Vládní návrh ZÁKON. ze dne 2014,

Vládní návrh

ZÁKON ze dne

2014,

kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Čl. I Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, se mění takto: 1. V § 11 odst. 4 se slova „rozhodnutí o autorizaci podle zákona o ochraně ovzduší15) (dále jen „autorizovaná osoba“)“ nahrazují slovy „osvědčení o akreditaci pro ověřování množství emisí skleníkových plynů vydaného vnitrostátním akreditačním orgánem pověřeným podle zvláštního právního předpisu15) nebo akreditačním orgánem jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie17) (dále jen „akreditovaná osoba“)“. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2.

V § 11 odst. 5 se za slovo „rozhodne“ vkládají slova „z moci úřední“.

3.

V § 11 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Pokud ministerstvo zjistí, že provozovatel zařízení, u kterého došlo k rozsáhlému snížení kapacity zařízení nebo k částečnému ukončení provozu zařízení, nepředal ověřené údaje o zařízení stanovené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a bylo mu proto vydáno větší množství bezplatných povolenek, než na kolik měl nárok, vyzve provozovatele zařízení, aby ve lhůtě 15 dnů předal ověřené údaje o zařízení. Ministerstvo na základě ověřených údajů o zařízení a po schválení Komisí rozhodne z moci úřední o snížení množství bezplatných povolenek pro přidělení od roku následujícího po roce, v němž došlo k rozsáhlému snížení kapacity nebo k částečnému ukončení provozu zařízení, a o množství neoprávněně vydaných bezplatných 1

povolenek, které má provozovatel zařízení vrátit na účet Evropské unie. Pokud provozovatel zařízení nepředá ověřené údaje o zařízení ve lhůtě 15 dnů, má se za to, že provoz zařízení byl v předešlém roce ukončen, a ministerstvo rozhodne o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel zařízení vrátit na účet Evropské unie. Provozovatel zařízení vrátí neoprávněně vydané bezplatné povolenky na účet Evropské unie nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva.“. CELEX 32013R0389 4. V § 15 odst. 4 se slovo „autorizovanou“ nahrazuje slovem „akreditovanou“ a slovo „autorizovaná“ se nahrazuje slovem „akreditovaná“. 5. V § 15 odst. 6, § 21 odst. 1 písm. b) a § 22 odst. 1 písm. b) se slova „autorizovanou“ nahrazují slovy „akreditovanou“. 6.

V § 18 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

„d) v rozporu s § 11 odst. 7 nevrátí bezplatné povolenky na účet Evropské unie,“. CELEX 32013R0389 Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 7.

V § 18 odst. 2 písm. b) se slovo „g)“ nahrazuje slovem „h)“.

8.

V § 18 odst. 2 písm. e) se slova „d), e) nebo f).“ nahrazují slovy „e), f), nebo g),“.

9.

V § 18 se na konci odstavce 2 doplňuje písmeno f), které zní:

„f) v částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako průměrný roční index změny cen za každou povolenku, kterou provozovatel nevrátil v rozporu s § 11 odst. 7, jde-li o správní delikt podle písmene d); odpovídající výší pokuty se rozumí částka v korunách českých vypočítaná podle kursu české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou21) pro den 30. dubna běžného roku.“. 10. V § 20 odst. 2 se slova „k euru vyhlášeného ke dni 30. dubna běžného roku Českou národní bankou21)“ nahrazují slovy „české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou21) pro den 30. dubna běžného roku“.

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. II V položce 121 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, se písmeno b) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 2

Čl. III Přechodné ustanovení Bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku podle položky 121 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se poplatek podle položky 121 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, kdy se poplatek stane splatným po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. IV Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1.

V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které včetně poznámky č. 27 zní:

„l) národní správce rejstříku obchodování s povolenkami podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů27) (dále jen „národní správce“). ___________________ 27)

§ 5 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.“. CELEX32013R0389 2.

Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní: „§ 29a Zvláštní ustanovení o národním správci

(1) Národní správce uchovává informace o osobách s účtem v Rejstříku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, včetně smlouvy a dokladů předložených k otevření účtu a informací spojených s kontrolou klienta po dobu 10 let od ukončení příslušného obchodního vztahu. 3

(2) Národní správce dále a) provádí kontrolu klienta podle § 9 v rozsahu odpovídajícím činnostem při zakládání účtu, b) podává oznámení podezřelého obchodu podle § 18, c) zavede a uplatňuje systém vnitřní kontroly a komunikace podle § 21 odst. 1, d) určí kontaktní osobu podle § 22, e) provádí školení zaměstnanců podle § 23, f) plní informační povinnost podle § 24, g) dodržuje povinnost mlčenlivosti podle § 38.“. CELEX 32013R0389

ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.

4

DŮVODOVÁ ZPRÁVA A. OBECNÁ ČÁST a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 1. Základní identifikační údaje Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a další související zákony Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě Zpracovatel / zástupce předkladatele: dělené účinnosti rozveďte Ministerstvo životního prostředí 01.01.2015 Implementace práva EU: Ano; (pokud zvolíte Ano): - uveďte termín stanovený pro implementaci: Nestanoven - adaptace na nařízení EU . - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ne 2. Cíl návrhu zákona 1. Zavedení povinnosti vrácení neoprávněně přidělených povolenek a stanovení sankcí za jejich nevrácení. 2. Zrušení povinnosti ověřovatelů emisí mít autorizaci k ověřování množství emisí skleníkových plynů Ověřovatelé budou muset i nadále získat pro výkon své činnosti akreditaci od Českého institutu pro akreditaci, autorizace vydávaná Ministerstvem životního prostředí podle zákona o ochraně ovzduší již nebude potřeba. 3. Zrušení správního poplatku ve výši 3000 Kč za změnu povolení k emisím skleníkových plynů. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano - zvýšení příjmů o cca 26 mil. Kč (hrubý odhad) za nevrácení neoprávněně přidělených povolenek - 70 % státní rozpočet, 30 % příslušný kraj - bod 1.3.1 Důvodové zprávy - navrhované změny představují snížení i navýšení administrativní zátěže (celkově jde o marginální hodnoty) - Ministerstvo životního prostředí, Celní správa - bod 1.3.1 a 2.2.3 Důvodové zprávy, - snížení příjmu státního rozpočtu o 120 tis. Kč při zrušení správního poplatku za změnu plánu k emisním skleníkových plynů - bod 3.3.1 Důvodové zprávy. 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano - snížení i navýšení administrativní zátěže - provozovatelé zařízení - bod 1.3.1 a 2.2.3 Důvodové zprávy, - snížení nákladů na správní poplatky (celkem 120 tis. Kč) - provozovatelé zařízení - bod 3.3.1 Důvodové zprávy . 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ano - příjem z pokut za nevrácení neoprávněně přidělených povolenek (hrubý odhad 8 mil. Kč) - kraj, ve kterém se zařízení nachází - bod 1.3.1 Důvodové zprávy. 3.4 Sociální dopady: Ne 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne -

5

Novela zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – povinnost vrácení neoprávněně přidělených povolenek a ukládání sankcí za jejich nevrácení Důvod předložení a cíle Definice problému Cílem novely je adaptace na nařízení Komise (EU) č. 389/2013, o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011 (dále jen „nařízení Komise (EU) č. 389/2013“), které vstoupilo v platnost dne 3. 5. 2013. Na základě tohoto nařízení dochází od roku 2013 ke změně pravidel v procesu obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Pro účast v systému obchodování s povolenkami jsou na provozovatele kladeny vyšší nároky. Pokud provozovatel včas neoznámí, že došlo ke změně v provozu zařízení, a nepředá ověřené údaje o emisích, mohou mu být přiděleny a následně správcem rejstříku vydány povolenky, na které nemá nárok. Novela má za cíl stanovit provozovateli povinnost vrátit povolenky, které mu byly neoprávněně přiděleny a vydány, a pro případ, že tak neučiní, má za cíl umožnit Ministerstvu životního prostředí (dále jen „MŽP“) uložit provozovateli sankci. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Platná právní úprava povinnost vracení povolenek neupravuje, jelikož doposud evropská legislativa tento proces neobsahovala a riziko neoprávněně přidělených povolenek bylo minimální. Identifikace dotčených subjektů a) b) c) d) e) f)

provozovatel, Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“), kraj, Operátor trhu s elektřinou (dále jen „OTE“) - národní správce rejstříku, Evropská komise (dále jen „EK“), Celní správa ČR, v případě uložení sankce Ministerstvem životního prostředí.

Popis cílového stavu Provozovatel má podle platné právní úpravy povinnost oznámit MŽP každou změnu údajů uvedených v povolení k emisím skleníkových plynů do jednoho měsíce, resp. do konce kalendářního roku, ve kterém došlo ke změně. To znamená, že má povinnost poskytnout veškeré údaje o změně provozu zařízení a změně množství emisí ze zařízení. Tyto údaje mohou mít mimo jiné vliv na rozhodování MŽP o množství povolenek, které mají být provozovateli zařízení bezplatně přiděleny. Dojde-li k rozsáhlému snížení kapacity zařízení nebo k částečnému ukončení provozu zařízení, má provozovatel zařízení povinnost předat MŽP ověřené údaje o emisích a na jejich základě MŽP rozhodne o snížení množství bezplatných povolenek pro přidělení provozovateli zařízení od roku následujícího po roce, 6

v němž došlo k rozsáhlému snížení kapacity zařízení nebo k částečnému ukončení provozu zařízení. Pokud provozovatel změny v provozu zařízení neoznámí v termínech stanovených zákonem a nepředá ověřené údaje o emisích, může na konci února následujícího roku dojít k tomu, že mu národní správce rejstříku, na základě rozhodnutí MŽP vycházejícího z neaktuálních údajů o emisích ze zařízení, vydá větší množství povolenek, než které provozovateli na základě skutečných emisí ze zařízení náleží. Do 15. března každého roku však musí provozovatelé předložit MŽP ověřený výkaz o množství emisí ze zařízení. V případě, že se na základě ověřeného výkazu o emisích zjistí, že v předchozím roce došlo ke změně provozu zařízení, která má vliv na emise ze zařízení, a provozovatel tuto změnu MŽP neoznámil, je třeba zjednat nápravu. MŽP vydá rozhodnutí o snížení přídělu povolenek a provozovatel musí neoprávněně nabytou část povolenek vrátit na alokační účet EU (účet Evropské komise v centrálním rejstříku EU). Zhodnocení rizika Nepřijetím novely nebude provedena adaptace české právní úpravy na přímo použitelné nařízení Komise (EU) č. 389/2013 a provozovatelé nebudou mít povinnost vrátit neoprávněně přidělené povolenky. Návrh variant řešení Varianta 0 Ponechání současného stavu. Varianta 1 Harmonizace s legislativou EU, novelizace zákona, která stanoví provozovateli povinnost vrátit neoprávněně přidělené povolenky a MŽP umožní ukládat sankci za porušení této povinnosti. Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Na straně dotčených subjektů nevznikají žádné náklady, jelikož se povolenky nevracejí. b) Varianta 1 Celková hodnota přidělovaných povolenek činí cca 3,036 mld. Kč (360 provozovatelů, cca 26 000 000 povolenek á 4,50 EUR/povolenka, kurz ČNB ze dne 2. 8. 2013 - 25,95 Kč/EUR). Předpokládané administrativní náklady na straně dotčených subjektů (provozovatelé, MŽP, OTE) spojené s touto legislativní úpravou byly vyčísleny na částku 27 360 Kč ročně. Časová náročnost na straně každého z dotčených subjektů je cca 40 hodin, průměrné hodinové mzdové náklady činí 218 Kč/hod v podnikatelské sféře (ročně 8 720 Kč) a 233 Kč/hod ve veřejné správě (MŽP a OTE, po 9 320 Kč ročně). Administrativní náklady jsou kalkulovány pouze z pohledu ČR, z pohledu EK nejsou vyčísleny. 7

Výše pokuty za nevrácení neoprávněně přidělené povolenky je stanovena na částku 100 EUR/povolenka. Předpokládanou celkovou výši pokut lze velmi těžce odhadnout, nicméně předpokládáme, že půjde maximálně o jednotky případů ročně, tj. cca 2 provozovatele a cca 10 000 povolenek. Výše pokuty tak může dosáhnout částky cca 25 950 000 Kč. Výběr pokut je v kompetenci Celní správy ČR, resp. celního úřadu příslušného kraje. Příjemcem pokuty je státní rozpočet (70 % částky) a příslušný kraj, na jehož území se zařízení nachází (30 % částky). Celkové administrativní náklady spojené s udělením pokut na straně dotčených subjektů (MŽP, Celní správa ČR) činí 3 924 Kč (časová náročnost 18 hodin). Zde je nutné uvést, že vzhledem k výši pokuty, která mnohonásobně převyšuje cenu povolenky, předpokládáme, že většina provozovatelů bude řádně vracet neoprávněně získané povolenky. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Nákladem budou nepatrně zvýšené roční administrativní náklady ve výši 27 360 Kč na straně provozovatelů, MŽP, a OTE. Případné další administrativní náklady ve výši 3 924 Kč budou spojené s výběrem pokut na straně MŽP a Celní správy ČR. Celkovým přínosem pro státní rozpočet a rozpočet krajů bude případný příjem z pokut za nevrácení neoprávněně přidělených povolenek, který může dosáhnout celkové výše cca 25 950 000 Kč. Návrh řešení Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Navrhujeme přijmout Variantu 1, jelikož náklady spojené s touto legislativní úpravou jsou nízké, je nutná harmonizace s legislativou EU, zajištění vrácení neoprávněně přidělených povolenek a motivace provozovatele k vrácení neoprávněně získaných povolenek hrozbou sankce pro případ jejich nevrácení. Novela zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – zrušení povinnosti ověřovatelů emisí mít autorizaci k ověřování množství emisí skleníkových plynů Důvod předložení a cíle Definice problému Dle platné právní úpravy musí ověřovatelé emisí skleníkových plynů pro výkon své činnosti získat akreditaci od Českého institutu pro akreditaci (dále jen „ČIA“) a poté autorizaci k ověřování množství emisí skleníkových plynů vydávanou MŽP na základě § 32 a 33 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Zatímco akreditace je udělována na základě prokázání odborné způsobilosti k ověřování výkazů provozovatelů v souladu s nařízením Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012 o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů 8

tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (dále jen „nařízením Komise (EU) č. 600/2012“) a na základě splnění požadavků na ověřovatele stanovených v tomto nařízení, autorizace je pouze formální krok a institut autorizace nepřináší žádný další reálný přínos. Proces představuje nadbytečnou administrativu a znevýhodňuje tuzemské subjekty, protože dle přímo použitelného nařízení Komise (EU) č. 600/2012 mohou v ČR vykonávat činnost ověřovatelů i zahraniční subjekty, kteří získají akreditace ve svých domovských státech a autorizaci v ČR nepotřebují. Zrušením povinnosti vykonávat ověřování emisí jen na základě autorizace a ponecháním akreditace budou zajištěny dostatečné podmínky pro výkon činnosti ověřování emisí, bude odstraněno znevýhodnění tuzemských subjektů a dojde k odbourání nadbytečné administrativy. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Určité činnosti podle zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů mohou vykonávat pouze osoby, které jsou držiteli autorizace podle § 32 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. K žádosti o autorizaci přiloží seznam fyzických osob, které jsou k žadateli v pracovním nebo obdobném poměru a budou pro žadatele ověřování provádět, osvědčení o akreditaci pro ověřování množství emisí skleníkových plynů vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, uvedení kategorie nebo více kategorií zařízení, pro něž žadatel hodlá ověřování množství emisí skleníkových plynů provádět a doklad o splnění minimálních kvalifikačních předpokladů, kterými jsou úplné vysokoškolské vzdělání příslušného technického směru a rok odborné praxe, anebo úplné střední vzdělání příslušného technického směru a 3 roky odborné praxe. Předpokladem k vydání rozhodnutí o autorizaci je podle § 33 odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší úspěšné prokázání odborných znalostí a znalostí dotčených právních předpisů. Ověřování znalostí provádí ministerstvo zkouškou před autorizační komisí. Jedná se však o zbytný administrativní proces, přičemž dostatečným dokladem o odborné způsobilosti je pro MŽP akreditace udělená ČIA. Identifikace dotčených subjektů a) ověřovatelé, b) Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Popis cílového stavu Ověřovatelé množství emisí skleníkových plynů budou muset pro výkon své činnosti získat pouze akreditaci od ČIA, autorizace od MŽP již nebude potřeba. Zhodnocení rizika Nepřijetím novely budou dotčené subjekty zatíženy zbytečnou administrativní zátěží a tuzemští ověřovatelé skleníkových plynů budou znevýhodněni ve srovnání se zahraničními ověřovateli.

9

Návrh variant řešení Varianta 0 Ponechání současného stavu. Varianta 1 Novelizace zákona, zrušení povinnosti získání autorizace k provádění činnosti ověřování emisí skleníkových plynů. Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Celkové náklady spojené s povinností získat autorizaci v roce 2013 představují na straně dotčených subjektů administrativní zátěž ve výši 10 464 Kč (10 ověřovatelů s akreditací, časová náročnost max. 24 hodin na straně každého ze zúčastněných subjektů). b) Varianta 1 Přínosem bude odbourání administrativní zátěže ve výši 10 464 Kč. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Celkovým přínosem bude snížení administrativní zátěže ve výši 10 464 Kč na straně ověřovatelů a MŽP. Návrh řešení Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Navrhujeme přijmout Variantu 1, jelikož dojde ke snížení administrativní zátěže a nebude docházet k diskriminaci ověřovatelů registrovaných v ČR. Novela zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích – zrušení poplatku 3.000 Kč za změnu povolení k emisím skleníkových plynů Důvod předložení a cíle Definice problému Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje poplatek 10 000 Kč za vydání povolení k emisím skleníkových plynů a 3 000 Kč za jeho změnu. Poplatek za vydání povolení je jednorázový, nepředstavuje pro provozovatele významnou zátěž a je spojený s poměrně rozsáhlou administrativní činností MŽP. Poplatek za změnu povolení však znamená neadekvátní náklady vzhledem k tomu, že provozovatel může potřebovat změnit povolení i několikrát ročně, přičemž důvodem změny může být i jen pouhá formalita. Změna povolení ve většině případů není náročnou administrativou. Po vydání 10

nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, které harmonizuje pravidla monitorování a vykazování ve všech členských státech EU a představuje významnou změnu oproti období emisního obchodování 2005-2012, může navíc ke změnám povolení docházet častěji a tím budou kladeny na provozovatele vyšší finanční nároky v souvislosti s povinnou účastí na systému emisního obchodování (ETS). Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Provozovatel k žádosti o změnu povolení doloží doklad o zaplacení správního poplatku. V České republice je přibližně 360 zařízení, která emitují cca 70 mil. t CO2 ročně. Naprostou většinu však tvoří malá zařízení s nízkými emisemi, která těsně přesahují práh pro zahrnutí do ETS. V roce 2012 10 % zařízení vypustilo 85 % výše zmíněných emisí, 90 % zařízení je tedy odpovědných pouze za 15 % celkových emisí. Bez ohledu na tento nepoměr se však pravidla pro změnu povolení aplikují na všechny bez rozdílu a jsou to právě malé a střední průmyslové podniky, pro které může administrativní poplatek za změnu povolení představovat neúměrnou zátěž. Příjemcem poplatku je státní rozpočet. Identifikace dotčených subjektů a) provozovatelé zařízení, kteří mají povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, b) ověřovatelé, c) Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Popis cílového stavu Poplatek ve výši 3 000 Kč, za změnu povolení k emisím skleníkových plynů, nebude od provozovatelů vyžadován. Zhodnocení rizika V případě nepřijetí novely budou provozovatelé, kteří mají povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, neúměrně administrativně a finančně zatíženi. Návrh variant řešení Varianta 0 Ponechání současného stavu. Varianta 1 Novelizace zákona, zrušení poplatku ve výši 3 000 Kč za změnu povolení k emisím skleníkových plynů.

11

Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Administrativní zátěž na straně provozovatelů zařízení, kteří mají povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, činí cca 248 752 Kč. Při kalkulaci vycházíme z těchto předpokladů: -

ročně se zpracovává cca 40 žádostí o změnu povolení k emisím skleníkových plynů, které jsou rozdílně administrativně náročné, u cca 12 žádostí činí administrativní náročnost provozovatele 2 hodiny/žádost, celkem 24 hodin u cca 20 žádostí činí administrativní náročnost provozovatele 16 hodin/žádost, celkem 320 hodin, u cca 8 žádostí činí administrativní náročnost provozovatele max. 40 hodin/žádost, celkem 320 hodin, dále hradí provozovatel ověřovateli poplatek za ověření v průměrné výši cca 13 000 Kč (tento poplatek již zahrnuje náklady ověřovatele a proto tyto nejsou vyčísleny).

Přínos pro státní rozpočet z výběru poplatků od zařízení činí 120 000 Kč. b) Varianta 1 Administrativní zátěž na straně provozovatelů i ověřovatelů ve výši cca 241 032 Kč zůstane pravděpodobně na stejné úrovni. Díky zrušení poplatku ve výši 3 000 Kč dojde ke snížení nákladů na straně zařízení o 120 000 Kč. Současně dojde ke snížení příjmu státního rozpočtu o tuto částku, nicméně tato ztráta je pro státní rozpočet marginální. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Finanční zátěž zařízení a současně příjem státního rozpočtu budou sníženy o částku 120 000 Kč. Návrh řešení Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 0 Navrhujeme přijmout Variantu 1, jelikož dojde ke snížení finanční zátěže podnikatelských subjektů a současně dojde ke snížení příjmu státního rozpočtu o částku, která je z makroekonomického hlediska zanedbatelná.

12

Novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu – adaptace na čl. 98 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 Důvod předložení a cíle Definice problému Článek 98 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 stanoví pro národního správce rejstříku obchodování s povolenkami některé povinnosti, vycházející ze směrnice 2005/60/ES, o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Mezi tyto povinnosti se řadí spolupráce se určenými orgány, jimiž jsou zejména Finanční analytický útvar Ministerstva financí a orgány činné v trestním řízení, povinnost provádět kontrolu klienta, odhalovat a oznamovat podezřelé obchody, povinnost mlčenlivosti a vzdělávání zaměstnanců v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Obchodování s emisními povolenkami bylo ze strany Evropské unie shledáno jako rizikové z hlediska jeho možné zneužitelnosti pro účely praní špinavých peněz či financování terorismu. Cílem předmětného ustanovení je tedy zajistit předcházení takového zneužití v rámci celé EU. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Zmiňované povinnosti jsou pro povinné osoby upraveny příslušnými ustanoveními zákona č. 253/2008 Sb. Národní správce rejstříku v současné době není zahrnut mezi povinnými osobami. Identifikace dotčených subjektů a) Ministerstvo financí – Finanční analytický útvar (MF), b) národní správce rejstříku. Popis cílového stavu Cílem je zajistit, aby byly naplněny požadavky článku 98 nařízení Komise (EU) č. 389/2013, a aby se na národního správce rejstříku dle tuzemské legislativy vztahovaly veškeré v tomto článku zmiňované povinnosti. Zhodnocení rizika Nepřijetím novely nebude provedena adaptace české právní úpravy na přímo použitelné nařízení Komise (EU) č. 389/2013 a nebude zajištěno předcházení zneužití obchodování s emisními povolenkami pro účely praní špinavých peněz či financování terorismu. Návrh variant řešení Varianta 0 Ponechání současného stavu.

13

Varianta 1 Novela zákona stanoví nové povinnosti národnímu správci rejstříku tím, že ho zahrne do výčtu povinných osob. Novela zákona stanoví, která konkrétní ustanovení se na národního správce rejstříku vztahují. Národní správce: provádí kontrolu klienta podle § 9 v rozsahu odpovídajícím činnostem při zakládání účtu, podává oznámení podezřelého obchodu podle § 18, zavede a uplatňuje systém vnitřní kontroly a komunikace ve smyslu § 21 odst. 1, určí kontaktní osobu podle § 22, provádí školení zaměstnanců podle § 23, plní informační povinnost podle § 24, dodržuje povinnost mlčenlivosti podle § 38. Varianta 2 Novela zákona doplní národního správce rejstříku do seznamu povinných osob bez specifikace na něj se vztahujících ustanovení. Národní správce rejtříku tedy bude podléhat všem v zákoně uvedeným povinnostem. Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů a) Varianta 0 Na straně dotčených subjektů nevznikají žádné náklady, jelikož pro národního správce nejsou stanoveny povinnosti vycházející ze směrnice 2005/60/ES. b) Varianta 1 Zvýšení administrativní zátěže na straně Ministerstva financí rozšířením okruhu povinných osob o jeden subjekt se nepředpokládá. Předpokládaná administrativní zátěž na straně národního správce rejstříku je: Provedení změny informačního systému, která by zahrnovala nástroj na sledování a vyhodnocování podezřelých transakcí s povolenkami nebo kjótskými jednotkami v rejstříku emisních povolenek. Náklady na tento proces změny informačního systému předpokládá správce rejstříku v řádu stovek tisíc Kč. Vyčlenění poloviny měsíčního pracovního fondu jednoho zaměstnance. c) Varianta 2 Zvýšení administrativní zátěže na straně Ministerstva financí se nepředpokládá, nicméně pro správce národního rejstříku by tato varianta znamenala nejen provedení změny informačního systému s náklady zmíněnými u varianty 1, ale navíc i faktickou nemožnost plnění některých povinností. Například provádění identifikace klienta v souladu s § 8 zákona č. 253/2008 Sb., 14

tzn. za fyzické přítomnosti identifikovaného, by znamenalo nadbytečné vyčlenění měsíčního pracovního fondu jednoho zaměstnance, jelikož současná praxe uzavírání smluv o zřízení a vedení účtů na dálku ukázala, že předepsaná řada používaných obezřetnostních prvků je pro řádnou identifikaci dostačující. Nelze také provádět kontrolu klienta podle § 9 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 253/2008 Sb., jelikož se národní správce rejstříku o jednotlivých obchodech dozvídá pouze zprostředkovaně a nemá k dispozici ani příslušné dokumenty k nim. Obchod je uskutečněn mimo systém rejstříku, tudíž národní správce rejstříku nemá možnost přezkoumat ani zdroj peněžních prostředků. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Na straně národního správce rejstříku dojde k jednorázové finanční zátěži spojené s provedením změny informačního systému a k nepatrnému zvýšení roční administrativní zátěže. Hlavním přínosem bude zajištění adaptace české právní úpravy na přímo použitelné nařízení Komise (EU) č. 389/2013, čímž dochází k vytvoření bariéry, která by měla omezit možnost zneužití systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a současně umožnit příslušným orgánům, tedy Ministerstvu financí (Finanční analytický útvar) a orgánům činným v trestním řízení, získat informace z rejstříku pro odhalování trestné činnosti a mapování majetku v případě podezření na jeho nelegální původ. Návrh řešení Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1 2. Varianta 2 3. Varianta 0 Navrhujeme přijmout Variantu 1, jelikož tím bude naplněna harmonizace s legislativou EU a zároveň tímto nevznikne nadbytečná administrativní zátěž na straně národního správce rejstříku.

15

Celkové shrnutí navrhovaných legislativních změn Tabulka 1: Celkové porovnání nákladů a přínosů Varianta

Stručný obsah

Přínosy

Hodnocení

Náklady

Hodnocení

Varianta 0

současný stav

-

-

-

-

Administrativní náklady na ***** straně dotčených subjektů Odhadovaná výše pokut za Možnost vrácení (provozovatelé, MŽP, OTE) nevrácené neoprávněně neoprávněně přidělených přidělené povolenky, povolenek + udělování Administrativní náklady příjemce - státní rozpočet sankcí za jejich nevrácení (70 %) a příslušný kraj (30 %)25,95 mil. Kč (hrubý odhad)spojené s výběrem pokut na straně dotčených subjektů (MŽP, Celní správa ČR)

Varianta 1

národnímu správci

** 3 924 Kč

-

-

10 464 Kč **

Zrušení správního poplatkuSnížení finanční zátěže na 3 tis. Kč za změnu plánu k straně provozovatelů emisím skleníkových plynů zařízení

povinností

26 160 Kč

**

Snížení administrativní Zrušení statutu autorizace zátěže na straně dotčených subjektů

Stanovení nových

**

120 tis. Kč

Adaptace na nařízení Komise

****

Zvýšení kontroly k předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu

****

Snížení příjmu státního rozpočtu Změna informačního systému (OTE)

** 120 tis. Kč stovky tisíc Kč

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

rejstříku

Implementace doporučené varianty a vynucování Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy bude Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí bude také hrát hlavní úlohu při zavádění a vynucování regulace. Základní informace pro administraci navrhovaného řešení vyplývají ze samotného návrhu. Vzhledem k tomu, že pro regulované subjekty je navrhovaná právní úprava příznivá (zrušení povinnosti mít k ověřování skleníkových plynů autorizaci MŽP, zrušení správního poplatku při změně povolení), není třeba vytvářet speciální poradenství. Předpokládá se pouze pomoc ze strany MŽP ve smyslu informování dotčených subjektů. Pro zajištění dodržování právní úpravy (vrácení neoprávněně nabytých povolenek) ze strany regulovaných subjektů se využívají stávající mechanismy, tj. možnost sankcionování pro případ nesplnění stanovené povinnosti (stanovení nové skutkové podstaty správního deliktu). U správního deliktu je navržen jediný způsob trestu, a to pokuta. Pokuta je příjmem státního rozpočtu (70 % částky) a příjmem příslušného kraje, na jehož území se zařízení nachází (30 % částky). Přezkum účinnosti regulace Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti a pro zhodnocení pokroku při dosahování cílů novelizace, se doporučuje doba 3 let. Tato perioda je dostatečně dlouhá pro shromáždění postačujícího objemu dat relevantních pro přezkum účinnosti a podnětů od dotčených subjektů a zároveň dostatečně krátká k tomu, aby nedošlo k přehlcení velkým objemem podnětů a navrhovaných změn. 16

Konzultace a zdroje dat 1. Telefonní a e-mailová komunikace s odborem energetiky a ochrany klimatu (Ing. Jan Tůma) a odborem legislativním (Mgr. Pavla Bejčková) 2. Telefonní konzultace s Bc. Jiřím Pokorným, vedoucím odboru Správy příjmů a vymáhání, Celní úřad pro Jihočeský kraj 3. Mgr. Michaela Katolická, Finanční analytický útvar, Ministerstvo financí Seznam použitých zkratek ČIA

Český institut pro akreditaci

ČNB Česká národní banka EK

Evropská komise

ETS

Systém emisního obchodování

EU

Evropská unie

MF

Ministerstvo financí

MŽP Ministerstvo životního prostředí OTE

Operátor trhu s elektřinou

17

Průměrná hrubá hodinová sazba mezd na zaměstnance, kterou lze využít pro výpočet administrativní zátěže podnikatelů při plnění IP Vychází z průměrné hrubé hodinové mzdy v národním hospodářství na jednoho zaměstnance za rok 2012 (zdroj: ČSÚ)

Ukazatel

Česká republika v tom: podnikatelská sféra Sekce CZ-NACE A Zemědělství, lesnictví, rybářství B+C+D+E Průmysl celkem B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla D a klimatizovaného vzduchu E F

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a G údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné O sociální zabezpečení P Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S Ostatní činnosti * zdroj dat ČSÚ ** zdroj dat MPO

Průměrná hrubá Průměrná hrubá Průměrná měsíční hodinová sazba mezd hodinová sazba mezd mzda na zaměstnance na zaměstance vč. 15% na zaměstance vč. 15% (Kč)* režie + 35 % režie (Kč)** superhrubá mzda(Kč) 25 101 161,71 218 25 119

161,83

218

19 950 25 208 32 565 24 578

128,52 162,4 209,81 158,34

174 219 283 214

41 732

268,86

363

23 633

152,25

206

22 801

146,9

198

23 092

148,78

201

23 499 13 562 46 707 51 453 21 386 31 908 16 566

151,4 87,37 300,91 331,49 137,78 205,57 106,73

204 118 406 448 186 278 144

26 761

172,41

233

24 341 25 598 21 091 19 868

156,81 164,92 135,88 128

212 223 183 173

18

b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Co se týče právních předpisů nejvyšší právní síly, jsou kromě obecných ustanovení Ústavy a Listiny základních práv a svobod (např. čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny) relevantní též ustanovení týkající se životního prostředí (čl. 7 Ústavy, čl. 35 Listiny) a některá ustanovení další (např. čl. 26 odst. 1 Listiny zakotvující svobodu podnikání a provozování jiné hospodářské činnosti – s možnými podmínkami a omezeními uvedenými v čl. 26 odst. 2). Návrh zákona je s těmito i dalšími ustanoveními v souladu. c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Navrhovaná právní úprava je v souladu s přijatými mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, tzn. s Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášenou pod č. 80/2005 Sb. m. s., a Kjótským protokolem k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášeným pod č. 81/2005 Sb. m. s. d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s akty práva Evropské unie Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s právem Evropské unie. Hlavním cílem navrhované právní úpravy je adaptace českého právního řádu na přímo použitelný předpis EU – nařízení Komise (EU) č. 389/2013, o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011. Návrh zákona adaptuje český právní řád na požadavky tohoto přímo použitelného předpisu EU. Návrhu zákona se dotýkají následující předpisy Evropské unie: • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, kterou se s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009 o přizpůsobení některých aktů přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy regulativnímu postupu s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství; 19

•

•

•

Nařízení Komise (EU) č. 389/2013, o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011. Nařízení Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012 o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES. Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

Okrajově se návrhu zákona dotýkají také: • Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, v platném znění; • Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES; • Rozhodnutí Komise 2011/638/EU ze dne 26. září 2011, kterým se stanoví referenční hodnoty pro přidělování bezplatných povolenek na emise skleníkových plynů provozovatelům letadel podle článku 3e směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES; • Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů. • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. e) Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace Oblast upravená tímto návrhem a změny obsažené v návrhu nezakotvují žádné rozdíly, které by ve svém důsledku bylo možné vnímat jako diskriminační. f) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Navrhovaná úprava nemá dopady ve vztahu k ochraně soukromí či osobních údajů. g) Zhodnocení korupčních rizik (CIA) S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena žádná korupční rizika. Předložený návrh je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž naplnění je předkládán, tedy k adaptaci na čl. 53 odst. 4 nařízení Komise (EU) č. 389/2013, o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011, 20

který ukládá členským státům zajistit, aby provozovatelé mohli vracet neoprávněně obdržené povolenky na alokační účet EU. V případě, že provozovatelé povolenky nevrátí, budou sankcionováni. Návrh zákona dále ruší povinnost mít autorizaci k ověřování množství emisí skleníkových plynů k některým činnostem podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Dále je návrhem rušen správní poplatek za změnu povolení k emisím skleníkových plynů, který představuje významnou zátěž pro provozovatele, ačkoli změna povolení není spojena s administrativní náročností na straně Ministerstva životního prostředí. V rámci zhodnocení korupčních rizik lze v návaznosti na výše uvedené konstatovat, že navrhovaný zákon pouze provádí adaptaci na uvedené nařízení Evropské unie. Nad rámec předpisů Evropské unie nové povinnosti účastníků právních vztahů neupravuje, naopak některé povinnosti ruší. Kompetence orgánů veřejné správy předložený návrh proti platné právní úpravě nerozšiřuje neúměrně. Svým rozsahem je návrh přiměřený množině vztahů, které upravuje. B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K části první – Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů K bodu 1, 4, 5 Ověřovatelé skleníkových plynů musí pro výkon své činnosti získat akreditaci od Českého institutu pro akreditaci (ČIA) a poté autorizaci od ministerstva. Zatímco akreditace je udělována na základě prokázání odborné způsobilosti k ověřování výkazů provozovatelů v souladu s nařízením (EU) č. 600/2012 a splnění požadavků na ověřovatele v tomto nařízení, autorizace je pouze formální krok a institut autorizace nepřináší žádný další reálný přínos. Naopak představuje nadbytečnou administrativu, která zatěžuje jak potenciální ověřovatele s akreditací, tak samotné ministerstvo. Navíc v České republice mohou vykonávat činnost ověřovatelů i zahraniční osoby na základě akreditace od akreditačního orgánu z jejich domovských států, zatímco české subjekty musí pro výkon činnosti v ČR žádat kromě akreditace navíc o autorizaci, což je znevýhodňuje proti zahraničním subjektům. Zrušením autorizace a ponecháním akreditace jako dostačující podmínky pro výkon činnosti dojde ke zjednodušení právního řádu, odstranění rozporu s nařízením (EU) č. 600/2012 a k odbourání nadbytečné administrativy. K bodu 2 Dochází k zpřesnění ustanovení upravujícího rozhodování ministerstva o snížení množství bezplatných povolenek tak, aby nebylo sporu o tom, že ministerstvo rozhoduje v řízení z moci úřední. K bodu 3 Dne 3. 5. 2013 vstoupilo v účinnost nařízení Komise č. 389/2013, o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) 21

č. 920/2010 a č. 1193/2011. Čl. 53 odst. 4 stanoví: „Ústřední správce zajistí, aby provozovatel mohl provádět převody, kterými na alokační účet EU vrací povolenky přidělené navíc, pokud ústřední správce provedl změnu národní alokační tabulky členského státu podle čl. 52 odst. 2, kterou opravil nadměrný příděl povolenek danému provozovateli, a pokud příslušný orgán požádal provozovatele, aby povolenky přidělené navíc vrátil.“. Jedná se o případy, kdy provozovatel v rozporu s § 4 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb. neoznámí ministerstvu podstatnou změnu v provozu zařízení a v rozporu s § 11 odst. 5 tohoto zákona nepředá MŽP ověřené údaje o emisích, v důsledku čehož obdrží v rámci každoroční alokace více emisních povolenek, než na kolik má nárok. Povolenky se přidělují provozovatelům na účet vždy do konce února, zatímco emisní hlášení, které ověřuje ověřovatel a díky kterému nejpozději ministerstvo zjistí, že je třeba upravit provozovateli alokaci, předkládá provozovatel vždy do 15. března. Může se tedy stát, že provozovatel obdrží v únoru alokaci a následně v březnu předloží emisní hlášení, ze kterého vyplyne, že měla být alokace nižší. V takovém případě provozovatel poskytne ministerstvu údaje, na základě kterých ministerstvo stanoví rozhodnutím novou alokaci (po schválení Evropskou komisí). Rozdíl mezi obdrženými povolenkami a novou alokací je provozovatel povinen vrátit na alokační účet EU. Povolenky, které byly provozovateli neoprávněně vydány a následně provozovatelem vráceny na alokační účet EU, se nestávají majetkem ČR. Vzhledem k tomu, že majetkem ČR je z celkového množství povolenek jen takové množství povolenek, které ČR může vydražit, a množství, které může přidělit, dojde-li ke snížení alokace pro zařízení, sníží se i množství povolenek, které ČR může přidělit (a které jsou majetkem ČR). Pokud již ČR tyto povolenky přidělila, tak v podstatě přidělila něco, co nikdy nebylo jejím majetkem. Pokud tedy provozovatel povolenky vrátí, nevrátí je České republice. Podle čl. 48 nařízení Komise č. 389/2013 na konci každého obchodovacího období převede ústřední správce všechny povolenky, které zbývají na alokačním účtu EU a na rezervním účtu EU pro nové účastníky na účet EU pro celkové množství. K bodu 6 – 9 Ustanovení upravuje sankci pro provozovatele, kteří nevrátí na účet EU povolenky, které jim byly přiděleny nad rámec množství, které jim na základě skutečných emisí náleží. K bodu 10 Zpřesňuje se formulace ustanovení o uložení pokuty za nevyřazení povolenek z obchodování tak, aby formulace přepočtu výše pokuty vypočítané v eurech na české koruny odpovídala formulaci doporučené Českou národní bankou.

K části druhé - Změna zákona o správních poplatcích Položka 121 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, obsahuje poplatek 10 000 Kč za vydání povolení k emisím skleníkových plynů a 3000 Kč za jeho změnu. Poplatek za vydání povolení je jednorázový a nepředstavuje tak pro provozovatele 22

významnou zátěž; navíc je spojený s poměrně rozsáhlou administrativní činností ministerstva. Poplatek za změnu povolení však znamená neadekvátní náklady vzhledem k tomu, že provozovatel může potřebovat změnit povolení i několikrát ročně, přičemž důvodem změny může být i jen pouhá formalita a změna povolení pak není náročnou administrativou. Po vydání nařízení č. 601/2012, o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, které harmonizuje pravidla monitorování a vykazování ve všech členských státech EU a představuje významnou změnu oproti období emisního obchodování 2005-2012, může navíc ke změnám povolení docházet častěji, čímž budou kladeny na provozovatele vyšší finanční nároky v souvislosti s povinnou účastí na systému emisního obchodování (ETS). V České republice je přibližně 360 zařízení, která emitují cca 70 mil. t CO 2 ročně. Naprostou většinu však tvoří malá zařízení s nízkými emisemi, která těsně přesahují práh pro zahrnutí do ETS. V roce 2012 10 % zařízení vypustilo 85 % výše zmíněných emisí, 90 % zařízení je tedy odpovědných pouze za 15 % celkových emisí. Bez ohledu na tento nepoměr se však pravidla pro změnu povolení aplikují na všechny bez rozdílu a jsou to právě malé a střední průmyslové podniky, pro které může administrativní poplatek za změnu povolení představovat neúměrnou zátěž. Z těchto důvodů se navrhuje tento poplatek zrušit a ponechat pouze poplatek za vydání povolení. K části třetí - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu K bodu 1 Národní správce rejstříku obchodování s povolenkami se doplňuje do seznamu povinných osob obecnou formulací a odkazem na příslušné ustanovení zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Je tedy pokryt jak současný správce, tak i případná budoucí změna. K bodu 2 Národní správce má již výše uvedené povinnosti, které zejména upravují postupy provádění identifikace. Vedle toho je třeba v souladu s textem čl. 98 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 upřesnit některé další povinnosti, které jsou pro povinné osoby upraveny v příslušných ustanoveních zákona č. 253/2008 Sb. V odstavci 1 je upravena doba uchovávání příslušných informací v souladu s obecnou dobou uchování, stanovenou v § 16 zákona č. 253/2008 Sb. V článku 108 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 je doba uchování stanovena v odstavci 1 na 5 let pro ústředního správce, ve druhém pododstavci téhož ustanovení dokonce na 15 let, ale z tohoto textu není dostatečně srozumitelné, na které konkrétní údaje, informace či dokumenty se tato lhůta vztahuje. S ohledem na předpisy o ochraně osobních údajů je proto třeba provést jednoznačnou a nespornou úpravu, která bude vykládána v souladu se zákonem č. 253/2008 Sb. Pro počítání lhůty se přitom uplatní analogicky zásada uvedená v § 16 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb.

23

V odstavci 2 jsou uvedena vybraná ustanovení zákona č. 253/2008 Sb., která se na národního správce vztahují. Národní správce tedy nemá zásadně povinnost provádět identifikaci postupem podle tohoto zákona; její zvláštní úprava je provedena v čl. 18 a v příloze IV nařízení Komise (EU) č. 389/2013. Kontrolu klienta také provádí jen v rozsahu odpovídajícím založení účtu, to znamená zejména podle § 9 odst. 2 písm. a) a b). Kontrolu klienta nemůže provádět k jednotlivým obchodům, o nichž se dozvídá jenom zprostředkovaně a nemá k dispozici ani příslušné dokumenty k nim. Může však stanovit některé rizikové faktory a podle typu klienta a objemu a četnosti obchodů provést kategorizaci klientů a na tomto základě, případně i s využitím svých možností výměny informací s ústředním správcem a jinými národními správci, zjišťovat a oznamovat podezřelé obchody. V písmeni c) se neukládá přímo vypracovat „systém vnitřních zásad“ ve smyslu § 21 odst. 2 zákona č. 253/2008 Sb., nicméně bude třeba upravit činnosti odpovídajících zaměstnanců včetně vedoucích pracovníků tak, aby bylo zajištěno řádné plnění vybraných povinností podle zákona č. 253/2008 Sb., včetně jednotlivých procesů a odpovídajících kontrolních mechanismů. Předpokládá se stejně jako o všech povinných osob, že všechny vnitřní procesy musí být zaznamenané v informačním systému a zpětně rekonstruovatelné. Mlčenlivost je řešena pouze v rozsahu § 38 zákona č. 253/2008 Sb.; pochopitelně se k ní vztahují i příslušná prolomení ve smyslu § 39 tohoto zákona. Tato úprava koresponduje s „důvěrnosti“ informací a s výjimkami z ní, jak jsou nastaveny v čl. 110 nařízení Komise (EU) č. 389/2013. K části čtvrté - Účinnost Navrhuje se nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2015.

V Praze dne 12. května 2014

předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.

ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec, v.r.

24