V. Vnější připomínkové řízení: Zásadní připomínky
Ministerstvo zdravotnictví §2, odst. 3 písm. b) upravit tak, aby pojmově i věcně odpovídalo příslušným zdravotnickým právním předpisům. Poţadavek na úpravu uvedeného ustanovení uvádíme ve dvou variantách. První variantu, která vychází z platné právní úpravy, doporučujeme pouţít, pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu bude návrh zákona o volném pohybu sluţeb předkládat vládě dříve neţ Ministerstvo zdravotnictví návrh zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování. Druhou variantu uvádíme pro případ, kdy návrh zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování bude vládě předloţen dříve neţ návrh zákona o volném pohybu sluţeb.
Akceptováno. Přikláníme se k variantě 2. Zákon o zdravotních sluţbách by měl jít na Vládu ke schválení na konci září, stejně jako zákon o VPS. Dne 25.8. projednáno mezi zástupci MZD, MPO 06300 a OLP - v návrhu zůstane varianta 1 a bude upraven odkaz na zákon o péči o zdraví lidu (s tím souvisí potřeba novely zákona o vps v zákoně o zdravotních sluţbách)
Varianta 1 „b) poskytování zdravotní péče13), _______________ 13) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.“. Varianta 2 „b) poskytování zdravotních sluţeb13), ____________ 13) Zákon č. /2009 Sb., o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování.“
Ministerstvo životního prostředí K části šesté změnového zákona: poţadujeme vypuštění části šesté změnového zákona a Vysvětleno. zachování stávající úpravy zákona č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Odůvodnění: Hodnocení podle § 45i a § 67 je vysoce odbornou záleţitostí, která můţe být prováděna pouze odborně způsobilou osobou, která musí být ověřena v procesu autorizace osob.
1
Proces udělování autorizace se řídí správním řádem. Nesouhlasíme s doplněním věty „Ţadatel, který vykonával činnosti podle § 45h a § 67 soustavně, není povinen vykonat zkoušku odborné způsobilosti“ do § 45i odst. 3, neboť je zavádějící. Není jasné, co znamená soustavně vykonává, zejména pokud tuto činnost můţe dle zákona vykonávat pouze s udělenou autorizací. Není zřejmé, jak by se určovalo kriterium soustavnosti, přičemţ toto kriterium není z hlediska odbornosti to nejdůleţitější; z navrţené formulace a jejího zasazení do § 45i odst. 3 ZOPK dále není zřejmé, zda se osvobození od povinnosti vykonat zkoušku týká i těch, kteří o autorizaci ţádají poprvé; odkaz na § 45h je zavádějící. Navíc toto znění neodpovídá ani formulaci obsaţené v tabulce vypořádání připomínek k věcnému záměru zákona o volném pohybu sluţeb („Autorizace se prodluţuje o dalších pět let, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.“). Řízení podle § 25 návrhu je pro účely udělování autorizace nevhodné, jelikoţ v současnosti ţadatel bezprostředně po vykonání zkoušky obdrţí rozhodnutí o udělení autorizace, s tím, ţe uţ samo vypisování ţádosti je poněkud nadbytečné. Schvalování osoby podle § 67 odst. 1 ZOPK se vůbec netýká procesu udílení autorizace, ale jiţ samotného výkonu hodnocení. 2) K části dvacáté změnového zákona: poţadujeme změnit znění § 19 odst. 7 následovně : „Autorizace se uděluje na dobu 5 let. Autorizace se v případě , ţe se nezměnily podmínky, za nichţ byla udělena , prodluţuje o dalších 5 let, pokud o to drţitel autorizace poţádá alespoň 6 měsíců před uplynutím doby, na kterou byla autorizace udělena a pokud drţitel autorizace soustavně vykonává činnost.“
Vysvětleno. Tato změna nebyla dohodnuta a schválena věcným záměrem. Poţadavek byl opakovaně vysvětlen na několika bilaterálních jednání. Chápeme zájem na tom, aby autorizace nebyla prodluţována i osobám, které tuto činnost nevykonávají a rádi bychom v tomto ohledu vyhověli, Odůvodnění: Praxe ukázala, ţe MŢP je nuceno prodluţovat platnost autorizace i nicméně směrnice nedává mandát k tomu, zavádět striktnější autorizovaným osobám, které po dobu platnosti autorizace činnost autorizované osoby poţadavky do uţ liberálně nastavených reţimů. nevykonávaly. MŢP vykonává vrchní státní dozor v oblasti posuzování vlivů na ţivotní prostředí, coţ se vztahuje i na činnost autorizovaných osob MŢP je tedy zodpovědné za jejich odbornou činnost. Jelikoţ v poslední době došlo k zásadním změnám zákona, MŢP povaţuje za nezbytné ověřit znalosti těchto změn. Je zřejmé, ţe pokud autorizovaná osoba nevykonává posuzování vlivů na ţivotní prostředí dostatečně intenzivně nebude schopna se dostatečně orientovat ve všech změnách právních úprav souvisejících s ochranou ţivotního prostředí Při výkonu činnosti takové autorizované osoby můţe dojít k zásadním pochybením, které ve svém
2
důsledku mohou vést k tomu, ţe příslušný úřad vydá stanovisko na základě nesprávných závěrů a toto stanovisko bude označeno za nezákonné. K části dvacáté první změnového zákona: poţadujeme vypuštění části dvacáté první Akceptováno. změnového zákona a zachování stávající úpravy § 7 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o Do zákona bude proto navrţeno toto znění: odpadech. „Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se Odůvodnění: Z návrhu v rozporu s vypořádáním připomínek jasně nevyplývá jako podmínka uděluje na dobu určitou, nejvýše však na dobu 5 let. Doba prodluţování pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ţe hodnotitel platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností nebezpečných vlastností odpadů absolvuje školení. Dle současné praxe je prodlouţení platnosti odpadů se prodlužuje o dalších 5 let, pokud žadatel pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů spojeno s absolvováním školení pro absolvoval školení dle odst. 6 písm. c) a předložil hodnocení nebezpečných vlastností odpadů [(§ 7 odst. 6 písm. c)]. Toto školení je nezbytně Ministerstvu a Ministerstvu zdravotnictví osvědčení o školení. Ministerstvo a Ministerstvo nutné k tomu, aby osoba ţádající o prodlouţení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností absolvování zdravotnictví vydají o prodloužení autorizace osvědčení.“ odpadů získala nejnovější informace týkající se problematiky nebezpečných odpadů. Z navrhovaných znění § 7 odst. 3 není zcela jednoznačné, zda při prodlouţení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů bude výše uvedené školení nezbytnou podmínkou k prodlouţení pověření jako je tomu v současnosti. K části dvacáté druhé změnového zákona: poţadujeme vypuštění části dvacáté druhé Akceptováno. změnového zákona a zachování stávající úpravy § 17 odst. zákona č. 477/2001 Sb., o obalech. Vzhledem ke specifické úpravě komunitárním předpisem (směrnice 94/62/ES EP a Rady o obalech a obalových Odůvodnění: Rozhodování o udělení autorizace, jakoţ i jeho případné odnětí, je poměrně odpadech) a veřejném zájmu státu na zajišťování této věcně komplikovaný proces, při kterém je posuzováno splnění celé řady podmínek, zejména v činnosti bylo od návrhu MPO ustoupeno. souvislosti s vyhodnocením projektu zajišťování sdruţeného plnění ve smyslu § 17 odst. 3 písm. e) zákona o obalech a jeho plněním. V návaznosti na to jsou ze strany MŢP v rozhodnutí o autorizaci stanovovány některé specifické podmínky (§ 17 odst. 6 zákona o obalech), které mj. vycházejí z Plánu odpadového hospodářství České republiky. Rozhodnutí o autorizaci Ministerstvu ţivotního prostředí umoţňuje reagovat na aktuální změny v oblasti odpadového hospodářství, a je proto ţádoucí, aby k prodlouţení platnosti tohoto rozhodnutí docházelo vţdy v středně-dlouhodobém termínu, a aby skutečnosti, na jejichţ základě Autorizovaná obalová společnost ţádá o prodlouţení platnosti rozhodnutí mohly být ze strany Ministerstva ţivotního prostředí opětovně posouzeny.Přičemţ na prodlouţení platnosti rozhodnutí o autorizaci existuje právní nárok, jestliţe autorizovaná společnost prokáţe, ţe splňuje zákonem stanovené podmínky a řádně hospodaří.
3
Ministerstvo financí Vysvětleno. Pro doručení potvrzení o přijetí ţádosti Doručení potvrzení Poţadavek upravit doručení potvrzení o přijetí ţádosti správním orgánem například v správním orgánem se subsidiárně pouţije správní řád. (§ 19 a návaznosti na správní řád ( § 25, odst. 2) násl.) Vzhledem k tomu, ţe je správní řád obecným právním předpisem (lex generalis), pouţije se vţdy, pokud není zvláštním zákonem jeho aplikace vyloučena. Výslovný odkaz na správní řád tedy není nutný. Vysvětleno. Samotný povolovací reţim pro výkon sluţby PTS do zákona o kolektivním investování Oproti věcnému záměru institut tichého souhlasu nebyl zaveden do zákona 189/2004 Sb. o likvidátora investiční společnosti je upraven v zákoně o kolektivním investování. Tento zákon je významně spojen se zákonem o podnikání na podnikání na kapitálovém trhu, procedura tichého souhlasu kapitálovém trhu, je tedy třeba obě tyto varianty provázat. je tedy umístěna do tohoto zákona. Hostující daňový poradce, zohlednění novel zákona o daňovém poradenství Akceptováno. Ze změnového zákona a důvodové zprávy vyplývá, ţe činnosti ke kterým je oprávněn daňový poradce zapsaný v seznamu daňových poradců budou moci vykonávat pouze daňoví poradci Dále bylo do změnového zákona zapracováno aktuální znění usazení na území České republiky. Je zde např. rušen institut hostujícího daňového poradce. zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství. (ve znění Tato úprava není obsaţena ve věcném záměru zákona, nebyla ani diskutována na bilaterálních zákona č. 189/2008Sb., a zákona č. 254/2008 Sb.) schůzkách. Návrh dále nebere v potaz změny, ke kterým došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 189/2008 Sb, kdy ruší jiţ neexistující ustanovení zákona o daňových poradcích a nebere na zřetel stávající platná ustanovení zákona. PTS do jmenování likvidátora penzijního fondu a správce majetku Akceptováno. Změna § 39 a 43 zákona č. 42/1994 Sb.o penzijním připojištění se státním příspěvkem je nekonzistentní s platným zněním zákona. Zákon neupravuje seznam likvidátorů penzijního fondu, ani seznam správců majetku. Vysvětleno. Byly ponechány současné změny, přičemţ poté Novela zákona o pojišťovnictví Změny navrhované změnovým zákonem v zákoně o pojišťovnictví jsou jiţ zahrnuty do návrhu co nabude platnosti novela zákona o pojišťovnictví, bude tato nového zákona o pojišťovnictví, který byl jiţ schválen vládou. Není proto nutné je zahrnovat do skutečnost zohledněna v legislativním procesu. změnového zákona. Pokud přesto budou přijaty, je ţádoucí znění § 30 odst. 4 a § 37 odst. 1 nahradit zněním, které je předkládáno v návrhu nového zákona o pojišťovnictví. (viz § 124) Vysvětleno. Uplynutím zákonné lhůty, jeţ má orgán PTS – zápis do seznamu Změna zákona 363/1999 O pojišťovnictví, § 23 odst. 5, § 30 odst. 4, § 37 odst. 1. Princip k posouzení ţádosti o povolení k poskytování sluţby, 4
tichého souhlasu není konzistentní se zákonem o pojišťovnictví. Odpovědný pojistný matematik, likvidátor i nucený správce jsou po splnění podmínek zapsáni na seznam ČNB, nejedná se však o povolení k poskytování sluţby či k činnosti. ČNB také nerozhoduje o zápisu ve správním řízení. U výše vyjmenovaných činností nepřinese PTS poţadovaný účinek, neboť tito musí být zapsáni na seznam, ze kterého budou posléze vybráni, pouhé uplynutí lhůty neznamená fyzický zápis na seznam. Změna zákona 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu – totoţná připomínka Pojišťovací zprostředkovatelé Změna zákona 38/2004 o pojistných zprostředkovatelích není moţná, změna v § 16 se vztahuje i na pojišťovací zprostředkovatele, kteří byli z působnosti směrnice o sluţbách vyloučeni rozhodnutím EK. Toto ustanovení je třeba modifikovat tak, aby se vztahovalo pouze na samostatného likvidátora pojistných událostí. Změna zákona 38/2004 o pojistných zprostředkovatelích – do textu je třeba připojit, ţe dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. Dále, v návaznosti na předchozí - ve změnovém bodě č. 3 je správným zněním - slova § 15 odst. 4,5,6 a 7 se nahrazují slovy § 15 odst. 4,5,6 a 8. ZPKT Poţadavek upravit § 198 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů takto. 1, V § 198 odst. 2 aţ 4 se slova "likvidátorů a nucených správců nahrazují slovy " osob uvedených v odstavci 1" 2, V § 198 se na konci odstavce 2 doplňují slova: "Zahraničí osoba můţe být zapsána pouze, pokud má oprávnění členského státu Evropské unie, jímţ není Česká republika, působit jako osoba uvedená v odstavci 1" Tím bude zachována moţnost škrtnout, či nezapsat do seznamu osoby, které nesplní uvedená kritéria tato kritéria budou rovnocenná pro domácí i cizozemské subjekty.
vznikne ţadateli oprávnění k poskytování sluţby a zároveň právní nárok na zapsání do seznamu ČNB. Aby bylo zcela zřejmé, ţe po uplynutí stanovené lhůty vznikne ČNB povinnost zapsat poskytovatele do uvedeného seznamu, byl návrh patřičným způsobem upraven. Do obecného zákona bylo doplněno:“ O vzniku oprávnění učiní správní orgán záznam do spisu a případně zapíše drţitele oprávnění do příslušného seznamu“. Vysvětleno. viz předchozí komentář Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno. Bylo doplněna formulace: „zahraniční osobu zapíše pouze za předpokladu, ţe má oprávnění jiného členského státu Evropské unie působit jako osoba uvedená v odstavci 1.“
Ministerstvo zahraničních věcí Bez připomínek.
5
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy K návrhu zákona o volném pohybu služeb: k § 2 odst. 4 písm. a) na straně 3: za slova Evropské unie poţadujeme doplnit slova „a některých příslušníků jiných států“. Jedná se o plné vyjádření působnosti (zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), jak vyplývá z jeho názvu v poznámce pod čarou. k § 8 na straně 5: nesouhlasíme s úpravou moţnosti předloţit neověřenou kopii listiny a moţnosti předloţit neověřený překlad listiny v rámcovém zákoně o volném pohybu sluţeb. Z hlediska systematiky právního řádu ČR jde o právní instituty, které svojí povahou spadají do úpravy správního řízení k náleţitostem podání. Z tohoto důvodu se nám jeví jako vhodné upravit tyto moţnosti přímou novelou zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. k § 25 na straně 15 – nesouhlasíme s úpravou řízení o vzniku oprávnění uplynutím lhůty tzv. procedura tichého souhlasu v rámcovém zákoně o volném pohybu sluţeb. Z hlediska systematiky právního řádu ČR jde o právní institut, který svojí povahou spadá do úpravy správního řízení. Z tohoto důvodu se nám jeví jako vhodné upravit tuto moţnost přímou novelou zákona č.500/2004 Sb., správní řád.
Akceptováno.
Vysvětleno. Nejedná se o princip, který je aplikován na veškerá správní řízení, ale pouze na řízení v reţimu zákona o volném pohybu sluţeb. Z tohoto důvodu je tento institut umístěn v zákoně o volném pohybu sluţeb. Tato koncepce je podpořena i názorem MV. Přestoţe obě řešení mají svou vnitřní logiku, umístění tohoto institutu v zákoně o volném pohybu sluţeb povaţujeme za účelnější. Vysvětleno. Viz předchozí odpověď
6
K návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb: k části první a sedmé: Změna zákona o státní památkové péči a zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky nereflektuje jejich novelizaci provedenou zákonem č. 189/2008 Sb. s účinností ode dne 1.7.2008, který implementoval do právního řádu ČR směrnici 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. V rámci změn navrhovaných ve zmíněných předpisech je dále nepřiměřeně zasahováno do oblasti uznávání odborné kvalifikace nad rámec směrnice 2006/123/ES o sluţbách na vnitřním trhu, a to i přesto, ţe oblast tzv. poskytování sluţeb upravená směrnicí 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací je úpravou speciální a tudíţ je z působnosti směrnice o sluţbách na vnitřním trhu vyloučena.
Akceptováno. Řešeno se zástupci MK. Přijetím novely zákona č. 18/2004 Sb. s účinností ode dne 1.7. 2008 byl změněn povolovací reţim v zákoně o státní památkové péči. V tomto případě se jedná o spojené řízení a zavedení PTS do tohoto povolovacího reţimu nemá smysl.
Poţadujeme tedy zohlednit v návrhu zákona zmíněné skutečnosti, a to zejména provedením návrhů změn vycházeje z platné a účinné právní úpravy a odstraněním navrţených změn, jenţ zasahují do oblasti uznávání odborných kvalifikací ve zmíněných speciálních právních předpisech.
str. 28 změnový zákon + str. 83 Úplné znění IV. b, slovo „povolení udělená“ je třeba nahradit slovním spojením „akreditace vzdělávací instituce udělené“, a to s odůvodněním, ţe pokud bude tato věta vloţena do textu zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, je třeba zachovat jednotnou terminologii v celém textu předmětného právního předpisu, přičemţ v původním textu zákona č. 563/2004 Sb., se slovo povolení nevyskytuje, a tudíţ pro ţadatele v daném řízení by nebyl patrný jeho význam a typy řízení, ke kterým se vztahuje.
Akceptováno.
Ministerstvo spravedlnosti MSp poţaduje notáře a soudní exekutory zcela vyjmout z působnosti zákona. Tato činnost je Vysvětleno. Při konzultaci se zástupci notářské i advokátní výkonem veřejné moci a její úprava v zákoně, byť se týká pouze JKM, asociuje moţnost komory vyšlo najevo, ţe obě komory souhlasí s aplikací spojovat tuto činnost s podnikáním či poskytováním sluţeb dle zákona o sluţbách. ustanovení týkajících se JKM. Není tedy důvod tyto dvě 7
činnosti zcela vylučovat, přestoţe se nejedná čistě o sluţby ve smyslu zákona o volném pohybu sluţeb. Vysvětlení doplněno do důvodové zprávy. V návrhu zákona jsou v několika případech pouţity zkratky ČR. Je doporučeno tyto zkratky Akceptováno rozepsat. Msp doporučuje uvést poznámky pod čarou do souladu s čl. 47 LPV Akceptováno Při členění některých odstavců na písmena jsou jednotlivá písmena oddělena středníkem . MSp Akceptováno doporučuje jeho nahrazení čárkou. V návrhu zákona o volném pohybu sluţeb doporučuje MSp současný §2 odst. 2 nahradit Akceptováno písmenem § 2 odst. 1, písm. j), které zní " j) poskytování sluţeb elektronických komunikací." Odstavec 2 vypustit bez náhrady a příslušné odstavce 3 a 4 přečíslovat na odstavce 2 a 3. V § 2 odst. 1 písm. h) MSp upozorňuje na chybné číslo poznámky pod čarou ( 910) Akceptováno V § 2 odst. 3 písm. b) je pouţit chybný odkaz na poznámku pod čarou u lékařů a farmaceutů. Akceptováno Správná poznámka má číslo 14. Ustanovení § 2 dosavadní odst. 4 písm. b) MSp doporučuje upravit následovně: „b) podmínky Akceptováno vstupu cizince na území České republiky a jeho vycestování z území České republiky podle jiného právního předpisu19 a“. V § 5 MSp doporučuje následující úpravu slovosledu: „..., pokud poskytovatel služby Akceptováno prokazatelně splní v jiném členském státě požadavky, které jsou rovnocenné nebo co do účelu v zásadě srovnatelné s požadavky stanovenými právními předpisy České republiky.“. V poznámce pod čarou č. 21 je chybná citace ustanovení správního řádu. Akceptováno Text § 17 doporučuje MSp upravit následovně: „Ministerstvo průmyslu a obchodu a) poskytuje Akceptováno informace o podmínkách týkajících se přeshraničního poskytování služeb na území České republiky, b) vykonává metodickou činnost vůči jednotným kontaktním místům.“. V § 20 je opakovaně pouţit výraz „Komise“, v § 22 je pouţit výraz „Evropská komise“; to Akceptováno znamená, ţe by se mělo jednat o rozdílné instituce, Z kontextu však lze usoudit, ţe se jedná o stejnou instituci, pro kterou se však pouţívají různé výrazy. MSp doporučuje věcně vyjasnit a formulačně upravit. V § 21 odst. 2 poslední věta MSp upozorňuje na pravděpodobnou záměnu státu usazení a Akceptováno. členského státu. Ustanovení tohoto paragrafu je zařazeno v části (Díl 2), která upravuje dohled nad poskytovateli sluţeb usazenými v České republice, tj. státem usazení je Česká republika. Poslední věta proto správně zní: „Na základě výsledků šetření příslušný správní orgán České
8
republiky vyrozumí příslušný orgán členského státu o přijatých opatřeních nebo o tom, proč žádná opatření nepřijal.“ V § 23 odst. 1 je zavedena legislativní zkratka, jejíţ text je v rozporu s čl. 44 odst. 2 Legislativních pravidel vlády. MSp doporučuje upravit. Změnový zákon: Ve většině jednotlivých částí tohoto návrhu zákona se pouţívá formulace „řídí se při tom § 25 zákona o volném pohybu sluţeb“. Uvedení konkrétního paragrafu jiného zákona v normativním textu povaţujeme za nepraktické např. v situaci, kdy dojde k novele měnící či rušící § 25 zákona o volném pohybu sluţeb. Doporučujeme proto dotčený text upravit např. takto: „Postupuje při tom podle jiného právního předpisu.“. Pokud se týče variant navrţených v části dvacáté první, MSp doporučuje variantu 2 (právní jistota účastníků řízení). V části dvacáté druhé MSp doporučuje přijetí varianty 2. V části třicáté čtvrté na konci novelizačního bodu 1. doporučujeme doplnit slovo „rozvoj“.
Akceptováno. Vysvětleno. I přes jistou nepraktičnost ponechán odkaz na konkrétní § zákona o volném, pohybu sluţeb, aby bylo zabráněno moţným interpretačním problémům. Vysvětleno: Varianta řešení vybrána po konzultaci s věcně příslušným úřadem. Vysvětleno: Varianta řešení vybrána po konzultaci s věcně příslušným úřadem. Akceptováno
Ministerstvo vnitra K zákonu o volném pohybu služeb: Za zásadní nedostatek předloţeného návrhu z hlediska působnosti Ministerstva vnitra povaţujeme, ţe návrh v části týkající se zřízení jednotných kontaktních míst není zkoordinován s platnou právní úpravou kontaktních míst veřejné správy, Czech POINTů, která navíc s účinností zákona č. 130/2008 Sb., tj. od 1. července 2008, slouţí jako kontaktní místa i pro podání adresovaná ţivnostenským úřadům. Zřízením jednotných kontaktních míst podle předloţeného návrhu a opomenutí kontaktních míst veřejné správy – Czech POINTů - by podle našeho názoru vznikla neţádoucí duplicita výkonu veřejné správy.
Vysvětleno. CRM provádějí ţivnostenský zákon a zajišťují přímou komunikaci na obchodní rejstřík a rejstřík výpisu trestů a komunikaci na související úřady (úřad práce, finanční úřad, zdravotní pojišťovna a správa sociálního zabezpečení). V souladu se směrnicí o sluţbách lze jejich prostřednictvím vyřídit vstup do podnikání komplexně a tudíţ je navrţeno rozšířit jejich působnost i na další sluţby mimo ţivnostenský zákon. Doplněna důvodová zpráva. 2.9. se zástupci MV vyjádřili, ţe nesouhlasí s takovým způsobem vypořádání a tudíţ existuje mezi našimi ministerstvy ROZPOR, termín jednání záleţí na ŘO Mgr. Kauckém. Jednání na úrovni ŘO se uskutečnilo 4.9. bez úspěchu, jednání na úrovni NM se uskutečnilo 16.9 Návrh zákona bude obsahovat zmocnění k vydání vyhlášky, která určí JKM. 9
K § 2 odst. 4 písm. b) Pokud zůstane § 2 odst. 4 zachován, poţadujeme písm. b) uvést ve znění: „b) podmínky vstupu a pobytu cizinců na území České republiky a jejich vycestování z tohoto území podle jiného právního předpisu19) a“, a to v souladu s dikcí § 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. K § 4 odst. 2 Formulaci „nad rámec rizika předpokládaného právními předpisy (ohrožení bezpečnosti služeb)“ povaţujeme za nejasnou; není zřejmé, ke kterým konkrétním veřejnoprávním ustanovením je moţno tuto formulaci vztáhnout.
Akceptováno.
Akceptováno. Celý odstavec 2 je přeformulován, rozlišuje se riziko moţného ohroţení bezpečnosti sluţeb a ohroţení bezpečnosti sluţeb, doplněn odst. 3.
Akceptováno. Odstavec 2 vypuštěn. K § 8 odst. 2 Podle našeho názoru jde úprava předkládání průkazů totoţnosti nad rámec provedení směrnice, která řeší předkládání listin prokazujících splnění podmínek pro udělení povolení. Navíc se nabízí otázka, co předkladatel návrhu vyloučením průkazů totoţnosti, pod něţ lze bez obtíţí subsumovat i cestovní doklady, aniţ by bylo třeba výslovně odkazovat na § 36 odst. 4 správního řádu, z působnosti odstavce 1 zamýšlí, tedy zda se naopak mají průkazy totoţnosti předkládat v ověřené kopii. Ani důvodová zpráva nevysvětluje, proč je takový poţadavek navrhován. Poţadujeme toto ustanovení vypustit. K § 9 odst. 1 písm. k) Poţadujeme upřesnit slovo „údajů“.
Akceptováno. Doplněno „kontaktních“.
K § 11
Akceptováno.
Navrhujeme toto ustanovení vypustit, neboť je nenormativní. Jeho obsah vyplývá z právní teorie a ze vztahu zvláštní právní úpravy k obecné právní úpravě. Částečně akceptováno/Vysvětleno. Jde o implementaci Ustanovení navrhujeme vypustit, neboť je nenormativní a nekonkrétní (viz slovo článku 20 směrnice o sluţbách. Slovo zejména vypuštěno. „zejména“, jehoţ uţívání v právních předpisech je v rozporu s ústavním poţadavkem na určitost právních předpisů). K § 12
K § 15 odst. 1
Akceptováno.
10
V tomto ustanovení je stanoveno, jak jednotné kontaktní místo postupuje v případě podání dle § 14 odst. 2. Pokud mají tato místa při podáních dle § 14 odst. 3 postupovat odlišně, je třeba takový postup stanovit. K § 15 odst. 2 Akceptováno. Větu první poţadujeme na konci doplnit slovy „nebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná jednotnému kontaktnímu místu.“, coţ odpovídá běţným pravidlům počítání času. Neakceptováno. Zahájení řízení je konstruováno v souladu se správním řádem. JKM jenom zprostředkvává podání, neposuzuje jejich věcnou správnost a úplnost. 2.9. se zástupci MV vyjádřili, ţe nesouhlasí s takovým způsobem vypořádání a tudíţ existuje mezi našimi ministerstvy ROZPOR, termín jednání záleţí na ŘO Mgr. Kauckém. Jednání na úrovni ŘO se uskutečnilo 4.9. bez úspěchu, jednání na úrovni NM se uskutečnilo 16.9. V zájmu právní jistoty poskytovatele sluţby byla připomínka MV akceptována.. Akceptováno. Text § 17 upraven následovně: „Ministerstvo K § 17 Domníváme se, ţe je třeba z organizačního hlediska vyjasnit vztah specializovaného průmyslu a obchodu, jako specilaizované kontaktní místo jednotného kontaktního místa. Není jasné, zda půjde o samostatný útvar spadající pod poskytuje informace o podmínkách týkajících se Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo o organizační součást Ministerstva průmyslu přeshraničního poskytování služeb na území České a obchodu. Dikce „Na Ministerstvu průmyslu a obchodu se zřizuje“ je nejednoznačná. republiky. K § 15 odst. 2 Větu druhou poţadujeme nahradit větou ve znění: „Řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost došla jednotnému kontaktnímu místu.“. V navrhované podobě ustanovení popírá základní principy řízení zahajovaného na ţádost, zejména právo ţadatele určit okamţik zahájení řízení, právo ţadatele na včasné vyřízení jeho ţádosti a na ochranu před nečinností. Bude-li překročena třídenní pořádková lhůta pro předání ţádosti, a to o jakoukoli dobu, ţadatel se nemůţe domáhat ochrany před nečinností ani uplatňovat jiná procesní práva. V důvodové zprávě (str. 35) je zdůrazňováno, ţe ţadatel vţdy ví, kdy podal ţádost a tudíţ ví, kdy bylo zahájeno řízení – to ovšem v tomto případě neplatí.
Akceptováno. Terminologie je sladěna. K nadpisu hlavy VI dílu 1 Pojem „zahraniční poskytovatelé“ není v návrhu zákona definován a je tedy třeba jej uvést do souladu s terminologií pouţívanou v návrhu zákona. Tato připomínka platí pro § 20 odst. 2 obdobně. Vysvětleno. § 18 bude vypuštěn. § 19 a násl. upravuje K § 19 a § 21 Podle našeho názoru není dostatečně vyjasněn vztah těchto ustanovení ke stávajícím systém spolupráce dozorových orgánů státu usazení a státu, dozorovým mechanismům, na které se odkazuje v § 18, a tato nejasnost není vyjasněna ani kde poskytovatel poskytuje sluţbu přeshraničně. Tato
11
důvodovou zprávou, která uvádí: „Účelem paragrafu 19 není stanovit nové pravomoci, které by ustanovení odpovídají kapitole VI – Správní spolupráce již nebyly zakotveny v existujících zvláštních předpisech“. Pokud tedy není účelem § 19 (článek 28 aţ 36) směrnice o sluţbách na vnitřním trhu. a § 21 stanovit nové pravomoci, pak nám vůbec není jasné, co tedy tato ustanovení upravují, snad s výjimkou § 19 odst. 3, kde se stanoví provedení kontroly, inspekce nebo šetření (v dikci směrnice) na ţádost orgánu členského státu usazení. Provedení kontroly je ovšem podmíněno tím, ţe „ţádost je odůvodněna tak, ţe umoţňuje zahájení řízení“, aniţ by, bez ohledu na terminologickou nejednotnost, byly současně stanoveny důvody, které provedení kontroly (zahájení řízení) umoţňují. Akceptováno. Celý díl upraven. K § 19 odst. 2 Není nám zcela jasný vztah tohoto ustanovení k § 19 odst. 1; jeho formulace je nesrozumitelná a nepřesná (např. slova „i ve vztahu k“ je třeba nahradit slovem „vůči“). Akceptováno. Celý díl upraven. K § 19 odst. 3 V navrhovaném ustanovení chybí lhůta a forma, v jaké správní orgán „vyrozumí“ a „informuje“ příslušný orgán státu usazení o uvedených skutečnostech. Poţadujeme toto doplnit. Akceptováno. Celý díl upraven. K § 19 odst. 3 Je třeba přeformulovat závěr první věty („...pokud je žádost odůvodněna tak, že umožňuje zahájení řízení“). Jde o kontrolu, inspekci nebo šetření, které není řízením ve smyslu § 9 správního řádu, zvolená formulace tedy můţe být zavádějící, a to zvláště ve spojení se slovem ţádost („na základě žádosti příslušného orgánu státu usazení“ - § 19 odst. 2), která opět není ţádostí ve smyslu § 45 správního řádu. Akceptováno. Celý díl upraven. K § 19 odst. 4 Z navrhovaného ustanovení nevyplývá, kdy a jakým způsobem správní orgán České republiky poţádá „o přijetí opatření nebo sankce“; formulace „V případě kontrol….“ je nejasná. Poţadujeme doplnit. Akceptováno. Celý díl upraven. K § 20 odst. 1 Z navrhovaného ustanovení nevyplývá, jakou formou správní orgán České republiky „poţádá“ o přijetí opatření, „poskytne“ informace o případu a „oznámí“ úmysl přijmout opatření Komisi
12
(nebo „vyrozumí“ Komisi podle § 20 odst. 2). Poţadujeme doplnit. Akceptováno. Celý díl upraven. K § 21 odst. 2 V poslední větě poţadujeme slova „příslušný orgán státu usazení“ nahradit slovy „příslušný orgán členského státu“. V tomto případě je státem usazení Česká republika; v navrhovaném znění by tak vyrozumívala sebe sama. Akceptováno. Celý díl upraven. K § 21 odst. 3 Poţadujeme precizovat slovní spojení „jiné ţádosti neţ ţádosti dle odstavce 2“. V opačném případě by mohlo dojít k příliš širokému výkladu zahrnujícímu např. ţádost o asistenci, právní pomoc apod. K § 23 odst. 1 Akceptováno. Ustanovení je nesrozumitelné (viz např. formulace „podávají žádosti týkající se jednotlivých poskytovatelů služeb…a dále za účelem zajištění svobody usazování“). Poţadujeme ustanovení přeformulovat. Vysvětleno. Jde o netradiční konstrukci zákonného Podle našeho názoru je ustanovení neaplikovatelné, protoţe za podmínky, ţe v jiném zmocnění. Vychází z ustanovení směrnice o sluţbách. právním předpisu neexistuje zákonné zmocnění, nemůţe současně existovat správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu takový předpis vydat. Poţadujeme tedy ustanovení vypustit. K § 24
Vysvětleno. Ustanovení bylo přeformulováno následujícím K § 25 odst. 1 Domníváme se, ţe navrhované ustanovení do tohoto návrhu zákona nepatří, neboť zde způsobem: „(1) Stanoví-li tak jiný zákon, oprávnění postrádá smysl. Poţadujeme je vypustit. k poskytování sluţby vzniká marným uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí věcně a místně příslušným správním orgánem podle tohoto jiného zákona.“ Jelikoţ zákon o volném pohybu sluţeb nezavádí proceduru tichého souhlasu jako obecně platný princip, ale aplikuje ho pouze na povolovací reţimy, o kterých to stanoví zvláštní zákon, je nezbytné v ustanovení ponechat část textu: „stanoví-li tak jiný zákon“.
13
K § 25 odst. 2 Akceptováno. Poţadujeme z náleţitostí potvrzení vypustit poučení o opravných prostředcích, které je náleţitostí později vydaného rozhodnutí. K § 25 odst. 3 Toto ustanovení poţadujeme vypustit, neboť jde o neodůvodněně odchylné řešení od ustanovení § 71 správního řádu, kterým se dá dosáhnout stejného účelu. V této souvislosti upozorňujeme na usnesení vlády č. 880/2007, podle kterého jsou ministerstva a ostatní ústřední správní úřady povinny předkládat vládě legislativní návrhy obsahující odchylky od správního řádu jen v důvodných případech. Nevhodné je i vyloučení § 71 odst. 3 v poslední větě, protoţe jde o ustanovení subsidiárně stanovící lhůtu pro vydání rozhodnutí. Pokud by zvláštní zákon neobsahoval vlastní ustanovení o lhůtách, uplatnil by se pouze § 71 odst. 1 správního řádu, podle kterého je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.
Částečně akceptováno. Vysvětleno. Ustanovení bylo přeformulováno tak, ţe je vyloučeno pouze ustanovení § 71 odst. 3 písm. a) a b), které stanoví moţnost prodlouţení lhůty, a to především proto, ţe § 25 odst. 3 zákona o volném pohybu sluţeb zavádí vlastní mechanismus prodluţování lhůty na dvojnásobek. Tato vlastní úprava je odůvodněna článkem 13 směrnice o sluţbách, který stanoví, ţe v případech opodstatněných sloţitostí případu můţe příslušný orgán lhůtu jednou prodlouţit o omezenou dobu.
K § 25 odst. 4 Akceptováno. Upozorňujeme na nesoulad ustanovení s důvodovou zprávou. Toto ustanovení, stejně jako nadpis nad § 25, hovoří o vzniku oprávnění uplynutím lhůty. V rozporu s tím se důvodová zpráva opakovaně zmiňuje o fikci správního aktu, která však v návrhu konstruována není. Dále podle důvodové zprávy „Pro žadatele o povolení k činnostem v oblasti poskytování služeb znamená zavedení tzv. PTS právní jistou v tom, že pokud ve stanovené lhůtě neobdrží nějaký právní akt ze strany správního úřadu, ... je oprávněn podnikat, protože nastala fikce pozitivního správního aktu“. Návrh však váţe vznik oprávnění na nevydání rozhodnutí ve stanovené lhůtě, nikoliv na jeho nedoručení. Poţadujeme uvést důvodovou zprávu do souladu s návrhem zákona. K § 25 odst. 4 Akceptováno. Větu druhou poţadujeme vypustit. Počítání lhůty pro vydání rozhodnutí plyne pro některé případy jiţ z navrhovaného § 15 odst. 2 (viz téţ naše připomínka k tomuto ustanovení), pro ostatní případy z § 44 odst. 1 a § 71 odst. 3 správního řádu. K § 25 odst. 5 Akceptováno. Náleţitosti písemného osvědčení musí být podle našeho názoru upraveny určitěji neţ jako Ustanovení bylo přeformulováno: písemné osvědčení, které „obdobné náležitosti jako výroková část rozhodnutí“. Viz např. § 67 odst. 3 správního řádu. obsahuje označení ţadatele podle § 18 odst. 2 správního
14
řádu, jakoţ i určení oprávnění, které mu vzniklo. Vysvětleno. V zájmu zachování právní jistoty je nezbytné K § 25 odst. 6 Větu třetí (odkazující na ustanovení o přezkumném řízení) poţadujeme vypustit. Není jasné, vytvořit kontrolní mechanismus, jenţ bude moţné pouţít jaký cíl je tímto odkazem sledován. V ustanovení jde v zásadě o běţné prvostupňové řízení. v případě, ţe oprávnění poskytovateli vznikne uplynutím lhůty, přestoţe nebyly splněny zákonné podmínky pro udělení souhlasu. Jelikoţ ustanovení správního řádu o přezkumném řízení komplexně řeší tuto situaci, je v zákoně o volném pohybu sluţeb obsaţen odkaz na tato jeho ustanovení, jenţ se vzhledem ke specifičnosti procedury tichého souhlasu pouţijí obdobně. K § 25j odst. 6 Akceptováno. Větu poslední navrhujeme vypustit. Zařazení odkazu na § 37 odst. 3 správního řádu se jeví jako nesystémové a navíc nepotřebné.
15
Akceptováno. Projednáno dne 21.8. se zástupci ČBÚ. K části druhé čl. III bodům 6 až 8 Navrhuje se novelizace zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách Věková hranice 21 let zachována. a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, jejímţ cílem je mj. sníţení věku pro provádění trhacích prací malého rozsahu z 21 let na 18 let [navrhované znění § 35 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb.] a pro trhací práce velkého rozsahu z 24 let na 18 let [navrhované znění § 35 odst. 1 písm. b) zákona č. 61/1988 Sb.], jakoţ i sníţení věkové hranice u ničení a zneškodňování výbušniny v procesu jejich výroby nebo zpracování včetně výzkumu, vývoje a pokusné výroby z 21 let na 18 let [navrhované znění § 35 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb.]. Předmětné činnosti lze povaţovat za tak závaţné, ţe je nezbytné, aby je prováděly osoby s přísnějšími kritérii i z hlediska poţadovaného věku. V důvodové zprávě je k těmto změnám pouze konstatováno, ţe „se navrhuje odstranění věkové hranice 21 a 24 let“ a ţe „Věk, který je stanoven jako minimální, je shodný s věkem, kdy fyzický osoba nabývá plné způsobilosti k právním úkonům, tedy 18 let.“, coţ nedostatečně odůvodňuje sníţení věkové hranice u daných činností, u jedné z nich dokonce o 6 let. Navrhované změny věku nejsou promítnuty do úpravy koncesované ţivnosti „Provádění trhacích a ohňostrojných prací“ v příloze č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, v platném znění, u níţ je poţadován věk 21 let, resp. 24 let. Poţadujeme zachovat zmíněné věkové hranice v původní podobě. Akceptováno. Projednáno s SÚJB. K části jedenácté čl. XVIII bodu 1. Upozorňujeme, ţe pojem „zahraniční osoby“ se v zákoně č. 18/1997 Sb. nevyskytuje, je třeba jej nahradit v souladu s terminologií zákona. K části čtrnácté čl. XXIII bodu 2. Poslední větu ustanovení povaţujeme za zcela nevhodnou a nepřípustnou. „Procedura tichého souhlasu“ není nikde definována a nejsou také stanoveny ţádné meze pro pouţití této procedury. Poţadujeme přepracovat ustanovení např. uvedením odkazu na § 25 zákona o volném pohybu sluţeb obdobně, jak je stanoveno např. v čl. VII bodu 1. návrhu zákona. K části patnácté čl. XXV Z důvodu nabytí účinnosti nového správního řádu jsou některé části ustanovení § 10 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), obsoletní, a to s ohledem na § 45 odst. 1 ve spojení s § 37 odst. 2,
Akceptováno.
Vysvětleno. Změny nesouvisí přímo s implementací směrnice o sluţbách, tudíţ není systematické je do návrhu změnového zákona doplňovat.
16
§ 37 odst. 3, § 45 odst. 2, § 64 odst. 1 písm. a) a § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Navrhujeme proto zrušit v § 10 odst. 2 písmeno a) zákona č. 227/2000 Sb., a rovněţ odstavec 3 téhoţ zákona. Vzhledem k výše uvedenému poţadujeme část patnáctou změnit takto: „ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o elektronickém podpisu Čl. XXV Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 440/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. 2. V § 10 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 3. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) „Při vydávání rozhodnutí o udělení akreditace postupuje ministerstvo podle § 25 zákona o volném pohybu sluţeb“.“. K části sedmnácté čl. XXIX Dále v bodě 7. postrádáme, zda se pověření k provádění atestací prodluţuje na ţádost; z navrhovaného znění totiţ vyplývá, ţe se tak děje automaticky a stačí jen, kdyţ atestační středisko splňuje podmínky podle odst. 2. Obdobně platí i pro část dvacátou první čl. XXXVII bod 1, část dvacátou druhou čl. XXXIX a část dvacátou třetí čl. XL bod 3. Poţadujeme tuto nejasnost vysvětlit.
Vysvětleno. Automatické prodluţování činnosti atestačního střediska bylo schváleno ve věcném záměru. Na této konstrukci se zástupci MPO a MV shodli. Vyplývá z článku 11 směrnice. Ostatní obdobně (zákon o odpadech, obalech a zákon o ochraně ovzduší).
K části dvacáté sedmé čl. XLVIII bodu 1. Upozorňujeme, ţe zákon č. 38/2004 Sb. nezná pojem „osoby usazené“, je třeba jej nahradit v souladu s terminologií zákona. Obdobně platí i pro část dvacátou osmou čl. L bod 3. K části třicáté čtvrté čl. LX
Akceptováno. MF souhlasí.
Akceptováno. V gesci MMR.
17
V bodě 7. je třeba vypustit legislativní zkratku „sdruţení“, neboť nemá opodstatnění, neboť se pouţívá jen v tomto ustanovení. Navíc upozorňujeme, ţe pojem „sdruţení“ je pouţit v jiném smyslu v § 148 stavebního zákona.
Ministerstvo kultury I. K návrhu zákona o volném pohybu služeb K § 2 odst. 1 Navrhujeme doplnit nové písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 12 zní: „j) rozhlasové a televizní vysílání 12).
Akceptováno.
____________________ 12)
Zákon č. 231/2001 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Zdůvodnění: Cílem zákona je implementace směrnice 2006/123/ES, o sluţbách na vnitřním trhu. Na základě usnesení vlády ze dne 25. dubna 2007 č. 440 bylo rozhodnuto, ţe implementace bude rozšířena i na oblasti vyloučené z působnosti směrnice, pokud je to vhodné. Jiţ ve vyjádření k věcnému záměru zákona Ministerstvo kultury upozornilo, ţe standardy dle nové směrnice není vhodné aplikovat na licenční reţim podle zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. Zájem státu na zvláštním reţimu při vydávání povolení k rozhlasovému a televiznímu vysílání je dán omezeností kmitočtového spektra a zvýšenými poţadavky na ochranu obecných kulturních hodnot a dalších cílů veřejného zájmu. Z tohoto důvodu navrhujeme vynětí činností upravených v zákoně č. 231/2001 Sb. z působnosti zákona o volném pohybu sluţeb. K § 2 odst. 4 Akceptováno. Navrhujeme slova „Tímto zákonem nejsou dotčeny“ nahradit slovy „Tento zákon se nevztahuje na“, resp. jedná se nám především o vztah k písmenu a). Zdůvodnění: Povaţujeme za ţádoucí vyjádřit vztah navrhovaného zákona k ostatním právním předpisům tak, aby bylo zcela nepochybné, ţe zejména na uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států EU (resp. „uchazečů“ ve smyslu zákona č. 18/2004 Sb. v platném znění) se zákon o volném pohybu sluţeb nevztahuje. Z tohoto ustanovení by mělo být jasně patrné, ţe v případě sluţeb, jejichţ výkon se řídí směrnicí
18
2005/36/ES, se reţim zákona o volném pohybu sluţeb týká pouze tuzemských poskytovatelů a přeshraniční poskytování těchto sluţeb podléhá jiným právním předpisům. K § 23 Z ustanovení není jasné, jaké informace budou správní orgány České republiky povinny poskytovat správním orgánům členských států prostřednictvím Informačního systému vnitřního trhu (tzv. „IMI systém“), jak bude moţné tyto informace ze systému získat a kdo bude mít k těmto informacím přístup.
Vysvětleno. Prostřednictvím IMI systému si budou partnerské správní orgány vzájemně ověřovat informace týkající se poskytovatelů sluţeb (např. ověřování, zda subjekt disponuje povolením apod.). Jde o systém, jehoţ provoz má na starosti Evropská komise, pravidelně školí experty z jednotlivých členských států, kteří potom, v rámci proškolování, informace a způsob výměny informací předají dále konkrétním úřadům, které budou systém pouţívat. K informacím tedy budou mít přístup vţdy partnerské orgány (např. naše MŢP poţádá partnerské německé MŢP, aby mu potvrdilo, ţe poskytovatel sluţby je v Německu k výkonu sluţby autorizován). Další informace jsou uvedeny v důvodové zprávě. K § 25 obecně Akceptováno. Princip tichého souhlasu je implementován do zákona bez provázání se správním řádem, Procedura tichého souhlasu byla upravena v návaznosti na coţ má za důsledek, ţe navrhované znění nezohledňuje zájem na právní jistotě adresátů veřejné připomínky projednávané během vnějšího připomínkového správy - účastníků správního řízení. Je zde zaváděna třetí právní norma (kromě správního řádu a řízení dne 25.8.2008. památkového zákona), kterou se má řídit správní řízení o udělení povolení k restaurování a oprávnění k archeologickým výzkumům, přičemţ v ní není upraveno, kdy se procesně pouţije správní řád a kdy bude naopak postupováno způsobem odchylným od správního řádu. Postupy odchylné od správního řádu pak buď nejsou formulovány, nebo jsou uvedeny s nejednoznačným výkladem. Návrh tak vlastně představuje nepřímou novelu správního řádu, coţ pokládáme za nevhodné. Rovněţ upozorňujeme na rozpor s programovým cílem vlády č. 07. 13 „Zahájit revize veškerých předpisů, které jsou pouţívány v rámci výkonu jednotlivých správních agend, na jejichţ základě budou moci být vytvořena univerzální procesní pravidla s minimem odchylek a výjimek“. Fikce rozhodnutí, která má podle návrhu vzniknout po uplynutí lhůty, se v praxi
19
neosvědčila, neboť fiktivní rozhodnutí byla správními soudy hromadně rušena s odkazem na jejich nepřezkoumatelnost, z důvodu absence jakéhokoliv odůvodnění (např. rozhodnutí NSS sp. zn. 6 A 78/2002 – 39 ze dne 4. 7. 2003). Při jednání Ministerstva kultury s Ministerstvem obchodu a průmyslu dne 4. 1. 2008 vyslovilo Ministerstvo kultury předběţný souhlas se zavedením procedury tichého souhlasu do památkového zákona. Souhlas Ministerstva kultury byl však podmíněn samostatnou úpravou procedury tichého souhlasu Ministerstvem vnitra ve správním řádu, ke které nedošlo. K § 25 odst. 2 V Čl. 13 odst. 3 směrnice č. 2006/123/ES se jednoznačně stanoví, ţe „Lhůta začíná běţet aţ v okamţiku, kdy byla předloţena úplná dokumentace.“. Povinnost správního orgánu počítat počátek běhu lhůty pro vyřízení okamţikem doručení ţádosti správnímu orgánu je v rozporu s citovaným ustanovením směrnice a pomíjí moţnost, ţe ţádost můţe být neúplná ve vztahu k náleţitostem ţádosti podle památkového zákona. Proto navrhujeme, aby správní orgán měl povinnost vydat potvrzení podle tohoto odstavce pouze v případě, ţe ţádost splňuje náleţitosti podle zvláštního právního předpisu, a to do 30 dnů od podání ţádosti. V případě, ţe ţádost je neúplná, správní orgán do 30 dnů od podání ţádosti řízení přeruší podle § 64 a násl. správního řádu, vyzve ţadatele k odstranění nedostatků ţádosti a poučí jej, ţe lhůta pro vyřízení neběţí. V případě neúplné ţádosti potvrzení podle tohoto odstavce správní orgán vydá aţ v okamţiku, kdy ţádost bude doplněna v souladu s památkovým zákonem. Uvedený postup by byl v souladu s čl. 13 odst. 5 citované směrnice, neboť v něm není stanovena povinnost správního orgánu okamţitě vydat potvrzení. I z toho důvodu, ţe správní orgán nemůţe v době přijetí neúplné ţádosti vědět, od kdy lhůta pro vyřízení ţádosti poběţí, resp. od kterého okamţiku bude ţádost úplná podle čl. 13 odst. 3 citované směrnice, povaţujeme navrhované znění odstavce za neaplikovatelné. Ostatně správní orgán nemůţe úplnost ţádosti posoudit okamţitě, je nutno brát v úvahu i oběh spisů mezi podatelnou a příslušným pracovníkem, který věc má vyřizovat. Pokud se jedná o samotné potvrzení, z návrhu není zřejmé, v jakém procesním reţimu by mělo být vydáváno, neboť správní řád pojem potvrzení nezná. Dále není jasné, k čemu by se vázalo poučení o opravných prostředcích v potvrzení. V návrhu obsahu potvrzení chybí, ţe lhůtu je moţné prodlouţit. Náleţitostí tohoto potvrzení je podle tohoto navrhovaného ustanovení poučení o opravných prostředcích - domníváme se, ţe by zde mělo být výslovně uvedeno, ţe se jedná o
Akceptováno. Procedura tichého souhlasu byla upravena v návaznosti na připomínky projednávané během vnějšího připomínkového řízení dne 25.8.2008.
20
poučení o opravných prostředcích proti rozhodnutí vydaném v řízení o udělení oprávnění k poskytování sluţby. V potvrzení tedy doporučujeme uvést upozornění na moţnost prodlouţení lhůty podle odstavce 3 a dále v tomto ustanovení doporučujeme výslovně uvést, ţe potvrzení se vydává všem účastníkům řízení (v ustanovení není uvedeno, komu se potvrzení vydává a v případě, ţe by bylo zasláno pouze ţadateli, ostatní účastníci řízení, pokud zde jsou, by se o vzniku oprávnění uplynutím lhůty podle odst. 4 nedozvěděli). K § 25 odst. 3 Upozorňujeme, ţe chybí provázanost se správním řádem, zejména s ohledem na ustanovení, ţe proti usnesení o prodlouţení lhůty nelze podat opravný prostředek. Podle tohoto ustanovení můţe správní orgán rozhodnout usnesením o prodlouţení lhůty pro vydání rozhodnutí, a to maximálně o stejný počet dní, které odpovídají lhůtě pro vydání rozhodnutí. Z ustanovení není jasné, v jakém procesním reţimu se toto usnesení vydává. Navrhujeme, aby v tomto ustanovení bylo výslovně uvedeno, ţe konkrétní lhůty pro vydání rozhodnutí jsou uvedeny ve zvláštních právních předpisech, které se mění v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu sluţeb. Ustanovení o tom, ţe § 71 odst. 3 a 4 správního řádu se nepouţije, povaţujeme v této souvislosti za nedostatečné, protoţe z něj není patrno, jaké jsou konkrétní lhůty pro vydání rozhodnutí v řízeních podle zvláštních zákonů. K § 25 odst. 4 Celou úpravu tichého souhlasu v tomto ustanovení povaţujeme za odtrţenou od právní úpravy správního řízení obsaţené ve správním řádu. Podle našeho názoru by úprava vydání rozhodnutí na základě fikce měla být obsaţena jako obecná úprava dalšího způsobu ukončení správního řízení ve správním řádu, s tím, ţe tento zákon na obecnou úpravu odkáţe, příp. z ní stanoví odchylky. Protoţe je úprava řízení o vzniku oprávnění k poskytování sluţby obsaţená v tomto návrhu absolutně neprovázaná s ustanoveními správního řádu, není jasné, v jakém procesním reţimu řízení probíhá. Dále v těchto ustanoveních postrádáme úpravu přerušení řízení za účelem doplnění ţádosti a potřebné dokumentace. Chybí právní úprava opravných prostředků; pokud je proti rozhodnutí o vzniku oprávnění uplynutím lhůty moţno uplatnit opravný prostředek, je nutno uvést, v jakém procesním reţimu o něm bude správní orgán rozhodovat. Toto je zásadní z hlediska nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Akceptováno. Procedura tichého souhlasu byla upravena v návaznosti na připomínky projednávané během vnějšího připomínkového řízení dne 25.8.2008.
Akceptováno. Procedura tichého souhlasu byla upravena v návaznosti na připomínky projednávané během vnějšího připomínkového řízení dne 25.8.2008.
21
K § 25 odst. 5 Navrhované úpravě chybí provázanost se správním řádem, viz naše vyjádření k § 25 obecně. Povaţujeme za nezbytné, aby fikce rozhodnutí byla obecně upravena ve správním řádu s tím, ţe tento zákon na obecnou úpravu odkáţe. V návrhu zcela chybí ustanovení o opravných prostředcích proti fiktivnímu rozhodnutí vzniklému uplynutím lhůty a z návrhu nelze určit, kdy fiktivní rozhodnutí nabývá právní moci. Postrádáme v návrhu určení procesního reţimu opravných prostředků. Není jasné, v jakém procesním reţimu se osvědčení vydává, resp. zda se jedná o osvědčení podle § 154 násl. správního řádu. Pokud ano, mělo by to být z ustanovení patrné. K § 25 odst. 6 Opět postrádáme procesní provázanost se správním řádem. Není jasné, v jakém procesním reţimu by správní orgán dodatečně rozhodoval o zániku oprávnění vzniklého uplynutím lhůty. Není také zřejmé, zda návrh předpokládá přezkumné řízení v reţimu správního řádu (§ 94 a násl.), či v jiném procesním reţimu. Návrh zákona neřeší otázku nabytí právní moci fiktivního rozhodnutí, neboť fiktivní rozhodnutí není moţné doručit. Je zde otázka doručení v souvislosti s nabytím právní moci fiktivního rozhodnutí a moţnosti uplatnění přezkumného řízení. V této souvislosti opět poukazujeme na negativní zkušenosti z praxe správních soudů, ţe fiktivní rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná z důvodu absence odůvodnění. K čl. I bod 1 Se zněním nového odstavce, tj. se zavedením procedury tichého souhlasu, budeme souhlasit pouze za podmínky vyjasnění vztahu ke správnímu řádu, resp. zavedení této procedury přímo do správního řádu. Věta první návrhu odstavce odporuje znění čl. 13 odst. 3 věta druhá směrnice č. 2006/123/ES, který jednoznačně stanovuje, ţe „Lhůta začíná běţet aţ v okamţiku, kdy byla předloţena úplná dokumentace.“. Navrhujeme upravit znění věty první návrhu tak, aby bylo v souladu s citovanou směrnicí: „Ministerstvo rozhodne o udělení povolení k restaurování ve lhůtě tří měsíců od podání úplné ţádosti včetně příloh podle odstavce 5.“.
Akceptováno. Procedura tichého souhlasu byla upravena v návaznosti na připomínky projednávané během vnějšího připomínkového řízení dne 25.8.2008.
Akceptováno. Procedura tichého souhlasu byla upravena v návaznosti na připomínky projednávané během vnějšího připomínkového řízení dne 25.8.2008.
Akceptováno. Procedura tichého souhlasu byla upravena v návaznosti na připomínky projednávané během vnějšího připomínkového řízení dne 25.8.2008.
K čl. I bod 1 Akceptováno. Pokud bude reţim tichého souhlasu dostatečně vyjasněn a vztah k němu tedy do zákona Legislativní změny akceptovány č. 20/1987 Sb. zakomponován, doporučujeme následující změny: a) návětí bodu 1 upravit podle čl. 58 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády, tj. slovo „vkládá“ přesunout za číslo „6“;
22
b) zákonem č. 189/2008 Sb., kterým byl zákon č. 20/1987 Sb. novelizován, byl do § 14a vloţen nový odstavec 10, takţe v předloţeném návrhu je nutno větu „Dosavadní odstavce 7 aţ 14 se označují jako odstavce 8 aţ 15.“ nahradit větou „Dosavadní odstavce 7 aţ 15 se označují jako odstavce 8 aţ 16.“. K čl. I bod 5 Akceptováno. Se zněním nového odstavce, tj. se zavedením procedury tichého souhlasu, budeme Legislativní změny akceptovány souhlasit pouze za podmínky vyjasnění vztahu ke správnímu řádu, resp. zavedení této procedury přímo do správního řádu. Navíc upozorňujeme na rozpor s čl. 13 odst. 3 směrnice 2006/123/ES ohledně počátku lhůty, resp. úplné dokumentace (viz připomínky k čl. I bod 1). Pokud bude reţim tichého souhlasu dostatečně vyjasněn a vztah k němu tedy do zákona č. 20/1987 Sb. zakomponován, doporučujeme následující změnu: návětí bodu 5 doporučujeme upravit podle čl. 58 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády, tj. slovo „vkládá“ přesunout za číslo „2“.
Ministerstvo pro místní rozvoj K návrhu zákona o volném pohybu služeb K části první K§5 Na konci paragrafu poţaduje MMR doplnit slova „; to neplatí, jde-li o poskytování sluţeb, které mají charakter správní činnosti, jsou poskytovány podle jiného zákona x/ a vyţadují osvědčení zvláštní odborné způsobilosti y/ “. Poznámky pod čarou č. x a y poţaduje uvést v tomto znění: „x/ Například § 24 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). y/ § 21 aţ 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb.“. Obecní úřady, které vykonávají územně plánovací činnost, jí mohou zajišťovat také na základě smlouvy s fyzickou osobou. Tato fyzická osoba však musí splňovat kvalifikační poţadavky pro výkon územně plánovací činnosti kladené na úředníky obecních úřadů. K vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti přihlašuje úředníka vţdy jen územní samosprávný celek, u něhoţ
Vysvětleno. Směrnice neobsahuje takovou výjimku. Důleţitým kritériem je zde poţadavek srovnatelnosti. V případě, ţe jsou poţadavky na poskytovatele natolik specifické, ţe je nelze splnit v jiném členském státě, nelze aplikovat toto ustanovení, neboť nebude splněna podmínka srovnatelnosti splněných poţadavků. Dále je potřeba zdůraznit, ţe oblast uznávání odborných kvalifikací je z reţimu zákona vyloučena (viz §2 odst. 4 písm. a) zákona o volném pohybu sluţeb), neboť je upravena jednak zvláštní směrnicí a jednak zákonem č. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států.
23
úředník svoji správní činnost vykonává. Kromě toho patří ke kvalifikačním poţadavkům na fyzické osoby i nejméně tříletá praxe výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě. Tyto poţadavky nelze rovnocenně zajistit splněním tzv. srovnatelných poţadavků v jiném státě, neboť správní činnosti jednotlivých států jsou specifické. V části třicáté čtvrté poţaduje MMR za navrhovaný bod 1 vloţit nový bod 2 a uvést jej v tomto Vysvětleno. znění: MMR tuto připomínku stahuje. „2. V § 143 odst. 1 písm. b) se za slovo „autorizovanou“ vkládají slova „nebo usazenou“.“, a to z důvodu implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Za část třicátou pátou poţaduje MMR vloţit novou část třicátou šestou a uvést ji v tomto znění: Akceptováno. „ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o veřejných draţbách Čl. … Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných draţbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 181/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 se věty pátá a šestá nahrazují větami: „Osoba usazená na území členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a Švýcarské konfederace, která prokáţe, ţe je podle právních předpisů členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti draţebníka, je na území České republiky oprávněna provádět pouze draţby dobrovolné. Tato osoba musí mít před zahájením činnosti uzavřené pojištění své odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s činností draţebníka; na tuto osobu se další zvláštní podmínky k provozování ţivnosti draţebníka nevztahují.“. Podle stávajícího znění § 6 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných draţbách, ve znění pozdějších předpisů, „draţebníkem provádějícím na území České republiky ojediněle nebo dočasně draţby podle části druhé tohoto zákona můţe být i osoba, která prokáţe, ţe je usazena
24
v jiném členském státě Evropské unie a ţe je podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti draţebníka ve smyslu tohoto zákona. Na draţebníky podle předchozí věty se zvláštní podmínky k provozování činnosti draţebníka nevztahují“. Část druhá zákona o veřejných draţbách se týká pouze provádění veřejných draţeb dobrovolných a uvedené osoby jsou proto oprávněny provádět pouze draţby dobrovolné. Vzhledem ke skutečnosti, ţe činnost provádění veřejných draţeb nedobrovolných je obdobná činnosti exekutorů (zpeněţování majetku třetí osoby většinou proti její vůli), kdy na činnost exekutorů se podle návrhu zákona o volném pohybu sluţeb vztahují pouze ustanovení o jednotných kontaktních místech, je nutné upravit text § 6 odst. 1 zákona o veřejných draţbách tak, aby bylo jednoznačné, ţe tyto osoby mohou provádět pouze veřejné draţby dobrovolné. Dále podle § 3 písm. b) návrhu zákona můţe být poskytovatelem sluţby i osoba jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a Švýcarská konfederace. Podle stávajícího znění zákona o veřejných draţbách však provádět veřejné draţby dobrovolné mohou pouze osoby usazené v členských státech Evropské unie. Vzhledem k tomu navrhujeme vymezení států uvedené v § 6 odst. 1 zákona o veřejných draţbách upravit. Povinnost splnit zvláštní podmínky k provozování činnosti draţebníka (tj. u draţebníků provádějících dobrovolné draţby povinnost mít uzavřené pojištění své odpovědnosti za škodu) by se měla týkat všech draţebníků, a to zejména z důvodu stejné právní ochrany navrhovatele draţby, účastníků draţby, případně vydraţitele u všech draţebníků. 2. Nadpis nad § 6 „Zvláštní podmínky k provozování ţivnosti draţebníka“ se zrušuje. Akceptováno. Pod § 6 se vkládá nadpis „Zvláštní podmínky k provozování ţivnosti draţebníka“.“. Podle stávajícího uspořádání paragrafů a nadpisů části první zákona o veřejných draţbách by draţebníci usazení na území členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a Švýcarské konfederace mohli být určitým výkladem některých ustanovení zákona o veřejných draţbách výrazně zvýhodněni, neboť by nemuseli dodrţovat některé podmínky pro provádění draţeb, které však musí dodrţovat „tuzemští“ draţebníci (ustanovení § 6 aţ 16 zákona o veřejných draţbách). To podle našeho názoru není v souladu s návrhem zákona o volném pohybu sluţeb, tedy se zájmem uplatňovat stejné podmínky pro draţebníky „tuzemské“ a draţebníky usazené na území členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a Švýcarské konfederace, kteří jsou oprávněni podle právních předpisů těchto států vykonávat činnost podobnou činnosti draţebníka ve
25
smyslu zákona o veřejných draţbách.
Ministerstvo zemědělství K čl. XVI: k bodu 1 – poţadujeme větu „Orgán rozhodující o udělení licence je téţ oprávněn k rozhodnutí o prodlouţení licence podle odstave 6.“ nahradit větou „Splňuje-li drţitel licence podmínky stanovené v § 41, 42 a 43, rozhodne orgán státní správy lesů, který o udělení licence rozhoduje, na základě ţádosti drţitele licence podané nejpozději dva měsíce před ukončením doby platnosti licence, o prodlouţení doby platnosti licence.“,
Akceptováno.
k bodu 3 – v § 44 odst. 6 písm. b) poţadujeme za slova „identifičkační číslo,“ vloţit slova „osobní údaje odpovědného zástupce (§ 41 odst. 3),“, k bodu 3 – v § 44 odst. 7 poţadujeme za slova „bezúhonnost ţadatele“ vloţit slova „nebo jeho odpovědného zástupce (§ 41 odst. 3)“. K čl. XVII: Poţadujeme slova „Povolení udělená dle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti v rozsahu a za podmínek, za jakých byly uděleny.“ nahradit slovy „Licence vydané podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byly vydány, nejdéle však do 31. prosince 2018.“. K čl. XLIV: Navrţené znění je ve smyslu ustanovení § 38 výjimkou k pouţití správního řádu pro udělování licencí. § 25 zákona o volném pohybu sluţeb však upravuje pouze nepatrnou část pravidel správního řízení. S návrhem v uvedeném znění proto nesouhlasíme. Navrhujeme úpravu pozměnit např. takto: „Zákon č. 149/2003 Sb., o ......... se mění takto: V § 22 odst. 2 písm. d) se před tečku za slovo licence vkládá text „(10 let od nabytí právní moci rozhodnutí o vydání licence)“. V § 22 odst. 3 slovo licence vkládá text „(10 let od nabytí právní moci rozhodnutí o prodlouţení doby platnosti licence)“. V § 22 odst. 3 se doplňuje věta: „Licence se podle jiného právního předpisu 12a) povaţuje
Akceptováno.
Vysvětleno. Na jednání 3.9. na úrovni VO vysvětleno s následujícími závěry – v souvislosti se zavedením PTS bude zavedena licence na dobu neurčitou, MZE zaslalo nový návrh novelizačních bodů, které byly zapracovány a přechodná ustanovení zůstala dle původního návrhu MZE.
26
za udělenou i marným uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí, a to na dobu 10 let od prvého dne následujícího po posledním dni lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí. 12a)
Zákon č. ......... Sb., o volném pohybu sluţeb.“
„§ 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Vztah k jiným právním předpisům Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na rozhodování orgánů veřejné správy podle tohoto zákona jiné právní předpisy 19) 20). (2) Při rozhodování o udělení či prodlouţení licence se postupuje podle odst. 1, nestanoví-li jiný právní předpis 12a) jinak.“. K Čl. XLV Poţadujeme na konec článku doplnit větu, která zní: „Licence vydané podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byly vydány, nejdéle však do 31. prosince 2018.“
Akceptováno.
Ministerstvo obrany Bez připomínek.
Ministerstvo dopravy Rozpor. Bude dále projednáno. Jednání na úrovni ředitelů proběhlo dne 21. 8. 2008 V ustanovení § 2 se negativním způsobem vymezuje působnost zákona. Podle s návrhem ze strany MPO: navrţeného znění § 3 odst. 3 písm. e) by se s výjimkou navrţených ustanovení o jednotných písmena a), b) a e) akceptována kontaktních místech předmětný zákon neměl vztahovat na „činnosti, jimiţ se zajišťuje přeprava písmena c) a d)– dle našeho názoru i dne příručky osob, zvířat a věcí“. Komise k implementaci směrnice o sluţbách nejsou Ministerstvo dopravy povaţuje v tomto ohledu předloţený návrh za nejasný a velice sluţby autoškoly povaţovány za dopravní sluţby restriktivní k rozsahu sluţeb v oblasti dopravy, jeţ by měly být podle našeho názoru z působnosti vyňaté ze směrnice, ani v případě STK se nejedná o připravovaného zákona vyňaty. dopravní sluţby. K § 2 – rozsahu působnosti zákona
27
Místo navrhované právní úpravy: „Tento zákon se též nevztahuje na dopravní služby, kterými se rozumí a)
doprava osob, zvířat a věcí,
b)
provozování dopravní infrastruktury,
Jelikoţ tyto sluţby nelze poskytovat přeshraničně, navrhujeme do zvláštních zákonů upravujících tyto sluţby doplnit ustanovení, které je vyloučí z reţimu přeshraničního poskytování.
MD se vyjádří do 29.8. MD zaslalo 28.8. stanovisko, v němţ trvá na své zásadní c) poskytování výuky a výcviku v oblasti dopravy, připomínce. MD tedy trvá na jimi navrţené definici d) ověřování technické způsobilosti dopravních prostředků a zařízení a dopravních sluţeb pro účely jejich celkového vynětí z působnosti zákona o volném poskytování sluţeb. e) letecké činnosti a letecké služby.“. Jednání na úrovni NM se uskutečnilo 18.9. 2008, zástupci Vynětí provozování dopravní infrastruktury [písm. b)] odůvodňuje specifikum této ministerstev se domluvili na vynětí „sluţeb v oblasti činnosti, jeţ je upravena speciálními zákony v oblasti dopravy. Jedná se například o provozování dopravy“ z působnosti navrhovaného zákona s výjimkou dráhy dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, kdy v případě provozování dráhy celostátní nebo ustanovení o JKM. regionální musí mít provozovatel dráhy ke dni zahájení osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy (§ 23a zákona o dráhách). Další příklady sluţeb vyţadujících oprávnění jsou obsaţeny například v zákoně č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. Jedná se tedy o sluţby ve smyslu návrhu zákona a je nutné je ponechat v navrhovaném vymezení dopravních sluţeb, na něţ se navrţený zákon s výjimkou úpravy JKM nevztahuje. K poţadavku na vynětí poskytování výuky a výcviku v oblasti dopravy [písm. c)] podotýkáme, ţe v daném případě se nejedná pouze o provozování autoškol, jeţ Evropská komise nepovaţuje za dopravní sluţby, aniţ by poskytla jakýkoli podrobný vysvětlující výklad, ale o další sluţby, jako například zdokonalování odborné způsobilosti řidičů dle zákona č. 247/2000 Sb. Nicméně dle našeho názoru nelze prakticky přeshraničně poskytovat tyto sluţby. Zákon č. 247/2000 Sb. spojuje povinnosti provozovatele autoškoly nejen s vlastní výukou a výcvikem, ale rovněţ, dle jeho ustanovení § 32 upravujícího zkoušky odborné způsobilosti ţadatele o řidičské oprávnění, je provozovatel autoškoly povinen nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení výuky a výcviku přihlásit ţadatele o řidičské oprávnění u obecního úřadu obce s rozšířenou působností ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla pro získání řidičského oprávnění, pro které ţadatel absolvoval u provozovatele autoškoly výuku a výcvik, popřípadě k opakované zkoušce. Ţadatel tak není sám oprávněn se ke zkoušce přihlásit, a proto za situace, kdy by prodělal výcvik a výuku v jiném členském státě, nemohl by v České republice sloţit
28
předmětnou zkoušku a následně tedy získat řidičské oprávnění dle zákona č. 361/2000 Sb. K poţadavku na vynětí ověřování technické způsobilosti dopravních prostředků a zařízení [písm. d)] v případě oblasti silniční dopravy opakovaně uvádíme, ţe činnosti vykonávané v rámci provozování stanic technické kontroly a stanic měření emisí dle zákona č. 56/2001 Sb. jsou relevantní pouze z hlediska svobody usazování a nikoli svobody poskytování sluţeb. S ohledem na charakter těchto sluţeb není moţné je poskytovat přeshraničně, jelikoţ potencionální poskytovatel sluţby z důvodu povahy věci není schopen dováţet vybavení a prostředky nezbytné pro poskytování daných sluţeb na jiné místo, potaţmo do jiného státu. Na druhé straně příjemce takové sluţby není oprávněn, dle čl. 1 směrnice Rady 96/96/ES o sbliţování právních předpisů členských států týkajících se technických prohlídek motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, nechat si poskytnout dané sluţby v jiném státě, neţ ve kterém je registrováno dané vozidlo. Z tohoto důvodu tak není relevantní svoboda poskytování sluţeb, jak pasivní, tak aktivní. Proto trváme na zahrnutí tohoto druhu dopravních sluţeb mezi ty, na něţ se předmětný zákon nebude s příslušnou výjimkou úpravy JKM vztahovat. Uvedená argumentace k přeshraničnímu poskytování v oblasti výuky a výcviku a ověřování technické způsobilosti ve zmíněných oblastech dopravy se obdobně dotýká i ostatních oblastí dopravy výše neuvedených, kde jsou ostatně předmětné sluţby také upraveny na komunitární úrovni. Vynětí dopravních sluţeb uvedených v písmeni e) z působnosti zákona odůvodňujeme především ne zcela transparentním významem předkladatelem navrţeného znění § 2 odst. 3 písm. e) návrhu zákona (Vzhledem k tomu, ţe je navrţeno z působnosti zákona vyjmout „činnosti, jimiţ se zajišťuje přeprava osob, zvířat a věcí“, bylo by moţné navrţené znění vykládat i tak, ţe se vyjímají toliko „činnosti“, jimiţ se zajišťuje přeprava, nikoli přeprava samotná.), navíc ve spojení s textem v důvodové zprávě, a ne tedy jasným rozsahem předkladatelem vymezovaného vynětí, a především vysoce specifickou povahou leteckých sluţeb (letová navigační sluţba, letecká sluţba pátrání a záchrany, sluţby při předletové přípravě a monitorování letu a sluţby při odbavovacím procesu na letišti) legislativně upravených zákonem o civilním letectví a rovněţ reglementovaných v komunitárních aktech (především v nařízení č. 549/2004 a směrnici 96/67/ES). Jakkoli by některé z výše uvedených činností stejně nemohly být fakticky provozovány přeshraničně, domníváme se, ţe je naprosto nezbytné jejich výslovné vynětí z věcné působnosti 29
zákona o volném pohybu sluţeb. Důvodem je nejen jejich povaha dopravní sluţby (čl. 2 odst. 2 písm. d) směrnice 2006/123/ES o sluţbách na vnitřním trhu), ale téţ posílení právní jistoty právnických a fyzických osob ohledně moţnosti poskytovat tyto sluţby v ČR přeshraničně a zároveň moţnost předejít případným právním sporům v této otázce. K hlavě V
Vysvětleno.
Sloveso „zprostředkovává“ se v českém právním řádu běţně Dle našeho názoru se předkladatel nedostatečně vypořádal s charakterem jednotných uţívá v různých kontextech, nelze ho tedy vykládat pouze ve kontaktních míst. Ustanovení § 14 odst. 2 a 3 návrhu zákona stanoví, ţe JKM zprostředkovává vztahu ke smlouvám o zprostředkování dle obchodního ţádosti respektive oznámení a hlášení. Není však zcela jasné, co se pod pojmem zákoníku. MPO doplnilo „zprostředkovává doručení ţádostí“, „zprostředkovává“ skrývá. Upozorňujeme na terminologii obchodního zákoníku, a to konkrétně aby to bylo jednoznačné. Mechanismus fungování JKM je ustanovení § 642 a následující, která upravují smlouvu o zprostředkování, a to jako dvoustranný důsledně popsán v jednotlivých částech důvodové zprávy. právní vztah zaloţený na soukromoprávním smluvním základu. Nicméně v případě JKM nedochází k takovému smluvnímu vztahu, a proto je třeba jej jednoznačně určit. § 15 stanoví, ţe JKM neposuzuje úplnost ani věcnou V § 15 návrhu zákona se předkladatel chtěl dle důvodové zprávy vyrovnat se způsobem správnost podání. Jeho funkcí je vedle funkce informační i komunikace JKM s příslušnými správními orgány. Samotný návrh zákona však je dle našeho převzetí ţádosti a její přeposlání příslušnému správnímu názoru nedostačující a úprava těchto vzniknuvších vztahů je poměrně kusá. Přestoţe důvodová orgánu, přičemţ rozhodovací pravomoci správních orgánů zpráva uvádí, ţe JKM nemají rozhodující pravomoc, ze samotného návrhu zákona jiţ toto nejsou zákonem o volném pohybu sluţeb nijak dotčeny. jednoznačně nevyplývá. K zajištění řádného fungování JKM je nezbytné získat Máme za to, ţe z hlediska působnosti správních úřadů je nezbytně nutné stanovit, ţe kontakty na tyto příslušné orgány a shromáţdit od nich formuláře pro jednotlivá povolení dle zvláštních předpisů a jejich rozhodovací pravomoci nejsou nijak omezeny. zpřístupnit je na plánovaném webovém portálu. Z výše uvedeného vyplývá, ţe pokud by se ustanovení týkající se JKM měla vztahovat i na dopravní sluţby, jinak z působnosti zákona vyloučené, je zapotřebí se vypořádat podrobněji Dále je potřeba zdůraznit, ţe zřízením JKM je podnikatelům zejména se vztahem JKM a jednotlivých správních orgánů. dána moţnost, nikoliv povinnost vyuţít jeho sluţeb. Pokud Poţadujeme jednoznačně do návrhu zákona zapracovat skutečnou charakteristiku JKM, a tedy bude chtít, můţe si vyřídit svou ţádost přímo u příslušného správního orgánu sám. to jejich postavení pouhého doručovatele či sběrného místa. Zároveň poţadujeme dostatečnou úpravu takových situací, kdy například JKM pochybí a jednotlivé ţádosti nedoručí příslušnému správnímu orgánu, či doručí jinam, případně doručí s neoprávněným zpoţděním atd. K hlavě VII
30
Hlava VII návrhu zákona upravuje tzv. proceduru tichého souhlasu. Máme za to, ţe Vysvětleno. MPO jiţ ve fázi věcného záměru usilovalo o navrţená úprava je nepřímou novelizací správního řádu, neboť zasahuje do jím stanovených zařazení institutu PTS do správního řádu, MV představilo správních institutů. Z tohoto důvodu navrhujeme primárně zařadit tuto úpravu do správního řádu. jako gestor správního řízení řadu důvodů, proč to není realizovatelné. Návrh PTS byl konzultován s odborníky na Pokud by se tak nestalo, je nezbytné nejprve v návrhu zákona stanovit, ţe při správním správní právo a je veden snahou o přesné formulování věcí řízení se postupuje právě podle správního řádu, není-li v zákoně uvedený jiný způsob. odlišných s podpůrným vyuţitím správního řádu. Na základě podnětů rezortů byl návrh konkretizován. Viz Připomínky MK, MV, MPSV a OKO K samotné úpravě institutu tichého souhlasu je potřeba uvést, ţe tento institut s sebou vţdy Vysvětleno. nese neţádoucí prvek právní nejistoty ve veřejnoprávním vztahu (simulace neexistujícího Do procedury tichého souhlasu se zavádí zvláštní titul pro rozhodnutí, neověření splnění podmínek rozhodnutí apod.). Tento prvek nelze vyloučit, nicméně přezkumné řízení. je moţné sníţit jeho intenzitu prostřednictvím přesné formulace návrhu, zaměřené na jeho základní cíl, kterým je ochrana ţadatele v dobré víře před nečinností úřadu (nikoliv umoţnění obcházení zákonných poţadavků prostřednictvím tohoto institutu). Předloţený návrh ovšem dle našeho názoru uvedené poţadavky nesplňuje a ve stávajícím znění lze jen stěţí souhlasit s jeho aplikací v oblasti autoškolství. Ustanovení § 25 odst. 2 upravuje pojem „potvrzení“, které vydá správní orgán. Vysvětleno. Předkladatel se jiţ ale nedostatečně vypořádal s otázkou, komu či jakým způsobem bude toto Pro potvrzení se subsidiárně pouţije správní řád. (viz § 154 a potvrzení vydáno a doručeno. Není zejména uvedeno, ţe se například v případě doručování násl. správního řádu) Vzhledem k tomu, ţe je správní řád postupuje podle správního řádu či jiným způsobem. Rovněţ není řešeno, co se stane v případě obecným právním předpisem (lex generalis), pouţije se vţdy, pokud není zvláštním zákonem jeho aplikace nevydání potvrzení. vyloučena. Výslovný odkaz na správní řád tedy není nutný. Dále návrh zákona uvádí, ţe pokud nevydá správní orgán rozhodnutí ve stanovené lhůtě, Akceptováno. vznikne oprávnění. V § 25 odst. 1 je přitom v obdobném obratu pouţito pojmu „povolení“. Ustanovení § 25 odst. 4 je krajně neurčité (není zřejmé, jaké oprávnění má vzniknout) a dle našeho názoru nepřesné. Správně by měl zákon podle našeho názoru stanovit, ţe po uplynutí dané lhůty se má za to, ţe ţádosti bylo vyhověno (a nikoli, ţe došlo ke vzniku oprávnění). Začátek běhu lhůty pro vznik „oprávnění“ je navrţen dosti neurčitě, „ode dne předloţení Akceptováno. ţádosti“ správnímu orgánu. Z této úpravy je patrná další změna správního řádu, podle kterého § 15 odst. 2 zákona o volném pohybu sluţeb jiţ začátek běhu řízení je zahájeno dnem, kdy ţádost dojde k správnímu orgánu, a stejně by měl být stanoven lhůty upravuje tak, ţe začíná běţet dnem doručení podání počátek běhu předmětné lhůty (a to i s ohledem na roli JMK, u kterých se můţe podání zdrţet). příslušnému správnímu orgánu. Úprava počátku běhu lhůty
31
Nakonec ustanovení § 25 odst. 6 návrhu zákona upravuje přezkum vzniknuvšího v ustanoveních o proceduře tichého souhlasu byla tedy oprávnění. Vzhledem k výše uvedenému, kdy navrhujeme nahradit vznik oprávnění vyhověním vypuštěna. ţádosti, je nutné se předně vypořádat s neexistencí rozhodnutí o vzniku daného oprávnění a jeho PTS byl přepracován; do § 33 byl doplněn odst. 6, jeţ následným zánikem pro nesplnění zákonných předpokladů. Jedná se zjevně o obnovu řízení stanoví, ţe právní orgány přezkoumávají oprávnění, jeţ vznikla uplynutím lhůty, a to do 3 let od uplynutí lhůty pro podle správního řádu a předkladatel by měl promyslet jeho specifickou úpravu. vydání rozhodnutí o ţádosti. Jinak správní orgány postupují obdobně podle ustanovení o přezkumném řízení, které je obsaţeno ve správním řádu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí K návrhu zákona o volném pohybu služeb a k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb K § 2 odst. 3 písm. a) Akceptováno. V poznámce pod čarou č. 13 poţaduje MPSV slova „§ 66 zákona o zaměstnanosti “ nahradit slovy „§ 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti“, neboť jednotlivé normy zprostředkování zaměstnání upravuje § 14 zákona o zaměstnanosti; § 66 jiţ jen rozvíjí ustanovení § 14 odst. 1 písm.b). K § 2 odst. 3 Akceptováno. MPSV poţaduje, aby se také na sociální sluţby vztahovalo pouze ustanovení o jednotných kontaktních místech. Tento poţadavek podporuje rovněţ stanovisko Legislativní rady vlády k návrhu věcného záměru zákona o volném pohybu sluţeb ze dne 24. dubna 2008, v němţ se mimo jiné navrhuje z návrhu zákona „vyloučit pouze ty sociální sluţby, které poskytuje stát, státem pověření poskytovatelé, nebo státem uznané charitativní organizace“. Přitom státem pověření poskytovatelé jsou ti poskytovatelé, kteří podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách získali oprávnění k poskytování sociálních sluţeb, které vzniká rozhodnutím o registraci. Bez tohoto oprávnění nelze poskytovat sociální sluţby (viz § 78 zákona č. 108/2006 Sb.). Dále MPSV podotýká, ţe se zpracovateli návrhu zákona byli zástupci příslušného věcného odboru MPSV (odboru sociálních sluţeb) v průběhu přípravy zákona v kontaktu a měli za to, ţe došli v rámci několika jednání ke společnému závěru, ţe sociální sluţby by do zákona spadat neměly (kromě zapojení do systému jednotných kontaktních míst). Poţadují proto doplnění § 2, odst. 3 o písmeno f) ve znění: “sociální sluţby“.
32
K § 3 písm. a) Akceptováno. V souladu se zákoníkem práce poţaduje MPSV slova „závislou činnost“ nahradit slovy “výkon závislé práce“. K § 25 odst. 6 MPSV poţaduje vypustit poslední větu, neboť ve správních řízeních, kde se pouţije § 25 zákona o volném pohybu sluţeb, se v otázkách neupravených § 25 zákona o volném pohybu sluţeb bude nadále postupovat dle správního řádu, proto i postup podle jeho ustanovení v § 37 odst. 3 by se měl pouţít i bez výslovného odkazu v zákoně o volném pohybu sluţeb. Odkaz na § 37 odst. 3 povaţuje za nadbytečný. K části třicáté – změna zákona o zaměstnanosti K bodu 1 Ve smyslu čl. 45 Legislativních pravidel vlády poţaduje MPSV bod 1 upravit takto: „1. V § 6 odst. 1 písm. l) se za slova „tímto zákonem“ doplňují slova „a zákonem o volném pohybu sluţeb9a)“. Poznámka pod čarou č. 9a zní: „9a) Zákon č. …/…. Sb.“.
Akceptováno. Ustanovení nebude obsahovat odkaz na správní řád.
Akceptováno. .
Celex: 32006L0123“. K bodu 2 Akceptováno / vysvětleno. Obdobná připomínka jako k bodu 1. Dále MPSV navrhuje spojení obou bodů do jednoho ve Oba body budou spojeny podle poţadavků, ustanovení o znění: „V § 6 odst. 1 písm. l) a v § 8 odst. 1 písm. l) se za slova. dozoru v § 8, odst. 1, písm.l však nebude do návrhu zapracováno z důvodů duplicity. K bodu 4 Akceptováno Bod 4 poţaduje MPSV upravit takto: „4. V § 60 odst. 2 se číslo „23“ nahrazuje číslem „18“. Celex: 32006L0123.“. Navrhovanou změnu poţadují s ohledem na sjednocení věkové hranice pro všechny formy zprostředkování zaměstnání. V § 60 odst. 2 je obsaţena obecná úprava, která stanoví podmínky pro udělení povolení ke všem formám zprostředkování zaměstnání. V souvislosti s implementací směrnice o sluţbách se věková hranice sníţí na 18 let pro všechny formy zprostředkování zaměstnání bez ohledu na to, zda poskytovatel sluţby bude spadat pod zákon o 33
volném pohybu sluţeb či ne. Pokud jde o implementaci směrnice ohledně otázky bydliště v případě osob usazených v EU, je toto upraveno v nově navrhovaném § 60 odst. 3. K bodu 5 V bodu 5 poţaduje MPSV slova „zvláštním zákonem9a)“ nahradit slovy „zákonem o volném pohybu sluţeb9a) a slovo „ČR“ nahradit slovy „České republiky“. Jde o legislativní úpravu textu. K bodu 6 V bodu 6 poţaduje MPSV slova „Za větu první větu se vkládá nová věta“ nahradit slovy „Za větu první se vkládá věta“, slova „zvláštním zákonem9a) nahradit slovy „zákonem o volném pohybu sluţeb9a) a slova „odst. 3 aţ 5“ nahradit slovy „odstavcích 3 aţ 5“. Jde o legislativní úpravu. K bodu 7 Ve smyslu Legislativních pravidel vlády je potřeba slova „podle zvláštních právních předpisů“ nahradit slovy „podle jiných právních předpisů“. K bodu 8 V bodu 8 poţaduje MPSV čárku na konci textu přesunout aţ za poznámku pod čarou. K bodu 9 (bod je potřebné uvést aţ po změnách v § 61): Bod poţaduje MPSV uvést takto: „xx. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který zní: „§ 61a V řízení o udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání formou uvedenou v § 14 odst. 1 písm. a) a c) právnické nebo fyzické osobě vymezené zákonem o volném pohybu sluţeb9a), se postupuje podle § 25 zákona o volném pohybu sluţeb.“.
Akceptováno. Jedná se o legislativně technickou úpravu. Akceptováno. Jedná se o legislativně technickou úpravu.
Vysvětleno. Otázka legislativně technická. Není vhodné měnit toto označení, neboť je v textu dotčeného právního předpisu pouţito vícekrát a navrhovaná změna by učinila právní předpis terminologicky nekonzistentním. Akceptováno. Jedná se o legislativně technickou úpravu. Akceptováno
Celex: 32006L0123“.“. Jde o legislativní upřesnění textu. Postup podle § 25 zákona o volném pohybu sluţeb se bude vztahovat pouze na osoby vymezené zákonem o volném pohybu sluţeb a na formy zprostředkování, které podléhají reţimu zákona o volném pohybu sluţeb. K bodu 10 Akceptováno. MPSV poţaduje slova „věta první zní:“ nahradit slovy „se věta první nahrazuje větou“ a slovo Jedná se o legislativně technickou úpravu. „pokud zvláštní zákon“ nahradit slovy „pokud zákon o volném pohybu sluţeb9a)“ a uvést
34
celex. Jde o legislativní upřesnění textu. K bodu 11 Akceptováno. V tomto bodu poţaduje MPSV slova „zvláštní zákon9a)“ nahradit slovy „zákon o volném Jedná se o legislativně technickou úpravu. pohybu sluţeb9a)“. K bodu 13: Akceptováno Tento bod poţaduje MPSV upravit takto: „13. V § 61 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) V případě právnické nebo fyzické osoby vymezené zákonem o volném pohybu sluţeb9a) se podává ţádost o povolení ke zprostředkování zaměstnání formou uvedenou v § 14 odst. 1 písm. b) samostatně.“ Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.“.“. Jde o legislativní upřesnění textu. V případech, kdy lze vést o ţádosti ke všem formám zprostředkování zaměstnání jedno řízení, není nutné podávat ţádost samostatně, proto s ohledem na snahu nezvyšovat administrativní zátěţ podnikatelů není ţádoucí, aby samostatnou ţádost podávali všechny právnické nebo fyzické osoby, které ţádají o více forem zprostředkování zaměstnání, ale pouze ty, na které se vztahuje zákon o volném pohybu sluţeb a u nichţ se pro některé formy bude uplatňovat „procedura tichého souhlasu“ a pro formu dle § 14 odst. 1 písm. b) běţné řízení. K bodu 14 Akceptováno MPSV poţaduje celý tento bod vypustit, neboť s ohledem na nově navrţené znění bodu 15 je celý bod 14 nadbytečný. V povolení vţdy bude uvedeno, na jakou dobu se vydává, ať uţ to bude na dobu určitou či neurčitou. První věta třetího odstavce pak představuje obecnou úpravu délky povolení, zvláštní úprava vztahující se na osoby spadající pod zákon o volném pohybu sluţeb je navrhována v bodě 15. K bodu 15 Akceptováno Bod poţaduje MPSV uvést ve znění: „15. V § 62 odstavec 3 zní: „(3) Povolení ke zprostředkování zaměstnání se vydává maximálně na dobu 3 let, s výjimkou povolení ke zprostředkování zaměstnání formou uvedenou v § 14 odst. 1 písm. a) a c), které se
35
právnickým nebo fyzickým osobám, na něţ se vztahuje zákon o volném pohybu sluţeb9a), vydává na dobu neurčitou. Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané na dobu určitou lze vydat opakovaně.“ Celex: 32006L0123“.“. Povolení ke zprostředkování zaměstnání na dobu neurčitou se vydává osobám vymezeným zákonem o volném pohybu sluţeb v případě zprostředkování zaměstnání formou dle § 14 odst. 1 písm. a) a c), v ostatních případech platí obecná úprava. K bodu 16 Akceptováno Bod 16 poţaduje vypustit s ohledem na návrh znění bodu 15. K čl. LIV – Přechodná ustanovení Akceptováno Body 1 a 2 poţaduje MPSV upravit takto: „1. Řízení o povolení ke zprostředkování zaměstnání, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaná podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti v rozsahu a za podmínek, za jakých byly uděleny.“. Jde o legislativní upřesnění textu přechodných ustanovení. Ve smyslu výše uvedených připomínek ke změně zákona o zaměstnanosti je potřeba upravit Akceptováno důvodovou zprávu, úplně znění zákona a rozdílovou tabulku. (Důvodová zpráva a úplné znění neodpovídají ani současnému návrhu zákona). Poţaduje dále doplnit změny níţe uvedených zákonů. Vysvětleno. Takové ustanovení není potřeba. Povinnosti Čl …… stanovené zákonem o vps poskytovatelům sluţeb vůči Změna zákona o inspekci práce příjemcům sluţeb budou řešeny na soukromoprávním Zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 základě. Co se týče ustanovení upravujících administrativní Sb., zákona č. 213/2007 Sb. a zákona č. 362/2007 Sb. se mění takto: spolupráci mezi členskými státy, v jednotlivých sektorových právních předpisech není nutné odkazovat na příslušná 1. „V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno g), které ustanovení zákona o volném pohybu sluţeb upravující tuto
36
včetně poznámky pod čarou č. 4a zní: „g) právních předpisů upravujících volný pohyb sluţeb 4a) . Poznámka pod čarou: 4a) § 18 aţ 22 zákona č. ….. o volném pohybu sluţeb“ CELEX 32006L0123“
problematiku. Správní orgány mohou postupovat v souladu s těmito ustanoveními na základě zmocnění, které jim dává zákon o volném pohybu sluţeb. Pokud správní orgány vykonávají v rámci své pravomoci a působnosti dozor nad poskytovateli sluţeb, vztahují se na ně tato ustanovení automaticky.
2. V § 3 se doplňuje nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 4a zní: „(4) V řízení podle odstavce 1 písmene g) postupují úřad a inspektoráty podle zákona o volném pohybu sluţeb 4a). CELEX 32006L0123“ 3. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č.4a zní: „j) poskytovatele sluţeb podle jiného právního předpisu 4a)“ . CELEX 32006L0123“ Odůvodnění: K bodu 1 Zakládá se pravomoc správního orgánu provádět kontrolní činnost podle § 18 aţ 22 zákona o volného pohybu sluţeb. K bodu 2 Navrhuje se legislativně technická změna v souvislosti s novým § 3 odst. 1 písm. g) (viz bod 1). K bodu 3 Navrhuje se legislativně technická změna v souvislosti s novým § 3 odst. 1 písm. g), a to explicitní vymezení, ţe působnost zákona se vztahuje na poskytovatele sluţeb při přeshraničním poskytování sluţeb (viz bod 1).
37
Čl ….. Změna zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Akceptováno.
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další poţadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování sluţeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 20 odstavci 1 se za slova „ve správním řízení 30)“ vkládají slova „podle § 25 zákona o volném pohybu sluţeb.“ CELEX 32006L0123“ 2. V § 20 se na konci odstavce 1 doplňují věty, které zní: „Tato doba bude na ţádost drţitele akreditace nebo oprávnění prodlouţena o deset roků, jestliţe drţitel akreditace nebo oprávnění prokazatelně zkoušky z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle tohoto zákona v uvedené době soustavně vykonával. Drţitel akreditace nebo oprávnění předloţí ţádost o prodlouţení nejméně 60 dní před uplynutím platnosti akreditace nebo oprávnění.“ 3. V § 20 se v odstavci 6 věta první zrušuje a nahrazuje větou, která včetně poznámky pod čarou č. 30a zní: „Při podání návrhu na udělení akreditace podle odstavce 1 nebo oprávnění podle odstavce 4 je předkladatel povinen uhradit správní poplatek podle jiného právního předpisu 30a).“ Poznámka pod čarou: 30a) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“ Odůvodnění: K bodu 1 Navrhuje se zavedení tzv. procedury tichého souhlasu, kterou poţaduje směrnice o Sluţbách
38
v čl. 13. Toto ustanovení bude implementováno v § 25 zákona o volném pohybu sluţeb. K bodu 2 Navrhuje se, aby platnost akreditací nebo oprávnění vydaná podle zákona č. 309/2006 Sb. na dobu určitou tří let bylo moţno prodlouţit na 10 let s tím, ţe tyto akreditace nebo oprávnění budou prodlouţeny na základě podání včasné ţádosti. Drţitel akreditace nebo oprávnění nebude nucen znovu dokládat poţadované dokumenty, pokud bude i nadále splňovat zákonné podmínky. K bodu 3 S potřebou zjednodušit vydávání povolení poskytovatelům sluţeb k výkonu odborné činnosti podle směrnice o Sluţbách se navrhuje při prověřování odborné způsobilosti právnických a podnikajících fyzických osob k provádění zkoušek odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti a udělení akreditace nebo oprávnění a úhrady nákladů s tím spojených podle zákona č. 309/2006 Sb. § 20 odstavce 6 věty první zjednodušení postupu správního řízení zavedením úhrady prostřednictvím správního poplatku. Čl. …. Přechodná ustanovení 1. Řízení započatá před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Akreditace nebo oprávnění udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti v rozsahu a za podmínek, za kterých byly uděleny. Odůvodnění: Navrhuje se přechodné ustanovení, které upravuje proces správních řízení, jeţ byla započata před nabytím účinnosti právní úpravy procedury tichého souhlasu. Správní řízení o udělení akreditace započatá před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, ta to tak, ţe procedura tichého souhlasu se nebude na tato správní řízení vztahovat. Dále se navrhuje přechodné ustanovení, které stanoví právní úpravu akreditace nebo oprávnění, které byly uděleny před nabytím účinnosti zákona o volném pohybu sluţeb. Tyto akreditace a oprávnění zůstávají v platnosti v rozsahu a za podmínek, za jakých byly uděleny.
39
Čl. …. Změna zákona o správních poplatcích
Vysvětleno. Tato změna nebude do změnového zákona doplněna, protoţe přímo nesouvisí s implementací směrnice o sluţbách.
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., se mění takto: V příloze Sazebník se v části I v poloţce 22 doplňuje poloţka písm. l), které včetně poznámky pod čarou č. 26b zní: „l) podání návrhu na vydání rozhodnutí o udělení akreditace nebo oprávnění 26b) k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo ze zvláštní odborné způsobilosti Kč 5 000 Poznámka pod čarou č. 26b) zní: „ 26b) § 20 odst. 6 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění zákona č. …..“ Odůvodnění: S odvoláním na výše uvedenou změnu zákona č. 309/2006 Sb. v zájmu zjednodušení postupu správního řízení místo individuálně vyměřované výše úhrady nákladů na prověření nově stanovit jednotný správní poplatek ve výši Kč 5 000. Čl. ….. Akceptováno. Změna zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce
40
Zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 159/1992 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb. se mění takto: V § 6a se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1a zní: „(4) V řízení podle odstavce 1 písmene c) postupuje organizace státního odborného dozoru podle § 25 zákona o volném pohybu sluţeb 1a).“ Poznámka pod čarou: 1a) Zákon č. ….. o volném pohybu sluţeb“ CELEX 32006L0123“ Odůvodnění: Navrhuje se zavedení tzv. procedury tichého souhlasu, kterou poţaduje směrnice o Sluţbách v čl. 13. Toto ustanovení bude implementováno v § 25 zákona o volném pohybu sluţeb. Čl. …. Přechodná ustanovení Řízení započatá před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Odůvodnění: Navrhuje se přechodné ustanovení, které upravuje proces správních řízení, jeţ byla započata před nabytím účinnosti právní úpravy procedury tichého souhlasu. Správní řízení prováděná podle zákona č. 174/1968 SB, ve znění pozdějších předpisů § 6a odst. 1 písm c) započatá před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, a to tak, ţe procedura tichého souhlasu se nebude na tato správní řízení vztahovat.
41
Český statistický úřad Bez připomínek.
Český úřad zeměměřický a katastrální Bez připomínek.
Český báňský úřad I/ K návrhu zákona o volném pohybu služeb
Akceptováno. Doplňuje se nový odstavec 3, který se s přerušením řízení 1/ K § 25 konstatujeme, ţe z navrţeného textu není jasná jeho vazba na správní řád, vypořádává v zájmu právní jistoty. zejména pak na § 64 týkající se přerušení řízení. Poţadujeme proto doplnit pasáţ, která umoţní přerušit řízení v případě, kdy bude podána ţádost, která nesplňuje podmínky stanovené platnými právními předpisy, např. tohoto znění: „V případě, ţe podaná ţádost nesplňuje poţadavky stanovené jinými právními předpisy, správní orgán řízení přerušíxxx) a vyzve ţadatele k doplnění ţádosti. Nebude-li ţádost ve stanovené lhůtě doplněna, správní orgán řízení zastaví. Lhůty podle tohoto ustanovení po dobu přerušení řízení neběţí. __________________________ xxx) § 64 zákona č. 500/2004 Sb.“.
K § 25 odst. 6 konstatujeme, ţe poslední věta by měla být uvedena jako samostatný odstavec 2, Vysvětleno. společný celému ustanovení § 25. V souvislosti s novou úpravou odstavce 3 není tato věta dále relevantní. II/ K návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona Akceptováno v bodech 2 aţ 5 a 8. Neakceptováno v bodech 6. a 7. (sníţení věkové hranice). o volném pohybu služeb Rozpor odstraněn na jednání dne 25.8., kdy se zástupci MPO a ČBÚ na úrovni ředitelů dohodli na sjednocení věkové K Části druhé, Čl. III. (Změna zákona o hornické činnosti) hranice na 21 let. Český báňský úřad zásadně nesouhlasí se zněním novelizačních bodů uvedených v Části druhé, čl. III pod čísly 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8 a poţaduje je vypustit.
42
Úřad průmyslového vlastnictví Text zákona upravit v souladu s novelou 189/2008 Sb. Odstranit legislativně-technické nepřesnosti.
Akceptováno. Akceptováno.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Bez zásadních připomínek.
Správa státních hmotných rezerv Bez připomínek.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost Poţadavek v atomovém zákoně výslovně vymezit činnosti, jenţ nejsou sluţbami ve smyslu zákona o VPS. Z důvodu zvýšeného veřejného zájmu vyloučit i odbornou přípravu pracovníků z reţimu přeshraničního poskytování sluţeb. SÚJB poţaduje uvádět dobu platnosti u všech povolení bez ohledu na to, zda je povolení uděleno na dobu určitou nebo neurčito. SÚJB tedy chce vypustit „pokud se uděluje na dobu určitou“, protoţe vzhledem k navrţenému rozšíření kategorií povolení vydávaných na dobu určitou je z praktických důvodů přijatelnější uvádění doby platnosti u všech povolení. (viz níţe - k bodu 7) SÚJB navrhuje formulaci, která zpřesňuje zavedení PTS a dále navrhuje systematicky zařadit tento institut na konec § 14 atomového zákona, neboť se jedná o procesní ustanovení. K bodu 6 SÚJB navrhuje bod 6 vypustit Zrušením celého novelizačního bodu 6 bude ze zákona odstraněna i moţnost prodlouţit povolení. K bodu 7 Kromě formální změny zařazení ustanovení v rámci novelizačního zákona je navrhováno i
Akceptováno. Ještě byl v souvislosti s připomínkou OKOMu změněn pojem trvalý pobyt na trvalé bydliště. Akceptováno.
Akceptováno. Akceptováno.
Akceptováno.
43
odlišné vymezení okruhu povolení, která jsou vydávána na dobu neurčitou, a to z důvodu potřeby pravidelných revizí z důvodu zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. K bodu 8 Akceptováno. SÚJB navrhuje nahradit stávající text novelizačního bodu textem následujícím: „V § 16 odstavec 6 písmeno c) zní: „c) v případě povolení podle § 9 odst. 1 písm. a), c), d), g), j) aţ m), o) a p) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,“.“. Změna navazuje na předchozí připomínku – je potřeba sladit nový okruh povolení na dobu určitou s tímto ustanovením. K celé části dvacáté Akceptováno. Navrhujeme vloţit nový čl. XXI - přechodné ustanovení, kterým bude upravena právní situace dosavadních licencí. V zájmu zachování právní jistoty je vhodné přechodně ustanovení v navrţeném znění do zákona včlenit. K§5 Navrhujeme reformulovat ustanovení tak, aby bylo zřejmé, zda, popř. v jakých případech, je při usazování poskytovatel sluţby povinen mít povolení. Z ustanovení samého není zřejmé, zda je poskytovatel sluţby, který se usazuje na území ČR, povinen získat povolení k poskytnutí sluţby dle práva ČR i v případech, kdy je drţitelem obdobného povolení v jiném členském státě EU.
K§5 Je – li záměr legislativců skutečně takový, ţe by povolení dle práva ČR neměla být při usazení vydávána, návrh zákona postrádá jakýkoli nástroj ku informování příslušných orgánů veřejné správy ČR o vykonávání činnosti na území ČR. Bez tohoto nástroje by nebylo moţné zajistit účinnou veřejnou správu v dotčených oblastech (v úvodních fázích implementace směrnice byl zvaţován). Příslušný institut informační povinnosti poskytovatele sluţby vůči orgánům veřejné správy je nutné doplnit.
Vysvětleno. Pokud se poskytovatel sluţby zamýšlí usadit v ČR, je povinen za všech okolností získat povolení k poskytnutí sluţby dle práva ČR. Toto vyplývá jiţ ze samotné podstaty principu usazení se, neboť se jím rozumí podřízení se právnímu reţimu hostitelského státu. Drţitel oprávnění jiného členského státu můţe poskytovat sluţby v ČR pouze přeshraničně (viz § 4 zákona o volném pohybu sluţeb). Vysvětleno. Povolení v tomto případě vydávána budou, § 5 pouze usnadňuje poskytovatelům sluţeb přístup k podnikání v ČR tím, ţe zavádí uznávání splnění povinností, dokladů a pojištění – tedy případných předpokladů, které jiţ splnili v jiném členském státě. O zavedení institutu informační povinnosti poskytovatele sluţby vůči orgánům veřejné správy do zákona o vps bylo uvaţováno ve fázi věcného záměru, na základě zásadních
44
K § 25 odst. 3 Navrhujeme vypustit poslední větu ustanovení. Odůvodnění Ustanovení upravuje moţnost příslušného orgánu prodlouţit lhůtu pro vydání rozhodnutí aţ na dvojnásobek. Zároveň však poslední větou vylučuje aplikaci § 71 odst. 3 a 4 správního řádu. Vyloučení § 71 odst. 3 a 4 správního řádu však zbavuje orgány moţnosti vydat rozhodnutí jinak, neţ bezodkladně (tedy ve lhůtě 30 a více dní v závislosti na konkrétních okolnostech). Není – li tedy jiným právním předpisem stanovena zvláštní lhůta pro vydání povolení, při vyloučení obecných lhůt ze správního řádu je příslušný orgán povinen vydat rozhodnutí bezodkladně (v souladu s § 71 odst. 1 správního řádu) a moţnost prodlouţení lhůty na dvojnásobek se stává nesmyslnou (tj. orgán by mohl prodlouţit lhůtu na dvojnásobek doby určené jako „bezodkladně“). V těchto případech by tedy byly orgány zbaveny moţnosti vydat rozhodnutí jinak neţ bezodkladně. Vyloučením § 71 odst. 4 správního řádu se napříště do lhůt pro vydání rozhodnutí započítává i doba nutná k opatření údajů dle § 6 odst. 2 správního řádu. Tato změna se dotýká nejen rozhodování, pro neţ není zvláštní právním předpisem stanovena specifická lhůta, ale všech řízení o vydání povolení. V konkrétních případech se však můţe jednat o značně dlouhou dobu nutnou k opatření údajů, která můţe nevhodně leč zásadně zkrátit dobu pro vydání rozhodnutí. Vyloučení tohoto ustanovení je tedy obecně neţádoucí.
připomínek řady resortů včetně OKOMu bylo od této idey upuštěno (informační povinnosti jsou v jednotlivých zvláštních zákonech). Akceptováno. Vyloučení § 71 odst. 3 se vztahuje pouze na prodlouţení lhůty, neboť zákon o volném pohybu sluţeb zavádí vlastní postup. Znění ustanovení bylo upraveno tak, aby to bylo zcela evidentní, ţe se toto ustanovení nevztahuje pouze na prodlouţení lhůty: 4) Ve zvláště sloţitých případech můţe správní orgán usnesením prodlouţit lhůtu pro vydání rozhodnutí nejvýše na dvojnásobek. Proti tomuto usnesení se nelze odvolat. Ustanovení § 71 odst. 3 písm. a) a b) správního řádu se nepouţijí.
Národní bezpečnostní úřad Bez připomínek.
Energetický regulační úřad Bez připomínek.
45
Úřad vlády České republiky Odbor kompatibility s právem ES Obecně: Akceptováno. Do zákona jsou doplněny Návrhy zákonů se do právního řádu ČR implementuje směrnice Evropského parlamentu a Rady interpretační zásady ve smyslu připomínky. 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o sluţbách na vnitřním trhu (dále jen „směrnice“). Pojetí sluţeb zahrnuje široké spektrum činností ve smyslu čl. 49 a násl. Smlouvy o zaloţení ES (dále jen „SES“) a judikatury Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“). Návrhy provádějí zejména poţadavek zákazu omezení volného pohybu sluţeb, administrativní spolupráci, povinnosti poskytovatelů sluţeb a další. Dále obsahují ustanovení provádějící svobodu usazování a přístup k výdělečné činnost ve smyslu čl. 43 a násl. SES. Při implementaci směrnice je třeba přihlíţet k judikatuře ESD, a to tak, aby nedošlo k rozporům s ní, byť některé oblasti směrnice vymezuje úţeji (z Preambule směrnice je patrné, ţe je do jisté míry koncipována jako kodifikace judikatury, a ostatně také její čl. 3 odst. 3 předpokládá, ţe bude vykládána v souladu s ustanoveními o právu usazování a volném pohybu sluţeb). Cílem je přitom dosáhnout vnitřního trhu se sluţbami, které tvoří většinový podíl na ekonomikách členských států, směrnice se tak zařazuje do Lisabonské agendy. V tomto ohledu má směrnice rámcový a horizontální charakter, omezený pouze hranicemi vnitřního trhu a výslovnými výjimkami.1 Připomínáme, ţe závazkem členského státu ve smyslu čl. 249 SES je dosáhnout výsledku zamýšleného směrnicí. Jedním z cílů směrnice je rovněţ vytvořit podmínky právní jistoty jak pro poskytovatele, tak pro příjemce sluţeb. V této souvislosti je třeba podotknout, ţe směrnice nejen stanoví jednotlivá práva, nýbrţ také obecné povinnosti pro členský stát, které jsou takové povahy, ţe mají poskytovatelům sluţeb zaručit právní jistotu nejen v praxi správních a jiných orgánů, ale také v právních vztazích obecně na území tohoto členského státu (srov. C-438/05 Viking Line, bod 62 a 64, kde ESD zdůraznil, ţe se nejedná jen o subjekty s přímou regulační či kvazilegislativní působností, nýbrţ obecně o jednání jednotlivců či skupin jednotlivců, a tedy o horizontální přímý účinek). Domníváme se, ţe odpovídající ustanovení směrnice (části čl. 9 aţ 16, které dle rozdílové přiloţené tabulky nejsou provedeny v ţádném z ustanovení) proto vyţadují zakotvení v zákoně 1
I přes zásahy v jednotlivých kategoriích sluţeb koncepce směrnice zůstala táţ, proměňoval se pouze způsob právního řešení (princip země původu byl nahrazen principem nediskriminace).
46
obecné
v podobě obecných principů a zásad, které se uplatní na přístup k poskytování sluţeb a na svobodu usazování, podobně jako je tomu např. v případě správního řádu či zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace. Rovněţ je třeba upozornit, ţe tzv. negativní implementace navrhovaná změnou zvláštních zákonů na základě tzv. screeningu postihne pouze ty právní předpisy, které byly jeho předmětem. Stav povolovacích reţimů platný po ukončení screeningu se však bude v budoucnu měnit s přijímáním nových právních úprav, a je proto vhodné upravit povinnosti vyplývající pro členský stát ze směrnice rovněţ pro futuro. Souvisejícím důvodem je nezbytnost provést ustanovení směrnice právně závazným způsobem (C-97/84 Komise v Nizozemí), a to na základě judikatury ESD také pro všechny (nestátní) orgány veřejné správy a dokonce pro asociace a organizace, které nejsou předmětem úpravy veřejného práva, avšak překáţky volného pohybu vyplývají z jejich právní autonomie (C-36/74 Walrave Koch, C341/05 Laval, C-438/05 Viking Line, v analogii k volnému pohybu pracovníků se jedná rovněţ o nediskriminaci mezi zaměstnanci z jednotlivých členských států, srov. nejnověji C-94/07 Raccanelli). Domníváme se proto, ţe z hlediska komplexního pokrytí právních vztahů v oblastech, které směrnice upravuje, se jedná o nedostatečnou transpozici, kdy pro případy, ţe nepůjde o přímý vertikální vztah poskytovatele ke státu a o kritérium přímo zmíněné v zákoně, je vhodné výslovně uvést obecné interpretační zásady (vztahující se na subjekty dle personálního vymezení zákona), které umoţní účinnou ochranu práv zaručených směrnicí. Totéţ platí i de lege ferenda, kdy nelze opominout, ţe při přijímání budoucích legislativních aktů bude třeba vţdy mí na paměti slučitelnost se směrnicí. To lze zajistit stanovením obecných zásad, v jejichţ světle bude nutno vykládat práva a povinnosti osob, na které se tyto zásady vztahují. K návrhu zákona o volném pohybu sluţeb: K Hlavě I: Pro zařazení obecných zásad, jehoţ odůvodnění je uvedeno výše, se jako nejvhodnější jeví vloţení obecného ustanovení v úvodu zákona. K § 2 odst. 2: Vzhledem k tomu, ţe směrnice vyjímá z okruhu své působnosti tzv. sluţby v obecném hospodářském zájmu (coţ vyplývá ostatně i z čl. 86 odst. 2 SES), vzniká otázka zakotvení výslovné výjimky v tomto směru v zákoně. Znění zákona v tomto ohledu ponechává věc otevřenou i s ohledem na širokou definici „sluţby“ (kterou lze nicméně povaţovat za správnou).
Akceptováno. Viz Předchozí připomínka.
Akceptováno. Do zákona je doplněno ustanovení o vyloučení sluţeb obecného ekonomického zájmu v §4. V § 3 je doplněna definice obsahující výčet těchto sluţeb.
47
Navrhujeme proto doplnit do výčtu výjimek sluţby obecného hospodářského zájmu, zejména poštovní sluţby, dodávky elektrické energie a plynu, provozování letišť a přístavů, veřejné dopravy, záchranné sluţby, zásobování vodou a odvoz odpadů, a to pouze nakolik je to nutné pro zachování zvláštních práv přiznaných zvláštním právním aktem určitým osobám za účelem jejich poskytování. K § 7: Postrádáme implementaci věty druhé čl. 23 odst. 2 směrnice, podle níţ v případě pouze částečného krytí rizik pojištěním sjednaným v jiném členském státě je moţno poţadovat pouze pojištění v takové výši, která (poměrně) kryje dosud nepokrytá rizika. Poţadujeme ustanovení v tomto smyslu doplnit. K § 8 odst. 1: Povinnost členského státu uznat podle čl. 5 odst. 3 směrnice neověřenou kopii dokumentu je širší neţ případy, kdy lze ověřit skutečnosti v něm uvedené prostřednictvím IMI (Internal Market Information System) systému. Členské státy nesmí vyţadovat, aby byl doklad z jiného členského státu předloţen ve své originální podobě nebo v podobě ověřené kopie nebo ověřeného překladu, kromě případů stanovených jinými nástroji Společenství nebo je-li takový poţadavek opodstatněn naléhavým důvodem obecného zájmu včetně veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. Poţadujeme převést toto ustanovení směrnice obecným způsobem do zákona, např. formou jedné ze zásad zmíněných výše.
Akceptováno.
Vysvětleno Podmínkou pouţití IMI systému je chráněn veřejný zájem.
K § 9: Akceptováno. Doplněno. Mezi informacemi, které poskytovatel musí zpřístupnit příjemci sluţby, postrádáme podle čl. 27 odst. 1 adresu, na kterou můţe příjemce zaslat svou stíţnost. K § 10: Není zřejmé, proč jsou informace vypočtené v dotčeném ustanovení poskytovány na ţádost. Zejména pro písm. c) ze směrnice (čl. 27 odst. 4) vyplývá, ţe by měli příjemci být informováni automaticky a navíc být informace zmíněny ve všech informačních dokumentech.
Vysvětleno. Směrnice sama v čl. 22 rozlišuje mezi informacemi, které musí poskytovatel zpřístupnit příjemci a informacemi, které musí poskytovatel poskytnout příjemci na ţádost. Předmětné ustanovení směrnice implementováno v § 9 písm. l
48
K Hlavě V: Vysvětleno. Toto ustanovení implementováno § 14/3 Není zřejmé, jak je zajištěn poţadavek čl. 11 odst. 3 směrnice, tj. aby poskytovatelé informovali Zákona. Toto ustanovení je pro větší přehlednost upraveno jednotné kontaktní místo o zaloţení dceřiných společností, jejichţ činnosti spadají do oblasti ve smyslu připomínky. povolovacího reţimu, a změnách své situace, v jejichţ důsledku nejsou nadále plněny podmínky pro udělení povolení. Dále není zřejmé, jak bude zajištěn poţadavek čl. 21 směrnice na poskytování informací příjemcům ve státě bydliště, zejména pokud jde o zahraniční ochranu spotřebitele, opravné prostředky aj. Ze směrnice vyplývá, ţe tyto informace by měla poskytovat jednotná kontaktní místa či jiné pověřené subjekty. Domníváme se, ţe tato povinnost by měla být v zákoně výslovně zakotvena, aby se jí mohly oprávněné subjekty dovolat.
Akceptováno. Doplněno
K § 25: Řešení tzv. procedury tichého souhlasu bylo zavedeno na bázi aplikace delegované zvláštními zákony, avšak směrnice poţaduje, aby se uplatnila generálně na veškeré poskytovatele sluţeb v široce vymezeném smyslu. Domníváme se, ţe z hlediska zvolené legislativní techniky se v tomto ohledu jedná o nesprávnou implementaci směrnice, a poţadujeme jeho obecnou aplikaci výslovně zakotvit. K návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu sluţeb
Vysvětleno. Článek 13 směrnice umoţňuje nezavést PTS v případech, kde převaţuje veřejný zájem. Tato otázka byla prověřována v rámci tzv. screeningu na základě usnesení vlády 440/2007. Nejde o nesprávnou implementaci směrnice, pouze o neobvyklé legislativně – technické řešení. Vysvětleno. Zákon je v gesci MK, které poţaduje rozhlasové a televizní vysílání ze směrnice vyloučit na základě č. 2 odst. 2 písm g).
Upozorňujeme, ţe z judikatury ESD vyplývá, ţe volný pohyb sluţeb se vztahuje také na televizní vysílání. Zatímco návrh zákona o volném pohybu sluţeb toto respektuje, mezi dílčími změnami dalších zákonů chybí vyřešení otázky právního nároku na udělení licence k rozhlasovému a televiznímu vysílání (viz § 12 odst. 4 zák. č. 231/2001 Sb.). Jelikoţ tato sluţba se podřadí pod zákon o volném pohybu sluţeb, je nutno právní nárok na přístup k poskytování této sluţby vyjasnit. K části sedmé: Oproti věcnému záměru zákona doznal předkládaný návrh značných změn v podobě zrušení oprávnění poskytovat přeshraničně sluţby daňového poradce jako hostující osoba. Toto právo vyplývá z čl. 49 a směrnice, případnou výjimku je třeba zdůvodnit, coţ ovšem návrh nečiní a i
Akceptováno. Došlo k chybě při formulování návrhu změnového zákona.
49
ve světle bodu 36 Preambule směrnice se jeví jako obtíţné svobodu poskytování sluţeb zcela vyloučit. Poţadujeme proto ponechání stávajícího stavu v této oblasti úpravy. K části deváté: Navrţená úprava jednak koliduje s § 36a novelizovaného zákona č. 18/2004 Sb. a jednak se nejeví jako dostatečně odůvodněná v otázce volného přeshraničního poskytování sluţeb dočasně nebo příleţitostně. Vyţaduje-li se pro poskytování sluţeb dle čl. 49 a násl. SES úřední oprávnění, jde v zásadě dle judikatury Evropského soudního dvora o nepřiměřené opatření (C58/98 Corsten). Při absenci odůvodnění se navíc zavádí reţim odlišný od ostatních sluţeb, a proto poţadujeme ponechat obecnou úpravu stanovenou v návrhu zákona o volném poskytování sluţeb.
Vysvětleno. Zákon je v působnosti ČÚZK. Z důvodu veřejného zájmu je omezeno přehraniční poskytování sluţeb na základě čl 16. odst. 3 směrnice. Odůvodnění veřejného zájmu je doplněno do textu důvodové zprávy
K části desáté: Chybí zdůvodnění, proč se zavádí licence na dobu určitou a nikoli jak vyţaduje směrnice v čl. 11 na neomezeně dlouhou dobu. Platnost povolení lze limitovat pouze tehdy, pokud se automaticky prodluţuje nebo platí pouze s výhradou nepřetrţitého plnění poţadavků (coţ není případ návrhu, kde se vyţaduje ţádost o nové povolení), nebo počet dostupných povolení je omezen z naléhavých důvodů obecného zájmu (coţ však předkladatel nedokládá), anebo omezenou dobu platnosti povolení lze opodstatnit naléhavým důvodem obecného zájmu (coţ se opět nedokládá). K části jedenácté, bodu 1 (§ 9 odst. 3): Trvalý pobyt je institutem českého cizineckého práva a evidenčním údajem na území ČR, který však nemusí cizí právní řády znát, proto poţadujeme jeho nahrazení výrazem „trvalé bydliště“. K části dvacáté šesté: Lze mít pochybnosti o tom, zda zavedení procedury tichého souhlasu v případě udělování pověření je opodstatněné s ohledem na to, ţe podle směrnice se předpokládá její uplatnění u povolovacích řízení, kdy ţadatel o povolení ţádá a není mu poskytnuta odpověď ve stanovené lhůtě. Pokud Ústav uděluje pověření pouze z moci úřední, není na ně právní nárok a nelze ani určit lhůtu, jejímţ uplynutím by pověření mělo vzniknout. Rovněţ není zřejmé, proč není tato procedura zavedena také u ostatních pověření podle cit. ustanovení, týkajících se laboratoří (odst. 6 a 8). Navrhujeme proto z důvodu jednotnosti doplnit do odst. 5 také odkaz na tato řízení.
Vysvětleno. Zákon v působnosti MZE. V návrhu je upraveno prodluţování doby platnosti licence v závislosti na splnění poţadavků v souladu s článkem 11 odst. 1 písm a). Úprava je odůvodněna existencí veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny a v tomto smyslu je doplněna důvodová zpráva.
Akceptováno. Vysvětleno. Na povolení existuje právní nárok, zavedení PTS je zde opodstatněno, existence veřejného zájmu. Připomínka vysvětlena, důvody veřejného zájmu jsou doplněny do důvodové zprávy.
50
K části třicáté, § 61 odst. 5: Směrnice v čl. 5 odst. 3 stanoví, ţe členské státy nesmí vyţadovat, aby byl doklad z jiného členského státu předloţen ve své originální podobě nebo v podobě ověřené kopie nebo ověřeného překladu, kromě případů stanovených jinými nástroji Společenství nebo je-li takový poţadavek opodstatněn naléhavým důvodem obecného zájmu včetně veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. Platí tedy opačný princip, neţ jaký zvolil předkladatel ve spojení § 8 zákona o volném pohybu sluţeb a předmětného ustanovení. Poţadujeme upravit ve smyslu směrnice.
Vysvětleno. Poţadované údaje bude moţné dohledat pomocí IMI systému, lze tedy aplikovat ustanovení § 8 zákona o volném pohybu sluţeb. Stávající text je dále ţádoucí zachovat s ohledem na ţadatele z nečlenských států EU.
K části třicáté, § 62: Chybí odůvodnění, proč se některá povolení mají vydávat na dobu určitou a nikoli jak vyţaduje směrnice v čl. 11 na neomezeně dlouhou dobu. Platnost povolení lze limitovat pouze tehdy, pokud se automaticky prodluţuje nebo platí pouze s výhradou nepřetrţitého plnění poţadavků (coţ není případ návrhu), nebo počet dostupných povolení je omezen z naléhavých důvodů obecného zájmu (coţ však předkladatel nedokládá), anebo omezenou dobu platnosti povolení lze opodstatnit naléhavým důvodem obecného zájmu (coţ se opět nedokládá).
Vysvětleno. Z důvodu rozlišení reţimu, který spadá do působnosti směrnice a reţimu, který je ze směrnice vyňat je v § 62 doplněn odst. 4 – který pro reţim spadající pod směrnici o sluţbách stanoví platnost povolení na dobu neurčitou.
Úřad vlády České republiky Místopředseda vlády ČR a předseda Legislativní rady vlády ČR Judr. Cyril Svoboda Úřad vlády České republiky Ministryně vlády ČR pro oblast lidských práv a národnostních menšin MUDr. Džamila Stehlíková Bez připomínek.
51
Úřad vlády České republiky Místopředseda vlády pro evropské záležitosti RNDr. Alexandr Vondra - zástupce MVEZ se jednání nezúčastnil. Bez připomínek.
Úřad vlády České republiky Vedoucí Úřadu vlády ČR Bez připomínek.
Český telekomunikační úřad Zapracování výjimky týkající se poskytování poštovních sluţeb v reţimu ţivnostenského Akceptováno. Na základě připomínky OKOM jsou oprávnění a poskytování základních poštovních sluţeb na základě z.č. 29/2000 Sb. do návrhu z přeshraničního poskytování sluţeb vyloučeny všechny zákona. sluţby obecného zájmu hospodářské komory.
Česká národní banka K návrhu zákona o volném pohybu sluţeb
52
§ 7 navrhuje ČNB přepracovat takto :
Částečně akceptováno. Vysvětleno. Navrhovaný odstavec 3 uţ je obsaţen v § 9 návrhu zákona o vps.
„§7 Uznávání povinného pojištění (1) Je-li poskytovatel sluţby povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu na zdraví, ţivotě či majetku způsobenou v souvislosti s poskytováním sluţby na území České republiky, lze toto pojištění nahradit srovnatelným pojištěním nebo zárukou v jiném členském státě, ve kterém je poskytovatel usazený. Splnění této povinnosti lze doloţit potvrzením vydaným úvěrovou institucí nebo pojišťovnou usazenou v jiném členském státě. Srovnatelnost se posuzuje co do účelu, rozsahu pojištění, hranice pojistného plnění a výluk z pojištění. (2) Je-li povinné pojištění nebo záruka podle odstavce 1 srovnatelné pouze částečně, je poskytovatel sluţby z jiného členského státu povinen dosáhnout srovnatelnosti dalším pojištěním nebo získáním dodatečné záruky. (3) Poskytovatel sluţby zpřístupní příjemci sluţby základní informace o pojištění nebo záruce podle odstavců 1 a 2, alespoň však označení pojišťovny nebo poskytovatele záruky včetně jejich kontaktních údajů a údaje o území, na které se pojištění nebo záruka vztahuje. „ Do důvodové zprávy k § 7 se navrhuje doplnit: Akceptováno. Ustanoveními § 7 nejsou dotčeny jiné právní předpisy upravující povinné pojištění odpovědnosti za škodu, které zapracovávají předpisy Evropských společenství (např. povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla). Odůvodnění navrţených změn: 1. sladění terminologie se zákonem o pojišťovnictví (odst. 1) 2. doplnění chybějícího upřesnění obsaţeného ve směrnici (poslední věta odst. 1 – směrnice čl. 23 odst. 2 poslední pododstavec) 3. důleţité je, ţe ručící/pojišťující finanční instituce nemusí mít v jiném členském státě sídlo, stačí i jiná forma usazení (pobočka, organizační sloţka); z textu směrnice není zcela jasné, zda je moţné, aby finanční instituce na území členského státu nebyla ani usazena (směrnice pouţívá pojem „pojištění v jiném členském státě“, coţ nevylučuje pojištění u pojišťovny např. v USA platné v daném členském státě, na druhou stranu,
53
pouze pojišťovna nebo úvěrová instituce usazená v jiném členském státě můţe vydat potvrzení pro účely uznání pojištění – není jasné, zda se jedná o legislativně technické opomenutí či záměr – vycházíme z toho, ţe se jedná o záměr, doporučujeme vyjasnit s EK a text případně upravit) 4. informace o pojištění musí být uţivateli pouze zpřístupněna (např. na www) nikoliv aktivně poskytnuta (klient ji nemusí dostat, musí mít pouze moţnost ji získat) K návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Akceptováno. Do zákona o penzijním připojištění není procedura tichého K Čl. XIII body 1 a 2 souhlasu zavedena. K bodu 1 - § 39 nový odstavec 7: V textu je třeba slovo „ministerstvo“ nahradit slovy „Česká Jmenování likvidátora, popř. správce majetku je právo a národní banka“. Podle § 39 odst. 4 platného zákona č. 42/1994 Sb. likvidátora penzijního fondu povinnost samotného správního orgánu jako orgánu dohledu, jmenuje a odvolává Česká národní banka. Nově navrhovaný odstavec 7 předpokládá zápis v tomto smyslu se nejedná o udělení povolení k výkonu likvidátora penzijního fondu do seznamu likvidátorů, ačkoliv dosavadní zákon vedení takového činnosti likvidátora, popř. správce majetku. seznamu nestanoví, ani navrhovaná úprava ţádnou bliţší úpravu vedení seznamu likvidátorů penzijního fondu neobsahuje. K bodu 2 - § 43 nový odstavec 4: V textu je třeba slovo „ministerstvo“ nahradit slovy „Česká národní banka“. Podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 42/1994 Sb. správce majetku penzijního fondu ustanovuje Česká národní banka. Upozorňujeme, ţe postup navrhovaný v novém odstavci 4 předpokládá zápis správce majetku penzijního fondu do seznamu správců majetku penzijního fondu, ačkoliv dosavadní zákon vedení takového seznamu nestanoví, ani navrhovaná úprava ţádnou bliţší úpravu vedení seznamu neobsahuje. Je tedy nutné buď v zákoně upravit vedení seznamu likvidátorů a seznamu správců penzijního fondu nebo výše uvedené §39 odst. 4 a § 43 odst. 4 z návrhu vypustit. Změna zákona o pojišťovnictví Akceptováno. Jedná se o formulační chybu. K Čl. XXIII bod 2 Není jasné, proč se § v 30 odst. 4 navrhuje tato formulace „...Ve správním řízení o zápis do seznamu nucených správců postupuje Česká národní banka procedurou tichého souhlasu.“, zatímco v případě zápisu do seznamu pojistných matematiků podle § 23 se na konci odstavce 5 se doplňuje věta „Česká národní banka ve správním řízení o zápisu do seznamu odpovědných
54
pojistných matematiků postupuje podle § 25 zákona o volném pohybu sluţeb.“, která odpovídá formulaci uvedené v ostatních novelizovaných zákonech. Domníváme se, ţe postup podle § 25 zákona o volném pohybu sluţeb (v odstavci 4) je procedurou tichého souhlasu (tento pojem ovšem zákon o volném pohybu sluţeb nezná), tudíţ text v § 30 odst. 4 by měl být uveden do souladu s formulací upravující postup v § 23 odst. 5, resp. v ostatních zákonech. K Čl. XXIII bod 5 Poţadujeme nahradit slova „nucených správců“ slovem „likvidátorů“. § 37 odst. 1 se týká seznamu likvidátorů, zatímco seznam nucených správců je upraven v § 30 odst. 4. Jedná se o 2 různé seznamy. Změna zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí K Čl. XLVIII bod 3 Slova „7 a 8“ na konci je třeba nahradit slovy „6 a 8“, neboť v § 15 nově vkládaný odstavec 7 se ţádných údajů obsaţených v ţádosti netýká. Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu K Čl. LI Je třeba nahradit slova „57/2006 Sb.“ slovy „230/2008 Sb.“, neboť § 198 odst. 3 tohoto zákona byl naposledy novelizován zákonem č. 230/2008 Sb. V textu, který se navrhuje doplnit do § 198 odst. 3, dále poţadujeme doplnit za slovo „likvidátorů“ slova „a nucených správců“ – v souladu s terminologií pouţívanou v § 198 „seznam likvidátorů a nucených správců“. V souvislosti s tím navrhujeme upravit nadpis v § 198 na „Seznam likvidátorů a nucených správců“.
Akceptováno. Jedná se o formální chybu.
Akceptováno. Jedná se o formální chybu.
Akceptováno. Jedná se o formální chybu.
Vysvětleno. Co se týče změny nadpisu „Seznam nucených správců a likvidátorů“, jedná se o stylistickou úpravu, která není opodstatněná směrnicí.
Úřadu pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Bez zásadních připomínek.
Středočeský kraj Lhůta tří dnů pro zprostředkování ţádosti prostřednictvím JKM se jeví jako nedostatečná, návrh Vysvětleno. V návaznosti na jednání MPO s MV na úrovni na nahrazení "tří dnů" slovy "pěti dnů" v § 15 odst. 1 návrhu zákona náměstků byla lhůta tří dnů vypuštěna, s tím, ţe JKM zprostředkuje ţádost neprodleně. A to především proto, ţe od 1.7.2009 začnou na základě zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
55
fungovat elektronické datové schránky. Vloţit do § 3 zákona č. 570 / 1991 o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů Akceptováno. § 3 zákona o ŢÚ bude doplněn. ustanovení upravující kontrolní, řídící, koordinační a metodickou činnost ve vztahu k jednotným kontaktním místům.
Jihočeský kraj Bez připomínek.
Ústecký kraj Navrhujeme text „do tří dnů“ nahradit textem „do pěti pracovních dnů“, dále je třeba doplnit Vysvětleno. V návaznosti na jednání MPO s MV na úrovni čárku. náměstků byla lhůta tří dnů vypuštěna, s tím, ţe JKM zprostředkuje ţádost neprodleně. A to především proto, ţe od 1.7.2009 začnou na základě zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů fungovat elektronické datové schránky. Navrhujeme text ve druhé větě „vykonává metodickou činnost“ nahradit textem „vykonává Vysvětleno. Specializované JKM vykonává metodickou řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost“. činnost vůči JKM a KŢÚ, na základě připomínek ostatních krajů doplněn § 3 zákona o ŢÚ o vztah k JKM. Navrhujeme v ustanovení upravujícím účinnost zákona text „devadesátým dnem“ nahradit Akceptováno. textem „prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího“. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném Akceptováno. Viz připomínka MK a MŠMT v této věci. pohybu služeb K části první - Změna zákona o státní památkové péči K bodu 1. - § 14a Dle návrhu má být vloţen do § 14a zákona o státní památkové péči za odstavec 6 nový odstavec 7 znějící: „Ministerstvo rozhodne o udělení povolení k restaurování ve lhůtě tří měsíců od podání ţádosti. Řídí se při tom § 25 zákona o volném pohybu sluţeb.“ Vloţením odkazu na § 25 zákona o volném pohybu sluţeb však dle našeho názoru dojde k devalvaci současných náročných a rozsáhlých poţadavků dle ust. § 14a, 14b a 14c zákona o státní památkové péči, které musí ţadatel o povolení k restaurování splnit, aby získal povolení k restaurování.
56
Domníváme se, ţe v tomto případě by navrţené odkazující ustanovení nemělo být vkládáno. K bodu 5. - § 21
Dle návrhu má být vloţen do § 21 zákona o státní památkové péči za odstavec 2 nový odstavec 3: „Ministerstvo rozhodne o udělení povolení k archeologickým výzkumům podle odstavce 2 ve lhůtě tří měsíců od podání ţádosti. Řídí se při tom § 25 zákona o volném pohybu sluţeb.“ Vloţením odkazu na § 25 zákona o volném pohybu sluţeb však dle našeho názoru dojde, obdobně jako v předchozím uvedeném případě, k devalvaci současných náročných a rozsáhlých poţadavků dle ust. § 21a a 21b zákona o státní památkové péči, které musí ţadatel o povolení k provádění archeologických výzkumů splnit. Domníváme se, ţe v tomto případě by navrţené odkazující ustanovení nemělo být vkládáno. K bodu 6. - § 21a odst. 2
Upozorňujeme, ţe v předloţeném návrhu změnového zákona – část první, stejně jako v Úplném znění zákona k části první, nejsou zapracovány změny zákona o státní památkové péči, které přinesl s účinností od 1.7.2008 zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Část první změnového zákona tedy hned v několika případech obsahuje odkazy na neaktuální znění zákona o státní památkové péči resp. Úplné znění zákona pouţívá neaktualizované znění zákona o státní památkové péči.
Akceptováno. Viz připomínka MK a MŠMT v této věci.
Akceptováno. Viz připomínka MK a MŠMT v této věci.
Královéhradecký kraj Poţadavek na doplnění ţivnostenského zákona. Návrh zákona o volném pohybu sluţeb předpokládá v § 18, ţe dohled nad dodrţováním povinností vykonávají orgány dle jiných právních předpisů. Návrh zákona však neobsahuje sankční ustanovení. Tato neobsahuje ani ţivnostenský zákon, ţivnostenské úřady tedy nemají moţnost porušení povinností poskytovatelů sluţeb sankcionovat. Kraj tedy navrhuje do ţivnostenského zákona doplnit do § 62 Odst. 1 písm. z) ve znění" nesplní povinnosti dané zákonem č. …. " o volném pohybu sluţeb", s odkazem na bod pod čarou, kde bude uveden § 2 odst. 1 písm.e) a odst. 4 zákona č. 570/1991, o ţivnostenských úřadech a dále do § 62 odst. 2 písm. b) doplnit za písmeno y) písmeno z) Poţadavek na vypuštění ustanovení § 2 odst. 3 písm. e), neboť činnost zde uvedená je zahrnuta v zákoně 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Není důvod vypustit
Vysvětleno. Řešení sporů související s informační povinností poskytovatele vůči příjemci sluţeb bude soukromoprávní povahy.
Vysvětleno. Problematika v gesci MD, dopravní sluţby spočívající v přepravě osob, zvířat a věcí jsou vyjmuty ze
57
tuto činnost např. z povinností §§ 9, 10 a 12.
směrnice, mají svůj specifický reţim na mezinárodní i komunitární úrovni. Poţadavek na vypuštění § 9 odst. 1 písm. f), k) a l) z důvodu zvyšování administrativní Vysvětleno. Tyto povinnosti jsou kogentně poţadovány náročnosti poskytovatelů sluţeb směrnicí 2006/123/ES
Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj K § 14 odst. 3 Dané ustanovení nemá stanovenu lhůtu k postoupení podání.
Viz následující připomínka.
Vysvětleno. V návaznosti na jednání MPO s MV na úrovni náměstků byla lhůta tří dnů vypuštěna, s tím, ţe JKM zprostředkuje ţádost neprodleně. A to především proto, ţe od „Jednotné kontaktní místo doručí podání, která obdrţí podle § 14 ods. 2 a 3 do 5 pracovních 1.7.2009 začnou na základě zákona č. 300/2008 Sb., o dnů příslušným správním orgánům, které dále postupují podle jiných právních předpisů, přitom elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů neposuzuje jejich úplnost nebo věcnou správnost.“ fungovat elektronické datové schránky. K § 15 odst. 1 Návrh znění ustanovení:
Jihomoravský kraj Bez připomínek.
Liberecký kraj Bez zásadních připomínek.
Pardubický kraj Bez připomínek.
Plzeňský kraj § 15 odst. 1 návrhu zákona
Vysvětleno. V návaznosti na jednání MPO s MV na úrovni
58
Jednotné kontaktní místo doručí podání, která obdrţí podle § 14 odst. 2 do tří dnů příslušným správním orgánům… Navrhujeme text ustanovení upravit takto: „Jednotné kontaktní místo doručí podání, která obdrţí podle § 14 odst. 2 do pěti pracovních dnů příslušným správním orgánům….“ Navrhujeme činnosti krajských ţivnostenských úřadů rozšířit rovněţ o řídící, koordinační o metodickou vůči jednotným kontaktním místům
náměstků byla lhůta tří dnů vypuštěna, s tím, ţe JKM zprostředkuje ţádost neprodleně. A to především proto, ţe od 1.7.2009 začnou na základě zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů fungovat elektronické datové schránky. Akceptováno. § 3 zákona o ŢÚ doplněn.
Kraj Vysočina Opravení legislativně technických chyb. Akceptováno. Opravit chybějící, popř. nadbytečné čárky v souvětích, a to v ustanovení § 2 odst. 3 písm. e), § 9 odst. 1 písm. c), § 15 odst. 1 věta první, § 20 odst. 1 věta první, § 22 odst. 1 návrhu zákona. Vypustit poznámku pod čarou č. 10, která se shoduje s poznámkou pod čarou č. 8, a v souvislostí s tím změnit číslování ostatních poznámek pod čarou, kterých se dotkne tato změna. V poznámce pod čarou č. 21 nahradit slova „§ 36/4“ na slova „§ 36 odst. 4“. V § 3 písm. c) a d) návrhu zákona vypustit slova „je“. V § 16 návrhu zákona nahradit slovo „odstavec“ za odstavce“. V § 20 odst. 1 návrhu zákona nahradit slovo „ČR“ za slova „České republiky“. V § 20 odst. 1 a odst. 2 návrhu zákona nahradit slovo „Komisi“ za slova „Evropské komisi“. Navrhujeme v § 15 odst. 1 návrhu zákona nahradit slova „do tří dnů“ slovy „do pěti pracovních Vysvětleno. V návaznosti na jednání MPO s MV na úrovni dnů“. náměstků byla lhůta tří dnů vypuštěna, s tím, ţe JKM zprostředkuje ţádost neprodleně. A to především proto, ţe od 1.7.2009 začnou na základě zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů fungovat elektronické datové schránky. Navrhujeme do úvodní věty Čl. I. doplnit novelu zákona o státní památkové péči, vyhlášenou Akceptováno. pod č. 189/2008 Sb. Novela doplněna. Připomínka k Čl. I bodu 1 návrhu zákona: Navrhujeme nahradit větu „Dosavadní odstavce 7 aţ
59
14 se označují jako odstavce 8 aţ 15.“ za větu „Dosavadní odstavce 7 aţ 15 se označují jako odstavce 8 aţ 16.“ Novela zákona o státní památkové péči č. 189/2008 Sb. vloţila do § 14a zákona nový odstavec 10, který nebyl při přípravě změnového zákona vzat v potaz. Připomínka k Čl. I bodu 4 návrhu zákona: V návaznosti na Čl. I bod 4. navrhujeme v § 14a odst. 11 zákona o státní památkové péči nahradit číslo „8.“ za číslo „9“. Vloţením nového odstavce 7 do § 14a zákona je nutno změnit odkaz v § 14a odst. 11 zákona. Navrhujeme v § 14a odst. 7 návrhu zákona o státní památkové péči nahradit slovo „Ministerstvo“ slovy „Ministerstvo kultury“. Zákon o státní památkové péči nepouţívá při označení Ministerstva kultury legislativní zkratku Ministerstvo. Navrhujeme v § 21 odst. 3 návrhu zákona o státní památkové péči nahradit slovo „Ministerstvo“ slovy „Ministerstvo kultury“. Připomínka k Čl. I bodu 6 návrhu zákona: Navrhujeme vypustit změnový bod 6. tohoto článku. V § 21a odst. 2 zákona o státní památkové péči se ţádná věta druhá nenachází, navrhujeme proto tento bod z návrhu zákona vypustit. Připomínka k Čl. I bodu 8 návrhu zákona: Navrhujeme vypustit změnový bod 8. tohoto článku. V § 35 odst. 2 písm. f) zákona o státní památkové péči se slova „§ 21 odst. 3“ nenachází, navrhujeme proto tento bod z návrhu zákona vypustit. Připomínka k Čl. I bodu 9 návrhu zákona: Navrhujeme vypustit změnový bod 9. tohoto článku. V § 44 zákona o státní památkové péči se slova „§ 21 odst. 2 a 4“ nenachází, navrhujeme proto tento bod z návrhu zákona vypustit. Připomínka k Čl. XVI bodu 3 návrhu zákona: Navrhujeme v § 44 odst. 6 písm. a) lesního zákona nahradit vložit za slova „rodné číslo“ slova „ , bylo-li přiděleno, jinak datum narození,“, a za slova „a číslo občanského průkazu“
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
60
vložit slova „ , bylo-li přiděleno“. Vzhledem k tomu, ţe ţadatelem můţe být i občan jiného členského státu EU, navrhujeme upřesnit uvedené ustanovení obdobně, jak je tomu v § 2f odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovanou úpravou znění § 44 odst. 6 písm. a) lesního zákona by se úprava náleţitostí ţádosti o prodlouţení licence odchylovala v uvedených údajích od dosavadní úpravy náleţitostí vyţadovaných k ţádosti o vydání licence dle prováděcího právního předpisu (vyhláška č. 100/1996 Sb.). Připomínka k Čl. LX bodu 1 návrhu zákona: Akceptováno. Navrhujeme v čl. LX bodu 1 opravit slova, která nahrazují dosavadní text zákona na „jmenuje ministr pro místní rozvoj“. Navrhujeme doplnit chybějící slovo „rozvoj“ u pojmenované funkce vedoucího představitele Ministerstva pro místní rozvoj.
Zlínský kraj Bez připomínek.
Olomoucký kraj hlavní město Praha V souvislosti se změnou zákona o ochraně přírody a krajiny poţadováno v § 45i odst. 3 ve větě Vysvětleno. páté zrušit slova "podmínky prodlouţení autorizace". Dále v tomto ustanovení nahradit pojem Vzhledem k prodlouţení autorizace, které má být "soustavně" pojmem "průběţně", který lépe vyjadřuje zamýšlený kontext. automatické, by měla být připomínka akceptována. Problematická je zejména novelizace vyhlášky, která podmínky pro prodlouţení autorizace upravuje. Bude nutné prodiskutovat s příslušným resortem, stejně jako nahrazení slova „soustavně“ slovem „průběţně“.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů
61
Svaz měst a obcí ČR K návrhu zákona o volném pohybu služeb: K závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace je dobře zpracována z hlediska dopadu na podnikatelské subjekty. Poţadujeme však podrobnější doplnění v hodnocení dopadu na 14 vybraných jednotných kontaktních míst na obcích. V tabulce na straně 19 je uvedeno provedení konzultace se 12 kontaktními a informačními místy (součástmi Czech POINTu) a některými kraji. Pravděpodobně však nebyla úprava konzultována přímo se subjekty regulace – se zástupci vybraných centrálních registračních míst (především tajemníci magistrátů statutárních měst). Není pak zcela zřejmé, z čeho vyplývá tvrzení předkladatele na straně 11, ţe je reálné rozsah dozorových a kontrolních činností provádět se stávající kapacitou zaměstnanců. Podle našich informací nepůjde u jednotných kontaktních míst o nepodstatné rozšíření věcné působnosti centrálních registračních míst. Naopak jde o poskytování informací k desítkám reţimů podnikání odlišných od ţivnostenského, coţ bude vyţadovat příslušnou odbornou kvalifikaci, jazykové znalosti a povědomí o předpisech jednotlivých států Evropské unie. Sám návrh předpokládá ve vzorci na straně 18 přidělení finančních prostředků pravděpodobně na jednoho nového zaměstnance kaţdému jednotnému kontaktnímu místu. Upozorňujeme však, ţe právě vzhledem k náročnosti práce bude zapotřebí plánovat s nadstandardním platovým ohodnocením. Vyšším, neţ je nyní uváděno ve vzorci.
Vysvětleno. Náklady související s nárůstem agendy byly konzultovány s odborem ţivností MPO a schváleny vládou 14.května 2008 v rámci schválení věcného záměru zákona o volném pohybu sluţeb. Platové ohodnocení zaměstnanců JKM je navrţeno na úrovni ohodnocení zaměstnanců ústředního orgánu státní správy a odráţí i vysoké kvalifikační nároky, návrh byl konzultován s odborem rozpočtu MPO.
Hospodářská komora ČR Důvodová zpráva III.b. – Připomínky k podkapitolám 2.4 a 3.4 Tyto kapitoly zpracovány nedostatečně. V jejich znění není reflektován skutkový a legislativní stav po vstupu novely ŢZ 130/2008 Sb. v platnost. Analýza KPMG a tedy celá část RIA vycházejí z dat, která jiţ nejsou aktuální. Hospodářská Komora navrhuje zásadní přepracování této části s ohledem k institucionálnímu zajištění JKM. HK navrhuje především zapracování varianty fungování JKM na informačních místech pro podnikatele HK ČR dle dodaných
Neakceptováno. Rozpor projednán na úrovni NM 12.9. Tato část nebyla zpracovávána pouze na základě analýzy KPMG z března 2007. Hlavním podkladem byla studie VŠ finanční a správní, která aktuálně zpracovala ekonomické dopady návrhu zákona o VPS, a to ke konci června 2008. Byly vypracovány dvě varianty zřízení JKM, které byly
62
materiálů, jeţ jsou součástí odůvodnění připomínek HK.
předloţeny ministru Římanovi, a to: 1/ na CRM (návrh MPO) 2/ na InMP (návrh HK). Byla zvolena původní varianta – CRM. Srovnání obou variant je uvedeno v následujícím řádku
63
Tabulka variant (zřízení JKM na CRM nebo InMP):
Náplň činnosti
Varianta I: CRM (Centrální registrační místa) § 2 z.č.570/1991 o živnostenských úřadech registrace podnikatelů související se zahájením podnikatelské činnosti v režimu živnostenského zákona (včetně ohlášení změn) ve vztahu k: živnostenskému úřadu o ohlášení živnosti o žádost o koncesi finančnímu úřadu o přihláška k daňové registraci o potvrzení, že FO nemá na svém osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z podnikání České správě sociálního zabezpečení o oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ o přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ o potvrzení, že FO nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti úřadu práce o hlášení volného pracovního místa, resp. jeho obsazení zdravotní pojišťovně o oznámení pojištění o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti ověřování bezúhonnosti v rejstříku trestů informování podnikatelů
Varianta II: InMP (Informační místa pro podnikatele) §4 z.č. 301/1991 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR; kontaktní místa HK poradenské a konzultační služby v oblasti podnikatelských činností; poradenství ve věcech soudního a mimosoudního řešení sporů zajištění ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy (CzechPOINT); od 1.7.2008 možno zprostředkovat podání na CRM vzdělávací, informační servis (pro účely JKM vykonají InMP); dohled nad odbornou podnikatelskou činností; zřizují a spravují zařízení a instituce na podporu rozvoje podnikání a vzdělanosti spolupracují s podnikatelskými svazy a sdruženími a další
64
Organizační zabezpečení JKM
Varianta I: CRM (Centrální registrační místa) 15 JKM (na 13 CRM v krajích, 2 na CRM v Praze) 1 specializované JKM pro přeshraniční poskytování služeb (na MPO)
1 specializované JKM pro přeshraniční poskytování služeb (na MPO)
webový portál (zřízení + provoz MPO)
elektronicky zajištěno podávání informací a formulářový portál
Legislativní zakotvení
Zákon č. 570/1991 o živnostenských úřadech, § 2 odst.4 + zákon o volném pohybu služeb §§ 13 - 17 Odpovědnost MPO za výkon činnosti JKM (z hlediska implementace směrnice o službách) Financování CRM jsou financována z rozpočtové kapitoly MPO Dle odhadů MPO se náklady pohybují ve výši 7 mil. Kč – 2009 11 mil Kč - 2010 Metodika Řízení
Varianta II: InMP (Informační místa pro podnikatele) 13 JKM (12 JKM v krajských městech,1 JKM v Praze)
MPO proškolí jak krajské, tak obecní ŽÚ vykonávající funkci CRM/JKM; Další řídící, činnost vůči CRM/JKM je na krajských ŽÚ MPO, resp. krajské živnostenské úřady řídí CRM
HK nenavrhla v rámci připomínkování zákona legislativní řešení HK – v tomto případě nemůže ČR dohlížet na výkon činnosti JKM, případný infringement nicméně jde za ČR. Bylo by nutno detailně smluvně upravit povinnosti HK při výkonu JKM – pokud by HK tyto povinnosti neplnila, muselo by ji MPO žalovat pro neplnění smlouvy, aby byla zjednána náprava (jinak by hrozil ze strany Evropské komise infringement). Zajištění činnosti JKM, je vázáno na přidělení dotaze MPO (opět rozpočtová kapitola MPO) Dle odhadů HK se náklady pohybují ve výši 4 mil Kč – 2009 11 mil Kč - 2010 HK HK
65
V souvislosti s předchozí připomínkou je nutné přepracovat také kapitolu 6, podkapitolu 5 – Neakceptováno. Určení JKM a jejich činnost v důvodové zprávě. Tvrzení, ţe nejvhodnější institucionální řešení sítě JKM je zajistit jejich fungování v rámci CRM poţaduje HK za nepřesné. V § 13 je ţádoucí nahradit stávající ustanovení ustanovením tohoto znění: Neakceptováno. "Činnost jednotných kontaktních míst vykonávají pracoviště Hospodářské komory České republiky označená jako Jednotná kontaktní místa zřízená Hospodářskou komorou České republiky.
Agrární komora ČR Bez připomínek.
Úřad na ochranu osobních údajů Bez zásadních připomínek
Nejvyšší kontrolní úřad Bez připomínek.
Nejvyšší soud Nevyjadřují se.
Nejvyšší správní soud Bez připomínek.
Českomoravská konfederace odborových svazů K ustanovení § 2:
Akceptováno. V gesci MPSV.
Navrţené znění významně redukuje výčet činností, které ve smyslu Směrnice o sluţbách na volném trhu nespadají do oblasti její působnosti. Jedná se zejména o sociální sluţby v oblasti sociálního bydlení, péče o děti a podpory rodin a osob, které se trvale nebo dočasně nacházejí 66
ve stavu nouze, poskytované státem, státem pověřenými poskytovateli nebo státem uznávanými charitativními organizacemi (čl. 2.2 j) Směrnice), činnosti spojené s výkonem veřejné moci (čl. 2.2 i) Směrnice) a audiovizuální sluţby, včetně kinematografických sluţeb, bez ohledu na způsob jejich výroby, distribuce a vysílání, a rozhlasové vysílání (čl. 2.2 písm. g) Směrnice). Návrh tím rozšiřuje ve směrnici uvedený princip sluţeb za ekonomické protiplnění i do tradičních sfér „veřejných statků“. Poţadujeme, aby všechny činnosti, které Směrnice vylučuje ze své působnosti, byly důsledně vyloučeny rovněţ z působnosti zákona o volném pohybu sluţeb. K Části třicáté návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Vysvětleno. Ve shodě s MPSV. volném pohybu sluţeb: Českomoravská konfederace odborových svazů poţaduje tuto část návrhu změnového zákona zrušit.
Svaz průmyslu a dopravy ČR (není to v eKLEPU) Nemá zásadní připomínky
Kancelář prezidenta republiky Kancelář Senátu Kancelář Poslanecké sněmovny Bezpečnostní informační služba K části druhé - změna zákona o hornické činnosti K bodu 2.
Akceptováno.
Navrhujeme tento bod vypustit. Nelze souhlasit s tím, aby povolení k předávání a nabývání 67
výbušnin byla vydávána na dobu neurčitou. Náš návrh není v rozporu s čl. 11 Směrnice 2006/123/ES, který umoţňuje omezit dobu platnosti z naléhavých důvodů obecného zájmu, tedy rovněţ z důvodů ochrany veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. U komodit tak potenciálně nebezpečných, jako jsou výbušniny, nelze zvýšenou ingerenci veřejné moci povaţovat za neúměrný zásah do práva podnikat nebo provozovat jinou hospodářskou činnost, pokud sleduje právě ochranu veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. K bodu 3.
Akceptováno.
Navrhujeme tento bod vypustit z důvodů uvedených u naší předchozí připomínky. K bodu 4.
Akceptováno.
Navrhujeme tento bod vypustit z důvodů uvedených u připomínky č. 1. K bodu 5.
Akceptováno.
Navrhujeme tento bod vypustit z důvodů uvedených u připomínky č. 1. K bodu 6.
Částečně akceptováno. Vysvětleno.
Navrhujeme tento bod vypustit. Sníţení věkové hranice pro samostatné přivádění výbušnin k Ve spolupráci s Českým báňským úřadem byla stanovena výbuchu, jejich zneškodňování nebo ničení, jakoţ i pro provádění nebo řízení odborných prací věková hranice na 21 let. s tím spojených povaţujeme za nevhodné a disproporční k právním úpravám nakládání s předměty, které jsou obdobně nebo dokonce méně nebezpečné neţ výbušniny. Lze uvést například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, který stanoví věkovou hranici pro nabytí zbrojního průkazu skupin A, D, E nebo F právě na 21 let (jde o zbrojní průkazy ke sběratelským účelům, k výkonu zaměstnání nebo povolání, k ochraně ţivota, zdraví nebo majetku a k provádění pyrotechnického průzkumu). Prováděná směrnice nestanoví přesnou věkovou hranici, pouze stanoví kritéria pro udělení povolení, která musí být v souladu s čl. 10 Směrnice 2006/123/ES. K bodu 7.
Částečně akceptováno. Vysvětleno.
Navrhujeme tento bod vypustit. Důvody jsou obdobné jako v předchozí připomínce.
Ve spolupráci s Českým báňským úřadem byla stanovena věková hranice na 21 let.
68
K bodu 8.
Akceptováno.
Navrhujeme tento bod vypustit. Důvody jsou obdobné jako v naší připomínce č. 5. K části dvanácté – změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní K bodu 2.
Vysvětleno.
Navrhujeme, aby licence k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami nebyla vydávána na dobu Přestoţe dotčené chemické látky jsou nepochybně neurčitou. Zdůvodnění je obdobné jako u naší připomínky č. 1. potenciálně nebezpečnými, systém státní regulace nakládání s nimi a státního dozoru nad nakládáním s nimi poskytuje Navrhujeme tedy tento novelizační bod vypustit. dostatečně účinné nástroje k prevenci zásahům do veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. Ustanovení § 28 – 31 zákona č. 19/1997 Sb. upravuje dozorovou pravomoc SÚJB, která umoţňuje posouzení aktuálního způsobu nakládání s chemickými látkami drţitelem licence. Ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 19/1997 Sb. zakotvuje pravomoc SÚJB licenci odebrat, a to mj. na základě výsledků kontrolní činnosti SÚJB. Bude – li tedy vypuštěno omezení trvání licence dobou určitou a zánik licence pouhým uplynutím doby, zůstávají zachovány výše uvedené nástroje pro kontrolu drţitele licence a odebrání licence v případě nesplnění zákonem stanovených podmínek, popř. narušení bezpečnostních zájmů ČR. Omezení doby trvání licence se tak jeví být zdrojem nadbytečné administrativní a byrokratické zátěţe. Podotýkáme, ţe navrhovaná změna zákona č. 19/1997 Sb. bezprostředně nesouvisí s implementací směrnice o sluţbách, neboť licencované činnosti nejsou svojí povahou sluţbami a reţim směrnice (potaţmo zákona o volném pohybu sluţeb) se na ně nevztahuje. K bodu 3.
Vysvětleno.
69
Navrhujeme tento novelizační bod vypustit; zdůvodnění viz naše předchozí připomínka.
Odůvodnění viz předchozí připomínka.
K bodu 4.
Vysvětleno.
Navrhujeme tento novelizační bod vypustit; zdůvodnění viz naše připomínka č. 8.
Stejné odůvodnění jako předchozí 2 připomínky.
K části dvacáté čtvrté – změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní. K bodu 4.
Vysvětleno.
Důvody jsou obdobné jako u připomínky k bodu 2. Rovněţ Navrhujeme, aby povolení k nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny nebyla zákon č. 281/2002 Sb. obsahuje instituty umoţňující SÚJB zjistit nedostatky v činnosti drţitele povolení a následně vydávána na dobu neurčitou. Zdůvodnění je obdobné jako u naší připomínky č. 1. povolení odebrat (§ 18 a 12 zákona), coţ platí i pro ohroţení bezpečnostních zájmů ČR. Omezení doby platnosti povolení, resp. zánik povolení ex lege uplynutím doby, se jeví být Navrhujeme tedy tento novelizační bod vypustit. nadbytečnou administrativní a byrokratickou zátěţí. K bodu 5.
Vysvětleno.. Viz odůvodnění k předchozí připomínce.
Navrhujeme tento novelizační bod vypustit; zdůvodnění viz naše předchozí připomínka. K § 7 odst. 1 písm.a)
Vysvětleno. Uvedená připomínka je mimoto nad rámec novely.
Nad rámec novely upozorňujeme na to, ţe zatímco tento zákon podmiňuje vydání povolení pobytem fyzické osoby na území České republiky, některé další zákony regulující nakládání s komoditami potencionálně obdobně nebezpečnými, například zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, podmiňují vydání povolení nebo licence fyzické osobě skutečností, ţe tato se trvale zdrţuje na území České republiky. Doporučujeme tento reţim sjednotit.
Pouhá vnější podoba některých regulatorních reţimů nemůţe být dostatečným důvodem pro změnu zákona navrhovaným způsobem (pozornosti doporučujeme skutečnost, ţe podmínka trvalého zdrţování se na území ČR v zákoně č. 19/1997 Sb. se nevztahuje na drţitele licence, neboť tím můţe být jen právnická osoba, nýbrţ na tzv. odpovědného zástupce, analogie připomínkovatele tedy pokulhává). Předmět právní úpravy v zákoně č. 281/2002 Sb. je zcela specifický, tj. odlišný od jiných zákonů obsahujících regulaci
70
některých činností. Z věcného hlediska není nutné (ba ani ţádoucí), aby se fyzická osoba – drţitel povolení trvale zdrţovala na území ČR. Drţitelem povolení můţe být samozřejmě i osoba, která se v ČR trvale nezdrţuje, nicméně má na území ČR pobyt (pojetí obou pojmů je pochopitelně závislé na způsobu interpretace, který však zejména u výrazu „trvale zdrţuje“ svádí k restrikci). Tato skutečnost zejména vystupuje u způsobu nakládání, jehoţ předmětem je dovoz příslušných látek (trvalé zdrţování se na území ČR je u těchto subjektů často prakticky vyloučeno). Navrhovanou změnou, byť se dle připomínky jeví jako formální, by byla nesporně ovlivněna i faktická stránka věci, a to negativně, omezením okruhu osob, které mohou být drţitelem povolení. Uvedená připomínka je mimoto nad rámec novely. K § 7 odst. 1 písm. c)
Vysvětleno. Připomínka je nad rámec novely.
Navrhovaná změna je odůvodňována skutečností, ţe činnost Nad rámec novely navrhujeme za slovem bezúhonný „a“ nahradit čárkou a vloţit slova je vyvíjena na území ČR. Účelem povinnosti právnické osoby – ţadatele o povolení, mít odpovědného zástupce, „odborně způsobilý a trvale se zdrţovat na území České republiky“. stanovené v § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 281/2002 Sb., je Navrhujeme, aby se odpovědný zástupce právnické osoby trvale zdrţoval na území České zajištění řádného výkonu povolované činnosti z pozice republiky, neboť činnost je prováděna na území České republiky. příslušně odborně způsobilého subjektu. Tohoto účelu lze dosáhnout nejen trvalou přítomností osoby na pracovišti, na němţ je činnost prováděna, ale i jinými, méně striktními způsoby, např. pravidelně vykonávanými návštěvami odpovědného zástupce. Vzhledem k šíři případných povolovaných činností byla forma odborného dohledu nad řádným výkonem činností zákonodárcem záměrně ponechána na konkrétních praktických okolnostech (kaţdý typ činnosti zpravidla vyţaduje jinou formu dohledu). Praktické zkušenosti z aplikace zákona rovněţ ukazují, ţe 71
trvalá přítomnost odpovědného zástupce není nezbytná, ba v některých případech je zcela nadbytečná a její striktní vyţadování by znemoţnilo výkon takové činnosti, resp. vydání povolení k němu. Trvalá přítomnost odpovědného zástupce v ČR, jak je navrhována, je z hlediska účelu institutu odpovědného zástupce tedy neţádoucí, neboť takový legální poţadavek nikterak nepřispěje k dosaţení účelu institutu. Nově navrhovaná povinnost nemá totiţ ţádný vztah ke konkrétnímu výkonu činnosti, ani k zajištění její náleţité odborné úrovně. I odpovědný zástupce trvale se zdrţující na území ČR můţe vykonávat svůj dohled neadekvátně, tuto skutečnost navrhovaný institut vůbec neovlivňuje. Paradoxně však nemá vztah ani k moţné lepší dosaţitelnosti odpovědného zástupce orgány veřejné správy, která by mohla být jedním z motivů předloţení připomínky (její odůvodnění je velmi stručné a jeho relevance je diskutabilní), neboť takto zakotvená povinnost "trvale se zdrţovat na území ČR" nijak nezamezí odpovědnému zástupci ve vyhýbání se odpovědnosti, např. opuštěním území ČR. Jak jiţ bylo řečeno, byl - li by zaveden navrhovaný poţadavek, mohlo by dojít k neţádoucímu omezení některých povolovaných činností, resp. některé subjekty by se nemohly stát drţitelem povolení, a to přesto, ţe jinak splňují poţadavky příslušné legislativy a jsou náleţitě personálně a věcně vybaveny. Připomínku nelze akceptovat i z formálních důvodů, neboť navrhovaný institut nerespektuje další ustanovení zákona a vnitřní logiku jeho textu. Nesystematicky totiţ zavádí uvedenou povinnost pouze u odpovědných zástupců ţadatelů
72
o povolení - právnických osob, nikoli však u odpovědných zástupců ţadatelů o povolení - fyzických osob (§ 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 281/2002 Sb.). Z hlediska účelu institutu odpovědného zástupce plní tito identickou funkci a platí pro ně stejná pravidla. Nelze tedy zavést určitou povinnost nerovným způsobem, resp. diskriminačně, jak je navrhováno.
73