Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Vliv technologie ustájení na parametry vnitřního prostředí koní Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Aleš Pavlík, Ph.D.
Vypracovala: Bc. Svatava Hueberová
Brno 2016
Mendelova univerzita v Brně Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat
Agronomická fakulta
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor:
Bc. Svatava Hueberová Zootechnika Chov koní a agroturistika
Vedoucí práce:
Ing. Aleš Pavlík, Ph.D.
Název práce:
Vliv technologie ustájení na parametry vnitřního prostředí koní
Zásady pro vypracování: 1. Cílem práce je porovnání vybraných parametrů vnitřního prostředí (např. energetického metabolismu, metabolismu dusíku a minerálních látek, hormonálního profilu, případně koncentrace Ig), u koní s a bez možnosti přístupu na pastvu. 2. Zpracování literární rešerše na zadané téma 3. U dvou skupin koní (s přístupem na pastvu, bez přístupu na pastvu) bude odebrána krev. Ze vzorků krevního séra budou u jednotlivých skupin analyzovány vybrané výše uvedené parametry a vyhodnocen vlivu technologie. 4. Získané parametry budou statisticky vyhodnoceny
Rozsah práce:
50 - 60 stran
Literatura: 1. Databáze NCBI: dostupné na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed 2. Databáze WOS: dostupné na https://apps.webofknowledge.com/
Datum zadání:
říjen 2014
Datum odevzdání:
duben 2016
Bc. Svatava Hueberová Autorka práce
Ing. Aleš Pavlík, Ph.D. Vedoucí práce
doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček Vedoucí ústavu
doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Děkan AF MENDELU
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem práci: Vliv technologie ustájení na parametry vnitřního prostředí koní vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb, o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:……………………….. ………………………………………………… podpis
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu diplomové práce, za cenné rady, odborné vedení a čas strávený při konzultacích. Dále pak MVDr. Lence Sedlákové za realizaci odběrů vzorků krve a Ing. Ondřeji Mamicovi za možnost provést experimentální část práce v Zemském hřebčinci Tlumačov.
Abstrakt Tato práce se zabývá zkoumáním vlivu různých faktorů na biochemické parametry krve koní, zejména vliv managementu ustájení, fyzické zátěže, či stresu. Jejím cílem je shrnout poznatky o složení krve koní a využití biochemických parametrů v diagnostice nemoci koní. V neposlední řadě je zde krátká kapitola věnována alternativní metodě pastevního managementu, tzv. paddock paradise. V praktické části je popsán samotný experiment. Ten probíhal v Zemském hřebčinci Tlumačov. Zde byla dvakrát odebrána krev 18 koním v rozmezí 4 měsíců. Výsledky byly stanoveny v laboratoři a následně statisticky vyhodnoceny použitím jednofaktorové ANOVA. Klíčová slova: krev, biochemické parametry, stres, ustájení
Abstract This paper is targeted on influence of various factors on biochemical blood parameters of horses, especially influence of housing management, physical aktivit, or stress. Its goal is to evaluace knowledge about blood content and use of biochemical indicators in horse dinase diagnostics. Also, brief chapter is dedicated to alternative pasture management, so called paddlock paradise. The second part of this work is experimental. The experiment took place on Tlumačov stud farm. There we took samples from 18 horses in period of 4 months. Results were established in laboratory and later evaluated by one-way ANOVA statistical method. Key words: Blood, biochemical indicators, stress, housing
Obsah 1Úvod ......................................................................................................................7 2 Cíl práce ...............................................................................................................8 3 Literární přehled ...................................................................................................9 3.1
Krev a její funkce .....................................................................................9
3.1.1 Význam krve ........................................................................................9 3.1.2 Fyzikální parametry krve ......................................................................9 3.1.3 Složení krve ........................................................................................ 11 3.1.3.1 Krevní plazma.............................................................................. 11 3.2
Metabolické profilové testy .................................................................... 11
3.3
Referenční hodnoty ................................................................................ 16
4 Faktory ovlivňující stálost vnitřního prostředí ..................................................... 18 4.1
Stres ....................................................................................................... 18
4.1.1 Stresové hormony ............................................................................... 18 4.1.2 Příčiny stresu ...................................................................................... 20 4.1.2.1 Odstav ......................................................................................... 20 4.1.2.2 Izolace zvířete a změny ve stádě. ................................................. 21 4.1.2.3 Technologie ustájení .................................................................... 21 4.1.2.4 Trénink ........................................................................................ 23 4.1.2.5 Výživa ......................................................................................... 23 4.1.2.6 Teplota......................................................................................... 24 4.1.3 Nemoci koní spojené se stresem: ........................................................ 24 4.1.3.1 Cushingův syndrom ..................................................................... 24 4.1.3.2 Laminitis...................................................................................... 25 4.1.3.3 Žaludeční vředy ........................................................................... 26 4.1.3.4 Kolika .......................................................................................... 27 5 Materiál a metodika ............................................................................................ 28 5.1
Charakteristika sledované skupiny.......................................................... 28
5.2
Odběr krve ............................................................................................. 29
6 Výsledky a diskuze ............................................................................................. 30 6.1
Albumin ročník 2013 ............................................................................. 34
6.2
Albumin ročník 2014 ............................................................................. 34
6.3
Celková bílkovina ročník 2013 ............................................................... 35
6.4
Celková bílkovina ročník 2014 ............................................................... 35
6.5
Kreatin kináza ročník 2013..................................................................... 36
6.6
Kreatin kináza ročník 2014..................................................................... 37
6.7
ALP ročník 2013 .................................................................................... 39
6.8
ALP ročník 2014 .................................................................................... 40
6.9
AST ročník 2013 .................................................................................... 41
6.10
AST ročník 2014 .................................................................................... 42
6.11
ALT ročník 2013 .................................................................................... 43
6.12
ALT ročník 2014 .................................................................................... 43
6.13
Cholesterol ročník 2013 ......................................................................... 44
6.14
Cholesterol ročník 2014 ......................................................................... 45
6.15
TAG ročník 2013 ................................................................................... 46
6.16
TAG ročník 2014 ................................................................................... 46
6.17
Vápník ročník 2013 ................................................................................ 46
6.18
Vápník ročník 2014 ................................................................................ 47
6.19
Fosfor ročník 2013 ................................................................................. 47
6.20
Fosfor ročník 2014 ................................................................................. 48
6.21
Močovina ročník 2013............................................................................ 48
6.22
Močovina ročník 2014............................................................................ 48
6.23
Glukóza ročník 2013 .............................................................................. 49
6.24
Glukóza ročník 2014 .............................................................................. 50
6.25
Kortizol ročník 2013 .............................................................................. 51
6.26
Kortizol ročník 2014 .............................................................................. 53
7 Závěr .................................................................................................................. 55 8 Přehled zdrojů: .................................................................................................... 56 8.1
Literatura ............................................................................................... 56
8.2
Zdroje obrázků ....................................................................................... 64
8.3
Seznam zkratek ...................................................................................... 64
9 Přílohy ................................................................................................................ 65
1
ÚVOD Původním důvodem k domestikaci koně, bylo zajištění obživy. V průběhu několika
tisíciletí se význam jeho chovu několikrát změnil, koně se stali nezbytnými pro rozvoj kultury, po staletí sloužil kůň k dopravě, k těžké práci v tahu a v neposlední řadě provázel člověka ve válkách až do 20. století. V dnešní době využíváme koně i k jiným účelům než jen k práci. Jeho sportovní využití za několik posledních desetiletí vzrostlo několikanásobně, existuje nepřeberné množství jezdeckých sportů a vozatajských disciplín. Jízdu na koni považují mnozí chovatelé i držitelé koní jako způsob relaxace a možnost odpočinku v dnešním moderním světě. Využívá se také v rehabilitaci a fyzioterapii. Výkonnost koně výrazně vzrostla díky šlechtění a pečlivě vypočítané výživě, přesto však může v průběhu tréninku dojít k jejímu snížení. Důvodem pro tento pokles je v mnoha případech vychýlení metabolismu z rovnováhy, který následně vede k nemoci koně. Aby k takovýmto výkyvům nedocházelo, měl by chovatel znát faktory, které ovlivňují metabolismus a tím pádem i zdraví jeho koní. Mnoho chovatelů i majitelů koní v dnešní době klade důraz na sportovní činnost svých svěřenců a opomíjí přirozené potřeby koní, které se od doby, kdy byl kůň chován ve stepích, nezměnily, a které mají velký vliv na vnitřní prostředí koně. Pokud je koni zabráněno projevovat se přirozeně a je držen v nevhodných podmínkách, odrazí se to nejen na jeho psychice a chování, ale také na jeho zdraví. Z tohoto důvodu by se měli rozšiřovat poznatky týkající se biochemických parametrů krve koní, a nakolik jsou ovlivňovány různými faktory prostředí.
7
2
CÍL PRÁCE Cílem práce je zhodnotit vliv způsobu ustájení a stresových faktorů na parametry
vnitřního prostředí koní. V této práci popisuji experiment, při kterém jsme provedli rozbory krve mladých koní, kteří byli odchováni ve volném ustájení s každodenním přístupem na pastvu. Následně byla část této skupiny převedena do boxového či vazného ustájení. Po 4 měsících tohoto typu ustájení, byl opět proveden odběr obou skupin, v laboratoři byly stanoveny výsledky a následně statisticky vyhodnoceny. Rozdíly jsou vyjádřeny v tabulkách a grafech s popisy. Mezi sebou byly porovnány výsledky obou odběrů. U vybraných parametrů jsme porovnávali také rozdíly mezi oběma skupinami.
8
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Krev a její funkce 3.1.1 Význam krve Krev jakožto tělní tekutina je uzavřená v cévní soustavě, vytváří vnitřní prostředí organismu (KRAFT et al. 2001). Propojuje všechny orgány spolu se žlázami s vnitřní sekrecí, čímž zabezpečuje jejich správnou funkci. (MARVAN, 2003). Nejdůležitější funkce krve je zajištění transportu kyslíku, oxidu uhličitého, živin, vitamínů, hormonů či katabolitů. Dále pak krev zajišťuje obranu organismu proti cizím a nepřátelským mikroorganismům, virům či toxinům. Neméně důležitou funkcí krve je zajištění termoregulace prostřednictvím odvádění přebytečného tepla z metabolicky činných vnitřních orgánu ke kůži a do plic, kde dojde k ochlazení, nebo naopak částečného odkrvení těchto oblastí (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Má nezastupitelnou funkci při udržování dynamické stálosti vnitřního prostředí, čili homeostáze ( MARVAN, 2003). Kardiovaskulární
systém
je
zatěžován
při
intenzivní
práci,
produkci,
nebo při výrazných změnách organismem obývaného prostředí. Odraz těchto zátěží je v krvi patrný, z toho důvodu je sledování složení krve významným kritériem pro posouzení fyziologického stavu organismu, a tím i pro veterinární diagnostiku (REECE, 1998). 3.1.2 Fyzikální parametry krve Krev se skládá z krevní plazmy a celulárního oddílu, tj. krevních elementů vytvářených ve specializovaných orgánech. Mezi tyto krevní elementy patří červené krvinky – erytrocyty, bíle krvinky – leukocyty a krevní destičky – trombocyty (DOUBEK et al. 2010). Objem krve vyjádřený na 1 kg živé hmotnosti u dospělých koní kolísá mezi 65 a 75 ml. U většiny savců odpovídá 7,1 % tělesné hmotnosti zvířete. V klidovém stavu koluje v krevním řečišti pouze cca 50 % krve. Zbytek se nachází v rezervě například v játrech, slezině, či kůži. Objem krve se mění při ztrátách krve ať už během vnějšího či vnitřního krvácení. Při poklesu objemu krve na 50 – 60 % původního objemu dochází k selhání krevního oběhu a následně ke smrti jedince. Při ztučnění zvířete se snižuje objem krve. Hustota krve koně je 1,053 kg/m3 (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Osmotický tlak je jednou ze základních vlastností ovlivňujících buňky v živém organismu. Jedná se o tlak tekutiny (rozpouštědla) pronikající přes polopropustnou 9
membránu buněk. Tekutina proniká vždy z prostředí s nižší koncentrací do prostředí s vyšší koncentrací, aby nakonec roztoky na obou stranách membrány byly stejně koncentrované. U krve vychází osmotický tlak převážně z obsahu NaCl a bílkovin. U koní odpovídá koncentraci 0,95% NaCl a tlaku 680 kPa. (REECE, 1998). Dále se na regulaci osmotického tlaku podílí bílkoviny a to zejména albuminy ( JELÍNEK, KOUDELA, 2003). pH je záporný dekadický logaritmus molární aktivity vodíkových iontů (ZEHNÁLEK, 2007). Fyziologické pH krve má hodnotu okolo 7,4, přičemž žilná krev je mírně kyselejší než krev tepenná a to o cca 0,04. Vyšší kyselost venózní krve je způsobená vyšším obsahem vodíkových iontů, které vznikly při reakci oxidu uhličitého s vodou (REECE, 1998). Hodnota pH úzce souvisí s acidobazickou rovnováhou organismu. Ten je určován poměrem kyselin a bází v krvi. K určení acidobazického stavu se kromě pH využívá také parciální tlak CO2. Regulační funkce krve je zajištěna informačními molekulami a nárazníkovými pufrovacími systémy (KRAFT et al., 2001). Známe nárazníkový systém hemoglobinový, hydrogenuhličitanový,
proteinový
a
fosfátový.
Nárazníkový
systém
hydrogenuhličitanový je pravděpodobně nejúčinnější, jelikož uhličitanový aniont se může neomezeně vytvářet z CO2. Na obnovení kapacity těchto nárazníkových systému se podílejí především plíce, které vylučují CO2, játra a ledviny tvorbou a vylučováním kyselé, nebo naopak zásadité moči (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Hematologický profil patří mezi metabolické testy a je využíván především pro diagnostiku výkonnostních problémů koní. Do tohoto profilu je zařazeno sledování hematokritu, hemoglobinu a poměru bílých krvinek. Hemoglobin je metaloprotein červené barvy, který se nachází v erytrocytech. Je nepostradatelný pro přenos kyslíku a oxidu uhličitého, a tím také pro udržování pH krve. Zvýšené hodnoty hemoglobinu můžeme zaznamenat například při hemoglobinurii a anémii. Podle SLANINY (1991) je nižší hodnota hemoglobinu v zimním a jarním období. V letních měsících naopak zaznamenáváme zvýšení hladiny. Hematokrit je celkový objem, který zaujímají všechny krevní elementy. Kolísání hodnoty hematokritu je nepatrné. Ke zvýšení dochází při dehydratacích.
10
3.1.3 Složení krve Obsah jednotlivých složek krve kolísá, avšak receptory a následně pak nárazníkové systémy zajišťují relativní stálost vnitřního prostředí. Změny ve stálosti vnitřního prostředí nastávají především při poruchách látkového metabolismu. Fyziologické změny pak nastávají v závislosti na nutričních faktorech, množství fyzické zátěže, pohlaví, fázi pohlavního cyklu, věku, ročním období atd. Sledování krevních parametrů je důležité z hlediska diagnostiky chorob a jejich prevenci, ale také například při posuzování množství zátěže při tréninku (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Trénovaný jedinec si postupně zvyká na stále vyšší stupeň narušování vnitřního prostředí a je díky tomu schopen vyššího výkonu (HANÁK, OLEHLA, 2010). 3.1.3.1 Krevní plazma Krevní plazma je průhledná, žlutavá intravaskulární tekutina. Z fyziologického hlediska představuje plazma nejpodstatnější část vnitřního prostředí. Obsahuje vodu, a to přibližně 92 % a organické i anorganické látky v relativně stálých koncentracích. Anorganické látky jsou zastoupeny především sodíkem, draslíkem, vápníkem, hořčíkem, chloridy, hydrogenuhličitany atd. Pro funkci plazmy je nezbytné zachování stálosti koncentrací. Jsou důležité pro udržování osmotického tlaku, objemu i pH plazmy. V neposlední řadě jsou nezbytné pro srážení krve. Z organických látek jsou nejdůležitější zejména proteiny (albumin, globulin, fibrinogen), glukóza, lipidy a lipoproteiny (DOUBEK et al., 2003). Součástí plazmy jsou také plyny O2, CO2, N2 (REECE, 1998).
3.2 Metabolické profilové testy Metabolické profilové testy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů managementu zdraví v chovu hospodářských. Využívají se jak v chovu dojnic, ale také pro diagnostiku různých metabolických onemocnění koní. Důvody k provedení metabolického testu mohou být různé a mezi nejdůležitější patří: hubnutí, snížená výkonnost koně, předoperační vyšetření, vyšetření před prodejem apd. (TLUČHOŘ, 2009).
11
Celková bílkovina Je tvořena různými frakcemi, ale pro klinické použití jsou důležité albuminy, alfa-globuliny, beta-globuliny, gama-globuliny a fibrinogen. Ke zvýšení celkové bílkoviny v krevní plazmě dochází při dehydrataci organismu, při chronických zánětlivých procesech. Ke snížení dochází při dlouhodobém hladovění koní, při narušení funkce
jater,
nebo
při
degenerativních
změnách
ledvinového
parenchymu,
endoparazitózách a enteritidách. Celkový obsah bílkovin se také výrazně mění s věkem (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Albumin – ALB Albumin je syntetizován v játrech a je hlavním proteinem krevní plazmy. Nejvíce se podílejí na osmotickém tlaku, transportu tyroxinu, mastných kyselin, bilirubinu a případně léků. Metody stanovení jsou založeny na tvorbě komplexu albuminu s anionickým barvivem (BCG, BCP), nebo na využití imunochemických technik. Stanovuje se z plazmy na Alaninaminotransferáza – ALT Tento enzym katalyzuje přenos aminoskupiny mezi aminokyselinami. Je specifický pro alanin a uplatňuje se v metabolizmu aminokyselin, jak v jejich syntéze, tak i v katabolizmu. Souvisí také se syntézou urey. Vyskytuje se téměř výlučně v játrech a to konkrétně v cytoplasmě hepatocytů. Proto se taky do krevního oběhu dostávají při zvýšené permeabilitě buněčné membrány, následkem zánětu, poškození apd. (JABOR, 2015). Alaninaminotransferáza slouží také jako indikátor stresu ( KOH et al., 2003). Aspartátaminotransferáza – AST Aspartátaminotranseráza je enzym, který se podobně jako ALT podílí na přenos aminoskupiny mezi dvěma aminokyselinami. Nachází se volně v cytoplazmě, nebo v mitochondriích. Vyskytuje se v játrech srdci, kosterní svalovině a střevní sliznici. Jeho hladina stoupá při poruchách jater, srdce nebo při poškození kosterní svaloviny. Alkalická fosfatáza – ALP Alkalická fosfatáza je enzym, který podporuje činnost buněk. Je obsažen především v buňkách výstelky žlučových cest, střev, ledvin, kosti, v placentě a bílých krvinkách. 12
V plazmě můžeme stanovit především jaterní a kostní formu. Hladina ALP narůstá především při onemocnění jater (KOTÁČKOVÁ, 2011), cholestázi, u březích klisen a rychle rostoucích mláďat. Indikuje poškození střevního epitelu a poškození kostí. Alkalická fosfatáza slouží mimo jiné také jako indikátor stresu ( KOH et al., 2003). Enzymy AST, ALP a ALT jsou součástí tzv. hepatálního profilu. Játra slouží především k finálnímu zpracovávání živin, ale také vyrábí mnoho funkčně důležitých molekul. Slouží také jako zásobárna glykogenu, který se v případě potřeby energie mění na glukózu a vyplavuje se do krve. Tyto složité chemické reakce jsou řízeny mimo jiné také těmito enzymy. Stanovení jejich hladiny může tedy sloužit nejen jako ukazatel onemocnění jater, ale také nás může upozornit na nadměrné odbourávání glykogenu, a tím i na možné stresové reakce organismu. Vápník – Ca Vápník se v těle vyskytuje ve všech tělních buňkách i tkáních. Je nepostradatelný pro tvorbu mléka, růst kostí, koagulaci krve. Je důležitý také pro permeabilitu membrán, zachování svalové dráždivosti a jejich kontraktilitu. Ovlivňuje také činnost mnoha důležitých orgánů. V organismu koně je tento prvek nejvíce zastoupen a tvoří zhruba 1,5 % z hmotnosti těla koně. Poměr vápníku a fosforu by neměl být menší, než 1:1 a větší než 2,5:1. V ideálním případě 1,5:1. V extracelulární tekutině se vyskytuje ve formě vázané s proteinem a volné, která je biologicky aktivní (MURRAY, et al., 2002). V organismu není hladina Ca stálá a jeho homeostázu ovlivňuje především vitamín D (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Fosfor – P Fosfor je druhý nejvíce zastoupený minerální prvek. 80 až 90 % fosforu je obsaženo v kostech a zubech, zbývající je pak v měkkých tkáních a tělních tekutinách. V kostře je uložen v anorganické formě. Vysoká koncentrace fosforu je v erytrocytech, svalech a nervové tkáni. Zde je uložen ve formě organické v podobě fosfolipidů, fosfoproteinů, nukleoproteinů apod. V krevní plazmě se vyskytuje v obou formách, přičemž koncentrace organické formy je třikrát až čtyřikrát vyšší než fosforu anorganického. Fosfor je považován za nejuniverzálnější prvek. Účastní se všech metabolických reakcí, včetně metabolismu aminokyselin, bílkovin, tuků, sacharidů, minerálních látek i vitamínů. Jeho velký význam je také ve vytváření makroergních sloučenin (ATP, ADP, AMP, cAMP a 13
kreatinfosfát). Je součástí nukleových kyselin a hraje značnou roli v humorálních regulacích (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Prostřednictvím neurohumorálních regulačních procesů se organismus koně vyrovnává s narušením stálosti vnitřního prostředí. Tento proces funguje jako prevence pro případ, že by se vysoké zatížení mohlo opět opakovat. Mezi trenéry dostihových koní se této fázi říká superkompenzace. Hladiny Ca a P jsou však v plazmě velmi stabilní i při hrubých zásazích do metabolismu koní. Jejich zastoupení v KD by se ale mělo zvyšovat, protože se ztrácí pocením (HANÁK, OLEHLA, 2010). Potřeba fosforu je dána věkem zvířete, fází reprodukce a intenzitou tréninku Kreatinkináza – CK Tento enzym se hojně vyskytuje v buňkách kosterní svaloviny. Je jedním z indikátorů buněčného poškození, jeho hladina se zvyšuje, jestliže dochází k poškozování svalových buněk. K tomu dochází především v průběhu tréninku. CK vykazovala u trénovaných koní zhruba o 30 % větší aktivitu, než u koní netrénovaných (HANÁK, OLEHLA, 2010). Glukóza Glukóza je nejdůležitějším monosacharidem organismu. Slouží jako zdroj energie buněk a je získávána štěpení z potravy v tenkém střevě, odbourávání zásobního glykogenu z jater (glykogenolýza), nebo glukoneogenezí. Glukogenolýzu stimuluje hormon glukagon a katecholaminy. Glukoneogenze je proces tvorby glukózy z glukoplastických aminokyselin, glycerolu, těkavých mastných kyselin, ketokyselin a laktátu. Tato přeměna probíhá v játrech. Intenzita těchto procesů se odvíjí od potřeby energie, kterou organismus vyžaduje. Zvyšuje se například na začátku laktace, v průběhu gravidity, při zvyšující se tréninkové zátěži a v období růstu. Glukóza v krvi narůstá při vystavení stresovým faktorům. Naopak klesá s fyzickou zátěží, například na tratích delších než 60 km (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Změny sacharidového metabolismu v procesu tréninkové adaptace se týkají obsahu glycidů, laktátu a pyruvátu. Hladina krevní glukózy v průběhu tréninkové adaptace je velmi proměnlivá. Obecně je ale možno říct, že u trénovaných koní je vyšší hladina glukózy a nižší hladina jejích štěpných produktů (laktátu a pyruvátu), než u netrénovaných jedinců (HANÁK, OLEHLA, 2010).
14
Cholesterol Cholesterol spolu s fosfolipidy patří mezi tzv. funkční tuky. Ty jsou součástí buněčných membrán a mají metabolické funkce. Do organismu se dostává z vnějšího prostředí s resorpcí v tenkém střevě, nebo je syntetizován přímo v organismu. Nejvíce se ho tvoří v játrech, kde se podílí na tvorbě lipoproteinů. Dále se cholesterol tvoří v nervové tkáni, ledvinách a nadledvinách. Cholesterol zde plní funkce strukturální a metabolické. Podílí se na syntéze steroidních látek, jako jsou kortikoidy, pohlavní hormony a vitamín D. (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Množství cholesterolu v krevní plazmě závisí na množství přijatého cholesterolu v KD, příjmu nasycených a nenasycených tuků a na funkci metabolických hormonů. Odbourávání cholesterolu z krevní plazmy probíhá v játrech přeměnou na žlučové kyseliny. Část se může ukládat na stěnách cév a je tak predispozicí pro vznik aterosklerózy. Biologický poločas rozpadu je asi 20 dní ( JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Močovina – Urea Močovina je diamid kyseliny uhličité a představuje univerzální produkt odpadního metabolismu. Tvoří se především v játrech, kde probíhá mnoho reakcí spojených se zpracováním živin, tvorba hormonů, tvorba látek zajišťující srážení krve a mnoho dalších (JELÍNEK,
KOUDELA,
2003). Výsledným odpaním produktem je právě močovina.
V ledvinách se pak tato močovina z krve vylučuje a tvoří se primární a následně sekundární moč. Močovina tedy může být interpretována jako ukazatel funkce ledvin (DOUBEK et al., 2014). Jestliže hladina močoviny v krvi roste, je vhodné zaměřit pozornost na funkci ledvin. Společně s močovinou se hodnotí i hladina kreatininu, který se chová ve vztahu s funkčnosti ledvin stejně jako močovina. Další příčinou může být také snížení množství krve, která proteče ledvinami. To může být způsobeno ztrátou krve, nebo městnáním krve následkem šoku či stresu. Močovina v krvi se také zvyšuje v případě vyšší koncentrace bílkovin v krmivu (MEDIXA, 2016) Tento trend se objevuje především u sportovních koní (DOUBEK et al., 2003). Triacylglyceroly –TAG Triacylglyceroly jsou tuky uložené v tukové tkáni, zejména v podkoží. Tvoří se v játrech z bílkovin a cukrů. Krví jsou přenášeny ve formě rozpustných lipoproteinových 15
částic. Zvýšená hladina v krvi může být způsobena zvýšenou tvorbou TAG, nebo nedostatečnou aktivitou enzymů, které TAG odbourávají. U lidí je zvýšení hladiny TAG jedním z rizikových faktorů pro vznik aterosklerózy (KOTÁČKOVÁ, 2016). Hlavní funkcí tukové tkáně je ukládání nadbytku energie a uvolňování karboxylových kyselin, při nedostatku energie. Prekurzory pro syntézu TAG jsou alfa-glycerolfosfát a acyl-CoA. Tukové buňky jsou schopny ukládat čisté TAG až do 95% jejich objemu. Zásobní tuk má význam v metabolismu vody a slouží také částečně jako ochrana proti chladu.
3.3 Referenční hodnoty Při interpretaci výsledků laboratorních výsledků, je nezbytné mít k dispozici referenční hodnoty pro jednotlivé parametry u zdravých jedinců. Tyto hodnoty jsou ohraničeny referenčními mezemi (horní a dolní), mezi kterými leží referenční interval (rozmezí). Výsledky jsou ovlivňovány fyziologickými odchylkami, různými podmínkami a také různými postupy vyšetření a rozboru. Referenční hodnoty jsou proto takové, mezi nimiž leží většina naměřených hodnot daného souboru jedinců. Za většinu považujeme 95 % výsledků. (DOUBEK et al., 2014). Pro výpočet referenčních hodnot je potřeba dostatečné množství zdravých jedinců dané kategorie (dle věku, pohlaví apod.). Využívají se dva základní typy výpočtu, a to přímý a nepřímý postup. Přímá metoda (induktivní) obnáší provedení výběru referenční skupiny splňující konkrétní podmínky. Z výsledků této skupiny se vyloučí tzv. odlehlá data a provede se výpočet. Nepřímá metoda (deduktivní) se užívá u skupin složených z vyhovujících i nevyhovujících jedinců. Z této skupiny se pak matematickými operacemi vytřídí data a získají referenční hodnoty (DOUBEK et al., 2014). Interpretace výsledků je neméně důležitá. V praxi se obvykle získaný výsledek porovnává s referenčním rozmezím dané skupiny. Výsledek mimo referenční rozmezí se pak hodnotí jako patologický, ale i uvnitř referenčního rozmezí může být výsledek různě položen – blíže k horní nebo spodní mezi, nebo uprostřed. Následně pak může veterinář hodnotit mírné snížení, střední zvýšení apod. Výsledek rozboru se také může hodnotit ve vztahu k tzv. kritické hodnotě, tedy takové hodnotě, která ohrožuje zdraví pacienta a je
16
bezprostředním varovným signálem upozorňujícím na nutnost okamžitého zákroku, ošetření, změny terapie apod. (DOUBEK et al., 2014).
ALBUMIN
jednotky g.l-1 µkat.l
-1
ALT
µkat.l
-1
AST
µkat.l-1
ALP
CIT VFU LABOKLIN 26-37
25-54
2,4-6,6
INLAB
CAL VET
22-37
25-42
0,83-2,83 0,08-0,25
3,7-6,0
2,91-5,67
VÁPNÍK
mmol.l
-1
2,2-3,4
CHOLESTEROL
mmol.l-1
1,9-3,9
1,3-3,6
0,1-0,5
2,0-7,8
-1
KREATIN KINÁZA
µkat.l
GLUKÓZA
mmol.l-1
FOSFOR CELKOVÉ BÍLKOVINY TAG UREA KORTIZOL
mmol.l g.l
4,2-6,4
-1
-1
mmol.l-1 mmol.l-1 ug.100ml-1
55-75 0,100,50 3,6-8,6
2,5-3,4
2,88-3,55
3,05-4,99
3,6-6,1
0,7-1,5
0,61-1,39
55-75
57-80 0,11-0,59
3,3-6,7 2,0-7,8
Tab. 2. Referenční hodnoty různých laboratoří
17
2,05-5,55
4
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ STÁLOST VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, fyziologické změny vnitřního
prostředí nastávají v závislosti na nutričních faktorech, množství fyzické zátěže, pohlaví, fázi pohlavního cyklu, věku, ročním období atd. (KOMÁREK et al., 1971).
4.1 Stres Schopnost zvířat reagovat na stimuly, které by mohly narušit jejich homeostázu je nepostradatelná pro jejich přežití. Jestliže by nedošlo k vyloučení stresových hormonů, nezareagoval by kůň dostatečně rychle při útěku před nebezpečím, nebo při boji o právo na rozmnožování. (AYLA et al., 2010). 4.1.1 Stresové hormony V organismu zvířete se opakovaně uplatňuje funkční osa hypotalamus – hypofýza – nadledvina. Dřeň i kůra nadledvin syntetizují celou řadu hormonů ovlivňujících základní životní procesy. Glukokortikoidy a mineralokortikoidy z kůry nadledvin hrají důležitou roli v regulaci tělních tekutin, ale zejména v průběhu stresové reakce. Katecholaminy syntetizující se v dřeni nadledvin fungují jako důležité neurotransmitery. Patří mezi ně noradrenalin a adrenalin. V kůře nadledvin je uloženo velké množství kyseliny askorbové, která stimuluje syntézu hormonů (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Mezi glukokortikoidy se řadí kortizol, kortikosteron a kortizon. U savců je nejdůležitější kortizol. Proteinové receptory pro glukokortikoidy jsou rozloženy v mozkových buňkách, v játrech, ledvinách, plících, žaludku, svalovině hladké i příčně pruhované. Ovlivňují metabolismus sacharidů, bílkovin a tuků, krevní oběh a činnost srdce, ledvin a CNS (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Podle mnoha výzkumů se stresové hormony vylučují během tréninku, transportu, sexuálního vzrušení, izolace od stáda apd. AYALA et al., (2010) zmiňuje také vliv technologie ustájení na hladinu kortisolu v krvi. Dlouhodobé vystavování stresovým podmínkám, u koně způsobují širokou škálu onemocnění, které se mohou projevovat více či méně výrazně v průběhu celého života a které významně ovlivňují jeho potenciál v chovu či ve sportu či dokonce pouze v rekreačním využití. Adaptační reakce na stres probíhá ve třech fázích. První z nich je tzv. poplachová nebo pohotovostní, která nastává při náhlém vychýlení metabolismu z rovnováhy změnou životních podmínek (MALINOWSKI et al., 2004). Při této fázi je jako první aktivován 18
sympatický nervový systém, který způsobí v dřeni nadledvin vyplavení katecholaminů do krve. Ty zprostředkovávají klasickou obrannou rekci koně (útěk nebo útok), zrychlují činnost srdce, zvyšují krevní tlak a zvyšují dechovou frekvenci. Zároveň s touto reakcí probíhá druhá pomalejší vlna reakcí, přes hypotalamus, hypofýzu do kůry nadledvin, kde dojde k vyplavení glukokortikoidů. Ty významně ovlivňují tvorbu glukózy, a to v první řadě z bílkovin následně pak z tuků. Důsledkem rozkladu bílkovin v těle je zvýšená exkrece močoviny. Rozkladem tukových zásob se zvyšuje koncentrace triacylglycerolů, cholesterolu a fosfolipidů v krevní plazmě. To následně vede k jejich ukládání v játrech a k jejich steatóze (JELÍNEK,
KOUDELA,
2003). Ovlivňují krevní oběh i činnost srdce.
Způsobují vazokonstrikci, čímž nepřímo mohou způsobit laminitis (ORSINI et al., 2009). V ledvinách glukokortikoidy zpomalují vylučování vody. Jestliže je v této fázi ukončeno působení stresoru, stresová reakce odezní a organismus se začne vracet do rovnováhy (MALINOWSKI et al., 2004). Když působení stresoru přetrvává, organismus se dostává do fáze vyrovnávací, nebo taky do fáze rezistence. Poplachová reakce se snižuje a organismus se adaptuje na zátěž. Třetí fáze nastává v případě, kdy stresor působí příliš dlouho, nebo je příliš silný na to, aby se s ním organismus dokázal vypořádat. Je charakterizována celkovým vyčerpáním, selháním obranyschopnosti, následné onemocnění až smrt zvířete (MALINOWSKI et al., 2004).
Obrázek 1.: Seleyuv model obecného adaptačního syndromu
19
4.1.2 Příčiny stresu Je známo mnoho příčin, které způsobují stres u koní. Mezi ty nejvíce známé patří například stres způsobený prostředím závodiště, přepravou či intenzivním tréninkem. Velkou roli hraje taky prostředí stáje, změny ve stádě, nebo přeprava do nové stáje apod. (AYALA et al., 2010). K dosažení životní pohody v chovu je třeba zajistit takové podmínky, které nenarušují 5 základních svobod zvířat. 1. Svoboda od hladu, žízně a podvýživy 2. Svoboda od nepohodlí – zajištění ochrany před nepřízní klimatu a zajištění místa k ulehnutí 3. Svoboda od nemoci, bolesti, zranění – prevence onemocnění, rychlá diagnostika a terapie 4. Svoboda projevu přirozeného chování – zajištění dostatečného prostoru, vybavení, možnost sociálních kontaktů s jedinci téhož druhu 5. Svoboda od strachu a úzkosti – vyloučení podmínek, způsobujících psychické strádání (DOLEŽAL, BÍLEK, 2016). 4.1.2.1 Odstav Jednou z příčin stresu je odloučení hříběte od matky. Odstav je v životě domestikovaného koně nevyhnutelný, ale jako chovatelé můžeme do jisté míry ovlivnit, jakým způsobem k odstavu dojde, a tím i do jaké míry je hříbě stresováno. Odstav hříběte se pohybuje okolo 6 měsíců věku. Z pozorování divokých koní víme, že mladý kůň zůstává se svou matkou do věku dvou až tří let. Poté když už jsou dospělejší a nezávislejší, odejde až 80 % jedinců od svého rodného stáda. Proces odstavu, který je aplikován u domácích koní, je tedy nepřirozený a jako takový je potenciálním zdrojem enormního stresu. V mnoha případech je hříbě odstaveno poměrně razantním způsobem, a to nekompromisním odloučením hříběte od matky. Přeruší se veškeré vizuální i olfaktorické kontakty a hříbě je nějakou dobu zavřeno v boxu, nebo dokonce převezeno na jinou farmu. Podle
MCALLISTER
(2008) tento stres činí hříbata náchylnější
k pneumoniím. Za daleko vhodnější způsob odstavu považuje techniku, při které jsou klisny s hříbaty udržovány ve skupině. Ze stáda se pak odvede jedna klisna, jejíž hříbě se projevuje nejsamostatněji. Tak je hříbě odloučeno od matky, ale stále kolem sebe má své vrstevníky a jejich matky, které zná od narození. 20
Podle pozorování
MCALLISTER
(2008) jsou takto odstavena hříbata mnohem
vyrovnanější a v dospělosti odolnější vůči stresu. Také lépe zvládají trénink a trpí méně poruchami chování jako například klkání, tkalcování a hodinaření. 4.1.2.2 Izolace zvířete a změny ve stádě. Jak již bylo řečeno dříve, zvíře nesmí být drženo v izolaci od ostatních jedinců stejného druhu. Kůň jakožto stádové zvíře má přirozenou potřebu být s dalšími členy stáda a je vystaven velkému stresu a frustraci, jestliže je držen v izolaci. Mnoho chovatelů řeší osamělost koně přikoupením jiného druhu hospodářského zvířete a to zejména méně finančně náročného, například ovce, či kozy. Toto řešení je však také nedostatečné. Dalším problémem pak mohou být časté změny ve složení stáda. Koně si udržují určitou hierarchii a jejich časté změny mohou vyvolávat souboje o vyšší postavení. Složité je také udržet určitou vyrovnanost stáda. U koně na rozdíl od skotu musíme hodnotit také povahové rysy jednotlivých jedinců. Jestliže skupina koní šikanuje některého z jedinců ve stádě, může to způsobovat frustraci. Takový jedinec pak může mít určité psychické problémy a může se stát až nebezpečný svému jezdci. (ŠVEHLOVÁ, 2016) Díky pozorování amerických mustangů jsme zjistili, že sociální systémy koní jsou dynamické a často velmi proměnlivé. Ale ačkoliv je kůň od přírody zvyklý na určitou úroveň odloučení měl by si chovatel uvědomovat, že ne vždy tuto situaci dokáže kůň zvládnout bez následků. V některých případech se to může hluboce podepsat na psychice koně, ale i na jeho zdravotním stavu. Je možno říct, že chovatelé si tuto potřebu koně uvědomují a kůň je držen v izolaci jen v ojedinělých případech, které následně řeší státní veterinární správa.
4.1.2.3 Technologie ustájení Podle Zákona na ochranu zvířat proti týrání je také uvedeno, že chovatel je povinen zajistit s ohledem na druh hospodářského zvířete, stupeň jeho vývoje, adaptaci a domestikaci, životní podmínky odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám hospodářských zvířat tak, aby jim nebylo působeno utrpení a byla zajištěna jejich pohoda v souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými poznatky. Minimální standardy pro ochranu koní stanovují následující podmínky: - vazná stání mezi jednotlivými koňmi se oddělují stranovými zábranami,
21
- výška ke stropu ve stáji, kde jsou koně drženi nebo příležitostně uvázáni, musí být 1,5násobkem hůlkové výšky v kohoutku, ale nejméně 2,20 m; výška stropu se měří od úrovně podlahy, na které kůň stojí, ke konstrukci střechy nebo k jinému nejnižšímu stavebnímu prvku stáje; dveřní otvory, kudy koně procházejí, musejí mít takový tvar, aby jimi koně mohli procházet klidně a bezpečně; volný průchod ve stájových dveřích a dveřích boxu musí být minimálně 1,20 x 2,20 m; toto ustanovení se vztahuje od 1. 1. 2012 na nově budované stáje nebo poprvé do provozu uváděné stáje, - při uvazování koní smí být použita pouze ohlávka nebo nákrční řemen. Toto neplatí při příležitostném uvazování. Kůň, který je ustájen ve stání, musí být uvázán tak, aby mohl ležet s hlavou položenou na zemi (MZE, 2014) Vyhlášky na ochranu zvířat mluví jasně, co se týče technologii ustájení a jejich rozměrů. Mnohem benevolentnější je však k otázce potřeb pravidelného a přirozeného pohybu koně. Chovatel není povinen poskytnout koni čas, ve kterém může kůň strávit ve volném výběhu, na rozdíl od Švýcarska, kde je od roku 2013 chovatel povinen zajistit výběh na minimálně dvě hodin denně pro jezdecky nevyužívané koně a minimálně dvakrát týdně volného pohybu pro koně jezdecké (ŠVEHLOVÁ, 2016). Mnoho chovatelů se snaží zajistit svým koním určitý nadstandard. Je však stále velké množství těch, kteří se drží opravdu jen minimálních standardů. Padock paradise Dnešní pastevní plochy pro koně jsou řešeny podobně jako pastviny pro chov skotu. Co největší kompaktní plochy, s čerstvou zelenou trávou. Toto však neodpovídá přirozeným podmínkám, ve kterých se kůň v přírodě vyskytoval. Mustangové musí putovávat celé kilometry za pastvou, či k napajedlům. Porost, který spásají je chudý na živiny, tuhý a mohou ho přijímat v průběhu celého dne (ŠVEHLOVÁ, 2016). Padock paradise je systém ustájení, který vymyslel v 80. letech Jaime Jackson právě na základě etologického pozorování divokých mustangu. Tento systém kopíruje přirozené podmínky koní. Místo velkých pastvin, na kterých se kůň nemusí za celý den pohnout ani o pár metrů, vytváří určitý systém cest s různými povrchy, které vedou přes terénní nerovnosti. Aby byli koně motivováni k přesunům, jsou na několika stanovištích vždy s určitými rozestupy rozmístěny krmelce se senem, napajedlo, solné lizy, stromy, které poskytují stín a prostor k válení s pískem apd. Čím rozmanitější povrch tím lépe. Koně chováni v takovémto zařízení si udržují fyzickou kondici daleko lépe, nejsou obézní, jsou ve větší psychické pohodě a často se jim vyřeší problémy s utvářením kopyt. 22
Chovatele sportovních koní také ocení, že se koně naučí pracovat se svou vlastní rovnováhou (VOSTATKOVÁ, 2010). 4.1.2.4 Trénink Kůň na rozdíl od ostatních hospodářských zvířat je využíván ve sportu či v práci a je k tomu také cvičen. Takovýto trénink není jednoduchý a značně zatěžuje jeho pohybovou i kardiovaskulární soustavu. Trénink by měl probíhat tak, aby fyziologicky správně rozvíjel svalové skupiny a také aby se zvyšovala kondice koně. Při intenzivní práci, především v režimu anaerobního spalování, probíhá glykolytická fosforylace. Štěpí se svalový glykogen. Produktem této reakce je laktát. Ten má vliv na acidobazickou rovnováhu krve, pH krve může klesnout i pod 7. Vysoká hladina laktátu vede k poruchám nervosvalové koordinace, to má vliv i na psychiku zvířete ( HANÁK, OLEHLA,
2010). U dostihových koní dosahuje hladina kyseliny mléčné po výkonu až 22
mmol.l-1, přičemž nejvyšší hladina se objevuje za 3 - 6 minut po skončení zátěže (JELÍNEK, KOUDELA,
2003).
Vzniklá kyselina mléčná je zachycena již zmíněnými nárazníkovými systémy, a to především hydrogenuhličitanovým. V klidu po zátěži dochází k postupné regeneraci a asi 80 % vzniklé kyseliny mléčné je syntetizováno zpět na glykogen v játrech. Při aktivním odpočinku klesá hladina kyseliny rychleji ( HANÁK,
OLEHLA,
2010). Je důležité si
uvědomit, že vysoké výkony představují pro koně určitý stresový faktor. Nahromaděný laktát ve svalech i krvi způsobuje únavu a bolestivost. S tím se jednotliví jedinci vyrovnávají různě podle svého charakteru. Plemena šlechtěna do vysokého výkonu se s tímto vychýlením z rovnováhy dokážou vyrovnat lépe, přesto se však vyskytnou jedinci, kteří odmítnou opakovaně podat podobně vysoký výkon (HANÁK, OLEHLA, 2010). 4.1.2.5 Výživa S každou změnou látkového metabolismu v organismu zvířete dochází i ke změně spotřeby minerálních látek. Z těla jsou vylučovány minerální látky výkaly, močí a potem. Nedostatečná výživa, nebo naopak překrmování může u koně narušit metabolismus látek a způsobit zdravotní problémy, které mohou mít i nevratný charakter (ŠVEHLOVÁ, 2012). Trávicí trakt koně je uzpůsoben podmínkám, kterým byli vystavováni divocí koně. Koně v minulosti měli možnost přijímat potravu v průběhu celého dne, proto je jejich žaludek velmi malý v poměru k celému trávicímu traktu. Spásaný porost byl spíše tužší a bohatý na vlákninu. Dnes jsou krmné dávky na sportovní koně založeny na vysokém 23
obsahu cukrů a bílkovin. Tato vysoce energetická krmiva ale mohou mít za následek disbalanci střevní mikroflóry a s tím i celého vnitřního prostředí (ŠVEHLOVÁ, 2009). Vliv krmné dávky na odolnost vůči stresu Krmná dávka má vliv nejen na složení krve koně, ale taky na jeho chování. Ve výzkumu z roku 2009 byly srovnávány dvě skupiny koní, kteří byli vysoce reaktivní na stresové faktory a neznámé podněty. Byla jim odebrána krev, ze které byla stanovena hladina kortizolu, dále byly provedeny reakční testy na různé typy podnětů. Jedna skupina začala následně dostávat krmivo bohaté na škrob a cukr, ale s pouhými 3 % tuku. Druhá skupina pak dostávala krmivo s nízkým obsahem cukrů, zato s 10 % tuku. Po šesti měsících jim byla opět odebrána krev a byly opět provedeny reakční testy. Hladina kortizolu u skupiny krmené krmivem s vyšším obsahem cukru byla nižší než u skupiny druhé, stejně tak se prokazatelně snížila jejich nervozita a reakčnost na podněty. Celkové chování se uklidnilo, jak vypovídali i jejich majitelé. ( REDONDO et al., 2009). 4.1.2.6 Teplota Výzkumy ukazují, že teplotní optimum koní se nachází v rozmezí od -6,5° C do 4,5° C. Při této teplotě nemusí koně vydávat žádnou energii na zahřátí, nebo ochlazení. Kůň má výborné termoregulační mechanismy a s nízkými teplotami se vyrovnává daleko lépe než s teplotami vyššími. Základním předpokladem pro udržení stálého tepla v zimě je přístup k dostatečnému množství objemného krmiva. Jeho spalováním se v těle uvolňuje teplo a organismus se zahřívá. V opačném případě v letních měsících kůň ztrácí teplo potem a výparem z plic (CANIKOVÁ, 2011). Jestliže je kůň dlouhodobě vystaven tepelnému stresu, aniž by se jakkoliv zlepšili okolní podmínky, může dojít k jeho přehřátí. Ztrácí vodu a elektrolyty, dochází ke změnám složení krve a může dojít až k úhynu koně (LOVING, 2003).
4.1.3 Nemoci koní spojené se stresem: 4.1.3.1 Cushingův syndrom Jedná se o soubor příznaků, které jsou vyvolány nadměrnou sekrecí kortizolu. V důsledku změny hormonální hladiny vykazují zvířata výraznou polydipsii a polyúrii. Příjem vody více než 30 l za den. Objevují se změny na srsti, a to buď absence jarní výměny srsti, nebo její rychlý růst po ostříhání, následkem toho se kůň silně potí. Srst tvoří vlny až kudrny, žíně v ocasu a hřívě nevykazují změny. Kůže je mastná, nebo 24
naopak velmi suchá pokrytá lupy. Při déle trvajícím onemocnění dochází ke svalové atrofii v oblasti zádi a stehen. Navzdory zvýšené žravosti jedince, ztrácí na tělesné hmotnosti. Obranyschopnost vůči bakteriálním a virovým infekcím je oslabena, proto může docházet ke komplikacím i u banálních nemocí, se kterými je kůň schopen běžně se vyrovnat bez problémů (WINTZER, 1999).
Obrázek 2.: Cushingův syndrom
4.1.3.2 Laminitis Laminitis neboli schvácení kopyt je velkým problémem mnoha chovatelů koní. Jedná se o celkové onemocnění metabolismu, jehož důsledkem je zánět, nebo poškození kopytního spoje. Následně pak může dojít k rotaci kopytní kosti, nebo vyzutí kopytního pouzdra. Příčin tohoto onemocnění je mnoho, ale mezi nejvýznamnější z nich patří stres (ORSINI et al., 2009). K oslabování kopytního spoje dochází díky nedostatečnému prokrvování kopytních lístku. To může být způsobeno právě vyplavováním kortizolu, či adrenalinu do krve. Tyto hormony mají vazokonstrikční účinky na drobné cévy v kopytě a tím zabraňují volnému zásobení těchto důležitých tkání ( ŠVEHLOVÁ, 2009). Prognóza tohoto onemocnění je dubiózní až nepříznivá v závislosti na stupni nekrózy tkáně a také na stupni rotace kosti. Z tohoto důvodu by se měl chovatel vždy snažit co nejvíce předcházet stresovým faktorům (WINTZER, 1999). 25
4.1.3.3 Žaludeční vředy Syndrom žaludečních vředů (equine gastric ulcer syndrom) je poměrně častým a v poslední době velmi diskutovaným onemocněním, jedná se o tzv. civilizační chorobu způsobenou způsobem využívání koní a změnou jejich přirozeného prostředí (BEZDĚKOVÁ, 2004). Přesná příčina vzniku vředů není zcela objasněna, ale předpokládá se, že na jejich vznik má vliv především zátěž a stres z tréninku. Příčinou žaludečních vředů může být také vysoká koncentrace koní na jedné pastvě, dlouhodobý pobyt ve stáji, nízká kvalita krmiva a různé typy náporového stresu (PICAVET, 2002). BEZDĚKOVÁ
(2004) uvádí také vliv vysoce koncentrovaných krmiv a používání
elektrolytových přípravků používaných u vytrvalostních dostihů. Kolikové bolesti nastupují především po nakrmení, dalšími příznaky jsou hubnutí, nechutenství, slinění, časté skřípání zuby (ŠVEHLOVÁ, 2009), zátěžová intolerance a zhoršená kondice. Komplikace spojené s vředovou chorobou, například zúžení pyloru mohou ohrožovat život koně. Dosud také není jasné, z jakého důvodu jsou za stejných chovatelských podmínek tímto onemocněním postiženi pouze někteří jedinci ze skupiny (BEZDĚKOVÁ, 2004). Žaludeční vředy se v posledních letech vyskytují zejména u dostihových a sportovních koní. V některých statistikách je uvedeno, že jimi trpí až 93 % anglických plnokrevníků v dostihovém tréninku a 60 % koní sportovních (PICAVET, 2002).
Obrázek 3.: Sliznice žaludku postižené žaludečními vředy (vlevo) a zdravá (vpravo)
26
Terapie tohoto onemocnění je především symptomatická založena na podávání omeprazolu (BEZDĚKOVÁ, 2004). K léčení jedinců postižených žaludečními vředy se doporučuje vyřazení z tréninku, pastva a podávání objemných krmiv, zejména vojtěškového sena a případně zařazení krmivářských doplňků, které podporují vstřebávání a regeneraci žaludeční sliznice. Ty většinou obsahují vápník, hořčík a z aminokyselin glutamin a threonin (PICAVET, 2002). 4.1.3.4 Kolika Kolika nepatří mezi onemocnění, nýbrž mezi syndromy a může mít mnoho příčin vzniku. Jednou z těchto příčin je však stres.
BAITY
(et al., 2011) ve svém experimentu
zkoumá vliv cirkadiánního rytmu kortizolu na vznik kolikového syndromu. Bylo potvrzeno, že největší procento kolik vzniklo ve skupině, u které byla ze vzorků krve stanovena poměrně vysoká abnormalita vyplavování kortizolu v průběhu dne. Tato skupina byla mimo jiné také trvale ustájena v boxech bez přístupu na pastvinu a denně pracující pod sedlem. Naopak nejméně případu bylo zaznamenáno u koní ustájených výhradně na pastvině.
27
5
MATERIÁL A METODIKA
5.1 Charakteristika sledované skupiny Experimentu se zúčastnilo v říjnu 2015 18 mladých hřebců plemene český teplokrevník a jednoho hřebce plemene hafling. Těchto 18 koní můžeme dále rozdělit do dvou skupin, a to mladší narozeni v roce 2014 a starší, narozeni v roce 2013. Všech 18 koní je ustájeno v hřebčinci Tlumačov v jihomoravském kraji. V první části experimentu byli všichni hřebci ustájeni ve volném ustájení na hříbárně Buňov s každodenním přístupem na pastvu. Krátce před prvním z odběrů byla u obou skupin koní zahájena příprava na podzimní třídění hřebců. Tato zátěž byla jen velmi mírná. Byla v podobě skoku přes 100 cm překážku pro dvouleté hřebce a 120 cm pro tříleté hřebce. Dne 30. 10. 2015 tedy proběhl první odběr a vzorky byly odvezeny do laboratoře Mendelovy univerzity na Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat ke zpracování. V druhé části bylo 8 starších hřebců přesunuto do jiné části areálu hřebčince a byli zařazeni do jezdeckého výcviku. Z této skupiny bylo 7 koní ustájeno v boxech se slaměnou podestýlkou. Rozměry boxů odpovídají předpisům daných vyhláškou Mze č. 191/2002 Sb., ze dne 7. května 2002 o technických požadavcích na stavby pro zemědělství. Poslední ze skupiny, hřebec Axel plemene hafling, byl ustájen v historické části areálu, a to ve vazném ustájení, které slouží převážně pro ustájení chladnokrevných koní. Jak již bylo řečeno, koně byli zařazeni do základního jezdeckého výcviku, který však probíhal poměrně intenzivně. Hřebci byli 6 dní v týdnu pod sedlem a pracovali na jízdárně. Skupina mladších koní, tedy hřebců narozených v roce 2014 zůstala ustájena na hříbárně Buňov, kde měli naprostý klidový režim. Každý den byli vyháněni na pastvu a na noc zpět do volného ustájení. Po 4 měsících, kdy byli hřebci ustájeni v těchto rozdílných podmínka a měli takto odlišný pracovní režim, byl proveden druhý odběr, a to konkrétně 10. 3. 2015. Výsledky tohoto odběru byly opět zavezeny do laboratoře Mendelovy univerzity. Lokalita Hřebčinec Tlumačov se nachází ve Zlínském kraji ve výšce cca 200 metrů nad mořem. Teplota vzduchu byla v říjnu před prvním odběrem v průměru 7,6°C. V únoru a začátkem
28
března
před
druhým
odběrem
byla
teplota
v
průměru
3,2°C
(ČESKÝ
HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, 2016).
5.2 Odběr krve Odběr vzorku krve byl proveden z vena jugularis externa. Odběr vzorku provedla veterinární lékařka Lenka Sedláková. Při samotném odběru jsme dbali především na to, aby nedošlo k excitaci koně. Toto rozrušení by mohlo způsobit zkreslení výsledků biochemických parametrů, především kortizolu. Odebrala se volně tekoucí krev a byl dodržen správný poměr krve a antikoagulačního prostředku. Velkou pozornost jsme také věnovali rychlé manipulaci, aby nedošlo ke kontaminaci a tím pádem k negativnímu ovlivnění vzorku. První odběr byl proveden injekčními stříkačkami a jehlami TERUMO (1,2 x 40 mm). Druhý odběr byl u mladších koní proveden pomocí odběrového systému HEMOS, pro které jsme se rozhodli z důvodů snadnější a rychlejší manipulace. Část vzorku krve od každého jedince se nechala vysrážet při pokojové teplotě 15°C až 25°C minimálně 30 minut. Tímto jsme získali krevní sérum, ze kterého se následně stanovovala koncentrace kortizolu. Část krve byla odebrána do zkumavek opatřených na stěnách Heparinem, a to v dávce cca 7,5 mg na 5 ml krve. Po odběru byla krev opatrně promíchána a v laboratoři následně odstředěna. Krevní plazma pak byla odebrána do zkumavek Eppendorf o objemu 2 ml. Biochemické vyšetření Většina biochemických parametrů byla stanovena z krevní plazmy, a to katalytické koncentrace ALT, ALP, AST, CK, koncentrace albuminu, celkové bílkoviny, vápníku, anorganického
fosforu,
celkového
cholesterolu,
glukózy,
TAG a
močoviny.
Spektrometrické analýzy byly provedeny na automatickém analyzátoru Konelab T20xt (Thermo Fisher Scientific, Finsko) při použití běžně dostupných komerčních kitů (Biovendor-Laboratorní medicína, ČR). Pro imunochemické analýzy je vhodnějším materiálem krevní sérum. Koncentrace kortizolu byla stanovena chemiluminiscenční metodou na automatickém analyzátoru IMMULITE (Siemens, Německo) při použití komerčního kitu (Biovendor-Laboratorní medicína, ČR).
29
Statistické zpracování dat Data získána v průběhu sledovaného období byla setříděna pomocí editoru MS Office Excel a byly sestaveny soubory pro statistické testování. Data byla analyzována v programu Statistica 10.0 (StatSoft®). Pro hodnocení byla použita jednofaktorová analýza rozptylu (ANOVA) s následným testováním dle Fishera na hladinách významnosti p < 0,05 a p < 0,01.
6
VÝSLEDKY A DISKUZE Interpretace výsledků je velmi náročný proces, který vyžaduje odborné vzdělání
a hlavně mnohé zkušenosti z oboru. Je nutno pamatovat na to, že krev je velmi dynamický systém a jediný výsledek testu nám může poskytnout pouze informaci o daném okamžiku vývoje. Tím je jeho vypovídací schopnost výrazně omezena a více informací může poskytnout až sériově odebrané vzorky. V podmínkách České Republiky je však problém získat prostor, a dostatečný počet vzorků koní, na kterých je možno experiment provést. Pokud jsou získané výsledky výrazně abnormální, doporučují veterináři test zopakovat pro lepší diagnostiku. Častou chybou v diagnostice je přeceňování nepřesných informací, jak bylo řečeno, tyto parametry jsou ovlivňovány širokou škálou faktorů, a výsledky se mohou lišit od běžných referenčních hodnot, které jsou zpracovány různými laboratořemi (BEZDĚKOVÁ, 2015). V tabulce 1 a 2 jsou shrnuty výsledky rozboru krevního séra a plazmy. Pro jednotlivé parametry byl vypočítán průměr, variační koeficient a proměnlivost popisovala směrodatná odchylka. Průměrné i jednotlivé hodnoty byly následně porovnány s hodnotami klinických laboratoří: Centrální klinická laboratoř Brno, Laboklin, Inlab Medical, Cal VET. Dále byly porovnány hodnoty mezi jednotlivými odběry a také jsou popsány rozdíly, mezi oběma ročníky, kde však nebylo použito statistické analýzy.
30
Tabulka 1.: Výsledky biochemické parametry ročník 2013
31
Tabulka 2.: Výsledky biochemické parametry ročník 2014
32
Graf 1.: Rozdíl v čase, hřebci ročník 2013
Graf 2.: Rozdíl v čase, hřebci ročník 2014
V Grafu 1 a 2 je znázorněno, k jakým změnám došlo mezi dvěma odběry u jednotlivých parametrů. Jednotlivé parametry budou popsány dále společně se statistickým vyhodnocením. 33
6.1 Albumin ročník 2013 Jednofaktorovou ANOVA byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2013 v koncentraci albuminu v krevní plazmě; (F (1,14) = 20,531; p = 0,00047). Průměrná hladina albuminu u této skupiny se zvýšila z 31,6124 g.l-1 na 37,6124 g.l-1, což tvoří nárůst o 17%. Hladina albuminu je u staršího ročníku vyšší, než u koní mladších. HANÁK
a
OLEHLA
(2010) ve své studii uvádějí, že v průběhu tréninkové adaptace se
hladina plazmatického albuminu, a celkové bílkoviny postupně zvyšuje až do stáří 4-6 let. Tyto změny můžeme sledovat také v našem experimentu. Tuto teorii potvrzuje ve své knize také
HINCHCLIFF
(2008).
HANÁK
a
OLEHLA
dále uvádí, že v průběhu zátěže se
pronikají albuminy skrz cévní stěny do intersticia, kde pak váže více vody a vytváří edémy. Průměrné hodnoty z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi Laboklin a CAL VET i hodnoty uvedené
BEZDĚKOVOU
(2015).
Hodnoty mírně překračují referenční rozmezí stanovené laboratořemi CIT VFU a Inlab Medical.
6.2 Albumin ročník 2014 Pomocí jednofaktorové ANOVA byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2014 v koncentraci albuminu v krevní plazmě; (F (1,19) = 12,609; p = 0,00213). Průměrná hladina albuminu u této skupiny se zvýšila z 29,9809 g.l-1 na 35,8007 g.l-1, což tvoří nárůst o 14%. Oba ročníky poukazují na stejnou tendenci. I výsledky této skupiny souhlasí s teorií, kterou ve své práci uvádějí a
HINCHCLIFF
HANÁK
a
OLEHLA
(2010)
(2008). Nejnižší hodnoty albuminu se vyskytují u mladých koní ve stáří
okolo 2 let, kdy teprve probíhá intenzivní růst koní a zároveň postupná přestavba svalové hmoty (zvyšování kondice na pastvě), toto období je charakteristické určitým deficitem bílkovin. Tyto změny můžeme sledovat také v našem experimentu. Průměrné hodnoty z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi CIT VFU, Inlab Medical Laboklin a CAL VET i hodnoty uvedené BEZDĚKOVOU (2015).
34
6.3 Celková bílkovina ročník 2013 Jednofaktorovou ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2013 v koncentraci celkové bílkoviny v krevní plazmě; (F (1,14) = 0,25394; p = 0,62215). Průměrná hladina celkové bílkoviny u této skupiny se zvýšila z 64,4285 g.l-1 na 65,1839 g.l-1, což tvoří nárůst o 1%. Stoupající trend koresponduje s informacemi, které uvádí
HINCHCLIFF
(2008). Celkový protein krevní plazmy se skládá z albuminu a
globulinu. Při zátěži, která do jisté míry působí, jako stres se zvyšuje nejen hladina albuminu, ale i globulinu, jako přechodné zvýšení obranyschopnosti organismu. Toto potvrdil také
JANICKI
(2013), ve svém výzkumu, ve kterém prokázal nárůst celkového
proteinu z 58,1 g.l-1 na 60,82 g.l-1. Hladina celkové bílkoviny v experimentu JUDSONA (et al., 2000) se u tříletých hřebců pohybuje okolo 68 g.l-1. Naše výsledky jsou nižší, což může být dáno jinou intenzitou tréninku. Průměrné hodnoty z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi CIT VFU, Inlab Medical Laboklin a hodnoty uvedené BEZDĚKOVOU
(2015).
6.4 Celková bílkovina ročník 2014 Pomocí jednofaktorové ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2014 v koncentraci celkové bílkoviny v krevní plazmě; (F (1,19) = 0,46163; p = 0,50506). Průměrná koncentrace celkové bílkoviny u této skupiny se zvýšila z 65,1041 g.l-1 na 66,4872 g.l-1, což tvoří nárůst o 2%. Oba ročníky, podobně jako u albuminu, vykazují podobnou tendenci změn. I výsledky této skupiny souhlasí s teorií, kterou ve své práci uvádějí
HANÁK
a
OLEHLA
(2010) a
HINCHCLIFF
(2008), tedy, že celková bílkovina i
albumin narůstá s fyzickou kondicí. Po porovnání obou ročníků mezi sebou jsme zjistili, že ročník 2014 má o 0,886 g.l-1 vyšší průměrnou hladinu celkové bílkoviny než hřebci z ročníku 2013. Tento fakt, který je v rozporu s očekávanými výsledky, které popisuje
JUDSON
(et al., 2000) můžeme
vysvětlit pravděpodobnou vyšší imunitní reakcí na podmínky chovu u mladších jedinců. Skupina není natolik vyrovnaná jako starší ročník.
35
Průměrné výsledky z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi CIT VFU, Inlab Medical Laboklin a CAL VET ani hodnoty uvedené BEZDĚKOVOU (2015).
6.5 Kreatin kináza ročník 2013 Jednofaktorovou ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2013 v koncentraci kreatin kinázy v krevní plazmě; (F (1,14) = 0,02432; p = 0,87831). Průměrná hladina CK se zvýšila mezi odběry ze 4,8339 µkat.l-1 na 4,9605 µkat.l-1, tedy o 2%. Podle
HANÁKA
a
OLEHLY
(2010) a
LINDNERA
(2000), je přítomnost kreatin
kinázy jedním z indikátorů buněčného poškození (přestavba svalových struktur) a u trénovaných koní vykazuje o 30 % vyšší aktivitu. Důvodem je vyšší potřeba obnovy poškozených svalových vláken. JANICKI (2013) ve svém výzkumu hřebců, zařazených do 100 denního testu, zaznamenal nárůst o 15%. Zvýšení CK v našem experimentu je výrazně menší, než u výzkumu HANÁKA a OLEHLY (2010) a JANICKÉHO (2013). Důvodem je především to, že nárůst CK je výrazný zejména v počátcích tréninku a odběr druhého vzorku v našem experimentu proběhl až cca 5 měsíců po začátku tréninkového procesu. Výzkum
HANÁK
a
OLEHLA
(2015) probíhal u koní plemene anglický plnokrevník, kteří
byli zařazeni do dostihového tréninku. Ten je daleko intenzivnější a poškození svalových buněk může být výraznější. Výsledky koncentrace kreatin kinázy obou odběrů u staršího ročníku spadají do rozmezí referenčních hodnot laboratoře Inlab Medical. Výsledky našeho experimentu rovněž souhlasí s referenčním intervalem, který ve své práci uvádí BEZDĚKOVOU (2015). Jestliže se díváme na výsledky jednotlivých hřebců v Grafu 3, můžeme si povšimnout, že jeden z hřebců (Caligary) má oproti průměru ostatních zvýšenou hladinu CK dvojnásobně. Tento jev může být způsoben právě pomalejší adaptací na zátěž.
36
Graf 3.: Kreatin kináza – ročník 2013
6.6 Kreatin kináza ročník 2014 Pomocí jednofaktorové ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2014 v koncentraci kreatin kinázy v krevní plazmě; (F (1,19) = 3,1648; p = 0,09125). Průměrná hladina kreatin kinázy se zvýšila mezi dvěma odběry ze 4,7837 µkat.l-1 na 6,6356 µkat.l-1, tedy o 2,38 µkat.l-1, což odpovídá nárůstu o 38%. Je zde vidět velký rozdíl mezi oběma ročníky, protože jak již bylo řečeno, u starších hřebců došlo pouze k mírnému nárůstu a to o 2%. Podle
BEZDĚKOVÉ
(2015), je možno předpokládat, že je tento nárůst
způsoben celodenním pobytem na pastvě a intenzivním růstem, který si vyžaduje intenzivní regeneraci svalových buněk a tím i vyšší aktivitu CK.
37
Obrázek 4.: Intenzita růstu koní do 3 let věku Na obrázku 4 můžeme vidět graf vyjadřující intenzitu růstu u různých typů koní a je zde patrné, že koně dvouletí rostou intenzivněji než koně tříletí. Porovnáním průměrné hladiny kreatin kinázy s referenčními hodnotami, jsme zjistili, že výsledky druhého odběru mladších hřebců jsou vyšší, než horní mez referenčního intervalu laboratoře Inlab Medical. Nekorespondují také s hodnotami, které uvádí BEZDĚKOVÁ
(2015). Hlavním důvodem je zvýšená hodnota CK u konkrétního hřebce
(Cllin von Deshai, 13,268 µkat.l-1), která zvyšuje průměr celé skupiny, jak můžeme vidět tak v Grafu 4.
Graf 4.: Kreatin kináza – ročník 2014
38
6.7 ALP ročník 2013 Jednofaktorovou ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2013 v koncentraci ALP v krevní plazmě; (F (1,14) = 1,7823; p = 0,20317). Průměrná hladina ALP u staršího ročníku se snížila z 3,3 µkat.l-1 na 2,9086 µkat.l-1, tedy 0,391 µkat.l-1 .Tento pokles tvoří 13%. Jelikož je ALP především enzymem osteoklastů a osteoblastů kostí,
HANÁK
a
OLEHLA
(2010) tento pokles v průběhu
tréninkové adaptace vysvětluje postupným ukončováním růstu, a uzavíráním epifyzárních štěrbin kostí. To ve svém experimentu popisuje také
JUDSON
(et al., 2000),
který zaznamenal u hřebců anglického plnokrevníka snížení hladiny ALP o 27% v průběhu jednoho roku. Můžeme tedy říct, že snížení ALP v našem experimentu, je dáno pravděpodobně nižší intenzitou růstu. Průměrná hladina ALP při prvním odběru je vyšší než referenční hodnoty stanovené laboratoří Inlab Medical. Při porovnání s referenčními hodnotami uvedenými BEZDĚKOVOU
(2015) však k překročení fyziologických hodnot nedošlo. Průměrnou
hodnotu jsme porovnali také s jedním z představitelů plemene anglický plnokrevník a to konkrétně s koněm Rabbit Hawk Wing. Hodnota ALP stanovena ze vzorku jeho krve je 6,19 µkat.l-1 (ANDERLOVÁ, 2011), což je téměř dvojnásobek hodnot stanovených v našem experimentu. Jelikož plemeno anglický plnokrevník je ranější, než teplokrevná plemena bylo by tedy pravděpodobnější, aby ALP u tohoto koně byla daleko nižší. Tento fakt je tedy v rozporu s teorií HANÁKA a OLEHLY (2010). Z Grafu 5 je patrné, že u žádného z koní nedošlo k překročení fyziologické hodnoty stanovené laboratoří CIT VFU Brno, ta má ovšem poměrně vysoko stanovenu hranici maxima. Laboratoř Inlab medical stanovila maximum na 2,83 µkat.l-1. Tuto hranici překročilo 7 koní z 8 testovaných.
39
Graf 5.: ALP ročník 2013
6.8 ALP ročník 2014 Pomocí jednofaktorové ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2014 v koncentraci ALP v krevní plazmě; (F (1,19) = 3,3324; p = 0,08369). Průměrná hladina ALP u ročníku 2014 se zvýšila z 3,7994 µkat.l-1 na 4,2672 µkat.l-1, tedy o 11%. Tento trend je opačný než u hřebců z ročníku 2013 a je v rozporu s výzkumem HANÁKA
a OLEHLY (2010).
Již bylo zmíněno, že ALP je vyšší u rychle rostoucích mladých zvířat. Jestliže porovnáme dva ročníky mezi sebou, zjistíme, že průměrná hladina ALP u skupiny mladších koní je o 0,844 µkat.l-1 vyšší, než u skupiny koní starších. Tím se opět potvrzuje výsledek experimentu JUDSONA (et al., 2000), o vlivu věku na hladinu ALP. Průměrná hodnota druhého odběru mladších hřebců přesáhla nejen horní mez referenčních hodnot stanovenou laboratoří Inlab Medical, ale také je v rozporu s hodnotami BEZDĚKOVÉ (2015).
40
Graf 6.: ALP – ročník 2014
6.9 AST ročník 2013 Jednofaktorovou ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2013 v koncentraci AST v krevní plazmě; (F (1,14) = 1,1997; p = 0,29187). Průměrná hladina AST u staršího ročníku se zvýšila ze 4,9539 µkat.l-1, na 5,3765 µkat.l-1, což tvoří nárůst o 8%. Stejně jako u CK vykazuje během tréninkového procesu AST v plazmě o 30% vyšší aktivitu (HANÁK, LINDNER
(2000) a
FAZIO
OLEHLA,
2010). Tuto teorii potvrzuje také
(et al., 2014). Obdobně jako u kreatin kinázy, je takto vysoká
koncentrace pozorována především v počátcích tréninkového procesu, z tohoto důvodu také není v našem experimentu vidět takto vysoký nárůst, přesto však potvrzuje tuto teorii. Průměry z obou odběrů spadají do referenčního intervalu laboratoří CIT VFU, Inlab Medical i CAL VET. BEZDĚKOVÁ (2015) však uvádí rozmezí od 2,5 µkat.l-1 do 5 µkat.l1
, v tomto případě jsou naše výsledky o něco vyšší.
41
6.10 AST ročník 2014 Pomocí jednofaktorové ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2014 v koncentraci AST v krevní plazmě; (F (1,19) = 0,69354; p = 0,4153). Průměrná katalytická koncentrace AST u mladšího ročníku se snížila ze 7,3423 µkat.l-1 na 6,6274 µkat.l-1, což tvoří pokles o 13%. Oba ročníky tedy mají opačný trend. Hladina AST je u staršího ročníku nižší, než u koní mladších. Tyto výsledky jsou v souladu s výzkumem FAZIO (et al., 2014), ve kterém hodnotí vliv fyzické námahy na hladinu AST. Tato skutečnost může také být způsobena vyšší intenzitou růstu u mladšího ročníku. Průměrné hodnoty z obou odběrů přesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi CIT VFU, Inlab Medical i CAL VET i hodnoty uvedené BEZDĚKOVOU
(2015). V Grafu 7 můžeme vidět, že při druhém odběru měl jeden z hřebců
(Amaro) neobvykle nízkou hladinu AST, a to pouhých 1,041 µkat.l-1. Vyloučili jsme chybu měření, jelikož přístroj Konelab T20xt analyzuje vzorek v doublu a výslednou hodnotu počítá jako průměr. Oba výsledky, ze kterých byl stanoven průměr, si byly velmi podobné. Další možností je špatná kvalita vzorku, například pokud došlo k hemolýze. Při stanovování hladiny enzymů ze vzorku je také problematická jejich nízká stabilita (DOUBEK et al. 2010).
Graf 7.: AST – ročník 2014 42
6.11 ALT ročník 2013 Jednofaktorovou ANOVA byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2013 v koncentraci ALT v krevní plazmě; (F (1,14) = 13,857; p = 0,00227). Průměrná hladina ALT u staršího ročníku se snížila z 0,1929 µkat.l-1, na 0,1505 µkat.l1
, což tvoří pokles o 23%. Dle výzkumu
FAZIA
(et al., 2014) stoupá hladina ALT
v průběhu fyzické námahy, jelikož podílí na odbourávání poškozených svalových buněk. Krátce po fyzickém výkonu je hladina ALT vyšší, s postupnou adaptací na zátěž, se hladina snižuje. Snížená hladina ALT v této skupině je pravděpodobně způsobena dostatečnou adaptací hřebců na fyzickou zátěž. Průměry z obou odběrů spadají do referenčního intervalu laboratoře Inlab Medical. Při posuzování jednotlivých hřebců můžeme zjistit, že hodnoty žádného z nich nepřesáhly běžné referenční hodnoty. Pouze hřebec Caligary měl vyšší hladinu ALT než průměr celé skupiny.
Graf 8.: ALT ročník 2013
6.12 ALT ročník 2014 Jednofaktorovou ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2014 v koncentraci ALT v krevní plazmě; (F (1,19) = 0,45411; p = 0,50851). Průměrná hladina ALT u ročníku 2014 se snížila z 0,2087 µkat.l-1, na 0,1907 µkat.l-1, což tvoří pokles o 2%. Průměry z obou odběrů spadají do referenčního intervalu 43
laboratoře Inlab Medical. Při porovnání obou ročníku mezi sebou můžeme vidět, že vyšší hladina ALT se vyskytuje u mladšího ročníku.
FAZIO
(et al., 2014) také uvádí zvýšenou
koncentraci tohoto enzymu u mladších koní oproti starším. Průměry z obou odběrů spadají do referenčního intervalu laboratoře Inlab Medical. Při posuzování jednotlivých hřebců můžeme zjistit, že hodnoty hřebce Caligary M přesáhly běžné referenční hodnoty. Pokud mezi sebou porovnáme výsledky obou ročníků Graf 8 a 9, můžeme vidět, že skupina starších hřebců je vyrovnanější, než mladší ročník.
Graf 9.: ALT ročník 2014
6.13 Cholesterol ročník 2013 Jednofaktorovou ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2013 v koncentraci cholesterolu v krevní plazmě; (F (1,14) = 0,06127; p = 0,80809). Průměrná hladina cholesterolu u této skupiny se mírně snížila z 2,3938 mmol.l-1 na 2,3588 mmol.l-1, což tvoří pokles o 3%.
ASSENZA
(et al., 2012) ve svém výzkumu
popisuje pokles cholesterolu o 14% v krevní plazmě v průběhu 80 tréninkových dní. Vliv zátěže na hladinu cholesterolu popisuje také
NOLETO
(et al., 2015). Ačkoliv pokles
cholesterolu v průběhu tréninkového procesu nebyl tak výrazný souhlasí s trendem popisovaným v uvedených studiích. Naopak
JUDSON
(et al., 2000) zaznamenal opačný
trend, konkrétně nárůst cholesterolu v průběhu 17 týdnů výcviku z 2,9 mmol.l-1 na 3,1 44
mmol.l-1.
JOHNSON
(et al. 2002) zmiňuje, že důvodem nárůstu cholesterolu může být
zvyšující se náročnost tréninku. Ten pak působí jako stresový faktor, který organismus vybízí ke zvýšené tvorbě steroidních hormonů. Průměrné výsledky z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi CIT VFU, Inlab Medical a také hodnoty uvedené
BEZDĚKOVOU
(2015).
6.14 Cholesterol ročník 2014 Pomocí jednofaktorové ANOVA byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2014 v koncentraci cholesterolu v krevní plazmě; (F (1,19) = 35,936; p = 0,00001). Průměrná hladina cholesterolu u této skupiny se zvýšila z 2,2041 mmol.l-1 na 2,8568 mmol.l-1, což tvoří nárůst o 31%.
JOHNSON
(et al. 2002) uvádí, že nárůst cholesterolu
může být způsoben také klidovým režimem. Hřebci z ročníku 2014 byly v průběhu čtyř měsíců před druhým odběrem drženi ve volném ustájení a na pastvě, a ačkoliv byli při pobytu na pastvě poměrně aktivní, není možno tuto fyzickou zátěž porovnávat s tréninkem starších koní. Průměrné výsledky z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi CIT VFU, Inlab Medical a také hodnoty uvedené (2015).
Graf 10.: Cholesterol ročník 2014
45
BEZDĚKOVOU
6.15 TAG ročník 2013 Jednofaktorovou ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2013 v koncentraci TAG v krevní plazmě; (F (1,14) = 0,27091; p = 0,610851). Průměrná hladina TAG u této skupiny se mírně snížila z 0,2516 mmol.l-1 na 0,2366 mmol.l-1, což tvoří pokles o 6%.
ASSENZA (et al., 2012) ve svém výzkumu popisuje pokles
TAG o 19 % v krevní plazmě v průběhu 80 tréninkových dní.
NOLETO
(et al., 2015)
popisuje také vliv zátěže na hladinu TAG. Stejně jako u cholesterolu není pokles TAG v našem experimentu takto výrazný, přesto však souhlasí s tendencí změn uváděných ve zmiňovaných studiích. Průměrné hodnoty z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi CIT VFU, CAL VET a také hodnoty uvedené
BEZDĚKOVOU
(2015).
6.16 TAG ročník 2014 Jednofaktorovou ANOVA byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2014 v koncentraci TAG v krevní plazmě; (F (1,19) = 15,254; p = 0,00095). Průměrná hladina TAG u této skupiny se zvýšila z 0,1885 mmol.l-1 na 0,2989 mmol.l1
, což tvoří nárůst o 40%. Obdobně jako u cholesterolu je tento trend, pravděpodobně
způsobem klidovým režimem, ve kterém byla vedena v průběhu čtyř měsíců před druhým odběrem. Průměrné výsledky z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi CIT VFU, CAL VET a také hodnoty uvedené
BEZDĚKOVOU
(2015).
6.17 Vápník ročník 2013 Jednofaktorovou ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2013 v koncentraci vápníku v krevní plazmě; (F (1,14) = 2,8658; p = 0,11261). Průměrná hladina Ca se zvýšila z 2,7678 mmol.l-1 na 2,8766 mmol.l-1, tedy o 3%. Toto koresponduje s výzkumem
HANÁKA
a
OLEHLY
(2010), kteří ve své studii popisují
nárůst Ca u koní v tréninku. Jako příčinu tohoto jevu uvádějí zvýšenou potřebu pro aktivaci enzymů souvisejících s uvolňováním energie z ATP. Ovlivňuje nervovou 46
a svalovou dráždivost. Je zajišťován zvýšenou sekrecí parathormonu, který ovlivňuje také fosfáty. Průměrné hodnoty z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi CIT VFU, Laboklin, Inlab medical a také hodnoty uvedené BEZDĚKOVOU
(2015).
6.18 Vápník ročník 2014 Pomocí jednofaktorové ANOVA byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2014 v koncentraci vápníku v krevní plazmě; (F (1,19) = 21,984; p = 0,00016). Průměrná hladina Ca u mladší skupiny se zvýšila z 2,9327 mmol.l-1 na 3,268 mmol.l1
, tedy o 11%. Nárůst hladiny Ca u této skupiny je výraznější než u starších hřebců, také
průměrná hladina Ca je u mladší skupiny vyšší. Důvodem této vyšší hladiny i intenzivnějšího zvýšení, je pravděpodobně opět vyšší intenzita růstu mladších koní. Metabolismus vápníku je u nich mnohem intenzivnější.
DUŠEK
(2007) uvádí nezbytnost
odchovu mladých koní na pastvě, kde se mohou tzv. nadýchat a kvalitně rozvinout svůj fyziologický potenciál. Průměrné výsledky z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi CIT VFU, Laboklin, Inlab medical a také hodnoty uvedené BEZDĚKOVOU
(2015).
6.19 Fosfor ročník 2013 Jednofaktorovou ANOVA analýzou variance nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2013 v koncentraci fosforu v krevní plazmě; (F (1,14) = 1,7581; p = 0,20609). Průměrná hladina P se snížila z 1,1961 mmol.l-1 na 1,1181 mmol.l-1, tedy o 6% Toto však nekoresponduje s výsledky studie
HANÁKA
a
OLEHLY
(2010), kteří ve své studii
upozorňují na zvyšující se hladinu Ca a P. Naopak JUDSON (et al., 2000) zaznamenal ve svém experimentu pokles P s věkem koně a jeho vyšší trénovaností. Hladina P u tříletých hřebců anglického plnokrevníka v jeho experimentu, se pohybovala okolo 1,18 mmol.l-1, výsledek koncentrace P získaný v našem experimentu se tedy velmi přibližuje této hodnotě.
47
Průměrné výsledky z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi Laboklin, Inlab medical a také hodnoty uvedené
BEZDĚKOVOU
(2015).
6.20 Fosfor ročník 2014 Pomocí jednofaktorové ANOVA byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2014 v koncentraci fosforu v krevní plazmě; (F (1,19) = 4,5114; p = 0,04702). Průměrná hladina P u mladšího ročníku se snížila z 1,1993 mmol.l-1 na 1,1358 mmol.l1
, tedy o 3%. Hladina P u mladší skupiny je vyšší než u staršího ročníku, což opět
potvrzuje experiment JUDSON (et al., 2000). Průměrné výsledky z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi Laboklin, Inlab medical a také hodnoty uvedené
BEZDĚKOVOU
(2015). Při porovnání ročníků mezi sebou můžeme u mladšího ročníku zaznamenat větší vyrovnanost, než u koní starších.
6.21 Močovina ročník 2013 Jednofaktorovou ANOVA byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2013 v koncentraci močoviny v krevní plazmě; (F (1,14) = 26,272; p = 0,00015). Průměrná hladina močoviny v krevní plazmě u starších hřebců se snížila z 5,7635 mmol.l-1 na 4,5062 mmol.l-1, tedy o 22%. Pokles močoviny v průběhu výcviku, byl zaznamenán také v experimentu SOMMERA a FELBINGERA (2000) a také JUDSONA (et al., 2000), který v průběhu 17 týdnů zaznamenal snížení ze 4,8 mmol.l-1 na 4,4 mmol.l-1. Průměrné výsledky z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi CIT VFU, Laboklin a také hodnoty uvedené
BEZDĚKOVOU
(2015).
6.22 Močovina ročník 2014 Jednofaktorovou ANOVA byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2014 v koncentraci močoviny v krevní plazmě; (F (1,19) = 9,6242; p = 0,00587).
48
Průměrná hladina močoviny snížila z 5,5465 mmol.l-1 na 4,7195 mmol.l-1, tedy o 17%. Potvrzují se tedy výsledky, které uvádí
SOMMER
a
FELBINGER
(2000),
JUDSON
(et
al., 2000). Průměrné výsledky z obou odběrů nepřesahují běžná rozmezí referenčního intervalu stanovené laboratořemi CIT VFU, Laboklin a také hodnoty uvedené (2015).
LACERDA
BEZDĚKOVOU
(et al., 2006) ve své práci porovnává biochemické parametry krve tří
sportovních plemen (anglický plnokrevník, brazilský teplokrevník a criollo), předpokládali jsme, že výsledky močoviny se budou nejvíce přibližovat hodnotám teplokrevníka, zjistili jsme však, že naše hodnoty jsou blíže spíše hodnotám stanovených u anglického plnokrevníka (5,42 mmol.l-1). Při porovnání ročníků mezi sebou můžeme u staršího ročníku zaznamenat větší vyrovnanost, než u koní mladších.
6.23 Glukóza ročník 2013 Jednofaktorovou ANOVA byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2013 v koncentraci glukózy v krevní plazmě; (F (1,14) = 14,383; p = 0,00198). Průměrná hladina glukózy mezi oběma odběry se snížila z 6,1963 mmol.l-1 na 5,3654 mmol.l-1, tedy o 0,831mmol.l-1, což tvoří pokles o 15%. Jak již bylo zmíněno, hladina glukózy je velmi pohyblivá složka, ale obecně je možno říct, že při stresové situaci hladina narůstá. Podle HANÁKA a OLEHLY (2010) se hladina u trénovaných jedinců zvyšuje, ale klesne koncentrace jejich štěpných produktů. To se také potvrzuje ve výzkumu
JANICKÉHO
(et al., 2013), ve kterém hladina glukózy během 100
denního testu mladých hřebců stoupla ze 4,82 mmol.l-1 na 5,11 mmol.l-1. Tyto výsledky jsou v rozporu s výsledky našeho experimentu. Naopak ve studii HALA (et al., 2008) byl u mladých hřebců v průběhu tréninkového procesu zjištěn pokles glukózy, ze 4,101 mmol.l-1 na 3,126 mmol.l-1. Také
LINDNER
(2000) ve svém experimentu
zaznamenal snížení hladiny glukózy u trénovaných jedinců, což koresponduje s našimi výsledky. Průměrné hodnoty glukózy z obou odběrů nepřesahují referenční hodnoty stanovené laboratořemi CIT VFU a Inlab Medical. Podle laboratoře Laboklin a také dle
KOPŘIVY
(2011) však došlo u prvního odběru k překročení referenčních fyziologických hodnot a to o 1,2063 mmol.l-1 (Laboklin) a 0,2963 mmol.l-1 (KOPŘIVA, 2011). Naše výsledky z druhého odběru, který proběhl 10. 3., se shodují s výsledky studie 49
DMOCHA
(et al.,
2008), ve kterém bylo zjištěno, že průměrná hodnota glukózy v průběhu zimy pohybuje okolo 5,57 mmol.l-1 ± 0,72 mmol.l-1. První z odběrů, který proběhl 30. 10., do tohoto rozmezí také zapadají, i když teplota v říjnu byla vyšší než v březnu (říjen 7,6°C, březen 3,2°C). Z Grafu 11 můžeme vybrat pouze jednoho hřebce (Axel – plemeno hafling), u kterého došlo ke zvýšení hladiny glukózy nad běžné rozmezí a to u prvního odběru. V období prvního odběru, byla tato skupina vystavována mnoha rozličným faktorům a nárůst glukózy u tohoto jedince by mohl být způsoben prvním kontaktem s tréninkovým procesem.
Graf 11.: Glukóza ročník 2013
6.24 Glukóza ročník 2014 Pomocí jednofaktorové ANOVA byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2014 v koncentraci glukózy v krevní plazmě; (F (1,19) = 31,220; p = 0,00002). Z Grafu 12 je patrné, že u mladších hřebců byla hladina glukózy vyšší při prvním odběru. Následně se snížila ze 7,518 mmol.l-1 na 5,7401 mmol.l-1, tedy o 1,904 mmol.l-1. Pokles průměrné koncentrace glukózy je mnohem výraznější než u starších hřebců, a to o 33%. Stejně jako u staršího ročníku probíhala 4 dny před prvním odběrem krátká příprava na podzimní třídění hřebců. Tato příprava představovala fyzickou zátěž, na kterou si mohli mladí jedinci postupně zvykat. Tyto nové podmínky mohly tedy působit 50
jako stresový faktor, na který tělo odpovídalo patřičným způsobem. Při druhém odběru byli mladší hřebci ustájeni ve volném ustájení a pravidelně pouštěni do výběhu na pastvu. Tento klidový režim je pravděpodobně také důvodem poklesu glukózy v krevní plazmě. V tomto případě můžeme souhlasit s tvrzením autorů JANICKÉHO
HANÁKA
a OLEHLY (2010) a také
(et al., 2013), týkajícího se vlivu zátěže na hladinu glukózy. Výsledky
z druhého odběru, také zapadají do rozmezí stanovené výzkumem DMOCHA (et al., 2008), výsledky z prvního odběru z však tentokrát do rozmezí nezapadají. V Grafu 12 vidíme, že všechny hodnoty prvního odběru, kromě hřebce Cllin von Deshai, překračují maximální fyziologické hodnoty všech porovnávaných laboratoří.
Graf 12.: Glukóza ročník 2014
6.25 Kortizol ročník 2013 Jednofaktorovou ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2013 v koncentraci kortizolu v krevním séru; (F (1,14) = 1,2605; p = 0,28044). Průměrná hladina kortizolu se mezi dvěma odběry snížila z 2,9625 ug.100ml-1 na 2,375 ug.100ml-1. Tyto výsledky nekorespondují s výzkumem GLAUSER (et al., 2015) ve kterém byla porovnávána hladina kortizolu u koní držených ve vnitřních boxech (3,5 x 3,5 m) se vzorky od stejných koní přemístěnými do venkovních paddocků (6 x 6 m a 3,5 x 3,5 m). Hladina kortizolu ve vzorku odebraném koním držených v boxech byla
51
prokazatelně vyšší, než u vzorků odebraných později od koní z paddocků. Naopak v našem experimentu byla hladina nižší u koní držených v boxech, bez přístupu na pastvu. BAITY
(et al., 2011) ve svém výzkumu hodnotí průběh cirkadiánního rytmu kortizolu,
podle typu ustájení a jeho vliv na množství kolikového syndromu v populaci. Průměrná denní koncentrace kortizolu byla 6,69 ug.100ml-1 u koní držených ve stájích bez přístupu na pastvinu a denní rytmus kortizolu měl abnormální průběh. U koní s přístupem na pastvu byla průměrná hladina kortizolu 5,86 ug.100ml-1 a denní rytmus nevykazoval abnormalitu. Toto nesouhlasí s výsledky našeho experimentu. HANÁK a OLEHLA (2010) zmiňují ve své práci vliv tréninku na hladinu kortizolu v krvi.
Čím větší zátěž organismu, tím větší stresová reakce a také větší koncentrace kortizolu. Postupnou trénovaností se hladina snižuje, jelikož se kůň adaptuje na nové podmínky. Vliv tréninku na hladinu kortizolu prokazuje ve své práci také MEDICA (2011). Výsledky našeho rozboru souhlasí s teorií
HANÁKA
a
OLEHLY
(2010) a
MEDICA
(2011), jelikož
hladina oproti prvnímu odběru klesla, můžeme tvrdit, že hřebci se pravděpodobně adaptovali na nový rytmus a relativně stálý jezdecký výkon. Při porovnání výsledků s referenčními hodnotami laboratoří Inlab Medical a CIT VFU zjistíme, že naše výsledky jsou poměrně nízké. To může vypovídat o dobrých chovatelských podmínkách stáje. Během prvního odběru, část koní (3/8) nedosáhla ani minimální hladiny, stanovené těmito laboratořemi. Během druhého odběru počet těchto koní vzrostl (6/8). V Grafu 13 můžeme vidět, že dva hřebci (Arlin, De Rossi) měli oproti ostatním hřebcům zvýšenou hladinu kortizolu. Tento jev může být způsobený horší schopnosti adaptace na nové podmínky. Hřebec De Rossi při odběru vykazoval nervózní chování, což mohlo do jisté míry ovlivnit výsledky daného vzorku.
52
Graf 13.: Kortizol ročník 2013
6.26 Kortizol ročník 2014 Pomocí jednofaktorové ANOVA nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dvěma odběry hřebců ročníku 2014 v koncentraci kortizolu v krevním séru; (F (1,19) = 1,6148; p = 0,21916). Průměrná koncentrace kortizolu se zvýšila mezi odběry z 2,49 ug.100ml-1 na 2,73 ug.100ml-1. Dle výzkumu HANÁKA a OLEHLY (2010) by měl první kontakt s fyzikou zátěží doprovázet nárůst hladiny kortizolu. V našem případě k tomuto nárůstu nedošlo, právě naopak, hladina kortizolu po prvním odběru, ve kterém k tomuto zatížení došlo, byla nižší, než v období, ve kterém měla tato skupina úplný klid. Porovnáme-li tedy ročník 2013 a 2014, zjistíme, že mají obrácený trend. Tyto hodnoty jsou mimo jiné v rozporu také s výsledky výzkumu KĘDZIERSKÉHO (2014). Při porovnání průměru skupiny s referenčními hodnotami laboratoří Inlab Medical a CIT VFU zjistíme, že stejně jako u staršího ročníku nedosáhly naše hodnoty spodní hranice referenčních hodnot. Pokud posuzujeme jednotlivé koně, zjistíme, že během prvního odběru pouze tři hřebci dosáhli minimální hranice stanovené laboratořemi. A to hřebci Amaro, Jurican a Condir.
53
Graf 14.: Porovnání biochemických parametrů mezi oběma ročníky V Grafu 14 jsou znázorněny změny, ke kterým došlo mezi oběma ročníky v mezi dvěma odběry. Albumin, vápník, kreatin kináza, glukóza, fosfor, celková bílkovina a močovina zaznamenaly u obou ročníků stejný směr ať nárůst či pokles různé intenzity. ALP, ALT, AST, cholesterol TAG, a kortizol se však vyvíjely u obou ročníků jiným směrem.
54
7
ZÁVĚR Ve své práci popisuji vliv managementu ustájení a fyzické zátěže na biochemické
parametry v krvi koní. V první části shrnuji poznatky mnoha autorů, týkající se biochemických parametrů krve a jejich funkci. Dále se zabývám stresem a stresovými faktory, působícími na koně. Chovatelé sportovních koní velmi často opomíjejí nakolik je pro zdraví i psychiku koně důležitá možnost projevovat své přirozené chování. Byly stanoveny výsledky u dvou skupin hřebců. Starší hřebci z ročníku 2013 v průběhu experimentu změnili ustájení a byli zařazeni do jezdeckého výcviku. Mladší hřebci z ročníku 2014 zůstali ve svém původním volném ustájení, a nepodstupovali žádnou fyzickou zátěž. Byly sledovány tyto biochemické parametry: celková bílkovina, albumin, ALT, AST, ALP, CK, vápník, fosfor, cholesterol, TAG, glukóza, močovina a kortizol. Ke statisticky průkazným změnám došlo u ročníku 2013 v parametrech: albumin - zvýšení o 5,496 g.l-1; ALT- snížení o 0,042 µkat.l-1; glukóza – zvýšení o 0,831 mmol.l-1; močovina – snížení o 1,257 mmol.l-1 ; u ročníku 2014 v parametrech: albumin – zvýšení o 5,055 g.l-1; vápník – zvýšení o 0,329 mmol.l-1 ; cholesterol – zvýšení o 0,677 mmol.l-1; glukóza – snížení o 1,904 mmol.l-1 ; fosfor – snížení o 0,039 mmol.l-1 ; TAG - zvýšení o 0,116 mmol.l-1 a močovina – snížení o 0,821 mmol.l-1. Výsledky jednotlivých parametrů byly porovnány s výsledky několika studií, zabývajících se touto problematikou a také s referenčními hodnotami několika laboratoří. U některých parametrů bylo také hodnoceno, nakolik se ročníky liší mezi sebou a v některých případech byly popsány také abnormální výsledky konkrétních jedinců. Přínosem této práce by mohlo být především rozšíření poznatků, které se týkají biochemických parametrů krve koní, ve spojitosti s různými změnami prostředí. Schopnost adaptability je jednou z nejpodstatnějších funkcí organismu. Kůň s větší schopností adaptability se lépe vyrovnává se změnami prostředí i s většími fyzickými nároky, které jsou na něj kladeny. Takový kůň je pak vyrovnanější a může podávat lepší a vyrovnanější výkony. U koní, kteří nejsou schopni adaptovat se na výkon, či nové ustájení, je vhodné, mimo jiné, provést také diagnostiku biochemických parametrů krve a vyloučit přítomnost nemoci, která by mu bránila ve výkonu.
55
8
PŘEHLED ZDROJŮ:
8.1 Literatura ANDERLOVÁ, S. Studium vlivu složení krmné dávky na parametry vnitřního prostředí v krvi koní. [online]. 2011 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/zp/index.pl ASSENZA, A. et al. Lipid Utilization Pathways Induced by Early Training in Standardbred, Trotters and Thoroughbreds. [online]. 2012 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.academia.edu/3616603/Lipid_Utilization_Pathways_Induced_by_Early_ Training_in_Standardbred_Trotters_and_Thoroughbreds AURICH, J. et al. Effect of season, age, sex, and housing on salivary cortisol concentrations
in
horses.
[online].
2015
[cit.
2016-04-24].
Dostupné
z: http://www.sciencedirect.com/ AYALA, I. et al. Cortisol, adrenocorticotropic hormone, serotonin, adrenalin and noradrenalin serum concentrations in relation to disease and stress in the horse. [online]. 2012 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/ BAITY, B. L. et al. Cortisol circadian rhythm ratio: A simple method to detect stressed horses at higher risk of colic? [online]. 2011 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/ BEZDĚKOVÁ, B. Žaludeční vředy u koní. [online]. 2004 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: www.premin.cz/system/uploaded_files/zaludecni-vredy-u-koni.pdf BEZDĚKOVÁ, B. et al. Výukový materiál pro předmět Nemoci koni, [online]. 2015 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.vfu.cz/ CAL VET. Equine clinical pathology normal values. [online]. 2003 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://cal.vet.upenn.edu/projects/fieldservice/Equine/EQCLPATH.htm
56
CANÍKOVÁ, P. Krmení a výživa koní v zimě. [online]. 2011 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.magazinpegas.cz/krmeni-a-vyziva-koni-v-zime/ CIT VFU. Referenční hodnoty biochemického vyšetření [online]. 2007 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://cit.vfu.cz/ckl/pokyny.html ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Územní teploty. [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-teploty# DMOCH, O. Et al. Influence of seasons on the haematological and biochemical parameters of blood in horses. [online]. 2008 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/ DOLEŽAL, O., BÍLEK, M. Ochrana zvířat. [online]. 2014 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.zootechnik.cz/zoo_oaw.php DOUBEK, J., et al., Interperetace základních biochemichých a hematologických nálezů u zvířat. 2. vyd. Brno: Noviko, 2010. 102 s. ISBN 978-80-86542-22-5. DOUBEK, J., et al., Veterinární hematologie. Brno: Noviko, 2003. 464 s. ISBN 8086542-02-05 DOUBEK, J., et al., Základy laboratorní diagnostiky neinfekčních nemocí. [online]. 2014 [cit.
2016-04-24].
Dostupné
z:
https://fvl.vfu.cz/informace-o-fakulte/sekce-
ustavy/fyziologie/files/zaklady-laboratorni-diagnostiky-neinfekcnich-nemoci.pdf
DUŠEK, Jaromír Chov koní. Praha: Brázda, 2007. ISBN 80-209-0352-6. ERBER, R. et al. Stress response of three-year-old horse mares to changes in husbandry systém during initial equestrian training. [online]. 2013 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/
57
FAZIO, F. Et al. Blood biochemical changes in show jumpers during a simulated show jumping
test.
[online].
2014
[cit.
2016-04-23].
Dostupné
z:
file:///C:/Users/m/Downloads/2014_84_2_4.pdf GLAUSER, A. et al. No increased stress response in horses on small and electrically fenced
paddocks
[online].
2015
[cit.
2016-04-16].
Dostupné
z:
http://www.sciencedirect.com/ GRENAGER, N. How does cushing´s disease relate to laminitis? Advances in diagnosis and
treatment.
[online].
2010
[cit.
2016-04-16].
Dostupné
z:
http://www.sciencedirect.com/ HANÁK, J.; OLEHLA, Č. Klinická fyziologie koní a jejich trénink. [online]. 2010 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: cit.vfu.cz HALO, M. et al. Influence stres on the training proces of the horses. [online]. 2012 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/ HINCHCLIFF, A. J. Equine Exercise Physiology: The Science of Exercise in the Athletic Horse 1st edition Saunders Ltd. 2008 ISBN: 978-0-7020-2857-1 INLAB MEDICAL. Referenční rozmezí biochemických analytů pro různé zvířecí druhy. [online]. 2001 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.inlab.cz/abaxis/RRozmezi.pdf JABOR, A. Encyklopedie laboratorní medicíny pro klinickou praxi, [online]. 2015 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.enclabmed.cz/encyklopedie/ JANICKI, B. et al. Variability of selected biochemical parameters in young stallions during the 100-day performance test. [online]. 2013 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/
58
JELÍNEK, P. a KOUDELA, K. et al. Fyziologie hospodářských zvířat. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 409 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 8071576441 JOHNSON,
P.
J.
The
equine
metabolic
syndrome
peripheral
Cushing's
syndrome. Veterinary Clinics of North America. Equine, [online]. 2002 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15635908 JUDSON. G. J., et al. Plasma biochemical values in throughbred horses in training. [online].
2000
[cit.
2016-03-03].
Dostupné
z:
http://www.iceep.org/pdf/iceep1/_1201141514_001.pdf KęDZIERSKI, W. Changes in plasma leptin concentration during different types of exercises performed by horses.
[online]. 2014 [cit. 2016-04-24]. Dostupné
z: http://www.sciencedirect.com/ KELLEY, B. Koňský doktor na návštěvě. Praha: PRAGMA, 2002. ISBN 80-7205-133-4. KOMÁREK, V., et al., Anatomie a fyziologie hospodářských zvířat. 2. vyd. Praha: SZN, 1971. 574 s. KOPŘIVA, V. Vybrané biochemické a fyziologické hodnoty jednotlivých druhů zvířat. [online].
2011
[cit.
2016-04-24].
Dostupné
z:
http://cit.vfu.cz/ivbp/wp-
content/uploads/2011/07/VY_04_08.pdf KOH, JH. Et al. Suh HJAntifatigue and antistress effect of the hot-water fraction from mycelia of Cordyceps sinensis. [online]. 2003 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.mycomedica.cz/clanky-zmirneni-stresu-a-unavy-pomoci-cordycepsu.html KOTÁČKOVÁ, L. Alkalická fosfatáza celková. [online]. 2016 [cit. 2016-03-03]. Dostupné
z:
http://www.toplekar.cz/laboratorni-hodnoty/alkalicka-fosfataza-
celkova.html
59
KOTÁČKOVÁ, L. Triacylglyceroly, [online]. 2016 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http http://www.toplekar.cz/laboratorni-hodnoty/triacylglyceroly.html?znak=T KRAFT, W., et al., M. klinická laboratorní diagnostika vo veterinárnej medicíně. Bratislava: Hajko & Hajková, 2001. 365 s. ISBN 80-88700-51-5 LACERDA, L. et al. Hematologic and biochemical parameters in three high oerformance horse breeds from southern brazil. [online]. 2006 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.ufrgs.br/lacvet/restrito/pdf/lacerda_3horse_breeds.pdf LABOKLIN. Referenční hodnoty. [online]. 2016 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.laboklin.cz/pages/html/cz/Products/reference_biochemie.htm LINDNER, A. Use of blood biochemistry for positive performance diagnosis of sport horses
in
practice.
[online].
2000
[cit.
2016-04-24].
Dostupné
z: http://www.sciencedirect.com/ LOVING, N. S. Heat stress in horses. [online]. 2003 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/13991/heat-stress-in-horses LOVING, N. S. Feeding to lessen inflammation. [online]. 2008 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://www.thehorse.com/articles/22237/feeding-to-lessen-inflammation MALINOWSKI, K. Stress Management for Equine Athletes, [online]. 2004 [cit. 201606-03]. Dostupné z: http://esc.rutgers.edu/fact_sheet/stress-management-for-equineathletes/ MALMKVIST, J. et al. Behaviour and stress respons in horses with gastric ulceration. [online]. 2012 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/ MARVAN, F. et al. Morfologie hospodářských zvířat. Praha: Brázda, 1992.
60
McALLISTER, R. The Heartbreak of Separation Anxiety [online]. 2008 [cit. 2016-0306]. Dostupné z http://www.thehorse.com/articles/19402/the-heartbreak-of-separationanxiety MEDICA, P. et al. 24-Hour endocrine profiles of Quarter horses under resting conditions. [online]. 2012 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com MEDIXA,
s.r.o.
Medixa.org
[online].
2011
[cit.
2016-03-06].
Dostupné
z
http://cs.medixa.org/ MILLS, D. S. a NANKERVIS, K. Equinebehaviour : principles&practice. 1. vyd. Oxford: Blackwell Science, 1999. ISBN 0-632-04878-6. MILLS, D S. a MARCHANT-FORDE, J. N. et al. Theencyclopediaofapplied animal behaviour and welfare. Wallingford, UK: CABI, 2010. ISBN 978-0-85199-724-7 MURRAY, R. K. et al. Harperova biochemie. Praha. 2002. ISBN 80-7319-013-3 MZE. Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat z:
§5
[online].
2004
[cit.
2014-04-09].
Dostupné
http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-
prehled/100049537.html NOLETO, P. G. Et al. Effect of a 130-km endurance ride on the serum biochemical profile of mangalarga marchador horses. [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/ ORSINI, J. et al., Laminitis in Horses: Through the Lens of Systems Theory. [online]. 2009. [cit. 2014-11-20]. Dostupné z www.webofknowledge.com PICAVET, M. EQUINE GASTRIC ULCER SYNDROME. [online]. 2002. [cit. 2016-0306]. Dostupné z: http://www.ivis.org/proceedings/eenhc/2002/picavet.pdf?LA=1..
61
PYCOCK, J. F. Veterinární problematika reprodukce a chovu koní. Plzeň: Medicusveterinarius, 2004, 208 s. ISBN 80-902224-5-5. RAYMOND, J. G. Nutrition and exercise in the management of horses and ponies at high risk
for
laminitis.
[online].
2012
[cit.
2016-04-16].
Dostupné
z:
http://www.sciencedirect.com/ REDONDO, J. et al. Fat diet reducs stress and intensity of startle reaction in horses. [online]. 2009 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/ REECE, W. O. Fyziologie domácích zvířat. 1.vyd. Praha: Grada, 1998, 449 s. ISBN 807169-547-5. SCHMIDT, A. et al. Changes in cortisol release and heart rate and heart rate variability during the initial training of 3-year-old sport horses. [online]. 20 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/ SLANINA, Ĺ., et al., Vademecum veterinárního lekára. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1991. ISBN 80-07-00419-X
SOMMER, H., FELBINGER, U. The influence of racing on selected serum enzymes, electrolytes and other constituents in thoroughbred horses. [online]. 2000 [cit. 2016-0409]. Dostupné z: http://www.iceep.org/pdf/iceep1/_1201141514_001.pdf SYROVÁ, J. ZELEŇ PRO KONĚ A JEJICH LIDI: JEDOVATÉ ROSTLINY [online]. 2011 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.equichannel.cz/zelen-pro-kone-a-jejichlidi-jedovate-rostliny
ŠVEHLOVÁ, D. Herpesvirové infekce. Jezdectví. 2008, roč. 2008, č. 3. Dostupné z:http://www.jezdectvi.cz/upload/jezdectvi/prilohy/03-84-85_web.pdf
62
ŠVEHLOVÁ, D. PŘEŽÍT NÁJEMNÍ STÁJ VE ZDRAVÍ. [online]. 2012 [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.equichannel.cz/prezit-najemni-staj-ve-zdravi ŠVEHLOVÁ, D. NEZDRAVÁ ZDRAVÁ PÍCE. [online]. 2012 [cit. 2016-04-09]. Dostupné z:http://www.equichannel.cz/nezdrava-zdrava-pice ŠVEHLOVÁ, D. JEDOVATÉ ROSTLINY NAŠICH PARKŮ A ZAHRAD. [online]. 2013 [cit.
2016-04-09].
Dostupné z:http://www.equichannel.cz/jedovate-rostliny-nasich-
parku-a-zahrad ŠVEHLOVÁ, D. KRMENÍ HŘÍBAT V OBDOBÍ ODSTAVU. [online]. 2010 [cit. 201604-09]. Dostupné z http://www.equichannel.cz/krmeni-hribat-v-obdobi-odstavu ŠVEHLOVÁ, D Nejčastější příznaky onemocnění koní: kolika [online]. 2009 [cit. 201604-03]. Dostupné z: http://www.dominika-svehlova.cz/prirucka15.php ŠVEHLOVÁ, D. JAK FUNGUJE KŮŇ. [online]. 2010. [cit. 2016-03-06]. Dostupné z http://www.ifauna.cz/kone/clanky/r/detail/5002/jak-funguje-kun-cast-25-co-umi-krev/ ŠVEHLOVÁ, D. KŮŇ V POHODE 38: ŽIVOT PODLE ZÁKONA. [online]. 2016. [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.dominika-svehlova.cz/kvp38.php TLUČHOŘ, V., Veterinární klinika Pardubice. [online]. 2009 [cit. 2016-04-24]. Dostupné
z:
http://www.premin.cz/system/uploaded_files/metabolicke-testy-u-
koni.pdf?1358863019 VOSTATKOVÁ, A. PADDOCK PARADISE - ZDRAVÉ USTÁJENÍ PRO KONĚ. [online]. 2010. [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.equichannel.cz/paddockparadise-zdrave-ustajeni-pro-kone WINTZER, H. Choroby koní: Sprievodcaštúdiom a praxou. Bratislava: H & H, 1999. ISBN 80-88700-45-0
63
ZEHNÁLEK, J. Biochemie 2. Dotisk 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. ISBN 978-80-7157-716-4. ZEMAN, L. Výživa a krmení hospodářských zvířat. Praha: ProfiPress, 2006. ISBN 8086726-17-7.
8.2 Zdroje obrázků [1] https://moodle.czu.cz/scorms/EPE71E/PS003/resources/42.Stresova_reakce.htm [2] https://feedmark.com/blog/index.php/what-is-cushings-disease/ [3] http://ehorse.cz/zaludecni-vredy-clanek-jezdectvi-GNF-TRM-eHorse [4] http://www.equichannel.cz/krmeni-hribat-v-obdobi-odstavu
8.3 Seznam zkratek ALT - Alaninaminotransferáza AST – Aspartátaminotransferáza ALP - Alkalická fosfatáza CK – Kreatin kináza TAG - Triacylglyceroly
64
9
PŘÍLOHY
Graf .: Albumin – ročník 2013
Graf 15.: Albumin – ročník 2014
65
Graf 16 .: AST – ročník 2013
Graf 17.: Cholesterol – ročník 2013
66
Graf 18.: TAG – ročník 2013
Graf 19.: TAG – ročník 2014
67
Graf 20.: Vápník – ročník 2013
Graf 21 .: Vápník – ročník 2014
68
Graf 22.: Fosfor – ročník 2013
Graf 23.: Fosfor – ročník 2014
69
Graf 24.: Celková bílkovina – ročník 2013
Graf 25.: Celková bílkovina – ročník 2014
70
Graf 26.:Kortizol – ročník 2014
Graf 27.:Močovina – ročník 2013
71
Graf 28.:Močovina – ročník 2014
72
