Věstník. právních předpisů Jihomoravského kraje. Částka 15 Rozeslána dne OBSAH:

Ročník 2006

Věstník právních předpisů Jihomoravského kraje Částka 15

Rozeslána dne 2. 8. 2006 OBS AH:

228.

Nařízení Jihomoravského kraje, kterým se mění nařízení Jihomoravského kraje č. 384/2004, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje

Strana 525

Věstník právních předpisů Jihomoravského kraje

Částka 15

228 NAŘÍZENÍ Jihomoravského kraje ze dne 10.července 2006, kterým se mění nařízení Jihomoravského kraje č. 384/2004, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Rada Jihomoravského kraje vydává dle § 7 a § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 6 odst. 6, § 7 odst. 7 a § 48 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, toto nařízení: Čl. I Nařízení Jihomoravského kraje č. 384/2004, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, se mění takto: 1) Čl. 1 odst. 2) zní takto: „2) Vydává se Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, uvedený v příloze č. 2 k tomuto nařízení.“ 2) Příloha č. 2 zní

Strana 526


Částka 15

„Příloha č. 2 k nařízení Jihomoravského kraje č. 384/2004 Věstníku

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (AKTUALIZACE, ČERVEN 2006) 1.

ZPŮSOB VYPRACOVÁNÍ PROGRAMU

Předmětem zpracování aktualizace Krajského programu zlepšení kvality ovzduší (KPZKO JMK) ve znění dle přílohy č. 2 k Nařízení JMK č. 384/2004 Věstníku právních předpisů JMK (dle platné legislativy se KPZKO JMK označuje výrazem Integrovaný PZKO JMK- tyto pojmy jsou totožné) a to tak, že je provedena jeho aktualizace u těch znečišťujících látek, u nichž na území Jihomoravského kraje v roce 2004 došlo k překročení imisního limitu a meze tolerance nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena a je rozšířen o území obcí přičleněných k Jihomoravskému kraji zákonem č. 387/2004 Sb. o změnách hranic krajů a o změněn zákona č. 243/2000 Sb. Program je vypracován pro zónu Jihomoravský kraj, ze které je vyčleněno území Statutárního města Brna - Aglomerace Brno. Vymezení zón a aglomerací provedlo v souladu s platnou legislativou Ministerstvo životního prostředí. V rámci vstupních údajů je vliv aglomerace Brno na zónu Jihomoravský kraj zohledněn. Programový dodatek k Programu snižování emisí a k Integrovanému programu ke zlepšení kvality ovzduší je rozpracován na úroveň správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Programový dodatek byl připraven na základě písemných podkladů, vypracovaných na základě výzvy Krajského úřadu Jihomoravského kraje městskými úřady všech ORP. Předložené náměty byly upřesněny během osobních a telefonických jednání se zástupci obecních a městských úřadů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší.

2.

ROZSAH PROGRAMU

2.1 Místo překročení limitních hodnot 2.1.1 Vymezení zóny, popis regionu a další údaje, lokace měst a měřících stanic Zóna Jihomoravský kraj je vymezena bývalými okresy Blansko, Brno-město, Brnovenkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Rozkládá se na území 7 195 km2 a rozlohou je čtvrtým největším krajem České republiky. Počtem obyvatel v roce 2005 cca 1 130 tis. zaujímá třetí místo v republice. Metropolí kraje je největší moravské a druhé největší město České republiky Brno, které počtem obyvatel (v roce 2004 mělo 369,5 tis. obyvatel) i hospodářským významem jednoznačně převyšuje ostatní města kraje. Přírodní podmínky jsou v kraji velmi různorodé a mají vliv na způsob využívání krajiny a způsob života v ní. V rámci Jihomoravského kraje se rozlišují tyto základní typy přírodních krajin: Východní okraj České vysočiny s Českomoravskou vysočinou, Boskovickou brázdou,

Strana 527


Částka 15

Brněnským masívem, Moravským krasem a Drahanskou vysočinou, dále moravské úvaly s Dyjsko-svrateckým a Dolnomoravským úvalem a Vyškovskou bránou a karpatské vysočiny zahrnující Jihomoravské Karpaty - Pálavu a Dunajovické kopce, Středomoravské Karpaty Ždánický les a Litenčické vrchy a Bílé Karpaty s podhůřím. Přírodní vlastnosti jednotlivých částí, ať už z hlediska nerostného bohatství, úrodnosti a využitelnosti půd pro zemědělství a lesnictví, zdrojů pitné vody, dopravní prostupnosti nebo obytnosti krajiny a jejího rázu, mají vliv na lidské aktivity a potenciály jejího využití. Tyto vlastnosti významně charakterizují možnosti rozvoje kraje jako celku, ale i jeho jednotlivých prostorových částí. Poloha kraje z hlediska geografického je poměrně výhodná, což je dáno jeho postavením na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. Sousedí s Rakouskem a se Slovenskem, v rámci republiky s krajem Jihočeským, Vysočina, Olomouckým, Pardubickým a Zlínským. Spolu s krajem Vysočina vytváří jednotku NUTS 2 – Jihovýchod. Převážná část okresů kraje patří mezi území, která jsou zapojena do programů Phare CBC, kromě okresů Blansko a Vyškov. Okresy hraničící se Slovenskem, Břeclav a Hodonín, byly dále zahrnuty do programů Phare CREDO. V regionu existují instituce, zaměřené na rozvíjení spolupráce se sousedními státy. Jedním z nich je Výbor pro spolupráci s Dolním Rakouskem, který sídlí v Brně a vytváří rámec pro podporu spolupráce s rakouskou stranou. Další nástroj mezinárodní spolupráce představuje Euroregion Jižní Morava – Weinviertel - Zahorie, do kterého je zapojena samospráva kraje prostřednictvím Sdružení obcí a měst jižní Moravy. Vhodnou platformou pro věcnou spolupráci mezi podnikateli se stala třístranná smlouva o spolupráci mezi Regionální hospodářskou komorou jižní Moravy, Bratislavskou hospodářskou komorou SOPK a Hospodářskou komorou Dolního Rakouska. Zóna Jihomoravský kraj je rozdělena na 21 obcí s rozšířenou pravomocí a nachází se v ní 9 měst s počtem obyvatel vyšším než 10 000.

2.2 Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Vymezení těchto oblastí je předmětem tabulek I, jednotlivě pro každou zónu či aglomeraci zvlášť. Jako nejmenší územní jednotky, pro kterou jsou oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny byla zvolena území stavebních úřadů. Členění České republiky na aglomerace a zóny je obsahem Věstníku MŽP č. 11/2005. Předmětem tohoto sdělení jsou dále území, kde navíc došlo i k současnému překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance pro suspendované částice frakce PM10 (Tab. II) a území, kde došlo k překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a kadmium, opět vymezené jako procenta území stavebních úřadů (Tab. III). Tab. IV uvádí, v členění podle zón a aglomerací, překročení hodnoty imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v procentech plochy jednotlivých chráněných území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Strana 528


Částka 15

Hodnoty uvedené v tabulce značí procento území spadající pod OZKO. V následující tabulce jsou rozpočteny hodnoty z Tabulky I pro jednotlivé obce spadající pod uvedené stavební úřady, rozloha znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva. 2.2.1 NUTS3

Charakteristika obcí spadajících do OZKO NUTS5

CZ062 CZ062

STAV_UR Název 62

Jihomoravský kraj

0

6,5

0

20375

19,32

3572

4,22

0

20,82

0

61

190

0

116

Kobylnice

71

176

0

124

Ponětovice

72

309

0

224

620305

Modřice

24

3667

0

868

620305

Prace

4

860

0

34

620305

Rebešovice

620305

Stavební úřad - Městský úřad Šlapanice

620313

Sokolnice

620313

Stavební úřad - Obecní úřad Sokolnice

620103

Stavební úřad - Městský úřad Blansko

CZ062

CZ0213532916

620305

Šlapanice

CZ062

CZ0215531405

620305

CZ062

CZ0623549738

620305

CZ062

CZ0623583391

CZ062

CZ0623583685

CZ062

CZ0623583774

CZ062 CZ062

CZ0623583898

počet CHUEV% obyvatel > LV

18

620103

CZ062

Počet obyvatel

0,42

CZ0621581283

CZ062

PM10 %

Blansko

3

614

0

19

24,77

0

0

0

43

1738

0

740

5,56

0

0

0

Strana 529


Částka 15

PM10 % – procento plochy území spadajícího do OZKO CHUEV % - procento plochy chráněných území spadajících do OZKO počet obyvatel > LV – počet obyvatel žijících na území spadající do OZKO Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) se provádí na základě modelu vycházejícího z měření na stanicích. Hodnota modelu v místě měření je rovna naměřené hodnotě v dané lokalitě. Platí, že pokud je na daném území hodnota 36. nejvyšší průměrné 24hodinové koncentrace vyšší než 50 μg/m3, tak toto území spadá do OZKO. Následující obrázky graficky znázorňují OZKO v Jihomoravském kraji a síť měřících stanic Imisního Monitoringu, které v roce 2004 poskytovala data do informačního systému kvality ovzduší (ISKO). Obrázek č.1. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v Jihomoravském kraji

Obrázek č.2. Měřící síť Imisního Monitoringu v Jihomoravském kraji(rok 2004)

Strana 530


Částka 15

Automatické stanice: Brno-střed, Brno-Tuřany, Mikulov-Sedlec, Znojmo, Hodonín Manuální stanice: Brno-Kroftova, Brno-Soběšice, Vyškov, Lovčice Kombinované stanice: Brno-Dobrovského, Brno-Húskova, Brno-Krasová 2.2.3 Informace o charakteru cílů Globálním cílem Programu je zajistit na celém území Jihomoravského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (Národní emisní stropy). Globální cíl se dělí na 3 specifické cíle: Specifický cíl A Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší PM10). Specifický cíl B Dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů v roce 2010 pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniaku. Specifický cíl C Udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování ostatních imisních limitů, dle současně platné legislativy. Z výše uvedených dat je patrné, že aktualizace krajského programu pro zlepšení kvality ovzduší bude zaměřena především na zdraví obyvatelstva. Z hlediska ekosystému byla překročena hranice imisního limitu pro NOx pouze v Podyjí a to konkrétně ve městě Znojmě u rušné silnice.

2.3 Odpovědné orgány Zpracování programu: ČHMÚ, pob. Brno Kroftova 43, 616 67 Brno tel: 541421011, fax: 541421019 http://www.chmi.cz/ [email protected]; [email protected]; [email protected] IČ: 0020699 DIČ: není plátcem DPH Provádění programu: Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno IČ 70888337 DIČ: CZ 70888337 kontaktní osoba: Ing. Bc. Anna Hubáčková, vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Strana 531


Částka 15

2.4 Druh posouzení znečištění ovzduší 2.4.1 Koncentrace znečišťujících látek v předchozích letech 2.4.1.1 Vývoj PM10 a SPM na stanicích Jihomoravského kraje v letech 2001 – 2004 V následující tabulce jsou uvedené roční průměry PM10 a SPM (v μg/m3) naměřené na jednotlivých stanicích Jihomoravského kraje v letech 2001 – 2004. Stanice Organizace Škodlivina Metoda 2001 2002 2003 Brno-Tuřany CHMU PM10 RADIO 32,0 34,0 40,0 Hodonín ZÚ PM10 TEOM 25,9 27,2 27,4 Kuchařovice CHMU PM10 RADIO+GRV 38,0 39,2 Mikulov-Sedlec CHMU PM10 RADIO 27,8 26,7 30,7 Znojmo CHMU PM10 RADIO Brno-Soběšice CHMU SPM GRV 30,0 30,0 30,0 Brno-Kroftova CHMU PM10 RADIO+GRV 28,7 26,3 -1,0 41,0 49,0 Brno-Dobrovského ZÚ PM10/SPM GRV 0,0 38,0 39,1 38,1 Brno-Húskova ul. ZÚ SPM GRV 35,8 38,6 42,4 Brno-Krasová ul. ZÚ SPM GRV 37,8 Lovčice CHMU SPM GRV 58,0 78,0 Vyškov CHMU SPM GRV 49,0 47,5 Blansko CHMU SPM GRV 35,0 35,1 34,8 Brno VŠZ CHMU SPM GRV 35,0 35,0 35,0 Brno-Skaunicové ZÚ SPM GRV 44,1 48,3 Oslavany CHMU SPM GRV 44,1 48,3 Brno-Přízřenice CHMU SPM GRV 42,0 Kyjov CHMU SPM GRV • kurzívou psané číslice znamenají hodnotu SPM, normálně psané číslice pak hodnotu PM10. Obrázek č.3. Vývoj PM10 a SPM na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2001-2004)

2004 31,0 22,7 26,3 24,7 34,4 29,0 28,8 35,0 0,0 34,1 29,3

Strana 532


Částka 15

2.4.1.2 Vývoj SO2 na stanicích Jihomoravského kraje v letech 2001 – 2004 V následující tabulce jsou uvedené roční průměry SO2 (v μg/m3) naměřené na jednotlivých stanicích Jihomoravského kraje v letech 2001 – 2004. Stanice Brno-Tuřany

Organizace Škodlivina

Metoda

2001

2002

2003

2004

CHMU

SO2

UVFL

7,462

7,618

7,643

5,489

ZÚ

SO2

UVFL

17,1

14,2

15,6

13,7

Kuchařovice

CHMU

SO2

UVFL

4,9

5,6

Mikulov-Sedlec

CHMU

SO2

UVFL

6,5

6,0

7,0

5,3

Znojmo

CHMU

SO2

UVFL

Brno-Soběšice

CHMU

SO2

WGAE

4,9

4,3

4,2

3,4

Brno-Kroftova

CHMU

SO2

IC

6,5

6,2

0,0

1,7

Vyškov

CHMU

SO2

IC

Týnec

EKX

SO2

WGAE

2,4

2,8

Blansko

CHMU

SO2

WGAE

4,6

3,7

Brno VŠZ

CHMU

SO2

WGAE

4,3

4,0

Oslavany

CHMU

SO2

WGAE

4,9

4,2

Brno-Přízřenice

CHMU

SO2

WGAE

4,5

3,0

Brno-Josefská

CHMU

SO2

WGAE

4,1

2,5

Kyjov

CHMU

SO2

WGAE

3,9

0,0

Hodonín

4,4

2,5

Obrázek č.4. Vývoj SO2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2001-2004)

2,5

Strana 533


Částka 15

2.4.1.3 Vývoj NO2 na stanicích Jihomoravského kraje v letech 2001 – 2004 V následující tabulce jsou uvedené roční průměry NO2 (v μg/m3) naměřené na jednotlivých stanicích Jihomoravského kraje v letech 2001 – 2004. Stanice Brno-Tuřany

Organizace Škodlivina

Metoda

2001

2002

2003

2004

20,571

20,404

23,07

20,224

22,7

20,9

12,8

11,0

CHMU

NO2

ZÚ

NO2

CHLM CHLM

21,1

21,5

NO2

CHLM

12,0

12,8

NO2

CHLM

11,7

12,2

NO2

CHLM

0,0

0,0

17,8

CHMU

NO2

CHLM

27,8

29,1

25,0

Brno-Dobrovského

ZÚ

NO2

TLAM

35,2

Brno-Krasová ul.

ZÚ

NO2

TLAM

13,8

CHMU

NO2

GUAJA

19,1

Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec Znojmo Brno-Kroftova

Vyškov

CHMU CHMU CHMU

Obrázek č.5. Vývoj NO2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2001-2004)

Strana 534


Částka 15

2.4.1.4 Vývoj NOx na stanicích Jihomoravského kraje v letech 2001 – 2004 V následující tabulce jsou uvedené roční průměry NOx (v μg/m3) naměřené na jednotlivých stanicích Jihomoravského kraje v letech 2001 – 2004. Stanice Brno-Tuřany Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec Znojmo Brno-Kroftova Brno-Húskova ul. Brno-Krasová ul. Lovčice Týnec Blansko Brno VŠZ Brno-Skaunicové Kyjov

Organizace Škodlivina CHMU NOx ZÚ NOx CHMU NOx CHMU NOx CHMU NOx CHMU NOx ZÚ NOx ZÚ NOx CHMU NOx EKX NOx CHMU NOx CHMU NOx ZÚ NOx CHMU NOx

Metoda CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM GUAJA TLAM TLAM GUAJA GUAJA GUAJA GUAJA TLAM GUAJA

2001 27,752 29,3 13,9 13,5

2002 27,167 31,3 14,9 14,0

50,9 8,4 8,8

53,3 15,1 10,6

2003 30,011 33,3 0,0 14,6

2004 28,017 29,1 0,0 13,2 25,0

11,1 12,0 29,2 33,0 9,1 28,5

11,5 23,1 28,4 9,1

Obrázek č.6. Vývoj NOx na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2001-2004)

11,1

Strana 535


Částka 15

2.4.2 Aktuální koncentrace znečišťujících látek 2.4.2.1 Koncentrace PM10 na stanicích imisního monitoringu (IM) v Jihomoravském kraji -3

Koncentrace PM10 (v μg*m ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2004 Brno-Střed Brno-Tuřany Brno-Kroftova Brno-Dobrovského Hodonín Kuchařovice Mikulov-SedlecVyškov Znojmo leden

44,247

53,958

26,663

únor

32,176

70,375

21,517

36,792

březen

36,968

25,175

31,258

27,876

39,675

duben

27,132

29,69

květen

23,582

19,702

červen

26,51

17,449

červenec

28,714

19,222

19,953

21

24,351

29,851

srpen

29,549

23,819

22,269

22,345

24,414

25,239

35,343

září

27,856

22,321

21,8

22,813

21,867

22,054

29,971

říjen listopad

44,431

prosinec

38,353 20,538

45,306 44,875

27,533

22,989

29,504

19,902

23,613

16,199

21,729

18,345

22,633

18,765

22,576

30,448

31,447

33,36

25,55

26,522

29,123

37,649

33,2

21,511

24,8

23

25,231 35,132

37,237

39,906

43,225

36,125

25,3

28,452

32,464

27,935 41,069

-3

Koncentrace PM10 (v μg*m ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2005 Brno- BrnoBrnoBrnoMikulovStřed Tuřany Kroftova Dobrovského Hodonín Kuchařovice Sedlec Vyškov

Znojmo Lovčice

leden

49,345 26,158

29,8

19,226

19,1

20,243

20,645

30,195

únor

67,143 48,679

46,864

46,435

32,505

37,786

41,121

38,64

52,347

březen

74,499 42,768

43,643

41,577

37,7

35,464

38,226

53,554

duben

52,928 33,329

38,862

37,52

34,483

28,809

31,115

41,51

květen

33,164 20,011

25,194

25,615

18,929

22,968

17,37

21,581

22,794

24,172

červen

31,085 20,587

25,138

23,846

18,182

22,862

19,513

22,567

21,777

29,233

červenec 34,359

22,516

34,167

22,342

22,041

20,194

26,566

22,903

srpen

34,483 25,592

24,8

15,034

33,185

22,156

20,286

14,516

27,012

19,355

září

40,03 31,004

25,467

50,56

27,085

24,207

27,489

24,933

32,35

29,7

říjen

55,655 44,713

39,429

31,417

33,953

37,742

40,142

34,355

56,388

39,032

listopad

65,528 52,407

49,467

31,52

36,698

38,267

43,378

45,3

55,316

51,7

28,548

23,042

21,114

24,935

25,174

28,519

34,289

prosinec 41,819 31,81

Strana 536


Částka 15

Měsíční průměry PM10 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2004) 80 70

Koncentrace (ug/m3)

60 50 40 30 20 10 0 leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

Brno-Tuřany

Brno-Střed

Brno-Kroftova

Brno-Dobrovského

Kuchařovice

Mikulov-Sedlec

Vyškov

Znojmo

září

říjen

listopad

prosinec

říjen

listopad

prosinec

Hodonín

Měsíční průměry PM10 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2005) 80

70

koncentrac (ug/m3)

60

50

40

30

20

10

0 leden

únor

březen

Brno-Střed Kuchařovice

duben

květen

Brno-Tuřany Mikulov-Sedlec

červen

červenec

Brno-Kroftova Vyškov

srpen

září

Brno-Dobrovského Znojmo

Hodonín Lovčice

Strana 537


Částka 15

2.4.2.2 Koncentrace SPM na stanicích IM v Jihomoravském kraji Koncentrace SPM (v μg*m-3) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2004 Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Krasová Lovčice leden 38,032 47,968 44,125 35,677 únor 32,138 40,815 37,125 27,586 březen 38,129 46,903 42,556 34,871 duben 31,724 37,069 39,36 33,6 květen 26,355 26,161 29,962 24,839 červen 30,9 29,133 28,538 24,133 červenec 21,387 25,032 28,12 21,667 srpen 25,69 25,6 31,731 24,903 září 22,833 26,767 31,04 23,633 říjen 26,613 34,871 36,96 32,133 listopad 23,2 27,76 30,2 prosinec 35,194 31,75 37,323 Koncentrace SPM (v μg*m-3) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2005 Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Krasová Lovčice leden 24,484 33,345 23,12 26,6 únor 39,286 54,293 38,167 42,786 březen 37,968 59,258 36,885 46,839 duben 34,167 50,8 33,577 49,533 květen 26,645 30,677 25,269 32,742 červen 27,9 34,393 25,5 39,167 červenec 25,2 28,929 32,583 31,355 srpen 22,194 27,226 30,963 24,581 září 35,207 37,633 26,08 41,133 říjen 38,323 56,194 37,958 46,828 listopad 47,733 55,533 44,32 prosinec 23,806 33,226 30,458

Strana 538


Částka 15

Měsíční průměry SPM na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2004) 60

50

Koncentrace (ug/m3)

40

30

20

10

0 leden

únor

březen

duben

květen

Brno-Soběšice

červen

červenec

Brno-Kroftova

srpen

Brno-Krasová

září

říjen

listopad

prosinec

říjen

listopad

prosinec

Lovčice

Měsíční průměry SPM na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2005) 70

60

koncentrace (ug/m3)

50

40

30

20

10

0 leden

únor

březen

duben

květen

Brno-Soběšice

červen Brno-Kroftova

červenec

srpen

Brno-Krasová

září Lovčice

Strana 539


Částka 15

2.4.2.3 Koncentrace NO2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji -3

Koncentrace NO2 (v μg*m ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2004 Brno-Střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová Hodonín Lovčice Mikulov Vyškov Znojmo leden

36,3

28,857

30,875

únor

31,862

26,246

27,833

16,958

28,813

10

březen

25,613

23,026

30,815

12,63

27,093

8,903

duben

25,533

16,451

23,6

10,6

19,997 14,533 10,331

květen

21,516

16,942

21,769

12,808

12,975 10,903

7,555 18,323 13,069

červen

23,733

16,219

22,8

14,154

8,308

10,517

6,411 15,933 11,383

červenec

20,194

13,781

17,52

12,96

11,484

8,645

6,424 12,516 11,209

srpen

19,839

15,368

19,808

16,115

14,565

8,533

7,742 17,967 14,155

září

24,967

18,031

17,48

10,64

18,487

8,967

8,492 13,067 14,534

20,806

12,45 16,567 21,362

říjen

31,459 17,194 16,354 37,867 26,874 22,296 19,84 11,462 15,452 20,051 14,4

18,76

18,977

17,8

13,32

22,428

8,484

listopad

40,041

24,245

22,04

15,64

25,98

17,467 15,459 20,033 20,19

prosinec

43,676

25,341

16,208

16,458

27,718

9,29

18,192 24,839 22,541

-3

Koncentrace NO2 (v μg*m ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2005 Brno-Střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová Hodonín Lovčice Mikulov Vyškov Znojmo leden

46,694

21,074

22,38

21,68

22,16

21,023 10,323

únor

59,678

38,321

29,291

25,042

23,875

26,247 16,893 17,283 20,143 25,762

březen

57,073

32,133

27,78

16,923

15,962

duben

49,839

30,067

21,209

19,731

13,654

květen

42,665

32,233

17,106

17,308

11,731

10,087 26,323

7,704 29,677 13,842

červen

38,451

35,933

14,567

12,154

12,731

7,924

6,903

červenec

32,79

36,593

13,425

16,792

11,458

14,589 17,226

6,647 15,533 10,952

srpen

38,607

43,548

17,69

17,481

15,37

17,499 18,067

7,107 23,346 13,597

září

41,068

62,069

17,413

17,72

12,92

22,707

9,692 22,833 17,036

říjen

47,709

40,032

22,398

17,833

14,833

19,105 16,194 14,949

listopad

50,815

70,5

30,03

18,2

19,48

22,813 31,655 20,612 33,31 25,359

prosinec

51,341

56,464

29,346

19,833

14,833

23,585 26,548 18,545 35,581 20,917

9,71

9,727 20,323 17,888 13,922 21,484 25,417

12,167 12,287 13,833

16,4

11,7 15,2

23,9

22,376 12,136

24,63

Strana 540


Částka 15

Měsíční průměry NO2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2004) 50

45

40

koncentrace (ug/m3)

35

30

25

20

15

10

5

0 leden

únor

březen

duben

Brno-Střed Hodonín

květen

červen

Brno-Kroftova Lovčice

červenec Brno-Tuřany Mikulov

srpen

září

říjen

Brno-Dobrovského Vyškov

listopad

prosinec

Brno-Krasová Znojm o

Měsíční průměry NO2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2005) 80

70

koncentrace (ug/m3)

60

50

40

30

20

10

0 leden

únor

březen Brno-Střed Hodonín

duben

květen Brno-Kroftova Lovčice

červen

červenec

Brno-Tuřany Mikulov

srpen

září

Brno-Dobrovského Vyškov

říjen Brno-Krasová Znojmo

listopad

prosinec

Strana 541


2.4.2.4 Koncentrace NOx na stanicích IM v Jihomoravském kraji Koncentrace NOx (v μg*m-3) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2004 Brno-Střed

Brno-Tuřany

Hodonín

Mikulov-Sedlec 21,962

Znojmo

leden

37,009

42,369

únor

35,86

39,557

37,072

březen

30,181

35,172

13,216

26,06

duben

19,461

25,673

11,844

24,387

28,264

květen

21,89

17,514

9,021

16,789

červen

21,269

12,301

7,761

14,69

červenec

17,109

15,698

7,843

14,006

srpen

19,267

19,178

9,461

17,735

září

26,026

24,944

10,188

20,018

říjen

28,352

31,623

14,739

33,322

listopad

123,014

36,647

39,626

17,701

32,345

prosinec

129,917

44,239

43,808

20,755

35,346

-3

Koncentrace NOx (v μg*m ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2005 Brno-Střed

Brno-Tuřany

Hodonín

Mikulov-Sedlec

Znojmo

leden

136,201

34,296

33,683

11,296

34,859

únor

128,83

35,417

36,354

19,031

33,499

březen

108,492

37,131

15,685

32,64

duben

91,033

28,52

14,158

28,286

květen

81,102

21,292

17,42

9,206

17,284

červen

72,387

18,068

14,846

8,424

15,101

červenec

62,314

16,847

21,684

7,78

13,981

srpen

77,736

22,263

25,223

8,667

17,34

září

79,162

23,586

32,071

11,496

22,845

říjen

107,154

32,971

29,524

17,301

37,651

listopad

128,193

46,737

37,615

23,632

40,37

prosinec

140,018

47,194

35,839

21,473

31,781

Částka 15

Strana 542


Částka 15

Měsíční průměry NOx na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2004) 140

120

80

60

40

20

0 leden

únor

březen

duben Brno-Střed

květen

červen

Brno-Tuřany

červenec Hodonín

srpen Mikulov-Sedlec

září

říjen

listopad

prosinec

Znojmo

Měsíční průměry NOx na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2005) 160

140

120

koncentrace (ug/m3)

koncentrace (ug/m3)

100

100

80

60

40

20

0 leden

únor

březen

duben Brno-Střed

květen

červen

Brno-Tuřany

červenec Hodonín

srpen Mikulov-Sedlec

září Znojmo

říjen

listopad

prosinec

Strana 543


Částka 15

2.4.2.5 Koncentrace SO2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji -3

Koncentrace SO2 (v μg*m ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2004 Brno-Střed Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Tuřany Hodonín leden

3,581

únor

5,138

10,923

17,486

2,359

6,511

14,886

březen

3,138

2,274

7,344

13,349

duben

2,267

1,91

květen

2,226

červen

4,655

červenec

5,097

0,62

3,777

5

0,937

září

2,241

říjen

2,516

srpen

Mikulov Vyškov Znojmo 10,325

10,553

9,986

3,546

4,985

8,233

2,814

4,594

5,428

4,865

2,577

4,33

0,81

3,642

3,306

1,048

2,894

0,783

3,192

3,117

0,787

2,631

9,146

4,53

0,755

2,419

3,584

8,829

4,355

1,171

3,484

1,279

4,811

11,518

4,11

1,5

3,642

1,643

5,832

15,767

4,417

1,687

4,364

listopad

2,741

4,074

4,875

17,057

4,796

2,007

4,557

prosinec

3,076

3,1

6,029

18,873

6,278

2,23

4,776

-3

Koncentrace SO2 (v μg*m ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2005 Brno-Střed Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Tuřany Hodonín

Mikulov Vyškov Znojmo

leden

4,438

2,839

1,89

5,356

16,46

4,766

únor

9,361

3,538

5,026

11,489

21,718

10,37

5,679

9,738

březen

7,903

4,548

4,04

10,381

9,847

5,084

7,818

duben

4,56

9,267

2,303

7,239

6,043

2,297

4,223

květen

3,212

14,967

0,855

3,913

7,321

4,559

0,823

2,456

červen

4,951

3,44

15,481

0,679

3,342

7,41

3,441

0,578

2,353

červenec

2,746

25,133

0,757

2,985

6,953

2,678

0,684

2,251

srpen

2,128

10,8

0,932

3,204

3,835

1,335

2,638

září

3,199

5,433

1,367

3,843

8,486

5,025

1,447

3,201

říjen

4,454

5,097

1,542

5,71

8,102

5,89

1,694

4,81

listopad

6,377

5,5

2,507

6,875

11,963

6,663

2,552

5,019

prosinec

5,956

4,161

1,932

6,606

13,465

5,664

2,116

5,656

Strana 544


Částka 15

Měsíční průměry SO2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2004) 20

18

16

koncentrace (ug/m3)

14

12

10

8

6

4

2

0 leden

únor

březen

duben

květen

Brno-Střed Hodonín

červen

Brno-Soběšice Mikulov

červenec

srpen

Brno-Kroftova Vyškov

září

říjen

listopad

Brno-Tuřany Znojmo

Měsíční průměry SO2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2005) 30

25

koncentrace (ug/m3)

20

15

10

5

0 leden

únor

březen

duben

květen Brno-Střed Hodonín

červen Brno-Soběšice Mikulov

červenec Brno-Kroftova Vyškov

srpen

září Brno-Tuřany Znojmo

říjen

listopad

prosinec

prosinec

Strana 545


2.4.2.6. Koncentrace benzenu na stanicích IM v Jihomoravském kraji -3

Koncentrace benzenu (v ng*m ) rok 2004 Brno-Střed

Mikulov-Sedlec

leden únor březen

3,377

duben

0,504

květen

0,309

červen

0,251

červenec

0,332

srpen

0,247

září

0,277

říjen

0,467

listopad

2,533

0,541

prosinec

3,348

0,702 -3

Koncentrace benzenu (v ng*m ) rok 2005 Brno-Střed

Mikulov-Sedlec

leden

3

0,559

únor

2,641

0,876

březen

1,629

0,529

duben

1,038

0,377

květen

2,467

0,23

červen

1,909

0,223

červenec

1,886

0,292

srpen

2,047

0,351

září

2,801

0,505

říjen

3,593

0,544

listopad

6,282

prosinec

4,439

Částka 15

Strana 546


Částka 15

Měsíční průměry benzenu na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2004) 4

3,5

koncentrace (ng/m3)

3

2,5

2

1,5

1

0,5

0 leden

únor

březen

duben

květen

červen Brno-Střed

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Mikulov-Sedlec

Měsíční průměry benzenu na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2005) 7

6

koncentrace (ng/m3)

5

4

3

2

1

0 leden

únor

březen

duben

květen

červen Brno-Střed

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Mikulov-Sedlec

2.4.3. Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek Všechna imisní data, která byla použita v aktualizaci krajského programu zlepšování kvality ovzduší, byla převzata z databáze Informačního systému kvality ovzduší (ISKO). Tato databáze obsahuje verifikovaná data jednotlivých společností, a to jak z automatizovaného, manuálního i kombinovaného měřícího programu. Passporty jednotlivých stanic jsou uvedeny na internetových stránkách ČHMÚ: http://www.chmi.cz/uoco/isko/isko2/locality/pollution_locality/region_district_2741.html

Strana 547

2.4


Částka 15

Původ znečištění ovzduší

2.4.1 Výčet hlavních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v Jihomoravském kraji V následujících podkapitolách je vždy uvedeno 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů Jihomoravského kraje pro danou škodlivinu a dále přehled umístění všech zdrojů REZZO 1. 2.5.1.1 Výčet 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů TZL Provozovatel ČEZ, a.s. VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost COLAS CZ, a.s. CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o. Slévárna Zetor, a.s. DSB EURO s.r.o. FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s.r.o. SLÉVÁRNA KUŘIM, A. S. NEFELI s.r.o.

Provozovna Hodonín Kyjov Mokrá Tasovice Mokrá Brno Blansko Brno Kuřim Hodonín

TZL v t/rok 103,101 35,671 34,005 25,564 20,085 19,777 18,684 15,753 13,939 11,973

Zdroj: ČHMÚ, REZZO1, KrÚ JmK

Umístění všech zdrojů REZZO 1 je uvedeno na následující mapce a odstupňováno dle množství emisí TZL (t/rok)

Strana 548


Částka 15

2.5.1.2 Výčet 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů SO2 Provozovatel ČEZ, a.s. VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost ČR- Ministerstvo obrany zastoupené Vojenskou ubytovací a stavební správou Moravskoslezské cukrovary, a.s. Tylex Letovice, akciová společnost Teplárny Brno, a.s. Saint-Gobain Vertex, a.s. Tusculum a.s. MINERVA BOSKOVICE,a.s. Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost Zdroj: ČHMÚ, REZZO1, KrÚ JmK

Provozovna Hodonín Kyjov Vyškov Hrušovany n. Jevišovkou Letovice Brno - Sever Hodonice Rousínov Boskovice Mokrá

SO2 v t/rok 1982,17 154,423 148,773 107,838 98,768 86,286 67,573 56,721 26,209 23,059

Umístění všech zdrojů REZZO 1 je uvedeno na následující mapce a odstupňováno dle množství emisí SO2 (t/rok)

Strana 549


Částka 15

2.5.1.3 Výčet 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů NOx Provozovatel Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost RWE Transgas, a.s. CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o. ČEZ, a.s. RWE Transgas, a.s. Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost Teplárny Brno, a.s. Teplárny Brno, a.s. SKLÁRNY MORAVIA, akciová společnost Zdroj: ČHMÚ, REZZO1, JMK

Provozovna Mokrá Kyjov Břeclav Mokrá Hodonín Hostim Brno Brno - Špitálka Brno - Cervený Mlýn Úsobrno

NOx v t/rok 699,394 353,556 274,124 272,189 226,011 175,113 167,773 129,333 81,202 71,255

Umístění všech zdrojů REZZO 1 je uvedeno na následující mapce a odstupňováno dle množství emisí NOx (t/rok)

Strana 550


Částka 15

2.5.1.4 Výčet 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů CO Provozovatel Moravskoslezské cukrovary, a.s. NEFELI s.r.o. CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o. ČEZ, a.s. RWE Transgas, a.s. Flachs, a.s P-D Refractories CZ a.s. TONDACH Česká republika s.r.o. ČR- Ministerstvo obrany zastoupené Vojenskou ubytovací a stavební správou Teplárny Brno, a.s.

Provozovna CO v t/rok Hrušovany n. Jevišovkou 713,049 Hodonín 101,114 Mokrá 90,39 Hodonín 65,793 Břeclav 59,836 Hodonín 55,979 Velké Opatovice 31,768 Šlapanice 30,574 Vyškov Brno

Zdroj: ČHMÚ, REZZO1, KrÚ JmK

Umístění všech zdrojů REZZO 1 je uvedeno na následující mapce a odstupňováno dle množství emisí CO (t/rok)

28,977 28,048

Strana 551


Částka 15

2.5.1.5 Výčet 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů VOC Provozovatel JOSEF SEIBEL, s.r.o. ROMIKA INDUSTRIES, a.s. Lachema s.r.o. BACHL, spol. s r.o. GDP KORAL, s.r.o. COLORprofi, spol. s r.o. Ladislav Konečný Moravské keramické závody a.s. POINT CZ, s.r.o. Moravské naftové doly, a.s. Zdroj: ČHMÚ, REZZO1 , KrÚ JmK

VOC v t/rok 12,8 12,8 11,15 9,499 4,344 3,562 3 2,934 2,922 2,847

Umístění všech zdrojů REZZO 1 je uvedeno na následující mapce a odstupňováno dle množství emisí VOC (t/rok)

Strana 552


Částka 15

2.5.1.6 Výčet 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů amoniaku Provozovatel AGROPODNIK Hodonín a.s. JAVE Velké Němčice, a.s. AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE AGROPODNIK ZNOJMO,a.s. Agropodnik, a.s. AGROPODNIK ZNOJMO,a.s. AGRO KRÁSNO, s.r.o. Agropodnik, a.s. BONAGRO, a.s. AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE Zdroj: ČHMÚ, REZZO1, , KrÚ JmK

Provozovna Milotice Velké Němčice Hrádek Strachotice Šebetov Ctidružice Dubňany Újezd u Černé Hory Šlapanice Hodonín - Pánov

Množství NH3 v t/rok 168,125 77,903 62,58 60,457 59,16 57,619 52,483 48,078 44,985 42,84

Umístění všech zdrojů REZZO 1 je uvedeno na následující mapce a odstupňováno dle množství emisí NH3 (t/rok)

Strana 553


Částka 15

2.5.2 Výčet hlavních plošných zdrojů znečišťování ovzduší v Jihomoravském kraji V následující tabulce je uveden výčet 10 nejvýznamnějších plošných zdrojů znečišťování ovzduší: 2.5.2.1 Deset nejvýznamnějších plošných zdrojů v Jihomoravském kraji ORP

Město

Počet obyvatel

Hustota obyvatel / km2

1.

6203

Brno

367 729

159,7

2.

6220

Znojmo

35 177

53,4

3.

6206

Hodonín

26 290

41,4

4.

6204

Břeclav

25 716

29,5

5.

6217

Vyškov

22 259

44,2

6.

6201

Blansko

20 290

45,1

7.

6218

Veselí nad Moravou

12 032

33,9

8.

6210

Kyjov

12 030

40,3

9.

6202

Boskovice

10 909

39,2

9 552

55,0

10. 6209 Kuřim Zdroj: ČSÚ, SLDB, 2001

10 nejvýznamnějších plošných zdrojů (měst) bylo vybráno na základě údajů ze sčítání lidu domu a bytů v roce 2001. Výběr nejvýznamnějších plošných zdrojů by měl vycházet z předpokladu, že u měst nad 10 000 obyvatel je míra využití síťových forem energie (plyn a CZT) obdobná. Další podpůrným argumentem je fakt, že v těchto městech hraje vedle zátěže z malých energetických zdrojů velký význam i doprava a prašné areály. 2.5.3 Výčet hlavních liniových zdrojů znečišťování ovzduší v Jihomoravském kraji V následující tabulce je uveden výčet nejvýznamnějších liniových zdrojů znečišťování ovzduší na území Jihomoravského kraje 2.5.3.1 Nejvýznamnější liniové zdroje v Jihomoravském kraji Liniový zdroj

Nejvyšší průměrná intenzita dopravy počet vozidel / 24 hodin

1. Dálnice D1 celkově 213 km(ORP Brno, ORP Rosice a ORP Slavkov)

nad 35 000

2. Dálnice D2 ( ORP Břeclav, ORP Hustopeče, ORP Šlapanice)

nad 35 000

3. Silnice I. Třídy č. 43 ( ORP Kuřim, ORP Blansko, ORP Boskovice)

nad 25 000

4. Silnice I. Třídy č. 52 (ORP Židlochovice)

nad 25 000

5. Silnice I. Třídy č 50 (ORP Slavkov, ORP Bučovice)

15 000 až 25 000

6. Silnice I. Třídy č. 46 ( ORP Vyškov )

15 000 až 25 000

7. Silnice I. Třídy č. 52 (ORP Pohořelice )

15 000 až 25 000

8. Silnice II. Třídy č. 385 (ORP Kuřim )

15 000 až 25 000

9. Silnice I. Třídy č. 23 (ORP Rosice )

1 001 až 15 000

10. Silnice I. Třídy č. 38 (ORP Znojmo)

1 001 až 15 000

Strana 554


Částka 15

Nejvyšší průměrná intenzita dopravy počet vozidel / 24 hodin

Liniový zdroj 11. Silnice I. Třídy č. 40 (ORP Břeclav)

1 001 až 15 000

12. Silnice I. Třídy č. 55 ( ORP Břeclav, ORP Hodonín , ORP Veselí n. Moravou)

1 001 až 15 000

13. Silnice II. Třídy č. 152 (ORP Šlapanice)

1 001 až 15 000

14. Silnice II. Třídy č. 361 (ORP Znojmo)

1 001 až 15 000

Zdroj: ŘDS, sčítání dopravy 2000 Tabulka č. Délka silnic v JMK členěná dle ORP v km

2.5.3.2 Délky komunikací v jednotlivých ORP Jihomoravského kraje ORP Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov Šlapanice Tišnov Veselí n.M. Vyškov Znojmo Židlochovice Σ

D

R

0 0 33 35 0 0 29 0 0 0 0 0 0 20 9 47 0 0 19 0 22 213

0 0 10 0 0 0 0 0 4 0 0 0 11 0 0 5 0 0 13 0 16 58

1 18 23 39 38 23 33 0 0 6 39 28 11 27 15 25 4 0 39 12 60 0 438

2 136 141 77 85 32 90 113 66 34 119 39 119 42 50 35 108 109 42 86 309 53 1 886

O 74 155 100 74 43 62 87 66 36 82 74 100 80 61 39 154 111 86 174 238 106 2 001

Σ 227 319 258 231 98 185 229 132 80 241 141 230 159 145 107 318 220 168 304 607 197 4 594

D – dálnice, R – rychlostní komunikace, 1 – silnice první třídy, 2 – silnice druhé třídy, O - ostatní

2.5.4 Celkové množství emisí V následující tabulce jsou uvedena aktualizovaná emisní data pro hlavní znečišťující látky, srovnaná s doporučenými hodnotami krajských emisních stropů, kterých by mělo být dosaženo v roce 2010. 2.5.4.1 Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek (kt/rok) Látka Tuhé znečišťující látky Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý Amoniak VOC

2000 2,38 3,94 18,98 35,75 2,5 8,37

2001 2,49 4,39 21,46 40,32 10,0 9,17

2002 3,17 4,22 20,80 37,26 4,35 18,17

2003 4,95 4,50 21,99 38,85 4,17 20,31

2004 5,33 4,65 21,62 37,66 9,21 19,64

Strop 2010 4,3 18,0 11,0 18,3

Strana 555


Částka 15

Z údajů uvedených v tabulce lze vyvodit následující závěry: § v období 2000 až 2004 vykazují tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku rostoucí trend. § krajský emisní strop je setrvale překračován v případě oxidu siřičitého, oxidů dusíku a VOC v letech 2003 a 2004 Z porovnání součtu emisí hlavních znečišťujících látek z deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů, uvedených v předchozích tabulkách, s celkovými krajskými emisemi vyplývají následující závěry: § podíl skupiny na celkových emisích tuhých látek činí 5,6 %, podíl na emisích ze stacionárních zdrojů 13,3 %, § podíl skupiny na celkových emisích oxidu siřičitého činí 59,1 %, podíl na emisích ze stacionárních zdrojů 66,8 %, § podíl skupiny na celkových emisích oxidů dusíku činí 11,5 %, podíl na emisích ze stacionárních zdrojů 51 %, § podíl skupiny na celkových emisích těkavých organických látek činí 0,5 % 2.5.5 Informace o dálkovém přenosu znečištění Přenos škodlivin přes hranice kraje i státu můžeme charakterizovat několika skutečnostmi: 1) Snížení přenosu škodlivin přes hranice kraje, projevující se formou suché i mokré depozice nelze regulovat žádným nástrojem z úrovně krajského úřadu. 2) Transfer těchto látek je pod vlivem - globálního - regionálního - v poslední fázi před dopadem je ovlivněn místní orografií terénu, která deformuje proudění (V přiložené tabulce je příspěvek veškerých stacionárních zdrojů ČR pro SO2 a příspěvek z významných zdrojů sousedních států. V případě modelování NO2 jsou na území ČR modelovány veškeré stacionární zdroje velké. Střední i malé společně s dopravou. 3) Zdroje znečišťování Jihomoravského kraje na straně druhé způsobují reexport škodlivých látek produkovaných na území Jihomoravského kraje na sousední kraje i státy. 4) Přenos přes hranice kraje i států probíhá tak, že příspěvky z jednotlivých zdrojů tvoří na území „plošný impakt“, který lze stanovit jako „pozadí kraje“ a jeho hodnotu lze definovat měřícími stanicemi typu „background stanice“, které jsou lokalizovány v území pokud možno co nejméně ovlivněné lokálními zdroji a měřícími rezidenční znečištění v území kraje. 5) Stanovení hladiny znečištění ovzduší jež má původ mimo hranice sledovaného území zajišťují stanice situované ve volné krajině s rozsahem representativnosti řádově desítek kilometrů. Tyto stanice zajišťující charakter pozaďových měření jsou zapojeny do různých projektů či programů s různou úrovní využití dat. V České republice jsou v činnosti stanice s následující účastí v projektech

Strana 556


Částka 15

Přehled stanic čistoty ovzduší zapojených do programů měřících dálkový přenos škodlivin STANICE Název Košetice Svratouch Mikulov .Sedlec

Zapojena v programu GAW, EMEP, GEMS

LOKALITA Umístění

EMEP INTERREG IIC

Štítná n. Vláří

AIM

Bílý Kříž

AIM

Nedvězí

MIM

CHKO Žďárské Vrchy Biosférická reservace Pálava CHKO Bílé Karpaty CHKO Beskydy CHKO Žďárské Vrchy

3

SO2

Roční průměr v µg/m NOx PM 10

6

9

23

3

10

25

7

14

28

9 6

12 8

26 24

5

-

22*

*SPM . 0,8 = PM 10 GAW ( Global Atmosfere Watsh)spot) EMEP( the Co-operative Programme for Monitoring and Evaluation of Long-range Transmission of Air Pollutants in Europe) GEMS (Global Environment Monitoring Systems) AIM (Automatizovaný imisní monitoring-státní síť) MIM (Manuální imisní monitoring- státní síť) INTERREG- (Společný mezinárodní projekt ČR, SR, Maďarsko, Rakousko)

Vyhodnocením výsledků měření pozaďových stanic vyplývá, že hodnoty pozadí imisního impaktu pro území Jihomoravského kraje se pohybují u ročního intervalu Oxidu siřičitého na hladině 6-9 µg.m-3 Oxidů dusíku na hladině 8-12 µg.m-3 Prašné částice PM10 24-26 µg.m-3

2.6

Analýza situace

2.6.1 Podrobnosti o faktorech, působících zvýšené znečištění ovzduší Vývoj zdrojové struktury emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, amoniaku a VOC v letech 2002 až 2004 je uveden v následující tabulce. 2.6.1.1 Vývoj podílu jednotlivých kategorií zdrojů (v t. rok-1) Látka Tuhé látky Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý Amoniak

VOC

Rok 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004

REZZO1 464 434 471 2 090 2 404 2 841 3 716 3 119 3 640 1 681 1 931 2 082 2 576 1355

REZZO2 258 198 262 261 215 206 442 378 402 539 413 384 1 452 385

REZZO3 1 475 1 591 1 518 1 158 1 301 1 072 1 014 1 117 1 034 3 422 3 683 3 366 7 370 11120

R1 – R3 2 197 2 223 2 251 3 509 3 920 4 119 5 172 4 614 5 076 5 642 6 027 5 832 11 398 12860

REZZO4 968 2 727 2 931 708 580 591 15 630 17 380 17 270 31 618 32 820 31 410 220 6783

Strana 557


Částka 15

2.6.1.2 Vývoj podílu jednotlivých kategorií zdrojů (%) Látka Tuhé látky Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý Amoniak VOC

Rok 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004 2002 2003 2004

REZZO1 14,7 8,8 9,1 49,6 53,4 60,3 17,9 14,2 16,3 4,5 5,0 5,6 22,2 6,9

REZZO2 8,2 4,0 5,1 6,2 4,8 4,4 2,1 1,7 1,8 1,4 1,1 1,0 12,5 2

REZZO3 46,6 32,1 29,3 27,5 28,9 22,8 4,9 5,1 4,6 9,2 9,5 9,0 63,4 56,6

R1 – R3 69,4 44,9 43,4 83,2 87,1 87,5 24,9 21,0 22,7 15,1 15,5 15,7 98,1 65,5

REZZO4 30,6 55,1 56,6 16,8 12,9 12,5 75,1 79,0 77,3 84,9 84,5 84,3 1,9 34,5

Porovnáním podílů jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích zóny /aglomerace Jihomoravský kraj lze dojít k následujícím závěrům: § podíl velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO1) na celkových emisích kraje je rozhodující v případě oxidu siřičitého, významný v případě tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku a amoniaku a marginální v případě oxidu uhelnatého a VOC, § podíl středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO2) na celkových emisích kraje je významný v případě amoniaku a marginální v případě oxidu siřičitého, oxidů dusíku, VOC a oxidu uhelnatého, § podíl malých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO3) na celkových emisích kraje je rozhodující v případě VOC, amoniaku, významný v případě oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek a marginální v případě oxidů dusíku, § podíl mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO4) na celkových emisích kraje je rozhodující v případě tuhých znečišťujících látek oxidů dusíku a oxidu uhelnatého, významný v případě VOC a marginální v případě oxidu siřičitého a amoniaku.

2.7

Podrobnosti o možných nápravných opatřeních

Podrobnosti o možných opatřeních jsou blíže specifikovány v kapitole 2.9 Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší a do jednotlivých podopatření a akcí jsou rozvedeny v Programovém dodatku tohoto dokumentu. V této části budou prezentovány výsledky šetření na úrovni obcí, spadajících do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Strana 558


Částka 15

2.7.1 Výsledky šetření na úrovni obcí Souhrn podnětů měst a obcí na opatření ke zlepšení kvality ovzduší je uveden v následující tabulce (v pořadí klesající frekventovanosti). 2.7.1.1 Souhrn podnětů na opatření ke zlepšení kvality ovzduší ze strany obcí Obec Druh opatření Ráječko (okr. Obnova zeleně pro zlepšení místních klimatických podmínek a kvality Blansko) ovzduší Spešov Oprava místní komunikace Šlapanice Výsadba vhodné zeleně v okolí Šlapanic Šlapanice Vybudování cyklostezky v okolí Bedřichovic Šlapanice Příspěvek občanům na zakoupení plynového kotle Šlapanice Oprava všech místních komunikací ve špatném stavu Šlapanice Vybavení společnosti SATESO mech. prostředky pro úklid chodníků a kom. Šlapanice Provedení tech. opatření v BONAGRU – snížení emisí NH3 Šlapanice Zakoupení stroje na injektáž kejdy do půdy Šlapanice Zateplení školy, gymnázia, výměna oken Šlapanice Vzdělávání – rozšířená ekologická výchova Šlapanice Pořízení místní dopravy pro svoz ze Šlapanic a Bedřichovic s možností přestupu na IDS Břeclav Úprava vybraných prašných ploch Ostrov u Rekonstrukce místních komunikací Nová krajina regionu Cezava Výsadba a rekonstrukce zeleně v extravilánech

2.8

Macochy Sokolnice Mikroregion Mohyla míru

Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním programu

Opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně/aglomeraci V období po roce 1990 měla zásadní vliv na kvalitu ovzduší v zóně opatření přijatá na národní úrovni jednak v oblasti legislativní, jednak v oblasti finančních podpor. Zákon č. 309/1991 Sb., o ovzduší stanovil provozovatelům všech velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší povinnost zajistit nejpozději do konce roku 1998 dodržování zpřísněných emisních limitů a realizaci dalších technických podmínek provozu. Tato povinnost byla v požadovaném termínu drtivou většinou provozovatelů splněna což vedlo k zásadnímu snížení emisí prakticky všech znečišťujících látek, zejména tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého. V roce 2002 byl přijat nový zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, který spolu se svými prováděcími předpisy transponoval právní předpisy Evropských společenství a zároveň zachoval ty prvky předchozí právní úpravy, které se v praxi osvědčily.

Strana 559


Částka 15

Z dalších právních předpisů má pro kvalitu ovzduší v zónách a aglomeracích v ČR význam zejména zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (IPPC), protože na území zóny je provozována řada zařízení, která pod režim integrované prevence spadají a dále právní předpisy upravující požadavky na provoz motorových vozidel a na jakost pohonných hmot. V oblasti omezování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší měla význam podpora plynofikace a dalších opatření, poskytovaná Státní fondem životního prostředí jak v rámci jeho standardních programů, tak v rámci Národního programu ozdravění ovzduší. Opatření na mezinárodní úrovni, zejména Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států a její protokoly se do českého prostředí promítly prostřednictvím národní právní úpravy. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje (dále jen KPZKO JMK) byl schválen Radou Jihomoravského kraje dne 29.7.2004 a zveřejněn ve Věstníku právních předpisů Jihomoravského kraje dne 27.8.2004. Účelem KPZKO JMK bylo plnění limitních hodnot imisí ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem (nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). KPZKO JMK bylo podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace podle zvláštního zákona (§ 9 zákona č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů) pro činnost orgánů ochrany ovzduší, stavebních úřadů a pro činnost kraje a obcí v samostatné a přenesené působnosti. Integrovaným programem ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje je aktualizován Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje z roku 2004. Hodnocení účinnosti uvedených opatření Výše popsaná opatření byla plošného charakteru, tedy byla aplikována na celém území České republiky. Vzhledem k dosaženému snížení emisí a souvisejícímu snížení imisní zátěže lze jejich účinnost hodnotit jako vysokou. V současné době se ukazuje, že potenciál plošných opatření se z velké části vyčerpal a další paušální zpřísňování emisních limitů a dalších požadavků by vyvolalo enormní náklady, které by neodpovídaly dosaženému efektu. Z uvedených důvodů je nutno věnovat pozornost konkrétním opatřením lokalizovaným do problémových oblastí.

2.9

Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší

2.9.1 Seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, které jsou součástí programu 2.9.1.1 Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 K snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 jsou navrhována 3 základní opatření (popis opatření viz výše): 1.1. 1.2. 1.3.

Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti

Strana 560


Částka 15

Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů K opatření 1.1. jsou navrhována tato podopatření: 1.1.1. Rozvoj environmentálně příznivé energetické 1.1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých látek 1.1.3. Ekologizace dopravy 1.1.4. Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů 1.1.5. Zvýšení plynulosti silniční dopravy Podopatření 1.1.1 Rozvoj environmentálně příznivé infrastruktury zahrnuje následující typy akcí: § plynofikace obcí a jejich částí, § rozvoj stávajících sítí CZT, § budování nových systémů CZT. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.1.2 Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek zahrnuje následující typy akcí: § ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí, § ekologizace dalších zdrojů emisí. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.1.3 Ekologizace dopravy zahrnuje následující typy akcí: § obměna vozidlového parku v majetku měst a obcí, § obměna vozidlového parku městské hromadné dopravy, § ekologizace stávajících vozidel městské hromadné dopravy. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.1.4 Odstranění prašnosti z plošných a liniových zdrojů zahrnuje následující typy akcí: § úprava (zpevnění) povrchu komunikací, § úprava ostatních prašných ploch. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.1.5 Zvýšení plynulosti silniční dopravy zahrnuje následující typy akcí:

Strana 561


Částka 15

§ úpravy komunikací v intravilánech měst a obcí, § organizační dopravní opatření Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním K opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním jsou navrhována tato podopatření: 1.2.1. čištění povrchu komunikací, 1.2.2. odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí. Podopatření 1.2.1 Čištění povrchu komunikací zahrnuje jednak pravidelné čištění, jednak důkladné vyčištění po zimní sezóně. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.2.2 Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí zahrnuje následující typy akcí: § zpevňování a čištění povrchů v areálech, § organizační opatření na hranicích areálů a v jejich okolí. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti K opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti jsou navrhována tato podopatření: 1.3.1. budování obchvatů měst a obcí, 1.3.2. omezení automobilové dopravy v centrech měst, 1.3.3. podpora rozvoje městské hromadné dopravy 1.3.4. úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním) Podopatření 1.3.1 Budování obchvatů měst a obcí Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu, zahrnuté v rámci podopatření 1.3.1 jsou uvedeny v Programovém dodatku . Podopatření 1.3.2 Omezení automobilové dopravy v centrech měst zahrnuje následující typy akcí: § úplný zákaz vjezdu,

Strana 562


Částka 15

§ selektivní zákaz vjezdu, § rychlostní omezení, § parkovací politika (včetně budování krytých / podzemních garáží a související telematiky). Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.3.3 Rozvoj městské hromadné dopravy Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu, zahrnuté v rámci podopatření 1.3.3 jsou uvedeny v Programovém dodatku .

Podopatření 1.3.4 úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním) Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu, zahrnuté v rámci podopatření 1.3.4 jsou uvedeny v Programovém dodatku.

Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku K snížení emisí oxidů dusíku do ovzduší jsou navrhována tři základní opatření (popis opatření viz výše): 2.1. 2.2. 2.3.

Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy Snížení primárních emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů

Opatření 2.1: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti K opatření 2.1 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.1.5. 2.1.6.

Zlepšení tepelných izolací veřejných budov Zlepšení regulace vytápění veřejných budov Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách Omezení ztrát v rozvodech tepla Podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů energie Postupná výměna plynových kotlů r. výroby 1985 a starších a to zejména za typy s označením ekologicky šetrný výrobek

Konkrétní akce zahrnuté v rámci opatření 2.1 jsou uvedeny v Programovém dodatku. Opatření 2.2: Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy K opatření 2.2 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 2.2.1. Rozvoj městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy)

Strana 563


Částka 15

Toto podopatření je identické s podopatřením 1.3.3 Opatření 2.3: Snížení primárních emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů K opatření 2.3 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 2.3.1. Rekonstrukce a optimalizace provozu zdrojů NOx Konkrétní akce zahrnuté v rámci opatření 2.3 jsou uvedeny v Programovém dodatku Priorita 3: Snížení emisí oxidu siřičitého K snížení emisí oxidu siřičitého do ovzduší je navrhováno následující opatření: 3.1.

Odsíření

Pro uvedené opatření 3.1 jsou navrhována následující podopatření: 3.1.1. Rekonstrukce spalovacích zdrojů 3.1.2. Tepelně energetická sanace budov 3.1.3. Optimalizace vytápění Konkrétní akce zahrnuté v rámci opatření 3.1. – 3.3. jsou uvedeny v Programovém dodatku 2.9.1.2 Priorita 4: Snížení emisí těkavých organických látek (VOC) K snížení emisí VOC do ovzduší je navrhováno následující opatření: 4.1.

Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel

4.2.

Rekonstrukce zařízení, pracujících s VOC

Opatření 4.1. Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel Pro uvedené opatření 4.1 jsou navrhována následující opatření: 4.1.1. Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru 4.1.2. Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem, městy a obcemi Konkrétní akce zahrnuté v rámci opatření 4.1.1. a 4.1.2. jsou uvedeny v Programovém dodatku Opatření 4.2. Rekonstrukce zařízení, pracujících s VOC Pro uvedené opatření 4.1 jsou navrhována následující opatření: 4.2.1. Rekonstrukce potěracích strojů na pogumovávání tkanin Konkrétní akce zahrnuté v rámci opatření 4.2.1. jsou uvedeny v Programovém dodatku.

Strana 564


Částka 15

2.9.1.3 Priorita 5: Udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou K udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin jsou navrhována následující opatření: 5.1.

Udržení podlimitní zátěže NH3

K opatření 5.1. jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 5.1.1. Zavedení a dodržování zásad Správné zemědělské praxe Zavedení plánu zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování ovzduší dle nařízení vlády č.353/2002 Sb. k zákonu č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. 5.1.2. Omezení emisí NH3 výrobou bioplynu v bioplynových stanicích 2.9.2 Časový plán implementace opatření Všechny výše zmíněné a v Programovém dodatku uvedené konkrétní akce jsou podle své časové naléhavosti rozděleny do dvou kategorií: - K: Krátkodobé (prioritní konkrétní akce v rámci priority 1) - S: Střednědobé (další konkrétní akce v rámci priority 1 a všechny akce v rámci priorit 2 a 3) - D: Dlouhodobé Akce v kategorii K jsou lokalizovány v prioritních městech a obcích, tedy tam, kde jsou překračovány imisní limity, a měly by být zahájeny v nejbližším reálně možném termínu s tím, že určujícím kritériem je počet dotčených obyvatel (tedy zejména v městech a obcích kategorie I a II). Akce v kategorii S jsou lokalizovány jak v prioritních městech a obcích, tak i v městech a obcích, kde nedochází či nebylo zjištěno překračování imisních limitů. Smyslem těchto akcí je udržet vyhovující kvalitu ovzduší v „podlimitních“ lokalitách a celkově přispět ke snížení emisí prioritních znečišťujících látek. Měly by být zahájeny v horizontu 5 až 7 let. 2.9.3 Odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů Většina navrhovaných podopatření k omezení emisí tuhých znečišťujících látek může být realizována velmi rychle, v horizontu jednoho až dvou let. Výjimkou jsou obchvaty měst a obcí a obecně budování dopravní infrastruktury. S přihlédnutím ke zdrojové struktuře emisí tuhých znečišťujících látek a k technickým možnostem řešení lze největší a poměrně rychlý efekt očekávat především od záměny způsobu vytápění domácností, tedy u podopatření Rozvoj energetické infrastruktury (plynofikace obce může být záležitostí jednoho až dvou roků – v závislosti na připravenosti projektu). Totéž platí u podopatření Ekologizace konkrétních bodových zdrojů.

Strana 565


Částka 15

2.9.4 Popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém horizontu. Vzhledem k tomu, že disponibilní finanční prostředky zřejmě nebudou dostačovat ani k realizaci všech akcí s časovou naléhavostí K, bude zřejmě významná část opatření s časovou naléhavostí S dokončena až v horizontu přesahujícím 10 let.

2.10 Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací 2.10.1 Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry − Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje (příloha č. 1 k Nařízení JMK č. 384/2004 Věstníku právních předpisů JMK) vč. rozptylové studie, − Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje (příloha č. 2 k Nařízení JMK č. 384/2004 Věstníku právních předpisů JMK) vč. rozptylové studie, − Problémová studie - Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení (Agroprojekt PSO, s.r.o., 2005), − Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje (KEA, s.r.o., 2003), − Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje (Atelier Fontes, s.r.o., 2005), 2.10.2 Seznam použitých zkratek a pojmů Technické a organizační zkratky: ČHMÚ ................................. Český hydrometeorologický ústav CDV .................................... Centrum dopravního výzkumu ZÚ ....................................... Zdravotní ústav JMK..................................... Jihomoravský kraj OZKO .................................. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ISKO.................................... Informační systém kvality ovzduší IM........................................ Imisní monitoring AIM ..................................... Automatizovaný imisní monitoring MIM .................................... Manuální imisní monitoring ORP ..................................... Obce s rozšířenou působností REZZO ................................ Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 1 ............................. Zvláště velké a velké zdroje (nad 5 MW tepelného výkonu) REZZO 2 ............................. Střední zdroje (0,2 - 5 MW tepelného výkonu) REZZO 3 ............................. Malé zdroje (do 0,2 MW tepelného výkonu) REZZO 4 ............................. Mobilní zdroje (doprava) HDV .................................... Těžká hromadná doprava a autobusy (heavy duty vehicles) Škodliviny: TZL...................................... Tuhé znečišťující látky NOx ..................................... Oxidy dusíku NO2 ...................................... Oxid dusičitý NO ....................................... Oxid dusnatý SO2 ...................................... Oxid siřičitý

Strana 566


Částka 15

CO ....................................... Oxid uhelnatý NH3 ...................................... Amoniak (NH3) VOC .................................... Těkavé organické sloučeniny (Volatile organic compounds) BZN ..................................... Benzen B(a)P.................................... Benzo-a-pyren PAH ..................................... Polyaromatické uhlovodíky (Polyaromatic hydrocarbons) SPM..................................... Suma prachových částic PM10 .................................... Frakce prašného aerosolu do velikosti průměru částice 10 μm TK ....................................... Těžké kovy Metody: RADIO ................................ Radiometrie - absorpce beta záření TEOM.................................. Oscilační mikrováhy (TEOM) GRV .................................... Gravimetrie UVFL................................... UV-fluorescence IC......................................... Iontová chromatografie WGAE ................................. Spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) CHLM.................................. Chemiluminiscence TLAM.................................. Triethanolaminová metoda - spektrofotometrie GUAJA ................................ Guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) metoda – spektrofotometre

Strana 567


Částka 15

2.11 Programový dodatek I.

ORIENTACE INTEGROVANÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

A. Globální cíl Globálním cílem Programu je zajistit na celém území Jihomoravského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (Národní emisní stropy).

B. Specifické cíle Zdůvodnění specifických cílů V roce 2004 žilo v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší bez zahrnutí ozónu téměř 28.000 obyvatel Jihomoravského kraje (3,7 % obyvatel kraje, bez aglomerace Brno) Emisní data pro hlavní znečišťující látky porovnaná s doporučenými hodnotami krajských emisních stropů, kterých má být dosaženo v roce 2010 (v kt ročně) je uvedena v tabulce č. 1. Tabulka č. 1

Látka Tuhé znečišťující látky Oxid siřičitý Oxidy dusíku

2000 2,38 3,94 18,98

2001 2,49 4,39 21,46

2002 3,17 4,22 20,80

2003 4,95 4,50 21,99

2004

4,65 21,62

Strop 2010 4,3 18,0

Oxid uhelnatý

35,75

40,32

37,26

38,85

37,66

-

Amoniak

2,5

10,0

4,35

4,17

9,21

11,0

VOC

8,37

9,17

18,17

20,31

19,64

18,3

5,33

Celkové krajské emise překračují doporučenou hodnotu krajského emisního stropu v případě oxidů dusíku, oxidu siřičitého a VOC. SPECIFICKÝ CÍL A (PRIORITA 1) Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší PM 10). SPECIFICKÝ CÍL B (PRIORITA 2,3,4,5) Dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů v roce 2010 pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniaku. SPECIFICKÝ CÍL C Udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování ostatních imisních limitů, dle současně platné legislativy.

Strana 568


Částka 15

C. Prioritní ukazatele Prioritní znečišťující látky Pro účely Programového dodatku jsou stanoveny na úrovni Jihomoravského kraje následující prioritní znečišťující látky: 1. tuhé znečišťující látky (s důrazem na velikostní frakci PM10), 2. oxidy dusíku, 3. oxid siřičitý 4. VOC Zdůvodnění: V případě tuhých znečišťujících látek dochází k rozsáhlému překračování stanovených hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v hustě osídlených oblastech a v oblastech s erodovatelnou půdou. V případě oxidů dusíku je trvale překračována doporučená hodnota krajského emisního stropu a v některých lokalitách je překračován imisní limit pro ochranu ekosystému a vegetace. V případě VOC dochází k překračování emisního stropu již od roku 2002 v důsledku rozsáhlého používání rozpouštědel u malých zdrojů V případě oxidu siřičitého dochází od roku 2000 ke kontinuálnímu nárůstu a v posledních letech k překračování hodnot krajského emisního stropu Prioritní kategorie zdrojů znečišťování ovzduší Pro účely Programového dodatku jsou pro prioritní znečišťující látky stanoveny na úrovni kraje následující prioritní kategorie zdrojů: - tuhé znečišťující látky: malé zdroje (REZZO3) a mobilní zdroje (REZZO4) a zde nezahrnuté plošné zdroje - oxidy dusíku: velké zdroje (REZZO1) a mobilní zdroje (REZZO4), - oxid siřičitý: velké zdroje (REZZO1) - VOC: malé zdroje (REZZO3) a mobilní zdroje (REZZO4) - amoniak:v zemědělství saturované velké a střední zdroje (REZZO1,2) Prioritní správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) Stanovení priorit na úrovni ORP a dále na úrovni obcí bylo provedeno na základě odhadu počtu obyvatel žijících v oblastech s nadlimitními koncentracemi jedné nebo více znečišťujících látek v rámci následujících kategorií: Kategorie I Kategorie II Kategorie III a Kategorie III b

Více než 1000 obyvatel, překročen více než jeden imisní limit. Více než 1000 obyvatel, překročen jeden imisní limit. Méně než 1000 obyvatel, překročeno více imisních limitů nebo jeden limit a mez tolerance. Méně než 1000 obyvatel, překročen jeden imisní limit

Pro ORP zařazené do kategorií I, II a III je stanoveno jednotné pořadí priorit, vycházející z počtu dotčených obyvatel. Výsledky stanovení priorit jsou uvedeny v tabulce č. 3.

Strana 569


Částka 15

Tabulka č. 2

Pořadí 1 2 3

ORP

Obyvatelé

Kategorie

Blansko Šlapanice Sokolnice

20 375 5 816 1 738

II II II

I -

Složení (počet obcí)

II 1 1 1

III -

IIIb 5 -

Poznámky: V kolonce „Obyvatelé“ je uveden odhad počtu obyvatel, žijících v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, nikoliv celkový počet obyvatel: V kolonce „Složení“ je uveden počet obcí spadajících do správního obvodu ORP, na jejichž území je předpokládáno vyhlášení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, rozdělených do jednotlivých kategorií.

Ostatní ORP Boskovice, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo a Židlochovice nejsou považovány za prioritní, protože na jejich správním území nejsou oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny.

II.

PRIORITY A POPIS OPATŘENÍ

Priorita 1 Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 ( Specifický cíl A) Imisní zátěž suspendovanými částicemi představuje z fyzikálního a chemického hlediska, spolu s troposférickým ozónem, nejsložitější problém kvality ovzduší. Důvodem je skutečnost, že vedle primárních emisí tuhých znečišťujících látek ze zdrojů znečišťování ovzduší vznikají také „sekundární částice“ z plynných prekurzorů (oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak). Sekundární částice se na celkové imisní zátěži podílejí v řádu desítek procent. Již samotné primární emise tuhých částic jsou složitým problémem, protože vedle emisí z bodových zdrojů (zejména spalovací zařízení a spalovací motory) vzniká významná část emisí otěrem povrchů vozovek, pneumatik a brzdných systémů vozidel. Jednou vzniklé částice sedimentují a mohou být vlivem atmosférických dějů resuspendovány. Suspendované částice jsou značně heterogenní jak z hlediska velikosti, tak z hlediska chemického složení a velmi často obsahují těžké kovy či rizikové organické sloučeniny (PAH). Imisní limity jsou vyhlášeny pro částice velikostní frakce PM10, za nejvíce zdravotně rizikové jsou však považovány částice frakce PM2.5 a menší. Z odhadů ČHMÚ vyplývá, že z celkových emisí tuhých znečišťujících látek připadá cca 65 % na frakci PM10 a cca 49 % na frakci PM2.5 (frakce jsou kumulativní). TE, Jihomoravský kraj, rok 2004

REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4

9%

57%

5%

29%

Z analýzy emisí tuhých znečišťujících látek na území Jihomoravského kraje vyplývá, že: § cca 29 % primárních emisí pochází z malých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3), § cca 57 % primárních emisí pochází z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší

Strana 570


Částka 15

(REZZO 4); přičemž se z jedné třetiny jedná o přímé emise ze spalovacích motorů, z dvou třetin o emise z otěrů. Na základě výše uvedených skutečností lze specifikovat tři hlavní opatření ke snížení imisní zátěže: Opatření 1.1

Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů

Popis opatření: Hlavními bodovými zdroji primárních emisí tuhých znečišťujících látek jsou malé zdroje znečišťování ovzduší zařazené do kategorie REZZO 3 – vesměs lokální topeniště na pevná paliva (v roce 2004 celkem 1,52 kt, tedy 29,3 veškerých emisí tuhých látek). Jihomoravský kraj patří mezi nadprůměrně plynofikované kraje, 93 % obcí a měst je plynofikováno Centrální zásobování teplem je omezeno pouze na větší sídla, vytápění jinými prostředky je spíše výjimečné. Přechod od vytápění domácností pevnými palivy na jinou formu tak představuje nízký potenciál snížení emisí tuhých látek. Dodatečný potenciál představuje ekologizace vytápění veřejných objektů v majetku měst či obcí. Potenciál snížení emisí z mobilních zdrojů (vozidel a další mobilní techniky vybavené spalovacími motory) je omezen celkovými emisemi z těchto zdrojů, které v roce 2004 dosáhly cca 2,93 kt (56,6 % všech tuhých emisí kraje). Určitého snížení lze, vedle obměny vozidlového parku ve veřejném sektoru, dosáhnout instalací koncových filtrů (CRT) na vozidla vybavená dieselovými motory. Prakticky se však může jednat pouze o autobusy městské hromadné dopravy nebo o užitková vozidla městských podniků služeb. O něco vyšší potenciál, spíše z hlediska imisní zátěže než co do absolutní velikosti odstraněných emisí, lze nalézt u plošných zdrojů, ať se jedná o povrch komunikací či jiné prašné povrchy. Zde připadá v úvahu zpevňování povrchu komunikací a zatravňování či zalesňování prašných ploch, případně také opatření v prašných průmyslových areálech či na stavbách. K určitému omezení jak primární prašnosti z provozu mobilních zdrojů, tak i prašnosti z otěrů vede zvýšení plynulosti silničního provozu. K opatření 1.1 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: Podopatření 1.1.1

Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury

V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: - plynofikace obcí nebo jejich částí, Vzhledem k tomu, že v Jihomoravském kraji je plynofikováno z 93 % obcí nelze předpokládat výraznější rozvoj aktivit - rozvoj stávajících sítí CZT, - budování nových systémů CZT. Za prioritní konkrétní akce jsou v současné době považovány následující (u prioritních obcí je uveden odhad počtu obyvatel, žijících v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, nikoliv celkový počet obyvatel):

Strana 571

Podopatření 1.1.2


Částka 15

Ekologizace konkrétních bodových zdrojů znečišťování ovzduší

V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: - ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí - Obec Sokolnice a okolní obcezateplení obvodových plášťů budov - ekologizace dalších zdrojů znečišťování ovzduší Za prioritní konkrétní akce jsou v současné době považovány následující (u prioritních obcí je uveden odhad počtu obyvatel, žijících v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, nikoliv celkový počet obyvatel): 1. ORP Blansko počet obyvatel žijících v OZKO je 20 750. Název akce DSB EURO s.r.o. – změna technologie v rámci IPPC přinese významné snížení emisí TZL. Koncepce ochrany ovzduší - střednědobá (do 2013). DSB EURO s.r.o. je provozovatelem souboru technologických zařízení, která se svojí činností podílejí na emisní zátěži ovzduší. Tento soubor se skládá celkem z 24 technologických zařízení, nebo technologických celků a je zajištěn stejným počtem ( 24 ) zařízení k vypouštění a ochraně ovzduší ( 24 výduchů ). I přesto, že všechna zařízení jsou pravidelně udržována tak, že dosahují zákonem povolené koncentrace škodlivin emitovaných do ovzduší (viz výsledky pravidelných měření), je zatížení ovzduší, zejména TZL z hlediska celkové roční emise citelné a pravděpodobně se podílí na celkově zhoršených parametrech ovzduší v regionu Blanenska, které je zařazeno mezi OZKO. DSB EURO s.r.o., kromě již zmodernizovaných zařízení k ochraně ovzduší před emisemi TZL, je i provozovatelem celkem 14 ks mokrých hladinových odlučovačů (MHO), které sice splňují zákonné podmínky a limity, přesto jsou v našich podmínkách "hlavním zdrojem" emisí TZL - ročně celkem 22,2 t, při instalovaném odsávacím výkonu cca 240 000 m3/hod. Záměrem společnosti DSB EURO s.r.o. je podílet se v průběhu let 2007 - 2013 na zlepšení emisní situace a to postupnou náhradou MHO moderními zařízeními ochrany ovzduší tzv. "suchou cestou". Záměrem je realizovat uvedené opatření postupně, v několika krocích tak, aby v roce 2013 byla všechna stávající zařízení (MHO) nahrazena. V první etapě budou zařazena zařízení nejvíce zatěžující životní prostředí a zařízení v nejhorším technickém stavu. Jsou to např.: - 004 vytloukání odlitků ŠL inst. výkon cca 29 000 m3/hod., 77,6 mg/m3, roční emise TZL = 5,24 t. - 014 tryskač TMPO 0cel inst. výkon cca 23 500 m3/hod., 75,8 mg/m3, roční emise TZL = 5,99 t. - 015 manipulátor Andromat inst. výkon cca 18 000 m3/hod., 19,7 mg/m3, roční emise TZL = 0,98 t. atd. Aktuální výběr pro jednotlivé etapy bude prováděn vždy před jejich započetím.

Strana 572


Částka 15

Investiční náročnost se na základě odborného odhadu, vycházejícího z některých známých dílčích nabídek a vzhledem k očekávanému cenovému vývoji předpokládá v rozmezí 20 až 24 mil. Kč, pro celou náhradu technologie odlučování MHO. Konečné zatížení ovzduší po ukončení náhrady MHO by se podle propočtů mělo snížit o cca 80 % (při srovnatelné kapacitě výroby), to je z 22,2 t/rok na cca 4 t/rok. Tento výsledek by měl být významným přínosem k zlepšení emisní situace a tím i kvality životního prostředí v Blanenském regionu. 2. Vyškov (kategorie II – cca 1 tisíc obyvatel): Název akce Rekonstrukce kotelny ve vojenském areálu (záměna pevného paliva - plynofikace kotelen). 3. Jihomoravská armaturka spol. s r.o., Hodonín Název akce Postupná výměna mokrých hladinových odlučovačů za látkové filtry. Odsávání výrobnách uzlů slévárny jako příprava formovacích směsí, uvolňování odlitků z forem, čištění odlitků je vybaveno z části mokrými hladinovými odlučovači a částečně látkovými filtry. Dokončení náhrady mokrých hladinových odlučovačů látkovými filtry umožní snížit emise tuhých znečišťujících látek asi o 70 %, tzn. asi o 4 t/rok. Jednalo by se o výměnu 11 ks mokrých hladinových odlučovačů. 4. Slévárna Kuřim a.s. Název akce Postupná výměna mokrých hladinových odlučovačů za látkové filtry Realizací této akce se sníží emise těchto znečišťujících látek: tuhé látky, SO2, NOX, CO Provozovatel plánuje ukončení provozu kuploven a vybudování tavírny s elektrickými indukčními pecemi. Realizací opatření se sníží emise tuhých látek asi o 85 % (tzn. asi o 6,5 t/rok), SO2 o 99 % (tzn. asi o 2,5 t/rok), NOX o 99 % a CO o 60 %.

Následující opatření spadají sice do působnosti aglomerace Brno, avšak jelikož i aglomerace Brno přispívá celkové hodnotě množství emisí Jihomoravského kraje, pokládáme za důležité je v této kapitole zmínit. 5. Slévárna Zetor, a.s. Název akce Postupná výměna mokrých hladinových odlučovačů za látkové filtry V integrovaném povolení je pro tuto slévárnu stanoven požadavek na postupnou náhradu mokrých hladinových odlučovačů v odsávání výrobních uzlů jako příprava formovacích směsí, uvolňování odlitků z forem, čištění odlitků látkovými filtry. Tím se sníží emise tuhých

Strana 573


Částka 15

znečišťujících látek asi o 70 %, tzn asi o 12 t/rok. Jednalo by se o výměnu 32 ks mokrých hladinových odlučovačů. 6. Šmeral Brno, a.s. Název akce Postupná výměna mokrých hladinových odlučovačů za látkové filtry Odsávání výrobních uzlů slévárny jako příprava formovacích směsí, uvolňování odlitků z forem, čištění odlitků je vybaveno mokrými hladinovými odlučovači. Náhrada těchto zastaralých odlučovacích zařízení látkovými filtry umožní snížit emise tuhých znečišťujících látek asi o 70 %, tzn asi o 11 t/rok. Jednalo by se o výměnu 9 ks mokrých hladinových odlučovačů. I když provozovatel plní emisní limit pro tuhé látky, je řešení aktuální zejména z důvodu umístění slévárny v obytné zástavbě. 7. FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s.r.o. Název akce Postupná výměna mokrých hladinových odlučovačů za látkové filtry Odsávání výrobních uzlů slévárny jako příprava formovacích směsí, uvolňování odlitků z forem, čištění odlitků je vybaveno z části mokrými hladinovými odlučovači a částečně látkovými filtry. Dokončení náhrady mokrých hladinových odlučovačů látkovými filtry umožní snížit emise tuhých znečišťujících látek asi o 70 %, tzn. asi o 10 t/rok. Jednalo by se o výměnu 8 ks mokrých hladinových odlučovačů. Opatření by mělo být zahrnuto do podmínek integrovaného povolení – žádost nebyla dosud podána. Podopatření 1.1.3

Ekologizace dopravy

V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: - obměna vozidlového parku v majetku měst a obcí, - obměna vozidlového parku městské hromadné dopravy, - ekologizace existujících vozidel městské hromadné dopravy. Za prioritní konkrétní akce jsou v současné době považovány následující (u prioritních obcí je uveden odhad počtu obyvatel, žijících v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, nikoliv celkový počet obyvatel): a) Obměna části vozidlového parku provozovatelů hromadné dopravy s důrazem na zemní plyn a vybavení ostatních autobusů filtry. b) Pořízení prachových filtrů pro naftové motory HDV a vozidel technické obsluhy c) Podpora modernizace vozidlového parku HDV. d) Nákup a přestavba vozidel HDV na alternativní pohony e) Ekologizace autobusů MHD Brno, je rozvedeno v Aktualizaci aglomerace Brno. Podopatření 1.1.4

Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů

Strana 574


Částka 15

Vzhledem k charakteru opatření je možné a žádoucí využít je pro všechna města a obce Jihomoravského kraje. V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: - úprava (zpevnění) povrchu komunikací, - úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním) Za prioritní konkrétní akce jsou v současné době považovány následující (u prioritních obcí je uveden odhad počtu obyvatel, žijících v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, nikoliv celkový počet obyvatel) Úprava povrchu vozovek a zpevnění veřejných komunikací – popis tabulek Název akce Znojmo-Pohořelice cca 35 177 + 4 414 obyvatel 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Plánovaná cena celkem v mil. Kč Změna územního plánu Investiční záměr Dokumentace územního rozhodnutí Územní rozhodnutí Výběr zhotovitele Dokumentace stavebního povolení Stavební povolení Zahájení výběrového řízení na zhotovitele stavby Ukončení výběrového řízení na zhotovitele stavby Zahájení stavby Ukončení stavby

500 2005 2005 2005 2006 2006 2006 2007 2007

Název akce Sebranice-Letovice cca 161 + 6 799 obyvatel 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


300 2002 2004 2004 2004 2006

Název akce Lažany –Sebranice 359 + 592 obyvatel 1 2 3 4 5 6 7

Plánovaná cena celkem v mil. Kč Změna územního plánu Investiční záměr Dokumentace územního rozhodnutí Územní rozhodnutí Výběr zhotovitele Dokumentace stavebního povolení

400 2003 2005 2006

Strana 575

Věstník právních předpisů Jihomoravského kraje 8 9 10 11 12

Stavební povolení Zahájení výběrového řízení na zhotovitele stavby Ukončení výběrového řízení na zhotovitele stavby Zahájení stavby Ukončení stavby

Částka 15 2006 2006 2006 2007 2007

Název akce Brno-Rajhrad cca 6 500+2 722 obyvatel 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


Název akce Vracov-Bzenec-křižovatka se sil. II/427 cca 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

150 2005 2004 2005 2005 2006 2006 2007 2008

504 + 4305 + 215 obyvatel


95 2004 2004 2005 2004 2005 2005 2007

Název akce Veselí nad Moravou - Petrov, Rohatec - Lužice 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


85 2004 2005 2006 2006 2006 2007 2007

Strana 576


Částka 15

Název akce Hranice okresu Třebíč - Vysoké Popovice – Rosice - Kývalka D1 cca 5 331 + 621 obyvatel 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


124

Název akce Obec Spešov OPR Blansko - rekonstrukce místní komunikace 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


1,9

Strana 577


Částka 15

Název akce Program rekonstrukcí silnic ve správě SÚS

Program rekonstrukcí silnic NUTS IV. 2007 -2013 druh stavby okr Název stavby, es ORP místopisný popis II/379 Blansko,Lažánky rekonstrukce BK Blansko průtah III/3773 Lomnice BK Tišnov průtah II.stavba rekonstrukce II/379 Lipůvka BK Blansko průtah rekonstrukce Židlocho- II/425 Rajhrad - rekonstrukce Židlochovice vozovky BO vice II/602 Popůvky BO Šlapanice Ostrovačice rekonstrukce II/602 Veselka BO Šlapanice okružní křižovatka rekonstrukce II/152 Ivančice Mor. Bránice rekonstrukce BO Ivančice opěr.zdi II/394 Tetčice BO Rosice průtah rekonstrukce II/394 Neslovice BO Rosice průtah rekonstrukce II/380 křiž.II/418 BO Šlapanice Sokolnice rekonstrukce II/379 Deblín BO Tišnov Tišnov rekonstrukce II/393 Oslavany BO Ivančice průtah II.etapa rekonstrukce III/15286,7,4171,3 BO Šlapanice Šlapanice průtah rekonstrukce III/15278 Modřice, BO Šlapanice Masarykova ul. rekonstrukce II/430 Podolí BO Šlapanice úprava křižovatky rekonstrukce II/425 Hustopeče BV Hustopeče průtah rekonstrukce II/425 Hustopeče rekonstrukce BV Hustopeče - Starovičky II/425 x III/4217 křiž.Hor.Bojanovi BV Hustopeče ce rekonstrukce III/4189 Klobouky BV Hustopeče u Brna průtah rekonstrukce II/424 Mor.Nová BV Břeclav Ves - Tvrdonice rekonstrukce II/421 Kobylí BV Hustopeče průtah rekonstrukce III/00220 Uherčice BV Hustopeče průtah II. rekonstrukce II/425 V Němčice BV Hustopeče průtah rekonstrukce II/425 V Němčice rekonstrukce BV Hustopeče - Hustopeče II/425 Starovičky BV Hustopeče průtah rekonstrukce III/4301 Bukovany HO Kyjov průtah rekonstrukce III/41924 Želetice - průtah HO Kyjov rekonstrukce Veselí II/427 Mor.Písek HO n/Mor. II.a III.stavba rekonstrukce II/416,7 Křenovice VY Slavkov průtah rekonstrukce III/37728 Dědice VY Vyškov Lhota rekonstrukce III/4165 Šaratice VY Slavkov průtah rekonstrukce VY Vyškov

II/431 Vyškov průtah II

rekonstrukce

celkem

163,434

94 4 266 506 3 891 301

366 980

16 046

výběr schválené investiční záměry

163,434

94 4 266 506 3 891 301

366 980

16 046

RJMK

dílčí projekty kód

usnesení

délka mosty km

6108/04/R 162 R

2,420

1457/02/R 59 R

1,400

6108/04/R 162 R

0,579

5313/04/R 148 R

5,972

6108/04/R 162 R

ks

odhad

SÚS JMK

obcí

ostatní

tis.Kč

tis.Kč

tis.Kč

tis.Kč

Předpoklad termín Priopřípravy SP rita stupeň

k 1.1.2006

rok

1,2,3

43 546

34 619

8 927

DÚR

2006

1

22 194

16 333

5 861

DÚR

2006

1

11 867

7 873

3 994

DÚR

2007

3

3

143 131

143 131

DSP

2006

1

2,604

0

88 444

88 444

DUR

2007

1

6108/04/R 162 R

0,530

2

22 682

14 382

DUR

2006

1

4087/03/R 125 R

1,150

0

57 536

57 536

DUR

2007

2

4087/03/R 125 R

1,490

1

37 117

29 795

7 322

DUR

2007

2

4087/03/R 125 R

1,222

0

44 527

36 217

8 310

DUR

2007

2

6408/04/R 165 R

0,556

2

88 227

83 452

4 775

DUR

2006

1

4087/03/R 125 R

0,533

0

25 713

25 713

IZ/et.DSP/

2003

2

2433/03/R 86 R

0,400

0

20 000

20 000

DSP

2006

2

5476/04/R 152 R

1,603

0

124 163

75 653

48 510

IZ,DUR

2009

3

5476/04/R 152 R

0,899

0

24 061

19 263

3 752

DUR

2007

3

R

0,447

1

19 314

19 314

DUR

2007

2

5313/04/R 148 R

2,994

1

35 088

35 088

DZS

2006

1

5313/04/R 148 R

2,684

2

21 839

21 839

DZS

2006

5313/04/R 148 R

0,315

5 926

5 926

DSP

2006

1

4087/03/R 125 R

2,202

67 697

44 759

DSP

2006

1

DUR

2006

1

1905/05/R32

R

5,210

1457/02/R 59 R

0,800

R

0,646

R

1

příspěvek příspěvek

1

2

8 300

1 046

22 938

16 000

16 000

DUR

2006

1

1

7 000

7 000

DSP

2005

3

1,256

1

14 489

14 489

DZS

2007

1

R

5,228

1

30 242

30 242

DZS

2007

1

R

0,946

8 631

8 631

DZS

2007

1

1905/05/R32 R

1,300

0

32 651

21 855

10 796

0

DÚR

2007

1

R

0,269

0

8 457

6 525

1 932

0

DÚR

2007

2

R

1,400

0

60 000

55 000

5 000

DUR

2007

1

R

1,650

23 000

23 000

DSP

2006

2

R

1,190

16 000

16 000

DUR

2006

1

R

0,480

7 000

7 000

DSP

2006

2

R

0,800

9 500

8 000

DSP

2007

2

1 000

500

Strana 578 Program rekonstrukcí silnic NUTS IV. 2007 -2013 druh stavby okr Název stavby, es ORP místopisný popis II/431 Bučovice VY Bučovice průtah III rekonstrukce II/399,408 okr.křižovatka Kuchařovice rekonstrukce ZN Znojmo III/4121 Znojmo, ZN Znojmo Kuchařovická rekonstrukce II/398 Mikulovice ZN Znojmo průtah rekonstrukce Mor.Kruml II/152 Jamolice Polánka ZN ov rekonstrukce III/41316,7 Bantice průtah, I.st. rekonstrukce ZN Znojmo II/400 Přeskače, ZN Znojmo průtah rekonstrukce

Věstník právních předpisů Jihomoravského kraje schválené investiční záměry RJMK

Částka 15

dílčí projekty kód

usnesení

délka mosty km

ks

příspěvek příspěvek

odhad

SÚS JMK

obcí

ostatní

tis.Kč

tis.Kč

tis.Kč

tis.Kč

Předpoklad termín PrioSP rita přípravy stupeň

k 1.1.2006

rok

1,2,3

R

0,270

6 500

6 500

DSP

2008

3

R

0,200

4 610

4 610

DSP

2006

1

R

0,179

5 155

4 098

1 057

SP

2005

1

6108/04/R 162 R

1,620

64 717

60 382

4 335

DÚR

2007

2

273/05/R 7 R

1,365

1

41 571

35 771

5 800

DUR

2008

2

2433/03/R 86 R

0,290

1

10 980

9 050

1 930

DSP

2006

2

R

0,510

17 000

15 250

1 750

DUR

2008

3

Strana 579


Podopatření 1.1.5

Částka 15

Zvýšení plynulosti silniční dopravy

V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: - úpravy komunikací v intravilánech měst a obcí, - organizační dopravní opatření Název akce Bučovice, průtah silnice I/50 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


228 2003 2004 2005 2006 2006 2006 2007 2007 2007

Název akce Hodonín, MDO II silnice 1/51 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


62 2003 1997 2006

2009 2009

Název akce Veselí nad Moravou, křižovatka I 154/ I 155 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


74 2002

2008 2008

Strana 580


Částka 15

Název akce Letovice –Rozhraní ORP Blansko silnice I/43 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


208 2005 2005 2006 2006 2006 2007 2008 2008 2008 2010 2010

Název akce Mikulčice – propojení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


14,2 -

Název akce Nesovice, křižovatka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


103 2001 2004 2003 2005 2005 2006 2006 2006 2006 2007

Strana 581


Částka 15

Název akce úpravy křižovatek silnic I/46, okr. Vyškov 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


160 2005 2001 2004 2005 2006 2006 2007 2007 2007 2008 2008

Za prioritní konkrétní akce jsou v současné době považovány následující (u prioritních obcí je uveden odhad počtu obyvatel, žijících v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, nikoliv celkový počet obyvatel): a) Černá Hora I/ 43 (ORP Blansko cca 2 000 obyvatel okružní křižovatka) b) Letovice I/43 (ORP Boskovice cca 6 800 obyvatel okružní křižovatka) Opatření 1.2

Omezení resuspenze prachových částic

Popis opatření: Primárně emitované i sekundární suspendované částice sedimentují na zemský povrch, případně přímo vznikají mechanickým otěrem zemského povrchu či přírodními procesy a mohou být opakovaně suspendovány (resuspendovány) působením vzdušného proudění a tak znovu zvyšovat imisní zátěž. Z tohoto důvodu je vhodné tuhé částice z povrchů odstraňovat. V praxi se jedná především o povrchy komunikací, částečně také o areály v nichž dochází k vzniku primární prašnosti (lomy, povrchové doly, provozy mechanické úpravy nerostných surovin, cementárny atp.). K opatření 1.2 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: Podopatření 1.2.1

Čištění povrchu komunikací

Vzhledem k charakteru opatření je možné a žádoucí využít je pro všechna města a obce Jihomoravského kraje. Za prioritní konkrétní akce jsou v současné době považovány následující (u prioritních obcí je uveden odhad počtu obyvatel, žijících v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, nikoliv celkový počet obyvatel): a) Pravidelné zvýšené čištění komunikací a jednorázové vyčištění po zimním období.

Strana 582


Částka 15

b) Příspěvek na skrápění komunikací, údržbu komunikací v zimě. Podopatření 1.2.2

Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí

V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: -

zpevňování a čištění povrchů v areálech, organizační opatření na hranicích areálů a v jejich okolí.

Za prioritní konkrétní akce jsou v současné době považovány následující (u prioritních obcí je uveden odhad počtu obyvatel, žijících v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, nikoliv celkový počet obyvatel): Břeclav (kategorie II – cca 17 tisíc obyvatel): Úpravy vybraných prašných ploch (zejména přednádražních prostor ČD) a zabezpečení nevyužívaných ploch v rámci průmyslových areálů. Podopatření 1.2.3

Úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním)

Prioritní akce a) Obec Sokolnice – projekt „Nová krajina regionu Cezava“ liniové výsadby zeleně snížení větrné eroze b) Svazek obcí Mohyla míru“- ORP Šlapanice, Blažovice, Jiříkovice, Kobylnice, Ponětovice, Práce - výsadba plošné a liniové zeleně Opatření 1.3

Vymístění zdrojů emisí z dopravy mimo obydlené oblasti

Popis opatření: Imisní dopad emisí tuhých znečišťujících látek z mobilních zdrojů je vyšší než by odpovídalo jejich podílu na celkových emisích. Kromě toho, že se jedná o emise v „dýchací“ výšce atmosféry jde především o to, že částice emitované ve výfukových plynech ze spalovacích motorů spadají do zvláště rizikové velikostní frakce PM2,5. Jedná se o dva samostatné problémy – průchod tranzitní dopravy městy a obcemi a vlastní vnitroměstskou dopravu. První problém lze řešit prostřednictvím obchvatů, které navíc přispívají ke zvýšení plynulosti provozu (viz podopatření 1.1.5), druhý problém pak obecně organizačními opatřeními (omezení až úplný zákaz vjezdu do center měst), v případě větších měst pak rozvojem městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy). K opatření 1.3 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: Podopatření 1.3.1

Budování silničních obchvatů měst a obcí

Za prioritní konkrétní akce jsou v současné době považovány následující (u prioritních obcí je uveden odhad počtu obyvatel, žijících v oblasti akce, nikoliv celkový počet obyvatel):

Strana 583


Částka 15

Název akce Hodonín obchvat I/ 51 (ORP Hodonín cca 26 290 obyvatel obchvat města) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


972 2001 2002 2004 2004 2006 2006 2007 2007 2008

Název akce Lechovice I/53 (ORP Znojmo cca 430 obyvatel obchvat obce)) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


549 1997 2002 2005 2005 2006 2006 2006 2007 2008

Název akce Sudoměřice I/70 ( ORP Hodonín cca 1 200 obyvatel obchvat obce) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


233 1997 1999 2000 2002 2002 2002 2002 2003 2005

Strana 584


Částka 15

Název akce Bučovice I/50 (ORP Bučovice cca 6 400 obyvatel přeložka kolem obce) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


1 155 2004 2006 2006 2006 2008 2008 2008 2008 2010

Název akce Znojmo obchvat I ( ORP Znojmo cca 35 200 obyvatel obchvat města) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


391 2004 2003 2005 2004 2004 2006 2006 2006 2007 2008

Název akce Znojmo obchvat II ( ORP Znojmo cca 35 200 obyvatel obchvat města) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


482 2001 2003 2004 2006 2006 2006 2007 2008

Strana 585


Částka 15

Název akce Břeclav obchvat I/55 ( ORP Břeclav cca 25 700 obyvatel obchvat města) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Podopatření 1.3.2


1 482 2002 2003 2005 2005 2005 2006 2006 2006 2007 2009

Omezení automobilové dopravy v centrech měst

V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: - úplný zákaz vjezdu, - selektivní zákaz vjezdu, - rychlostní omezení, - parkovací politika. Za prioritní konkrétní akce jsou v současné době považovány následující : Omezení vjezdu nákladních automobilů.

Podopatření 1.3.3

Podpora rozvoje městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy)

Společná opatření pro všechny ORP a) Integrace poplatků za systémy "Park and Ride" do tarifů IDS JMK Systém "Park and Ride" (zkráceně P&R) znamená, že řidič ujede automobilem část své cesty od bydliště k záchytnému parkovišti, kde přesedne na vozidlo veřejné dopravy a v něm pokračuje až k cíli cesty. Tímto opatřením lze snížit výkony automobilové dopravy. Pro motivaci k vyššímu využívání P&R by tento systém měl fungovat tak, že lístek za parkování by měl zároveň sloužit jako jízdenka do vozidla navazující veřejné dopravy. Proto je nutno rozšířit a upravit systém tarifů IDS JMK tak, aby existovaly jízdenky pro hromadnou dopravou které zároveň zahrnou parkování na parkovištích označených jako "P&R" b) Rozšíření IDS JMK na celé území Jihomoravského kraje Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje by měl být rozšířen na celé území kraje, se zohledněním tarifů za systém "Park and Ride", podle opatření č. 2.1.1. c) Zabezpečení úschovy kol ("Bike and Ride") na vybraných lokalitách

Strana 586


Částka 15

Pro snížení objemů automobilové dopravy navrhujeme zřídit místa pro bezpečnou úschovu kol vázaná na kolejové trasy IDS JMK Lokality pro úschovu kol jsou v jednotlivých ORP vybrány s ohledem na dojezdovou vzdálenost, morfologii terénu (za nevhodnou lokalitu je např. považováno město Adamov). Pro každou ORP budou vybrány lokality podle uvedených kriterií. Prostor pro úschovu kol by měl být oplocen, vybaven stojany. a uzamykatelnými dveřmi, do kterých je možno řešit přístup např. pomocí karty nebo mince. Opatření má zatraktivnit cyklistickou dopravu i pro obyvatele méně fyzicky zdatné, kteří by rádi kolo používali k dojížďce do práce, ale pro které znamená absolvování celé trasy bydliště – pracoviště na kole velkou fyzickou zátěž. d) Podpora kombinované dopravy - vybudování sítě logistických center v JMK Cílem opatření je převést část výkonů silniční nákladní dopravy na železnici. Ve vybraných železničních stanicích by měly být vytvořeny prostory pro sklady zboží odesílané odtud nákladními vlaky na cílová místa. Tato kombinovaná možnost nákladní přepravy by měla být poté nabídnuta provozovatelům kamionové dopravy, kteří mají, podle průzkumů zpracovatelů, o tyto služby zájem především v případě přeprav do zahraničí. Lokality pro umístění logistických center musí mít přímou návaznost na hlavní železniční tahy a příjezdové trasy vedoucí mimo sídelní oblasti. Výhodné je vybavení stanice vlečkovým areálem. Vybudování logistického centra může být jedním ze způsobů jak revitalizovat nevyužité areály "brownfields" (bývají obvykle zavlečkovány, existují zde skladovací a nakládací prostory, apod.). Navržené řešení logistických center by mělo být ověřeno dopravním modelem nákladní dopravy, e) Záchytné parkoviště u železniční stanice ŽST Blansko Opatření spočívá ve změně režimu stávajícího parkoviště pro automobily z nehlídaného na hlídané parkoviště, jako součást systému Park and Ride. Vzhledem k lokalizaci může parkoviště sloužit i pro obsluhu cestujících z autobusového nádraží.. Poplatky za parkování by podléhaly režimu IDS JMK - viz opatření č. 2.1.1 f) Zabezpečení úschovy kol ("Bike and Ride") na vybraných zastávkách S ohledem na kritéria uvedená v opatření č. 2.1.3 jsou navrženy lokality v zastávkách a stanicích páteřní železniční trasy IDS JMK číslo S2: Blansko, Blansko - město, Dolní Lhota, a Rájec - Jestřebí. Území ORP Boskovice Záchytné parkoviště u železniční stanice ŽST Skalice n. S. Je navrženo vybudování záchytného hlídaného parkoviště jako součást systému Park and Ride, na ploše v sousedství žst. Skalice n.S. Rozšíření IDS JMK na oblast ORP Boskovice Území ORP Brno Opatření vztahující se k území města Brna jsou specifikována v Programu snižování emisí a imisní města Brna - Generel ovzduší. Jako další opatření, které není součástí uvedeného Generelu ovzduší je navrženo vybudování veřejného logistického centra

Strana 587


Částka 15

Vybudování veřejného logistického centra Při respektování podmínek a kriterií uvedených v opatření č. 2.1.4 jsou možné 2 varianty umístění logistického centra, které splňují uvedené podmínky: oblast kontejnerového terminálu Brno - Jih a průmyslová zóna u žst. Brno - Slatina. Území ORP Břeclav Zabezpečení úschovy kol ("Bike and Ride") na vybraných zastávkách S ohledem na kritéria uvedená v opatření č. 2.1.3 jsou navrženy lokality v zastávkách a stanicích páteřní železniční trasy číslo ČD 250: Břeclav, Podivín a Zaječí. Rozšíření IDS JMK na oblast ORP Břeclav Vybudování veřejného logistického centra Opatření spočívá ve vybudování logistického areálu v prostorách průmyslové zóny u nádraží, včetně nového komunikačního napojení na dálnici D2 trasou mimo centrum města Břeclav. Vzhledem k rozsáhlému chráněnému území na soutoku řek Moravy, Dyje a Kyjovky nedoporučujeme realizaci plavebního kanálu. Logistické centrum by mělo být omezeno pouze na systém silnice - železnice. Na vodní dopravu (Dunajská vodní cesta) by měl být systém napojen až v Bratislavě (je nutná spolupráce se slovenskou stranou). Území ORP Bučovice Odklon tranzitní dopravy z centra města Opatření by se mělo realizovat formou vybudování obchvatu silnice I/50, který přinese výrazné zlepšení kvality ovzduší v centru obce a bude mít pozitivní dopad také na hluk a bezpečnost ve městě. Zahrnutí východní poloviny území ORP Bučovice do systému IDS JMK Město Bučovice je v současné době hraničním bodem oblasti obsluhované IDS JMK, proto je navrženo rozšíření tohoto systému na celé území ORP v návaznosti na železniční trasu ČD č. 340 Brno - Veselí n.M. - Uherské Hradiště. Území ORP Hodonín Zahrnutí území ORP Hodonín do systému IDS JMK Vzhledem k tomu, že území ORP Hodonín není začleněno do systému IDS JMK, je navrženo rozšíření IDS na toto území. Území ORP Hustopeče Vzhledem k velmi kvalitnímu dopravnímu spojení území ORP s Brnem pomocí dálnice D2. není předpokládána dostatečná efektivita nabídkových opatření. Proto dosud není pro tuto ORP žádné opatření navrženo. Území ORP Ivančice Rozšíření IDS JMK na celou oblast ORP Ivančice V současné době končí linky na západním okraji IDS v obci Silůvky a území ORP Ivančice není dosud obsluhováno. Rozšíření musí být řešeno v návaznosti na železniční trať ČD č. 244, včetně odbočné regionální trati Moravské Bránice - Oslavany. Vzhledem ke skutečnosti, že obce Ivančice leží pouze na lokální trati s nutným přestupem do Brna, nebylo by vybudování záchytného parkoviště efektivní.

Strana 588


Částka 15

Území ORP Kuřim Zabezpečení úschovy kol ("Bike and Ride") ve vybraných zastávkách S ohledem na kritéria uvedená v opatření č. 2.1.3 jsou navrženy lokality v zastávkách a stanicích páteřní železniční trasy číslo ČD 250: Kuřim a Čebín. Zlepšení podmínek pro využití kola k dojíždění do Brna Pro zdatnější cyklisty je navrhováno vybudování segregované cyklostezky spojující obce Kuřim a Česká, odkud mohou cyklisté pokračovat do Brna po stávající silnici III/6401. Na úseku Česká - Ivanovice - Řečkovice doporučujeme provést úpravy pro zklidnění silniční dopravy a vybudování stanoviště "Bike and Ride" na konečné tramvaje č. 1 v Brně Řečkovicích.

Priorita 2 Snížení emisí oxidů dusíku Úvod Problém Jihomoravského kraje je především v oblasti emisní, protože celkové krajské emise oxidů dusíku v období 2000 až 2003 setrvale překračují stanovenou doporučenou hodnotu krajského emisního stropu a ani výhled pro další roky není příznivý. Z imisního hlediska je problém daleko menší. Z imisního hlediska je dále významné, že oxidy dusíku jsou prekurzorem tvorby ozónu, jehož cílový imisní limit pro ochranu zdraví je překračován prakticky na celém území kraje. Na všechny ostatní zvláště velké, velké střední a malé zdroje tak připadá necelých 19 % emisí. Vhledem k tomu, že nelze počítat s výraznějším poklesem emisí z mobilních zdrojů (zkvalitnění vozidlového parku bude kompenzováno nárůstem dopravních výkonů), je prostor pro ekonomicky schůdná opatření ke snížení emisí velmi omezený. Emisní situace se radikálně změní až v polovině příští dekády, kdy začnou pro zvláště velké spalovací zdroje platit výrazně zpřísněné emisní limity (200 mg/m3 ). Určitý omezený potenciál snížení emisí lze nalézt u stávajících zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů (maximální využití možností primárních opatření k omezení emisí), v oblasti úspor energie ve veřejném sektoru a v postupující plynofikaci. NOX, Jihomoravský kraj, rok 2004


77%

16%

Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi celkovými krajskými emisemi oxidů dusíku v roce 2004 a doporučenou hodnotou krajského emisního stropu činí 4,34 kt tj. překročení o cca 20%, má i využití omezeného disponibilního potenciálu snížení emisí smysl.

2% 5%

Na základě výše uvedených skutečností lze specifikovat tři hlavní opatření ke snížení emisní zátěže:

Strana 589

Věstník právních předpisů Jihomoravského kraje 2.1. 2.2. 2.3.

Částka 15

Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy Snížení primárních emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů

Strana 590 Opatření 2.1


Částka 15

Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie

Popis opatření: Významná část spotřebovávané energie má původ ve spalování fosilních paliv, kdy je oxidace vzdušného dusíku na oxidy dusíku nevyhnutelným doprovodným jevem. Za realistického předpokladu, že prakticky veškeré teplo, spotřebované na území kraje je na tomto území také vyrobeno (do určité míry také nezanedbatelná část elektrické energie), projeví se snížení spotřeby energie snížením emisí oxidů dusíku. Prakticky toho lze dosáhnout lepší izolací vytápěných budov, lepší regulací vytápění, minimalizací ztrát v rozvodech (u systémů CZT) a konečně aplikací obnovitelných / alternativních zdrojů energie, které nejsou založeny na spalovacím procesu. Všechny tyto aktivity mají žádoucí vedlejší efekt jednak v omezení emisí dalších znečišťujících látek (zejména tuhých látek), jednak v omezení emisí hlavního skleníkového plynu – oxidu uhličitého. K opatření 2.1 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření (u prioritních obcí je uveden odhad počtu obyvatel, žijících v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, nikoliv celkový počet obyvatel): Podopatření 2.1.1

Zlepšení tepelných izolací veřejných budov

Vzhledem k charakteru opatření je možné a žádoucí využít je pro všechna města a obce Jihomoravského kraje. V současné době jsou navrhovány následující konkrétní akce: a) Výměna oken ve školách (ZŠ a MŠ). Podopatření 2.1.2

Zlepšení regulace vytápění veřejných budov

Vzhledem k charakteru opatření je možné a žádoucí využít je pro všechna města a obce Jihomoravského kraje. Podopatření 2.1.3

Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách

Vzhledem k charakteru opatření je možné a žádoucí využít je pro všechna města a obce Jihomoravského kraje.

Strana 591 Podopatření 2.1.4


Částka 15

Optimalizace soustav CZT v některých městech

Toto opatření je vhodné pro všechna města a obce, v nichž existuje CZT . V některých městech příslušný podnik tepelného hospodářství provozuje v jednom městě několik samostatných sítí zásobování teplem. Vzájemným propojením sítí lze dosáhnout lepšího využití výkonu kotlů, tím snížení spotřeby zemního plynu a odpovídajícího snížení emisí NOX a CO do ovzduší. Příkladem již realizované akce je město Boskovice, kde obdobná optimalizace sítě přinesla úsporu ve spotřebě zemního plynu 21 %. Podopatření 2.1.5

Podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů energie

Toto opatření je vhodné zejména pro neplynofikované obce! V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity: - aplikace slunečních kolektorů, - aplikace tepelných čerpadel, - aplikace malých vodních elektráren, - aplikace větrných elektráren. V současné době jsou navrhovány následující konkrétní akce: a) Obecná podpora obnovitelných zdrojů energie. b) Vybudování CZT v kombinaci se slunečními kolektory a tepelnými čerpadly. Podopatření 2.1.6

Postupná výměna plynových kotlů r. výroby 1985 a starších a to zejména za typy s označením ekologicky šetrný výrobek

Realizací podopatření se sníží emise těchto znečišťujících látek: NOX, CO Moderní plynové kotle mají lepší účinnost a tím menší spotřebu plynu. To vede ke snížení emisí, k dalšímu snížení emisí pak vede to, že spalování zemního plynu v hořácích moderní konstrukce je spojeno s nižšími emisemi. Celkově je možno pro každou uvedenou látku dosáhnout snížení emisí asi o 15 %. Opatření 2.2

Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy

Popis opatření: Redukční potenciál Jihomoravského kraje v oblasti snižování emisí oxidů dusíku z mobilních zdrojů je velmi omezený vzhledem k vysokému podílu tranzitní dopravy mezi Brnem a jinými kraji, které prochází územím Jihomoravského kraje. Tento problém není z úrovně kraje prakticky řešitelný. Větší možnost omezení emisí z osobní dopravy spočívá ve skutečnosti, že významná část obyvatel kraje cestuje za zaměstnáním do metropole Brna. Pokud by se podařilo přesměrovat část těchto obyvatel do oblasti kolejové dopravy, vedlo by to nepochybně ke snížení intenzity individuální automobilové dopravy. Podobný efekt má i rozvoj městské hromadné dopravy ve větších městech. K opatření 2.2 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření:

Strana 592 Podopatření 2.2.1


Částka 15

Rozvoj městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy)

Toto podopatření je identické s podopatřením 1.3.3 Opatření 2.3

Snížení primárních emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů

Hlavními stacionárními zdroji oxidů dusíku jsou zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší zařazené do kategorie REZZO 1. V roce 2004 se podílely v Jihomoravském kraji celkem 3,6 kt NOX, tedy 71,7 % všech emisí ze stacionárních zdrojů a necelými 17 % ze všech zdrojů NOX včetně mobilních. Podopatření 2.3.1

Rekonstrukce a optimalizace provozu zdrojů NOX

K podopatření 2.3.1 se vztahují následující konkrétní akce: 1. Vetropack – Moraviaglass, a.s. – rekonstrukce vanové sklářské pece Provozovatel plánuje na léta 2007 až 2008 rekonstrukci vanové sklářské pece. Upřesnění záměru rekonstrukce pece bude obsaženo v žádosti o vydání integrovaného povolení, která zatím ještě nebyla podána, V řízení o vydání integrovaného povolení je třeba stanovit podmínky pro provoz nové vany tak, aby bylo dosaženo snížení emisí NOX oproti dnešnímu stavu. 2. Sklárna Moravia, a.s. – instalace spalinového kotle Realizací uvedené akce se sníží emise těchto znečišťujících látek: NOX, CO Instalace spalinového kotle za sklářskou vanou umožní omezit provoz plynové kotelny, tím odpadnou emise ze spalování zemního plynu v této kotelně. Následující opatření spadá sice do působnosti aglomerace Brno, avšak jelikož i aglomerace Brno přispívá celkové hodnotě množství emisí Jihomoravského kraje a překročení emisního stropu pro rok 2010, pokládáme za důležité je v této kapitole zmínit. 3. FN Brno – rekonstrukce energetického centra Realizací akce se sníží emise těchto znečišťujících látek: NOX, CO Většina kotlů energetického centra Fakultní nemocnice Brno je technicky zastaralá a blíží se hranici životnosti (r. výroby 1980, 1982). Včasná rekonstrukce energetického centra umožní z tohoto centra zásobovat teplem i vznikající univerzitní kampus. Při druhém možném řešení – výstavbě samostatné kotelny pro univerzitní kampus by celkové emise obou zařízení byly vyšší než při variantě modernizace energetického centra fakultní nemocnice. Realizací opatření se sníží emise NOX a CO asi o 25 % (u NOX asi o 4 t/rok).

Strana 593


Částka 15

Priorita 3 Snížení emisí oxidu siřičitého 60 % emisí SO2 pochází ze zdrojů REZZO 1. Tato skupina zdrojů emisí SO2 je největším zdrojem ve všech okresech kraje. Emisní strop kraje pro SO2 4,3 kt byl v roce 2004 překročen o 0,46 kt na 4,76 kt tj. 110,6 % SO2, Jihomoravský kraj, rok 2004


13% 23%

60% 4%

Opatření 3.1

Odsíření

K opatření 3.1 jsou navrhována následující 3 podopatření: Podopatření 3.1.1

Rekonstrukce spalovacích zařízení

V současné době jsou navrhovány následující konkrétní akce: 1. Rekonstrukce systému zásobování teplem a TUV ve vojenském areálu Vyškov na kotelnu řešenou ve variantách: - plynová kotelna - kotelna s fluidními kotli Dosavadní kotelna je vybavena elektrofiltrem pro odlučování tuhých znečišťujících látek, není však vybavena odsiřovacím zařízením. Z technického stavu 2 největších kotlů (rok výroby 1970) vyplývá požadavek na rekonstrukci kotelny. Při vybudování plynové kotelny se zcela odstraní emise SO2 - cca 146 t/rok. Při variantě ponechávající spalování tuhého paliva, ale ve fluidní vrstvě se současným odsířením vápencem dojde rovněž ke snížení emisí SO2. 2. ČEZ – elektrárna Hodonín – vyčlenění 1 fluidního kotle pro spalování biomasy Provoz jednoho bloku čistě s palivem biomasa umožní provozovateli dosáhnout příznivější výkupní ceny vyrobené elektrické energie. Toto opatření si vyžádá změnu integrovaného povolení. Ve změněném integrovaném povolení musí být stanoven přísnější emisní limit pro SO2, jinak se realizace opatření nemusí projevit snížením emise SO2, ale snížením spotřeby vápence. Při realizaci je žádoucí spolupráce krajských orgánů (odpadové hospodářství, zemědělství) pro nalezení dostatečné dodavatelské kapacity biomasy.

Strana 594


Částka 15

3. ČEZ, a.s. – elektrárna Hodonín – dodržení podílu spalované biomasy v rozmezí 15 až 25 % Elektrárna má v integrovaném povolení povoleno spalování biomasy až do 25 % tepelného příkonu. Dodržení maximální povolené dávky biomasy však naráží na potíže při zajištění dostatečného množství tohoto paliva. Obsahem dobrovolné dohody s krajem by měl být závazek kraje k pomoci při zajišťování zdrojů biomasy na jedné straně a na druhé straně závazek elektrárny ke snížení emisí SO2. Spalování biomasy se totiž projeví buď snížením emisí SO2 při nezměněném dávkování vápence nebo snížením spotřeby vápence při nezměněné emisi SO2. 4. Moravskoslezské cukrovary, a.s. Hrušovany nad Jevišovkou – změna druhu kapalného paliva Kotelna pracuje během cukrovarnické kampaně s palivem těžký topný olej. Náhradou části paliva pyrolýzním olejem s obsahem síry do 0,2 % se sníží emise SO2. Při 100 % záměně paliva může jít o snížení emisí až o 80 %, tzn. asi o 80 t/rok. Před realizací opatření je nutno vyřešit likvidaci emisí pachových látek ze stáčení a skladování pyrolýzního oleje. Následující opatření spadají sice do působnosti aglomerace Brno, avšak jelikož i aglomerace Brno přispívá celkové hodnotě množství emisí Jihomoravského kraje a překročení emisního stropu pro rok 2010, pokládáme za důležité je v této kapitole zmínit. 5. Teplárny Brno – provoz Brno - sever – změna druhu kapalného paliva Kotle spalují palivo těžký topný olej. Náhradou části paliva pyrolýzním olejem s obsahem síry do 0,2 % se sníží emise SO2. Při 100 % záměně paliva může jít o snížení emisí až o 80 %, tzn. asi o 65 t/rok. Před realizací opatření je nutno vyřešit likvidaci emisí pachových látek ze stáčení a skladování pyrolýzního oleje. Podopatření 3.1.2

Tepelně energetická sanace budov


Optimalizace vytápění

Vzhledem k charakteru opatření je možné a žádoucí využít je pro všechna města a obce Jihomoravského kraje.

Strana 595


Částka 15

Priorita 4 Snížení emisí VOC 56 % emisí VOC pochází z malých zdrojů REZZO 3. Tato skupina zdrojů emisí VOC je největším zdrojem ve všech okresech kraje. Emisní strop kraje 18,3 kt byl v roce 2004 překročen o 1,33 kt na 4,76 kt tj. 107,3 %. VOC, Jihomoravský kraj, rok 2004

7%

2%

35%

REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 56%

Opatření 4.1

Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel

Pro opatření 4.1. jsou navržena následující podopatření: Podopatření 4.1.1

Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru


Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem, městy a obcemi.

Vzhledem k charakteru opatření je možné a žádoucí využít je pro všechna města a obce Jihomoravského kraje. Opatření 4.2

Rekonstrukce zařízení, pracujících s VOC

Pro opatření 4.2. je navrženo následující podopatření: Podopatření 4.2.1

Rekonstrukce potěracích strojů na pogumovávání tkanin

V současné době jsou navrhovány následující konkrétní akce:

Strana 596


Částka 15

1. GUMOTEX Břeclav – rekonstrukce potěracích strojů na pogumovávání tkanin Pogumované tkaniny se vyrábějí nanášením kaučuků z benzinového roztoku. Provozovatel je největším zdrojem emisí VOC v kraji. Nové řešení potěracích strojů povede ke snížení emisí VOC o 75 %, tzn. asi o 210 t/rok.

Priorita 5 Udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou Specifickým cílem Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013 je zlepšení nebo udržení kvality v ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití nových, environmentálně šetrných způsobu výroby energie včetně obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor za použití všech dostupných nástrojů kraje. Opatření 5.1 Udržení podlimitní zátěže NH3 V případě amoniaku se emise pohybují okolo hranice emisního stropu v důsledku rozvinuté zemědělské výroby v Jihomoravském kraji. V roce 2004 nebyl emisní strop stanovený pro JMK 11 kt amoniaku překročen. Množství emisí činilo 9,21 kt/tok tj. 83,7 %. Podopatření 5.1.1

Zavedení a dodržování zásad Správné zemědělské praxe

Zavedení plánu zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování ovzduší dle nařízení vlády č.353/2002 Sb. k zákonu č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci,. Zavedením technologie krmení s enzymatickými látkami a použitím ostatních ověřených snižujících technologií se pohybuje procento snížení emisí amoniaku cca 30 %. Podopatření 5.1.2

Omezení emisí amoniaku výrobou bioplynu v bioplynových stanicích

Výrobou a následným energetickým využitím bioplynu ze z biodpadů dojde ke snížení emisí amoniaku a dalších organických látek z rozkladu organické hmoty vyprodukované zemědělskou prvovýrobou. Využitím bioplynu bude získáno velké množství obnovitelné energie a také využitelného tepla.

Strana 597


Částka 15

KVANTIFIKACE OPATŘENÍ A REDUKČNÍ POTENCIÁL JMK 1. TUHÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY V případě tuhých znečišťujících látek není stanoven emisní strop kraje, ale v jeho území dochází k překračování stanovených hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v hustě osídlených oblastech a v oblastech s erodovatelnou půdou. V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší JMK žijí obyvatelé Blanska, Šlapanic a Sokolnic. Pořadí

ORP

Obyvatelé

Kategorie

1 2 3

Blansko Šlapanice Sokolnice

20 375 5 816 1 738

II II II

I 1 1 1

Složení (počet obcí)

II -

III -

IIIb 5 -

Poznámky: V kolonce „Obyvatelé“ je uveden odhad počtu obyvatel, žijících v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, nikoliv celkový počet obyvatel: V kolonce „Složení“ je uveden počet obcí spadajících do správního obvodu ORP, na jejichž území je předpokládáno vyhlášení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, rozdělených do jednotlivých kategorií.

Opatření: DSB EURO s.r.o. – změna technologie v rámci IPPC přinese významné snížení emisí TZL. Konečné zatížení ovzduší po ukončení náhrady MHO by se podle propočtů mělo snížit o cca 80 % (při srovnatelné kapacitě výroby), to je z 22,2 t/rok na cca 4 t/rok. Tento výsledek je významným přínosem ke zlepšení imisní zátěže a tím i kvality životního prostředí v Blanenském regionu. Disponibilní potenciál na ostatních stacionárních zdrojích v kraji tvoří 44 t/rok. Obyvatelé Šlapanic a Sokolnic jsou pod přímým vlivem zdrojů města Brna a po realizaci opatření na zdrojích ve městě Brně dojde ke zlepšení v tomto regionu pod úroveň imisních limitů. Centrální zásobování teplem je omezeno pouze na větší sídla, vytápění jinými prostředky je spíše výjimečné. Přechod od vytápění domácností pevnými palivy na jinou formu tak představuje nízký potenciál snížení emisí tuhých látek. Dodatečný potenciál představuje ekologizace vytápění veřejných objektů v majetku měst či obcí. Potenciál snížení emisí z mobilních zdrojů (vozidel a další mobilní techniky vybavené spalovacími motory) je omezen celkovými emisemi z těchto zdrojů, které v roce 2004 dosáhly cca 2,93 kt (56,6 % všech tuhých emisí kraje). Určitého snížení lze, vedle obměny vozidlového parku ve veřejném sektoru, dosáhnout instalací koncových filtrů (CRT) na vozidla vybavená dieselovými motory. Prakticky se však může jednat pouze o autobusy městské hromadné dopravy nebo o užitková vozidla městských podniků služeb. Vyšší potenciál, spíše z hlediska imisní zátěže než co do absolutní velikosti odstraněných emisí, lze nalézt u plošných zdrojů, ať se jedná o povrch komunikací či jiné prašné povrchy. Zde připadá v úvahu zpevňování povrchu komunikací a zatravňování či zalesňování prašných ploch, případně také opatření v prašných průmyslových areálech či na stavbách. K určitému omezení jak primární prašnosti z provozu mobilních zdrojů, tak i prašnosti z otěrů vede zvýšení plynulosti silničního provozu.

Strana 598


Částka 15

Vzhledem k tomu, že v Jihomoravském kraji je plynofikováno 93 % obcí, nelze předpokládat výraznější rozvoj aktivit. 2. OXIDY DUSÍKU V případě oxidů dusíku je trvale překračována doporučená hodnota krajského emisního stropu a v některých lokalitách je překračován imisní limit pro ochranu ekosystému a vegetace. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi celkovými krajskými emisemi oxidů dusíku v roce 2004 a doporučenou hodnotou krajského emisního stropu činí 4,34 kt tj. překročení o 16,7 %, má i využití omezeného disponibilního potenciálu snížení emisí smysl. Po uplatnění opatření na stacionárních zdrojích typu REZZO 1 je úspora řádově v tunách (Vetropack Moravia, FN Brno, Slévárna Kuřim, Sklárna Moravia, město Boskovice) Dominantním zásobníkem opatření zůstává doprava se svým podílem 77 % všech emisí NOX 3. OXID SIŘIČITÝ U oxidu siřičitého dochází od roku 2000 ke kontinuálnímu nárůstu emisí a v posledních letech k překračování hodnot krajského emisního stropu emisní strop 4,3 kt celková emise 4,65 kt Soubor opatření na stacionárních zdrojích (Vyškov, Cukrovar Hrušovany, Teplárna Brno sever ) tvoří snížení produkce SO2 291 t .rok-1 Bilance emisí SO2 pro budoucí období je následující Emisní strop 4,30 kt Celková emise SO2 4,65 kt Překročení 0,35 kt Redukční potenciál 0,29 kt Výhled překročení 0,06 kt Nezahrnuta 15 % úspora produkce SO2 v EHO po záměně biomasy za fluid

4. TĚKAVÉ ORGANICKÉ LÁTKY (VOC) Emisní strop kraje 18,3 kt/rok byl v roce 2004 překročen o 1,34 kt/rok na 19,64 kt/rok, tj. o 107,3 %. 56 % emisí VOC pochází z malých zdrojů REZZO 3. Tato skupina zdrojů emisí VOC je největším zdrojem ve všech okresech kraje. Redukční potenciál kraje je v zavádění vodou ředitelných barev v soukromém sektoru REEZO 3. Nárůst podílu vodou ředitelných barev znázorňuje následující tabulka Poměr vodou ředitelných barev / syntetické laky Rok 2004 65 % 35 % Rok 2005 70 % 30 % Rok 2010 75 % 25 % Pokles použití syntetických barev v roce 2010 oproti roku 2004 činí 10 % tj. 1,11 kt úspor v REZZO 3. Opatření na stacionárních zdrojích Gumotex Břeclav 210 t VOC / rok Emisní strop Celková emise VOC Překročení Redukční potenciál Výhled překročení

18,3 kt 19,64 kt 1,34 kt 1,32 kt 0,02 kt

Strana 599


Částka 15

III. Kritéria pro výběr konkrétních aktivit Kritéria pro výběr projektů k přímé podpoře z prostředků kraje či měst a obcí a nebo pro předvýběr projektů doporučených k podpoře z tuzemských či „evropských“ podpůrných programů jsou stanovena takto:

Priorita 1 Kriterium Váha Počet dotčených obyvatel 40 % Jednotkové náklady na dosažený efekt 25 % Lokální specifická kritéria 15 % Synergické řešení více než jedné priority 10 % Programu Žádoucí vedlejší efekt 10 %

Poznámka Týká se prioritních měst a obcí. Dle charakteru projektu. Např. blízkost dálnice, blízkost CHKO. Např. současné snížení emisí více prioritních znečišťujících látek. Např. snížení emisí oxidu uhličitého.

Priorita 2, 3, 4 a 5 Kriterium Jednotkové náklady na dosažený efekt

Váha 55 %

Řešení více než jedné priority Programu

20 %

Místní specifikum Žádoucí vedlejší efekt

15 % 10 %

Poznámka Efektem je snížení emisí. Např. současné snížení emisí více prioritních znečišťujících látek. Např. blízkost dálnice, blízkost CHKO. Např. snížení emisí oxidu uhličitého.

IV. Vztah podopatření Programového dodatku k operačním programům Národní rozvojový plán ČR 2007 - 2013 vychází ze současné podoby návrhů nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, jeho strategie se opírá o klíčové evropské (návrh Strategických obecných zásad Společenství) i domácí (Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje a další platné resortní a regionální strategie) strategické dokumenty. Zajišťuje návaznost Strategických obecných zásad Společenství a národních strategických dokumentů tj. povinnosti vyplývající z textu všeobecného nařízení. NRP představuje nejvýznamnější východisko pro zpracování Národního strategického referenčního rámce (NSRR) ČR pro období 2007 až 2013. V této souvislosti bude NRP sloužit také jako podkladový materiál pro vyjednávání NSRR s Evropskou komisí. Rozložení programů podpory ČR v letech 2007-13:

Strana 600


Podopatření Programového dodatku 1.1.1: Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury 1.1.2: Ekologizace konkrétních bodových zdrojů znečišťování ovzduší

OP životní prostředí, infrastruktura Opatření 3.3: Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší Opatření 3.3: Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší

Částka 15

SROP

Opatření 2.3: Podpora zavádění alternativních paliv

Podopatření 2.1.2: Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech

Opatření 1.2: Výstavba a modernizace silnic I.třídy

Podopatření 2.1.1: Rozvoj regionální dopravní infrastruktury

1.3.1: Budování silničních obchvatů měst a obcí


Podopatření 2.1.1: Rozvoj regionální dopravní infrastruktury

1.3.2: Omezení automobilové dopravy v centrech měst 1.3.3: Podpora rozvoje městské hromadné


1.1.3: Ekologizace dopravy 1.1.4: Omezení a liniových zdrojů

prašnosti

z plošných

1.1.5: Zvýšení plynulosti silniční dopravy 1.2.1: Čištění povrchu komunikací 1.2.2: Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí 1.2.3: Úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním)

Podopatření 2.1.2: Rozvoj

Strana 601


dopravy

dopravní v regionech

2.1.1: Zlepšení tepelných izolací veřejných budov 2.1.2: Zlepšení regulace vytápění veřejných budov 2.1.3: Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách 2.1.4: Omezení ztrát v rozvodech tepla 2.1.5: Podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů 2.1.6: Postupná výměna plynových kotlů r. výr. 85 a starších za typy s označením ekologicky šetrný výrobek 2.2.1 Rozvoj městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy) 2.3.1 Rekonstrukce a optimalizace provozu zdrojů NOx 3.1.1

Částka 15

Rekonstrukce spalovacích zařízení

3.1.2 Tepelně energetická sanace budov 3.1.3 Optimalizace vytápění 4.1.1: Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru 4.1.2: Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem, městy a obcemi. 4.1.3 Rekonstrukce potěracích strojů na pogumovávání tkanin

obslužnosti

Opatření 3.3: Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší

Podopatření 2.1.2: Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech Opatření 1.1. – Podpora podnikání v regionech Opatření 1.1. – Podpora podnikání v regionech

Opatření 1.1. – Podpora podnikání v regionech

Z celkem 25 podopatření, navrhovaných v rámci Programového dodatku lze na 12 podopatření žádat finanční podporu ze strukturálních fondů EU.

V.

Řízení Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje

Za aplikaci a realizaci programu na území Jihomoravského kraje je odpovědný krajský úřad, který spolupracuje s obcemi, zejména s obcemi s rozšířenou působností.

VI. Publicita Integrovaný krajský program zlepšování kvality ovzduší Jihomoravského kraje a Programový dodatek jsou vydány nařízením kraje a zveřejněny na webové stránce kraje.“

Strana 602


Čl. II 1) Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Věstníku právních předpisů Jihomoravského kraje. 2) Toto nařízení bylo schváleno usnesením Rady Jihomoravského kraje č. 4512/06/R 78 dne 10. července 2006. Ing. Stanislav Juránek, v.r. hejtman Ing. Milan Venclík, v.r. náměstek hejtmana

Částka 15

Strana 603


Částka 15

_________________________________________________________________________ Věstník právních předpisů Jihomoravského kraje Vydává: Jihomoravský kraj Redakce: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno, tel.: 541651111, fax: 541651239 Tisk a distribuci zajišťuje: MORAVIAPRESS a.s., U póny 3061, 690 02 Břeclav Roční předplatné: se stanovuje za dodávku kompletního ročníku a je vybíráno formou ročních záloh. Vyúčtování se provádí po dodání kompletního ročníku na základě skutečně vydaných částek. Záloha na rok 2006 činí 1.000,- Kč. Vychází podle potřeby. Písemné objednávky předplatného, jednotlivých částek, změny adres a počtu odebíraných výtisků: MORAVIAPRESS a.s., U póny 3061, 690 02 Břeclav, tel.:519305195, fax: 519321417.

Věstník. právních předpisů Jihomoravského kraje. Částka 15 Rozeslána dne OBSAH:

Recommend Documents