EVROPA PO REVOLUCÍCH VIKTORIÁNSKÁ ANGLIE ...............................................................................................................................2 KRÁLOVNA VIKTORIE (1837-1901) .........................................................................................................2 VNITŘNÍ POLITIKA .............................................................................................................................................2 FRANCIE CÍSAŘE NAPOLEONA III............................................................................................................3 KRYMSKÁ VÁLKA ..............................................................................................................................................3 PŘESTAVBA PAŘÍŽE .........................................................................................................................................3 PÁD NAPOLEONA III. .......................................................................................................................................4
Prusko-francouzská válka (1870-1871) .......................................................................................4 Pařížská komuna – 28. 3. 1871 ......................................................................................................4 Komuna = revoluční výbor ....................................................................................................................4 IRSKÁ
OTÁZKA ..................................................................................................................................................4
SJEDNOCENÍ NĚMECKA...............................................................................................................................5 OTTO
VON
BISMARCK (1862-1890) ........................................................................................................5
SJEDNOCENÍ ITÁLIE ......................................................................................................................................6 HABSBURSKÁ MONARCHIE 2. POLOVINY 19. STOLETÍ................................................................7 BACHŮV NEOABSOLUTISMUS (1879-1859/60) ....................................................................................7 VZNIK KONSTITUČNÍ MONARCHIE ...................................................................................................................7 RAKOUSKO-UHERSKÉ VYROVNÁNÍ 1867 („DUALISMUS“) ......................................................................7
Autor práce: Barbora Chalupová alias Pandě
V IKTORIÁNSKÁ A NGLIE K RÁLOVNA V IKTORIE (1837-1901)
období největšího ekonomického rozmachu Velké Británie o
základ moderní společnosti
o
mění se sociální struktura
o
vysoká míra urbanizace = příleţitosti k práci
o
masový průmysl (textilní, strojírenský)
o
vznik telegrafu – snazší komunikace
o
Londýn se stal nejvýznamnějším městem světa
o
vzniklo první metro, důmyslná kanalizace
v roce 1851 byla uspořádána „Světová výstavba“
viktoriánský styl o
psaní deníků, dlouhých dopisů, soukromé a veřejné prostory, důsledně odlišené oblečení muţů a ţen, dodrţování tradic (čaj o páté…)
konzervativní tradiční Anglie = lpí na tradicích a na striktních pravidlech
V NITŘNÍ
POLITIKA
parlamentní monarchie jiţ přes 200 let
stále trval volební cenzus o
1867 – volební právo přiznáno všem majitelům nemovitostí
systém dvou politických stran o
toryové (konzervativci) – Benjamin Disraeli
o
hájili zájmy pozemkové aristokracie a vysokého duchovenstva
whigové (liberálové) – Villiam Gladstone
počet voličů stoupl na dva miliony
zastupovali burţoazii (bankéři, obchodníci, průmyslníci)
zájmy dělníků hájily odbory o
př.: pracovní doba omezena např. jen na 56 hodin
2|Stránka
F RANCIE CÍSAŘE N APOLEONA III.
od roku 1852 byla Francie císařstvím
„bonapartismus“ = zásada cukr a bič
snaha vytvořit kontinentální velmoc
o
50. a 60. léta 19. století – kolonie v severní a západní Africe
o
druhá největší koloniální země po Anglii
1853 – společně s Velkou Británií bojovala v Krymské válce (na straně Osmanské říše)
K RYMSKÁ
rusko-turecký konflikt o
spory o Boţí hrob v Jeruzalému
správa byla nově v rukou Francie
dříve bylo pod správou pravoslavného Ruska
nastal útlak křesťanů na Balkáně
VÁLKA
snahy Pruska o přístup do Dardanel a Bosporu
Francie společně s Velkou Británií a Sardinií poskytla Turecku účinnou vojenskou pomoc o
ovládali Černé moře a válku přenesli na Krymský poloostrov
Rusko bylo poraţeno, příměří bylo uzavřeno roku 1856 v Paříţi
Rusko ztratilo kontrolu nad Černým mořem
Turecku bylo zaručena celistvost a nezávislost
úţiny Bospor a Dardanely byly prohlášeny za neutrální
po Krymské válce definitivně zanikla Svatá aliance
P ŘESTAVBA P AŘÍŢE
v 1853 velkolepá přestavba Paříţe v moderní velkoměsto (Haussmann)
hygienická očista, široké bulváry, rozsáhlá likvidace celých čtvrtí o
proti byli zastánci staré Paříţe
3|Stránka
P ÁD N APOLEONA III. P R U S K O - F R A N C O U ZS K Á
VÁLKA
(1870-1871)
Napoleonův protest proti obsazení uvolněného španělského trůnu pruskými Hohenzollerny o
ohroţení Francie z obou stran
zahájil válku proti Prusku (podpora většiny německých států)
1870 – poráţka Francie u Met a Sedanu
2. září 1870 bylo svrženo druhé císařství a opoziční politici vyhlásili třetí republiku (4. září)
Francie ztratila území Alsaska a Lotrinska
1871 – ve Versailles proběhlo vyhlášení Německa
PAŘÍŢSKÁ
KOMUNA
– 28. 3. 1871
postupné podmínky příměří a potíţe se zásobováním Paříţe o
nespokojenost republikánů a dělníků
KOMUNA =
R E V O LU Č N Í V Ý B O R
sedmdesáti-dvoudenní vláda nad Paříţí, snaha vytvořit socialistickou společnost
vypukla občanská válka
po uzavření míru s Pruskem se spojilo vládní vojsko s pruskou armádou – 21. 5. 1871 byl zahájen útok na Paříţ o
začal krvavý týden
postřílení zbytku komunardů u hřbitovní zdi Pére Lachaise 28. 5. 1871
kruté deprese, popravy, deportace do kolonií (30 000 obětí)
Paříţ byla 100 let bez starosty, řízena přímo vládou
I RSKÁ
OTÁZKA
1801 – spojení s Velkou Británií a Irska (zrušen irský parlament a samospráva) o
Sinn Fein – ‚feniáni‘ (my sami)
irští revoluční demokraté (snaha o samostatnost Irska)
o
problém Belfast a Ulster – protestanté (zbytek Irska katolíci)
o
nezávislým se Irsko stalo v roce 1937
zahraniční politika = “báječná izolace“
kolonie = zdroj surovin, pracovních sil, odbyt britského zboţí
o
Afrika od Egypta po jiţní Afriku
o
nevýznamnější – Indie (povstání proti Velké Británii)
od roku 1876 byla anglická královna také indickou císařovnou 4|Stránka
název Velké Británie: Britské impérium
Indie – Bangladéš, Pákistán, Barma
S JEDNOCENÍ N ĚMECKA
revoluce 1848 sjednocení nepřinesla (velko- a malo-německé řešení)
v čele sjednocování stálo Prusko (Vilém I. + Otto von Bismarck) o
rozdrobenost byla překáţka hospodářského rozvoje
cla, jiné daně, jiné míry
O TTO
B ISMARCK (1862-1890)
od roku 1862 byl pruským premiérem o
VON
cílem bylo sjednocení Německa (i „krví a ţelezem“)
proběhly tři válečné konflikty 1. 1864 – společná válka prusko-rakousko-dánská
Prusko + Rakousko proti Dánsku
Dánsko přichází o Šlesvik ve prospěch Pruska a Holštýn ve prospěch Rakouska
2. 1866 – prusko-rakouská válka
probíhala na území Čech, klíčová bitva u Sadové u Hradce Králové (poráţka Rakouska)
je vytvořen Severoněmecký spolek
všechny německé státy na sever od Mohanu = konfederace 21 států pod vedením Pruska
válka byla ukončena mírem podepsaným v Praze 23. srpna 1866
3. prusko-francouzská válka (1870-1871)
nesouhlas Francie s kandidaturou Hohenzollernů na uvolněný španělský trůn
Francie byla poraţena v Metz a Sedanu
v roce 1871 ve Versailles – vyhlášení Německého císařství
z Německa se stal spolkový stát (22 států + 2 svobodná města) o
kaţdý stát měl zástupce v senátu i sněmu, v čele stál císař (pruský král Vilém I.; do roku 1888), 1888-1918 Vilém II., říšský kancléř Otto von Bismarck
o
rychlé tempo rozvoje, do konce 19. století bylo Německo nejbohatším státem v Evropě
5|Stránka
S JEDNOCENÍ I TÁLIE
1848 – pokusy o sjednocování neúspěšné
nerovnoměrný vývoj v zemi (sever/jih)
do čela sjednocovacího procesu Itálie se postavilo Sardinské království (snaha o jednotný stát) o
od roku 1849 vládl Viktor Emanuel II. – sjednocení shora
o
ministr Cavour vyjednával v jednotlivých zemích, diplomatického jednání
1859 – krátká válka s Rakouskem – připojení Lambordie
od jara 1860 probíhalo sjednocování ze zdola o
povstání rolníku na Sicílii proti Bourbonům
v čele stál legendární revolucionář Guiseppe Garibaldi (sjednocování zdola revolučním bojem)
obsazení Palerma, přebírání moci na jihu, v září 1860 obsazení Neapole
dobytá území byla předána do rukou Viktora Emanuela II.
do 1860 proběhlo sjednocování většiny Itálie
v březnu 1861 – Torino – italský parlament o
Itálie se stává konstituční monarchií – Italské království
hlavním městem se stal Turín, později Florencie
samostatný Papeţský stát a Benátsko (Rakousko) o
Itálie našla Spojence v Prusku
po poráţce Rakouska ve válce 1866 získala Itálie Benátsko
po prusko-francouzské válce 1870 se k Italskému království připojil také papeţský stát o
nesouhlas papeţe a Vatikánu
ke smíru dochází roku 1929 Lateránskou dohodou (Mussolini)
v lednu 1871 se stává Řím hlavním městem Itálie
6|Stránka
H ABSBURSKÁ MONARCHIE 2. POLOVINY 19. STOLETÍ B ACHŮV
NEOABSOLUTISMU S
(1851-1859/60)
Alexander Bach o
1849-1959 byl rakouským ministrem vnitra
absolutistická vláda (neoabsolutismus)
o
projevy nesouhlasu umlčovány – vězení, deportace (např. K. H. Borovský)
o
oporou reţimu byla byrokracie, armáda a církev
bezpečnost na venkově-nově vzniklé četnictvo
cenzura, povolen pouze vládní tisk
na druhé straně však byla liberální hospodářská politika = rozmach podnikání
moderní státní správa (od okresů výše)
rušení cel, nové ţivnostenské zákony, moderní pošta
V ZNIK
KONSTITUČNÍ MON ARCHIE
1859 poráţka Rakouska v severní Itálii, ztráta Lombardie, odvolání Bacha
Říjnový diplom 1860 o
císař František Josef I. – zřeknutí se absolutismu, slib konstituce
1861 – ústava (Schmerlingova) o
neúplná konstituční monarchie, lidská práva a svobody (panovník musel souhlasit se vzniklým zákonem, volební cenzus)
R AKOUSKO - UHERSKÉ („D UALISMUS “)
VYROVNÁNÍ
prohra Rakouska v roce 1866 v prusko-rakouské válce
v roce 1867 8. června vzniká Rakousko-Uhersko o
1867
Předlitavsko – Rakousko
alpské země, Čechy, Morava, Slezsko, Istrie, Terst, Dalmácie, Holič a Bukovina (hlavní město Vídeň)
o
Zalitavsko – Uhersko
Uherské království, Slavonie, Chorvatsko (hlavní město Budapešť)
společné: panovník, armáda, zahraniční politika, měna
kaţdá část: vlastní vláda, parlament
v prosinci 1867 vznikla nová ústava – rovnost všech občanů před zákonem, neomezená volnost pohybu a jmění, osobní a domovní svobodu, svobodu shromaţďování, víry, právo vytvářet spolky, volební právo pouze pro bohatší občany (volební cenzus) 7|Stránka
