Vodní právo - výklady a judikatura. Užitečné semináře Veronika Vytejčková, Zdeněk Horáček Olomouc, 10. prosince 2014

Vodní právo výklady a judikatura

Užitečné semináře Veronika Vytejčková, Zdeněk Horáček Olomouc, 10. prosince 2014

Představení a koncepce semináře

Veronika Vytejčková

1. 2. 3. 4. 5. 6. 2

Zdeněk Horáček

Úvod Nakládání s vodami Vodní díla včetně vodovodů a kanalizací Opatření obecné povahy Správní trestání Diskuze a závěr semináře Vodní právo – výklady a judikatura

© 2014 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář

Nakládání s vodami

Vodní právo – výklady a judikatura

Nakládání s vodami § 2 odst. 9 

„Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.“



Obecná definice pokrývající obecné nakládání (§ 6 a 7), i nakládání „povolované“ (§ 8) (8 odst. 3) Nakládání s vodami je obecně bezplatné, platí se pouze v případě odběru podzemních nebo povrchových vod a vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních.




Obecné nakládání s (povrchovými) vodami Usnesení NS 22 Cdo 3152/2012 

V této věci se žalobce domáhal po žalovaných zdržení se vstupu na pozemek, včetně koupání a bruslení; žalobní nárok opíral o tvrzení, že je vlastníkem tohoto pozemku, a že do jeho vlastnického práva žalovaní neoprávněně zasahují tím, že pozemek neoprávněně užívají, zejména ke koupání a bruslení. Žalovaní namítali, že pozemek, na kterém je rybník, užívají na základě práva obecného nakládání s povrchovými vodami (§ 6 vodního zákona).



V souladu s uplatněním dispoziční zásady je vymezení předmětu řízení věcí žalobce; žádá-li ochranu vlastnického práva, pak – jestliže zákon výslovně nesvěřuje ochranu vlastnického práva v konkrétním případě jinému orgánu – je soud povinen o žalobě věcně rozhodnout, i když výsledku sledovaného žalobcem by bylo možno dosáhnout i ve správním řízení. Vodní právo – výklady a judikatura

Obecné nakládání s (povrchovými) vodami 

Žalobce požaduje ochranu svého vlastnického práva k pozemku podle § 126 odst. 1 obč. zák.; rozhodnutí o uplatněném žalobním nároku je v pravomoci soudu. Jinou otázkou je, nakolik je žaloba důvodná; soud musí zvážit, zda užíváním vodní hladiny žalovaní vůbec do vlastnického práva k pozemku zasahují (viz např. § 3 odst. 1 vodního zákona) a v případě, že by dospěl ke kladnému závěru, zda tak činí na základě práva obecného nakládání s povrchovými vodami; podle výsledku této úvahy o žalobě věcně rozhodne. Návrh na regulaci obecného nakládání s povrchovými vodami ve smyslu § 6 odst. 4 však nelze ztotožňovat s návrhem na ochranu vlastnického práva k pozemku, na kterém je povrchová voda, v tomto případě tvořící rybník.



Z uvedeného je zřejmé, že k projednání a rozhodnutí této věci je dána pravomoc soudu; dovolání je tak důvodné.


„Povolované“ nakládání s vodami (1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen "povolení k nakládání s vodami") je třeba a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi 1. k jejich odběru, 2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci, 3. k využívání jejich energetického potenciálu, 4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání, 5. k jinému nakládání s nimi, b) jde-li o podzemní vody 1. k jejich odběru, 2. k jejich akumulaci, 3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny, 4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou, 5. k jinému nakládání s nimi, c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie, e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b), f) k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona1a) X § 8 odst. 3


Odběry podzemních vod § 8 odst. 1 písm. b) bod 1. § 29 odst. 1: Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem.5) K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb. Oxid uhličitý je zakázáno ukládat49) do hydrogeologických struktur s významnými zásobami kvalitních podzemních vod určených především pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. § 9 odst. 1: Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.8) Vodní právo – výklady a judikatura

Odběry podzemních vod 

Na která nakládání se vztahuje působnost ustanovení § 9 odst. 1 zákona?

 

Výklad MZe č. 57 Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), c), d) a e) vodního zákona, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak. Komentář k VZ Též § 8 odst. 1 písm. f): „f) k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací1a).“ Autoři zřejmě počítali s tím, že důlní vody mohou mít též charakter podzemních vod … 

 




Odběry podzemních vod 



Jaký charakter mají vody ve štěrkovištích? Podléhají odběry těchto vod zpoplatnění podle ustanovení § 88 vodního zákona, pokud jsou odebírány k vodárenskému využití jiným subjektem než organizací provádějící hornickou činnost? Výklad MZe č. 91 „Vody ve štěrkovištích jsou ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vždy vodami povrchovými. V případě jejich výskytu ve štěrkovišti mohou být také vodami důlními ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vodní zákon se na ně podle ustanovení § 4 odst. 2 vztahuje, pokud horní zákon nestanoví jinak. Pro jejich odběr, kromě případů daných ustanovením § 40 odst. 2 písm. a) horního zákona [viz § 8 odst. 1 písm. f) a § 8 odst. 3 písm. f) vodního zákona], je třeba příslušné povolení k nakládání s vodami. Odběr povrchových vod i z jiných zdrojů, než je vodní tok, tedy z ostatních povrchových vod, podléhá podle vodního zákona zpoplatnění (viz § 101 odst. 1 vodního zákona).“ X Výklad č. 83 MZe a postoj MŽP Vodní právo – výklady a judikatura

Odběry podzemních vod 

Výklad Mze č. 83 Je užíváním důlních vod ve smyslu ustanovení § 40 odst. 2 písm. a) a b) horního zákona i jejich odběr a je třeba k takovému užívání povolení k nakládání s vodami? Pro užívání důlních vod při hornické činnosti jako náhradního zdroje pro potřebu těch, kteří byli poškozeni ztrátou vody vyvolanou činností organizace na základě § 40 odst. 2 písm. b) horního zákona, je třeba v souladu s tímto ustanovením ve spojení s ustanovením § 4 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, povolení vodoprávního úřadu podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) vodního zákona, pokud se jedná o povrchové vody, nebo podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) vodního zákona, pokud se jedná o vody podzemní. … využívání při hornické činnosti je bezplatné …  Kdy hornická činnost končí, tj. kdy končí bezplatné nakládání? Vodní právo – výklady a judikatura

Odběry podzemních vod 

Postoj MŽP (ohrazení se proti výkladu č. 91 a žádost o jeho změnu… )



Podle § 2 dost. 2 vodního zákona jsou vody podzemní definovány jako vody přirozeně se vyskytují pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami .. Vodní zákon tedy jednoznačně odvozuje charakter podzemních vod od jejich přirozeného prostředí, ve kterém se vyskytují, bez ohledu na lidské činnosti, které do tohoto prostředí mohou zasáhnout. Uvedená zákonná definice dále výslovně zařazuje mezi vody podzemní „vody ve studních“, jejichž charakter zůstává obdobně jako v případě podzemních vod ve štěrkovištích beze změny, a to i přes lidský zásah, v tomto případě stavební činnost.



V případě, že by se na ně pohlíželo jako na vody povrchové, s jejichž nakládáním vodní zákon pracuje benevolentněji(např. v oblasti požadavků na vypouštění odpadních vod), může dojít k jejich nevratnému znečištění, které se navíc v jejich prostředí šíří rychle dál, a může ovlivnit další zdroje pitné vody nacházející se v okolí.



V pochybnostech o tom zda se jedná o vody povrchové nebo podzemní rozhoduje příslušný vodoprávní úřad (§ 8 odst. 4 vodního zákona). Vodní právo – výklady a judikatura

Odběry podzemních vod … problém ztráty podzemní vody v důsledku realizace staveb/vrtů NSS 8 As 18/2010 - 113







Tvrzení stěžovatelky o konkrétním snížení hladiny spodní vody nemůže být skutečností zakládající důvod pro povolení obnovy řízení ve věci stavby tůně na sousedním pozemku. Nešlo o skutečnost, která objektivně existovala v době vedení správního řízení, ale o následek, ke kterému došlo realizací předmětné stavby. Pojem „dříve neznámá skutečnost“ dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 nelze chápat subjektivně, tj. jako skutečnost neznámou tomu, kdo obnovu řízení navrhuje, ale v objektivním smyslu jako skutečnost, kterou účastník správního řízení znát nemohl a nemohl ji v původním řízení uplatnit.


Odběry podzemních vod 

Ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) zákona o vodách dává vodoprávnímu úřadu oprávnění z vlastního podnětu nebo na návrh platné povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit, dojde-li ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení k nakládání s vodami, například při změně stanoveného minimálního zůstatkového průtoku (§ 36) nebo při změně stanovené minimální zůstatkové hladiny podzemních vod (§ 37). S tím souvisí i úprava stavebního povolení k vodnímu dílu. Slouží-li vodní dílo k nakládání s vodami a je-li vydání tohoto povolení k nakládání s vodami třeba, lze je povolit, bylo-li povoleno odpovídající nakládání s vodami nejpozději současně s povolením stavby vodního díla ( § 15 odst. 1 věta druhá). Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení § 8 odst. 1 nebo podle předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne vodoprávní úřad o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami ( § 15 odst. 7). Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá, že bylo v souzené věci namístě domáhat se nápravy nepříznivých důsledků stavby tůně cestou žádosti o změnu povolení k nakládání s vodami a v návaznosti na to žádostí o změnu vydaného stavebního povolení k vodnímu dílu. Taková úvaha mu při přezkumu správních rozhodnutí nepřísluší.  X § 12 odst. 1 písm. a) vypuštěn … Jiné řešení? Vodní právo – výklady a judikatura

Odběry podzemních vod Požadavky ombudsmana k provádění průzkumných vrtů 1. 2.  

Zajištění informovanosti vlastníků sousedních pozemků, na kterých se nachází studny Zajištění možnosti „hájit“ zájmy Snaha řešit přes novelizaci geologických prováděcích předpisů, úprava evidenčního listu, řešení „střetů zájmů“ … Ve hře byla i novela stavebního zákona a požadavek na vydání územního rozhodnutí … :-o


Odběry podzemních vod Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je třeba: - k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie. Čerpá-li se podzemní voda k tomu, aby se využila její tepelná energie k ochlazení jiného média a poté se vypouští zpět do podzemních vod, je to případ, kdy se získává tepelná energie vody? Výklad MZe č. 9  Odběr podzemních vod za účelem chlazení není nakládáním s vodami uvedeným v ustanovení § 8 odst. 1 písmeno d) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, ale odběrem podzemní vody podle ustanovení § 8 odst. 1 písmeno b) bod 1 vodního zákona a její zpětné vypouštění je vypouštěním odpadních vod podle ustanovení § 8 odst. 1 písmeno c) vodního zákona. … Předmětné nakládání s podzemními vodami není, v případě chlazení, nakládáním s podzemními vodami ”za účelem získání tepelné energie.“ Oteplováním těchto vod není získávána tepelná energie. K čemu tazatel směřoval?  Vodní právo – výklady a judikatura

Odběry podzemních vod



Povolení k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)]



Metodické doporučení MZe, MMR a MŽP k realizaci tepelných čerpadel pro využití energetického potenciálu podzemních vod a horninového prostředí z vrtů http://eagri.cz/public/web/file/287854/Tepelna_cerpadla.pdf




Vypouštění odpadních vod Nedůvodné rozdíly v rozhodování Městský soud v Praze čj. 7 Ca 253/2007-84 Publikovaný pod č. 1745/2009 Sb. NSS

I.

Řízení o vydání povolení k vypouštění odpadních vod podle § 38 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, není řízením s předstihem žádosti ani řízením o výběru žádosti dle § 145 a § 146 správního řádu z roku 2004. II. Pokud správní úřad vydá jednomu žadateli veřejnoprávní povolení k určité činnosti (zde vypouštění odpadních vod podle § 38 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), a jiným žadatelům obdobnou žádost podanou ve stejné době zamítne s tím, že již povolení vydáno bylo, a pouze tato skutečnost brání ve vyhovění jejich žádostem, pak takovým postupem bezdůvodně zvýhodňuje jednoho ze žadatelů na úkor ostatních (§ 2 odst. 4 správního řádu z roku 2004).  Pokud jedno povolení vydáno bylo, je nutné tuto skutečnost hodnotit i u ostatních žadatelů, jimž vydáno nebylo, kteří podle názoru soudu jsou účastníky řízení žadatele, kterému bylo povolení vydáno. Vodní právo – výklady a judikatura

Vypouštění odpadních vod Nahrazení PN k vypouštění integrovaným povolením Městského soudu v Praze čj. 9 Ca 154/2004-76 I. V již zahájeném vodoprávním řízení o vydání povolení k vypouštění odpadních vod provozovatelem z povolovaného zařízení nelze pokračovat po zahájení řízení o vydání integrovaného povolení, protože integrované povolení nahrazuje povolení vodoprávního úřadu vydávané podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) - vydává se namísto něj (§ 126 odst. 5 citovaného zákona). II. Nestanovení emisních limitů pro vypouštění znečišťujících látek do vod v integrovaném povolení, resp. vynětí problematiky nakládání s vodami z projednání v rámci řízení o vydání integrovaného povolení s poukazem na probíhající vodoprávní řízení ve věci vypouštění odpadních vod z povolovaného zařízení, je porušením § 13 odst. 4 písm. a), § 13 odst. 6 a § 14 odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Vodní právo – výklady a judikatura

Vypouštění odpadních vod Zkušební provoz a emisní limity NSS 3 As 54/2007-83  Skutečnost, že v průběhu zkušebního provozu čistírny odpadních vod byly postupně stanoveny pro tento provoz dvojí emisní limity, nezakládá platnost pozdějších a mírnějších limitů pro trvalý provoz, ani povinnost správního orgánu stanovit pro trvalý provoz tyto pozdější a mírnější limity.  Režim zkušebního provozu byl ukončen dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí vodoprávního úřadu. Toto rozhodnutí povoluje trvalý provoz, podmínky v něm uvedené neupravují pravidla pro provoz zkušební, nýbrž pro provoz trvalý. Záleží na úvaze správního orgánu - vodoprávního úřadu - jaké emisní limity zvolí pro trvalý provoz čistírny. Při jejich stanovení však vychází z výsledků zkušebního provozu (…) VPÚ zvolil ty hodnoty, které podle jeho úvahy jsou těmi nejvhodnějšími.  Problematika aplikace BAT … Vodní právo – výklady a judikatura

Vypouštění odpadních vod Rozstřik odpadních vod Výklad MZe č. 46 





„… žádost obce, která žádá o povolení domovních čističek v malých obcích do 80 EO. … navržena je likvidace pomocí ČOV s vypouštěním vyčištěné vody do zachycovacích nádrží, zde je akumulována a později rozstřikována na okolní pozemky jako zálivka. (…) Jedna z námitek správce povodí k výše uvedenému záměru zněla, že v tomto případě se jedná o povolení vodního díla s přímým vypouštěním odpadních vod do půdních vrstev podle § 38 odst. 4 vodního zákona. A že nelze tento záměr povolit, neboť se nejedná o výjimečný případ vypouštění z jednotlivých rodinných domů či staveb k individuální rekreaci.“ Ad 1) Jedná se v tomto případě o povolení vodního díla (§ 15 odst. 1 a § 55 odst. 1) písm. c) vodního zákona s přímým vypouštěním odpadních vod do půdních vrstev podle § 38 odst. 4 vodního zákona? Ad 2) A nebo se jedná o povolení vodního díla podle § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona - čistírna odpadních vod. Nakládání s odpadními vodami vypouštění by se v tomto případě nepovolovalo a akumulační jímku by povoloval stavební úřad, protože by se nejednalo o vodní dílo (§ 55 odst. 2 vodního zákona) - jednoduché zařízení k akumulaci odpadních vod?“ Vodní právo – výklady a judikatura

Vypouštění odpadních vod  

Dle ustanovení § 55 odst. 3 písm. c) vodního zákona jsou mezi vodní díla zařazeny i čistírny odpadních vod. Obecně lze konstatovat, že stavba domovní čistírny, ze které nejsou vypouštěny odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, ale jsou po čistícím procesu akumulovány v bezodtokých jímkách, zřejmě neslouží k nakládání s vodami ve smyslu ustanovení vodního zákona, a to k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona ani k vypouštění odpadních vod do kanalizace dle § 16 vodního zákona a nemělo by se u těchto staveb zřejmě jednat o vodní dílo. V tomto případě by se jednalo o stavbu, kterou povoluje obecný stavební úřad.

X MŽP „ … případy, kdy je předčištěná odpadní voda z ČOV (vodního díla!) následně akumulována v bezodtoké jímce a rozstřikována na pozemek považujeme za variantu vypouštění odpadních vod do vod podzemních a samotnou jímku za příslušenství stavby hlavní (ČOV).“ – žádost o revizi výkladu … Vodní právo – výklady a judikatura

Vypouštění odpadních vod Odpovědnost za vypouštění odpadních vod NSS 7 As 110/2011 - 59 Správního deliktu podle § 116 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, se dopustí subjekt, který je v nejtěsnějším vztahu k zařízení, z něhož jsou nedovoleně vypouštěny odpadní vody, tedy obvykle nejprve provozovatel, poté nájemce a teprve poté vlastník zařízení, a to nejen tím, že sám nebo prostřednictvím svých pracovníků, popř. pracovníků jiného subjektu konajících na jeho pokyn, odpadní vody vypustí, ale i tím, že svým jednáním, ať už konáním nebo opomenutím, dopustí, a to i bez svého zavinění, aby prostřednictvím jeho zařízení nepředčištěná voda unikla.


Vypouštění odpadních vod 

Městský soud vychází z širší koncepce původce úniku odpadních vod, tedy subjektu fakticky provozujícího ČOV likvidací splašků, a to nejen vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, ale například i vyvážením jímky, ve které jsou splašky shromažďovány. Zohledňuje tedy i situaci, kdy ČOV není provozována předpokládaným způsobem a odpadní vody nejsou na základě povolení provozovatele vypouštěny do podzemních či povrchových vod, ale de facto představuje ČOV jímku, s níž je nějakým způsobem manipulováno, aby nedošlo k přílišnému nahromadění splašků.



Jak městský soud správně konstatoval, správní spis neobsahuje žádné podklady, ze kterých by bylo zřejmé, kdo v době, kdy došlo k nedovolenému vypouštění odpadních vod, ČOV provozoval nebo provozovat měl (ve smyslu vyvážení jímky).



Široké pojetí nedovoleného vypouštění OV – viz rozsudek NSS 1 As 51/2008 – 72; rozsudek NSS publikovaný pod č. 8/2009 Sb. Vodní právo – výklady a judikatura

MVE Jaký druh nakládání s vodami být u MVE povolován? Výklad MZe č. 71 (Je třeba) povolení k nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 vodního zákona. (…) Další povolení k nakládání s vodami je nutné vždy, pokud bude v konkrétním případě k dalšímu nakládání s vodami docházet. (?) Záleží vždy na konkrétní stavbě vodního díla MVE, na jejím umístění a především na posouzení vodoprávního úřadu, zda a k jakému nakládání s vodami v každém konkrétním případě dochází a jaké, resp. jaká, povolení k nakládání s povrchovými vodami podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) vodního zákona budou k jejímu provozu potřebná. Vodní právo – výklady a judikatura

MVE NSS 9 As 117/2011 - 148 Při výkladu přechodného ustanovení v čl. II bodu 2. zákona č. 20/2004 Sb. je potřeba vycházet ze srovnání nové právní úpravy a právní úpravy dosavadní, která odlišovala mezi „odběrem“ povrchových vod na straně jedné a jejich „jiným využitím“ na straně druhé; pojem „povolení k odběru povrchových vod“ použitý v tomto přechodném ustanovení nelze vykládat tak, že zahrnuje též povolení k využití energetického potenciálu vody pro malou vodní elektrárnu. Povolení pro MVE neslouží k odběru, ale k jinému využití vody, a sice využití jejího energetického potenciálu vody, které obsahově nespadá pod čl. II bod 2. zákona č. 20/2004 Sb. (tj. povolení pro MVE, která nabyla PM do 31. 12. 2001 k 1.1.2008 nezanikla). Vodní právo – výklady a judikatura

MVE MZP Lze bez návrhu provést změnu vydaného povolení k nakládání s vodami pro účel stanovení minimálního zůstatkového průtoku a jakým způsobem postupovat při stanovování minimálního zůstatkového průtoku u stávajících vodních děl, kde takovýto minimální zůstatkový průtok stanoven není, resp. u stávajících vodních děl, kde je stanoven minimální zůstatkový průtok pouze v rámci manipulačního řádu? Výklad MZe č. 18 „Vodoprávní úřad příslušný k vydání povolení k nakládání s vodami, které může mít za následek snížení průtoku vodního toku, nemůže z vlastního podnětu měnit povolená nakládání s vodami stanovením minimálního zůstatkového průtoku s výjimkou případů, kdy je splněna některá z podmínek uvedených v ustanovení § 12 písm. a), b), c) a e) až h)“  Odkazy na ustanovení § 12 již nejsou aktuální. Z moci úřední dnes musí VPÚ platné povolení změnit/zrušit, a tedy také dodatečně stanovit MZP, v případech uvedených v § 12 odst. 3 VZ. Vodní právo – výklady a judikatura

MVE MZP „vodoprávní úřad stanoví minimální zůstatkový průtok jen v rámci povolení k nakládání s vodami podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona“ (?) „MZP podle ustanovení § 36 vodního zákona není ”minimálním odtokem”, ”zbytkovým průtokem”, ”minimálním hygienickým průtokem” ani jinou podmínkou omezující povolené nakládání s vodami, které jsou případně uvedeny ve schválených manipulačních řádech nebo budou v navrhovaných manipulačních řádech uvedeny.“ „V případě, kdy vlastník vodního díla předkládá z vlastního podnětu nebo na výzvu vodoprávního úřadu (ustanovení § 15 odst. 5 vodního zákona) manipulační řád vodoprávnímu úřadu, není vyloučeno, aby v něm uvedl i hodnoty průtoku vody, při nichž již nebude nakládat s vodami podle platného povolení. „ Vodní právo – výklady a judikatura

MVE Prodloužení doby platnosti povolení Jaký je vzájemný vztah ustanovení § 9 odst. 6 vodního zákona a ustanovení § 12 odst. 2 vodního zákona? O jakou dobu se doba platností prodlouží, bylo-li stávající povolení vydáno na dobu kratší než 30 let (např. 11 let)?





Výklad MZe č. 94 Z ustanovení § 9 odst. 6 vodního zákona vyplývá právní nárok na prodloužení platnosti povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, to znamená i na dobu kratší než 30 let, a to za podmínky, že oprávněnému nebyla pravomocně uložena sankce za opakované porušování povinností stanovených vodním zákonem nebo podle něho.

Zrušit, popř. revidovat výklad MZe č. 39 – „prodloužení na dobu ne kratší než 25 let“ (úprava před novelou 2004) Vodní právo – výklady a judikatura

Nakládání s vodami Souběh žádostí více žadatelů o povolení k nakládání s povrchovými vodami  Od tří zájemců přišla žádost o povolení nakládání s vodami dle § 8 písm. a) vodního zákona - využití energetického potenciálu na pravé straně vodního toku Labe. Jaká kritéria pro povolení nakládání s vodami zvolit? Je možno povolení neudělit pouze na základě kladného či záporného stanoviska správce povodí v případě, že ostatní doklady budou doloženy stejné? Výklad Mze č. 51  Je-li podáno u příslušného vodoprávního úřadu více žádostí o povolení stejného nakládání s vodami na stejném místě, vylučujícím z objektivních důvodů vydání více obsahově co do předmětu řízení shodných rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami, může být povoleno takové nakládání s vodami pouze jednomu žadateli (ostatním se vydá zamítavé rozhodnutí), a to tomu, který s ohledem na skutkové okolnosti případu zcela splní podmínky stanovené vodním zákonem a dalšími právními předpisy. Ostatní žadatelé účastníky řízení? Vodní právo – výklady a judikatura

Nakládání s vodami 

V případě, že všichni žadatelé splní zákonné požadavky v rovnovážné kvalitě i rozsahu, vezme vodoprávní úřad za podpůrné kritérium též časové hledisko dne, kdy žádosti došly vodoprávnímu úřadu příslušnému ve věci rozhodnout.



Stanovisko správce povodí podle ustanovení § 54 odst. 4 vodního zákona je pouze jedním z nezbytných podkladů předkládaných žadatelem o povolení k nakládání s vodami [ustanovení § 2 odst. 1, písm. e) vyhlášky č. 432/2001 Sb., o dokladech žádostí o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů].



Toto stanovisko není samo o sobě pro vodoprávní úřad závazné, neboť ten je povinen zjistit přesně a úplně skutečný stav věci, přičemž není vázán jen návrhy účastníků řízení


Nakládání s vodami  



 

Související informace Nezbytnost revize výkladu MZe č. 37 „Do jaké míry je vodoprávní orgán povinný vzít při svém rozhodování o "míře pěstování ryb" v úvahu vyhlášku č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, a kde je rybník Kachlička uveden jako koupací oblast ?“ Citovaná vyhláška již není platná! Byla nahrazena seznamem koupacích vod (§ 34 odst. 1 VZ) zveřejňovaným Ministerstvem zdravotnictví. Verze pro rok 2014 dostupná na http://www.khspce.cz/wp-content/uploads/Seznam-2014.pdf Právní postavení občanských sdružení podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb.po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku? „Občanské sdružení se buď (automaticky) změnilo od 1. 1. 2014 na spolek (viz § 3045 NOZ) nebo (aktivními kroky podle NOZ) na ústav, sociální družstvo nebo obecně prospěšnou společnost.“ Vodní právo – výklady a judikatura

Nakládání s vodami 

„Ve vztahu k § 70 zákona č. 114/1992 Sb. nedošlo k žádné změně v rozsahu oprávnění dosavadních občanských sdružení. V souladu s univerzálním přechodným ustanovením § 3029 NOZ lze odkazy na občanská sdružení považovat za odkazy na spolky, jde pouze o jiné pojmenování téhož subjektu, tj. spolek není funkčně nic jiného než právě občanské sdružení. V tomto případě není třeba výslovná změna pojmosloví v § 70 zákona č. 114/1992 Sb.“


Vodní díla včetně vodovodů a kanalizací

Vodní díla Právní povaha vodních děl • Obecné vymezení vodních děl • Pojem „vodní nádrž“ (MZe VZ 55) • Rybník jako VKP (KS Hradec Králové 30 Ca 131/98) • Pojem vlastnictví vodního díla ve vodním zákoně (NS 22 Cdo 1097/2003) • Vodní díla jako součást pozemku • Právní povaha hráze rybníka (NS 22 Cdo 1221/2002) • Věci nemovité – rybník (NS 22 Cdon 1192/97) • Povaha vodních děl po 1. lednu 2014 (MSp Kancl NOZ 1 a 13) • Povrchové vody ve vodních dílech • Vodní tok zaústěný do kanalizace (MZe VZ 82) • Charakter vody ve vodním díle – náhonu (MZe VZ 59)

35



Vodní díla Povolování vodních děl • Vazba vodních děl na jiné stavby • Zajištění zásobování vodou (NSS 33 Cdo 670/2012) • Vybudování přípojky na cizím pozemku ve vztahu k bezdůvodnému obohacení (NS 28 Cdo 223/2012) • Podklady k žádosti o povolení vodního díla • Charakter postupu autorizovaného inspektora (NSS 9 As 63/2010-111) • Žádost o st. povolení VD - doklady k pozemku (MZe VZ 85) • Obnova vodního díla v korytě vodního toku, k němuž se váže povinnost jej strpět (MZe VZ 81) • Dokazování při zákazu změny stavby (MS Praha 9 A 152/2010-33) • Výše náhrady za užívání pozemku pod vodním dílem (NS 33 Odo 1408/2004) 36



Vodní díla Povolování vodních děl • Ochrana jiných zájmů při povolování vodních děl • Příslušnost k posouzení, zda budou v řízení dotčeny zájmy OPK (KS České Budějovice 10 Ca 151/2001-21) • Výjimka ze zákazu u zvláště chráněných živočichů (NSS 1 As 41/2011-120) • Legalizace zásahu do VKP (KS Ostrava 22 Ca 121/2002-32) • Charakter rozhodnutí o závazném stanovisku při ohlášení (NSS 5 A 125/2001-44) • Ochrana před povodněmi jako jiný veřejný zájem (NSS 8 As 5/2008-93) • Odlišování EIA a hodnocení podle ZOPK (NSS 5 As 66/2011-98) • Vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace v rámci zkušebního provozu (MZe ZVK 74) 37



Vodní díla Povolování vodních děl • Účast občanských sdružení na povolování vodních děl • Předpoklad úč. ve vodoprávním řízení (NSS 7 As 2/2011-52) • Doručení žádosti o účast OS až po zahájení vodoprávního řízení (NSS 6 As 19/2011-728)

38



Vodní díla Užívání vodních děl • Provozování vodního díla • Pravomoc vodoprávních úřadů/soudů (NS R II 6/19) • Řádná péče o ČOV na místě SEZ (NSS 1 As 7/2003-55) • Zákaz nepřiměřeného svádění vody na cizí pozemek (NS 22 Cdo 1244/2007) • Povinnosti vlastníků VD – odstraňování led. ker (MZe VZ 41) • Povolení k provozování VaK konsorciem (MZe ZVK 62) • Obsah písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo kanalizací (MZe ZVK 65) • Zánik podstatné části vodního díla umožňující nakládání s vodami (MZe VZ 67) • Charakter rozhodnutí o provedení technického auditu (MS Praha 11 Ca 323/2006-49) • Rozhodování o povinnostech správce VT (NSS 5 A 20/2001-46) 39



Vodní díla Užívání vodních děl • Úprava užívání vodního díla • Zákaz činnosti podle ZOPK (NS 20 Cdo 3544/2007) • Charakter rozhodnutí o zastavení řízení ve věci omezení a zákazu škodlivé činnosti (VS Praha 7 A 179/2000-74) • K důvodům pro zákaz činnosti podle ZOPK (NSS 7A 28/2000-47) • Podmínky pro zákaz činnosti podle ZOPK (NSS 5 As 53/2011-109) • Pozastavení provádění platného rozhodnutí vodoprávního úřadu podle ZOPK (NSS 7 A 136/2002-67)

40



Vodní díla Užívání vodních děl • Omezení vlastnických práv při užívání vodního díla • Pojem „pozemek sousedící s vodním dílem“(MZe VZ 62) • Proporcionalita v omezení vlastnického práva přístupu k vodnímu dílu (US IV. ÚS 652/06-1) • Absence povinnosti podílet se na úhradě nákladů na údržbu rybníka vlastníkem vodní elektrárny do celkového výkonu výrobny 10 Mwe (MZe VZ 21) • Pravomoc k náhradě za omezení hospodaření (ZS NSS Konf 10/2008-15) • Účel náhrady za zřízení ochranného pásma vodního díla (NS 28 Cdo 4211/2010) ____________________________ • Vstup na pozemek za účelem opravy přípojky (NS 22 Cdo 510/2003) 41



Opatření obecné povahy

Struktura prezentace Opatření obecné povahy (OOP)

  

pojem OOP OOP ve vodním právu proces vydávání OOP

 související výklady a judikatura


Pojem (§ 171 SŘ)     

  

jednostranný správní úkon v konkrétní věci (OPVZ, OPVD, ZÚ, AZZÚ…) ve vztahu k neurčité skupině osob (obecnost adresátů) závazný zpravidla upravuje veřejnoprávní režim určitého území nebo věci právní úprava správní řád (část 6.,obdobně část 1.,přiměřeně část 2.) zvláštní zákony (vodní zákon, zákon č. 114/1992 Sb. ..) Vodní právo – výklady a judikatura

Pojem 

„… vše, co správní úřad vydá a nejedná se o právní předpis či správní rozhodnutí, je při splnění podmínky obecnosti adresátů a konkrétnosti předmětu, opatřením obecné povahy.“ (SŘ, s důvodovou správou a poznámkami, JUDr. Radek Ondruš, LINDE, a.s., 2005)

X § 171: „kdy zvláštní zákon ukládá“

X vývoj pojetí OOP v judikatuře … Vodní právo – výklady a judikatura

Pojem Materiální versus formální pojetí OOP  NSS 1Ao 1/2006-74 (materiální) → X NSS 3AO 1/200744 (formální) → ÚS 14/07 (materiální) → NSS 1AO 1/2009-120 (materiální) 

Kanalizační řád = OOP ? (NE: usn. NSS 1 Ao 1/2008-46) → ALE ÚS 14/07 … ?



„ …k posouzení toho, zda je určitý správní akt OOP, je nutno přistupovat materiálně, je tedy nerozhodné, zda právní předpis určitý spr. akt jako OOP výslovně pojmenovává.“

 Judikatura podporuje materiální pojetí OOP(..§ 66 ZOPK) Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu Vodní zákon       

§ § § § § § §

6 odst. 4 obecné nakládání s vodami 25 odst. 4 a 5 národní plány a plány „protipovodňové“ 30 ochranná pásma vodních zdrojů 58 odst. 3 ochranné pásmo vodního díla 66 odst. 7 záplavová území a aktivní zóny 67 odst. 3 omezení v záplavových územích 109 odst. 1 mimořádná opatření



procesní odchylky - § 115a Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu Zákon o vodovodech a kanalizacích  

§ 15 omezení dodávek vody Pozor na kompetence!

Kde by se OOP ve vodním právu ještě hodilo? 


OOP ve vodním právu  § 6 odst. 4: „Vodoprávní úřad může obecné nakládání s

povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti osob. Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek k užívání těchto vod ke koupání není tímto zákonem dotčena.“

Usnesení NSS 22 Cdo 315/2012  „Návrh na regulaci obecného nakládání s povrchovými vodami ve smyslu § 6 odst. 4 nelze ztotožňovat s návrhem na ochranu vlastnického práva k pozemku, na kterém je povrchová voda, v tomto případě tvořící rybník. „ Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu  § 25 odst. 4 a 5: „(4) Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství jako opatření obecné povahy.

(5) Plány pro zvládání povodňových rizik vydává Ministerstvo životního prostředí jako opatření obecné povahy.“



Aktualizace a přezkum plánů povodí a zpracování 1. plánů pro zvládání povodňových rizik do 22.12.2015

 

§ 12 odst. 3 písm. c) – vazba do nakládání s vodami § 115 odst. 14 propojení i na jiná rozhodnutí. Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu  § 30 Vybrané otázky vzniknuvší zakotvením institutu OOP v oblasti OPVZ

I. Rovnají se PHO OPVZ? II. Jakou formou stanovit/měnit/rušit OPVZ/PHO? III. Zákonný zákaz vstupu a vjezdu do OP I. stupně a možnost udělení výjimek formou OOP.


OPVZ versus/= PHO  Rovnají se PHO OPVZ?

 Zákon č. 254/2001 Sb., ani jeho novela č. 150/2010 Sb. nestanovila VPÚ povinnost a termín „transformace“ PHO na OPVZ  § 127 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. stanoví, že „práva a povinnosti založené dosavadními právními předpisy zůstávají zachovány, nestanoví-li tento zákon jinak.“ = rozhodnutí o PHO/OPVZ zůstávají v platnosti


OPVZ versus/= PHO 

Čl. II bod 2 zákona č. 150/2010 Sb. dále stanoví, že



OPVZ/PHO OOP



Výklad OOV MŽP → www.mzp.cz → „témata“→ „voda“→

„Ochranná pásma stanovená podle dosavadních právních předpisů (…včetně PHO) se považují za ochranná pásma stanovená podle § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě změny nebo zrušení dosavadního ochranného pásma stanoveného podle dosavadních právních předpisů je nutné ochranné pásmo nově stanovit postupem podle § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“

stanovená

rozhodnutím=OPVZ

stanovená

„legislativa a metodické pokyny“→ legislativa ČR →“Výklady odboru ochrany vod k zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách“ Vodní právo – výklady a judikatura

OPVZ=PHO

Potvrzení závěru Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové 30A 123/2012-51 ze dne 28. ledna 2014


Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové 30A 123/2012-51 „Krajský soud uzavírá, že ochrannými pásmy vodního zdroje ve smyslu § 30 vodního zákona, je nutno rozumět rovněž ochranná pásma stanovená dle § 19 vodního zákona z roku 1973.” „Pokud tedy dle § 14 odst. 1 písm. c) vodního zákona je povolení třeba ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích a v ochranných pásmech vodních zdrojů, je takového povolení třeba i v případech, kdy na dotčených pozemcích byla stanovena ochranná pásma dle § 19 vodního zákona z roku 1973.“ „Bez právní relevance je rovněž skutečnost, že v rozhodnutích dle § 19 vodního zákona z roku 1973 byla stanovovaná ochranná pásma v řadě případů nazývána pásmy hygienické ochrany, jedná se jenom o formálně rozdílné označení téhož právního institutu.“ Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu Jakou formou stanovit/změnit/zrušit OPVZ/PHO?   

§ 30 odst. 9 – „rozhodne o zrušení“ čl. II. bod 2 zákona č. 150/2010 Sb. zrušení i (dílčí změna) - OOP



Jakým způsobem stanovit v OOP o stanovení či změně OPVZ konkrétní opatření konkrétním osobám (§ 30 odst. 10)?

 

Exekuce X sankce Závěr poradního sboru ministra vnitra k SŘ č. 98 Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu Závěr poradního sboru č. 98 





… ustanovení § 173 odst. 3 správního řádu směřuje výhradně k vymáhání povinnosti vyplývající z opatření obecné povahy; pouze exekuci na povinnost vyplývající přímo z opatření obecné povahy tak musí předcházet vydání tzv. deklaratorního rozhodnutí, tedy rozhodnutí o určení právního vztahu. Rozhodnutí podle § 173 odst. 3 správního řádu předchází exekuční výzvě či exekučnímu příkazu, a nikoliv uložení sankce za správní delikt, resp. pokuty. Sankce za porušení povinnosti určené v opatření obecné povahy lze tudíž ukládat za podmínky, že tak stanoví zvláštní zákon. Podmínkou vydání rozhodnutí o sankci není vydání rozhodnutí podle § 173 odst. 3 správního řádu.


OOP ve vodním právu  Je vodoprávní úřad povinen zasílat katastrálnímu úřadu údaje nezbytné k evidenci OPVZ a za jakých podmínek? 

§ 20 odst. 3 VZ - vodoprávním úřadům uložena povinnost zasílat příslušnému katastrálnímu úřadu údaje potřebné k evidenci ochranných pásem, a to do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, kterým bylo ochranné pásmo stanoveno



čl. II. bod 2 zákona č. 150/2010 Sb. → rovnítko mezi OPVZ stanovenými rozhodnutím a OPVZ stanovenými OOP Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu



třicetidenní lhůtu k zaslání potřebných údajů – písemných a grafických podkladů podle vyhlášky č. 357/2013 Sb.- je třeba počítat ode dne účinnosti opatření obecné povahy



pro katastrální úřady vyplývá povinnost evidovat OPVZ v katastru nemovitostí ze zákona č. 256/2013 Sb.


OOP ve vodním právu 

Kdo může podat návrh na stanovení/změnu OPVZ?

 

viz § 30 odst. 6 VZ doklady, které je nutno přiložit k návrhu novelizovaná vyhláška č. 432/2001 Sb.



Je možné udělit výjimku ze zákazu opatřením obecné povahy? novela stavebního zákona č. 350/2012 Sb.




stanoví

vstupu

OOP ve vodním právu Výklad MMR k umisťování staveb v OPVZ 

§ 24/4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. „Servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení pro manipulaci s nimi, zejména překladiště, stáčírny, mycí rampy, odpařovací stanice, další stavby, zejména dílny, sklady, nádrže topných olejů, sběrny, skládky, ve kterých dochází k manipulaci s látkami, které mohou ohrozit povrchové nebo podzemní vody, například jedovaté a žíravé látky, radioaktivní látky, se nesmí umisťovat v ochranných pásmech I. a II. stupně vodních zdrojů sloužících pro zásobování pitnou vodou17), v ochranných pásmech prvního stupně nebo v užším prozatímním ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů anebo zdrojů přírodních minerálních vod stolních16).“


Výklad MMR k umisťování staveb v OPVZ 

… § 24 dost. 4 vyhlášky striktně nezakazuje v ochranných pásmech vodních zdrojů, sloužících pro zásobování pitnou vodou a v ochranných pásmech prvního stupně nebo v užším prozatímním ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů anebo zdrojů přírodních minerálních vod stolních umisťovat zde uvedené stavby. Rozhodující je, zda v těchto stavbách dochází k manipulaci s látkami, které mohou ohrozit povrchové nebo podzemní vody. Zda jde o takové látky, které mohou či nemohou ohrozit povrchové nebo podzemní vody, nepřísluší posoudit stavebnímu úřadu, který umisťuje předmětné stavby. K této problematice se musí vyjádřit příslušný vodoprávní úřad, který ve smyslu ustanovení § 104 odst. 9 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, vydává závazné stanovisko. Stavební úřad rozhoduje o umístění konkrétního záměru na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu. Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu Ochranné pásmo vodního díla již přežitý institut (využíváno v minulosti na některých velkých VD) na návrh vlastníka v zájmu ochrany vodního díla zákaz umísťování a provádění některých staveb a činností za náhradu (ale pouze prokázané újmy, která OPVD vznikne) → spíše soukromoprávní charakter (obecná ochrana vodních děl v § 58 odst. 1 a 2 VZ)  forma OOP, povaha OPVD před NVZ?  zápis do KN (§ 20 odst. 1, 2 + čl. II odst. 1 181/2008 Sb.) + vyhláška č. 357/2013 Sb.    →


OOP ve vodním právu  Problematika ochrany vodoměrných stanic a radarů ve vlastnictví ČHMÚ … Vodoprávní úřady povolující vodní díla, která by mohla mít vliv na funkci vodoměrných stanic, jsou povinny přizvat v rámci vedeného vodoprávního řízení ČHMÚ, jakožto účastníka řízení. Za vodní díla, která by mohla mít vliv na funkci hlásných profilů, se považují vodní díla: •ve vzdálenosti do 0,5 km proti proudu od hlásného profilu •ve vzdálenosti do 3 km po proudu od hlásného profilu Budou-li povolovány v blízkosti hlásného profilu (tj. v rozsahu stanoveného záplavového území Q100 ve vzdálenosti do 0,5 km proti proudu a do 3 km po proudu) obecné stavby nebo prováděny terénní úpravy, které mohou mít vliv na funkci vodoměrných stanic, vydají vodoprávní úřady k probíhajícímu stavebnímu řízení souhlas podle § 17, popř. závazné stanovisko podle § 104 odst. 9, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, přičemž si vyžádají vyjádření ČHMÚ. Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu OOP v protipovodňové ochraně

I. § 66 odst. 7 – stanovení ZÚ a AZZÚ OOP II. § 67 odst. 3 – stanovení omezujících podmínek mimo AZZÚ, v rámci ZÚ III. Plány pro zvládání povodňových rizik čl. II bod 3 – vymezení vztahu mezi stávajícími ZÚ a ZÚ stanovenými po novele OOP ! 115a odst. 3 – vyloučení námitek vlastníků nemovitostí ! Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu  méně diskutované než OPVZ (méně problematické?) Ad I. § 66 odst. 7 – stanovení ZÚ a AZZÚ OOP  problematické spíše věcné otázky → obcházení zákazů podle § 67 odst. 1 a 2 VZ 

„pasivní zóna“



„Plochy novostaveb, které doposud nejsou zachyceny v mapovém podkladu a stavby, na které bylo vydáno územní rozhodnutí, územní souhlas, územně plánovací informace či před nabytím účinnosti OOP, jsou považovány za pasivní zónu ZÚ“ „umístěné“ stavby lze v AZZÚ „provést“ X přístavba/nástavba




OOP ve vodním právu  

neodůvodněné vyjímání objektů z AZZÚ příklady akceptovaných připomínek:

  

„uvažovaná výstavba hřiště s umělým povrchem“ „šatny TJ Sokol – případná rekonstrukce“ „vyjmutí stávajících ploch rekreace“… apod.

   

Další problematičtější, ale nikoliv nezákonný přístup: začlenění zákonných ustanovení do OOP zákazů podle § 67 odst. 2 kompetence podle § 67 odst. 3 apod.



postup podle neplatné Metodiky stanovení AZZÚ Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu



Příklady procesních „pochybení“ ze strany dotčených osob podmínění vydání OOP „souhlasem“

X

připomínka: „…OOP nesmí být vydáno do doby písemného souhlasu Města…“

 

přezkum OOP v přezkumném řízení posuzován obsah OOP a proces vydávání OOP pouze z hlediska souladu s právními předpisy, nikoliv věcně! → podnět nutno formulovat z hlediska rozporu s právními přepisy

X podnět: „nesouhlasíme se stanovením AZZÚ“ Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu Výklad MŽP k odstraňování povodňových škod podle § 83 písm. m) Věstník MŽP … 

V protokolu zpracovávaném správci vodních toků podle § 83 písm. l) vodního zákona za účasti orgánů ochrany přírody a vodoprávního úřadu by měly být označeny pouze takové škody, které díky akutní rizikovosti ve vztahu k životům, zdraví či majetku nesnesou dobu „odkladu“ spočívajícího ve vedení správního řízení podle zvláštních právních předpisů, a které zároveň nespočívají (v souladu s § 65 odst. 5 vodního zákona) ve výstavbě, údržbě a opravách staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi, jakož ani v dalších investicích vyvolaných povodněmi. Pouze v těchto případech lze „mimorežimní“ postup odstraňování škod podle § 83 písm. m) vodního zákona shledat opodstatněným. Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu Mimořádná opatření (§ 109)  Veřejný zájem  přechodný nedostatek vody  ohrožení zásobování obyvatelstva vodou  jednorázový odběr pitné vody ze sítě  záchranné práce (požár, pohroma)  zásah hasičů, ozbrojených sil …  Opatření Omezit PNV Upravit PNV Zakázat PNV na nezbytně nutnou dobu a bez náhrady!!! Vodní právo – výklady a judikatura

OOP ve vodním právu  Forma opatření  Rozhodnutí  Opatření obecné povahy (§ 115a!)     

účinnost dnem vyvěšení vyhlášky vyvěšení VPÚ+OÚ + uvědomění + www projednání veřejné – ALE nemusí - § 115a odst. 2 NE námitky (§ 115a odst. 3) platí i pro změnu a zrušení OOP


OOP ve vodním právu Mimořádné opatření podle ZVaK (§ 15) (4) Vyžaduje-li to veřejný zájem, především je-li přechodný nedostatek pitné vody, který nelze z důvodu technických kapacit nebo nedostatečných zdrojů vody nahradit, může vodoprávní úřad po projednání s obcí, vlastníkem a provozovatelem vodovodu vydat opatření obecné povahy20) o dočasném omezení užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců. (5) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zveřejněním na úřední desce vodoprávního úřadu, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak. O vydání opatření obecné povahy uvědomí místně příslušný obecní úřad dotčené osoby způsobem v místě obvyklým. Stanovenou dobu dočasného omezení lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o 3 měsíce. (6) Projednání opatření obecné povahy je veřejné, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak a koná se v den stanovený ve veřejné vyhlášce, kterou se návrh opatření obecné povahy zveřejňuje; veřejné projednání se nemůže konat dříve než 5 dnů po jeho zveřejnění. Dotčené osoby jsou oprávněny podat proti opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění nebo na Vodní právo – výklady a judikatura veřejném projednání uplatnit ústní připomínky. X § 115a odst. 3 VZ

Opatření obecné povahy   1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 

přehled procesu vydávání podle SŘ (§ 171 – 174) § 115a VZ – lex specialis návrh s odůvodněním projednání s dotčenými orgány zveřejnění návrhu, výzva dotčeným osobám veřejné projednání návrhu (X § 6/4, § 109/1) připomínky a námitky (NE: §6/4, §25/3, §66/7, §109/1) rozhodnutí o námitkách vydání opatření obecné povahy (s odůvodněním) zveřejnění nabytí účinnosti (§ 109, § 15 ZVaK) přezkumné řízení, popř. soudní přezkum Vodní právo – výklady a judikatura

OOP - judikatura NSS přes 300 judikátů týkajících se OOP 

1 AO3/2008-136 – nároky na odůvodnění OOP „II. I v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů (§ 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje jeho nepřezkoumatelnost.“


OOP – judikatura a výklady 



Okamžik oznámení opatření obecné povahy podle § 173 odst. 1 bude tedy určen stejným způsobem, jako okamžik zveřejnění návrhu opatření obecné povahy podle § 172 odst. 1. Dnem vyvěšení veřejné vyhlášky bude den jejího vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje. Podmínkou účinného oznámení bude i to, aby byl v 15-denní lhůtě, po kterou bude vyvěšena veřejná vyhláška, návrh opatření zveřejněn též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle výslovného ustanovení § 173 odst. 1 nabývá opatření obecné povahy účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Datum účinnosti opatření obecné povahy bude tedy shodné s datem jeho oznámení ve smyslu § 25 a § 173 odst. 1 správního řádu. To koresponduje i s ustanovením § 173 odst. 2, podle kterého proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek. Vodní právo – výklady a judikatura

OOP - judikatura Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2008, čj. 2 Ao 1/2008-51  Podstatné pro posouzení, zda určité podání obsahující výhrady proti návrhu opatření obecné povahy je možno kvalifikovat jako námitku či pouze jako připomínku není kvalita či obsahové náležitosti takového podání, nýbrž to, kdo takové podání učinil. Pokud jsou tedy výhrady…vzneseny vlastníkem pozemků a staveb dotčených…, musí k nim být bez dalšího přistoupeno jako k námitkám.


OOP - judikatura 

1AO5/2010-169 námitkách

–

odůvodnění

rozhodnutí

o

VII. Na odůvodnění rozhodnutí o námitkách je třeba klást stejné požadavky jako v případě typických správních rozhodnutí (§ 68 odst. 3 správního řádu z roku 2004). Musí z něho být seznatelné, z jakého důvodu považuje obec námitky uplatněné oprávněnou osobou (§ 52 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006) za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč považuje skutečnosti předestírané oprávněnou osobou za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy za vyvrácené. Vodní právo – výklady a judikatura

OOP - judikatura Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. května 2011, čj. 8 Ao 2/2011 – 72 

… lze konstatovat, že za procesně legitimovanou osobu lze označit takovou osobu, která má přímý a bezprostřední vztah k nějaké části území, které je regulováno stanovením rozsahu záplavového území a vymezením aktivní zóny záplavového území. Tento vztah je založen zejména vlastnickým právem k nemovitosti. Pro aktivní procesní legitimaci je však dále třeba, aby navrhovatel srozumitelně, logicky konsekventně a myslitelně tvrdil, že toto jeho právo bylo přijetím opatření obecné povahy dotčeno (zkráceno), a to zejména co do svého rozsahu, obsahu či kvality.


OOP - judikatura 1AO2/2010-116 – aktivní žalobní legitimace případě nepodání připomínek a námitek

v

I.Skutečnost, že navrhovatel v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části (§ 101a a násl. s. ř. s.) neuplatnil námitky či připomínky ve fázích přípravy opatření obecné povahy, jej nezbavuje práva takový návrh podat. X NSS 9 Ao 2/2009-54  Námitkou omezení vlastnických a jiných věcných práv spočívající v určení jiného funkčního využití pozemků v novém územním plánu obce se soud může na návrh vlastníka takových pozemků zabývat v řízení podle § 101a a násl. s. ř. s. pouze tehdy, vyslovil-li vlastník dotčených pozemků (navrhovatel) v procesu přijímání a schvalování nového územního plánu obce své námitky nebo připomínky proti novému funkčnímu využití pozemků, a tedy obci umožnil se s těmito výhradami seznámit a reagovat na ně prostřednictvím vypořádání námitek nebo připomínek dle § 53 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006. ??? § 102 StZ ??? 


OOP - judikatura Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2010, čj. 1 Ao 6/2010-130 

Jestliže by opatření obecné povahy bylo nesrozumitelné (např. jeho obsah by nedával rozumný smysl, bylo by vnitřně rozporné, chyběly by rozhodovací důvody apod.), jeho adresáti by se jím nemohli řídit a spoléhat na něj a současně by jej nebylo možné podrobit ani řádnému přezkumu v řízení před soudem. Shledá-li proto soud, že opatření obecné povahy nebo jeho část je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, musí jej bez dalšího v celku nebo v nepřezkoumatelné části zrušit. Srozumitelnost opatření obecné povahy je jeho nutnou vlastností, bez níž nelze hovořit o dodržení zákonem stanoveného postupu vydání opatření obecné povahy.

Viz obsahové rozpornosti – ruším zároveň měním OP apod. Vodníaprávo – výklady a judikatura

Správní trestání

Správní trestání Základní principy • Principy správního trestání právnických osob • Použitelnost přestupkového zákona, resp. jeho zásad, pro správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (VS Praha 6 A 226/95) • Absorpční zásada (NSS 6 As 57/2004-54) • Zákaz koncentrace pro oblast správního trestání (NSS 8 As 82/2010-55), • Obligatorní ústní projednání (NSS 1 As 66/2009-81) • Ustanovení o náležitostech výroku rozhodnutí (RS NSS 2 As 34/2006-73) • Pravidlo o materiálním znaku správního deliktu (NSS 8 As 17/2007-135) • Povinnost přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele (RS NSS 1 As 9/2008-133) 82



Správní trestání Úprava správního trestání ve vodním právu • Správní trestání ve vodním právu • Neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace z objektu ve spoluvlastnictví (KS Hradec Králové 21 Co 223/2010) • Vztah soudního přezkumu rozhodnutí o pokutě a povolení (NSS 3 As 36/2005-82) • Odpovědnost za správní delikt při činnosti vyžadující výjimku podle ZOPK a jeho škodlivost (NSS 1 As 86/2011-50 a NSS 6 A 144/2002-49) • Hodnocení skutkových okolností při ukládání pokut (NSS 8 As 50/2005-72) • Příslušnost k odvolání o správních deliktech (NSS Nad 81/2012-71)

83



Děkujeme za pozornost!

Mgr. Veronika Vytejčková Tel: +420 267 122 304 E-mail: [email protected]

JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D. Tel: +420 246 042 812 E-mail: [email protected]

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas.

Ambruz & Dark Deloitte Legal, s.r.o. patří díky vysokému standardu poskytovaných právních služeb a expertnímu, jazykovému, personálnímu i technologickému zázemí mezi nejprestižnější advokátní kanceláře v České republice. Kancelář má své pobočky v Praze, Brně a Ostravě a v současné době zastupuje množství klientů z České republiky i zahraničí.


Vodní právo - výklady a judikatura. Užitečné semináře Veronika Vytejčková, Zdeněk Horáček Olomouc, 10. prosince 2014

Recommend Documents