03 / 2006
JOURNAL L A F A R G E
C E M E N T
VISUTÉ PŘEDPJATÉ STŘECHY str. 8-10
ODVÁŽNÁ LEHKOST GOTICKÝCH KATEDRÁL str. 22-23
...::: summary
obsah aktuality
Lafarge aktuálně
1-3
pomáháme
Projekt náhradních rodin
4-5
materiály
Betony odolné vůči ohni
6-7
Lafarge Cement, a.s. has recently reached two years from the last accident. The fact, that the company acquired this kind of achievement is interpreted as positive movement of thinking and approach. Above all, it is an implementation of safety audits, in which management individually discusses job's security and related risks, also an adoption of strict sanctions of supp(p. 1) liers and employees.
technologie
Visuté předpjaté střechy
8-10
Lafarge presented its biodiversity initiatives at Green Week 2006, that took place from May 30th to June 2nd in Brussels. For the third consecutive year, Lafarge was chosen by the Environmental Committee of the European Commission to participate in the exposition which welcomed 72 exhibitors - mostly NGOs and governmental representatives but also several large multinational companies such as Unile(p.3) ver and Toyota.
str. 3
str. 4-5
referenční stavba
Maltovinové pojivo Multibat
10-11
zajímavá stavba
Městský úřad Semily
12-13
EU a my
Dotace budou vyšší
14-15
ekologie
Polymerní desky
16-17
představujeme
Lovosice
18-19
historie
Vývoj pecí pro pálení slínku
20-21
Project of substitutive family care gives a chance of happier life to families with children in foster care or adoption. This project and an information center in Litoměřice were built with the support of Lafarge Cement. The family center cooperates with (p. 4 - 5) specialists and state institutions.
stopy architektury Gotika
22-23
Suspended pre-stressed concrete roof, which enables to cover large areas
VIP club
24-25
with minimal material requirement, has not yet found an adequate usage in our surrounding. Architects are proposing these modern and economic constructions since the exi(p. 8 - 10) stence of pre-stressed concrete.
Bodyguard
summary
25
str. 8-10
Reconstruction of an old textile factory in Semily into an administrative building presents an extraordinary architectural enterprise. It's not a coincidence that this project got the prestigious award Construction of year 2006, proclaimed on the international building fair FOR ARCH in Pra(p. 12 - 13) gue. There might be a chance of acquiring
more financial recourses from the EU to The Czech Republic. How it can
str. 12-13
str. 22-23
help building industry? We asked Ing. Václav Matyáš, president of Business Association in ( p. 14 - 15) Building Industry.
str. 24
History section gives details of cement ovens improvements in 19th
LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 3/2006 ročník 3 vychází 4 x ročně, toto číslo vychází dne 13. 10. 2006 vydavatel: Lafarge Cement, a.s., 411 12 Čížkovice čp.27, IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600 www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461 redakční rada: Ing. Michal Liška, Lucie Franková šéfredaktorka: Blanka Stehlíková - C.N.A. fotografie: archiv Lafarge, Centrum pro rodinu, Ditherm, Prof. Ing. Jiří Stráský, CSc., P.E., Vladimír Domecký, Miroslav Hvorka, Blanka Stehlíková, G - Art, Svaz výrobců cementu spolupracovníci redakce: Jana Kleinová design: G´Art - Hana Růžičková Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel.
and 20th century in Bohemia, as seen in world context. The improvements brought the perfection of clinkering and energy ( p. 20 - 21) savings.
LAFARGE 03/2006
25
...::: aktuality Lafarge Vážení přátelé, určitě všichni s radostí sledujeme, že stavebnictví se daří a již delší dobu stabilně a vcelku nevídaným tempem roste. Věříme, že množství realizovaných a připravovaných projektů na zlepšení infrastruktury, rostoucí zájem o kvalitnější bydlení a v neposlední řadě rozvoj a vznik nových průmyslových zón umožní zachování tohoto příznivého trendu i v následujících letech. A to je dobrá zpráva pro všechny z nás, kteří v tomto oboru působíme. Také náš časopis, jehož další číslo se vám právě dostává do rukou, se snaží alespoň trochu zrcadlit stav českého stavebního odvětví. Na otázku, jak do něj přivést více peněz z fondů z Bruselu, odpovídá tentokrát prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Ing. Václav Matyáš, který přidává i zajímavé postřehy o perspektivách oboru. V rubrice ,Materiály' se zaměřujeme na přednosti i omezení žárobetonů, historická sekce vám nabízí další pozoruhodnou kapitolu z historie cementářství. Představíme vám i revoluční technologii visutých betonových střech, jež v našem prostředí zatím nebyla plně doceněna. Ukážeme výhody nového ekologického materiálu vyráběného z odpadů - polymerních desek, využitelných jak v interiérech, tak v exteriérech pro prvky zahradní či městské architektury. Opět se podíváme na zajímavou stavbu, jíž je tentokrát úspěšná přeměna strohé tovární budovy ve funkční městský úřad v Semilech a na Děčínsko, kde se při rekonstrukcích obytných objektů výborně uplatňuje naše maltovinové pojivo Multibat. Doufám, že vás i toto číslo Lafarge Journalu potěší a možná i bude v něčem opět inspirovat. Ing. Ivan Mareš, generální ředitel a člen představenstva
Dva roky bez ˙razu Lafarge Cement, a. s., dosáhl v srpnu dvou let od posledního úrazu, který se stal jednomu z dodavatelů. Fakt, že firma dosáhla těchto kulatých čísel, si vysvětluje pozitivním posunem v myšlení a v přístupu k bezpečnosti. Především pak v zavedení auditů bezpečnosti, při kterých management diskutuje o práci a možných rizicích s ní spojených, ale i v zavedení tvrdších postihů vůči dodavatelům a zaměstnancům. Velmi k tomu přispěly zvýšená pozornost, opatrnost, rozvaha, všímavost a reakce na nebezpečné situace spolu s razancí v případě porušování. Děkujeme Vám za dodržování bezpečnostních pravidel v areálu Lafarge Cement, a. s.
Rekonstrukce p¯ÌjezdovÈ komunikace Srpen si vyžádal trpělivost řidičů z důvodu oprav příjezdové komunikace do Lafarge Cement, a. s. Celá komunikace je již plně v provozu, minoritní opravy budou pokračovat do 15. 10. 2006. Společnost nechala opravit celkem 4 km vozovky. Oprava spočívala v přípravě spodní části a vytvoření nového
LAFARGE 03/2006
1
asfaltového koberce v celkové ploše deset tisíc metrů čtverečních. Nejzatíženější úsek, dva pásy komunikace pro výjezd z expedice, pokryl povrch s delší životností, drátkobeton. Celková investice přišla Lafarge Cement, a. s., na bezmála sedm milionů korun. Opravu provedla ústecká firma SSŽ.
aktuality Lafarge ::...
Sniûujeme hluËnost Společnost Lafarge Cement, a. s., zahájila investici do opatření na další snížení hlukové zátěže ve svém okolí. Projekt sestávající z několika opatření v celkové hodnotě zhruba 6,5 milionu korun bude završen do konce února 2007. V minulém roce došlo v areálu cementárny k několika změnám, které vedly ke zvýšení hlukové zátěže v blízkém okolí závodu. Jednalo se zejména o demontáž a demolici již nevyužívaných částí bývalé technologie výroby vápna, která se nacházela uprostřed areálu, a dále o zmenšení skladovací plochy celých pneumatik před pecní linkou. Jak se ukázalo, objekty bývalé vápenky i sklad pneumatik pravděpodobně sloužily jako tlumiče hluku. „Na podnět občanů z okolních obcí, ale i z
vlastní vůle jsme nechali v letošním roce provést opakovaná měření hluku v okolí závodu. Tato měření prokázala nárůst úrovně hlukové zátěže oproti minulým rokům, proto jsme zadali zpracování akustické studie externí odborné firmě. Na základě závěrů této studie jsme začali ihned realizovat opatření vedoucí k minimalizaci hlukové zátěže našeho okolí. Většinu zmíněných opatření provedeme do konce roku 2006 a poslední, technicky nejnáročnější, při příležitosti zimních oprav v únoru roku 2007,“ uvedl ředitel akciové společnosti Dr. Ing. Jan Votava. Jedná se zejména o tato technická opatření: - výměna 12 axiálních ventilátorů za 2 ventilátory radiální na rotační peci pro výpal slínku,
HasiËi cviËili v are·lu cement·rny
V areálu Lafarge Cement, a. s., proběhlo dne 31. 7. 2006 cvičení hasičského záchranného sboru, územního odboru Litoměřice. Akce hasičů byla zaměřena na procvičení činnosti lezecké sku-
piny a vycvičenost hasičů pro zásah ve výškách. Smysl spolupráce vidí akciová společnost především v možnosti tréninku hasičů v reálném prostředí, a tedy v podpoře bezpečnosti nás všech.
2
LAFARGE 03/2006
- odhlučnění dvou hlavních vzduchových ventilátorů na lince pro výrobu odsiřovacích vápenců, - instalace tlumičů na vzduchová děla na pětistupňovém cyklónovém výměníku tepla, - odhlučnění ventilátorů na chladiči slinku s hadicovým filtrem AFEI, - kontrola a revize již realizovaných protihlukových opatření.
BIODIVERZITA:
kde jsme? S devíti sty lomy na celém světě hraje Skupina významnou roli v otázce biodiverzity. Správné řízení, průzkum a údržba lomů usnadňuje jejich následnou rehabilitaci a vytvoření přírodních oblastí příznivých k ochraně mnoha živočišných a rostliných druhů. Skupina si osvojila na konci roku 2005 management systém globální biodiverzity, který umožňuje nejen vyhodnocení problémů souvisejících s biodiverzitou a umístěním stavby, ale i optimální nastavení programů údržby a inovací. Práce na těchto procesech vyžaduje odborné znalosti specializovaných organizací a přírodovědeckých asiociací. Biodiverzita hraje úlohu i v rámci partnerství mezi Skupinou a WWF (Světový fond na ochranu divoké přírody). Jejím hlavním tématem je nyní vypracování ukazatele jakosti biodiverzity.
...::: aktuality Lafarge
Lafarge prezentoval svoje aktivity pro biodiverzitu na Green Week Green Week neboli Zelený týden věnovaný biodiverzitě se uskutečnil v Bruselu od 30. května do 2. června letošního roku. Environmentální rada Evropské komise již třetím rokem vyzvala Lafarge, aby se zúčastil expozice čítající více než sedm desítek účastníků. Většinu z nich sice tvořily nevládní organizace a zástupci vlád, ale mezi nimi se prezentovalo i několik nadnárodních společností, mezi jinými i Unilever a Toyota. Expozici navštívilo denně od 1 100 do 1 500 návštěvníků. Stánek společnosti Lafarge představil politiku Skupiny i nejlepší postupy (best practices) a projekty. Skupina se zapojila také do diskuse kolem kulatého stolu na téma obchod a biodiverzita. Jak Skupina přispívá k biodiverzitě prostřednictvím rekultivací a revitalizací povrchových lomů, ukázala i videoprojekce.
Michel Picard, viceprezident pro environmentální otázky, prezentuje stánek Lafarge evropskému komisaři pro ekologii Stavrosi Dimasovi za účasti Marie-Claude Blin, manažerky Svazu přírody a biodiverzity a environmentálního generálního shromáždění.
Skupina stvrzuje svÈ z·vazky jihoafrickÈmu trhu Lafarge oznámil uzavření dohody v rámci Broad-Based Black Economic Empowerment v hodnotě 120 milionů eur, která podporuje ekonomiku v Jihoafrické republice. Ujednání napomáhá politice směřující k přetváření země a napravení rasové diskriminace tím, že rozšiřuje ekonomickou základnu země. Lafarge je jednou z prvních mezinárodních společností, která se k tomuto kroku zavázala. Ujednání vzniklo díky značnému rozvoji a přesvědčivému výkonu Lafarge na jihoafrickém trhu od příchodu v roce 1998, i díky silnému růstovému potenciálu. Podle dohody prodá Lafarge 26 % těžebních dolů (kamenolomy, vápencové a sádrové lomy).
Hlavními zdroji poptávky po produktech stavebnictví v Jihoafrické republice jsou tvorba fixního kapitálu pro nerezidenční a rezidenční stavby a stavební práce (civilní inženýrství).
V roce 2005 stavebnictví stagnovalo, jen s mírným růstem podílu na HDP z předchozích let (2,5 %). V oblasti nerezidenčních a rezidenčních staveb, které tvoří takřka výhradně soukromý sektor, nebyl zaznamenán nárůst poptávky od roku 1996 kvůli vysokým úrokovým sazbám. Na vývoj stavebnictví kladně zapůsobila politika vlády v oblasti investičních výdajů spojená s růstem těchto výdajů v souvislosti se zvyšováním příjmů rozpočtu, což se projevilo navýšením poptávky po výstavbě budov a projektů civilního inženýrství. Další vývoj stavebnictví však závisí na udržení růstu ekonomiky a poklesu či alespoň neměnnosti úrokových sazeb.
Skupina obnovila partnerstvÌ s Paris-Plages Již čtvrtým rokem v pořadí Skupina spojila své síly s představiteli Paříže v akci Paris–Plages, každoroční události, která mění břehy Seiny v městské pláže. Lafarge poskytl 2 000 tun písku potřebného k vytvoření pláží podél břehů Seiny, a to včetně náměstí
před Hotelem de Ville a speciální zóny pro děti. Akce, kterou přispívá Skupina k příjemnému životu ve městě a k oslavě léta, pro ni znamená i příležitost zkombinovat stavební materiály potřebné k městské výstavbě s čistými a ekologicky šetrnými způsoby dopravy.
LAFARGE 03/2006
3
2 000 tun písku pro Paris-Plages. Materiál byl na místo dopraven pomocí říčního konvoje.
pom·h·me
::...
äance pro öùastn˝ ûivot n·hradnÌch rodin Litoměřické Centrum pro rodinu od ledna letošního roku rozšířilo svoji činnost o odbornou pomoc rodinám s dětmi v náhradní péči, kterým láska a péče biologických rodičů zůstala odepřena. Problémy náhradních rodičů, a to jak pěstounů tak adoptivních, nejsou nikomu utajeny. Děti do nich přicházejí ze samotného okraje společnosti, nezřídka jsou zatíženy nejhoršími zkušenostmi, psychickým a fyzickým týráním, sexuálním zneužíváním, nesou zátěž svých biologických matek, alkoholismus, drogy i odmítnutí. A právě na ně a jejich rodiče se zaměřuje projekt pod vedením Margity Šantavé.
„O manželské páry, které se rozhodnou pro náhradní rodičovství se náš stát dobře stará. Mohou se na svoji novou roli předem nachystat během dvou víkendů, kde jim dětský psycholog, pracovník kojeneckého ústavu a rodinný terapeut vysvětlují, co mohou v budoucnosti očekávat. Dozví se, jak adopce ovlivní jejich vzájemný vztah. Kromě toho mohou navštívit kojenecký ústav, aby poznali prostředí, kde dítě žilo naposledy. Ale pak jsou vhozeni do vody,“ říká Margita Šantavá, matka čtyř adoptovaných dětí.
Úskalí náhradních rodin Náhradní rodičovství přináší jiné problémy, než rodičovství biologické. Rodiče, mnohdy s vlastní bolestnou zkušeností bezdětného manželství, určitě prožijí počáteční radost a euforii, protože se na dítě velmi těší. Brzy se ale dostavují těžkosti, které nemohou předpokládat. Nejde jen o běžnou každodenní honičku a s ní spojenou únavu, ale především o zděděnou genetickou výbavu dětí, kterou však výchovou nelze ovlivnit. Rodiče teprve po čase pochopí, že na sociálně, mentálně a třeba i zdravotně „oslabené dítě" prostě nemusejí sami stačit, neboť je dítě svým nestandardním chování nepřiměřeně stresuje. Nemají dost trpělivosti, energie anebo zkušeností, aby zvládli dítě s potřebou specifické péče a
Lafarge podporuje od roku 2000 také manžele Šustrovy, kteří mají šest dětí v pěstounské péči - občanské sdružení Můj domov, Bechlín
emocionálního hojení. Někdy nesplňuje jejich představy, mají pocit, že se nevyvedlo, nejsou schopni jej plně přijmout a co je úplně nejhorší, dítě se může ocitnout zpátky v ústavu. „Takovým problémům se snažíme předejít prevencí, odbornou pomocí, informacemi, podporou a pochopením hloubky problémů, v nichž se mohou náhradní rodiny ocitnout, vysvětluje Margita Šantavá. „Náš program odborné pomoci náhradním rodinám totiž představuje dlouhodobou a systematickou pomoc, která
4
LAFARGE 03/2006
nekončí přijetím dítěte do rodinné péče.“
Kontinuální pomoc Přijetí dítěte do náhradní rodiny představuje zcela zásadní změnu jak pro rodiče, tak pro dítě, proto je cílem projektu Centra pro rodinu doprovázet dítě od chvíle jeho začlenění do nové rodiny až do dospělosti. „Dítě vychovává především partnerský vztah, pozitivní ovzduší v rodině, schopnost důvěřovat, navzájem se respektovat a odpouštět si. Jádrem
...::: pom·h·me
Setkání rodin, které poskytují náhradní rodinnou péči v Centru pro rodinu v Litoměřicích
péče je rodina jako celek, i když se věnujeme individuálním problémům a osobnímu poradenství,“ vysvětluje Margita Šantavá. Náhradním rodinám Centrum nabízí nejen přednášky, ale hlavně skupinová setkání, zážitkovou a rodinnou terapii. Každý poslední čtvrtek v měsíci pracujeme se skupinou zhruba 15 rodičů, zatímco o děti je postaráno třeba i formou arteterapie, která pomáhá najít hluboce skrytá, poraněná místa a léčit je. Jednou za dva měsíce mohou pěstouni nebo adoptivní rodiče absolvovat celodenní seminář rodičů, který sice vedou speciální psychologové a terapeuti vyškolení na rodinnou terapii, ale jejich průvodci je zkušený pár, který přijal děti do své péče.
Odbornost, nadšení a vedlejší efekty Nadšení, optimismus, nezdolná energie a odbornost, tak by se dal stručně charakterizovat přístup Centra pro rodinu i Margity Šantavé osobně. „Využíváme mnohaletých zkušeností Centra. Vždyť funguje už čtrnáctým rokem. Není pochyb o tom, že na všechnu práci ale nestačí jen pracovníci Centra, které vede paní Ivana Růžičková. „Máme to štěstí a je nám ctí, že s námi spolupracují vzdělaní odborníci, studenti Pedagogické školy z Litoměřic a hlavně dobrovolníci z řad náhradních rodičů, kteří již
během dlouhého plnění rodičovské role získali nadhled a zkušenosti. Jsou to všechno lidé s obrovským nadšením pro práci, kteří vytvářejí pro klienty jedinečnou a velmi příznivou atmosféru. Snaží se předat optimismus náhradním rodinám, aby si více vážili své práce, pochopili její hodnotu a byli schopni rozpoznat, co jim toto rodičovství nabízí. Pak jsou určitě nakloněni nezbytnému procesu otevření se, a tak lépe chápou svoje motivace. Jsou pak schopni pohlédnout na sebe, své dítě a svoje problémy jinak, transformovat svůj přístup i chování a najít vlastní řešení. Rodiny mají možnost také najít kamarády, nové přátelské vztahy a to je - bez nadsázky - báječný vedlejší efekt naší práce. Lidé nacházejí podporu, pochopení a vidí, že i ostatní prožívají stejné problémy, což je pro ně bezesporu vítané.“
LAFARGE 03/2006
5
Rozšiřování služeb Svůj akční rádius chce Centrum pro rodinu dále rozšiřovat a to ke hranicím celého Ústeckého kraje. Centrum právě získalo pověření k výkonu sociálně–právní ochrany dětí a tedy může zajišťovat přípravu žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči. „Poradna letos funguje ve zbrusu nové kanceláři, kterou se nám podařilo vybudovat díky velkorysému daru akciové společnosti Lafarge Cement. O naše služby je k naší radosti opravdu zájem, takže chceme najít a pronajmout další prostory. Plánů a vizí je mnoho, máme to štěstí, že naším hlavním sponzorem je firma, kde sedí osvícení lidé a díku tomu můžeme poskytovat klientům odbornou terapeutickou péči úplně zdarma a navíc můžeme uvažovat i o dalším rozšiřování naší působnosti,“ uvedla Margita Šantavá.
materi·ly :::...
Betony odolnÈ v˘Ëi ohni Beton odolný vůči „ohni“, resp. vysokým teplotám, který je určen k ochraně tepelných agregátů a průmyslových pecí, se nazývá žárobeton. Žárobetony patří do skupiny netvarovaných žáruvzdorných materiálů. Jde o směs žáruvzdorných zrnitých materiálů a pojiv, které umožňují zpevnění při pokojové teplotě, sušení nebo výpalu.
Stěna spalovací komory fluidního kotle ze žárobetonových bloků po ročním provozu (teplota 900 °C)
U žárobetonu je podstatné vědět, jakou teplotu bude muset betonový monolit nebo prefabrikát během provozu snášet. Důležité je také, jakým způsobem bude beton vysoké teplotě vystaven, tj. zda přijde do přímého kontaktu s ohněm–žárem, o jaký proces v agregátu jde, k jakým chemickým reakcím tam dochází, atd. Parametry, na které se nejvíce soustřeďujeme při jejich výběru jsou klasifikační teplota, objemová hmotnost, pevnost, únosnost v žáru, tepelná vodivost, trvalé délkové změny, zdánlivá pórovitost, chemické složení a granulometrie. Běžné betony tvořené portlandským cementem a hutným kamenivem do betonu dle normy ČSN EN 206–1 odolávají bez větších problémů do teploty cca 250°C. Nad tuto
teplotu až do cca 900°C se může jako pojivo použít portlandský cement, ale kamenivo musí být speciální pro žárobetonové směsi. Nad 900°C již musí být použit hlinitanový cement nebo jiné pojivo. Beton vystavený vysokým teplotám podléhá degradaci, kterou způsobuje rozklad hydratačních produktů betonu, a rozpadu vazby kameniva s ostatními složkami betonu vlivem vysoké teploty a dalších činitelů. Proto je nutné dbát na optimální výběr složek dané směsi a znát jejich strukturální vlastnosti.
změnám teplot. Žárobetony jsou směsi, které obsahují kamenivo, což jsou různé termicky stabilní přírodní nebo syntetické suroviny, například žáruvzdorné jíly a lupky, silimanit, andalusit, kyanit, bauxit, syntetický mullit, korund. Žárobetony dále tvoří pojivo, které má za úkol spojit zrna kameniva a tím zabezpečit manipulační a přechodovou pevnost monolitických vyzdívek. Přísady zlepšují reologické vlastnosti, ovlivňují rychlost tuhnutí a zvyšují účinek pojiva.
Druhy žárobetonů Vlastnosti žárobetonů Základní charakteristikou žárobetonů je stálost při vysokých teplotách, dále se vyznačují rezistencí vůči korozi, otěruvzdorností, chemickou odolností, pevností, odolností vůči náhlým
6
LAFARGE 03/2006
Žárobetony se dělí se na dvě hlavní skupiny, a to žárobetony hutní a izolační. Hutní žárobetony tvoří tzv. pracovní vyzdívku, která je v styku s „ohněm“, resp. žárem a ty se dále dělí na pět skupin podle obsahu cementu (běžné, se
...::: materi·ly středním obsahem cementu, s nízkým obsahem cementu, s velmi nízkým obsahem cementu a bezcementové). Obsah cementu se pohybuje od 0 až do cca 30 % z hmotnosti žárobetonu. Izolační žárobetony, kde pojivo tvoří také cement, obsahují jako kamenivo lehčený šamot, expandovaný perlit, vermikulit nebo kuličkový korund. Jejich pórovitost je značně vyšší a po vypálení dosahuje více než 45 %. Většinou se dodávají jako suché směsi, které se navlhčují před použitím a aplikují se přímo na stavbě do dřevěných nebo kovových bednění. Druhou možností je výroba žárobetonových prefabrikátů různých tvarů. Tyto žárobetonové tvarovky jsou vysušeny nebo vypáleny podle potřeb a
Aplikace žárobetonů Oba druhy žárobetonů se aplikují do různých typů agregátů a zařízení. Směsi se míchají přesně stanovenou dobu se záměsovou vodou, přičemž množství vody určuje typ žárobetonu. Žárobetonová vyzdívka se kotví pomocí kovových nebo keramických kotev. Betony se aplikují do bednění, zpracovávají se vibrováním nebo se používají i samotekoucí žárobetony, a to v místech kde je problém dosáhnout zhutnění. Na některé opravy pecí a kotlů se využívají torkretační žárobetony, které se aplikují stříkáním pomocí trysky (směs vody a betonu). Žárobetony se uplatňují nejen v hutnickém a energetickém průmyslu (flu-
Torkretační žárobeton v okolí práškových hořáků
Kombinace cihelné vyzdívky se žárobetonem v kotli na spalování dřevného a komunálního odpadu
typu daného zařízení a aplikují se jako tvarová vyzdívka. Žárobetony se zpracovávají litím, vibrováním, ubíjením nebo torkretováním.
idní kotle), ale i ve spalovnách a cementářském průmyslu pro pecní linky na výrobu slínku.
Hlinitanové cementy Přednosti žáromonolitů Výhodou žáromonolitů je rychlý a jednoduchý způsob zhotovení, lepší tepelně izolační schopnosti ve srovnání s tradiční vyzdívkou z cihel, dobrá odolnost vůči náhlým změnám teplot a v neposlední řadě menší množství spár než cihelná vyzdívka. Na druhou stranu žáromonolit potřebuje více času k uvedení do provozu, protože se z něj musí odpařit značné množství vody a má poměrně vysokou pórovitost. Je důležité vzít v úvahu, že cementy zhoršují žárové vlastnosti žáromonolitů a tím snižují teplotu použití v důsledku tvorby tavenin při poměrně nízkých teplotách.
I když jsou stále nejrozšířenějším pojivem cementy, portlandské cementy se pro žárotechniku využívají už jen ve velice malém množství, protože jejich použití je limitováno teplotou do max. 900°C. Hlavní využitelnou skupinou cementů jsou hlinitanové cementy, z produkce Lafarge Aluminates např. Cement Fondu Lafarge, Secar 51, Secar 71, Secar 81. Hlavní účinnou látkou v hlinitanovém cementu je CaO.Al2O3. Výchozími surovinami pro výrobu jsou vápenec a bauxit, nejčastěji se vyrábí tavením v plamenné nebo elektrické obloukové peci při teplotě kolem 1600°C. Při tuhnutí nastává rychlá hydratace
LAFARGE 03/2006
a hydrolýza aktivní fáze. Mezi charakteristické vlastnosti hlinitanového cementu patří pomalejší počáteční tuhnutí následované pak rychlým tuhnutím; po 12 až 24 hodinách dosahuje hlinitanový cement pevnosti, kterou portlandský cement získá až po 28 dnech, dále jsou to vysoké konečné pevnosti kolem 60 až 100 MPa. Rychle uvolňované hydratační teplo umožňuje provádět betonářské práce i za mírného mrazu. Hlinitanový cement je odolný nejen vůči uhličitanovým vodám, ale i vůči vysokým teplotám. Čím vyšší je obsah Al2O3, tím je jeho použití pro vyšší třídy žárobetonu, tj. pro vyšší teploty vhodnější. Číslo za Secarem určuje přibližný obsah oxidu hlinitého (Al2O3), u Cementu Fondu
7
Lafarge je obsah Al2O3 kolem 40 %. Vyšší třídy cementu (Secar 71, Secar 81) se používají pro žárobetony až do teploty použití 1 600 °C. Hlinitanové cementy mají širší využití a používají se také v chemickém, farmaceutickém průmyslu nebo ve zdravotnictví. Hlavním distributorem hlinitanových cementů od společnosti Kerneos (bývalé Lafarge Aluminates) pro Českou a Slovenskou republiku a realizátorem vyzdívek různých typů agregátů a pecí v ČR je společnost Ditherm, která poskytuje komplexní služby v oblasti žárotechniky.
Ve spolupráci s Ing. Eduardem Galkem, Ditherm
technologie :::...
Sportovní stadion v Braga
VisutÈ
p¯edpjatÈ st¯echy
Visuté betonové střechy, které umožňují zastřešit velké prostory s minimální spotřebou materiálu a které nepotřebují pro výstavbu skruž, navrhují světoví architekti od počátku předpjatého betonu.
Konstrukční řešení střech je podobné řešení konstrukcí předpjatých visutých lávek pro pěší, které jsou v naší zemi úspěšně stavěny od roku 1989; bohužel, visuté střechy z předpjatého betonu nebyly u nás dosud realizovány, přestože mohou bezpochyby naše prostředí obohatit po stránce architektonické i ekonomické. Visuté konstrukce mají buď jednoduchou křivost, nebo tvoří rotačně symetrické plochy, popřípa-
dě vytvářejí konstrukce dvojí křivosti. Je zřejmé, že visuté konstrukce mohou být navrženy nad jakýmkoliv půdorysem. Jejich tvar však v počátečním stavu musí být bezmomentový – výslednicový (funicular) k danému zatížení.
Působení konstrukcí Působení konstrukcí lze vysvětlit na konstrukci s jednoduchou křivostí tvořené visutým předpjatým 1
2 a
a
b
b
c
8
pásem. Krása obloukových a visutých konstrukcí vychází z jejich ekonomického tvaru. Ekonomie je zřejmá z obr. 1a, na kterém jsou vykresleny trajektorie hlavních napětí, které vznikají v prostém, rovnoměrně zatíženém nosníku. Je zřejmé, že maximální namáhání vzniká jen v krajních vláknech a že nosník má mnoho zbytečné (mrtvé – dead) hmoty, která se nepodílí na přenosu zatížení. Z obrázku je zřejmé, že chceme–li redukovat tíhu nosníku, musíme eliminovat mrtvou hmotu a musíme využít tahovou nebo tlakovou únosnost konstrukčních prvků. Z nosníku je tak odvozeno lano nebo oblouk, u kterých je vodorovná síla přenášena táhlem nebo vzpěrou (obr. 1b); jestliže základová půda je schopna přenést vodorovné účinky, můžeme
LAFARGE 03/2006
...::: technologie 4 3
Olympijský stadion "Saddledome" v Calgary - tvar konstrukce
5
Olympijský stadion "Saddledome" v Calgary - montáž střechy
Olympijský stadion „Saddledome“ v Calgary
6
7
a
b
c
Plavecký stadion ve Wüppertalu
nahradit táhlo nebo vzpěru tuhými základy (obr. 1c) Rovnoměrně zatížený betonový oblouk může překlenout několik kilometrů, visuté lano několik desítek kilometrů. Jejich tvar však vždy musí být výslednicový (funicular) k danému zatížení a kabel nebo oblouk musí mít dostatečný průvěs nebo vzepětí. Tvar nosného lana se mění podle zatížení, proto je nutné jej patřičně ztužit, aby byl zajištěn bezporuchový provoz.
Ztužení lan Vliv ztužení lan betonovým pásem je zřejmý z obr. 2, na kterém je porovnávána konstrukce ztužená mrtvou hmotou (a) a betonovým pásem (b). Konstrukce o rozpětí 99 m má průvěs 1,98 m. Konstrukci tvoří dva kabely celkové plochy 0,236 m2 a modulu pružnosti 200 GPa. Mrtvá hmota a betonový pás mají stejnou plochu 1 m2 a jsou z betonu modulu pružnosti Eb = 36 GPa. Počáteční namáhání obou konstrukcí je tedy totožné. Konstrukce je dále zatížena rovnoměrným
zatížením p = 20 kN/m situovaným na polovině délky. Z obrázku je zřejmé, že maximální deformace konstrukce (obr. 2b) je cca 48 % deformace konstrukce (obr. 2a). Dále je zřejmé, že deformace konstrukcí se soudržnými nebo nesoudržnými kabely je téměř totožná. Ztužení kabelu betonovým pásem představuje ekonomické řešení, které dává konstrukcím střech dostatečnou tuhost a stabilitu. Betonový pás, který spolupůsobí s kabely, nemůže přenést tahová namáhání, která v něm vznikají. Proto je vhodné betonový pás předepnout. Předpjatý pás je možno vytvořit z monolitického nebo z prefabrikovaného betonu. V obou případech lze bednění nebo prefabrikované prvky zavěsit na nosné kabely.
Plavecký stadion ve Wüppertalu, Německo První moderní visutou konstrukci postavili Němci v roce 1956 podle návrhů kanceláří prof. Leonhardta (obr. 6). Konstrukci střechy o rozpětí 65 m
LAFARGE 03/2006
9
Plavecký stadion ve Wüppertalu a) řez skořepinou, b) příčný řez konstrukcí, c) podélný řez konstrukcí
tvoří skořepina tloušťky pouhých 57 mm (obr. 7). Skořepina je příčně a podélně předepnuta. Střecha je podepřena skloněnými příčnými rámy podporujícími hlediště. V místě vetknutí skořepiny do příčných rámů je skořepina zesílena a vytváří tak skloněný ztužující nosník. Protilehlé rámy jsou spolu vzájemně spojeny příčnými vzpěrami podporujícími dno bazénu. Tahová síla je z nosných kabelů a skořepiny přenášena do základů jednak ohybovou únosností příčných rámů, jednak skloněným nosníkem do koncových obloukových žeber podporovaných štíhlými betonovými sloupy.
Olympijský stadion „Saddledome“ v Calgary, Kanada Olympijský stadion postavený při příležitosti zimních olympijských her
technologie :::... konaných v roce 1988 v Calgary patří mezi vrcholná inženýrská díla (obr. 3). Konstrukci stadionu tvoří systém prefabrikovaných radiálně uspořádaných rámů podporujících hlediště, střechu tvoří skořepina z lehkého konstrukčního betonu o maximálním rozpětí 135,3 m. Tvar konstrukce vznikl průnikem koule s hyperbolickým paraboloidem (obr. 4). Ačkoliv konstrukce má nepravidelný tvar, byla navržena tak, aby umožnila účelnou prefabrikaci, unifikaci prvků a ekonomickou montáž. Skořepina je sestavena z prefabrikovaných prvků nesených kabely tvořenými předpínacími lany a je předepnuta předpínacími kabely z monostrandů. Nosné a předpínací kabely jsou situovány ve spárách mezi prvky. Nosná a předpínací lana jsou zakotvena do okrajového prstence uloženého na ložiscích situovaných na vrcholech kruhovitě zakřivených okrajových sloupů. Prstenec, který má komorový průřez, byl sestaven z prefabrikovaných prvků korýtkového průřezu a přímo na stavbě doplněn o horní desku betonovanou současně se spárami mezi prvky. Stabilita celé 8
střechy je zajištěna předpjatými rámy tvaru písmene A situovanými v nejnižších bodech střechy; rámy jsou monoliticky spojeny s okrajovým prstencem. Konstrukce střechy byla smontována beze skruže, prefabrikované prvky byly při montáži uloženy na pravoúhlou síť nosných kabelů (obr. 5). Po smontování všech prvků byly mezi prvky vybetonovány spáry a konstrukce byla předepnuta předpínacími kabely. Konstrukce se vyznačuje nejen ekonomickým tvarem, ale má - v porovnání s jinými konstrukcemi - minimální objem. Její provoz je tedy nejméně energeticky náročný.
Sportovní stadion v Braga, Portugalsko Při příležitosti mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2004 byl v portugalském městě Braga v roce 2003 dokončen sportovní stadion (obr. 9). Hlediště stadionu jsou zastřešena betonovými skořepinami podepíranými visutými kabely o rozpětí 202 m (obr. 8). Na jedné straně jsou kabely zakotveny v příčných rámech podporujících hlediště, na druhé straně v kotevních blocích přikotvených ke zdravé skále. Střecha je sestavena z prefabrikovaných prvků podepíraných vnějšími kabely situovanými pod nimi. Skořepina není monoliticky spojena s krajními kotevními nosníky. Spojení je tvořeno kabely a diagonálními ocelovými pruty. Prof. Ing. Jiří Stráský, CSc., P.E. VUT Stavební fakulta, Brno Publikováno se souhlasem Beton - TKS
Sportovní stadion v Braga - příčný řez konstrukcí
9
Sportovní stadion v Braga - stavba skořepiny
10
LAFARGE 03/2006
Rekonstrukce fasád tří obytných budov, které tentokrát představujeme, proběhla pod taktovkou firmy Vladimír Domecký pomocí univerzálního jemně mletého maltovinového pojiva Mutibat z produkce Lafarge Cement. Společnost Vladimír Domecký již patnáct let nabízí nejen veškeré stavební práce, ale i dodávku betonových směsí z vlastní betonárky přímo na stavbu a zpracování projektové dokumentace.
1
Obytný dům v Děčíně-Popovicích před rekonstrukcí
Firma se sídlem v Děčíně opravuje fasády, rekonstruuje celé budovy a staví rodinné domky. Několikaletá obchodní spolupráce mezi společnostmi Lafarge Cement a Vladimír Domecký je důkazem, že kvalitní materiály v rukou důvěryhodného a spolehlivého stavebního realizátora mají u zákazníků ohlas a úspěch. Fasáda třípodlažního bytového domu v Děčíně–Popovicích (obr. 1, 3, 4, 5) je toho výborným příkladem: během dvouměsíční rekonstrukce nejprve dělníci otloukli původní omítku a poté nanesli jádrovou omítku z Multibatu, který přímo na stavbě smíchali s pískem a vodou. Čtyřista šedesát metrů čtverečních fasády si vyžádalo zhruba 11 500 kg Multibatu (dle tabulky spotřeby 25kg/m2 při tl. jádra 1,5 cm). Dále byla natažena výztužná síť - perlinka
...::: ReferenËnÌ stavba
MaltovinovÈ pojivo Multibat slouûÌ p¯i rekonstrukci fas·d nesoucí vrchní tříbarevnou omítku Terranova. Výsledné barevné vyznění je výsledkem spolupráce investora a projekční kanceláře. Hlavním požadavkem investora u druhého příkladu (obr. 2) bylo optické snížení poměrně vysokého a úzkého rodinného domu, který se nachází v obci Růžová hned vedle frekventované silnice. Kvůli problémům se znečišťováním domu automobilovým provozem majitel také preferoval tmavší odstín fasády. Firma Domecký našla funkční a současně estetické řešení. Spodní tmavší sekci fasády oddělila umělou římsou, která vytvořila vizuální
2
Rodinný domek v obci Růžová na Děčínsku
4
3
5
Průběh rekonstrukce bytového domu v Děčíně-Popovicích
předěl světlejší horní plochy. Barevné pojetí spolu s římsou příznivě vyrovnává proporce domku a působí čistě a velmi elegantně. Pro třetí příklad jsme se zatoulali do obce Ludvíkovice, tady jsme našli rodinný domek s bezvadně rekonstruovanou fasádou z Multibatu, jež je výrobkem firmy Lafarge Cement, a.s. Světlý odstín omítky ladí s celkovým uspořádám objektu, který se rozkládá v upravené zahrádce. Všechny tři stavby mají společného jmenovatele, budou muset projít nejen zkouškou času, ale i zhoršenými povětrnostními podmínkami. Všechny totiž stojí na místech, kde jsou vystaveny náporům silných větrů, dešťů a přívalů sněhu, takže kvalita použitých stavebních materiálů i stavebních prací bude skutečně prokázána.
2
Dvoupodlažní domek v obci Ludvíkovice
LAFARGE 03/2006
11
zajÌmav· stavba :::...
Origin·lnÌ p¯estavba tov·rnÌ budovy Městský úřad v Semilech je na první pohled sice celkem běžná stavba, ale ve skutečnosti jde o originálně řešenou rekonstrukci bývalé továrny Vista, která si vysloužila ocenění Stavba roku 2005 Libereckého kraje a titul Stavba roku 2006. Ke zdařilému výsledku vedl nejen dobrý nápad Studia Artikl, ale i důslednost při realizaci, která dala vyniknout původním prvkům ryze utilitární architektury.
Koncepce přestavby vychází ze zadání semilské radnice, jež požadovala navrátit sto padesát let starému továrnímu objektu původní výraz, dotvořit Riegrovo náměstí a zajistit bezproblémovou dostupnost úřadu pro obyvatele. Solitérní budova, která vynikla díky odstranění přebujelých, ale nefunkčních přístavků, splňuje i bezpečnostní kritéria administrativního provozu. Architektonické řešení reflektuje světové trendy preferující uchování historických objektů namísto jejich demolice.
Konstrukce a vnitřní členění „Z konstrukčního hlediska je objekt rekonstruován bez zásahů do
nosných konstrukcí, výrazné změny naopak doznaly nové okenní výplně, přistavěn byl nový tubus schodiště s výtahem v zadní části objektu. Z drobných stavebních úprav podstoupily úplnou výměnu vnitřní instalace a budova musela být úplně vyčištěna. Původní litinové sloupy s držáky na transmise, masivní a převážně zdravé trámy zůstaly zachovány. Využití již existujících stavebních prvků v maximální možné míře náš projekt výrazně zlevnilo,“ informuje Filip Horatschke ze Studia Artikl. Do klasické volné výrobní haly s vysokými okny po stranách autoři umístili po obou stranách kanceláře a zázemí pro úředníky tak, aby upro-
Ztvárnění fasády a okenní výplně architekti navrhli tak, aby zachovali původní výraz budovy
12
LAFARGE 03/2006
střed vznikl víceúčelový prostor ve tvaru písmene T, který vyplnily chodby, čekárny a místa pro informační přepážky. Ve vstupním podlaží je situována rozptylová hala spolu s možností občerstvení sloužící veřejnosti. Po zachovaném schodišti je přístup do druhého podlaží, kde je opět přilehlá rozptylová hala a pro velkou světelnou výšku umístěny kanceláře - sociální odbor, správní odbor, výstavba, stavební úřad, životní prostředí, dopravní přestupky, živnostenský úřad a jedna zasedací místnost. Podkroví je využito spíše pro poloveřejný provoz - pro funkce zasedacích místností a zasedání zastupitelstva. Nová administrativní funkce a z toho plynoucí pro-
Přistavěný tubus schodiště s výtahem v zadní části objektu.
...::: zajÌmav· stavba
Rekonstrukce dotváří a prodlužuje Riegrovo náměstí směrem k informačnímu centru, které je zakomponováno do celého prostoru. Novou kompozici potrhuje i umělé osvětlení.
Nová funkce a nový provoz budovy je situován do lehkých „stavebnicových“ prvků tzv. „boxů“ barevně a materiálově ztvárněných s možností variability a flexibility dle požadavků provozu Městského úřadu v dalším období své existence.
voz budovy je situován do lehkých „stavebnicových“ prvků, tzv. „boxů“, barevně a materiálově ztvárněných s možností variability a flexibility.
Hra světla Osvětlení administrativní budovy denním světlem je opravdu pozoruhodné a s řešením tohoto problému si autoři doslova pohráli. Prosklený hlavní vchod je orientován do volného prostranství před budovu měst-
ského úřadu, naproti se nachází původní velké okno. Ve druhém nadzemním podlaží jsou naproti sobě okna dvě. Denní osvětlení v další části chodby zajišťuje nejen prosklení horní třetiny stěn kanceláří, ale i prosklené dveře. Do podkrovní zasedačky bylo potřeba také zavést denní světlo a současně nechat vyniknout zachovaným trámovým konstrukcím ve zkoseném prostoru. To se jednoznačně podařilo. „Navrhli jsme zvednout střechu. Ne však celou, pouze jsme ‚uřízli' část hřebene střechy, zvedli ho asi o jeden metr a vzniklou mezeru vyplnili okny. Nechali jsme vybourat centrální průhled mezi patry v ose haly. Průhled je olemován zábradlím z čirého skla tak, aby se světlo - a nejen denní - mohlo uplatnit souběžně v obou patrech. Každý z odborů totiž má ‚svoji barvu' a bez kvalitního osvětlení by náš záměr odlišení nevyzněl tak, jak jsme zamýšleli,“ informuje Filip Horatschke. Průhledy ve vrcholu střechy jsou mnohem zajímavější než klasická střešní okna. Celý provoz budovy úřadu je bezbariérový a doplněný sociálním zázemím v každém podlaží.
LAFARGE 03/2006
13
⁄daje o stavbÏ Název: Přestavba Schmittových textilních závodů na Městský úřad v Semilech Investor stavby: Město Semily Ocenění: Stavba roku 2005 Libereckého kraje a titul Stavba roku 2006 Autoři: Filip Horatschke, Jan Duda Studio ARTIKL Liberec Projektant: Studio ARTIKL Liberec, API studio Jablonec n. Nisou, Milan Novotný Hl. dodavatel: BAK, a. s., Trutnov Dodavatel interiérů: TECHO, a. s. Termíny: zahájení 12/2003, kolaudace 06/2005 Zastavěná plocha: dům 930 m2 Celkový obestavěný prostor: 11 180 m3 Celkové náklady: 43 000 000 Kč Nosná konstrukce: cihelné obvodové nosné stěny, litinové sloupy, dřevěná trámová konstrukce stropů Konstrukce podlah: cementový potěr tl. 80 mm, desky OSB s izolací ORSIL, kobercová krytina, půda lakováno Střecha: zateplené panely KINGSPAN Příčky: sádrokarton s omyvatelným barevným nátěrem a s nadsvětlíkem
EU a my :::...
Dotace z Bruselu na lÈta 2007-2013 budou vyööÌ Dobrá zpráva pro Českou republiku: na léta 20072013 můžeme počítat s 93 miliardami korun z evropských fondů ročně. Je však pravděpodobné, že taková příležitost se již nebude opakovat. Tempo růstu nastavené výsledkem ekonomiky za rok 2005 - růst HDP 6 % - vynese nejspíš ČR do roku 2013 mezi „čisté plátce“ do unijního rozpočtu.
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václav Matyáš
Dotace z Bruselu půjdou na rozvoj infrastruktury, životního prostředí a dopravy, podnikání a inovací, rozvoje lidských zdrojů a vyváženého rozvoje regionů. Nově bude možné přispívat také na financování bydlení. Ke třem programům – Podpora regenerace panelových sídlišť, programu Panel a programu Opravy vad panelových bytových domů – by tak přibyl další dotační zdroj (cca 1 mld. Kč) na regeneraci panelových sídlišť. Jaký nabere politika hospodářské a sociální soudržnosti po roce 2006 konkrétní směr, ale ukáže teprve nejbližší budoucnost, protože jednání o pravidlech pro čerpání ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti jsou zatím „v plném proudu“. Na to, jak využít pravděpodobně neopakovatelnou šanci, jsme se zeptali prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václava Matyáše. V letech 2007-2013 by mohlo nejvíce prostředků putovat na dopravu, životní prostředí a rozvoj regionů. Jak bychom mohli, podle Vašeho názoru, překonat dosavadní pomalé čerpání prostředků z EU a jak by se měly připravovat úřady i budoucí příjemci evropských dotací? Jednou z příčin nízkého využití bruselských subvencí v investiční výstavbě je na straně jedné malá zkušenost na všech úrovních, státními orgány a institucemi počínaje a jednotlivými zadavateli konče a na straně druhé komplikovaná byrokracie. To co nám určitě nepomůže je určitá pasivita v přípravě projektů. Do boje za evropské peníze musí nastoupit naprosto nekompromis-
14
LAFARGE 03/2006
ní diplomacie doprovázená seriózní přípravou projektů, přemodelováním priorit z pohledu makroekonomického rozvoje a efektivním odbyrokratizováním. Česká administrativa je z pohledu přípravy projektů přehnaná. Jsme si vědomi, že čerpání evropských peněz musí doprovodit i privátní prostředky. Optimální součinnost státního aparátu a privátní sféry je však komplikovaný proces, který by se měl nastartovat co nejdřív, a to zejména z pohledu státu. Jak může v procesech získávání financí z EU pomáhat Svaz podnikatelů ve stavebnictví? Schémata pro spravování prostředků doznají zřejmě určité změny; zatímco v letech 2004-2006 většinu prostředků spravovala ministerstva, nově budou hrát v těchto otázkách větší roli kraje. Na úrovni Svazu podnikatelů ve stavebnictví připravujeme vytvoření pracovní skupiny, týmu specialistů, jehož zaměření bude orientováno pouze na spolupráci a součinnost s kraji, především při vytipovávání a přípravě vhodných projektů. Expertní skupina se rozjede do konce roku, tak aby sloužila jako poradní a konzultační místo pro žadatele o dotace. Zaměříme se na příjemce dotací v regionech a prostřednictvím krajských manažerů Svazu oslovíme hejtmany. Pomoc nabídneme v oblasti zpřesnění konkrétních projektů, splnění kritérií evropské legislativy a podmínek technické přípravy projektů. Spolupráce s příjemci evropských peněz může být velice cenná, zejména pokud jde o technické know-how, ale vždy je potřeba dodržet legislativní režim.
...::: EU a my
Důležitým segmentem stavebnictví jsou dopravní stavby, jaké slabiny mají podle Vašich zkušeností velké investorské projekty? Velký problém existuje v oblasti projektové přípravy, nejde totiž jen o samotné financování, i když fond dopravní infrastruktury nezadržitelně vysychá, budou potřeba nové zdroje a nahradit deficit není jednoduché. Je potřeba zajistit systémovou stabilizaci finančních zdrojů. Investorské zajištění území je ale často horší problém než financování. Tak například dopravní stavby plánované na rok 2009 by měly mít nyní za sebou územní přípravu, měly by být ošetřeny územními rozhodnutími. Jsou zde nejen odvolání a složité výkupy pozemků, ale i nátlak nevládních organizací, ekologických aktivistů či spekulace s pozemky. Pokud se vrátím k partnerství veřejného a soukromého sektoru, ideální by bylo zahájit projekty PPP1) již letos.
Bohužel s ohledem na stav jejich přípravy je to ale v oblasti dopravy takřka nereálné. Stavebnictví prožívá konjunkturu, spolu s Ústavem racionalizace ve stavebnictví se zabýváte vizí oboru až do roku 2015. Co obnáší? Myslíme si, že to bude cenný materiál, který by měl být podnětný i pro vládní garnituru a poslance. I když je stavebnictví v ČR dobře ekonomicky zakořeněné, samozřejmě bychom uvítali, kdyby mělo pevně vymezenou roli. Jde o to, aby i nejmenší firma věděla, jak se tento obor podílí na tvorbě HDP, na zaměstnanosti apod. Chceme definovat základní charakteristiky odvětví, jako je produkce, zaměstnanost, organizační struktura, zahraniční vstupy, tvorba národních zdrojů pro spolufinancování evropských projektů pro nové programovací období EU. Mapujeme existující služby pro sta-
LAFARGE 03/2006
15
vebnictví, tedy přínos architektonické tvorby, roli projektantů, přístup bank a pojišťoven, funkci developerství. Dynamiku stavebnictví rozhodně ovlivní produkce stavebních hmot, dále technická politika, výzkum a inovace, vývoj nových technologií a stavebních materiálů. To má návaznost na ekologii, udržitelný vývoj, ceny a dostupnost vstupů. Potřebujeme mít jasno v tom, jak se bude vyvíjet poptávka po stavebních pracích, jaká bude jejich struktura. Připravujeme se i na to, jaké příležitosti a rizika přinese přijetí eura. Je toho opravdu hodně, usilujeme pochopitelně také o to, aby se podnikatelské prostředí stalo vlídnější k firmám, aby bylo jasno v legislativě. 1)
PPP – Public Private Partnership – projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem zajištění financování, výstavby, obnovení, správy či údržby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné služby (pozn. red.).
ekologie :::...
Ze skl·dek do interiÈr˘ Asi by nikdo nespočítal, kolik lidí si ročně pořídí nový mobilní telefon; většina těch, které dosloužily, skončí na skládce. Díky jednomu originálnímu nápadu však mohou i mobily žít svůj život po životě. Rozdrceny a slisovány do podoby polymerní desky se mohou stát policí, podlahou, designovým umyvadlem nebo dokonce uměleckým dílem. Recyklace plastového odpadu nejen spoří suroviny a inspiruje designéry, ale výsledné produkty jsou i zdravotně nezávadné. Venkovní lavičky od Barta Baccarne
Narůstající množství odpadů dnes představuje vážný celosvětový problém. Jednou z možností, jak jej řešit, je recyklace. Výsledkem může být výroba nových materiálů s širokou škálou použití. Nastrouhaný plastový odpad se roztaví a pod vysokým tlakem lisuje. Z výlisků lze udělat plot, vydláždit si jimi zahrádku, postavit protihlukovou bariéru u silnic či dálnic např. nebo stání pro koně. Ve Velké Británii se nápadu na výrobu polymerních desek z plastových odpadů chopila společnost Smile Plastics. Její desky z recyklovaných plastů získaly oblibu v mnoha zemích. Byly použity například ve výstavní síni a v zázemí golfového hřiště v Japonsku, v obchodech Body Shop a Blanco Fashion Shop ve Španělsku nebo v Museum of Science a v Tate Gallery v Británii. Recyklace spočívá v celé sérii procesů, na jejichž počátku je třídění odpadů
Prvky zahradní architektury z polymerních desek
a na konci prodej zcela nového výrobku, který byl původně odpadem. Recyklace odpadů tedy má hned několik pozitivních důsledků. Vedle omezení skládek je to především úspora primárních zdrojů surovin. Energetický audit například prokázal, že při výrobě recyklovaných polymerních desek se spotřebuje jen 50 až 70 procent energie, než by bylo potřeba při výrobě z nových surovin. Nadto vzniká originální produkt, který zaujal designéry a který může být využit při výrobě designového nábytku a ozvláštnit návrhy interiérů. Výroba recyklovaných polymerních desek je ovšem náročná na třídění materiálů. Protože odpad je složen z různých druhů a typů plastů, zatímco na výrobu desek se používá vždy pouze jeden druh, (resp. kombinace materiálů), je nutno pečlivě třídit odpad podle druhů. Čištěním se odstraní nálepky, nečistoty a v případě lahví jejich zbytkový obsah. Pak následuje drcení odpadu. Desky jsou poté lisovány pouze působením teploty (do 180°C) a tlaku (zhruba 10 tis. kN). Většina desek je vyrobena ze 100 % odpadního plastu bez dalších aditiv. Výsledný produkt je naprosto netoxický a zdraví neškodný. Teplotní stálost materiálu odpovídá použitým materiálům: bod tání je 100–150°C, termická dekompozice nastává zhruba při 270 stupních. Výchozí surovinou pro výrobu polymerních desek je obalový materiál používaný v průmyslu (transportní palety, sudy, sáčky, vaky a jiné), obalový materiál z obchodních center
16
LAFARGE 03/2006
Barevnost recyklovaných obalů vytváří konečný barevný efekt polymerních desek, které lze využít i na toaletách
(použité kelímky, tácky, příbory), ale také průmyslový odpad (plastové odřezky, piliny, zmetky). Na použitém materiálu pak závisí barva i vzor desek, ale i jejich vlastnosti - od pružných až po pevné a tuhé. Podle druhu použitého materiálu, často velmi atypického, se rozlišují různé typy desek:
Bottles Desky vyrobené z použitých obalů na drogerii a kosmetiku, které se regranulují, čistí a lisují. Barevnost použitých obalů vytváří konečný barevný efekt desek. Barevnost se liší podle oblasti sběru, ročního období a módnosti barev.
CD Desky ze směsi úředně zabavených pirátských cédéček (PC) a světle mod-
...::: ekologie SOFT and SQUISHY Desky z čirého odpadu původně určeného pro použití ve zdravotnictví. Čirý materiál umožňujezalévat různé jiné materiály, např. kobaltové sklo, igelitové odnosné tašky, poštovní známky, staré filmové pásky nebo fotografie. Některé věci se po zalití mohou zkroutit, změnit barvu, jiné zůstávají intaktní, zalité v čiré, měkké a pružné desce.
Mobiles Desky vyrobené z krytů mobilních telefonů, z nichž je vyjmuta baterie, SIM karty i elektronika. Bez aditiv či přídavných pojiv je vylisována 6-8 mm silná deska, v níž jsou patrny detaily bývalých mobilů.
Willies Kuchyňské poličky z polymerních desek
Desky z dětských barevných holínek, ze kterých lisováním za vysokých teplot a tlaků vzniká měkká a pružná
Každý Čech po sobě zanechá ročně asi dvě stě dvacet kilogramů smetí zahrabaného na skládce a devětatřicet kilogramů prožene komínem spalovny. V ČR skončí skoro devadesát procent odpadu po prvním použití, zato ve starých členských státech Evropské unie se daří oživit v průměru asi třetinu odpadků. Ve vzorných zemích, Německu a Rakousku, dokonce polovinu. Tam je však tradice třídění o několik desítek let delší než u nás. Němci dokonce začali na základě přísných vyhlášek třídit využitelné suroviny z odpadků už za druhé světové války. Podle smělých vládních předsevzetí by ČR měla v roce 2010 znovu využívat polovinu svých zbytků. Zajímavé je, že PET je v tuzemsku nejoblíbenější z odpadků, nejspíš pro celou škálu využití. Co nezpracují tuzemští výrobci, ochotně odkoupí zájemci z Asie, podle odhadů se asi polovina českého odpadu PET exportuje. Jen v ČR se ročně vyrobí tolik PET lahví, že by zaplnily pražské Václavské náměstí o rozloze 45 tisíc metrů čtverečních do výše 218 metrů.
BEN
Použití polymerních desek pro vybavení prodejny
Polymerní desky se dobře vyjímají nejen na umývadlech, ale i na obložení stěny
rých barelů na pitnou vodu do kanceláří. Nadrcená cédéčka jsou spojena modrým průhledným plastem z barelů, což vytváří zajímavý barevný efekt.
deska o tloušťce 3 mm. Měkké pružné desky jsou vhodné jako krycí vrstva desek stolů, židlí, barových pultů, případně protiskluzových podložek do koupelny.
JAZZ Desky z odřezků trubek, potrubí a kabelů. Různé druhy kabelů se liší barvami podle svého určení: modrá - vodovodní potrubí, žlutá - plynové potrubí, zelená - telekomunikační kabely.
Dapple Desky z průmyslových potravinových obalů. Barevné žilkování je vytvořeno přídavkem barevných odpadních plastů.
Omlouváme se za tiskovou chybu v minulém čísle našeho časopisu. Popisek u fotky EPD Rychnov na straně 16 měl znít takto: „Dřevostavba energeticky pasivního domu v Rychnově má konstrukci na upravené bázi plošné prefabrikace stavebního systému LORD f. RD Rýmařov. Obvodová stěna: nosný rám vyplněný minerální izolací s venkovní přiizolací skelnou izolací a uzavírací TMF; U=0,103 W(m2k). V konstrukci není použit žádný předsazený instalační prostor.“
LAFARGE 03/2006
17
Desky ze skartovaných bankovek, které Bank of England vyřadila z oběhu. Bankovky jsou zality do čirého plastu (PC), jehož zdrojem jsou zmetky vznikající při výrobě předních automobilových světel. Recyklované polymerní desky mají nejrůznější využití, například jako zahradní dekorace, lavičky, materiál pro zařízení interiérů, jsou používány pro výrobu designového nábytku, zařízení koupelen, mohou se využívat jako výstavní panely či slouží v obchodních a kancelářských prostorách. Zpracováno podle:www.smile-plastics.co.uk a www.designcentrum.cz
Popisek u fotky EPD na str. 17: „Dům se nachází v Rychnově u Jablonce nad Nisou, realizace stavební části horní stavby zajišťovala firma RD Rýmařov.“
p¯edstavujeme :::...
Lovosice jsou strategick˝m dopravnÌm uzlem Lovosice donedávna bývaly trochu nevýrazné město se známou chemičkou na okraji. Současnost je ale úplně jiná, město charakterizuje nejnižší nezaměstnanost v regionu, hbitý rozvoj průmyslových zón doprovázený růstem zájmu obyvatel o bytovou výstavbu. To vše se odehrává za podpory městského úřadu, který je současně iniciátorem společenských, zábavních i sportovních akcí pro všechny věkové skupiny obyvatel. Starosta Lovosic Jan Kulhánek
Prostor k bydlení Zájem o všechny druhy bydlení je v Lovosicích na vzestupu, proto příprava vhodných lokalit a celkové urbanistické řešení města tvoří prioritu činnosti městského úřadu. Pro bytovou výstavbu chystá hned několik lokalit. V rozpočtu na rok 2006 je schválen 1 mil. Kč na zpracování projektové dokumentace, zaměření stavebních parcel a zasíťování pozemku na Holoubkově pro 156 bytů. „Pět desítek stavebních parcel by mělo vzniknout v prostoru Vinného lisu, kde by zpracování projektové dokumentace a zasíťování mohlo proběhnout již podle individuálních požadavků zájemců,“ informuje starosta Jan Kulhánek.
Průmyslové zóny Do rozvoje města výrazně zasáhl vznik čtyř průmyslových zón, kde se postupně zabydlují hlavně zahraniční investoři. Těm totiž plně vyhovuje spojení několika příznivých faktorů: výhodná poloha v blízkosti dálnice D8,
Čtvrtá průmyslová zóna Průmyslového a logistického centra v Lovosicích, kde jsou již postaveny japonské továrny TRCZ, s. r. o, ACZ, s. r. o., a Tris CZ, s. r. o. Vpravo je vidět rozestavěná továrna americké firmy
dostatek pracovních sil a v neposlední řadě i pružné jednání s radnicí. Nové firmy včetně japonských výrobců automobilových součástek v Lovosicích vytvořily už 1 300 pracovních míst. „V současné době v areálu bývalého cukrovaru rychle roste závod amerického výrobce čisticích prostředků Flexfill, který respektuje nadstandardní opatření v oblasti emisních a imisních limitů, dávkování chemikálií do míchacích nádrží, k úrovni hladiny hluku a pachových látek. To jsou podmínky radnice i požadavky občanů,“ říká Jan Kulhánek. Flexfill, který by měl spustit zkušební provoz v lednu 2007, nabídne více než stovku pracovních příležitostí.
Páteří města jsou komunikace Panoramatický pohled na Lovosice
Díky strategické poloze jsou Lovosice významným dopravním uzlem, kromě nákladního přístavu na Labi má
18
LAFARGE 03/2006
město i výborné spojení s Prahou a Německem po dálnici D8 a po železničním koridoru Praha – Ústí nad Labem - Drážďany. „Lovosice se již nyní připravují na další nárůst automobilové i kamionové dopravy, jemuž se město pravděpodobně nevyhne v souvislosti se zprovozněním úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem na státní hranici do Německé spolkové republiky, protože se zvýší průjezd vozidel na komunikaci č. 1/30. Nejnebezpečnější je na této silnici asi křižovatka u Lidlu v Lovosicích, kde by měl být kruhový objezd dokončen do listopadu 2006. V nejhorších vizích vidím město rozdělené dopravním koridorem na dvě poloviny,“ obává se starosta Jan Kulhánek. Důležitou akcí je i rekonstrukce podchodu u Besedy. “Z předložených nabídek vybrala rada města návrh projektové kanceláře AGN z Ústí nad Labem,“ pokračuje. Bezbariérový
...::: p¯edstavujeme
Třída Osvoboditelů s novou radnicí. V pozadí kostel sv. Václava, který je jednou ze čtyř chráněných památek v Lovosicích. Dalšími chráněnými památkami jsou lovosický zámek, kaple sv. Františka Serafínského v Prosmykách a památník Josefa II. v Lovosicích ve Lhotce
Z historie
Křižovatka u Lidlu na silnici 1/30 z Ústí nad Labem na dálnici D8 směrem na Prahu
podchod bude zastřešen tak, aby zejména v zimním období byly schody a rampy pro vozíčkáře chráněny před sněhem a námrazou. Dojde však také ke zrušení dvojice přechodů, a to vedle obnoveného podchodu a dále přechod u domu s pečovatelskou službou. „Za poslední 4 roky jsme opravili více než 2 kilometry chodníků, Lovosice čekají i další opravy a úpravy komunikací,“ informuje starosta.
Hrozivé povodně Město ležící na Labi ale není bez problémů, zatěžkávací zkouškou byly jarní povodně, jejichž následky se podařilo zvládnout opravdu rychle. „Není pochyb o tom, že před velkou vodou je potřeba do budoucnosti ochránit hlavně ‚areál chemie'. V plánu je stavba rozsáhlého protipovodňového valu, o jehož rozsahu a konkrétní podobě se právě jedná. Pro-
jektovou dokumentaci i finanční pokrytí včetně poměrové efektivity připravuje Ústecký kraj v rámci celkového řešení povodí Labe. Realizace by však měla proběhnout samozřejmě co nejdříve,“ připomíná starosta Jan Kulhánek. V plánu je také stavba hasičské stanice, která je jednou ze staveb dálničního úseku D 805 (Lovosice – Řehlovice). „Doufám, že lidem se tu žije dobře, Lovosice nabízejí vše, co je třeba ke spokojenému životu: pracovní příležitosti, dobré podmínky k bydlení, nákupní možnosti, zábavu i odpočinek v okolní přírodě. Já doufám, že po Labi budou jezdit i výletní parníky. Věřím, že rozvineme spolupráci s privátní sférou. Uvítáme i další formy kooperace s průmyslovými firmami a samozřejmě i s akciovou společností Lafarge Cement,“ dodává starosta Lovosic Jan Kulhánek.
LAFARGE 03/2006
19
Lovosice ležící na levém břehu řeky Labe, na severním konci Polabské nížiny a na jižním úpatí Českého středohoří mají necelých 10 000 obyvatel. Nejbližší horou je Lovoš (570 m). V historických pramenech jsou Lovosice připomínány za Vladislava II. jako ves patřící klášteru Strahovskému, později náležely pánům z Lipé. V 15. století přešly zástavou purkrabímu střekovskému Vláškovi z Kladna, v 16. stol. rodu Šlejnických a Valdštejnům. Roku 1600 je císař Rudolf povýšil na město. Od r. 1783 náležejí Schwarzenberkům. Za třicetileté války trpěly značně od Švédů vedených Bannerem. Význačný byl rok 1756. Tehdy se tu strhla začátkem října známá bitva u Lovosic mezi Rakušany a Prusy. Bitvu vedl sám král Fridrich II. od vrchu „Homolky“ u Radostic proti šikům rakouské císařovny Marie Terezie, jimž velel polní maršál Brown. Vítězství si ale přivlastňovaly obě strany. Počty bojujících a padlých na obou stranách jsou uváděny rozdílně, ale jedno je jasné: více než 6 000 padlých a mnoho raněných tu zahájilo sedmileté válčení. Bitva u Lovosic tak vstoupila do evropské historie. Lovosice patří do Ústeckého kraje. Až do šedesátých let byly okresním městem, později spadaly do okresu Litoměřice. Dnes jsou obcí s rozšířenou působností. Lovosice jsou díky své poloze na břehu Labe dlouhé a úzké. Tento jejich tvar dal vzniknout českému úsloví „dlouhý jako Lovosice“.
historie :::...
Čížkovická cementárna
V˝voj a technologick· zdokonalenÌ pecÌ k p·lenÌ slÌnku Nejprve se v cementářství používaly pece zvané šachtovky, na území Čech a Moravy se v polovině minulého století stavěly tzv. hicovky neboli šachtovky na vlastní tah. Vápenec a palivo - uhlí nebo dřevo - se do pece vrstvilo nebo se spalovalo v samostatném topeništi a do šachty, kam byl sypán jen vápenec, se vedly jen žhavé kouřové plyny. Šachtovky ale charakterizovala celá řada nevýhod - práce byla periodická, nepříliš bezpečná a spotřeba paliva dosahovala až 55 % koksu na vypálený slínek. Byly jimi vybaveny i nejstarší cementárny na českém území, mezi nimi také Bartova cementárna v Podolí.
Kruhové pece Později se přešlo k pecím s nepřetržitým provozem, zpočátku to byly modifikované cihlářské kruhovky. V 70. letech 19. století se zaváděly v Bavorsku, v Čechách pak byla postavena dvanáctikomorová kruhová pec v Radotíně u Prahy. I když spotřeba paliva byla oproti šachtovkám zhruba poloviční, kruhovky se příliš neosvědčily, neboť zboží v nich pálené nemělo odpovídající kvalitu. Denně se pálila stěží jedna komora a podmínka rychlého pálení a následného rychlého zchlazení nebyla splněna. Kruhov-
ky se přestaly používat a objevily se nepřetržité šachtovky, které již pracovaly kontinuálně.
Šachtovky s nepřetržitým provozem Mezi nejznámější šachtovky s nepřetržitým provozem patří tzv. Dietschovy stolové pece. Stavěly se zpravidla dvojité s kalcinační šachtou, ze které vypálené, ale neslinuté surovinové cihly klesaly a hrably se dotahovaly na téměř vodorovný stůl neboli most. Tam došlo k vlastnímu slinutí. Slinující se hmota se shrabovala a
20
LAFARGE 03/2006
padala do chladicí šachty. Šachta se směrem dolů rozšiřovala, což zabraňovalo připékání. Když slínek vyplnil celou chladicí šachtu, postupně se na roštu odtahoval, aby byl průtok hmoty pecí plynulý. Plnění Dietschovy pece a pálení v ní vyžadovalo značné zkušenosti, neboť kalcinační šachtu bylo třeba plnit tak, aby mohl mezerami mezi cihlami suroviny dobře proudit vzduch, o stejnoměrný průchod vzduchu bylo třeba dbát i v chladicím pásmu. Slinovalo se ostře a vysoko, dvě až tři hodiny, chladnutí nastávalo poměrně rychle. Proces chladnutí byl později urychlen zavedením dmýchání vzduchu pod rošt, tzv. spodního větru. Na počátku 20. století byly vedle Dietschových pecí v provozu i pece dalších, více méně obdobných soustav. Byly to například pece soustavy Liban, v Čechách instalované v Berouně, které měly na rozdíl od Dietschových pecí dva stoly, nikoli jeden. V Dánsku a některých částech Německa se používaly pece Aalborgské. Na německém území byly rozšířeny pece systému Schneider, které představovaly vylepšení systému Hauenschild. V Čechách byly pece systému Schneider do roku 1924 používány v Radotíně. Hauenschild zavedl roku 1889
...::: historie
Vápenka ve Velké Chuchli v Praze. Systém Jiřího Pacolda. Stav 2004. Periodická šachtová pec, kde se vyráběl portlandský cement, u nás pracovala např. v Podolské cementárně v Praze. Pec se složila, vypálila, chladila a posléze vyvezla
Dietzschova šachtovka
šachtovku s tenkými a hladkými stěnami, spojil horní a dolní šachtu Dietschovy pece v jedinou šachtu, přičemž dolní část měla větší průměr. Plášť byl dvojitý, mezi oběma vrstvami byla třičtvrtěmetrová mezera k chlazení vzduchem. Použití systému Schneider, který vylepšil způsob plnění a pálení v pecích, představoval pokrok v kvalitě i výkonu. Přesto náklady na výrobu jak v rotačních pecích pracujících převážně mokrým způsobem, tak i v šachtových s jejich malým výkonem byly značné.
Optimalizace rotačních pecí
Šachtová pec s otáčivým roštem
Dalším typem pecí, které se objevily na konci 19. století, byly pece otáčivé neboli rotačky. První přišel s touto myšlenkou Angličan Thomas R. Cerampton roku 1877, jeho práce však skončily jen u pokusů. Frederick Ransome sice získal britský patent v roce 1885, ale jeho vynález příliš neuspěl, největší problémy působily nálepky. O tři roky později získal v Anglii patent i podnikatel Stokes, který připojil k peci otáčivý chladič slínku. První pec použitou ve výrobě sestrojili Američané Hurry a Seaman v pennsylvánském Coplay roku 1889, do pravidelného provozu přešla kolem roku 1895. Měla průměr 1,8 metru a byla dlouhá 18 metrů. Větších rozměrů dosáhla pec Edisonova (Thomas A. Edison) - 45 m délky, průměr 2,5 m. K vývoji otáčivých pecí docházelo sou-
LAFARGE 03/2006
21
běžně i v Německu. Ve Spojených státech topili v pecích ropou. V Evropě von Forell zavedl roku 1896 v Lollaru vytápění práškovým uhlím. Jeho 12 m dlouhá pec o průměru 1, 8 m vyrobila denně okolo 30 tun slínku. Kodaňská firma Smidth & Co. shromáždila evropské i americké poznatky a na jejich základě vybudovala na konci 19. století dvě otáčivé pece na topení práškovým uhlím. Do poloviny dvacátého století jich postavila přes tisícovku. První rotačka na českém území byla vybudována v Králově Dvoře u Berouna roku 1909. Měla délku 34 m při průměru 2,8 m s výkonem 100 t slínku denně. Parametry otáčivých pecí prudce narůstaly - ve 30. letech 20. století už byly dlouhé 100 až 150 metrů s průměrem 3 až 4 m a dosahovaly výkonu až 1 200 tun slínku za 24 hodin.
Pece používané v Čížkovicích Vývoj a změny technologického vybavení ve 20. století můžeme demonstrovat i na příkladu čížkovické cementárny. Při rekonstrukci v letech 1908-1910 byly původní šachtové pece nahrazeny třemi pecemi rotačními se suchým způsobem výpalu slínku. Velkého množství tepla, které tyto pece produkovaly, se využívalo k pohonu parní turbíny a generátorů. Nová elektrická pec byla instalována v letech 1929-1930 a sloužila k výrobě speciálního bílého cementu páleného z bauxitu. Další modernizace následovala až koncem padesátých let. V roce 1958 byl stávající velký elektromotor nahrazen několika menšími motory a místo hnědého uhlí se začaly k vytápění používat těžké topné oleje. Na místě původního lomu byl v roce 1975 otevřen nový kombinát, který byl rekonstruován v roce 1987, kdy byl vystavěn druhý výměník. Tehdejší kapacita vzrostla na 1 800 tun slínku za den. Nový vlastník čížkovické cementárny, společnost Lafarge, se počátkem 90. let soustředil zejména na ekologické zabezpečení provozu, zvýšení výrobní kapacity a provozní spolehlivosti. Původní šachtový výměník byl nahrazen pětistupňovým cyklónovým výměníkem s kalcinačním kanálem, který má větší výkonnost, nižší spotřebu a produkuje méně emisí. Na počátku nového tisíciletí byla fosilní paliva nahrazena několika druhy alternativních paliv.
stopy architektury :::...
Odv·ûn· lehkost gotick˝ch katedr·l Kolébkou gotické architektury se stalo pařížské opatství Saint Denis, kde vyrostl před polovinou 12. století první kostel s vnějšími opěrnými pilíři, do kterého vnikalo světlo rozměrnými okny. Nová stavební technika dovolila opustit těžkou románskou konstrukci a vynést k obloze odvážné štíhlé stavby, jejichž vznosnost a monumentalitu dodnes obdivujeme.
Stavitelé katedrál i dalších gotických staveb měli sice k dispozici už skoro stejné nástroje, jaké se používaly až do dvacátého století, ale odvahu, zkušenost a průkopnické nadání musel mít především architekt. Ten pracoval jen s úhloměrem, kružítkem, a tak se bez vynikajících znalostí matematiky, geometrie a statiky prostě neobešel, neboť všechen úspěch závisel na přesných propočtech. To ale nebylo jednoduché, protože neexistovaly jednotné míry a stále se měřilo na délku kroku, předloktí a pídě. Architekt jako vedoucí středověké stavební hutě, tzv magister operis, zpravidla putující tehdejší Evropou, si s sebou proto přiváděl specialisty, s nimiž byl zvyklý spolupracovat.
Práce ve stavební huti
Katedrála v Amiens, kterou odborníci označují za dokonalý příklad architektury z doby rozkvětu gotiky
22
LAFARGE 03/2006
Gotická stavební huť představovala typické pracoviště, zřizované nejčastěji pro stavbu katedrál. Pracovní kontrakty sjednával architekt, který si pomocné dělníky a řemeslníky najímal na místě stavby. Nejžádanější byli pochopitelně kameníci, kteří opracovávané bloky označovali značkou, aby tak zodpovídali za kvalitu práce a aby bylo jasné, kam jednotlivé dílce patří. Nejnáročnější bylo tesání klenebních žeber nebo ozdobných kružeb, proto architekt pro kameníky připravoval přesné nákresy jednotlivých článků, které do sebe musely přesně zapadnout. Ve francouzských stavebních hutích se kamenné prvky dokonce v zimě vyráběly do zásoby. Skláři přímo v huti připravovali pro tvůrce oken barevnou skleněnou hmotu a v tyglíku tavili olovo na spo-
...::: stopy architektury jovací pásky. Dobrá organizace práce a pořádek na pracovišti byly předpokladem bezpečnosti dělníků, neboť jich ve stavební huti obvykle pracovalo až několik set, a to po celá léta. Rychlost stavby však závisela, jak jinak, také na dostatku finančních prostředků.
Čtyři století gotiky Gotický sloh vládnoucí evropské architektuře dlouhá čtyři století nahradil původní valenou románskou klenbu propracovanou křížovou žebrovou klenbou, která byla čtyř- nebo šestidílná. Později ji stavitelé rozdělovali na ještě menší plochy, doprovázené složitými ornamenty. Myšlenka lomeného oblouku měla ale víc tech-
Schéma opěrného systému gotické katedrály, který představuje jedinečné technické dílo schopné zajistit stabilitu gotických katedrál.
nický než estetický základ: teď se dalo ve stejné výšce klenout prostory o nestejné šíři, což románský oblouk neumožňoval. Žebra kleneb převzala valnou část tlaku, rozvedla jej do opěr, proto stropy už netlačily tolik do stran, spíše šikmo dolů. Hlavní novinkou gotické architektury je tedy spojení lomeného oblouku s křížovou klenbou. Zdi byly oproti románské architektuře slabé, protože se projevovala snaha o maximální odhmotnění stavby. To vedlo k vytvoření složitého vnějšího opěrného
systému pilířů a oblouků a umožnilo rozevřít stěny chrámů širokými okny. Gotika si oblíbila i kruhové okno zdobené kružbou a nazývané rozeta. Pilíře se ukončovaly kamenickými ozdobami. Pro odvod dešťové vody od základů stavby sloužily plastické figurální chrliče.
zdivo, čili dřevěná trámková proutím vyplněná konstrukce, kterou stavebníci opatřili omítkou a obílili. Cihly se ale ve stavebních hutích nevyráběly, kupovaly se již vypálené. Bylo výhodné, pokud blízko stavby tekla řeky, protože pak bylo možné využít levného způsobu dopravy stavebních hmot - kamene, dřeva, cihel a písku.
Doprava materiálů Nad okouzlujícími gotickými stavbami se bezpochyby vznáší otázka, jak mohli tehdejší stavitelé bez moderní techniky vyhnat budovy, zejména katedrály, do takových výšek. Dopravě materiálu sloužilo jednak lešení, jednak točitá schodiště v síle zdi nebo dekorativně pojednaná vně stavby, tzv. šneky, po nichž kamenné kvádry nosili dělníci na
Gotika v Čechách V gotickém slohu byla zahájena stavba chrámu svatého Víta na Pražském hradě, jsou v něm postaveny četné pražské kostely (např. Panny Marie Sněžné, Týnský chrám, Staronová synagoga v Praze), měšťanské domy v Kutné Hoře, chrám svatého Bartoloměje v Kolíně, chrám sv. Barbory v Kutné
Katedrála v Lincolnu patří do tzv. rané anglické gotiky, klenby mají četná žebra a v závěru stavby je umístěno rozlehlé okno
zádech. Při stavbě klenby se bloky vytahovaly nahoru pomocí mechanických strojů - dřevěných jeřábů s kladkou, uváděných do pohybu rumpálem, ale častěji velkým kolem postaveným kolmo, v němž šlapali lidé, dále také svislými vratidly nebo šrouby kombinovanými s pákou. Bloky kamene musely být pevně sevřeny kovovými kleštěmi nebo zajištěny lany, aby se nevysmekly. Nejpoužívanějšími materiály byly kámen a cihly. V místech, kde nebylo dost kamene, např. v jižní Francii a na severu Evropy, se stavělo z cihel. Využívalo se tzv. hrázděné
LAFARGE 03/2006
23
Hoře, klášter v Předklášteří u Tišnova a další. Rozsáhlým gotickým stavebním celkem je Anežský klášter v Praze. Z gotických hradů je nejznámější Karlštejn, Křivoklát, Zvíkov, Bezděz, Pernštejn, Špilberk, Rábí aj. Z měst Kutná Hora, Písek, Nymburk, Tábor, Plzeň a Český Krumlov aj. Třebaže se v Čechách gotika dělí na přemyslovskou (raná gotika), lucemburskou (vrcholná gotika) a vladislavskou (pozdní gotika), všechny tři fáze oslovují náš vkus lehkostí, vzdušností i dokonalým řemeslným provedením.
VIP Club Lafarge :::...
Bodyguard Další ročník akce Bodyguard se letos pro velký úspěch odehrál znovu v Martinicích u Březiněvsi. Letošní ročník se nesl v duchu pohádek, a to nejen tak ledajakých. Byly to totiž pohádky popletené. Soutěžící stavěli perníkové chaloupky, lepili perníčky. Dlouzí, širocí a bystrozrací se předháněli v plnění úkolů, čerti trpěli, když nosili Káči na zádech do pekla, včelka Mája a Vilík pilně sbírali pyl a Zlatovláska čekala na své prince s těžkým úkolem. Sluníčko nám přálo, a tak kdo chtěl, nechal se jen tak kolébat jeho paprsky. Úsměvy na tvářích prozrazovaly spokojenost, odpočinek. Byl to krásný letní den.
24
LAFARGE 032/2006
