VÍTKOVICKÉ NOVINY Tisk zaměstnanců skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
číslo 11 / listopad 2012
Dolní Vítkovice už napořád otevřeny! Po deseti letech práce, ale i přesvědčování kompetentních úřadů, se podařilo proměnit industriální historii v živou část města.
Vítkovice zaujaly na průmyslovém veletrhu Metal - Expo v Moskvě.
3
Firmy skupiny VMG se podílejí na rekonstrukci městského stadionu.
2
4
CzechTourism: Dolní Vítkovice míří do první desítky turistických cílů.
Naftaři z Norska testují dodávky z Vítkovic.
5
8
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
2 EDITORIAL Jan Světlík, předseda představenstva a generální ředitel Vítkovice Holding Vážení kolegové, vážení čtenáři, na tomto místě Vítkovických novin se obvykle shrnuje a komentuje téma, které v daném měsíci zaměstnávalo skupinu Vítkovice, mělo na ni zásadní vliv nebo se jí závažně dotýkalo. Takovým tématem jsou i Nové Vítkovice. Projekt, který začal vznikat před deseti lety, už při přípravách privatizace Vítkovic. Už tehdy bylo potřeba si odpovědět na otázku, jak bude vypadat stará, historická, památkově chráněná část vítkovického areálu. Dnes se přitom mnohým zdá, že se Dolní Vítkovice změnily za rok, dva. Vnímám to jako poklonu, protože se realizační fáze zvládla opravdu rychle, ale na druhou stranu je potřeba si říct, že to stálo roky snažení. Od roku 2002 do roku 2007 jsme zpracovávali nejrůznější studie a snažili se k Národní kulturní památce v Dolních Vítkovicích zaujmout nějaký jasný postoj. Nechtěli jsme nic srovnávat se zemí, jak se často říkalo i psalo, ani uchovávat v atmosféře posledního pracovního dne, jak chtěli jiní. Ale i když jsme mnohé věci zvažovali, nad mnohými váhali a neustále hledali odpovědi na otázky, jedno jsme věděli vždycky jistě: že do Dolních Vítkovic chceme vrátit život, že sem musí dennodenně chodit lid, jinak to nepůjde udržet. Vypracovali jsme stohy žádostí, projektů, záměrů a podkladů pro dotační tituly. Poslední čtyři roky se ty plány a hromady papírů konečně začaly postupně měnit v realitu. Definovali jsme první etapu, spustili projekt z Integrovaného operačního programu a odstartovali rekonstrukci tří klíčových objektů. Vyměnili jsme i architekty a začali pracovat s Josefem Pleskotem, který se ujal architektonické koncepce celé oblasti. Teď si můžeme říct, že máme za sebou den D. Dolní Vítkovice, průmyslové území v centru města, se poprvé za skoro dvě stě let otevírá lidem. Boří se ploty a vrátnice a snad už i hrozné klišé o ostravských Hradčanech. Ale spousta věcí nás ještě čeká. Od velkého Světa techniky přes prodloužení Ruské, aby se do Dolních Vítkovic jezdilo daleko pohodlněji, až po revitalizaci Trojhalí, Hlubiny a Landek Parku. Pracovat se bude i na Zelené ose Vítkovic, cyklostezce z Landek Parku do Komenského sadů a na golfovém hřišti na haldě v Hrabůvce. V poslední etapě se pak počítá s nástavbou na Vysokou pec č. 1, se zpřístupněním levého břehu Ostravice a s rekonstrukcí Vítkovické střední. Je toho dost, ale je to hezká práce.
Vítkovice zaujaly na veletrhu Metal - Expo v Moskvě Společnost Vítkovice Gearworks se spolu s dalšími sedmi sty firmami z celkem 35 zemí světa prezentovala na 18. ročníku tradičního Mezinárodního průmyslového veletrhu Metal - Expo 2012. Ten letošní byl zaměřený na železnou i neželeznou metalurgii, moderní technologie a vybavení a konal se v polovině listopadu v Moskvě. Na veletrhu Vítkovice zaujaly nejen výrobou převodových skříní a dílů s tím spojených, ale také inženýringovou činností zaměřenou na výrobu rypadel, zakladačů, pásových dopravníků a dalších významných strojů pro povrchovou těžbu. "Jednali jsme s řadou ruských a ukrajinských zákazníků a už se nám rýsují první zakázky. Předáváme teď potenciálním klientům naše reference s technickými parametry na ventilátorové mlýny, zakladače, dopravníky nebo bubnové brzdy," popisuje Pavel Borský, ředitel společnosti Vítkovice Gearworks. Návštěvníci vítkovické expozice se seznámili se současnou produkcí společnosti a s novými technologiemi, které nabízí. "Cílem naší účasti bylo prezentovat produkty, získat nové partnery a tím navázat na tradice dodávek v minulých letech. Současná
Úspěšná certifikace na dodávky lahví do Indie Společnost Vítkovice Cylinders získala certifikaci CCOE/PESO na dodávky bezešvých ocelových lahví na indický trh. Jedná se o lahve o objemu do 50 litrů (200-300 bar pracovního tlaku). Není to ovšem historicky první vstup na toto teritorium. V 60. a 70. letech minulého století přes podniky zahraničního obchodu putovaly do Indie tisíce vítkovických lahví ročně. Během 80. let však indická vláda ve snaze ochránit domácí výrobce zavedla vysoká importní cla a další dodávky pro Vítkovice a tehdejší Československo přestaly být zajímavé. "Znovu jsme se o tento trh začali zajímat před několika lety, kdy do Indie expandovali zákazníci, kterým dodáváme v Evropě, Latinské Americe a Blízkém východě. V první
fázi jsme získali certifikaci na 150 barové lahve a teď v říjnu, po zhruba ročním úsilí, jsme úspěšně ukončili klíčovou fázi certifikačního procesu. Lahve s pracovním tlakem 200 a více bar nejsou v sortimentu místních výrobců běžné. Vyrábí se sice, ale úroveň kvality vůbec neodpovídá požadavkům první ligy světových plynařů, jakými jsou společnosti jako Linde, Air Liquide, Air Products nebo Praxair," zdůrazňuje obchodní ředitel společnosti Vítkovice Cylinders Marcel Ujfaluši. Zvláštní dík podle něj patří společnosti Vítkovice India Power, indické afilaci skupiny Vítkovice Machinery Group, která výrazně pomohla ke zmapování potenciálu indického trhu ocelových lahví a rovněž k samotnému získání certifikace.
První dodávky vyrovnávací skládky kontraktu Adularya
Hřídele "větrníků" už jedou do Dánska
V prosinci proběhnou první dodávky inženýringového projektu vyrovnávací skládky pro turecký kontrakt Adularya. Projekt zahrnuje dva skládkové stroje, zakladač a mostový kolesový naběrač, dále pak dvě transportní věže a tři pásové dopravníky. Uhelná skládka plní funkci vyrovnávání přísunu materiálu z dolu do třídírny uhlí při jakékoliv poruše v důlní části. Skládka je dimenzována na kapacitu 100 000 tun uhlí, což je dostačující na dobu zhruba 7 dní. Finalizace zakázky v hodnotě 5,25 miliónů eur, kompletace montáží a první spuštění skládky je plánováno na prosinec příštího roku. "V současné době se již vyrábějí některé uzly skládkových strojů a usilovně se pracuje také na dokončení výrobní a realizační dokumentace," líčí projektový manažer David Moravec ze společnosti Vítkovice Gearworks. Další skládku podobného charakteru a technického řešení zajišťují Vítkovice Gearworks subdodavatelsky pro společnost Vítkovice Power Engineering.
Kulová dráha pro kolesové rypadlo Objednávku na kulovou dráhu pro rypadlo SchRs 1320 pro Severočeské doly podepsala v polovině listopadu společnost Vítkovice Gearworks. Ta na zakázce spolupracuje s další vítkovickou dceřinou společností Vítkovice Heavy Machinery, ve které se právě začaly kovat jednotlivé segmenty spodní a horní části dráhy, která má v průměru patnáct metrů. Kromě samotné dráhy bude společnost Vítkovice Gearworks dodávat zákazníkovi také komponenty pro její uchycení. Jedná se o zakázku v hodnotě 6 miliónů korun, hotovo má být do konce května příštího roku. "Kulová dráha je strojní zařízení, které umožňuje otáčení rypadel nebo zakladačů kolem svojí osy a jako taková je nepostradatelnou součástí těchto strojů. Ve Vítkovicích je děláme už od padesátých let minulého století a pyšníme se opravdu velmi kvalitními drahami, které vydrží i několik desítek let. Třeba na rypadle K10 000, které je největší v republice, funguje naše kulová dráha
situace na ruském trhu je totiž velice příznivá, ruští partneři jsou ochotní investovat do nových technologií nejen v Rusku, ale i ostatních zemích Společenství nezávislých států. Požadují kvalitu, záruku a konkurenceschopnou cenu," konstatuje Hana Szamszeliová, referentka pro marketing, nabídky a prodej ze společnosti Vítkovice Gearworks.
od roku 1978 bez jakýchkoliv závad," popisuje František Kusák ze společnosti Vítkovice Gearworks. Výhledově jsou v plánu kulové dráhy pro rypadla do Turecka a velkou příležitostí je kulová dráha pro v pořadí už druhé rypadlo KK1300 taktéž pro Severočeské doly.
Právě v těchto dnech dodává společnost Vítkovice Heavy Machinery poslední kusy z dánské zakázky společnosti Vestas na 500 kusů hlavních hřídelí k větrným turbínám, které jsou stavěny na pevnině, na ostrovech, ale také na mořích. Dánská společnost Vestas patří již několik let mezi hlavní zákazníky společnosti Vítkovice Heavy Machinery v oblasti větrných turbín. A přestože se tento rok změnil management společnosti Vestas a její vedení se přesunulo z Dánska do Ameriky, jsou již společnosti Vítkovice Heavy Machinery a Vestas dohodnuty na dodávce 400 kusů hřídelí se startem v lednu 2013. A ještě jeden kontrakt směr Dánsko a s pokračováním v příštím roce: společnost Siemens Wind Power A/S se sídlem v Dánsku, která se zabývá převážně stavbou výkonných větrných elektráren na mořích v okolí Dánska a Velké Británie, letos nakoupila třicet hlavních hřídelí pro elektrárny o výkonech 3,6 MW. V posledních měsících probíhal audit na základě této aprobační dodávky, a protože všechna náročná kritéria auditorů ze Siemensu byla splněna, dostala společnost Vítkovice Heavy Machinery zakázku na dalších 42 těchto velkých hřídelí i na příští rok. Na hřídele tohoto typu jsou kladeny velké nároky, protože musí nejen odolávat náročným povětrnostním vlivům na mořích, ale také musí být schopny přenést energii z vrtule rotoru, který má průměr přesně 120 metrů a točí se na ploše o rozloze dvou fotbalových hřišť.
since 1828
3
Velký den D otevřel Dolní Vítkovice už napořád veřejnosti. Po 10 letech práce Hned několik šťastných momentů se slavilo 16. listopadu v Dolních Vítkovicích. Po deseti letech práce, ale i přesvědčování kompetentních úřadů, se podařilo proměnit industriální historii v živou část města. Skončila významná etapa záchrany památek a začala další. Už navždy spojená s přístupem veřejnosti, se životem města místo rezervace šrotu.
Deset let nejrůznějších prací na projektu, který měl změnit Dolní Vítkovice, skončilo symbolicky v polovině listopadu. Na 16. listopadu bylo naplánováno ukončení první fáze proměny Národní kulturní památky, na kterou Dolní oblast Vítkovice získala i evropské a národní financování v rámci tzv. Integrovaného operačního programu. A povedlo se. Den D odstartoval každodenní provoz Dolních Vítkovic a otevřela se i VI. energetická ústředna, která byla slavnostně pokřtěna novým jménem, tedy označením U6. Křestu se dočkala i zajímavá kniha Dolní Vítkovice dnes autora Petra Pavliňáka.
Třešničkou na dortu byla světová premiéra filmu Po Jantarové stezce, který je příběhem Dolních Vítkovic, dokumentem režisérky Jany Chytilové, který vznikal poslední tři roky během všech prací v Dolní oblasti. Celodenní akce, shrnující posledních deset let příprav a prvních realizací projektu obnovy a nového využití technických památek, přilákala spoustu lidí díky workshopům, jako byl třeba ten s uznávaným architektem Josefem Pleskotem, autorem nové podoby hlavních objektů v Dolních Vítkovicích.
Uznání odborníků, zájem veřejnosti
Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu. "Je to pro nás důkaz, že široké okolí také vnímá význam projektu, který přesahuje nejen rámec našeho města, ale celé České republiky," zdůrazňuje P. Koudela.
Křečkostrojem do minulosti Všechno završilo dokončení interaktivní expozice, nebo chcete-li, stálé hravé technické výstavy v U6. I ta byla představena 16. listopadu a na stálo otevřena o den později. Exponáty, které doplnily už dříve otevřené multimediální učebny v U6, jsou volně v prostoru, všem přístupné. "K vidění je tu toho skutečně dost. Simulátory aut, dílna pro děti s modely CNC strojů, na kterých si mohou samy vyzkoušet obrábění, výroba elektřiny vlastními silami nebo obří exponát ponorky Nautilus z románu Julese Verna," zve ředitel Světa techniky Jakub Švrček. V interaktivní "U šestce" jsou nyní už také animátoři, tedy lidé, kteří se chopili nejen role průvodců mezi technickými exponáty, ale jsou tu také proto, aby vysvětlili, jak se dá ta či ona věc spustit, vyzkoušet. Svět techniky v U6 najednou pojme zhruba dvě stě padesát návštěvníků, o které se průvodci starají na dvanácti různě zaměřených stanovištích. Jak funguje kladkostroj? Jak se dá z oceli vyválet plech? Jak je možné, že lze na kole nebo motorce jezdit rovně? A proč se jezdí po kolejích ze železa a ne třeba z betonu? Na tyto i tisíce dalších zvídavých otázek si tu spolu s animátory najdete odpovědi. Při hře a s legrací. Ta ostatně začíná už kousek od vchodu, kde na návštěvníky číhá křečkostroj. Válec, ve kterém místo hlodavce poběžíte vy. " Je to záměr, protože největší silou člověka a jeho rozvoje je člověk sám," vysvětluje vedoucí autorského týmu expozice Milan Pešík. A otevření Dolních Vítkovic pro veřejnost je toho důkazem.
"První fáze revitalizace je za námi, máme sedmidenní provoz Multifunkční auly Gong, což dosud nebylo, fungovat začala interaktivní expozice o technice od parního stroje po současnost v U6. Prostě otevíráme Dolní Vítkovice se vším, co v nich je, lidem," usmívá se Petr Koudela, šéf sdružení Dolní oblast Vítkovice. Není divu, že se kvůli tomu v Dolních Vítkovicích sešli lidé, kteří s projektem obnovy a nového využití technických památek pomohli, stejně jako významné osobnosti společenského, kulturního a politického života. Pozvání přijali ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, eurokomisař Štefan Füle, europoslanec Evžen Tošenovský, ministryně kultury Alena Hanáková, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa či Naděžda
Studenti Západočeské univerzity v Plzni prošli vítkovické výrobní provozy Přes dvě desítky studentů navštívily v rámci plynárenské konference Národního strojírenského klastru společnost Vítkovice Power Engineering. Kromě studentů Vysoké školy báňské přijeli tentokrát nahlédnout za bránu výrobních provozů také strojaři ze Západočeské univerzity v Plzni. "Studenti vysokých škol a jejich pedagogové jsou už pravidelnými hosty všech našich konferencí. Pokud totiž chceme být ve strojařině na špici, neobejdeme se bez vědy, výzkumu a inovací. A proto už dlouhá léta úspěšně spolupracujeme na celé řadě vzdělávacích projektů. My
nabízíme praktickou zkušenost, oni zase především tu teoretickou," vysvětluje manažer Národního strojírenského klastru Lubomír Gogela. Z Plzně do Ostravy přijelo devět vysokoškoláků, kteří studují obor Zařízení pro jaderné elektrárny. V doprovodu zaměstnanců společnosti Vítkovice Power Engineering si prošli provozy smaltovny, mostárny, kotlárny a jaderné energetiky, kde se seznámili kupříkladu s výrobou trubkových svazků pro nízkotlaké ohříváky nebo s výrobou kotlového tělesa pro elektrárnu Adularya v Turecku. Podle ředitele společnosti Vítkovice Power Engineering Martina Peciny je vzájemná spolupráce firem a škol oboustranně výhodná. "Návštěva našich provozů je pro studenty přínosná z hlediska praxe, na vlastní oči vidí to, co často znají jenom z knížek. Zjistí u nás, co je nového v daném oboru, seznámí se s nejmodernějšími technologiemi a výrobními postupy, a tím si významně rozšíří svůj obzor a vědomosti. My na
tom zase vyděláme tak, že se jako firma zviditelňujeme a můžeme si nadané mladé strojaře, které tolik potřebujeme, získat do našeho týmu," poznamenává Pecina.
4
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Vítkovické ocelové konstrukce slouží až v Kanadě Společnost Vítkovice Power Engineering dodala téměř tisíc tun ocelových konstrukcí pro kotelnu v kanadské provincii Quebeck. Podmínkou byla certifikace výroby podle kanadských předpisů. Ta probíhala doslova za pochodu. Zakázka byla výjimečná také náročností přepravy konstrukce. Společnost Vítkovice Power Engineering vyrobila 900 tun ocelových konstrukcí pro spalovnu odpadů ve městě Temiscaming v kanadské provincii Quebeck. Samotná výroba trvala téměř tři a půl měsíce a zahrnovala produkci pětisettunové nosné a přibližně čtyřsettunové sekundární konstrukce, tedy konstrukce plošin, stěn, výtahové šachty a zábradlí. "V současné době už probíhá finalizace montáže a nemáme od klienta žádné reklamované konstrukce, což svědčí o dobré práci a koordinaci pracovníků napříč všemi útvary NS 822 - Mostárna," říká ředitel obchodního úseku ocelových konstrukcí společnosti Vítkovice Power Engineering Pavel Czene.
Sázka na dlouhodobé vztahy Kontrakt na tuto dodávku uzavřely Vítkovice Power Engineering s rakouskou společností Andritz letos v únoru. "Spolupracujeme s nimi již dlouhá léta. Ocelové konstrukce kotelen jsme dodávali do Rakouska, Německa nebo Švédska. Kanada byla pro nás novou výzvou. Je to zaoceánský trh a nebývá příliš
obvyklé exportovat ocelové konstrukce na tak velké vzdálenosti. Klient si nás ale vybral právě díky naší kvalitě a dlouhodobým vztahům," připomíná projektová manažerka zakázky Věra Kučerová.
Přísné kanadské předpisy daly zabrat Podmínkou dodávky konstrukcí byla certifikace pro výrobu a svařování podle kanadských předpisů. Certifikační proces, který prováděla kanadská společnost CWB, byl technicky i časově velmi náročný. "V podstatě vše probíhalo hekticky současně s výrobou, navíc v angličtině. Certifikace obnášela kvalifikační zkoušky svařování, zkoušky přídavných svařovacích materiálů i certifikaci svářečů a operátorů. Podmínkou bylo také zvládnutí náročných písemných a ústních zkoušek ze znalostí norem a následné aplikace na výrobu. Splnění těchto kanadských norem bylo velmi obtížné, protože předepsaná kritéria jsou velice
Firmy VMG se podílejí na rekonstrukci městského stadionu Atraktivní mítink Zlatá tretra se v příštím roce bude konat již na rekonstruovaném Městském stadionu ve Vítkovicích. Dokončena bude právě probíhající 1. etapa, na které se podílí i společnost Vítkovice Revmont. "Uspěli jsme ve výběrovém řízení a našimi subdodavateli budou Vítkovice Power Engineering a Hutní montáže. Na zakázce se tak budou podílet tři firmy ze skupiny VMG," uvedl Pavel Pekárek, ředitel společnosti Vítkovice Revmont. Vzhledem ke známosti a popularitě atletického mítinku Zlatá tretra, který se na stadionu tradičně koná, a dalším pořádaným akcím, považuje zakázku za prestižní a velice dobrou referenci. Cílem rekonstrukce Městského stadionu ve Vítkovicích je podle investora vybudování moderního multifunkčního zařízení. Ostrava získá stadion umožňující pořádání atletických soutěží nejvyšší mezinárodní kategorie, domácích, mezinárodních a mezistátních zápasů ve fotbale, kulturních a společenských akcí. Společnost Vítkovice Power Engineering zahájila výrobu ocelových konstrukcí v listopadu a první expedice bude začátkem prosince. Expedice budou končit příští rok v březnu, kdy bude končit i montáž a předáme naši část díla. "Naše společnosti zajišťují v této etapě dodávku
a montáž východní zastřešené tribuny s kapacitou pěti tisíc sedících diváků," říká Alena Čornejová, vedoucí projektu za VPE. Například jen východní tribuna si vyžádá na 900 tun ocelových konstrukcí, skladovací hala pak zhruba 8,5 tuny a čtyři osvětlovací věže 18,5 tuny. Vedoucí konstrukce Jaroslav Kozák doplňuje, že se jedná o exponovanou pohledovou konstrukci, náročnou především na skloubení všech řemesel s termínovým prolínáním prací. Z důvodu relativně malé skladovací plochy na staveništi bude podle něj expedice probíhat na principu just-in-time. Z pohledu montáže se jedná o složité tvary, které se musí na předmontáži sestavit a následně namontovat. "Jsou velice těžké a složitost montáže spočívá v tom, že tyto komplikované tvary rámů se musí překlopit z vodorovné polohy do svislé, navíc zimní počasí může práci ještě dále ztížit. Ale zkušenosti z podobných staveb máme," dodává Milan Hanzelka, vedoucí projektu za Hutní montáže. Město Ostrava připravuje také II. etapu rekonstrukce, během níž mají vyrůst dvě kryté tribuny (tzv. severní a jižní) za oběma brankami. Tím by se spolu s hlavní a novou východní tribunou uzavřel prstenec stadionu s kapacitou 15 tisíc sedících diváků.
přísná," vysvětlují společně inženýři Lukáš Kolbon a René Kotek, kteří zodpovídali právě za parametry svařování.
Za zákazníkem přes oceán Koncovým odběratelem vyrobených konstrukcí byla kanadská společnost Tembec. Ocelové konstrukce tedy čekal náročný převoz. V kontejnerech putovaly na vlakové překladiště, železnicí do německého přístavu, lodí do Kanady a nakonec kamionem na stavbu spalovny. "Průměrně jsme naložili tři kontejnery za den, nakládali jsme tři nebo čtyři dny v týdnu. Dohromady jsme vyexpedovali 56 kontejnerů," prozrazuje Kučerová. Výsledkem snažení všech zúčastněných je certifikát Canadian Welding Bureau a navíc šance společnosti Vítkovice Power Engineering vstoupit i na severoamerický trh.
Cena pro Vítkovice Power Engineering Společnost Vítkovice Power Engineering vyhrála 3. místo v soutěži o Nejlepší stavbu s ocelovou nosnou konstrukcí realizovanou na území České republiky a Slovenské republiky v období 2009 - 2012 v kategorii Občanské a sportovní stavby. Ocenění získala za rekonverzi plynojemu na multifunkční aulu Gong podle projektu Josefa Pleskota. Organizátorem soutěže je Slovenská společnost pro ocelové konstrukce, Česká asociace ocelových konstrukcí a Žilinská univerzita v Žilině. O umístění tak rozhodují především odborníci a kolegové z daného oboru.
since 1828
5
Josef Seďa: chtěl jsem být lesníkem, ale nakonec si moje srdce získala strojařina Jako malý chtěl být lesníkem, protože měl rád přírodu. Nakonec si ale jeho srdce získala strojařina. Josef Seďa přišel do Ostravy z malé jihomoravské vesničky Krhovice 1. září roku 1966, kdy nastoupil na tehdejší vítkovické učiliště. "Bylo mi 15 let a na základní školu k nám přišli náboráři. Jeden byl z Vítkovických železáren Klementa Gottwalda, druhý byl ze šachet. Ostrava byla v té době opravdovým pojmem, všichni jsme ji znali jako ocelové srdce republiky. Známky jsem měl slušné, a tak jsem se rozhodl, že to tady zkusím," vzpomíná Josef Seďa, vedoucí úseku Logistika ve společnosti Vítkovice Mechanika. rychlokovacího stroje, učil své žáky odborným předmětům. Pod jeho vedením rostli zámečníci, nástrojáři nebo operátoři skladování. "Řadu svých žáků potkávám ve Vítkovicích dodnes. Vždycky je rád vidím, i když některé z nich už nepoznám. To víte, byly to stovky, které jsem učil," poznamenává Seďa, který má radost, že bývalé učiliště dneska funguje jako firemní střední škola. "Potřebujeme mladé schopné lidi, všechno jde dneska hrozně rychle dopředu a my staří se bez nich prostě neobejdeme. Zkušenosti jsou důležité, ale je dobré je kombinovat s mladou krví," myslí si.
Buď se utopíte, nebo plavete Po pěti letech studia se ve Vítkovicích vyučil provozním zámečníkem, pak se na dva roky přemístil do Košic na vojnu, kterou strávil jako letecký mechanik. Po návratu do Ostravy nastoupil do někdejšího Závodu 2. Byla to tehdy největší fabrika, ve které pracovalo přes 6500 zaměstnanců. Josef Seďa tady jako zámečník opravoval obráběcí stroje. "Jednoho dne mě navštívil můj učňovský mistr a začal mě přesvědčovat, ať jdu učit, že zoufale chybí mistři odborné výchovy. A tak jsem zkraje roku 1975 přešel na vítkovické učiliště, kde jsem zůstal skoro 22 let," pokračuje ve vyprávění Seďa, milý, přemýšlivý pán, který v sobě učitele nezapře. Mezi jeho vzory patří Jan Werich nebo Karel Čapek, jejich citáty má vystavené na pracovním stole. "Je fakt, že se mi kolegové někdy smějí a říkají, že učitelství ve mně pořád někde je," usmívá se.
Nejraději měl nauku o materiálu Na učilišti pracoval coby mistr, vrchní mistr odborné výchovy a učitel odborných předmětů. Po nějaké době se stal vedoucím odborného úseku detašovaného pracoviště. Tam, kde dneska stojí hala
V druhé polovině sedmdesátých let ale došlo k utlumení zájmu o klasické učňovské obory a módní se staly střední školy jiného zaměření. Vítkovické učiliště mělo problémy s náborem nových učňů a dost zaměstnanců přešlo zpátky do Vítkovic. Tehdy se v bývalém Závodě 2 začalo budovat kontilití ZPO tedy Zařízení plynulého odlévání oceli. Josef Seďa k novému zařízení nastoupil jako mistr. "To byla dobrá životní zkušenost, protože to vás hodili do vody, kde jste neviděli na dno. Máte dvě možnosti, buď se utopíte, nebo naučíte plavat. Já jsem se naučil plavat," popisuje Seďa. Vzpomíná, jak se konstruktér a kamarád Jarda spletl ve výpočtu a licí oblouk ZPO se jim nepodařilo smontovat na první pokus. "Byli jsme v práci od rána do večera, dělali jsme až třicet hodin v kuse, nebyli jsme k zastavení. Šlo nám o věc, chtěli jsme to dokázat. Všechny nás to neuvěřitelně spojilo a stmelilo, byli jsme dobrý tým," líčí. Týmovou práci si pochvaluje i na dnešním pracovišti.
První pomoc pro stroje Po pěti letech u kontilití přešel na úsek výrobního ředitele, kde měl na starosti koordinaci výroby
a oprav. Do jisté míry v tom v různých obměnách pokračuje dodnes. Společnost Vítkovice Mechanika sice v roce 2000 vznikla jako centrální údržba Vítkovic, ale v současnosti má kromě segmentu hutního a strojírenského servisu i segment výrobní. Tady má Josef Seďa na starost logistiku. Sám to jednoduše popisuje tak, že dbá na to, aby věci byly na správném místě a včas. "Nedílnou součástí úseku logistiky je centrální dispečink. Ten funguje 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Děláme servis a údržbu pro výrobní agregáty dceřiných společností Vítkovic. Když dojde k poruše, tak nám přes dispečerský systém pošle pracovník informaci a kluci od nás tam pošlou opraváře. Dále zajišťujeme třeba objednávání a přistavení železničních vozů, v oblasti hospodaření s energiemi sledujeme denní kapacitu odběru zemního plynu pro celé Vítkovice, řešíme tady taky mimořádné události, úrazy, nehody, požáry nebo krádeže. Je to taková všehochuť," vyjmenovává Josef Seďa, který je mezi kolegy znám taky jako nadšený numismatik a hudebník. Sbírá pamětní mince Československa a České republiky a hraje na tubu. Naučil se hrát už jako učeň na vítkovickém učilišti. "Učňovská vítkovická dechová hudba měla velkou tradici, ansámbly ale bohužel zanikaly spolu s šachtami a podniky. Teď se scházíme jednou týdně v Ostravě - Hrabové a připravujeme až čtyři koncerty ročně. Je nás asi osmnáct, dali jsme se dohromady z někdejších 12 ansámblů. Dobrá polovina z nás jsou současní nebo bývalí Vítkováci, nejstaršímu je 84 let. Společně hrajeme a vzpomínáme, pravidelně jim nosím Vítkovické noviny," usmívá se závěrem Josef Seďa.
Naftaři z Norska testují dodávky z Vítkovic Vítkovice Heavy Machinery mají namířeno do Norska. Tamní ropné těžební společnosti AKER Solution a ASTRUP si zadaly dvě zkušební zakázky, a protože dopadly dobře, mohly by z Vítkovic směřovat do norských off-shorů na těžbu ropy polotovary, ale i sofistikovanější díly, které jsou součástí výkonných vrtných plošin. "Našimi tradičními zákazníky jsou řadu let především Britové, ale je pravda, že chceme rozšířit sortiment i trhy," potvrdil generální ředitel Vítkovice Heavy Machinery Michal Pastušek. První krok už společnost udělala v první polovině letošního roku, kdy se kvalifikovala jako dodavatel finálních komponentů pro podmořskou těžbu ropy díky dvoutunové hydraulické kostce. Ta reguluje průtok plynu a ropy z daného vrtu a je součástí hydraulických setů na ropných vrtech. Vítkovice Heavy Machinery ji dodaly do amerického Houstonu
jako startovací zakázku a očekávají, že si Američané objednají další. Firma se chce na hydraulických setech podílet v co největším možném měřítku, takže vedle této kostky nabízí také produkty násobně těžší a do Skotska chce vyvážet i celé tzv. "master bloky", které se používají výhradně na mořském dně u hlubokovodních vrtů. Tradiční produkty pro naftaře se zatím soustředily na polotovary typu vrtných tyčí a bloků. Těžba ropy
z mořského dna je ale natolik lákavým celosvětovým byznysem, že rozšíření sortimentu se přímo nabízí. "Jdeme dvěma cestami, tedy přes složitější komponenty pro těžaře, ale i doplněním sortimentu tyčí. Ve druhé polovině příštího roku začneme dodávat velké vrtné tyče, jejichž produkci nám umožňuje rychlokovárna," upozornil M. Pastušek. Norský trh by pak měl být zajímavý i pro Vítkovice Hammering.
6
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Výstava dobových fotografií na Zámku ukazuje přeměny Dolních Vítkovic Na bezmála stovce historických fotografií si mohou návštěvníci prohlédnout, jak to od konce 19. století do roku 1962 vypadalo v Dolních Vítkovicích. Výstava je ke shlédnutí v knihovně Vítkovického zámku. Dolnovítkovická oblast se od roku 1828 uzavřená před zraky většiny lidí neuvěřitelně rychle proměňovala. Na území se stavělo a bouralo, přestavovalo v lepší a modernější provozy, měnilo se umístění výrobních zařízení a hal. Dobové fotografie mimo jiné zachytily podobu měďárny, benzolky a dalších objektů, které již dávno nestojí. "Fotografie pocházejí od neznámých fotografů, kteří často zachytili skutečně výjimečné okamžiky, třeba bourání staré louhovny v roce 1926, lití surového železa do pánve při odpichu na Vysoké peci č. 1 nebo vylévání strusky do vyhlazovací jámy.
V neposlední řadě nám dobové fotografie přibližují také odkaz celých generací hutníků, techniků a vysokopecařů," líčí šéfka vítkovického archivu Hana Šústková. Fotografie jsou rozděleny podle míst, kde byly pořízeny, pro snadnější orientaci je vždy připojena soudobá mapka území. "Všechny k nám srdečně zveme, výstava je zdarma a probíhá každý všední den vždy od 8:00 do 14:30. Pro malé i velké jsme navíc připravili puzzle s historicko-průmyslovou tématikou, takže kromě kulturního zážitku se taky pobaví," usmívá se Karel Fránek z archivu společnosti Vítkovice.
Vítkovická dolní oblast a vedle ležící průmyslový areál koksovny Karolina tvořily nepropustnou bariéru mezi centrem Ostravy a Vítkovicemi. V současné době, kdy se tato místa otevírají lidem, a ulice Ruská se protáhne od Vítkovic až ke Karolině, se však stanou nejen spojnicí, ale i novým kulturním a vzdělávacím centrem Ostravy.
“ V knihovně Vítkovického zámku na Výstavní ulici 99 byla 15. listopadu zahájena výstava Dolní oblast Vítkovice na historické fotografii. Fotografie jsou z vernisáže výstavy.
www.novinky.cz
Personální změny ve skupině Vítkovice Machinery Group Ing. Filip Kovařčík, Ph.D. Z pozice konstruktér, projektant odboru Engineeringu ve společnosti Vítkovice Gearworks přešel na pozici technického ředitele této společnosti.
Ing. Richard Liška Z pozice výrobně-technického ředitele společnosti Vítkovice Gearworks přešel do funkce výrobního ředitele této společnosti.
Ing. František Kusák Z pozice vedoucího odboru Engineeringu přešel na pozici ředitele Řízení zakázek společnosti Vítkovice Gearworks.
Ing. Milan Šraml Z pozice ředitele Ars Vítkovice přešel do společnosti Vítkovice Reality Developments na pozici ředitele Ateliéru Ostrava.
Pohled do historie: někdejší plíce huti se mění na interaktivní muzeum Asi se jen stěží mezi Ostraváky najde někdo, kdo ještě neslyšel nic o proměně, jakou prochází Dolní oblast Vítkovic. Do popředí regionálního dění se zapsaly tři objekty Národní kulturní památky Vítkovice - plynojem, Vysoká pec č. 1 a VI. energetická ústředna. A právě letošního 19. července uplynulo již 82 let od chvíle, kdy bylo příslušným úřadem vydáno stavební povolení k výstavbě poslední, šesté z řady vítkovických energetických ústředen. Úkolem VI. ústředny bylo dodávat dostatek stlačeného vzduchu do vysokých pecí. Koncem 20. let 20. století rostla výroba, a proto bylo rozhodnuto přikročit k výstavbě centrály. Bohužel světová hospodářská krize, která poznamenala první polovinu 30. let minulého století, způsobila, že od vydání povolení k samotnému dokončení stavby uplynulo osm let. Stavět se tedy začalo až v roce 1937 a o rok později byla budova obdélníkového půdorysu, o délce 61 m, šířce 41 m a výšce 30,6 m dostavěna. Uvnitř se nalézalo plynové pístové dmychadlo vyrobené ve Vítkovicích v licenci firmy Eduard & Semmer, typ TGM 17. Již za války se započalo se stavbou druhého obdobného dmychadla, které však bylo zprovozněno až v roce 1948. Výkon jednoho dmychadla byl 110 000 m 3 dmýchaného větru s přetlakem 1,2-1,5 atm za
hodinu. Pohon byl zajištěn plynovým zážehovým, dvojčinným dvouválcovým motorem o výkonu 3,8 MW. Pohonným médiem byl vysokopecní plyn. V roce 1961 přibylo další, tentokrát již elektrické turbodmychadlo Jitka, které nahrazovalo v případě poruchy obě plynová zařízení. Jitka byla poháněna elektrickým synchronním motorem o výkonu 2,15 MW, dobou náběhu 15 minut a výkonu 50 000 m3 stlačeného vzduchu. Strojníci ovládající dmychadla v VI. ústředně patřili mezi elitu svého stavu. V době, kdy bylo rozhodnuto o ukončení vysokopecní výroby ve Vítkovicích, se rozhodlo zároveň o osudu ústředny.
S vyhasnutím pecí symbolicky dodýchaly i plíce hutě. Budova sice byla součástí Národní kulturní památky, ale až do roku 2009 v podstatě chátrala. Nový impuls pro její další život představuje projekt interaktivního malého Světa techniky, který se veřejnosti otevřel v polovině letošního listopadu. Na svůj program bude lákat malé i velké návštěvníky a zároveň pomůže popularizaci přírodních a technických věd mezi dětmi a mládeži. Někdejší plíce huti tak znovu ožily. Hana Šústková
since 1828
7
Klub zlepšovatelů seniorů, aneb když je práce koníčkem bez ohledu na věk Dlouhá léta pracovali ve Vítkovicích. Dnes jsou již několik let v důchodu. Stále se ale scházejí, učí se novým věcem z oblasti techniky a navrhují různá užitečná zlepšení. Řeč je o bývalých zaměstnancích společnosti Vítkovice, kteří své pracovní nadšení uplatňují v Klubu zlepšovatelů seniorů. Klub zlepšovatelů seniorů založili bývalí zaměstnanci Vítkovic již v roce 1984. Tehdy čítal 30 členů specialistů hlavně z technických, ale i ekonomických oborů. Dnes, pod záštitou Koordinačního centra seniorů Ostrava, má členů 15. "Scházíme se jednou za měsíc v prostorách Odborové centrály Vítkovic, navíc jezdíme na exkurze do různých výrobních firem. Společně hledáme nové podněty na další zlepšení. Každý pak pracuje na úkolu, který je jeho doménou," vysvětluje jednatel klubu Lumír Bula.
Vynález má úspěch až v daleké Číně Klub má na kontě již řadu úspěchů. Dlouhá léta se zlepšovatelé věnovali povrchové ochraně dílů, která prodlužuje jejich životnost. V Lískovci pak například zavedli do provozu prvního průmyslového robota. Velmi užitečným vynálezem přispěl nejmladší člen klubu Miloslav Kabelka. Vyvinul speciální ochranný povlak pro nářadí a nástroje. "Povlak je určený pro ruční důlní nářadí vyrobené z hliníkových slitin, při nárazu chrání před vznikem tzv. mechanické zápalné jiskry. Využití nachází hlavně v hlubinných dolech, kde hrozí nebezpečí výbuchu," popisuje výhody povlaku
pan Kabelka. Autora patentovaného vynálezu těší skutečnost, že se povlak používá v dolech nejen v České republice, ale také v Číně, v Rusku nebo na Ukrajině. Uplatnění však nachází také v petrochemickém průmyslu.
Nadšení z práce důchodem rozhodně nekončí V současné době zlepšovatelé pracují na zhutňování třísek z obráběcích strojů. "Podstatou je stlačení třísek v poměru 1:20, což má ekonomický i technologický přínos pro hutě. Už jsme provedli základní testy, sestavili a odzkoušeli model. Teď připravujeme výrobní dokumentaci," vysvětluje Bula. Také dodává, že po úpravě pro konkrétní podmínky by zařízení mohlo sloužit mnoha vítkovickým dceřiným firmám. "Za všechny členy klubu můžu říct, že jsme měli vždycky silný vztah k podniku. Já jsem se do práce přímo těšil a bavilo mě to. Tak jako někdo chodí na ryby, my máme zálibu studovat techniku a stále se učit novým věcem. V klubu navíc můžeme zužitkovat dlouhé roky praxe a spoustu zkušeností," s úsměvem vysvětluje úspěšné působení seniorů Bula.
BuduFit club nabízí atraktivní ceny. Chcete dát blízkým vánoční dárek? Jestli ještě váháte, co dát svým blízkým jako vánoční dárek, máme pro vás tip. V moderním BuduFit clubu na Vítkovické střední průmyslové škole a gymnázium mají v prosinci bezkonkurenční ceny za permanentky. Nové zákazníky vyjde deset vstupů na 599 korun, ti stávající k tomu dostanou i volné vstupy navíc. "Další výhody máme připravené pro vítkovické zaměstnance, kteří po předložení zaměstnanecké kartičky získávají slevu dvacet procent na všechny naše služby z klasického ceníku," uvádí Pavel Bugaj, šéf BuduFit clubu. Zbrusu nové moderně vybavené fitness centrum je sestavené ze tří částí, jedna zóna s posilovacími stroji a aerobními trenažéry je zaměřená na fitness a kardio, druhá část je určená na funkční trénink a třetí prostor je 150 m2 velký sál určený primárně na skupinové lekce jako zumba nebo power jóga. Novinkou jsou hodiny break dance, které tady předcvičuje
semifinalista Talentmánie David Pargáč. "Můžete být profesionální nebo rekreační sportovec, maminka na mateřské dovolené nebo senior,
vhodnou formu cvičení si u nás vybere opravdu každý. Zaměřujeme se přitom především na funkční trénink, u kterého se využívá váha vlastního těla. Máme u nás vesměs všechny systémy funkčního tréninku, které dneska jsou na trhu jako powerplate, flowiny, fitbally nebo nestabilní plochy. Navíc plánujeme také workshopy funkčního tréninku, u kterých bude kromě trenéra přítomen také lékař a fyzioterapeut," popisuje Bugaj, podle kterého jsou hlavní klientelou BuduFit clubu lidé, kteří chtějí cvičit dvakrát až třikrát týdně, aby si udrželi fyzickou kondici, zbavili se stresu a získali endorfiny pro svou psychickou pohodu. Fitness centrum má otevřeno od pondělí do soboty vždy od šesté hodiny ranní do devíti hodin do večera s pauzou mezi 11:30 a 14:30. V této době fitko slouží k hodinám tělesné výchovy studentů Vítkovické střední a mladým fotbalistům Baníku.
Prestižní ocenění pro Jana Světlíka za rozvoj Dolních Vítkovic Za rozvoj Dolních Vítkovic získal Jan Světlík, Předseda představenstva a generální ředitel společnosti Vítkovice, prestižní ocenění "Award for Excellence" udělované Asociací pro rozvoj trhu nemovitostí. Cenu si převzal na slavnostním galavečeru v kongresovém sále České národní banky v Praze. Speciální kategorie ocenění Award of Excellence byla součástí už 14. ročníku soutěže "Nejlepší z realit - Best of Realty", která se v tuzemsku považuje za nejprestižnější ve svém oboru. O vítězích rozhodla šestičlenná odborná porota sestavená z respektovaných odborníků reprezentujících profesní sdružení, realitní agenty, architekty i banky. V čele poroty usedl Kamil Kosman, místopředseda dozorčí rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), pod jejíž záštitou soutěž každoročně probíhá. Bojovalo se v celkem pěti kategoriích (Rezidenčních projektů, Nových administrativních center, Rekonstruovaných kanceláří, Obchodních center, Hotelů a průmyslových a skladových areálů). Rozhodujícími kritérii při posuzování kvality přihlášených projektů byly výběr lokality, jejich urbanistické a architektonické řešení, kvalita provedení a úspěšnost na realitním trhu. Ostrava slavila v letošní soutěži úspěch hned dvakrát. Mezi obchodními centry zvítězilo Forum Nová Karolina, které bylo oceněno za vytvoření nové, architektonicky unikátní a velkoryse pojaté destinace pro nákupy i trávení volného času a položení základu nové čtvrti na území bývalého průmyslového areálu.
Jan Světlík převzal ocenění v kongresovém sále České národní banky.
8
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Výsledky CzechTourism: Dolní Vítkovice míří do první desítky turistických cílů Návštěvnost Dolních Vítkovic prudce roste. Pomohly Colours of Ostrava, ale lákají hlavně technické památky, aula Gong a interaktivní expozice. Podle centrály CzechTourism návštěvnost stoupá tak výrazně, že se Dolní Vítkovice pravděpodobně brzy umístí mezi deseti nejnavštěvovanějšími cíli ČR. Projděte si s námi proces od těžby uhlí až po finální výrobu surového železa včetně cesty do útrob vysoké pece. Právě tak láká turisty, ale i studenty a odborníky Dolní oblast Vítkovice. Lidé se tu vzdělávají na konferencích i baví na koncertech v aule Gong. Areál nabízí interaktivní pohled na techniku od parního stroje po současnost i netradiční pohled do světa Julese Vernea. To všechno jsou důvody, proč sem lidé chodí stále častěji. Do celých Dolních Vítkovic včetně Dolu Hlubina a festivalových exteriérů už letos zavítalo bezmála 250 tisíc lidí. Proti loňsku je to takový skok v návštěvnosti, že podle
státní centrály cestovního ruchu CzechTourism pravděpodobně čeká Dolní oblast posun do první desítky nejnavštěvovanějších cílů v České republice. Odborníci se shodují, že důvodem zájmu turistů je nejen otevření rekonstruovaných historických objektů, ale i fakt, že v nich vznikl prostor pro řadu aktivit - konferencí
a workshopů, ale i hudebních a divadelních vystoupení či výstav. Toto spektrum navíc rozšířila rekonstruovaná VI. energetická ústředna - centrum vzdělávání a nová interaktivní expozice U6. "Celá Dolní oblast Vítkovice je jedinečná. Obnova, která tam probíhá, je úžasná. V Česku nemá obdobu. A díky vzdělávacím a kulturním aktivitám, které se tam chystají, má podle mě i světovou úroveň," uvedla pro média Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu. Kromě tří hlavních objektů - Vysoké pece číslo 1, Multifunkční auly Gong a objektu U6 (dříve VI. energetické ústředny), lidé na prohlídkové trase obdivují třeba i Staré koupelny. Jejich první budova byla postavena v roce 1899 a dnes patří mezi architektonické poklady Dolu Hlubina. Když turisté nebo i domácí návštěvníci z Moravskoslezského kraje vystoupají až na vrchol Vysoké pece č. 1, nabídne se jim navíc výhled na Ostravu i Beskydy. "Vnímám areál Dolních Vítkovic jako rodinný poklad," řekl nedávno novinářům ostravský primátor Petr Kajnar a podle letošních statistik návštěvnosti má určitě pravdu.
Fotbalový tým Vítkovice Power Engineering došel až do finále prestižního mezinárodního turnaje Z jarních výsledků fotbalové zlaté ligy firem, konané letos v Ostravě pod názvem VÍTKOVICE GOLDEN TOUR 2012, již víte o postupu tří nejlepších ostravských zástupců do finálového klání, které pro rok 2012 přivítala v posledním listopadovém víkendu Bratislava. Sešlo se 20 nejlépe umístěných týmů z 10 československých lig, konaných také v Praze, Bratislavě, Brně a Plzni. Ostravu reprezentovaly týmy Vítkovice Power Engineering, OS KOVO Ocelové konstrukce a Stamont-Pozemní stavitelství. Husarský kousek se vydařil týmu Vítkovice Power Engineering, který se probojoval až do vytouženého finále. Bylo to po infarktových bojích jak v základní skupině, tak ve čtvrtfinále a především v semifinále, kde vyřadil favority turnaje, kteří měli mezi sebou i hráče futsalových lig. Konečné 2. místo je výborný výsledek pro celý tým, který si v loňském roce dal za cíl dosáhnout v roce 2012 lepšího umístění, než je čtvrtfinále. "Je to pro nás velký úspěch, protože jsme cíl nad rámec splnili. Utkání byla náročná a ukázali jsme, že jsme poskládali lepší hráče, než společnosti jako třeba RWE, Adidas, Telefonica O2, Würth Int., ČEZ, ČD, KB, Kooperativa, PČR, HZS aj., které hrávají pravidelně na turnajích. O to více nás těšilo, že nám ve finálových zápasech tito soupeři, jako právě například ČEZ, sportovně fandili i přes jejich vyřazení v základní skupině. Přirozeně se tak potvrdilo partnerství nejen ze společných energetických projektů, ale i na sportovišti," říká spokojený kapitán týmu VPE Martin Procházka.
"Touto cestou chci poděkovat všem spoluhráčům nejen za předvedené výkony na hřišti, ale také za přístup mimo hrací časy. Turnaj je považován za nejprestižnější halovou ligu firem v České a Slovenské republice. Nechci zapomenout také na členy realizačního týmu VPE, kteří pro nás vytvořili takové podmínky, že jsme se mohli věnovat zápasům ligy. A už teď se kolegové po úspěšném výsledku těší na příští ročník Vítkovice Golden Tour 2013, pro který nám naši vedoucí přislíbili maximální podporu, a to tým velice motivuje do dalších klání," dodal kapitán týmu. V Bratislavě kromě týmu VPE reprezentovalo Ostravu i vítkovické družstvo OS KOVO Ocelové konstrukce a Stamont-Pozemní stavitelství, které bylo oceněno pohárem pro Fair Play tým Euro Golden Tour 2012. Nejlepšími fanoušky turnaje byli vyhlášeni fandové OS KOVO Ocelové konstrukce, kterých přijel na turnaj celý autobus.
VÍTKOVICKÉ NOVINY vydává vedení VÍTKOVICE a.s. / Ruská 2887/101, 706 02 Ostrava-Vítkovice / IČ: 45193070 / evidenční číslo MK ČR E 12764 / tel +420 595 956 000 / www.vitkovice.cz / Redakční zpracování: EK Media s.r.o. / Redakce: Eva Kijonková -
[email protected], Zuzana Mánková -
[email protected] / Editor: Oldřich Babický -
[email protected] / Své příspěvky a náměty zasílejte mailem nebo na adresu EK Media s.r.o., U Parku 2646/12, 702 00 Ostrava / FOTO: archiv, Jiří Zerzoň.
