VRBY MOKŘADŮ. Radka VAŇKOVÁ, Vendula ŠIMKOVÁ OTŽP II

VRBY MOKŘADŮ

Radka VAŇKOVÁ, Vendula ŠIMKOVÁ OTŽP II.

ƒ Charakteristika mokřadu, jeho formy, význam, ohrožení a ochrana ƒ Vrby mokřadů v ČR, jejich ekologie a rozšíření

Břehyňský rybník

Charakteristika mokřadů: ƒ Území, které je stále, nebo po určitou dobu zatopené vodou, popřípadě území s půdou, která je stále nasycena spodní vodou. ƒ Přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem.

Formy mokřadů: ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Rašeliniště Lužní louky a lesy Tůně Bažiny Údolní nivy Prameniště Břehové porosty Mangrovy

Rašeliniště ƒ Charakteristický ekosystém, pro jehož vznik je podstatné především nepropustné podloží a dostatek vody. ƒ Vznik: proces ulmifikace (rašelinění) → pomalý rozklad ƒ ƒ ƒ ƒ

Vysoká hladina podzemní vody Špatně rozložitelný opad (lodyžky rašeliníku) Kyselé půdní prostředí Nízká teplota půdního prostředí

ƒ Povrch rašeliniště ƒ Bulty ƒ Šlenky ƒ Lagg

PR Pavlovské mokřady

Rozdělení rašelinišť: ƒ Vrchoviště ƒ ƒ ƒ ƒ

Chudá na živiny Vznik zamokřováním a rašeliněním souše Bochníkovitý tvar Vyšší nadmořská výška

CHKO Slavkovský les

Rozdělení rašelinišť: ƒ Přechodová rašeliniště ƒ Uprostřed gradientu živin ƒ Plochá ƒ Vznik zamokřováním a rašeliněním souše

CHKO Slavkovský les

Rozdělení rašelinišť: ƒ Slatiniště ƒ Bohatá na živiny ƒ Vznik zarůstáním mělkých jezer a vodních nádrží ƒ Plochá ƒ Nižší nadmořské výšky

Lesní slatiniště Valachy (Kroměřížsko)

Lužní lesy a louky ƒ Přítomnost vodního toku nebo velké množství podzemní vody → podmáčená půda → nedostatek kyslíku ƒ Gleje ƒ Půda bohatá na vodu, živiny

CHKO Litovelské Pomoraví

Litovelské Pomoraví

Lužní lesy a louky ƒ Lužní les = podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem - typy: ƒ Měkký luh ƒ Tvrdý luh

Lužní lesy a louky ƒ Měkký luh = nížinný lužní les, který je silně ovlivněn proudem řeky - voda zde stagnuje delší dobu - dominují zde vrby a topoly

CHKO Litovelské Pomoraví

Lužní lesy a louky ƒ Tvrdý luh = nížinný lužní les, který je trvale zaplavovaný, ale je méně ovlivňovaný proudem řeky - voda zde stagnuje kratší dobu - dominují duby, jasany, jilmy

CHKO Poodří

Lužní lesy a louky ƒ Lužní louky - vznik: ƒ Zarůstáním tůní a mělkých rybníčků

rákosem popř. jinými vodními rostlinami. ƒ Vykácením lužních lesů.

CHKO Třeboňsko

Význam mokřadů: ƒ Zadržování vody – retenční schopnost ƒ sucho x vydatné srážky ƒ 11 470 km3 vody

ƒ Vysoce cenné biotopy

Ohrožení mokřadů: ƒ Činnost člověka → odvodňování, umělé nádrže → narušení koloběhu vody ƒ Důsledky: ƒ Povodně ƒ Sucho ƒ Ohrožení společenstev

ƒ Těžba rašeliny, dřeva

Odvodňovací kanál (Krásenské rašeliniště) Těžba rašeliny CHKO Šumava

Ochrana mokřadů: ƒ Zachování retenční schopnosti ƒ Ramsarská úmluva (Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva) Ochrana všech typů mokřadů 2. 2. 1971 Ramsar Členové se zavazují k vyhlášení min. 1 významného mokřadu a k jeho náležité ochraně. ƒ V ČR 11 mokřadů

ƒ ƒ ƒ

SALIX Rozlišujeme 3 hlavní podrody: ƒ Salix – kvete po olistění ƒ Vetrix – kvete před olistěním nebo s rašením ƒ Chamaetia – horské vrby

Salix subgen. Salix ƒ ƒ ƒ ƒ

Salix alba L. Salix fragilis L. Salix triandra L. Salix pentandra L.

Salix alba L. Vrba bílá

ƒ lužní lesy, pobřežní houštiny, břehové porosty, vodní příkopy

Salix alba L. Vrba bílá

ƒ ƒ ƒ ƒ

živinami bohaté půdy teplomilná dřevina snáší dlouhodobé záplavy ne na kyselých a rašelinných půdách

Salix alba L. Vrba bílá

ƒ roztroušeně v nížinách a pahorkatinách termofytika ƒ Polabí, Poohří, v úvalech Svratky, Dyje a Moravy ƒ v mezofytiku jen podél řek (max. Krušnohorské podhůří) ƒ ve vyšších polohách pěstována jako „hlavatá“ vrba

Salix fragilis L. Vrba křehká ƒ pobřežní křoviny, břehové porosty, břehy rybníků, vodní příkopy, okraje vlhkých luk

Salix fragilis L. Vrba křehká

ƒ propustné půdy se značnou příměsí skeletu ƒ i minerálně chudé podklady ƒ mrazuvzdorná, světlomilná ƒ nesnáší stagnující vodu

Salix fragilis L. Vrba křehká

ƒ hojně po celém území od středních do nižších horských poloh ƒ Šumava, Krkonoše, Českomoravská vrchovina, Jeseníky ƒ těžiště rozšíření v mezofytiku

Salix pentandra L. Vrba pětimužná

ƒ okraje bažinných a rašelinných luk, mokřadní olšiny, aluvia

Salix pentandra L. Vrba pětimužná

ƒ převážně kyselé, často rašelinné půdy ƒ světlomilná

Salix pentandra L. Vrba pětimužná

ƒ roztroušeně hlavně v podhorských oblastech mezofytika a oerofytika ƒ Českomoravská vrchovina, předhůří Šumavy ƒ nížiny termofytika – rašelinné podklady ƒ kultivace luk → značně ubývá

Salix triandra L. Vrba trojmužná

ƒ pobřežní houštiny, břehy řek a potoků, slepá ramena, bažiny

Salix triandra L. Vrba trojmužná

ƒ na živiny bohatší hluboké půdy s kolísající hladinou podzemní vody ƒ světlomilná ƒ nesnáší kyselé a rašelinné půdy ƒ snáší stagnující vodu

Salix triandra L. Vrba trojmužná

ƒ subsp. triandra: roztroušeně po celém území ČR od nížin do horského stupně, místy chybí ƒ subsp. discolor: velmi roztroušeně v nížinách a pahorkatinách

Salix subgen. Vetrix ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Salix daphnoides Vill. Salix purpurea L. Salix aurita L. Salix cinerea L. Salix silesiaca Willd. Salix appendiculata Vill. Salix starkeana Willd. Salix hastata L. Salix bicolor Willd.

ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Salix nigricans Sm. Salix lapponum L. Salix viminalis L. Salix eleagnos Scop. Salix repens L. Salix rosmarinifolia L. Salix myrtilloides L.

Salix daphnoides Vill. V. lýkovcová

ƒ štěrkové náplavy bystřin, břehové porosty

Salix daphnoides Vill. V. lýkovcová

ƒ propustné, minerálně bohatší půdy ƒ bazické podklady ƒ dočasně snáší sucho

Salix daphnoides Vill. V. lýkovcová

ƒ pouze východní Morava – Karpatské mezofytikum a oerofytikum ƒ C3

Salix purpurea L. V. nachová

ƒ štěrkové náplavy bystřin, pobřežní křoviny, břehové porosty, vodní příkopy

Salix purpurea L.

V. nachová

ƒ minerálně bohatší půdy ƒ bazické i silikátové podklady ƒ snáší záplavy

Salix purpurea L. V. nachová

ƒ roztroušeně po celém území ČR od nížin do nižších horských poloh ƒ hojně Moravskoslezské Beskydy ƒ v pastevních oblastech se zvyšuje zastoupení

Salix aurita L. V. ušatá

ƒ bažinaté a zrašelinělé louky, vrchoviště, příkopy

Salix aurita L. V. ušatá

ƒ minerálně chudé, písčité až jílovité půdy s kyselým humusem ƒ silikátové podklady ƒ chladnomilná

Salix aurita L. V. ušatá

ƒ po celém území ČR roztroušeně až hojně ƒ velmi vzácně v nížinách a pahorkatinách ƒ nejčastěji na zrašelinělých píscích ƒ zejména Českomoravská vrchovina a Pošumaví

Salix cinerea L. V. popelavá

ƒ lužní lesy, bažiny, slepá ramena, vlhké slatinné louky

Salix cinerea L. V. popelavá

ƒ na živiny bohatší, neutrální až mírně kyselé hlubší půdy ƒ neroste na silně kyselých podkladech ƒ snáší záplavy a stagnující vodu

Salix cinerea L. V. popelavá

ƒ po celém území ČR od nížin do podhorského stupně roztroušeně ƒ hojně v rybničnatých územích

Salix silesiaca Willd. V. slezská

ƒ strže horských potoků, vysokobylinné nivy, kary

Salix silesiaca Willd. V. slezská

ƒ kamenité, vlhké půdy ƒ silikátové i bazické podklady ƒ chladnomilná

Salix silesiaca Willd. V. slezská

ƒ horské až subalpinské polohy ƒ Sudety, Beskydy ƒ izolovaná lokalita ve Žďárských vrších u Studnice

Salix appendiculata Vill. V. velkolistá

ƒ mokvající hlinité sutě karových strží (ČR), břehové porosty, subalpinské křoviny, lavinové dráhy

Salix appendiculata Vill. V. velkolistá

ƒ na živiny bohaté půdy ƒ náročná na půdní i vzdušnou vlhkost

Salix appendiculata Vill. V. velkolistá

ƒ velmi vzácně – horské oblasti Šumavy, ojediněle Novohradské hory ƒ C1

Salix starkeana Willd. V. bledá

ƒ vlhké minerální louky, prameniště ƒ Levočské vrchy, dříve Černovír ƒ A2

Salix hastata L. V. hrotolistá

ƒ subsp. vegeta: vlhké svahy podél potoků, prameniště, vlhké sutě ƒ minerálně bohaté půdy ƒ Hrubý Jeseník ƒ C2

Salix bicolor Willd. V. dvoubarvá ƒ prameniště, subalpinské křoviny podél potoků ƒ silkátové horniny ƒ chladnomilná ƒ světlomilná ƒ Úpská jáma ƒ C1

Salix nigricans Sm. V. černající ƒ mokré až rašelinné louky, okraje bažin ƒ minerálně bohatší štěrkovité půdy ƒ velmi vzácně na Šumavě, v Českém lese a okolo Třeboně ƒ C1

Salix lapponum L. v. laponská ƒ subalpinská vrchoviště a křoviny ƒ silikátové podklady ƒ Krkonoše, Hrubý Jeseník ƒ C2

Salix viminalis L. V. košíkářská

ƒ pobřežní křoviny, břehy rybníků, vodní příkopy

Salix viminalis L. V. košíkářská

ƒ na minerálně bohatších a hlubších půdách ƒ neutrální až bazické podklady ƒ teplomilná ƒ snáší záplavy

Salix viminalis L. V. košíkářská

ƒ po celém území ČR roztroušeně od nížin do podhůří ƒ v oerofytiku vysazována ƒ zřejmě druhotný výskyt

Salix eleagnos Scop. V. šedá ƒ štěrkové náplavy podhorských řek, pobřežní křoviny ƒ v ČR kyselé, jinde bazické podklady ƒ pouze Moravskoslezské Beskydy ƒ C2

Salix repens L. V. plazivá ƒ vlhké až rašelinné louky ƒ kyselé podklady ƒ velmi vzácná – severní a západní Čechy, hojně v okolí Doks ƒ C1 ƒ kultivace luk – ohrožení

Salix rosmarinifolia L. V. rozmarýnolistá

ƒ slatinné až rašelinné louky, rašelinné březiny ƒ silikátové podklady

Salix rosmarinifolia L. V. rozmarýnolistá

ƒ roztroušeně až vzácně od nížin do podhorského stupně ƒ těžiště v mezofytiku ƒ vzácně montánní stupeň ƒ Třeboňská a Budějovická pánev, Kaplicko, Nízký Jeseník ƒ C3 ƒ kultivace luk - ohrožení

Salix myrtilloides L. V. borůvkovitá

ƒ rašelinné louky, okraje vrchovišť ƒ snáší stagnující vodu ƒ Prameny na Mnichovských hadcích ƒ C1

použitá literatura, internetové stránky: ƒ HEJNÝ, S., SLAVÍK, B.: Květena ČR, 2. díl, Praha, Academia, 2003 ƒ KUBÁT, K.: Klíč ke květeně ČR, Praha, Academia, 2002 ƒ LELLÁK, J., KUBÍČEK, F.: Hydrobiologie, Praha, Karolinum, 1992 ƒ NOVOTNÝ, I., KUBEŠOVÁ, S.: Mechorosty známé neznámé, Brno, Moravské zemské muzeum, 2004 ƒ Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR, Praha, AOPK, 2001 ƒ www.priroda.cz ƒ www.ochranaprirody.cz ƒ www.cs.wikipedia.org

Děkujeme za pozornost!