Vládní návrh. ZÁKON ze dne 2012 o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů

Vládní návrh ZÁKON ze dne

2012

o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb.,

-2zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb. zákona č. 192/2012 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 7 odst. 7 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč“.

2.

V § 7 odst. 7 se na konci textu písmene d) doplňují slova „; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč“.

3.

V § 9 odst. 4 se slova „uvedených v odstavci 1“ nahrazují slovy „podle odstavce 1, nejvýše však do částky 600 000 Kč“.

4.

Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní: „§ 16a Solidární zvýšení daně (1) Při výpočtu podle § 16 se daň zvýší o solidární zvýšení daně. (2) Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi

a)

součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.“. 5.

V § 35ba odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu“.

6.

V § 35c odst. 1 se slovo „stanovenou“ nahrazuje slovem „vypočtenou“.

7.

Za § 35c se vkládá nový § 35ca, který zní: „§ 35ca

Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže a) snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b), b) uplatnit daňové zvýhodnění.“.

-38.

V § 36 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) 35 % z příjmů uvedených v písmenech a) a b), a to pro poplatníky, kteří nejsou daňovými rezidenty 1. jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, nebo 2. třetího státu nebo jurisdikce, se kterými má Česká republika uzavřenu platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění upravující zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů, platnou a účinnou mezinárodní smlouvu nebo dohodu o výměně informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů nebo které jsou smluvními stranami mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací v oblasti daní z příjmů, která je pro ně a pro Českou republiku platná a účinná,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 9.

V § 38g se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků.“. 10.

Za § 38h se vkládá nový § 38ha, který včetně nadpisu zní: „§ 38ha Solidární zvýšení daně u zálohy (1) Při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy. (2) Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi

a) příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a b) 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. (3) Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku odpovídající rozdílu podle odstavce 2.“.

11.

V § 38k se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) že k 1. lednu zdaňovacího období nepobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s tím související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

-42. Ustanovení § 38ha zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije při zúčtování mezd za kalendářní měsíce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. III Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 37 odstavec 1 zní:

„(1) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně. Vypočtená daň se může zaokrouhlit na celé koruny způsobem, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celou korunu dolů. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona vypočte jako součet základu daně a vypočtené daně.“. 2.

V § 37 odst. 2 a v § 47 odst. 1 písm. a) se číslo „20“ nahrazuje číslem „21“.

3.

V § 37 odst. 2 a v § 47 odst. 1 písm. b) se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“.

4.

V § 37 odst. 2 se slova „uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l)“ nahrazují slovy „může zaokrouhlit podle odstavce 1“.

5.

V § 37 se odstavec 3 zrušuje.

-56.

Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu zní: „§ 37a

Základ daně a výše daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění (1) Základem daně při uskutečnění zdanitelného plnění v případě, že vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění, je rozdíl mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2. (2) Je-li základ daně vypočtený podle odstavce 1 a)

kladný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, b) záporný, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění sazba daně, která byla uplatněna při přiznání daně z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění. (3) V případě, že základ daně podle odstavce 1 je záporný a pro výpočet daně při přijetí úplat přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění byly uplatněny různé sazby daně, uplatní se při uskutečnění zdanitelného plnění tytéž sazby daně, a to pro tu část z přijaté úplaty, kterou vznikl nebo byl navýšen kladný rozdíl mezi souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 a základem daně podle § 36 odst. 1.“.

7.

V § 38 odstavec 4 zní:

„(4) U propuštění zboží do režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla nebo vrácení zboží se daň vypočte jako součin základu daně a sazby daně. Vypočtená daň se může zaokrouhlit podle § 37 odst. 1. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se základ daně vypočte podle odstavce 1.“. 8.

V § 74 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) V případě přijetí zdanitelného plnění, u kterého je základ daně podle § 37a záporný, se postupuje podle odstavce 1 obdobně.“. 9.

V příloze č. 1 se položka „4818, 6111, 6209 – Dětské pleny“ zrušuje.

10.

V příloze č. 1 se položka „01 – 96 - Zdravotnické prostředky podle zvláštních právních předpisů,71) včetně náhradních dílů, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému zdravotnickému prostředku k ošetřování nemocných, vyjma zboží kapitoly 24.“ nahrazuje položkami „01 – 96 - Zdravotnické prostředky podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, které jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pokud se jedná o zdravotnické prostředky, které lze zařadit do skupin uvedených v oddíle A přílohy č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění nebo které jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, s výjimkou zdravotnických prostředků,

-6které jsou zahrnuty v těchto druzích (typech) zdravotnických prostředků oddílů B a C přílohy č. 3: - všechny druhy (typy) zdravotnických prostředků uvedené v oddílu B - tampóny vinuté - vata buničitá - prostředky stomické - deodorační - paruka. 01 – 96 - Zdravotnické prostředky podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, které jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pokud se jedná o zdravotnické prostředky zhotovené podle předpisu kvalifikovaného zdravotnického pracovníka, kterým tento pracovník vydává individuální návrh charakteristik zdravotnického prostředku určeného k použití pouze pro jednoho konkrétního pacienta. 90 – Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, chirurgických pásů a kýlních pásů; dlahy a jiné prostředky k léčbě zlomenin; umělé části těla; pomůcky pro nedoslýchavé a jiné prostředky nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti, a to pouze zdravotnické prostředky podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, pokud jsou obvykle určeny pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků.“. CELEX: 32006L0112

Poznámka pod čarou č. 71 se zrušuje. 11.

V příloze č. 1 v položce „48, 64, 66, 84, 85, 87, 90, 91“ se slova „- Bílé hole pro nevidomé a částečně vidící osoby“ a slova „- Manipulační stroje a zařízení pro přepravu těžce zdravotně postižených osob upoutaných na vozíku“ zrušují. Čl. IV Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s tím související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Při dodání vody, při poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a při dodání tepla nebo chladu je plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění se dnem uskutečnění zdanitelného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávněn stanovit spotřebu samostatně za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a samostatně za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na základě odečtu z měřicích zařízení ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo na základě propočtu, je-li odečet z měřicích zařízení proveden až po tomto dni. V těchto případech pak u spotřeby za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátce uplatní sníženou sazbu daně platnou v tomto období a u spotřeby za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona sníženou sazbu daně platnou od tohoto dne. Plátce při dodání vody, při poskytnutí služby

-7spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod a při dodání tepla nebo chladu vztahující se výhradně k období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní sníženou sazbu daně platnou v tomto období, a to i v případě, kdy ke zjištění skutečné spotřeby dojde v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě přijetí úplaty přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ze které vznikla povinnost přiznat daň, se uplatní tyto sazby ze základu daně stanoveného pro každé období podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Při dodání elektřiny, plynu a při poskytnutí telekomunikačních služeb, přepravy a distribuci plynu, přenosu a distribuci elektřiny plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění se dnem uskutečnění zdanitelného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn stanovit spotřebu samostatně za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a samostatně za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na základě odečtu z měřicích zařízení ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo na základě propočtu, je-li odečet z měřicích zařízení proveden až po tomto dni. V těchto případech pak u spotřeby za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátce uplatní základní sazbu daně platnou v tomto období a u spotřeby za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona základní sazbu daně platnou od tohoto dne. Plátce při dodání elektřiny, plynu a při poskytnutí telekomunikačních služeb, přepravy a distribuci plynu, přenosu a distribuci elektřiny vztahující se výhradně k období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní základní sazbu daně platnou v tomto období, a to i v případě, kdy ke zjištění skutečné spotřeby dojde v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě přijetí úplaty přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ze které vznikla povinnost přiznat daň, se uplatní tyto sazby ze základu daně stanoveného pro každé období podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. V V § 57 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb. a zákona č. 292/2009 Sb., se číslo „60“ nahrazuje číslem „40“ a číslo „85“ se nahrazuje číslem „57“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Čl. VI V § 15 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 322/1993 Sb. a zákona č. 420/2003 Sb., se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. Čl. VII Přechodné ustanovení Nastala-li skutečnost, která byla předmětem daně z převodu nemovitostí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se sazba daně z převodu nemovitostí podle § 15 zákona č. 357/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

-8ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. VIII Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 3a odst. 2 se slova „(§ 3 odst. 15 věta třetí)“ zrušují.

2.

Za § 3c se vkládá nový § 3d, který zní: „§ 3d

(1) Ustanovení § 3 odst. 15 až 18 se nepoužijí pro rozhodná období, která nastala v letech 2013 až 2015; to neplatí pro vymezení průměrné mzdy pro účely tohoto zákona. (2) Ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu v § 3a odst. 2 se nepoužijí pro rozhodná období, která nastala v letech 2013 až 2015. (3) Ustanovení § 3a odst. 5 se nepoužije pro rozhodná období, která nastala v letech 2013 až 2015.“.

3.

V § 8 odst. 2 se věta třetí zrušuje.

4.

V § 14 odst. 2 se slova „Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce nebo zaměstnanec v případě přeplatku podle § 3 odst. 17“ nahrazují slovy „Byla-li v souladu s tímto ustanovením podána žádost“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ustanovení věty čtvrté až sedmé se nepoužijí pro rozhodná období, která nastala v letech 2013 až 2015.“.

-9ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o rozpočtovém určení daní Čl. IX Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 3 odst. 1 písm. b) se číslo „8,29“ nahrazuje číslem „7,86“.

2.

V § 3 odst. 1 písm. c) se číslo „8,92“ nahrazuje číslem „8,65“. Čl. X Přechodné ustanovení

Při stanovení podílů krajů na daňových příjmech, na které vznikl krajům nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 370/2011 Sb. Čl. XI Zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 456/2011 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

V čl. I se body 8, 30 a 31 zrušují.

2.

V čl. II bodech 2, 4, 5, 7 a 8 se číslo „2013“ nahrazuje číslem „2016“.

3.

V čl. II bodech 4 a 5 se číslo „2012“ nahrazuje číslem „2015“.

4.

V čl. II bodech 4, 5 a 7 se slova „37 odst. 3“ nahrazují slovem „37a“.

5.

V čl. VI se body 2 a 4 zrušují.

- 10 6.

V čl. VII se bod 2 zrušuje.

7.

V čl. X se číslo „2013“ nahrazuje číslem „2016“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. XII

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 2 odstavec 2 zní:

„(2) Osoba se nachází v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak, jestliže a) její příjem a příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst. 3) nedosahuje částky živobytí (§ 24), nebo b) 50 % jejího příjmu, popřípadě 50 % součtu jejího příjmu a příjmu společně posuzovaných osob, je nižší než přiměřené náklady na bydlení, a nemůže si tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo.“. 2.

V § 3 odst. 4 se slova „odůvodněných nákladů“ nahrazují slovy „přiměřených nákladů“.

3.

V § 4 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) příspěvek na náklady na bydlení,“. 4.

V § 4 odst. 2, § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 38 odst. 1, § 39, § 43 odst. 2 a v § 61 odst. 1 písm. g) se slovo „doplatek“ nahrazuje slovy „příspěvek na náklady“.

5.

V § 8 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

6.

V § 8 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Pro účely dávek platí, že každá osoba může být posuzována pouze v jednom okruhu společně posuzovaných osob.“.

- 11 7.

V § 9 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob se pro účely příspěvku na živobytí rozumí příjem podle odstavce 1 zvýšený o příspěvek na náklady na bydlení vyplacený v aktuálním kalendářním měsíci a snížený o přiměřené náklady na bydlení. (3) Za přiměřené náklady na bydlení se pro účely dávek podle tohoto zákona považují náklady na bydlení hrazené osobou nebo společně posuzovanými osobami, maximálně však v limitních výších stanovených tímto zákonem.“. 8.

V § 11 odst. 1 se za slovo „živobytí“ vkládají slova „a příspěvek na náklady na bydlení“.

9.

V části třetí hlava II včetně nadpisu zní: „HLAVA II PŘÍSPĚVEK NA NÁKLADY NA BYDLENÍ § 33 Podmínky nároku na příspěvek na náklady na bydlení

(1) Nárok na příspěvek na náklady na bydlení má osoba, pokud se tato osoba nebo společně posuzované osoby nacházejí v hmotné nouzi podle § 2 odst. 2 písm. b), jestliže je oprávněná osoba v bytě nebo obytné místnosti v ubytovacích zařízeních určených k dlouhodobému bydlení hlášena k trvalému pobytu podle jiného právního předpisu7). V případech hodných zvláštního zřetele se podmínka trvalého pobytu uvedená ve větě první nevyžaduje. (2) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na náklady na bydlení více osob, náleží příspěvek na náklady na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí orgán pomoci v hmotné nouzi, které z těchto osob se příspěvek na náklady na bydlení přizná. § 34 Náklady na bydlení (1) Do nákladů na bydlení se započítávají u a)

bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného, b) družstevních bytů platby spojené s užíváním bytu, maximálně však do výše srovnatelných nákladů pro tuto formu bydlení stanovené tímto zákonem, c) bytů vlastníků srovnatelné náklady pro tuto formu bydlení stanovené tímto zákonem, d) jiné formy bydlení platby spojené s užíváním obytné místnosti nebo bytu, maximálně však do výše srovnatelných nákladů pro tuto formu bydlení stanovené tímto zákonem, e) všech forem bydlení náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, osvětlení společných prostor v domě, odvoz odpadu, vybavení bytu společnou rozhlasovou anténou, centrální vytápění a dodávku teplé vody nebo za

- 12 pevná paliva, popřípadě další prokazatelné nezbytné náklady na služby související s bydlením; náklady za pevná paliva se započítávají částkami stanovenými tímto zákonem. (2) Jinou formou bydlení se pro účely tohoto zákona rozumí zejména bydlení v a) obytné místnosti v ubytovacích zařízeních určených k dlouhodobému bydlení, b) obytné místnosti nebo bytu v zařízeních sociálních služeb, které poskytují pobytové služby, zejména v domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem, domovech pro osoby se zdravotním postižením, v chráněném bydlení a v azylových domech podle zákona o sociálních službách62), c) bytu užívaném jinou než nájemní nebo vlastnickou formou bydlení. (3) Srovnatelné náklady na bydlení činí u družstevních bytů, bytů vlastníků a jiné formy bydlení za kalendářní měsíc: Počet společně posuzovaných osob 1 2 3 4 a více

Kč

1 710 2 340 3 060 3 690

(4) Náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc: Počet společně posuzovaných osob 1 2 3 4 a více

Kč 666 911 1 192 1 472

(5) Limitní výše přiměřených nákladů na bydlení činí: a)

pro nájemní formu bydlení: Počet společně posuzovaných osob

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč od od 50 000 od 10 000 Praha 100 000 do 99 999 do 49 999 do 9 999

1 2 3 4 a více

7 068 10 144 13 813 17 269

5 616 8 157 11 214 14 135

5 352 7 796 10 742 13 565

4 563 6 715 9 330 11 862

4 379 6 464 9 001 11 466

- 13 b) pro družstevní, vlastnickou a jinou formu bydlení: Počet Měsíční náklady společně na bydlení posuzovaných osob 1 2 3 4 a více

4 053 6 042 8 421 10 699

(6) Výši částky srovnatelných nákladů na bydlení, nákladů za pevná paliva a limitní výše přiměřených nákladů na bydlení může vláda zvýšit nařízením v a) pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku, nebo b) mimořádném termínu, pokud index spotřebitelských cen nákladů na bydlení průměrné domácnosti od posledního stanovení těchto částek vzroste alespoň o 5 %; vláda přitom vychází z vývoje nájemného, imputovaného nájemného a ze změny spotřebitelských indexů pro jednotlivé náklady na bydlení uvedené v tomto zákoně, které se zjišťují z údajů Českého statistického úřadu. § 35 Výše příspěvku na náklady na bydlení Výše příspěvku na náklady na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi přiměřenými náklady na bydlení a rozhodným příjmem osoby, popřípadě osoby a společně posuzovaných osob, vynásobeným koeficientem 0,50. Za rozhodný příjem osoby, popřípadě osoby a společně posuzovaných osob, pro nárok na příspěvek na náklady na bydlení se považuje příjem podle § 9 odst. 1.“. Poznámky pod čarou č. 33, 34, 63 a 64 se zrušují. 10.

V § 38 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Pokud není žádost o příspěvek na náklady na bydlení podána v aktuálním kalendářním měsíci ve lhůtách uvedených v ustanovení § 72 odst. 8, vzniká nárok na tento příspěvek nejdříve prvním dnem následujícího kalendářního měsíce.“. 11.

V nadpisu § 39, § 61 odst. 1 písm. a) a v § 79 odst. 1 se slovo „doplatku“ nahrazuje slovy „příspěvku na náklady“.

12.

V § 42 odst. 3 a v § 43 odst. 2 se slovo „Doplatek“ nahrazuje slovy „Příspěvek na náklady“ a slovo „doplatku“ se nahrazuje slovem „příspěvku“.

- 14 13.

V § 72 odstavec 4 zní:

„(4) K žádosti o příspěvek na náklady na bydlení musí být dále přiložen doklad o skutečnosti, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, b) oprávněnosti užívání obytné místnosti nebo bytu v jiné formě bydlení, c) výši a úhradě nájemného a o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu a dalších nákladů uvedených v ustanovení § 34 odst. 1.“. a)

14.

V § 72 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Žádost o příspěvek na náklady na bydlení lze v aktuálním kalendářním měsíci uplatnit nejpozději současně se žádostí o příspěvek na živobytí. V případě, kdy osobě příspěvek na živobytí již náleží, je pro aktuální kalendářní měsíc nezbytné uplatnit žádost o příspěvek na náklady na bydlení nejpozději do 10. dne aktuálního kalendářního měsíce.“. 15.

V § 80 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Vláda může vydat nařízení k provedení § 34 odst. 6.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. Čl. XIII Přechodná ustanovení

1. Příspěvek na náklady na bydlení podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této části, náleží poprvé za měsíc duben 2013. 2. Pokud je žádost o příspěvek na náklady na bydlení podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této části, na měsíc duben 2013 podána před 1. dubnem 2013, lhůta pro vydání rozhodnutí o této dávce běží od 1. dubna 2013. 3. Doplatek na bydlení podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, náleží naposledy za měsíc březen 2013; o této skutečnosti zašle orgán pomoci v hmotné nouzi příjemci doplatku na bydlení písemné sdělení, v němž ho současně informuje o nové právní úpravě příspěvku na náklady na bydlení. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou. 4. Žádost o doplatek na bydlení za měsíc březen 2013 podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, lze podat nejpozději do 31. března 2013. 5. Řízení o doplatku na bydlení zahájená a pravomocně neskončená před 1. dubnem 2013 se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti této části. 6. V řízení o odvolání ve věcech doplatku na bydlení za dobu před 1. dubnem 2013 se postupuje podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti této části. 7. V řízení o přeplatcích a nedoplatcích ohledně doplatku na bydlení za dobu před 1. dubnem 2013 se postupuje podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti této části.

- 15 8. Ustanovení § 45 zákona č. 111/2006 Sb., o dávkách neprávem přiznaných, vyplacených, nebo odepřených nelze po 30. červnu 2013 pro doplatek na bydlení použít. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. XIV Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 2 písm. a) se bod 2 zrušuje. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2.

2.

V § 5 odst. 1 písm. f) se slova „a příspěvek na bydlení“ zrušují.

3.

V § 5 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).

4.

V § 5 odst. 1 písm. h) se slova „až h)“ nahrazují slovy „a g)“.

5.

V § 5 odst. 2 se slova „a g)” zrušují.

6.

V § 5 odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. c) se slovo „i)“ nahrazuje slovem „h)“.

- 16 7.

V § 5 odst. 7 písm. b) se slova „a příspěvek na bydlení“ a část věty za středníkem včetně středníku zrušují.

8.

V § 6 písmeno b) zní:

„b) jde-li o porodné, kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo.“. 9.

V § 7 odst. 1 větě druhé se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

10.

V § 7 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 12 se označují jako odstavce 5 až 11.

11.

V § 7 odst. 5 se slova „, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu 3 měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu“ zrušují.

12.

V § 7 odst. 7 se slova „, 3 a 5“ nahrazují slovy „a 3“.

13.

V § 7 odst. 10 a v § 45 odst. 3 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“.

14.

V části třetí se hlava III včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 47a, 47b a 59 zrušuje.

15.

V § 30b odst. 1 písm. c) a v § 40b odst. 2 se slova „10 a 11“ nahrazují slovy „9 a 10“.

16.

V § 31 odst. 1 větě první se slova „6 až 11“ nahrazují slovy „5 až 10“.

17.

V § 37 odst. 4 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“ a číslo „11“ se nahrazuje číslem „10“.

18.

V § 51 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.

19.

V § 51 odst. 3, § 54 odst. 2 a v § 58 odst. 2 se slova „bodech 1 a 2“ nahrazují slovy „bodě 1“.

- 17 20.

V § 54 odst. 3 úvodní části ustanovení a v § 57 odst. 2 se slova „a) bodu 3“ nahrazují slovy „a) bodu 2“.

21.

V § 57 odst. 1 se slova „a) bodech 1 a 2“ nahrazují slovy „a) bodě 1“.

22.

V § 59 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.

23.

V § 59 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

24.

V § 59 se odstavec 5 zrušuje.

25.

V § 68 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena e) až h).

26.

V § 68 odst. 2 písm. a) bodě 1 a v § 68 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slovo „h)“ nahrazuje slovem „g)“.

27.

V § 68 odst. 5 se slovo „f)“ nahrazuje slovem „d)“.

28.

V § 69 odst. 1 písm. b) a c) se slova „a 2“ zrušují.

29.

V § 69 odst. 1 písm. e) se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“.

30.

V § 70 odst. 1 se slova „a odst. 2 věty čtvrté“ zrušují. Čl. XV Přechodná ustanovení

1. Nárok na příspěvek na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, náleží naposledy za měsíc březen 2013; o této skutečnosti zašle orgán státní sociální podpory příjemci příspěvku na bydlení písemné sdělení, v němž ho současně informuje o nové právní úpravě příspěvku na náklady na bydlení. Toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.

- 18 2. Žádost o příspěvek na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, lze podat nejpozději do 31. března 2013, jinak nárok na tuto dávku tímto dnem zaniká. 3. Řízení o příspěvku na bydlení zahájená a pravomocně neskončená před 1. dubnem 2013 se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti této části. 4. V řízeních o odvolání ve věcech příspěvku na bydlení za dobu před 1. dubnem 2013 se postupuje podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti této části. 5. V řízeních o přeplatcích a nedoplatcích ohledně příspěvku na bydlení za dobu před 1. dubnem 2013 se postupuje podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti této části. 6. Ustanovení § 53 zákona č. 117/1995 Sb., o dávkách neprávem přiznaných, vyplacených, nebo odepřených, nelze po 30. červnu 2013 pro příspěvek na bydlení použít. ČÁST DESÁTÁ Změna trestního řádu Čl. XVI Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb. nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto:

- 19 1.

V § 47 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „pro osoby se zdravotním postižením, příspěvek na péči,“ a slova „a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení“ se zrušují.

2.

V § 47 odst. 5 závěrečné části ustanovení se slovo „odůvodněných“ nahrazuje slovem „přiměřených“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna občanského soudního řádu Čl. XVII

V § 317 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „pro osoby se zdravotním postižením, příspěvek na péči,“ a slova „, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení“ se zrušují. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. XVIII Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 222/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 42b odst. 1 písm. d) bodě 2, § 42c odst. 3 písm. c), § 42c odst. 6, § 46 odst. 7 písm. b) a v § 71 odst. 1 se slovo „normativních“ nahrazuje slovy „limitní výše přiměřených“ a slova „bydlení zvláštním právním předpisem9e)“ se nahrazují slovy „náklady na bydlení podle zákona o pomoci v hmotné nouzi9e)“.

Poznámka pod čarou č. 9e zní: „9e) § 34 odst. 5 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.“.

- 20 2.

V § 46f odst. 2 písm. d) se slovo „doplatek“ nahrazuje slovy „příspěvek na náklady“.

3.

V § 106 odst. 3 se slova „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a pověřené obecní úřady“ nahrazují slovy „Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu“ a slovo „doplatek“ se nahrazuje slovy „příspěvek na náklady“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení Čl. XIX

Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 193/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „pro osoby se zdravotním postižením, příspěvek na péči,“ a slova „a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení“ se zrušují.

2.

V § 3 odst. 2 závěrečné části ustanovení se slovo „odůvodněných“ nahrazuje slovem „přiměřených“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. XX

V § 74 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se slovo „normativních“ nahrazuje slovy „limitní výše přiměřených“ a slova „zvláštního právního předpisu28b)“ se nahrazují slovy „zákona o pomoci v hmotné nouzi28b)“. Poznámka pod čarou č. 28b zní: „28b) § 34 odst. 5 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o životním a existenčním minimu Čl. XXI Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona

- 21 č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 7 odst. 2 písm. e) se slova „příspěvku na bydlení a“ zrušují.

2.

V § 7 odst. 2 písm. h) bodě 7 se slovo „doplatku“ nahrazuje slovy „příspěvku na náklady“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. XXII

V § 44 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), se slovo „normativních“ nahrazuje slovy „limitní výše přiměřených“ a slovo „bydlení23)“ se nahrazuje slovy „bydlení podle zákona o pomoci v hmotné nouzi23)“. Poznámka pod čarou č. 23 zní: „23) § 34 odst. 5 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. XXIII Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007, zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 4 odst. 1 písm. c), § 14 odst. 9, § 15 odst. 15 a v § 15a odst. 10 se slova „až 57“ nahrazují slovy „a 56a“.

2.

§ 57 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 40a a 43a zrušuje. CELEX: 32003L0096

- 22 3.

V § 139 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. Čl. XXIV Přechodné ustanovení

Osoba, která nakoupila nebo sama vyrobila, a která přede dnem nabytí účinnosti této části prokazatelně použila minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu podle § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, může uplatnit nárok na vrácení daně z těchto minerálních olejů podle § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, nejdéle do 25. července 2014. Čl. XXV Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. 2. 3.

Vyhláška č. 48/2008 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě. Vyhláška č. 395/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 48/2008 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě. Vyhláška č. 14/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 48/2008 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, ve znění vyhlášky č. 395/2008 Sb. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Čl. XXVI

V § 14 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. XXVII Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb.,

- 23 zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 3a odst. 2 se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“.

2.

V § 3d odst. 1 se slova „15 až 18“ nahrazují slovy „13 a 14“ a slovo „rozhodná“ se nahrazuje slovem „pojistná“.

3.

V § 3d odst. 2 se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“ a slovo „rozhodná“ se nahrazuje slovem „pojistná“.

4.

V § 3d odst. 3 se slovo „rozhodná“ nahrazuje slovem „pojistná“.

5.

V § 8 odst. 3 a 5 se slova „o příjmech a výdajích podle § 24 odst. 2“ nahrazují slovy „podle § 2b odst. 6“.

6.

V § 8 odst. 4 se slova „§ 24 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 2b odst. 6“.

7.

V § 8 odst. 6 se slova „rozhodné období“ nahrazují slovy „pojistné období“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XXVIII

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona

- 24 č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

§ 16a se včetně nadpisu zrušuje.

2.

V § 35ba odst. 1 písm. a) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

3.

V § 38g se odstavec 4 zrušuje.

4.

§ 38ha se včetně nadpisu zrušuje.

5.

V § 38k odst. 4 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. Čl. XXIX Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti této části, jakož i pro práva a povinnosti s tím související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části. 2. Ustanovení § 38ha zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části, se použije naposledy při zúčtování mezd za poslední kalendářní měsíc přede dnem nabytí účinnosti této části.

- 25 ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. XXX Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 37 odst. 2 se slova „21 v případě základní sazby daně nebo číslo 15 v případě snížené sazby daně“ nahrazují číslem „17,5“.

2.

V § 89 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavce 7 až 15 se označují jako odstavce 6 až 14. 3.

V § 89 odst. 14 se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o rozpočtovém určení daní Čl. XXXI

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. …/2012 Sb., se mění takto: 1.

V § 3 odst. 1 písm. b) se číslo „7,86“ nahrazuje číslem „8,28“.

2.

V § 3 odst. 1 písm. c) se číslo „8,65“ nahrazuje číslem „8,92“. Čl. XXXII Přechodné ustanovení

Při stanovení podílů krajů na daňových příjmech, na které vznikl krajům nárok přede dnem nabytí účinnosti této části a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem

- 26 nabytí účinnosti této části, se postupuje podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ ÚČINNOST Čl. XXXIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou a) částí osmé až šestnácté, které nabývají účinnosti dnem 1. března 2013, b) části sedmnácté, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014, c) částí osmnácté a devatenácté, které nabývají účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, d) částí dvacáté až dvacáté druhé, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016.

- 27 -

Důvodová zpráva I. Obecná část 1.

Zhodnocení platného právního stavu

a) Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Od roku 2008 je účinná jedna sazba 15 % a stropy sociálního a zdravotního pojištění. Kombinace těchto úprav způsobuje, že celkové působení daně z příjmů fyzických osob a obou pojistných je degresivní, tj. mezní sazba těchto peněžitých plnění nad stropy pojistných klesá. Od roku 2008 je umožněno starobním důchodcům uplatňovat základní slevu na dani. Do roku 2007 to nebylo možné, protože se vycházelo z toho, že smyslem základní slevy na dani (resp. před tím základní nezdanitelné části základu daně) spočívá v tom, že zabezpečuje nezdanění určitého existenčního minima, což bylo u důchodců dosaženo tím, že jim nebyl zdaňován důchod. Do roku 2005 existovaly výdajové paušály pro příjmy ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 25 % pro většinu živnostníků a 50 % pro zemědělce. Od roku 2010 platí výdajové paušály ve výši 80 % pro zemědělce a řemeslné živnosti, 60 % pro ostatní živnosti a 40 % pro příjmy z jiného podnikání a z nezávislého podnikání a z převodu a využití práv. V současné době platí srážková daň na příjmy nerezidentů ve výši 15 %. V minulosti platila sazba ve výši 25 %. b) Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Od roku 2012 je účinná základní sazba daně z přidané hodnoty ve výši 20 % a snížená sazba daně z přidané hodnoty ve výši 14 %. Od roku 2013 pak má platit jedna sazba daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 %. c) Spotřební daně Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 57 mají osoby provozující zemědělskou prvovýrobu nárok na vrácení 60 % spotřební daně z motorové nafty a 85 % spotřební daně z tzv. směsné nafty, které byly prokazatelně spotřebovány pro zemědělskou prvovýrobu. d) Daň z převodu nemovitostí Daň z převodu nemovitostí je upravena zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem daně z převodu nemovitostí je zejména úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Sazba daně z převodu nemovitostí činí 3 % ze základu daně. e) Pojistné na veřejné zdravotní pojištění

- 28 Veřejné zdravotní pojištění je upraveno zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. V současné době se pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění uplatní maximální vyměřovací základy. V případě zaměstnanců je toto maximum rovno sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy, přičemž průměrnou mzdou se rozumí částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. U osob samostatně výdělečně činných je maximální vyměřovací základ v současné době stejný jako u zaměstnanců. f) Rozpočtové určení daní Rozpočtové určení daní je upraveno zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Stávající koeficienty sdílení výnosů relevantních daní jsou stanoveny takto: ̶

daň z přidané hodnoty, podíl obcí: 19,93 % z celostátního hrubého výnosu, ̶

daň z přidané hodnoty, podíl krajů: 8,29 % z celostátního hrubého výnosu, ̶

daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, podíl obcí: 21,4 % z celostátního hrubého výnosu, ̶

daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, podíl krajů: 8,92 % z celostátního hrubého výnosu.

g) Sociální dávky poskytované v oblasti bydlení Sociální dávky poskytované nízkopříjmovým skupinám osob při úhradě nákladů spojených s bydlením jsou upraveny zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (příspěvek na bydlení), a zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (doplatek na bydlení). Na příspěvek na bydlení má v současné době nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení daná zákonem. Dávka podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení. Nárok a výše se posuzuje za kalendářní čtvrtletí. Pro stanovení nároku a výše dávky obsahuje zákon taxativně vymezené pevné částky nákladů srovnatelných s nájemným, částky, které se započítávají jako náklady za pevná paliva a částky normativních nákladů na bydlení, které jsou zároveň stanoveny i jako horní hranice nákladů na bydlení, na které stát občanům v rámci příspěvku přispívá. Částky normativních nákladů na bydlení jsou vyhlašovány nařízením vlády a jsou platné vždy pro aktuální kalendářní rok. Doplatek na bydlení řeší nedostatek příjmů k uhrazení nákladů na bydlení v případech, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny, a to včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory, nebo situace, kdy na příspěvek na bydlení nemá rodina nárok (zejména v případech podnájmů, ubytoven, azylových zařízení a některých pobytových sociálních služeb). Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů

- 29 na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí. Převodem agendy dávek pomoci v hmotné nouzi na Úřad práce ČR od počátku roku 2012 došlo k tomu, že tentýž státní orgán spravuje dávky státní sociální podpory i dávky pomoci v hmotné nouzi. To znamená, že administrativně řeší a vyplácí i obě dávky poskytované v oblasti bydlení. Touto úpravou ztratilo opodstatnění posuzování nároku na finanční podporu v oblasti bydlení ve dvou samostatných systémech a je racionální celou agendu podpory bydlení sjednotit procesně a věcně pod jednu dávku, kterou administrativně zastřeší Úřad práce ČR.

2.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Usnesením vlády č. 275 ze dne 11. dubna 2012 k přípravě státního rozpočtu na léta 2013 až 2015 a k návrhu střednědobých výdajových rámců na léta 2013 až 2015 bylo uloženo ministru financí zpracovat novely příslušných zákonů v daňové oblasti. Dále bylo ministru práce a sociálních věcí uloženo sjednotit procesně a věcně dávky poskytované v oblasti bydlení pod jednu dávku. Hlavním důvodem všech níže uvedených opatření je zvýšení příjmů zejména státního rozpočtu a zefektivnění výdajů veřejných rozpočtů. a) Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob Pro zdaňovací období let 2013 až 2015 bude zavedeno solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob (dále též „DPFO“) ve výši 7 % z nadlimitního příjmu. V daném případě se nejedná o zavedení dalšího daňového pásma pro daň z příjmů fyzických osob. Daň se bude zvyšovat, pokud v příslušném zdaňovacím období součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků - tj. příjem hrubý, nikoli „superhrubá mzda“ a dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti – tj. čistý příjem z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, přesáhne v tomto zdaňovacím období 48násobek průměrné mzdy podle zákona č. 589/1992 Sb. b) Omezení výdajových paušálů Stávající výše výdajových paušálů bude zachována. U činností spadajících do paušálů ve výši 40 %, resp. 30 % bude absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezena 800 tis. Kč, resp. 600 tis. Kč (tedy maximálním možným odpočtem rovným 40 %, resp. 30 % z mezního příjmu stanoveného ve výši 2 mil. Kč). Osoby využívající výdajové paušály dále nebudou moci uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě a na manžela či manželku bez vlastních příjmů, pokud budou mít příjmy pouze z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti. V případě souběhu příjmů z více druhů činností bude nárok na daňové úlevy zachován, pokud součet základů daně s využitím paušálu bude nižší než 50 % celkového základu daně. c) Zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro starobní důchodce Pro roky 2013 až 2015 nastane návrat ke stavu platnému do roku 2007, tj. že starobní důchodci nebudou mít nárok na základní slevu na dani. d) Zvýšení srážkové daně z příjmů nerezidentů Sazba srážkové daně uplatňované pro nerezidenty bude zvýšena na 35 % s účinností od 1. ledna 2013. Tato úprava napomáhá řešit problematiku zdaňování příjmů plynoucích

- 30 do některých tzv. daňových rájů. U příjmů daňových rezidentů České republiky by nadále docházelo k uplatňování 15 % sazby srážkové daně (s výjimkou dividend, které budou od roku 2014 osvobozeny). e) Zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty o 1 procentní bod Pro roky 2013 až 2015 budou zvýšeny sazby daně z přidané hodnoty (dále též „DPH“) o 1 procentní bod, tj. budou zavedeny sazby 21 % a 15 %. Rozsah plnění spadajících do jednotlivých sazeb se nebude měnit, s výjimkou přesunu některých zdravotnických prostředků, jejichž zařazení do snížené sazby daně z přidané hodnoty je v rozporu s legislativou Evropské unie, a dětských plen, jejichž zařazení do snížené sazby je předmětem sporu mezi Českou republikou a Evropskou unií. V této souvislosti je nutné upozornit, že v současné době platná právní úprava, podle které by mělo dojít s účinností od roku 2013 k sjednocení sazeb na 17,5 %, bude odložena až na rok 2016. f) Zrušení nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů použitých pro zemědělskou prvovýrobu Vracení spotřební daně z minerálních olejů použitých pro zemědělskou prvovýrobu bude nejprve sníženo a od následujícího roku zrušeno, neboť se jedná o nesystémovou výjimku, kdy je určitá skupina podnikatelů upřednostňována před ostatními. Toto opatření s sebou dále nese snížení administrativní zátěže správce daně i dotčených podnikatelů, omezení prostoru pro potenciální daňové úniky a pozitivní vliv na stav veřejných rozpočtů. g) Zvýšení sazby daně z převodu nemovitostí o 1 procentní bod Současná sazba daně z převodu nemovitostí ve výši 3 % bude zvýšena na 4 %. h) Zrušení stropů u pojistného na veřejné zdravotní pojištění Pro roky 2013 až 2015 budou zrušeny maximální vyměřovací základy, tedy tzv. stropy pojistného na veřejné zdravotní pojištění. i) Změna rozpočtového určení daní Rozpočtové určení daní bude změněno tak, že klesnou podíly místních rozpočtů na výnosech daně z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických osob tak, aby odhadované zvýšení příjmů veřejných rozpočtů, které bude výsledkem opatření uvedených v bodech a), c) a e), mělo za následek zvýšení příjmů pouze státního rozpočtu. Koeficienty sdílení výnosů daní budou pro roky 2013 až 2015 stanoveny takto: ̶

daň z přidané hodnoty, podíl krajů: 7,86 % z celostátního hrubého výnosu, ̶

daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, podíl krajů: 8,65 % z celostátního hrubého výnosu.

̶

Změnu koeficientů sdílení výnosů daní obcí obsahuje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který byl schválen Parlamentem (sněmovní tisk č. 694, senátní tisk č. 399) a prezident jej podepsal dne 29. srpna 2012. Pro roky 2013 až 2015 tak budou stanoveny takto: daň z přidané hodnoty, podíl obcí: 20,83 % z celostátního hrubého výnosu,

- 31 ̶

daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, podíl obcí: 22,87 % z celostátního hrubého výnosu.

j) Sjednocení sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení Opustí se dosavadní praxe dvou dávek poskytovaných na stejný účel ze dvou systémů sociálních nepojistných dávek a zavede se nová dávka „příspěvek na náklady na bydlení“. Konstrukce nové dávky primárně vychází z příspěvku na bydlení ze systému dávek státní sociální podpory, do které se zakomponuje cílenost podpory na skutečně potřebné osoby a rychlejší reakce na změny sociální a bytové situace těchto osob z původního doplatku na bydlení ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi. Vzhledem k těmto výchozím podmínkám bude nová dávka začleněna do systému dávek pomoci v hmotné nouzi.

3.

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Státní rozpočet České republiky vykazuje strukturální schodek. Vzhledem k tomu, že nekontrolovaný růst veřejného dluhu, který by vedl k nárůstu výdajů spojeným s jeho obsluhou, by mohl uvrhnout českou ekonomiku do vážné krize, je snižování schodku prvořadým úkolem současné vlády. Zvyšování daňových příjmů, zejména státního rozpočtu a snižování výdajů veřejných rozpočtů, obsažené v tomto právním předpise, je příspěvkem k tomuto úsilí.

4.

Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

Základní meze pro uplatňování právních předpisů stanoví Ústava České republiky (dále jen „Ústava“) a Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky a garantuje dodržování základních lidských práv a svobod. Podle čl. 2 odst. 3 Ústavy slouží státní moc všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Dle čl. 2 odst. 2 Listiny lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Povinnosti mohou být také ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod (čl. 4 odst. 1 Listiny). K tomu se v daňové oblasti uplatní ještě ustanovení čl. 11 odst. 5, které stanovuje, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Kromě toho je nutno dbát i mezí vyplývajících z ústavně zajištěné nedotknutelnosti vlastnictví. Pro oblast zajištění zdravotní péče je zásadní čl. 31 Listiny, který stanoví, že každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají dále právo, na základě veřejného pojištění, na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Přezkumu ústavnosti zákonné úpravy daní, poplatků nebo jiných obdobných zákonem stanovených povinných dávek (v tom rámci i zákonem stanoveného povinného pojištění), jakož i peněžitých sankcí, se Ústavní soud věnoval již mnohokrát, např. v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 3/02, Pl. ÚS 12/03 či Pl. ÚS 7/03 (sv. 34, s. 184, č. 512/2004 Sb.). Z této judikatury vyplývá, že: 1. Z ústavního principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jakož i z ústavního vymezení zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy), plyne pro zákonodárce široký prostor

- 32 pro rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní, poplatků a peněžitých sankcí. Zákonodárce přitom nese za důsledky tohoto rozhodování politickou odpovědnost. 2. Ústavní přezkum daní, poplatků a peněžitých sankcí zahrnuje posouzení z pohledu dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny. K principu rovnosti Ústavní soud ve své konstantní judikatuře uvádí, že se nejedná o kategorii absolutní, nýbrž relativní (srov. Pl. ÚS 22/92). 3. Je-li předmětem posouzení ústavnost akcesorické nerovnosti vzhledem k vyloučení majetkové diskriminace, případně toliko posouzení skutečnosti, nepředstavuje-li daň, poplatek nebo jiná peněžitá sankce případný zásah do práva vlastnického (čl. 11 Listiny), je takový přezkum omezen na případy, v nichž hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivce státu, vůči majetkovému substrátu jednotlivce, nabývá škrtícího (rdousícího) působení. Jinými slovy ke škrtícímu (rdousícímu) působení dochází, má-li posuzovaná daň, poplatek nebo peněžitá sankce ve svých důsledcích konfiskační dopady ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce. Navrhovaná právní úprava změny sociálních dávek v oblasti bydlení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku. Listina upravuje výslovně právo na ochranu obydlí (čl. 12), jež není navrhovanou právní úpravou dávkové pomoci dotčena. Právo na bydlení je chráněno zprostředkovaně jako jedna ze základních životních podmínek (čl. 30 odst. 2 Listiny) a také není navrhovanou právní úpravou dotčeno. Navrhovaná právní úprava změny sociálních dávek v oblasti bydlení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a Listinou základních práv a svobod. Navrhovaná právní úprava je tak z výše uvedených hledisek plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, a to i s judikaturou Ústavního soudu, vztahující se k této problematice.

5.

Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Mezinárodní smlouvy mají z hlediska hierarchie právních předpisů aplikační přednost před zákony a právními předpisy nižší právní síly. Vztah mezinárodních smluv vůči vnitrostátním právním předpisům je vymezen v článku 10 Ústavy České republiky, kde je princip aplikační přednosti mezinárodních smluv výslovně stanoven. Stanoví-li tedy mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Článek 10 Ústavy tak zaručuje, že při případném nesouladu vnitrostátního práva s mezinárodní smlouvou musí být respektována právě mezinárodní smlouva. V daňové oblasti je vliv mezinárodních smluv nejpatrnější u omezení suverenity při ukládání a vymáhání daňových povinností, která je založena na bázi dvoustranných smluv. Ty jsou uzavírány jednak v oblasti daní z příjmů a z majetku, v menším rozsahu též v oblasti daně dědické a darovací. V kontextu mezinárodního práva jsou pro oblast daní významná především doporučení OECD. Česká republika má v současné době uzavřených více než 70 bilaterálních smluv o zamezení dvojího zdanění v oblasti daní z příjmů a z majetku. Při jejich uzavírání byla využita zejména modelová smlouva OECD (Model Tax Convention on Income and Capital) určená pro smluvní vztahy mezi státy srovnatelné hospodářské úrovně a modelová smlouva OSN (United Nations Model Double Taxation Convention between Developed and Developing Countries) obsahující prvky zdůrazňující ochranu daňových

- 33 příjmů smluvní strany, která má nesrovnatelně nižší ekonomickou výkonnost. Vzhledem k aplikační přednosti mezinárodních smluv je nutné vždy přednostně použít smlouvu o zamezení dvojího zdanění před vnitrostátní úpravou, a to v těch případech, na které se tyto mezinárodní smlouvy vztahují. Navrhovaná právní úprava je s tímto principem plně v souladu. Vedle smluv o zamezení dvojího zdanění existují také další mezinárodní ujednání, která mají vliv na daňový režim některých příjmů. Jde např. o Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích (č. 157/1964 Sb.) či o Vídeňskou úmluvu o konzulárních stycích (č. 32/1969 Sb.). Na oblast nepřímých daní se nevztahují zvláštní mezinárodní smlouvy, které jsou součástí českého právního řádu. Výslovná úprava zdravotního pojištění se v mezinárodních smlouvách Mezinárodní smlouvy se obecně týkají oblasti sociálního zabezpečení.

nenachází.

Pokud jde o aplikaci Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (viz sdělení č. 209/1992 Sb.) v oblasti daní a jiných povinných peněžitých plnění plynoucích do veřejných rozpočtů, lze poukázat na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ferrazzini proti Itálii. Podle tohoto rozhodnutí daňové záležitosti dosud tvoří součást tvrdého jádra výsad veřejné moci, přičemž veřejný charakter vztahu mezi daňovým poplatníkem a daňovým úřadem nadále převládá. Z rozhodnutí dále vyplývá, že čl. 1 Protokolu č. 1, týkající se ochrany majetku, vyhrazuje státům právo přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní. Z uvedeného vyplývá, že aplikace Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v daňové oblasti je velmi omezená, resp. prakticky vyloučena. Sociální dávky v oblasti bydlení nejsou předmětem mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, navrhovaná právní úprava tedy s nimi nemůže být v rozporu. Navrhovaná právní úprava tak bude zajišťovat plnění všech závazků, které se na upravované oblasti vztahují a které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a dalších dokumentů. Lze tedy konstatovat, že navrhovaná právní úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

6.

Soulad navrhovaného řešení se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie. S poukazem na sekundární právo Evropské unie lze konstatovat, že také v tomto ohledu předkládaná právní úprava respektuje závazky, které pro Českou republiku v této oblasti z členství v Evropské unii vyplývají. V daňové oblasti je nutné zdůraznit, že třebaže legislativa přímých daní zůstává v pravomoci členských států a obecně nepodléhá na úrovni Evropské unie celkové harmonizaci, čl. 115 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) stanovuje, že „Rada na návrh Komise […] přijímá směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu.“ Vzhledem k absenci jiných ustanovení SFEU, která by Evropské unii svěřovala pravomoc v oblasti legislativy zdanění příjmů, je zde pravomoc Rady přijímat směrnice podle čl. 115 SFEU dána pouze v rozsahu, v jakém je nezbytné odstranit překážky při vytváření nebo zajištění fungování vnitřního trhu.

- 34 Navrhovaná právní úprava je v souladu se sekundárním právem Evropské unie v oblasti přímých daní: 

Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES. Tuto směrnici bylo nutné transponovat do právního řádu České republiky do 1. května 2004, resp. do 1. ledna 2005 u změn provedených směrnicí Rady 2003/123/ES. Směrnici plně nahradila nová Směrnice Rady 2011/96/EU s termínem dosažení souladu 18. ledna 2012;



Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (kodifikované znění). Pro provedení této směrnice nebyla stanovena transpoziční lhůta;



Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb. Tuto směrnici bylo nutné transponovat do právního řádu České republiky do 1. ledna 2004;



Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států. Tuto směrnici bylo nutné transponovat do právního řádu České republiky do 1. ledna 2004.

Kromě článku 115 SFEU jako základu pro harmonizaci v oblasti přímých daní jsou členské státy povinny při výkonu svých pravomocí respektovat principy dané SFEU (zejména články 19 SFEU, 45 SFEU, 49 SFEU, 56 SFEU, 63 SFEU) a dbát na to, aby nedocházelo k neodůvodněné diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo neodůvodněnému omezování volného pohybu osob, služeb a kapitálu nebo svobody usazování, jak bylo opakovaně potvrzeno Soudním dvorem Evropské unie. Navrhovanou právní úpravou budou tyto principy plně respektovány. Oblast daně z převodu nemovitostí není upravena relevantními sekundárním právem Evropské unie. U nepřímých daní je potřeba se jednak zabývat relevantním sekundárním právem Evropské unie pro oblast daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) a pro oblast spotřebních daní. DPH je v rámci Evropské unie vysoce harmonizována a členské státy jsou povinny uplatňovat tuto daň ve smyslu směrnice Rady 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen „směrnice o DPH), a dalších souvisejících právních předpisů Evropské unie. Součástí návrhu zákona, který řeší v oblasti DPH především změnu sazeb této daně, je i návrh na přeřazení dvou skupin zboží ze snížené do základní sazby DPH. Tyto změny jsou navrženy především z důvodu možného postihu v souvislosti se zahájeným řízením o porušení Smluv dle čl. 226 a čl. 258 SFEU vůči České republice. Dle názoru Evropské komise nesplnila Česká republika aplikací snížené sazby DPH na a) dětské pleny povinnosti vyplývající ze směrnice o DPH, v čemž Evropská komise spatřuje porušení této směrnice. Navrhuje se proto přesunutí dětských plen ze snížené sazby daně do základní sazby daně; b) zdravotnické prostředky povinnosti vyplývající ze směrnice o DPH, v čemž Evropská komise spatřuje porušení této směrnice. Navrhuje se proto užší vymezení položek

- 35 zdravotnických prostředků, u kterých se bude nově uplatňovat snížená sazba daně, a to pouze na to zboží, které je určené pro osoby se zdravotním postižením ke zmírnění nebo léčení jejich potíží, pro jejich výlučnou osobní potřebu. Na upravovanou oblast spotřebních daní se vztahují následující směrnice: 

Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS;



Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny.

Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu je poskytováno na základě článku 8 odst. 2 písm. a) směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Tento režim podpory je veřejnou podporou ve smyslu článku 107 odst. 1 SFEU a byl oznámen Evropské komisi rozhodnutím č. NN 26/2010 s platností do konce roku 2013. Ze zrušení § 57 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, neplynou žádné povinnosti z hlediska členství České republiky v Evropské unii. Navrhovaná úprava nepřímých daní je plně slučitelná s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Pro oblast zdravotního pojištění se aplikují nařízení Evropského parlamentu pro oblast pojistného na sociální zabezpečení. Samostatně zdravotní pojištění legislativa Evropské unie neupravuje. Zejména se jedná o: 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie;



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (včetně prováděcího Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 987/2009);



Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení;



Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

Navrhovaná úprava v oblasti pojistného na veřejné zdravotní pojištění je v souladu s výše uvedenými nařízeními Evropského parlamentu. Poskytování dávek na bydlení nepodléhá koordinaci systémů sociálního zabezpečení v rámci Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, neboť oblast bydlení nespadá do věcné působnosti nařízení č. 883/2004. Navrhovaná právní úprava se vztahuje k předpisům EU týkajících se rovnosti nakládání s občany ostatních členských států. Bezprostředně se jí dotýkají zejména následující právní předpisy EU: 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, konkrétně článku 7 odst. 2 (tzv. koncept sociálních výhod),

- 36 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států,



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů,



Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.

Navrhovaná právní úprava sociálních dávek v oblasti bydlení je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, a není tedy s nimi v rozporu. Závěrem je tedy možné konstatovat, že veškeré navrhované změny jsou plně slučitelné s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

7.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

Hotovostní dopady navrhovaných právních úprav na veřejné rozpočty, z nichž některá opatření jsou navrhována tak, aby byla primárně pouze příjmem státního rozpočtu, jsou uvedeny v následující tabulce: Daňová opatření v mld. Kč (hotovostní dopad na veřejné rozpočty) 2013

2014

2015

2016

13,7 1,5 1,5 2,0

16,3 1,9 1,8 2,5

17,8 2,2 1,8 2,5

1,5 0,3 1,0 0,5

0,5 0,9 1,8

3,5 1,8 1,0 2,5

3,5 1,8 1,0 2,5

3,5 1,8 1,0 2,5

21,9

31,3

33,1

12,1

1. 1. 2013 až 31. 12. 2015 Zvýšení sazeb DPH o 1 procentní bod Solidární přirážka k DPFO ve výši 7 % Zrušení stropů zdravotního pojištění Zrušení základní slevy pro starobní důchodce

Od 1. 1. 2013 Omezení výdajových paušálů Zrušení „zelené nafty“ Zvýšení srážkové daně vůči daňovým rájům Zvýšení sazby daně z převodu nemovitostí o jeden procentní bod

Celkem a) Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob

Zavedení solidárního zvýšení daně se v daném období bude týkat zhruba 1,7 % poplatníků, tedy cca 80 000 osob. Zvýšení výnosu daně pro rok 2015 bude ovlivněno částečně dopadem zavedení jednoho inkasního místa, tzn. změnou v základu daně a změnou sazby daně. Modelové dopady na bezdětného zaměstnance obsahuje následující tabulka: Roční hrubá mzda 1,3 mil. Kč

daň z příjmů fyzických osob 2012 232 957 Kč

daň z příjmů fyzických osob 2014 263 161 Kč

rozdíl (2014 - 2012) 30 204 Kč

- 37 1,5 mil. Kč

265 657 Kč

317 161 Kč

51 504 Kč

2,0 mil. Kč

344 840 Kč

452 161 Kč

107 321 Kč

V roce 2013 až 2015 pak lze dopady na veřejné rozpočty (včetně úpravy rozpočtového určení daní) odhadnout takto: v mld. Kč Veřejné rozpočty v členění na: DPFO ze závislé činnosti

rok 2013 státní rozpočet místní rozpočty (obce a kraje) 1,1 0,4 v mld. Kč

Veřejné rozpočty v členění na: DPFO ze závislé činnosti DPFO z přiznání

rok 2014 státní rozpočet místní rozpočty (obce a kraje) 1,2 06 0,1 0,0 v mld. Kč

Veřejné rozpočty v členění na: DPFO ze závislé činnosti DPFO z přiznání

rok 2015 státní rozpočet místní rozpočty (obce a kraje) 1,3 0,6 0,2 0,1

b) Omezení výdajových paušálů Vzhledem k tomu, že uvedené opatření bude pro poplatníky představovat možnost volby, tj. zda uplatnit výdajové paušály a přitom neuplatnit slevu na dani na vyživovanou manželku/manžela a daňové zvýhodnění anebo raději uplatnit výdaje ve skutečné výši, lze jeho dopady jen obtížně odhadnout. Výdajové paušály využívá cca 300 000 osob samostatně výdělečně činných. Toto opatření bude zavedeno s účinností od roku 2013. Následující tabulka obsahuje ilustraci dopadu této změny na výši daně z příjmů u osoby samostatně výdělečně činné využívající výdajový paušál ve výši 60 %, s manželkou/manželem s příjmy nepřesahujícími 68 tis. Kč a jedním dítětem ve zdaňovacím období roku 2012 a navrhovaným stavem platným od roku 2013, kdy se osoba samostatně výdělečně činná rozhodne nadále využívat výdajový paušál a tím pádem nebude mít možnost uplatnit slevu na dani na manžela/manželku a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Ve skutečnosti by však mohly dané osoby samostatně výdělečně činné uplatňovat skutečné náklady, pokud jsou dostatečně vysoké, a tedy i slevy a dopady by byly odlišné. v Kč daň z příjmů daň z příjmů Roční základ daně rozdíl fyzických osob 2012 fyzických osob 2013 180 000 - 13 404 2 160 15 564 360 000 - 9 084 29 160 38 244 600 000 26 916 65 160 38 244 1 200 000 116 916 155 160 38 244

- 38 V roce 2014 - 2015 by pak tyto příjmové dopady mohly být následující: v mld. Kč Veřejné rozpočty v členění na:

státní rozpočet 1,8

DPFO

rok 2014 místní rozpočty (obce a kraje) 1,7 v mld. Kč

Veřejné rozpočty v členění na:

státní rozpočet 1,8

DPFO

rok 2015 místní rozpočty (obce a kraje) 1,7

c) Zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro starobní důchodce Toto opatření bude mít finanční dopad na fiskální situaci cca 140 tis. pracujících starobních důchodců. Tento odhadovaný počet by mohl být statisticky konstantní i pro období let 20132015. Modelové dopady na výši daně za příslušný kalendářní rok u starobního důchodce neuplatňujícího jiné slevy na dani kromě základní slevy na poplatníka obsahuje následující tabulka: v Kč Měsíční hrubá mzda

roční daň z příjmů fyzických osob 2012

roční daň z příjmů fyzických osob 2014

rozdíl (2014 – 2012)

10 000

0

24 000

24 000

15 000

11 340

36 000

24 660

20 000

23 400

48 000

24 660

V roce 2013 - 2015 pak tyto příjmové dopady lze odhadnout tak, jak je uvedeno v následujících tabulkách (včetně zohlednění změny rozpočtového určení daní): v mld. Kč rok 2013 Veřejné rozpočty v členění na: státní rozpočet místní rozpočty (obce a kraje) DPFO ze závislé činnosti 1,3 0,7 v mld. Kč Veřejné rozpočty v členění na: DPFO ze závislé činnosti DPFO z přiznání

rok 2014 státní rozpočet místní rozpočty (obce a kraje) 1,3 0,7 0,2 0,3

- 39 v mld. Kč Veřejné rozpočty v členění na: DPFO ze závislé činnosti DPFO z přiznání

rok 2015 státní rozpočet místní rozpočty (obce a kraje) 1,3 0,7 0,2 0,3

d) Zvýšení srážkové daně vůči daňovým rájům U příjmů podle § 36 odst. 1 písmene a) a b) zákona o daních z příjmů (například jsou to příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z poradenství, příjmy z nezávislé činnosti – právníka, vědce či architekta, dále odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, podíly na zisku, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček atd.) v případech, kdy poplynou daňovým nerezidentům ze zemí, s níž nemá Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, je navrhováno zvýšení srážkové daně ze současných 15 % na 35 %. Toto opatření by mohlo zvýšit inkaso srážkové daně až o 1 mld. Kč. e) Zvýšení sazeb DPH o 1 procentní bod Vzhledem k tomu, že bude rovněž změněno rozpočtové určení daní, bude rozdělení dopadů na příjmy veřejných rozpočtů v letech 2013 až 2015 následující: v mld. Kč rok 2013 Veřejné rozpočty v členění na: státní rozpočet místní rozpočty (obce a kraje) Daň z přidané hodnoty 9,7 4,0 v mld. Kč Veřejné rozpočty v členění na: Daň z přidané hodnoty

Veřejné rozpočty v členění na: Daň z přidané hodnoty

rok 2014 státní rozpočet místní rozpočty (obce a kraje) 11,6 4,7 v mld. Kč rok 2015 státní rozpočet místní rozpočty (obce a kraje) 12,7 5,1

Je zřejmé, že změna ve výši sazeb daně z přidané hodnoty bude mít dopad nejen na jednotlivce, ale také na jednotlivé články soustavy veřejných rozpočtů, kterými jsou jednotlivá ministerstva, kraje, obce, ale také další kapitoly státního rozpočtu, které vystupují v roli konečných spotřebitelů. Negativní dopady na podnikatelské prostředí lze identifikovat u těch podnikatelů, kteří dodávají zboží a služby zatížené daní z přidané hodnoty neplátcům daně z přidané hodnoty (tedy zejména domácnostem). Vzhledem ke zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty dojde buď ke snížení marží podnikatelů, nebo k plnému promítnutí do koncových cen, což může způsobit pokles poptávky. Tento případný pokles poptávky bude mít

- 40 na podnikající subjekty, které jsou zároveň neplátci daně z přidané hodnoty, taktéž negativní dopad a promítne se nejspíše snížením jejich marží. Další dopad bude zaznamenán u subjektů, které provozují činnosti osvobozené od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet (např. finanční služby, poštovní služby, poskytování zdravotní péče). Lze očekávat, že u všech vstupů, u nichž dojde ke zvýšení sazby daně z přidané hodnoty, dojde ke zvýšení ceny a tím ke zvýšení nákladů uvedených subjektů. Navrhovaná úprava týkající se DPH u zdravotnických prostředků, které budou nově přeřazeny ze snížené sazby DPH do základní sazby DPH, bude mít kladný vliv na státní rozpočet ve zvýšeném inkasu ve výši cca 0,4 mld. Kč (cca 0,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů). Záporný vliv lze očekávat u požadavků zdravotnických zařízení a pojišťoven na financování přímých dopadů této změny ze strany státního rozpočtu, které se promítne do legislativní úpravy úhrad zdravotní péče. Zvýšení obou sazeb DPH bude pravděpodobně generovat negativní dopady na všechny domácnosti, kdy dojde ke zvýšení konečných cen zboží a služeb, které podléhají DPH. Zařazení dětských plen do základní sazby DPH bude mít dopad na státní rozpočet ve výši cca 0,15 mld. Kč (cca 0,2 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů). Navrhovaná právní úprava nemá přímý vliv na národnostní menšiny a životní prostředí. f) Zrušení vrácení daně z minerálních olejů osobám využívajícím tyto oleje pro zemědělskou výrobu Předpokládané příjmové dopady zrušení vrácení daně z minerálních olejů osobám využívajícím tyto oleje pro zemědělskou výrobu v roce 2013 až v roce 2015 ilustrují následující tabulky. v mld. Kč Veřejné rozpočty v členění na: SpD z minerálních olejů

státní rozpočet 0,4

2013 místní rozpočty (obce a kraje) 0,0

státní rozpočet 1,6

2014 místní rozpočty (obce a kraje) 0,0

SFDI 0,1 v mld. Kč

Veřejné rozpočty v členění na: SpD z minerálních olejů

SFDI 0,2 v mld. Kč

Veřejné rozpočty v členění na: SpD z minerálních olejů

státní rozpočet 1,6

2015 místní rozpočty (obce a kraje) 0,0

SFDI 0,2

V roce 2013 dojde k omezení tzv. zelené nafty a od roku 2014 dojde k úplnému zrušení nároku na vrácení části zaplacené spotřební daně z minerálních olejů osobám, které použily motorovou naftu pro zemědělskou prvovýrobu. Vrácená částka zaplacené spotřební daně z minerálních olejů klesne v roce 2013 z 60 % na 40 %, resp. z 85 % na 75 %. Zrušení tzv. zelené nafty bude mít negativní dopad pouze na subjekty zabývající se zemědělskou prvovýrobou, jimž se v současné době vrací 60 % ze zaplacené daně, respektive 85 %.

- 41 Hodnota 60 % je uplatňována u motorové nafty a hodnota 85 % je aplikována u směsné nafty. Při průměrné ceně motorové nafty (ke 2. 4. 20121) 37,14 Kč/l činí vrácená část daně 17,7 % konečné ceny, tj. 6,6 Kč/l. Odečteme-li částku vrácené daně od konečné ceny, vyjde cena motorové nafty použité pro zemědělskou prvovýrobu na 30,57 Kč/l. Zrušením vrácení části daně z minerálních olejů dojde k nárůstu ceny motorové nafty pro osoby používající motorovou naftu v zemědělské prvovýrobě o 21,5 %. Ke zrušení tzv. zelené nafty (Agrardiesel) od roku 2013 přistoupí i sousední Rakousko. Jako možný negativní dopad zrušení vrácení části daně z minerálních olejů lze spatřovat růst nákladů osob zabývajících se zemědělskou prvovýrobou, které dané zvýšení ceny motorové nafty promítnou do ceny své produkce, což se promítne do konečné ceny potravin. V souvislosti se zvýšením snížené sazby DPH o jeden procentní bod lze očekávat tlak na růst inflace. g) Zvýšení sazby daně z převodu nemovitostí o 1 procentní bod V souvislosti se zvýšením sazby daně z převodu nemovitostí z 3 % na 4 % lze předpokládat navýšení příjmů státního rozpočtu o 2,5 mld. Kč. Navýšení sazby převodové daně samo o sobě bude mít relativně nevýznamný negativní dopad na oživení trhu s nemovitostmi a na výraznější růst cen nemovitostí. Vzhledem k souběhu s dalšími opatřeními, zejména u daně z přidané hodnoty (další růst sazby a prodloužení lhůty pro osvobození od DPH na 5 let od kolaudace nebo nabytí) se však dočasný negativní dopad na trh s nemovitostmi může projevit. Zároveň je možné očekávat navýšení počtu převodů před nabytím platnosti navrhovaných úprav. h) Zrušení stropů u pojistného na veřejné zdravotní pojištění Zrušení maximálních vyměřovacích základů, tedy tzv. stropů u pojistného na veřejné zdravotní pojištění se bude týkat cca 1 % ze všech poplatníků tedy asi 50 000 osob (z toho cca 15 000 osob s příjmy pouze ze závislé činnosti a cca 35 000 osob podávajících přiznání). Toto opatření bude mít dopady na příjmy zdravotních pojišťoven, které jsou součástí veřejných rozpočtů. V roce 2013 - 2015 lze očekávat následující navýšení rozpočtů zdravotních pojišťoven:

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění

v mld. Kč rok 2013 rozpočty zdravotních pojišťoven 1,5 v mld. Kč

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění

rok 2014 rozpočty zdravotních pojišťoven 1,8 v mld. Kč

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění

1

http://ec.europa.eu/energy/observatory/oil/bulletin_en.htm

rok 2015 rozpočty zdravotních pojišťoven 1,8

- 42 Modelové dopady z pohledu zaměstnance obsahuje následující tabulka: v Kč Roční vyměřovací základ

pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2012

pojistné na veřejné zdravotní pojištění 2013

Rozdíl (2013 - 2012)

1 900 000

81 444

85 500

4 056

2 500 000

81 444

112 500

31 056

3 000 000

81 444

135 500

53 556

5 000 000

81 444

225 500

143 556

i) Změna rozpočtového určení daní V původní verzi návrhu předloženého zákona (sněmovní tisk 695) byla navržena změna rozpočtového určení daní tak, aby změny obsažené v tomto návrhu uvedené ad a), c) a e) měly efektivně dopad na zvýšení příjmů státního rozpočtu, tzn. došlo ke snížení podílů daňových příjmů krajů a obcí na celkových daňových příjmech sdílených daní. Mezitím však již byla schválena jiná novela zákona o rozpočtovém určení daní (sněmovní tisk 694), která zvyšuje podíl příjmů obcí na celkových daňových příjmech sdílených daní. Pokud se aplikují tyto nové koeficienty na změny obsažené v tomto návrhu, teze o dopadu na státní rozpočet již neplatí. Je však třeba konstatovat, že změny, které přinesla novela obsažená ve sněmovním tisku 694, zohledňují změny obsažené v předloženém zákoně. Je však třeba zdůraznit, že vyčíslení dopadů změn obsažených v tomto právním předpise, které jsou základem pro navržené nové koeficienty rozpočtového určení daní, je pouze odhadem. Odhad se zpravidla liší od reality. Koeficienty rozpočtového určení daní jsou však nastaveny jako pevné částky a výsledkem proto může být pokles či zvýšení příjmů místních rozpočtů. Následující tabulky zobrazují skutečná a odhadovaná hotovostní inkasa vybraných daňových příjmů, jejichž výnos je také sdíleným příjmem obcí a krajů. Z tabulek lze zjistit i očekávaný rozpočtový dopad změn koeficientů rozpočtového určení daní (a dalších změn daňových zákonů) na obce a kraje v roce 2013. Tabulka skutečného a odhadovaného inkasa vybraných daňových příjmů v mld. Kč v roce 2011 a 2012 Skutečnost 2011 Daňový příjem

Celkové inkaso

Státní rozpočet 2012

Obce

Kraje

Celkové inkaso

Očekávaná skutečnost 2012

Obce

Kraje

Celkové inkaso

Obce

Kraje

DPH

275,4

58,9

24,6

308,7

61,5

25,6

279,0

55,6

23,1

Daň z příjmů právnických osob *

118,1

25,3

10,5

122,9

26,3

11,0

123,0

26,3

11,0

Daň z příjmů fyzických osob

133,4

31,0

11,8

135,9

32,0

11,9

136,2

31,6

12,0

11,1

2,4

1,0

12,8

2,7

1,1

12,8

2,7

1,1

v tom: zvláštní sazba z přiznání závislá činnost CELKEM * bez DPPO za obce a kraje

2,9

1,3

0,2

5,3

2,3

0,3

3,0

1,3

0,2

119,4

27,3

10,6

117,8

27,0

10,5

120,4

27,6

10,7

526,9

115,2

46,9

567,5

119,8

48,5

538,2

113,5

46,1

- 43 Tabulka odhadovaného inkasa vybraných daňových příjmů v mld. Kč v roce 2013 před a po změně rozpočtového určení daní a dalších změnách daňových zákonů

Daňový příjem

Výhled 2013 původní (tisk 541)

Výhled 2013 aktuální (novela - změna RUD)

Celkové inkaso

Obce

Kraje

Celkové inkaso

Obce

Kraje

DPH

323,4

64,4

26,8

299,6

62,4

23,5

Daň z příjmů právnických osob *

126,8

27,1

11,3

123,9

29,2

11,1

Daň z příjmů fyzických osob

123,3

29,1

10,8

150,4

37,7

12,9

v tom: zvláštní sazba

12,9

2,8

1,2

13,4

3,2

1,2

z přiznání

5,2

2,2

0,3

5,4

2,4

0,3

105,2

24,1

9,4

131,6

32,1

11,4

573,5

120,6

48,9

573,9

129,3

47,5

závislá činnost CELKEM * bez DPPO za obce a kraje

Na doplnění k tvorbě odhadů výnosů daně z přidané hodnoty lze uvést, že při odhadu autonomního inkasa DPH je jako koeficient ovlivňující meziroční změnu inkasa používán makroekonomický indikátor zohledňující meziroční změnu výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Při propočtu odhadu změny sazeb DPH se vychází z agregovaných údajů z daňových přiznání k DPH, kde je uvedena hodnota DPH na vstupu a na výstupu v dělení dle sazeb. Sumarizací těchto hodnot pak lze vypočítat celkový makroekonomický základ jednotlivých sazeb DPH a z nich následně vypočítat dopad změny sazeb. Takto vypočítány odhad změny sazeb je v případě zvýšení sazeb dále upravován odhadnutou výši inkasa vyplývajícího z předzásobení, kdy většina subjektů reaguje na očekávané zvýšení sazeb pořízením zboží či služeb před dnem účinnosti vyšší sazby DPH. Stejně tak je tento odhad ještě dále upravován o změnu celkové konečné spotřeby v souvislosti se změnou statutárních sazeb DPH. V několika posledních letech docházelo pravidelně ke změně sazeb DPH. V roce 2010 došlo ke zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod a odhadnutá částka inkasa DPH se lišila od skutečného inkasa DPH o cca -0,5 %. Naopak v roce 2008, kdy došlo ke zvýšení snížené sazby o 4 procentní body, tj. z 5 % na 9 %, se odhadnutá částka lišila od skutečné částky o -7,3 %. i) Sjednocení sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení V současné době pobírá příspěvek na bydlení cca 149,5 tisíc příjemců. V roce 2011 náklady na příspěvek na bydlení činily 4,6 mld. Kč, odhady pro rok 2012 počítají s částkou 5,9 mld. Kč. Doplatek na bydlení pobírá cca 28 tisíc příjemců a cca 49,4 % dávek je vypláceno na jinou formu bydlení, než je nájemní nebo vlastnické (tzn., že cca 14 tisíc příjemců pobírá obě dávky na bydlení). V roce 2011 náklady na doplatek na bydlení činily 850 mil Kč a v roce 2012 se odhadují na 1,1 mld. Kč. Podle složení současných příjemců obou dávek se odhaduje, že počet příjemců nové dávky příspěvku na náklady na bydlení by se mohl v následujících letech pohybovat kolem 65 až 75 tisíců příjemců.

- 44 Ekonomické odhady nákladů v mld. Kč jsou následující (v odhadech je počítáno s účinností úpravy od 1. března 2013, resp. 1. dubna 2013): Náklady na: rok 2013 sociální dávky na bydlení podle stávající právní úpravy příspěvek na bydlení 6,9 doplatek na bydlení 1,2 náklady celkem 8,1

rok 2014

rok 2015

7,8 1,5 9,3

8,7 1,7 10,4

sociální dávky podle navrhované úpravy příspěvek na náklady na bydlení navýšení ostatních dávek pomoci v hmotné nouzi náklady celkem

5,5 1,2 6,7

6,3 1,6 7,9

7,1 1,9 9,0

předpokládaná celková úspora SR

1,4

1,4

1,4

8.

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace

Na základě usnesení vlády č. 275 ze dne 11. dubna 2012 k přípravě státního rozpočtu na léta 2013 až 2015 a k návrhu střednědobých výdajových rámců na léta 2013 až 2015 nebylo hodnocení dopadů regulace zpracováno.

- 45 -

II. Zvláštní část K části první - změna zákona o daních z příjmů K čl. I K bodu 1

(§ 7 odst. 7 písm. c))

Stávající výše výdajových paušálů bude zachována. U činností spadajících do paušálů ve výši 40 % bude absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezena 800 tis. Kč (tedy maximálním možným odpočtem rovným 40 % z mezního příjmu stanoveného ve výši 2 mil. Kč). K bodu 2

(§ 7 odst. 7 písm. d))

Stávající výše výdajových paušálů bude zachována. U činností spadajících do paušálů ve výši 30 % bude absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezena 600 tis. Kč (tedy maximálním možným odpočtem rovným 30 % z mezního příjmu stanoveného ve výši 2 mil. Kč). K bodu 3

(§ 9 odst. 4)

Stávající výše výdajových paušálů bude zachována. U činností spadajících do paušálů ve výši 30 % bude absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezena 600 tis. Kč (tedy maximálním možným odpočtem rovným 30 % z mezního příjmu stanoveného ve výši 2 mil. Kč). K bodu 4

(§ 16a)

Pro roky 2013 až 2015 se navrhuje u poplatníků, kteří mají příjmy nad stropy sociálního pojištění zavést solidární zvýšení daně ve výši 7 % z nadlimitního příjmu, tj. příjmů dosahovaných ze závislé činnosti a funkčních požitků a z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud přesáhnou 48násobek průměrné mzdy. V daném případě se nejedná o zavedení dalšího daňového pásma pro daň z příjmů fyzických osob. V odstavci 1 je stanoveno, že při výpočtu podle § 16 se daň zvýší o solidární zvýšení daně. To znamená, že součástí výpočtu podle § 16 není pouze součin základu daně a sazby daně, ale v případě, kdy poplatník dosahuje nadlimitního příjmu, tak je součástí tohoto výpočtu rovněž zvýšení daně o solidární zvýšení daně. Tato skutečnost následně vede k tomu, že lze uplatnit slevy a daňové zvýhodnění také na solidární zvýšení daně, jelikož v důsledku odstavce 1 je nutné pod pojmem „daň vypočtená podle § 16“ spatřovat i ono solidární zvýšení daně. Tj. v případě aplikace paragrafu § 35, 35a, 35b, 35ba a § 35c se bude používat daň vypočtená podle § 16, která v sobě obsahuje zvýšení podle § 16a. Daň se bude zvyšovat, pokud v příslušném zdaňovacím období součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků (tj. příjem hrubý, nikoli „superhrubá mzda“) a dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti – tj. čistý příjem z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti přesáhne v tomto zdaňovacím období 48násobek průměrné mzdy. Bude-li mít např. poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti a tyto příjmy nepřesáhnou 48násobek průměrné

- 46 mzdy, solidární zvýšení daně se neuplatní, i když jeho dílčí základ daně ze závislé činnosti bude o 34 % vyšší a mohl by tak přesáhnout 48násobek průměrné mzdy. Pro stanovení limitu pro solidární zvýšení daně se obdobně jako pro stanovení stropu pro sociální pojištění navrhuje vycházet z průměrné mzdy vymezené v ustanovení § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., tj. částky, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, přičemž vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. To znamená, že pro zdaňovací období roku 2013 by se vycházelo z průměrné mzdy za kalendářní rok 2011, která již v čase podávání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2013 bude známa. K bodu 5

(§ 35ba odst. 1 písm. a))

Od roku 2008 je starobním důchodcům umožněno uplatňovat základní slevu na dani. V předchozích letech to nebylo možné především s ohledem na skutečnost, že základní sleva (či bývalá základní nezdanitelná část základu daně) má zajistit efektivní nezdanění životního minima, čehož bylo u důchodců dosaženo vyplácením důchodu, který nepodléhá do zákonem stanoveného limitu dani (tento limit činí v současné době 24 000 měsíčně). Navrhuje se po omezenou dobu (tj. pro zdaňovací období 2013 až 2015) návrat k obdobnému stavu platnému do konce roku 2007, tj. že by starobní důchodci se zdanitelnými příjmy neměli nárok na uplatnění základní slevy na dani. Pro přiznání základní slevy na dani na poplatníka bude rozhodující skutečnost, zda poplatník bude pobírat starobní důchod k počátku zdaňovacího období (k 1. lednu) či nikoliv. K bodu 6

(§ 35c odst. 1)

V souvislosti se zavedením solidárního zvýšení daně je nutné učinit legislativně technickou úpravu, která zajistí, aby daň byla nejprve zvyšována o solidární zvýšení daně a teprve poté snižována o slevy na dani a zvýhodnění. Ustanovení se dává do stejné dikce jako úvodní část ustanovení § 35ba odst. 1. K bodu 7

(§ 35ca)

Navrhuje se, aby poplatníci, kteří uplatní výdaje paušálem podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4, nemohli za určitých podmínek uplatnit slevu na dani na manželku (manžela) a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Podmínkou, aby poplatník mohl tuto slevu a daňové zvýhodnění uplatnit, je, aby součet jeho dílčích základů, u kterých neuplatňuje výdaje paušálním způsobem (tj. i u dílčích základů daně podle § 7 nebo § 9, pokud u nich neuplatňuje výdaje paušálním způsobem), přesahoval 50 % jeho celkového základu. K bodu 8

(§ 36 odst. 1 písm. c))

V současné době se na příjmy zahraničních daňových rezidentů uplatňuje srážková daň ve výši 15 %. S účinností od roku 2013 se navrhuje zvýšit sazbu této daně na úroveň 35 %, a to pro poplatníky (ať FO nebo PO), kteří nejsou rezidenty členského státu EU nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a států nebo jurisdikcí, se kterými ČR provádí smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, dohodu o výměně informací v daňových záležitostech

- 47 pro oblast daní z příjmů nebo které jsou signatáři pro Českou republiku účinné mnohostranné úmluvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací v oblasti daní z příjmů. Ačkoliv tato úprava napomáhá řešit problematiku zdaňování příjmů plynoucích do některých tzv. daňových rájů, dopadá také na další státy nebo jurisdikce, které z hlediska systému zdaňování příjmů lze zařadit mezi standardní. U příjmů daňových rezidentů ČR, EU, EHP a států, s nimiž ČR provádí uvedené mezinárodní smlouvy (včetně mnohostranných úmluv), by nadále docházelo k uplatňování 15 % sazby srážkové daně. Příjmy uvedené v písmenech a) a b) jsou veškeré příjmy v těchto ustanoveních uvedené, tzn. i podíly připadající na podílový list, zisk převedený řídící osobě, či vyrovnání mimo stojícímu společníkovi. K bodu 9

(§ 38g odst. 4)

Pro roky 2013 až 2015 se navrhuje u poplatníků, u kterých se daň za dané zdaňovací období zvýší o solidární zvýšení daně, povinnost podat daňové přiznání, a to vždy. To samé platí, pokud se o solidární zvýšení daně zvýší za dané zdaňovací období alespoň jedna záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků. To znamená, že tito poplatníci nebudou moci požádat plátce daně o roční zúčtování. K bodu 10

(§ 38ha)

Pro roky 2013 až 2015 se navrhuje u poplatníků, kteří mají příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky nad stropy sociálního pojištění zavést solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7 % z nadlimitního příjmu. V odstavci jedna se stanoví, že při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy. Tzn., že záloha se vypočte způsobem stanoveným v § 38h odst. 2 zákona. Při tomto výpočtu se aplikuje solidární zvýšení daně u zálohy podle § 38ha zákona. Až takto vypočtená záloha se zaokrouhlí podle § 38h odst. 3 zákona a dále se postupuje standardním způsobem podle § 38h odst. 4 nebo 5, tj. podle toho zda poplatník u plátce podepsal nebo nepodepsal prohlášení k dani. Na základě odstavce 2 bude poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčními požitky v průběhu roku platit zálohu zvýšenou o solidární zvýšení daně u záloh v případě, že měsíční úhrn jeho zdanitelných příjmů u zaměstnavatele při zúčtování mezd překročí 4násobek průměrné mzdy. Pro stanovení limitu pro solidární zvýšení daně u záloh se obdobně jako pro stanovení stropu pro sociální pojištění navrhuje vycházet z průměrné mzdy vymezené v ustanovení § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., tj. částky, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, přičemž vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Odstavec 3 stanoví, že u zaměstnance se solidárním zvýšením daně při výpočtu měsíční zálohy na daň musí být na mzdovém listě uvedena částka, ze které se počítá měsíční částka solidárního zvýšení daně u zálohy.

- 48 K bodu 11

(§ 38k odst. 4 písm. e))

V souvislosti s omezením nároku na slevu na poplatníka (§ 35ba odst. 1 písm. a)) se navrhuje doplnit prohlášení k dani u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčními požitky.

K čl. II K bodu 1 Je zakotveno standardní přechodné ustanovení, které zajišťuje zamezení nepravé retroaktivity, která by v rámci změn prováděných tímto zákonem nebyla žádoucí. K bodu 2 Je zakotveno přechodné ustanovení, které zajišťuje, aby plátce daně poprvé zúčtoval mzdy s použitím solidárního zvýšení daně u záloh za kalendářní měsíc leden 2013.

K části druhé - změna zákona o dani z přidané hodnoty K čl. III K bodu 1

(§ 37 odst. 1)

Ustanovení upravuje způsob zjištění daně, a to za použití formulace „daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně“. Obdobné legislativní technické řešení by mělo být výhledově obsaženo ve všech daňových zákonech. Tato úprava je tedy krokem v procesu postupného terminologického sjednocování legislativních textů daňových předpisů. Nejedná se o novou konstrukci, ale o převzetí formulace, která byla na Legislativní radě vlády dohodnuta v rámci projednání zákona o jednom inkasním místu, a to s účinností od 1. ledna 2015. Důvodem pro převzetí této formulace a fakticky posunutí účinnosti tohoto ustanovení je fakt, že se zvýšením sazeb daně z přidané hodnoty by bylo zapotřebí toto ustanovení novelizovat. Převzetím nového znění se tak předejde budoucím novelizacím tohoto ustanovení v případě další změny v sazbách daně z přidané hodnoty. K bodu 2

(§ 37 odst. 2 a § 47 odst. 1 písm. a))

Tento novelizační bod promítá změnu výše základní sazby daně z přidané hodnoty z 20 % na 21 %. K bodu 3

(§ 37 odst. 2 a § 47 odst. 1 písm. b))

Tento novelizační bod promítá změnu výše snížené sazby daně z přidané hodnoty z 14 % na 15 %. K bodu 4

(§ 37 odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou změnu navazující na nové znění § 37 odst. 1. K bodu 5

(§ 37 odst. 3)

Ke zrušení odstavce 3 dochází z důvodu nové úpravy této problematiky v § 37a.

- 49 K bodu 6

(§ 37a)

Nové ustanovení § 37a řeší pravidla pro určení základu daně a výše daně v případě vypořádání záloh za zdanitelná plnění, která byla v dosavadním zákoně řešena v § 37 odst. 3. Cílem tohoto ustanovení je zejména stanovit jednoznačná pravidla pro případy, kdy se v průběhu vypořádávaného období měnily sazby daně. Odstavec 1 obsahuje pravidlo pro určení základu daně, kterým je v těchto případech rozdíl mezi základem daně podle § 36 odst. 1 (tedy úplatou, kterou plátce má obdržet celkem za uskutečněné plnění, bez daně za toto plnění) a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 (tedy součtem obdržených záloh, snížených o daň z těchto záloh). Na rozdíl od dosavadního znění § 37 odst. 3 není v těchto případech obecně umožněno použít pro účely výpočtu daně rozdíl celkových úplat (včetně daně), neboť v případě změny sazby daně může docházet k odlišným výsledkům podle použité varianty výpočtu základu daně. V odstavci 2 jsou upravena základní pravidla pro určení sazby daně, která má být při vypořádání uplatněna. Uplatnění sazby daně se liší podle toho, zda je vypočtený základ daně kladný nebo záporný. V případě kladného základu daně (tedy případ, kdy odběratel doplácí dodavateli nedoplatek) se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V případě záporného základu daně (tedy případ, kdy dodavatel vrací odběrateli přeplatek) se uplatní sazba daně, která byla uplatněna při přijetí úplaty přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, tedy sazba použitá při výpočtu daně u zálohy. Toto pravidlo však platí obecně pouze pro případy, kdy byla před uskutečněním plnění zaplacena pouze jediná záloha, nebo kdy byla u všech přijatých záloh uplatněna stejná sazba daně. Odstavec 3 upravuje situace, kdy bylo před uskutečněním plnění přijato více záloh, přičemž souhrn záloh je vyšší než hodnota plnění a zároveň byly u těchto záloh uplatněny různé sazby daně. V těchto případech se při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní sazby daně, které byly uplatněny při přijetí úplat, „a to pro tu část z každé přijaté úplaty, o kterou byl danou úplatou navýšen kladný rozdíl mezi souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 a základem daně podle § 36 odst. 1.“ Na konci tohoto odstavce byl úmyslně použit opačný rozdíl než ten, který je využit pro zjištění základu daně, neboť použití stejného znění jako v odstavci 1 by mohlo vést k interpretačním nejasnostem výkladu „zvýšení/snížení“ záporného základu daně. „Navýšení kladného rozdílu“ v podstatě znamená, že by plátce měl u každé ze záloh postupně (od první zálohy chronologicky) zjišťovat, jaký je kumulativní součet všech záloh. U zálohy, u které tento kumulativní součet převýší hodnotu plnění podle § 36 odst. 1, bude při výpočtu daně z celkového přeplatku zohledněna částka odpovídající rozdílu mezi kumulativním součtem záloh a hodnotou plnění, a u všech následujících záloh bude zohledněna celá hodnota zálohy. Pro každou takto určenou část základu daně se uplatní sazby daně, které byly uplatněny při přijetí příslušných záloh. V praxi lze tedy říct, že se základ daně rozdělí na části připadající na částky, o které jedna nebo případně více posledních jednotlivých úplat „přeplatila“ hodnotu plnění, (jakou částí se každá záloha podílí na vytvořeném přeplatku) a u těchto jednotlivých částek se použije vždy sazba daně, která byla uplatněna u příslušné zálohy.

- 50 K bodu 7

(§ 38 odst. 4)

Ustanovení upravuje způsob zjištění daně, a to za použití formulace „daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně“. Obdobné legislativní technické řešení by mělo být výhledově obsaženo ve všech daňových zákonech. Tato úprava je tedy krokem v procesu postupného terminologického sjednocování legislativních textů daňových předpisů. Nejedná se o novou konstrukci, ale o převzetí formulace, která byla na Legislativní radě vlády dohodnuta v rámci projednání zákona o jednom inkasním místu, a to s účinností od 1. ledna 2015. Důvodem pro převzetí této formulace a fakticky posunutí účinnosti tohoto ustanovení je fakt, že se zvýšením sazeb daně z přidané hodnoty by bylo zapotřebí toto ustanovení novelizovat. Převzetím nového znění se tak předejde budoucím novelizacím tohoto ustanovení v případě další změny v sazbách daně z přidané hodnoty. K bodu 8

(§ 74 odst. 3)

V případě přijetí zdanitelného plnění, u nějž se základ daně a výše daně vypočte podle § 37a, se bude postupovat obdobně jako při opravě základu daně a výše daně podle § 42. I v těchto případech je tak plátce, příjemce plnění, povinen, provést opravu odpočtu daně, dojde-li ke snížení uplatněného odpočtu daně (v případě, že základ daně podle § 37a je záporný). K bodu 9

(příloha č. 1 položka 4818, 6111, 6209 – Dětské pleny)

Výše uvedené znění se navrhuje především z důvodu možného postihu v souvislosti se zahájeným řízením o porušení Smluv dle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie vůči České republice. Dle názoru Evropské komise nesplnila Česká republika aplikací snížené sazby daně z přidané hodnoty na dětské pleny povinnosti vyplývající ze Smlouvy, resp. směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty, v čemž Evropská komise spatřuje porušení smlouvy. Navrhuje se proto přesunutí dětských plen ze snížené sazby daně do základní sazby daně. Tato úprava se dotkne veškerých dětských plen z různých druhů materiálů např. papírové a vatové, ale také z textilních materiálů. K bodu 10

(příloha č. 1, položky 01 – 96 a 90)

Cílem návrhu je harmonizace uplatňování snížené sazby daně se směrnicí Rady 2006/112/ES Přílohy III položky 4, kdy lze uplatnit sníženou sazbu daně pouze u lékařského vybavení, pomůcek a ostatního zařízení, která jsou obvykle určena k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených, včetně oprav takového zboží. Výše uvedené znění se navrhuje především z důvodu možného postihu v souvislosti se zahájeným řízením o porušení Smluv dle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie vůči České republice. Dopisem č. j. K(2011) 3993 bylo dne 17. června 2011 doručeno České republice 1. formální upozornění ve věci řízení o porušení Smlouvy na základě čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie č. 2009/2242, ve kterém Evropská komise namítá nesplnění povinností, které pro Českou republiku plynou z čl. 97 až 98 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a její přílohy III.

- 51 1. Položka 01-96 - Zdravotnické prostředky A. Příloha č. 3 zákona č. 48/1997 (seznam zdravotnických prostředků): Navrhuje se na základě výše uvedeného vymezit položky zdravotnických prostředků, u kterých se bude nově uplatňovat snížená sazba daně, tak jako dosud podle Harmonizovaného celního systému s číselným označením 01 – 96, ale se slovním popisem pouze pro vybrané položky podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, přílohy č. 3. Do snížené sazby daně z přidané hodnoty spadnou pouze ty zdravotnické prostředky, které lze zařadit do některé ze skupin (1 - 17) v oddílu A přílohy č. 3 a které lze zařadit pod druh (typ) zdravotnického prostředku v oddíle C přílohy č. 3. Sníženou sazba daně z přidané hodnoty nebude možné uplatnit u těch zdravotnických prostředků, které lze zařadit do oddílu B přílohy č. 3, a ty, které lze zařadit do jmenovitě uvedených druhů (typů) zdravotnických prostředků z oddílu C přílohy č. 3 (tampóny vinuté, vata buničitá, prostředky stomické – deodorační, paruka). Sníženou sazbu daně podle uvedené směrnice lze uplatnit v omezeném rozsahu pouze na to zboží, které je určené pro osoby se zdravotním postižením ke zmírnění nebo léčení jejich potíží, pro jejich výlučnou osobní potřebu. Pod pojmem zdravotně postiženou osobou se pro účely položek 01 - 96 rozumí jak trvale zdravotně postižená osoba, např. v důsledku ochrnutí, tak i dočasně zdravotně postižená osoba, např. při zotavení zlomené nohy. Sníženou sazbu daně tedy nebude možné použít u toho zboží, které není, i když se jedná o zdravotnické prostředky, specificky určeno pro osoby se zdravotním postižením a ke zmírnění nebo léčení jejich potíží, pro jejich výlučnou osobní potřebu, např. rentgenové zařízení, přístroje pro analýzy odebraných vzorků apod. Zdravotnickým prostředkem je zboží odpovídající zákonu č. 48/1997 Sb. Do snížené sazby daně z přidané hodnoty tak podle přílohy č. 3 oddílu C k zákonu č. 48/1997 Sb., vyjma konkrétně uvedených spadají např. -

prostředky pro klasické hojení ran, netkaná textilie, prostředky pro vlhké hojení ran, náplasti hypoalergické, obinadlo elastické, hydrofilní sterilní a pružné hadicové vložky, vložené pleny a jejich fixační prostředky a plenkové kalhotky při péči o inkontinenci kondomy a sáčky sběrné urinální podložky kolostomické, ileostomické, a urotomické systémy kolostomické, ileostomické, urostomické a stomické krytky a zátky stomické pásy a přídržné prostředky pro stomiky stomické podložky, odstraňovače podložky, prostředky vyplňovaní a vyrovnávací, prostředky zahušťovací, čistící a ochranné ortézy, epitety, protézy horních a dolních končetin, návleky pahýlové, suspenzory a kompresivní podprsenka kompresivní elastické punčochy, kalhotky, návleky, kotníkový a kolení díl, včetně pomůcky pro jejich navlékání a včetně kompresivních elastických punčochových kalhotek těhotenských kočárek zdravotní i s příslušenství, vozík mechanický i s elektrickým pohonem i příslušenství, rukavice kožené pro vozíčkáře (k mechanickému vozíku) sluchadla i baterie ke sluchadlu, brýlový adaptér k zavěšení sluchadla a ušní tvarovky určené pro sluchově postižené obruby a čočky brýlové, čočky kontaktní, okluzor gelový, náplasťový, plastový, dalekohledový systém na dálku i na blízko, s příslušenstvím a protéza oční

- 52 -

-

-

aplikátory aerosolových přípravků, inhalátor kompresorový a ultrazvukový, koncentrátor kyslíku, prostředky pro aplikaci práškových inhalačních forem, přístroj CPAP a BPAP, spirometr osobní a nebulizátor k inhalátoru (nástavec) aplikátor inzulínu a odběru krve pomocí lancet, glukometr, jehly k injekčním stříkačkám k aplikaci inzulínu, k inzulínovým perům a k neinzulínovým perům, komplet k aplikaci (stříkačka s fixovanou jehlou) lancety pro odběr krve, proužky diagnostické na stanovení glukózy, pumpa inzulínová, sety infusní kovové k inzulínové pumpě a teflonové, stříkačka injekční k aplikaci inzulínu berle, chodítko, hůl, lůžko polohovací s možností elektrického nastavení, křeslo klozetové nástavec na WC, sedačka do vany a pod sprchu, zařízení polohovací, příslušenství k polohovacímu zařízení, zvedák mechanický, elektrický a hydraulický, lůžko polohovací s možností mechanického nastavení podložka antidekubitní, přilba ochranná, katetr pro intermitentní katetrizaci hůl bílá slepecká a kompenzační pomůcky pro nevidomé indukční set zesilovače a kompenzační pomůcky pro sluchově postižené obuv ortopedická - individuálně zhotovená i sériově vyráběná, obuv pro diabetiky, vložka ortopedická - individuálně zhotovená, speciální tracheostomická kanyla z ušlechtilého kovu i silikonová, odsávačka elektrická, mechanická, příslušenství k odsávačce, ke kanyle a k hlasové protéze, elektrolaryng, akumulátor k elektrolaryngu.

Dále např. položka obuv ortopedická, tj. i obuv výhradně určená pro diabetiky byla v dosavadním znění textu přílohy č. 1 k zákonu o DPH zahrnuta v položce 01 - 96, ale protože dochází ke konkrétnímu vymezení zdravotnických prostředků, je tato konkrétní položka jmenovitě uvedena v příloze č. 3 oddílu C k zákonu č. 48/1997 Sb., ve skupině 16. Sníženou sazbu daně tedy nebude možné nově použít u obuvi označené jako obuv pro diabetiky, která však není zdravotnickým prostředkem podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a změně některých dalších zákonů). B. Příloha č. 4 zákona č. 48/1997 (seznam stomatologických výrobků): Stomatologické výrobky jsou podle § 58 odstavce 2 písm. b) zákona o DPH osvobozeny, pokud jsou zdravotnickými prostředky podle zákona upravujícího zdravotnické prostředky, při dodání stomatologickými laboratořemi a opravy těchto výrobků. Návrh vymezuje položky stomatologických výrobků, u kterých se bude nově uplatňovat snížená sazba daně, tak jako dosud podle Harmonizovaného celního systému s číselným označením 01 – 96, ale s odkazem na druh výrobku, který je uveden v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, přílohy č. 4 (seznam stomatologických výrobků). Do snížené sazby daně z přidané hodnoty tak podle přílohy č. 4 k zákonu č. 48/1997 Sb., spadají např. stomatologické protetické náhrady, ortodontické aparáty a rehabilitační a léčebné pomůcky, korunkové náhrady, fixní můstky, pilířové konstrukce můstků, spojení pilířových můstků, adhesivní náhrady, provizorní fixní náhrady, částečné snímatelné náhrady defektu chrupu, celkové snímatelné náhrady, rekonstrukční náhrady, pokud nebudou podle § 58 zákona o DPH osvobozeny. 2. Položka 01-96 - Zdravotnické prostředky Navrhuje se do druhé položky 01 – 96 zařadit ty zdravotnické prostředky, které odpovídají vymezení v zákoně č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů, které splňují podmínku výlučného použití pro osobní potřebu zdravotně postižených k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků a které jsou individuálně zhodnocené na zakázku. Tato položka se zde doplňuje z toho důvodu, že existují určité

- 53 zdravotnické prostředky, které nelze z hlediska vymezení přílohy č. 3 zákona č. 48/1997 Sb. do této přílohy zařadit, avšak jsou částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění (75 %, viz § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb.). 3. Položka 90 – Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, chirurgických pásů a kýlních pásů; dlahy a jiné prostředky k léčbě zlomenin; umělé části těla; pomůcky pro nedoslýchavé Navrhuje se vymezit výše uvedené položky, u kterých se bude nově uplatňovat snížená sazba daně, tak jako dosud podle položek Harmonizovaného celního systému s číselným označením 90, ale se slovním popisem pouze pro vybrané položky. Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, chirurgických pásů a kýlních pásů; dlahy a jiné prostředky k léčbě zlomenin; umělé části těla; pomůcky pro nedoslýchavé atd. je zboží odpovídající zákonu č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Do snížené sazby daně z přidané hodnoty tak podle Harmonizovaného celního systému s číselným označením 90, ale se slovním popisem pouze pro vybrané položky spadají např. ostatní přístroje nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu, ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti, např. umělé zuby, umělé klouby, přístroje usnadňující řeč osobám, které ztratily hlasivky, srdeční stimulátory, přístroje implantované do těla určené k tomu, aby podpořily nebo nahradily určitou chemickou funkci některého orgánu. Zdravotnický prostředek ve snížené sazbě daně z přidané hodnoty musí samozřejmě také splňovat podmínky pro používání zdravotnických prostředků (zákon č. 123/2000 Sb.), tj. musí se jednat o zdravotnický prostředek s označením CE, který musí mít i prohlášení o shodě. Třetí položka musí splňovat zásady a podmínky zdravotnických prostředků podle zákona č. 123/2000 Sb., současně i vymezení podle Harmonizovaného systému a odpovídat výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy č. 1 k zákonu o DPH. Sníženou sazbu daně z přidané hodnoty bude možné použít pouze u takového zboží, které bude splňovat technické požadavky na zdravotnické prostředky, tj. bude se jednat o zdravotnický prostředek s označením CE a musí mít prohlášení o shodě. U všech nově navrhovaných položek pro účely zákona o DPH není nijak rozhodující, jaká je konkrétní forma úhrady, tj. zda je konkrétní zdravotnický prostředek hrazen ze zdravotního pojištění a v jaké výši nebo zda je hrazen pacientem. Dále dochází ke zrušení poznámky pod čarou č. 71 jako legislativně-technickou úpravu textu, která ruší odkaz na zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a změně některých dalších zákonů. K bodu 11

(Příloha č. 1, položka 48, 64, 66, 84, 85, 87, 90, 91)

Podle návrhu se tyto položky v souvislosti se změnou u zdravotnických prostředků v příloze č. 1 jmenovitě ruší, protože jsou zdravotnickým prostředkem podle přílohy č. 3 oddílu C k zákonu č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění viz skupina 12 a 14.

- 54 -

K čl. IV K bodu 1 Navrhuje se stanovit, že pro uplatnění daně za období předcházející dni účinnosti tohoto zákona (tj. za období před 1. lednem 2013) se použijí ustanovení zákona ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. ve znění účinném k 31. prosinci 2012). K bodu 2 Navrhuje se, aby při dodání vody, tepla nebo chladu a při poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod, kdy se spotřeba vyúčtovává za zúčtovací období, které bude zahrnovat jak období, kdy platí snížená sazba v dosavadní výši 14 %, tak období, kdy již bude platit snížená sazba daně ve výši 15 %, mohli plátci daně stanovit výši spotřeby samostatně za tato dvě časová období, a to buď na základě odečtu z měřících zařízení, nebo na základě propočtu spotřeby. Bude tak umožněno při vyúčtování spotřeby za příslušné období přede dnem nabytí účinnosti novely zákona (tj. za období končící dnem 31. prosince 2012) použít dosavadní sníženou sazbu daně (14 %) a za období ode dne nabytí účinnosti novely zákona (tj. od 1. ledna 2013) vyšší sníženou sazbu daně (15 %). Rovněž se navrhuje, aby plátce uplatnil sníženou sazbu daně u spotřeby výlučně se vztahující ke skutečné spotřebě za období přede dnem nabytí účinnosti zákona (tj. za období do 31. prosince 2012), a to i v případě, kdy ke zjištění skutečné spotřeby dojde až ode dne nabytí účinnosti zákona (tj. od 1. ledna 2013). Toto opatření nově umožní i u tzv. přefakturace použít sníženou sazbu platnou pro období, kterého se týká, i v případě, že dojde k přefakturaci ode dne nabytí účinnosti zákona (tj. od 1. ledna 2013). Také se navrhují pravidla pro určení základu daně a výše daně v případě vypořádání záloh za zdanitelná plnění, a to podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2013. Cílem je zejména stanovit jednoznačná pravidla pro případy, kdy se v průběhu vypořádávaného období měnily sazby daně. K bodu 3 Navrhuje se, aby při dodání elektřiny, plynu a při poskytnutí telekomunikačních služeb, přepravy a distribuci plynu, přenosu a distribuci elektřiny, kdy se spotřeba vyúčtovává za zúčtovací období, které bude zahrnovat jak období, kdy platí základní sazba v dosavadní výši 20 %, tak období, kdy již bude platit základní sazba daně ve výši 21 %, mohli plátci daně stanovit výši spotřeby samostatně za tato dvě časová období, a to buď na základě odečtu z měřících zařízení, nebo na základě propočtu spotřeby a mohli tak při vyúčtování spotřeby za příslušné období přede dnem nabytí účinnosti novely zákona (tj. za období končící dnem 31. prosince 2012) použít dosavadní základní sazbu daně (20 %) a za období ode dne nabytí účinnosti novely zákona (tj. od 1. ledna 2013) vyšší základní sazbu daně (21 %). Rovněž se navrhuje, aby plátce uplatnil základní sazbu daně u spotřeby výlučně se vztahující ke skutečné spotřebě za období přede dnem nabytí účinnosti zákona (tj. za období do 31. prosince 2012), a to i v případě, kdy ke zjištění skutečné spotřeby dojde až ode dne nabytí účinnosti zákona (tj. od 1. ledna 2013). Toto opatření nově umožní i u tzv. přefakturace použít základní sazbu platnou pro období, kterého se týká, i v případě, že dojde k přefakturaci ode dne nabytí účinnosti zákona (tj. od 1. ledna 2013).

- 55 Také se navrhují pravidla pro určení základu daně a výše daně v případě vypořádání záloh za zdanitelná plnění, a to podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2013. Cílem je zejména stanovit jednoznačná pravidla pro případy, kdy se v průběhu vypořádávaného období měnily sazby daně.

K části třetí - změna zákona o spotřebních daních K čl. V S účinností od 1. ledna 2013 dojde ke snížení výše procentního vrácení spotřební daně u tzv. zelené nafty, a to u motorové nafty splňující evropskou normu EN590 dojde ke snížení z dosavadních 60 % na 40 % a u tzv. směsné nafty z dosavadních 85 % na 57 %.

K části čtvrté - změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí K čl. VI Navrhuje se zvýšení sazby daně z převodu nemovitostí o 1 procentní bod. Současná sazba daně z převodu nemovitostí ve výši 3 % bude od roku 2013 zvýšena na 4 %. Hlavním důvodem legislativního návrhu je zvýšení příjmů státního rozpočtu v souvislosti s rozhodnutím vlády o vytvoření balíčku opatření k udržení schodku státního rozpočtu v letech 2013 až 2015 pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Dopady na inkaso veřejných rozpočtů jsou očekávány + 2,5 mld. Kč ročně.

K čl. VII S ohledem na datum nabytí účinnosti zákona od 1. ledna 2013 je třeba zapracovat přechodné ustanovení, z kterého bude jednoznačně zřejmé, že skutečnost, která je předmětem daně z převodu nemovitostí (viz § 9 zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí) a vznikla před nabytím účinnosti tohoto zákona, bude zdaňována sazbou 3 %, i když daňové řízení proběhne až po nabytí účinnosti tohoto zákona.

K části páté - změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění K čl. VIII K bodu 1

(§ 3a odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou úpravu související s dočasnou neúčinností § 3 odst. 15, který obsahuje pro účely tohoto zákona vymezení průměrné mzdy. Současně dochází k zrušení tohoto odkazu z důvodu nadbytečnosti natrvalo. K bodu 2

(§ 3d)

Z důvodu zvýšení příjmů systému veřejného zdravotního pojištění se navrhuje nové ustanovení § 3d, které zajistí, aby byl pro roky 2013 až 2015 zrušen maximální vyměřovací

- 56 základ zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné pro placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Jedná se o dočasnou neúčinnost některých ustanovení zákona týkajících se právě maximálního vyměřovacího základu. V odstavci 1 se navrhuje dočasná neúčinnost § 3 odstavců 15 až 18, kde je řešen maximální vyměřovací základ zaměstnance. I nadále bude účinná definice průměrné mzdy z § 3 odstavce 15 tohoto zákona, neboť tato definice se používá i pro jiná ustanovení zákona. V odstavci 2 se navrhuje, aby se pro rozhodná období, která nastanou v letech 2013 až 2015, nepoužila část ustanovení § 3a odst. 2, která se týká maximálního vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných. Tzn., že po toto období nebude účinné ustanovení, které stanoví, že osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné nejvýše z maximálního vyměřovacího základu. Stejně tak bude dočasně neúčinné ustanovení, které stanoví, že maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy. V odstavci 3 se navrhuje dočasná neúčinnost § 3a odst. 5, který rovněž upravuje pravidlo postupu v případě maximálního vyměřovacího základu. K bodu 3

(§ 8 odst. 2)

V rámci zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné pro placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění v letech 2013 až 2015 se navrhuje natrvalo zrušit nadbytečný text o maximální výši zálohy osoby samostatně výdělečně činné. K bodu 4

(§ 14 odst. 2)

Navrhuje se nové znění části věty osmé, kdy se její znění zobecňuje na podání žádosti v rámci vrácení přeplatku nejen v případě překročení maximálního vyměřovacího základu, ale v případě zjištění jakéhokoliv přeplatku. Dále se navrhuje, aby věty čtvrté až sedmé, které se týkají přeplatku při překročení maximálního vyměřovacího základu, se nepoužily v letech 2013 až 2015.

K části šesté - změna zákona o rozpočtovém určení daní K čl. IX K bodu 1

(§ 3 odst. 1 písm. b))

V souvislosti se zvýšením sazeb daně z přidané hodnoty o 1 procentní bod od 1. ledna 2013 se upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty tak, aby výnos z realizace těchto opatření plynul do státního rozpočtu. K bodu 2

(§ 3 odst. 1 písm. c))

V souvislosti se zavedením solidárního zvýšení daně u daně z příjmů fyzických osob a zrušením základní slevy na dani pro důchodce se od 1. ledna 2013 upravuje rozpočtové určení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti tak, aby výnos z realizace těchto opatření plynul do státního rozpočtu.

- 57 -

K čl. X Přechodné ustanovení upravuje převod daňových příjmů na přelomu rozpočtových roků 2012/2013.

K části sedmé - změna zákona č. 370/2011 Sb. K čl. XIII K bodu 1

(čl. I body 8, 30 a 31)

Bod 8 čl. I se navrhuje zrušit, neboť úprava obsažená v tomto bodě je promítnuta do tohoto zákona. V § 88 odst. 9 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty je zapotřebí ponechat stávající úpravu, proto dochází ke zrušení bodu 30 v čl. I. Chybou v legislativním procesu by s účinností zákona č. 370/2011 Sb. nedošlo k přečíslování odstavců v § 89. K odstranění tohoto stavu dochází ke zrušení bodu 31 čl. I zákona č. 370/2011 Sb. a jeho opětovné správné uvedení v tomto zákoně v části novelizující zákon o dani z přidané hodnoty. K bodu 2

(čl. II body 2, 4, 5, 7 a 8)

Vzhledem k posunutí účinnosti zákona č. 370/2011 Sb. dochází ke změně označení roku 2013 na rok 2016 v přechodných ustanoveních. K bodu 3

(čl. II body 4 a 5)

Vzhledem k posunutí účinnosti zákona č. 370/2011 Sb. dochází ke změně označení roku 2013 na rok 2016 v přechodných ustanoveních. K bodu 4

(čl. II body 4, 5 a 7)

Vzhledem k přesunu právní úpravy z § 37 odst. 3 do § 37a v přechodných ustanoveních. K bodu 5

je nutné změnit odkazy

(čl. VI body 2 a 4)

Dochází ke zrušení úpravy, která je obsažená v části novelizující zákon o rozpočtovém určení daní. K bodu 6

(čl. VII bod 2)

Dochází ke zrušení úpravy, která je obsažená v části novelizující zákon o rozpočtovém určení daní. K bodu 7

(čl. X Účinnost)

Promítnutí odkladu nabytí účinnosti sjednocení základní a snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 % k 1. lednu 2016.

- 58 -

K části osmé - změna zákona o pomoci v hmotné nouzi K čl. XII K bodu 1

(§ 2 odst. 2)

V souvislosti se zavedením nové dávky příspěvku na náklady na bydlení je nezbytné nově definovat osoby v hmotné nouzi. K bodu 2

(§ 3 odst. 4)

Legislativně-technická úprava v návaznosti na používání nové terminologie. K bodu 3

(§ 4 odst. 1 písm. b))

Terminologická úprava v souvislosti se zavedením nové dávky příspěvku na náklady na bydlení. K bodu 4 (§ 4 odst. 2, § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 38 odst. 1, § 39, § 43 odst. 2 a § 61 odst. 1 písm. g)) Terminologická úprava v souvislosti se zavedením nové dávky příspěvku na náklady na bydlení. K bodu 5

(§ 8 odst. 1)

Vzhledem k tomu, že okruh společně posuzovaných osob u nové dávky příspěvku na náklady na bydlení bude nově vycházet ze zákona o životním a existenčním minimu, postrádá dosavadní ustanovení § 8 odst. 1, které bylo stanoveno jako výjimka, dalšího smyslu. K bodu 6

(§ 8 odst. 2)

Výslovné upřesnění, že dotyčná osoba se může nacházet pouze v jednom okruhu společně posuzovaných osob, je inspirováno dosavadní úpravou ve státní sociální podpoře. K bodu 7

(§ 9 odst. 2 a 3)

V návaznosti na změnu dávky na bydlení v systému pomoci v hmotné nouzi je nezbytné v § 9 odst. 2 nově definovat rovněž příjem pro účely příspěvku na živobytí. Vzhledem k zásadním změnám v oblasti dávek na bydlení je nezbytné rovněž nově definovat přiměřené náklady na bydlení, pro což se využívá § 9 odst. 3, neboť výjimky uvedené v jeho dosavadním znění nebudou již nadále využívány. K bodu 8

(§ 11 odst. 1)

Nově se pokládá za spravedlivé, aby zvýšení příjmu vlastním přičiněním bylo prokazováno nejen pro účely příspěvku na živobytí, ale rovněž pro účely příspěvku na náklady na bydlení.

- 59 K bodu 9

(hlava II)

Definuje se nová dávka příspěvek na náklady na bydlení, její složení, výše a druhy nákladů na bydlení. Vládě se dává možnost částky určené pro jednotlivé druhy nákladů na bydlení valorizovat, a to v řádném i mimořádném termínu. Z hlediska citlivého přístupu k této problematice je podstatná rovněž definice jiných forem bydlení. K bodu 10

(§ 38 odst. 4)

V tomto ustanovení se reaguje na skutečnost, že vyhodnocení nároku na příspěvek na živobytí je reálně možné učinit až po vyhodnocení nároku na příspěvek na náklady na bydlení. Pokud žadatel nedodrží lhůty v zákoně uvedené, vzniká mu nárok na příspěvek na náklady na bydlení nejdříve příští kalendářní měsíc. K bodu 11

(nadpis § 39, § 61 odst. 1 písm. a) a § 79 odst. 1)

Terminologická úprava v souvislosti se zavedením nové dávky příspěvku na náklady na bydlení. K bodu 12

(§ 42 odst. 3 a § 43 odst. 2)

Terminologická úprava v souvislosti se zavedením nové dávky příspěvku na náklady na bydlení. K bodu 13

(§ 72 odst. 4)

V souvislosti se zavedením nové dávky příspěvku na náklady na bydlení dochází ke zjednodušení položek potřebných v podání žádosti o tuto dávku. K bodu 14

(§ 72 odst. 8)

V tomto ustanovení se reaguje na skutečnost, že vyhodnocení nároku na příspěvek na živobytí je reálně možné učinit až po vyhodnocení nároku na příspěvek na náklady na bydlení. Pokud žadatel nedodrží lhůty v zákoně uvedené, vzniká mu nárok na příspěvek na náklady na bydlení nejdříve příští kalendářní měsíc. K bodu 15

(§ 80 odst. 1)

V návaznosti na možnost vlády vydat nařízení o valorizaci nákladů na bydlení, je nezbytné tuto skutečnost promítnout rovněž ve speciálním zmocňovacím ustanovení § 80.

K čl. XIII K bodu 1 Příspěvek na náklady na bydlení, který je novou dávkou na bydlení ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi, náleží poprvé za měsíc duben 2013. Tento měsíční posun umožní plynulejší náběh nové dávky.

- 60 K bodu 2 Přechodné ustanovení předpokládá, že žádosti o novou dávku mohou být podávány již od prvního dne účinnosti nové právní úpravy, tedy od 1. března 2012; podklady potřebné pro rozhodnutí o dávce na měsíc duben však nebudou v tu dobu ještě úplné, a tak se výslovně stanoví, že lhůta pro rozhodnutí začíná běžet až od 1. dubna 2013. K bodu 3 Aby se zamezilo konkurenci starého a nového dávkového systému, zákon jasně stanoví, že dosavadní dávka na bydlení ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi náleží naposledy za měsíc březen 2013, zároveň se stanoví, že žádost o doplatek na bydlení na měsíc březen musí být podána nejpozději do 31. března 2013. K bodu 4 Aby se zamezilo konkurenci starého a nového dávkového systému, zákon jasně stanoví, že dosavadní dávka na bydlení ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi náleží naposledy za měsíc březen 2013, zároveň se stanoví, že žádost o doplatek na bydlení na měsíc březen musí být podána nejpozději do 31. března 2013. K bodu 5 V neskončených řízeních o doplatku na bydlení je nutné postupovat podle dosavadní právní úpravy. K bodu 6 V neskončených řízeních o doplatku na bydlení je nutné postupovat podle dosavadní právní úpravy, a to včetně odvolacích řízení, která rovněž budou probíhat podle dosud účinných právních předpisů. K bodu 7 V neskončených řízeních o doplatku na bydlení je nutné postupovat podle dosavadní právní úpravy, a to včetně řízení, která se týkají přeplatků a nedoplatků na dávkách, která rovněž budou probíhat podle dosud účinných právních předpisů. K bodu 8 Tímto ustanovením se chce zamezit, aby řízení o neprávem přiznaných dávkách zahlcovala státní aparát ještě s odstupem několika let. Zároveň se tím nutí příslušné orgány k neprodlené aktivitě v této oblasti, která je jasně časově ohraničena.

- 61 -

K části deváté - změna zákona o státní sociální podpoře K čl. XIV K bodu 1

(§ 2 písm. a) bod 2)

Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky. K bodu 2

(§ 5 odst. 1 písm. f))

Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky. K bodu 3

(§ 5 odst. 1 písm. g))

Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky. K bodu 4

(§ 5 odst. 1 písm. h))

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti se zrušením písmene g). K bodu 5

(§ 5 odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti se zrušením písmene g). K bodu 6

(§ 5 odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. c))

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti se zrušením písmene g). K bodu 7

(§ 5 odst. 7 písm. b))

Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky. K bodu 8

(§ 6 písm. b))

Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky. Jedná se o zrušení stávajícího bodu 1. K bodu 9

(§ 7 odst. 1)

- 62 Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky. K bodu 10

(§ 7 odst. 5)

Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky. K bodu 11

(§ 7 odst. 5)

Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky. K bodu 12

(§ 7 odst. 7)

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti s přečíslováním odstavců v § 7. K bodu 13

(§ 7 odst. 10 a § 45 odst. 3)

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti s přečíslováním odstavců v § 7. K bodu 14

(hlava III)

Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky. K bodu 15

(§ 30b odst. 1 písm. c) a § 40b odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti s přečíslováním odstavců v § 7. K bodu 16

(§ 31 odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti s přečíslováním odstavců v § 7. K bodu 17

(§ 37 odst. 4)

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti s přečíslováním odstavců v § 7. K bodu 18

(§ 51 odst. 2)

Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky.

- 63 K bodu 19

(§ 51 odst. 3, § 54 odst. 2 a § 58 odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti se zrušením bodu 2 v § 2 písm. a). K bodu 20

(§ 54 odst. 3 úvodní část ustanovení a § 57 odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti se zrušením bodu 2 v § 2 písm. a). K bodu 21

(§ 57 odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti se zrušením bodu 2 v § 2 písm. a). K bodu 22

(§ 59 odst. 3)

Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky. K bodu 23

(§ 59 odst. 4)

Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky. K bodu 24

(§ 59 odst. 5)

Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky. K bodu 25

(§ 68 odst. 1 písm. e))

Jedná se o úpravu, která bezprostředně souvisí se zrušením dávky příspěvku na bydlení v rámci systému státní sociální podpory. Převedením dávkové problematiky v oblasti bydlení do systému pomoci v hmotné nouzi se mj. dosáhne toho, že systém státní sociální podpory bude nově obsahovat již jen tzv. rodinné dávky. K bodu 26

(§ 68 odst. 2 písm. a) bod 1, § 68 odst. 3 písm. a) bod 1)

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti se zrušením písmene e). K bodu 27

(§ 68 odst. 5)

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti se zrušením písmene e). K bodu 28

(§ 69 odst. 1 písm. b) a c))

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti se zrušením § 51 odst. 2. K bodu 29

(§ 69 odst. 1 písm. e))

- 64 Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti se zrušením § 7 odst. 5. K bodu 30

(§ 70 odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti se zrušením § 51 odst. 2.

K čl. XV K bodu 1 Zákon výslovně stanoví, že nárok na příspěvek na bydlení náleží naposledy za měsíc březen 2013. K bodu 2 Žádost o příspěvek na bydlení lze nejpozději podat do konce března 2013, jinak nárok na něj zanikne. K bodu 3 V řízeních o přiznání příspěvku na bydlení se bude postupovat podle dosud účinných právních předpisů. K bodu 4 V řízeních o přiznání příspěvku na bydlení, včetně řízení odvolacích, se bude postupovat podle dosud účinných právních předpisů. K bodu 5 V řízeních, která se týkají přeplatků a nedoplatků na předmětné dávce, se bude postupovat podle dosud účinných právních předpisů. K bodu 6 Tímto ustanovením se chce zamezit, aby řízení o neprávem přiznaných dávkách zahlcovala státní aparát ještě s odstupem několika let. Zároveň se tím nutí příslušné orgány k neprodlené aktivitě v této oblasti, která je jasně časově ohraničena.

K části desáté - změna trestního řádu K čl. XVI K bodu 1

(§ 47 odst. 5 úvodní část ustanovení)

Jedná se o reakci na novou konstrukci dávky na bydlení zejména po terminologické stránce. K bodu 2

(§ 47 odst. 5 závěrečná část ustanovení)

Jedná se o reakci na novou konstrukci dávky na bydlení zejména po terminologické stránce.

- 65 -

K části jedenácté - změna občanského soudního řádu K čl. XVII Jedná se o reakci na novou konstrukci dávky na bydlení zejména po terminologické stránce.

K části dvanácté - změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky K čl. XVIII K bodu 1 (§ 42b odst. 1 písm. d) bod 2, § 42c odst. 3 písm. c), § 42c odst. 6, § 46 odst. 7 písm. b) a § 71 odst. 1) Jedná se o reakci na novou konstrukci dávky na bydlení zejména po terminologické stránce. K bodu 2

(46f odst. 2 písm. d))

Jedná se o reakci na novou konstrukci dávky na bydlení zejména po terminologické stránce. K bodu 3

(§106 odst. 3)

Jedná se o reakci na novou konstrukci dávky na bydlení zejména po terminologické stránce.

K části třinácté - změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení K čl. XIX K bodu 1

(§ 3 odst. 2 úvodní části ustanovení)

Jedná se o reakci na novou konstrukci dávky na bydlení zejména po terminologické stránce. K bodu 2

(§ 3 odst. 2 závěrečná část ustanovení)

Jedná se o reakci na novou konstrukci dávky na bydlení zejména po terminologické stránce.

K části čtrnácté - změna zákona o sociálních službách K čl. XX Jedná se o reakci na novou konstrukci dávky na bydlení zejména po terminologické stránce.

- 66 -

K části patnácté - změna zákona o životním a existenčním minimu K čl. XXI K bodu 1

(§ 7 odst. 2 písm. e))

Jedná se o reakci na novou konstrukci dávky na bydlení zejména po terminologické stránce. K bodu 2

(§ 7 odst. 2 písm. h) bod 7)

Jedná se o reakci na novou konstrukci dávky na bydlení zejména po terminologické stránce.

K části šestnácté - změna zákona o zdravotních službách K čl. XXII Jedná se o reakci na novou konstrukci dávky na bydlení zejména po terminologické stránce.

K části sedmnácté - změna zákona o spotřebních daních K čl. XXIII K bodu 1

(§ 4 odst. 1 písm. c), § 14 odst. 9, § 15 odst. 15 a § 15a odst. 10)

Jedná se o legislativně technické úpravy související se zrušením § 57, který upravuje vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu. K bodu 2

(§ 57)

V rámci těchto změn je navrženo odstranění daňového zvýhodnění, které je poskytováno na motorovou naftu (ČSN EN 590) a směs motorové nafty s metylestery řepkového oleje (tzv. směsná nafta), které jsou spotřebovány v rámci rostlinné prvovýroby. Hlavními důvody legislativního návrhu jsou rozhodnutí o vytvoření balíčku opatření k udržení schodku státního rozpočtu v letech 2013 až 2015 pod třemi procenty hrubého domácího produktu a odstranění některých daňových výjimek v rámci zákona o spotřebních daních. Daňové zvýhodnění směsné nafty, metylesterů řepkového oleje, stejně jako daňové zvýhodnění bioethanolu ve vysokoprocentních biopalivových směsích, pokud jsou tyto použity pro pohon motorů, zůstane i nadále zachováno, což vyplývá ze schváleného víceletého programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě. Dopady na inkaso veřejných rozpočtů jsou očekávány + 1,6 mld. Kč ročně. K bodu 3

(§ 139 odst. 2)

Jedná se o legislativně technické úpravy související se zrušením § 57, který upravuje vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu. Zrušuje se zmocnění Ministerstva zemědělství k vydání vyhlášky k ustanovení § 57.

- 67 -

K čl. XXIV Přechodné období umožní právnickým nebo fyzickým osobám, které nakoupily nebo samy vyrobily a prokazatelně použily minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu do konce roku 2012, uplatnit nárok na vrácení daně z takových spotřebovaných minerálních olejů do 25. července 2013.

K čl. XXV V souvislosti se zrušením § 57 zákona o spotřebních daních, který upravuje vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu a se zrušením zmocnění Ministerstva zemědělství k vydání vyhlášky k tomuto ustanovení, dochází ke zrušení i vyhlášky a jejích novel vydaných podle § 139 odst. 2 k provedení § 57 zákona o spotřebních daních.

K části osmnácté - změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí K čl. XXVI Navrhuje se zvýšení sazby daně z převodu nemovitostí o 1 procentní bod. Současná sazba daně z převodu nemovitostí ve výši 3 % bude od roku 2013 zvýšena na 4 %. Hlavním důvodem legislativního návrhu je zvýšení příjmů státního rozpočtu v souvislosti s rozhodnutím vlády o vytvoření balíčku opatření k udržení schodku státního rozpočtu v letech 2013 až 2015 pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Vzhledem k tomu, že zákon č. 458/2011 Sb. úpravu sazby daně z převodu nemovitostí přesouvá z § 15 do § 14 zákona č. 357/1992 Sb., je nutné provést zvýšení sazby daně z převodu nemovitostí z 3 % na 4 % také v uvedeném ustanovení § 14. V případě, že by tato úprava nebyla provedena, došlo by s účinností ode dne nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb. ke snížení sazby daně z převodu nemovitostí na původní hodnotu, tedy na 3 %. Tato úprava nabude účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb. Dopady na inkaso veřejných rozpočtů jsou očekávány + 2,5 mld. Kč ročně.

K části devatenácté - změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění K čl. XXVII K bodu 1

(§ 3a odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou úpravu nutnou k řádnému fungování nově navrhovaného ustanovení § 3d odst. 2. K bodu 2

(§ 3d odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou úpravu vyvolanou novelou zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění obsaženou v zákoně č. 458/2011 Sb. Je nutné rozhodné období zaměnit

- 68 nově používaným pojmem pojistné období a dále je nutné provést přečíslování dotčených odstavců. K bodu 3

(§ 3d odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou úpravu vyvolanou novelou zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění obsaženou v zákoně č. 458/2011 Sb. Je nutné rozhodné období zaměnit nově používaným pojmem pojistné období a dále je nutné zaměnit pojem vyměřovací základ nově používaným pojmem základ pojistného. K bodu 4

(§ 3d odst. 3)

Jedná se o legislativně technickou úpravu vyvolanou novelou zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění obsaženou v zákoně č. 458/2011 Sb., kdy je nutné rozhodné období zaměnit nově používaným pojmem pojistné období. K bodu 5

(§ 8 odst. 3 a 5)

Jedná se o legislativně technickou úpravu odkazů na příslušné ustanovení upravující podávání přehledů osobou samostatně výdělečně činnou, vyvolanou novelami zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, obsaženými v zákoně č. 138/2011 Sb., zákoně č. 298/2011 Sb. a zákoně č. 458/2011 Sb., kterými se v různém časovém sledu a s různou účinností novelizoval § 8. K bodu 6

(§ 8 odst. 4)

Jedná se o legislativně technickou úpravu odkazů na příslušné ustanovení upravující podávání přehledů osobou samostatně výdělečně činnou, vyvolanou novelami zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, obsaženými v zákoně č. 138/2011 Sb., zákoně č. 298/2011 Sb. a zákoně č. 458/2011 Sb., kterými se v různém časovém sledu a s různou účinností novelizoval § 8. K bodu 7

(§ 8 odst. 6)

Jedná se o legislativně technickou úpravu nahrazení pojmu „rozhodné období“ pojmem „pojistné období“, s nímž začal zákon č. 458/2011 Sb.

K části dvacáté - změna zákona o daních z příjmů K čl. XXVIII K bodu 1

(§ 16a)

S účinností od 1. ledna 2016 se navrhuje solidární zvýšení daně zrušit, neboť toto opatření je pouze dočasné. K bodu 2

(§ 35ba odst. 1 písm. a))

S účinností od 1. ledna 2016 se navrhuje omezení slevy na dani na poplatníka u poživatelů starobního důchodu zrušit, neboť toto opatření je pouze dočasné.

- 69 K bodu 3

(§ 38g odst. 4)

S účinností od 1. ledna 2016 se navrhuje zrušit solidární zvýšení daně, neboť toto opatření je pouze dočasné. Z tohoto důvodu se navrhuje zrušit povinnost podat z tohoto titulu přiznání k dani z příjmů fyzických osob. K bodu 4

(§ 38ha)

S účinností od 1. ledna 2016 se navrhuje solidární zvýšení daně u záloh zrušit, neboť toto opatření je pouze dočasné. K bodu 5

(§ 38k odst. 4 písm. e))

S účinností od 1. ledna 2016 se navrhuje zrušení omezení uplatnění slevy na dani na poplatníka u poživatelů starobního důchodu zrušit, neboť toto opatření je pouze dočasné. V této souvislosti se navrhuje zrušit i úpravu prohlášení k dani u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčními požitky.

K čl. XXIX K bodu 1 Je zakotveno standardní přechodné ustanovení, které zajišťuje zamezení nepravé retroaktivity, která by v rámci změn prováděných tímto zákonem nebyla žádoucí. K bodu 2 Je zakotveno přechodné ustanovení, které zajišťuje, aby plátce daně naposledy zúčtoval mzdy s použitím solidárního zvýšení daně u záloh za kalendářní měsíc prosinec 2015.

K části dvacáté první - změna zákona o dani z přidané hodnoty K čl. XXX K bodu 1

(§ 37 odst. 2)

Legislativně-technická úprava promítnutí uvalení jednotné sazby daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 % k 1. lednu 2016 (tj. ke dni nabytí účinnosti příslušných bodů zákona č. 370/2011 Sb.) z důvodu zvýšení snížené a základní sazby daně z přidané hodnoty od 1. ledna 2013 o 1 procentní bod. K bodu 2

(§ 89 odst. 6)

Tento novelizační bod se snaží řešit stav, kdy v důsledku chyby v legislativním procesu by po zrušení odstavce 6 nedošlo k přečíslování odstavců. K bodu 3

(§ 89 odst. 14)

Jedná se o přečíslování odkazu na odstavec v důsledku zrušení odstavce 6 a přečíslování odstavců.

- 70 -

K části dvacáté druhé - změna zákona o rozpočtovém určení daní K čl. XXXI K bodu 1

(§ 3 odst. 1 písm. b))

V souvislosti se zavedením jednotné sazby daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 % od roku 2016 se upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty tak, aby odpovídalo platnému stavu ve znění zákona č. 370/2011 Sb. K bodu 2

(§ 3 odst. 1 písm. c))

V souvislosti se zrušením solidárního zvýšení daně u daně z příjmů fyzických osob a znovuzavedením základní slevy na dani pro důchodce od 1. ledna 2016 se od tohoto dne upravuje rozpočtové určení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti do původní podoby.

K čl. XXXII Přechodné ustanovení upravuje převod daňových příjmů na přelomu rozpočtových roků 2015/2016.

K části dvacáté druhé - účinnost K čl. XXXIII Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2013. Některé části však musí nabýt účinnosti jiným dnem, a to a) k 1. březnu 2013 části týkající se zrušení doplatku na bydlení b) k 1. lednu 2014 části týkající se zrušení tzv. zelené nafty c) ke dni nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb. části novelizující a. zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (změna sazby daně z převodu nemovitostí) b. zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (legislativně technické opravy) d) k 1. lednu 2016 části novelizující a. zákon o dani z příjmů (zrušení solidárního zvýšení daně a znovuzavedení základní slevy na dani pro důchodce) b. zákon o dani z přidané hodnoty (změny související se sjednocením sazeb daně) c. zákon o rozpočtovém určení (změny související se sjednocením sazeb daně z přidané hodnoty a zrušením solidárního zvýšení daně a znovuzavedením základní slevy na dani pro důchodce).

- 71 Pro konstrukci dělené účinnosti návrhu zákona bylo zvoleno legislativní řešení, které není obvyklé. Samo o sobě není toto řešení v rozporu s Legislativními pravidly vlády (zejména čl. 28), které možnost rozdělit novelu jednoho právního předpisu do více částí výslovně nezakazují. Nicméně, při vědomí, že zvolené řešení není obvyklé, jsou podstata a důvody pro zvolení tohoto řešení níže podrobně zdůvodněny. Pro legislativní řešení dělené účinnosti v případě novely právního předpisu se standardně používá technika, kdy v závěrečné části návrhu zákona se označí konkrétní body jednotlivých částí návrhu zákona, kterých se odlišné nabytí účinnosti týká. Takové ustanovení pak zní například takto: „Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2013 s výjimkou části první bodů 31, 52 a 73 a části čtvrté bodů 11 a 22, které nabývají účinnosti 1. ledna 2014.“. Použití tohoto standardního modelu však způsobuje v průběhu legislativního procesu značné obtíže. Ty jsou nejpatrnější při změnách legislativního textu v Parlamentu České republiky, neboť dochází velmi často díky pozměňovacím návrhům ke změnám v označení jednotlivých novelizačních bodů. Tato změna by se měla projevit i v ustanovení o účinnosti. V tomto okamžiku nastává kámen úrazu. Autor pozměňovacího návrhu, který přidává či naopak odstraňuje jeden či více novelizačních bodů, zřídkakdy provede odpovídající úpravu v ustanoveních o účinnosti. Pokud tak učiní, pak se mnohdy stává, že v dělené účinnosti jsou uvedeny body, které by odlišné účinnosti nabýt neměly. Taková chyba v průběhu legislativního procesu, kterou se nepodaří uhlídat, může přinést závažné právní i ekonomické důsledky. V poslední době se tento problém u zákonů v gesci Ministerstva financí objevuje velmi často. Například poslední novela zákona o dani z přidané hodnoty se musela kvůli zásahům během legislativního procesu opravovat ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Taktéž zákon o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa musel být v průběhu legislativního procesu několikrát upravován a dokonce i při schvalování tohoto zákona Poslaneckou sněmovnou ve znění vráceném Senátem se ozývaly ze strany některých poslanců pochybnosti o správně řešené dělené účinnosti v tomto zákoně (opět byla namítána absence odpovídajícího přečíslování novelizačních bodů). Na základě těchto zkušeností navrhovatel považuje v současné době používané legislativní řešení dělené účinnosti za těžkopádné a nepřehledné. Především osoby připravující jednotlivé pozměňovací návrhy, které jsou většinou odborníci na věcnou problematiku, mají s udržením konstrukce dělené účinnosti v konkrétním zákoně problém. Důsledkem jsou pak nekvalitní pozměňovací návrhy, které, byť je jejich záměrem řešit něco zcela jiného, mění účinnost nesprávných novelizačních bodů. Navrhovatel poté musí vynaložit značné úsilí, aby danou chybu vyhledal a odstranil. Toto úsilí je poté zpravidla uskutečněno nestandardní cestou, a to například pozměňovacím návrhem. Jako řešení výše uvedeného problému se navrhovatel pokusil nalézt koncept, na jehož základě by se tento problém minimalizoval. Byly identifikovány následující možné varianty řešení: 1.

Umístění novelizačních bodů s odlišnou účinností na začátek příslušného článku v dané části. V ustanovení o účinnosti by byl umístěn odkaz na tento článek a tyto novelizační body. K přečíslování by docházelo pouze v případě změn počtu bodů s odlišnou účinností, nebo v případech vložení jiného novelizačního bodu s odlišnou účinností.

- 72 2.

Umístění novelizačních bodů s odlišnou účinností do zvláštního článku téže části (např. v rámci jedné části by existovaly tři články, z nichž první by obsahoval novelizační body s jednou účinností, druhý novelizační body s odlišnou účinností od prvního článku, a třetí by upravoval přechodná ustanovení). Ustanovení o nabytí účinnosti by pak obsahovalo odkaz na tento článek jako celek, čímž by se minimalizovala možnost záměny.

3.

Umístění novelizačních bodů s odlišnou účinností do jiné části. Ustanovení o účinnosti by obsahovalo odkaz na tuto část jako na celek, čímž by se minimalizovala možnost záměny.

4.

Změna struktury novely tak, aby novela byla rozdělena na části s novelizačními body se stejnou účinností a část účinnost. Každá z částí by se dělila na hlavy, z nichž každá by obsahovala novelizační body měnící právě jeden zákon. Tato varianta je však v přímém rozporu s Legislativními pravidly vlády.

5.

Vytvoření doprovodných zákonů, z nichž každý bude obsahovat pouze ty novelizační body, které jsou účinné ke stejnému okamžiku.

Z výše uvedených variant byla zvolena varianta 3, a to na základě následující analýzy jednotlivých variant: 1.

Varianta 1 je poněkud neestetická, neboť opticky změny ustanovení zákona s vyšším číslem paragrafů mohou předcházet změny s nižšími čísly. Nadto se jeví i jako nelogická v případě nastavení účinnosti lex specialis pozdější než účinnosti obecné.

2.

Při volbě varianty 2 by přečíslování bylo nutné při změnách počtů článků nebo při vypuštění či doplnění článku přechodných ustanovení. Nadto bude část obsahovat pravděpodobně i více článků přechodných ustanovení (přechodná ustanovení k první změně účinnosti a přechodná ustanovení k pozdější změně účinnosti), což nejen z estetického hlediska není příhodné.

3.

Ve variantě 3 je přečíslování nutné pouze při změně počtu částí.

4.

Přečíslování je ve variantě 4 nutné pouze při změně počtu účinností lex specialis, to jest v případě, že přibydou nové novelizační body s účinností jinou, než která byla dosud navrhována. Toto řešení je v rozporu s čl. 28 Legislativních pravidel vlády. Přijetí této varianty by vyžadovalo změnu Legislativních pravidel vlády.

5.

Při volbě varianty 5 se není třeba zabývat přečíslováním v rámci jednoho zákona. Velkým negativem však zůstává zatížení právního řádu zákony, které by mohly být vtěleny do řádné novely zákona (obzvláště, pokud se jedná o několik bodů). Nadto je nutné poznamenat, že v průběhu legislativního procesu není jisté, zda se přijmou všechny doprovodné zákony, či některý z nich předběhne novelu zákona nebo jí naopak ztratí z dohledu. Navíc při případné změně novely zákona, například ve formě pozměňovacího návrhu, není vyloučeno, že by nebylo zapotřebí reagovat na tyto změny i v doprovodném zákoně. Zde bychom se mohli setkat s jevem podobným onomu neblahému „přečíslování“.

- 73 Z uvedených důvodů bylo zvoleno a v tomto návrhu zákona navrženo legislativní řešení odpovídající variantě 3.

V Praze dne 6. září 2012

RNDr. Petr Nečas, v.r. předseda vlády

Ing. Miroslav Kalousek, v.r. ministr financí