VY_32_INOVACE_2A17 RADY K NÁKUPU DOVOLENÉ Cvičení 2: Náležitosti cestovní smlouvy Vytvořte pomocí programu MS Word seznam údajů, které by měla obsahovat cestovní smlouva. Při práci využijte učební texty a Internet.
Učební texty Cestovní smlouva
Náležitosti cestovní smlouvy jsou upraveny v Občanském zákoníku, § 852a § 852k. Nejedná se pouze o formální dokument, měli byste smlouvu před podepsáním pečlivě přečíst. Doporučujeme znát především podmínky možnosti odstoupení od smlouvy. Jaké jsou povinné náležitosti cestovní smlouvy? Cestovní smlouva musí být písemná a musí obsahovat označení smluvních stran, vymezení zájezdu a cenu zájezdu. Vymezením zájezdu se rozumí zejména termín jeho zahájení a ukončení, uvedení všech poskytovaných služeb cestovního ruchu, které jsou zahrnuty do ceny zájezdu, místo a dobu jejich trvání. Jestliže byl spotřebiteli předán katalog, může být vymezení zájezdu nahrazeno odkazem na číslo zájezdu nebo jiné označení v katalogu, za předpokladu, že katalog obsahuje všechny požadované informace. Cena zájezdu musí být uvedena včetně časového rozvrhu plateb a výši zálohy.
Cestovní smlouva musí rovněž obsahovat způsob, jakým má zákazník uplatnit své nároky plynoucí z porušení právní povinnosti cestovní kanceláře (tedy jak má zákazník postupovat, pokud cestovní kancelář poruší zákon či smlouvu) a výši odstupného, které je povinen zákazník cestovní kanceláři uhradit při odstoupení od cestovní smlouvy v případech upravených zákonem (viz níže). V cestovní smlouvě má být specifikováno ubytování, tzn. uvedena jeho poloha, kategorie, stupeň vybavenosti a hlavní charakteristické znaky. Další povinné údaje, které ve smlouvě nesmí chybět, jsou informace o dopravě. Musí být uveden druh (např. autobus, vlak), charakteristika a kategorie dopravního prostředku (např. 2. vlaková třída lůžkový vagon) a údaje o trase cesty (např. let s přestupem v Paříži). Ve smlouvě má být uveden také způsob a rozsah stravování (např. polopenze, švédský stůl). Zákon upravuje také některé informace, které cestovní kancelář musí v cestovní smlouvě zapsat ve zvláštních případech, jako je např. skutečnost, že realizace zájezdu je podmíněna dosažením minimálního počtu zákazníků. Smluvně musí být zachycena lhůta, ve které nejpozději musí cestovní kancelář zákazníka písemně informovat o zrušení zájezdu z důvodu nedosažení minimálního počtu účastníků. Pokud jsou důvody pro stanovení podmínek, které musí účastník zájezdu splňovat, a cestovní kancelář takové podmínky účasti na zájezdu skutečně stanoví, je nutno uvést tyto podmínky a lhůtu, ve které může zákazník oznámit, že se zájezdu místo něho zúčastní jiná osoba. Cestovní kancelář může např. vyžadovat zdravotní potvrzení pro zájezd s vysokou sportovní náročností. Není však možné takové omezující podmínky uvádět u běžných zájezdů. Cestovní kancelář je povinna předat zákazníkovi současně s cestovní smlouvou doklad o uzavřeném povinném pojištění. V cestovní smlouvě lze dohodnout jednostranné zvýšení ceny zájezdu cestovní kanceláří. Zákon stanoví i podmínky, za kterých je možno cenu zvýšit (jedná se např. o změny cen letištních příplatků a tax, změna kurzu české koruny atd.). Ke změně ceny však nesmí dojít později než 20 dní před zahájením. O této změně
musíte být v této lhůtě informováni, v opačném případě nevzniká CK nárok na zaplacení rozdílu v ceně. Jaké upřesňující informace musí cestovní kancelář předat před zájezdem? Může měnit dohodnuté podmínky?
Nejpozději 7 dní před zahájením zájezdu je cestovní kancelář povinna písemně předat zákazníkovi další podrobné informace důležité pro zákazníka, které nejsou obsaženy v cestovní smlouvě či v katalogu. Jedná se zejména o podrobnější informace týkající se ubytování, dopravy, stravování a služeb, jež jsou součástí zájezdu. Cestovní kancelář musí také písemně předat podrobnosti o možnosti kontaktu s nezletilou osobou nebo zástupcem cestovní kanceláře v místě pobytu nezletilé osoby, jde-li o zájezd, jehož účastníkem je nezletilá osoba (např. dětský tábor pořádaný podnikatelským subjektem). V upřesňujících informacích musí být také poskytnuty údaje (např. jméno, adresa, telefonní číslo) o tzv. místním zástupci cestovní kanceláře (delegátovi), tedy osobě, na kterou se zákazník v nesnázích v průběhu zájezdu může obrátit s žádostí o pomoc, a adresu a telefonní číslo zastupitelského úřadu. Je-li cestovní smlouva uzavřena v době kratší než 7 dnů před zahájením zájezdu (např. tzv. last minute), musí cestovní kancelář předat podrobné informace již při uzavírání cestovní smlouvy. Cestovní kancelář je oprávněna jednostranně zvýšit cenu zájezdu jen tehdy, jestliže je to dohodnuto v cestovní smlouvě a je-li zároveň přesně stanoven způsob výpočtu zvýšení ceny. Jednostranné zvýšení ceny nesmí být libovolné, lze k němu přistoupit jen tehdy, jestliže dojde ke zvýšení ceny za dopravu včetně cen pohonných hmot, plateb spojených s dopravou, např. letištních a přístavních poplatků, které jsou zahrnuty v ceně zájezdu, nebo směnného kursu české koruny použitého pro stanovení ceny zájezdu v průměru o více než 10 %. Cena zájezdu však nesmí být zvýšena během 20 dnů před zahájením zájezdu. Jestliže písemné oznámení o zvýšení ceny není zákazníkovi odesláno nejpozději 21 dní před zahájením zájezdu, nemá cestovní kancelář právo na zaplacení rozdílu v ceně zájezdu. Je-li cestovní kancelář nucena z objektivních důvodů před zahájením zájezdu změnit podmínky smlouvy, může navrhnout zákazníkovi změnu cestovní
smlouvy. Cestovní kancelář může takto navrhnout např. změnu podmínek ubytování, trasy dopravy, apod. Pokud navrhovaná změna cestovní smlouvy vede i ke změně ceny zájezdu, musí být v návrhu nová cena uvedena. Zákazník má poté právo se rozhodnout, zda bude se změnou cestovní smlouvy souhlasit, nebo zda od cestovní smlouvy odstoupí. Pokud zákazník ve lhůtě určené cestovní kanceláří, která nesmí být kratší než 5 dnů od doručení návrhu na změnu cestovní smlouvy zákazníkovi, od smlouvy neodstoupí, má se za to, že s její změnou souhlasí. Zákazník se může před zahájením zájezdu rozhodnout, že místo něj se zúčastní někdo jiný. Tuto skutečnost musí písemně oznámit cestovní kanceláři. Dnem doručení oznámení se osoba v něm uvedená, stává zákazníkem. Oznámení musí obsahovat prohlášení nového zákazníka, že souhlasí s uzavřenou cestovní smlouvou. Jedná-li se o zájezd, pro který musí zákazník splňovat určité podmínky (např. zdravotní potvrzení u zájezdu s vysokou sportovní zátěží), musí být toto oznámení doručeno ve lhůtě určené v cestovní smlouvě a nový zákazník musí splňovat podmínky stanovené v cestovní smlouvě pro poskytnutí zájezdu. Lze od smlouvy s cestovní kanceláří odstoupit?
Před zahájením zájezdu může zákazník od smlouvy odstoupit, cestovní kancelář může odstoupit jen z důvodu zrušení zájezdu nebo z důvodu porušení smlouvy zákazníkem. Jestliže zákazník odstoupí od smlouvy, protože nesouhlasí s návrhem změny cestovní smlouvy, kterou navrhla cestovní kancelář (viz výše), nebo odstoupí-li cestovní kancelář z důvodu zrušení zájezdu, má zákazník právo požadovat, aby mu cestovní kancelář na základě nové cestovní smlouvy poskytla jiný zájezd nejméně v kvalitě odpovídající původní cestovní smlouvě, může-li cestovní kancelář takový zájezd nabídnout. Platby podle původní cestovní smlouvy se v tomto případě považují za platby uskutečněné na základě nově uzavřené cestovní smlouvy. Je-li cena nového zájezdu nižší, je cestovní kancelář povinna rozdíl vrátit. Nedojde-li k uzavření nové cestovní smlouvy, je cestovní kancelář povinna bez zbytečného odkladu vrátit zákazníkovi vše, co od něho obdržela na
úhradu ceny zájezdu. Cestovní kancelář v tomto případě nemá právo na odstupné. Zruší-li cestovní kancelář zájezd ve lhůtě kratší než 20 dnů před termínem jeho zahájení, je povinna uhradit zákazníkovi pokutu ve výši 10 % z ceny zájezdu. Zákazník se také může domáhat náhrady další škody vzniklé v souvislosti se zrušením zájezdu, jestliže vznik této škody cestovní kancelář svým jednáním zavinila. Cestovní kancelář se této odpovědnosti za škodu nebo povinnosti zaplatit pokutu může zprostit jen tehdy, prokáže-li, že ke zrušení zájezdu došlo v důsledku neodvratitelné události, které nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na ni rozumně požadovat. Povinnost platit pokutu a hradit vzniklou škodu také nemá cestovní kancelář tehdy, byla-li v souladu s cestovní smlouvou realizace zájezdu podmíněna minimálním počtem účastníků a tohoto počtu nebylo dosaženo. Odstoupí-li zákazník od smlouvy z jiného důvodu, než je porušení povinnosti cestovní kanceláře stanovené cestovní smlouvou nebo zákonem (např. cestovní kancelář nezajistí dopravu, ubytování, apod.) nebo odstoupí-li cestovní kancelář od cestovní smlouvy před zahájením zájezdu z důvodu porušení povinnosti zákazníkem (např. nezaplatí-li zákazník dohodnutou cenu), je zákazník povinen uhradit cestovní kanceláři odstupné ve výši uvedené v cestovní smlouvě. Nemůže-li se proto zákazník z jakéhokoliv důvodu zájezdu zúčastnit, je vždy výhodnější najít za sebe náhradu, než od smlouvy odstoupit. Co když nastanou problémy? Musí být cestovní kancelář pojištěna proti úpadku?
Jestliže cestovní kancelář po zahájení zájezdu zjistí, že není schopna poskytnout služby v takové kvalitě a rozsahu, k jakým se zavázala v cestovní smlouvě, musí bezplatně provést taková opatření, aby mohl zájezd pokračovat. Vede-li tato situace ke snížení kvality poskytovaných služeb, je cestovní kancelář povinna vrátit zákazníkovi rozdíl v ceně. Na uhrazení rozdílu v ceně má spotřebitel právo také tehdy, jestliže nelze opatření k pokračování zájezdu učinit (např. je-li hotel plně obsazen a jiný není k dispozici). Je-li součástí zájezdu i doprava, je cestovní kancelář povinna poskytnout zákazníkovi dopravu zpět na místo odjezdu nebo na jiné místo návratu, s nímž zákazník souhlasil, včetně nezbytného náhradního ubytování a stravování. Pokud je doprava uskutečněna jiným dopravním
prostředkem, než kterým měla být uskutečněna podle cestovní smlouvy, musí cestovní kancelář v případě, že doprava je uskutečněna za nižší náklady, vrátit rozdíl v ceně. Je-li naopak doprava uskutečněna za vyšší náklady, hradí rozdíl cestovní kancelář z vlastních prostředků. Cestovní kanceláře jsou povinny uzavřít pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře. Na základě tohoto pojištění vzniká zákazníkovi právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku není schopna zajistit dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil, nebo nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze zčásti. Cestovní kancelář je povinna předat zákazníkovi spolu s uzavřenou cestovní smlouvou také potvrzení o tomto pojištění. Spotřebitel by měl vždy uzavírat cestovní smlouvu jen s pojištěnou cestovní kanceláří. Jejich seznam je možné nalézt na internetových stránkách ministerstva pro místní rozvoj (www.mmr.cz) a na internetových stránkách pojišťoven, které jsou oprávněny pojišťovat cestovní kanceláře. Jaký je rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou a co je „zájezd“?
Podnikání v oblasti cestovního ruchu upravuje zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Tento zákon především definuje subjekty, které mohou v oblasti cestovního ruchu nabízet své služby. V první řadě je takovým subjektem cestovní kancelář, která je definována jako podnikatel, jenž je na základě koncese udělené živnostenským úřadem oprávněn prodávat a nabízet zájezdy. Koncese je žadatelům vydávána na základě splnění zvláštních kritérií, např. odborné vzdělání a praxe v oboru. Cestovní kancelář je oprávněna organizovat, nabízet a prodávat zájezdy a další jednotlivé služby cestovního ruchu nebo jejich kombinace dle individuálních objednávek, organizovat kombinace služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce,
pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.), zprostředkovávat prodej zájezdů pro jinou cestovní kancelář a prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Stejné služby jako cestovní kancelář může nabízet cestovní agentura. Není však oprávněna sama na svůj účet organizovat, nabízet a prodávat zájezdy, jejich prodej jen zprostředkovává. Organizátorem a pořadatelem zájezdu uvedeným v cestovní smlouvě je vždy cestovní kancelář. Cestovní agentura je na rozdíl od cestovní kanceláře živností vázanou a podmínky k jejímu provozování jsou proto méně přísné. Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu v § 1 definuje zájezd jako předem sestavenou kombinaci alespoň dvou z následujících služeb: a) doprava, b) ubytování, c) jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu, nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu. Aby byla tato kombinace považována za zájezd, musí být prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc. Znamená to tedy, že zájezdem je např. kombinace dopravy a ubytování, ale také kombinace ubytování a sportovního programu, která nezahrnuje dopravu. Protože se v obou uvedených případech jedná o zájezd, je oprávněna jej nabízet a prodávat pouze cestovní kancelář. Co je timesharing a jaké jsou náležitosti smlouvy?
V poslední době se především na předváděcích zájezdech spotřebitelé stále častěji setkávají s nabídkou výhodného pobytu v zahraničí formou tzv. timesharingu. Součástí timesharingu nebývá doprava ani strava, jedná se jen o jakýsi „pronájem“ části budovy nebo celé budovy na určitý časový úsek.
Timesharing je v § 58 občanského zákoníku definován jako spotřebitelská smlouva, ve které se sjednává mezi spotřebitelem a poskytovatelem právo užívat budovu nebo její část na jeden či více stanovených nebo stanovitelných časových úseků během roku. Spotřebitel může tedy například uzavřít smlouvu o právu užívat apartmá v Itálii dva týdny v roce po dobu pěti let. Právní úprava podle občanského zákoníku se vztahuje pouze na smlouvy uzavřené na dobu delší než tři roky. Vždy je nutné posoudit, jakým právem se uzavřená smlouva řídí. Obvykle je rozhodným právem právo státu, v němž má sídlo poskytovatel pobytu. Spotřebitel však nesmí být zbaven ochrany dle § 58 – 63 občanského zákoníku, pokud se budova či její část nachází na území České republiky či jiného státu Evropské unie. Timesharingovou smlouvou není smlouva o členství v holiday klubu. Při uzavření smlouvy o členství v holiday klubu nebo timesharingu na lodi má spotřebitel výrazně menší právní ochranu než při přímém uzavření timesharingové smlouvy. Před podpisem je proto důležité vždy smlouvu pečlivě přečíst. Smlouva o timesharingu musí mít písemnou formu, musí být vyhotovena v českém jazyce a musí obsahovat následující náležitosti: a) jméno, příjmení, datum narození a bydliště spotřebitele, b) obchodní firmu, sídlo, předmět podnikání a identifikační číslo poskytovatele, který je právnickou osobou, a jméno a příjmení osoby oprávněné jednat jeho jménem, c) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, předmět podnikání a identifikační číslo poskytovatele, který je fyzickou osobou, d) jméno a příjmení, bydliště nebo sídlo vlastníka budovy či její části, e) právní vztah poskytovatele k budově či její části, f) vymezení práva užívat budovu či její část na jeden či více stanovených nebo stanovitelných časových úseků během roku, které je předmětem smlouvy, a stanovení podmínek, za kterých lze toto právo uplatnit na území státu, v němž se budova nalézá, a prohlášení, že byly tyto podmínky respektovány, g) polohové určení, přesný popis a vybavenost budovy či její části, u budovy též evidenční nebo popisné číslo, h) informaci o stupni rozestavěnosti budovy či její části, včetně rozestavěnosti inženýrských sítí a termínu dokončení, uvedení čísla
stavebního povolení a úplného názvu a adresy stavebního úřadu, informace o podmínkách vypořádání provedených plateb, pokud budova či její část nebude dokončena řádně a včas, i) vymezení základních služeb, které se s právem užívání poskytují (například osvětlení, voda, vytápění), a rozsah dalších služeb, včetně služeb spojených s právem užívat společné prostory a zařízení, j) vymezení rozsahu užívání společných prostor a zařízení, k) vymezení zásad, kterými se bude řídit správa, údržba a opravy budovy či její části, l) stanovení data, od kterého lze čerpat právo vyplývající ze smlouvy, dobu jeho trvání, přesné stanovení časových úseků nebo způsob jejich určení, m) cenu, kterou spotřebitel uhradí za právo užívat budovu či její část, odhad a způsob výpočtu variabilní částky splatné za kalendářní rok, jejíž součástí jsou zálohy na úhradu za užívání společných prostor a zařízení, na poskytování služeb, na správu objektu, na opravy a údržbu budovy, místní poplatky a příspěvky na tvorbu rezerv pro krytí neočekávaných rizik, jakož i další platby spojené s užíváním, n) způsob platby, o) podmínky pro zapojení do systému výměny užívacího práva organizovaného poskytovatelem nebo třetí stranou určenou poskytovatelem a o veškerých nákladech s tím spojených, p) poučení o právu na odstoupení od smlouvy, včetně stanovení náležitostí a formy oznámení o odstoupení, způsobu a místa doručení a označení osoby, které se toto oznámení doručuje, druh a výše plateb, jejichž úhradu může v takovém případě poskytovatel požadovat, q) podmínky převodu nebo přechodu práva vyplývajícího ze smlouvy na třetí osobu, r) datum uzavření smlouvy. Jestliže smlouva neobsahuje některou z výše uvedených náležitostí, je platná, ale zákon dává za určitých podmínek možnost od takové smlouvy odstoupit.
Použité zdroje
Hana Bednaříková, PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ s využitím ICT na střední odborné škole, závěrečná práce, Brno, Mendelova univerzita 2008 Kratochvílová J.: Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 160 s. ISBN 80-210-4142-0 Kubínová, M: Projekty (ve vyučování matematice) - cesta k tvořivosti a samostatnosti. Praha: Univerzita Karlova, 2002, 256 s. ISBN 80-7290-088-9 Valenta, J.: Projektové metody ve škole a za školou (el. zdroj) http://www.projektovevyucovani.cz/index.aspx [cit. 15. 12. 2007] Metodický portál RVP (el.zdroj), http://www.rvp.cz/ [cit. 15. 12. 2007] Metodický portál firmy Microsoft (el. zdroj), http://www.modernivyuka.cz/ [cit. 20. 1. 2008]
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Bednaříková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN:1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
