VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY RYŢOVIŠTĚ

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY RYŢOVIŠTĚ

Posudek o vlivech záměru na ţivotní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb.

POSUDEK podle § 9 odst. 2 a přílohy č. 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí


OZNAMOVATEL: Automobilový opravárenský závod Šibeník, a.s. Na Šibeníku 1542/3 779 00 Olomouc IČ: 476 77 708 Tel.: 775 336 820 ZPRACOVATEL:

Ing. Petr Götthans Kosmonautů 1028/7 779 00 Olomouc IČ: 649 52 053 Tel.: 602 526 415

Leden 2010

Ing. Petr Götthans, Kosmonautů 1028/7, 779 00 Olomouc

Strana 1



INVESTOR/OZNAMOVATEL

Automobilový opravárenský závod, a.s. Na Šibeníku 1542/3 779 00 Olomouc IČ: 476 77 708

TEL

+420 775 336 820

AKCE

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY RYŢOVIŠTĚ KRAJ

OKRES

Olomoucký

OBEC

Bruntál

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Ryţoviště

Ryţoviště

ZPRACOVATEL DOKUMENTACE

Ing. Aleš Calábek Dolany 570 783 16 Dolany u Olomouce IČ: 41386353

TEL

+420 774 579 973 E-MAIL [email protected]

DOKUMENT

POSUDEK podle § 9 odst. 2 a přílohy č. 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí PŘÍSLUŠNÝ ÚŘAD

Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor ţivotního prostředí a zemědělství 28. října 117 702 18 Ostrava

ZPRACOVATEL

Ing. Petr Götthans Kosmonautů 1028/7 779 00 Olomouc IČ: 649 52 053

TEL

602 526 415 E-MAIL [email protected]

AUTORIZACE PRO EIA 47905/ENV/06

ZAKÁZKA Č.

346/10

DATUM

PODPIS

RAZÍTKO

01/2010


Strana 2



Prohlášení zpracovatele posudku Posudek o vlivech záměru Větrné elektrárny Ryţoviště na ţivotní prostředí jsem zpracoval jako drţitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí č.j.: 47905/ENV/06 vydaného Ministerstvem ţivotního prostředí dne 20. 7. 2006. Posudek byl zpracován dle § 9 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí na základě dokumentace vlivů záměru Větrné elektrárny Ryţoviště vypracované Ing. Alešem Calábkem, osobou autorizovanou dle výše uvedeného zákona a dalších podkladů poskytnutých odborem ţivotního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Prohlašuji, ţe jsem se ţádným způsobem neúčastnil na zpracování oznámení záměru ani dokumentace vlivů záměru na ţivotní prostředí, posuzovanou dokumentaci jsem nepřepracovával ani nedoplňoval a ţe jsem ji posoudil objektivně a v plném rozsahu stanoveném zákonem č. 100/2001 Sb.

Ing. Petr Götthans


Strana 3



OBSAH OBSAH SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ÚVOD

4 5 6

I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE I.1. NÁZEV ZÁMĚRU I.2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU I.3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU (KRAJ, OBEC, KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ) I.4. OBCHODNÍ FIRMA OZNAMOVATELE I.5. IČ OZNAMOVATELE I.6. SÍDLO (BYDLIŠTĚ) OZNAMOVATELE

10 10 10 10 10 10 10

II.

POSOUZENÍ DOKUMENTACE II.1. ÚPLNOST OZNÁMENÍ II.1.1. Hodnocení úplnosti části A – Údaje o oznamovateli II.1.2. Hodnocení úplnosti části B – Údaje o záměru II.1.3. Hodnocení úplnosti části C – Údaje o ţivotním prostředí v území II.1.4. Hodnocení úplnosti části D – Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a ţivotní prostředí II.1.5. Hodnocení úplnosti části E – Porovnání variant řešení záměru II.1.6. Hodnocení úplnosti části F - Závěr II.1.7. Hodnocení úplnosti části G – Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru II.1.8. Hodnocení úplnosti části H - Přílohy II.2. SPRÁVNOST ÚDAJŮ UVEDENÝCH V DOKUMENTACI VČETNĚ POUŢITÝCH

10 10 11 11 13 14 15 15 15 15 15 17 17

METOD HODNOCENÍ

II.2.1. II.2.2. II.2.3. II.2.4. II.2.5. II.2.6. II.2.7. II.2.8.

Hodnocení správnosti údajů v části A – Údaje o oznamovateli Hodnocení správnosti údajů v části B – Údaje o záměru Hodnocení správnosti údajů v C – Údaje o ţivotním prostředí v dotčeném území Hodnocení správnosti údajů v D – Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a ţivotní prostředí Hodnocení správnosti údajů v E – Porovnání variant řešení záměru Hodnocení správnosti údajů v F - Závěr Hodnocení správnosti údajů v G – Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Hodnocení správnosti údajů v H - Přílohy

26 33 45 46 46 46

II.3. POŘADÍ VARIANT (POKUD BYLY PŘEDLOŢENY) Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ

47

PROSTŘEDÍ

II.4. HODNOCENÍ VÝZNAMNÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE

III.

IV.

V. V.1. V.2. V.2.

47

POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŢENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

48

POSOUZENÍ NAVRŢENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŢENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

48

VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŢENÝCH VYJÁDŘENÍ VYJÁDŘENÍ DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VYJÁDŘENÍ DOTČENÝCH SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ VYJÁDŘENÍ VEŘEJNOSTI A OSTATNÍCH

VI.

49 51 53 64

CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VII. NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU

103 105

ZÁVĚR PŘÍLOHY

117 118


Strana 4



SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK AOPK BPEJ CO ČHMÚ č.h.p. ČIŢP ČSN DOSS EIA HPJ CHKO CHLÚ IZ KHS KR KÚ k.ú. LAeq LBC LBK MěÚ MZd ČR MZe ČR MŢP ČR NOx NV OP OÚ parc. č. pSCI PUPFL SO SO2 SSL ÚPD ÚŘ ÚSES VTE VP ZPF ŢP

– – – – – – – – – – – – – – – – – –

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR bonitovaná půdně ekologická jednotka oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav číslo hydrologického pořadí Česká inspekce ţivotního prostředí česká státní norma dotčený orgán státní správy Environmental Impact Assesment - posuzování vlivů na ţivotní prostředí hlavní půdní jednotka chráněná krajinná oblast chráněné loţiskové území investiční záměr krajská hygienická stanice krajinný ráz krajský úřad katastrální území reálně naměřená ekvivalentní hladina hluku, resp. ekvivalentní hladina zvuku – střední hodnota akustického tlaku zvuku ve sledovaném úseku, teoreticky vypočtená – lokální biocentrum – lokální biokoridor – městský úřad – ministerstvo zdravotnictví ČR – Ministerstvo zemědělství České republiky – Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky – oxidy dusíku – nařízení vlády – ochranné pásmo – obecní úřad – parcelní číslo – propsal Sites of Community Importace, evropsky významná lokalita – pozemky určené k plnění funkcí lesa – stavební objekt – oxid siřičitý – státní správa lesů – územně plánovací dokumentace – územní řízení – územní systém ekologické stability – větrná elektrárna – větrný park – zemědělský půdní fond – ţivotní prostředí


Strana 5



ÚVOD Předloţený posudek o vlivech záměru na ţivotní prostředí (dále téţ posudek) se zabývá zhodnocením dokumentace vlivů stavby Větrné elektrárny Ryţoviště na ţivotní prostředí (dále téţ dokumentace) ve smyslu § 9 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí (dále téţ zákon). Záměrem investora je výstavba 10 větrných elektráren typu VESTAS V90 – 2,0 MW o celkovém instalovaném výkonu 20,0 MW a navazující infrastruktury – nových příjezdových komunikací, podzemního elektrického napojení VTE do distribuční sítě 22 kV, stavby betonového kiosku a manipulačních ploch kolem VTE. Dočasná novostavba technických zařízení bude situována v k.ú. Ryţoviště. Investorem a oznamovatelem záměru je společnost Automobilový opravárenský závod, a.s., se sídlem Olomouc, Sokolská 21, IČ: 476 77 708, zastoupená Bohuslavem Orálkem, členem představenstva. Protoţe je záměr zařazen do bodu 3.2. „Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším neţ 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů“ kategorie II. přílohy č.1 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, bylo pro posuzovanou stavbu podáno oznámení záměru a proběhlo zjišťovací řízení. Oznámení bylo vypracováno v srpnu 2009 Ing. Alešem Calábkem, Geo-hydroconsult, Dolany 570, 783 16 Dolany u Olomouce, IČ: 41386353, který je oprávněnou osobou pro posuzování vlivů na ţivotní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., číslo osvědčení 8939/1302/OPVŢP/96, číslo autorizace 47582/ENV/06. Oznámení bylo dne 14. 1. 2009 podáno Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru ţivotního prostředí a zemědělství, jako věcně a místně příslušnému správnímu úřadu v oblasti posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Krajský úřad zajistil dne 18. 1. 2009 zveřejnění oznámení ve smyslu § 6 zákona, shromáţdil písemné připomínky uplatněné v průběhu zveřejnění oznámení a ve smyslu ustanovení § 7 zákona a podle hledisek a měřítek uvedených v příloze č. 2 zákona provedl zjišťovací řízení. V průběhu zjišťovacího řízení obdrţel Krajský úřad Moravskoslezského kraje vyjádření s poţadavkem na pokračování dalšího posuzování, a to zejména z důvodu předpokládaných vlivů na krajinný ráz, ohroţení ţivočichů a negativních vlivů na obyvatelstvo. V připomínkách bylo poţadováno posoudit záměr v kontextu s dalšími záměry výstavby větrných elektráren v okolí. Tyto připomínky vyhodnotil příslušný orgán jako závaţné, které dostatečně prokazují potřebu dalšího pokračování procesu posuzování vlivů na ţivotní prostředí a vyţádal si podle § 7 odst. 4 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí dopracovat předloţené oznámení ve smyslu připomínek tak, aby mohlo být povaţováno za dokumentaci. Při dopracování dokumentace poţadoval zapracovat připomínky z došlých vyjádření a zaměřit se zejména na následující oblasti: - vyhodnocení kumulace s jinými záměry v dané oblasti jesenického podhůří, - vyhodnocení vizuálního vlivů záměru a mapu viditelnosti staveb, - informace o umístění a případně vlivech objektu rozvodny, - seznam odpadů, které budou vznikat během stavby a jejich mnoţství, - způsob nakládání s odpadem, - bilanci výkopových zemin,


Strana 6



- způsob třídění odpadů podle jednotlivých druhů a kategorií, - botanický průzkum lokality, zahrnující celé vegetační období, - hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz s ohledem na kumulaci s jinými záměry v dané oblasti jesenického podhůří, - zvětšení rozsahu posuzovaného území z hlediska poškození krajinného rázu minimálně o 5 km, - posouzení vlivu záměru na VKP bezejmenného přítoku Moravice cca 1 km severně od kóty Lískovec a na lesní komplex Červeného vrchu a druhy zde se vyskytující, - posouzení vlivu větrného parku na obyvatele Břidličné, - vyhodnocení posouzení záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45 i zákona 114/1992 Sb., v platném znění a na základě výsledků srovnání variant zapracovat variantní řešení umístění záměru, - zpracovat a vyhodnotit variantu umístění větrných elektráren v lokalitě, kde celosvětově ohroţený druh chřástal polní nehnízdí, - konkretizované opatření k prevenci, vyloučení, sníţení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí uvedené v oznámení, - vyhodnocení umístění záměru vzhledem ke studií „Vyhodnocení moţnosti umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny“. Dokumentace vlivu stavby byla vypracována v srpnu 2009 Ing. Alešem Calábkem, Geo-hydro-consult, Dolany 570, 783 16 Dolany u Olomouce, IČ: 41386353, který je oprávněnou osobou pro posuzování vlivů na ţivotní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., číslo osvědčení 8939/1302/OPVŢP/96, číslo autorizace 47582/ENV/06. Součástí dokumentace byly samostatné studie: Hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 dle § 45i zákona č. 114/92 Sb. (RNDr. Lukáš Merta, Ph.D.), Výsledky biologického průzkum území a posouzení dopadu záměru z pohledu ochrany přírody - aktualizovaná verze (RNDr. Lukáš Merta, Ph.D., Mgr. Jan Losík, Ph.D., Mgr. Radim Kočvara), Aktualizace hodnocení potenciálních vlivů větrných elektráren na obratlovce spolu s návrhy opatření pro zmírnění uvaţovaných negativních vlivů (Mgr. Radim Kočvara), Doplněné hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz (Mgr. Klára Čtvrtníčková). Dokumentace byla předloţena dne 14. 9. 2009 Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje a jím dne 22. 9. 2009 rozeslána dotčeným správním úřadům a dotčeným obcím a odpovídajícím způsobem zveřejněna. Ve lhůtě stanovené zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí zajistil příslušný úřad zpracování posudku. Zpracovatelem byl určen Ing. Petr Götthans, Kosmonautů 1028/7, 779 00 Olomouc, tel.: 602 526 415, e-mail: [email protected], IČ: 649 52 053, který je autorizovanou osobou dle zákona č. 100/2001 Sb., č. autorizace 47905/ENV/06. Lhůta pro zpracování posudku byla z důvodu velkého mnoţství připomínek veřejnosti, jejichţ vypořádání bylo spojeno s ověřením skutečností u investora a zpracovatele dokumentace, prodlouţena Krajským úřadem Moravskoslezského kraje o 30 dní. Posudek byl zpracován podle poţadavků § 9 zákona 100/2001 Sb., s náleţitostmi podle přílohy č. 5. Součástí posudku je návrh stanoviska příslušného úřadu, který je zpracován dle přílohy č. 6 k zákonu.


Strana 7



Pro zpracování posudku byly pouţity následující podklady: - předávací dopis k oznámení záměru "Větrné elektrárny Ryţoviště" doručený dne 14. 1. 2008, - oznámení o zahájení zjišťovacího řízení, č. j. MSK 10451/2008 ze dne 18. 1. 2008, - informace o oznámení záměru, č.j. MSK 10438/2008 ze dne 18. 1. 2008, - závěr zjišťovacího řízení, č. j. MSK 33077/2008 ze dne 20. 2. 2008, - předání závěru zjišťovacího řízení, č. j. MSK 7255/2008 ze dne 20. 2. 2008, - předávací dopis k dokumentaci záměru "Větrné elektrárny Ryţoviště" doručený dne 14. 9. 2009, - informace o zveřejnění dokumentace vlivů záměru na ţivotní prostředí, č.j. MSK 157608/2009 ze dne 22. 9. 2009, - rozeslání dokumentace vlivů záměru na ţivotní prostředí, č. j. MSK 157618/2009 ze dne 22. 9. 2009, - dokumentace o hodnocení vlivu stavby na ţivotní prostředí k uvedenému záměru. Vyjádření k dokumentaci vlivů záměru: - Město Břidličná, vyjádření, ze dne 14. 10. 2009, - Obec Lomnice, vyjádření, ze dne 14. 10. 2009, - Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství, vyjádření, č.j. MSK 183648/2009 ze dne 26. 10. 2009, - Městský úřad Rýmařov, odbor ţivotního prostředí a regionálního rozvoje, vyjádření, č.j. OŢPaRR.35340/09, ze dne 22. 10. 2009, - Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, vyjádření, č.j. HOK/OV-9025/215.1.2/09, ze dne 19. 10. 2009, - Česká inspekce ţivotního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava, vyjádření, č.j. ČIŢP/49/IPP/0801722.005/09/VEF, ze dne 23. 10. 2009, - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středisko Ostrava, vyjádření, č.j. 928/OVA/2008, ze dne 7. 10. 2009, - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středisko Ostrava, doplněné vyjádření, č.j. 928/0VA/2008 ze dne 21. 10. 2009, - Občané Ryţoviště zastoupení paní Jarmilou Hullovou, vyjádření, ze dne 22. 10. 2009, - Občanské sdruţení Mé město můj ţivot, vyjádření doplněné o připomínky k příloze dokumentace, ze dne 23. 10. 2009, - Občanské sdruţení Mé město můj ţivot, vyjádření, ze dne 23. 10. 2009, - Občanské sdruţení Nízký Jeseník, vyjádření, ze dne 24. 10. 2009 - Občanské sdruţení Potůček, vyjádření, ze dne 16. 10. 2009, - Bc. Dimitrij Tyč, vyjádření, ze dne 18. 10. 2009.


Strana 8



K dispozici byla rovněţ vyjádření k oznámení záměru: - Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství, vyjádření, č.j. MSK 33067/2008, ze dne 18. 2. 2008, - Městský úřad Rýmařov, odbor ţivotního prostředí a regionálního rozvoje, vyjádření, č.j. OŢPaRR.5186/08, ze dne 5. 2. 2008. - Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, vyjádření, č.j. HOK/BR-231/215.1.2/08, ze dne 6. 2. 2008, - Česká inspekce ţivotního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava, vyjádření, č.j. ČIŢP/49/IPP/0801722.002/0S/VHK, ze dne 12. 2. 2008, - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středisko Ostrava, vyjádření, č.j. 62/0VA/2008, ze dne 6. 2. 2008, - Občanské sdruţení Potůček, vyjádření, doručené dne 8. 2. 2008. Při zpracování posudku byly dále vyuţity následující zdroje informací: - Konzultace se subjekty zainteresovanými na záměru – investorem, zpracovateli dokumentace a podkladových studií a pracovníky odboru ţivotního prostředí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. - Jednání s pracovníky ochrany ţivotního prostředí v samosprávě a státní správě a dalšími odborníky činnými v ochraně ţivotního prostředí. - Odborná literatura zabývající se ochranou ţivotního prostředí a problematikou větrných elektráren, archivní materiály, dokumentace obdobných záměrů. - Terénní šetření v území navrţeného záměru.


Strana 9



I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE I.1. NÁZEV ZÁMĚRU


I.2. KAPACITA A ROZSAH ZÁMĚRU

- 10 větrných elektráren typu VESTAS V902,0 MW o jmenovitém výkonu 2,0 MW a celkovém instalovaném výkonu 20,0 MW, - 2,4 ha odnětí půdy ze ZPF pro základy VTE, zpevněné plochy a komunikace.

I.3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU

Kraj: Moravskoslezský Okres: Bruntál Obec s rozšířenou působností: Rýmařov Obec: Ryţoviště Katastrální území: Ryţoviště

I.4. OBCHODNÍ FIRMA OZNAMOVATELE

Automobilový opravárenský závod, a.s. Zastoupení:

Bohuslav Orálek člen představenstva

I.5. IČ OZNAMOVATELE

476 77 708

I.6. SÍDLO OZNAMOVATELE

Na Šibeníku 1542/3 779 00 Olomouc Tel.: +420 775 336 820

II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE Posudek o vlivech záměru „Větrné elektrárny Ryţoviště“ na ţivotní prostředí je zpracován jako odborná oponentura dokumentace vlivů tohoto záměru na ţivotní prostředí. Posudek podrobuje dokumentaci ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. posouzení především z hlediska úplnosti (kompletnosti a členění kapitol stanovené Přílohou č. 4 zákona) a správnosti údajů uvedených v dokumentaci včetně pouţitých metod hodnocení, jelikoţ tyto okolnosti jsou pro správné a objektivní hodnocení vlivů záměru na ţivotní prostředí zásadní. II.1. ÚPLNOST DOKUMENTACE Dokumentace záměru „Větrné elektrárny Ryţoviště“ byla vypracována v rozsahu Přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí Ing. Alešem Calábkem, Geo-hydro-consult, Dolany 570, 783 16 Dolany u Olomouce, IČ: 41386353, který je oprávněnou osobou pro posuzování vlivů na ţivotní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., číslo osvědčení 8939/1302/OPVŢP/96, číslo autorizace 47582/ENV/06. Textová část dokumentace obsahuje 69 stran textu rozděleného obsahově do oddílů A aţ G. V oddíle H je soustředěno 7 příloh dokumentace:


Strana 10



Přílohy – přiloţeno k dokumentaci: - Identifikační údaje o zpracování dokumentace – datum, jméno, podpis … - Oznámení o ukončení projektu výstavby VTE v katastru obce Lomnice - Umístění rozvodny v k. ú. Břidličná Přílohy – samostatná část dokumentace: Příloha č. 1: Hodnocení vlivu záměru dle §45i zákona č. 114/1992 Sb. Příloha č. 2: Výsledky biologického průzkumu území a posouzení dopadu záměru z pohledu přírody – aktualizovaná verze Příloha č. 3: Aktualizace hodnocení potenciálních vlivů VTE na obratlovce spolu s návrhy opatření pro zmírnění uvaţovaných negativních vlivů Příloha č. 4 Doplněné hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz V kapitole II.1. Úplnost oznámení je ověřena kompletnost spisu a vyhodnoceno dodrţení formálních náleţitostí stanovených zákonem č. 100/2001 Sb. Posouzení úplnosti oznámení je provedeno podle jejích jednotlivých částí včetně příloh a grafických informací v textu.

II.1.1. HODNOCENÍ ÚPLNOSTI ČÁSTI A – ÚDAJE O OZNAMOVATELI Část A dokumentace obsahuje základní identifikační data týkající se společnosti Automobilový opravárenský závod, a.s., která je oznamovatelem předkládaného záměru.

II.1.2. HODNOCENÍ ÚPLNOSTI ČÁSTI B – ÚDAJE O ZÁMĚRU Údaje v části B - ÚDAJE O ZÁMĚRU jsou členěny v souladu s poţadavky Přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. Kapitola B.I. Základní údaje je zpracována dostatečně podrobně, zejména část B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvaţovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska ţivotního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí, kde jsou uvedena vedle příslušné legislativy České republiky a strategických dokumentů zabývajících se podporou výroby elektrické energie obnovitelných zdrojů i pozitiva výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, a to jak v obecné rovině, tak v podmínkách katastru obce Ryţoviště. Kapitola obsahuje zdůvodnění předkládané varianty záměru. V části B.I.2. Kapacita a rozsah záměru chybí konkrétní údaje o infrastruktuře budované v souvislosti s větrnými elektrárnami (např. délka příjezdových komunikací, délka kabelového vedení, výměra zpevněných ploch apod.). Některé tyto údaje jsou uvedeny v jiných kapitolách dokumentace (B.II.1 Půda), některé nejsou uvedeny z důvodu neukončeného projednávání návrhu. V kapitole B.I.4. Charakter záměru a moţnost kumulace s jinými záměry je vyčerpávajícím způsobem uveden přehled záměrů výstavby větrných elektráren v oblasti


Strana 11



Nízkého Jeseníku, které byly známy v době zpracování dokumentace, včetně fáze přípravy. Část B.I.6. popisující technické a technologické řešení záměru je zpracována podrobně a podává dostatečnou charakteristiku navrţené stavby. Popis stavby je zúţen pouze na vlastní větrné elektrárny a pomíjí informace o řešení manipulačních ploch, příjezdových komunikací a kabelového vedení, které jsou součástí záměru. Kapitolu B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí … by bylo moţno doplnit o některá další správní řízení, např. závazné stanovisko orgánu ochrany přírody k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo kolaudační souhlas vydaný místně příslušným stavebním úřadem – Městským Úřadem Břidličná. Kapitoly B.I.1. Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č. 1, B.I.3. Umístění záměru, B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení a B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků obsahují poţadované údaje. Celkově lze konstatovat, ţe rozsah kapitoly odpovídá významnosti uvedených údajů, zpracovatel přehledně popisuje všechny podstatné okolnosti týkající se všeobecné charakteristiky záměru a současně nezatěţuje popis neúměrnými detaily, které s posuzováním vlivů na ţivotní prostředí přímo nesouvisejí a práci znepřehledňují. Uvedené údaje podávají dostatečné informace o územním a technickém řešení záměru, coţ je nezbytné pro analýzu jednotlivých impaktů zařízení na sloţky ţivotního prostředí. V dílčí části B.II. Údaje o vstupech jsou v souladu se zákonem uvedeny formálně všechny kapitoly hodnocení vstupů, tj. půda, voda, ostatní surovinové a energetické zdroje a nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. V kapitole B.II.1. Půda neměla chybět bliţší specifikace pozemků dotčených výstavbou přístupových komunikací, rekonstrukcí stávajících polních cest, či pozemků, přes které bude kladeno podzemní vedení. Kapitola neobsahuje přesnou identifikaci výměr poţadovaného trvalého a dočasného odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu popřípadě určení výměry podle účelu (komunikace, základy, manipulační plochy). Pro přesnou specifikaci umístěni stavby a jejich nároků na půdu bylo vhodné zařadit do příloh dokumentace katastrální mapu se zákresem záměru. V dokumentaci je uvedeno, ţe přesný seznam parcel a potřebných ploch nutných l odnětí ze ZPF je k dispozici u investora. V dokumentaci zveřejněny nebyly pravděpodobně s ohledem na citlivost údajů. Podstatné je, ţe byly k dispozici a mohly být v dokumentaci posouzeny. Vzhledem k minimálním nárokům větrných elektráren na zásobování vodou jsou údaje v kapitole B.II.2. Voda pro posouzení vlivů dostatečné. Mohly být uvedeny základní údaje týkající se ročního sráţkového úhrnu a zejména intenzity přívalových dešťů, které mohou být významné v souvislosti s výkopovými pracemi a erozním ohroţení obnaţeného terénu při realizaci stavby. Kapitola B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje obsahuje všechny údaje nezbytné pro posouzení vlivů stavby na ţivotní prostředí. Kapitola B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu je zpracována příliš obecně, coţ pravděpodobně souvisí se stupněm přípravy stavby, kdy nejsou ještě známy konkrétní údaje o její realizaci. Dle zkušeností s jinými stavbami podobného charakteru mohl být proveden odhad konkrétních počtů dopravních a mechanizačních prostředků při výstavbě i provozu, specifikace veřejných komunikací, které budou vyuţity pro transport materiálu, údaje o napojení obsluţných komunikací na


Strana 12



veřejnou silniční síť, trasy vyuţitých stávajících a navrţených polních cest, trasy kabelového vedení a specifikaci manipulačních ploch. Kapitola B.III. Údaje o výstupech je zpracována dle členění uvedeném v Příloze č. 4 zákona 100/2001 Sb. a dává přehled o potenciálních zdrojích vlivů stavby na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. Vzhledem k zanedbatelným vlivům záměru na ovzduší v době provozu a časově omezeným vlivům během výstavby jsou údaje uvedené v kapitole B.III.1. Ovzduší dostatečné. Rovněţ informace v kapitole B.III.2. Odpadní vody lze vzhledem k okrajovému významu problematiky odpadních vod při stavbě a provozu větrných elektráren povaţovat pro posouzení vlivů za úplné. V kapitole B.III.3. Odpady jsou údaje o nakládání s odpady i jejich výčet, včetně předpokládané produkce při realizaci stavby i za provozu, postačující. Ve smyslu § 5 zákona měly být obecně uvedeny i odpady, které vzniknou při ukončení ţivotnosti dočasné stavby při demontáţi zařízení. Nad rámec obsahu kapitoly jsou uvedena rizika spojená s provozováním větrných elektráren. V kapitole B.III.4. Ostatní je rozebrána především problematika hluku. Jsou uvedeny závěry hlukové studie. Podrobnější údaje jsou pak uvedeny v kapitole D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci. Nechybí charakteristika dalších fyzikálních charakteristik, jako jsou vibrace, záření, zápach, stroboskopický efekt a diskoefekt. Kapitola B.III.5. Doplňující údaje se v souladu s Přílohou č. 4 zákona zmiňuje o terénních úpravách a zásazích do krajiny. Podrobně je problematika krajiny řešena v kapitole C.II. Krajinný ráz a D.I.8. Vlivy na krajinu. Kapitola B oznámení je přes absenci některých podrobností zpracována přehledně a pro účely posuzování stavby na ţivotní prostředí v dostatečném rozsahu. Uvedené připomínky jsou formálního charakteru a upozorňují na skutečnosti, které mohly být v dokumentaci pro celkovou prezentaci záměru určenou pro posouzení vlivů na ţivotní prostředí uvedeny. II.1.3. HODNOCENÍ ÚPLNOSTI ČÁSTI C – ÚDAJE O ŢIVOTNÍM PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

Část C. obsahuje všechny hlavní části v souladu s poţadovanými náleţitostmi dle Přílohy č. 4 k zákonu. V kapitole C.I. Výčet nejzávaţnějších environmentálních charakteristik dotčeného území jsou uvedeny základní údaje, které povaţuje zpracovatel v území za nejvýznamnější. Kapitola neopomíjí ţádnou charakteristiku území uvedenou v zákoně. V části C.II. Charakteristika současného stavu ţivotního prostředí v dotčeném území jsou uvedeny základní charakteristiky současného stavu ţivotního prostředí. Členění jednotlivých kapitol odpovídá osnově uvedené v zákoně, účelné bylo podrobněji rozvést informace o větrných podmínkách v místě stavby (z hlediska záměru údaje podstatné). Údaje uvedené v dokumentaci podávají stručný, ale dostatečný, přehled o poměrech v zájmovém území. Zvláštní pozornost, zcela opráv-


Strana 13



něně, je věnována popisu krajinného rázu v území a charakteristika flóry a fauny v místě stavby a okolí. V kapitole C.III. Celkové zhodnocení kvality ţivotního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatíţení je stručně uveden současný způsob vyuţívání území a posouzeny dopady navrţených větrných elektráren z hlediska jejich únosnosti zejména krajinný ráz jako nejvíce ovlivněnou sloţku ţivotního prostředí. II.1.4. HODNOCENÍ ÚPLNOSTI ČÁSTI D – KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Kapitola věnovaná komplexní charakteristice a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a ţivotní prostředí je stěţejní části dokumentace, protoţe z rozborů v ní provedených vycházejí konečné závěry týkající se akceptovatelnosti realizace posuzované stavby. Pro proces posuzování vlivů je důleţité zdůraznění významnosti jednotlivých vlivů a jejich zhodnocení ve vzájemných souvislostech. Část D obsahuje všechny stanovené kapitoly. Dílčí část D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a ţivotní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti je členěna v souladu s Přílohou č. 4 na specifikaci vlivů záměru na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí a obsahuje všechny předepsané kapitoly. Při hodnocení vlivů na ţivotní prostředí je správně věnována maximální pozornost sloţkám prostředí, které mohou být větrnými elektrárnami nejpravděpodobněji ovlivněny – kapitole D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy a D.I.8. Vlivy na krajinu, včetně vypracování samostatných studií, jejichţ závěry dokumentace přejímá. Z hlediska vlivů na zdraví obyvatelstva je hodnocení zaměřeno především na kapitoly D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů a D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky, které se zabývají nejvýznamnějšími faktory z tohoto hlediska. Kromě pozitiv záměru mohlo být v kapitole upozorněno na skutečnost, ţe větrné elektrárny mohou být částí obyvatel vnímány jako rušivý prvek krajinného rázu a estetické hodnoty krajiny. U části technofobní veřejnosti můţe dojít k narušení pohledového faktoru pohody vlivem sníţení estetické hodnoty krajiny. Většina obyvatel však vnímá tyto změny indiferentně. Lze předpokládat, ţe problematika bude diskutována na veřejném projednání záměru. Tuto část dokumentace lze pokládat za úplnou. V části D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na ţivotní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a moţnosti přeshraničních vlivů je v souladu s poţadavky zákona shrnuta problematika potencionálních vlivů větrných elektráren v Ryţovišti na ţivotní prostředí a veřejné zdraví, vlivy jsou přehledně v tabulce vyhodnoceny a rozděleny dle jejich významnosti. Nechybí konstatování, ţe větrné elektrárny nebudou zdrojem nepříznivého vlivu, který by přesahoval státní hranice. Vzhledem k tomu, ţe větrné elektrárny nejsou zařízením s rizikovým provozem, je část D.III. Charakteristika environmentálních rizik při moţných haváriích a nestandardních stavech zpracována sice stručně, ale v dostatečné míře dává přehled o havarijních situacích, které mohou při realizaci díla nebo při jeho provozu vzniknout. I kdyţ jsou rizika spojená s provozováním větrných elektráren minimální, je třeba jejich charakter znát, aby jim bylo moţno předcházet. Část D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, sníţení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na ţivotní prostředí navrhuje opatření


Strana 14



k minimalizaci případných negativních vlivů větrných elektráren na ţivotní prostředí v souladu s Přílohou č. 4 zákona. Posoudit úplnost a komplexnost uvedených opatření je problematické, jelikoţ obsah kapitoly lze pojmout jako obecnou charakteristiku opatření, ale stejně dobře i jako jejich detailní výčet. Charakteristika pouţitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů v části D.V. je provedena pouze v obecné rovině, konkrétní normy jsou uvedeny pouze u posuzování hluku. Obsah a rozsah kapitoly D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace je v souladu s poţadavky zákona. Kapitola zmiňuje rozpory v hodnoceních vlivů na krajinný ráz a na ţivočichy, které se pravidelně objevují v posuzování vlivů větrných elektráren na ţivotní prostředí. II.1.5. HODNOCENÍ ÚPLNOSTI ČÁSTI E – POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Kapitola obsahuje informaci, ţe návrh záměru byl zpracován pouze v jedné variantě územního i technologického řešení. Text objasňuje příčiny změny záměru v průběhu jeho přípravy týkající se umístění větrných elektráren. II.1.6. HODNOCENÍ ÚPLNOSTI ČÁSTI F - ZÁVĚR V závěrečné části dokumentace jsou shrnuty důvody, proč je záměr moţné realizovat a je vyjádřeno doporučení stavbu povolit. Jelikoţ Přílohou č. 4 není konkrétně stanoven obsahem této kapitoly, lze ji povaţovat za úplnou. II.1.7.HODNOCENÍ ÚPLNOSTI ČÁSTI G – VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Shrnutí netechnického charakteru splňuje svůj účel – formulování základních informací o posuzovaném záměru pro veřejnost a další zájemce, kteří nejsou s problematikou podrobně obeznámeni. V části G jsou uvedeny základní technické údaje, stručný popis záměru a specifikovány vlivy elektráren na ţivotní prostředí a lidské zdraví. II.1.8. HODNOCENÍ ÚPLNOSTI ČÁSTI H - PŘÍLOHY Část H obsahuje celkem 7 příloh, které doplňují textovou část o grafické materiály, vyjádření a plná znění zpracovaných studií. Mezi povinné přílohy patří dle zákona pouze vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace a stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45 i zákona č. 114/1992 Sb. Tyto přílohy dokumentace neobsahuje. Byly však přiloţeny k oznámení záměru a lze proto jejich absenci akceptovat. Rozsah dalších zařazených příloh – grafických dokumentů a odborných studií – lze pro celkovou charakteristiku záměru a popis moţných vlivů stavby na ţivotní prostředí pokládat za dostatečný.


Strana 15



SOUHRN K HODNOCENÍ ÚPLNOSTI DOKUMENTACE

Dokumentace vlivů záměru „Větrné elektrárny Ryţoviště“ na ţivotní prostředí, je zpracována v rozsahu předepsaném Přílohou č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Odborně způsobilými osobami byly vypracovány samostatné studie nejvýznamnějších témat, které jsou přílohami dokumentace a jejich závěry jsou v ní interpretovány. Je moţno konstatovat, ţe předloţená dokumentace po formální stránce vykazuje pouze drobné nedostatky, splňuje náleţitosti poţadované legislativou, odpovídá po metodické stránce zásadním poţadavkům správné praxe hodnocení vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví a úroveň zpracování odpovídá významu posuzovaného záměru. Rovněţ poţadavky příslušného úřadu uvedené v závěru zjišťovacího řízení byly splněny. Rozsah dokumentace je vyváţený, podrobnosti jsou soustředěny do přílohové části. Práce včetně samostatných studií se zaměřuje na relevantní problémy, o nichţ je moţno předpokládat, ţe jsou dominantní v rámci posuzovaného záměru a jsou jádrem potenciálních negativních vlivů, které se mohou projevit na kvalitě ţivotního prostředí a zdraví obyvatel – zejména hluku, fauny, veřejného zdraví a krajiny. Pro objektivní posouzení vlivů záměru na ţivotní prostředí a formulování návrhu stanoviska příslušného úřadu je dokumentace dostačující. Celkově lze posuzovanou dokumentaci hodnotit z hlediska jejího obsahu a kvality jako standardní. Připomínky zpracovatele posudku k dokumentaci jsou jednoduše řešitelné v rámci další přípravy záměru a v následných řízeních k povolení záměru.

II.2. SPRÁVNOST ÚDAJŮ UVEDENÝCH V DOKUMENTACI VČETNĚ POUŢITÝCH METOD HODNOCENÍ V následující části posudku je zhodnocen obsah jednotlivých částí dokumentace. Jsou uvedeny a komentovány zjištěné nedostatky ve správnosti údajů a je posouzeno, zda tyto nedostatky mohly ovlivnit závěry dokumentace. Některé komentáře nejsou pouze připomínkou ke zpracovanému dokumentu, ale jsou rozvedením a zpřesněním problematiky. Hodnocení správnosti je formálně členěno podle osnovy pouţité v dokumentaci. Obsah příslušné kapitoly je shrnut do krátkého odstavce napsaného menším písmem kurzívou a stanovisko zpracovatele posudku k obsahu a úrovni zpracování je napsáno základním písmem. Připomínky mají charakter komentáře. Případné pravopisné chyby a překlepy v textu oznámení nejsou v posudku připomínkovány. II.2.1. HODNOCENÍ SPRÁVNOSTI ÚDAJŮ V ČÁSTI A – ÚDAJE O OZNAMOVATELI SHRNUTÍ

Oznamovatelem je Automobilový opravárenský závod Šibeník, a.s., IČ: 476 77 708, se sídlem Na Šibeníku 154/3 Olomouc, PSČ 779 00, oprávněný zástupce: Bohuslav Orálek, Na Šibeníku 154/3, Olomouc, PSČ 779 00. KOMENTÁŘ

Údaje o oznamovateli odpovídají skutečnosti a jsou aktuální. Patrně překlepem došlo k nepřesnosti v adrese oznamovatele – správně „Na Šibeníku 1542/3“. Jinak bez připomínek.


Strana 16



II.2.2. HODNOCENÍ SPRÁVNOSTI ÚDAJŮ V ČÁSTI B – ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje KOMENTÁŘ

Kapitola obsahuje základní údaje o záměru, jejichţ výčet je dán zákonem č. 100/2001 Sb. B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle Přílohy č.1 SHRNUTÍ

Větrné elektrárny Ryţoviště. Podle zákona č. 100/2001 Sb., přílohy č. 1 je zařazen do kategorie II (záměry vyţadující zjišťovací řízení) bodu 3.2 – Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším neţ 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 m. KOMENTÁŘ

Kapitola obsahuje poţadovaný údaj. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru SHRNUTÍ

Dočasná stavba VP čítá 10 VTE společnosti VESTAS Wind Systems A/S Dánsko s označením V90 OptiSpeed® a jmenovitým výkonem 2 MW. Kaţdá VTE se skládá z celokovové kuţelové trubkové věţe o výšce 105 m ukončené gondolou se zařízením elektrárny a trojlistým rotorem s délkou listů 44 m. VTE jsou vybaveny systémem OptiSpeed®, pomocí kterého lze zařízení provozovat s proměnnými otáčkami podle síly větru. Se stavbou je spojena i výstavba podzemního elektrického vedení, vyvedení výkonu do přenosové sítě 110 kV, příjezdové komunikace a úprava ploch kolem VTE. Řešená oblast se nachází cca 2,5 km J od obce Břidličná, uprostřed pomyslného trojúhelníku tvořeného obcemi Ryţoviště, Vajglov a Lomnice. KOMENTÁŘ

Údaje uvedené v kapitole jsou označuje jako Vestas V90–2,0 uvést i konkrétní údaje o délce zovaného kabelového připojení apod.

věcně správné. Navrţený typ větrné elektrárny se MW. Pro přesnější specifikaci záměru bylo vhodné budovaných a upravovaných komunikací, délce zřik distribuční soustavě, o výměře zpevněných ploch

B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) SHRNUTÍ

Katastrální území: Ryţoviště, obec: Ryţoviště, správní obec s rozšířenou působností: Bruntál, kraj: Moravskoslezský. VTE jsou ve studii MSK „Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny“ umístěny do plochy nevhodné pro umísťování větrných elektráren z důvodu narušení krajinného rázu. Studie nemá závazný charakter. Závazná pro povolování záměrů bude v případě zapracování a schválení v rámci ÚP VÚC Jeseníky. KOMENTÁŘ

Obec s rozšířenou působností pro Ryţoviště je Rýmařov. Ostatní informace o lokalizaci stavby uvedené v kapitole jsou správné. Závaznost uvedené studie závisí na schválení Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Nabytím účinnosti tohoto opatření obecné povahy pozbude Územní plán VÚC Jeseníky platnosti.


Strana 17



B.I.4. Charakter záměru a moţnost kumulace s jinými záměry SHRNUTÍ

Výstavba 10 VTE typu VESTAS včetně technologií a příjezdových komunikací a připojení kabelového vedení má charakter novostavby. Okolní pozemky jsou různého charakteru s převahou trvale travních porostů. S investiční výstavbou se v okolí hodnoceného území nepočítá. V oblasti Nízkého Jeseníku existují další projekty VP, některé nebudou realizovány. Kladná stanoviska EIA: Velká Štáhle, Křišťanovice, Bílčice, Rudná pod Pradědem, Rejchartice, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Nové Lublice, Zátor a Čaková. Další v různých fázích EIA: např. Huzová – Arnoltice, Horní Loděnice, Leskovec, Jívová, Bratříkovice. Všechny tyto projekty mohou mít kumulativní vliv při pohledovém posuzování – při výborné viditelnosti z vrcholu dominantních vrchů oblasti, nepředpokládá se kumulativní vliv s ohledem na hlukovou či jinou zátěţ. KOMENTÁŘ

V kapitole je uvedena stručná charakteristika VTE Ryţoviště, její těţiště však spočívá ve výčtu a charakteristice známých projektů výstavby větrných elektráren na území Nízkého Jeseníku. Oproti údajům v dokumentaci (08/2009) získal kladné stanovisko EIA záměr Větrný park Leskovec, Větrný park Jívová a Větrný park Bratříkovice. Významná ve vztahu k charakteru záměru je skutečnost, ţe se jedná o stavbu dočasnou s dobou ţivotnosti max. 25 let. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvaţovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska ţivotního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí SHRNUTÍ

Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů vychází ze schválené Státní energetické koncepce České republiky, která konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichţ chce dosáhnout ve výhledu příštích 30 let. Do koncepce byly implementovány cíle a závěry Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2001/77/ES o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tím vznikl poţadavek na podporu výroby elektrické a tepelné energie z obnovitelných zdrojů a byl zařazen mezi cíle s velmi vysokou prioritou. Mezi tyto cíle patří mimo jiné zvýšit podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných energetických zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v takovém rozsahu, aby ČR splnila národní indikativní cíl ve výši 8 % v roce 2010. Výstavba VP naplňuje cíle Státní energetické koncepce. Umístění VTE je v ýhodné z důvodu větrné optimalizace i dopravní přístupnosti. V území lze očekávat průměrnou roční rychlost větru ve výšce 10 m v rozmezí 5 – 6 m.s-1 a ve stometrové výšce pak okolo 6,6 aţ 6,7 m.s-1. Variantní řešení záměru: Záměr byl původně předloţen v 1 variantě, která počítala s výstavbou 10 VTE na přesně stanovených místech. V průběhu posuzování se začalo jevit, ţe tato varianta můţe být z pohledu ochrany přírody problematická. Investorovi bylo navrţeno vypracovat alternativní variantu, jeţ by zohledňovala zejména ochranu VKP Ryţovisko a hnízdiště chřástala polního. Tato varianta byla pro dokumentaci ještě přepracována v konečnou variantu. V současném stavu rozpracovanosti dokumentace nebyly shledány nedostatky či rozpory s příslušnými zákony. Navrţené koncepční, technické a technologické řešení stavby odpovídá současnému stavu technického pokroku a neliší se od standardů srovnatelných se stavbami podobného typu. KOMENTÁŘ

Kapitola podrobně zdůvodňuje budování větrných elektráren šetrností výroby elektrické energie z alternativních zdrojů s odkazy na platnou legislativu vztahující se k této problematice a strategické dokumenty rozvoje České republiky. Vhodnost umístění větrných elektráren v blízkosti obce Ryţoviště dokazuje především příhodnými větrnými podmínkami a jednoduchou dopravní přístupností. Důvody pro zřízení větrných elektráren uvedené v kapitole jsou logické a věcně správné, nezmiňuje však sporné umístění stavby v krajině cenné svým krajinným rázem, které můţe být překáţkou pro povolení záměru v navrţené lokalitě. Kapitola uvádí důvody pro oznámení jediné varianty záměru a cestu, kterou investor k předloţené alternativě dospěl.


Strana 18



B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru SHRNUTÍ

VESTAS V90-2.0 MW NH 105 m mají délku lopatky rotoru 45 m a jsou vybaveny technologií OptiSpeedTM, která zajišťuje rovnoměrný výkon VTE. Jedná se o pomaloběţný stroj s otáčkami v rozmezí 8 – 17 ot./min. Zapínací rychlost větru je 4 m/s, průměrná pracovní rychlost je 13 m/s, vypínací (maximální) rychlost větru je 25 m/s. Větrné elektrárny jsou vybaveny zařízením OptiTip® pro nastavení listů rotoru do úhlu, který je pro konkrétní větrné podmínky optimální. Mechanická energie je od rotoru přenášena hlavní hřídelí přes převod na čtyřpólový asynchronní generátor s rotorovým vinutím. Funkce VTE jsou kontrolovány a řízeny mikroprocesory. Tubusy jsou pětidílné a mají výšku 105 metrů. Jsou zakotveny do ţelezobetonové desky o rozměrech cca 16 x 16 m, výšce 1,95 m. Základ je uloţen pod terénem a překryt zeminou. Pro provoz VTE je nutné vybudovat přístavbu k rozvodně VN v k. ú. Břidličná. Stavba obsahuje podzemní kabelové rozvody připojení na síť VN a přístupové komunikace k jednotlivým tubusům. Díky otáčení rotoru jde o dynamické zařízení, které je pohledově v krajině více identifikovatelné. Barevnost zařízení je dána zkušenostmi a souvisejícími bezpečnostními předpisy. Základní barva je šedobílá s červenými označeními ukončení rotorů a se signálním osvětlením. Zařízení je relativně jednoduše demontovatelné a odstranitelné. KOMENTÁŘ

Kapitola dostatečně podrobně a výstiţně popisuje technické a technologické řešení samotných větrných elektráren, chybí však objasnění řešení připojení na stávající rozvodnou síť, územní a konstrukční řešení komunikací a zpevněných ploch. V souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí mohla být zmíněna i etapa po ukončení ţivotnosti větrného parku a rámcově popsány principy demontáţe zařízení. V uvedených údajích nebyly shledány evidentní chyby či nesrovnalosti. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení SHRNUTÍ

Zahájení výstavby: 06/2011, dokončení výstavby: 12/2011, lhůta realizace: 6 měsíců. Harmonogram přípravy a realizace se budou odvíjet od finančních moţností investora a rychlosti povolovacích procesů. KOMENTÁŘ

Uvedený termín výstavby větrných elektráren v Ryţovišti – rok 2011 – je reálný, pokud bude pokračovat další intenzivní příprava stavby a průběh všech řízení souvisejících s povolením stavby bude neproblematický. V rámci dalších etap projektové přípravy v závislosti na výsledcích procesu EIA budou termíny upřesněny. Případná dodatečná změna termínu výstavby nebude mít vliv na další průběh či závěry přijaté v rámci posuzování vlivů záměru na ţivotní prostředí. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků SHRNUTÍ

Katastrální území: Ryţoviště, obec: Ryţoviště, nejbliţší obce: Ryţoviště, Vajglov, Lomnice, Tylov, správní obec s rozšířenou působností: Bruntál, kraj: Moravskoslezský. KOMENTÁŘ

Obcí s rozšířenou působností je správně Rýmařov. Katastrální území a správní obec s rozšířenou působností nejsou územně samosprávné celky. Závěr zjišťovacího řízení, který bral v potaz dotčení území i potencionálními vlivy realizovaných větrných elektráren, povaţuje za dotčený celek Moravskoslezský kraj a obce Ryţoviště, Lomnice a Břidličná (Vajglov je součástí Břidličné, Tylov je součástí Lomnice).


Strana 19



B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, která budou tato rozhodnutí vydávat SHRNUTÍ

Územní rozhodnutí o umístění stavby - vydá věcně a místně příslušný stavební úřad; stavební povolení – vydá věcně a místně příslušný stavební úřad; souhlas k odnětí z ZPF - vydává místně příslušný orgán ochrany ZPF, souhlas podle ustanovení § 16 zákona č. 185/2001 Sb., v případě, ţe se bude jednat o nakládání s nebezpečnými odpady - vydá věcně a místně příslušný orgán odpadového hospodářství; souhlas orgánu ochrany přírody - k umisťování a povolování staveb, které by mohly sníţit nebo změnit krajinný ráz; stanovisko, zda záměr můţe mít vliv na území soustavy NATURA 2000; výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů (pokud v území budou nalezeny). KOMENTÁŘ

Údaj uvedené v kapitole jsou správné, některá správní řízení však chybějí (kolaudační souhlas). Správní úřady jsou uvedeny pouze obecně, chybí jejich specifikace z hlediska jejich místní a věcné příslušnosti. Uvedený stavební zákon č. 50/1976 Sb. byl nahrazen zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Zásadní a zřetelné omyly či nesrovnalosti, které by měly vliv na výsledek posuzování vlivů na ţivotní prostředí v uvedeném textu nebyly zjištěny. Údaje uvedené v části B.I. Údaje o výstupech lze povaţovat co do rozsahu i obsahu za dostačující a správné. B.II. Údaje o vstupech V části II. Údaje o vstupech jsou hodnoceny nároky na vstupní činitele, tj. vyuţití půdy, potřebu vody, nároky na surovinové a energetické zdroje a na dopravní či jinou infrastrukturu. B.II.1. Půda SHRNUTÍ

V řešeném území a jeho okolí je převaţující asociace přírodních a zemědělsky zkulturněných hnědých lesních půd a hnědých půd horských oblastí. Nejvýše poloţené polohy jsou tvořeny půdami s vysokou skeletovitostí půdního typu kambizem mesobazická. Střední polohy zaujímá kambizem modální a ve dnech zářezů a u drobných toků kambizem slabě oglejená. Výstavba se dotkne pouze prvních dvou jmenovaných typů. Při realizaci výstavby bude vyjmuta plocha cca 2,4 ha zemědělské půdy pro výstavbu základů, obsluţných ploch, nájezdů a příjezdových cest. Dále bude poţádáno o dočasné vyjmutí ze ZPF z hlediska pojezdů stavebních mechanismů a zřízení deponií orné půdy v blízkosti stavebních míst. Upřesnění pozemků dotčených výstavbou i s komunikacemi a kabelovými přípojkami s nutností vyjmutí půdy ze ZPF bude popsáno v dokumentaci pro územní řízení. Stavbou nebude dotčen lesní půdní fond ani ochranné pásmo lesa. Dotčené pozemky: parc.č. 899/6 – TTP, BPEJ 83501, 83746, parc.č. 899/17 – TTP, BPEJ 83504, 83534, 83756, parc.č. 999/1 – TTP, BPEJ 83501, 3504, 83521, 83716, 85011, 85014, 86701. KOMENTÁŘ

V kapitole jsou uvedeny správné informace o půdních typech v místě stavby. Pro výstavbu VTE včetně doprovodných objektů bude třeba odnětí půdy ze ZPF v rozsahu 2,4 ha. Tento údaj mohl být podrobněji specifikován (např. výměry dle účelu, dle tříd ochrany ZPF, ...). Stať obsahuje výčet bonitovaných půdně ekologických jednotek, do kterých jsou zařazeny dotčené pozemky. Je moţno doplnit z hlediska ochrany ZPF důleţitou charakteristiku a tou jsou třídy ochrany půdy. Záměr bude realizován na půdách zařazených do všech 5 tříd. V kapitole mohl být uveden způsob nakládání s ornicí z plochy záboru. Její mnoţství, uloţení a vyuţití muselo být uvedeno v ţádosti o odnětí ze ZPF. Vzhledem k tomu, ţe výměra odnětí půdy ze ZPF přesahuje výměru 1 ha, je dotčeným orgánem pro udělení souhlasu s odnětím odbor ţivotního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Ten také rozhodne, pro které sta-


Strana 20



vební objekty bude nutné odnětí trvalé a pro které odnětí dočasné. Trvalé odnětí je zpravidla poţadováno pro výstavbu komunikací, jelikoţ po ukončení provozu větrných elektráren jsou nadále vyuţívány pro obhospodařování zemědělských pozemků a pro zpřístupnění krajiny jako takové. Dočasné odnětí se pak týká manipulačních ploch, které jsou po ukončení ţivotnosti VTE rekultivovány a základů elektráren, které jsou překryty přibliţně 1 m mocnou vrstvou zeminy a mohou být běţně obhospodařovány. Pro pojezdy mechanismů a deponie orné půdy pravděpodobně nebude dočasné odnětí půdy ze ZPF nutné, jelikoţ zábor nebude trvat déle neţ 1 rok (dle kapitoly B.I.7. je lhůta výstavby 6 měsíců). Souhlas příslušného orgánu ochrany ZPF (MěÚ Rýmařov – odbor ţivotního prostředí) bude nutný pro umístění trasy kabelového vedení. Výstavbou kabelového připojení na rozvodnu v Břidličné, i kdyţ je navrţeno v trase stávajícího venkovního VVN a nebude nutné odnětí PUPFL, budou tyto pozemky dotčeny. Dále pak budou dotčeny pozemky ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa, k čemuţ je nutný souhlas orgánu státní správy lesů. Podrobné údaje o půdě budou dle dokumentace doplněny v dokumentaci k ţádosti o vydání územního rozhodnutí. B.II.2. Voda SHRNUTÍ

Pokrytí potřeby pitné vody při výstavbě bude řešeno dovozem balené pitné vody. Objem bude závislý na počtu pracovníků a velikosti a vybavení sociálního zázemí. Betonáţ bude prováděna pomocí domíchávačů, voda, která bude zapotřebí v průběhu výstavby, bude dováţena v cisterně. Celkově lze označit nároky na vodní zdroje za minimální. KOMENTÁŘ

Vzhledem k malým nárokům výstavby větrných elektráren i jejich provozu na vodu a vodní hospodářství není třeba problematiku řešit podrobněji, rozsah kapitoly je dostatečný. Mohla být uvedena informace o intenzitě přívalových dešťů v území z důvodu posouzení ohroţenosti lokality vodní erozí při zemních pracích. Toto nebezpečí však je prakticky vyloučené vzhledem k povrchu staveniště s mírnými sklony, ale můţe se týkat svahů vytvořených zemních těles (deponie ornice). B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje SHRNUTÍ

Hlavními vstupními surovinami po dobu výstavby jsou stavební materiály. Jejich celková spotřeba není na tomto stupni přípravy stavby specifikována. Zhotovení betonového základu bude realizováno formou dodávek připravené betonové hmoty a armovací betonářské oceli. Polní cesty b udou zpevněny štěrkem a bude zaručen jejich přírodní charakter. Montáţ bude probíhat z importovaných modulů dopravených tahači s návěsy. Hlavním technickým prostředkem bude samohybný vysokozdviţný jeřáb. Během provozu nemají VTE poţadavky na surovinové zdroje. Základním zdrojem energie pro provoz VTE je vítr. V době výstavby jsou lokality bez nároku na připojení na rozvod elektrické energie. Pokud bude třeba elektrické připojení, bude provozováno z přenosných zdrojů. V rámci provozu VTE je nutný příkon řádově 50 W pro 1 VTE. Jako zdroj elektrické energie budou slouţit samy VTE. KOMENTÁŘ

Konkrétní potřeba stavebního materiálu, zejména kameniva pro realizaci komunikací, zpevněných ploch a základů větrných elektráren (objemově nejvýznamnější materiál), popřípadě sadebního materiálu pro vegetační úpravy a dále pak montáţních dílů samotných elektráren, bude řešena aţ v projektové dokumentaci pro stavební povolení. Detailní vyčíslení potřeby materiálů a surovin není pro proces EIA nezbytné. Vzhledem k tomu, ţe větrný park bude, co se týče nároků na elektrickou energii i na teplo, víceméně soběstačný, odpovídá rozsah údajů o energiích uvedených v dokumentaci jejich důleţitosti.


Strana 21



B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu SHRNUTÍ

Realizace záměru bude klást nároky na stávající dopravní a jinou infrastrukturu – doprava materiálu, odpadů ze stavby, pracovníků, atd. Nutné budou částečné i úplné uzavírky komunikací při dopravě komponent VTE. Doprava materiálů i technologických zařízení bude zajišťována stávající komunikační sítí i polními cestami. Případné zpevnění povrchu polních cest bude provedeno buď nosným štěrkovým podkladem a krytem z vibrovaného štěrku, nebo speciální francouzskou technikou - drcený štěrk promíchaný s hlínou a hutněný speciálními zařízeními. Předpokládá se zachování přírodního charakteru polní cesty. KOMENTÁŘ

Kapitola neuvádí trasy nových a stávajících přístupových cest k elektrárnám ani místa jejich napojení na veřejné komunikace, trasy kabelového vedení, nejsou specifikovány rozměry a poloha zpevněných manipulačních ploch. Nárůst dopravy související se záměrem bude patrný především při jeho realizaci. V dokumentaci mohl být na základě zkušeností s jinými stavbami větrných elektráren odhadnut počet jízd různých dopravních prostředků zajišťujících stavbu (některé údaje jsou uvedeny v kapitole B.III. Ostatní - hluk. Pro vlastní provoz větrných elektráren není dopravní infrastruktura zásadním faktorem, poněvadţ jsou řízeny automaticky a komunikace budou v souvislosti s větrným parkem vyuţívány pouze při provádění kontrol, údrţby či oprav zařízení. Nárůst dopravy bude časově omezen a nebude mít významný vliv na celkové přijaté závěry. Jelikoţ stavba větrného parku není na energetické či materiálové vstupy náročná (v období provozu jsou nároky naprosto minimální), je rozsah údajů uvedených v kapitole II. Údaje o vstupech pro potřeby posouzení moţných vlivů navrhovaného záměru na ţivotní prostředí dostatečný a nebyly v nich zjištěn zjevné chyby či omyly. Uvedené připomínky upřesňují informace obsaţené v dokumentaci, případné nepřesnosti v textu nejsou pro posuzování významné. B.III. Údaje o výstupech V části III. Údaje o výstupech jsou specifikovány hlavní faktory s vlivy na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí, tj. ovzduší, odpadní vody, odpady, látky znečišťující ovzduší a záření. Mezi výstupy mohly být zařazeny rovněţ vibrace, jejichţ potencionální působení však můţe být pouze dočasné, lokální a z hlediska veřejného zdraví nevýznamné. B.III.1. Ovzduší SHRNUTÍ

VTE při provozu nevytváří emise. Problematika znečišťování ovzduší je spojena pouze s dobou výstavby. Stavba není bodovým zdrojem znečišťování ovzduší. Plošným zdrojem znečištění ovzduší se můţe stát ve fázi výstavby staveniště. Tento stav je však časově omezen a lze jej omezit technickými opatřeními. Mezi liniový zdroj znečištění ovzduší počítáme exhalace motorových vozidel a zvířený prach z příjezdových cest po projezdu nákladních automobilů. Ţádné z výše uvedených kritérií vzniku emisí nebude mít dlouhodobý nebo trvalý negativní vliv na znečišťování ovzduší v blízkosti zájmové lokality. Při provozu VTE nebudou vznikat nároky na dopravní obsluţnost, mimo pravidelných kontrol a periodické sluţby. KOMENTÁŘ

Na základě pravděpodobného počtu nákladních automobilů a mechanizačních prostředků, které bývají nasazeny na zemní a stavební práce při výstavbě větrných elektráren, mohl být v dokumentaci proveden odhad emisí škodlivin z dopravy při výstavbě. Podle počtu jízd, ujeté vzdálenosti a emisních faktorů by bylo moţné celkem věrohodně stanovit mnoţství emitovaných znečišťujících látek, které by byly dalším podkladem pro vyhodnocení negativních vlivů záměru na ţivotní prostředí.


Strana 22



Znečišťování ovzduší během výstavby bude dočasné a bude srovnatelné s jinými, nepříliš rozsáhlými stavbami. Kromě liniových zdrojů znečišťování ovzduší lze za plošný zdroj znečištění povaţovat po dobu provádění výkopových prací a během naváţení a hutnění materiálu samotné staveniště. Nejbliţší obytná zástavba obce Ryţoviště je od staveniště vzdálena minimálně 1 500, obce Vajglov 1 000 m, obce Lomnice 3 200 m a města Břidličná 1 800 m, coţ je vzdálenost dostatečná vzhledem k moţnosti obtěţování prachem. S výjimkou Lomnice je i poloha obcí mimo směr převládajících větrů z tohoto hlediska výhodná. Obec Lomnice je částečně kryta lesními porosty. Protoţe jsou větrné elektrárny budovány jako náhrada za technologie výroby elektrické energie vyţadující spalování fosilních paliv nebo biomasy, lze z globálního hlediska deklarovat jejich pozitivní vliv na kvalitu ovzduší. B.III.2. Odpadní vody SHRNUTÍ

Odpadní voda ze stavby můţe vzniknout zcela výjimečně. Pokud vznikne, předpokládá se její vsak do terénu. Znečištění dešťové vody ze stavby se nepředpokládá. Havárie nelze předvídat. Dešťové vody mohou být rozvedeny do okolního terénu. Splaškové odpadní vody budou v období výstavby vznikat v zařízeních staveniště. Předpokládá se realizace chemických WC, jejichţ obsah bude odváţen na ČOV. Očista mechanismů bude prováděna mechanicky. Očista komunikace bude prováděna ostřikem vodou z cisterny do silničních příkopů. Provoz VTE bude automatický, odpadní vodami zde nebudou produkovány. KOMENTÁŘ

Likvidace obsahu mobilních WC bude záleţitostí firmy, která tato zařízení pronajímá. Neznečištěné sráţkové vody nejsou dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách odpadními vodami a budou vsakovat do terénu. Na zpevněných plochách (cesty a manipulační plochy) bude koeficient odtoku vyšší neţ na původním povrchu, vsakování zvýšeného povrchového odtoku z těchto ploch však bude moţné na sousedních plochách, kam budou odtékat. Odvodnění obsluţných cest a zpevněných ploch bude řešeno v rámci příslušné projektové dokumentace. Odpadní vody nebudou při výstavbě ani provozu větrných elektráren zcela jistě rizikovým nebo problémovým prvkem. B.III.3. Odpady SHRNUTÍ

Po dobu výstavby budou vznikat odpady při zemních pracích, při realizaci základů, z provozu strojů a odpady vázané na staveniště. Nakládání s odpady bude řešeno dodavatelskou firmou. Vznikat budou odpady ostatní a odpady nebezpečné. Investor a zhotovitel stavby jsou povinni zajistit odstraňování odpadů v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech a souvisejícími předpisy. Spektrum a mnoţství odpadů nelze v daném stupni přípravy stavby přesně stanovit. Je uveden seznam předpokládaných druhů odpadů vznikajících při výstavbě a provozu VTE. Rizika havárií: VTE jsou zařízení s nízkou pravděpodobností havárie. Jsou navrţeny s ţivotností alespoň 25 let a bezpečnost jejich provozu zajišťuje počítačový systém. Největší riziko představuje vznik poţáru či moţnost úniku oleje ze strojovny. VTE jsou vybaveny opatřeními pro bezpečné svedení blesku. Teoreticky moţný je i teroristický útok, vojenský konflikt, vítr o rychlosti přes 220 km/h, náraz letadla či meteoritu, které by mohly způsobit zřícení VTE. Při provádění stavby nelze vyloučit moţnost poruchy stavebních strojů, či dopravních prostředků, spojenou s únikem ropných látek. KOMENTÁŘ

Problematika odpadů je v dokumentaci zpracována v dostatečném rozsahu odpovídajícímu fázi přípravy záměru. V následujících stupních projektové dokumentace musí být specifikovány prostory pro shromaţďování zejména nebezpečných odpadů a případně ostatních látek škodlivých vodám v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadového hospodářství. Budou upřesněny jednotlivé druhy odpadů z výstavby a provozu, jejich mnoţství a předpokládaný způsob vyuţití, respektive nakládání s nimi a smluvně zajištěno odstranění odpadů se subjekty oprávněnými k této činnosti. S ohledem na charakter záměru a moţnou produkci odpadů nelze


Strana 23



očekávat z hlediska ochrany ţivotní prostředí a veřejného zdraví nestandardní situace s nepříznivým vlivem na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. Objemově významná výkopová zemina ze základů věţí elektráren bude pouţita v co největším mnoţství při rekonstrukci obsluţných komunikací a terénních úpravách v rámci stavby. Zda bude toto vyuţití moţné, bude stanoveno v inţenýrsko geologickém průzkumu, který bude stavbě předcházet. Zemina nebude pokládána za odpad, pokud bude uloţena na místo, ze kterého byla vytěţena, tzn., ţe bude vyuţita na obsyp betonových základů a urovnání terénu kolem nich, nebo bude splňovat limity znečištění pro jejich vyuţití k úpravám povrchu terénu stanovené v příloze č. 9 zákona o odpadech. Předloţit doklady o tom, ţe zeminy vyhovují stanoveným hodnotám, je povinností dodavatele stavby při kontrole České inspekce ţivotního prostředí. Pokud výkopová zemina splňuje poţadavky na obsah škodlivin a je vyuţívána k úpravám povrchu terénu, nevztahuje se na tento způsob nakládání s ní zákon o odpadech, tzn., ţe dodavatel není původcem odpadu a nemá povinnosti původce odpadů stanovené tímto zákonem. Pokud bude nutno zeminy uloţit jako odpad do trvalých deponií, musí být tento způsob nakládání v souladu s ustanoveními vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich vyuţívání na povrchu terénu. Název druhu odpadu s kódem17 04 05 je Ţelezo a ocel. Vzhledem k filosofii procesu EIA měly být v kapitole uvedeny i odpady, se kterými bude nutno nakládat po ukončení provozu větrných elektráren. Celkově se lze se závěry dokumentace v kapitole Odpady ztotoţnit. Nad rámec kapitoly jsou v ní uvedeny základní informace o rizicích havárií větrných elektráren. B.III.4. Ostatní SHRNUTÍ

Hluk při výstavbě: Zvýšené mnoţství hlukových emisí lze očekávat zejména na počátku stavebních prací při přípravě území, odvozu odpadů a při naváţení stavebního materiálu. Hladina hluku se bude měnit v závislosti na nasazení stavebních mechanismů, jejich současném provozu a místě jejich působení. Útlum zvuku disperzí při započtení útlumu na povrchu země a útlumu v atmosféře dosáhne cca A = 50 dB pro vzdálenost 1500 m a cca A = 54 dB pro vzdálenost 2000 m. Je zřejmé, ţe hluk šířený za provozu stavebních mechanismů bude menší neţ hladina stávajícího hluku pozadí v lokalitě. Hluk při provozu: Akustická studie pro posouzení provozu VTE byla doloţena k oznámení záměru. Ekvivalentní hladina akustického tlaku z výstavby větrných elektráren v denní době bude na hranici chráněného venkovního prostoru staveb menší neţ hodnota hygienického limitu ze stavební činnosti. Hluk šířený při provozu VTE v základním nastavení bude na hranici chráněného venkovního prostoru nejbliţších staveb v denní i noční době menší neţ hodnota hygienického limitu. Vzdálenosti mezi obytnou zástavbou a VTE vedou ke sníţení zátěţe z provozu VTE. Při výpočtech je uvaţováno s maximálním akustickým výkonem elektráren, tj. LWA = 105,7 dB, při rychlosti větru 7 m/s ve výšce 10 m nad úrovní terénu. Vibrace jsou mechanické pohyby o určitém kmitočtu přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být zdraví škodlivé. Vibrace mohou vznikat působením stavebních mechanismů. Provozem VTE se nepředpokládá působení vibrací, které by měly vliv na okolní přírodu nebo obyvatelstvo. Moţné jsou pouze malé vibrace přenesené přes horninové prostředí, výrobce udává max. měřitelnou vzdálenost intenzity vibrací 120 m. Elektromagnetické záření je produkováno generátorem VTE. Toto záření by mohlo mít vliv na zdraví člověka pouze při dlouhodobém účinku v těsné blízkosti zdroje, coţ je vyloučené. Na vzdálenost několika set metrů od obytné zástavby není škodlivé. Elektromagnetické záření z kabelových přípojek je odstíněné ochranou kabelu a uloţením v hloubce cca 1 m pod zemí. Ve VTE nebudou provozovány trvalé zdroje ionizujícího záření a nebudou pouţívány materiály, které jsou jeho zdrojem. Provoz VTE nebude předmětem šíření zápachu do okolí. Stroboskopický efekt je optický jev vznikající při průniku sluneční záření mezi otáčejícími se listy rotoru směrem k pozorovateli. Efektu můţe být dosaţeno pouze při určitých meteorologických podmínkách. Jeho vliv se týká faktoru pohody obyvatelstva. Je závislý na výšce rotoru, rychlosti otáčivého pohybu, úhlu nasvícení rotorů, vzdálenosti obytných sídel a frekventovaných komunikací. Tzv. diskoefekt, který je způsoben rychlým otáčením rotoru, eventuelně odlesky od ploch je vzhledem k relativně pomalým otáčkám a matnému nátěru vyloučen. S ohledem na skutečnost, ţe VTE se nacházejí od obydlené oblasti ve vzdálenosti větší neţ cca 500 m, je moţno tento vliv označit za malý. Rizika havárií: VTE jsou zařízení s nízkou pravděpodobností havárie. Jsou na-


Strana 24



vrţeny s ţivotností alespoň 25 let a počítačový systém zajišťuje bezpečnost provozu. Teoreticky největší riziko představuje vznik poţáru. Protipoţární zabezpečení odpovídají legislativním opatřením. Další nebezpečí představuje moţnost úniku oleje ze strojovny. Věţ je upravena tak, aby nedošlo k průsaku kapalin do okolního prostředí. VTE jsou vybaveny opatřeními pro bezpečné svedení blesku. Teoretické jsou moţnosti teroristického útoku, vojenského konfliktu, větru o rychlosti přes 250 km/h, nárazu letadla či meteoritu, které by mohly způsobit věţe. Vzhledem ke vzdálenosti od obydlí je velmi malá pravděpodobnost, ţe by se v okolí někdo v daný moment pohyboval. KOMENTÁŘ

V kapitole je stručně popsána problematika hluku, která budí u obyvatel obcí v blízkosti větrných elektráren značnou pozornost. Popsány jsou zdroje hluku při výstavbě větrných elektráren i při provozu zařízení. Další údaje o vlivech hluku na veřejné zdraví jsou obsaţeny v kapitole D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci. Údaje v těchto statích vycházejí z akustické studie, která byla vypracována v rámci oznámení záměru RNDr. Jiřím Matějem a byla jeho přílohou. Studie byla vypracována pro dvě varianty umístění větrných elektráren, o kterých se v době podání oznámení uvaţovalo. Z důvodu ochrany ţivé přírody a menších negativních vlivů hluku z provozu větrných elektráren na zastavěná území sousedních obcí byla zvolena varianta č. 2. Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě, která je orgánem ochrany veřejného zdraví a problematiku hluku ve své působnosti řeší, nepoţadovala v případě přípravy a realizace této varianty další posuzování záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. Z tohoto důvodu nebyla hluková studie k dokumentaci jiţ přiloţena. Dle vyjádření shromáţděných k dokumentaci je ale zřejmé, ţe materiál měl být znovu její součástí, jelikoţ jednotlivým vyjadřujícím se subjektům chybějí informace o této problematice. Byla rovněţ zjištěna nesrovnalost mezi vzdálenostmi výpočtových bodů od větrných elektráren uvedenými v akustické studii a skutečností a z tohoto důvodu bude poţadováno ověření jejích výsledků. Hluková situace, jako nejvýznamnější potencionální impakt na veřejné zdraví, je v hlukové studii popsán způsobem, který umoţňuje objektivní posouzení moţných negativních vlivů. Metody a postupy pouţité pro vyhodnocení hlukové situace jsou standardní, odpovídající současnému stavu poznání a vývoje v oboru akustiky. Větrné elektrárny Vestas 90-2.0 MW jsou zařízením s regulovatelným výkonem, u kterého lze v závislosti na reţimu provozu regulovat i výkon akustický. V rámci zkušebního provozu bude provedeno přímé měření v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb, kterým budou ověřeny a objektivizovány hodnoty hladin hluku vypočtené v hlukové studii. V návaznosti na toto měření bude stanoveno nastavení elektráren. Problematiku hluku v době stavby je nutné řešit v plánu organizace výstavby, která bude součásti projektové dokumentace stavby. Mezi ostatní výstupy dokumentace zařazuje vibrace, ke kterým pravděpodobně bude docházet při provozu stavebních strojů a dopravních prostředků, ale pouze v nejbliţším okolí zdroje a ve frekvencích a intenzitách nedosahujících hygienických limitů a elektromagnetické záření, k jehoţ vzniku docházet bude, ale pouze s neškodnými účinky. Do kapitoly výstupů byly zařazeny i fenomény charakteristické pro větrné elektrárny – stroboskopický efekt a diskoefekt. Jejich vlivy na zdraví jsou popsány kapitole D.I.1. Všechny tyto faktory s teoreticky moţnými vlivy zejména na zdraví obyvatelstva jsou popsány stručně a v obecné rovině. Vzhledem k jejich nevýznamným negativním vlivům při provozu větrných elektráren není nutný podrobnější rozbor. Z charakteru stavby je patrné, ţe jejich vlivy na okolní prostředí nebudou významné a nebudou vyţadovat zvláštní opatření nad rámec standardního vybavení zařízení. Do kapitoly o ostatních výstupech byla zařazena informace o rizicích havárií větrných elektráren, která podává výčet a charakter moţných nestandardních stavů při výstavbě a provozu větrných elektráren. Kapitola se měla věnovat pravidelně diskutované otázce moţnosti odlétání námrazy z rotoru a opadávající z tubusu VTE.


Strana 25



B.III.5. Doplňující údaje SHRNUTÍ

Terénní úpravy: Stavba VTE si vyţádá zásahy do terénu. Základová deska o rozměrech cca 20 x 20 m bude zapuštěna do půdy a překryta vrstvou zeminy o mocnosti cca 1 m. Okolí bude po dokončení stavby upraveno do původního stavu a bude zaseta tráva. Zásahem do terénu bude realizace přístupových komunikací, jejich trasy nezasahují do stromové a keřové vegetace. Z větší části budou vedeny po stávajících cestách. Zásahy do krajiny: VTE jsou charakteristické vysokou štíhlou stavbou ocelového stoţáru o navrhované výšce 100 m, s rotujícími vrtulemi dosahuje výšky 150 m. Stavba umístěná na vyvýšeném místě v otevřené krajině ovlivní krajinný ráz. Podrobně je problematika řešena v příslušné kapitole, v samostatné příloze s hodnocením vlivů záměru na krajinný ráz jsou umístěny podélné profily, mapa viditelnosti staveb a pohledové fotovizualizace VP z exponovaných míst, z míst trvale obydlených nebo jinak významných při vnímání krajiny v okolí záměru. KOMENTÁŘ

S údaji uvedenými v dokumentaci lze souhlasit. Terénní úpravy tvoří v rámci stavby větrných elektráren co se týká objemu prací nejvýznamnější část a alespoň základní informace o této problematice je nezbytné uvést. Provádět zemní práce související s výstavbou základů VTE, manipulačních ploch a cest pouze v nejnutnějším rozsahu a minimalizovat tak zásah do území je v ekonomickém zájmu investora stavby. Samozřejmě nesmí být rozsah prací omezen na úkor bezpečnosti či negativních vlivů na ţivotní prostředí. Zásahy do krajiny patří mezi potencionálními environmentálními impakty větrných elektráren k nejproblematičtějším. Proto je problematice krajinného rázu věnována pozornost i v dalších částech dokumentace - v kapitole C.II. Krajina, D.I.8. Vlivy na krajinu a Příloze 4 „Doplněné hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz“. II.2.3. HODNOCENÍ SPRÁVNOSTI ÚDAJŮ V ČÁSTI C – ÚDAJE O ŢIVOTNÍM PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

Dokumentace se zabývá nejzávaţnějšími environmentálními charakteristikami dotčeného území, charakteristikou současného stavu ţivotního prostředí v dotčeném území a celkovým zhodnocením kvality ţivotního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatíţení. C.I.

Výčet nejzávaţnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

Územní systém ekologické stability SHRNUTÍ

ÚSES je vymezován na základě zákona o ochraně přírody a krajiny. Lze jej charakterizovat jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů. ÚSES umoţňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, méně stabilní části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné vyuţívání. Z hlediska prvků ÚSES je vyloučen negativní vliv na jejich strukturu. Jsou dodrţeny vzdálenosti 50, 200 a 500 m pro lokální, regionální a nadregionální biocentra a biokoridory, jeţ jsou s ohledem na moţné působící vlivy zhotovitelem navrhovány. NRBC Slunečná (východně) se nachází více jak 1 km od VTE, NRBK Praděd-Slunečná (osa biokoridoru) pak více jak 3 km. Vzdálenosti od lokálního ÚSES jsou dodrţeny (50 m). Výstavba VTE se přímo nedotkne nadregionálních ani regionálních biocenter. KOMENTÁŘ

Kapitola obsahuje všechny poţadované údaje – informaci, ţe stavba nekoliduje s ţádným prvkem územního systému ekologické stability a výčet nejbliţších skladebných částí ÚSES nadregionální, regionální a lokální úrovně. V blízkosti se kromě jmenovaných prvků ÚSES nacházejí ještě NRBC 30 Sovinec (6 km západně), na regionální úrovni pak RBC 175 Mlýnský vrch (6 km severozápadně), RBC 118 Dolnováclavovské (5 km severně), RBC 235 Tylovský chlum (4 km východně), RBK 516


Strana 26



Sovinec – Mlýnský vrch (6,5 km severozápadně) a RBK 515 Mlýnský vrch - Dolnováclavovské (5 km severně). ÚSES lokální úrovně je reprezentován LBC Ryţovisko (300 m jihozápadně), LBC 607 pod Červeným vrchem (100 m východně) a lokálním biokoridorem mezi těmito dvěma BC a LBK spojující LBC Ryţovisko s LBC jiţně od Vajglova u Poličky a LBK mezi LBC 607 pod Červeným vrchem a LBC 602 Pod Lipovou. LBK severně od tohoto LBC bude kříţit kabelové vedení VTE. Chráněná území, NATURA 2000 SHRNUTÍ

V místě stavby VTE nejsou ţádná zvláště chráněná území ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Nebyl zde nalezen ţádný zvláště chráněný druh rostlin. Nejbliţším ZCHÚ je přírodní rezervace Panské louky, vzdálená 6,3 km a NPP Velký Roudný, vzdálený 8,9 km. Nedaleko od lokality se rozprostírají dva přírodní parky: Přírodní park Údolí Bystřice (nejbliţší vzdálenost cca 2 km) a Přírodní park Sovinecko (nejbliţší vzdálenost cca 5 km). V této souvislosti je nutné připomenout studii „Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny“, v němţ je ochranné pásmo přírodních parků ve vztahu k umisťování větrných elektráren stanoveno na 3 km. Dotčené území se nenachází v prostoru ţádné lokality soustavy NATURA 2000. Nejbliţší je EVL Moravice, nachází se cca 3 km severně a je navrţena na ochranu vydry říční. Vzhledem k velké vzdálenosti lze vliv záměru EVL vyloučit. EVL Sovinec (6,3 km) se čtyřmi typy přírodních stanovišť jako předměty ochrany rovněţ nebude VTE ovlivněno. EVL Lom u Marburku vzdálená cca 12 km s předmětem ochrany čolkem velkým nebude ovlivněno. Na EVL Skalské rašeliniště (12,2 km) s předmětem ochrany srpnatkou fermeţovou nebude mít záměr negativní vliv. Nejblíţší ptačí oblastí je PO Jeseníky, jejíţ nejbliţší hranice je vzdálená 9,2 km. Předměty ochrany ptačích oblastí jsou ptáci (chřástal polní a jeřábek lesní) a VTE pro ně mohou za jistých okolností představovat zvýšené riziko. KOMENTÁŘ

Kapitola obsahuje řadu správně interpretovaných údajů týkajících se ochrany přírody v území stavby a okolí. Správně jsou uvedeny předměty ochrany evropsky významných lokalit i ptačích oblastí. Předmětem ochrany zvláště chráněných území vyskytujících se v okolí stavby nejsou druhy, které by mohly být provozem větrných elektráren ovlivněny (PR Panské louky – rašelinné louky s přirozenými společenstvy, NPP Velký Roudný – tvarově dokonale vyvinutý stratovulkán). Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny k realizaci záměru není v k dokumentaci přiloţeno, ale obsahovalo jej oznámení. Stanovisko nevyloučilo významný vliv záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, a proto bylo vypracováno L. Mertou hodnocení vlivu záměru na území soustavy Natura 2000, které bylo v rámci dokumentace aktualizováno z důvodu upřesnění umístění jednotlivých větrných elektráren. Významný vliv na předměty ochrany evropsky významných lokalit i ptačích oblastí byl vypracovaným hodnocením vyloučen. Tuto skutečnost potvrdilo posouzení vypracované A. Hákovou, které je součástí posudku. Významné krajinné prvky SHRNUTÍ

Území výstavby je kulturní zemědělsko-lesní krajinou s mozaikou lesů, pastvin a drobných vodotečí a sídly rozkládajícími se většinou podél toků údolí. Lesní plochy a vodní toky s jejich nivami jsou významnými krajinnými prvky. VTE nebudou dotčeny ţádné VKP stanovené zákonem ani ţádné VKP registrované. Nejbliţším sousedícím VKP jsou lesní porosty a remízky na Červeného vrchu a horní tok Poličky pramenící v Ryţovisku a bezejmenného přítoku Moravice.

KOMENTÁŘ

Údaje uvedené v kapitole týkající se významných krajinných prvků jsou správné pouze pro z hlediska umístění vlastních větrných elektráren. Trasa kabelového vedení bude kříţit 2 vodní toky a les v lokalitách Ořeší a Pod jezírky, které jsou VKP


Strana 27



stanovenými zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pro umístění trasy kabelového vedení přes tato území je nutné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, o které bude ţádáno před územním řízením. Území historického, kulturního nebo archeologického významu SHRNUTÍ

V obci Ryţoviště stojí románský kostel z roku 1560. V širším okolí VTE se nalézá několik nemovitých kulturních památek, z nichţ však ţádná nebude plánovanou výstavbou dotčena. V případě, ţe by byly při výkopových pracích objeveny archeologické nálezy, je třeba postupovat podle zákona o státní památkové péči. KOMENTÁŘ

Údaje o charakteristice území uvedené ve stati jsou správné a dostatečné pro potřeby stanovení vlivů větrného parku na krajinu a krajinný ráz. Území hustě zalidněná SHRNUTÍ

Ryţoviště má 673 obyvatel a její k.ú. má rozlohu 1 879 ha. Leţí ve výšce 614 m n.m. a je součástí rýmařovského regionu. Lomnice má 548 obyvatel a její k.ú. má rozlohu 2 722 ha. KOMENTÁŘ

Uvedené údaje v podstatě odpovídají údajům zveřejněným Českým statistickým úřadem (k 31. 12. 2008 bydlelo v Ryţovišti 652 obyvatel). Hustota obyvatel tak činí ve správním území obce Ryţoviště 35 obyvatel/km2. Tento údaj svědčí o skutečnosti, ţe zájmové území obce má podprůměrnou hustotu obyvatelstva (v celé ČR 131 obyvatel/km2). Území zatěţovaná nad míru únosného zatíţení SHRNUTÍ

Území není zatěţováno nad míru přípustnou příslušnými zákony. KOMENTÁŘ

Větrný park je navrţen na pozemcích vyuţívaných jako trvalé travní porosty a vzhledem k tomuto vyuţívání nelze předpokládat jejich neúnosné zatíţení. Staré ekologické zátěţe SHRNUTÍ

Z dostupných materiálů předpokládáme, ţe v prostoru VTE se nenachází zeminy kontaminované cizorodými látkami. KOMENTÁŘ

Uvedené údaje odpovídají skutečnosti. Případné zátěţe evidované v širším okolí místa stavby nebudou větrný park negativně ovlivňovat ani park nebude mít ţádný vliv na tyto lokality. Dle Systému evidence starých ekologických zátěţí, který byl zřízen a je spravován a aktualizován MŢP, se přibliţně 1,5 km od VP u silnice mezi Ryţovištěm a Lomnicí nalézá nepovolená skládka se středním lokálním rizikem. Extrémní poměry v dotčeném území SHRNUTÍ

Charakter dotčeného území a vztahy v něm se nevymykají obecně chápanému normálu a nelze je povaţovat ze ţádného hlediska za extrémní. KOMENTÁŘ

S údaji lze souhlasit.


Strana 28



C.II. Charakteristika současného stavu ţivotního prostředí v dotčeném území Ovzduší a klima SHRNUTÍ

Kvalita ovzduší je ovlivňována pouze poměrně slabým provozem motorových vozidel. Hodnoty znečištění ovzduší nejsou v oblasti měřeny, nikdy však nedosáhly kritických hodnot. Klimatické charakteristiky odpovídají chladné oblasti CH 7. Oblast má velmi krátké aţ krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Roční průměrná teplota vzduchu se pohybuje kolem 6,5 °C. Za rok spadne v území v 900 mm sráţek. Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je 120 - 140 dnů. Pro VTE je zásadním ukazatelem průměrná roční rychlost větru. KOMENTÁŘ

Údaje o kvalitě ovzduší a klimatických podmínkách v území stavby uvedené v textu jsou správné a pro posouzení záměru dostatečné. Klimatické podmínky jsou charakterizované obecně průměrnými hodnotami pro území nalézající se v klimatické oblasti CH-7, které jsou potřeby posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí dostatečné. Klimatické poměry mohly být ale doplněny základními charakteristikami větru, neboť se v souvislosti s větrnými elektrárnami jedná o nejvýznamnější součást klimatu. Důkladné měření rychlosti větru v místě uvaţovaných větrných elektráren je pro investora v přípravě záměru zásadním úkolem, protoţe na jeho výsledcích závisí budoucí efektivita a rentabilita stavby. Větrné podmínky mají zásadní význam pro výstavbu větrných elektráren, nesouvisí však přímo hodnocením vlivů záměru na ţivotní prostředí. Území v působnosti stavebního úřadu Břidličná, kam správní území obce Ryţoviště spadá, je podle Odboru ochrany ovzduší Ministerstva ţivotního prostředí zařazeno k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Důvodem zařazení území do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je překračování imisních limitů stanovených pro benzo(a)pyren. Voda SHRNUTÍ

VTE jsou situovány ve vyšších polohách relativně vzdáleny od vodních toků. Nejbliţším tokem je potok Polička, který však nebude výstavbou dotčen. V území nejsou zaznamenány ţádné významné zdroje znečištění povrchových vod. KOMENTÁŘ

Uvedené údaje jsou velmi stručné, vzhledem k minimálním vlivům stoţárů větrných elektráren na hydrosféru je však lze akceptovat. Stať však opomíjí trasu kabelového připojení na rozvodnu Břidličná, která povede podél stávajícího venkovního elektrického vedení 22 kV směřujícího od Lomnice do Břidličné. V trase vedení bude kříţit 2 vodní toky, a to v lokalitách Ořeší a Pod jezírky. Pokud se týká lokality výstavby vlastních věţí VTE, lze informace povaţovat za odpovídající účelu, zásadní vliv výstavby větrných elektráren na hydrosféru se nepředpokládá. Půda SHRNUTÍ

VTE nemají výrazné nároky na trvalý zábor zemědělské půdy. Manipulační plocha a základ větrné elektrárny zabírají plochu do 1000 m². Kabelové vedení je podzemní, a není tudíţ nutno vyjímat potřebnou plochu trvale ze ZPF. Plocha pod rotorem bude dále vyuţívána k zemědělské činnosti. Komunikace jsou budovány pokud moţno na stávajících cestách. Bude ale nutné budovat nové, bude nutné vyjmutí půdy ze ZPF. V současné době je v prostoru VP trvalý travní porost. Seznam parcel a ploch nutných k vyjmutí ze ZPF je k dispozici u investora. Nepředpokládá se zásah do lesních půd a nebude poţadováno trvalé vyjmutí ploch z PUPFL.


Strana 29



KOMENTÁŘ

Kapitola navazuje na kapitolu B.II.1. Údaje o vstupech – půda, ve které jsou uvedeny půdní typy a BPEJ, do kterých jsou dotčené pozemky (pro výstavbu stoţárů) zařazeny. Kapitola uvádí třídy ochrany zemědělské půdy a jejich charakteristiku, zařazení pozemků v místě stavby ale chybí. Lze uvést, ţe pozemky dotčené stavbou VTE Ryţoviště náleţí do všech 5 definovaných tříd ochrany. V údajích týkajících se půdy nebyly zjištěny nesrovnalosti a zřejmé omyly. Horninové prostředí a přírodní zdroje SHRNUTÍ

Geomorfologické zatřídění: Systém Hercynský, provincie: Česká vysočina, subprovincie: Krkonošsko – Jesenická soustava, oblast: Jesenická, celek: Nízký Jeseník, podcelek: Bruntálská vrchovina, okrsek: Břidličenská pahorkatina. Oblast je z geologického hlediska sloţena převáţně z karbonských fylitických břidlic, částečně z prachovců a drob. V lokalitě nejsou evidována výhradní loţiska nerostných surovin, chráněné loţiskové území ani dobývací prostory dle Horního zákona. KOMENTÁŘ

Kapitola je zpracována přiměřeně důleţitosti horninového prostředí v souvislosti se stavbou větrných elektráren. Hydrogeologický a inţenýrsko geologický průzkum staveniště bude proveden v další fázi přípravy stavby a podle jeho výsledků bude navrţeno konkrétní zaloţení základů obou elektráren a vypracován projet přístupové komunikace. Fauna a flóra SHRNUTÍ

Fauna: Ptáci: Ornitologickým průzkumem bylo na lokalitě a okolí zjištěno 117 druhů ptáků. Kromě běţnějších ptáků zde byla pozorována řada druhů vzácnějších. Jedná se o druhy, jejichţ přítomnost v území má nahodilý charakter (migrace územím) i o druhy, které obývají lokalitu pravidelně. Druhy, jeţ si z pohledu ochrany přírody zasluhují větší pozornost, jsou uvedeny v příloze dokumentace. Netopýři: V okruhu do 500 m od VTE byly pozorovány 2 druhy netopýrů - netopýr rezavý a netopýr hvízdavý. Ve vzdálenosti 0,5 – 1,5 km byl zjištěn výskyt netopýra vodního. Z dalších druhů lze předpokládat zejména výskyt netopýra ušatého a n. dlouhouchého, průzkumem však tyto druhy nebyly potvrzeny. Území není z pohledu potravních a stanovištních nároků netopýrů výjimečné. Pozemní savci: Vzhledem k charakteru porostů je společenstvo savců omezeno na běţné druhy podhorské kulturní krajiny. Celkově bylo pozorováno 24 druhů savců. Chybí většina obligátních lesních druhů. Zemní savci jsou generalisté schopní ţivota v odlesněné krajině s ostrůvky rozptýlené zeleně. Významným pro většinu ţivočichů, kteří osidlují zájmové území, je VKP Ryţovisko. Společně s lesními remízky představuje refugium, kam se mohou savci uchýlit v době, kdy jsou louky sečeny a v době, kdy je vegetace pod sněhem. Ostatní obratlovci: V zájmovém území byli zjištěni zástupci z řad obojţivelníků a plazů. Skokan hnědý se příleţitostně vyskytuje v prostoru VKP Ryţovisko. Obojţivelníci zde ale nemají vhodné podmínky k rozmnoţování. V území se lze setkat také s běţnějšími zástupci plazů - ještěrkou ţivorodou, slepýšem křehkým a zmijí obecnou. V Nízkém Jeseníku se jedná o relativně hojné druhy plazů. Flóra: Při botanickém průzkumu bylo zjištěno 135 druhů cévnatých rostlin. VTE jsou lokalizovány na plochách s převaţujícími lučními společenstvy. Porosty vznikly buď zatravněním bývalých polí, nebo narušením povrchu luk a jejich dosetím produkčními druhy trav a pícnin. Zejména severní polovina zájmové plochy je poznamenána zvýšeným přísunem ţivin, s nímţ souvisí ochuzení porostů a výskyt ruderálních rostlin. Remízky dřevinné vegetace jsou na nesečených okrajích lemovány porosty třtiny křovištní, maliníku a náletovými dřevinami, zejména břízou bělokorou a jeřábem ptačím. Tyto druhy nalezneme i uvnitř porostů, kde se však ve větší míře uplatňují vysazené jehličnany. Botanicky nejcennější je vegetace v podmáčené depresi na prameništi potoka Polička (VKP Ryţovisko). Porosty zde nejsou nijak udrţovány a většinou silně zarůstají dominantními druhy trav. Okraje jsou ruderalizovány a eutrofizovány v důsledku splachů ţivin z okolních hnojených ploch. Přesto se však i zde vyskytují původní druhy vlhkých luk. Na lokalitě zjištěn výskyt cca 15 kvetoucích jedinců prstnatce májového, který je řazen mezi zvláště chráněné rostliny v kategorii ohroţených druhů. KOMENTÁŘ

Podrobné informace o flóře i fauně uvedené v kapitole vycházejí ze studií zpracovaných jako podklad pro dokumentaci - Hodnocení vlivu záměru dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., Výsledky biologického průzkumu území a posouzení dopadu záměru


Strana 30



z pohledu přírody, Hodnocení potenciálních vlivů VTE na obratlovce spolu s návrhy opatření pro zmírnění uvaţovaných negativních vlivů. Vegetace v místě stavby není z ochranářského hlediska významná, jelikoţ se jedná o uměle zaloţené trvalé travní porosty. Charakteristika porostů vegetace je provedena i u cennějších lokalit v okolí místa stavby, které však stavbou věţí větrných elektráren nebudou přímo dotčeny. Ovlivněna mohou být pouze rostlinná společenstva agrocenóz, porosty dřevin nebo hodnotnějších biotopů nebudou dotčeny. Některé z popisovaných lokalit však bude kříţit trasa kabelového vedení a pro posouzení moţných vlivů liniového výkopu na ţivou přírodu je charakteristika lokalit nezbytná. Výsledky sledování fauny jsou vyhodnoceny a přehledně uvedeny dle skupin sledovaných ţivočichů – ptáci, netopýři, pozemní savci a ostatní obratlovci. Pozornost průzkumu byla soustředěna především na avifaunu a netopýry jako na nejvíce potenciálně ohroţené skupiny ţivočichů. Studie byly zpracovávány jiţ před podáním oznámení záměru. I nadále během roku 2008 a 2009 probíhala další pozorování a vyhodnocování zjištěných skutečností a součástí dokumentace je jejich doplnění a aktualizace. Studie je zpracována přiměřeně významu vlivů záměru na tuto sloţku ţivotního prostředí, tzn. velmi podrobně. Ekosystémy SHRNUTÍ

Hlavní ekosystémy vyskytující se v zájmovém území jsou popsány v kapitole Fauna a flóra, kde byla uvedena jejich obecná charakteristika (podrobně v příloze dokumentace). KOMENTÁŘ

V kapitole Fauna a flóra, na kterou směřuje odkaz týkající se ekosystémů v místě stavby, jsou podrobně popsány hlavní vegetační formace vyskytující se v území stavby a jeho okolí. Tyto údaje jsou potřeby dokumentace dostatečné. Ve Studii vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny je vhodnost lokality pro umístění větrných elektráren posuzována mimo jiné podle typu krajiny, který je dán koeficientem ekologické stability. KES je spočítán pro katastrální území Ryţoviště v hodnotě 6,09. Území zde tedy patří typu krajiny harmonické aţ přírodní, kterou je nutno před neţádoucími zásahy chránit. Krajina SHRNUTÍ

Krajinu v okolí Ryţoviště tvoří mozaika lesů, pastvin, luk a sídel, v příjemně modelovaném terénu. Do jisté míry zdejší krajinu můţeme charakterizovat jako harmonickou kulturní krajinu. Zalesněných ploch v oblasti krajinného rázu najdeme průměrné mnoţství. V samotném místě krajinného rázu je lesních ploch méně, jsou vázány především na vyšší partie hřebenu táhnoucího se východně od lokality. V místě převaţují kulturní pastviny. Dnešní krajina je výsledkem dlouholeté antropogenní činnosti člověka. Pouze díky neustálému obhospodařování zemědělských ploch se udrţuje bezlesí, lesní porosty jsou většinou s pozměněnou druhovou skladbou, většinou s dominancí smrku. Lesy jsou často stejnověké, minimálně ve svých porostních skupinách. Místy, na hůře přístupných místech, se nacházejí hodnotnější kulturní lesy s přirozenou druhovou skladbou. Na zdejší krajinu lze pohlíţet jako na harmonickou, esteticky pozitivní, s minimem rušivých prvků (absence komunikací vyšších řádů, technických dominant, průmyslu apod.) Z přírodního hlediska však jde o krajinu člověkem dosti pozměněnou, a dosti vzdálenou klimaxovému stavu (zalesnění). KOMENTÁŘ

Podstatná část kapitoly je věnována obecné definici krajinného rázu a jeho ochraně. Dále je stručně ale srozumitelně provedeno zhodnocení volné krajiny v místě a okolí navrţeného větrného parku. Podrobný popis krajinného rázu je obsahem samostat-


Strana 31



né studie „Větrné elektrárny Ryţoviště - Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz“, která je součástí dokumentace. Přestoţe studie popisuje krajinný ráz poměrně podrobně ve smyslu doporučených metodik, nebyly do dokumentace zahrnuty jednotlivé charakteristiky místa krajinného rázu a znaky oblastí krajinného rázu. Tyto informace jsou důleţité, jelikoţ jsou podkladem pro hodnocení problematických vlivů větrného parku na krajinný ráz. Obyvatelstvo SHRNUTÍ

Vývoj obcí v oblasti je spojen se zemědělstvím. Do 50. let 20. století zde hospodařili malí a střední rolníci, vývoj pokračoval socializací s jednostranným zaměřením. V současné době v obci Ryţovišti 673 obyvatel. Několik občanů se nadále věnuje zemědělství. V Lomnici ţije 548 obyvatel. Pověřený obecní úřad a stavební úřad je pro Ryţoviště v Rýmařově a pro Lomnici v Bruntále. KOMENTÁŘ

V kapitole je uveden počet obyvatel a velmi stručná charakteristika dotčených obcí (téţ v kapitole Území hustě zalidněná). Pro posouzení vlivů větrného parku na ţivotní prostředí a veřejné zdraví nejsou podrobné údaje o jejích obcích a obyvatelích nezbytně nutné. Hmotný majetek SHRNUTÍ

Realizace stavby není podmíněna demolicemi stávajících nemovitostí. Dotčené pozemky jsou (případně budou) ve vlastnictví investora. Na pozemky, kde bude uloţeno kabelové vedení, budou uzavřeny nájemní smlouvy a věcná břemena. KOMENTÁŘ

Dalším hmotným majetkem dotčeným stavbou, kromě uvedených pozemků, na kterých budou umístěny jednotlivé stavební objekty větrného parku, pronajaté nebo ve vlastnictví investora, budou komunikace a vedení elektrické energie. Realizací větrného parku nedojde k demolicím staveb, nedojde k znehodnocení ani poškození pozemků, naopak lze předpokládat v souvislosti s jeho existencí ekonomické zhodnocení dotčených pozemků. Kulturní památky SHRNUTÍ

VTE jsou situovány mimo intravilán dotčených sídel Ryţoviště a Lomnice, a proto nebudou dotčeny ţádné nemovité kulturní památky. V případě, ţe by byly při výkopových pracích objeveny archeologické nálezy, je třeba postupovat podle zákona o státní památkové péči. KOMENTÁŘ

S informací, ţe kulturní památky nebudou záměrem ovlivněny, jelikoţ se v místě stavby ani nejbliţším okolí nevyskytují, lze souhlasit, stejně jako s uvedeným postupem v případě nálezu archeologického charakteru při provádění zemních prací. Při pohledech v určitých směrech je ale moţné jisté vizuální ovlivnění stávajících nemovitých památek. C.III. Celkové zhodnocení kvality ţivotního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatíţení SHRNUTÍ

Kvalitu ţivotního prostředí v zájmovém území lze z hlediska jeho únosného zatíţení hodnotit jako příznivou. Ţádná ze sloţek ţivotního prostředí nevykazuje nepříznivé, zdraví škodlivé nebo rizikové znaky, a ţe není znečištěna nad přípustnou míru. Vzhledem k výraznému zastoupení přírodních prvků a charakteru vyuţívání krajiny se antropické vlivy ve větší míře neuplatňují. Vlivem zachovaného přírodního prostředí má území vysokou estetickou hodnotu. V důsledku vlivu všech známých záměrů VTE na kra-


Strana 32



jinný ráz dojde v lokalitě k vytvoření nových pohledových objektů s vertikální dominancí, různého měřítka a různých barevných pojetí. Souhrnně budou mít záměry dopad na pohledovou pohodu a dojde k technickému znečištění krajiny. Dopad na krajinný ráz je významný. Tento dopad je moţné zmírnit navrţenými opatřeními. Stavby obdobného charakteru (sloupy el. vedení, stoţáry vysílačů mobilních operátorů) se v širším zájmovém území nacházejí a „splynuly“ s územím jako stavby technického charakteru (občanská vybavenost). Celkově je moţno konstatovat, ţe záměr svým územním rozsahem ani vlivy provozu za předpokladu respektování podmínek provozu uvedených v dokumentaci a stanovených správními a orgány nepřesáhne únosné zatíţení území. KOMENTÁŘ

V kapitole jsou stručně popsány některé charakteristiky dotčeného území vyplývající především ze způsobu jeho vyuţívání. Nejzávaţnější ovlivnění zájmového území lidskou činností představuje zemědělská velkovýroba a odlesnění. Obecně lze konstatovat, ţe nejmenší rezervy z hlediska únosnosti zatíţení jsou v územích přírodně cenných a územích zastavěných, coţ není případ větrných elektráren Ryţoviště. Ze závěrů dokumentace vyplývá, ţe zatíţení ţivotního prostředí v zájmovém území bude i po realizaci větrných elektráren únosné. Z pohledu odpůrců větrných elektráren naopak jejich výstavba v tomto prostoru není přijatelná zejména z důvodu neúnosného ovlivnění krajinného rázu. Při rozboru současného stavu ţivotního prostředí v místě stavby provedeném v rámci dokumentace nebyla kromě odpřírodnění krajiny zjištěna ţádná skutečnost, která by nasvědčovala tomu, ţe některá ze sloţek ţivotního prostředí vykazuje nepříznivé, zdraví škodlivé nebo rizikové znaky a ţe je znečištěna nad přípustnou míru. Celkově je moţno konstatovat, ţe záměr svým územním rozsahem ani vlivy způsobovanými jeho provozem nepřesáhne únosné zatíţení území v hodnocené oblasti za předpokladu respektování podmínek provozu uvedených v dokumentaci vlivů záměru na ţivotní prostředí a stanovených správními a orgány. Posuzovaný záměr výstavby větrného parku bude zásahem do krajiny pouze z hlediska krajinného rázu. Jakékoliv jiné zásahy vůči geologickému, půdnímu, hydrogeologickému prostředí a k floře nejsou významné a jsou relativně šetrné. Ve vztahu ke klimatu a ovzduší má povahu ekologicky bezkonfliktní a environmentálně potřebné stavby. II.2.4. HODNOCENÍ SPRÁVNOSTI ÚDAJŮ V ČÁSTI D – KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.I.

Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a ţivotní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů SHRNUTÍ

Vlivy na veřejné zdraví: Realizací záměru nedojde k situaci, kdy by očekávaná změna hlučnosti indikovala zhoršení kvality spánku ani obtěţování hlukem. Mírné zvýšení hlučnosti není subjektivně ani přístrojově prokazatelné a týká se noční doby. Očekávaný příspěvek hlučnosti záměru v denní době bude niţší. Vlivem realizace nebudou dopravní hlučností změněny objektivní podmínky pro ohroţení veřejného zdraví obyvatel a nedojde ke změně současného hlukového klimatu. Očekávaný vliv hlučnosti záměru v denní době bude nízký, neovlivní hlukové klima v dotčených obcích a nezpůsobí nepříznivou situaci z pohledu ochrany veřejného zdraví. Z toho vyplývá, ţe zdravotní riziko způsobené realizací záměru ve srovnání se současnou hlukovou zátěţí prostředí v noční době, není významné a realizace záměru nezpůsobí změnu hlukového klimatu zvýšením noční hlučnosti, změna se očekává max. o desetiny dB. Z hlediska vlivů na veřejné zdraví je očekávána převaha pozitivních vlivů a celospolečenské potřeby realizace akce. Sociálně ekonomickédůsledky: Po realizaci VP budou majitelé pozemků profitovat z pravidelného ročního pronájmu, obce obdrţí od investora jednorázovou finanční částku. Patrné u VP je určité zvýšení turistiky. Obavy z negativního vlivu elektráren na obyvatelstvo vzhledem k estetickým hodnotám je řazeno mezi subjektivně hodnocené faktory. Realizace záměru bude mít příznivý dopad na růst pracovních příleţitostí v dočasném i dlouhodobějším měřítku, bude znamenat přísun finančních


Strana 33



prostředků do rozpočtu obce, velmi pozitivní vliv na ţivotní prostředí spočívá v částečné náhradě energie získané tradičními zdroji. Vlivy na obyvatele Břidličné: V Břidličné se neprojeví hluk šířený z VTE. Vliv stroboskopického efektu se vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby nepředpokládá. Diskoefekt je omezován aţ limitován povrchovou listů rotoru. Jediné moţné působení VTE na obyvatele Břidličné bude v jeho vizuálním působení a změnou stávajících nenarušených pohledů. KOMENTÁŘ

Moţné vlivy větrných elektráren na veřejné zdraví byly posouzeny především na základě závěrů samostatné hlukové studie, která byla zveřejněna současně s oznámením v rámci zjišťovacího řízení. Vzhledem k tomu, ţe dle studie budou splněny hygienické limity hluku, se dá předpokládat, ţe vlivy na hlukovou situaci v okolních obcích nebudou významné. Vzhledem k významnosti veřejného zdraví a obav obyvatel sousedních obcí z moţných vlivů na ně a jejich obydlí je problematika zpracována standardním způsobem a zabývá se kromě hluku i dalšími faktory – vibracemi, elektromagnetickým a jiným zářením, zápachem, stroboskopickým efektem, diskoefektem (v kapitole B.III.4. a D.I.3.). Stručně mohly být popsány vlivy na pracovní prostředí pracovníků při stavbě zařízení a při servisních pracích. Část Vlivy sociálně ekonomické konstatuje, ţe výroba a provoz větrných elektráren vytváří pracovní příleţitosti v dané oblasti. Tento pozitivní důsledek výstavby větrných elektráren ale nepatří k nejvýznamnějším přínosům stavby, jelikoţ počet pracovních míst bude pravděpodobně značně omezený nebo dočasný. O vzniku pracovních míst lze hovořit spíš z globálního hlediska (ve vývoji technologie, výrobě VTE, dopravě surovin, v distribuci, v projekci, ve veřejné správě). Studie Evropské komise uvádí, ţe na kaţdý megawatt instalovaného výkonu větrných elektráren připadá 15 aţ 19 nových pracovních míst. Kapitola se věnuje i dalším aspektům, jako je např. vliv na rekreační potenciál, finanční přínos obci a vlastníkům dotčených pozemků a z širšího hlediska i výroba elektrické energie k ţivotnímu prostředí příznivou technologií. Je třeba ale připomenout, ţe i kdyţ budou splněny všechny hygienické limity, můţe v případě vizuálního impaktu u části citlivých obyvatel, zejména při jejich prvním setkání s větrnými elektrárnami, dojít k narušení faktoru pohody s ohledem na estetické hodnoty krajiny. V samostatné podkapitole jsou charakterizovány případné vlivy větrných elektráren na obyvatele Břidličné – hluk, stroboskopický efekt, diskoefekt a změna krajinného rázu. Na základě shromáţděných údajů v rámci posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb. je moţno konstatovat, ţe při dodrţení navrţených podmínek k ochraně ţivotního prostředí a veřejného zdraví bude ovlivnění obyvatelstva únosné, resp. přijatelné. Opatření k ochraně veřejného zdraví budou zahrnuta do podmínek návrhu stanoviska. D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima SHRNUTÍ

Jediným moţným zdrojem znečištění ovzduší se stává doba výstavby. Jedná se o krátkodobé znečištění zájmové lokality a okolí, které nebude mít vliv na poškození ovzduší ani klimatu. Samotný provoz VTE nebude mít ţádný vliv na ovzduší a klima. KOMENTÁŘ

Údaje a hodnocení uvedené v dokumentaci, i kdyţ jsou stručné, lze povaţovat za správné. Při výstavbě budou emise škodlivin produkovat liniové a plošné zdroje v souvislosti se zemními pracemi a dopravou materiálu, při provozu je znečišťování


Strana 34



ovzduší prakticky vyloučeno. S ohledem na malý rozsah stavebních prací nedojde k takovému znečišťování ovzduší, které by mohlo významně ovlivnit imisní situaci nebo klima v zájmovém území. D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky SHRNUTÍ

Hluková situace: Z výpočtu šíření hluku ve venkovním prostoru vyplývá, ţe ekvivalentní hladina akustického tlaku šířená z výstavby VTE v denní době bude na hranici chráněného venkovního prostoru staveb menší neţ hodnota hygienického limitu. Hluk šířený při provozu VTE v základním nastavení bude na hranici chráněného venkovního prostoru nejbliţších staveb menší, neţ hodnota hygienického limitu v denní i noční době. Stroboskopický efekt: Vliv tohoto efektu je vztaţen pouze k faktoru pohody obyvatelstva. Diskoefekt je vzhledem k relativně pomalým otáčkám a matnému barevnému provedení nátěru vyloučen. Vliv elektromagnetického záření: Elektromagnetické pole okolo generátoru se s narůstající vzdáleností rychle oslabuje a pod VTE je jiţ minimální. Elektromagnetické pole kabelů bude eliminováno izolací kabelu a jejich uloţením v zemi. Vliv VTE na telekomunikační kanály nebyl prokázán.Pokud byl stoţár postaven mimo ochranné pásmo příjmového signálu nebylo rušení prokázáno. Elektromagnetické pole VTE nemá vliv na příjem elektromagnetických vln a signálů, neovlivní zdraví obyvatel a nebude mít vliv na ţivotní prostředí. Vliv zimního provozu na okolí: VTE jsou konstruovány pro provoz v teplotách – 20 °C - +35 °C. Při nízkých teplotách můţe vznikat na listech rotoru námraza a můţe dojít k přerušení provozu. KOMENTÁŘ

Na základě výpočtu hluku ze stacionárních zdrojů při provozu větrných elektráren a srovnání hladin vypočteného hluku s limity nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve zpracované hlukové studii, je v dokumentaci konstatováno, ţe v chráněném venkovním prostoru staveb nebude překračován limit hluku ze stavební činnosti ani z provozu větrných elektráren pro denní ani noční dobu). Výpočty byly provedeny pro základní nastavení řídícího systému elektráren a pro jejich maximální akustický výkon, tzn. pro nejméně příznivé podmínky. Metody pouţité ve studii pro určení hlukové situace jsou standardními postupy odpovídajícími současnému stavu poznání a vývoje v oboru akustiky. Z důvodu nepřesností v udávaných vzdálenostech výpočtových bodů od větrných elektráren bude poţadováno ověření výsledků hlukové studie ještě před podáním ţádosti o vydání územního rozhodnutí. Důleţitý je v dokumentaci uvedený poţadavek na ověření predikovaných ekvivalentních hladin akustického tlaku ve zkušebním provozu. Musí být provedeno kontrolní měření hluku u nejbliţší obytné zástavby vybrané ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví k prokázání souladu reálného stavu s příslušnými hygienickými limity. Dle skutečně naměřených hodnot bude v případě potřeby upraveno nastavení výkonu a hlučnosti větrných elektráren. V dokumentaci jsou uváděny další vlivy, které mohou při provozu větrných elektráren působit na ţivotní prostředí nebo obyvatelstvo. Jsou jimi stroboskopický efekt, diskoefekt, elektromagnetické záření a tvorba námrazy. Vlivy jsou v kapitole popsány dostatečným způsobem a je zřejmé, ţe z hlediska velikosti, resp. rozsahu nebudou významné a nemohou představovat rizika ve vztahu k veřejnému zdraví. D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody SHRNUTÍ

VTE jsou situovány ve vyšších polohách, relativně vzdáleny od vodních toků. Nejbliţším potokem je Polička, která nebude výstavbou dotčena. Dotčené území není v kolizi s chráněným územím podzemní akumulace vod ani s ţádným vodohospodářským objektem, které by vodu jímaly. Během výstavby se nepředpokládá významné ovlivnění pohybu podzemních vod půdou a horninovým podloţím. Při dodrţování všech norem a předpisů nebude docházet k negativnímu ovlivnění povrchových a podzemních vod.


Strana 35



KOMENTÁŘ

Provoz větrných elektráren nemá nároky na vodu, nebudou tedy vznikat ani vody odpadní, které by mohly negativně ovlivnit povrchové vody. Za určitých podmínek by mohl být teoreticky narušen při zakládání staveb jednotlivých větrných elektráren reţim podzemních vod. Inţenýrsko geologické poměry místech základů elektráren budou ověřeny v rámci hydrogeologického průzkumu. Příčinou znečištění vod mohou být pouze havarijní situace, které musí být řešeny v souladu s havarijními řády pro výstavbu i provoz. Při kladení kabelového vedení mezi větrným parkem a rozvodnou v Břidličné budou dotčeny dva vodní toky. Kabel bude v místech jejich kříţení uloţen pode dnem. Při výkopových pracích dojde k narušení významného krajinného prvku – vodního toku, popřípadě i jeho nivy. Vliv je dočasný po dobu výstavby, lze minimalizovat pouţitím vhodných šetrných technologií. S tímto vlivem souvisí znečištění vodních toků při zemních pracích vykonávaných v korytě. Jedná se o znečištění vodního toku a půdy způsobené technologickou nekázní, která můţe způsobit únik závadných látek z mechanismů a o zakalení vody způsobené pracemi prováděnými v korytě toků. D.I.5. Vlivy na půdu SHRNUTÍ

VTE nemají výrazné nároky na zábor zemědělské půdy. Manipulační plocha a základ VTE zabírají plochu do 1000 m². Plochu pro podzemní kabelové vedení a pod rotorem není třeba vyjímat ze ZPF. Trvalé vyjmutí půdy ze ZPF bude třeba pro nové komunikace. V současné době jsou plochy uţívané jako trvalý travní porost. Přesný seznam parcel a potřebných ploch k vyjmutí ze ZPF je k dispozici u investora. Stavbou nebude dotčen lesní půdní fond ani ochranné pásmo lesa. KOMENTÁŘ

Výstavba větrného parku bude mít vliv na půdu zejména v podobě záboru zemědělské půdy. Za předpokladu, ţe po výstavbě bude zajištěna důsledná rekultivace všech dotčených pozemků a ţe po ukončení ţivotnosti větrných elektráren budou pozemky vyuţívány opět pro zemědělské účely, lze povaţovat vlivy na půdu jako málo významné. Provozem elektráren nebude půda ani horninové prostředí dotčeno ţádným způsobem. V případě, ţe v rámci stavby dojde k dočasnému odnětí ze ZPF, bude nutno jiţ k ţádosti o udělení souhlasu s odnětím před vydáním územního rozhodnutí zpracovat projekt rekultivace pozemků (odstranění všech technických zařízení a uvedení ploch do původního stavu nebo do stavu způsobilého pro jiné vyuţití, které umoţňuje zákon). Na ploše záboru musí být provedena skrývka ornice. Je-li vzhledem k zastoupeným hlavním půdním jednotkám (kambizemě) uvaţována tloušťka skrývky 25 cm, představuje objem tohoto materiálu na ploše záboru 2,4 ha 6 000 m3. To je objem, kterým je nutno se seriózně zabývat a je třeba vyřešit, jak toto mnoţství ornice řádně a prospěšně vyuţít. D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje SHRNUTÍ

V místě základových desek bude výkop zasahovat horninové prostředí do hloubky cca 2 – 2,5 m, v trase výkopu kabelu do hloubky 1,2 m. Věţe VTE vysoké 100 m mají poměrně vysoké nároky na únosnost základové půdy, které si vyţadují provedení příslušných průzkumných prací. Vlivy na přírodní zdroje vyvolají nároky na drcené kamenivo do betonu a na výstavbu komunikací. Kamenivo bude odebíráno v potřebné zrnitosti z komerčně činných lomů mimo území hodnoceného záměru. Vlivy záměru na horninové prostředí a přírodní zdroje lze hodnotit jako nevýznamné. KOMENTÁŘ

Z dokumentace vyplývá, ţe stavba nebude mít významný vliv na horninové prostředí. K jistému zásahu, i kdyţ pravděpodobně nevýznamnému, můţe dojít v místech budování základů jednotlivých věţí. Betonové bloky budou uloţeny do


Strana 36



hloubky přibliţně 2,0 m a jistě budou zasaţeny podloţní horniny pod úrovní půdních horizontů. Přesnou geologickou skladbu podloţí v konkrétních místech objasní inţenýrsko-geologický průzkum, a na jeho základě budou stanoveny konkrétní postupy při hloubení základů a technologie jejich realizace. Lze předpokládat, ţe vzhledem k velikosti (16 x 16 m) a prostorové izolovanosti jednotlivých bloků nebude mít případný zásah do podloţí vliv na horninové prostředí v měřítku přesahujícím místo stavby. Výkopy pro kabely, třebaţe budou vedeny ve značné délce, nebudou mít vzhledem k hloubce min. 1,2 m na podloţí ţádný vliv. D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy SHRNUTÍ

Flóra: Výstavba větrných elektráren představuje vţdy zábor poměrně malého území ze zkoumaných ploch. Vzhledem k relativní hojnosti zabíraných rostlinných společenstev nebude vliv na ně významný a z hlediska vlivu na místní floru plně akceptovatelný. Fauna: U valné většiny ptačích druhů budou potenciální dopady záměru velmi nízké nebo nízké. Moţný vyšší dopadem mohou mít VTE na motáka luţního a orla skalního. Orel i moták byl v území pozorován pouze jednou a tento výskyt je proto nutno povaţovat za náhodný. Z pohledu ochrany ptactva je záměr v současné variantě akceptovatelný. U řady zákonem chráněných druhů ptáků, jeţ byly v území průzkumem potvrzeny, bude nutno ale poţádat příslušný orgán ochrany přírody o udělení výjimky. Pro obtíţné sledování potenciálního výskytu a migrací netopýrů je vhodné uplatnit omezení výstavby s ohledem na přítomnost známých kolonií a zimovišť. Podmínky standardně vyuţívané jsou pro hodnocenou lokalitu splněny. Jelikoţ lokalita nepatří z pohledu výskytu netopýrů za výjimečně hodnotnou a není známo, ţe by se v jejím blízkém okolí vyskytovaly významné letní kolonie či zimoviště netopýrů, je moţno záměr z pohledu ochrany této skupiny ţivočichů akceptovat. Negativní vliv na pozemní savce bude spočívat v moţném rušení, ztráta biotopů způsobená zastavěním travních porostů nijak neovlivní ţádný ze zjištěných druhů. U obojţivelníků a plazů se negativní dopad výstavby či provozu VTE vůbec nepředpokládá. ÚSES, ZCHÚ a NATURA 2000: VTE nejsou v přímém střetu s prvky ÚSES, je vyloučen negativní vliv na jejich strukturu a jsou dodrţeny stanovené vzdálenosti. ZCHÚ se nachází v dostatečné vzdálenosti od VP a jejich dotčení tímto záměrem je vyloučeno. Výjimku představuje registrované VKP Ryţovisko, situované do bezprostřední blízkosti záměru. U lokalit soustavy NATURA 2000 lze jakýkoliv vliv VTE zcela vyloučit. KOMENTÁŘ

Kapitola čerpá poznatky získané při zpracovávání specializovaných studií, které byly zadány v souvislosti s přípravou výstavby větrných elektráren. Studie týkající se flóry, fauny i významnějších stanovišť nalézajících se v okolí navrţené stavby byly zpracovány podrobně a na základě dlouhodobých pozorování v zájmovém území záměru. Případné vlivy větrných elektráren na flóru byly vyhodnoceny jak přímo v místě stavby, tak v okolních biotopech. Posouzena byla rizika v trvalých travních porostech na ploše stavby, v travních porostech významného krajinného prvku Ryţovisko, v porostech dřevin lesního komplexu Červeného vrchu a travních porostech prameniště bezejmenného přítoku řeky Moravice. Lze souhlasit se závěry studie i dokumentace, ţe vliv větrných elektráren na vegetaci v místě stavby a okolí nebude významný. V dokumentaci nebyla řešeno dotčení vegetačních prvků trasou kabelového vedení. Dle mapy znázorňující situaci záměru uvedené v dokumentaci je zřejmé, ţe kabel bude umístěný téměř v celé délce pod povrchem obhospodařovaných trvalých travních porostů, nicméně ve třech místech bude kříţit cennější vegetační formace. Jedná se o bylinný doprovod přítoku Moravice v délce přibliţně 50 m, bylinnou vegetaci lesního porostu v délce 130 m u jezírek jiţně od Břidličné a po okraji nesečeného travního porostu kolem vodního toku u jiţního okraje zastavěného území Břidličné (u ulice Polní). Charakter vegetace v těchto lokalitách byl v dokumentaci popsán. Jelikoţ kabelové vedení bude pokládáno v trase stávajícího elektrického vedení venkovního, nebude dotčena dřevinná vegetace, která je v ochranném pásmu pravidelně odstraňována. Případné podmínky pro uloţení vedení budou stanoveny orgánem ochrany přírody, protoţe jak v případě lesa, tak v případě vodních toků se


Strana 37



jedná o významné krajinné prvky vymezené zákonem o ochraně přírody a krajiny a k jejich dotčení je nezbytné jeho závazné stanovisko. Hlavní pozornost je ve studii a dokumentaci věnována vlivům na ptactvo a netopýry. Po specifikaci moţných vlivů jsou uvedeny moţná rizika pro jednotlivé skupiny ptáků a netopýry a vlivy na konkrétní zvláště chráněné druhy. K omezení negativních vlivů větrného parku na ţivočichy jsou ve studii navrţena konkrétní opatření, která jsou v posudku zahrnuta do podmínek realizace stavby uvedených v návrhu stanoviska. Popsány mohly být rovněţ potenciální vlivy na zvěř a myslivecké hospodaření, popřípadě na dobytek, pro jehoţ pastvu mohou být trvalé travní porosty v okolí větrných elektráren vyuţívány. V rámci přípravy záměru byla původně navrţena varianta, ve které byly jednotlivé větrné elektrárny lokalizovány více k jihozápadu, tzn. byly umístěny blíţe významnému krajinnému prvku Ryţovisko. Po provedení biologických průzkumů v místě stavby a okolí a po zjištění hnízdišť chřástala polního v této lokalitě bylo územní řešení větrného parku přepracováno a větrné elektrárny byly přesunuty do vzdáleností, které jsou z hlediska ovlivnění tohoto druhu bezpečné. Pro posouzení moţných vlivů větrného parku na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000 bylo RNDr. Lukášem Mertou, Ph.D. vypracováno hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 dle §45i zákona č. 114/92 Sb. Objektivita tohoto posouzení a správnost jeho závěrů byla v rámci zpracování posudku ověřena posouzením této studie Mgr. Alicí Hákovou. Oba zpracovatelé se shodují na závěru, ţe záměr v daných parametrech nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Jako hlavní důvod označují jejich dostatečně velkou vzdálenost od místa realizace záměru a absenci většiny předmětů ochrany na zájmové lokalitě u Ryţoviště. V případě chřástala polního, který se na lokalitě vyskytuje, je dle L. Merty hlavním argumentem skutečnost, ţe přítomní jedinci nenáleţí k populaci obývající území Ptačí oblasti Jeseníky. A. Háková ve svém oponentním posudku však uvádí, chřástali nejsou striktně věrní svým pravidelným hnízdištím a i meziročně se přesidlují na velké vzdálenosti. Je tedy obtíţné jednoznačně určit příslušnost jednotlivých jedinců ke geograficky vymezeným populacím a vzhledem ke značné početnosti populace na území PO Jeseníky a velké pohyblivosti chřástalích samců během hnízdní sezóny tak nelze jednoznačně tvrdit, ţe subpopulace chřástalů v okolí záměru nemůţe souviset s populací na území PO Jeseníky. Je spíše pravděpodobné, ţe jedinci ţijící na území VKP Ryţovisko patří k jedné velké populaci, která osidluje území Nízkého Jeseníku i přilehlé části PO Jeseníky. Schopnost migrovat na velké vzdálenosti umoţňuje těmto ptákům osidlovat vhodné biotopy, které během hnízdní sezóny vznikají a zanikají v souvislosti se sečením luk. VKP Ryţovisko tak můţe tvořit refugium pro jedince z území PO. Na základě této nejistoty nelze vliv jednoznačně označit jako vliv nulový, ale vhodněji jako mírný negativní vliv. Přesto je moţné souhlasit s hodnocením, ţe záměr nebude mít významně negativní vliv na populaci chřástalů polních, jeţ tvoří předmět ochrany PO Jeseníky. Důvodem je skutečnost, ţe počet potenciálně ovlivněných jedinců nedosahuje ani 1% celkové početnosti populace na území PO. Z pohledu ochrany druhu je důleţitá skutečnost, ţe přepracovaná varianta záměru respektuje přítomnost hnízdišť chřástalů a umístění VTE by nemělo negativně ovlivnit populaci druhu osídlující území VKP Ryţovisko.


Strana 38



D.I.8. Vlivy na krajinu SHRNUTÍ

Závěry posuzování vlivů na krajinný ráz jsou zúţeny do pojmů uvedených v § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny. Vliv záměru na přírodní charakteristiky je relativně malý, slabý aţ středně silný. Záměr zabírá malé území, je situován mimo přírodně zajímavá území a zvláště chráněná území, nebudou dotčena ţádná významnější rostlinná společenstva. Vliv záměru na kulturní charakteristiky: Kulturní charakteristika krajiny bude významně dotčena.Tento vliv je středně silný (dle subjektivního posouzení kaţdého člověka negativní nebo pozitivní). Bude ovlivněna antropogenní sloţka krajiny. Nejvyššími objekty v sídlech jsou obvykle kostely, v extravilánu obcí se někde nachází výrazné vertikální technické prvky – stoţáry vedení VN a telekomunikační stoţáry. Vliv záměru na historické charakteristiky je spíše malý. V okolí se nenachází ţádná historická kulturní památka, která by byla výstavbou VTE pohledově ovlivněna. Vliv záměru na estetické hodnoty bude středně silný. Celkově se změní vnímání charakteru krajiny. Vnímání krajiny se výstavbou VTE posunuje z čisté zemědělsko-lesní krajiny ke krajině industrializované, člověkem podmaněné. Vliv záměru na VKP bude za předpokladu dodrţení umístění výstavby malý. Jednotlivé tubusy VTE budou situovány v blízkosti VKP Ryţovisko, avšak přímo jej neovlivní. Vliv záměru na zvláště chráněná území nebude ve své podstatě ţádný. Záměr nebude realizován v ţádném z těchto území, ani nezasáhne do jejich ochranných pásem. V blízkosti lokality se nachází Přírodní park Sovinecko a Přírodní park Údolí Bystřice. Tyto přírodní parky nebudou přímo dotčeny, ale záměr zasáhne do ochranného pásma Přírodní park Údolí Bystřice a částečně do nejvyšších pohledových partií obou parků, z čehoţ vyplývá výsledný zásah slabý aţ středně silný. Vliv záměru na kulturní dominanty: V území se nachází pouze kulturní dominanty lokálního významu, historické dominanty regionálního či nadregionálního významu se v území nenacházejí. Dominanty budou do jisté míry při určitém úhlu pohledu ovlivněny. Vliv záměru je proto slabý aţ středně silný. Vliv záměru na harmonické měřítko bude silný. VTE jsou vertikálně rozměrné a v krajině se nenacházejí přírodní ani antopogenní prvky obdobných rozměrů. Posouzení měřítka je velmi závislé na odstupu pozorovatele. Z blízkého místa bude vliv značný, se vzdáleností však bude míra tohoto vlivu klesat. Na základě výše uvedených údajů lze shrnout, ţe vlivy výstavby a provozu záměru na krajinu budou celkově středně silné, dle názoru zpracovatele dokumentace však akceptovatelné. KOMENTÁŘ

Kapitola hodnotí vlivy větrných elektráren Ryţoviště na krajinu a krajinný ráz, který je charakterizován v kapitole C.I.2. Dokumentace čerpá ze studie zabývající se vlivy záměru na krajinný ráz, která byla zpracována jako její podklad. Součástí posouzení vlivů na krajinný ráz je fotovizualizace záměru zasazením věţí větrných elektráren do fotografií reálných míst z hlavních pohledů na místo stavby. Na základě podrobného popisu místa a oblastí krajinného rázu, přírodních, historické a kulturní charakteristiky byla ve studii provedena odborná hodnocení vlivů větrných elektráren na krajinný ráz. Pouţité podklady, mapové a jiné přílohy (fotografická dokumentace, vizualizace záměru) jsou zpracovány způsobem, který umoţňuje objektivní vyhodnocení stávajícího krajinného rázu i posouzení vlivu realizace záměru stavby větrných elektráren na něj. Princip hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz spočívá v rozloţení hodnocení na dílčí, samostatně řešitelné kroky. V jednotlivých krocích, ve kterých je vţdy transparentním způsobem vyjádřen výsledek, se do značné míry eliminuje subjektivita hodnocení. Nepřesnosti a odchylky vyplývající ze subjektivních pohledů se mohou tak vyrovnávat. Stavby velkých větrných elektráren mají obecně bezesporu vliv na krajinný ráz. Vysoké objekty ve zvlněném reliéfu mezi převáţně trvalými travními porosty se stanou vedle reliéfu výrazným znakem, který můţe být vnímán nejen jako nový prvek, ale i jako prvek negativní. Je důleţité posoudit vhodnost dotčené lokality ve vazbě na hodnoty krajinného rázu, který bude vizuálně větrnými elektrárnami dotčen. Pro míru narušení krajinného rázu je proto důleţitý rozsah viditelnosti, respektive rušivosti či akceptovatelnosti. Při komplexním hodnocení vlivu větrných elektráren na krajinný ráz je vhodné zohlednit, i kdyţ to pouţívané metodiky nezahrnují do kritérií hodnocení, také opodstatněnost, potřebu a prospěšnost záměru a dále pak dočasnost těchto staveb. Větrné elektrárny lze povaţovat s ohledem na preferenci vyuţití obnovitelných zdrojů energie za stavby prospěšné,


Strana 39



ţivotnost větrných elektráren nebývá delší jako 20 let a po jejich likvidaci není uvedení krajiny do původního stavu sloţité. Vlivy na krajinný ráz se jeví v případě záměru Větrných elektráren Ryţoviště, stejně jak i u jiných staveb tohoto charakteru, jako nejproblémovější a nejčastěji diskutovaný impakt. Podle metodického pokynu MŢP z roku 2005 k umisťování staveb vysokých větrných elektráren se za vhodnou lokalitou pro jejich výstavbu povaţuje oblast s vhodným klimatologickým potenciálem větrné energie, která je spojená s minimálním rizikem sníţení hodnoty krajinného rázu, ohroţení významného krajinného prvku a jiných obecně chráněných částí přírody. Dále je důleţité dodrţení ochranných podmínek ZCHÚ a opatření pro druhovou ochranu, zejména ochranu ptáků a netopýrů. Podle tohoto metodického pokynu „nejcitlivější otázkou z pohledu ovlivnění krajiny stavbami velkých větrných elektráren je krajinný ráz. Je nesporné, ţe realizace velkých větrných elektráren představuje nepřehlédnutelný zásah do krajinného rázu. Harmonická krajina je vţdy zaloţena na rovnováze lidského působení a přírody a vhodná lokalizace můţe vstup tohoto alternativního zdroje energie do krajiny usměrnit a vytvořit základ k nové kulturní krajině“. Posouzení uvedené v textu dokumentace dochází k obdobným závěrům. Při dálkových pohledech se projevují především dominantní typické znaky – pohledově otevřená krajina s nevýrazným georeliéfem a pouze výjimečné dominanty (stoţáry VVN, popř. telekomunikační věţe a věţe kostelů). Podle § 12 zákona mohou být zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Důleţitým údajem pro posuzování vlivů je skutečnost, zda záměr na krajinný ráz bere ohled. Z tohoto pohledu je nesporné, ţe větrné elektrárny Ryţoviště krajinný ráz zohledňuje uplatněním odpovídajícího technického řešení, umístěním stavby a realizací řady specifických opatření. Významnou otázkou je, zda realizací větrných elektráren dojde k degradaci či zničení krajinného rázu oblasti, či k jeho změně. K postupným změnám krajinného rázu totiţ dochází průběţně po celou dobu vývoje krajiny – od souvislých lesů přes rozsáhlá odlesňování z důvodu vytváření pastvin a později polí, přes vytváření pluţin k socialistickému scelování pozemků a intenzivnímu obhospodařování ploch zpět k extenzivnímu obhospodařování některých pozemků. Krajina se měnila výstavbou sídlišť a měst, výstavbou komunikací, dálnic a ţeleznic, zásadně krajinný ráz změnila elektrifikace. Z tohoto pohledu je nutno nazírat i na nový prvek, který do naší krajiny postupně proniká. V roce 2007 byla zpracována Studie „Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny“ V případě Větrných elektráren Ryţoviště jsou dodrţeny navrţené odstupové vzdálenosti od území hájených z důvodu ochrany přírody s výjimkou lesa (doporučená vzdálenost 200 m, minimální skutečná vzdálenost cca 100 m) a přírodního parku Údolí Bystřice (doporučená vzdálenost 3 km, minimální skutečná vzdálenost 1,5 km). Ve studii vlivů VTE na obratlovce jsou vysvětleny doporučené odstupové vzdálenosti z hlediska ochrany netopýrů a ptáků. Vzdálenost 200 m od okraje lesa je poţadována tam, kde byla zjištěna zvýšená aktivita (jiná omezení z hlediska ţivotního prostředí související s lesem neexistují, ochrana lesa je stanovena lesním zákonem do vzdálenosti 50 m). Ochranné pásmo 3 km kolem přírodního parku je ve studii zdůvodněno z hlediska ochrany ţivočichů takto: „Toto doporučení je zaloţeno především na skutečnosti, ţe přírodní parky Moravskoslezského kraje tvoří zejména rozsáhlá lesní území, které je moţno na území MS kraje povaţovat za jádrová území hnízdění a výskytu řady vzácných druhu ptáků i netopýrů. Mezi nejcitlivější druhy v tomto směru patří čáp černý a výr velký.“ Jelikoţ proble-


Strana 40



matiku ochrany přírody (a zejména ptáků a netopýrů) ve studii zpracovával Mgr. Radim Kočvara, lze předpokládat, ţe důvody ochrany přírodního parku zváţil i při zpracování studie vlivů větrných elektráren Ryţovisko na obratlovce, které je autorem. Odstupová vzdálenost 3 km od hranic přírodního parku je však navrţena i z důvodu ochrany krajinného rázu. Moţnost umístění větrných elektráren při nedodrţení této vzdálenosti byla vyhodnocena v příloze dokumentace na základě konkrétních podmínek lokality. Dle studie o umístění větrných elektráren není vhodná jejich realizace v krajině přírodní a harmonické. Zájmové území větrných elektráren v Ryţovišti je dle koeficientu ekologické stability zařazeno do krajiny harmonické. Je zřejmé, ţe při vypracovávání studie autor (Regionální centrum EIA, s.r.o) vycházel pouze z obecně přístupných materiálů bez detailních průzkumů jednotlivých lokalit. Naproti tomu oznamovatel nákladné investice je nucen důkladně svůj záměr posoudit zejména z ekonomického a ekologického hlediska přímo ve zvolené lokalitě, nemůţe riskovat, ţe příprava stavby bude zastavena z důvodu nesplnění daných limitů aţ v pokročilém stadiu projektu, při realizaci nebo dokonce aţ za provozu. Při přípravě záměru musí být důsledně posuzovány všechny okolnosti, které by mohly realizaci stavby znemoţnit, včetně poměrů souvisejících s ochranou přírody a krajiny. Bez podrobných a ověřených informací o všech podmínkách v místě stavby není zahájení výstavby větrných elektráren, vzhledem k její finanční náročnosti a velkému podnikatelskému riziku, představitelné. V úvodu výše uvedené studie sám autor uvádí: „Je potřeba zdůraznit, ţe role a moţnosti vyuţití Studie jsou omezené. Nelze od výsledku a závěru odborné Studie zpracované v celokrajském měřítku očekávat návod k řešení jednotlivých záměrů v konkrétních lokalitách“. Důleţitou otázkou pro posouzení povolení realizace větrného parku je moţná kumulace vlivů s vlivy obdobných staveb v okolí. Nízký Jeseník jako území s vyuţitelným větrným potenciálem se stal předmětem zájmu více investorů o výstavbu větrných parků. V oblasti jsou jiţ některé větrné elektrárny provozovány. V posledních letech byly podány na Krajský úřad Moravskoslezského a Olomouckého kraje další oznámení záměrů výstavby větrných parků a investoři plánují pravděpodobně další. Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí prochází kaţdý záměr stavby větrných elektráren přesahující dané parametry zjišťovacím řízením. Vzhledem k mohutnému rozvoji větrných elektráren a vůli firem investovat do tohoto zdroje elektrické energie a současnému nespornému vlivu větrných parků zejména na krajinný ráz, by bylo nadmíru vhodné zpracovat komplexní studii vlivů známých záměrů VE na krajinný ráz z hlediska širšího regionu (studie Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny a obdobná územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje problematiku kumulací obecně neřeší). Toto vyhodnocení je ale jen velmi ztěţka proveditelné, jelikoţ připravovaných větrných parků na jedné straně stále přibývá, na druhé straně jsou jiné zamítány v povolovacím procesu nebo procesu EIA a od dalších investor odstupuje sám. Jen malé procento záměrů tohoto charakteru je skutečně realizováno. Z tohoto důvodu by studie kumulativního vlivu větrných parků na krajinný ráz širší oblasti neměla valnou vypovídací schopnost, protoţe by byla zaloţena pouze na dohadech, které záměry je třeba brát v úvahu a které nikoliv. Posuzovat v rámci jednoho záměru i záměry jiných investorů není proveditelné rovněţ vzhledem k rozsahu oznámení nebo dokumentace, absenci informací o dalších záměrech a nepodloţenosti takového hodnocení v legislativě. Hodnocení vlivu větrného parku na krajinný ráz, jako významnému potencionálnímu vlivu, byla v přípravě stavby věnována dostatečná pozornost. Se závěry uvedenými v dokumentaci, ţe stavba i přes nesporný zásah do současného krajinného rá-


Strana 41



zu bude akceptovatelnou součástí krajiny řešeného území, lze souhlasit s vědomím, ţe se jedná o záleţitost kontroverzní a citlivou vyvolávající často mezi zástupci veřejnosti i veřejné správy rozporuplné a zcela odlišné postoje. Větrné elektrárny přímo nezasáhnou ţádné zvláště chráněné území, soustavu Natura 2000, významný krajinný prvek, ÚSES ani přírodní park. Zasáhne ale do přírodních a estetických hodnot krajiny a harmonického měřítka v krajině, neboť do území vnese strukturně cizorodý objekt s výrazným vertikálním rozměrem. Vzhledem k umístění zemědělsky vyuţívané krajině s některými technickými prvky, nebude zasaţení harmonického měřítka současného stavu zcela nepřijatelné. Jedná se navíc o stavbu s omezenou ţivotností, kterou lze bez následků pro krajinu nebo ţivotní prostředí odstranit. D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky SHRNUTÍ

VTE Ryţoviště jsou situovány mimo intravilány sídel, a proto nebudou výstavbou přímo dotčeny ţádné nemovité kulturní památky. V době výstavby budou při dopravě technologie ovlivněny zatíţením veřejné komunikace. Podmínky dopravy budou projednány se správou a drţbou silnic a příslušným odborem dopravy. Vlivy na kulturní památky se nepředpokládají. V případě, ţe by byly při výkopových pracích objeveny archeologické nálezy, je třeba postupovat podle zákona o státní památkové péči. Výstavba VTE Ryţoviště při realizaci navrţených minimalizačních a kompenzačních opatření se svým rozsahem pohybuje v mezích ekologické únosnosti dotčeného území. KOMENTÁŘ

Uvedené údaje lze akceptovat. Jestliţe jsou větrné elektrárny umístěny ve volné krajině mimo kulturní památky, nebudou na ně mít přímý vliv. Elektrárny rovněţ nebrání výhledu na jakýkoliv významný architektonický objekt. Vhodnost případné výsadby dřevinné vegetace není v blízkosti větrných elektráren jednoznačná, jelikoţ tvoří vhodné prostředí pro existenci ptactva, které by mohlo být rotory elektráren potencionálně ohroţováno. Veřejné komunikace a inţenýrské sítě, které budou výstavbou větrných elektráren dle dotčeny, musí být vyuţívány ve smyslu platné legislativy a podmínek stanovených před zahájením prací jejich správci. V souvislosti s výstavbou větrných elektráren bývá diskutována obava z finančního znehodnocení nemovitostí. Změnu poptávky po nemovitostech, stejně jako změnu jejich cen, nelze dopředu seriózně odhadovat. Je pravděpodobné, ţe po krátké době nejistoty dojde ke stabilizaci a návratu do původního stavu a na cenu pozemků a nemovitostí v okolí areálu nebude mít realizace záměru významnější vliv. Vlastníkům dotčených pozemků bude ztráta vzniklá výstavbou kompenzována investorem záměru. V důsledku vybudování větrných elektráren dojde k finančnímu zhodnocení pozemků, na kterých budou zařízení umístěna. Kolísání ceny nemovitostí je ovlivněno více faktory, především sezónním výkyvem, globálním trendem, atraktivitou lokality, infrastrukturou. Všechny tyto faktory jsou přímo úměrné poptávce. Přítomnost VTE můţe mít vliv na pokles atraktivity území pouze pro určité procento potenciálních zájemců o nemovitosti v okolí větrných elektráren. Příspěvek do obecního rozpočtu poskytnutý investorem, který bude vyuţit pro rozvoj obce, můţe v důsledku ovlivnit zájem o nemovitosti v obci i jejich cenu. Nově vybudované zpevněné cesty pro zabezpečení výstavby a provozu větrných elektráren budou vyuţívány i pro další účely, zejména zpřístupní zemědělsky obhospodařované plochy. D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na ţivotní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a moţnosti přeshraničních vlivů SHRNUTÍ

Z charakteru stavby a údajů v dokumentaci vyplývá, ţe případné vlivy záměru budou omezeny pouze na lokalitu stavby a její těsné okolí s výjimkou vlivu na krajinný ráz území, který má širší dosah. Většina nepříznivých vlivů souvisí se stavebními pracemi. Jedná se o vlivy dočasné, působící nahodile a nespoji-


Strana 42



tě, řadu z nich lze eliminovat vhodnými opatřeními. Celkový vliv záměru na ţivotní prostředí a veřejné zdraví lze označit za nevýznamný v aspektu negativním (s výjimkou krajinného rázu – významný aţ velmi významný, fauna - málo významný) i v aspektu pozitivním (spíše nepřímé vlivy na sociálněekonomické aspekty a na kvalitu ovzduší), přičemţ negativní i pozitivní aspekty jsou zhruba v rovnováze. Ţádný z vlivů nepřesáhne státní hranice. KOMENTÁŘ

V kapitole jsou vlivy na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí a veřejné zdraví rozděleny na pozitivní a negativní a kaţdému vlivu je přidělena kvantifikace dle pětistupňové škály. Na základě hodnocení jednotlivých vlivů je vypočítán celkový vliv na ţivotní prostředí, který je vyjádřen slovně a jako koeficient. Dle zpracovatele posudku lze vcelku s tímto rozdělením souhlasit, aţ na vliv VP na krajinný ráz, který by ohodnotil jako velmi významný (3), vliv na půdu jako málo významný (1), vliv na hlukovou situaci jako málo významný (1) a vliv na faktor pohody jako málo významný (1), všechny v negativním smyslu. Výsledný koeficient by pak činil Jaký by byl koeficient celkového vlivu dle zpracovatele posudku nelze stanovit kvůli neuvedení způsobu výpočtu. Dle ohodnocení jednotlivých sloţek je však zřejmé, ţe na celkovém výsledku posuzování vlivů na ţivotní prostředí by se zásadně neprojevil. V celé dokumentaci je věnována zvláštní pozornost oblastem, v nichţ se předpokládají největší potenciální negativní vlivy – hluku, vlivu na krajinný ráz a vlivu na ţivočichy. Vzhledem k charakteru záměru a jeho lokalizaci lze konstatovat, ţe záměr je celkově podmíněně přijatelný. Podmínkou je splnění všech navrţených opatření ke zmírnění či eliminaci negativních vlivů, které můţe větrný park způsobovat. Za předpokladu realizace poţadovaných opatření k ochraně ţivotního prostředí a veřejného zdraví, zejména opatření souvisejících s ochranou přírody a protihlukových opatření spočívajících především v lokalizaci větrných elektráren v dostatečné vzdálenosti od obytných sídel, nebude mít posuzovaný záměr neúnosné nepříznivé vlivy na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. Z hlediska krajinného rázu je významná dočasnost stavby (20 – 25 let). Ţivotní prostředí jako celek nebude ovlivněno nad únosnou míru. Kapitola informuje o skutečnosti, ţe ţádný nepříznivý vliv, včetně vlivu vizuálního, nebude vzhledem k poloze větrných elektráren přesahovat státní hranice. D.III. Charakteristika enviromentálních rizik při moţných haváriích a nestandardních stavech SHRNUTÍ

V případě havarijních situací jsou VTE poměrně bezproblémovými objekty. I při naprosté destrukci vznikne pouze větší mnoţství odpadů, případně budou mechanicky poškozeny některé biotopy lokality. Jediným potencionálně rizikovým materiálem jsou olejové náplně. To je ovšem zhruba stejné mnoţství ropných produktů, jako obsahuje průměrný nákladní automobil (60–80 l olejů a 170–200 l nafty). Případná havárie s únikem ropných materiálů by tedy u jedné věţe odpovídala havárii nákladního vozu, eventuálně destruktivní poruše většího zemědělského mechanismu. Pro dobu výstavby i pro provoz VP budou zpracovány provozní a havarijní řády. KOMENTÁŘ

Kapitola (společně s kapitolou B.II.3. Odpady) podává základní údaje o environmentálních rizicích při výstavbě větrného parku a jeho provozu, s jejichţ výčtem i charakteristikou lze souhlasit. Přestoţe se větrné elektrárny vyznačují vysokou bezpečností a spolehlivostí provozu, jistá rizika i moţnosti vzniku havárie existují. Při výstavbě se teoreticky jedná o rizika znečištění vod ropnými látkami ze stavebních strojů, riziko nadměrného hluku a znečištění ovzduší zejména formou zvýšené prašnosti, riziko pracovních úrazů a ohroţení ţivota pracovníků nebo riziko plynoucí z nedodrţení technologie výstavby. Mezi rizika při provozu větrných elektráren patří dle dokumentace potenciální riziko vzniku poţáru ve strojovně a rizika vyplývající z


Strana 43



nestandardních klimatických stavů, popřípadě ţivelných pohrom – vyvrácení věţe (ještě k němu nikdy nedošlo), zásah bleskem. Nelze opomenou ani vznik extrémně silné námrazy a rizika souvisejí s likvidací stavby, její demontáţí a likvidací odpadu (riziko ponechání neprovozovaných elektráren po ukončení jejich ţivotnosti v krajině). Všechna tato rizika jsou známa a pracovně právní předpisy a předpisy ochrany přírody s nimi počítají. Při dodrţování odpovídajících právních a technických norem jsou tato rizika únosná a nevyţadují zvláštní opatření. D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, sníţení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na ţivotní prostředí SHRNUTÍ

Navrţené postupy zahrnují územně plánovací, technická a kompenzační, která bezprostředně nevyplývají z příslušných zákonů či předpisů stavebních, provozních, dopravních apod. Pozornost je věnována opatřením, která se týkají konkrétní posuzované stavby a konkrétního stavu ţivotního prostředí v dotčeném území v jeho citlivých sloţkách. Jsou uvedena opatření týkající se stavební činnosti, odpadů, kluku, vodního hospodářství, ovzduší, kulturních památek, archeologických nálezů, fauny a flóry, načasování terénních prací a osvětlení větrných elektráren. KOMENTÁŘ

Navrţená opatření lze akceptovat, v dalších stupních projektové dokumentace je však nutná jejich přesná specifikace dle konkrétních podmínek stavby (lokalizace, objemy, termíny, …) a jejich detailnější rozpracování a doplnění tak, aby i méně významné negativní vlivy byly v maximální míře eliminovány. Uvedená opatření většinou vycházejí z technických a právních norem a jejich realizace je nezbytná. Nejzávaţnější konflikt větrných elektráren s ţivotním prostředím – vliv na krajinný ráz – však navrţená opatření nevyřeší. Tento vliv by mohl být eliminován pouze zmenšením kapacity záměru nebo jinou lokalizací. Zmírnění negativního zásahu do krajiny lze dosáhnout udrţováním VTE v perfektním stavu a přiměřenou výsadbou zeleně kolem komunikací. Opomenuta jsou opatření po skončení ţivotnosti větrných elektráren. Opatření uvedená v této kapitole jsou doplněna a spolu s dalšími opatřeními vyplývajícími z vyjádření dotčených územně samosprávných celků a dotčených správních úřadů jsou uvedena v návrhu stanoviska v kapitole VII. D.V. Charakteristika pouţitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů SHRNUTÍ

Posuzování vlivů záměru vycházelo ze současné platné legislativy, příslušných technických norem a metodik. Výpočty hladin akustického tlaku vycházely z odborné literatury, platné legislativy a ČSN. Vlastní výpočet byl proveden za pomocí příslušného softwaru. Výchozím zdrojem informací byly údaje o stávajícím zatíţení prostředí. Byla zde také pouţita metoda analogie s obdobnými stavbami a vlastní praktické zkušenosti. Při řešení dílčích oblastí ţivotního prostředí byly jednotlivé výstupy konfrontovány s příslušnými zákony, předpisy, vyhláškami a normami. KOMENTÁŘ

V této části jsou uvedeny obecné principy a postupy pouţité při posuzování vlivů záměru na sloţky ţivotního prostředí a přehled ČSN vyuţitých v hlukové studii. Lze konstatovat, ţe i kdyţ v kapitola neobsahuje kompletní výčet vyuţitých metod, posuzování bylo v dokumentaci prováděno dle doporučených nebo stanovených metodických postupů, popřípadě bylo pouţito kombinace metod zaloţených na průzkumu, matematickém modelování a metody odhadu, vycházející z odborných zkušeností zpracovatelů dokumentace a přiloţených odborných studií. Přístupy k hodnocení jednotlivých vlivů záměru na ţivotní prostředí a veřejné zdraví jsou na odpovídající odborné úrovni, jsou adekvátní charakteru posuzovaného záměru a zájmové lokality, dokumentace je zpracována v souladu s legislativními poţadavky na posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Hodnocení potenciálně rozhodujících vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví je zaloţeno zejména na údajích hlukové studie,


Strana 44



analýze vizuálních impaktů na krajinný ráz a průzkumu avifauny a netopýrů zájmového území a jeho vyhodnocení. D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace SHRNUTÍ

Při zpracovávání dokumentace se nevyskytly nedostatky nebo neurčitosti ve znalostech, které by znemoţnily specifikovat vlivy stavby na ţivotní prostředí a obyvatelstvo. Interpretace hodnocení dopadů VTE na ptáky je nejproblematičtější částí hodnocení, neboť sebelepší studie, často postrádají objektivní stanovení vlivů VTE na ptáky, respektive vymezení skutečnosti, co ještě je a co jiţ není z hlediska vlivů na avifaunu přijatelné. Pro hodnocení vlivů na krajinný ráz je moţné charakterizovat neshody v interpretaci, protoţe se zde jedná o kombinaci objektivních a subjektivních pohledů hodnotitele. KOMENTÁŘ

Lze souhlasit s dokumentací, ţe informace vyuţité k jejímu zpracování byly dostatečné a ţe se nevyskytly takové nedostatky, které by znemoţňovaly specifikaci moţných vlivů na ţivotní prostředí. Je třeba ale doplnit, ţe posuzování některých vlivů vţdy doprovází jisté nedostatky a neurčitosti vyplývající z jejich charakteru. Jedná se např. o hodnocení krajinného rázu, kde i přes metodické pomůcky neexistují konkrétní měřitelné veličiny a je prostor pro subjektivní hodnocení, posuzování avifauny, kde se názory často různí a v literatuře lze nalézt protichůdná hodnocení a konečně i posouzení hlukové zátěţe, kde se standardně poţaduje ověření výsledků hlukové studie kontrolním měřením při zkušebním provozu. Tyto oblasti s moţnými nejasnostmi jsou v dokumentaci uvedeny. Dořešení, resp. zpřesnění některých záleţitostí se předpokládá v průběhu další přípravy investice v rámci územního řízení, resp. stavebního řízení. K upřesňování a ověřování vlivů dle nových skutečností musí docházet i v průběhu samotné stavby a při provozu větrných elektráren. Dokumentace se věnuje všem rozhodujícím aspektům vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví spojeným s posuzovaným záměrem a nevykazuje zásadní nedostatky ve znalostech, které by byly překáţkou pro posouzení vlivů záměru na ţivotní prostředí a pro vydání stanoviska podle zákona č. 100/2001 Sb., resp. pro následný rozhodovací proces o povolení záměru.

II.2.5. HODNOCENÍ SPRÁVNOSTI ÚDAJŮ V ČÁSTI E – POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU SHRNUTÍ

Záměr byl původně předloţen v 1 variantě, která počítala s výstavbou 10 VTE na přesně stanovených místech. V průběhu posuzování vlivů záměru na přírodu se zjistilo, ţe tato varianta můţe být z pohledu problematická. Investorovi bylo navrţena alternativní varianta, jeţ by zohledňovala ochranu biologicky hodnotného VKP Ryţovisko a hnízdiště chřástala polního. Tato varianta byla pro dokumentaci ještě mírně přepracována v konečnou variantu umístění větrného parku, kde jsou jednotlivé VTE rozmístěny s ohledem na chřástala polního. Navrţené umístění VP je mimořádně výhodné z důvodů větrné optimalizace a dobré dopravní přístupnosti. Stavba splňuje technické a bezpečnostní parametry pro VTE. Návrh se vyhýbá plochám určeným k výstavbě obytných objektů, respektuje ochranná pásma technické infrastruktury. Stavba není navrţena v lesním porostu, nedotýká se zvláště chráněných území ani registrovaných významných krajinných prvků (VKP). Nebyly shledány rozpory se zákony, normami a předpisy. Koncepční, technické a technologické řešení odpovídá současnému stavu technického pokroku a neliší se od standardů staveb podobného typu v zemích Evropské unie. KOMENTÁŘ

V dokumentaci je posuzována pouze jedna varianta řešení, stavba nemá zpracovanou ţádnou alternativu v technickém řešení, technologii provozu ani v umístění na jiné lokalitě. V oznámení záměru byly představeny dvě varianty, které se lišily lokalizací jednotlivých větrných elektráren, typ strojů i jejich počet byl shodný u obou variant. Jelikoţ některé větrné elektrárny byly ve variantě I. navrţeny v blízkosti významného krajinného prvku Ryţovisko a ve větší blízkosti zastavěných území obcí neţ VTE varianty II., byla jako výhodnější z hlediska vlivů na ţivotní prostředí zvo-


Strana 45



lena varianta II. Pro tuto alternativu hovoří menší negativní vlivy provozu větrných elektráren na hnízdiště chřástala polního vyskytujícího se ve VKP Ryţovisko a příznivější výsledky akustické studie, která byla vypracována pro obě navrţené varianty. Navrţené stavební řešení a technologické postupy vycházejí z poţadavků investora na efektivnost výstavby a provozu větrného parku a současně splňují poţadavky dané legislativou na konstrukční provedení stavby a na provozované činnosti z hlediska bezpečnosti práce, vlivů na ţivotní prostředí a jiných zvláště chráněných zájmů. V předkládané variantě jsou vyřešeny moţné konflikty s ochranou sloţek ţivotního prostředí a veřejného zdraví a řešení stavby se jeví v tomto směru jako optimální. V současném stavu rozpracovanosti projektové dokumentace nebyly shledány zásadní nedostatky, či rozpory s příslušnými zákony, vyhláškami, normami a předpisy. Navrţené koncepční, technické a technologické řešení stavby odpovídá současnému stavu technického pokroku a neliší se od standardů srovnatelných se stavbami podobného typu nejen na území České republiky, ale i v ostatních členských zemích Evropské unie. Podle zákona č. 100/2001 Sb. není zpracování variant řešení záměru závazné. Vzhledem k tomu, ţe záměr je v dokumentaci předloţen jako invariantní, je porovnání variant řešení záměru a jejich posouzení z hlediska vlivů na ţivotní prostředí bezpředmětné. Srovnání nulové varianty s navrţeným záměrem nebylo vyhodnoceno, i kdyţ celá dokumentace je zaloţena na srovnávání stávajícího stavu a stavu po realizaci stavby. Je zřejmé, ţe by z tohoto vyhodnocení vyplynulo jisté zhoršení stávajícího stavu v souvislosti s krajinným rázem, vlivem na obyvatelstvo a faunou. Se závěry dokumentace se lze ztotoţnit a kapitola obsahem odpovídá poţadavkům zákona. II.2.6. HODNOCENÍ SPRÁVNOSTI ÚDAJŮ V ČÁSTI F - ZÁVĚR SHRNUTÍ

Provedené hodnocení vlivů VTE Ryţoviště na ţivotní prostředí prokazuje, ţe záměr nebude mít významné negativní a nevratné dopady. Zvolené řešení se jeví jako environmentálně přijatelné. Nepředpokládá se ani významná negativní kumulace vlivů s jinými záměry. Záměr lze doporučit k realizaci. KOMENTÁŘ

V části F. Závěr jsou znovu uvedeny důvody, proč lze Větrné elektrárny Ryţoviště realizovat. Z textu dokumentace i odborných samostatných studií vyplývá, ţe navrţená stavba bude významným zásahem především do krajinného rázu. Další sloţky ţivotního prostředí však budou ovlivněny pouze minimálně a stavba tedy můţe být za splnění přesně definovaných podmínek akceptována. Z hlediska vlivů na ţivotní prostředí a na zdraví obyvatel lze s realizací záměru souhlasit.

II.2.7. HODNOCENÍ SPRÁVNOSTI ÚDAJŮ V ČÁSTI G – VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU SHRNUTÍ

Shrnutí netechnického charakteru obsahuje ve stručné a srozumitelné formě základní údaje o záměru, objasňuje účel posuzování vlivů na ŢP a uvádí závěry jednotlivých dílčích okruhů hodnocení moţných vlivů záměru na ţivotní prostředí. KOMENTÁŘ

Cílem kapitoly je stručně shrnout předmět posouzení, důvod a cíl stavby, její lokalizaci, technické a technologické řešení, její vlivy na ţivotní prostředí a návrh na


Strana 46



opatření minimalizující negativní vlivy tak, aby byl text srozumitelný široké veřejnosti. Je moţné konstatovat, ţe tato část dokumentace obsahuje potřebné a správné informace a je zpracována v dostatečném rozsahu.

II.2.8. HODNOCENÍ SPRÁVNOSTI ÚDAJŮ V ČÁSTI H - PŘÍLOHY SHRNUTÍ

Přílohy přiložené k dokumentaci: Identifikační údaje o zpracování dokumentace, Oznámení o ukončení projektu výstavby VTE v katastru obce Lomnice, Umístění rozvodny v k. ú. Břidličná. Přílohy – samostatná část dokumentace: 1. Hodnocení vlivu záměru dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., 2. Výsledky biologického průzkumu území a posouzení dopadu záměru z pohledu přírody – aktualizovaná verze, 3. Aktualizace hodnocení potenciálních vlivů VTE na obratlovce spolu s návrhy opatření pro zmírnění uvaţovaných negativních vlivů, 4. Doplněné hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz KOMENTÁŘ

Dokumentace obsahuje přílohovou část, ve které je dle Obsahu na straně 58 zahrnuto 7 příloh doplňujících textovou část (tři přílohy přiloţené k dokumentaci a čtyři přílohy jako samostatné části dokumentace). V přílohách jsou uvedeny doklady, mapové a grafické přílohy vyţadované zákonem. Uvedené odborné studie a hodnocení jsou zpracovány odborně způsobilými osobami s příslušným oprávněním. V Přílohách není uvedena situace stavby ve větším měřítku, která by dávala podrobnější přehled o situování jednotlivých větrných elektráren, manipulačních ploch, budovaných nebo upravovaných přístupových komunikacích či přesné trase kabelového vedení. V dokumentaci nejsou uvedeny přílohy stanovené zákonem o posuzování vlivů na ţivotní prostředí – vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace a stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. o vyloučení významného vlivu záměru na území soustavy Natura 2000. Tyto dokumenty byly ovšem součástí oznámení záměru. V textu jednotlivých studií nebyly zjištěny zásadní nedostatky nebo omyly, které by jejich závěry zpochybňovaly. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ SPRÁVNOSTI DOKUMENTACE

Popisná část dokumentace odpovídá poţadavkům zákona č. 100/2001 Sb., neobsahuje zásadní nedostatky a neuvádí irelevantní údaje. Analytická část se správně soustřeďuje na rozhodující aspekty spojené s posuzovaným záměrem – vliv větrných elektráren na hluk, faunu a na krajinný ráz a uvedené závěry jsou vesměs správné. Z dokumentaci je patrná snaha o sladění zájmu o zajištění vyuţití obnovitelných zdrojů energie a zájmu o zabezpečení odpovídající ochrany ţivotního prostředí a veřejného zdraví. Některá nejednoznačná hodnocení je moţné řešit v rámci dalšího posuzování v procesu EIA (vyjádření k posudku, veřejné projednání a stanovisko) popřípadě v průběhu projektové přípravy záměru a povolování stavby.

II.3. POŘADÍ VARIANT (POKUD BYLY PŘEDLOŢENY) Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Záměr Větrné elektrárny Ryţoviště byly v oznámení navrţeny ve dvou územních variantách. Ve snaze o minimalizaci vlivů provozu větrných elektráren na hnízdiště chřástala polního, který se pravidelně vyskytuje ve významném krajinném prvku Ryţovisko a na základě výsledků vypracované akustické studie, byla investorem zvolena varianta II., ve které jsou jednotlivé větrné elektrárny umístěny ve větších vzdálenostech od obydlených míst a od VKP. V dokumentaci bylo jiţ pracováno pouze s touto alternativou.


Strana 47



Navrţené řešení stavby se jeví jako nejvýhodnější. Po vyhodnocení provedeném v rámci procesu posuzování vlivů záměru na ţivotní prostředí je zřejmé, ţe respektuje prakticky všechna nařízení týkající se ochrany přírody a krajiny, zdraví obyvatelstva i hlukové situace. Větrné elektrárny nebudou zasahovat do ţádného zvláště chráněného území včetně soustavy Natura 2000 a nebyla potvrzena ani ţádná kolize s jinými systémy ochrany v území a nebude docházet k překračování povolených limitů, právních předpisů a technických norem. Varianta minimalizuje všechny neţádoucí vlivy na ţivotní prostředí a současně splňuje předpoklady o rentabilnosti záměru.

II.4. HODNOCENÍ VÝZNAMNÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Větrné elektrárny Ryţoviště jsou situovány ve vnitrozemí České republiky, od nejbliţší státní hranice (s Polskem) jsou vzdáleny přibliţně 30 km. Potenciální vlivy záměru na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí nebudou včetně vizuálních vjemů zasahovat do území sousedních států. S ohledem na výstupy jednotlivých částí dokumentace lze konstatovat, ţe nebude překročeno regionální měřítko významnosti vlivů na krajinný ráz.

III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŢENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Záměr „Větrné elektrárny Ryţoviště“ spočívá ve výstavbě 10 větrných elektráren typu Vestas V90-2,0 MW, obsluţných ploch, komunikací a kabelového napojení na rozvodnou soustavu. Technické a technologické řešení bylo dostatečně podrobně popsáno v dokumentaci záměru na ţivotní prostředí. Technologická část bude dodána firmou Vestas, Wind Systems a.s., Dánsko, která patří v současnosti k nejvýznamnějším společnostem působícím ve vývoji větrných elektráren a jejich dosahované efektivity. Navrţené zařízení a způsob provozování elektráren odpovídá nejvyššímu stupni ekonomicky realizovatelných pokrokových technologií a způsobů provozování podle současného stavu poznání, nejlepším dostupným technikám (BAT – Best Available Technique). Veškeré funkce větrné elektrárny jsou kontrolovány a řízeny řídicími jednotkami zaloţenými na bázi mikroprocesorů. Zařízení je vybaveno Vestas Converter System (VCS, OptiSpeed), který ve spojení s řízením naklápění (OptiTip®) zajišťuje plynulou a stabilní výrobu elektrické energie s nízkým vývojem hluku. Elektrárny jsou bezobsluţné, řízené automatickým systémem s moţností dálkového ovládání, jsou vybavené vyhříváním rotorů a pohyblivých dílů generátoroven z důvodu ochrany proti námraze a protibleskovou ochranou. Technické řešení kabelového vedení stejně jako obsluţných komunikací a manipulačních ploch je poměrně standardní záleţitostí podléhající příslušným právním a technickým normám. Důleţitým kritériem úrovně technického řešení je způsob provádění stavby, v současné fázi přípravy záměru „Větrné elektrárny Ryţoviště“ však nejsou k dispozici údaje, podle kterých by bylo moţné zhodnotit vliv konkrétních pracovních postupů a technologických operací na ţivotní prostředí. Lze vycházet pouze z pravděpodobných standardních postupů, které lze při realizaci stavby předpokládat.


Strana 48



Z dokumentace vyplývá, ţe navrţené technické řešení větrných elektráren není z hlediska posouzení jeho vlivů na ţivotní prostředí problematické. Moderní zařízení splňuje poţadavky dané příslušnými předpisy a výrobce zaručuje vysokou spolehlivost zařízení po celou dobu jeho provozování. Při realizaci zařízení podobného charakteru (technicky dokonalého, ale prostorově náročného) bývá často sloţitější neţ volba vhodné technologické alternativy nalezení vhodného územního řešení. Kaţdé výrobní zařízení svým způsobem nepříznivě ovlivňuje okolní prostředí. U větrných elektráren v Ryţovišti je díky navrţenému modernímu typu elektráren a dostatečné vzdálenosti od zón pro bydlení vyloučen negativní účinek hlukové zátěţe. Některé neţádoucí vlivy větrných elektráren (vliv na krajinný ráz, faunu, popřípadě vizuální vjemy), nelze technickým řešením ani pouţitou technologií, které jsou dány charakterem zařízení, zejména rozměry a dynamikou, zcela eliminovat. Jisté negativní účinky zařízení na ţivotní prostředí a veřejné zdraví jsou akceptovatelné, pokud jsou vyváţeny pozitivním přínosem – v případě větrných elektráren výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů bez znečišťování ţivotního prostředí.

IV. POSOUZENÍ NAVRŢENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŢENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Kapitola je shrnutím opatření pro vyloučení negativních vlivů stavby na ţivotní prostředí a veřejné zdraví při realizaci i provozu větrných elektráren. Posuzovaný záměr je stavbou, která přes dokonalé technické a technologické řešení můţe vykazovat určité nepříznivé vlivy na ţivotní prostředí. Tyto potenciální vlivy je třeba na minimum eliminovat realizací a prováděním specifických opatření. Vzhledem k charakteru záměru a jeho nejvýznamnějším vlivům je třeba za zásadní povaţovat zejména opatření týkající se krajinného rázu, ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a podmínky související s ochranou přírody. Základní protihluková opatření spočívají v lokalizaci větrných elektráren v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby a kontrolním měření akustické situace před uvedením větrného parku do trvalého provozu. Podmínky k minimalizaci vlivů související s ochranou přírody a krajiny (krajinný ráz, ochrana ptactva a netopýrů) byly stanoveny v rámci konkrétních odborných studií a byly převzaty do dokumentace záměru. V posudku jsou opatření uvedená v dokumentaci převzata, jejich výčet je upraven a doplněn zpracovatelem posudku, zařazeny jsou i pokyny a ustanovení, která ve svých vyjádřeních poţadovaly dotčené orgány státní správy a samosprávné celky. Celý tento soubor opatření je zahrnut do podmínek návrhu stanoviska, který je součástí posudku. Opatření vyplývající z platné legislativy jsou uvedena pouze pokud je třeba zdůraznit jejich význam, výčet se soustřeďuje na specifická opatření směřující k minimalizaci negativních účinku větrných elektráren na ţivotní prostředí a eliminaci nepříznivých vlivů na lidské zdraví. Pro komplexní zhodnocení vlivů stavby Větrné elektrárny ryţoviště na ţivotní prostředí je třeba uvést i opatření týkající se fáze po skončení ţivotnosti zařízení. Na základě vyjádření a připomínek v dalším průběhu přípravy záměru budou tato opatření dále upřesňována a případně rozšiřována. Je nezbytné aby jednotlivá opatření byla zahrnuta v územním rozhodnutí, stavebním povolení a příslušných provozních, bezpečnostních a poţárních řádech větrných elektráren.


Strana 49



V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŢENÝCH VYJÁDŘENÍ K oznámení záměru Větrné elektrárny Ryţoviště dle § 6 a k dokumentaci vlivů záměru na ţivotní prostředí ve smyslu § 8 zákona č. 100/2001 Sb. byla vydána následující vyjádření a stanoviska dotčených orgánů státní správy a územních samosprávných celků: (V rámci zjišťovacího řízení a v rámci zveřejnění dokumentace byly příslušným úřadem za dotčené územní samosprávné celky povaţovány Obec Ryţoviště, Obec Lomnice, Město Břidličná a Moravskoslezský kraj, dotčenými správními úřady Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství, Městský úřad Břidličná, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, Česká inspekce ţivotního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava.) Tabulka V.1.: Přehled vyjádření a stanovisek k oznámení Správní úřad Zn. (čj.) dokumentu a samosprávný celek – dokument DOTČENÉ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY Krajský úřad Moravskoslezského kraje, MSK 33067/2008 odbor ţivotního prostředí a zemědělství Městský úřad Rýmařov, odbor ţivotníOŢPaRR.5186/08 ho prostředí a regionálního rozvoje Krajská hygienická stanice MoravskoHOK/BR-231/215.1.2/08 slezského kraje se sídlem v Ostravě Česká inspekce ţivotního prostředí, ČIŢP/49/IPP/0801722.002/0 oblastní inspektorát Ostrava S/VHK Agentura ochrany přírody a krajiny 62/0VA/2008 České republiky, středisko Ostrava VEŘEJNOST A OSTATNÍ Občanské sdruţení Potůček -

Tabulka V.2.: Přehled vyjádření a stanovisek k dokumentaci Správní úřad Zn. (čj.) dokumentu a samosprávný celek – dokument ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY Město Břidličná Obec Lomnice DOTČENÉ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY Krajský úřad Moravskoslezského kraje, MSK 183648/2009 odbor ţivotního prostředí a zemědělství Městský úřad Rýmařov, odbor ţivotníOŢPaRR.35340/09 ho prostředí a regionálního rozvoje Krajská hygienická stanice MoravskoHOK/OV-9025/215.1.2/09 slezského kraje se sídlem v Ostravě Česká inspekce ţivotního prostředí, ČIŢP/49/IPP/0801722.005/ oblastní inspektorát Ostrava 09/VEF Agentura ochrany přírody a krajiny 928/OVA/2008 České republiky, středisko Ostrava Agentura ochrany přírody a krajiny 928/0VA/2008 České republiky, středisko Ostrava VEŘEJNOST A OSTATNÍ Občané Ryţoviště zastoupení paní Jar-


Ze dne

18.2.2008 5.2.2008 6.2.2008 12.2.2008 6.2.2008 8.2.2008

Ze dne 14.10.2009 14.10.2009 26.10.2009 22.10.2009 19.10.2009 23.10.2009 7.10.2009 21.10.2009 22.10.2009

Strana 50


milou Hulovou Občanské sdruţení Občanské sdruţení Občanské sdruţení Občanské sdruţení Bc. Dimitrij Tyč


Mé město můj ţivot Mé město můj ţivot Nízký Jeseník Potůček

-

23.10.2009 23.10.2009 24.10.2009 16.10.2009 18.10.2009

V rámci zjišťovacího řízení k oznámení záměru obdrţel krajský úřad celkem 6 vyjádření. V 1 vyjádření je obsaţen souhlas s realizací záměru bez procesu EIA za předpokladu, ţe bude realizována varianta II. (Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě), 4 vyjádření obsahují připomínky ke stavbě nebo je vysloven poţadavek na další posuzování záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. (odbor ţivotního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje /bez připomínek - ochrana vod, státní správa lesů; oddělení vodního hospodářství, oddělení lesnictví, orgánu ochrany ovzduší; s připomínkami - odpady, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond/, odbor ţivotního prostředí a regionálního rozvoje Městského úřadu Rýmařov /bez připomínek – úsek vodního hospodářství, úsek odpadového hospodářství; s připomínkami – úsek ochrany ZPF, úsek ochrany přírody, úsek státní správy lesů/, Česká inspekce ţivotního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Ostrava) a v 1 vyjádření je obsaţen nesouhlas se stavbou (Občanské sdruţení Potůček). Vyjádření k oznámení byla vypořádána v závěru zjišťovacího řízení (Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství, č.j.: MSK 33077/2008, ze dne 14. 1. 2008) a v dokumentaci vlivů záměru Větrné elektrárny Ryţoviště na ţivotní prostředí (Ing. Aleš Calábek, Olomouc, červenec 2009). K dokumentaci se vyjádřilo celkem 12 subjektů ve 14 vyjádřeních. KHS MSK ţádá objasnění, zda bude realizována varianta II., ke které nemá připomínky, 4 vyjádření se záměrem souhlasí při splnění určitých podmínek nebo mají k realizaci výhrady (odbor ţivotního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje /bez připomínek - ochrana přírody a krajiny; s připomínkami - odpady/, odbor ţivotního prostředí a regionálního rozvoje Městského úřadu Rýmařov /bez připomínek - úsek vodního hospodářství; s připomínkami - úsek odpadového hospodářství, úsek ochrany ZPF; záměr nedoporučuje - úsek státní správy lesů a myslivosti; se záměrem nesouhlasí - úsek ochrany přírody/, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Ostrava) a v 9 vyjádřeních (Město Břidličná, Obec Lomnice, Česká inspekce ţivotního prostředí - oblastní inspektorát Ostrava, Občané Ryţoviště zastoupení paní Jarmilou Hulovou, Občanské sdruţení Mé město můj ţivot, Občanské sdruţení Nízký Jeseník, Občanské sdruţení Potůček, Bc. Dimitrij Tyč) je obsaţen jasný nesouhlas s realizace stavby. V následující části posudku jsou vyhodnocena všechna vyjádření dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a veřejnosti. Jednotlivé připomínky jsou komentovány, popřípadě je uveden návrh řešení. Vypořádána jsou vyjádření a stanoviska doručená k dokumentaci shromáţděná odborem ţivotního prostředí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, která byla poskytnuta k vypracování posudku. V textu jsou uvedeny zkrácené citace z obdrţených vyjádření nebo je shrnuta jejich podstata, úplná znění (kopie) vyjádření jsou v přílohách posudku. Citace nebo interpretace vyjádření jsou uvedeny kurzívou, vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku je napsáno základním písmem. Jelikoţ se mnohé připomínky v jednotlivých vyjádřeních opakují, jsou v některých komentářích uvedeny odkazy na připomínky, ve kterých jiţ byla problematika komentována. Informace k připomínkám lze rovněţ nalézt v části posudku věnované posouzení správnosti dokumentace a v podobných připomínkách jiných vyjádření.


Strana 51



Eventuelní další připomínky, dosud nevznesené, budou řešeny na veřejném projednání posudku.

V.1.

VYJÁDŘENÍ DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ

V.1.1. VYJÁDŘENÍ MĚSTA BŘIDLIČNÁ PŘIPOMÍNKA

V případě realizace záměru Větrné elektrárny Ryţoviště by došlo k výraznému poškození krajinného rázu sníţením estetické hodnoty krajiny a silnému narušení jejího harmonického měřítka. KOMENTÁŘ

Posuzování estetické hodnoty krajiny je v rámci posuzování krajinného rázu nejvíce zaloţeno na vnímání jednotlivce (subjektivním hodnocení), a proto je snaha do hodnocení začlenit v maximální míře objektivní kritéria. Za tato kritéria jsou povaţovány především: krajinný typ, výskyt historických krajinných struktur, projev kulturních dominant a sakrálních staveb a výskyt přírodních a vodních prvků v krajině. Dotčená oblast je zemědělsky vyuţívaná antropogennní krajina s převládajícími pastvinami a kulturními travinobylinnými společenstvy a navazujícími lesními komplexy. Ty lze označit za harmonizující prvek a krajinu celkově za harmonickou. Výstavba větrných elektráren bude znamenat významný vliv na estetickou hodnotu krajiny, který se projeví změnou vnímání jejího charakteru. Původní zemědělskolesní krajina se realizací záměru posune směrem k typu krajiny antropogenizované. Významný bude vliv záměru i na harmonické měřítko. Větrné elektrárny jsou vzhledem ke svému vertikálnímu rozměru velmi nápadné a v krajině se nenalézá srovnatelný objekt. Vliv na harmonické měřítko klesá se vzdáleností od větrných elektráren. Podle metodického pokynu MŢP z roku 2005 k umisťování staveb vysokých větrných elektráren „je nesporné, ţe realizace velkých větrných elektráren představuje nepřehlédnutelný zásah do krajinného rázu. Harmonická krajina je vţdy zaloţena na rovnováze lidského působení a přírody a vhodná lokalizace můţe vstup tohoto alternativního zdroje energie do krajiny usměrnit a vytvořit základ k nové kulturní krajině“. Ţe jsou větrné elektrárny z určitého místa vidět, ještě nemusí znamenat, ţe krajinu ničí. Harmonická krajina je vţdy zaloţena na rovnováze lidského působení a přírody, jak je uvedeno i v zákoně č. 114/1992 Sb. Krajina je zde chápána jako část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky. PŘIPOMÍNKA

V důsledku negativních změn krajiny dojde k ohroţení prostředí pro ţivot obyvatel a také k podstatnému sníţení ceny nemovitostí občanů města. KOMENTÁŘ

Změnou krajinného rázu způsobenou výstavbou větrných elektráren nedojde k ohroţení prostředí pro ţivot lidí. Větrné elektrárny mohou být obyvateli vnímány jako rušivý prvek krajinného rázu a estetické hodnoty krajiny a můţe dojít k narušení faktorů pohody. Jedná se o psychické stavy obyvatel trvale ţijících v blízkosti větrného parku a reagující na změny způsobené realizací záměru. Většina obyvatel vnímá tyto změny indiferentně. O změnách cen nemovitostí lze usuzovat pouze podle zkušeností z obcí, kde byly větrné elektrárny jiţ postaveny. Na cenu pozemků a nemovitostí v okolí areálu nebude mít realizace záměru významnější vliv. Je pravděpodobné, ţe po krátké době nejistoty dojde ke stabilizaci cen a návratu do původního stavu. Touto problematikou se zabývala např. studie vypracovaná eko-


Strana 52



nomicko – správní fakultou Masarykovy university v Brně v roce 2008 (RNDr. Josef Kunc, Ph.D., Mgr. Bohumil Frantál), která vychází především od makléřů realitních kanceláří, dále z literatury a tisku a od starostů obcí České republiky, kde jiţ jsou větrné elektrárny provozovány. Z průzkumu vyplývá, ţe kolísání ceny nemovitostí je ovlivněno více faktory, především sezónním výkyvem, globálním trendem, atraktivitou lokality, infrastrukturou. Všechny tyto faktory jsou přímo úměrné poptávce. Přítomnost větrných elektráren můţe mít vliv na pokles atraktivity území pro určité procento potenciálních zájemců o nemovitosti v okolí větrných elektráren. Na základě analýzy lze ale konstatovat, ţe jejich potenciální vliv na cenu nemovitostí je zanedbatelný. Tento závěr potvrzují i zkušenosti z lokalit, kde jsou jiţ větrné elektrárny jistou dobu v provozu. Představitelé těchto obcí hovoří nejčastěji o neutrálním vlivu. PŘIPOMÍNKA

Město Břidličná se zájmovými spolky připravuje v nezastavitelném území katastru v blízkosti VP Ryţoviště záměry, např. klidová zóna Na jezírkách, naučná stezka Břidličná – Rýţoviště, či péče o přírodně cenné pramenné oblasti bezejmenného pravostranného přítoku Moravice. KOMENTÁŘ

Zmíněné aktivity města a spolků se s výstavbou větrných elektráren navzájem nevylučují. Větrné elektrárny nejsou u místěny do lokalit plánovaných úprav a podporu a propagaci (naučná stezka) ochrany ţivé přírody a vody v krajině lze propojit s informacemi o obnovitelných zdrojích energie v logický komplex o ochraně ţivotního prostředí v širších souvislostech. PŘIPOMÍNKA

Město Břidličná, které je vlastníkem některých pozemků v místě nové trafostanice a mnoha v trase kabelového vedení, nedalo souhlasné stanovisko k takovému záměru. KOMENTÁŘ

Přesná trasa kabelového vedení není v současné době definitivně vyřešena. Je samozřejmé, ţe stavbu nelze realizovat na cizích pozemcích bez souhlasu jejich vlastníka. Moţnost vyuţití pozemků, problematika majetkoprávních vztahů a případné dotčení vlastnických nebo jiných věcných práv vlastníků dotčených a sousedních pozemků bude řešena v rámci územního řízení. Prostor pro podání námitek proti územnímu rozhodnutí je právě v tomto řízení podle stavebního zákona. V.1.2. VYJÁDŘENÍ OBCE LOMNICE PŘIPOMÍNKA

Zastupitelstvo obce projednalo záměr obce Ryţoviště vystavět 9 kusů větrných elektráren. S jejich eventuelní výstavbou vyslovili zastupitelé nesouhlas. KOMENTÁŘ

Oznámení o nesouhlasu zastupitelů obce Lomnice s výstavbou Větrných elektráren Ryţoviště je ponecháno bez komentáře, není připomínkou k posuzování vlivů záměru na ţivotní prostředí.


Strana 53


V.2.


VYJÁDŘENÍ DOTČENÝCH SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ

V.2.1.

VYJÁDŘENÍ KRAJSKÉHO ÚŘADU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE, ODBORU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ

Ochrana přírody a krajiny PŘIPOMÍNKA

Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb. nemá krajský úřad k předloţenému záměru připomínky a zároveň konstatuje, ţe nemůţe mít významný vliv na evropsky významné lokality ani na ptačí oblasti. KOMENTÁŘ

Bez komentáře. Odpady PŘIPOMÍNKA

Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb. jsou stanoveny podmínky: v dokumentaci pro následná řízení bude uvedena bilance výkopových zemin (vyjma ornice a podornice), seznam odpadů, které budou vznikat během stavby a provozem záměru a způsob nakládání s nimi. Investor na staveništi vytvoří podmínky pro třídění a shromaţďování jednotlivých druhů odpadů, o způsobu nakládání s odpady bude vedena evidence, odpady budou přednostně nabízeny k vyuţití. KOMENTÁŘ

Podmínky stanovené orgánem státní správy v oblasti odpadového hospodářství vyplývají z platné legislativy a jejich splněním je podmíněno vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení i kolaudačního souhlasu. Výkopová zemina, která bude vyuţita v místě stavby jako stavební materiál (obsypy objektů, podklad pro tělesa komunikaci a zpevněných ploch, úpravy narušeného povrchu terénu) nebude odpadem. Nakládání s přebytečnou výkopovou zeminou bude stanoveno na základě rozborů odebraných vzorků. V případě, ţe vytěţený materiál bude splňovat limitní hodnoty koncentrací škodlivin uvedených v příloze č. 9 zákona o odpadech, nebude se na něj vztahovat zákon o odpadech. V případě splnění limitů stanovených ve vyhlášce č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich vyuţívání na povrchu terénu bude zemina uloţena na povrch terénu v souladu se zákonem o odpadech a touto vyhláškou. V případě, ţe limity nebudou dodrţeny, bude výkopek uloţen na skládku odpadů. V.2.2. VYJÁDŘENÍ MĚSTSKÉHO ÚŘADU RÝMAŘOV, ODBORU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

Dotčený orgán státní správy na úseku vodního hospodářství PŘIPOMÍNKA

Bez připomínek. KOMENTÁŘ

Bez komentáře. Dotčený orgán státní správy na úseku odpadového hospodářství PŘIPOMÍNKA

Ţivotnost VTE je stanovena na cca 25 let. Studie neřeší, jakým způsobem a kdo bude odpovědný za likvidaci doslouţilých VTE, jakým způsobem budou zajištěny a garantovány finanční zdroje na likvidaci v případě, ţe provozovatel nebude mít zájem uvedené stavby zlikvidovat nebo svoji firmu zruší.


Strana 54



KOMENTÁŘ

Problematika odstranění dočasných staveb větrných elektráren je veřejností sledována jiţ ve fázi jejich povolování z důvodu obavy o jejich opuštění a ponechání v krajině. Odstranění větrných elektráren je investorem řešeno. Běţná praxe je taková, ţe při uvedení větrného parku do provozu je zaloţen zvláštní bankovní účet, na který jsou provozovatelem po dobu ţivotnosti větrného parku průběţně ukládány prostředky na jeho likvidaci po ukončení provozu (obdoba finanční rezervy pro rekultivace a asanace skládek). K demontáţi VTE dojde po ukončení provozu za 25 let. V rámci posuzování vlivů na ţivotní prostředí není zjišťováno, z jakých zdrojů bude investor stavbu budovat, provozovat ani likvidovat. Ani v příslušném rozhodnutí o povolení stavby (stavebním povolení) pravděpodobně tato podmínka stanovena nebude, jelikoţ nemá oporu v legislativě. Vytvoření finanční rezervy však bývá součástí smluv uzavíraných mezi investorem a obcí či vlastníky pozemků. Připomínka orgánu státní správy na úseku odpadového hospodářství nevychází z ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ani z Metodického pokynu č. 9 odboru odpadů MŢP k nakládaní s odpady ze stavební výroby a s odpady k rekonstrukci a odstraňování staveb Věstník MŢP č. 9/2003, který mj. uvádí doporučení a informace pro správní orgány vydávající vyjádření a rozhodnutí v oblasti nakládání s odpady. Dotčený orgán státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu PŘIPOMÍNKA

Dojde k záboru zemědělské půdy a je nutné před vydáním rozhodnutí podle zvláštních předpisů (zákon č. 183/2006 Sb.) poţádat o vydání souhlasu k odnětí půdy ze ZPF. KOMENTÁŘ

Orgán ochrany ZPF upozorňuje pouze na povinnosti investora stanovené právními normami. O souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu pro vybudování obsluţných cest, manipulačních ploch a základů sloupů větrných elektráren nalézajících se na zemědělských pozemcích, stejně jako o souhlas s průběhem tras kabelových vedení, bude zaţádáno před zahájením územního řízení. Dotčený orgán státní správy na úseku státní správy lesa a myslivosti PŘIPOMÍNKA

Zpracovatel dokumentací staveb má povinnost navrhovat a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska uchování lesa a jeho ostatních celospolečenských funkcí nejvhodnější. Tato povinnost se dotýká i staveb v ochranném pásmu lesa - do 50 m od lesních pozemků. S ohledem na velikost VTE (150 m) je nutné za ochranné pásmo lesa povaţovat vzdálenost minimálně 200 m od hranice lesních pozemků. Je vhodné přepracovat jejich umístění do vzdálenosti cca 250 - 300 m od hranice lesa. Jedná se především o elektrárny označené ve studii jako RY 2, RY 3 a RY 7. KOMENTÁŘ

V případě Větrných elektráren Ryţoviště jsou dodrţeny tyto navrţené odstupové vzdálenosti s výjimkou VTE RY2 (cca 100 m) a RY3 (cca 140 m). Vzdálenost 200 m od okraje lesa je poţadována i z hlediska ochrany netopýrů a ptáků, a to tam, kde byla zjištěna jejich zvýšená aktivita. Jiná omezení z hlediska ţivotního prostředí související s lesem neexistují, ochrana lesa je stanovena lesním zákonem do vzdálenosti 50 m. Vzdáleností větrných elektráren od okraje lesa (v souvislosti s VKP) se zabývá i studie „Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny“, která uvádí vzdálenost 50 m a říká: „Uvedená šířka ochranného pásma je dostačující pro vyloučení přímého zásahu do VKP, zejména z hlediska eventuálního poškození prostředí v souvislosti s výstavbou VTE a dále pro vyloučení negativního ovlivnění ptáků a netopýrů - v případě VKP na lesních pozemcích (PUPFL), kteří okrajové části lesních porostů často vyuţívají. Ing. Petr Götthans, Kosmonautů 1028/7, 779 00 Olomouc

Strana 55



Zpracovatel posudku má k dispozici právní rozbor problematiky umísťování staveb v blízkosti pozemků určených k plnění funkcí lesa zpracovaný JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., (Mendlova zemědělská a lesnická universita) ze dne 31. 1. 2005, ve které se mimo jiné praví: „... zájmů chráněných lesním zákonem se ve smyslu § 14, odst. 2 lesního zákona mohou dotknout pouze stavby, které jsou umísťovány buď přímo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa nebo na místech vzdálených nejvýše 50 m od okraje lesa. I kdyţ je pravdou, ţe na les jako sloţku ţivotního prostředí můţe věcně mít a má vliv jakákoliv stavba bez ohledu na její vzdálenost od okraje lesa (např. jakákoliv stavba emitující skleníkové plyny kdekoliv na světě má svým vlivem na světové klima vliv i na zájmy chráněné lesním zákonem), je třeba právě s ohledem na existenci principu právní jistoty a z něj vyplývající předvídatelnosti rozhodnutí, vyloţit ustanovení § 14, odst. 2 lesního zákona restriktivně a uzavřít, ţe stavby umisťované ve vzdálenosti větší neţ 50 m od okraje lesa ţádnému předchozímu souhlasu orgánu státní správy lesů ani jiné jeho ingerenci nepodléhají. ... postup orgánu státní správy lesů, při němţ tento orgán stanoví poţadavky vůči stavbám ve vzdálenosti větší neţ 50 m od okraje lesa nebo dokonce poţaduje umístění některých staveb do vzdálenosti větší neţ 50 m od okraje lesa, nemá oporu v ustanoveních právního řádu ČR a přesahuje meze správního uváţení, které orgánům státní správy lesů poskytuje lesní zákon i zákon č. 100/2001 Sb.“. PŘIPOMÍNKA

V zákoně o myslivosti je zakotvena povinnost ochrany ţivotních podmínek zvěře a uveden zákaz plašit zvěř jakýmkoliv způsobem. Hlučnost jednotlivých zařízení není ve studii uvedena, jelikoţ míra hluku nepřekračuje hygienické předpisy. To ovšem neznamená, ţe nebude docházet k rušení klidu populací pernaté i spárkaté zvěře. Z hlediska biotopu zvěře jsou nejcennější lokality na rozhraní lesa a pole. Z tohoto důvodu je vhodné posoudit moţnost přemístění VTE dále od hranice lesa. V lokalitách VTE je znám výskyt silně ohroţených druhů - chřástala polního, koroptve polní a křepelky polní. Studie sice řeší přemístění sloupů VTE dále od VKP Ryţovisko, ale i přesto není vyloučen negativní vliv na populace výše uvedených druhů. KOMENTÁŘ

Pro vyhodnocení vlivů větrných elektráren u Ryţoviště na ptáky, netopýry a jiné obratlovce byla zpracována studie zaloţená na ročních pozorováních ţivočichů v místě stavby a okolí a studie, která posoudila moţnost významného vlivu na předměty ochrany území soustavy Natura 2000. Na základě výsledků studie došlo k úpravě rozmístění jednotlivých větrných elektráren tak, aby vlivy na ţivočichy byly únosné. Rušení zvěře a dobytka větrnými elektrárnami je dáno komplexem sluchových, čichových a zrakových vjemů, kterými zvěř vnímá provoz zařízení, existenci staveb, zvýšený pohyb techniky a lidí. Lze předpokládat, ţe při pobytu v blízkosti VTE a při průchodu kolem nich se budou nejvíce uplatňovat hlukové vjemy. Vliv hluku na volně ţijící ţivočichy není dosud dobře poznán. Dle Metodické příručky AOPK ČR k zajištění průchodnosti dálničních komunikací pro volně ţijící ţivočichy je ověřeno, ţe většina druhů savců je schopna si zvyknout na relativně vysoké hlukové zátěţe (liščí nory v dálniční a ţelezničních náspech, v blízkosti rozjezdových ploch vojenských letišť, odpočinková místa srnčí zvěře v zarostlých dálničních náspech). Na zvěř a dobytek působí rušivě zejména náhlý a impulzivní hluk, kterého se ţivočichové lekají. Hluk způsobovaný větrnými elektrárnami je jiného charakteru - nabývá na intenzitě pomalu a trvá potom delší dobu a zvířata jsou schopna si na něj zvyknout. Území v bezprostřední blízkosti vlastních věţí se mohou vyhnout. Ze zahraničních zkušeností lze např. uvést poznatky získané při provozu větrného parku Wybelsumer Polder D-133 v Dolním Sasku, kde na celém území trval celoroční dohled ze strany mysliveckého sdruţení. Oblast je intenzivně vyuţívána taţným lovným ptactvem a některé druhy hus a kachen tam hnízdí. K obávanému vyhubení ptáků nebo jejich úbytku nedošlo. Skutečnost, ţe provoz větrných elektráren nevede k odchodu zvěře, ani je nenutí se těmto lokalitám vyhýbat, potvrzuje další tříletý


Strana 56



výzkum provedený Ústavem pro výzkum divoce ţijících zvířat ne Veterinární universitě v Hannoveru. Sledoval rozsáhlé území s 36 VE i srovnávací oblasti, kde turbíny nejsou. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstávala stejná, přitom během výzkumu byly ve sledovaném území umístěny další elektrárny. V dalším průzkumu v Neustadt am Rübenberge, který studoval vliv větrných elektráren na srnce, zajíce, lišky a koroptve, bylo zjištěno, ţe po realizaci větrného parku došlo v území k navýšení těchto druhů zvěře. Problematikou zvěře se zabývá i Mgr. Radima Kočvara, autorizovaná osoba podle zákona č. 114/1992 Sb. pro provádění biologických hodnocení. Uvádí, ţe u menší zvěře, jako je např. zajíc polní, nejsou známy výrazné negativní vlivy (podobně prase divoké Sus scrofa) a tento druh bez problému vyuţívá bezprostřední okolí VTE, v případě srnce a jelena nelze vyloučit částečné vyhýbání se okolí VTE do vzdálenosti cca 100–200 m, které má sestupnou tendenci, tj. zvěř si na zařízení přivykne. Je to typické zejména pro srnce a jakékoli nové objekty (např. krmelec v lese), které zvěř začne vyuţívat aţ po delší době. Obecně lze díky některým poznatkům z území ČR vlivy na zvěř včetně vysoké povaţovat za nízké. Zajíc polní vyuţívá bezprostřední okolí VTE a často zde volí i úkryt u paty věţe, nebo v travním porostu, coţ je opakovaně pozorováno např. u Veselí u Oder (2VE), Břeţan (5VE), Hraničných Petrovic (2VE) a dalších záměrů na území ČR. I dle stop v zimním období lze zřetelně vidět, ţe prostor bezprostředního okolí VTE je vyuţíván nejen zajícem polním, ale chodí zde i srnčí a černá zvěř. Obdobné chování lze očekávat i u ostatní vysoké. Totéţ platí pro většinu ptáků. V okolí VTE lze pozorovat i velmi blízko (desítky metrů) lovící káně lesní a poštolku obecnou, pod VTE i hnízdí např. koroptev polní a skřivan polní. Kolizi druhů pochopitelně nelze vyloučit, jako taková je ale velmi málo pravděpodobná, statisticky s ohledem na populace druhů zanedbatelná, a přes všechna pozorování nebyla zatím u těchto druhů (dravců) kolize na území ČR zjištěna. Je vhodné upozornit, ţe negativní vlivy se týkají zejména niţších VTE. Řada zde citovaných studií vyslovuje předpoklad, případně přímo potvrzuje, ţe se zvětšující se výškou VTE nad zemí klesají negativní vlivy na místní populace. Výše zmíněné úvahy se týkají provozu VTE a tedy přímých vlivů. Z nepřímých vlivů lze pochopitelně uvaţovat o procesu výstavby a případné obsluze VTE. Obsluhu lze povaţovat za naprosto zanedbatelný vliv, neboť se jedná o moţné kontroly řádově v týdenních intervalech obvykle jedním pracovníkem. Proces výstavby pak probíhá orientačně půl roku, ale takovým způsobem, kdy probíhají práce po krátkou dobu s dlouhými přestávkami na dodání materiálu, zrání betonového základu apod. Samotná výstavba VTE je otázkou pouze několika dní. Rušení v tomto případě znamená spíše přítomnost lidí na lokalitě neţ technologické pouţívání zařízení. Dotčený orgán státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny PŘIPOMÍNKA

Za závaţný nedostatek dokumentace povaţujeme, ţe není řešeno napojení na rozvodnu Břidličná, není řešeno komunikační napojení a vliv těchto doprovodných staveb na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí. KOMENTÁŘ

Trasa navrţeného kabelového vedení od větrných elektráren k rozvodně v Břidličné je znázorněno na mapě, která je součástí dokumentace. Kabel je veden v ochranném pásmu venkovního vedení elektrické energie, tzn., ţe při jeho kladení nebude dotčena dřevinná vegetace, protoţe je v ochranném pásmu správcem sítě likvidována. Trasa kříţí 2 vodní toky a prochází průsekem přes lesní porost. Podmínky zásahu do těchto významných krajinných prvků stanoví orgán ochrany přírody ve svém závazném stanovisku, které bude nezbytném k ţádosti o územní rozhodnutí. Vedením kabelu převáţně přes zemědělské pozemky nedojde ke ztrátě ZPF, výkop


Strana 57



rýhy šířky 0,65 m – 1,00 m i kladení kabelu je při pouţití vhodné mechanizace rychlé a šetrné. Kladení bude probíhat v období vegetačního klidu s překrytím zasypaného výkopu předem skrytou ornicí a ovlivnění zemědělských pozemků bude prakticky nulové. Větrný park bude přístupný po stávající komunikaci od Ryţoviště a po polní cestě od silnice Ryţoviště – Lomnice. K jednotlivým větrným elektrárnám pak bude nutno vybudovat krátké nové komunikace. Přesné trasy kabelového vedení ani přístupových komunikací nejsou v dokumentaci přesně vymezeny, jelikoţ jednání o konkrétních pozemcích vyuţitelných k tomuto účelu nejsou dle informací investora dosud dokončena. PŘIPOMÍNKA

Biologický posudek nezachycuje řadu zvláště chráněných druhů rostlin, např. Gladiolus palustris, Hieracium auratiacum, Lilium bulbiferum, Veratum album, jejichţ populace jsou v území registrovány s tím, ţe průzkum stále probíhá a jsou zaznamenávány další výskyty. Zdejší orgán OOP připravuje podnět k vyhlášení ZCHÚ. KOMENTÁŘ

Biologický průzkum zahrnující i průzkum botanický probíhal dle studie přiloţené k dokumentaci v březnu – říjnu 2008 a výskyt zvláště chráněných druhů rostlin skutečně nezaznamenává. Na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin (mečíku obecného, lilie cibulkonosné a kýchavice bílé Lobelovy) a dalších z ochranářského hlediska významnějších druhů (jestřábník oranţový a vrba rozmarýnolistá) upozornil D. Tyč ve vyjádření k dokumentaci. Dle mapy přiloţené k vyjádření se tyto druhy rostlin vyskytují v prostoru VTE RY1 a RY4 a dále pak ve 2 lokalitách v trase kabelového vedení. Moţnost ohroţení zvláště chráněných druhů v trase kabelu bude ověřena v rámci závazného stanoviska orgánu ochrany přírody, které bude vydáno k zásahu do významných krajinných prvků, ve kterých byly tyto druhy zjištěny. Existence druhů vyskytujících se v trvalých travních porostech – v místech, do kterých jsou situovány věţe větrných elektráren, manipulační plochy a nové komunikace, bude potvrzen nebo vyloučen v rámci biologického monitoringu prováděného před vlastní realizací stavby a v jejím průběhu odborně způsobilou osobou. Provádění monitoringu je jednou z podmínek realizace stavby uvedenou v návrhu stanoviska krajského úřadu. V případě nálezu zvláště chráněného druhu rostlin v místě stavby, bude postupováno v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tzn. bude zaţádáno o výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů. Další postup se bude odvíjet od rozhodnutí orgánu ochrany přírody (zastavení stavby, záchranný přenos, ...). Jelikoţ v současné etapě přípravy stavby nejsou známy přesné souřadnice jednotlivých objektů větrného parku, nelze postupovat jinak, neţ stanovit podmínky, jejichţ splnění bude nezbytné po přesné lokalizaci stavby v rámci územního řízení (územní rozhodnutí pro umístění stavby). PŘIPOMÍNKA

Město Břidličná zde připravuje realizaci naučné stezky. KOMENTÁŘ

Viz komentář k připomínce města Břidličná. PŘIPOMÍNKA

V ornitologickém hodnocení je podceněn význam některých druhů ptáků, např. koroptve polní, která je v naší oblasti oproti dřívějším populacím silně na ústupu. Rovněţ hnízdění chřástala není zcela běţné a vliv záměru je podceněn. KOMENTÁŘ

Výskyt chřástala a moţné vlivy větrných elektráren na něj byl vyhodnocen v biologickém posouzení L. Merty, v hodnocení vlivů na obratlovce R. Kočvary, v hodnocení vlivů VTE na předměty ochrany území soustavy Natura 2000 L. Merty a v posudku na toto hodnocení A. Hákové, které bylo vypracováno v rámci posudku. Z důvodu ochrany chřástala polního bylo změněno umístění 4 větrných elektráren. Lze konstatovat, ţe průzkumu tohoto druhu byla v rámci přípravy záměru věnována doIng. Petr Götthans, Kosmonautů 1028/7, 779 00 Olomouc

Strana 58



statečná pozornost. Křepelka je velmi citlivá vůči negativnímu vlivu hluku z větrných elektráren. Větrné elektrárny mají v provozu podobný frekvenční rozsah jako hlasové projevy křepelky a překrytí hlasových projevů má za následek obvykle opuštění obývaného území (Brumm 2004). To je prokázáno na vzdálenost 200 m. V rámci ornitologických sledování byli pozorováni 1 – 2 ptáci, v zájmovém území větrného parku se předpokládá výskyt 7 párů. Dle metodiky, která je uplatněna i ve studii „Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny“, je moţné akceptovat maximální přímé ovlivnění 72 hnízdních párů. Tento stav není zatím aktuální, jelikoţ realizovanými parky jsou dotčeny pouze jednotlivé páry. PŘIPOMÍNKA

Ztotoţňujeme se s ochrannými pásmy navrhovanými pro Přírodní parky v projednávaných ZÚR MSK, kdy VTE zasahují do ochranného pásma PP Údolí Bystřice. KOMENTÁŘ

Uvedená studie „Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny“ je územně plánovacím podkladem pro pořízení zásad územního rozvoje a zpodrobňujícím podkladem pro územní rozhodování na vymezeném území kraje. Územně plánovací podklady nemají právní závaznost, a jak ze samotného názvu vyplývá, jsou pouhými podklady pro zpracování územně plánovací dokumentace nebo pro vydání územního rozhodnutí. Studie je však hodnotnou pomůckou pro předběţné posouzení moţnosti realizace větrných elektráren v dané lokalitě a je návodem na jednotný postup při posuzování a povolování větrných elektráren. Cílem studie tedy není nahrazení podkladových materiálů a samotného vyhodnocení dopadů jednotlivých záměrů na veřejné zájmy a není dostatečným podkladem pro konečné rozhodnutí o povolení či zamítnutí stavby. V uvedené studii je území, ve kterém jsou Větrné elektrárny Ryţoviště navrţeny, zařazeno do území nevhodného pro umisťování větrných elektráren z důvodu narušení krajinného rázu (kolize s navrţenými regulativy - poloha v harmonické krajině, umístění do 3 km od hranice přírodního parku). Moţnost umístění větrného parku v tomto území je nutno prokázat podrobným vyhodnocením konkrétní lokality. Výstavba větrných elektráren tedy není vyloučená, ale bude záviset na výsledku povolovacích procesů. Je zřejmé, ţe při vypracovávání studie autor (Regionální centrum EIA, s.r.o) vycházel pouze z obecně přístupných materiálů bez detailních průzkumů jednotlivých lokalit. Naproti tomu oznamovatel nákladné investice je nucen důkladně svůj záměr posoudit zejména z ekonomického a ekologického hlediska přímo ve zvolené lokalitě, nemůţe riskovat, ţe příprava stavby bude zastavena z důvodu nesplnění daných limitů aţ v pokročilém stadiu projektu, při realizaci nebo dokonce aţ za provozu. Při přípravě záměru musí být důsledně posuzovány všechny okolnosti, které by mohly realizaci stavby znemoţnit, včetně poměrů souvisejících s ochranou přírody a krajiny. Bez podrobných a ověřených informací o všech podmínkách v místě stavby není zahájení výstavby větrných elektráren, vzhledem k její finanční náročnosti a velkému podnikatelskému riziku, představitelné. V úvodu výše uvedené studie sám autor uvádí: „Je potřeba zdůraznit, ţe role a moţnosti vyuţití Studie jsou omezené. Nelze od výsledku a závěru odborné Studie zpracované v celokrajském měřítku očekávat návod k řešení jednotlivých záměrů v konkrétních lokalitách“. V současné době probíhá schvalování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, pro které je výše uvedená studie jedním z územně plánovacích podkladů. K Zásadám územního rozvoje byla při projednávání návrhu podána řada připomínek, které bude nutno teprve analyzovat a do materiálu začlenit. Z tohoto důvodu bude upravena i studie zabývající se větrnými elektrárnami na území Moravskoslezského


Strana 59



kraje. Studie musí být v souladu se zákonem, aby nenastala situace jako v kraji Vysočina, kde byla kvůli ustanovením týkajícím se větrných elektráren část Zásad územního rozvoje Nejvyšším správním soudem zrušena. Návrh ZÚR před jejich schválením nelze povaţovat za závazný dokument, zvláště kdyţ jsou v takovém stupni rozpracovanosti, kdy není jasné, co bude v oblasti vyuţívání větru jejich obsahem. Pro předběţné zhodnocení proveditelnosti stavby je uvedená studie hodnotným podkladem. Na těchto podkladech ovšem nelze bez důkladného rozboru podmínek přímo v místě stavby činit konečné závěry. Teprve provedené hodnocení konkrétního záměru by mělo prokázat, zda jsou zákonné podmínky a podmínky navrţené studií dodrţeny nebo lze očekávat jejich narušení. PŘIPOMÍNKA

Biokoridor je sice nyní označen jako nefunkční, je však součástí ÚPD s tím, ţe bude realizován dle zpracovaného Generelu. KOMENTÁŘ

V připomínce je míněn pravděpodobně lokální biokoridor procházející mezi větrnými elektrárnami RY1 a RY4. LBK prochází přibliţně uprostřed mezi elektrárnami vzdálenými od sebe cca 500 m. Trasa biokoridoru není v konfliktu s umístěním větrných elektráren. PŘIPOMÍNKA

Za zcela zásadní povaţujeme zásah do krajinného rázu. Upozorňujeme na materiál obsaţený v projednávaných ZUR MSK, kde je dané území zařazeno do území pro výstavbu VTE nevhodných. Hodnocení krajinného rázu zpracované Mgr. Klárou Čtvrtníčkovou je nedostatečné a s jeho závěry se nemůţeme ztotoţnit. Neindustriální krajina Nízkého Jeseníku je svým rozsahem velmi cenný a v republikovém měřítku ojedinělý fenomén s obrovským potenciálem. V případě realizace záměru dojde k likvidačním změnám krajinného rázu hlavně z těchto hledisek: Bude likvidováno harmonické měřítko krajiny, 150 m vysoké pohybující se zařízení se vymyká přírodním i antropogenním měřítkům. VTE by se staly dominantou krajiny potlačující stávající harmonické měřítko. Umístění na pohledově exponovaných místech tento vliv umocní, VTE se stanou dominantou i vzdálenějších, turisticky atraktivních míst dalekého rozhledu. Vítáme zapracování vlivu na krajinný ráz v ZUR MSK, neboť doposud jsou jednotlivé záměry posuzovány jednotlivě a širší vazby a kumulativní efekt není brán v úvahu. Vliv na krajinný ráz povaţujeme za likvidační, zcela měnící stávající dochovalou estetickou, harmonickou krajinu s potenciálem dalšího zlepšování stavu. Realizací dojde k zásahu do koncepčních plánů obcí Rýmařovska, které počítají právě s dochovaným krajinným rázem jako s největší devizou pro rozvoj turistického ruchu. Zcela bude ztracen cenný, nezastavěný horizont. V současné době je zvaţováno vyhlášení Národního parku Jeseníky, jiţ nyní jsou pohledy z hřebene rušeny neorganickými stavbami. V případě realizace známých záměrů by pohledy z NP obsahovaly pouze industriální, neharmonickou krajinu. KOMENTÁŘ

Problematika ZÚR MSK je komentována výše. Vlivy na krajinný ráz se jeví v případě záměru Větrné elektrárny Ryţoviště, stejně jak i u jiných staveb tohoto charakteru, jako nejproblémovější a nejčastěji diskutovaný impakt. Pro zhodnocení tohoto fenoménu byly v rámci oznámení a dokumentace zpracovány podrobné studie (Ing. Jaroslav Brzák, 2008 a Mgr. Klára Čtvrtníčková, 2009). Jako součást posouzení vlivů na krajinný ráz byla provedena fotovizualizace záměru zasazením věţí větrných elektráren do fotografií reálných míst z hlavních pohledů na místo stavby a vyhotovena mapa viditelnosti. Na základě vymezení a podrobného popisu místa a oblasti krajinného rázu a identifikace a charakteristiky znaků krajinného rázu bylo provedeno odborné hodnocení vlivů větrného parku na krajinný ráz. Pouţité podklady, mapové a jiné přílohy (fotografická dokumentace, vizualizace záměru) jsou zpracovány způsobem, který umoţňuje objektivní vyhodnocení stávajícího krajinného rázu i posouzení vlivu realizace záměru stavby větrných elektráren na něj. Posouzení respektuje doporučené metodiky, které se zabývají hodnocením krajinného rázu, vlivům na krajinný ráz a konkrétně i vlivům větrných elektráren na krajinný ráz, zejména metodiku Vorel I. Ing. Petr Götthans, Kosmonautů 1028/7, 779 00 Olomouc

Strana 60



et al. (2003). Studie bere v úvahu rovněţ materiál „Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny“ (Regionální centrum EIA, s.r.o, 2007), kterou si nechal zpracovat Moravskoslezský kraj jako podklad pro předběţné hodnocení těchto staveb na krajinný ráz. Velice obecně lze říci, ţe pokud je krajinný ráz do jisté míry narušen, nebude jeho ochrana tak přísná jako ochrana dochovaného krajinného rázu s jedinečnými znaky a hodnotami (přírodní parky, zvláště chráněná území) nebo naopak krajinného rázu silně narušeného, pro který by kaţdý další negativní zásah představoval významnou degradaci. Ve skutečnosti je však hodnocení krajinného rázu a vlivů staveb na něj daleko sloţitější. Princip hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz spočívá v rozloţení hodnocení na dílčí, samostatně řešitelné kroky. V jednotlivých krocích, ve kterých je vţdy transparentním způsobem vyjádřen výsledek, se do značné míry eliminuje subjektivita hodnocení. Nepřesnosti a odchylky vyplývající ze subjektivních pohledů se mohou tak vyrovnávat. Při komplexním hodnocení vlivu větrných elektráren na krajinný ráz je vhodné zohlednit, i kdyţ to pouţívané metodiky nezahrnují do kritérií hodnocení, také opodstatněnost, potřebu a prospěšnost záměru a dále pak dočasnost těchto staveb. Větrné elektrárny lze povaţovat s ohledem na preferenci vyuţití obnovitelných zdrojů energie za stavby prospěšné, ţivotnost větrných elektráren nebývá delší jako 20 – 25 let a po jejich likvidaci není uvedení krajiny do původního stavu sloţité. Z širšího hlediska je třeba zdůraznit, ţe výroba elektrické energie prostřednictvím větrných a vodních elektráren je prokazatelně nejčistší s nejmenšími vlivy na ţivotní prostředí. Větrné elektrárny jsou v území novým krajinným znakem, který je svým tvarem a velikostí v české a moravské krajině v tomto rozměru zcela nový a neobvyklý. Přitom však forma provedení tohoto zařízení funkčně zcela odpovídá způsobu vyuţití a je nesporně znakem trvalé udrţitelnosti. Zde je důleţitá skutečnost, ţe právě princip trvalé udrţitelnosti je jedním z pilířů ochrany ţivotního prostředí uvedeným v preambuli zákona č. 17/1992 Sb., o ochraně ţivotního prostředí a ochrana trvalé udrţitelnosti je smyslem celé obecné části ochrany krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a je tedy rozhodujícím poměřujícím kritériem pro ochranu těch částí krajiny, které nejsou chráněny zvlášť. Z tohoto pohledu je přijatelné, aby se tento znak stal typickým pro vhodné části našich krajin podobně, jako tomu bylo dříve u jiných podobných staveb vnesených člověkem do přírody. Větrná elektrárna se můţe stát typickým znakem těch částí krajin, které nejsou pro svou hodnotu chráněny jako základ národního kulturně historického dědictví (chráněného Národními parky, chráněnými krajinnými oblastmi, přírodními parky a krajinnými památkovými zónami). Kaţdá věţová stavba znamená nesporný zásah do krajinného rázu. Předmětem posouzení vlivu na krajinný ráz není tedy otázka, zda vliv existuje či nikoliv, ale jakým způsobem jsou negativní vlivy eliminovány a jaká opatření jsou prováděna, aby realizace stavby byla co moţno všeobecně přijatelná. Opatření ke sníţení negativních vlivů větrného parku na krajinný ráz dokumentace o vlivech záměru na ţivotní prostředí obsahuje. Skutečnost, ţe jsou větrné elektrárny z určitého místa vidět, ještě nemusí znamenat, ţe krajinu ničí či ruší. Harmonická krajina je vţdy zaloţena na rovnováze lidského působení a přírody, jak je uvedeno i v zákoně č. 114/1992 Sb. Krajina je zde chápána jako část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky. Hodnocení vlivu větrných elektráren na krajinný ráz, jako významnému potencionálnímu vlivu, byla v přípravě stavby věnována dostatečná pozornost. Se závěry


Strana 61



uvedenými v dokumentaci, ţe stavba bude představovat nesporný zásah do současného krajinného rázu lze souhlasit, i kdyţ si je autor posudku vědom citlivosti tohoto tématu. Větrné elektrárny Ryţoviště přímo nezasáhnou ţádné zvláště chráněné území, soustavu Natura 2000, významný krajinný prvek, ÚSES ani přírodní park. Zasáhne ale do harmonických vztahů v krajině, neboť do území vnese další strukturně cizorodý objekt s výrazným vertikálním rozměrem, ovlivní kulturní charakteristiky území a z hlediska některých lidí i estetické hodnoty. Vzhledem k umístění v zemědělsky vyuţívané krajině s některými technickými prvky, nebude zasaţení současného stavu zcela nepřijatelné. Tento závěr je formulován s vědomím, ţe část veřejnosti, která buď ze zásady větrné elektrárny odmítá, nebo někteří obyvatelé nejbliţších obcí, mají zcela opačný názor. V.2.3.

VYJÁDŘENÍ KRAJSKÉ HYGIENICKÉ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

PŘIPOMÍNKA

Dokumentace záměru nevyhodnocuje vliv záměru na zdraví lidí - hlukovou problematiku s konstatováním, ţe byla jiţ dostatečně vyhodnocena v rámci zjišťovacího řízení a kladně akceptována orgánem ochrany veřejného zdraví. Hluková studie není součástí dokumentace, ani není deklarováno, která ze dvou variant posuzovaných ve zjišťovacím řízení je nyní rozpracována. KHS se tedy nemá k čemu vyjádřit a poţaduje, aby v posudku byl tento problém vyjasněn a nedostatek dokumentace napraven. KOMENTÁŘ

V oznámení záměru byly představeny dvě varianty Větrných elektráren Ryţoviště, které se lišily rozmístěním jednotlivých větrných elektráren. Pro obě varianty byla zpracována J. Matějem akustická studie. Z důvodu zjištění výskytu hnízdišť chřástala polního ve významného krajinném prvku Ryţovisko byla upřednostněna varianta větrného parku č. II., ve které jsou větrné elektrárny situovány dále od VKP a současně tedy i ve větší vzdálenosti od zastavěných území obcí Ryţoviště a Vajglov. Zvolená varianta je výhodnější současně i z hlediska hlukového zatíţení chráněného venkovního prostoru staveb v těchto obcích. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě uvádí ve svém vyjádření č.j.: HOK/BR231/215.1.2/08 ze dne 6.2.2008, ţe: „Oznámení záměru Větrné elektrárny Ryţoviště zpracované podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb. v rozsahu přílohy č. 1 akceptuje s tím, ţe bude realizována varianta 2 a nepoţaduje další posuzování uvedeného záměru v celém rozsahu zákona č. 100/2001 Sb.“. V dokumentaci jiţ nebyla skutečnost, ţe v další přípravě záměru je uvaţováno pouze s variantou II., zdůrazněna. V.2.4. VYJÁDŘENÍ ČESKÉ INSPEKCE ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU OSTRAVA PŘIPOMÍNKA

ČIŢP nesouhlasí s vypořádáním svých připomínek k oznámení záměru. Dokumentace v případě vypořádání připomínky ČIŢP ohledně nevhodnosti lokality k výstavbě VTE poukazuje na nezávaznost studie "Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny", zatímco při vypořádání další připomínky ČIŢP se na tuto studii odvolává. Studie je odborným podkladem, a přestoţe není závazná, měla by být brána v potaz jako celek. KOMENTÁŘ

O studii "Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny" je pojednáno v souvislosti s připomínkou Městského úřadu Rýmařov, odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje.


Strana 62



PŘIPOMÍNKA

Dle ČIŢP je negativní vliv záměru na krajinný ráz významný a silně narušuje harmonické měřítko krajiny. Území MSK je specifické vysokou koncentrací průmyslových objektů a další změny harmonické kulturní krajiny na krajinu průmyslově technickou jsou neţádoucí. KOMENTÁŘ

Problematika vlivů Větrných elektráren Ryţoviště na krajinný ráz je komentována v souvislosti s připomínkou Městského úřadu Rýmařov, odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje. PŘIPOMÍNKA

Z hlediska ochrany přírody budou realizací záměru dle přílohy č. 2 dokumentace narušeny stanovištní podmínky chřástala polního hlukem z provozu VTE s posunem jeho teritorií a vzhledem k malé rozloze VKP Ryţoviště dojde ke sníţení počtu hnízdících párů. Hnízdiště jsou v dosahu aerodynamického infrazvuku, který maskuje hlasové projevy chřástalů. Dle závěru přílohy č. 3 provoz VTE prokazatelně ovlivní fragmentací biotopu další dva silně ohroţené druhy ptáků, a to včelojeda lesního a ostříţe lesního. Lokalita záměru se dle přílohy č. 4, str. 45 nachází v koridoru pro hlavní tahy ptáků. KOMENTÁŘ

Rušení chřástala polního hlukem z větrných elektráren se projevuje do vzdálenosti 200 m. Volbou varianty č. II. Větrných elektráren Ryţoviště bylo dosaţeno toho, ţe ţádná VTE není umístěna blíţe jako 300 m od významného krajinného prvku Ryţovisko, kde se hnízdění chřástala předpokládá. Při jednoročním sledování místa stavby byl v okruhu do 3 km od větrného parku pozorován 1 ks ostříţe lesního a 1 – 2 ks včelojeda lesního. Dle metodiky pouţité R. Kočvarou v hodnocení vlivů Větrných elektráren Ryţoviště na obratlovce (a která je uvedena i ve „Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny“), není dotčena limitní velikost populace těchto druhů. Mapa vyznačující koridory hlavních tahů ptáků, která je zpracována pro celou republiku a vyznačuje hlavní směry a trasy tahů zcela jistě nemůţe mít stejnou vypovídací schopnost jako ornitologická studie vycházející z celoročního sledování ptactva na dané lokalitě. PŘIPOMÍNKA

Předpokládaný termín zahájení výstavby VTE je dle str. 13 dokumentace stanoven na 06/2011, coţ je v rozporu s opatřeními uvedenými na str. 63 v kapitole D.IV. KOMENTÁŘ

Termín realizace stavby bude závislý jednak na ukončení povolovacího procesu a vydání stavebního povolení, jednak na podmínkách realizace záměru, které budou uvedeny ve stanovisku krajského úřadu a které budou převzaty do územního rozhodnutí a stavebního povolení. Omezení výstavby související s ochranou přírody bude nutno dodrţet, pokud bude v těchto podmínkách uvedeno. V.2.5. VYJÁDŘENÍ AGENTURY OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY, STŘEDISKA OSTRAVA PŘIPOMÍNKA

Zpracovatel dokumentace konstatuje silný nebo středně silný negativní vliv na řadu znaků krajinného rázu. Povaţovat tak uvaţovaný zásah za přijatelný, jak je uvedeno, je těţko pochopitelné, resp. nelze. KOMENTÁŘ

Problematika vlivů Větrných elektráren Ryţoviště na krajinný ráz je komentována v souvislosti s připomínkou Městského úřadu Rýmařov, odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje. Kaţdá stavba svým způsobem ovlivní či změní krajinný ráz. V popisu této změny zpravidla nebývá problém. Z praktického hlediska je ovšem důleţité posouzení snesitelnosti a únosnosti této změny. A zde jiţ dochází velmi často k formulaci odlišných závěrů, i kdyţ vycházejí ze stejných východisek.


Strana 63



PŘIPOMÍNKA

Zpracovatele zmiňuje moţnost kumulace vlivů stavby a obdobných záměrů v blízkém okolí, její dopad na hodnoty krajinného rázu hodnotí jako významný. Přitom jakékoliv stanovení podmínek pro potlačení tohoto negativního jevu chybí. Odkazovaná kapitola VII Doplněného hodnocení vlivu na krajinný ráz obsahuje pouze obvyklý poţadavek na barevnost nátěru a absenci jiného komerčního vyuţití staveb, nikoli např. údaj o minimální vzdálenosti nejbliţšího realizovaného záměru, mnoţství objektů na celkovou plochu území, maximálního počtu objektů ve skupině apod. Kumulativní vlivy záměru tak v závěrech posouzení vůbec nejsou zohledněny. KOMENTÁŘ

Moţnost kumulace vlivů s vlivy obdobných staveb v okolí je důleţitou otázkou pro posouzení povolení realizace větrného parku. Nízký Jeseník jako území s vyuţitelným větrným potenciálem se stal předmětem zájmu více investorů o výstavbu větrných parků. V oblasti jsou jiţ některé větrné elektrárny provozovány. V posledních letech byly podány na Krajský úřad Moravskoslezského a Olomouckého kraje další oznámení záměrů výstavby větrných parků a investoři plánují pravděpodobně další. Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí prochází kaţdý záměr stavby větrných elektráren přesahující dané parametry zjišťovacím řízením. Vzhledem k mohutnému rozvoji větrných elektráren a vůli firem investovat do tohoto zdroje elektrické energie a současnému nespornému vlivu větrných parků zejména na krajinný ráz, by bylo nadmíru vhodné zpracovat komplexní studii vlivů známých záměrů VE na krajinný ráz z hlediska širšího regionu (studie Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny a obdobná územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje problematiku kumulací obecně neřeší). Toto vyhodnocení je ale jen velmi ztěţka proveditelné, jelikoţ připravovaných větrných parků na jedné straně stále přibývá, na druhé straně jsou jiné zamítány v povolovacím procesu nebo procesu EIA a od dalších investor odstupuje sám. Jen malé procento záměrů tohoto charakteru je skutečně realizováno. Z tohoto důvodu by studie kumulativního vlivu větrných parků na krajinný ráz širší oblasti neměla valnou vypovídací schopnost, protoţe by byla zaloţena pouze na dohadech, které záměry je třeba brát v úvahu a které nikoliv. Posuzovat v rámci jednoho záměru i záměry jiných investorů je těţko proveditelné rovněţ vzhledem k rozsahu oznámení nebo dokumentace, absenci relevantních informací o dalších záměrech a nepodloţenosti takového hodnocení v legislativě. PŘIPOMÍNKA

Autoři textu se na mnoha místech odvolávají na subjektivitu vnímání uvaţovaných staveb v krajině. Přesto, ţe v daném případě individuální vnímání bezesporu hraje svou roli, je právě úkolem odborného posouzení najít objektivní kriteria pro výsledný závěr. V tomto ohledu je kvalita předloţeného materiálu co do hodnocení vlivů na krajinný ráz nízká. KOMENTÁŘ

Názor autora připomínky na úroveň zpracovaného posouzení vlivů záměru na krajinný ráz je těţké komentovat. Pravdou je, ţe studie byla vypracována dle doporučených metodik, vyuţívá standardní postupy a obsahuje údaje nezbytné pro vyhodnocení vlivů. Celkově je studie srovnatelná s jinými pracemi zabývajícími se stejnou problematikou. V.2.6.

DOPLNĚNÉ VYJÁDŘENÍ AGENTURY OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY, STŘEDISKA OSTRAVA

PŘIPOMÍNKA

Při botanickém průzkumu byl na lokalitě přehlédnut výskyt zvláště chráněných druhů Gladiolus imbricatus a Lilium bulbiferum, které jsou chráněny v kategorii silně ohroţených druhů. U popisu flóry je kladen důraz na druhy uváděné v Červeném seznamu (Procházka 2001), druhy zvláště chráněné (Příloha II k vyhlášce 395/1992 Sb.), ale taxony jedle bělokorá (Abies alba), zábělník bahenní (Commarum palustre) syn. mochna bahenní (Potentilla palustris) a vrbka rozmarýnolistá (Chamaerion dodonaei) syn. vrbovka rozmarýnolistá (Epilobium dodonaei) byly z tohoto hlediska zcela opominuty. Vyjmenované taxony jsou


Strana 64



v červeném seznamu řazeny do kategorie C4a (vzácnější taxony vyţadující pozornost). Povaţujeme za nutné hodnocení vlivu záměru s ohledem na výskyt těchto druhů doplnit. KOMENTÁŘ

Záleţitost nezaznamenaných zvláště chráněných rostlin v místě stavby je komentována u připomínky orgánu ochrany přírody Městského úřadu Rýmařov. Ohroţení jedle lze vyloučit. Můţe se vyskytovat pouze jako součást porostní směsi v lesních porostech, do kterých záměr nebude zasahovat. V trvalých travních porostech se nevyskytuje, v místech kříţení kabelu s vodními toky se vzhledem k ekologickým nárokům a charakteru lokalit rovněţ nevyskytuje a v lesním porostu, kterým kabel prochází ohroţena opět nebude, jelikoţ kabel je veden v ochranném pásmu venkovního vedení vysokého napětí, kde je vegetace nad 3,0 m likvidována. Nutno je ověřit, zda se v případě vrbky rozmarýnolisté (Chamerion dodonaei) nejedná o informační šum, v dalších vyjádřeních se totiţ mluví o výskytu vrby rozmarýnolisté (Salix rosmarinifolia) (jejíţ výskyt by byl v dotčeném území vzhledem k charakteru stanovišť pravděpodobnější). Stejně tak bude ověřen výskyt mochny bahenní, jejíţ výskyt bude vázán pravděpodobně pouze na prameniště a okolí vodních toků v okolí stavby, které bude kříţit kabelové vedení v šířce cca 1,0 m. V.3.

VYJÁDŘENÍ VEŘEJNOSTI A DALŠÍCH SUBJEKTŮ

V.3.1. VYJÁDŘENÍ OBČANŮ RYŢOVIŠTĚ ZASTOUPENÝCH PANÍ JARMILOU HULOVOU Přílohou vyjádření občanů obce Ryţoviště je stanovisko obce Ryţoviště. PŘIPOMÍNKA

V případě uskutečnění záměru by došlo k naprostému a zásadnímu znehodnocení krajinného rázu tohoto území. Dalším negativním ukazatelem je dopad na turistické a rekreační vyuţití, nezanedbatelné sníţení hodnoty pozemků a nemovitostí v katastru Rýţoviště a v okolí a negativní vliv na zdraví a psychickou pohodu lidí. KOMENTÁŘ

Problematika vlivů Větrných elektráren Ryţoviště na krajinný ráz je komentována v souvislosti s připomínkou Městského úřadu Rýmařov, odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje. Připomínky k problematice cen nemovitostí jsou uvedeny v souvislosti s připomínkou města Břidličná, k rekreačnímu vyuţití v samostatném komentáři další připomínky občanů Ryţoviště a k otázce veřejné zdraví v komentáři k připomínce Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, občanského sdruţení Mé město můj ţivot a občanského sdruţení Potůček. PŘIPOMÍNKA

Větrné elektrárny se nachází v blízkosti obce - cca 500-600 m od obydlí. Dle hlukové studie bude hlučnost zvláště v noci na hranici limitu platných hygienických norem. Hluk činí podle výpočtů 39,5 – 39,8 dB (norma je 40 dB), a to bez hlukového pozadí, jehoţ úroveň není dosud známa. Studie vychází pouze z modelového výpočtu, ne ze skutečného měření. Obáváme se, ţe při měřeni skutečného stavu bude hlučnost vyšší a překročí platné normy. KOMENTÁŘ

Připomínka vychází z mylných informací. Dle situace na podkladě základní mapy 1 : 10 000, která je uvedena v dokumentaci, vyplývá, ţe nejmenší vzdálenost mezi obydleným domem ve Vajglově a nejbliţší větrnou elektrárnou (RY4) je přibliţně 1 000 m, mezi nejbliţším obydleným domem v Ryţovišti a nejbliţší Větrnou elektrárnou (RY10) 1 500 m. Rovněţ údaje o pravděpodobných ekvivalentních hladinách akustického tlaku neodpovídají údajům uvedeným v akustické studii zpracované J. Matějem, která je přílohou oznámení. V ní je jako nejvyšší vypočtená hodnota (obec Vajglov, zima, noc) uvedena hladina 36,5 dB, tzn., ţe i při započítání nejistoty výpočtu 2,0 dB jsou splněny hygienické limity hluku. Hluková studie nemůţe vycházet ze skutečného měření, protoţe dokud větrné elektrárny nejsou v provozu, není co měřit.


Strana 65



PŘIPOMÍNKA

Větrné elektrárny výrazným způsobem naruší krajinný ráz obce. Budou na horizontech kopců, čímţ budou viděny zdaleka. KOMENTÁŘ

Problematika vlivů Větrných elektráren Ryţoviště na krajinný ráz je komentována v souvislosti s připomínkou Městského úřadu Rýmařov, odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje. PŘIPOMÍNKA

5 elektráren zasahuje do biokoridoru, z toho 2 přímo do biocentra, coţ je v rozporu se schváleným územním plánem. Po jejich výstavbě biokoridor jiţ nebude plnit svou funkci. KOMENTÁŘ

Připomínka vychází z mylných informací. Ţádná z větrných elektráren nezasahuje do biokoridoru nebo biocentra. PŘIPOMÍNKA

Větrné elektrárny negativně ovlivní ptactvo - a to hlukem, svou přítomností a mají bariérový efekt na taţné druhy ptáků. Naše obec je na hranici vyhlášeného území Natura 2000. Na území se nachází řada silně ohroţených a ohroţených druhů ptáků, obáváme se, ţe výstavbou dojde k vymizení některých druhů. KOMENTÁŘ

Přímo v místě stavby probíhala během celého kalendářního roku ornitologická pozorování, která byla odborně způsobilou osobou vyhodnocena ve studii, která byla přílohou oznámení a doplněná o nové informace v dokumentaci. Studie dospěla k závěru, ţe vlivy větrných elektráren u Ryţoviště na ptactvo nejsou tak závaţné, ţe by realizaci stavby znemoţňovaly. Informace, ţe obec Ryţoviště leţí na hranici území Natura 2000 není přesná, nejbliţší takové území, evropsky významná lokalita Moravice (CZ0813456), je vzdáleno od obce přibliţně 4 km. PŘIPOMÍNKA

Ve studii EIA chybí odboný posudek vlivu hluku na lesní zvěř, neboť elektrárny mají být také v blízkosti lesů, na hospodářská zvířata (krávy a ovce), která se pasou na pastvinách a na domácí zvířata, zvláště na psy (zvířata reagují i na zvuky, které lidské ucho nedokáţe zachytit). KOMENTÁŘ

Vlivy na obratlovce (i na zvěř) byly vyhodnoceny ve studii „Hodnocení potenciálních vlivů větrných elektráren na obratlovce spolu s návrhy opatření pro zmírnění uvaţovaných negativních vlivů“ (Mgr. Radim Kočvara, 2009), která je přílohou dokumentace. Některé poznatky o vlivech větrných elektráren na zvěř jsou uvedeny v komentáři k připomínce orgánu státní správy lesů a myslivosti Městského úřadu Rýmařov. Toleranci skotu k větrným elektrárnám dokládá fotografie dobytka vyhledájícího stín stoţáru větrné elektrárny z obce Sporbichl, Rakousko (2 ks VTE Vestas V47-660 kW).


Strana 66



PŘIPOMÍNKA

Ve studii chybí vliv na televizní signál, radiový signál a zvláště pak telefonní signál u mobilních sítí. KOMENTÁŘ

O skutečnosti, ţe vliv na telekomunikační kanály nebyl prokázán, informuje dokumentace v kapitole D.I.3. Rušení rozhlasu a televize mohou teoreticky způsobovat větrné elektrárny stejně jako vysoké budovy, které ruší přenos elektromagnetických vln. Rotorové listy ze skelných vláken mohou způsobovat jen nevýznamné rušení příjmu. Ocelový tubus můţe překáţku přenosu signálu znamenat, ovšem i ta je vzhledem k malému průměru věţe zanedbatelná. Rušení vzniká, pokud se VTE nachází na spojové linii mezi televizním vysílačem a příjemcem signálu a týká se jen blízkého okolí elektráren. Menší rušení můţe vznikat odrazem přímého televizního signálu od větrné elektrárny. Rušení televizního příjmu vlivem větrných elektráren vcelku nepředstavuje ţádný váţný problém. Tam, kde se tento problém vyskytne, jej lze odstranit jednoduchými technickými prostředky. Řešení by spočívalo pravděpodobně v umístění dodatečného zařízení na některou jiţ existující stavbu, takţe by nedošlo k dotčení zájmů ochrany přírody. Před realizací větrného parku nelze objektivně zjistit, zda k rušení můţe dojít ani charakter případného rušení. Z tohoto důvodu nelze v současné době stanovit opatření ani vyhodnotit jejich důsledky na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. Větrné elektrárny nebudou mít negativní vliv na příjem digitálního signálu, který nahradí analogový v okolí větrného parku nejpozději v roce 2011. Dle studií prováděných v oblastech, kde jsou jiţ delší dobu instalovány velké větrné elektrárny (Rakousko, Německo) nebyl prokázán vliv těchto staveb na telekomunikační kanály. Pokud byl stoţár větrné elektrárny postaven mimo ochranné pásmo příjmového signálu (cca 8 m široké pásmo) nebylo rušení prokázáno. Průchod listů rotoru VE přes příjmové signály neovlivňuje kvalitu tohoto signálu. Všichni tři operátoři mobilních telefonů působící v České republice se vyjadřují k výstavbám větrných elektráren zpravidla kladně. PŘIPOMÍNKA

Obec Ryţoviště je hojně uţívána k rekreačním účelům a k turistice. Máme obavy, ţe výstavbou dojde k úbytku chalupářů a přechodně ţijících občanů, kteří se také podílí na vzhledu obce opravou svých domů a okolí. KOMENTÁŘ

Obavy ze sníţení návštěvnosti regionu v souvislosti s existencí větrných elektráren nejsou zcela opodstatněné. Větrné elektrárny jsou pro Českou republiku stále novodobými technickými stavbami, o kterých má spousta lidí nedostatečné a často nepřesné informace. Větrné parky, a to i po dobu stavby, přitahují pozornost jako určité novinky a zvláštnosti. Tento trend z pochopitelných důvodů nebude trvat po celou dobu jejich ţivotnosti (cca 20 let). Po určité době dojde k zevšednění. Nelze ale ani očekávat, ţe by měla stavba větrných elektráren významný vliv na příliv turistů. Do Nízkého Jeseníku se jezdí a bude jezdit za jinými hodnotami, neţ jsou větrné elektrárny. Problematikou vlivu větrných elektráren na turistický ruch se zabývala např. studie vypracovaná ekonomicko – správní fakultou Masarykovy university v Brně v roce 2008 (RNDr. Josef Kunc, Ph.D., Mgr. Bohumil Frantál), která mimo jiné uvádí: V mnoha zemích, kde existuje všeobecně velmi vysoká míra sympatizace a podpory vyuţívání čistých zdrojů energie zahrnující větrné elektrárny (Rakousko, Dánsko, apod.) není de facto otázka jejich moţného negativního vlivu na cestovní ruch nijak zvlášť řešena, naopak VTE jsou efektivně vyuţívány v rámci marketingové podpory cestovního ruchu. Větrné elektrárny mohou být ve vztahu k cestovnímu ruchu vnímány a prezentovány jak negativně - coţ bývá v českém prostředí obvyklejší (jako stavby, které by měly odstrašovat potenciální návštěvníky od návštěvy dané lokality) - tak i pozitivně jako:


Strana 67



- doplněk okolní krajiny (nový architektonický prvek) přinášející jí nový rozměr a hodnotu; - objekty rozšiřující moţnosti aktivit cestovního ruchu pro ty, které zajímá téma větrné energie či technologie výroby elektrické energie obecně (v tomto smyslu mohou větrné elektrárny představující jistou formu technických památek fungovat jako součásti naučných tras či cíle poznávacích exkurzí); - stavby přinášející dotčeným obcím významný přímý finanční zisk do obecní pokladny, který je moţné vyuţít mimo jiných investic (např. do infrastruktury) i na rozvoj cestovního ruchu a marketingovou propagaci lokality (informační tabule, naučné stezky, cyklostezky, podpora kulturních či sportovních akcí, mediální propagace, apod.); - fenomén umoţňující rozvinout informační a vzdělávací aktivity a posílit povědomí o problematice obnovitelných zdrojů energie v kontextu ochrany ţivotního prostředí v rámci místní komunity. Na cestovní ruch (nejen v České republice) jako ekonomické odvětví působí celá řada faktorů (sociální situace ve státě, hodnota místní měny a kupní síla obyvatelstva, rozšířená nabídka moţností cestovat do zahraničí, měnící se ceny pohonných hmot, sezónní výkyvy počasí, módní trendy, atd.), přičemţ tyto faktory se vyvíjí relativně nezávisle na rozvoji výstavby VTE ve vybraných lokalitách. V současnosti jiţ má mnoho projektů výstavby větrných parků v sobě zakomponovány plány na jejich dílčí vyuţití jako informačních center, zastávek naučných stezek či dokonce jako vyhlídkových věţí (rozhleden) (např. v Lichteneggu v Rakousku, ve Swaffhamu ve Velké Británii, aj.) s cílem maximalizace turistického potenciálu těchto staveb. V této souvislosti se mluví dokonce o novém odvětví cestovního ruchu – tzv. „zelený turismus“ (green tourism). Větrné turbíny jsou většinou turistů vnímány jako symbol ekologicky orientovaného rozvoje a ochrany přírody a VTE přispívají k pozitivnějšímu image jednotlivých obcí a lokalit. Dle odhadů (Countryside Energy, 2008) je např. v současnosti v Dánsku téměř 6 tisíc větrných elektráren, které jsou vyuţívány pro marketingovou podporu cestovního ruchu, přičemţ propagace je zacílena převáţně na německý trh, kde veřejnost vykazuje obecně vysoký zájem jak o otázky ţivotního prostředí, tak i o nové technologie. Například na Kanárských ostrovech si některé hotely staví svůj image na tom, ţe fungují výhradně na bázi vyuţívání obnovitelných (čistých) zdrojů energie, coţ je značnou částí turistů vnímáno jako jejich konkurenční výhoda (NFO, 2003). PŘIPOMÍNKA

Dále se domníváme, ţe výstavbou dojde ke sníţení trţní ceny nemovitostí a pozemků (tyto budou v důsledku hluku a narušením krajinného rázu neprodejné). KOMENTÁŘ

Obava z poklesu cen nemovitostí je komentována v souvislosti s obdobnou připomínkou města Břidličná. PŘIPOMÍNKA

Obec se nachází na území s drsnými klimatickými podmínkami (nutnost topení nejméně devět měsíců v roce) a v oblasti s vysokou nezaměstnaností, coţ způsobuje odliv obyvatelstva, zvláště pak mladých lidí, s výstavbou elektráren se odliv ještě zvýší. KOMENTÁŘ

Úvahy o odlivu obyvatelstva v důsledku výstavby větrných elektráren nejsou ničím podloţena. Tento jev není z obcí, kde byla zařízení instalována, znám. PŘIPOMÍNKA

Zastupitelstvo Obce Ryţoviště po zváţení všech vlivů na ţivotní prostředí a na obec nesouhlasí s výstavbou 9 ks větrných elektráren v k.ú. Ryţoviště.


Strana 68



KOMENTÁŘ

Prohlášení zastupitelstva obce Ryţoviště je ponecháno bez komentáře, nejedná se o konkrétní připomínku týkající se vlivů na ţivotní prostředí. V.3.2. VYJÁDŘENÍ DOPLNĚNÉ O PŘIPOMÍNKY K PŘÍLOZE DOKUMENTACE OBČANSKÉHO SDRUŢENÍ MÉ MĚSTO MŮJ ŢIVOT PŘIPOMÍNKA

Vzhledem k tomu, ţe nepříznivý charakter záměru nelze jakkoli změnit, navrhujeme jako jediné efektivní opatření ukončení procesu hodnocení vlivu záměru "Větrné elektrárny Rýţoviště" na ţivotní prostředí bez souhlasného stanoviska. KOMENTÁŘ

Navrţené řešení je nestandardní, nemá oporu v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Proces EIA je ukončen vydáním stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na ţivotní prostředí. Ukončení posuzování je jinak moţné pouze odpadl-li nebo změnil-li se důvod posuzování. PŘIPOMÍNKA

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu nezná termín dočasná stavba, proto jeho pouţití je zavádějící. KOMENTÁŘ

Stavební zákon charakterizuje dočasnou stavbu v § 2 odst. 3 jako „stavbu, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání“. PŘIPOMÍNKA

V dokumentaci je znázorněno pouze schéma podzemního vedení a trafostanice na k.ú. Břidličná, propojení s větrným parkem Rýţoviště chybí. KOMENTÁŘ

Trasa kabelového vedení od Větrných elektráren Ryţoviště do Břidličné je znázorněna na situaci záměru na podkladě základní mapy v dokumentaci i oznámení. Přesná lokalizace trasy na úrovni jednotlivých dotčených pozemků není uvedena, jelikoţ jednání s jejich vlastníky dosud nebyla ukončena. PŘIPOMÍNKA

Chybné "Správní obec s rozšířenou působností: Bruntál", správně Rýmařov. KOMENTÁŘ

Připomínka je oprávněná. V rámci procesu EIA byla krajským úřadem oslovena správná obec s rozšířenou působností a ta se k záměru i vyjadřovala. PŘIPOMÍNKA

Autor (dokumentace) se v podstatě odmítl zabývat Studií MSK, Studii a její důsledky odmítá. Není překvapivé, ţe autor se chce vyhnout důsledkům Studie. Regulativy Studie byly převzaty do Návrhu ZÚR MSK a od 9/2008 je k dispozici k seznámení. Veřejné projednávání Návrhu ZÚR bude 26.10.09, schválení lze očekávat počátkem roku 2010. Tento závaţný koncepční podklad s regulativy umísťování VTE není pojednán. Bez uváţení tohoto připravovaného zásadního podkladu územního plánování v kraji tato dokumentace pozbývá na aktuálnosti. KOMENTÁŘ

K Zásadám územního rozvoje byla při projednávání návrhu podána řada připomínek, které bude nutno teprve analyzovat a do materiálu začlenit. Z tohoto důvodu bude upravena i studie zabývající se větrnými elektrárnami na území Moravskoslezského kraje. Studie musí být v souladu se zákonem, aby nenastala situace jako v kraji Vysočina, kde byla kvůli ustanovením týkajícím se větrných elektráren část Zásad územního rozvoje Nejvyšším správním soudem zrušena. Návrh ZÚR před jejich schválením nelze povaţovat za závazný dokument, zvláště kdyţ jsou v takovém stupni rozpracovanosti, kdy není jasné, co bude v oblasti vyuţívání větru jejich ob-


Strana 69



sahem. PŘIPOMÍNKA

Tvrzení, ţe "10 VTE se můţe stát regionální turistickou atrakcí", je nepodloţené. Strategický program LEADER+ regionu Rýmařovsko nepočítá s VTE jako atrakcí. Jeho koncepce je orientována na turistický ruch, který je zaloţen na krásách zdejší přírodní krajiny. VTE jako podmínku jeho rozvoje neobsahuje. Z tohoto důvodu odmítáme takové vývody autora. KOMENTÁŘ

Skutečnost, ţe větrné elektrárny jsou objektem návštěv a turistickým cílem části veřejnosti, je potvrzena z lokalit, kde byly větrné elektrárny realizovány. Na základě těchto zkušeností lze naopak soudit, ţe úvahy o likvidaci turistického ruchu v okolí větrných elektráren nevycházejí z objektivních poznatků, ale pouze z obav místních obyvatel (které lze ale pochopit). Cílem Strategického programu Leader+ je podporovat zavádění a realizaci investic v rámci místních strategií, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských mikroregionů a vést aktéry na místní úrovni k úvahám nad potenciály jejich území v dlouhodobější perspektivě. Zaměřuje se především na nové formy zlepšování kvality ţivota ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prostředí a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví. Program tedy stanoví a zdůvodňuje strategii rozvoje území, určuje, které oblasti budou podporovány. Jeho obsah není definitivní a vyčerpávající, neznamená, ţe co v programu není zahrnuto, není dovoleno. PŘIPOMÍNKA

Není pochopitelné, proč autor dokumentace ve výčtu VTE v okolí neuvedl větrný park 7 VTE Leskovec, který získal souhlasné stanovisko EIA dne 18.5.2009 a kde byl také autorem posudku. Autor kumulativní vliv pouze připouští a odkazuje na Doplněné hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz. Avšak i tam není tento vliv dostatečně vyhodnocen a vizualizován. Dle našeho názoru se jedná o obrovskou kumulaci VTE na malém prostoru, nepřijatelnou v oblasti Nízkého Jeseníku. V současné době z 16 záměrů má v rámci procesu EIA souhlasná stanoviska 11, coţ představuje 69 VTE. Tyto záměry obdrţely kladná stanoviska i přes váţné připomínky státní správy, samospráv, občanských sdruţení a jednotlivých občanů. Přestoţe existuje v MSK Studie, která koncepčně odmítá VTE na 98% území MSK, přesto jsou schvalovány záměry v oblastech, kde nejsou v této Studii dovoleny. Svědčí to o nekvalitě procesu EIA, v jehoţ rámci je ponechána libovůle investorům. KOMENTÁŘ

Větrný park Leskovec je v dokumentaci uveden na straně 7 mezi záměry, u kterých probíhá EIA. Vyhodnocení kumulativního vlivu větrných elektráren je velmi obtíţně proveditelné, jelikoţ připravovaných větrných parků na jedné straně stále přibývá, na druhé straně jsou jiné zamítány v povolovacím procesu nebo procesu EIA a od dalších investor odstupuje sám. Jen malé procento záměrů tohoto charakteru je skutečně realizováno. Z tohoto důvodu by studie kumulativního vlivu větrných parků na krajinný ráz širší oblasti poskytla pouze zkreslené výsledky, protoţe by byla zaloţena pouze na dohadech, které záměry je třeba brát v úvahu a které nikoliv. Posuzovat v rámci jednoho záměru i záměry jiných investorů není proveditelné rovněţ vzhledem k rozsahu oznámení nebo dokumentace jednoho záměru a absenci informací o dalších záměrech. Studie uvedená v připomínce „nedovoluje“ a „nezakazuje“ výstavbu větrných elektráren, je odborným podkladem pro podrobné vyhodnocení moţnosti realizace. V úvodu studie sám autor uvádí: „Je potřeba zdůraznit, ţe role a moţnosti vyuţití Studie jsou omezené. Nelze od výsledku a závěru odborné Studie zpracované v celokrajském měřítku očekávat návod k řešení jednotlivých záměrů v konkrétních lokalitách“. PŘIPOMÍNKA

S konstatováním, ţe VTE nepoškozuje ţivotní prostředí, nesouhlasíme. Tyto obrovské stavby s rotujícími vrtulemi poškozují krajinný ráz, jsou nutné zábory půdy pro stoţáry se základy a obsluţné komunikace. Hluk VTE je aţ 105,7 dB. Vysoké hladiny hluku trvale zatíţí přírodní prostředí v lokalitě stavby, hluk se šíří do oblasti nejbliţších obcí a vytváří nové hlukové klima, trvalý hluk v blízkosti limitů. Tento trvalý hluk jak v samé lokalitě tak v okolních obydlích je velmi obtěţující svou pulsací. V tabulce porovnání OZE tvrzení, ţe VTE neprodukují emise, je zavádějící. Pro činnost VTE, která je závislá na foukání větru a nedá se předikovat, platí, ţe je nutno je zálohovat uhelnými elektrárnami, které emise produkují. U nevý-


Strana 70



hod je opomněno, ţe pro zajištění ekonomičnosti dle zákona je povinný výkup el. energie za dotovanou cenu, kterou platí všichni odběratelé. KOMENTÁŘ

Problematika vlivů Větrných elektráren Ryţoviště na krajinný ráz je komentována v souvislosti s připomínkou Městského úřadu Rýmařov, odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje. Zábor půdy je v případě větrných elektráren ve srovnání s jinými stavbami velmi malý. Plošně největší podíl zaujímají přístupové komunikace, ty jsou však v případě Větrných elektráren Ryţoviště z velké části vedeny po stávajících cestách. Komunikace vybudované v souvislosti s větrnými elektrárnami bývají veřejně přístupné a jsou vyuţívány i jinými subjekty např. pro obdělávání pozemků mezi elektrárnami nebo pro obecné zpřístupnění krajiny. Maximální akustický výkon 105,7 dB produkuje větrná elektrárna při rychlosti větru 7 m/s ve výšce 10 m nad úrovní terénu (100 dB = symfonický orchestr). Se vzdáleností hodnoty rychle klesají, takţe v obydlených místech jsou splněny hygienické limity. Maximální hluk byl v akustické studii vypočítán pro nejbliţší dům ve Vajglově v hodnotě 36,5 dB (30 dB = místnost v bytě v noci bez hluku - bez tikání budíku, 40 dB ticho, tikot budíku ve vzdálenosti dvou metrů). Uhelné elektrárny zálohující větrné elektrárny emise produkují při výrobě vlastní elektrické energie. Větrné elektrárny vyrábějí souběţně energii bez emisí. Z hlediska jednotlivce je platba za dotovanou elektrickou energii produkovanou obnovitelnými zdroji elektrické energie jistě nevýhodou, z hlediska národního a mezinárodního je však výroba čisté energie podporována, a protoţe je draţší, je nutno ji zaplatit. PŘIPOMÍNKA

Pojednávaná varianta 2 je horší kvůli přiblíţení místní části Vajglov města Břidličná. VTE č.1 o 800 m, VTE č. 4 o 500 m, VTE č. 2 a 3 téměř na hranici s katastrálním územím Břidličná. Velká blízkost místní části Břidličná - Vajglovu je nepřijatelná kvůli silné změně hlukového klima a viditelnosti VTE v plné výšce 150 metrů na vzdálenost 1000 metrů. KOMENTÁŘ

Údaje uvedení v připomínce jsou nepřesné, tyto Vajglovu dvě nejbliţší větrné elektrárny se k obci přiblíţí o 100, resp. 300 m. Porovná-li se součet všech vzdáleností jednotlivých větrných elektráren od Vajglova (výpočtového bodu akustické studie) ve variantě I. a variantě II. (s vědomím neobvyklosti tohoto posouzení), dospěje se k výsledku, ţe větrné elektrárny varianty I. jsou celkem o cca 1 600 m blíţe neţ větrné elektrárny varianty II. (kaţdá elektrárna v průměru o 160 m, vzdálenosti mezi jednotlivými elektrárnami zůstávají v obou variantách prakticky stejné). Dle zpracované akustické studie je vypočtená nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku ve varintě I. niţší, neţ u zvolené varianty II. (Varinta I.: zima – den 35,2 dB, zima – noc 37,0 dB, léto – den 36,7 dB, léto – noc 37,0 dB. Varianta II.: zima – den 34,8 dB, zima – noc 36,5 dB, léto – den 36,2 dB, léto – noc 36,4 dB). PŘIPOMÍNKA

Vyvedení výkonu do Břidličné, uvedené v příloze, není reálné. Městské zastupitelstvo Břidličné přijalo v posledním období 1,5 roku několik usnesení odmítající podzemní vedení přes pozemky města. Není uvedeno schéma vedení přes zbytek k.ú. Břidličná a k.ú. Rýţoviště aţ k záměru. KOMENTÁŘ

Trasa od rozvodny Břidličná k větrným elektrárnám je patrná ze situace uvedení v dokumentaci. Připomínka o vyloučení pozemků ve vlastnictví města pro vedení trasy kabelu je obsahem vyjádření města Břidličná. Trasa v současné době není přesně stanovena, jednání investora s vlastníky pozemků přicházejících v úvahu pro poloţení kabelového připojení větrných elektráren budou pokračovat do doby podání ţádosti o územní rozhodnutí, kde umístění stavby musí být přesně uvedeno.


Strana 71



PŘIPOMÍNKA

Tvrzení, ţe ,,zařízení je relativně jednoduše demontovatelné" platí moţná o nadzemní části tubusu, ale neplatí pro základ o rozměrech 16x16x1,95 m, tj. objem 500 m3 a hmotnosti cca 1000 tun ţelezobetonu. V dokumentaci není uvedeno, jak finančně likvidace by byla náročná a kdo ji bude platit. KOMENTÁŘ

Způsob provedení rekultivace pozemků pod základy větrných elektráren po ukončení činnosti bude uveden v souhlasu s odnětím ze zemědělského půdního fondu v případě, ţe půda bude odňata dočasně. Rozhodne-li orgán ochrany ZPF, ţe je nutné odnětí trvalé, rekultivace nebude z hlediska ochrany ZPF nutná. Finanční záleţitosti rekultivace nejsou obsahem souhlasu s odnětím, rozhodnutí podle stavebního zákona ani stanoviska EIA. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu má při udělování souhlasu k odnětí půdy ze ZPF pro základy větrných elektráren 3 moţnosti: 1. Plochy budou odňaty trvale s nevýhodou definitivního zmenšení výměry ZPF a ztíţení obhospodařování zemědělských pozemků, 2. Plochy budou odňaty dočasně, přičemţ podmínkou souhlasu bude odstranění betonových bloků v rámci rekultivace odejmutých ploch, 3. Plochy budou odňaty dočasně a překrytí bloků 1 m mocnou vrstvou zeminy a ornice bude povaţováno pro plnohodnotné zemědělské obdělávání za dostatečné. PŘIPOMÍNKA

Hluk při výstavbě. Jsou uváděny hodnoty útlumu hluku na vzdálenosti 2 km a 1,5 km. Vzhledem k tomu, ţe obydlí Vajglova jsou vzdáleny pouze 1 km, údaj útlumu chybí a samozřejmě bude vyšší. Je zmiňován o hluku pozadí, ale chybí údaj. KOMENTÁŘ

Je samozřejmé, ţe útlum hluku je přímo úměrný vzdálenosti od větrné elektrárny. Vzdálenost od zdroje hluku je jednou veličinou vzorce pro výpočet ekvivalentní hladiny akustického tlaku v určitém místě a výpočty jsou prováděny pro konkrétní vzdálenosti. Q LAeq,T = LWA + 10 log ( --------- ) - Aatm - Agr - Abar - Amisc 4..r2

(dB),

kde LWA (dB) je akustický výkon větrné elektrárny r (m) je vzdálenost výpočtového bodu od gondoly větrné elektrárny Q = 1 je činitel směrovosti pro všesměrový zdroj akustického tlaku Aatm (dB) je útlum zvuku v atmosféře stanovená dle vztahu Aatm = αr /1000 Agr (dB) je útlum zvuku na povrchu země Abar (dB) je útlum zvuku na bariérách mezi emisním a imisním bodem Amisc (dB) je útlum zvuku způsobený jinými jevy PŘIPOMÍNKA

Dokumentace neobsahuje akustickou studii. Dle autora není nutná, byla součástí oznámení a KHS neměla připomínky. Výsledky studie uvedeny v dokumentaci nejsou. Hluková studie v oznámení se zabývá jen výpočtem úrovně hlučnosti v měřících místech nejbliţších obydlí, vliv pozadí není uváděn. Existencí VP dojde ke změně hlukového klima ve Vajglově i v Rýţovišti. Na důkaz tohoto jsme vypracovali graf, který ukazuje jak se hlukové klima změní. Noční hlučnost standardního tichého prostředí za bezvětří i za průměrného větru 2,5 m/sek v obci "schované" v údolí je na nízké úrovni od 20 do 28 dB. Po realizaci VTE by došlo k navýšení hlučnosti na úroveň 36,4 dB a tím k radikální změně hlukového klima. Z titulu trvalé rotace VTE umístěných na kopci s převýšením cca 100 metrů a výšce gondoly 100 metrů bude výškový rozdíl 200 metrů. V obci bezvětří, na gondole rychlost 7 mlsek. Za této skutečnosti bude vyvozován na obydlí s původně tichým prostředím trvalý hluk, i kdyţ pod nočním limitem. Hlučnost v obci Vajglov bude po realizaci záměru trvale podstatně vyšší neţ před ní. Obdobné poměry platí i pro obec Rýţoviště. Hluk produkovaný VTE je charakteristický pulsací a je zátěţí pro obyvatele. Uvedené úrovně hlučnosti ze studie jsou zaloţeny na sférickém šíření hluku od VTE. Zahraniční zdroje uvádějí i semisférické šíření, které však znamená růst o 3 dB proti sférickému. Toto šíření odpovídá situaci vysoké hlučnosti při foukání větru od VTE. Dle zahraničních zdrojů jsou v nočních hodinách pozorovány vyšší hladiny hluku, neţ odpovídá jednoduchým výpočtům. Příčinou jevu je odlišné chování atmosféry ve dne a v noci a s tím související rozdílný vertikální profil rychlosti větru. Ve dne dochází k vzestupným proudům a turbulencím v atmosféře a rychlost větru stoupá s výškou pomaleji, neţ v noci, kdy se vytváří stabilní atmosféra charakteristická velkým vzrůstem rychlosti s výškou. Často tak dochází k situacím, kdy je v přízemní vrstvě velmi ma-


Strana 72



lá rychlost větru a tedy i velmi malé hlukové pozadí, zatímco ve výšce rotoru je rychlost proudění značná, VTE pracuje na plný výkon a emituje také vyšší mnoţství hluku. Rozdíl v imisích hluku v noci a ve dne tak můţe dosahovat aţ 15 dB. Takový rozdíl znamená velké překročení nočního limitu 40 dB. Jedná se o nepříznivý pulsující hluk, takové podmínky jsou nepříznivé pro spánek všech osob, starších lidí zvlášť. Odezvou na spánkové problémy se dají očekávat zdravotní problémy. Hluková studie si všímá jen 2 měřicích bodů u nejbliţších obydlí od VTE. Ale naprosto se nezabývá vnitřním prostorem VP. Z našich výpočtů vyplývá, ţe při vzájemné vzdálenosti VTE 420 m jsou zde dosahovány velmi vysoké hodnoty hlučnosti. Hlučnost VTE u stoţáru dle dokumentace je 105,7 dB. Tato hlučnost se vzrůstem vzdálenosti od něj á 100 metrů klesá na hodnoty 80, 60, 50, 43 dB. Sousední VTE má stejnou křivku poklesu a tím obě elektrárny vytvářejí v meziprostoru v součtu obou vysokou celkovou úroveň hlučnosti. V diagramu je vynesena hlučnost 30 dB při průměrném větru 3,5 mlsek v roce ve výšce 10 m. Je to charakteristika původně tichého prostředí přírodní lokality na kopci. Této rychlosti při 10 m odpovídá průměrná roční rychlost větru 7 mlsek ve výšce 105 m na gondole a hlučnost 105,7 dB. Vrůst hlučnosti přímo v prostoru VP je tedy dalekosáhle vysoký a znamená obrovskou změnu hlukového klima lokality. Důsledkem je vysoké zatíţení fauny a lze předpokládat, ţe citliví na hluk opustí daný prostor. Je moţno zmínit stíţnosti myslivců z Německa, kde VTE stojí uţ delší dobu, ţe nenajdou v okruhu 800 metrů od VTE jediné nové hnízdo, jediné vejce v něm. Důvodem nemusí být jen vysoká hlučnost v lokalitě, ale i rušivý pohyb vrtulí a míhání stínů. Takový prostor je moţno si obtíţně představit, ţe je vhodný pro zvířata a ptáky. Jejich volba je svobodná, tudíţ původně klidný prostor opustí. KOMENTÁŘ

O důvodu, proč nebyla akustická studie přiloţena k dokumentaci, je pojednáno v komentáři k připomínce Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje. Praxe ukázala, ţe při rychlostech větru vyšších neţ 6 - 8 m/s hluk pozadí dosahuje vyšších hodnot neţ samotné elektrárny. Výpočty v akustické studii byly prováděny pro rychlost větru 7 m/s, při kterém je dosahováno u navrţených elektráren maximálního akustického výkonu. Ke změně hlukového klimatu po instalaci nového zdroje hluku musí dojít, hluková studie však prokázala, ţe hluk nebude ani při kombinaci nejméně příznivých faktorů dosahovat stanovených hygienických limitů a bude tedy přijatelný. Akustická studie přiloţení k oznámení byla zpracována dle doporučené metodiky standardně pouţívané pro hodnocení hluku za pouţití schváleného softwaru. Důkazem přijatelnosti výpočtů a závěrů studie můţe být vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví, Krajské hygienické stanice se sídlem v Ostravě, která v případě realizace navrţené varianty nevyţadovala ani posuzování záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. Je zřejmé, ţe hluková situace se změní i na ploše větrného parku mezi jednotlivými věţemi. Pro tento prostor nejsou hlukové limity stanoveny, rušení ţivočichů větrnými elektrárnami bylo vyhodnoceno ve studii zabývající se obratlovci. Z důvodu přítomnosti citlivých druhů bylo rozmístění větrných elektráren na doporučení zpracovatele této studie upraveno. Všeobecně lze říci, ţe většina ţivočichů monotónnímu hluku přivykne, o čemţ svědčí jejich přítomnost v blízkosti větrných elektráren, či dokonce hnízdění ptáků přímo pod nimi. Uváděný příklad z Německa svědčí o známé skutečnosti, ţe sledování a studie týkající se vlivů větrných elektráren na ţivočichy se často diametrálně liší. Jelikoţ nelze z důvodu specifických podmínek kaţdé lokality dospět k univerzálnímu řešení, je nutno kaţdý záměr výstavby větrných elektráren posuzovat individuálně. PŘIPOMÍNKA

Hodnocení stroboskopického efektu je nedostatečné. Absentuje propočet účinku především na místní část Vajglov města Břidličná. VTE jsou vůči tomuto sídlu poloţeny východně a především na kopci o převýšení cca 100 metrů. Při vzdálenosti 900-1300 metrů nejbliţších VTE jsou pozorovatelné pod úhlem 15 stupňů. Tzn., ţe při východním slunci budou vrhat na okolní prostředí obydlí otáčející listy vrtulí rušivé míhající se stíny. Podobně mohou pohybující se stíny listů vrtulí působit na obec Lomnici. VTE Rýţoviště jsou vůči tomuto sídlu poloţeny západně a především na kopci o převýšení cca 80 metrů a při vzdálenosti 2100 metrů jsou pozorovatelné pod úhlem 10 stupňů. Tzn., ţe při zapadajícím slunci budou vrhat rovněţ rušivé míhající stíny. Autor se nezabývá ani v tomto případě vlastní lokalitou po realizaci VTE a opomíjí existenci míhání stínů vrtulí v tomto prostoru. Lze si obtíţně představit rytmicky pohybující se stíny po celý den vyplňující celý prostor 250 ha. I pro lidské návštěvníky by to byl nezapomenutelný stres. Konstatování autora dokumentace, ţe "sídla se nacházejí ve větší vzdálenosti neţ 500 metrů, je moţno tento vliv označil jako malý" bez výše uvedených analýz je chybné. KOMENTÁŘ

Zóna vnímatelného dosahu rotujícího stínu je vymezena polohou Slunce při letním a zimním slunovratu a vzdáleností od větrné elektrárny. Intenzita jevu klesá


Strana 73



s rostoucí vzdáleností v důsledku difúze světla v atmosféře, difrakce paprsků Slunce na hranách rotoru a relativně menšího zákrytu Slunce rotorem ve větší vzdálenosti. Stín je zřetelný v blízkosti VTE, postupně ztrácí na intenzitě, aţ zcela zaniká. Odborná literatura udává, ţe stíny jsou vnímatelné do vzdálenosti, ve které je rotor schopen zakrýt 20 % slunečního kotouče. V tomto případě je to přibliţně 2 km. Významný je však vliv stroboskopického efektu s vysokým kontrastem, kterého je dosaţeno v území, kde můţe dojít ke stoprocentnímu zákrytu slunečního kotouče listem rotoru. V případě VTE s výškou 150 m je to ve vodorovném terénu maximálně 400 m. Stín je viditelný pouze tam, odkud je viditelná VTE (stínící účinek nerovností terénu, lesů, zeleně, budov), významná je poloha vůči pozorovateli – pokud je VTE výše (na kopci), Slunce nemusí dostoupit nad obzorem do výšky dostatečné pro vznik stroboskopického efektu v hodnoceném místě. Významné je rovněţ časové působení jevu závislé na pohybu Slunce. Během roku způsobuje severojiţní posun poměrně úzkého pásu zastínění tak, ţe na konkrétním stanovišti je stroboskopický efekt pozorovatelný pouze několik dní aţ týdnů během roku (se vzrůstající vzdáleností je interval kratší). Během dne při zdánlivém pohybu Slunce od východu k západu působí jev na jednom místě po dobu několika minut, maximálně desítek minut denně. Ke vzniku stroboskopického efektu je nutné slunečné a jasné počasí. Průměrná doba slunečního svitu činí v ČR 1 720 h/rok, coţ je jen 39 % celkové teoretické doby oslunění. U fotosenzitivních jedinců přesto nelze vyloučit krátkodobé subjektivní nepříjemné pocity z míhajících stínů. Působení jevu však bude omezeno na časový interval několika minut denně a pouze po několik dní aţ týdnů v roce. Tato doba bude navíc silně zredukována povětrnostními poměry (oblačností). Obydlená území se navíc nalézají ve značných vzdálenostech od větrných elektráren, kde je jiţ stín nevýrazný. (Dle údajů Dr. Obsta, Humpolec). PŘIPOMÍNKA

V pasáţi Zásahy do krajiny autor uvádí: "V přílohové časti samostatné přílohy s hodnocením vlivů záměru na krajinný ráz jsou .... .pohledové fotovizualizace větrného parku z exponovaných míst, z míst trvale obydlených nebo jinak významných pří vnímaní krajiny v okolí záměru. Autorem těchto vizualizací je Ustav geoniky AV ČR." V připomínkách ke zmíněné příloze konstatujeme, ţe fotomontáţe Ústavu geoniky nejsou pro vizualizaci vhodné a spíše zavádějící. Autorka přílohy je k analýze ani nevyuţívá. KOMENTÁŘ

K vytváření fotovizualizací Ústav geoniky Akademie věd ČR uvádí: Při tvorbě přesných fotomontáţí byla pomocí přístroje globálního polohového druţicového systému (GPS) zaměřena poloha pořízení snímku, a to v souřadném systému WGS 84. Dále byl zaměřen azimut ve směru středu pohledového místa. Při pořizování snímků byl pouţit stativ s vodováhou a ohnisková vzdálenost F = 35 mm). Data o poloze jednotlivých snímků byla dále zpracována ve specializovaném software – ArcGIS 9.0 a Wind PRO 3.6. Tento software pracuje s prostorovou, především výškovou informací, která je reprezentována vrstevnicemi. Terén nebo reliéf, byl následně generován pomocí Delaunayho triangulace, která je zaloţena na matematickém vyjádření povrchu pomocí sítě nepravidelných co moţná nejvíce rovnostranných trojúhelníků. Výsledný povrch se nazývá TIN (triangel irregulated network), ten je vstupem pro vytvoření přesných fotomontáţí. Ústav geoniky Akademie věd České republiky, který fotovizualizaci zpracoval, je natolik fundovaným pracovištěm, ţe pochybení v pouţitém postupu či dokonce vědomé zkreslení výsledků, je velmi nepravděpodobné. PŘIPOMÍNKA

Zvláště chráněná území. Údaj o nejbliţší vzdálenosti od přírodního parku Údolí Bystřice 2 km není správný, skutečnost je 1,4 km. Autor pouze připomíná existenci koncepčního materiálu Studie" Vyhodnoceni moţnosti umístěni větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny" (zpracovatel RCEIA s. r. o., 2007), v němţ je ochranné pásmo přírodních parků ve vztahu k umísťování větrných elektráren stanoveno na 3 km." Dále autor Studii nekomentuje, protoţe by musel konstatovat, ţe větrný park Rýţoviště situovaný ve vzdálenosti 1,4 po 2,6 km od hranice PP leţí celý v nedoporučeném 3 km pásmu a je v rozporu s touto studií.


Strana 74



KOMENTÁŘ

Informace o nezávaznosti zmíněné studie je uvedena v komentářích k připomínkám odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje Městského úřadu Rýmařov. PŘIPOMÍNKA

Autor cituje často Radima Kočvaru. Závěr přílohy však není uveden. Citujeme: „Výstavba 10 VTE je akceptovatelná“ - Bez provedení analýzy, co se skutečně děje v lokalitě VTE v činnosti není moţno akceptovat. „Dle §56 a §78 odst. 2 poţádat o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů ţivočichů“. Dojde pravděpodobně k omezení přeletů ostříţe lesního a včelojeda lesního. „Ačkoli u obou větrných parků nedochází k překročení limitů stanovených pro jednotlivé druhy, další VTE v širším okolí jiţ toto ovlivnění představují. Je tak třeba váţit jednotlivé záměry s ohledem na početnost dotčených druhů ve vztahu k jejich velikosti populací na území Moravskoslezského kraje.“ - Zde připomínáme, ţe v současnosti existuje další třetí záměr v blízkém okolí, a to 7 ks VTE Huzová-Arnoltice, a tím aktuálně nastává zmíněné překročení limitů. KOMENTÁŘ

Jelikoţ R. Kočvara provádí sledování ptáků a netopýrů na několika jiţ provozovaných větrných parcích, lze předpokládat, ţe má dobrou představu, „co se skutečně děje v lokalitě VTE“. Podání ţádosti o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných ţivočichů je standardním postupem dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pokud orgán ochrany přírody výjimku neudělí, mohou být stanoveny podmínky či omezení provozu, které zajistí, ţe tito ţivočichové nebudou ohroţeni, nebo provozování záměru nebude vůbec povoleno. Pokud dojde pouze k omezení přeletů včelojeda a ostříţe, nejedná se o škodlivé zasahování do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 zákona o ochraně přírody a krajiny. Závěr zjišťovacího řízení záměru Větrné elektrárny Huzová – Arnoltice byl vydán v roce 2008 a od té doby proces posuzování nepokračuje. Vyhodnocení, zda nedojde k překročení limitů stanovených pro jednotlivé druhy ptáků, bude tedy záleţitostí přípravy tohoto později posuzovaného záměru. PŘIPOMÍNKA

Krajinný ráz. Mnoho konstatování z přílohy "Doplněné hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz" ale výsledek hodnocení krajinného rázu v dokumentaci není uveden a jen odkaz na přílohu. Ale ani tam není výsledek uveden. Obyvatelstvo. Je uveden počet obyvatel pouze Rýţoviště 673 a Lomnice 548. Opomenuty Břidličná 3.581, Dětřichov 512, Rýmařov 9.167, Velká Štáhle 334, Malá Štáhle 142, atd. Kulturní památky: Konstatování, ţe "VTE budou instalovány mimo intravilán dotčených sídel a tím nebudou přímo dotčeny kulturní památky" není přesné. Pokud se provede vizualizace, pak kulturní památky v intravilánu budou pohledově dotčeny vysokými VTE v pozadí. Hmotný majetek: Absence zmínky o dopadu záměru na pokles cen nemovitostí občanů v dotčených obcích. KOMENTÁŘ

Krajinný ráz: V kapitole C.II. Charakteristika současného stavu ţivotního prostředí v dotčeném území se předpokládá popis jednotlivých sloţek ŢP, nikoliv hodnocení vlivů záměru. Obyvatelstvo: Počet obyvatel v obcích není údaj pro posuzování vlivů záměru zásadní. Obce Dětřichov, Rýmařov, Velká Štáhle a Malá Štáhle nejsou dotčenými samosprávnými celky. Kulturní památky: Přímo dotčeny ţádné kulturní památky skutečně nebudou. Informace o případném vizuálním ovlivnění drobných místních památek jsou uvedeny v příloze týkající se krajinného rázu. Zhodnocení vlivů je předmětem kapitoly D. Hmotný majetek: Vlivy na hmotný majetek jsou obsahem kapitoly D, ale ani tam nejsou informace o cenách nemovitostí uvedeny. Zmíněna je tato problematika ve studii vlivů na krajinný ráz. PŘIPOMÍNKA

Tvrzení, ţe "velké mnoţství projektů VTE v Nízkém Jeseníku s kladným stanoviskem EIA, které mohou mít kumulativní vliv pouze na krajinný ráz, ovšem nemají vliv na ţádnou jinou zátěţ. " je nedostatečné."Velké mnoţství plánovaných záměrů v dané oblasti se ovšem nerealizuje z důvodu nemoţnosti jejich napojení na distribuční sít:" Z velké části zavádějící tvrzení. I jednotlivé záměry přes kladná stanoviska EIA se nerealizují kvůli odmítnutí změn ÚP obcí (Velká Štáhle, Rudná pod Pradědem, Křišťanovice, atd.) odbory stavebními a OŢP obcí s rozšířenou působností z důvodu poškození krajinného rázu. Také tento důvod se bude týkat VTE Rýţoviště. Souhlasíme s konstatováním, ţe v příloze krajinného rázu ,,jsou fotovizualizace", z nichţ ,,je nutno hodnotit dopad na KR jako významný." A to přesto, ţe fotomontáţe Ústavu geoniky AV jsou hodně nepřesné, velmi nedostatečně zobrazují dopady na KR. Realita vizuálního


Strana 75



pohledu je totiţ daleko výraznější, viz podrobnější připomínky k příloze ke KR. Poukázání, ţe "Tento dopad je moţné zmírnit opatřeními v kap. VII." Ta opatření nemají jakýkoli zmírňující vliv na porušení harmonického měřítka a dalších sloţek. Tvrzení "Stavby obdobného charakteru (sloupy el. vedení, stoţáry vysílačů mobilních operátorů) se v širším zájmovém území nacházejí a jako takové" splynuly" s územím jako stavby technického charakteru (občanská vybavenost). " je zcela účelové, mající zdůvodnit obrovské stavby VTE, které by taky "splynuly". Nejsou to stavby obdobného charakteru jako VTE. Výška elektrického vedení, vysílače v daném území jsou neporovnatelně niţší (do 20ti metrů). Jsou statické, bez pohybu jakýchkoli částí a nepoutají pozornost. Dle stavebního zákona se jedná o technickou infrastrukturu, která je dovolena v nezastavitelném území katastru obce. Větrné elektrárny jsou však výrobní zařízení, umísťování v nezastavitelném území není dovoleno. Stavby VTE jsou vysoké 150 metrů s rotujícími vrtule 2x45 metrů nemohou vyhovovat architektuře ÚP obcí. Stavby VTE porušují §12 Zákona o ochraně přírody a krajiny 114/92 Sb. Porušení zákona je z důvodu 1. sníţení estetické a přírodní hodnoty krajiny (jedná se o umělou stavbu v přírodní krajině, která zcela neguje dosavadní přírodní ráz krajiny a mění ji na industriální-antropogenní) 2. porušení harmonického měřítka a vztahů v krajině. (150 metrů vysoké stavby zpravidla na kopcích na nezastavitelném území obce překračuje výškově aţ 10x okolní flóru. Navíc se jedná o charakter stavby s rotující vrtulí, která mění rovinu otáčení dle směru větru a otáčky dle síly větru). Ze zákona o ochraně přírody a krajiny 114/92 Sb, § 12 Ochrana krajinného rázu a přírodní park, vyjímáme (I) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností sniţující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umíst'ování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. KOMENTÁŘ

Kumulativní vliv větrných elektráren je komentován u připomínky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, střediska Ostrava, krajinný ráz u připomínky odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje Městského úřadu Rýmařov a fotovizualizace v souvislosti s jinou připomínkou stejného autora. „Nezastavitelným územím katastru obce“ míní autor připomínky zřejmě „nezastavěné území“, tzn. pozemky, které nejsou zahrnuty do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy. „Nezastavitelné pozemky“ se týkají obcí, které nemají vydaný územní plán. Jedná se o pozemky, které nelze zastavět (veřejná zeleň, parky, větší zemědělské a lesní pozemky v zastavěném území obce). PŘIPOMÍNKA

Vlivy na veřejné zdraví - dokumentace tvrdí, ţe "VTE mají nízký počet otáček rotoru, u typu V90-2,O MW se jedná o maximálních 14,9 otáček/min., coţ má pozitivní vliv na niţší hlučnost." Autor přiznává, ţe by VTE mohly mít problém s hlučností. Údaj o počtu max. otáčkách 14,9 neodpovídá údajům z úvodních pasáţí dokumentace, kde je uvedeno 8,2-17,3 ot/min. Dále je uvedeno, ţe "listy se otáčejí podle síly větru v rozsahu otáček 9-19 krát za minutu ". Takţe jak je to s tou niţší hlučností. Pokud otáčky budou v provozním intervalu 8,2-17,3, pak konec listu pohybuje rychlostí 154-326 km/hod. pro 14,9 ot/min je to 281 km/hod. Dřívější menší typy VTE měly kratší délku vrtulí např. 25 metrů (průměr 50m), vyšší otáčky 16-31, coţ by činilo 151-292 km/hod. Zdá se, ţe jde o chybné tvrzení, ţe tento typ z velmi dlouhými listy by měl mít menší hlučnost. Hlučnost se vytváří pohybem listu okolo stoţáru a jedná se o aerodynamický hluk, rychlosti jsou zachovány jako u dřívějších typů. Toto tvrzení o niţší hlučnosti nemá oporu ani v uváděných parametrech ani po přepočtu. KOMENTÁŘ

Korektní čtenář zcela jistě nevyhodnotí informaci „nízký počet otáček rotoru má pozitivní vliv na niţší hlučnost“ tak, ţe by VTE mohly mít problém s hlučností. Autor naopak v kapitole uvádí, na základě závěrů akustické studie, ţe vlivy na veřejné zdraví související s hlukem nejsou významné. Údaje o počtu otáček skutečně nejsou jednoznačné, správný údaj je dle dokumentace Vestas Wind Systems: Nominální otáčky – 14,5 ot./min, provozní interval otáček – 9,3 – 16,6 ot./min. Aerodynamický hluk vzniká jednak prouděním vzduchu kolem listů rotoru (ten bude při stejné rychlosti podobný) a jednak při míjení tubusu listem rotoru. Tato sloţka bude jistě při větší frekvenci otáček významnější. Na hlučnost lze pohlíţet i z hlediska výkonu. Pokud má starší větrná elektrárna o výkonu 200 kW stejnou hlučnost jako moderní s výkonem 2 MW, je hluk produkovaný zařízeními staršího data výroby desetkrát vyšší, protoţe pro dosaţení výkonu nové elektrárny je nutno provozovat 10 VTE starých.


Strana 76



PŘIPOMÍNKA

Věta (na str.46): "Vlivy na veřejné zdraví jsou hodnoceny na základě podkladu – zpracované hlukové studie - viz příloha dokumentace:" není pravdivá, protoţe studie není přiloţena, o čemţ svědčí jak úvodní stránka, která tuto přílohu neobsahuje, tak konstatování na str. 25, ţe "hluková studie nebyla vypracována, postačovala v oznámení. " Dále se vyjadřujeme k jednotlivým tvrzením autora: 1. Za předpokladu současného hlukového pozadí na hodnocených referenčních bodech v souladu s platnou legislativou nedojde realizací záměru "Větrné elektrárny Rýţoviště" k situaci, kdy by očekávaná změna hlučnosti v nejbliţších obcích indikovala zhoršeni kvality spánku, zvýšené uţívání sedativ ani obtěţování hlukem. Více občanů, v sousedství uţ postavených a mnohdy menších VTE a podstatně menším počtu ve větrném parku, si stěţují na vysokou hlučnost v okolí i v obydlí. Citliví nemohou spát. Uvádějí, ţe nejvyšší úrovně hluku jsou při vanutí větru od VTE k jejich příbytkům a v noci. 2. Mírné zvýšení hlučnosti doloţené výpočtem není subjektivně ani přístrojově prokazatelné a týká se noční doby. Očekávaný příspěvek hlučnosti záměru "Větrné elektrárny Ryţoviště" v denní době bude niţší a hlukovou situaci neovlivní. Není pravda, v obydleném prostoru se vytváří novém hlukové klima, toto prokazují i výpočty hlukové studie v příloze oznámení. 3. Vlivem realizace záměru "Větrné elektrárny Rýţoviště" nebudou očekávaným imisním příspěvkem dopravní hlučnosti v nejbliţších obcích změněny objektivní podmínky pro ohroţení veřejného zdraví dotčených obyvatel a nedojde ke změně současného hlukového klimatu. Nové hlukové klima, prokázané výpočty Hlukové studie, je zcela nepřijatelné svou proměnlivostí a především se jedná o trvalé zvýšení hlučnosti dosavadního tichého prostředí obcí. 4. Očekávaný vliv hlučnosti záměru "Větrné elektrárny Rýţoviště" v denní době bude nízký, neovlivni hlukové klima v dotčených obcích a nezpůsobí nepříznivou situaci z pohledu ochrany veřejného zdraví. V hlukové studii není pojednán faktor proměnlivosti i kdyţ úroveň je pod limitem. Typ hluku z VTE je zcela odlišný od hlučnosti dopravy a jiného pozadí a je velmi zatěţující. Z toho vyplývá: 1) Zdravotní riziko způsobené samotnou realizaci investičního záměru "Větrné elektrárny Rýţoviště" ve srovnání se současnou pravděpodobnou hlukovou zátěţí prostředí v noční době, není významné. Zcela nepřijatelné tvrzení, které nemá oporu v hlukové studii. Záměr VTE Rýţoviště je novým zdrojem hluku, na úrovni 36-38 dB, a tím se jedná o nové hlukové klima, které je trvalé. Vypočtené hodnoty mají nepřesnost 2 dB a tedy se připouští, ţe mohou být i přes noční limit. 2) Realizace záměru "Větrné elektrárny Rýţoviště" nezpůsobí v okolních obcích změnu hlukového klimatu zvýšením noční hlučnosti, změna se očekává max. o desetiny dB. Zcela nepřijatelné tvrzení. Okolní obec Vajglov je vzdálena 1 km od nejbliţších VTE a zde nastává změna hlukového klima. Autor dokumentace si popletl vypočtené denní a noční údaje hluku vyvozovaného VTE, kde tento rozdíl je. KOMENTÁŘ

Hluková studie byla opravdu přiloţena pouze k oznámení. Přílohou dokumentace jiţ nebyla, protoţe orgán ochrany veřejného zdraví ji akceptoval a nepoţadoval dokonce ani posuzování vlivů záměru na ţivotní prostředí. 1. Je pravda, ţe různí lidé vnímají stejný hluk různým způsobem. Jedni určitý hluk nevnímají nebo na něj přivyknou, druzí jím mohou být rušeni. Pro objektivní zhodnocení přijatelnosti jsou stanoveny hygienické limity pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb. Hygienické limity obecně jsou určeny pro všechny známé a objektivně (reprodukovatelně) stanovitelné a hodnotitelné faktory, které mohou mít negativní vliv na zdraví člověka. Hygienické limity jsou v ČR stanoveny tak, ţe při jejich dodrţení by z hlediska zdravotního běţný člověk mohl ţít celý ţivot (pracovat po celou dobu svého pracovního ţivota) bez ohroţení zdraví. Tyto limity musí být v případě Větrných elektráren Ryţoviště dodrţeny. 2. Změna hlukové situace bude objektivně ověřena přímým měřením v rámci zkušebního provozu větrného parku. V současné době je moţno vycházet pouze z akustické studie, jejímţ zásadním závěrem je, ţe nebudou překročeny maximální hodnoty hluku stanovené platnou legislativou. 3. Text dokumentace v tomto případě hovoří o dopravní hlučnosti při realizaci záměru, připomínka o hlučnosti z provozu. 4. Hluk byl v akustické studii vyhodnocen dle stanovené metodiky. Jistě by bylo moţno provést posouzení jinými metodami či sledovat další charakteristiky jevů, není však jisté, ţe by taková studie byla akceptována orgánem ochrany veřejného zdraví. Závěr dokumentace vychází z hlukové studie – pokud hluková zátěţ nedosahuje hlukových limitů, není důvod ji povaţovat za závaţnou. Hodnota hluku 36 – 38 dB uvedená v připomínce nevychází z dokumentace ani akustické studie, kde je uvedena maximální hodnota 36,5 dB. PŘIPOMÍNKA

Informace o "rozšíření stávající rozvodny v k. ú. Břidličná" není pravdivá. Nejedná se o rozšíření, ale o nový projekt trafostanice stavby investorem. Tato uvaţovaná stavba se nachází uprostřed občanské zá-


Strana 77



stavby, kde bude třeba provést ověření vlivu záměru na ţivotní prostředí procesem EIA. Vyvedení výkonu podzemním vedením přes pozemky města Břidličná je městským zastupitelstvem Břidličné odmítnuto. KOMENTÁŘ

Případné úpravy či rozšíření rozvodny v Břidličné bude záleţitostí vlastníka a provozovatele - společnosti ČEZ Distribuce, a.s. Trafostanice zmíněná v připomínce je součástí větrného parku, v jehoţ prostoru bude umístěna, jedná se o betonový kiosek o rozměrech přibliţně 4 m x 3 m. Informace o odmítnutí města Břidličná vést kabelové vedení přes pozemky v jeho vlastnictví je pravdivá, přijatelná trasa se v současnosti projednává. PŘIPOMÍNKA

Sociálně ekonomické důsledky: Uváděné profitování z prodeje pozemků jejich majiteli je pouze jedna stránka. Jejich sousedé nebudou profitovat ačkoli budou silně existencí VTE ovlivněni. Podobně obec Rýţoviště obdrţí do rozpočtu finanční obnosy, ale sousední obce, které budou dokonce více zatíţeni vlivy VTE, nejsou jakkoli zainteresováni. Je otázka, proč jsou upláceny obce, kdyţ je to tak významné pro lidstvo? Nedochází k významnému zhoršení podmínek ţivota i v dotyčných obcích? Pokud je uváděno, ţe šetří VTE tradiční zdroje, pak podíl 0,31 % v roce 2007 na celkové výrobě el. energie ČR je zcela neodůvodnitelné pro takové zhoršení podmínek ţivota v daném regionu. KOMENTÁŘ

Situace, kdy prospěch z pozemku má jeho vlastník a nikoliv soused, je normální. Případné podmínky umístění stavby má vlastník sousedního pozemku moţnost uplatnit v rámci územního řízení, kterého je účastníkem. Nelze hovořit o uplácení obcí, i při realizaci veřejně prospěšných staveb („významných pro lidstvo“) musí být respektovány vlastnické vztahy, i v případě vyvlastnění musí být vlastník řádně odškodněn. Jelikoţ je v současnosti provozováno v ČR pouze několik větrných elektráren, je evidentní, ţe jejich podíl na celkové výrobě elektrické energie nemůţe být velký. PŘIPOMÍNKA

Dokumentace uvádí: "Dle hlukové studie se v Břidličné (cca 2,5 km od nejbliţší VTE) neprojeví hluk šířený za provozu VTE. Je to dáno zjištěním, ţe jiţ v obci Vajglov (výpočtový bod 2 km od nejbliţší VTE) bude hodnota hluku menší neţ hodnota hygienického limitu." Připomínky: Uváděná vzdálenost nejbliţšího obydlí v Břidličné od nejbliţší VTE je chybná. Skutečnost je 1380 m. I zde by měl být proveden výpočet hlučnosti. Rovněţ je chybná uváděná vzdálenost nejbliţšího obydlí ve Vajglově od nejbliţší VTE 2000 m, skutečnost je 980 metrů. Vzhledem k podstatně kratší vzdálenosti od domků Vajglova, sice 980 - 1400 metrů a pozici VTE na kopci o převýšení 100 metrů jsou pozorovány 4 nejbliţší VTE pod úhlem 10-15 stupňů. Tzn. při východo-východojiţní poloze VP vůči Vajglovu při ranním slunci bude docházet k míhání stínů. Fotovizualizace, přiloţené ke KR jsou nesprávné a nerepresentují pohled prostým okem. Ve skutečnosti by se jednalo o silný zásah do krajiny .... KOMENTÁŘ

Vzdálenosti uvedené v dokumentaci skutečně pro variantu II. neodpovídají skutečnosti. O míhání stínů rotorů je pojednáno v komentáři k jiné připomínce občanského sdruţení Mé město můj ţivot. PŘIPOMÍNKA

Nesouhlas s tvrzením, ţe bude malý vliv míhání stínů, protoţe jsou obydlí vzdálena nad 500 m, jedná se o umístění na kopci, a tím roste úhel. Autor opakuje typické pravdy, platné moţná pro rovinné umístění, ale neplatí to při umístění VTE na kopci. Pokud by si autor situaci zakreslil, pak bude muset změnit názor. KOMENTÁŘ

Viz komentář k podobné připomínce stejného autora. PŘIPOMÍNKA

Vliv elektromagnetického záření: není uvedeno, jestli nebude nepříznivé ovlivnění činnosti telekomunikačního vysílače na Výšině, který je vzdálen jen 700 m od nejbliţší elektrárny. KOMENTÁŘ

O vlivech na telekomunikační zařízení je pojednáno v komentáři k připomínce občanů Ryţoviště zastoupených paní Hulovou. Vyjádření správců všech sítí v dotčeném Ing. Petr Götthans, Kosmonautů 1028/7, 779 00 Olomouc

Strana 78



území bude součástí ţádosti o vydání územního rozhodnutí. PŘIPOMÍNKA

Fauna, ptáci. Autor konstatuje, ţe "se zvětšujícím počtem VTE, dosah hluku narůstá, VTE jsou však orientovány mimo převaţující směr větru, zvýšení hlukové zátěţe se tak předpokládá jako zanedbatelné." Zde je důleţité sdělení o směrovém šíření a účinku hluku, na rozdíl od hlukové studie, která předpokládá sférické šíření. Realita je skutečně směrová, a ta narůstá aţ o 3 dB proti výpočtům. Autor opomíjí, ţe v lokalitě větrného parku dojde k obrovskému nárůstu hlučnosti, viz náš výše uvedený graf. KOMENTÁŘ

Mimo převaţující směr větru neleţí jen významný krajinný prvek Ryţovisko, ale i zastavěná území nejbliţších obcí – Ryţoviska, Vajglova i Břidličné, zmiňované navýšení hluku se zde tedy neprojeví. PŘIPOMÍNKA

Pozemní savci: "Negativní vliv bude spočívat v moţném rušení, které bude souviset s provozem VTE (akusticky hluk, stroboskopicky efekt). " Je nutné konstatovat, ţe hlučnost 10 VTE, kaţdá o 105 dB je rušení jisté a nikoli moţné. Zhoršení ţivotních podmínek pro stávající faunu na tomto obrovském území o ploše cca 250 ha bude děsivé. K tomu za slunečného počasí celodenní míhání stínů okolo VTE budou znamenat prostředí neobyvatelné. Tyto nepříznivé projevy VTE Rýţoviště ve vlastní lokalitě nejsou v příloze Mgr.Kočvary pojednány. KOMENTÁŘ

Vizuální a akustické rušení obratlovců je hodnoceno ve studii R. Kočvary na stranách 11 a 12. PŘIPOMÍNKA

Vliv záměru na kulturní charakteristiky: Souhlasíme, ţe "Kulturní charakteristika krajiny v oblasti Ryţoviště bude významně dotčena.", ale nelze přistoupit na zlehčující tvrzení autora ,,je na subjektivním posouzeni kaţdého člověka, do jaké míry je tento středně silný vliv negativní nebo pozitivní". Další konstatování, ţe "v krajině extravilánu obcí se na některých místech nachází další výrazné vertikální technické prvky – stoţáry vedení VN a telekomunikační stoţáry. "není objektivní, neboť tyto prvky jsou max. výšky 20 metrů, jsou statické a nemají jakékoli rotující součásti. VTE o výškách 150 metrů, kde rotují vrtule o průměru 90 metrů, a jejich rovina otáčení se mění dle směru větru, jsou zcela odlišné vertikální technické prvky. Vliv záměru na historické charakteristiky: "V území se nachází řada drobných a místních památek (kostel, boţí muka, kaple) běţné hodnoty, které sice budou ovlivněny pohledově, Vliv záměru na estetické hodnoty: Srovnávání dřívější výstavby stoţárů VN a telekomunikačních Vliv na estetické hodnoty bude středně silný. Celkově se změní vnímání charakteru krajiny. V dokumentaci nejsou uvedeny propojovací komunikace mezi VTE. KOMENTÁŘ

O vlivu větrných elektráren pojednává rovněţ připomínka Městského úřadu Rýmařov, odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje a komentář k ní. PŘIPOMÍNKA

Vliv záměru na harmonické měřítko: Konstatování, ţe "vliv záměru na harmonické měřítko bude silný." tedy silně negativní dle přílohy. Tímto je porušen zákon 114/92 v par. 12. Neobstojí tvrzení, ţe Podrobně je problematika vlivů na krajinný ráz popsaná v příloze "Větrné elektrárny Ryţoviště - doplněné hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz" - přiloţeno k teto dokumentaci. KOMENTÁŘ

Problematika vlivů Větrných elektráren Ryţoviště na krajinný ráz je komentována v souvislosti s připomínkou Městského úřadu Rýmařov, odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje. Kaţdá stavba svým způsobem ovlivní či změní krajinný ráz. V popisu této změny zpravidla nebývá problém. Z praktického hlediska je ovšem důleţité posouzení snesitelnosti a únosnosti této změny. A zde jiţ dochází velmi často k formulaci odlišných závěrů, i kdyţ vycházejí ze stejných východisek. PŘIPOMÍNKA

Největší zápory a problémy navrhovaného záměru a jeho situování: 1. do jisté míry sníţení hodnoty přírodního prostředí (výstavba technického zařízení v krajině je odklon od zemědělsko-lesní krajiny ke krajině kulturní). Náš názor, jedná se o silný vliv sniţující hodnotu přírodního prostředí 2. sníţení estetických hodnot krajiny. Správné konstatování. 3. likvidace harmonického měřítka krajiny. Správné konstatování 4. sníţení rekreační hodnoty území. Správné konstatování 5. značná výška VTE (l05 m náboj + 45


Strana 79



m rotor ~ 150 mj. 6. některé tubusy VTE jsou na pohledově značně exponovaných místech, viditelné i ze značných vzdáleností (zejména výše poloţených míst). Správné konstatování. Připojujeme, ţe vlivem umístění VTE na kopci a konfiguraci umístění sídel Břidličné na úbočích přivrácených k záměru, jsou z těchto sídel v přímé viditelnosti všechny VTE ve většině v plné výšce. 7. nesporný vliv na krajinný ráz (pro řadu osob subjektivně velmi negativní). Souhlasíme. V petici před několika lety občané Rýţoviště odmítli VTE. Občané dotyčných obcí a nejbliţšího okolí v peticích odmítají VTE rovněţ. 8. sníţení hodnoty pozemků a nemovitostí v okolí. Správné konstatování. Pokles nemovitostí v okolí (Rýţoviště, Břidličná, Lomnice, Huzová-Arnoltice, Velká Štáhle) dle zahraničních údajů o 30% by znamenal ztrátu na majetcích občanů 2200 mil.Kč. Při dotaci 23 mil.Kč za 15 let obci Rýţoviště, by byla celková ztráta v regionu 2177 mil. Kč. 9. ztráta významného volného, nezastavěného horizontu. Správné konstatování 10. nikdo nezaručí úplnou likvidaci stavby po uplynutí její ţivotnosti. Správné konstatování 11. nestabilita dodávek elektrické energie do rozvodné sítě. Správné konstatování 12. příjezdové komunikace a vedení VN znamená zásah do málo narušeného návrší. 13. růst sítě komunikací. Správné konstatování 14. bude přínos několika desetin procent ekologicky relativně čisté elektrické energie vyváţen rozsáhlou změnou krajinného rázu. Správné konstatování. Tato konstatování převzatá autorem z přílohy ke KR , se kterými se shodujeme, jsou váţnými argumenty pro ukončení záměru VTE Rýţoviště. KOMENTÁŘ

S objektivně vyhodnocenými potenciálními negativními vlivy větrných elektráren autor připomínky souhlasí. Bylo by moţno polemizovat s negativem č. 8, sníţení hodnoty nemovitostí nebylo dosud v územích s provozovanými větrnými elektrárnami prokázáno. Jinak bez komentáře. PŘIPOMÍNKA

Největší klady (přínosy) situování záměru v posuzovaném prostoru: 1. poloha zvolena v místech, kde jsou relativně dobré poměry proudění větru. Není moţno souhlasit, ţe relativně dobré poměry proudění v této lokalitě jsou pozitivem. I v tomto prostoru by bylo dosaţeno vyuţití jen 20-30% instalovaného výkonu. I zde, VTE jako zdroj elektrické energie, je díky nestabilitě větrných podmínek nejhorší variantou OZE. V elektrické síti jsou nutné zdroje s garantovanou dodávkou. S růstem počtu VTE roste hrozba black-outu, a jsou nutné záloţní zdroje na fosilní paliva. 2. záměr je situován mimo a v dostatečné vzdálenosti od velkoplošných zvláště chráněných území (NP a CHKO). V zhledem k situování na vysokém kopci s přímou viditelností na horský masív CHKO Jeseníky, byl by záměr viditelný i z vrcholových cest tohoto horského masívu. 3. záměr je situován mimo a v dostatečné vzdálenosti od maloplošných zvláště chráněných území (NPR, PR, NPP a PP). Není pravda, ţe v dostatečné vzdálenosti. Záměr je situován v nedoporučeném 3 km odstupovém pásmu od PP Údolí Bystřice a tím poškozuje krajinný ráz PP, kvůli jejímuţ ochraně byl zřízen. 4. větrné elektrárny neemitují ţádné škodliviny do ovzduší ani do podzemních vod nebo do horninového podloţí. Vlastní provoz lze tak charakterizovat. Ale pro nepredikovatelnou dodávku do el. sítě jsou nutné zálohy na fosilní paliva, které emitují více škodlivin neţ kdyby VTE neexistovaly. 5. dochází k relativně velmi malému záboru půdy, okolní plochy zůstávají beze změn. Zábor není velmi malý. Úbytek zemědělské půdy 2,4 ha, z titulu stavby základů a obsluţných ploch 10ti VTE včetně komunikací, je značný. 6. povaha záměru je dočasná (po dobu ţivotnosti VTE), nejde o vliv nevratný. Dočasnost je nezaručena a měla by být pro zdroj elektrické energie spíše na závadu. Elektrárna se přece nestaví na 20 let. Existenci VTE umoţňuje pouze dotační cena povinného výkupu el.energie dle zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Při hodnocení vlivu na krajinný ráz je dočasnost irelevantní. 7. během provozu nevyţaduje velké provozní zásahy, velké pohyby techniky, přísuny zdrojů nebo vstupních surovin, pohyb osob. Pohyb techniky a osob vyţaduje. Jedná se o pravidelnou údrţbu VTE cca 1x za 14 dní. Je otázka, kdo bude hradit odstraňování sněhu a údrţbu přístupových komunikací po dobu min. 20ti let. 8. etapa výstavby je relativně krátká. Půl roku je sice relativní krátká doba, ale doprava velkého mnoţství materiálu a rozměrných dílů vyţaduje značný a náročný pohyb dopravních prostředků. 9. obnovitelný zdroj energie, který je v souladu s politikou našeho státu v oblasti obnovitelných zdrojů energie (technologie je podporována politikou ČR i EU, její negativní vlivy jsou daleko menší neţ negativní vlivy tepelných elektráren na fosilní paliva). EU nenařizuje, ţe musí být VTE řešením poţadovaného podílu OZE. Dává pouze doporučení typu OZE, výběr dle podmínek státu. Nevhodné podmínky v ČR pro VTE jsou důvodem nízkého podílu 0,29% na celkové výrobě el.energie v roce 2008. Mezi nevhodné podmínky patří nedostatečný větrný potenciál a nestabilita dodávky, příliš husté osídlení s dopadem na hlukové klima a poškození KR. Nekvalitní dodávka el.energie do sítě znamená aplikace záloh na fosilní paliva, které musí být trvale ve funkci a tím tvrzení o "čisté" energii z VTE je zcela mylné. 10. zemědělská sféra je na útlumu, technické a průmyslové disciplíny dokáţí přinést do území postiţeného strukturálně či hospodářsky nový zdroj příjmů. Stavby VTE v regionech Rýmařovska a Bruntálska by byly velmi negativní pro ţivotní podmínky obyvatel. Znamenaly by jejich další zhoršení a v důsledku toho odchody mladých z tohoto regionu. Vzhledem k dosavadní přírodní krajině je potenciál zájmu občanů z velkých měst o naše regiony. Obrovský pokles nemovitostí vlivem staveb VTE bude dán radikálním poklesem poptávky. Další ztráty turistického potenciálu a vysídlováním pracovní síly. Zmiňovaný přínos od investorů pro obce, na jejichţ katastru by se VTE postavily, je nepatrný a nenahradí tyto obrovské ekonomické ztráty. Stavby VTE v regionu Rýmařovska a Bruntálska je nutno povaţovat doslova za katastrofu pro tyto oblasti. 11. funkční podstata větrných elektráren naplňuje principy trvalé udrţitelnosti. Z hlediska funkční podstaty, jedná se o zdroj el.energie s negarantovatelnou dodávkou a proto jsou nutné zálohy na fosilní paliva. Bez nich nelze VTE pouţívat. Dočasnost staveb VTE je v rozporu se slovem trvalý. S pozitivy uvedenými autorem dokumentace nesouhlasíme, nemají vliv na zmírnění negativ a argumentů pro zrušení záměru.


Strana 80



Shrnuti negativních vlivů na: přírodní charakteristiky - slabé aţ středně silné, kulturní charakteristiky středně silné, historické charakteristiky – slabé, estetické hodnoty - středně silné, významné krajinné prvky – slabé, zvláště chráněná území - slabé aţ středně silné, kulturní dominanty - slabý aţ středně silné, harmonické měřítko – silné, Ve všech hodnocených stránkách je porušení §12 zákona 114/92 Sb. Nesouhlasíme se závěrečným konstatováním autora "Na základě výše uvedených údajů lze shrnout, ţe vlivy výstavby a provozu záměru" Větrné elektrárny Rýţoviště" na krajinu budou celkově středně silné, dle názoru zpracovatele dokumentace však akceptovatelné." Tento závěr neobsahuje ani příloha ke krajinnému rázu. Jedná se o přímé porušení tohoto zákona a tedy autor pokud by chtěl být objektivní, nemůţe dojít k závěru o akceptovatelnosti. Zvláště, kdyţ ani autorka přílohy k tomuto závěru nedochází. Je nutné citovat § 12 Ochrana krajinného rázu a přírodní park ze zákona 114/92 Sb. (1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností sniţující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Realizace záměru" Větrné elektrárny Rýţoviště" by porušila zákon 114/92 Sb. KOMENTÁŘ

1. Dvaceti aţ třicetiprocentní účinnost větrných elektráren je normální a je dána specifičností těchto zařízení. Přesto je i ve srovnání s jinými zdroji obnovitelných zdrojů energie výhodná vzhledem k zásahům do ţivotního prostředí a ceně elektrické energie. Předpokládá se, ţe v ČR bude instalováno přibliţně 300 větrných elektráren s výkonem cca 600 MW. Vzhledem k tomu, ţe budou rozmístěny po celé ploše republiky, budou díky rozdílným povětrnostním podmínkám pracovat na různý výkon, nikdy nedojde k náhlému poklesu plného výkonu na nulu a naopak. Předpokládá se, ţe při průměrném odběru elektrické energie přes 8 000 MW můţe nestabilnost větrných elektráren rozkolísat energetický odběr teoreticky maximálně o 0,5 %. Situaci, kdy by došlo k bezvětří nebo silnému větru na území celé republiky lze v současné době spolehlivě předpovědět a na základě těchto předpovědí lze provést příslušná opatření. Zálohování výkonu větrných elektráren nelze tedy chápat jako budování tepelných elektráren o velkém výkonu (600 MW), pro případný náhlý výpadek všech VTE. Podle mezinárodních pravidel musí navíc kaţdý stát zajistit zálohu odpovídající největšímu zdroji v soustavě. Proto musí být v ČR navíc 1000 MW konvenčních elektráren pro zálohování jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín. Tato záloha kryje i kaţdou menší elektrárnu, včetně kterékoli vyrábějící z obnovitelných zdrojů. 2. Hranice CHKO Jeseníky leţí ve vzdálenosti přesahující odstupovou vzdálenost navrţenou ve studii Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území MSK (3 km), hřebeny Jeseníků s výhledy ve směru k Ryţovišti leţí ve vzdálenosti přibliţně 20 km, tedy v okruhu slabé viditelnosti, kde se větrné elektrárny projevují v krajinném obrazu velmi slabě a jsou patrné pouze za dobré viditelnosti. 3. Navrţená odstupová vzdálenost od přírodního parku byla komentována v souvislosti se stejnou připomínkou na jiném místě posudku. 4. Záloţní zdroje jsou objasněny výše v tomto komentáři. Záloţní zdroje vyrábějí elektrickou energii souběţně s větrnými elektrárnami a vyráběly by ji, i kdyby VTE nebyly. 5. Zábor půdy pro výstavbu větrných elektráren je ve srovnání s jinými stavbami skutečně malý. Významná je skutečnost, ţe převáţná část záboru zemědělské půdy je ze ZPF odejmuta dočasně a po stanovené době odnětí bude navrácena původnímu účelu. Zbývající část záboru, plochy odejmuté trvale, jsou určeny pro vybudování komunikací, které jsou vyuţívány pro zemědělské obhospodařování ploch a pro obecné zpřístupnění krajiny. I tyto komunikace zpevněné kamenivem lze v případě potřeby jednoduše odstranit a plochy pod nimi rekultivovat. 6. Dočasnost je zaručena vydaným stavebním povolením. Jestliţe je provozování zařízení ekonomicky výhodné i po omezenou dobu včetně montáţe a demontáţe,


Strana 81



není důvod takovou stavbu nebudovat. Větrné elektrárny nelze budovat na delší dobu zejména proto, ţe toto vysoce sofistikované zařízení rychle morálně zastarává, jelikoţ se rychle vyvíjejí stále dokonalejší technologie. Jestliţe je podpora obnovitelných zdrojů energie zakotvena v právním řádu ČR, je zcela logické, ţe jsou tyto stavby budovány. 7. Obsluha a údrţba větrných elektráren je ve srovnání s jinými stavbami a technologiemi zanedbatelná. Přístupové cesty jsou účelové komunikace, jejichţ údrţba je věcí jejich vlastníka nebo provozovatele. 8. Přeprava komponent větrných elektráren je jednorázová záleţitost, výstavba vlastní větrné elektrárny je otázkou přibliţně 2 dní. Stavební práce jsou reprezentovány především terénními úpravami prováděnými v místě větrného parku ve značných vzdálenostech od obydlených míst. Vyuţití komunikací je spojeno s dopravou kameniva a betonu. 9. Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2008 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 5,2 %. Větrné elektrárny se podílely na hrubé domácí spotřebě 0,34 % (fotovoltaické systémy 0,02 %, tuhé komunální odpady 0,02 %, bioplyn celkem 0,37 %, biomasa celkem 1,62 %, vodní elektrárny 2,81 %). VTE se podílení na výrobě z OZE 6,56 %. Je evidentní, ţe větrné elektrárny nemohou nikdy úplně nahradit velké zdroje. Snahou je, aby se staly nedílnou součástí energetického mixu a další vývoj směřoval k vytváření “chytrých rozvodných elektrických sítí“ spočívajících v obousměrné vysokorychlostní komunikaci sítě vybavené pokročilými senzory a výpočetní kapacitou, které zvýší její spolehlivost, účinnost a bezpečnost a umoţní sladění s obnovitelnými zdroji energie jako jsou solární či větrné elektrárny, které poskytují proměnlivý přísun elektřiny. Je samozřejmé, ţe instalace jednotlivých druhů zdrojů energie závisí na konkrétních podmínkách a na technických a legislativních moţnostech jejich budování. 10. Problematika cen nemovitostí a vlivů větrných elektráren na turistický ruch je popsána v komentáři k připomínce města Břidličná a k připomínce občanů obce Ryţoviště. 11. Problematika zálohování výkonu větrných elektráren je popsána výše v tomto komentáři. Trvale udrţitelný rozvoj společnosti je dle zákona č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává moţnost uspokojovat jejich základní ţivotní potřeby a přitom nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Z definice je jasné, ţe dočasnost stavby VTE s trvalostí udrţitelného rozvoje nijak nesouvisí. Odmítnutí pozitiv větrných elektráren autorem připomínky lze vzít na vědomí, pro objektivní posouzení předloţeného záměru však musí být zohledněny (stejně jako se vyhodnocují klady a zápory při kaţdém rozhodování). PŘIPOMÍNKA

Autor provedl hodnocení negativních i pozitivních vlivů záměru v tabulce. Autorovo hodnocení negativních i pozitivních vlivů je shodné, nevýznamné. Nesouhlasíme s autorovým číselným hodnocením v jednotlivých dotčených sloţkách. Jeho chybné hodnocení nelze komentovat jinak neţ otázkou: Proč se o tomto záměru uvaţuje, kdyţ i pozitivní vlivy jsou nevýznamné? Naše hodnocení je zcela odlišné dle skutečného vlivu větrných elektráren na dotčené sloţky, negativní vlivy jsou významné, pozitivní nevýznamné. KOMENTÁŘ

O závaţnosti vlivů větrných elektráren na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí a na veřejné zdraví lze jistě polemizovat, i autor posudku by některým faktorům přisoudil vyšší váhu důleţitosti. Na vznesenou otázku „Proč se o záměru uvaţuje, kdyţ i pozitivní vlivy jsou nevýznamné?“ je snadná odpověď – protoţe jsou posuzovány pouze vlivy na ţivotní prostředí a veřejné zdraví, jiná hlediska, třeba právě ta


Strana 82



s pozitivním dopadem, nemají v EIA místo, nebo jsou zmíněna pouze okrajově. Je evidentní, ţe málokteré výrobní zařízení bude mít na ţivotní prostředí v místě stavby výrazně pozitivní dopad. PŘIPOMÍNKA

Autorova závěrečná věta: "Závěrem lze konstatovat, ţe navrhovaná činnost včetně kompenzačních opatření se svým rozsahem pohybuje v mezích ekologické únosnosti dotčeného území." v kontextu připomínek a reality vlivu na ţivotní prostředí nemůţe obstát. Navrhovaná činnost, tj. pojednávaný záměr "Větrné elektrárny Ryţoviště" nelze jakkoli kompenzovat. Jeho vliv na ekologickou únosnost dotčené území je záporně neúnosný. KOMENTÁŘ

Lze souhlasit s připomínkou v tom smyslu, ţe záměr nelze kompenzovat (nahradit, vyváţit) ţádným opatřením. To prostě není technicky ani organizačně moţné. Moţné ale je příslušnými doporučeními, nařízeními a postupy negativní vlivy stavby v maximální míře sníţit, omezit či eliminovat tak, aby konečné celkové dopady byly co nejmenší. PŘIPOMÍNKA

Předpoklad, ţe "nebude zohledňovat Studii, protoţe nebyla zapracována do ÚP VÚC Jeseníky" je chybný, protoţe regulativy omezující instalaci VTE v MSK jsou plně převzaty i do Návrhu ZUR, který po schválení bude závazný pro územní řízení. Tento Návrh není zmíněn. KOMENTÁŘ

Studie můţe být zohledněna aţ tehdy, kdyţ budou některé v ní navrţené limity převzaty do územně plánovací dokumentace, která je pak pro plánování v území závazná. Dokud není jasné, co budou Zásady územního rozvoje ve vztahu k větrným elektrárnám obsahovat, je problematické předjímat, co lze a co nikoliv. PŘIPOMÍNKA

Mapka pouţitá ze Studie jednoznačně ukazuje na umístění záměru VTE Rýţoviště jako nevhodné. KOMENTÁŘ

Viz předchozí komentář. PŘIPOMÍNKA

VTE jsou v pásmu 3 km od PP. Konstatování, ţe to "neohrozí Nejcennější sloţky PP v údolí" není správné. Takovou formulaci jak Studie a také Návrh ZÚR nezná. Odstupové pásmo je vyhlášeno od hranice přírodního parku a nikoli od nejcennější části. Tento regulativ má za cíl chránit krajinný ráz celého přírodního parku a nikoli jen nějaké autorkou vybrané části. KOMENTÁŘ

Odstupové vzdálenosti navrţené ve Studii (stejně jako celou Studii) nelze povaţovat za neměnné. V samotné Studii je uvedeno, ţe „Navrhovaná omezení výstavby VTE mají formu doporučení, které je podloţeno odbornými názory zpracovatelů, dlouholetými zkušenostmi, výsledky terénního průzkumu a pozorování a analýzou dostupných literárních zdrojů. Vhodnost, resp. nevhodnost umístění VE na jakékoliv lokalitě doporučujeme podrobně hodnotit v procesu posuzování vlivu záměru na ŢP (EIA).“ PŘIPOMÍNKA

Autorka konstatuje, ţe DoKP " se jedná o harmonickou kulturní krajinu." Dále citujeme" Z lidského hlediska - ze kterého estetické hodnoty krajiny hodnotíme, tedy můţeme na zdejší krajinu pohlíţet jako na harmonickou, esteticky pozitivní, s minimem rušivých prvků (absence komunikací vyšších řádů, technických dominant, průmyslu apod.). Jedná se o autorčino správné konstatování vysoké hodnoty krajiny, která by instalací VTE byla těţce postiţena. KOMENTÁŘ

Bez komentáře.


Strana 83



PŘIPOMÍNKA

V pasáţi "Okruh zřetelné viditelnosti" je chybný údaj o vzdálenosti záměru VTE Rýţoviště od větrných elektráren Velké Štáhle, uvedeno 8 km, správně 3,6 km. KOMENTÁŘ

Informace uvedená v připomínce je správná, v dokumentaci je skutečně chybný údaj. PŘIPOMÍNKA

Výčet "Okruhy silné (25 VTE), slabé (54 VTE) a sníţené viditelnosti (24 VTE)", jedná se o celkem 93 VTE. Shodujeme se s autorkou, ţe "dojde k technickému znečistění, dopad na krajinný ráz je významný". Ale nelze akceptovat, ţe" tento dopad je moţné zmírnit opatřeními, která jsou uvedena v kapitole VII"., viz. níţe připomínky. Jediné opatření je nerealizovat ani jedinou větrnou elektrárnu. KOMENTÁŘ

Moţnosti sníţení negativních vizuálních vlivů větrných elektráren jsou opravdu omezené. Je jasné, ţe vysokou stavbu nelze nijak „schovat“. Projektant zpravidla uplatňuje maximum proveditelných opatření, které vedou především k posílení estetického výrazu staveb. Tímto způsobem se snaţí naplnit ustanovení § 12 zákona č. 144/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: „Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině“. PŘIPOMÍNKA

V pasáţi ,,souhrn vyhodnocení míry vlivů dle zákona" je uvedena tabulka "Shrnutí negativních vlivů". Téměř kaţdé z uvedených hodnocení by podle §12 zákona 114/92 Sb. mělo stačit pro odmítnutí VTE v daném prostoru. Realizace záměru by porušila zákon o ochraně přírody a krajiny. KOMENTÁŘ

Kaţdá stavba umístěná v krajině svým způsobem krajinný ráz ovlivní nebo změní. Zvláště pak vysoké větrné elektrárny nesporně zasáhnou do současného stavu krajiny. Významnou otázkou je, zda realizací větrných elektráren dojde k degradaci či zničení krajinného rázu oblasti, či k jeho změně. K postupným změnám krajinného rázu totiţ dochází průběţně po celou dobu vývoje krajiny – od souvislých lesů přes rozsáhlá odlesňování z důvodu vytváření pastvin a později polí, přes vytváření pluţin k socialistickému scelování pozemků a intenzivnímu obhospodařování ploch zpět k extenzivnímu obhospodařování některých pozemků. Krajina se měnila výstavbou sídlišť a měst, výstavbou komunikací, dálnic a ţeleznic, zásadně krajinný ráz změnila elektrifikace. Z tohoto pohledu je nutno nazírat i na nový prvek, který do naší krajiny postupně proniká. Objektivní vyhodnocení snesitelnosti těchto změn způsobených výstavbou větrných elektráren bylo účelem vypracované studie, která je přiloţena k dokumentaci. S vědomím nesouhlasu části veřejnosti i veřejné správy a s vědomím sloţitosti posuzování vlivů záměru na krajinný ráz se autor posudku přiklání k názoru zpracovatele dokumentace, který dospěl k závěru, ţe stavba je v navrţené podobě a území v současné době akceptovatelná. PŘIPOMÍNKA

Při hodnocení vlivu VTE nelze uvádět jako polehčující okolnost, ţe "stavby jsou dočasné a pak jeho vliv na estetické hodnoty pomine. " Faktor dočasnosti nemůţe ovlivnit negativní vliv VTE na krajinný ráz, zákon 114/92 takovou argumentaci nezná. Přestoţe záměr VTE Rýţoviště porušuje regulativ tím, ţe je poloţen uvnitř odstupového 3 km pásma od přírodního parku Údolí Bystřice, je hodnocení slabý aţ středně silný. Náš názor: silný. Autorka správně konstatuje vliv záměru na harmonické měřítko jako" silný vliv". KOMENTÁŘ

Autorka objektivně vyhodnocuje ve své studii klady i zápory navrţené stavby. Nezastírá, ţe zásah větrného parku do krajiny bude významný. Nedodrţení paušální navrţené odstupové vzdálenosti od přírodního parku zdůvodňuje konkrétními podmínkami Větrných elektráren Ryţoviště a situací v přilehlé části Přírodního parku


Strana 84



Údolí Bystřice. Je samozřejmé, ţe po dobu provozování dočasné stavby větrného parku jsou její vizuální i jiné vlivy stejné, jako kdyby se jednalo o stavbu trvalou. Skutečnost, ţe stavba bude po určité době odstraněna a území bude vyuţíváno původním způsobem je ale z hlediska ţivotního prostředí zcela zásadní, není-li na problém pohlíţeno z hlediska jedince, ale objektivně v širších souvislostech. PŘIPOMÍNKA

Určení snesitelnosti zásahu na základě hodnocení. Autorka vnáší do objektivnosti metody hodnocení subjektivní. Pokud na subjektivní hodnocení dává vysokou váhu, pak oslabuje metodu objektivní, kterou by tato důleţitá analýza měla ctít. Estetická a krajinářská hodnota území. Autorka se snaţí tento evidentní záporný vliv staveb 150 metrů zmírnit srovnáním s prvky jako je kopec, údolí, hřeben. Je nutno konstatovat, ţe i tento faktor je výškou VTE daleko překonán. Výška kopců nad obydleným údolím Rýţoviště je cca 60 m, ale VTE mají 150 metrů. Meditace o zbarvení a splynutí VTE s pozadím neodpovídá realitě těchto staveb. Stavby jsou výrazné i na velké vzdálenosti. Autorka se zabývá subjektivností hodnocení staveb v přírodní krajině. Zde zcela opouští objektivní kriteria vlivu. Tvrzení, ţe "ti co odmítají VTE v této krajině jsou proti OZE' je dle našeho názoru nesprávné. VTE je odmítáno především z důvodu poškození krajinného rázu v blízkosti lidských sídel. VTE jsou moţná vhodné pro rovinné typy krajin, s daleko vzdálenými sídli. Pak nemusí dojít k odmítání místními obyvateli. Přírodní hodnota území. Konstatuje "sníţenou hodnotu", a navrhuje "její zvýšení". Pokud by tomu tak bylo, pak záměr tuto sníţenou hodnotu nezvýší, spíše dalekosáhle sníţí. KOMENTÁŘ

Nutnost zachování maximální objektivity je zvláště u posuzování vlivů stavby na krajinný ráz velmi významná. Z důvodu vyloučení subjektivních pocitů je posuzování prováděno dle doporučených metodických postupů, které spočívají zpravidla v rozloţení hodnocení na dílčí, samostatně řešitelné kroky. V jednotlivých krocích, ve kterých je vţdy transparentním způsobem vyjádřen výsledek, se do značné míry eliminuje subjektivita hodnocení. Nepřesnosti a odchylky vyplývající ze subjektivních pohledů se mohou tak vyrovnávat. Přesto je určitá míra subjektivních názorů nebo pocitů při hodnocení vţdy vědomě či nevědomě uplatněna. To platí především při posouzení estetických hledisek stavby. PŘIPOMÍNKA

Negativa navrhovaného záměru a jeho situování 1. do jisté míry sníţení hodnoty přírodního prostředí (výstavba technického zařízení v krajině je odklon od zemědělsko-lesní krajiny ke krajině kulturní). Náš názor, jedná se o silný vliv sniţující hodnotu přírodního prostředí 2. sníţení estetických hodnot krajiny. Správné konstatování. 3. likvidace harmonického měřítka krajiny. Správné konstatování 4. sníţení rekreační hodnoty území. Správné konstatování 5. značná výška VTE (l05 m náboj + 45 m rotor C~ 150 mj. 6. některé tubusy VTE jsou na pohledově značně exponovaných místech, viditelné i ze značných vzdáleností (zejména výše poloţených míst). Správné konstatování. Připojujeme, ţe vlivem umístění VTE na kopci a konfiguraci umístění sídel Břidličné na úbočích přivrácených k záměru, jsou z těchto sídel v přímé viditelnosti všechny VTE ve většině v plné výšce. 7. nesporný vliv na krajinný ráz (pro řadu osob subjektivně velmi negativní). Souhlasíme. V petici před několika lety občané Rýţoviště odmítli VTE. Občané dotyčných obcí a nejbliţšího okolí v peticích odmítají VTE rovněţ. 8. sníţení hodnoty pozemků a nemovitostí v okolí. Správné konstatování. Pokles nemovitostí v okolí (Rýţoviště, Břidličná, Lomnice, Huzová-Arnoltice, Velká Štáhle) dle zahraničních údajů o 30% by znamenal ztrátu na majetcích občanů 2200 mil.Kč. Při dotaci 23 mil.Kč za 15 let obci Rýţoviště, by byla celková ztráta v regionu 2177 mil. Kč. 9. ztráta významného volného, nezastavěného horizontu. Správné konstatování 10. nikdo nezaručí úplnou likvidaci stavby po uplynutíjejí ţivotnosti. Správné konstatování 11. nestabilita dodávek elektrické energie do rozvodné sítě. Správné konstatování 12. příjezdové komunikace a vedení VN znamená zásah do málo narušeného návrh 13. růst sítě komunikací. Správné konstatování 14. bude přínos několika desetin procent ekologicky relativně čisté elektrické energie vyváţen rozsáhlou změnou krajinného rázu. Správné konstatování S negativy uvedenými autorkou plně souhlasíme a většina z nich jsou argumenty pro zrušení záměru. KOMENTÁŘ

Viz komentář ke stejné připomínce stejného autora. PŘIPOMÍNKA

Positiva situování záměru v posuzovaném prostoru 1. poloha zvolena v místech, kde jsou relativně dobré poměry proudění větru. Není moţno souhlasit, ţe relativně dobré poměry proudění v této lokalitě jsou pozitivem. I v tomto prostoru by bylo dosaţeno vyuţití jen 20-30% instalovaného výkonu. I zde, VTE jako zdroj elektrické energie, je díky nestabilitě větrných podmínek nejhorší variantou OZE. V elektrické síti jsou nutné zdroje s garantovanou dodávkou. S růstem počtu VTE roste hrozba black-outu, a jsou nutné záloţní zdroje na fosilní paliva. 2. záměr je situován mimo a v dostatečné vzdálenosti od velkoploš-


Strana 85



ných zvláště chráněných území (NP a CHKO). V zhledem k situování na vysokém kopci s přímou viditelností na horský masív CHKO Jeseníky, byl by záměr viditelný i z vrcholových cest tohoto horského masívu. 3. záměr je situován mimo a v dostatečné vzdálenosti od maloplošných zvláště chráněných území (NPR, PR, NPP a PP). Není pravda, ţe v dostatečné vzdálenosti. Záměr je situován v nedoporučeném 3 km odstupovém pásmu od PP Údolí Bystřice a tím poškozuje krajinný ráz PP, kvůli jejímuţ ochraně byl zřízen. 4. větrné elektrárny neemitují ţádné škodliviny do ovzduší ani do podzemních vod nebo do horninového podloţí. Vlastní provoz lze tak charakterizovat. Ale pro nepredikovatelnou dodávku do el. sítě jsou nutné zálohy na fosilní paliva, které emitují více škodlivin neţ kdyby VTE neexistovaly. 5. dochází k relativně velmi malému záboru půdy, okolní plochy zůstávají beze změn. Zábor není velmi malý. Úbytek zemědělské půdy 2,4 ha, z titulu stavby základů a obsluţných ploch 10ti VTE včetně komunikací, je značný. 6. povaha záměru je dočasná (po dobu ţivotnosti VTE), nejde o vliv nevratný. Dočasnost je nezaručena a měla by být pro zdroj elektrické energie spíše na závadu. Elektrárna se přece nestaví na 20 let. Existenci VTE umoţňuje pouze dotační cena povinného výkupu el. energie dle zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Při hodnocení vlivu na krajinný ráz je dočasnost irelevantní. 7. během provozu nevyţaduje velké provozní zásahy, velké pohyby techniky, přísuny zdrojů nebo vstupních surovin, pohyb osob. Pohyb techniky a osob vyţaduje. Jedná se o pravidelnou údrţbu VTE cca lx za 14 dní. Je otázka, kdo bude hradit odstraňování sněhu a údrţbu přístupových komunikací po dobu min. 20ti let. 8. etapa výstavby je relativně krátká. Půl roku je sice relativní krátká doba, ale doprava velkého mnoţství materiálu a rozměrných dílů vyţaduje značný a náročný pohyb dopravních prostředků. 9. obnovitelný zdroj energie, který je v souladu s politikou našeho státu v oblasti obnovitelných zdrojů energie (technologie je podporována politikou ČR i EU, její negativní vlivy jsou daleko menší neţ negativní vlivy tepelných elektráren na fosilní paliva). EU nenařizuje, ţe musí být VTE řešením poţadovaného podílu OZE. Dává pouze doporučení typu OZE, výběr dle podmínek státu. Nevhodné podmínky v ČR pro VTE jsou důvodem nízkého podílu 0,29 % na celkové výrobě el. energie v roce 2008. Mezi nevhodné podmínky patří nedostatečný větrný potenciál a nestabilita dodávky, příliš husté osídlení s dopadem na hlukové klima a poškození KR. Nekvalitní dodávka el. energie do sítě znamená aplikaci záloh na fosilní paliva, které musí být trvale ve funkci a tím tvrzení o "čisté" energii z VTE je zcela mylné. 10. zemědělská sféra je na útlumu, technické a průmyslové disciplíny dokáţou přinést do území postiţeného strukturálně či hospodářsky nový zdroj příjmů. Stavby VTE v regionech Rýmařovska a Bruntálska by byly velmi negativní pro ţivotní podmínky obyvatel. Znamenaly by jejich další zhoršení a v důsledku toho odchody mladých z tohoto regionu. Vzhledem k dosavadní přírodní krajině je potenciál zájmu občanů z velkých měst o naše regiony. Obrovský pokles nemovitostí vlivem staveb VTE bude dán radikálním poklesem poptávky. Další ztráty turistického potenciálu a vysídlováním pracovní síly. Zmiňovaný přínos od investoru pro obce, na jejichţ katastru by se VTE postavily, je nepatrný a nenahradí tyto obrovské ekonomické ztráty. Obrovské stavby VTE v regionu Rýmařovska a Bruntálska je nutno povaţovat doslova za katastrofu pro tyto oblasti. 11.funkční podstata větrných elektráren naplňuje principy trvalé udrţitelnosti. Z hlediska funkční podstaty, jedná se o zdroj el. energie s negarantovatelnou dodávkou a proto jsou nutné zálohy na fosilní paliva. Bez nich nelze VTE pouţívat. Dočasnost staveb VTE je v rozporu se slovem trvalý. S pozitivy uvedenými autorkou přílohy nesouhlasíme. Nemají vliv na zmírnění negativ a argumentů pro zrušení záměru. KOMENTÁŘ

Viz komentář ke stejné připomínce stejného autora. PŘIPOMÍNKA

Návrhy opatření k minimalizaci vlivů. Autorka poznamenává: "Při hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz vyvstaly moţné potenciální střety. Pro jejich minimalizaci byl Ing Brzákem navrţen soubor opatření, který byl autorkou doplnění částečně pozměněn v níţe uvedená opatření: My budeme glosovat, jak tato opatření ovlivní střety okolo krajinného rázu: 1. příjezdové trasy k jednotlivým VTE trasovat přirozeně => co nejvíce vyuţít stávajících přirozených hranic v terénu, příjezdové komunikace vést po přirozené hranici ploch, i kdyţ půjde o trasu delší (ne diagonální), čímţ se zabrání zbytečné a nepřirozené fragmentaci ucelených ploch pastvin. Nemá příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. 2. při realizaci stavebních prací na základech VTE samostatně hospodařit s ornicí. Nemá příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. 3. minimalizovat zpevněné plochy kolem elektráren => dát přednost vegetačním úpravám okolí v podobě zatravnění, výsadby keřů a stromů před technickými úpravami kamenivem či zpevněnými povrchy. Nemá příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. 4. manipulační plocha pro výstavbu bude po realizaci zrušena, stejně tak jako nadbytečné části přístupové komunikace. Nemá příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. 5. výstavba nových komunikací bude zajištěna z přírodních materiálů s propustností dešťové vody. Nové komunikace zhorší retenční schopnost dané lokality. Nemá příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. 6. případné poškození blízkého lesního porostu nebo kácení dřevin rostoucích mimo les (nepředpokládá se) bude investorem kompenzováno odpovídajícím způsobem např. výsadbou a následnou péčí o dřeviny nebo finančním příspěvkem do obecního rozpočtu na potřebnou novou výsadbu. Nemá příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. 7. při technickém provedení se musí vyuţít nejmodernější dostupné technologie, která má významně niţší hlučnost a menší rozsah zástavby. Zmínka o nepříznivé hlučnosti, která zasahuje prostor investičního záměru a okolní sídla. Nemá příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. 8. nosný sloup rotoru, gondola a rotory VTE budou mít antireflexní matnou úpravu v odstínech "šedé barvy. Barva stoţárů neovlivní viditelnost VTE, ta je dána vysokými stavbami s viditelností na velké vzdálenosti. Nemá zásadní důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. 9. pravidelnými kontrolami technického stavu zařízení, bezodkladnou realizací oprava technickou údrţbou bude provozovatel parku zajišťovat bezchybnost provozu parku, zvláště pak po stránce hlukové a vizuální. Zmínka o hlučnosti,


Strana 86



která by mohla ještě narůstat při nedostatečné údrţbě. Nemá příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. 10. stoţáry větrných elektráren nebudou vyuţívány k jiným komerčním účelům, nebudou zde umisťovány ţádné reklamní poutače, ochozy či antény. Nemá příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. 11. investor zajistí dostatečnou informovanost o větrném parku pro místní obyvatele i pro turisty a to vytvořením informačního centra (případně informačních tabulí v blízkosti parku), po dohodě s okolními obcemi. Okolní obce nesouhlasí se záměrem. Obrovské VTE budou viditelné z mnoha okolních obcí a tím by poškozovaly KR a ţivotní prostor obyvatel. Nelze si za této situace představit jakékoli informace od investoru, které by byly příznivě vnímány. Totéţ se týká turistů, kteří vyhledávají v našem regionu přírodní krajinu a ne poškozenou záměrem. Nemá příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. 12. po ukončení provozu větrných elektráren budou tato zařízení demontována a bude zajištěno uvedení terénu do přijatelného stavu na náklady provozovatele, pokud nebude místo vyuţito pro obdobný záměr výstavby nového zařízení. O realizaci veškerých úprav rozhodne v době likvidace stavby příslušný stavební odbor v souladu s rozhodnutím orgánu ochrany přírody. Likvidace by měla příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. Je velká otázka, kdo by zajistil likvidaci a hradil finanční náklady. 13. v případě zásahu či ovlivnění blízkého VKP ve fázi výstavby (příjezdová komunikace, transport) bude muset být zásah posouzen a schválen příslušným orgánem ochrany přírody. Nebezpečí poškození VKP Rýţovisko ve fázi výstavby jsou dalším argumentem proti schválení záměru. Nemá příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. Naše konstatování k návrhům. Dosud je místo investičního záměru bez jakýchkoli staveb vyjma retranslačního vysílače o výšce 20 metrů na vrchu Výšina, coţ je stavba technické infrastruktury. Původní přírodní stav tohoto nezastavitelného území katastru nebude obnoven. Návrhy nejsou schopny jakkoli změnit závaţné poškození krajinného rázu realizací záměru "Větrné elektrárny Rýţoviště" a tím i potenciálním střetům. KOMENTÁŘ

Jako jiţ bylo uvedeno v dokumentaci i na jiném místě posudku, není účinek opatření vedoucích k minimalizaci negativních vizuálních vlivů větrných elektráren takový, aby bylo moţno jejich viditelnost v krajině potlačit. To, ţe je stavba vidět, ale samozřejmě nemůţe být důvodem, proč by nemohla být realizována. Jelikoţ je vliv na krajinu povaţován za nejvýznamnější vliv větrných elektráren na ţivotní prostředí (u nás), jsou při projektování, výstavbě i provozu větrných elektráren uplatňována všechna opatření, která jsou známa a jsou v daném případě pouţitelná. Skutečnost, ţe kaţdý návrh na zmírnění neţádoucích vlivů je komentován v připomínce pouze „Nemá příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem“, svědčí o tom, ţe nalezení kompromisního řešení není cílem všech zúčastněných. PŘIPOMÍNKA

Komentář k některým přílohám: Fotomontáţe vypracované Ústavem geoniky AV, nedostatečně vizualizují pohledové situace z obydlených částí. VTE jsou vloţeny do snímků s malou zřetelností, která neodpovídá pozorování prostým okem. Byl pouţit širokoúhlý objektiv, který potlačuje výškově vzdálenější předměty. Mnohé snímky mají neodpovídající pozice a výšky VTE. Kromě toho na snímcích: e) Vajglov (od domků nad statkem) - Rýţoviště ~ 1,9 km (viditelné VTE Rýţoviště). V popisu uvedená míra 1,9 km není správná, skutečnost je od 1,1 do 2,3 km. f) Rýţoviště (pod Stránským vrchem) - Rýţoviště ~ 3,1 km. Na snímku VTE zcela absentují, ačkoli podle analýzy profilu by měly být vidět všechny minimálně od poloviny 150 metrové výšky. Přiloţené fotomontáţe nejsou representativní pro vizualizaci. Tím je dojem poškození KR menší. Autorka i kdyţ je přiloţila, je v analýze nevyuţívá. Zvláštní zmínku je třeba věnovat příloze č.8. " Viditelnost větrných elektráren v okolí 30 km od plánovaného větrného parku ". Povaţujeme tuto mapu, jako velmi dobrou pro posouzení z jakého obrovského území by byly VTE viditelné v podstatě v plné výšce. Hodnocení práce Mgr.Čtvrtníčkové" Doplněné hodnocení vlivů záměru Větrné elektrárny Rýţoviště na krajinný ráz ": Analýza ovlivnění KR v tabulce ,,shrnutí negativních vlivů" je konstatováním o závaţném poškození KR a porušení zákona 114/92 záměrem. Uvedená "Negativa navrhovaného záměru a jeho situování" jsou konstatováním závaţných nepříznivých důsledků nejen na KR. Uvedená "Positiva situování záměru v posuzovaném prostoru" nejsou jakkoli vyvaţující negativní vliv záměru. Uvedené "Návrhy opatření k minimalizaci vlivů" ani v jednom případě nemají příznivý důsledek na krajinný ráz poškozený záměrem. Nedostatkem práce autorky je absence důkladné diskuse se Studií "Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny." Dále ţádná zmínka o Návrhu ZUR MS K, který je znám uţ od 9/2008. Dle Návrhu ZUR je v mapové příloze "a3b" prostor VTE Rýţoviště označen jako nevhodný. Jedná se o území o se zvýšenou ochranou pohledového obrazu, krajinných horizontů a současně o se zvýšenou ochranou pohledového obrazu krajinných a kulturně historických dominant. Závěrečné konstatování: Příloha k dokumentaci" Doplněné hodnocení vlivů záměru Větrné elektrárny Rýţoviště na krajinný ráz" je 1. potvrzením poškození krajinného rázu a o porušení zákona 114/92 záměrem 2. dostatečným podkladem pro ukončení záměru. KOMENTÁŘ

Poznámky k vizualizacím jsou uvedeny u jiné připomínky stejného autora, stejně jako poznámky ke krajinnému rázu a studii Vyhodnocení moţností umístění větr-


Strana 87



ných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny. V.3.3. VYJÁDŘENÍ OBČANSKÉHO SDRUŢENÍ MÉ MĚSTO MŮJ ŢIVOT Vyjádření Občanského sdruţení Mé město můj ţivot bylo Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje doručeno o den později neţ vyjádření předchozí. Jeho znění je identické, liší se pouze větou na straně 2 „Svědčí to o nekvalitě procesu EIA, v jehoţ rámci je ponechána libovůle investorům“, která ve druhém vyjádření chybí. V.3.4. VYJÁDŘENÍ OBČANSKÉHO SDRUŢENÍ NÍZKÝ JESENÍK PŘIPOMÍNKA

V "Doplněném hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz" (HKR) je nedostatečně vymezen dotčený krajinný prostor uvedený v Příloze 4 k HKR. Je zcela pominuta kritická oblast Přírodního parku Sovinecko, nacházející se v okruhu 5 - 15 km jihozápadně od záměru, přitom z Přílohy 8 k HKR je zřejmé, ţe z řady míst této oblasti bude záměr velmi dobře viditelný. Viz také přílohy 1 a 2 k tomuto vyjádření. KOMENTÁŘ

Dle mapy uvedené ve studii zasahuje dotčený krajinný prostor jen do malé části Přírodního parku Sovinecko. Naproti tomu v mapě viditelnosti jsou vyznačena i místa uvnitř přírodního parku, ze kterých budou větrné elektrárny u Ryţoviště vidět. Ve studii je tento rozpor vysvětlen tak, ţe do mapy viditelnosti malého měřítka nelze zahrnout místní překáţky (zeleň, budovy), a proto je vyznačen větší okruh viditelnosti neţ ve skutečnosti je. Pohledy z různých míst Přírodního parku Sovinecko se dokumentace podrobněji nezabývala, protoţe neleţí v okruhu silné viditelnosti a zcela mimo odstupovou vzdálenost navrţenou studií "Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny", která by mohla být v případě schválení ZÚR MSK brána v úvahu. PŘIPOMÍNKA

Je nedostatečně zhodnocen vliv na Přírodní park Údolí Bystřice, záměr se přitom nachází ve vzdálenosti 1,5 km od něj. Podle studie "Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny" je ochranné pásmo přírodních parků ve vztahu k umisťování VTE 3 km. V HKR je na str. 25-26 uvedeno, ţe "Nejcennější sloţky přírodního parku leţí v údolí Bystřičky cca 5 km od nejbliţší VTE. Jedná se o hluboká skalnatá údolí s různě širokou údolní nivou s proměnlivě utvářenými svahy, na nichţ se prosadily kvalitní lesní porosty. Tyto cenné sloţky nebudou záměrem ovlivněny a VP nebude z údolí a údolních turistických komunikací viditelný . Rozdělení přírodního parku na cennější a méně cenné partie je provedeno svévolně a není vysvětleno, proč nebylo provedeno hodnocení vlivu záměru na 1,5-5 km vzdálenou oblast PP Údolí Bystřice. To, ţe záměr není z lesa nebo údolí viditelný, je sice jasné, nahlíţeno touto logikou by pak ale nemělo smysl přírodní parky (např. PP Údolí Bystřice) v těchto lokalitách vůbec vyhlašovat. Jak a do jaké míry budou různé části PP výstavbou vizuálně ovlivněny např. při pohledu zvnějšku, není hodnoceno. Podle našeho názoru jde o stírající negativní zásah. Poţadujeme doplnění dokumentace v této věci. KOMENTÁŘ

Posouzení vlivu větrných elektráren na Přírodní park Údolí Bystřice bylo komentováno v souvislosti s připomínkou odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje Městského úřadu Rýmařov. PŘIPOMÍNKA

Vliv záměru na Přírodní park Sovinecko není vůbec hodnocen. Na str. 34 je HKR je pouze uvedeno, ţe "Pro svůj typický a dochovaný charakter je krajina západně od předmětného území chráněna jako Přírodní park Sovinecko a jiţně jako Přírodní park Údolí Bystřice." a na str. 48-49 " V blízkosti předmětné lokality se však nachází dva přírodní parky: Přírodní park Sovinecko a Přírodní park Údolí Bystřice. Tyto přírodní parky nebudou přímo dotčeny v rámci svého území, ale záměr zasáhne do ochranného pásma Přírodní park Údolí Bystřice a částečně do nejvyšších pohledových partií obou parků, z čehoţ vyplývá výsledný zásah slabý aţ středně silný." Není jasné, na základě jakých podkladů byl vliv vyhodnocen jako


Strana 88



slabý aţ středně silný, kdyţ oblast Přírodního parku Sovinecko nebyla vůbec hodnocena, neboť byl nedostatečně vymezen dotčený krajinný prostor, jak je uvedeno v bodu 1. KOMENTÁŘ

Viz komentář k první připomínce občanského sdruţení Nízký Jeseník. PŘIPOMÍNKA

Není vůbec zmíněn vliv záměru na CHKO Jeseníky, jehoţ hranice se nachází ve vzdálenosti 10 km. Není hodnocen vliv na dálkové pohledy z vrcholových partií Jeseníků při pohledu do oblasti Nízkého Jeseníku. Nejsou hodnoceny pohledy z Uhlířského vrchu a Velkého Roudného. V této souvislosti je také třeba provést hodnocení kumulace vlivů s ostatními plánovanými záměry, neboť hrozí, ţe při realizaci několika z nich dojde k pokrytí pohledových horizontů z těchto významných vyhlídek v podstatě ve všech směrech (viz příloha 3 k tomuto vyjádření zobrazující plánované a realizované VP v oblasti). KOMENTÁŘ

Vliv na Jeseníky je komentován u připomínky občanského sdruţení Moje město můj ţivot, problematika kumulace u připomínky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Ostrava. Pohledy z Uhlířského vrchu a Velkého Roudného nebyly v dokumentaci hodnoceny patrně proto, ţe se nalézají ve vzdálenosti přibliţně 10 km, tedy na hranici zřetelné – sníţené viditelnosti. Stejně tak nebyly hodnoceny pohledy z celé řady dalších míst. PŘIPOMÍNKA

V hodnocení vlivu na krajinu se zpracovatel dokumentace pokouší o značnou relativizaci. Vliv je v mnoha případech charakterizován jako středně silný, ale v zápětí je dodáno, ţe "je na subjektivním posouzení kaţdého člověka, do jaké míry je tento vliv pozitivní nebo negativní". Tato relativizace je charakteristická při prosazování všech VTE ve snaze sníţit váhu argumentů svědčících proti záměrům. Relativizace vlivů na pozitivní nebo negativní a přesun hodnocení na subjektivní rovinu je ale zavádějící, neboť podobným způsobem by bylo moţno postupovat u jakékoliv jiné stavby a posouzení vlivu na krajinný ráz tak v podstatě znemoţnit. Dálnice, jaderná elektrárna nebo sloupy vedení vysokého napětí atp. mohou pro část pozorovatelů také představovat zásah pozitivní. Samozřejmě tím netvrdíme, ţe by při aplikaci odst. 1 §12 zákona 114/1992 Sb.1 nesměly být povoleny ţádné VTE. Je ale třeba zodpovědět, jakou má krajina estetickou hodnotu a zda bude zachováno harmonické měřítko a vztahy v krajině včetně vlivů na ostatní charakteristiky. Výstavba je moţná v krajině málo esteticky hodnotné, a takové, jejíţ harmonické měřítko stavbami VTE nebude narušeno. V případě hodnoceného záměru je ale estetická hodnota krajiny vysoká a harmonické měřítko a vztahy v krajině budou do značné míry narušeny. Za této situace povaţujeme za vyloučené udělit záměru souhlasné stanovisko. Narušení krajinného rázu není moţné ospravedlnit ani společenskou prospěšností záměru, neboť je velmi nízká. Dojde k narušení rozsáhlé oblasti, přitom VP pokryje pouze několik setin procenta výroby elektřiny v ČR, dodávky elektřiny jsou navíc nespolehlivé a fluktuující. Ţe státní a EU politika podporuje OZE, nepovaţujeme za dostatečný argument. OZE jsou podporovány jako celek, nejde o podporu pouze výslovně větrné energetiky. KOMENTÁŘ

Problém subjektivity je zmíněn v komentáři k připomínce občanského sdruţení Moje město můj ţivot. Umisťování staveb do krajiny je ještě o něco sloţitější, neţ udává autor připomínky. Velice obecně lze říci, ţe pokud je krajinný ráz do jisté míry narušen, nebude jeho ochrana opravdu tak přísná jako ochrana dochovaného krajinného rázu s jedinečnými znaky a hodnotami (přírodní parky, zvláště chráněná území) nebo naopak krajinného rázu silně narušeného, pro který by kaţdý další negativní zásah představoval významnou degradaci. Zcela jistě by odpůrce větrných elektráren nesouhlasil v území, kde by jiţ bylo provozováno několik větrných elektráren, s výstavbou dalších větrných parků proto, ţe je v území jiţ krajinný ráz beztak narušen. PŘIPOMÍNKA

Povaţujeme za zavádějící relativizovat vliv záměru na harmonické měřítko pro pohledy z velkých dálek. Ţe vizuální působení všech staveb s rostoucí vzdáleností klesá je samozřejmé. Mělo by ale být zdůrazněno, ţe v případě větrných elektráren míra rušení klesá mnohem pomaleji neţ u ostatních staveb vzhledem k jejich výšce a dynamickému charakteru, modulace krajiny v oblasti ani při pohledu z velkých dálek nebude nedosahovat rozměrů VTE. KOMENTÁŘ

Větrné elektrárny jsou díky své specifičnosti spočívající zejména v rozměrech a po-


Strana 89



hybu viditelné z větší dálky neţ stavby malé a statické. Uvedené vlastnosti jsou na více místech dokumentace i studie uvedeny jako hlavní příčiny negativních dopadů na krajinu. Tento charakter VTE ale nic nemění na obecném jevu, ţe se měřítko se vzdáleností mění. Větrná elektrárna je vnímána jinak z krátké vzdálenosti, kdy je srovnávána se stromem, člověkem a jinak z větších vzdáleností při srovnání s horizontem nebo prvky krajiny rozsáhlejšího území postihnutelného pohledem. PŘIPOMÍNKA

V dokumentaci není provedeno vyhodnocení kumulativních vlivů s podobnými záměry v oblasti. V dokumentaci jsou sice okolní VP vyjmenovány, ale jejich kumulativní vliv na krajinný ráz není hodnocen. Není rozlišeno, které záměry jsou jiţ realizovány, které získaly souhlasné stanovisko EIA, případně i další zákonem stanovené podmínky nutné k vydání stavebního povolení. Ve vyhodnocení kumulativních vlivů musí být spolu s vysvětlením uvedeno, zda je přípustné záměr realizovat za předpokladu povolení a realizace záměrů, které jsou v pokročilejším stádiu posuzování. Např. zda v případě realizace Větrného parku Velká Štáhle nebo Větrných elektráren Huzová – Arnoltice bude/nebude moţno z hlediska kumulativních vlivů na krajinný ráz záměr Větrné elektrárny Ryţoviště realizovat. KOMENTÁŘ

Problematické posuzování vlivů několika záměrů (o kterých nejsou dostatečné informace a není známo, které vůbec realizovány budou) v rámci posuzování jedné stavby je komentováno u připomínky občanského sdruţení Moje město můj ţivot. PŘIPOMÍNKA

Stejný investor plánuje "Větrné elektrárny Huzová - Arnoltice" (7 VTE) na území Olomouckého kraje, ale pouze ve vzdálenosti 3 km, přičemţ tak dojde k vytvoření rozsáhlého VP o celkovém počtu 17 VTE. Tyto 2 VP stejného investora by měly být posuzovány jako jeden záměr nebo musí být vyhodnoceno jejich kumulativní působení. Jelikoţ tak učiněno nebylo, jde o nekorektní postup prosazování staveb tzv. "salámovou metodou", kdy velký záměr, se rozdělí na dva, které se prosadí jen díky tomu, ţe není řešena kumulace vlivů. Tento postup odporuje zákonu a je nezbytné dokumentaci doplnit. KOMENTÁŘ

Závěr zjišťovacího řízení záměru Větrné elektrárny Huzová – Arnoltice byl vydán v roce 2008, dokumentace dosud zpracována nebyla. Investor se soustředil na přípravu výstavby větrných elektráren u Ryţoviště. Bude-li vydáno kladné stanovisko EIA a stavební povolení pro tento záměr, rozhodne se investor, zda bude v přípravě stavby u Huzové – Arnoltic pokračovat. Pokud ano, bude kumulativní vliv obou záměrů posouzen v dokumentaci zpracované pro Větrné elektrárny Huzová - Arnoltice. PŘIPOMÍNKA

Upozorňujeme na záměr "Výstavba VTE Ryţoviště - Huzová", u něhoţ proběhlo zjišťovací řízení v roce 2004. Posuzování tohoto záměru nebylo oficiálně ukončeno, přitom jeho rozsah (24 VTE) i poloha je velmi podobný umístění "Větrných elektráren Huzová - Arnoltice" (7 VTE) a "Větrných elektráren Ryţoviště" (10 VTE). Není jasné, jak je moţné současně posuzovat tyto záměry. KOMENTÁŘ

Viz předchozí komentář. PŘIPOMÍNKA

V dokumentaci je uvedeno, ţe firma Ventureal zastavila přípravu Větrného parku Lomnice. Proč ale nebylo oficiálně ukončeno posuzování vlivů na ţivotní prostředí? Otázkou totiţ zůstává, zda by měla být hodnocena kumulace vlivů i s tímto záměrem. KOMENTÁŘ

Z vyjádření společnosti Ventureal, s.r.o. přiloţeného k dokumentaci vyplývá, ţe firma jiţ v přípravě výstavby větrných elektráren u Lomnice nepokračuje. Povinnost ukončení posuzování zákon č. 100/2001 Sb. neupravuje. Situace v Lomnici je ukázkou výše zmíněných nejasností spojených s problematikou posuzování kumulativních vlivů více záměrů.


Strana 90



PŘIPOMÍNKA

Ve zjišťovacím řízení záměru "Výstavba větrných elektráren Ryţoviště - Huzová" podala obec Ryţoviště na základě petice vyjádření, ve kterém nesouhlasí s realizací VTE. Zastupitelstvo Ryţoviště nerespektuje názor obyvatel obce, kdyţ nyní s velmi podobným záměrem souhlasí, s investorem uzavřelo smluvní vztah zabezpečující změnu územního plánu a tvrdí, ţe je umístění záměru v souladu s aktivitami obce. Je evidentní, ţe realizací záměru dojde k sníţení ceny nemovitostí a tedy i odlivu obyvatel. VTE s výkonem 2 MW mají v okruhu 1 - 2 km objektivně prokazatelný negativní dopad na kvalitu ţivota obyvatel a tedy i cenu pozemků a budov. Vliv na hmotný majetek a sniţování ceny nemovitosti není v dokumentaci vůbec hodnocen. KOMENTÁŘ

Výkon samosprávy v obci Ryţoviště není předmětem posuzování vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. Případné vlivy větrných elektráren na cenu nemovitostí jsou popsány v reakci na připomínku města Břidličná. PŘIPOMÍNKA

V oblasti působí skupiny občanů (Občanské sdruţení Potůček), kteří se velmi aktivně snaţí o revitalizaci regionu, obnovu významných krajinných prvků apod. Realizace záměru bude mít negativní vliv na činnost těchto sdruţení v okolí Ryţoviště. Domníváme se, ţe by hlas obyvatel oblasti, kteří se snaţí aktivně pracovat pro druhé na zlepšování ţivotního prostředí, měl mít větší váhu neţ hlas spekulantů snaţících se vydělat na současné nekoordinované podpoře VTE, které ţivotní prostředí narušují. KOMENTÁŘ

Zmíněné aktivity občanského sdruţení se s výstavbou větrných elektráren navzájem nevylučují. Objekty větrného parku nezasahují do ploch, o které má sdruţení zájem. Na činnost investora zařízení obnovitelného zdroje energie je nutno pohlíţet stejně jako na činnost občanské sdruţení či kohokoliv jiného, pokud dodrţuje zákonné předpisy. Princip rovnosti v právech patří k základním pilířům demokratického právního státu. V ústavním pořádku České republiky je poţadavek rovnosti vyjádřen v preambuli Ústavy a v čl. 1 Listiny základních práv a svobod: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.“ PŘIPOMÍNKA

Provedené vizualizace jsou provedeny tak, aby byly VTE co nejméně viditelné. Pro snímání podkladových fotografií byl pouţit širokoúhlý objektiv, coţ je v rozporu s metodickými doporučeními týkajícími se této problematiky. Snímání širokoúhlým objektivem neodpovídá vnímání lidského oka: jsou potlačeny objekty v pozadí a zveličeny objekty v popředí. VTE v příloze nejsou téměř viditelné (jsou patně skryty za vegetací). Není jasný smysl takto prováděných vizualizací, kromě záměru vyvolat mylný dojem sníţené viditelnosti VTE. Poţadujeme přepracování vizualizací do podkladových fotografií snímaných normálním a nikoliv širokoúhlým objektivem. KOMENTÁŘ

Viz komentář k připomínce občanského sdruţení Moje město můj ţivot. PŘIPOMÍNKA

V dokumentaci chybí posouzení vlivu záměru na 10 km vzdálený hrad Sovinec. Přitom podle mapy viditelnosti VTE bude záměr viditelný z okolí hradu a je moţné, ţe bude viditelný i z hradu samotného. To povaţujeme za zcela neakceptovatelné narušení esteticky vysoce hodnotné krajiny a ohroţení této z turistického hlediska klíčové památky. KOMENTÁŘ

Hrad Sovinec vzdálený 10,6 km od nejbliţší větrné elektrárny u Ryţoviště leţí na hranici okruhu zřetelné a sníţené viditelnosti (sníţená viditelnost – 10 - 15 km). Podstatné však je, ţe viditelnosti větrných elektráren ze Sovince brání kopce mezi Jiříkovem a Kněţpolem. V grafu je uveden profil terénu, nejvýše umístěná větrná elektrárna u Ryţoviště s výškou 150 m, na hradě Sovinci je uvaţována výška ochozu věţe 20 m.


Strana 91



PŘIPOMÍNKA

Obtěţování hlukem patří mezi nezávaţnější negativní vlivy při provozu VTE, proto povaţujeme za nedostatek, ţe byla věnována této problematice jen okrajová pozornost. V dokumentaci jsou převzaty výsledky hlukové studie z Oznámení, nejsou uvedeny detaily ohledně výpočtu. V dokumentaci je uvedeno, ţe byl proveden výpočet v bodech vzdálených 2,5 km od nejbliţší VTE pro obec Ryţoviště a bod vzdálený 2 km pro obec Vajglov, dále je uvedeno, ţe hluková studie byla zpracována pro rozmístění VTE dle návrhu KV Venti v 11/2007. Studie tedy byla zpracována před vydáním závěrů zjišťovacího řízení a nereflektuje nové umístění VTE. Také vzdálenosti jsou nadhodnocené, vzdálenost záměru od Ryţoviště je 1,5 km a vzdálenost 4 nejbliţších VTE od Vajglova pouze 1,0-1,5 km! Hluk z VTE bude mnohem vyšší, neţ je v dokumentaci uváděno. Poţadujeme doplnění dokumentace o aktualizovaný výpočet hlukové situace a o uvedení, které výpočetní body byly v simulaci pouţity. KOMENTÁŘ

Skutečnost, ţe byla hluková studie zpracována pro variantu II. nijak nesouvisí se závěrem zjišťovacího řízení. Tato varianta byla uvedena jiţ v oznámení záměru. Přestoţe je poloha jednotlivých větrných elektráren v mapové příloze zakreslena správně, vzdálenosti uvedené v textu hlukové studie neodpovídají skutečnosti. Z tohoto důvodu bude jako jedna z podmínek realizace záměru obsaţených ve stanovisku krajského úřadu uvedena nutnost ověření nebo aktualizace akustické studie před podáním ţádosti o vydání územního rozhodnutí. PŘIPOMÍNKA

Z literatury je známo, ţe charakter a působení hluku z VTE je jiný, neţ z jiných zdrojů hluku. Obtěţování hlukem bylo zaznamenáno na řadě míst, pulzující hukot je za určitých podmínek obtěţující i uvnitř budov, i kdyţ předběţné výpočty ukazovaly opak. Situace, kdy jsou v nočních hodinách pozorovány vyšší hladiny hluku, neţ odpovídá jednoduchým výpočtům, je dobře popsána v literatuře. Příčinou tohoto jevu je odlišné chování atmosféry ve dne a v noci a s tím související rozdílný vertikální profil rychlosti větru. Ve dne dochází k vzestupným proudům a turbulencím v atmosféře a rychlost větru stoupá s výškou pomaleji, neţ v noci, kdy se vytváří stabilní atmosféra charakteristická velkým vzrůstem rychlosti s výškou. Často dochází k situacím, kdy je v přízemní vrstvě malá rychlost větru a tedy i malé hlukové pozadí, zatímco ve výšce rotoru je rychlost značná, VTE pracuje na plný výkon a emituje také vyšší hluk. Na základě měření bylo zjištěno, ţe v noci je průměrná rychlost větru v místě gondoly VTE aţ 2,6 krát vyšší, neţ ve dne při stejné průměrné rychlosti větru měřené ve výšce 10 m. To způsobuje vyšší imise hluku v noční době, neţ předpovídají obvyklé modely. Rozdíl v imisích hluku v noci a ve dne tak můţe dosahovat aţ 15 dB. Bylo také potvrzeno pozorování výrazného pulzujícího hluku, který ještě dále zvyšuje obtěţování obyvatel. KOMENTÁŘ

Akustická studie přiloţená k oznámení byla zpracována dle doporučené metodiky standardně pouţívané pro hodnocení hluku za pouţití schváleného softwaru. Důkazem přijatelnosti výpočtů a závěrů studie můţe být vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví, Krajské hygienické stanice se sídlem v Ostravě, která v případě realizace navrţené varianty nevyţadovala ani posuzování záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. Není zaručeno, ţe by akustická studie vypracovaná nestandardními


Strana 92



postupy byla krajskou hygienickou stanicí akceptována. PŘIPOMÍNKA

V dokumentaci chybí kumulace vlivů především s ohledem na hlukovou zátěţ se stavbou vedení 400 kV (V458) TR Krasíkov - TR Horní Ţivotice (MZP074, dále jenu VVN), která bude patrně realizována v roce 2010 v okolí obcí Arnoltice - Ryţoviště - Vajglov - Břidličná. Poţadujeme doplnění dokumentace. KOMENTÁŘ

Dokumentace EIA uvedené stavby připouští zvýšenou hlučnost za provozu pouze v okolí trafostanice Horní Ţivotice. Při výstavbě vedení bude hluk vlivem málo významným aţ nevýznamným, jelikoţ trasa vede mimo hustě obydlená území, činnosti související s výstavbou vedení nebudou intenzívní a jsou prostorově i časově rozprostřeny. Je tedy zřejmé, ţe ke kumulaci s ohledem na hlukovou zátěţ nedojde. Je zajímavé, ţe k záměru výstavby elektrického vedení v délce 79 km, který představuje výstavbu 406 příhradových stoţárů o výšce 34 m a rozpětím 14 m, který vyţaduje ochranné pásmo o šířce 54 m (výška vegetace v OP max. 3,0 m) a který prochází Přírodním parkem Sovinecko a Přírodním parkem Údolí Bystřice se nevyjádřila veřejnost ani ţádné občanské sdruţení, a to ani z důvodu moţných vlivů na krajinný ráz. Vysvětlením je pravděpodobně skutečnost, ţe elektrická vedení křiţující krajinu jsou jiţ natolik její součástí, ţe jejich existence není obyvateli vnímána. PŘIPOMÍNKA

Kabelové vedení pro připojení VP do sítě je nedílnou součástí záměru, přitom v dokumentaci není uvedena trasa vedení. Je třeba vyhodnotit vliv realizace kabelové trasy na půdu, případně zásah do lesa a zda bude nutno kácet dřeviny. Poţadujeme doplnění dokumentace v této věci. KOMENTÁŘ

Problematika kabelového vedení je komentována v souvislosti s připomínkou orgánu ochrany přírody Městského úřadu Rýmařov. PŘIPOMÍNKA

Souhlasíme s jedním ze závěrů dokumentace, ţe nikdo nezaručuje úplnou likvidaci stavby po uplynutí její ţivotnosti. Proto poţadujeme závazné ustanovení o tom, kdo bude odpovídat za odstranění stavby po skončení její ţivotnosti, např. v případě zániku společnosti investora apod. Povaţujeme za nutné stanovit jako součást rozhodnutí podmínku vytváření finanční rezervy pro budoucí odstranění stavby, asanaci a rekultivaci území. Fakt, ţe se investoři snaţí této povinnosti vyhnout jen obavy z neodstranění staveb po skončení jejich ţivotnosti potvrzuje. V případě Automobilového opravárenského závodu Šibeník, a.s. je situace o to více varující, ţe podle výpisu z obchodního rejstříku není předmětem podnikání této firmy nic, co by s VTE souviselo. KOMENTÁŘ

Běţná praxe je taková, ţe při uvedení větrného parku do provozu je zaloţen zvláštní bankovní účet, na který jsou provozovatelem po dobu ţivotnosti větrného parku průběţně ukládány prostředky na jeho likvidaci po ukončení provozu. K demontáţi VE dojde po ukončení provozu za 25 let. V rámci posuzování vlivů na ţivotní prostředí není zjišťováno, z jakých zdrojů bude investor stavbu budovat, provozovat ani likvidovat. Ani v příslušném rozhodnutí o povolení stavby (stavebním povolení) pravděpodobně tato podmínka stanovena nebude, jelikoţ nemá oporu v legislativě. Vytvoření finanční rezervy však bývá součástí smluv uzavíraných mezi investorem a obcí či vlastníky pozemků. Dle informačního systému EIA bylo podáno 244 oznámení záměrů výstavby větrných elektráren. Provozovatelů realizovaných větrných elektráren je v současnosti 40. Z nich 6 má formu akciové společnosti, u které je nejvyšší předpoklad řádného vypořádání s demontáţí stavby i při případných existenčních problémech, ostatní provozovatelé jsou s.r.o., obce, fyzické osoby apod. PŘIPOMÍNKA

Autor ornitologické studie v oblasti zjistil 117 druhů ptáků, z nichţ je mnoho kriticky ohroţených a dále identifikoval ty, které mohou být záměrem dotčeny. V odborné zahraniční literatuře byla publikována řada studií zabývající se vlivem VE na avifaunu, výsledky studií jsou však značně různorodé. Obecně panuje shoda, ţe VE při špatném umístění způsobují velkou míru mortality a to především u druhů s pomalým reprodukčním cyklem, kdy i ztráta jednoho jedince je výrazná. Bylo zjištěno, ţe VE mají velký vliv na ne-


Strana 93



topýry, přičemţ teprve v nedávné době se podařilo rozpoznat příčinu problému: k mortalitám dochází nejen kvůli kolizím, ale hlavně díky změnám tlaku v okolí listů vrtulí způsobujících plicní krvácení. KOMENTÁŘ

Ptáci i netopýři byli v rámci studie zabývající se obratlovci dlouhodobě v místě stavby a okolí sledováni a moţné vlivy větrných elektráren na ně byly vyhodnoceny. Z důvodu rizika ovlivnění populace chřástala polního ve významném krajinném prvku Ryţovisko došlo ke změnám v umístění jednotlivých větrných elektráren. PŘIPOMÍNKA

Autor hodnocení uvádí, ţe je k dispozici řada aktuálních poznatků, především v Německa, přitom řada uváděných zdrojů je zastaralá, obzvláště z hlediska hodnocení problematiky netopýrů. Řada citované literatury nebyla publikována v impaktovaných vědeckých časopisech a je otázkou, zda prošla recenzním řízením, v některých případech jde o publikace ve sbornících z různých konferencí. Za zavádějící povaţujeme vyuţití prací zpracovaných na objednávku lobbyistických skupin a podnikatelů v oblasti větrné energetiky. Vyuţívání těchto neobjektivních nerecenzovaných publikací povaţujeme za neospravedlnitelné, pokud autor z těchto publikací vychází, jeho závěry jsou nutně nedostatečné a výhodné pouze z hlediska investorů, nikoliv z hlediska ochrany ptáků a netopýrů. KOMENTÁŘ

Skutečnost, ţe ornitologické studie týkající se větrných elektráren často dospějí k odlišným závěrům, je známá. Je to způsobeno především jedinečností kaţdé lokality a je moţné, ţe v některých případech i poţadavky zadavatele, ať uţ se jedná o investora stavby nebo např. spolek zabývající se ochranou přírody. R. Kočvara, zpracovatel studie týkající se Ryţoviště, je rovněţ zpracovatelem metodiky vlivů větrných elektráren na ptactvo a netopýry, která je součástí studie Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny. Je rovněţ autorem řady dalších studií, které se zabývají touto problematikou při přípravě jiných větrných parků a provádí sledování vlivů jiţ provozovaných větrných elektráren na území ČR na ptáky a netopýry. Lze tedy oprávněně předpokládat, ţe při své činnosti nashromáţdil řadu vlastních údajů pocházejících z domácích podmínek a není odkázán pouze na zahraniční literaturu a zkušenosti. PŘIPOMÍNKA

Autor připouští vyšší dopad na několik kriticky ohroţených druhů. Klíčový je vliv na chřástala polního, jehoţ populace bude ohroţena rušením. Podle autora dojde k "posunu teritorií", coţ povaţujeme za absurdní - není vysvětleno, do jakých teritorií se tento druh posune, půjde spíše o částečné nebo úplné vymizení druhu z lokality. V dokumentaci je potvrzen vyšší dopad na motáka luţního a orla skalního a dalších, u nichţ podle autora dojde k "omezení přeletů". Podle našeho názoru však jde jasně o zvýšené riziko kolizí a velké ohroţení těchto vzácných druhů. Není tedy moţno udělit výjimku z ochranných podmínek pro zmiňované druhy, kdyţ v dokumentaci není prokázáno, ţe tyto druhy nebudou ohroţeny. Z hlediska přítomnosti mnoţství ohroţených druhů, které budou záměrem dotčeny povaţujeme za vyloučené udělit záměru souhlasné stanovisko. KOMENTÁŘ

Potenciální vlivy na významné druhy ptáků a netopýrů a významnost těchto vlivů je vyhodnocena v přiloţené studii na základě stejné metodiky, která je uplatněna ve studii týkající se větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje. V současné době nelze předjímat výsledek rozhodnutí orgánu ochrany přírody týkající se udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů. PŘIPOMÍNKA

Povaţujeme návrh monitoringu negativních vlivů za velmi nedostatečný, autor bez ohledu na známá nebezpečí navrhuje plný provoz VP a moţné omezení v případě zjištění určitého nadlimitního mnoţství uhynulých jedinců ve zkušebním období. S tímto postupem zásadně nesouhlasíme, neboť do doby ukončení průzkumu můţe dojít k nevratnému vymizení některých druhů. Není také ţádným způsobem ošetřeno odstranění stavby v případě prokázání těchto negativních jevů. KOMENTÁŘ

Zákaz činnosti v případě porušování ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vyplývá z tohoto zákona. Přímé vlivy větrných elektráren na ţivo-


Strana 94



čichy v konkrétní lokalitě nelze zjistit jinak, neţ za provozu zařízení. Při přípravě záměru byla z důvodu minimalizace negativních vlivů na ţivou přírodu provedena úprava umístění větrných elektráren, při realizaci záměru budou uplatněna navrţená opatření směřující ke stejnému cíli. Skutečný efekt těchto opatření lze ale vyhodnotit skutečně pouze za provozu. PŘIPOMÍNKA

Autor se zabývá kumulací vlivů na avifaunu pouze pro hypotetickou situaci 100 VTE v oblasti Moravskoslezského kraje a uvádí, ţe ke kumulaci vlivů a riziku kolize a rušení u různých druhů dochází. Není hodnocena kumulace vlivů s konkrétními VP, realizovanými nebo plánovanými v okolí záměru. Toto hodnocení nelze aplikovat na konkrétní záměr. Kočvara přesto dochází k závěru, ve kterém jsou z hlediska kumulace vlivů zmiňovány "oba větrné parky", přičemţ není jasné o jaké dva větrné parky jde. Autor dokumentace tento nepodloţený závěr ještě zjednodušil a ohledně kumulace vlivů uvádí, ţe "Působení kumulativních vlivů v určité míře se předpokládá u řady druhů ptáků, u ţádného z nich však nedojde k překročení limitu pro jeho moţné ovlivněni. " To je podle našeho názoru neakceptovatelné, hodnocení kumulativních vlivů není korektně posouzeno. KOMENTÁŘ

Jedním z důvodů pouţívání jednotných metodických postupů je moţnost srovnání dosaţených výsledků v různých případech. Pokud byla pro Moravskoslezský kraj navrţena metodika R. Kočvary (i kdyţ není závazná), není objektivní důvod pouţívat pro kaţdé hodnocení jiné postupy. PŘIPOMÍNKA

Podle Energetického regulačního úřadu vyrobily všechny VTE v ČR za rok 2008 pouze 0,27% z celkově vyrobené elektřiny! VTE se tedy podílejí jen velmi omezenou měrou na splnění cíle 8 % obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě elektřiny. Tento zanedbatelný podíl větrné energie je také třeba porovnat s exportem elektřiny do zahraničí, který činil 13,8 % vyrobené elektřiny. Je otázkou, zda je smysluplné podporovat dotovanou elektrickou energii a smiřovat se s negativními zásahy do ţivotního prostředí a současně 50x více elektřiny za trţní ceny vyváţet do zahraničí. Nelze opominout, ţe např. v Dánsku, kde je větrná energetika značně rozšířena (přes 20% výroby energie) k předpokládaným redukcím skleníkových plynů nedochází a tato země neplní své závazky uvedené v Kjótském protokolu a stabilitu své elektrické sítě zajišťuje jen díky napojení na sítě okolních států. Německo, které má největší instalovanou kapacitu VE na světě plánuje v nejbliţších letech výstavbu řady tepelných elektráren a v nedávných letech se muselo vyrovnávat s rozsáhlými výpadky sítě způsobenými provozem větrných parků. Velkým problémem vyuţití VTE je jejich zapojení do přenosové soustavy, rozvoj větrné energetiky přináší nutnost miliardových investic na budování nových vedení vysokého napětí, které budou představovat další negativní zásahy do ţivotního prostředí. Z nedávného tiskového prohlášení ČEPS je moţno citovat: "Integrace VTE do přenosové soustavy nebo distribučních soustav zahrnuje kromě nákladů na vlastní připojení a posílení sítí také náklady na výkupní cenu ... Další náklady jsou spojené se zajištěním kolísavé výroby z větrných farem. To se realizuje prostřednictvím rezervace výkonu na konvenčních zdrojích. ... Vyšší zájem provozovatelů větrných zdrojů na co nejefektivnějším provozu z pohledu celé energetiky by přineslo přenesení odpovědnosti za odchylku právě na ně". Uvedené okolnosti by při povolování záměru měly být zohledněny. Zcela zanedbatelný společenský přínos záměru nevyvaţuje významné negativní zásahy do ţivotního prostředí. KOMENTÁŘ

Pochybnosti o větrné energetice uvedené v připomínce jsou spíše politického či makroekonomického charakteru neţ příspěvkem k posouzení 10 VTE v k.ú. Ryţoviště na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. Je samozřejmé, ţe jeden větrný park nemůţe mít ambice na radikální změnu energetického průmyslu nebo zásadní sníţení skleníkových plynů v globálním měřítku. Úvahy o nízkém podílu na výrobě elektrické energie bez škodlivých emisí nebudou mít pravděpodobně vliv ani na úmysl investora realizovat záměr ani na rozhodování příslušných úřadů o povolení stavby, pokud bude splňovat zákonné předpisy a pokud budou v době povolování stavby obnovitelné zdroje energie Českou republikou a Evropskou unií podporovány tak jako v současnosti. Celosvětový trend posledních let je však zřejmý – výrazná podpora obnovitelných zdrojů v průmyslu i energetice a orientace na „čisté technologie“. Poznámky ke stabilitě sítě napojené na větrné elektrárny jsou uvedeny v připomínce občanského sdruţení Mé město můj ţivot.


Strana 95



V.3.5. VYJÁDŘENÍ OBČANSKÉHO SDRUŢENÍ POTŮČEK PŘIPOMÍNKA

V předloţené dokumentaci chybí komplexní posouzení ekologického přínosu VTE. Zdůvodnění, ţe vyrobená energie je jednou z nejčistších forem výroby, ţe jde o zařízení významně šetřící přírodu a její zdroje a jeţ má přínos pro ţivotní prostředí je nedostačující a příliš obecné. Ze záměru nevyplývá smysluplnost staveb. Jde o nestabilní zdroj, nejsou uvedeny vlivy na ŢP vznikající při výrobě a následné likvidaci VE v přepočtu s vyrobenou energií. Poţadujeme předloţit porovnání a hodnocení důsledku případného neprovedení záměru. KOMENTÁŘ

V zákoně o posuzování vlivů na ţivotní prostředí není poţadavek na hodnocení celého ţivotního cyklu záměru včetně technologie, je vyţadováno posouzení vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví při jeho přípravě, provádění, provozování a ukončení. Energetická amortizační doba větrných elektráren (doba, po kterou musí být energetické zařízení provozováno, aby vyrobilo stejné mnoţství energie, která je zapotřebí k jeho výrobě) činí 3 aţ 22 měsíců podle typu zařízení a střední rychlosti větru (Ing. Miroslav Kubín, DrSc.) PŘIPOMÍNKA

Je pravděpodobné, ţe u obyvatel můţe dojít k narušení pohody bydlení. Vzdálenost VTE od nejbliţších obydlí je nedostatečná a můţe dojít k významným vlivům na zdraví. Nebyl dostatečně posuzován ani vyhodnocen vliv nízkofrekvenčního infrazvuku. Doporučená vzdálenost uváděná ve studiích je cca 2,5 km od obydlí. KOMENTÁŘ

Infrazvuk je zvuk o kmitočtu 0 - 20 (16) Hz, nízkofrekvenční hluk o kmitočtu 20 200 (100, 160) Hz. Obecně lze rozlišit přirozený infrazvuk, který se vyskytuje běţně v přírodě (hučení vody, šumění stromů) a lidskému sluchu nijak nevadí a tónový infrazvuk (výrazné zvýšených hladin akustického tlaku na jedné nebo dvou frekvencích), který se v přírodě nevyskytuje a pro člověka je velmi obtěţující. V ČR zatím u VTE stíţnosti na infrazvuk či nízkofrekvenční hluk nebyly. Infrazvuk při činnosti VTE prakticky nevzniká, při podrobné analýze mohou být hladiny mírně zvýšené, ale jeho vliv na lidské zdraví je zanedbatelný. V pásmu infrazvuku není doposud známa ţádná studie, která by potvrdila překročení hodnot uvedených v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Odborníci se shodují, ţe infrazvuk u VTE není problém. Od roku 1995 byly u VTE naměřeny pouze dva případy nízkofrekvenčního hluku ve venkovním prostoru. Jedná se tedy pravděpodobně o jev nepříliš četný, ale moţný. Většinou je tento stav indikací nějaké technické závady. Infrazvuk můţe způsobit stres, poruchy spánku, bolesti hlavy, únavu, závratě, náladovost, není však ţádný důkaz pro to, ţe tyto důsledky má i infrazvuk z VTE. (A. Jiráska) PŘIPOMÍNKA

Nebyl dostatečně vyhodnocen vliv 10 monstruózních VTE a z velké části pohybujících se staveb na psychiku obyvatel. V oblastech poškozených výstavbou je pozorován psychický dopad, který můţe vést aţ ke zdravotním problémům. Nebyl dostatečně zváţen vliv na veřejné zdraví v působení nechtěných efektů z VTE, jako jsou odlesky, stroboskopický efekt, infrazvuk, hluk, bezpečnostní osvětlení, vibrace tyto nelze ve skutečnosti nijak odstranit. Nebyl dostatečně zváţen vliv na veřejné zdraví, který spatřujeme v naprosté nepřipravenosti obyvatel akceptovat tak velkou změnu ţivotního prostředí. Uvádíme, ţe stavby výrazně naruší duševní pohodu v dotčených obcích. KOMENTÁŘ

Pro dobu provozu elektráren můţe dojít k narušení faktoru pohody u senzibilnějších osob ve vztahu především k vzniklému hluku a event. k moţnosti citlivého vnímání změny krajinného rázu. Hluk byl posouzen akustickou studií, pohledová změna krajinného rázu a její vnímání je subjektivně hodnotitelným faktorem, jehoţ velikost a orientaci nelze jednoznačně určit. Stroboskopický efekt a infrazvuk byl zmíněn ve


Strana 96



výše uvedených komentářích. Zdrojem časově omezených a nepravidelně rozdělených vibrací nízkých hladin způsobených záchvěvy a otřesy mechanizace při zemních a montáţních pracích můţe být stavba při realizaci, za provozu větrných elektráren se nepředpokládá vznik a působení vibrací, jejichţ hodnoty a frekvence by překračovaly povolené limitní hodnoty, které jsou stanoveny z hlediska ochrany lidského zdraví nebo vlivů na stabilitu a trvanlivost stavebních objektů. Dle výrobce zařízení se mohou vyskytovat vibrace měřitelných intenzit přenášené přes ţelezobetonové bloky základů větrných elektráren do horninového prostředí jen v bezprostředním okolí věţí. Diskoefekt je vyvoláván odlesky ploch listů rotoru při určitém úhlu jejich nasvícení. Tento jev je u větrných elektráren běţně omezován aţ zcela eliminován povrchovou úpravou listů rotoru, prováděnou většinově matovým barevným provedením. Vzhledem ke vzdálenosti nejbliţší obytné zástavby se tento efekt neprojeví. Instalace denního a nočního výstraţného leteckého překáţkového značení vychází z poţadavků Úřadu pro civilní letectví a respektuje poţadavky ochrany přírody a krajiny (stínění světel ze stran, přerušované bílé nebo červené světlo s co nejmenší intenzitou a frekvencí záblesků, vyloučení stálého nebo rychle pulzujícího červeného světla). Není znám případ, ţe by bezpečnostní osvětlení mělo dopad na veřejné zdraví. PŘIPOMÍNKA

Nevěříme tvrzením, ţe si obyvatelé v dotčeném území časem víceméně zvyknou, ţe VTE přijmou za své, a pocit nepohody se tím zmenší. Existuje skupina obyvatel, která nechce být jakkoliv ovlivňována VTE a jejich efekty. Slova o odstěhování nejsou výjimkou. Nemusí to být jen obyvatelé citlivější nebo mající kladný vztah ke krajině, kteří si nechtějí zvykat na zhoršení ţivotní prostředí. Ţádný z obyvatel by neměl být takto postiţen. KOMENTÁŘ

Uvedená připomínka je velmi závaţná, zahrnuje v sobě většinu ze všech vznesených výhrad. Je nutno však na ni reagovat konstatováním, ţe jakákoliv činnost je moţná, pokud není v rozporu s právním řádem, v uţším pojetí pak i s dobrými mravy. PŘIPOMÍNKA

Nedostatečné vyhodnocení rizika námrazy zejména specifikace mnoţství námrazy na lopatkách, ale i stoţáru, v předmětné lokalitě dle dané nadmořské výšky. Opatření, týkající se opadávání námrazy, navrhovaná v dokumentaci povaţujeme za nedostatečná a poukazujeme také na další narušení pohody tímto vlivem. Také ţivočichové mohou být odpadávající námrazou ohroţeni. (Pokud jiţ existuje v podobné oblasti takové opatření v provozuschopné VTE poţadujeme jejich vyhodnocení a jak se toto projevuje na efektivitě VTE, tedy jejího přínosu- počet dní kdy je elektrárna odstavena ...). KOMENTÁŘ

Efektivita zařízení je samozřejmě věcí především jeho provozovatele či vlastníka. Ochrana proti námraze je na větrných elektrárnách dostatečně spolehlivě řešena, o čemţ svědčí skutečnost, ţe stejný princip ochrany je běţně pouţíván na všech moderních typech VTE provozovaných po celém světě. Kromě vibračního čidla, které v případě vytvoření námrazy větrnou elektrárnu automaticky odstaví z provozu, lze tvorbu námrazy na rotoru monitorovat námrazovým senzorem s předáváním informací o vzniku námrazy a jejím mnoţství do řídicího dispečinku s tím, ţe obsluha můţe s předstihem elektrárny odstavit. V případě vyhřívání rotoru, které se u některých typů VTE pouţívá, mohou nastat rázy v distribuční síti, zejména v případě zapnutí topení ve všech elektrárnách (výkon topení 50 – 90 kW pro jednu VTE). Námraza z tubusu, gondoly a stojícího (automaticky odstaveného) rotoru elektrárny můţe padat jen do nejbliţšího okolí věţe. Bezpečnost je řešena výstraţnými tabulkami s upozorněním na moţnost padání námrazy. Pokud by k odlétávání námrazy z rotoru došlo, jednalo by se o nestandardní stav způsobený poruchou či selháním obsluhy. Nestandardní stavy, poruchy a havárie zařízení budou řešeny v provozním a havarijním plánu větrného parku. V případě tvorby námrazy nebudou větrné elektrárny v chodu a omezení vstupu v prostoru větrného parku bude uplatňováno pouze v bezprostředním okolí tubusů. Jelikoţ jsou větrné elektrárny od sebe vzdáleny


Strana 97



několik set metrů, bude průchodnost mezi nimi zachována. PŘIPOMÍNKA

Vlivem vedlejších nechtěných efektů z VTE jako jsou rotující lopatky, odlesky, stroboskopický efekt, infrazvuk, hluk, bezpečnostní osvětlení, vibrace, vzdušné turbulence, dojde ke ztrátám a také k odlivu ţivočichů, kteří takto postiţené území nebudou vyhledávat. KOMENTÁŘ

Vlivy větrných elektráren na obratlovce byly vyhodnoceny v samostatné studii. PŘIPOMÍNKA

Je známo, ţe provozem VTE jsou ohroţení hlavně létající ţivočichové, zejména ptáci a zvláště netopýři. Nejnovější poznatky poukazují na fakt, ţe jsou přitahováni z důvodu tepelného záření generátoru a bezpečnostního osvětlení, které přitahuje hmyz jakoţto potravu letounů a dochází tak k velkým ztrátám. Poţadujeme, aby toto riziko bylo objektivně posouzeno. KOMENTÁŘ

Problematika vlivů větrných elektráren na netopýry je rozebrána ve studii R. Kočvary, která vychází především z dlouhodobých sledování v místě stavby a okolí v letech 2004 – 2008, zkušeností zpracovatele z jiných větrných parků v ČR a z odborné literatury. Lze mít zato, ţe závěry uvedené ve studii se zakládají na skutečném stavu lokality a jsou objektivní. PŘIPOMÍNKA

Nebyl dle našeho názoru správně vyhodnocen vliv VTE na ţivočišné druhy vyskytující se v blízkosti záměru (lesní komplex Červeného vrchu). Jedná se zejména o hnízdo čápa černého, který se zde vyskytuje. KOMENTÁŘ

Pro případ, ţe v rámci ornitologických pozorováních nebyly některé skutečnosti zjištěny nebo se poměry v území změnily, bude proveden jednorázový průzkum v místě stavby bezprostředně před zahájením výstavby, aby bylo vyloučeno jakékoli ohroţení ţivé přírody a bude prováděn biologický monitoring veškerých změn na lokalitách v průběhu realizace stavby formou biologického dozoru. Monitoring ptáků a netopýrů bude prováděn i za provozu větrných elektráren. PŘIPOMÍNKA

Kočvara připouští fakt, ţe se VP stane přímou překáţkou mezi populacemi ţivočichů v tomto prostoru a ve VKP Rýţovisko. Trváme na nutnosti zachovat moţnost revitalizace v tomto prostoru, vidíme zde její vysokou potřebnost, odůvodněnost i vysoký potenciál území. KOMENTÁŘ

Z připomínky není zřejmé, o jaký charakter revitalizace se jedná. Má-li autor na mysli péči o přírodně cenné pramenné oblasti bezejmenného pravostranného přítoku Moravice a Na jezírkách, lze dle zpracovatele posudku revitalizaci a ochranu vodních prvků v těchto lokalitách provádět bez ohledu na existenci větrných elektráren. PŘIPOMÍNKA

Z Biologické hodnocení není zřejmé kolik a kdy byly provedeny návštěvy v území. Máme za to, ţe nebylo provedeno úplně dostatečně jinak si nedovedeme vysvětlit absenci zvláště chráněných druhů rostlin, které v předmětné a záměrem dotčené lokalitě monitorujeme. Jde o druhy jako Lilie cibulkonosné, Vrba rozmarýnolistá, Kýchavice bílá Lobelova, Mečík střechovitý, Bradáček vejčitý rostoucí mimo VKP Rýţovisko. Nebyl tedy vyhodnocen vliv VTE na veškeré rostlinné druhy vyskytující se v blízkosti záměru. KOMENTÁŘ

Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin byl komentován v souvislosti s připomínkou Městského úřadu Rýmařov, odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje.


Strana 98



PŘIPOMÍNKA

Při hodnocení vlivu na krajinný ráz je výsledkem středně silný vliv. Tento bude ještě zesílen pohybem vrtulí. Vliv pohybu bude velmi významný, zejména pokud jde o skupinu VTE. Jedná se o nestejně pohybující se objekty velkých rozměrů. Převaţujícím prvkem v krajině bude pohyblivost. KOMENTÁŘ

Pohyb rotoru v době činnosti větrných elektráren je prvkem, kterým se tyto stavby odlišují od jiných staveb v krajině. Z hlediska viditelnosti je to významná vlastnost, která výraznost větrných elektráren zvyšuje. Této vlastnosti si byli vědomi i zpracovatelé studií týkajících se vlivů VTE na krajinný ráz a při hodnocení tento jev zohlednili. Více k vlivům na krajinný ráz v textu posudku a dalších komentářích. PŘIPOMÍNKA

Významný vliv na krajinný ráz bude mít bezpečnostní osvětlení. Vliv denního i nočního osvětlení bude intenzivní, zejména pokud jde o skupinu VTE. Osvětlení je pozorováno z velké vzdálenosti (10km) i frekvence záblesků je vysoká díky pouţité technologii, rotaci vrtule a zastínění jednotlivými lopatkami. Nelze tedy vyloučit ani vliv intenzivního a rychle pulzujícího světla. KOMENTÁŘ

Instalace denního a nočního výstraţného leteckého překáţkového značení vychází z poţadavků Úřadu pro civilní letectví a respektuje poţadavky ochrany přírody a krajiny (stínění světel ze stran, přerušované bílé nebo červené světlo s co nejmenší intenzitou a frekvencí záblesků, vyloučení stálého nebo rychle pulzujícího červeného světla). Viditelnost osvětlení bude patrná především v období po setmění, kdy však nelze vnímat okolní krajinu. V období po setmění tak můţe být osvětlení i přes jeho stínění ze stran výrazným prvkem, jediným viditelným spolu s osvětlením sídel, komunikací apod. V nočních hodinách však obvykle pozorovatel neposuzuje ráz krajiny, a proto je vliv osvětlení na krajinný ráz velmi špatně hodnotitelný a lze dojít spíše k subjektivním závěrům. PŘIPOMÍNKA

Povaţuje za nejdůleţitější aspekt významné ovlivnění krajinného rázu. Tato skutečnost vyplývá i z hodnocení na krajinný ráz. Zastáváme názor, ţe tak rozsáhlému záměru by mělo být uděleno souhlasné rozhodnutí pouze v případě jeho akceptování orgány státní správy a samosprávy i místních obyvatel. V případě realizace záměru by došlo k výraznému sníţení estetické hodnoty krajiny a silnému narušení jejího harmonického rázu. Dopad VTE není moţné skutečně a výrazně zmírnit ţádnými opatřeními. Začlenění obrovských VTE do krajiny vhodnou volbou jejich barevného řešení je nedostatečné a nepomůţe ani sníţení počtu VTE se vstupním parametrem 150m výšky. Neexistuje ţádné zmírňující opatření. Jedinou eliminací je - nulová varianta KOMENTÁŘ

Komentář k hodnocení vlivů větrných elektráren na krajinný ráz je uveden u připomínky odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje Městského úřadu Rýmařov. Příslušné rozhodnotí – stavební povolení – můţe stavební úřad vydat pouze po splnění všech stanovených podmínek, včetně souhlasných vyjádření, stanovisek, souhlasů dotčených orgánů státní správy, samosprávy a účastníků řízení. PŘIPOMÍNKA

Zpracovatel v dokumentaci několikrát zmiňuje hlukovou studii, která ale není součástí dokumentace a nelze ji tedy posoudit. KOMENTÁŘ

Důvod, proč nebyla akustická studie přílohou dokumentace, je objasněn v komentáři k připomínce Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě. PŘIPOMÍNKA

Součástí dokumentace by měla být hluková studie, aby bylo moţné posoudit správnost výpočtů a splnění zákonných limitů, vyhodnotit, jak bude hladina hluku zvýšená a obtěţující pro místní obyvatele, a to jak v denní, tak noční dobu. V období provozu VTE nelze vliv a zhoršení hlukové situace vyloučit. Provozem VTE můţe dojít k významnému zhoršení hlukové situace. V součtu s vizuální přítomností VTE dojde u


Strana 99



části občanů k narušení pohody jejich bydlení. Hluková zátěţ a zejména její eliminace dle poţadavků na ochranu veřejného zdraví nejsou v dokumentaci dostatečně analyzovány a hodnoceny a nejsou rovněţ navrţena účinná opatření s cílem co nejméně narušit ţivotní prostředí obyvatel. Nebyly navrhnuty adekvátní kompenzace nebo variantní řešení (menší počet stoţárů s menší velikostí, větší vzdálenost od obydlí...). Dále existuje riziko nesníţení výkonu VTE (z důvodů splnění hygienických limitů) před niţším výnosem. KOMENTÁŘ

Problematika hluku a veřejného zdraví je glosována ve výše uvedených komentářích. PŘIPOMÍNKA

I kdyţ neexistují zákonné limity pro hluk v neobydlené oblasti, bude jeho hladina zvýšená a obtěţující zejména pro ţivočichy zde ţijící. VTE navrţeny v blízkosti mezí, remízů i okraje lesa. Vzdálenost od okrajů krajinných struktur i okraje lesa a jejich přechodového pásma (ekotonu) musí být dostatečná (alespoň 500 m) z důvodů rozletu ptáků z krajních stromů, vzhledem k vzdušným turbulencím, hluku a zachování funkcí migračního koridoru. Dokumentace nedostatečně poukazuje na tato rizika a ani nebyly dostatečně analyzovány. Nebyly navrhnuty adekvátní kompenzace nebo variantní řešení (menší počet stoţárů, větší vzdálenost od lesa) k eliminaci tohoto rizika. KOMENTÁŘ

Lokalizace větrných elektráren byla na základě biologického průzkumu místa stavby změněna z důvodu ochrany chřástala polního. Jiné úpravy územního řešení větrného parku z biologického hodnocení ani studie vlivů VTE na obratlovce nevyplynuly. Problematika rušení ţivočichů je komentována u připomínky Městského úřadu Rýmařov. PŘIPOMÍNKA

V Dokumentaci není vyhodnoceno, ţe VTE způsobují "stín", rušící nejen šíření televizního a rozhlasového vysílání, ale i radary a komunikační prostředky letadel. VTE můţe tedy mít vliv i na přenos signálů- nízkonapěťových zařízení je mobilní telefon, pager. Televize, rozhlas, mobil je brán jako výhoda a neměla by být narušována soukromým investorem. Nebyly ani navrhnuty adekvátní kompenzace vzhledem k počtu VTE. KOMENTÁŘ

Problematika je obsahem i vyjádření občanů Ryţoviště zastoupených paní Hulovou. Tam je i komentována. PŘIPOMÍNKA

Nedostatečně je posouzen vliv na vodu. Vzhledem k umístění v blízkosti několika pramenů a nárokům záměru na dopravní a jinou infrastrukturu mohou být ovlivněny odtokové poměry dotčeného území a tím i jeho funkce a stabilita (retence, průtoky ve vodních tocích, mikroklima, biodiverzita, ... ). V Dokumentaci není zřejmá celková plocha negativně ovlivňující odtokové poměry (jen neúplná a přibliţná do 1000 m2). Jaká bude pouţitá technologie, délka a šířka nových cest, velikost zpevněné manipulační plochy u kaţdé VTE + základové desky i kabelové vedení). V dokumentaci nebyly navrhnuty ţádné kompenzační opatření na eliminaci tohoto negativního ovlivnění. Jakékoliv negativní ovlivnění v době narůstajících klimatických změn je neţádoucí a přispěje k jejich zhoršení ať uţ v podobě ohroţení biodiverzity, vodní eroze, lokálních záplav nebo zhoršení mikroklimatu. S takovým postupem zásadně nesouhlasíme. KOMENTÁŘ

Výstavba a provoz větrných elektráren nemá vzhledem k charakteru staveb zpravidla na hydrosféru významný vliv. Základy elektráren jsou plošně velmi omezené (16 m x 16 m) a jsou překryty 1 m mocnou vrstvou zeminy. I kdyţ přímo v místech základu je vsak do podloţí omezen, jedná se o vliv lokální nebo přesněji bodový. K tomuto hodnocení přispívá skutečnost, ţe pod vrstvou půdy o tloušťce do přibliţně 0,6 m se vyskytuje eluvium skalního podkladu, nebo přímo skalní podloţí (břidlice, droby) s puklinovou propustností. Kabel bude uloţen v zemi v nezámrzné hloubce cca 1,2 m. Hloubení rýhy a její bezprostřední zasypání nemůţe způsobit změny hydrogeologických poměrů území ani v hypodermického odtoku. Zemní tělesa i vozovky nových komunikací a zpevněné plochy budou dle dokumentace řešeny z hutněného kameniva, tzn. ţe budou pro vodu propustné. Samozřejmě bude koeficient odtoku na zpevněných plochách niţší neţ na přirozeném terénu, voda ale bu-


Strana 100



de z těchto (vyspádovaných) ploch odtékat a vsakovat v jejich bezprostřední blízkosti do trvalých travních porostů. Změny v hydrologických poměrech povodí ani samotného místa stavby nebudou prakticky ţádné. PŘIPOMÍNKA

Součástí záměru je i kabelové vedení pro připojení VP a instalace nové rozvodny. Z Dokumentace není jasné, kudy bude vedeno kabelové vedení pro připojení do rozvodny. V dokumentu - rozvodna bridlicna.pdf není plocha "Větrné elektrárny Rýţoviště" zakreslená! V tomto dokumentu je zakreslené vedení, které jde před Břidličnou z jiného směru- od VP Velká Štáhle. Protoţe se jedná o výkopové práce ve volné krajině a s ohledem na výskyt chráněných druhů rostlin v území je nutné znát a předloţit celou a přesnou trasu kabelového vedení, ale také přesnou polohu VTE (mimo jiné i pro zjištění bezpečnostní vzdálenosti mezi VTE). KOMENTÁŘ

Komentář ke kabelovému vedení od větrných elektráren u Ryţoviště do rozvodny Břidličná je uveden u připomínky orgánu ochrany přírody Městského úřadu Rýmařov. PŘIPOMÍNKA

Dokumentace uvádí vzdálenost nejbliţších VTE "Větrné elektrárny Rýţoviště" a VP Velká Štáhle cca 6 km. Skutečná vzdálenostně je ale cca 3,6 km. Zmíněné projekty mohou mít velmi významný kumulativní vliv při pohledovém posuzování jiném zatíţení.Tyto vlivy Dokumentace nedostatečně vyhodnocuje aţ popírá. KOMENTÁŘ

Vzdálenost větrných elektráren u Velké Štáhle je v dokumentaci uvedena chybně. PŘIPOMÍNKA

Jedním z přínosů by měla být efektivita VTE podloţená měřením větrného proudění. Toto měření by mělo stanovit i podíl hodnot nad vyuţití VTE, které nemohou figurovat v účinnosti (jak z předpokládaného či průměrného větrného proudění). Poukazujeme za nutné zapracování do účinnosti také moţná omezení z důvodu splnění platných hygienických limitů pro noční dobu, počet dní pravidelných kontrol a oprav za dobu provozu, délka odstávek z důvodů námrazy". Měření rychlosti větru nebylo v lokalitě provedeno. Předpokládané průměrné hodnoty, či dle větrné mapy, nemusí být vypovídající. Jsou v nich i nadlimitní hodnoty, které VTE nemůţe vyuţít. KOMENTÁŘ

Otázka efektivity zařízení přímo souvisí se ziskem či ztrátou investora. Důkladné a přesné zjištění větrného potenciálu v místě uvaţovaných větrných elektráren je pro investora během několikaleté přípravy záměru zásadním úkolem, protoţe na jeho výsledcích závisí budoucí efektivita a rentabilita stavby. Ţádný investor by nerealizoval stavbu tohoto charakteru bez ověření zásadního předpokladu pro její provoz. Výpočty větru jsou prováděny pro určitou lokalitu na základě známých měření v okolí stavby odpovídajícím softwarem (WAsP, WinPro). Jedná se o standardní běţně pouţívaný postup při vyhodnocování vhodnosti území pro vyuţití větrné energie. Přesné údaje o větru v jednotlivých lokalitách nejsou investory zpravidla zveřejňovány z konkurenčních důvodů. Detailní zveřejňování zejména ekonomických souvislostí není běţné u ţádného podnikatelského záměru. PŘIPOMÍNKA

Navrţená tzv. kompenzační opatření musí být skutečně kompenzujícími návrhy! Stávající návrhy jsou nejen zcela nedostatečné, aţ směšné. Dle našich informací zastupitelstvo města Břidličná přijalo platné usnesení o nesouhlasu s výstavbou VTE na svém katastru i katastrech okolních obcí. Také občané Rýţoviště měli moţnost se k výstavbě VTE na k.ú. své obce vyjádřit formou petice, která deklarovala většinový nesouhlas obyvatel s VTE. KOMENTÁŘ

Jako kompenzace je v dokumentaci navrţeno řádné obhospodařování sečení trvalých travních porostů. Řádné obhospodařování zemědělských pozemků je povinností jejich vlastníků a dokumentace navrhuje, aby tato činnost byla prováděna investorem větrných elektráren. O kompenzaci by nešlo, pokud by byly pozemky obhospodařovány v souladu s ochranou přírody. Stanovení náhradních opatření je proble-


Strana 101



matické z důvodu oprávněnosti jejich nařízení a z důvodu problematického stanovení jejich dostatečného rozsahu. Určité pravomoci má orgán ochrany přírody v rámci náhradních výsadeb, záchranných přenosů, popřípadě i jiných činností dohodnutých s investorem. Krajskému úřadu byl doručen průvodní dopis k petici z roku 2004 (pravděpodobně k záměru Výstavba větrných elektráren Ryţoviště – Huzová) bez podpisových archů a petiční archy z roku 2009 s 52 podpisy obyvatel podporující písemné vyjádření občanů Ryţoviště k dokumentaci (v roce 2006 v obci Ryţoviště 534 registrovaných voličů). PŘIPOMÍNKA

Pro další posuzování "Větrné elektrárny Rýţoviště" povaţujeme za nutné odsouhlasení záměru většinou dotčených samosprávních úřadů a účastníků řízení, jeţ vyjádří svůj souhlas s realizací předmětného záměru. KOMENTÁŘ

Podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí není posuzování záměru podmíněno souhlasem většiny dotčených samosprávních úřadů či účastníků procesu EIA. Dle zákona se k záměru můţe kaţdý vyjádřit, nelze však posuzování vázat na souhlas osob účastnících se posuzování. PŘIPOMÍNKA

V rámci dokumentace se vyskytly nedostatky, které znemoţňují specifikovat očekávané vlivy stavby na ţivotní prostředí a obyvatelstvo. Účelem posuzování vlivů na ţivotní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření. Posuzují se vlivy na veřejné zdraví a vlivy na ţivotní prostředí, zahrnující vlivy na ţivočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky a na jejich vzájemné působení a souvislosti. Podklad je nezbytné dále doplnit. Záměr není moţné komplexně, objektivně a správně posoudit. Dosavadní údaje vedou pouze k názoru, ţe stavba zamýšleného záměru je s ohledem na zatíţení přírody a krajiny i s ohledem na další moţná rizika a vlivy nepřijatelná. KOMENTÁŘ

Připomínka je příliš obecná a nelze na ni reagovat. Po prostudování dokumentace lze konstatovat, ţe odpovídá příslušné legislativě, obsahuje všechny náleţitosti a údaje v ní uvedené jsou vesměs správné. V.3.6. VYJÁDŘENÍ BC. DIMITRIJE TYČE PŘIPOMÍNKA

Ač jsou okolní louky zemědělsky extenzivně vyuţívané a značně eutrofizované, je pozoruhodné, ţe se vyskytuje roztroušeně na celém území (i mimo VKP Rýţovisko) řada zvláště chráněných rostlinných druhů. (mečík obecný - silně ohroţený, jestřábník oranţový - potenciálně ohroţený, vyţadující další sledování, lilie cibulkonosná - silně ohroţená, vrba rozmarýnolistá - potenciálně ohroţená, vyţadující další sledování, kýchavice bílá Lobelova - ohroţená). Jako hrubý nedostatek Dokumentace povaţuji absenci nejvzácnějších rostlin v biologickém posudku Lukáše Merty. Je to zaráţející i vzhledem k vysoké početnosti celé populace lilie cibulkonosné, která se vyskytuje na osmi mezích a prameništi bezejmenného přítoku Moravice v počtu několika set jedinců. Jedna ze subpopulací dokonce roste v bezprostřední blízkosti plánované VTE RV4. Nemůţe být pochyb o negativním dopadu záměru VTE z pohledu ochrany přírody. Výstavba VTE v Z a S oblasti větrného parku, včetně zpevněných manipulačních ploch, příjezdové komunikace či výkopu rozvodové sítě, by značně narušila, ne-li zničila tyto jedinečné populace a jejich biotop. Lilie cibulkonosná je sice v okresu Bruntál relativně hojnější, ovšem kaţdá populace je důleţitá z genetického hlediska pro zachování variability celého druhu. Vzhledem k charakteru stanoviště, na němţ lilie rostou, se dá předpokládat nález dalších subpopulací v jiţní a jihovýchodní části, směrem k obci Ryţoviště, ale také v centrální části zamýšleného parku, kolem bezejmenného vrcholu 689 m.n.m. KOMENTÁŘ

Poznámky ke skutečnosti, ţe v rámci biologického hodnocení nebyly zaznamenány uvedené druhy rostlin, jsou uvedeny u připomínky odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje Městského úřadu Rýmařov. PŘIPOMÍNKA

Podle studie "Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny" z roku 2007 jsou některé ptačí druhy mimo-


Strana 102



řádně citlivé na přítomnost VTE - např. čáp bílý, čáp černý, husy, kachny. V oblasti je kaţdoročně pozorován čáp černý hnízdící v lesním komplexu Červeného vrchu (bezprostřední blízkost VTE) a čáp bílý hnízdící na jednom z cihlových domů na ulici Hřbitovní, v obci Břidličná (2,2 km vzdušnou čarou od VTE). Tato kaţdoročně početná rodinka čápů bílých navštěvuje čerstvě posečené louky, na kterých je plánována výstavba VTE, za účelem obstarávání potravy. Kachny a další vodní ptactvo jsou v celé oblasti velice rozšířenými druhy, vzhledem k četným vodním plochám, jako např. nedaleká vodní nádrţ Slezská Harta (7 km), Tylovský rybník (4,3 km), rybník v Břidličné (2,7 km) či zatopené břidlicové lomy v obci Břidličná (1,3 km). KOMENTÁŘ

Ornitologickou část uvedené studie zpracovával stejný autor jako studii vlivů Větrných elektráren na obratlovce. Výše uvedené ptáky v dotčeném území zaznamenal a je pravděpodobné, ţe případné vlivy VTE na ně i správně vyhodnotil. PŘIPOMÍNKA

V potaz je nutno brát negativní estetický dopad na značně rozvolněný krajinný ráz Nízkého, resp. Hrubého Jeseníku (hlavní hřeben vzdušnou čarou 21 km od VTE). Výstavba by sníţila estetickou a přírodní hodnotu krajinného rázu oblasti. Podle zákona č. 114/1992 Sb. mohou být zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků a kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztah ke krajině. Obzvláště harmonické měřítko po výstavbě VTE jednoznačně nemůţe být zachováno. VTE se stanou nejvyšším bodem v okolí převýší dokonce i nejvyšší kopec Slunečnou (800 m.n.m.). Uhlířský vrch u Bruntálu, významná kulturní dominanta okolí (10 km), spadá do okruhu zřetelné viditelnosti a VTE budou mít velice negativní vliv na pohled do krajiny z Uhlířského vrchu. Plánovaný VP se nachází v blízkosti zamýšlené turistické trasy spojující obce Břidličná a Ryţoviště. VP můţe působit značně negativně na případné turisty oproti navrhovaným informačním tabulím zobrazujícím také vzácnou květenu. Rozvíjející se turismus v oblasti Jeseníků, zejména módní trend posledních let - agroturistika, si právě cení charakteru Jeseníků, jejich nepřelidněnosti a zachování krajinného rázu. Výstavba 150m VTE bude působit velice rušivě, zasáhne plošně velké území a můţe způsobit odliv turistů. KOMENTÁŘ

Vlivy větrných elektráren na krajinný ráz jsou komentovány u připomínky odboru ţivotního prostředí a regionálního rozvoje Městského úřadu Rýmařov, stejně jako vliv na turistický ruch. PŘIPOMÍNKA

V záměru není dostatečně diskutována otázka el. vedení a výkopových prací kolem něj. Podle dokumentů má el. kabel, vedoucí do rozvodny v Břidličné, procházet katastrálním územím Břidličná např. parcelou s číslem 1794 (dětské fotbalové hřiště), sousední parcelou č. 1490 (trvalý travní porost s výskytem Dactylorhiza majalis), parcelou č. 1800 (bývalý cvičák psů - trvalý travní porost s výskytem Dactylorhiza majalis). Při případných výkopových pracích by jednoznačně došlo k poškození tohoto chráněného rostlinného druhu. Ani biologické hodnocení se oblastmi dotčenými výkopovými pracemi na el. síti nezabývalo. Povaţuji to za jednoznačné pochybení. KOMENTÁŘ

Přesná trasa podzemního elektrického vedení od větrného parku k rozvodně Břidličná není dosud přesně (na úrovni jednotlivých pozemků) stanovena, jednání s vlastníky probíhají. V místech, kde bude trasa kříţit významné krajinné prvky, bude nutné pro získání stavebního povolení závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, v jiných úsecích trasy platí zásady obecné ochrany přírody a ochrany zvláště chráněných rostlin a ţivočichů dle zákona č. 114/1992 Sb. PŘIPOMÍNKA

Faktorem proti výstavbě VTE je, ţe jsou mnohonásobně draţší neţ klasické zdroje elektrické energie. Jejich vyuţitelnost je značně nízká a dodávky elektrické energie do sítě nerovnoměrné. Na nesmyslnost VTE upozorňuje i tzv. Darmstadtský manifest (SRN) z roku 1998. KOMENTÁŘ

Podobnou připomínku vzneslo občanské sdruţení Mé město můj ţivot a je tak také komentována. Darmstadtský manifest kritizuje především nadměrnou ekonomickou podporu větrné energetiky nepřinášející adekvátní přínosy (ekonomické i ekologické), mimo to obecně připomíná moţné negativní vlivy na ţivotní prostředí. Dokument je signován profesory a doktory převáţně technických nebo společenskovědních oborů a několika spisovateli (celkem 101 signatářů). Odborníci na ţivotní proIng. Petr Götthans, Kosmonautů 1028/7, 779 00 Olomouc

Strana 103



středí a lidské zdraví jsou zastoupeni pouze minoritně, manifest ostatně ani není primárné zaměřen na komentování vlivu VE na ţivotní prostředí. Manifest v zásadě vznáší poţadavek na důkladné posouzení realizace výstavby větrných elektráren. Toto posouzení z hlediska vlivů na ţivotní prostředí a zdraví je v ČR řešeno zákonem 100/2002 Sb. Ekonomická podpora a další nástroje podpory na úrovni dotací nebo garance výkupních cen nejsou předmětem hodnocení z hlediska posuzování vlivů na ţivotní prostředí. (Dle Ing. Pavla Cetla). PŘIPOMÍNKA

Je třeba zdůraznit, ţe se plánovaný VP nachází v oblasti nevhodné pro umisťování VTE. KOMENTÁŘ

Komentář ke studii Vyhodnocení moţností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny je uveden u připomínky občanského sdruţení Moje město můj ţivot.

VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ZÁMĚRU

V průběhu procesu posuzování vlivů záměru Větrné elektrárny Ryţoviště na ţivotní prostředí a veřejné zdraví bylo shromáţděno dostatečné mnoţství informací a podkladů, na základě kterých je moţné formulovat návrh stanoviska. Po prostudování dokumentace záměru, odborných studií a doručených vyjádření dotčených územně samosprávných celků a dotčených správních úřadů, na základě prohlídky zájmového území, konzultací s příslušnými odborníky a po zváţení všech známých rizik a přínosů lze jednotlivé vlivy navrţeného záměru na ţivotní prostředí při výstavbě a za provozu charakterizovat takto: Vlivy na životní prostředí Vliv Větrných elektráren Ryţoviště na krajinný ráz je spolu s vlivem na ptactvo a netopýry nejvýznamnějším zásahem do ţivotního prostředí způsobeným realizací tohoto záměru. Větrné elektrárny se stanou technickou dominantou krajiny a ovlivní celkový ráz území. I přes nesporný zásah do současného krajinného rázu lze konstatovat, ţe vyvolané zásadní změny v krajině budou za určitých podmínek akceptovatelné a realizaci záměru lze při splnění navrţených podmínek povolit. Větrné elektrárny přímo nezasáhnou ţádné zvláště chráněné území, soustavu Natura 2000, významný krajinný prvek, ÚSES ani přírodní park, neovlivní významně přírodní a historické charakteristiky ani kulturní dominanty. Ovlivní ale kulturní charakteristiky krajiny, estetické hodnoty a harmonické měřítko v krajině, neboť do území vnesou další strukturně cizorodý objekt s výrazným vertikálním rozměrem. Vzhledem k umístění v zemědělsky vyuţívané krajině s některými technickými prvky, nebude změna současného stavu krajiny nepřijatelná. Jedná se navíc o stavbu s omezenou ţivotností, kterou lze bez následků pro krajinu nebo ţivotní prostředí odstranit. Na základě dlouhodobého průzkumu a vyhodnocení jeho výsledků je moţné konstatovat, ţe záměr výstavby větrných elektráren v lokalitě Ryţoviště nepředstavuje takové ohroţení zájmů ochrany přírody, které by nebylo moţné akceptovat. Větrné elektrárny jsou plánované mimo významné tahové cesty ptáků, charakter biotopů v rámci zájmového území nepředstavuje lokalitu, která by byla významně vyuţívána ptáky a netopýry. Na základě průzkumů v místě stavby byla z důvodu ochrany biotopu chřástala polního změněna poloha navrţených větrných elektráren. V okolí uvaţovaných elektráren byly zjištěny některé druhy zvláště chráněných ptáků a netopýrů, u nichţ v současné době nelze zcela vyloučit riziko kolize s větrnými elek-


Strana 104



trárnami. Lze ale konstatovat, ţe míra dotčení se pohybuje u všech druhů v rozsahu, jenţ je zcela srovnatelný s mírou jejich ohroţení při nebezpečích, kterým jsou běţně vystaveny při současném vyuţívání krajiny. Vzhledem k rozsahu záboru zemědělských pozemků a k charakteru jiných zásahů do půdního prostředí a zemědělského půdního fondu nebudou vlivy na půdu podstatné. Zemědělská půda bude v nutném rozsahu odňata ze ZPF. Síť zpevněných obsluţných cest nezmění dosavadní způsob obhospodařování zemědělských pozemků. Po ukončení doby ţivotnosti zařízení bude nezbytná rekultivace narušených ploch. Větrné elektrárny se nenalézají ve zvláště chráněném území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, významném krajinném prvku ani lokalitě soustavy Natura 2000 a ţádné z těchto území neovlivní. Významný negativní vliv nebude mít ani na přírodní parky nalézající se v okolí stavby. Vliv na vegetaci a územní systém ekologické stability bude minimální, protoţe je záměr lokalizován na zemědělsky obhospodařované půdě mimo krajinnou zeleň i prvky ÚSES. Nepříliš významný vliv na čistotu ovzduší lze předpokládat pouze v době výstavby. Vliv realizace plánovaného záměru na povrchové a podzemní vody, horninové prostředí, klima, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky nebude ţádný nebo bude zcela nevýznamný. Vlivy na veřejné zdraví Provoz větrných elektráren nebude představovat zvýšené zdravotní riziko pro obyvatele dotčeného území. Vliv větrných elektráren na veřejné zdraví je reprezentován především hlukem, který zařízení za chodu vydává. Dle vypracované hlukové studie nebude v zastavěných územích okolních obcí hluk převyšovat stanovené limity. Neočekává se ani negativní vliv v podobě působení stroboskopického efektu či vibrací. Narušení pohody obyvatel lze dočasně očekávat v době výstavby parku. Dokumentace byla posouzena dle poţadavků § 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí v platném znění v rozsahu Přílohy č. 5 tohoto zákona a po zváţení všech výše uvedených okolností je moţno konstatovat, ţe záměr Větrné elektrárny Ryţoviště je moţné z hlediska vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví povaţovat za akceptovatelný. Záměr lze realizovat, při jeho další přípravě, realizaci a provozování však musí být splněna navrţená opatření a doporučení k omezení negativních vlivů.


Strana 105



VII. NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ vydané Krajským úřadem Moravskoslezského kraje jako věcně a místně příslušným správním úřadem ve smyslu ustanovení § 20 písm. b) a § 22 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí ve znění zákona č. 93/2004 Sb., 163/2006 Sb., 186/2006 Sb. a 216/2007 Sb. (zákon o posuzování vlivů na ţivotní prostředí) podle ustanovení § 10 tohoto zákona: I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název záměru :

Větrné elektrárny Ryţoviště

Kapacita záměru :

- 10 větrných elektráren typu VESTAS V902,0 MW o jmenovitém výkonu 2 MW a celkovém instalovaném výkonu 20,0 MW, - 2,4 ha trvalého odnětí půdy ze ZPF pro základy, zpevněné plochy a komunikace.

Umístění záměru : Kraj: Moravskoslezský Okres: Bruntál Obec s rozšířenou působností: Rýmařov Obec: Ryţoviště Katastrální území: Ryţoviště Obchodní firma oznamovatele:

Automobilový opravárenský závod Šibeník, a.s. Zastoupení: Bohuslav Orálek člen představenstva

IČ oznamovatele:

476 77 708

Sídlo oznamovatele :

Na Šibeníku 1542/3 779 00 Olomouc

II. PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ Zpracovatel oznámení:

Ing. Aleš Calábek Geo-Hydro-Consult Dolany 570, 783 16 Dolany u Olomouce číslo autorizace: 47582/ENV/06

Datum předložení oznámení:

14. 1. 2008

Zpracovatel dokumentace:

Ing. Aleš Calábek Geo-Hydro-Consult Dolany 570, 783 16 Dolany u Olomouce číslo autorizace: 47582/ENV/06


Strana 106



Datum předložení oznámení:

14. 9. 2009

Zpracovatel posudku:

Ing. Petr Götthans Kosmonautů 1028/7, 779 00 Olomouc číslo autorizace 47905/ENV/06

Datum předložení posudku:

9.2. 2010

Veřejné projednání:

místo konání: datum konání:

Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti: Záměr je zařazen do bodu 3.2. „Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším neţ 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů“ kategorie II. přílohy č.1 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, který podléhá zjišťovacímu řízení. Oznámení bylo vypracováno v lednu 2008 Ing. Alešem Calábkem, Geo-hydroconsult, Dolany 570, 783 16 Dolany u Olomouce, IČ: 41386353, který je oprávněnou osobou pro posuzování vlivů na ţivotní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., číslo autorizace 47582/ENV/06. Oznámení bylo dne 14. 1. 2009 podáno Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru ţivotního prostředí a zemědělství, jako věcně a místně příslušnému správnímu úřadu v oblasti posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Krajský úřad zajistil dne 18. 1. 2009 zveřejnění oznámení ve smyslu § 6 zákona, shromáţdil písemné připomínky uplatněné v průběhu zveřejnění oznámení a ve smyslu ustanovení § 7 zákona a podle hledisek a měřítek uvedených v příloze č. 2 zákona provedl zjišťovací řízení. V průběhu zjišťovacího řízení obdrţel Krajský úřad Moravskoslezského kraje vyjádření s poţadavkem na pokračování dalšího posuzování, a to zejména z důvodu předpokládaných vlivů na krajinný ráz, ohroţení ţivočichů a negativních vlivů na obyvatelstvo. V připomínkách bylo poţadováno posoudit záměr v kontextu s dalšími záměry výstavby větrných elektráren v okolí. Tyto připomínky vyhodnotil příslušný orgán jako závaţné, které dostatečně prokazují potřebu dalšího pokračování procesu posuzování vlivů na ţivotní prostředí a vyţádal si podle § 7 odst. 4 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí dopracovat předloţené oznámení ve smyslu připomínek tak, aby mohlo být povaţováno za dokumentaci. Při dopracování dokumentace poţadoval zapracovat připomínky z došlých vyjádření a zaměřit se zejména na následující oblasti: - vyhodnocení kumulace s jinými záměry v dané oblasti jesenického podhůří, - vyhodnocení vizuálního vlivů záměru a mapu viditelnosti staveb, - informace o umístění a případně vlivech objektu rozvodny, - seznam odpadů, které budou vznikat během stavby a jejich mnoţství, - způsob nakládání s odpadem, - bilanci výkopových zemin, - způsob třídění odpadů podle jednotlivých druhů a kategorií, - botanický průzkum lokality, zahrnující celé vegetační období,


Strana 107



- hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz s ohledem na kumulaci s jinými záměry v dané oblasti jesenického podhůří, - zvětšení rozsahu posuzovaného území z hlediska poškození krajinného rázu minimálně o 5 km, - posouzení vlivu záměru na VKP bezejmenného přítoku Moravice cca 1 km severně od kóty Lískovec a na lesní komplex Červeného vrchu a druhy zde se vyskytující, - posouzení vlivu větrného parku na obyvatele Břidličné, - vyhodnocení posouzení záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45 i zákona 114/1992 Sb., v platném znění a na základě výsledků srovnání variant zapracovat variantní řešení umístění záměru, - zpracovat a vyhodnotit variantu umístění větrných elektráren v lokalitě, kde celosvětově ohroţený druh chřástal polní nehnízdí, - konkretizované opatření k prevenci, vyloučení, sníţení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí uvedené v oznámení, - vyhodnocení umístění záměru vzhledem ke studií „Vyhodnocení moţnosti umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny“. Dokumentace vlivu stavby byla vypracována v srpnu 2009 Ing. Alešem Calábkem, Geo-hydro-consult, Dolany 570, 783 16 Dolany u Olomouce, IČ: 41386353, který je oprávněnou osobou pro posuzování vlivů na ţivotní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., číslo osvědčení 8939/1302/OPVŢP/96, číslo autorizace 47582/ENV/06. Součástí dokumentace byly samostatné studie: Hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 dle § 45i zákona č. 114/92 Sb. (RNDr. Lukáš Merta, Ph.D.), Výsledky biologického průzkum území a posouzení dopadu záměru z pohledu ochrany přírody - aktualizovaná verze (RNDr. Lukáš Merta, Ph.D., Mgr. Jan Losík, Ph.D., Mgr. Radim Kočvara), Aktualizace hodnocení potenciálních vlivů větrných elektráren na obratlovce spolu s návrhy opatření pro zmírnění uvaţovaných negativních vlivů (Mgr. Radim Kočvara), Doplněné hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz (Mgr. Klára Čtvrtníčková). Dokumentace byla předloţena dne 14. 9. 2009 Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje a jím dne 22. 9. 2009 rozeslána dotčeným správním úřadům a dotčeným obcím a odpovídajícím způsobem zveřejněna. Ve lhůtě stanovené zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí zajistil příslušný úřad zpracování posudku. Zpracovatelem byl určen Ing. Petr Götthans, Kosmonautů 1028/7, 779 00 Olomouc, tel.: 602 526 415, e-mail: [email protected], IČ: 649 52 053, který je autorizovanou osobou dle zákona č. 100/2001 Sb., č. autorizace 47905/ENV/06. Lhůta pro zpracování posudku byla z důvodu obsáhlých připomínek k dokumentaci prodlouţena na ţádost zpracovatele ze dne 30. 12. 2009 Krajským úřadem Moravskoslezského kraje o 30 dní. Posudek byl zpracován podle poţadavků § 9 zákona 100/2001 Sb., s náleţitostmi podle přílohy č. 5. Součástí posudku je návrh stanoviska příslušného úřadu, který je zpracován dle přílohy č. 6 k zákonu. Součástí posudku je Posudek na hodnocení vlivů záměru Větrné elektrárny Ryţoviště na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. zpracovaný Mgr. Alicí Hákovou, drţitelkou autorizace MŢP ČR č.j.: 630/1731/05. - Závěry zpracovatele posudku:


Strana 108



Posuzovaný záměr je stavbou, která přes dokonalé technické a technologické řešení můţe vykazovat určité nepříznivé vlivy na ţivotní prostředí. Tyto potenciální vlivy je třeba na minimum eliminovat realizací specifických opatření. Vzhledem k charakteru záměru a jeho nejvýznamnějším vlivům je třeba za zásadní povaţovat opatření týkající se krajinného rázu, ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a podmínky související s ochranou přírody. Základní protihluková opatření spočívají v lokalizaci větrných elektráren v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby a kontrolním měření akustické situace před uvedením větrného parku do trvalého provozu. Podmínky k minimalizaci vlivů související s ochranou přírody a krajiny (krajinný ráz, ochrana ptactva a netopýrů) byly stanoveny v rámci konkrétních odborných studií a byly převzaty do dokumentace záměru. Soubor opatření je zahrnut do podmínek návrhu stanoviska. Na základě vyjádření a připomínek v dalším průběhu přípravy záměru budou tato opatření dále upřesňována a případně rozšiřována. Je nezbytné aby jednotlivá opatření byla zahrnuta v územním rozhodnutí, stavebním povolení a příslušných provozních, bezpečnostních a poţárních řádech větrných elektráren.

- Závěry veřejného projednání: Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta: - Město Břidličná (vyjádření ze dne 14. 10. 2009), - Obec Lomnice (vyjádření ze dne 14. 10. 2009), - Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství (vyjádření č.j. MSK 33067/2008 ze dne 18. 2. 2008 a č.j. MSK 183648/2009 ze dne 26. 10. 2009), - Městský úřad Rýmařov, odbor ţivotního prostředí a regionálního rozvoje (vyjádření č.j. OŢPaRR.5186/08 ze dne 5. 2. 2008 a č.j. OŢPaRR.35340/09 ze dne 22. 10. 2009), - Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě (vyjádření č.j. HOK/BR-231/215.1.2/08 ze dne 6. 2. 2008 a č.j. HOK/OV9025/215.1.2/09 ze dne 19. 10. 2009), - Česká inspekce ţivotního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava (vyjádření č.j. ČIŢP/49/IPP/0801722.002/0S/VHK ze dne 12. 2. 2008 a č.j. ČIŢP/49/IPP/0801722.005/09/VEF ze dne 23. 10. 2009), - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středisko Ostrava (vyjádření č.j. 62/0VA/2008, ze dne 6. 2. 2008, č.j. 928/OVA/2008 ze dne 7. 10. 2009 a č.j. 928/0VA/2008 ze dne 21. 10. 2009), - Občané Ryţoviště zastoupení paní Jarmilou Hullovou (vyjádření ze dne 22. 10. 2009), - Občanské sdruţení Mé město můj ţivot (vyjádření ze dne 23. 10. 2009 a vyjádření doplněné o připomínky k příloze dokumentace ze dne 23. 10. 2009), - Občanské sdruţení Nízký Jeseník (vyjádření ze dne 24. 10. 2009), - Občanské sdruţení Potůček (vyjádření ze dne 8. 2. 2008 a ze dne 16. 10. 2009), - Bc. Dimitrij Tyč (vyjádření ze dne 18. 10. 2009).


Strana 109



III. HODNOCENÍ ZÁMĚRU Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti V průběhu procesu posuzování vlivů záměru Větrné elektrárny Ryţoviště na ţivotní prostředí a veřejné zdraví bylo shromáţděno dostatečné mnoţství informací a podkladů, na základě kterých je moţné formulovat návrh stanoviska. Po prostudování dokumentace záměru, odborných studií a doručených vyjádření dotčených územně samosprávných celků a dotčených správních úřadů, na základě prohlídky zájmového území, konzultací s příslušnými odborníky a po zváţení všech známých rizik a přínosů lze jednotlivé vlivy navrţeného záměru na ţivotní prostředí při výstavbě a za provozu charakterizovat takto: Vlivy na životní prostředí Vliv Větrných elektráren Ryţoviště na krajinný ráz je spolu s vlivem na ptactvo a netopýry nejvýznamnějším zásahem do ţivotního prostředí způsobeným realizací tohoto záměru. Větrné elektrárny se stanou technickou dominantou krajiny a ovlivní celkový ráz území. I přes nesporný zásah do současného krajinného rázu lze konstatovat, ţe vyvolané zásadní změny v krajině budou za určitých podmínek akceptovatelné a realizaci záměru lze při splnění navrţených podmínek povolit. Větrné elektrárny přímo nezasáhnou ţádné zvláště chráněné území, soustavu Natura 2000, významný krajinný prvek, ÚSES ani přírodní park, neovlivní významně přírodní a historické charakteristiky ani kulturní dominanty. Ovlivní ale kulturní charakteristiky krajiny, estetické hodnoty a harmonické měřítko v krajině, neboť do území vnese další strukturně cizorodý objekt s výrazným vertikálním rozměrem. Vzhledem k umístění v zemědělsky vyuţívané krajině s některými technickými prvky, nebude změna současného stavu krajiny nepřijatelná. Jedná se navíc o stavbu s omezenou ţivotností, kterou lze bez následků pro krajinu nebo ţivotní prostředí odstranit. Na základě jednoletého průzkumu a vyhodnocení jeho výsledků je moţné konstatovat, ţe záměr výstavby větrných elektráren v lokalitě Ryţoviště nepředstavuje takové ohroţení zájmů ochrany přírody, které by nebylo moţné akceptovat. Větrné elektrárny jsou plánované mimo významné tahové cesty ptáků, charakter biotopů v rámci zájmového území nepředstavuje lokalitu, která by byla významně vyuţívána ptáky a netopýry. Na základě průzkumů v místě stavby byla z důvodu ochrany biotopu chřástala polního změněna poloha navrţených větrných elektráren. V okolí uvaţovaných elektráren byly zjištěny některé druhy zvláště chráněných ptáků a netopýrů, u nichţ v současné době nelze zcela vyloučit riziko kolize s větrnými elektrárnami. Lze konstatovat, ţe míra dotčení se pohybuje u všech druhů v rozsahu, jenţ je zcela srovnatelný s mírou jejich ohroţení při nebezpečích, kterým jsou běţně vystaveny při současném vyuţívání krajiny. Vzhledem k rozsahu záboru zemědělských pozemků a k charakteru jiných zásahů do půdního prostředí a zemědělského půdního fondu nebudou vlivy na půdu podstatné. Zemědělská půda bude v nutném rozsahu odňata ze ZPF. Síť zpevněných obsluţných cest nezmění dosavadní způsob obhospodařování zemědělských pozemků. Po ukončení doby ţivotnosti zařízení bude nezbytná rekultivace narušených ploch. Větrné elektrárny se nenalézají ve zvláště chráněném území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, významném krajinném prvku ani lokali-


Strana 110



tě soustavy Natura 2000 a ţádné z těchto území neovlivní. Významný negativní vliv nebude mít ani na přírodní parky nalézající se v okolí stavby. Vliv na vegetaci a územní systém ekologické stability bude minimální, protoţe je záměr lokalizován na zemědělsky obhospodařované půdě mimo krajinnou zeleň i prvky ÚSES. Nepříliš významný vliv na čistotu ovzduší lze předpokládat pouze v době výstavby. Vliv realizace plánovaného záměru na povrchové a podzemní vody, horninové prostředí, klima, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky nebude ţádný nebo bude zcela nevýznamný. Vlivy na veřejné zdraví Provoz větrných elektráren nebude představovat zvýšené zdravotní riziko pro obyvatele dotčeného území. Vliv větrných elektráren na veřejné zdraví je reprezentován především hlukem, který zařízení za chodu vydává. Dle vypracované hlukové studie nebude v zastavěných územích okolních obcí hluk převyšovat stanovené limity. Neočekává se ani negativní vliv v podobě působení stroboskopického efektu či vibrací. Narušení pohody obyvatel lze dočasně očekávat v době výstavby parku. Dokumentace byla posouzena dle poţadavků § 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí v platném znění v rozsahu Přílohy č. 5 tohoto zákona a po zváţení všech výše uvedených okolností je moţno konstatovat, ţe záměr Větrné elektrárny Ryţoviště je moţné z hlediska vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví povaţovat za akceptovatelný. Záměr lze realizovat, při jeho další přípravě, realizaci a provozování však musí být splněna navrţená opatření a doporučení k omezení negativních vlivů.

Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí Záměr „Větrné elektrárny Ryţoviště“ spočívá ve výstavbě 10 větrných elektráren typu Vestas V90-2,0 MW, obsluţných ploch, komunikací a kabelového napojení na rozvodnou soustavu. Technické a technologické řešení bylo dostatečně podrobně popsáno v dokumentaci záměru na ţivotní prostředí. Technologická část bude dodána firmou Vestas, Wind Systems a.s., Dánsko, která patří v současnosti k nejvýznamnějším společnostem působícím ve vývoji větrných elektráren a jejich dosahované efektivity. Navrţené zařízení a způsob provozování elektráren odpovídá nejvyššímu stupni ekonomicky realizovatelných pokrokových technologií a způsobů provozování podle současného stavu poznání, nejlepším dostupným technikám (BAT – Best Available Technique). Veškeré funkce větrné elektrárny jsou kontrolovány a řízeny řídicími jednotkami zaloţenými na bázi mikroprocesorů. Zařízení je vybaveno Vestas Converter System (VCS, OptiSpeed), který ve spojení s řízením naklápění (OptiTip®) zajišťuje plynulou a stabilní výrobu elektrické energie s nízkým vývojem hluku. Elektrárny jsou bezobsluţné, řízené automatickým systémem s moţností dálkového ovládání, jsou vybavené vyhříváním rotorů a pohyblivých dílů generátoroven z důvodu ochrany proti námraze a protibleskovou ochranou. Technické řešení kabelového vedení stejně jako obsluţných komunikací a manipulačních ploch je poměrně standardní záleţitostí podléhající příslušným právním a technickým normám. Navrţené technické řešení větrných elektráren není z hlediska posouzení jeho vlivů na ţivotní prostředí problematické. Moderní zařízení splňuje poţadavky dané příslušnými předpisy a výrobce zaručuje vysokou spolehlivost zařízení po celou dobu jeho provozování. U větrných elektráren v Ryţovišti je


Strana 111



díky navrţenému modernímu typu elektráren a dostatečné vzdálenosti od zón pro bydlení vyloučen negativní účinek hlukové zátěţe. Některé neţádoucí vlivy větrných elektráren (vliv na krajinný ráz, faunu, popřípadě vizuální vjemy), nelze technickým řešením ani pouţitou technologií, které jsou dány charakterem zařízení, zejména rozměry a dynamikou, zcela eliminovat. Jisté negativní účinky zařízení na ţivotní prostředí a veřejné zdraví jsou akceptovatelné, pokud jsou vyváţeny pozitivním přínosem – v případě větrných elektráren výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů bez znečišťování ţivotního prostředí.

Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí Opatření navržená během dosavadního průběhu posuzování vlivu záměru „Větrné elektrárny Ryžoviště“ jsou uvedena v závěrečné části stanoviska. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí Záměr Větrné elektrárny Ryţoviště byly v oznámení navrţeny ve dvou územních variantách. Ve snaze o minimalizaci vlivů provozu větrných elektráren na hnízdiště jeřábka lesního, který se pravidelně vyskytuje ve významném krajinném prvku Ryţovisko a na základě výsledků vypracované akustické studie, byla investorem zvolena varianta II., ve které jsou jednotlivé větrné elektrárny umístěny ve větších vzdálenostech od obydlených míst a od VKP. V dokumentaci bylo jiţ pracováno pouze s touto alternativou. Navrţené řešení stavby se jeví jako nejvýhodnější. Po vyhodnocení provedeném v rámci procesu posuzování vlivů záměru na ţivotní prostředí je zřejmé, ţe respektuje prakticky všechna nařízení týkající se ochrany přírody a krajiny, zdraví obyvatelstva i hlukové situace. Větrné elektrárny nebudou zasahovat do ţádného zvláště chráněného území včetně soustavy Natura 2000 a nebyla potvrzena ani ţádná kolize s jinými systémy ochrany v území a nebude docházet k překračování povolených limitů, právních předpisů a technických norem. Varianta minimalizuje všechny neţádoucí vlivy na ţivotní prostředí a současně splňuje předpoklady o rentabilnosti záměru.

Vypořádání vyjádření k oznámení: V rámci zjišťovacího řízení k oznámení záměru obdrţel krajský úřad celkem 6 vyjádření. V 1 vyjádření je obsaţen souhlas s realizací záměru bez procesu EIA za předpokladu, ţe bude realizována varianta II. (Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě), 4 vyjádření obsahují připomínky ke stavbě nebo je vysloven poţadavek na další posuzování záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. (odbor ţivotního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje /bez připomínek - ochrana vod, státní správa lesů; oddělení vodního hospodářství, oddělení lesnictví, orgánu ochrany ovzduší; s připomínkami - odpady, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond/, odbor ţivotního prostředí a regionálního rozvoje Městského úřadu Rýmařov /bez připomínek – úsek vodního hospodářství, úsek odpadového hospodářství; s připomínkami – úsek ochrany ZPF, úsek ochrany přírody, úsek státní správy lesů/, Česká inspekce ţivotního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Ostrava) a v 1 vyjádření je obsaţen nesouhlas se stavbou (Občanské sdruţení Potůček). Vyjádření k oznámení byla vypořádána v závěru zjišťovacího řízení (Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství, č.j.: MSK 33077/2008, ze dne 14. 1. 2008) a v dokumentaci vlivů záměru Větrné elektrárny


Strana 112



Ryţoviště na ţivotní prostředí (Ing. Aleš Calábek, Olomouc, červenec 2009).

Vypořádání vyjádření k dokumentaci: K dokumentaci se vyjádřilo celkem 12 subjektů ve 14 vyjádřeních. KHS MSK ţádá objasnění, zda bude realizována varianta II., ke které nemá připomínky, 4 vyjádření se záměrem souhlasí při splnění určitých podmínek nebo mají k realizaci výhrady (odbor ţivotního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje /bez připomínek - ochrana přírody a krajiny; s připomínkami - odpady/, odbor ţivotního prostředí a regionálního rozvoje Městského úřadu Rýmařov /bez připomínek - úsek vodního hospodářství; s připomínkami - úsek odpadového hospodářství, úsek ochrany ZPF; záměr nedoporučuje - úsek státní správy lesů a myslivosti; se záměrem nesouhlasí - úsek ochrany přírody/, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Ostrava) a v 9 vyjádřeních (Město Břidličná, Obec Lomnice, Česká inspekce ţivotního prostředí - oblastní inspektorát Ostrava, Občané Ryţoviště zastoupení paní Jarmilou Hulovou, Občanské sdruţení Mé město můj ţivot, Občanské sdruţení Nízký Jeseník, Občanské sdruţení Potůček, Bc. Dimitrij Tyč) je obsaţen jasný nesouhlas s realizace stavby. Vyjádření k dokumentaci byla vypořádána v posudku. Vypořádání vyjádření k posudku: Stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru: Krajský úřad Moravskoslezského kraje jako věcně a místně příslušným správním úřadem ve smyslu ustanovení § 20 písm. b) a § 22 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí ve znění zákona č. 93/2004 Sb., 163/2006 Sb., 186/2006 Sb. a 216/2007 Sb. (zákon o posuzování vlivů na ţivotní prostředí) vydává na základě oznámení, dokumentace, posudku, veřejného projednání, vyjádření k nim uplatněných a doplňujících informací v souladu s ustanovením § 10 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí SOUHLASNÉ STANOVISKO k záměru „Větrné elektrárny Ryţoviště“ v k.ú. Ryţoviště s tím, ţe níţe uvedené podmínky tohoto stanoviska budou respektovány v následujících stupních projektové dokumentace záměru a zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení. Podmínky souhlasného stanoviska: Opatření v průběhu projektové přípravy 1.

Provedení inţenýrsko-geologického průzkumu s cílem ověření základových poměrů (únosnost podloţí, hladina podzemní vody, její agresivita vůči betonu ap.).

2.

Vypracování aktualizované akustické studie.


Strana 113



3.

Provedení autorizovaného měření hlučnosti v dotčených obytných částech obcí před zahájením výstavby větrného parku a jeho opakování po zahájení provozu, s cílem doloţit přípustnost změny hlukového klimatu lokality.

4.

Určení přesné trasy elektrického kabelového vedení. Doloţení souhlasu podle zákona č. 334/1991 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a podle zákona č.289/1995 Sb., o lesích a změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

5.

Zpracování plánu organizace výstavby jehoţ součástí bude i soubor opatření k minimalizaci potenciálních nepříznivých vlivů na ţivotní prostředí, veřejné zdraví a pohodu obyvatelstva.

6.

Vypracování provozních a bezpečnostních předpisů souvisejících s realizací stavby a provozem zařízení.

7.

Důsledné prověření dopravní trasy pro transport komponent větrných elektráren – nadměrných nákladů.

8.

Zajištění maximální informovanosti veřejnosti o přípravě záměru a zpracování strategie rozvoje turistiky v zájmovém území s vyuţitím větrného parku. Spolupráce s dotčenými obcemi.

9.

Doloţení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů ţivočichů podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Výčet druhů bude vycházet ze studie „Výsledky biologického průzkum území a posouzení dopadu záměru z pohledu ochrany přírody - aktualizovaná verze“ (RNDr. Lukáš Merta, Ph.D., Mgr. Jan Losík, Ph.D., Mgr. Radim Kočvara, 2009) a Aktualizace hodnocení potenciálních vlivů větrných elektráren na obratlovce spolu s návrhy opatření pro zmírnění uvaţovaných negativních vlivů (Mgr. Radim Kočvara, 2009), popřípadě z výsledku nadále probíhajícího monitoringu a jednání s dotčenými orgány ochrany přírody.

10. Doloţení souhlasu s trvalým (dočasným) odnětím půdy ze ZPF podle zákona č. 334/1991 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. 11. Doloţení souhlasu s umístěním stavby ve vzdálenosti do 50 m od lesa podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a změně a doplnění některých zákonů. 12. Doloţení souhlasu se zásahem do krajinného rázu podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 13. Doloţení souhlasného stanoviska se zásahem do významného krajinného prvku podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Opatření v průběhu výstavby 14. Zajištění odborného stavebního dozoru zastupujícího zájmy ochrany přírody v dohodě s příslušným orgánem ochrany přírody. 15. Provádění monitoringu vlivu výstavby větrného parku na faunu, zejména na ptáky a netopýry včetně jednorázového průzkumu dotčených ploch bezprostředně před zahájením stavebních prací. 16. Realizace stavby (případné zásahy do porostů dřevin a zásahy půdního krytu) mimo hnízdní období (před začátkem dubna nebo po polovině srpna). 17. Minimalizace případného kácení dřevin (keřů) při pokládání kabelů a úpravách cest; ochrana okolních porostů; při výkopových pracích dbát na minimální zábor půdy kolem výkopu; provádění případné likvidace nelesních dřevin v době vegetačního klidu - říjnu aţ březnu.


Strana 114



18. Důsledná rekultivace všech ploch dotčených výstavbou v rámci provádění konečných úprav terénu z důvodu prevence ruderalizace území. 19. Instalace denního a nočního výstraţného leteckého překáţkového značení dle poţadavků Úřadu pro civilní letectví respektujícího poţadavky ochrany přírody a krajiny (stínění světel ze stran, přerušované bílé nebo červené světlo, s co nejmenší intenzitou a frekvencí záblesků, vyloučení stálého nebo rychle pulzujícího červeného světla). 20. Minimalizace moţností pobývání a hnízdění ptáků na zařízeních větrných elektráren konstrukčním řešením tubusu i strojovny. 21. Začlenění větrných elektráren do krajiny vhodnou volbou jejich barevného řešení (nejlépe matnou šedou barvou na sloupech i rotoru). 22. Vyloučení umísťování reklam a s elektrárnami nesouvisejících zařízení na stoţárech. 23. Výsadba krajinné zeleně zohledňující výhledy na větrný park z pohledových míst. 24. Umístění kabelového vedení podél komunikací výhradně na odvrácené straně cesty od biologicky hodnotnějšího území. 25. Provedení rozšíření stávajících polních cest vţdy jen podél jedné strany komunikace z důvodu omezení narušení stávající zeleně. 26. Řešení stavebních konstrukcí a technologických zařízení a zajištění bezchybnosti provozu a vzhledu větrného parku zejména po stránce hlukové a vizuální. Pravidelné kontroly technického stavu, údrţba a bezodkladná realizace oprav. 27. Sníţení hlučnosti vhodným rozmístěním mechanizace a zařízení na staveništích, optimálním časovým nasazením strojů a kontrolou technického stavu strojů a mechanizace. 28. Zamezení kontaminace půdy a povrchové a podzemní vody na plochách stavenišť při stání, případných drobných opravách techniky. Vyloučení mytí stavebních strojů a mechanizmů na staveništi. Omezení parkování mechanizmů na staveništi, instalování záchytných nádob. 29. Neprodlené provedení adekvátních sanačních prací v případě úniku ropných látek nebo jiných látek, které mohou ovlivnit jakost povrchových nebo podzemních vod. 30. Zamezení zhoršení odtokových poměrů a výskytu erozních jevů v rámci výstavby zařízení větrných elektráren a zejména obsluţných komunikací. 31. Zamezení znečišťování ovzduší z přepravovaných stavebních materiálů a surovin, jeţ vykazují sklony k prášení, řádným zakrytím. Zvlhčování povrchu staveniště a příjezdových komunikací v případě potřeby pro zamezení prášení při přejezdech strojů, zařízení a dopravních prostředků. Eliminace sekundární prašnosti, omezení skladování prašných materiálů a zřizování mezideponií. 32. Nakládání s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (stanovení konkrétních míst a nádob na tříděný odpad a systému sběru, třídění a soustřeďování odpadů, vedení evidence, přednostní vyuţívání odpadů před jejich odstraňováním, zneškodnění nebezpečných odpadů akreditovanou firmou). 33. Nahlášení termínu výstavby Archeologickému ústavu a ohlášení zemních prácí 3 týdny před jejich realizací. Při nálezu archeologických památek je nutno postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., ve znění zákona č. 242/1992 Sb.


Strana 115



34. Provedení skrývky ornice na plochách záboru zemědělské půdy a její uloţení pro pozdější vyuţití v rámci terénních úprav po dokončení stavby nebo rekultivaci území po ukončení ţivotnosti větrného parku dle podmínek uvedených v souhlasu s odnětím půdy ze ZPF. Minimalizace pohybu techniky po nezpevněných cestách a jeho vyloučení za nepříznivých atmosférických podmínek. 35. Instalace výstraţných tabulí s upozorněním na moţné nebezpečí úrazu odlétajícím ledem z rotoru u cest v dostatečné vzdálenosti od větrného parku (cca 250 m). 36. Plnění organizačních a technických opatření uvedených v plánu organizace výstavby s cílem minimalizovat potenciální nepříznivé vlivy na ţivotní prostředí, veřejné zdraví a pohodu obyvatelstva a důsledná průběţná kontrola plnění příslušných opatření. 37. Stanovení zásad a podmínek veřejné kontroly při výstavbě větrného parku dotčenými obcemi. 38. Zaloţení zvláštního bankovního účtu, na který budou provozovatelem po dobu ţivotnosti větrného parku průběţně ukládány prostředky na její likvidaci po ukončení provozu. 39. Doloţení měření hluku v chráněném venkovním prostoru staveb minimálně ve výpočtových kontrolních bodech dle Studie šíření hluku z větrných elektráren Rozstání, kterým bude prokazatelně potvrzeno nepřekročení hygienických limitů hluku v denní a noční dobu. Pro objektivizaci měření bude provedeno i měření hluku pozadí, bude předloţen doklad o tom, ţe měření a hodnocení hluku bylo provedeno v souladu s ustanovením § 19 nařízení vlády č. 148/2006 Sb. a bylo reprezentativní ve vztahu k provozu větrných elektráren (vztah hlučnosti k počtu otáček rotoru). Bude doloţeno, ţe měření bylo provedeno drţitelem osvědčení o akreditaci nebo drţitelem autorizace. Provedení obdobného měření hluku při případných stíţnostech občanů k obtěţování hlukem v jiných místech. Podle výsledku měření případná úprava provozního řádu větrného parku tak, aby bylo garantováno dodrţení příslušných hygienických limitů. Opatření při provozu větrných elektráren 40. Provádění následného ornitologického a chiropterologického průzkumu s cílem zjistit případně migrační trasy a skutečné vlivy větrných elektráren na ptactvo a netopýry. 41. Údrţba zařízení pohledově v perfektním stavu (pravidelné nátěry povrchu, zachování hladkých linií stavby bez dodatečných instalací nesouvisejících zařízení a reklam). 42. Zabezpečení dlouhodobého monitorování hlukové zátěţe s orientací na objektivní posouzení hlukové zátěţe v obytné zástavbě; seznamování dotčené obce a jejím prostřednictvím občanů s výsledky. 43. Předcházení mimořádným a nestandardním provozním stavům pravidelnou kontrolou technologických a konstrukčních parametrů větrných elektráren a jejich bezpečnostních prvků (objektů proti zásahu bleskem, denního a nočního výstraţného leteckého překáţkového značení). Bezodkladné odstraňování závad. Moţná spolupráce s obcemi. 44. Osvětová činnost a informování veřejnosti o provozu větrného parku a vyuţívání energie větru formou prohlídek a přednášek. Vyuţití větrného parku pro turistiku (přeloţení cyklotrasy, turistické značené cesty).


Strana 116



Opatření po ukončení provozu 45. Po ukončení ţivotnosti větrných elektráren budou zařízení odstraněna a provedena rekultivace dotčeného území v rozsahu stanoveném orgánem ochrany zemědělského půdního fondu při vydání souhlasu s odnětím půdy ze ZPF. Kompenzační opatření 46. Ve spolupráci s orgánem ochrany přírody zváţit moţnost vytipovat vhodnou plochu, která by byla přeměněna na biotop vyhledávaný ţivočichy vyskytujícími se v území (mokřad, luční biotop, …). 47. Provedení výsadby nové krajinné zeleně podél cest s ohledem na místa pohledů. 48. Výsadby nové keřové vegetace zabraňující erozi a vytvářející vhodný biotop pro ţivočichy. Jako optimální se jeví uloţení realizace např. některého z chybějících prvků ÚSES. 49. Způsob zabezpečení těchto kompenzačního opatření včetně způsobu následné péče bude projednán s orgánem ochrany přírody nejpozději v rámci územního řízení.

Toto stanovisko není rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a nelze se proti němu odvolat. Stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených správních úřadů, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Datum vydání stanoviska: Otisk razítka příslušného úřadu: Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu: Rozdělovník


Strana 117



ZÁVĚR Posudek byl zpracován dle § 9 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí na základě dokumentace záměru Větrné elektrárny Ryţoviště vypracovaného Ing. Alešem Calábkem, osobou autorizovanou dle uvedeného zákona a dalších podkladů poskytnutých odborem ţivotního prostředí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Po vyhodnocení všech materiálů, které byly k posouzení stavby k dispozici, je výsledným závěrem posudku vyjádření, ţe záměr je v předloţené podobě akceptovatelný. Datum zpracování posudku:

7. 2. 2010

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku: Ing. Petr Götthans Kosmonautů 1028/7 779 00 Olomouc Tel.: 602 526 415 E-mail: [email protected] autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí v platném znění, číslo autorizace 47905/ENV/06. Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku na hodnocení vlivů záměru na soustavu Natura 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.: Mgr. Alice Háková Studenec 166 512 33 Studenec Tel.: 737 726 287 Autorizace ke zpracování posudku na hodnocení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000: autorizace k provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, udělená MŢP ČR (č.j. 630/1731/05). Podpis zpracovatele posudku:


Strana 118



PŘÍLOHY 1.

GRAFICKÉ PŘÍLOHY

1.1.

Větrné elektrárny Ryţoviště. Topografická mapa 1 : 10 000.

2.

VYJÁDŘENÍ K PROSTŘEDÍ:

2.1. 2.2. 2.3.

2.11. 2.12. 2.13. 2.14.

Město Břidličná, vyjádření ze dne 14. 10. 2009, Obec Lomnice, vyjádření ze dne 14. 10. 2009, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství, vyjádření č.j. MSK 183648/2009 ze dne 26. 10. 2009, Městský úřad Rýmařov, odbor ţivotního prostředí a regionálního rozvoje, vyjádření č.j. OŢPaRR.35340/09 ze dne 22. 10. 2009, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, vyjádření č.j. HOK/OV-9025/215.1.2/09 ze dne 19. 10. 2009, Česká inspekce ţivotního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava, vyjádření č.j. ČIŢP/49/IPP/0801722.005/09/VEF ze dne 23. 10. 2009, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středisko Ostrava, vyjádření č.j. 928/OVA/2008 ze dne 7. 10. 2009, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středisko Ostrava, doplněné vyjádření č.j. 928/0VA/2008 ze dne 21. 10. 2009, Občané Ryţoviště zastoupení paní Jarmilou Hullovou, vyjádření ze dne 22. 10. 2009, Občanské sdruţení Mé město můj ţivot, vyjádření doplněné o připomínky k příloze dokumentace ze dne 23. 10. 2009, Občanské sdruţení Mé město můj ţivot, vyjádření ze dne 23. 10. 2009, Občanské sdruţení Nízký Jeseník, vyjádření ze dne 24. 10. 2009 Občanské sdruţení Potůček, vyjádření ze dne 16. 10. 2009, Bc. Dimitrij Tyč, vyjádření ze dne 18. 10. 2009.

3.

AUTORIZACE ZPRACOVATELE POSUDKU

4.

VĚTRNÉ

2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 2.8. 2.9. 2.10.

DOKUMENTACI VLIVŮ ZÁMĚRU

„VĚTRNÉ

ELEKTRÁRNY

RYŢOVIŠTĚ“

NA ŢIVOTNÍ

RYŢOVIŠTĚ. POSUDEK NA HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA LOKALITY SOU2000 DLE § 45I ZÁKONA Č. 114/1992 SB. V PLATNÉM ZNĚNÍ. MGR. ALICE HÁKOVÁ. PROSINEC 2009. ELEKTRÁRNY

STAVY NATURA


Strana 119

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY RYŢOVIŠTĚ

Recommend Documents