Vnitřní předpis Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Akademický senát Vysoké školy chemicko-technologické v Praze schválil v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) dne 24. května 2011 Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
………………………………………………………………………………. prof. RNDr. Olga Valentová, CSc. předsedkyně Akademického senátu VŠCHT Praha
Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
I. část Úvodní ustanovení Článek 1 Postavení a složení Akademického senátu Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 1.
2. 3.
Akademický senát Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (dále "akademický senát") je samosprávným zastupitelským akademickým orgánem Fakulty chemické technologie (dále "fakulta") Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (dále "VŠCHT Praha"). Dbá o dodržování zákona na fakultě a je odvolacím orgánem všech členů akademické obce fakulty. Akademický senát je jednokomorový, skládá se z členů akademické obce fakulty, tj. z akademických pracovníků a studentů fakulty. Akademický senát má 11 členů, z toho 7 akademických pracovníků, 1 studenta doktorského studijního programu a 3 studenty magisterských nebo bakalářských studijních programů.
II. část Volební řád Článek 2 Funkční období 1. 2. 3.
Funkční období zvolených akademických pracovníků je tříleté, funkční období členů zastupujících studenty jednoleté. Funkční období všech členů akademického senátu skončí, jestliže akademický senát po dobu 6 měsíců nekoná podle § 27 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (dále jenom zákona); děkan v takovém případě nejpozději do 30 dnů vyhlásí volby. Je-li student zvolený do akademického senátu v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu v rámci fakulty, jeho členství nezaniká. Článek 3
Členství v akademickém senátu 1. 2. 3.
Členství v akademickém senátu je čestné a nezastupitelné s výjimkami uvedenými v článku 6, odst. 2 a v článku 13, odst. 3 Volebního a jednacího řádu Akademického senátu fakulty (dále"tohoto řádu"). Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů, děkana, proděkanů, kvestora, vedoucích ústavů a s členstvím v Akademickém senátu Vysoké školy chemickotechnologické v Praze. Povinností člena je podílet se podle svých nejlepších schopností na veškeré činnosti akademického senátu. Článek 4 Způsob volby členů akademického senátu
1.
Členy akademického senátu volí ze svých řad akademická obec fakulty . Volby jsou rovné, přímé, s tajným hlasováním a konají se nejpozději měsíc před ukončením funkčního období odstupujícího senátu. Současně jsou voleni náhradníci. 2. Volby vyhlásí akademický senát do dvou měsíců před ukončením funkčního období členů akademického senátu. Neučiní-li tak, volby vyhlásí děkan. 3. Volby probíhají ve 3 volebních skupinách, jednu tvoří akademičtí pracovníci, druhou studenti doktorských studijních programů a třetí studenti bakalářských a magisterských studijních programů. 4. Volby v každé volební skupině řídí volební komise. Volební komise pro akademické pracovníky je minimálně pětičlenná, komise ve studentských volebních skupinách jsou minimálně tříčlenné. Členy volebních komisí jmenuje akademický senát fakulty. 5. Kandidáty do voleb může navrhnout kterýkoliv člen akademické obce fakulty dané volební skupiny. Jednotlivé volební komise shromáždí návrhy příslušné volební skupiny akademické obce fakulty, vyžádají si souhlas navrhovaných kandidátů s nominací a sestaví kandidátní listiny se jmény kandidátů uvedenými v abecedním pořadí. 6. Členové volební komise nemohou kandidovat. 7. Volit lze prostřednictvím počítačové sítě VŠCHT Praha, kdy po vstupu do volebního serveru volič vyznačí kandidáty, s jejichž kandidaturou souhlasí a volbu potvrdí svými přihlašovacími údaji pro síť VŠCHT Praha. 8. Na místa členů akademického senátu a jejich náhradníků jsou zvoleni kandidáti, kteří získají největší počet platných hlasů. Pokud k rozhodnutí nedojde pro rovnost počtu hlasů, rozhoduje o pořadí volební komise losem. 9. Náhradníky akademického senátu se stávají ti zvolení kandidáti, kteří se umístili na místech převyšujících počet volených členů akademického senátu v příslušné volební skupině. 10. Nezvolení určeného počtu náhradníků není důvodem k opakování voleb. Článek 5 Platnost voleb 1.
K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 30 % členů akademické obce. V případě nižší účasti se musí volby v příslušné volební skupině nejpozději do 14 dnů opakovat. Výsledek opakovaných voleb je platný bez ohledu na volební účast. Článek 6 Nastupování náhradníků
1.
2.
Místo uvolněné v akademickém senátu v průběhu funkčního období člena akademického senátu se na zbytek funkčního období doplní řádně zvoleným náhradníkem z téže volební skupiny podle pořadí určeného výsledky voleb; v případě rovnosti hlasů stanoví volební komise pořadí losem. Není-li řádně zvolený náhradník k dispozici, vyhlásí akademický senát do 14 dnů doplňovací volby v příslušné volební skupině. Při dlouhodobé nepřítomnosti člena akademického senátu v délce trvání nad 3 měsíce jej po dobu nepřítomnosti plnoprávně zastupuje řádně zvolený náhradník. Článek 7
Důvody zániku členství v akademickém senátu a jeho orgánech 1. 2. 3.
Členství v akademickém senátu zaniká, jestliže byl člen akademického senátu jmenován do funkce rektora, prorektora, děkana, proděkana, kvestora, vedoucího ústavu nebo se stal členem akademického senátu VŠCHT Praha. Člen akademického senátu odstoupí na vlastní žádost, jestliže z jakýchkoliv jiných důvodů nemůže nadále plnit povinnosti člena akademického senátu. Člen akademického senátu je odvolán na základě písemného odvolání podepsaného prokazatelně minimálně jednou třetinou jeho oprávněných voličů. K jeho odvolání je potřebný souhlas nadpoloviční většiny všech členů akademického senátu. Datum zániku členství stanoví akademický senát. Článek 8 Doplňovací volby
1. 2.
Doplňovací volby v příslušné volební skupině řídí volební komise jmenovaná podle článku 4, odst. 4 tohoto řádu. Pro činnost volební komise, průběh a platnost doplňovacích voleb platí ustanovení článku 4, odst. 5 až 10 a článku 5 tohoto řádu. III. část Jednací řád Článek 9 Orgány akademického senátu a jejich ustavování
1. 2. 3.
Orgánem akademického senátu je jeho předsednictvo. Předsednictvo akademického senátu je tvořeno předsedou a dvěma místopředsedy. Předsednictvo řídí zasedání akademického senátu. V období mezi zasedáními akademického senátu předsednictvo zastupuje akademický senát. Článek 10 Způsob volby předsedy a místopředsedů akademického senátu
1.
2. 3.
4.
5.
První zasedání svolává a až do zvolení předsedy řídí odstupující předseda akademického senátu z minulého volebního období. Nesvolá-li první zasedání do 6 týdnů od začátku nového volebního období, pověří svoláním prvního zasedání děkan některého řádně zvoleného člena senátu podle vlastního uvážení. Na svém prvním zasedání akademický senát zvolí odděleně a tajnou volbou svého předsedu a místopředsedy. Volba předsedy a místopředsedů může být provedena pouze tehdy, je-li přítomno alespoň 5 členů senátu zastupujících akademické pracovníky a alespoň 3 členové z řad studentů. Předseda je volen celým senátem tajným hlasováním. V prvním kole každý přítomný člen senátu navrhne jednoho kandidáta. Do druhého kola volby předsedy postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, v případě rovnosti počtu hlasů na druhém a dalších místech také všichni kandidáti s tímto počtem hlasů. Předsedou je zvolen kandidát, který ve druhém kole získal nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti počtu hlasů se druhé kolo opakuje do konečného rozhodnutí. Jednoho místopředsedu volí členové akademického senátu zvolení z řad akademických pracovníků. V prvním kole každý přítomný člen této části senátu tajně navrhne jednoho kandidáta. Do druhého kola volby postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, v případě rovnosti počtu hlasů na třetím a dalších místech také všichni kandidáti s tímto počtem hlasů. Místopředsedou je zvolen kandidát, který ve druhém kole získal nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti počtu hlasů se druhé kolo opakuje do konečného rozhodnutí. Jednoho místopředsedu volí studentská část senátu. V prvním kole každý přítomný člen této části senátu tajně navrhne jednoho kandidáta. Do druhého kola volby postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, v případě rovnosti hlasů na druhém a dalších místech také všichni kandidáti s tímto počtem hlasů. Místopředsedou je zvolen ten kandidát, který ve druhém kole získá největší počet hlasů. V případě rovnosti počtu hlasů se druhé kolo opakuje do konečného rozhodnutí.
6. 7.
Volba místopředsedy za obě studentské části akademického senátu se opakuje vždy na prvním zasedání akademického senátu po volbách do studentských částí akademického senátu. Při zániku členství, odstoupení nebo odvolání člena předsednictva volí akademický senát nového člena předsednictva stejným způsobem podle odst. 2 až 5 tohoto článku. Článek 11 Zasedání akademického senátu
1.
2. 3. 4.
Akademický senát se schází na pravidelných a mimořádných zasedáních. Pravidelná zasedání senátu se konají v předem určených termínech, nejméně čtyřikrát za semestr. Mimořádné zasedání se koná: o z rozhodnutí předsednictva o na žádost děkana o na žádost nejméně tří členů akademického senátu Všechna zasedání akademického senátu jsou veřejně přístupná. Zasedání akademického senátu připravuje jeho předsednictvo nebo předsednictvem pověřený člen akademického senátu. Termíny a místo pravidelných zasedání akademického senátu se zveřejní do 14 dnů po zahájení semestru, termín, místo a program mimořádných zasedání předsednictvo zveřejní nejméně 3 dny předem. Do 10 dnů po dni konání zasedání zveřejní předsednictvo autorizovaný zápis s přijatými usneseními spolu s uvedením výsledků hlasování. Článek 12 Způsob jednání akademického senátu
1. 2.
3. 4. 5.
Hlasování akademického senátu je veřejné s výjimkou případů uvedených v zákoně a případů, kdy se akademický senát na tajném hlasování usnese. Návrh na tajné hlasování může přednést kterýkoliv člen akademického senátu. Akademický senát je způsobilý usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina členů, přijato je usnesení, pro které hlasovala více než polovina všech členů akademického senátu. Účast 7 členů je nezbytná pro hlasování v případech uvedených v článku 12, odst. 5 a v článku 14, odst. 3 tohoto řádu. Při volbě předsedy a místopředsedů se nezbytný počet přítomných členů řídí podle článku 10, odst. 2. Jestliže při hlasování k projednávané otázce dotýkající se záležitostí studentů zaujali všichni čtyři studenti nesouhlasné stanovisko, musí proběhnout dohodovací řízení. V případě tajného hlasování lze dohodovací řízení vynutit veřejným jednomyslným hlasováním všech studentů. Akademický senát má právo přizvat na zasedání libovolného člena akademické obce a požádat ho o stanovisko nebo o předložení materiálu k projednávaným otázkám. Akademický senát pověřuje své členy jednáním s vedením fakulty, vedoucím nebo vedením ústavů, s Akademickým senátem VŠCHT, resp. s dalšími pracovišti fakulty. Usnesení akademického senátu, s nímž děkan nesouhlasí, děkan neprovede a oznámí to s odůvodněním do deseti dnů předsedovi akademického senátu. Akademický senát projedná usnesení znovu na příštím zasedání za přítomnosti děkana a minimálně 7 členů akademického senátu. Usnesení, pro které při opakovaném projednávání hlasovalo minimálně 7 členů akademického senátu, je pro děkana závazné. Článek 13 Způsob volby kandidáta na děkana fakulty
1. 2.
3.
Akademický senát zřizuje nejpozději dva měsíce před skončením funkčního období děkana tříčlennou volební komisi pro volbu kandidáta na děkana a stanoví způsob podávání návrhů na kandidáta na děkana. Volební komise pro volbu kandidáta na děkana a. shromáždí návrhy členů akademické obce fakulty a členů Vědecké rady fakulty na kandidáty na děkana, b. vyžádá souhlas kandidátů s nominací, c. představí kandidáty akademické obci na předvolebním zasedání akademického senátu, d. připraví konečnou kandidátku pro volbu v akademickém senátu. Kandiduje-li na děkana člen akademického senátu, volebního aktu se místo tohoto člena účastní náhradník.
4.
5.
Akademický senát provede tajnou volbu kandidáta na děkana tak, že každý člen akademického senátu, chce-li odevzdat platný hlas, zakroužkuje v kandidátce jednoho kandidáta. Nezíská-li v prvním kole žádný z navrhovaných kandidátů platné hlasy nadpoloviční většiny všech členů akademického senátu, opakuje se volba s kandidátkou tvořenou dvěma kandidáty s největším počtem hlasů, v případě rovnosti počtu hlasů na druhém a dalších místech postoupí všichni kandidáti s tímto počtem hlasů. Volba se opakuje stejným způsobem dvakrát. Zvolen je kandidát, pro kterého se vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu. Pokud se ve třech po sobě následujících kolech hlasování nedosáhne rozhodnutí a výsledky hlasování jsou stejné, akademický senát vyhlásí nové volby. Článek 14 Návrh na odvolání děkana Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemickotechnologické v Praze z funkce
1. 2. 3.
O návrhu na odvolání děkana jedná akademický senát na písemný návrh nejméně 3 členů akademického senátu. Návrh na odvolání děkana fakulty z funkce se děje tajným hlasováním akademického senátu. Návrh na odvolání děkana z funkce je přijat, jestliže se pro něj vyslovilo nejméně 7 členů akademického senátu. IV. část Ustanovení společná, přechodná a závěrečná Článek 15 Platnost volebního a jednacího řádu akademického senátu
1. 2.
Tento řád byl schválen Akademickým senátem Fakulty chemické technologie dne 19.4.2011. Schválení Akademickým senátem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze bylo provedeno dne 24.5.2011.
Prof. Ing. Aleš Helebrant, CSc. děkan Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha
