Všichni se najedli dosyta

Èíslo 211/roèník XVIII.

èervenec 2011

Proti dobrovolnému daru

Všichni se najedli dosyta

A rozkázal, aby se lidé posadili na trávì. Potom vzal tìch pìt chlebù a ty dvì ryby, vzhlédl k nebi a požehnal, lámal chleby a dal uèedníkùm a uèedníci zástupùm. Všichni se najedli dosyta a ještì sesbírali plných dvanáct košù zbylých kouskù. Tìch, kdo jedli, bylo na pìt tisíc mužù kromì žen a dìtí. Mt. 14, 19-21 (Evangelium, 18. nedìle v mezidobí)

2

M O S T 2 1 1 / X V I I I

M o d l i t b a k p a t r o n ů m E v r o p y Svatí ochránci Evropy, Benedikte, Cyrile a Metodìji, Brigito, Kateøino Sienská a Terezie Benedikto od Køíže, obracíme se k vám s velkou dùvìrou v naléhavé prosbì za evropské národy. K vám se obracíme, nebo u Boha mnoho mùžete. Vaše požehnaná èinnost, opøená o Písmo svaté, sílu svátostného spojení s Kristem a jednotu s øímskou církví pøinesla evropským národùm víru v pravého Boha, správný pohled na život a s tím mnoho dobrého. Vyprošujte u Boha všem národùm bratrské soužití a mír Ježíše Krista. Vy, uèitelé ctností, horlitelé pro èest Boží, pøíkladné vzory lásky k Písmu svatému, vyprošujte nám milost, abychom nedávali nièemu pøednost pøed láskou ke Kristu a ve vzájemné bratrské lásce byli svìdky Kristovými. Amen. Sv. Cyril, mnich a sv. Metodìj, biskup

roku 1880 rozšíøen pro celou církev. Papež Jan Pavel II. je 31.XII.1980 jako "prùkopníky evangelizace východní Evropy" prohlásil za spolupatrony Evropy. Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dìtí. Jeho køestní jméno bylo Konstantin. Byl vychován v Konstantinopoli a tam také vyuèoval a pùsobil v diplomatických službách u císaøského dvora. Pro slovanský jazyk vytvoøil staroslovìnské písmo. Na Moravì pùsobil celkem 4 až 5 let. V Øímì vstoupil do kláštera a pøijal jméno Cyril. Zemøel 14.II.869 a byl pohøben v bazilice sv. Klementa. Metodìj je rovnìž øeholní jméno, pùvodnì se jmenoval snad Michal. Nejprve pùsobil ve státní správní službì ve Slovany osídlené èásti byzantské øíše. Kolem roku 840 dal pøednost øeholnímu životu. Doprovázel svého mladšího bratra na Velkou Moravu a do Øíma. Tam ho papež Hadrián II. vysvìtil na knìze (868) a jmenoval ho arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie (869). Pokraèoval v díle, které se svým bratrem zapoèal, a pokøtil èeského knížete Boøivoje. Zemøel 6.IV.885 a byl pohøben na velkomoravském Velehradì. Bože, tys poslal našim pøedkùm svaté Cyrila a Metodìje, aby jim hlásali evangelium slovanským jazykem; dej, a i my pøijímáme s radostí tvé poselství, øídíme se jím ve svém životì a na jejich pøímluvu a jsme všichni spojeni v jednotì víry a lásky.

Svatý Øehoø Veliký o nìm napsal: „Muž Boží, který zazáøil na této zemi tolika zázraky, neménì oslnil výmluvností, s níž umìl vyložit svou nauku“. Narodil se kolem roku 480 v Nursii (Norcia) ve støedoitalské Umbrii. Po studiích v Øímì odešel do hor, žil jako poustevník v jeskyni poblíž Subiaka a založil v okolí dvanáct malých klášterù. Po tøech letech pøesídlil se skupinou mnichù na Monte Cassino (529), založil tam klášter a sepsal øeholní pravidla. Jeho øehole se stala základem západního mnišství. Zemøel 21.III.547 na Monte Cassinu. Sv. Benedikt je nazýván "otec západního mnišství". Pøedstavuje tedy latinské koøeny našeho kontinentu. Byl nazýván "zvìstovatelem Ducha", který "neustále kázal slovo Boží a vyzýval lid k víøe". Papež Pavel VI. ho 24.X.1964 prohlásil za patrona Evropy. Bože, tys povolal svatého opata Benedikta, aby jako veliký uèitel duchovního života ukazoval cestu tìm, kdo se zasvìtili tvé službì; prosíme tì, uè i nás, abychom nièemu nedávali pøednost pøed láskou k tobì a velkodušnì kráèeli po cestì tvých pøikázání. Sv. Brigita Švédská, øeholnice

Sv. Benedikt, opat

Oba pocházeli ze Solunì a døíve než pøišli pozváni knížetem Rostislavem na Velkou Moravu (863), pùsobili nìjaký èas jako misionáøi u Chazarù na Krymu. Odtamtud pøinesli ostatky sv. papeže Klementa I. nejprve do Konstantinopole, potom je vzali s sebou na Moravu a donesli je až do Øíma (867). Aby mohli slavit bohoslužby v øeèi lidu, jemuž mìli hlásat evangelium, pøeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka. Postarali se také o výchovu svých žákù, aby jejich dílo mìlo pokraèovatele. Jejich svátek se od 14. století slavil u slovanských národù 9. bøezna, v roce 1863 byl pøeložen na 5. èervenec a

Narodila se 7.X.1303 ve Finstadu u Uppsaly ve Švédsku. Pocházela z rodiny spøíznìné se švédským královským rodem. Už ve tøinácti letech byla provdána; mìla osm dìtí, mezi nimi i budoucí sv. Kateøinu Švédskou. Stala se františkánskou terciáøkou a po smrti manžela žila asketickým životem. Dala podnìt k založení øádu, který nese její jméno. Ve svých spisech vyprávìla

M O S T 2 1 1 / X V I I I

3

èeském pøekladu (1391-1400). V roce 1349 odešla do Øíma, kde se setkala (1368) s císaøem Karlem IV. a papežem Urbanem V.; snažila se pøemluvit papeže, aby se pøestìhoval z Avignonu do Øíma. Zemøela 23.VII.1373 v Øímì a její tìlo bylo pøevezeno do švédské Vadsteny a tam pohøbeno. Za svatou byla prohlášena v roce 1391, za patronku Evropy 1.X.1999. Její prohlášení za spolupatronku Evropy zdùvodnil papež Jan Pavel II. tìmito slovy: "Svým hlubokým procítìním tajemství Krista a církve se zapojila v mimoøádnì kritickém okamžiku dìjin církve do budování jejího spoleèenství. Z Brigity vyzaøuje prorocká síla. S jistotou a otevøeností hovoøí ke knížatùm a papežùm. V zájmu mravní obrody køesanstva nešetøí pøísnými napomenutími." Tato svìtice zastupuje sever Evropy.

k církvi, která mì stravuje." Zemøela 29.IV.1380 v Øímì. V roce 1461 byla prohlášena za svatou, 4.X.1970 za uèitelku církve a 1.X.1999 za patronku Evropy s tímto papežovým zdùvodnìním: "Tato mladá žena ze Sieny vystihla rozhodným tónem a plamennými slovy jádro problémù církve a spoleènosti své doby. S neúnavnou horlivostí se Kateøina zasazovala o øešení složitých konfliktù, které spoleènost její doby rozdìlovaly. Ukázala jim, že pøed rozumem zbraní je tøeba dát pøednost zbraním rozumu. Posílena svou dùvìrnou blízkostí Kristu se také nerozpakovala samotnému papeži poukázat na Boží vùli, která mu pøikazuje koneènì zanechat váhání diktovaného pozemskou opatrností a svìtskými zájmy a vrátit se z Avignonu do Øíma.”

Bože, tys dal svaté Brigitì poznat nebeská tajemství, když rozjímala o utrpení tvého Syna; prosíme tì, doved i nás k blaženému patøení na tvou slávu.

Bože, tys nauèil svatou Kateøinu rozjímat o utrpení tvého Syna a sloužit tvé církvi; dej, a se i naše srdce rozhoøí láskou k nìmu, abychom žili v trvalém spojení s ním a mohli se radovat, až se zjeví jeho sláva.

Sv. Kateøina Sienská, panna, uèitelka církve

Sv. Terezie Benedikta od Køíže, panna a muèednice

15. dubna 1938. Protože v Nìmecku zesílilo pronásledování Židù, pøijaly ji 31. prosince 1938 do svého konventu karmelitky v holandském Echtu. Odtamtud byla dne 2. srpna 1942, právì když dopisovala své vrcholné dílo Vìda køíže, odvezena do koncentraèního tábora v Osvìtimi-Bøezince a pravdìpodobnì 9. srpna 1942 usmrcena v plynové komoøe a spálena. Papež Jan Pavel II. ji 11. øíjna 1998 prohlásil za svatou a 1. øíjna 1999 spolu se sv. Brigitou Švédskou a Kateøinou Sienskou za spolupatronku Evropy. Vyhlášení odùvodnil tìmito slovy: "Ztotožnila se zejména s utrpením židovského národa. Vytušila, že soustavné vyhlazování Židù vložilo jejímu národu na bedra Kristùv køíž. ... Je-li dnes Edita Steinová prohlášena spolupatronkou Evropy, má tím na horizontu starého kontinentu být vztyèena korouhev vzájemné úcty, tolerance a pohostinnosti, která vyzývá muže i ženy bez ohledu na všechny národní, kulturní a náboženské rozdíly ke vzájemnému porozumìní a pøijetí a k budování opravdové pospolitosti bratøí a sester.” Bože našich otcù, tys pøivedl svatou muèednici Terezii Benediktu k poznání tvého ukøižovaného Syna a k jeho následování až ke smrti; na její pøímluvu dej, a všichni lidé poznají Krista jako Spasitele a skrze nìho dojdou k vìènému patøení na tebe. pøevzato z www.farnostvelehrad.cz

Narodila se 25.III.1347 v Sienì ve støední Itálii. Už jako dìvèe vstoupila do III. øádu sv. Dominika. Zasloužila se o návrat papeže z Avignonu do Øíma (1377), usmiøovala rozbroje a usilovala o obnovu náboženského života. Neumìla sice èíst ani psát, ale diktovala spisy vynikající zdravou naukou a duchovní vroucností. Poslední léta žila jen z eucharistie. Až do smrti skrývala Kristovy rány (stigmata), které pøijala. V hodinì smrti pronesla slova: "Buïte pøesvìdèeni, že jedinou pøíèinou mé smrti je žhavá láska

Edita Steinová se narodila 12. listopadu 1891 jako dcera židovských rodièù ve Vratislavi. Pøi studiu filosofie dlouho hledala cestu od pouhého racionalismu k víøe v Boha, až se dopátrala Boží pravdy a 1. ledna 1922 byla køtem pøijata do katolické církve. Od té doby pracovala nejprve jako uèitelka nìmèiny, pozdìji jako docentka Nìmeckého institutu vìdec ke pedagogiky. V roce 1933 se v Kolínì nad Rýnem stala karmelitkou a ke svému køestnímu jménu Terezie pøijala jméno Benedikta od Køíže; slavnì sliby složila

Dne 27. èervna pøed 30 lety pøijal z rukou biskupa svìtitele knìžské svìcení P. Mons. František Vrubel. Vìtšinu svých knìžských let strávil se svými tøineckými farníky, kterým vìnoval a vìnuje svoje síly, schopnosti a lásku. Otèe Františku, kéž semeno, které rozséváte hlásáním Božího slova, udílením svátostí, modlitbou a svojí radou a pomocí, padne na úrodnou pùdu a pøinese stonásobný úžitek. K tomu a Vám žehná náš Pán a k našim pøímluvám a se pøidají i všichni Vaši nebeští patroni, pøímluvci a ochránci. Vaši vdìèní farníci

4

M O S T 2 1 1 / X V I I I

Ca³opañstwowy Zjazd Ruchu MAITRI w Czeskim Cieszynie „Biedni potrzebuj¹ naszych r¹k, by im s³u¿y³y, naszych serc, by ich kocha³y.“ Matka Teresa z Kalkuty Wszechmog¹cy Bóg stworzy³ œwiat pe³en piêkna i harmonii. Ka¿da cz¹stka stworzenia jest wyrazem Jego wolnoœci, m¹droœci i mi³oœci. W centrum stworzenia umieœci³ cz³owieka. Dzisiejszy cz³owiek, odrzucaj¹c Boga, zaciera w sobie podobieñstwo do Stwórcy. Tym samym jego dzia³ania s¹ przeciwne do Bo¿ych zamiarów. Zamiast ¿ycia w harmonii i poszanowaniu stworzeñ w egoistyczny sposób je wykorzystuje i niszczy nie troszcz¹c siê o los innych. Dlatego konieczny jest powrót do g³êbokich relacji z Bogiem. Matka Teresa z Kalkuty by³a i jest wielkim wzorem dla wszystkich, którzy chc¹ pomóc najubo¿szym i potrzebuj¹cym. Ona poczytywa³a sobie za zaszczyt, s³u¿¹c chorym i odrzuconym, ¿e mo¿e w nich s³u¿yæ samemu Chrystusowi. Dlatego powinniœmy dziêkowaæ Panu Bogu za wszystkich misjonarzy, siostry zakonne i za tych wszystkich, których pos³a³ do placówek misyjnych, by s³u¿¹c potrzebuj¹cym nieœli ludziom pomoc i Ewangeliê. Poniewa¿ jest to zadanie trudne i delikatne, misjonarze musz¹ siê odznaczaæ dobrym przygotowaniem, otwartoœci¹, autentyczn¹ mi³oœci¹, m¹droœci¹ i cierpliwoœci¹. Potrzebuj¹ opiekê i pomoc Ducha Œwiêtego oraz du¿o modlitw o wytrzyma³oœæ. W Czeskim Cieszynie w dniach od 4 czerwca do 6 czerwca 2011 odby³ siê Ca³opañstwowy Zjazd Ruchu MAITRI, czyli wspólnoty, która praktycznie realizuje solidarnoœæ z biednymi i potrzebuj¹cymi ludŸmi w krajach rozwijaj¹cych siê Afryki i Azji. G³ównym organizatorem by³ mgr. Piotr Roszak, który jest od dawna odpowiedzialny za Adopcje Serc na naszym terenie. Program tych dni by³ jak zawsze bardzo ciekawy. Najwa¿niejsze by³y rekolekcje, które poprowadzi³ ojciec duchowny Ruchu MAITRI Ks. Artur Cierlicki, SAC z Fulneku. W tym roku g³ównym tematem by³o przyjêcie i poznanie woli Boga i Jego zamiarów wzglêdem cz³owieka: “…Jak dlouho neprožiji ve svém srdci, že jsem milovaným Božím dítìtem a že Bùh chce pro mne jenom to nejlepší, tak dlouho budu mít strach a ani nepoznám, co pro mì Bùh chce. Mùj život má svou minulost. Je jako bible v malém provedení. A pro mne je bible neskuteènì dùležitá. Když zaènu vzpomínat, co všechno Bùh pro mne udìlal, Jeho pøítomnost, Jeho ochranu a pomoc, kterou mi poskytoval...

A my žijeme tak, jako bychom byli centrem vesmíru. Zda tomu tak skuteènì je, vypovídají naše prosby, které pøedkládáme Pánu Bohu. My žijeme náš život a všechno kolem nás se toèí, Pán Bùh také. A my poøád Pána Boha prosíme, aby nám zaøídil to nebo tamto. Poøád chceme, aby Pán Bùh vyøizoval naše záležitosti. My sebe stavíme v centru vesmíru. Já žiji, jdu smìrem k Pánu Bohu a všechno co poznávám, stejnì jako lidi, které potkávám, to všechno je jakoby mimo mì. Ale my si musíme uvìdomit, že cílem našeho života je Pán Bùh. A vše ostatní má nám pomáhat, a ne pøekážet v dosažení tohoto cíle. Ale èasto realizujeme své vlastní cíle, které si stavíme už od dìtství a oèekáváme, že Pán Bùh bude nám v tom pomáhat. Po dosažení našeho cíle se cítíme krátkou dobu být šastní, ale pak opìt nám nìco chybí a hledáme nový cíl, který má splnit naše oèekávání a dát nám pocit spokojenosti. Tím však Pána Boha stavíme mimo centrum našeho života. Dìláme z nìho „dobrou vílu“, která nám splní naše touhy. To je neustálý kolotoè. Pokud neodstraníme všechny naše cíle a Pána Boha neintronizujeme a nepostavíme v centru našeho života, tak nebudeme spokojeni. Mùj život je velký dùl zkušeností, které nemusí být pro mne prokletím. Mohou být obrovským darem a bohatstvím. Stejnì tak i naše chyby. Cítíme, jak Bùh nás zachraòuje z toho, co jsme všechno pokazili. Koneènì cítíme, že nevíme, co s tím dál a obracíme se na Pána Boha, aby pøevzal do svých rukou náš život a zachránil nás. Pán Bùh využívá všechno, èím nás obdaroval: naše city, srdce, vlohy. Skrze nì na nás pùsobí. A co mám dìlat já? Mám dvì možnosti a z nich si potøebuji vybrat. Nejdøíve generální rozhodnutí: já chci plnit Boží vùli. To je ten základ. A je jedno, co to obnáší. Je jedno, co to pro mne znamená, jak to bude tìžké… A tak, Pane Bože, ukaž, co mám dìlat… A nechme Pánu Bohu èas! S poznáním Boží vùle pøichází pokoj. Musím vìdìt, že jsem Božím milovaným dítìtem, a také, že Bùh chce pro mne to nejlepší. Všude kde jsem, je se mnou Pán. On stále bdí, chrání mì a vede, pokud mu to dovoluji. Já musím k tomu dospìt, že chci jenom to, co chce po mne Pán Bùh. Jak øíkala sestra Faustyna: „Pane Bože, já už nechci to, co chci já. Chci ode dneška to, co chceš pro mne Ty“. Abych dospìl k takovému pøesvìdèení, musím poznat, že Bùh chce pro mì to nejlepší. Abychom dokázali poznávat Boží vùli, to je cesta jistého poznávání, jisté zkušenosti a poznávání

jazyka, kterým Bùh se mnou komunikuje. Bohu nevadí moje špatné volby, ale vadí Mu, že mi chybí rozhodnutí, že stojím na místì, ponìvadž mám strach ze špatného rozhodnutí. Musíme se uèit s Bohem komunikovat, rozmlouvat, poslouchat, jak nás Bùh vede. Prosme Pána Boha, aby se naše srdce otevøelo na Jeho slova, aby ta Jeho vùle se realizovala v našem životì. Abychom poznali Jeho vùli a vìøili, že to všechno Jemu patøí, a my jsme ti, kteøí chceme Jemu pomoct. A tehdy se zbavíme stresu, napìtí a strachu. Ta tíha, která nás pøitlaèovala, odpadne a budeme se cítit svobodní. My máme jen pomoct, aby tam, kde On nás pošle, abychom šli a pøiložili svùj prst. A On už tam bude. Veï nás, Pane, na svých cestách...“ PóŸniej g³ówny koordynator Adopcji Serc oraz MAITRI w Czeskiej Republice RNDr Josef Kuchyòa przypomnia³ uczestnikom zjazdu historiê i teraŸniejszoœæ ruchu MAITRI: “Hnutí MAITRI povstalo v polovinì 70. let v Polsku jako reakce na setkání s dílem a uèením Matky Terezy z Kalkaty. Po roce 1989 se rozšíøilo i do tehdejšího Èeskoslovenska, kde se k nìmu pøipojila øada tzv. „balíèkáøù“ - lidí, kteøí za minulého režimu posílali balíèky s potøebnými vìcmi do misijních stanic v Africe, Asii a Latinské Americe, a tak podporovali misie i tamìjší chudé. S pádem totalitního režimu se otevøely nové možnosti pomoci misiím a hnutí MAITRI jich plnì využilo. V roce 1996 zahájilo projekt „Adopce srdce“, který se zamìøuje na adresnou podporu konkrétních dìtí ve støední Africe (Rwanda, Kongo) - jde vìtšinou o sirotky èi polosirotky, kterých je v této èásti svìta velmi mnoho v dùsledku obèanských válek a nemocí jako je malárie a AIDS. Dárce v Èeské republice podporuje èástkou 4200 Kè roènì konkrétní dítì, s nímž si mùže dopisovat a sledovat jeho vývoj a pokroky ve škole; podpora konèí v 18 letech nebo i pozdìji s ukonèením støední školy. V souèasné dobì èeští dárci podporují témìø 400 dìtí ve Rwandì a východním Kongu (polská vìtev hnutí MAITRI podporuje ve stejném projektu asi 3800 dìtí). Projekt stále pokraèuje, v této chvíli èeká na podporu 15 dìtí. Hnutí MAITRI spolupracuje v této èásti svìta s polskými misionáøi z nìkolika kongregací (palotýni a palotýnky, sestry od andìlù, služebnice Panny Marie), kteøí ve Rwandì a východním Kongu pùsobí už desítky let a s kterými pøedstavitelé hnutí

M O S T 2 1 1 / X V I I I

navázali osobní kontakty bìhem nìkolika inspekèních cest do støední Afriky. Kromì Adopce srdce pak hnutí MAITRI ještì podporuje støediska pro léèení podvyživených dìtí, která tito misionáøi provozují, a spolufinancuje výstavbu hospice Jana Pavla II. v mìsteèku Kabuga (Rwanda). V posledních letech se výše podpory tìchto projektù (financovaná z darù individuálních drobných dárcù) ustálila zhruba na 2,75 milionu Kè roènì. Dále hnutí MAITRI dlouhodobì podporuje školní vzdìlání chudých dìtí v indickém státì Manipur, kde dlouhá léta pùsobil známý èeský misionáø P. Jan Med SDB. Otec Med sice zemøel v lednu tohoto roku v požehnaném vìku 95 let, ale spolupráce s indickými salesiány pokraèuje. Dary na všechny tyto projekty pomoci shromažïuje Nadaèní fond solidarity s chudými tøetího svìta MAITRI, který byl založen v roce 1996 a je registrován u Krajského obchodního soudu v Brnì. I sobotnie popo³udnie by³o poœwiêcone ¿yciu i dzia³alnoœci zmar³ego w styczniu najstarszego czeskiego misjonarza O. Jana Meda SDB dzia³aj¹cego na placówce w Menipuru w Indiach. Wieczorem p. Petr

5

Jílek z Pragi przedstawi³ rozwa¿ania o pomocy dla biednych w œwietle Pisma Œwiêtego w pismach Ojców Koœcio³a i encyklik papieskich. Spotkanie zakoñczy³a Msza Œwiêta i wspólna modlitwa w intencji ¿ywych i zmar³ych cz³onków Ruchu MAITRI, za wszystkich wspó³pracuj¹cych misjonarzy i wszystkich biednych, potrzebuj¹cych, którym wspólnota stara siê pomagaæ. Cz³onkowie Sympatyków Radia Maryja s¹ szczêœliwi, ¿e mog¹ nale¿eæ do wspólnoty MAITRI. Poprzez adopcjê Rachel i Valensa, przesy³aniu pieniêdzy na do¿ywianie w Afryce oraz banda¿y dla trêdowatych w Indii, mamy tak¿e swój udzia³ w pomocy dla sierot, biednych i opuszczonych. Wszystkim, którzy w jakikolwiek sposób w³¹czaj¹ siê do pomocy wielkie Pan Bóg zap³aæ. Dodatkowe podziêkowania za banda¿e pani Krysi Podermañskiej i pani Rozalii Matusznej. a

Pane, dej, a jsem schopen sloužit dary, Které mám od Tebe. a

Pane, dej mým uším, A se osvobodí od hluku a planých øeèí, A dokáží naslouchat a zaslechnou Tvùj tichý hlas. Irena Szymonikowa

Žebrák lásky a

Až pøijdu ke tvým dveøím, bratøe, pøijmeš mne, - nebo mne tvé srdce zapøe? Až bída odìje mne nouzí, dáš mi najíst - nebo se tvé srdce vzpouzí už teï darovat kousek sebe? Koho mám tedy za pøítele? Ptám se teï, v dobì hojnosti, šlechetnost, nebo pøetváøku v malosti? Tak nachystej dary, nachystej sebe, budu bydlet uprostøed tebe a sdílet tvoje… doma. Jako žebrák plný vøedù… líp tvoji lásku poznat nedovedu! AVE a

Vìnováno všem, jenž „nemají za rozdávání“. a

Rudinec Stanislav

Ř á d b o s ý c h b r a t ří B l a h o s l a v e n é P a n n y M a r i e z h o r y K a r m e l – b o s í k a r m e l i t á n i 1. Vznik a rozvoj Øád karmelitánù vznikl v roce 1200 ve Svaté zemi, na svazích hory Karmel blízko Haify. Shromáždila se zde skupina poustevníkù, aby se spoleènì modlili a žili podle evangelia, ale nezanedbávali ani kázání a duchovní vedení. Velmi brzy se tento øád rozšíøil i do Evropy. Zhruba v polovinì 16. století øád karmelitánù výraznì zreformovali dva Španìlé – sv. Terezie z Avily (1515-1582) v ženské vìtvi a sv. Jan z Køíže (1542-1591) v mužské vìtvi s cílem dosáhnout øádového života bez zmírnìní prvotní øehole. „Reformovaným” mnichùm se pak zaèalo øíkat „bosí” karmelitáni (OCD) a duchovní bohatství tìchto dvou svatých reformátorù se stalo souèástí odkazu celé církve. První reformovaný konvent karmelitánù vznikl v Duruelo ve Španìlsku roku 1568. Oddìlení pøísnìjší observance od spolubratøí potvrdil papež Klement VIII. v roce 1593. Od roku 1600 pøechodnì tvoøili bosí karmelitáni dvì samostatné kongregace španìlskou a italskou, slouèené roku 1875 v èele s generálním proboštem. Pøíchod bosých karmelitánù do Èech je spjat s postavou Dominika Ruzzoly, jehož pøièinìním se reformovaný tereziánský Karmel dostal ze Španìlska pøes Itálii a Rakousko do Prahy. Pro své bratry získal kostel Panny Marie Vítìzné na Malé Stranì, kde byl roku 1624 založen klášter. Roku 1628 darovala

tomuto klášteru Polyxena z Lobkovic, dcera španìlské hrabìnky Marie Manrique de Lara, sošku dítìte Ježíše - proslavené Pražské Jezulátko. Až do reforem císaøe Josefa II. pùsobil i pozdìji založený klášter v Pacovì. Oba byly roku 1784 zrušeny a karmelitáni museli odejít. V roce 1990 se do Èech bosí karmelitáni vrátili. V poèáteèním období byla pøítomnost øádu zajišována obìtavou èinností karmelitánù polské krakovské provincie (konvent v Horní Lomné a v roce 1993 též èinnost v Praze). Na pøání arcibiskupa Miloslava Vlka upevnil Generální dùm postavení øádu v Èechách založením konventu pøi kostele Panny Marie Vítìzné. Správa Kláštera Pražského Jezulátka byla svìøena Ligurské provincii øádu v severní Itálii. 2. Organizaèní struktura Pøedstaveným øádu je generál, sídlící v Øímì. Provincii øídí provinciál a jednotlivé domy pøevor. 3. Charakteristika Øad se øídí øeholí sv. Alberta Jeruzalémského a vlastními konstitucemi v duchu nauky sv. Terezie a sv. Jana od Køíže. Èlenové øádu se dìlí na knìze a laické bratry, kteøí se podílejí na spoleèné práci a apoštolském poslání øádu.

4. Èinnost po roce 1990 I když kladou na první místo modlitbu a každodenní rozjímání nad slovem Božím, vìnují se karmelitáni také apoštolátu ve formì kázání, duchovních cvièení èi duchovního vedení (zvláštì klauzurových karmelitánských mnišek). Je-li tøeba, potom také uèí nebo píší o duchovním životì, pøípadnì konají jinou potøebnou èinnost. Vìnují se poutníkùm v kostele Panny Marie Vítìzné a budují konvent ve Slaném u Kladna. a

5. Øeholní odìv Øeholní odìv se skládá z tmavohnìdé tuniky s kapucí, škapulíøe, koženého øemenu. Odìv doplòuje bílý liturgický pl᚝.

a

6. Pøijímání nových èlenù a formace Každý nový kandidát by mìl nejprve poznat øeholní rodinu, ke které se chce pøipojit, èastými návštìvami v souladu s možnostmi komunity. Následuje období postulátu, které obvykle trvá jeden rok. Noviciát trvá také jeden rok. Období doèasných slibù je nejménì tøíleté. Pak mùže bratr složit sliby slavné. Po nich mohou bratøi pøijmout svìcení jako jáhni nebo knìží.

a

7. Kontaktní adresa Klášter Pražského Jezulátka Karmelitská 9, 118 00 Praha 1

6

M O S T 2 1 1 / X V I I I

J S E M A N I M Á T O R , A L E J E N O M Ě T O T O Z A M Y Š L E N Í , Milí Bratøi, muži tøinecké farnosti! Č I P R O N Ě K O H O Ú V A H A , N E B U D E !!! „Naše spoleèenství mì hodnì obohatilo. Hlavnì ve chvílích, kdy už jsem mìla chu všechno vzdát. Lidé v nìm jsou tak rùzní a pøesto mi pøijdou tak nenápadnì podobní. V èem? No to byste tu museli být a poznat je. Všechno mnì bolí, všechno chci vzdát. Nakonec si však uvìdomím, že to nesmím udìlat. Jsem animátorem v naší farnosti. I když se mi to nezdá asi opravdu tak trochu vedu toto spoleèenství. Ale nenechte se mýlit, ono nestojí jen na mì. Každý, kdo zde pøichází je jeho souèástí. A já ho stavím jen na jednom. Na Bohu, který který mì dokáže opravdu hodnì posílit. Jestli se za naše spoleèenství modlím? Ano – ANO! Kdykoliv si vzpomenu tak to udìlám. Ptám se Boha, co jen bude dál, až zase skonèí prázdniny? Bude vùbec do spoleèenství nìkdo z mladých chodit? S dùvìrou pøijímám, že cokoliv se má stát, to se také stane. Já jsem jen malý Boží výtvor, ale ve spoleèenství tvoøíme spoleènì pøekrásnou pestrou mozaiku, kterou on – ON (!) tvoøí, doplòuje, oživuje… Moje animátorská práce pro mì znamená službu Bohu. Myslím, že mnoho lidí v naší farnosti ani neví, že nìjakého animátora mají. Je to dobøe, není? Já sama nevím. Jen to, co vím, je to, že jsem obyèejný nenápadný èlovíèek, který dostal krásný dar psaní. Spíše nechávám mluvit ty druhé, líbí se mi poslouchat jejich pøíbìhy a jednoho dne jim tøeba já budu moct øíct ten svùj. Anebo jsem to už snad udìlala? Život utíká hodnì rychle, naè ho marnit jedním nedokonèeným dílem, když existuje ještì jiný a lepší nepopsaný list? Spoleèenství mùže být krásné, když lidé v nìm stavìjí základ na Bohu. Ale nebude to rychle - hned. Mùže to trvat ještì dlouho, než èlovìk dozraje k tomuto poznání. A já vám moc pøeji, a toto ve svém životì poznáte. Na závìr si dovolím opsat jeden krásný citát, který jsem našla: „ZASTAV SE, KAM UTÍKÁŠ? NEBE JE V TOBÌ.“ Milí farníci, Dala jsem Vám možnost výše napsanou úvahou nahlédnout alespoò trochu do mého nitra. Pøesnì tuto úvahu jsem èetla v našem „spolèu“, když jsme se pøed prázdninami naposledy setkali. Byl to hezký okamžik, kdy jsem jim mohla odkrýt, to co cítím, co mi probíhá hlavou, sdìlit jim své pøání. Nevím, jak na nì mùj dopis pùsobil, ale o to víc si vážím té možnosti být s nimi. Opravdu si vážím toho, že jsem mìla možnost

navštìvovat spoleèenství v naší farnosti. A ještì víc vìøím, že po prázdninách ta možnost bude opìt. A abych nebyla sama, kdo vám o našem spoleèenství nìco øekne, mùžu vám sdìlit odpovìdi na dvì otázky od samotných èlenù, kteøí mi odpovìdìli na dotazník. 1)Proè jsem se rozhodl (a) chodit do našeho tøineckého spoleèenství 2)Jak bys popsal ostatním „spolèo“ v Tøinci? Odpovìdi: Basia 18 let : 1) Od prázdnin minulého roku jsem zaèala duchovnì žít a chtìla jsem pro to, co nejvíce dìlat. Spoleèenství mì lákalo pro to, že se tady scházejí mladí lidé, dozvím se víc o životì mladých køesanù, o Bohu a o víøe. 2) Setkáváme se každý pátek po mši sv. Chodí nás tady kolem 6-7. Vždycky hrajeme hry, rozmlouváme, nebo se díváme na film, modlíme se. Je to vždycky pøíjemnì strávený èas. Rosa 25 let: 1) Nikdy pøedtím jsem tam nechodil, teï jo. Byl jsem zvìdavý, jaké lidi potkám, smýšlení tìch lidí, povahy, názory. 2) Je to pro velice, velmi, trpìlivé, a pokorného srdce lidí… Jola 19 let: 1) Protože jsem zde znala pár lidí a chtìla jsem to zkusit. Upøímnì musím øíct, že kdybych tam mìla pøijít tak sama, tak bych se asi neodvážila. 2) Naše „spolèo“ je tvoøivì, máme zde rùzný program. Jsme sehraný tým. Mùžeš se podílet na programu. Zde mùžeš vzdávat hold Bohu. Tady si posílíš svou víru. Nebudeš se muset za nic stydìt. Libor 18 let: 1) Šance poznat více Boha a nové pøátelé. 2) Partièka kamarádù, kteøí se scházejí ve svém volném èase, s vlastní vùlí. Poznává Boha a víru v církvi. Moc vám pøeji krásnì prožité léto, a kdo by chtìl pøijít do našeho „spolèa“, nemusí se vùbec bát, jak jsem již psala, vìøím, že po prázdninách tu bude zase ta možnost. Animátorka Klára J.

V pondìlí 30.5.2011 se nás nìkolik sešlo po veèerní mši svaté v modlitbì pøed Svátostným Kristem. Nedìli pøed tím bylo pøi ohláškách avizováno, že bychom chtìli u nás vytvoøit nové spoleèenství, které zde doposud schází, totiž spoleèenství mužù. Již loni se setkala se znaèným ohlasem pou mužù do Zlatých Hor, která se nesla nejen v duchu modlitby, ale i manuální práce. Po uplynutí jednoho roku a uzrávání této myšlenky a na popud nìkterých z nás i s požehnáním tøineckých duchovních jsme se koneènì to poslední kvìtnové pondìlí sešli. Nebylo nás mnoho, ale pøece každé nové dílo se zaèíná rodit pomalu. Otec Adrian však pronesl krásnou myšlenku – „je nás zde sedm.“ Trochu jsme se podivili, protože nás bylo i s ním šest, ale v zápìtí jsme pochopili. Tím sedmým (èi vlastnì prvním?) byl Ježíš Kristus ve svátosti oltáøní. Èíslovka sedm sice vyjadøuje plnost, ale to vùbec neznamená, že byste nemìli pøijít i vy. Sedmièka se mùže naplnit i ve svých násobcích – 14, 21, 77... (No, radìji zùstaòme pøi zemi, ale kdo ví?) Dohodli jsme se, že se zatím budeme scházet v mìsíèních intervalech, každé poslední pondìlí v mìsíci. Jak již bylo naznaèeno cílem setkávání má být kromì modlitby i pomoc kolem fary, ale tøeba i zábava, výlety, poutì. Takovou první poutí by snad mohl být výšlap na Radhoš 5.7.2011, kdy slavíme slavnost sv. Cyrila a Metodìje s odsloužením mše svaté v kapli, která je zasvìcena právì tìmto velkým naším patronùm. Naše spoleèenství nemá být nìjakým protipólem spoleèenství žen, matek modlicích se za své dìti, ostatnì oznaèili jsme ho jako spoleèenství mužù nikoli otcù, aby k nìmu mohli najít cestu tøeba i naši synové (zatím ještì svobodní, ale již potencionální otcové). Takže, milý Bratøe, doplò i ty onu pomyslnou sedmièku o sebe, a pøijï mezi nás!

M O S T 2 1 1 / X V I I I

7

O v e d l e j š í c h ú č i n c í c h h o r m o n á l n í a n t i k o n c e p c e V Katolickém týdeníku è. 02, roèník XXII vyšel rozhovor Kateøiny Šastné s paní doktorkou Janou Bajerovou, který by se mìl rozšíøit více do naší spoleènosti. Paní doktorka zmiòuje informace, které se èasto od gynekologù nedozvíme…

se rozplývají nad miminky, se s despektem dívají na nastávající maminku tøeba ètvrtého dítìte, že je nezodpovìdná a hloupá, když si to neumìla jinak zaøídit. Tato mentalita vede k masovému polykání pilulek bez dalších úvah.

„Když za mnou do ordinace pøijde pacientka tøeba s chronickou rýmou nebo bolestivými uzly na bércích, nejasnou dušností èi s bušením srdce, mùže se jí zdát divné, že se zajímáme o to, zda užívá hormonální antikoncepci (HA). Ale pro správný diagnostický postup je to otázka velmi dùležitá,“ øíká interní lékaøka JANA BAJEROVÁ. Mnohokrát se pøi své praxi setkala s ženami, jejichž zdravotní stav se po vysazení HA výraznì zlepšil, by s ní na první pohled nemìla jejich diagnóza nic spoleèného.

Proè témìø žádný gynekolog neøekne, jak je to nebezpeèné?

Hormonální antikoncepci prý užívá témìø každá druhá žena. Nejèastìji ji berou mladé dívky, tøeba okolo patnácti let. Je to skuteènì tak? Jen málokterá dívka mezi šestnácti a dvaceti lety neuvede užívání HA. Totéž se týká žen v produktivním vìku. Jen je v tìchto vìkových kategoriích daleko více tìch, které používají napøíklad náplasti, nitrodìložní tìlíska a mylnì se domnívají, že to není HA. Vìtšinová spoleènost dnes HA pokládá za „normální“. Tuší vùbec, jak mùže HA škodit? Nebo polykají, co se jim pøedepíše? Domnívám se, že je to dùsledek mentality spoleènosti, vìtšinového myšlení a jednání. Je to tak rozšíøené, tak „normální“, že není dùvod o tom pøemýšlet. Vìtšina mladých dívek navštíví poprvé gynekologa a dostane HA. Problém vidím v tom, že je všude k mání daleko více informací o tìchto nepøirozených možnostech ochrany pøed poèetím než o pøirozených. Stejní lidé, kteøí

Mnoho gynekologù jistì ženy informuje, ale dùležitý je i rozsah a razance jejich upozornìní. Je pravda, že zejména my internisté vidíme daleko ostøeji rizika než uvádìné „pøínosy“ HA. A aby to nebylo jen na lékaøích: i pacient mnohdy slyší jen to, co chce. Vzpomínám si, jak otøesným zážitkem pro mì bylo v 6. roèníku medicíny pøihlížet provádìní interrupcí, jedna žena za druhou, ambulantnì, žádné dlouhé cavyky, píchnout diazepam do žíly, rozšíøit hrdlo dìložní, vyškrábat, odvést do èekárny, kde pak ženy polosedìly, pololežely na lavièkách, než mohly jít za pár hodin domù. Zkrátka to tak bylo a nikdo se nad tím nepozastavoval. Paní doktorka nám ukazovala, jak máme šikovnì aplikovat injekci do žíly, abychom byli dobøí lékaøi. Ještì dnes ji vidím v té gumové zástìøe… Opìt to chápu jako celkové nastavení, co je a není normální. Dá se øíct, jak vysoké procento žen se potýká s problémy souvisejícími s užíváním HA? Procento si netroufám odhadnout. Osobnì to vnímám jednoznaènì – co není pøirozené, nemá se užívat. Kolik nám dá nìkdy práce zvolit pro pacienta nutný lék, který by snášel a neškodil mu! A tady se nasazují masovì prostøedky, které tìžce ovlivòují a mìní pøirozené tìlesné procesy. Takže èíslo vám neøeknu, ale èasto když dáme nìjaký problém pacientky do souvislosti s nasazením HA èasovì, logicky dojdeme k øešení. Pak slyšíme i ono: „Ale proè mi to pan doktor neøekl?“ Èasto se hovoøí o nadváze, zadržování vody v tìle, ale to asi není to hlavní… Nejnebezpeènìjší je plicní embolie –

krevní sraženina, která ucpe plicní cévy a vzácnì, je-li masivní, zpùsobí vteøinovou smrt. Velmi èasto se u uživatelek HA setkávám s trombózami žil dolních konèetin. Ve velkém riziku jsou dívky a ženy, které mají dosud nepoznanou odchylku – sklon ke vzniku krevních sraženin. Vše, co je napsáno v pøíbalovém letáku, se nìkdy vyskytlo. Velmi èastá je migréna, neovlivnitelný nárùst váhy, velká zmìna menstruaèního cyklu, èastý je vysoký tlak nebo zhoršení již léèené hypertenze. Mohou se vyskytnout deprese, pocit ucpaného nosu, kožní vyrážky, svìdìní, hnìdé skvrny na kùži, zvýšení jaterních testù, nádory jater a prsou, žluèové kameny, napìtí v prsou, pokles sexuální apetence, cukrovka, mužské ochlupení, padání vlasù, nevolnost, prùjem, u disponovaných žen mùže dojít k mozkové nebo srdeèní mrtvici… To vše by se mìlo probrat pøed prvním pøedpisem HA. Mùže užívání HA souviset i s rostoucí neplodností? Pokud vím, nejsou na to zatím oficiální studie, ale intuitivnì a podle selského rozumu se domnívám, že ano. Pøedstavme si, že léta budeme stromek ovlivòovat pøípravky proti jablkùm – a za patnáct let se budeme divit, že po jejich vysazení nerodí jablka. Zhruba polovina dívek zaèíná užívat antikoncepci kolem šestnácti let, pak studují, najdou si práci, pøítele, ale na dìti ještì nepomýšlejí. Ještì se musí zapracovat, nìkam se podívat, zajistit bydlení, a najednou je jim tøicet a více let. Po patnácti letech polykání prostøedkù proti dítìti to najednou nejde a znova se polykají hormony, tentokrát s opaèným cílem. A znova si nemyslím, že je to fyziologické a neškodné.

Z dùvodu úmrtí Maminky vyjadøujeme, O. Františku, upøímnou a hlubokou soustrast. A Vás potìší Pán Bùh. Farníci.

8

Nedìlní liturgie v èervenci 14. nedìle v mezidobí (3.7.) 1. ètení: Zach 9,9-10; 2. ètení: Øím 8,9.11-13; Evangelium: Mt 11,25-30 Žalm: odp. Budu velebit tvé jméno na vìky, mùj Bože, Králi. Ref. Bêdê Ciê wielbi³, Bo¿e mój i Królu. 15. nedìle v mezidobí (10.7.) 1. ètení: Iz 55,10-11; 2. ètení: Øím 8,18-23; Evangelium: Mt 13,1-23 Žalm: odp. Semeno padlo na dobrou pùdu a pøineslo užitek. Ref. Na ¿yznej ziemi ziarno wyda plony. 16. nedìle v mezidobí (17.7.) 1. ètení: Mdr 12,13.16-19; 2. ètení: Øím 8,26-27; Evangelium: Mt 13,2443 Žalm: odp. Tys, Pane, dobrý a shovívavý. Ref. Panie, Ty jesteœ dobry i ³askawy. 17. nedìle v mezidobí (24.7.) 1. ètení: 1 Král 3,5.7-12; 2. ètení: Øím 8,28-30; Evangelium: Mt 13,44-52 Žalm: odp. Jak miluji tvùj zákon, Hospodine. Ref. Jak¿e mi³ujê prawo Twoje, Panie. 18. nedìle v mezidobí (31.8.) 1. ètení: Iz 55,1-3; 2. ètení: Øím 8,35.37-39; Evangelium: Mt 14,13-21 Žalm: odp. Otvíráš svou ruku a sytíš nás, Hospodine. Ref. Otwierasz rêkê, karmisz nas do syta. 19. nedìle v mezidobí (7.8.) 1. ètení: 1 Král 19,9a.11-13a; 2. ètení: Øím 9,1-5; Evangelium: Mt 14,22-33 Žalm: odp. Pane, ukaž nám své milosrdenství. Ref. Oka¿ sw¹ ³askê i daj nam zbawienie. Pøíští èíslo MOSTu vyjde 7. srpna 2011. Pøíspìvky mùžete zasílat do 27.7.2011.

most

M O S T 2 1 1 / X V I I I

Poøad bohoslužeb v èervenci § Nedìle 3.7.2011 – 14. nedìle

§ Každý pátek vyjma prvního pátku

v mezidobí; 6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky. § Úterý 5.7.2011 – Slavnost sv. Cyrila, mnicha a Metodìje, biskupa, patronù Evropy a hlavních patronù Moravy. § Nedìle 10.7.2011 – 15. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 èesky. § Pondìlí 11.7.2011 - svátek sv. Benedikta, opata, patrona Evropy. § Sobota 16.7.2011 – svátek Výroèí posvìcení ostravské katedrály. § Nedìle 17.7.2011 – 16. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky. § Sobota 23.7.2011 – svátek sv. Brigity, øeholnice, patronky Evropy. § Nedìle 24.7.2011 – 17. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 èesky. § Pondìlí 25.7.2011 – svátek sv. Jakuba, apoštola. § Nedìle 31.7.2011 – 18. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky. § Pátek 5.8.2011 – první pátek v mìsíci. § Sobota 6.8.2011 – svátek Promìnìní Pánì. § Nedìle 7.8.2011 – 19. nedìle v mezidobí; 6.30 a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 èesky. § Každou nedìli pùl hodiny pøed veèerní mší svatou je adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní a svátostné požehnání. § Poslední nedìle v mìsíci Mariánské veèeøadlo. § V prùbìhu týdne mše svaté zaèínají v 6.35 a 17.00 hodin. V pondìlí, støedu, pátek - ranní èesky, veèerní polsky. V úterý, ètvrtek, sobotu - ranní polsky, veèerní èesky. - Každý ètvrtek po veèerní mši svaté je adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní do 19.00 hodin. § Každý první pátek je po ranní mši svaté výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní.

je výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní s modlitbou Korunky k Božímu Milosrdenství. § První pátek v mìsíci - litanie a zasvìcení Božskému Srdci Ježíšovu. § Mše svatá v Domovì pro seniory na Sosnì je každý pátek v 15.30. Pùl hodiny pøed zaèátkem mše svaté je možno pøistoupit ke svátosti smíøení. § Mše svatá v Nemocnici Sosna je sloužena každou sobotu v 15.30. Pøede mší svatou pøíležitost ke svátosti smíøení. Redakce neruèí za jazykový sled jednotlivých mší svatých. Sledujte vývìsku v kostele!

Úmysly Apoštolátu modlitby na rok 2011 Denní modlitba Apoštolátu: Nebeský Otèe, kladu pøed tebe celý dnešní den. Pøináším ti v nìm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpøítomòuje obì sebe samého za záchranu svìta. Duch Svatý, který jej vedl, kéž je i mým prùvodcem a vyzbrojí mì silou pro svìdectví o tvé lásce. To vše pøináším jako svou nepatrnou obì, spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou Církve, zvláštì na úmysly, které nám pøedkládá Svatý otec a naši biskupové pro tento mìsíc: 1. všeobecný - Aby køesané pøispívali ke zmírnìní materiálního a duchovního utrpení nemocných s AIDS, zvláštì v nejchudších zemích. 2. misijní - Za øeholníky a øeholnice v misiích, aby byli svìdky evangelijní radosti a živými znameními Kristovy lásky. 3. národní - Za pokøtìné, kteøí žijí ve vlažném vztahu k Bohu a církvi, aby objevovali, co to znamená „stát se živými kameny pro duchovní chrám, rodem vyvoleným a svatým lidem, který patøí Bohu jako vlastnictví“. Internetové stránky naší farnosti najdete na adrese www.trinec.farnost.cz