Komplexní geograficko – biologicko – geologická exkurze
JIŽNÍ MORAVA – SBORNÍK REFERÁT 9. – 11. 5. 2007, 2.A, 4.C Starobrno Spole nost STAROBRNO, a.s., len skupiny Heineken, pat í v sou asné dob mezi nejv tší pivovarnické skupiny v eské republice. Pivo se v Brn za alo va it p ed více než 750 lety. Stavba moderního pivovaru byla zahájena v roce 1872 a již tehdy se ji íkalo "Starobrn nský pivovar" a pivo, které se zde va ilo, bylo známé jako "starobrn nské". 1994- STAROBRNO, a.s. se stalo sou ástí rakouského koncernu BBAG 2001- Pivovar Hostan se stává sou ástí Starobrna 2003- pivovar se stává sou ástí Heineken výrobky: Starobrno dodává na eský trh široký sortiment zna ek. Starobrno, Hostan, vlastní speciální piva Baron Trenck, ervený Drak a Black Drak, licen vyráb né premiové pivo Zlatý Bažant a importované koncernové zna ky Heineken, Amstel, Murphy´s a Edelweiss, limonády ZULU kola a ZULU citron a pivní pálenka BierBrand: ocen ní: eské pivo 2006, Do esná v Žatci, Zlatý pohár PIVEX - PIVO 2006, eská pivní pe 2006, Redakce Pivního kurýra Ekologické problémy Nových mlýn Vodní dílo Nové mlýny bylo vybudováno v letech 1975–1988 v oblasti soutoku ek Dyje, Jihlavy a Svrtaky (pod Pálavskými vrchy).Novomlýnské nádrže se skládají ze t í vodních nádrží, z nichž první (Mušovská) a t etí (Novomlýnská) slouží k rekreaci a druhá (V stonická) je ornitologickou rezervací. Soustava vodních d l m la p vodn sloužit jako rezervoár pro rozsáhlý systém závlah. V tšina závlach dnes jež nefunguje, rozpadla se, obnova provozu by byla zna finan náro ná. Navíc, dnes již existují nové technologické zavlažování, které znamenají úsporu vody. Tato oblast se stala jednou z nejvýznamn jších rybá ských lokalit celé jižní Moravy. V roce 1995 byla hladina st ední nádrže snížena o 85 cm. To p ineslo nevídané efekty, o kterých se ekolog m ani nesnilo. Dky snížení hladiny došlo k p irozenému vyno ení 50ha dna, na kterém se za p t let trvání snížení hladiny obnovil s p ekvapující rychlostí les. Nov vyrostlý porost byl d kazem toho, jak je p íroda schopna ryché sebeobnovy. Povodí bez problém dál drží hladinu tak vysoko, aby vodadokázala zcela zni it pravdu o Mušovských jezerech. Pravdu o tom, že Novomlýnské nádrže mohou být zcela bez obav vypušt ny, nebo p íroda se o nápravu zdevastovaného území umí postarat sama bez regulací. stonická venuše(symbol plodnosti) je keramická soška pocházející z mladého paleolitu,datovaná do období 29 000–25 000 p . n. l. Soška byla nalezena 13. ervence 1925 v popelišti prav kého nalezišt mezi Dolními V stonicemi a Pavlovem týmem archeologa a speleologa Karla Absolona. Soška ležela ve zbytcích pradávného ohništ rozlomená na dva kusy. Teprve po o išt ní se ukázalo, že celek se podobá ženské postav . Pravd podobn byla uhn tena z jemné hlíny smíchané s vodou. Bílá zrní ka, která obsahuje, mohou být vysráženým vápencem i úlomky kostí. stonická venuše je dnes považována za v bec nejstarší keramickou lidskou sošku na sv . Dne 9. íjna 2006 byla soška vyzvednuta z Moravského zemského muzea v Brn a byla transportována do Prahy. V sou asnosti je soška V stonické venuše v majetku Moravského zemského muzea v Brn . CHKO Pálava – obecné informace 2 Rozloha: 83 km Nadmo ská výška: 163 (Dyje u Nových Mlýn ) - 550 m (D vín) Vyhlášení: výnosem MK SR .j. 5790/1976 Maloplošná zvlášt chrán ná území v CHKO: 4 národní p írodní rezervace, 1 národní p írodní památka, 5 p írodních rezervací, 4 p írodní památky Pálava se nachází v severozápadním výb žku Panonské nížiny v nejteplejší a tém nejsušší oblasti eské republiky, což umož uje jak p stování vinné révy, tak výskyt mnoha druh rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávník , lemových spole enstev, suchomilných k ovin a teplomilných doubravy na svazích D vína, která vznikla z ásti pod vlivem pastvy, se ozna uje jako krasová lesostep. Na plošinách Milovického lesa p evládají rozvoln né sprašové doubravy s druhov bohatým bylinným podrostem, na severn orientovaných svazích a v údolích je nahrazují panonské dubohab iny. V okolí K ivého jezera v niv Dyje z staly zachovány porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým a nevelké plochy zaplavovaných luk. Na západním b ehu rybníka Nesytu u Sedlce dosud p ežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy tém b žná. CHKO Pálava – vegetace a živo išstvo Lidová etymologie vysv tluje jméno Pálava jako "zem spálená sluncem", vzhledem k suchému a teplému podnebí.Flóra chrán né krajinné oblasti je velmi rozmanitá a vyzna uje se zastoupením v tšího množství skupin rostlinných druh .Velký význam má p ítomnost endemit , relikt , mezních prvk a exklávních prvk .Fauna CHKO Pálava je nesmírn rozmanitá stejn jako rozmanitost kv teny, je rozhodující m rou zp sobeno p írodními podmínkami. O zoogeografické složení pálavské fauny, lze íci, že p evažují druhy st edoevropského rozší ení.Desíteky jihoevropských druh na Pálav a okolí dosahuje své
hranice rozší ení.Pro více než 200 druh p edstavuje území CHKO Pálava jedinou lokalitu na území eské republiky. Je to zp sobeno geografickou polohou Pavlovských vrch nebo výhradním výskytem n kterých druh rostlin, na než jsou úzce vázány konkrétní druhy živo ich . CHKO Pálava - geologická stavba a vývoj Otázka geolog co se geologické stavby Pálavských vrch tý e,zn la: Jak to, že bílé a tvrdé vápence druhohorního stá í leží na mnohem mladších t etihorních horninách? Po mnoha pr zkumech a studiíí došli k tomu,že Pavlovské vrchy náležejí k okrajové ásti p íkrovu vn jšího flyšového pásma, které bylo b hem alpsko-karpatského vrásn ní p esunuto do dnešní polohy od východu. Tento flyšový p íkrov tvo í na území CHKO Pálava jílovce a pískovce, do nichž byly p i hornotvorných pohybech zavle eny bloky pevných jurských s spodnok ídových vápenc a tmavých jílovc . Bloky t chto jílovc a pískovc byli utrženy z jurského podkladu,který leží na žulách eského masivu v hloubce až 2 km. V t etihorách obklopilo dnešní Pálavu ze všech stran teplé mo e z jihu. Na dn mo e se usazovali pís ité jíly a vrcholy Pálavských vrch tvo il vápenec, který byl odhalený. Došlo k výraznému poklesu podél geologických zlom a vytvo ila se tzv Víde ská pánev,která byla také zalita tropickým mo em. Na dn se postupn vytvo ily až 3 km silné vrstvy mo ských, pozd ji jezerních mladot etihorních sediment . Proto lze dnes na území Pálavy najít sedimenty s hojnými ulitami a lasturami fosilních mo ských m kkýš a jiných vodních živo ich . Víde ská pánev ztratila v d sledku horotvorných pohyb spojení se sv tovým oceánem a zm nila se ve vnitrozemské brakické mo e. Postupn se mo e vysla ovalo a vysychalo,takže zbyly pouze eky. Chladné klima doby ledové ve tvrtohorách zp sobilo silné mrazové zv trávání druhohorních vápenc a vedlo ke vzniku vápencových v ží. Dív í hrady Západn od Pavlova na p íkré, ze t í stran nep ístupné skále se nalézají z íceniny kdysi významného a pevného hradu zvaného jako D vi ky, Dív í hrady, který se poprvé p ipomíná v r. 1222. Stavba, jejíž z íceniny jsou dosud dominantou východního konce h ebene Pavlovských vrch , tvo í protáhlý, nepravidelný obdélník, asi 65 m dlouhý a p ibližn 20 m široký, uzav ený vysokou hradební zdí. Postrádáme na ní typickou v ž, která bývala sou ástí st edov kých hrad . Vstup do hradu býval nejspíš na západní stran . Odtud stoupala cesta edhradím k východu, kde byla druhá brána, jíž se vcházelo do vnit ního hradu. Její vybudování jako p edního strategického bodu ukazuje, že tíhu obrany p ejímala vysoká a silná obvodní hradba podobn jako na n kterých jiných hradech té doby v echách a na Morav . Tak asi vypadal hrad, který dal v r. 1334 král Jan Lucemburský v léno Hartneidovi z Lichtenštejna. Od té doby z stal sou ástí lichtenštejnského mikulovského panství, avšak ztratil své p vodní strategické postavení. Hrad nebyl trvale obydlen, teprve po roce 1514 na n m krátce bydleli odd lení lenové tohoto po etného rodu. Zkázu hradu zp sobili Švédové po vít zné bitv u Jankova v r. 1645, kdy p ed svým odchodem hrad i s Pavlovem vyplenili a zapálili. Po icetileté válce nebylo na jeho opravu dostatek pracovních sil, pen z, ale ani chuti a hrad dále chátral. Ješt r. 1784 bylo v zadním traktu z íceniny malé obydlí hlída e, který zvonem na hradní v ži upozor oval osady pod kopcem na požár nebo na blížící se bou i. Po smrti strážného již nikdo hrad neobýval. Tím zkáza hradu vyvrcholila. Jeskyn Na Turoldu Jeskyn Na Turoldu se nachází v p írodní rezervaci vrchu Turold, který je sou ástí m sta Mikulov. Tato jeskyn je naší nejv tší jeskyní vytvo enou v druhohorních vápencích. Její doposud objevené chodby a sín , uspo ádané do n kolika pater, mají celkovou délku n co p es 2 km. Jeskyn vznikala b hem složitých geologických proces p edevším v období etihor. První zmínky o jeskyni pochází z roku 1669, avšak tato Turoldova jeskyn byla zni ena t žbou vápence. Sou asný systém chodeb byl objeven v roce 1951 a v letech 1958 až 1967 byl zp ístupn n ve ejnosti. Nov zp ístupn na byla až v roce 2004. Mimo sezonu je jeskyn uzav ena, protože je zimovišt m vzácných chrán ných netopýr . Její výzdobou nejsou klasické krápníky, ale m žeme zde spat it v žlutobílém kameni mnoho objekt , postav a tvor . St ny jeskyn jsou pokryty útvary p ipomínající drobné ke ky s ostrými jehli kami, korálové útesy nebo hráškovitou nu se t pytícími se krystalky kalcitu. Vzniká zde také vzácná tzv. turoldská výzdoba, která p ipomíná svými tvary hlávky kv táku nebo mýdlovou p nu. Tato výzdoba se prý vyskytuje pouze ve t ech jeskyních na sv , však pouze tato je ístupná ve ejnosti.
ZÁMEK MIKULOV Barokní zámek ty ící se nad Mikulovem vyrostl na míst st edov kého hradu, který st ežil zemskou hranici na cest z Brna do Vídn . Gotickými obrannými v žemi, vystupujícími z hmoty zámku, dosud p ipomíná starobylost m sta. Královský hrad spolu s mikulovským panstvím získali v roce 1249 Liechtensteinové a rozši ovali jej obrannými a obytnými p ístavbami až do poloviny 16. století. V letech 1575 - 1945 panství spravoval rod Dietrichstein . Zejména po átkem 17. století m sto a zámek rozkvetly stavebními a zakladatelskými aktivitami kardinála Františka Dietrichsteina. Obytný palác komplexu vyho el na sklonku druhé sv tové války, v padesátých letech uplynulého století byl obnoven pro pot eby muzea. Zámek je sídlem Regionálního muzea v Mikulov , které návšt vník m ve svých expozicích p edstavuje historii m sta, panství a zámku, vývoj užitého um ní v jednotlivých historických obdobích i historii p stování vinné révy a výroby vína. Evropské proslulosti se t ší ob í renesan ní sud, vévodící zámeckému sklepení.
Vina ství jižní moravy je jižní Morava pouhou te kou na map sv tových vina ských oblastí, do pestré mezinárodní nabídky se zapsala výjime ným a kvalitním vínem s letitou tradicí. P vaby zdejších druh spo ívají p edevším v rozmanitosti a plnosti chutí a tak t eba Svatovav inecké z jedné vinice voní po r žích, z vedlejší po sušených švestkách a z té další t eba po jahodách. Ke zdejším specialitám pak pat í bur ák, víno ješt nehotové a žlut kalné, které sladce chutná a rychle stoupá do hlavy. Jeho as je krátký a n kdy netrvá déle než pár hodin, a tak musíte mít št stí, abyste p išli v pravou chvíli. Lahodný nápoj je požehnáním tohoto kraje. Neodmysliteln k n mu pat í i rázovité vinné sklípky se starobylými klenbami a zdobenými vchody, lákající ke vstupu a koštování toho, co se za poslední rok urodilo nebo b hem posledních let uleželo - lhostejno, zda jde o Veltlín, André i Rulandské, jak se na Morav íká Burgundskému. K posezení ve sklípku ovšem pat í i krajové gastronomické speciality - zabíja kové pochoutky, hodové kolá e, výte né ovoce, pe ené kachny i slavné znojemské okurky. A nesmíme zapomenout ani na slivovici, vo avý nápoj z vyzrálých švestek, rostoucích na moravských pahorcích ivé jezero u eky Dyje v jihomoravském kraji. Národní p írodní rezervace K ivé jezero je ukázkou lužní krajiny s porosty tvrdého i m kkého luhu, nivní louku a odstaveným ním ramenem. Je zde ada chrán ných a vzácných druh rostlin a živo ich . Bylo sem p ineseno i n kolik druh vzácných rostlin z oblasti zátopy novomlýnských nádrží. Zajímavostí je hnízd ní husí velkých na vrbách. Nesyt Rybník v Dyjsko-svrateckém úvalu. P vodní hráz ze 16. století. Národní p írodní rezervace slouží k ochran významného hnízdišt vodních pták . Nejv tší rybník na Morav , spadá pod Lednicko-valtické rybníky. Nyní je zde jedna z nejvýznamn jších pta ích rezervací u nás. Hnízdí zde po etné pta í populace, p edevším však prosluly jako k ižovatka a odpo inková zastávka pta ích tah . Jsou parkov upraveny a dopln ny exotickými d evinami. Lednicko-valtický areál Je jednou z nejvzácn jších perel pokladnice historického a kulturního bohatství eské republiky. Od roku 1996 je v seznamu míst Sv tového kulturního a p írodního d dictví UNESCO. Leží v jižní a jihovýchodní ásti okresu B eclav. Dnešní podoba zámku Lednice je výsledkem novogotické p estavby. Nedaleko zámku Lednice, na levém b ehu eky Dyje, vznikla po roce 1801 podivuhodná stavba, nazývaná Jan v Hrad. Dokonalým rámcem zámku je francouzská zahrada a rozsáhlý krajiná ský park, jeden z nejv tších v eské republice. Pat í k nejlepším ve st ední Evrop a rostou v n m stromy, ke e a rostliny p ivezené ze ty sv tadíl . Lze v m nalézt dekorativní stavby, nap íklad Apollón v chrám, Chrám t í grácií a Hrani ní zámek, na dohled od zámku vy nívá z bohaté zelen parku ladný minaret. Valtický zámek, jedna z nejrozsáhlejších sv tských barokních staveb na Morav , K zámku pat í rozsáhlý areál s parkem a adou romantických staveb z první poloviny 19. stol., jako je Kolonáda zvaná také Reistna, záme ek Belvedere a Dianin chrám . Zámek Valtice vodní hrad z 12. století, založený rakouským rodem Seefeld . Do roku 1920 pat ily Valtice k dolním Rakous m. Od roku 1387 až do roku 1945 pat il zámek Lichnštejn m. Byl n kolikrát p estavován a v 16. století byly provedeny renesan ní úpravy. Další tentokrát barokní p estavba trvala od roku 1645 do roku 1646. Renesa ní, p vodní ást hradu byla upravena na vstupní pr elí. Na místo ostatních budov byla postavena t i k ídla a rozší ena zahrada. Prostor mezi stem a zámkem byl upraven na estný dv r (jízdárna, hospodá ské budovy, atd.), V tomto období došlo k výraznému rozvoji politické a majetkové moci rodu, a to za života Karla, Maxmiliána a Gundakara. Karel a Maxmilián získali výhodnými s atky majetek bohatého ernohorského rodu z Boskovic.Ve 2. tvrt. 17. stol. vznikl v bezprost ední blízkosti renesan ní stavby manýristický zámek, projektovaný G.G. Tencallou a dokon ený O. Ernou. Barokizaci zámku provedl architekt J.B. Fischer z Erlachu, který byl ve Valticích v r. 1690 a italský architekt Antonio Beduzzi. Barokní rezidence rodu Lichtenstein nabízí návšt vník m prohlídku interiér se stylovým mobiliá em a bohatou štukovou a malí skou výzdobou. V zámku sídlí stálá degusta ní expozice Národního salonu vín a vinotéka.
Lednický park Z pravé strany k zámku p íléhá rozsáhlý skleník postavený v letech 1834 a 1835. v okolí zámku se rozkládá rozsáhlý zámecký park vybudován na po átku 19. století. V parku se nachází mnoho vzácných d evin( tis ervený), rybník a zajímavých staveb: minaret z roku 1798, Jan v hrad – pseudogotická napodobenina hradní z íceniny, um lá z ícenina akvaduktu nebo Lovecký záme ek. Minaret je považován za nejkuriózn jší stavbu v R. Nechal ho vystav t Alois I. Z Lichtenštejna. P vodn cht l v severní ásti parku vystav t mešitu, ale kv li rozsáhlým bažinám musel zvolit stavbu která by zabrala menší plochu. Stavby se ujal Hardtmutl. Celková výška minaretu je 59,4 m., tedy zhruba stejná jako výška Pet ínské rozhledny v Praze. Otevírá nádherný výhled na zámek, do parku i okolí, na Pálavu a Bílé Karpaty. Další kuriozitou v lednickém parku je, že na zámeckém rybníku( Grott v) je 15 um la nasypaných ostrov . Na jednom z nich je z ícenina napodobující staro ímský akvadukt. Jeden poloz ícený pilí funguje jako um lý vodopád, který do klidné krajiny vnáší pohyb. Pod akvaduktem se nachází um lá jeskyn zvaná Peklo.
Mendelova zem lská a lesnická univerzita Zahradnická fakulta v Lednici zahájila samostatnou výchovu vysokoškolských odborník dne 1. zá í 1985 a v roce 2005 oslaví již 20 let samostatné existence. Na fakult se uskute uje strukturované bakalá ské, magisterské a doktorské studium v kreditním systému. Výuka je organizována denním studiem i dálkovým studiem. Školní rok je rozd len na zimní a letní semestr s pr rnou délkou semestru 14 týdn . Ve studijních plánech je za azena i odborná praxe, kterou studenti vykonávají v zahrani í. Pro výuku jsou k dispozici ú elov za ízené objekty (skleníky subtropických a tropických rostlin, laborato e, sklepní hospodá ství, sortimenty okrasných a užitkových rostlin, sady, vinice) p ímo v areálu školy. Poslucha i také využívají v decko-výzkumné pracovišt fakulty Mendeleum i jedine ný lednický park a krajinu Lednicko-valtického areálu, který je považován za nejrozsáhlejší celek komponované krajiny v Evrop a v roce 1996 byl zapsán do Seznamu míst sv tového d dictví UNESCO. Ústav má v prvé ad sloužit ke šlecht ní zelenin, v etn brambor, ovocných druh a zahradních rostlin. innost ústavu je postavena na širokém základ . Byly zde uskute ny pokusy s kombina ním k ížením ovocných odr d, zapo ato se šlecht ním salátu, zelí, hrachu, fazolí, ky, okurek a raj at. Byl zde nap . vyšlecht n salát neúm rn velký o pr rné váze tém 1kg. Pohansko Zámek stojí p ímo na valu velkomoravského hradiska. Uvnit jsou archeologické expozice a za rybní kem je muzeum prvorepublikového vojenského opevn ní. Nedaleko záme ku stojí slovanská polozemnice a rekonstrukce pohanského ob tišt . Areálem prochází nau ná stezka, kde je možné se do íst spoustu zajímavých informací nejen o archeologických výzkumech, ale i o okolní krajin lužních les . Lichtenštejnové vybudovali v lužních lesích na levém b ehu Dyje empírovou jednopodlažní budovu loveckého zámku s antickými motivy. Dnes je zámek majetkem Krajského st ediska státní památkové pé e a je v n m umíst no muzeum památek z doby velkomoravské, získaných p i výzkumu hradišt na Pohansku. GUMOTEX a.s. B eclav Akciová spole nost GUMOTEX pat í mezi nejv tší eské výrobce a zpracovatele m ených polyuretanových p n a adí se mezi významné eské exportéry. D ležitou roli hraje i v oblasti gumotextilních materiál. Vyrábí pohodlné matrace pro zdravé spaní, kvalitních nafukovacích lun a dalších výrobk pro sport a volný as. adí se mezi významné eské exportéry. Po átky spole nosti sahají až do roku 1950 kdy bylo založeno prvních pár fabrik, které od roku 1952 za ínají vystupovat jako spole nost pod názvem GUMOTEX postupn se výroba p enáší do obor nafukovacích výrobk pro sport a volný as, výroba MOLITANU, matrací pro zdravé spaní a díl pro interiéry automobil . Gumotex a.s. je nejv tší výrobce a dodavatel nafukovacích a vodáckých lun , které se t ší mezi vodáky stále v tší a v tší oblib . luny firmy Gumotex jsou ve výbav jak zachraných jednotek v R tak ve výbav armády eské republiky. V roce 2006 získala firma za nafukovací lun Pálava ocen ní OUTDOOR ADWARDS jako výrobek roku. Populární sou také matrace, které jsou zam eny hlavn pro ty nejnáro jší. Dce iné spole nosti GUMOTEX a.s. B eclav se také nachází v Polsku, Ma arsku a Slovensku. LET Kunovice (Aircraft industrie) Po átky leteckého závodu v Kunovicích sahají do poloviny 30. let 20. století. Vznikl v rámci programu nové výstavby zbrojního pr myslu jako pobo ný podnik let anské továrny Avia, v roce 1937 byla dokon ena první etapa výstavby. vodní plán po ítal s ucelenou výrobou letadel, ovšem po zabrání Rakouska (b ezen 1938) se tento zám r nerealizoval. Kunovický závod se tak využíval pouze k opravám letoun typu Avia a za 2. sv tové války sloužil také jako opravna pro stroje Luftwafe. Po skon ení války se fabrika stává sou ástí LET n. p. Kunovice a dále vyrábí p edevším kluzáky, sportovní letadla, lehká cvi ná proudová letadla a lehká dopravní letadla. V polovin 90.let dochází k pozastavení výroby letadel a závod se v nuje pouze jejich oprav . Roku 2006 se m ní struktura spole nosti a echází pod název Aircraft industries. Nejv tší popularitu si v historii spole nosti získaly v tron typu Blaník (L-13), které byly vyráb ny a dodávány do 43 zemí sv ta kde stále létají, dále cvi né proudové letouny typu Delfín (L-29), ty jsou také ješt ve výzbroji a Armády eské republiky a také sou ástí výzbroje zemí NATO jako výcvikový stroj. V sou asné dob se spole nost op t orientuje na výrobu lehkých dopravních letadel a v tro typu Blaník. Spole nost dodává své výrobky do mnoha zemí sv ta, všech kontinent s výjimkou Antarktidy. Elektrárna Hodonín Elektrárna Hodonín pat í mezi nejstarší provozované elektrárny v eské republice. Výb r lokality pro její výstavbu vycházel z místních podmínek blízkosti lignitového dolu a eky Moravy. vodn bylo v elektrárn instalováno osm práškových kotl , každý o výkonu 125 tun páry/hod., takže v roce 1954 za al pracovat blok ty kotl se dv ma 50MW turbínami. V roce 1957 byly spušt ny do provozu další dva kotle s 50MW turbínou a v roce 1958 poslední dva kotle s turbínami 55 MW. Se svým výkonem byla v té dob Elektrárna Hodonín nejv tším zdrojem elekt iny v eskoslovensku. Výstavbou nových blok v jiných lokalitách ztratila Elektrárna Hodonín význam jako dodavatel elekt iny a za ala být p estavována na teplárenský provoz. „Vedlejší energetické produkty“ : suchý ložový popel áste nahrazuje písek a zeminu a dá se využít pro zásyp výkop stabilizát je popelová malta a dá se využít pro výstavbu hrázových t les úletový popílek se dá využít pro výrobu betonových sm sí. Elektrárna Hodonín pat í mezi elektrárny EZ, které spalují krom uhlí i biomasu.
Moravské naftové doly Akciová spole nost Moravské naftové doly je nejv tší t ža skou spole ností ropy a zemního plynu v R. T žbu u nás provádí na 21 t žebních ložiscích s denní t žbou kolem 5000 barel ropy a 250 tis. m3 zemního plynu denn . Skupina MND také provozuje podzemní zásobník zemního plynu nejvyšších sv tových standard Uh ice s kapacitou 180 mil. m3. Moravské naftové doly provedly v minulých letech rozsáhlou restrukturalizaci, která spole nost dovedla až k jejímu dnešnímu rozvoji. Hospodá ské výsledky se pohybují v ádech stovek milión K (681,371 mil. K za rok 2001) oproti nap . 32,359 mil. K v roce 1998, spole nost investuje nemalé prost edky do rozvoje pr zkumu a t žby a rozvíjí svou innost v oblasti usklad ování zemního plynu. V posledních letech, prost ednictvím své dce iné firmy MND Exploration & Production, se sídlem v Londýn , výrazn expanduje na zahrani ní trhy. V sou asné dob komer t ží plyn v Pákistánu z ložiska Sawan s denní t žbou plynu 10 mil. m3 denn . Drží podíly v dalších pr zkumných licencích v Pákistánu, N mecku (Bavorsku), Rumunsku, Jemenu a nov v Súdánu a Maroku. Své aktivity má také v Rusku a na Ukrajin . V následujících p ti letech chce v rámci své strategie expanze a r stu skupina MND zvýšit t žbu ropy a plynu až na desetinásobek p i zachování sou asné t žby na území eské republiky. MND využívají a up ednost ují technologické a pracovní metody s nejmenším vlivem na životní prost edí, zejména p i pr zkumných a t žebních innostech. Moravské naftové doly využívají a up ednost ují technologické a pracovní metody s nejmenším vlivem na životní prost edí, zejména p i pr zkumných a t žebních innostech. Zavedené stanovování kvantifíkovatelných cíl a prov ování systému EMS dlouhodob minimalizuje riziko vzniku ropných havárií. Prost ednictvím centrálního ídícího systému je dosahováno maximální ú innosti pro zajišt ní spolehlivosti a bezpe nosti t žebního za ízení a ochrany životního prost edí. Ba v kanál Ba v kanál neboli Pr plav Otrokovice-Rohatec je historická vodní cesta o celkové délce asi 60 km. áste vede po ece Morav , jinak um le vyhloubenými kanály s adou pohyblivých jez , 13 plavebními komorami a dalšími vodními stavbami, které vyrovnávají rozdíly mezi výškami hladin. Plavební hladina je také udržována 13 jezery. Na trase žeme najít celkem 50 most , z nichž mnohé jsou unikátní technickou památkou. První snahy o regulaci a splavn ní eky Moravy prob hly již na po átku 19. století, nejv tší pokrok byl však zaznamenán v letech 1936 - 1938, kdy firma Ba a, která vlastnila lignitový d l Jan u Lužic, ešila problém levné p epravy lignitu pro své závody v Otrokovicích a ve Zlín . Trasa plavební cesty za ínala p ístavem v Otrokovicích (v Bat'ov ) a kon ila u Rohatce - p ekladišt lignitu. P evozní luny byly p vodn proti proudu eky taženy ko mi. V povále ném období kanál ale chátrá a napravují to až p ilehlé obce ve spolupráci s EU (1996), modernizace a rekonstrukce stále probíhá. Doposud nebyla provedena regulace Moravy mezi Strážnicí a Rohatcem a tento unikátní úsek tak poskytuje jeden z mála pohled na p irozený tok eky. V sou asnosti je kanál ur en pouze pro turistickou dopravu a p ístupné jsou pouze plavební komory. Tam jší p írodní krásy si turisté mohou prohlédnout p i výletních plavbách nebo p i zap ení malých motorových lun i tzv. hausbót (obytné lod ). Pro vodáky jsou ur eny vyjíž ky na meandry eky Moravy, které se kv li malé hloubce sjíždí pouze na kanoích. Provoz na Ba ov kanálu za íná obvykle v dubnu (prakticky hned jak to po así dovolí) a oficiální „Odemykání plavební sezóny“ bývá vždy 1. kv tna. K „zimnímu spánku“ se vodní cesta ukládá „Zamykáním plavební sezóny“ vždy 28. íjna. Velká Morava a st edov k Slované p icházeli na Kyjovsko ze severní Moravy i ze severozápadu a západu Slovenska z oblasti púchovské kultury.Dokladem hustého osídlení v t chto dobách jsou etná poh ebišt i velký po et hradiš . Trvalý význam m la však jen dv z nich. Jedno správního rázu u Strážovic a druhé kulturn kultovní, Svatý Kliment. Hradišt na Sv. Klimentu s kostelem, klášterem a za ízením pro školení duchovenstva bylo na dob e zvoleném míst - odlehlém, ale snadno dosažitelném z tehdejšího velkomoravského kulturního i náboženského centra, Velehradu. Jeho význam tak p etrval i v žké dob po rozpadu Velké Moravy. Zajímavá shoda jmen obcí, s nimiž se setkáváme i desítky kilometr severn ji na P erovsku (Vlkoš, Žeravice, Mošt nice), je d sledkem osidlování zni ených osad na Kyjovsku po nájezdech z jihu v 10. a 11. století. První písemná zmínka o Kyjovsku je na darovací listin olomouckého knížete z roku 1126, kdy daruje m ste ko Kyjov benediktinskému klášteru Hradisko u Olomouce.V polovin 14. století bylo Kyjovsko osadami p ímo p esyceno. Mnohé z nich se však pozd ji na tomto neklidném území neudržely. N které pro nevhodné místní podmínky (málo vody, neúrodná p da), jiné byly vyplen ny astými válkami. Nejd ležit jší opevn ná centra téhle doby byla p edevším Mikul ice, Uherské Hradišt , Olomouc a Brno. Bílé Karpaty Chrán ná krajinná oblast Bílé Karpaty se rozprostírá na ploše 715 km2 na území okres Hodonín, Uherské Hradišt a Gottwaldov (dnes Zlín). Jejím ídícím orgánem je Správa CHKO.Leží v nadmo ské výšce 175-970 m. Celá oblast, ale zejména její jižní ást, byla po mnoho staletí kultivována lov kem. P esto, nebo práv proto se zde dochovaly mimo ádn cenné p írodní hodnoty a na mnoha místech lze hovo it o harmonické krajin . Pro tyto p írodní a krajinné kvality byly Bílé Karpaty v rámci programu lov k a biosféra (MAB) organizace UNESCO dne 15.4. 1996 za azeny mezi evropské biosférické rezervace. Z p írodov dného hlediska jsou tyto kv tnaté karpatské louky pozoruhodné p edevším
bohatostí rostlinných spole enstev s vysokým zastoupením kriticky ohrožených druh rostlin. Díky tomu pat í k nejcenn jším lu ním biotop m Evropy a jsou studijní plochou sv tového významu. Krajinný ráz st ední a severní ásti Bílých Karpat je dotvá en pom rn ídkým osídlením paseká ského i kopani ského typu, absencí velkých pr myslových podnik a zachovalou architekturou celých obcí.
Zbrojovka Uherský Brod Zbrojovka v Uherském Brod byla založena roku 1936 a vystupuje pod názvem firmy eská Zbrojovka a.s. Vznikla kv li státním pot ebám v období války, kde se zbrojní pr mysl za al p emís ovat do vnitrozemí státu. Tato zbrojovka vznikla jako pobo ka zbrojovky ve Strakonicích. Zabývá se výrobou zbraní hlavn pro pot eby armády eské republiky, policii, speciální jednotky, ale také pro sportovní ú ely. Mezi nejznám jší výrobky pat í asi osobní pistole ady CZ, které se používají nejen v eské republice. Zbrojovka má také vlastní st elecký oddíl, který p sobí na sout žích po celém sv . Lázn Luha ovice INHALACE MINERÁLNÍ VODY- zlepšení funkcí sliznice a dýchacích cest KOUPEL V P ÍRODNÍ UHLI ITÉ VOD - zlepšení prokrvení a p íznivý vliv na cévy a srdce PERLI KOVÁ KOUPEL- celkové uvoln ní, p i poruchách spánku a bolesti hlavy JODO-BROMOVÁ KOUPEL- p i bolestech kloub , sval , páte e a kožních problémech VÍ IVÁ LÁZE - masáž kon etin SKOTSKÝ ST IK- k posílení obranyschopnosti., pohybovému aparátu a nervového systému KLASICKÁ MASÁŽ- k uvoln ní, odbourává stres, psychická relaxace MASÁŽ PODVODNÍ 1) RU NÍ-uvoln ní sval , kloub , zlepšení krevního ob hu 2)P ÍSTROJOVÁ- prokrvení, zlepšení pohybu, p i kožních infekcí PARAFÍNOVÝ OBKLAD-tlumí bolest, celková regenerace OXYGENOTERAPIE- vo avá terapie- probuzuje emoce- uvoln ní a uklidn ní PITNÁ K RA- pije se voda s mnoha minerály Barum Continental Prodejní a servisní si Barum je sou ástí nejv tšího eského výrobce pneumatik, firmy Barum Continental. Spole nost Barum Continental se v roce 1999 stala také nejv tším závodem na výrobu pneumatik v Evrop . ží jak z historie svého oboru (první pneumatiky u nás vyráb la již ve ty icátých letech firma Ba a), tak z moderních vývojových trend a obchodní strategie. Spojení otrokovické pneumatikárny se strategickým zahrani ním partnerem v roce 1993 se ukázalo navýsost správným rozhodnutím. Servisní prodejny v charakteristických barvách najdete ve více než 50 místech eské republiky. Dnes Proces velkých investic do výrobního závodu v Otrokovicích umožnil nárust produktivity práce. V souladu s koncernovou strategií rostla kapacita i kvalita výroby. Barum Continental spol. s r.o. získal nejvyšší stupe hodnocení kvality a sou asn se stal nejv tší výrobní jednotkou na výrobu osobních pneumatik v Evrop . Koncern Continental p inesl do Otrokovic nejen nejmodern jší technologie a nové strojní za ízení, ale i novou podnikovou kulturu a nové p ístupy k práci. Continental pro osobní vozy, off road, van 1932 První pneumatiky zna ky Ba a byly obuty na cestu Zlín - Luha ovice. 1945 3 nejv tší výrobci pneumatik vytvo ili pro zjednodušení exportní politiky spole nou zna ku pro své produkty. Pro novou zna ku byla použita po áte ní písmena názv firem Bata Zlin, Rubena a Matador. Novou zna kou BARUM byly následn ozna ovány výrobky všech t í výrobc . 1967 Je vyrobena první radiální pneumatika Barum. 1972 Prob hlo slavnostní otev ení nové pneumatikárny v Otrokovicích. Hlavní ást výroby pneumatik Barum byla evedena ze Zlína do Otrokovic. 1990 Název podniku byl zm n na "Barum a.s. Otrokovice". 1992 Barum podepsal s n meckým koncernem Continental AG smlouvu o Joint-Venture. 1993 1. b ezna byl založen spole ný podnik Barum Continental spol. s r.o.. Barum se stává sou ástí koncernu Continental. Ba a a jeho boty Tomáš Ba a (3. dubna 1876 Zlín – 12. ervence 1932 Otrokovice) byl zakladatelem obuvnické firmy Ba a a jeden z nejv tších podnikatel své doby. Zavedl mnohé nové myšlenky ve výrob a prodeji svých výrobk , kterými dokázal ovlivnit množství budoucích ekonom . Jeho postupy a technologie byly na tehd jší podnikání revolu ní a jsou po ád užívány jako p íklady top managementu. Pro svoji firmu dokázal vybudovat m sto Zlín.Ba a se za al v roce 1924 orientovat na zahrani ní obchod. Výroba vzr stala, na konci roku 1925 pracovalo v Ba ov koncernu 5200 zam stnanc . Typická je taky Ba ova cena, která skoro vždy kon ila devítkou. Jednoduše 999 K s vypadá opticky lákav ji, než 1000 s, p itom je rozdíl pouhé jedné koruny. Hanzelka a Zikmund Hanzelka Ji í, cestovatel,1920-2003, spolu s Zikmundem procestovali s eskými vozy Tatra Afriku, Již.a St .Ameriku, ást Asie,cestopisné knihy a filmy velmi populární, ale po 1968 zakázány,protože se oba aktivn ú astnili Pražského Jara.sepsali 700 reportáží nebo knih,nato ili 4 celove erní a150 kratších film Zikmund Miroslav,1919,to stejné
ZÁMEK KROM ÍŽ Vznikl ve 13.století jako gotický hrad, který sloužil olomouckým arcibiskup m jako letní sídlo. Za husitských válek st ídala Krom íž majitele pom rn asto. Roku 1643 Valaši a Švédové Krom íž dobyli a lehla popelem. O nový rozkv t m sta se zasloužil biskup Karel Lichtenštejn. Za jeho vlády byl zámek p estav n do dnešní podoby renesan ního zámku. Dalším nástupcem byl biskup Karel vévoda Lotrinský. V roce 1752 m sto zachvátil požár, poté bylo znovu obnoveno. Krom ížský zámek je mohutná dvoupatrová budova, které vévodí 84 m vysoká hranatá v ž s hodinami. Za zmínku stojí nap íklad Lovecká sí , kterou návštívili císa Fr.Josef I. a car Alexandr III a také Malá a Velká knihovna, kde jsou shromážd ny knihy z 9.- 20. století. Za zámkem se rozprostírá podzámecká zahrada s mnoha rybní ky a romantickými stavbami a Kv tná zahrada s habrovými alejemi, které vedou k barokní rotund . Nejvýznamn jší událostí, která se zde udála bylo konání ústavodárného íšského sn mu v roce 1848. Nyní od roku 1998 pat í tento zámek mezi památky UNESCO. Kv tná zahrada v Krom íži Kv tná zahrada, p vodní název byl Libosad, vznikla za biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v 2. pol. 17.století za hradbami tehdejšího m sta. Jejími autory jsou architekti zámku Fillibert Luchesse a Giovanni Pietro Tencalla. Výstavba trvala deset let a vyžádala si fantastický náklad 75.000 zlatých. Celý areál byl protkán složitým vodovodním systémem, který napájel rybní ky, kašny, vodotrysky,… V 19. století byly k bo ní stran areálu p istav ny dv budovy tropického a studeného skleníku a obytná správní budova. Zahrada má tvar obdélníku o rozloze 16 ha a její dominantou je monumentální kolonáda (galerie) dlouhá 244m, p ed kterou najdeme dv fontány. P vodní hlavní vchod p echází do této dlouhé galerie, která je uvnit zdobena sochami antických postav v nadživotní velikosti. Bo ním šnekovým schodišt m je možné vystoupit na st ešní terasu. V severní ásti zahrady stojí osmiboká rotunda s um lými jeskyn mi, sochami a freskami, v níž je zav šeno Foucaultovo kyvadlo dokazující, že se Zem otá í. Kulaté a tvercové bludišt najdeme v jižní ásti zahrady. Kv tná zahrada je pozdn renesan ní zahradou, která pat í k nejvýznamn jším památkám zahradní architektury u nás i v Evrop . V roce 1998 byly zahrady i zámek zapsány do seznamu památek UNESCO. Krasová eroze Moravského krasu Moravský kras pat í mezi nejvýznamn jší a nejv tší krasové oblasti v R. Je tvo en edevším vápenci st edního devonu až spodního karbonu. Jedná se o úplný kras se zna ným rozvojem povrchových i podzemních krasových jev . Typickým tvarem reliéfu Moravského krasu jsou plošiny, které jsou roz len ny až 150 m hlubokými údolími – tzv. žleby. Plošiny jsou významné výskyty závrt . ( ícené závrty-nap . propast Macocha) Nepravidelným rozpoušt ním vápencového skalního povrchu vznikají prohlubn r zných tvar a velikostí, jimiž je povrch výrazn len n ve škrapy a škrapová pole. K dalším povrchovým krasovým jev m adíme nap . h ebená e, skalní okna a mosty. Na rozhraní mezi povrchem a podzemím nalezneme ponory (Nové Rasovny u Holštejna) a výv ry ky, Punkvy a Malý výtok). Ponor = místo, kde voda povrchového toku odtéká do podzemí, ve vyv ra ce pak ponorný tok opouští podzemní prostory a vytéká na povrch. Tém 60 % území Moravského krasu pokrývají lesy, známe zde více než 1000 jeskyní. Na tvorb jeskyní se podílí geologická stavba území p i inností povrchové a podzemní vody, neboli za spoluú asti koroze a eroze vápenc . Rychlost rozrušování horniny vlivem chemické eroze je ovlivn na celou adou p in, a už se jedná o istotu rozpoušt ného vápence, jeho dostate nou mocnost a rozsah, dostate rovný terén, celistvost, i humidní (vlhké) klima. P i dostate ném spln ní t chto podmínek je umožn no vznik krasové oblasti Speleologické objevy Moravského krasu Speleologie- disciplína, která se zabývá výzkumem jeskyní – jejich vznikem, vývojem, podnebím, životem a mapováním. (=jesky ologie). V Moravském krasu známe více než 1000 jeskyní. Jsou tvo eny útesovými, korálovými a mnoha dalšími vápenci z dob devonu a karbonu- v té dob zde bylo mo e. ty i jeskyn byly zp ístupn ny pro ve ejnost - SloupskoŠoš vské, Balcarka, Kate inská a Punkevní jeskyn . Císa ská jeskyn je využívána pro speleoterapii. Objevování jeskyní v moravském krasu za alo už p ed 250 lety. Prvním významný badatel byl mnich Lazzar Schopper, který se již v roce 1723 spustil na dno Macochy a pak pokra oval v zkoumání i dalších oblastí. Objevování jeskyní nešlo vždy hladce nap íklad p i objevování Amatérské jeskyn (což je nejdelší jeskynní systém v eské republice) zahynuli t i speleologové. B hem 2. sv tové války jeskyn sloužily i k armádním ú el m. V jeskyni Výpustek la sklad munice eská armáda a pak zde n mecká armáda za ídila továrnu na letecké motory. V jeskyních hlínách se uchovaly zbran a jiné p edm ty, které dokazují, že území Moravského krasu bylo osídleno lov kem neandrtálským a mnoha dalšími kulturami. Dále se nalezlo mnoho koster zví at, která v jeskyních p ebývala, nebo se z ítila do otev ených komín , nebo byla potravou, kterou do jeskyní p ivlekly šelmy i lidé. Nap íklad ve Sloupsko-šoš vských jeskyních, Kate inské jeskyni i jeskyni Výpustku byly nalezeny kostry medv ejm se do jeskyní uchylovali k zimnímu spánku. V jeskyni Výpustku byla také nalezena celá kostra fosilního kozorožce a lv jeskynních. Menší jeskyn sloužily jako doupata pro jeskynní hyeny – jejich p ítomnost se vyzna uje množstvím okousaných kostí zných druh zví at (mamut , koní, jelen , sob i nosorožc …) a dále zde žily menší šelmy- vlci, lední lišky, tcho i i kuny, dále drobní savci, obojživelníci, ptáci a netopý i. Nejvýznamn jšími jeskyn mi jsou jeskyn Pekárna a K lna, Amatérská jeskyn a Bý í skála v Rudickém propadání.
Ze zví at které žijí v Moravském krasu jsou to hlavn bezobratlí: m kkýši, hmyz, motýli a až 210 druh pavouk . Nejznám jší obyvatelé jeskyní jsou netopý i a vrápenci. Z 23 druh zjišt ných na území eské republiky již žije 21 druh v CHKO Moravský kras. Netopý i využívají jeskyní k zimnímu odpo inku,protože je zde dost vlhko a stálá teplota nad bodem mrazu. V lét se v jeskyních nevyskytují. Netopýr m se v jeskyních Moravského krasu líbí jelikož jejich po et rok od roku stoupá. Pravideln probíhá s ítání t chto chrán ných zví at. Tento rok se na Bý í skále vyskytovalo asi 1000 netopýr osmi druh . Macocha Název „Macocha“ vznikl podle místní pov sti. Tento p íb h má základy v události, která se podle místních kronik stala v roce 1693. Otci zem ela žena a vzal si nehodnou vdovu, která nem la ráda jeho syna. Proto ho vzala do lesa na ryzce a zavedla ho až k obrovské propasti. Dít se propasti bálo. Matka mu ekla, že ho chytí za ruku a m že ryzce utrhnout. Jak se ale dít nahnulo, pustila ho do erné díry. P išla dom za tmy a manžel se jí ptal, kde nechala syna. ekla mu, že se asi n kde v lese ztratil. Venku zatím zu ila bou e. Ráno, až se po así zlepšilo, odešel otec s ostatními vesni any dít hledat. Uslyšeli ná ek vycházející z propasti. Dít uvid li p ichycené na jednom z ke . Pomocí lana ho vytáhli a do propasti svrhli nevlastní matku – macechu. Od t ch dob se propast jmenuje Macocha. Stará hu u Adamova Moravský kras je místo s krásnou p írodou a plné jeskyní. Ale v tomto krásném kout se od nepam ti dobývala a zpracovávala železná ruda. Po této innosti jsou zde stále patrné stopy a n kolik zachovalých technických památek. Jednou z nich je i Stará hu u Adamova, ve které je i muzeum Železá ství st ední ásti Moravského krasu. Historie železá ství v Josefovském údolí se zde za ala psát již v prav ku, nedaleko odtud v Bý í skále se nalezla halštatská kovárna, kde zpracovávali železo p edkové kelt . Po p íchodu slovan se toto území zm nilo ve výrobnu tehdy vzácného železa v malých pecích. T žba a výroba železa se v Moravském krasu udržela do konce 19. století, kdy byla pro nedostatek surovin zastavena. Z huti kterou zde vybudoval Jan Adam z Liechtensteina se zachovala vysoká pec, která tvo í dominantu celého areálu, a kolik budov –nap .hostinec nazývaný Švýcárna-doufám,že ho navštívíme. . Najdete zde i archeologické nálezy a ukázky výrobk místních železáren. ADAST Adamov Akciová spole nost ADAST a.s., nejv tší výrobce výrobcem polygrafických stroj v eské republice je moderním strojírenským podnikem s bohatou historií. Stroje jsou na p ání zákazník vybavovány širokou škálou p ídavných za ízení a dokon ovacích za ízení, jež výrazn zvyšují možnosti jejich využití. Dnes pracují stroje ADAST DOMINANT v zemích všech kontinent , 80 procent produkce spole nosti ADAST a.s. je ur eno na export. V roce 1889 zde byl vyrobený 1 z nejstarších dochovaných automobil na sv . Takzvaný Marcus v automobil, postavený v letech 1889-1890, byl již n kolikátým tehdejším pokusem na téma automobil. Vznikl v Adamov na základ plán rakouského vynálezce Marcuse (žijícího v letech 1831 - 1898), a na dobu svého vzniku byl technicky velice neobvyklý. R. 2005 byl oficiáln p edstaven zám r stavby repliky za ú asti firem podílejících se na projektu ( a tedy i Adast). Za léta jeho p sobení se v n m vyráb ly nejen ofsetové tiskové stroje jako dnes, ale i díly k vojenské technice, nástavby na nákladní vozy, erpadla, chladící systémy, elektrické a parní lokomotivy, vagony, generátory, parní válce, a mnohé další. Své sídlo má ve m st Adamov , ležícím ve st ední ásti Moravského krasu, asi 15 km severn od Brna. Nosný výrobní program spole nosti dnes tvo í jedno až šestibarvové archové ofsetové stroje zna ky ADAST v n kolika formátových adách, jež se t ší zájmu majitel malých, st edních i velkých tiskárenských provoz . Jeskyn Bý í skála Vysoká bílá skála s puklinou a n kolika otvory v dolní ásti, tak to je Bý í skála. Nachází se v blízkosti Adamova na Blanensku a je sou ástí Moravského krasu. Jméno Bý í Skála, které souvisí patrn s kultem býka, si jeskyn vysloužila dávno p edtím, než zde byla v roce 1869 nalezena proslulá soška bronzového bý ka. Nález sošky odstartoval podrobný archeologický pr zkum v Bý í skále, který vedl v letech 1821 1897 Jind ich Wankel. V jeskyni objevil ostatky asi 40 lidí ze starší doby kamenné (halštatské období). Krom nich se z první poloviny šestého století p ed naším letopo tem dochovalo i mnoho šperk , nejr zn jších p edm denní pot eby, oltá , žárovišt a kovárna. Místo, které patrn sloužilo jako ob tišt , se nacházelo v takzvané P edsíni. Lidské kostry tu byly r zn roztroušeny poblíž žárovišt nebo byly uloženy hromadn p es sebe. N kterým chyb la hlava, jiným ruce a nohy. V tšina ostatk pat í mladým ženám, ale bylo tu nalezeno i n kolik mužských a dv ko ské kostry. Mezi kostmi se ob as zdvíhaly hromádky zuhelnat lého obilí skrývající r zné ozdobné p edm ty (bronzové náramky, nánožníky, barevné, sklen né a jantarové perly, zlaté prsteny a náramky). Romantický badatel se pokusil vytvo it pomyslnou rekonstrukci toho, co se v Bý í skále odehrálo. Vznikla tak známá legenda o poh bu halštatského mocná e, který byl pochován nejen s cennými dary, ale také zví ecími a lidskými ob mi. Podle v dc však Bý í skála byla spíše ob tišt m nadregionálního významu. I es tohle vysv tlení je dosud minulost jeskyn spojena s mnoha nezodpov zenými otázkami a legendami.
Rudické propadání Rudické propadání leží v st ední ásti CHKO Moravský kras severn od m sta Brna, poblíž obcí Jedovnice a Rudice. Spolu s Bý í skálou tvo í druhý nejdelší jeskynní systém v eské republice o celkové délce p es 13 kilometr . Propadání Jedovnického potoka - Rudické propadání je nejmohutn jší propadání v Moravském krasu. Vody Jedovnického potoka postupn padají až do hloubky 90 metr . V propadání se tak nalézá nejvyšší vodopád v eské republice. V jeskyni se také nalézá nejhlubší propast v Moravském krasu - Rudická propast a jedna z nejv tších jeskynních prostor v eské republice - Ob í dóm. Srbský sifon pak tuto jeskyni spojuje s Bý í skálou.Ú astník sestupu je kompletn vybaven výstrojí a výzbrojí pro pobyt v t chto jeskyních:speciální oblek, osobní elektrické sv tlo, p ilba, vysoká obuv pro pohyb v išti. Mokrá Horákov Obec Mokrá - Horákov leží asi 13 km severovýchodn od Brna. Ob ásti obce se nacházejí v lenité, p evážn zalesn né krajin jižní ásti Drahanské vrchoviny. Na území katastru obou vesnic zasahuje chrán ná krajinná oblast Moravský kras. Charakteristickou krajinnou dominantu tvo í oblast údolí ky. Toto území pat í k ekologicky nejcenn jším územím okresu Brno - venkov. Obec se nachází nad údolím ky na hranici mezi polem a lesem. Severozápadním sm rem od Mokré jsou zbytky haltštatského hradiska. Západn od Horákova se nachází mohyla Hlásnica. V obci na severozápadním okraji jsou poz statky tvrzišt . Severním sm rem od obce je ob í lom, východním sm rem je cementárna. Vápenec se v Mokré žil od nepam ti a byl také jedním z hlavních zdroj obživy mokrského obyvatelstva. Po 2. sv tové válce provedli geologové rozsáhlý pr zkum a jeho výsledkem bylo rozhodnutí o výstavb cementárny. Rozsáhlý projekt se netýkal pouze katastru Mokré, ale zasahoval i na katastr okolních obcí. Pro t žbu je tu složitá situace, protože tato oblast sice p ímo nezasahuje do chrán né oblasti, nicmén svými doprovodnými innostmi ji m že p sobit zna né problémy.U Mokré, kde se intenzivním zp sobem t ží vápence a korek ní sialické suroviny pro výrobu cementu, dobývací prostor o rozloze n kolika km tvere ních sice nezasahuje do CHKO Moravský kras, ale prakticky celá severní hranice prostoru p ímo navazuje na ú edn vymezenou hranici CHKO Moravský kras. V sou asné dob Správa CHKO Moravský kras p ipravuje návrh zm ny dobývacího prostoru Mokrá tak, aby mezi hranicí CHKO a hranicí dobývacího prostoru z stal ochranný pilí o ší ce n kolika set metr . Muzeum MHD Brno-Líše Ve ejn p ístupný depozitá m stské hromadné dopravy (MHD) se nachází v m stské ásti Brno-Líše , východn od centra Brna, v prostoru bývalého nádraží místní dráhy. Areál se rozkládá na ploše více než 1,5 ha. Expozi ním el m slouží nov vybudované dopravní haly. Základem sbírky m stské hromadné dopravy se stalo 12 provozuschopných historických tramvají, p evzatých od Dopravního podniku m sta Brna v roce 1971. Pro výstavbu muzejního areálu byl vybrán nevyužívaný prostor nádraží bývalé dráhy Brno-Líše . K tomuto areálu pat í i ást p vodní trati úseku Stránská skála - Líše . První práce byly zapo aty v roce 1973, areál je dodnes postupn dobudováván. Vyvrcholením bude rekonstrukce muzejní trati na Stránskou skálu, která umožní i p edvád cí jízdy jednotlivých vozidel. Ve výstavních halách je umíst na sbírka 60 vozidel t í kolejových rozchod a elektrické a parní trakce. V tšina je opravena a v provozuschopném stavu. Sbírka celkov dokumentuje nejr zn jší technická a provozní ešení od po átku stské dopravy až do sou asnosti. Dominantní ástí depozitá e je sbírka tém úplné ady brn nských tramvajových vozidel, dále jsou zde vystaveny další tramvaje z r zných m st bývalého eskoslovenska.
Komplexní geograficko – biologicko – geologická exkurze JIŽNÍ MORAVA – SEZNAM REFERÁT Seznam témat referát : Starobrno Pouzd anská step Ekologické problémy Nových mlýn stonická Venuše CHKO Pálava – obecné informace CHKO Pálava – vegetace a živo ichové CHKO Pálava – geologie Dív í hrady (D vi ky) Jeskyn na Turoldu Zámek Mikulov Vina ství jižní Moravy Nesyt a K ivé jezero Zámek Valtice Lednicko-Valtický areál Lednický park (Akvárium Malawi, Minaret ad.) Zahradnická fakulta Lednice na Morav
Pohansko Gumotex B eclav LET Kunovice Tepelná elektrárna Hodonín Moravské naftové doly Ba v kanál Velká Morava na Kyjovsku CHKO Bílé Karpaty Zbrojovka Uherský brod Lázn Luha ovice Barum Continental Ba a a jeho boty Hanzelka a Zikmund Zámek Krom íž Kv tná zahrada Krasová eroze Moravského krasu Speleologické objevy Moravského krasu Macocha - pov st Adast Adamov Stará hu u Adamova Bý í skála Výpustek Rudické propadání Mokrá Horákov – t žba vápence Tramvajové muzeum Brno
Komplexní geograficko – biologicko – geologická exkurze JIŽNÍ MORAVA – PLÁN CESTY St eda 9.5. odjezd Pivovar Starobrno Dolní V stonice – muzeum, CHKO Pálava Zámek Lednice a skleníky eclav - ubytování Pohansko – ve erní výlet
ibližný asový harmonogram 7:00 gymnázium, spodní brána 7:15 Jarom ice(u školy) 9:00 – 10:45 11:30 - 12:30 13:00 – 15:30 16:00 – 18:00 kolem 18:30
tvrtek 10.5. odchod Gumotex B eclav LET Kunovice (Aircraft Industries) Lázn Luha ovice, rozchod Obuvnické muzeum ve Zlín ZOO Lešná Kv tná zahrada - Krom íž Krom íž – ubytování
7:30 8:00 – 9:30 11:00 – 12:00 12:30 – 13:30 14:30 – 15:30 16:30 – 18:00 18:00 – 18:30 kolem 19 h
pátek 11.5. odjezd Sloupsko-Šoš vské jeskyn ADAST Adamov Jedovnice, rozchod Rudické propadání Bý í skála a vyv ra ka Bílého potoka íjezd (Moravské Bud jovice)
8:00 9:30 – 11:00 12:00 – 13:00 13:30 – 14:30 14:30 – 15:30 16:00 – 16:30 kolem 18:30
