VĚK DUCHA 2012 + I + I + JOEL 3,1-5 (2,28-32) proroctví o posledních dnech Stane se v posledních dnech. Jestliže se zaslíbení o Duchu svatém naplnilo v den Letnic, žijeme téměř 2000 let v posledních dnech. Poslední dny jsou zjevením Pána Ježíše Krista. Z toho plyne, že Boží plánovací kalendáře jsou jiné než naše: /“V posledních dnech se mi moc nedaří“ – pro nás to zní jako poslední týdny či měsíce. / Boží poslední dny jsou obsahují 2400 měsíců./ Pro nás je podstatné, co se děje v posledních dnech: 28I stane se potom, že vyleji Ducha svého na všeliké tělo, a budou prorokovati synové vaši i dcery vaše; starci vaši sny mívati budou, mládenci vaši vidění vídati budou. 29Nýbrž i na: otroky a na otrokyněv těch dnech vyleji Ducha svého, Máme sny? Míváme vidění? Prorokujeme? Pokud ne, žijeme tedy vůbec ve věku Ducha svatého? Neztratili jsme se mu? Přiznávám, že tento oddíl mi velmi vrtá v hlavě a dnešní kázání je jakýmsi svědectvím o tomto vrtání.
Všeobecnost Ducha svatého Je zde zaslíbeno, že každý, bez rozdílu fysického věku, společenského postavení, životních zkušeností bude mít co říci: Děti rodičů budou prorokovat – mít vhled do situace poznání, odhalení. A to ne lidské, ale Božího odhalení. Ale i jejich rodiče a prarodiče budou mít sny, vidění z jiných úhlů, rozšíření obzorů, vidění kamsi dál a dál. A to ne z lidských popudů /Karl Gustav Jung/ , ale z Božího popudu. Mládenci budou mít vidění, výhled do budoucnosti, vize, a to ne lehkovážné, ale slavné Boží vize. A i ti nejposlednější, posluhovači, otroci dostanou dar Ducha Božího. Velké nádherné a slavné Joeloovo vidění. Splnilo se to či ne? Je to jakási povzbuzující vznešená fikce, kterých máme v Písmu dost a nebo realita uplynulých 2000 let církve? Když trochu snížíme laťku proroctví, vidění a snů z jakési extatičnosti, vytržení z reality, skoro někdy až veštění. Musíme poctivě konstatovat, že se ono slovo naplnilo. Opravdu každý člověk, otrok, malý či velký, dítě či rodič může dostat dar Ducha svatého a může vidět dál. /Lukáškovo vyznání; příprava na křest s Ondrou; kazatelna nejen pro vyvolené, setkávání se staršími lidmi povzbuzení z toho plynoucí/. Je tu Písmo ke kterému má přístup každý. Všem národům a rasám, je zvěstováno Boží slovo. Každý člověk má po ruce slova, která psali Boží proroci „Duchem svatým puzeni byvše“, každý může být při čtení Písma sám sobě prorokem, nechávat se vlastním čtením ovlivňovat Bohem samotným. /sám sobě psychologem – stále větší ponor do vlastní suběktivity X konfrontace s Bohem v jeho slově/ Děláme to? Sníme nad Písmem? Máme vize nad Písmem? Obvińuje nás Boží Duch? Zdá se nám o Písmu? A žijeme v době, kdy se zjevil Pán Ježíš jako Boží Syn. V něm jsme se setkali s Bohem. V něm jsme poznali Boha. Skrze něj a s ním a v něm máme s Bohem vztah. Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého. I zde se ono slovo Joelova proroctví naplnilo. Nikdo před Kristem neměl tak jasné vidění Boha jako máme my dnes. V Kristu se jasně zjevilo, co bylo známo i ve Starém zákoně, ba zbytky se dají najít i v pohanství, že my se nerozhodujeme pro Boha, ale on se rozhoduje pro nás. V Božím Synu Pánu Ježíši Kristu, v jeho dobrovolné smrti za nás, v jeho vzkříšení, v rozhodnutí oběti Božího syna, řekl Pán Bůh ANO pro člověka. A nebylo to laciné ano, ale drahé ano, probolené ano. /to ho muselo bolet!!!/ Tedy v míře poznání o Bohu jsme jedinečná generace, máme jedinečné poznání o Bohu, o milosti, o Božím slově. Ale možná za oním Joelovým slovem cítíme tušíme ještě více. Měli bychom být, jako křesťané lidé vize, lidé proroctví lidé velkých Božích snů. Ale to je něco co zároveň velmi nahání hrůzu! Kolik za historii lidstva takových vizí a snů bylo. A to i velmi upřímných a zbožných!! Vzpomeňme na podivná proroctví která se dějí v našem kraji /sceslav/. Připomínám
na vznešenou ideu vizi Božího města v kalvínově Ženevě, kde kromě pěkného a zbožného vzplály i hranice a slídila mravnostní policie. Vše byle vedeno velkými a zbožnými vizemi a sny o lepších příštích zítřcích. Ale byly i nádherné vize a nádherné touhy. A těch bylo mnohem více! Zde velmi rád připomínám poměrně malou vizi, spíše touhu, naší Jednoty bratrské, kteří toužili žít ctným životem podle zákona Kristova a změnili za 200 let čechy na křesťanskou zem. Vize a sny našich otců ve víře v našem kraji. /František Jakl v našem městě a touhu mít zde ve Frýdku Místku sbor./
lid křesťanský lid vize, snů a proroctví Žijeme ve věku Ducha Božího. A proto je dobré mít sny, vidět dál a hlouběji, mít prorocký Boží vhled do životních situací. Máme se modlit se za to, aby naše vidění bylo širší, abychom viděli více a viděli neviditelné. Ovšem naše myšlení bývá duchovně plytké. /Luboš Hlavačka a setkání s Pastyrčakem – byla tato událost od Boha? Ďábla? Nebo něco jiného?/. Je potřeba vidět dál než v mezích křesťanského odezdikezdismu. Žijeme ve věku Ducha svatého. Vidět dál je mezi křesťany nahrazováno – psychologií, sociologii. Ale věk Ducha zřejmě nabízí více: a budou prorokovati synové vaši i dcery vaše; - proroctví bylo vždy záležitostí spíše Otců než jejich dětí. A ještě méně žen. Proroctví předpokládá, že synové a dcery budou chodit s Bohem. Budou bát Boha vážně. On je velký rozdíl mezi proroctvím a filozofováním. Úvahami o Bohu /zafilozofování se o Bohu/. Synové a dcery svých rodičů – chodíte s Bohem? Máte vztah s Bohem? Máte slovo od Boha? Živé slovo? Duch svatý nám snímá ony „růžové brýle“ mámení. Mámení které nám říká, že ten hřích, který dělám není hřích. Bible, kazatel, manželka to trochu přehání, ten hřích nějak zapomenu a to divné svědomím nějak ukonejším. Správně musíme vidět hlavně sami sebe, svou hříšnost. To však nic nemění na tom, že se dar Ducha svatého týká všech generací. Mladších i starších. starci vaši sny mívati budou, - starci často sny nemají, protože nemohou spát. Staří bývá zahleděná do minulosti. Ohlíží se vzpomíná. V minulosti vidí hodnoty. Zde jsme vyzýváni, že ve věku Ducha mají mít sny. O svých dětech, vnoučatech o sboru. A zase to není vůbec jednoduché. Oni jsou sny a sny. Sny vlastní a sny Boží. /má představa o sboru a Boží představa/ Je třeba zápasit a bojovat o ten Boží pohled. Boží sen. Larry Crabb ve své knize Adamovo mlčení mluví o generaci Otců (a matek), kteří mají sen a fandí, modlí se a povzbuzují mladší generaci: „Jde to zvládnout!“– „Nejsi na to sám“- „Věřím Ti“.Přál bych si, aby právě starci byli těmi kteří nás povzbuzují svými sny. Byli těm kdo vidí nebe otevřené, kteří jsou již blízko svému Pánu. mládenci vaši vidění vídati budou – ti by měli mlčet. Jsou naivní, nic o životě neví. Mládež mívá velká vidění. Často si o sobě myslí, že je první probuzená generace na světě, že věcem lépe rozumí. Jsou drzí. A přesto vidění vídati budou. Zase je to slovo o Božím vidění věcí. O kéž bychom viděli naši mládež, která vidí životy, svět z Božího pohledu a perspektivy. Duchovně prázdná duše nemůže mít sny. Teprve Duše duchem svatým naplněná má sny. Přijali jsme Ducha Božího, když jsme uvěřili? Máme vidění? 29Nýbrž i na: otroky a na otrokyněv těch dnech vyleji Ducha svého, - zcela každý bude mít dar Ducha svatého i ten, nejposlednější, i ten zdánlivě nejhloupější, i ten ve společenském měřítku na konci. Každý může získat dar Ducha svatého.
lide Ducha VLASTNĚ Vlastně jde jenom o to vydělat peníze vlastně jde jenom o to najíst se do sytosti vlastně jde jenom o to nemít žádné vize hodnotit reálně důsledky přítomnosti V neděli stejně jako v pondělí, plní se markety jak kostely a já nemohu si vzpomenout, proč jsme to nechtěli?
Vlastně jde jenom o to dostat se z té krize zbavit se vzpomínek podlehnout marnosti vlastně jde jenom o to nejít do kolize nepěstit svědomí a jiné zbytečnosti. Neděle podobá se pondělí, vše nové už jsme jednou viděli a já přemýšlím až v posteli, jestli jsme tohle chtěli? Duchu svatý, obnoviteli a stvořiteli Přijel, Duchu svatý, přiď kéž se tvé jasné paprsky vynoří; žal z našich myslí zažeň, též temnotu v našich očí. Usvědč nás z hříchu, a ved' nás k Ježíšově krvi, a zjev našemu zvědavému pohledu tajemnou lásku Boží. Oživ naši skleslou víru, sejmi naše pochybnosti a strachy, a zapal v našich srdcích plamen nikdy nehasnoucí lásky. Ukaž nám toho milujícího Člověka, vládce blaženosti,Pána zástupů, mocného Boha, věčného knížete pokoje. Ty očišťuješ naše srdce, posvěcuješ naše duše, nový život na každý úd vyléváš, neporušené znovu tvoříš. Přebývej tedy v našich srdcích, vysvoboď naše mysli z otroctví; Pak budeme znát a chválit a milovat Otce i Syna i Tebe.
28
I stane se potom, že vyleji Ducha svého na všeliké (sp: každé) tělo, → a budou prorokovati synové vaši i dcery vaše;
→ starci vaši sny (sp:snít; )mívati budou, → mládenci(jinoši) vaši vidění vídati (sp:vidění; )budou. 29 Nýbrž i na služebníky(sp: otroky) a na služebnice(sp: otrokyně) v těch (sp:oněch) dnech vyleji Ducha svého, → 30A ukáži (způsobím) zázraky (divné úkazy, zamenia; divy) na nebi i na zemi, o krev a oheň a sloupy dýmové(sp:sloupy kouře;). 31 → Slunce obrátí (21: zakryje tma; zastře tmou, sp:změní v temnotu) se v tmu a měsíc v krev, prvé než přijde den Hospodinův veliký a hrozný, 32
A však stane se, že kdož by koli vzýval jméno Hospodinovo, vysvobozen(sp:se zachrání) bude; nebo na hoře Sion a v Jeruzalémě bude vysvobození(21: vyvázne; budou ti kdo vyvázli; sp:bude útočistě; ) jakož pověděl Hospodin, totiž v ostatcích (21: hrstka přeživších; sp:mezi vyváznuvšími; spolu s těmi), kterýchž povolá Hospodin.
Všeobecné pozorování • •
Místo děje – celý svět nebo celý Izrael Časové údaje – poslední dny, před dnem Hospodinovým
Kontext Literární Celek uvnitř knihy: Od zemědělské pohromy, která je blízká dni Hospodinově, vše pokračuje pokáním a obratem – příchodem Hospodinovým, který má soucit se svým lidem, po tomto období přichází vylití Ducha svatého na všechen lid.
Hledání zvěstné podstaty Nosná témata: Všeobecnost zaslíbení Božího Ducha. – každý smí užívat produktů Ducha svatého. Nikdo není vyloučen: - dcery a synové budou prorokovat - proroctví však bylo spíše dílem otců než synů natož dcer. Nemluvě o tom, že jejich proroctví jsou obvykle nadšenecká. - Starci – až na malé výjimky svědčí Bible spíše o snech mládenců, zrak starců je spíše obrácen do minulosti. Je tu moudrost starců a zkušenostní cenzura. - Jinoši – měli mlčet před staršími, ale zde mají vidění. - Otroci byli nejposlednější v hierarchii Všechny tyto stupnice padnou, všichni si budou před Bohem rovni. Každý bude mít slovo. Každý bude moci porozumět Božím věcem.
Naplnění v NZ – výklad apoštolů. Zalíbení a vysvětlení toho, co se stalo o Letnicích. a. Náznaky přenosu Krev a oheň: -vyjití z egypta – nový exodus. Znamení na zemi i na nebi: Znamení při Kristově příchodu. Prorocké slovo: Boží slovo v každé rodině.
Vidění: vize|
Aplikace Vymezení aplikovaného - Jeho všeobecnost – pro každého je spása - Jeho všeobecné důsledky – změna smýšlení – naděje - Věk proměny myslí, vyjití ze zajetí, věk vzývání Vlastní aplikace – popis jednání či reakce, která má být odpovědí na oddíl - I já mám možnost být učasten tohoto věku - Žiji v tomto jedinečném posledním čase - Mám sny, mám vizi pro sebe, svůj sbor, svoji rodinu? - Žiji pod vlivem prorockého slova – Bible a veden Duchem svatým ji čtu? - Mluví ke mně Pán Bůh, nepovažuji Boží promluvení jen za přežitek? Kde a jak aplikovat - postoj, myšlenka, čin • Ve vztahu k Bohu Zápas o život v Duchu a modlitba za probuzení za zavanutí Ducha svatého • Ve vztahu k sobě Každý den se modlit za probuzení a očekávat Ducha svatého Hledat co brání Duchu svatému, aby působil v mém srdci Činit pokání – výzva předchozích kapitol Joele. • Ve vztahu k druhým Zvěst pro ně –žijete v jedinečném věku!! Ten kdo by vzýval jméno Hospodinovo...!!! • Ve vztahu k ďáblovi Ďábel si přeje, abychom žili z vlastních sil. Abychom měli vlastní plány. Abychom se spoléhali na své schopnosti. Nepotřebovali Boží sny, Boží moudrost a prorocké slovo. Chce abychom se řídili lidskou moudrostí, četli lidské filosofie. Řídili se lidským managmentem. b. Praxe • Modlit se a ve víře očekávat
