asianbondsonline.adb.org/korea/data/marketwatch.php?code=government_bond_yields 48 http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/trh_statnich_dluhopisu/spp/poukazky.jsp 47

75

15. 4. 2003

29,23

24,28

15. 5. 2003

27,40

23,62

13. 6. 2003

26,58

22,56

15. 7. 2003

28,14

23,98

15. 8. 2003

28,63

24,03

15. 9. 2003

28,98

24,67

15. 10. 2003

27,44

25,07

14. 11. 2003

27,26

25,17

15. 12. 2003

26,27

24,32

15. 1. 2004

25,82

24,31

13. 2. 2004

25,44

24,15

15. 3. 2004

27,01

24,39

15. 4. 2004

27,00

24,87

14. 5. 2004

27,08

23,58

15. 6. 2004

26,35

23,70

15. 7. 2004

25,36

23,24

13. 8. 2004

25,77

23,07

15. 9. 2004

25,65

23,39

15. 10. 2004

25,35

23,20

15. 11. 2004

24,28

23,04

15. 12. 2004

22,88

21,95

14. 1. 2005

23,19

22,60

15. 2. 2005

23,11

22,05

15. 3. 2005

22,13

21,20

15. 4. 2005

23,38

21,63

13. 5. 2005

23,73

22,18

15. 6. 2005

24,81

22,67

15. 7. 2005

25,04

22,35

15. 8. 2005

23,77

21,70

15. 9. 2005

23,96

21,71

14. 10. 2005

24,74

21,56

15. 11. 2005

25,11

21,06

15. 12. 2005

24,13

20,78

13. 1. 2006

23,96

20,88

15. 2. 2006

23,86

20,30

15. 3. 2006

23,91

20,35

14. 4. 2006

23,66

19,94

15. 5. 2006

22,16

20,11

15. 6. 2006

22,46

19,55

14. 7. 2006

22,50

19,41

15. 8. 2006

22,08

18,94

15. 9. 2006

22,48

19,11

13. 10. 2006

22,51

18,86

15. 11. 2006

21,97

18,61

15. 12. 2006

21,18

17,91

76

15. 1. 2007

21,46

17,80

15. 2. 2007

21,53

17,93

15. 3. 2007

21,21

18,09

2. 4. 2007

20,90

17,75

13. 4. 2007

20,67

17,42

15. 5. 2007

20,88

17,34

15. 6. 2007

21,47

17,39

13. 7. 2007

20,54

16,79

15. 8. 2007

20,72

17,75

14. 9. 2007

19,85

17,28

15. 10. 2007

19,35

16,43

15. 11. 2007

18,18

16,43

14. 12. 2007

18,20

16,11

15. 1. 2008

17,40

16,18

15. 2. 2008

17,19

15,98

14. 3. 2008

16,09

15,93

15. 4. 2008

15,68

15,52

15. 5. 2008

16,18

15,40

13. 6. 2008

15,78

14,57

15. 7. 2008

14,62

13,96

15. 8. 2008

16,62

15,05

15. 9. 2008

17,17

16,21

15. 10. 2008

18,17

17,92

14. 11. 2008

20,00

20,75

15. 12. 2008

19,36

21,39

15. 1. 2009

20,86

23,34

13. 2. 2009

22,29

24,30

13. 3. 2009

20,60

20,93

15. 4. 2009

20,40

20,56

15. 5. 2009

19,99

21,00

15. 6. 2009

19,38

19,72

15. 7. 2009

18,38

19,68

14. 8. 2009

18,00

18,97

15. 9. 2009

17,33

19,01

15. 10. 2009

17,41

19,30

13. 11. 2009

17,17

19,12

15. 12. 2009

17,95

20,04

15. 1. 2010

18,04

19,84

15. 2. 2010

19,11

21,24

15. 3. 2010

18,60

20,50

15. 4. 2010

18,52

19,88

14. 5. 2010

20,38

22,03

15. 6. 2010

20,94

22,97

15. 7. 2010

19,85

22,52

13. 8. 2010

19,44

22,66

77

15. 9. 2010

18,95

22,16

15. 10. 2010

17,36

21,43

15. 11. 2010

18,07

21,73

15. 12. 2010

18,83

22,48

14. 1. 2011

18,26

22,02

15. 2. 2011

17,98

21,46

15. 3. 2011

17,57

21,73

15. 4. 2011

16,75

20,11

13. 5. 2011

17,08

21,15

15. 6. 2011

16,94

20,96

15. 7. 2011

17,31

21,87

15. 8. 2011

16,99

22,13

15. 9. 2011

17,77

23,20

14. 10. 2011

17,92

23,24

15. 11. 2011

19,05

24,73

15. 12. 2011

19,62

25,22

3. 1. 2012

19,73

25,71

Zdroj: http://www.cnb.cz/49, 2012

49

http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/vybrane_form.jsp

78