Vícedenní cykloakce na Vysočině návrh pro Euroregion Glacensis

Vícedenní cykloakce na Vysočině – návrh pro Euroregion Glacensis

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“) Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Brně dne 25. 4. 2015

...................................................... Podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Tomáši Čihákovi za odborné vedení, podnětné rady při zpracování práce i cenné poznatky z praxe. Děkuji zaměstnancům Odboru regionálního rozvoje za zkušenosti, které mi předali během mé semestrální praxe. Také bych ráda vyjádřila díky zaměstnancům krajských, městských a obecních úřadů, lokálních informačních center, místních akčních skupin a destinačních společností, neboť bez informací, které mi poskytli, by práce nemohla vzniknout. Děkuji mé rodině za všestrannou podporu, kterou mi během studia projevovala.

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Vícedenní cykloakce na Vysočině – návrh pro Euroregion Glacensis

Autor: Ludmila Sejkorová Vedoucí: Ing. Tomáš Čihák Jihlava 2015

© Ludmila Sejkorová, 2013

Abstrakt SEJKOROVÁ, Ludmila: Vícedenní cykloakce na Vysočině – návrh pro Euroregion Glacensis. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Tomáš Čihák. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 79 stran.

Tato bakalářská práce je zaměřena na návrh nové vícedenní cykloakce v Euroregionu Glacensis. Teoretická část se zabývá cyklistikou, cykloturistikou, legislativou pro cyklistiku, shrnutím stávajících vícedenních cyklistických akcí v Kraji Vysočina a v Euroregionu Glacensis i návrhem potenciálních realizátorů plánované akce. Praktická část práce je věnována samotnému návrhu nové cyklistické akce v Euroregionu Glacensis, včetně požadavků na realizaci, bezpečnost, financování a propagaci. Cílem práce je navržení reálně využitelné cykloakce, vhodné pro rozvíjení aktivit přeshraniční spolupráce v Euroregionu Glacensis, jíž se bude moci ujmout kterýkoliv z potenciálních realizátorů.

Klíčová slova Kraj Vysočina, Euroregion Glacensis, vícedenní cyklistické akce, česko-polská přeshraniční spolupráce

7

Abstract SEJKOROVÁ, Ludmila: Biking events for two and more days in Vysočina Region – suggestion for Euroregion Glacensis. Bachelor thesis. Collage of polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: Ing. Tomáš Čihák. Level of the professional qualification: bachelor. Jihlava 2015. 79 pages.

This bachelor thesis focuses on a suggestion for a biking event for two or more days in the Euroregion Glacensis. The theoretical part discusses cycling, cycle tourism, the legislation concerning cycling, an overview of current biking events lasting two or more days in the Vysočina Region and in Euroregion Glacensis as well as a suggestion of potential implementers of the event planned. The practical portion of the thesis is dedicated to the suggestion of the new cycling event in Euroregion Glacensis itself, including requirements for the realization, safety, finances and propagation of this event. The goal of this thesis is a suggestion of a realistically usable cycling event suitable for the development of foreign cooperation in the Euroregion Glacensis. Any of the potential implementers of this event will be able to carry it out.

Keywords Vysočina Region, Euroregion Glacensis, biking event for two or more days, Poland-Czech Republic Cross-border Cooperation

8

Obsah Seznam ilustrací, seznam tabulek, seznam map ............................................................. 12 Seznam zkratek a termínů ............................................................................................... 13 Úvod................................................................................................................................ 14 1

2

3

Cíl, metody a pracovní předpoklad ......................................................................... 15 1.1

Užité metody a jejich zdůvodnění ................................................................ 15

1.2

Pracovní předpoklad ..................................................................................... 16

Cyklistika a cykloturistika ...................................................................................... 17 2.1

Vývoj cyklistiky a cykloturistiky ................................................................. 18

2.2

Příklady vícedenních cykloakcí podpořených z Fondů EU.......................... 20

Legislativní rámec cyklistické dopravy v ČR ......................................................... 21 3.1

Závazná právní úprava ................................................................................. 21

3.2

Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ............................................. 22

3.3

Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Kraji Vysočina na období

2014-2020 ................................................................................................................... 23 4

5

6

Vícedenní cyklistické akce v Kraji Vysočina ......................................................... 25 4.1

Klimatour ...................................................................................................... 26

4.2

Křížem krážem Vysočinou na kole .............................................................. 28

4.3

Cyklojízdy pořádané Regionem Renesance ................................................. 29

4.4

Bike sraz na Vysočině .................................................................................. 31

4.5

Vysočina MTB Cup ...................................................................................... 31

Vícedenní cyklistické akce v Euroregionu Glacensis ............................................. 32 5.1

Cyklo Glacensis ............................................................................................ 33

5.2

Jedeme všichni + Jedeme zpět ...................................................................... 34

5.3

Sudety MTB Challenge ................................................................................ 35

5.4

Loudání českou krajinou .............................................................................. 35

Potenciální realizátoři plánované vícedenní cykloakce .......................................... 37 9

6.1

Euroregion Glacensis.................................................................................... 37

6.2

Pardubický kraj a Destinační společnost Východní Čechy .......................... 37

6.3

Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko ........................................ 38

6.4

MAS Orlicko ................................................................................................ 38

6.5

Město Letohrad – město Bardo .................................................................... 39

7

SWOT analýza plánované akce .............................................................................. 40

8

Návrh vícedenní cyklistické akce v Euroregionu Glacensis (KlimaDroga) ........... 42 8.1

Projektový záměr .......................................................................................... 42

8.2

Název a logo ................................................................................................. 43

8.3

Návrh trasy ................................................................................................... 44

8.4

Profily obcí na navrhované trase .................................................................. 50

8.5

Navrhovaný program v jednotlivých zastávkách s časovým harmonogramem 56

9

8.6

Edukativní program ...................................................................................... 59

8.7

Doprava ........................................................................................................ 60

8.8

Bezpečnost .................................................................................................... 61

8.9

Stravování a ubytování ................................................................................. 62

8.10

Školení pro zainteresované subjekty ............................................................ 63

Financování cyklistické akce .................................................................................. 64 9.1

Fondy EU: Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika –

Polská republika 2014 – 2020 ..................................................................................... 65 9.2

Příspěvek z rozpočtu Pardubického kraje a Dolnoslezského vojvodství ..... 65

9.3

Sponzorské dary a dobrovolnictví ................................................................ 66

9.4

Náklady nesené hostitelskou obcí ................................................................ 67

9.5

Odhad celkových nákladů na akci ................................................................ 67

10 Publicita a propagace .............................................................................................. 68 10.1

Webové stránky ............................................................................................ 68

10.2

Turistická samolepka cykloakce KlimaDroga.............................................. 68 10

10.3

Cyklonoviny ................................................................................................. 69

10.4

KlimaBlok .................................................................................................... 69

Vyhodnocení ................................................................................................................... 70 Závěr ............................................................................................................................... 71 Soupis bibliografických citací ........................................................................................ 72 Přílohy............................................................................................................................. 80

11

Seznam ilustrací, seznam tabulek, seznam map Obrázky Obrázek 1: Návrh loga KlimaDrogy, 2014. .................................................................... 44 Obrázek 2: Zámek Letohrad ........................................................................................... 80 Obrázek 3: Kašparova chata ........................................................................................... 80 Obrázek 4: Pohled od Kašparovy chaty do Polska ......................................................... 81 Obrázek 5: Dřevěný kostel v Kamienczyku ................................................................... 81 Obrázek 6: Tkalcovské domy v Miedzylesie .................................................................. 82 Obrázek 7: Rózanka - zahrada kouzel ............................................................................ 82 Obrázek 8: Dlugopole-Zdroj ........................................................................................... 83 Obrázek 9: Bystrzyca Klodzka - vodní brána ................................................................. 83 Obrázek 10: Bardo - Bazilika Navštívení Nejsvětější Panny Marie ............................... 83

Tabulky Tabulka 1: SWOT analýza pro Kulturní centrum města Letohrad ................................. 40 Tabulka 2: Topografie 1. dne .......................................................................................... 46 Tabulka 3: Topografie 2. dne .......................................................................................... 47 Tabulka 4: Topografie 3. dne .......................................................................................... 48 Tabulka 5: Topografie 4. dne .......................................................................................... 49 Tabulka 6: Důležitá telefonní čísla ................................................................................. 61

Mapy Mapa 1: Kraj Vysočina ................................................................................................... 25 Mapa 2: Působnost Euroregionu Glacensis .................................................................... 32 Mapa 3: Návrh trasy KlimaDrogy .................................................................................. 45 Mapa 4: 1. den KlimaDrogy ........................................................................................... 46 Mapa 5: 2. den KlimaDrogy ........................................................................................... 47 Mapa 6: 3. den KlimaDrogy ........................................................................................... 48 Mapa 7: 4. den KlimaDrogy ........................................................................................... 49

Kde není uveden zdroj, jedná se o dílo autorky.

12

Seznam zkratek a termínů AČR

Armáda České republiky

ER Glacensis

Euroregion Glacensis

EV

EuroVelo - síť evropských cyklotras

MAS

Místní akční skupina - samostatné sdružení s právní subjektivitou, které je složeno z podnikatelů, obcí, neziskových organizací a jiných subjektů. Podíl veřejného sektoru v tomto uskupení musí být dle norem EU nižší než 50 %.

NSRCD

Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy

Zl.

Zlotý - polská měna (kurz 6,70 CZK/PLN k 29. 3. 2015)

13

Úvod Tato bakalářská práce bude věnována přehledu vícedenních cykloakcí v Kraji Vysočina a na základě získaných poznatků z tohoto regionu bude navržena obdobná vícedenní cyklistická akce v Euroregionu Glacensis. Ta bude zaměřena na ekologickou osvětu, propagaci lokálních zajímavostí, pamětihodností a místních podnikatelů. Bude usilovat o spolupráci mezi Polskem a Českou republikou v rámci společného Euroregionu Glacensis. Cykloakce bude určena jak pro zúčastněné cyklisty, tak pro lidi z obcí na trase a přilehlých lokalit. Nedílnou součástí akce bude poznávání sousedů, jejich tradičních pokrmů a produktů, pamětihodností a zajímavých míst. Důvodem volby tématu byl můj vlastní zájem o problematiku cyklistických akcí, které slouží nejen jako prostředek rozvoje regionů a propagace jízdy na kole, potažmo cykloturistiky, ale také pro vytváření nových vazeb mezi účastníky. Také chci poukázat na fakt, že v posledních letech bylo pro cyklistickou infrastrukturu mnohé učiněno, navíc jsou příhraniční oblasti plné života, mají skrytý potenciál, spočívající v členitém horském terénu, který lze stále objevovat. Je možno jej využívat pro uspokojení potřeb turistů a s nimi spojený ekonomický rozkvět dané lokality. Cílem mé práce je vytvořit manuál k vícedenní cyklistické akci, podle kterého bude možné navržený projekt zrealizovat. Budu specifikovat trasu, program, financování a propagaci. Navrhnu vhodné realizátory projektu. Při zpracování bakalářské práce budu vycházet především ze zkušeností organizátorů vícedenních cykloakcí v Kraji Vysočina, z vlastní zkušenosti z účasti a spoluorganizace cyklistické akce Klimatour. Dále budu používat informace dostupné z odborné literatury, internetu a propagačních materiálů. Budu se osobně obracet na subjekty, které budou mít vliv na realizaci mnou navržené cyklistické akce. Také provedu terénní průzkum navrhované trasy. Hlavním výstupem mé práce bude nová cyklistická akce, která bude mít potenciál rozšířit portfolio vícedenních cyklistických akcí v česko-polském Euroregionu Glacensis.

14

1 Cíl, metody a pracovní předpoklad Cílem práce je navržení reálně využitelné cykloakce, vhodné pro rozvíjení aktivit přeshraniční spolupráce v Euroregionu Glacensis, jíž se bude moci ujmout kterýkoliv z možných realizátorů. Akce bude tematicky zaměřena na environmentální osvětu, propagaci cykloturistiky v oblasti a vytváření dobrých sousedských vztahů. Trasa bude navržena jak s ohledem na bezpečnost účastníků, tak s ohledem na financování dle rozpočtového období EU 2014-2020. K naplnění cíle budou jako zdroje informací použity metodické dokumenty a zkušenosti z praxe v Kraji Vysočina, zvláště pak z cykloakce Klimatour, které jsem se v roce 2013 osobně účastnila.

1.1 Užité metody a jejich zdůvodnění Z hlediska organizačního zajištění cykloakce jsem vycházela z metodických dokumentů a zkušeností, které jsem během své semestrální praxe získala na Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina. Ten je organizátorem vícedenní ekologické cykloštafety Klimatour. Neméně důležité pro mě byly zkušenosti jiných subjektů s pořádáním vícedenních cyklistických akcí v Kraji Vysočina i v Euroregionu Glacensis, protože i ty přispěly k tvorbě optimálního programu mnou navrhované vícedenní cykloakce, v tomto případě jsem využila srovnávací (komparativní) metodu. Při zpracování projektové žádosti jsem vycházela z dokumentů zveřejněných na webových stránkách Euroregionu Glacensis, obzvláště z Příručky pro zadavatele a příslušných formulářů. Podrobila jsem detailnímu rozboru veškeré náklady projektu. Metodu analýzy jsem rovněž využila při navržení možných pořadatelů akce a zdrojů financování. Dále jsem využila metodu terénního výzkumu a dbala připomínek pracovníků informačních center i zaměstnanců obecních úřadů potenciálních hostitelských obcí. Také jsem čerpala údaje z internetu, informačních letáků, tabulí, propagačních materiálů a jiných veřejně dostupných relevantních informačních zdrojů. Na základě takto získaných poznatků jsem navrhla trasu a program v jednotlivých zastávkách, tak aby byly přiměřené i pro méně zdatné účastníky.

15

1.2 Pracovní předpoklad Domnívám se, že v Euroregionu Glacensis se nekoná žádná cyklistická akce srovnatelného obsahu a rozsahu jako ekologická cykloštafeta Klimatour v Kraji Vysočina. Jsem přesvědčena, že moje bakalářská práce rozšíří portfolio vícedenních cykloakcí v oblasti Euroregionu Glacensis, bude upevňovat česko-polskou vzájemnost, napomůže lepší orientaci návštěvníků v této příhraniční oblasti

a vzbudí

respekt k sociálnímu i environmentálnímu prostředí.

16

2 Cyklistika a cykloturistika Cyklistická mobilita je rozdělena do dvou hlavních skupin, a to cyklistickou dopravu a cykloturistiku. Hlavním cílem cyklistické dopravy je přejezd z bodu A do bodu B. Slouží k běžnému dopravování do škol, do práce, na nákupy, atd. Rámcově spadá pod Ministerstvo dopravy a je nedílnou součástí dopravní obsluhy území. Cykloturistika je pohyb na kole, který lidé provozují ve svém volném čase jako aktivní formu odpočinku. Toto cestování je „zaměřeno na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole (…), a to především za cíli mimo zastavěná území“. [Zelenka, Pásková, 2012, str. 90] Z tohoto pohledu je možné cykloturistiku vnímat jako formu rekreace a cestovního ruchu. Rámcově spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Cykloturistika, ačkoliv ji lze řadit k jednomu z nejekologičtějších způsobů poznávání, může poškozovat životní prostředí svou erozní činností, proto se v některých chráněných územích (např. v národním parku nebo v chráněné krajinné oblasti) řídí striktními pravidly. [Mourek, 2011] Extrémní formou cykloturistiky je tzv. globertrotters, neboli několikatisíci kilometrová cesta napříč kontinentem. [Zelenka, Pásková, 2012, str. 91] Cykloturistiku je možné dělit podle požadavků na fyzickou kondici (rekreační, základní a výkonnostní) a dle povrchu (silniční, terénní, horská, MTB – mountain bike). Existuje i typologie cyklistů v ČR. Dle Jitky Vrtalové lze cyklisty dělit dle mnoha kritérií (např.: typ kola, délka tras, jízdy „na těžko“/„na lehko“, frekvence využití auta, využití stravovacích či ubytovacích zařízení, atd.), ovšem tato autorka navrhuje dělení dle preferencí jednotlivých skupin na rodiny s dětmi, méně zdatné rekreační cyklisty, zdatnější rekreační cyklisty, dálkové cyklisty, sportovně rekreační cyklisty, terénní cyklisty a lidi, kteří provozují cyklistiku jako způsob dopravy. [1] Rodiny s dětmi požadují bezpečné cesty s cyklistickou infrastrukturou v cíli, například restaurace se zahrádkou nebo dětské hřiště. Méně zdatní rekreační cyklisté volí okružní trasy s cílem v dosahu 30 km, zato zdatnější rekreační turisté volí delší trasy, a nevadí jim i méně kvalitní cesty, jejich cílem je potěšení z jízdy. Dálkoví cyklisté preferují dobře značené páteřní trasy, ideálně podél řek, po kterých se mohou přesouvat z místa na místo. 17

Na vyšší výkonnostní úrovni jsou sportovně rekreační cyklisté, kteří cvičí pro výkon, zkouší své možnosti na závodech, překonávají vlastní hranice. Podobnou skupinou jsou terénní cyklisté, kteří mají rádi členitý terén a pohyb v přírodě. Poslední skupinou jsou lidé, kteří používají kolo jako dopravní prostředek a dle Vrtalové [1] to jsou tradičně lidé z nižších sociálních vrstev a lidé, kteří cítí potřebu být ohleduplní k životnímu prostředí. K této typologii Pásková a Zelenka [2012, str. 586] dodávají, že dálkoví cyklisté, terénní cyklisté a sportovně rekreační cyklisté jsou typickými účastníky cestovního ruchu. Pro cyklisty jsou vytyčeny cyklotrasy, tedy cesty s vlastním značením, sloužící pro cyklistiku vedoucí po silnicích II. třídy s malou hustotou provozu, silnicích III. třídy, dále pak po účelových a lesních komunikacích. Mají různou délku a důležitost, od lokálních po dálkové a mezinárodní. [Zelenka, Pásková, 2012, str. 90] Poslední dvě jmenované jsou celosvětově propojovány do sítí. Evropská síť se nazývá EuroVelo (dále EV), má 14 dálkových tras a v současné době je stále ve výstavbě. Je naprojektována tak, že po dokončení bude propojovat 42 států sedmdesáti tisíci kilometry cyklotras. Nejdelší trasa bude dlouhá 10 400 km a jmenuje se EuroVelo 13 / Stezka železné opony (anglicky Iron Curtain Trail) a povede od Barentsova moře k Černému moři. [2] Další zajímavou trasou je EuroVelo 9 / Jantarová stezka, která povede z Gdaňsku přes Poznaň, Wroclaw a Hrubý Jeseník do Brna a dále do města Pula v Chorvatsku. Bude dokončena v roce 2018. [3] [4] Přes Českou republiku vedou 4 páteřní cyklotrasy (EV 4, EV 7, EV 9 a EV 13) o celkové délce 2 100 km. [Cach, Mourek, Vrtalová, Landa, 2013, str. 13] Dalším pojmem, který je spojen s cyklistickou infrastrukturou, je cyklostezka, neboli komunikace vyčleněná pouze pro cyklisty, bruslaře a kolečkové lyžaře, která je oddělena od silničního provozu (s výjimkami křižování se silnicemi). [Zelenka, Pásková, 2012, str. 89] Cyklostezky mají vlastní zpevněný povrch. Další možnou cestou je stezka pro chodce a cyklisty, je určená pro společný pohyb obou skupin, nejčastěji se vyskytuje ve městech.

2.1 Vývoj cyklistiky a cykloturistiky Počátky cyklistiky sahají do 19. století, a to do období, kdy německý baron Karl Drais roku 1813 vynalezl „draisinu“ - předchůdkyni jízdního kola. Ta byla postupně

18

upravována a doplňována o další komponenty, až se dostala do podoby dnešního kola, jehož konstrukce vychází z řešení Angličanů Williama Shuttna a Johna Starleye, kteří jej doplnili o přehazovačku a řetěz. [5] Během průmyslové revoluce se kolo začalo využívat k přesunu pracovníků v továrnách a k dojíždění do práce. To vedlo k jeho popularizaci. V roce 1868 byl v Paříži uspořádán historicky první závod na jízdních kolech na světě, ten vyvolal velký zájem veřejnosti o cyklistiku. První závod na silnici se uskutečnil o rok později. Do historie cyklistiky se zapsal i závod na 1200 km z Paříže do Bruselu a nazpět. V roce 1894 započala v Bostonu svou patnáctiměsíční cestu kolem světa Američanka Annie „Londonderry" Cohen Kopchovsky [6], jež se stala historicky první ženou, která na kole objela zeměkouli. Během prvních novodobých Olympijských her v Aténách v roce 1896 byla cyklistika zařazena mezi olympijské disciplíny. [7] A na začátku 20. století byla založena Světová cyklistická unie. [5] Zájem o cyklistiku upadl během 1. světové války, protože kolo sloužilo pro přepravu vojáků. V meziválečném období jeho obliba opět vzrostla. Po 2. světové válce se jízdní kolo v důsledku rozmachu automobilového průmyslu dostává do pozadí. V dnešní době se cyklistika začíná vracet do všedního života lidí, a to nejen jako způsob přesunu do práce, ale i jako zdroj aktivního odpočinku či sportu ve volném čase. Jízda na kole je totiž rychlejší nežli pěšky, a také je ekologičtější a levnější než doprava osobním autem. Nepostradatelnou roli v návratu cyklistiky do povědomí lidí hraje mimo jiné i politika EU a jednotlivých států a jejich společná podpora trvale udržitelného rozvoje a využívání obnovitelných zdrojů. Díky dotačním programům (například z Evropského fondu regionálního rozvoje) bylo v posledních letech vybudováno mnoho cyklistických tras i cyklostezek, které přispívají k bezpečnosti účastníků silničního provozu. Pamatuje se i na potřeby cyklistů v průběhu jízdy na kole, proto stále vznikají a jsou renovovány odpočívadla s informačními tabulemi, zázemí s doprovodnými službami (občerstvení, sociální zařízení, servis kol, tábořiště aj.). Existuje snaha integrovat tuto infrastrukturu do sítě evropských cyklotras, tzv. EuroVelo, která je zmíněna v této kapitole. Zájmu lidí o jízdu na kole využívají i některé cestovní kanceláře, které vytváří poznávací cyklistické zájezdy (např. CK Kudrna z Brna, Adventura z Prahy, Slan tour ze Slaného) 19

nebo se přímo specializují na cykloturistiku (CK Sunbike z Jablonce nad Nisou [8], CK Cyklotur z Hradce Králové [9]). Svými produkty zprostředkovávají nevšední zážitky pro sváteční cyklisty i pro zkušené jezdce. Jako jeden příklad za všechny uvádím zájezd „Ostrovy za polárním kruhem: Senja, Vesterály a Lofoty - kolmo po nejkrásnějších ostrovech severního Norska“ [10] od CK Kudrna.

2.2 Příklady vícedenních cykloakcí podpořených z Fondů EU Cyklistické a cykloturistické aktivity jsou činnostmi, které se v politice EU těší velké náklonnosti. Proto je pravděpodobné, že žadatel o dotaci uspěje (za předpokladu, že předkládaný projekt bude inovativní a splní všechny formální náležitosti). Ovšem administrativní náročnost při realizací akcí podpořených z grantů EU je tak nesnadná, že organizátoři akcí obvykle volí jiné varianty financování. Ti, kteří se rozhodnou všechna úskalí překonat, mohou své náklady pokrýt procentuálně zajímavou částkou (například u Fondu mikroprojektů je to až 85 %). A to jistě není zanedbatelná položka. Nyní uvedu některé cyklistické akce, které jsou hrazeny právně z grantů EU. Jsou jimi například ekologická cyklistická štafeta Klimatour, jež se odehrává v Kraji Vysočina a je hrazena z Operačního programu přeshraniční spolupráce CZ – AT 2007-2013. Stejně tak je tomu i u cyklojízd pořádaných Regionem Renesance, ty jsou vždy napojeny na nějaké investiční projekty z oblasti působnosti Regionu Renesance a na rozdíl od Klimatour nezahrnuje ekologickou osvětu. Dalším projektem je Jedeme všichni [11], který byl podpořen z programu Leader a konal se v česko-polském příhraničí. V tomto území se pořádá i cykloakce Cyklo Glacensis, jež byla financována z Fondu mikroprojektů Euroregionu Glacensis.

20

3 Legislativní rámec cyklistické dopravy v ČR „Jedním ze základních cílů dopravní politiky ČR je systematická podpora dopravy přátelské k životnímu prostředí. Mezi takové druhy dopravy jednoznačně patří i cyklistika.“ [12] Proto je upravována zákony, ty nejdůležitější jsou popsány níže. Nejen řidiči, ale i cyklisté jsou vázáni k dodržování zákonných norem, správnému chování na silnici tak, aby nebyla ohrožena jejich bezpečnost. Musí dodržovat silniční značení, a také jsou pro ně připraveny speciální cyklistické značky. Pro jednoduchou orientaci cyklistů v různých zemích je připraveno jednotné značení v rámci Evropské unie. Proto by měli pořadatelé cykloakcí být seznámeni s právními předpisy pro cyklistiku, aby vhodnou formou zabezpečili, že je účastníci (popřípadě sami organizátoři) nebudou překračovat.

3.1 Závazná právní úprava Do této kategorie patří předpisy, které jsou plošně právně vymahatelné, tj. zákony a vyhlášky. Cyklisté jsou účastníky silničního provozu stejně jako ostatní řidiči. Proto se na ně vztahují dopravní předpisy, v nichž jsou vymezeny například zakázané způsoby jízdy, práva a povinnosti řidičů, je zde stanoveno i dopravní značení. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v pozdějších zněních, se v § 57 a § 58 věnuje jízdě na jízdním kole (a koloběžkách). V § 57 je popsáno, jak se má cyklista chovat během jízdy na silnicích, cyklostezkách a cyklopruzích, na přechodech aj. Cyklistům je zde uložena povinnost jezdit v běžném provozu za sebou (stejně tak v pelotonu). § 58 upravuje povinnosti cyklistů při jízdě s přívěsným vozíkem nebo za snížené viditelnosti. Mimo jiné zakazuje jízdu dvou osob na jednom kole (kromě dětí do 7 let v sedačkách) a jízdu bez držení nebo pod vlivem alkoholu. Předpis stanovuje nezletilým povinnost užívat cyklistickou přilbu i podmínky, za jakých mohou na kolech jezdit bez dohledu. [Leitner, Lukášek, Kopecký, 2006, str. 174-179] Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v pozdějších zněních, je normou, která se týká spíše cyklistické infrastruktury. Zákon byl rozšířen o příslušné předpisy EU. 21

Věnuje se klasifikaci silnic, jejich stavbě, ochraně a podmínkám užívání. Dále řeší práva a povinnosti vlastníků komunikací a jejich uživatelů. Poslední část zákona se zaměřuje na správu pozemních komunikací příslušnými úřady. [13] Vyhláška 30/2001 Sb. upřesňuje zákony o provozu na pozemních komunikacích, o silničním provozu a řízení provozu na pozemních komunikacích. Vyhláška se věnuje dopravnímu značení v České republice, signalizaci na silnicích (světelné, zvukové), řízení provozu policií, reflexním doplňkům, aj. [14] Ve vztahu k organizaci cykloakce v česko-polském pohraničí je potřeba si uvědomit, že v Polsku jsou některé značky odlišné, např. označení začátku obce je na hranici katastru, nikoliv na začátku zástavby.

3.2 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy Jedná se o interní dokument státní správy (je závazný pro subjekty státní správy), který shrnuje nezbytné nástroje pro rozvíjení cyklistické dopravy na území státu. Byl schválen Usnesením vlády ČR dne 22. 5. 2013 č. 382 o Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy České republiky pro léta 2013 až 2020. Vláda se v této listině zavázala k subvenci cyklistické dopravy a k budování cyklostezek. V Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy (dále jen NSRCD) jsou vymezeny 4 základní priority [15]: 

rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území,



rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu,



rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany životního prostředí a zdraví,



a zajištění koordinace s dalšími rezorty a subjekty.

Na základě těchto priorit jsou definovány základní (specifické) cíle, jež mají vést k pozitivnímu rozvoji cyklistické dopravy i cykloturistiky. Jsou to: 

finance,



bezpečnost a legislativa,



Cyklistická akademie (vzdělávací program pro odborníky o cyklistické kultuře),



cykloturistika (národní produkt Česko jede). [15]

22

NSRCD také vymezuje dva pojmy: cyklistickou dopravu a cykloturistiku. Jak už bylo řečeno výše, první je chápána jako pohyb sloužící k pravidelné přepravě osob na kolech, například do práce, druhý je jeho podoborem a je chápán jako způsob trávení volného času spojený s poznáváním a aktivním odpočinkem. Strategie se věnuje i snaze o dosažení optimální intermodality, to znamená návaznosti či napojení cyklistické dopravy na ostatní druhy dopravy. Míní se tím například napojení na vlakovou dopravu tak, že u nádraží bude možnost zaparkování kola nebo dopravce poskytne možnost přepravy jízdních kol. V praxi to funguje tak, že občan může kombinovat více dopravních prostředků během jedné cesty [16]. Aby opatření navržená v NSRCD byla funkční, je potřeba zajistit interakci mezi všemi úrovněmi veřejné sféry a stejně tak mezi veřejnou a soukromou sférou. V České republice je totiž odpovědnost za budování cyklistické infrastruktury v kompetenci měst a obcí. Významnou roli v celém systému zastávají i neziskové organizace a Klub českých turistů. Z důvodu nutnosti sladění všech procesů pověřila vláda zodpovídající resorty. Hlavním garantem pro oblast cyklistické dopravy je Ministerstvo dopravy a cykloturistika je garantována Ministerstvem pro místní rozvoj. Doporučením NSRCD je, aby byla rozpracována i pro nižší úrovně. Některé kraje mají zpracovanou krajskou strategii (např.: Kraj Vysočina, Liberecký kraj), jiné ji mají v procesu tvorby či schvalování. Na úrovni municipalit byla vytvořena Asociace měst pro cyklisty, později zvaná Asociace cykloměst.

3.3 Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Kraji Vysočina na období 2014-2020 Příkladem rozpracování NSRCD na krajskou úroveň je Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Kraji Vysočina na období 2014-2020. Má podobu střednědobého koncepčního dokumentu, jež byl schválen 16. 12. 2014 Radou Kraje Vysočina. „Hlavním cílem (strategie) je analyzovat stav a potřeby cyklodopravy a cykloturistiky na území Kraje Vysočina a navrhnout opatření, která pomohou ke zlepšení a dalšímu posilování pozice cyklistiky v obou základních rozměrech.“ [17] Jinými slovy, materiál vznikl proto, že si zástupci Kraje Vysočina uvědomují významnost cyklistické mobility pro hospodářský rozvoj regionu a cítí potřebu tento potenciál 23

podpořit systematicky pomocí strategických dokumentů, tak i finančně prostřednictvím dotačních titulů, které jsou navrženy v opatřeních Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Kraji Vysočina na období 2014-2020. Stejně jako v NSRCD jsou i zde vyčleněny hlavní prioritní osy: 

priorita A: Rozvoj cykloturistiky jako nedílné součásti rekreace, sportu a cestovního ruchu,



priorita B: Rozvoj cyklodopravy jako integrální součásti dopravní obsluhy území,



priorita C: Řízení, koordinace a propagace cyklodopravy a cykloturistiky. [17]

Na základě takto definovaných os byla navržena opatření, která je nutno realizovat, aby bylo možné tyto priority naplnit. Jsou to především: 

iniciovat vznik pozice krajského cyklokoordinátora,



založit pracovní skupinu pro cyklistickou dopravu na kraji,



založit dotační titul orientovaný na podporu cyklistiky. [17]

Tato opatření jsou už postupně realizována. Pozice krajského koordinátora vznikla v roce 2014 po schválení strategie. Jeho hlavní náplní práce je posílení spolupráce a výměny informací mezi obcemi (městští cyklokoordinátoři) a sousedními regiony a systematická koordinace rozvoje cyklistické dopravy. [17] Také vznikl grantový program na podporu zkvalitňování sítě cyklotras a zvýšení bezpečnostní funkce cyklistiky – Cyklodoprava a cykloturistika 2015, který je hrazen z účelového fondu kraje a žadatelé už mohu předkládat projekty. Celková alokace pro letošní rok je 1 500 000,- Kč. [18] Kromě toho je ve strategii řešena využitelnost a propagace dvou páteřních evropských cyklotras, které protínají Vysočinu. Zdůrazňuje se i na dobudování či přetvoření stávající cyklistické infrastruktury v kraji tak, aby vznikla optimalizovaná síť. (Neboť cyklotrasy jsou mnohdy vedeny po silnicích II. a III. třídy, jejichž vlastníkem je zpravidla kraj nebo obec.)

24

4 Vícedenní cyklistické akce v Kraji Vysočina Pro potřeby bakalářské práce si definuji Vysočinu jako území Kraje Vysočina. Sestává se z okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou, ve kterých žije přes 510 tisíc obyvatel (z toho 10 % v krajském městě Jihlava). Má rozlohu 6 796 km2, téměř celé území kraje leží v Českomoravské vrchovině, která zahrnuje i CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy. Nachází se na spojnici mezi Prahou a Brnem. Dopravní infrastruktura je díky dálnici D1 a železnici na dobré úrovni. Mapa 1 zobrazuje katastrální území Kraje Vysočina.

Mapa 1: Kraj Vysočina Zdroj: Google Maps, 2015.

25

Kraj Vysočina je držitelem několika nej: nejvíce památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO (Telč, Třebíč, Zelená hora u Žďáru nad Sázavou), údajně je zde nejnižší kriminalita v porovnání s ostatními kraji ČR. Je zde nejčistší životní prostředí, neboť není zatíženo průmyslem (a emisemi), proto jsou tu lidé nejzdravější. To je tajemství, které činí tuto oblast nejžádanější pro aktivní relaxaci a sporty v přírodě. [19] Díky klimatickým podmínkám i členitosti a rozmanitosti přírody Českomoravské vrchoviny jsou zde výborné předpoklady pro zimní i letní sporty. Například v Novém Městě na Moravě ve Žďárských vrších se nachází nově zbudovaný sportovní areál Vysočina Aréna, ve kterém trénuje olympijská biatlonová reprezentace. V okolí Vysočina Arény jsou v zimním období sjezdové i běžkařské tratě, v letní sezoně si zde přijdou na své cyklisté, pro něž byla v září 2014 otevřena Cyklo Aréna Vysočina [20], kde byli vytyčeny silniční trasy, trasy MTB a v Ochozském lese je několik terénních tras, tzv. singletracků, barevně odstupňovaných dle obtížnosti. Obecně je na cyklistiku a hlavně na cykloturistiku v Kraji Vysočina pamatováno. V posledních letech se vybudovalo či upravilo a zmapovalo mnoho cyklostezek a cyklotras, dopracovává se potřebné zázemí a služby. Vytvořila se platforma pro systematický rozvoj, financování a propagaci dostupné cyklistické infrastruktury, jež je zakotvena ve výše zmiňované Strategii rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Kraji Vysočina na období 2014-2020. Významnost cyklistického potenciálu v kraji si uvědomují nejen státní instituce, ale i jiná zájmová sdružení, skupiny a některé společnosti, kteří tu pořádají cyklistické akce s různorodým zaměřením. Ty jsou buď závodní, nebo nezávodní. Zpravidla jsou jednodenní, ale je zde i několik akcí, které přesahují 24 hodin. Jsou jimi ekologické cykloštafeta Klimatour, cykloakce Křížem krážem Vysočinou na kole, cyklojízdy pořádané uskupením institucí Regionem Renesance. Dalšími vícedenními akcemi, které jsou vhodné spíše pro účastníky s dobrou kondicí, jsou Bike sraz na Vysočině a Vysočina MTB Cup. Jednotlivé akce jsou popsány níže.

4.1 Klimatour Klimatour je třídenní ekologická cykloštafeta, která klade důraz na výchovu občanů k zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí, vytváření či udržování dobrých sousedských vztahů, podporu místních podnikatelů, propagaci zajímavostí, aj. Idea akce 26

byla převzata z rakouské cykloakce Klimastafel v rámci předávání know-how mezi Krajem Vysočina a Spolkovou zemí Dolní Rakousko, prostřednictvím projektu „Angažovanci – Zvýšení kvality Místní Agendy 21 prostřednictvím zapojení aktivních občanů do rozvoje regionu“. Projekt byl financován z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko 2007-2013. [21] Klimatour byla jedna z mnoha aktivit tohoto projektu. První ročník se konal v roce 2011, kdy pomyslný štafetový kolík (dar obce obci) překročil česko-rakouskou hranici, když se čeští a několik rakouských účastníků odštěpilo od Klimastafel a pokračovalo do obcí na Vysočině. Od té doby cykloštafeta obkroužila téměř celý kraj. V letošním roce je v posledním roce pětileté udržitelnosti a dle informací od pořadatele, Krajského úřadu Kraje Vysočina, se dočká zajímavých obměn. V minulých ročnících probíhala Klimatour následujícím způsobem: před akcí organizátor oslovil obce a instituce na trati a následně pro ně uspořádal workshopy. Oslovení se také mohli zapojit do organizování (tj. pomohli uspořádat zastávku ve své obci, zařízení, atd.). [21] Takto se profilovali zájemci, kteří se podíleli na konečném návrhu programu v jejich lokalitě. Po odsouhlasení programu se spustila propagační kampaň (realizovaná prostřednictvím plakátů, webových stránek, novin, obecního rozhlasu, a jiných prostředků). V první den cykloakce se účastníci sešli v první obci, kde proběhlo slavnostní zahájení za účasti zástupců Kraje Vysočina a Úřadu dolnorakouské zemské vlády, reprezentantů obce, cyklistů i veřejnosti. Následně animační tým provedl edukativní program, při němž objasnil myšlenku a poslání akce. Zahrál hymnu Klimatour a další skladby s ekologickou tematikou. Pak sdělené informace prověřoval prostřednictvím speciálně uzpůsobených her a soutěží o drobnosti. Následoval program od hostitelské obce nebo instituce (prohlídka místní zajímavosti, tvořivá dílna, aj.) a občerstvení pro zúčastněné. Po zakončení všech naplánovaných aktivit se peloton přesunul do další zastávky. Cestou se mohl kdokoliv přidat či odpojit dle vlastního uvážení, někteří cyklisté se připojili na celou třídenní trasu. Denně se ujelo přibližně 20 – 45 km a zastavilo se na pěti až osmi místech. Obecně lze program v každé zastávce shrnout následovně: po příjezdu pelotonu proběhla ve vyhrazených prostorách oficiální část (uvítání, projevy, předání štafetového daru

27

aktuální hostitelské obci od předchozí obce, seznámení se s lokalitou, atd.), následoval program od obce či instituce pro cyklisty a edukativní program animačního týmu. Poslední dvě činnosti probíhaly paralelně nebo na sebe navazovaly. V poslední zastávce každého dne měli účastníci zajištěn nocleh (po předchozí rezervaci) a byl pro ně i pro širokou veřejnost uspořádán společenský program. V prvním roce akce se veškeré aktivity (občerstvení, ubytování, zajištění programu v zastávkách, nákup kol a elektrokol, aj.) hradily z grantu EU, v dalších letech občerstvení a náklady na program pro zúčastněné nesly hostitelské obce. Na ubytování si cyklisté přispívali a partnerům platil ubytování kraj. Místní podnikatelé byli propagováni tak, že jim byl poskytnutý prostor na prezentaci (např: stánek nebo nástěnka), mohli své produkty prodávat nebo darovat. Někteří podnikatelé nabídli své regionální produkty pro občerstvení. Jiní dokonce umožnili krátkou exkurzi ve své firmě, což bylo velkým přínosem pro zatraktivnění akce.

4.2 Křížem krážem Vysočinou na kole Jedná se o osmidenní cyklistickou akci určenou pro zájemce z řad široké veřejnosti, kteří chtějí objevovat přírodní a společensko-kulturní potenciál Vysočiny ze sedel vlastních kol. V letošním roce ji krajská příspěvková organizace Vysočina Tourism pořádá již po osmé a bude se konat od 3. do 10. 7. 2015. [22] Akci vždy slavnostně zahájí představitelé Kraje Vysočina na Masarykově náměstí v Jihlavě. Po osmidenním putování se účastníci sejdou v tradiční poslední zastávce u Dalešické přehrady - v Pivovaru Dalešice. [23] Ten je partnerem Křížem krážem Vysočinou na kole. Dalšími sponzory jsou Český rozhlas Region, Sýkora - cyklistické oblečení, a jiní. Hlavním partnerem je energetická skupina ČEZ [24] Trasa je zveřejněna dopředu na internetu. Je inspirovaná brožurou Cyklovýlety po Vysočině, jejímž tvůrcem je právě Vysočina Tourism, a v každém ročníku je zaměřena pozornost na jiný region Kraje Vysočina. [23] Například v roce 2014 se organizátoři zaměřili na Havlíčkobrodsko. Denně se ujede okolo 50 – 60 km, což je více než při Klimatour, protože není potřeba vyčlenit tolik času v jednotlivých zastávkách. Každý den má pevně stanoveno místo a čas odjezdu a příjezdu. [24]

28

Účastnit se může kdokoliv (děti do 15 let pouze v doprovodu rodičů) na libovolný úsek dle vlastních možností a uvážení, na vlastní riziko a náklady (strava, ubytování). Každý cyklista obdrží na začátku své první cesty kartičku, do které mu organizátor zapisuje ujeté kilometry. Ty jsou slosovatelné. [22] Křížem krážem Vysočinou na kole je pro účastníky atraktivním projektem, protože pro ně Vysočina Tourism zorganizuje výlety, mají vstupy do vybraných památek zdarma (v běžné otevírací době) a ještě se mohou zúčastňovat tipovací soutěže nebo soutěže o nejvíce najetých kilometrů. Výherci obdrží zajímavé ceny od sponzorů [22], které mají rozhodně větší hodnotu, než ceny ze soutěží na Klimatour. Ve srovnání s ostatními vícedenními cykloakcemi v Kraji Vysočina (i v Euroregionu Glacensis) trvá Křížem krážem Vysočinou na Kole bezkonkurenčně nejvíce dní.

4.3 Cyklojízdy pořádané Regionem Renesance Region Renesance je volné uskupení mikroregionů Třešťsko, Telčsko, Dačicko a Jemnicko. Jeho cílem je „zlepšit postavení regionu v oblasti turistiky, přeshraniční spolupráce, propojení nabídky využití volného času, které chce nabídnout zájemcům atraktivní program a zlepšit kvalitu života místních obyvatel i pobytu českých a

zahraničních návštěvníků. [25] Činí tak prostřednictvím realizace různých akcí

a projektů. Jedním z nich jsou společné projekty Místní akční skupiny (dále jen MAS) Telčsko, MAS Jemnice a MAS Třešťsko. Ty jsou v každém roce zaměřené na jinou tematiku. Jak uvedla zaměstnankyně MAS Třešťsko, jedním z monitorovacích indikátorů projektů (v rámci publicity a propagace) je pořádání a výstupy z třídenní cyklojízdy, která si klade za cíl propagovat samotný projekt, zatraktivnit region návštěvníkům z ČR a Rakouska i utužit u místních obyvatel pocit sounáležitosti s oblastí. [26] V roce 2011 to bylo Greenway Regionu Renesance, rok 2012 přinesl Po stopách historie Regionu Renesance, v roce 2013 to byla Za sochami Regionu Renesance. V roce 2014 MAS uspořádaly cyklojízdu Cestujeme po Regionu Renesance (26. – 28.6.). Pro rok 2015 – 2016 připravují projekt Regionem Renesance zdravě, [27] ale dle slov zaměstnankyně MAS Třešťsko není dosud dohodnuto, jestli podniknou cyklojízdu i v rámci tohoto projektu.

29

Například v průběhu roku 2012 se za pomocí nadšených obyvatel podařilo v několika obcích otevřít nové, tematicky zaměřené expozice, kdy se každá věnuje jiné činnosti typické pro život na Vysočině. [28] Následně v rámci marketingových aktivit organizátoři vytvořili informační letáky a mapové podklady a upořádali cyklojízdu po těchto expozicích s názvem Po stopách historie Regionu Renesance. V roce 2013 to byla cyklistická akce Cyklojízda Za sochami Regionu Renesance, jíž předcházely téměř roční přípravy, během kterých si ve veřejném projednávání občané vybrali sochy místních umělců, ti je pak vytvořili a instalovali do dané obce. Vzniklo celkem 24 soch, které byly rozmístěny na území těchto tří MAS. [29] Samotná cyklojízda proběhla v termínu 26. – 28. 9. 2013. Etapy byly dlouhé 46 - 68 km. Vyráželo se z Telče, po 3 dnech se dojelo do Slavonic. Odtud se účastníci přepravovali zpět vlakem do Telče. Pokud někdo požadoval stravu nebo nocleh, tak si je rezervoval u MAS Telčsko, hlavního koordinátora cyklojízdy. [30] Dle informací, které mi poskytl jeden ze zaměstnanců MAS Telčsko, se mohl kdokoliv zapojit na libovolný úsek a hlavní myšlenkou byla propagace regionu jako takového. Za sochami Regionu Renesance se umístilo na 15. místě prestižní soutěže Zlatá jeřabina – Cena Kraje Vysočina za kulturní počin roku 2013. [31] Jak jsem už psala výše, pokud má účastník zájem o nocleh, tak je možno rezervovat si jej u pořadatele, drobné občerstvení v zastávkách je zajištěno a je zakotveno v rozpočtu daného projektu. Dle informací, které mi poskytla MAS Třešťsko se účastní jednotlivých dní cyklojízd průměrně 25 – 30 lidí na kole. V každé zastávce probíhá program, který je zaměřený na tematiku daného ročníku. A stejně jako u Klimatour a Křížem krážem Vysočinou na kole, i zde je pro účastníky připravený společenský večer na konci každého dne. Cyklojízdy se financují z projektu Leader. Projekt Cestujeme po Regionu Renesance byl hrazený z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko 2007 – 2013. Investiční část ročníku 2013 (sochy) byla financována z Programu obnovy venkova. [25] [29]

30

4.4 Bike sraz na Vysočině Bike sraz na Vysočině [32] [33] je červencová třídenní (víkendová) cyklistická akce určená pro zájemce o jízdu na horských kolech v terénu. Vždy jsou připraveny 2 trasy: Hard (80 - 90 km v sobotu, 40 – 60 km v neděli a téměř celá v terénu) a Easy (méně km, z větší části využívá zpevněné cesty). Dle pořadatele, občanského sdružení Turbošnek team NM&ZR, se jedná o jedinou akci svého druhu v ČR v kategorii MTB, protože se při ní nezávodí, tudíž mají účastníci více času obdivovat krásy Vysočiny. [34] Tradice Bike srazu na Vysočině byla započata v roce 2002 a trasa vždy vedla jinou částí Vysočiny. V letošním roce (2015) se uskuteční od 17. do 19. července v Cyklo Areně Vysočina v Novém Městě na Moravě. Bike sraz probíhá následujícím způsobem: v pátek se sejdou jezdci po skončení zahajovací jízdy (cca. 30 km) na rozpravě o trati, která pokračuje volnou zábavou. V sobotu se jede nejnáročnější trať celého soustředění. Po zakončení jízd následuje společenský večer s večeří, tombolou, bowlingovým turnajem a končí v ranních hodinách. Zájemci mohou využít masáže. V neděli na jezdce čekají Hard a Easy tratě, které už nejsou tak obtížné jako v sobotu. Po dojezdu v podvečerních hodinách se akce zakončí a cyklisté se rozjíždí do svých domovů. [32] [34] Finanční prostředky na cyklistickou akci získávají organizátoři ze symbolického startovného i od sponzorů a partnerů (např.: Haven - obchod s doplňky a oblečením pro MTB, Haibike, Vysočina cykling - projekt Kraje Vysočina na podporu cyklistiky, cykloserver.cz,

časopis

Cykloservis,

Enervit

–

výrobce

nutričních

doplňků,

PK webdesign, aj.). Stravu a ubytování si účastníci zajišťují sami. [32] [35]

4.5 Vysočina MTB Cup Tento seriál devíti MTB závodu vybočuje z koncepce vícedenních akcí, neboť neprobíhá den za dnem, přesto si myslím, že je v dané kategorii natolik významný, že stojí za zmínku. Vysočina MTB Cup [36] probíhá od dubna do září, v roce 2015 se bude konat 3. ročník, organizátory akce jsou Vysočina MTB Cup, o.s. a Krajský svaz cyklistiky, hlavním sponzorem akce je firma Ecorem, a dále je dotována dalšími partnery i ze startovného. Cílem akce bylo uspořádat kvalitní závody pro jezdce z Vysočiny a blízkého okolí. 31

5 Vícedenní cyklistické akce v Euroregionu Glacensis „Euroregion Glacensis je nadnárodní dobrovolné zájmové sdružení měst a obcí a dalších právnických osob na území okresů Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové, Trutnov, Jičín, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Pardubice, Jeseník a Šumperk na české straně (rozloha 1 926 km2, 578 tisíc obyvatel) a sdružení měst a obcí okresů Kłodzko, Ząbkowice, Wałbrzych, Strzeliń a Dzierżoniow na polské straně (rozloha 3217 km2, 529 tisíc obyvatel). Jeho hlavním úkolem je podpora česko-polské přeshraniční spolupráce a rozvoje příhraničního území, která jsou spjata úzkými geografickými a historicko-politickými vazbami.“ [37] V porovnání s Krajem Vysočina, jehož rozloha je o 35 % větší, má ER Glacensis dvojnásobek obyvatel. [38] [19] Mapa 2 zobrazuje územní působnost ER Glacensis.

Mapa 2: Působnost Euroregionu Glacensis Zdroj: [37], měřítko 1:2 000 000, 2013.

Stejně jako na Vysočině, i v Euroregionu Glacensis jsou dobré podmínky pro cyklistiku a cykloturistiku. S tím rozdílem, že v Kraji Vysočina je jejich směřování již podchyceno. Společná česko-polská koncepce je teprve v jednání, ale bude sestavená tak, aby tvořila

32

vhodnou platformu pro aplikaci národního produktu Česko jede (viz. NSRCD) v oblasti česko-polského příhraničí. [39] Tvar krajiny je formovaný vrcholy Orlických hor, masivem Kralického Sněžníku, Bystrzyckých hor i údolími řek Tiché a Divoké Orlice, Moravy a Klodzké Nysy. Celkově je členitost tohoto regionu atraktivní pro mnohé letní i zimní sporty, to platí i o horské cyklistice a cykloturistice. Cyklistice je přáno i v podhůří Orlických hor. Za posledních deset let se zde dobudovala cyklostezka, po které je možné dojet ze Žamberku až do Pardubic a dále do Hradce Králové. Ta je hojně využívána jak pro dojížďku do práce, tak pro rekreační účely cyklistů, in-line bruslařů, kolečkových lyžařů, aj. Podobně jako v Kraji Vysočina, i na území Euroregionu Glacensis se pořádá nespočet jednodenních akcí. Jako příklad uvedu jednu, která mě nejvíce zaujala. Je spojena s ústeckoorlickým rodákem Jaroslavem Kulhavým [40], který získal na Letních olympijských hrách v Londýně v roce 2012 zlatou medaili v závodě horských kol (tzv. cross country). Aby podpořil popularizaci tohoto sportu, inicioval v roce 2013 jednodenní cross country cyklistickou akci Ústecké schody [41] (jež měla podobnou koncepci jako Pražské schody). Cílem bylo hledat nové talenty z řad dětí základních škol s ambicí věnovat se tomuto sportu i v budoucnu. Během cyklistické sezóny se v Euroregionu Glacensis pořádá 5 níže uvedených vícedenních cyklistických akcí. Turisticky nejvýznamnější je Cyklo Glacensis, dále vloni proběhly cykloakce zaměřené na elektromobilitu Jedeme všichni a Jedeme zpět. Pro trénovanější cyklisty, kteří si potrpí na adrenalinové zážitky, jsou organizovány akce jako Sudety MTB Challenge či Loudání českou krajinou.

5.1 Cyklo Glacensis Jedná se o cykloakci, kterou organizuje Region Orlicko-Třebovsko ve spolupráci s dalšími subjekty a zapojenými městy z ČR i PL. V květnu 2014 proběhla již po třinácté. [42] Je financována grantem z Fondu mikroprojektů Euroregionu Glacensis. Pravidelně se akce zúčastňuje kolem 300 cyklistů, mezi nimiž nechybí ani osobnosti politického života (senátoři, hejtmané, radní, starostové) a zástupci zainteresovaných organizací (např. CzechTourism, aj.).

33

Cyklo Glacensis má za cíl „propagaci cykloturistiky a zviditelnění turistické nabídky v příhraničí“. [43] Probíhá tak, že se vytvoří 20 týmů po 10 účastnících, kteří startují z 20 českých a polských měst. Cestou se k týmům může kdokoliv přidat. Všichni účastníci se večer setkají v cílové obci, která je jednou v Polsku a v dalším roce je v ČR. Pro cyklisty je připraven v oné obci sportovní program a prezentace činností pořádajících subjektů. Po přenocování se účastníci druhý den vracejí domů. Cyklisté na startu dostávají nálepku na kolo s logem akce, tričko a jmenovku. V rámci inovace Cyklo Glacensis byli zapojeni lidé s mentálním hendikepem, kteří jsou jinak za zdmi ústavního zařízení Domova Pod hradem Žampach.

5.2 Jedeme všichni + Jedeme zpět Cyklistická akce Jedeme všichni se konala 5. – 11. 5. 2014. Stala se vyvrcholením společného projektu místních akčních skupin (dále jen MAS) na podporu marketingového a organizačního zajištění rozvoje využití elektrokol v cestovním ruchu na území Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje. (Procházela tedy i českou částí Euroregionu Glacensis.) Dvěstěkilometrová trasa byla vedena českým příhraničím z Opavy do Orlických hor a byla absolvována na elektrokolech. „Společným a hlavím (!) cílem projektu je zvýšení atraktivity a konkurenceschopnosti území na poli cestovního ruchu, prostřednictvím představení elektrokola, jakožto vhodného sportovního vybavení k atraktivnímu trávení volného žasu (!) napříč všemi generacemi.“ [11] Projekt cykloakce byl rozdělen do dílčích částí: studie tras, elektrokola, propagační materiály, cyklojízda, vzdělávací semináře. Dle vyjádření zaměstnance MAS Orlicko, byla očekávaná účast kolem 40 cyklistů na elektrokolech. Organizátory akce byly MAS Opavsko, MAS Horní Pomoraví, MAS Šumperský venkov, MAS Rýmařovsko, MAS Nízký Jeseník a MAS Orlicko. Jednotlivé MAS byly odpovědné za opatření propagačních elektrokol ve svém regionu působnosti. V průběhu akce byl pro účastníky zajištěn doprovodný program, který sloužil k propagaci elektromobility a možnostem elektrokol při pohybu v horském terénu. V 11 zastávkách byly připraveny informační stánky s trenažérem výkonu šlapání sloužícího k porovnání

34

fyzických schopností jedince s možnostmi moderní techniky, dále propagační materiály o lokálních cyklistických akcích, atd. Ve dnech 17. 9. – 20. 9. 2014 se konala cykloakce Jedeme zpět, která vedla z Orlických hor na Opavsko (ale jinými obcemi než Jedeme všichni – mimo Žamberku, Letohradu a Rýmařova), měla také 11 zastávek. Dle Výroční zprávy MAS Horní Pomoraví z roku 2012, která byla nositelkou projektu, byly celkové náklady vyčísleny na 230 400,- Kč, z čehož větší část byla hrazena dotací ve výši 205 200,- Kč z Programu rozvoje venkova.

5.3 Sudety MTB Challenge Tato sedmidenní cykloakce je určena pro účastníky, kteří hledají něco neobyčejného. Jedná se o závod horských kol v terénu polské části ER Glacensis, který má dlouholetou tradici. V roce 2015 se bude konat po jedenácté, a to od 26. 7. do 1. 8. Jednotlivé dny tvoří samostatné etapy, které na sebe navazují, poslední den se končí v místě startu. Stejně jako Vysočina MTB Cup a Bike sraz na Vysočině je tato akce určena pro trénované účastníky, protože jejich odolnost je až extrémně testována. Organizátorem Sudety MTB Challenge (i mnoha dalších závodů tohoto druhu) je MTBchallenge.com Co se týče finančního zajištění akce, je částečně podporována z programu Leader a část je kryta startovným. Jeho výše se odvíjí od počtu etap, jež plánují jednotliví závodníci absolvovat. Zato mají právo na přepravu osobních zavazadel, ubytování i občerstvení během akce. Sudety MTB Challenge má mnoho partnerů, jsou jimi především dotčené obce (Stronie Śląskie, Bardo,

Kudowa-Zdrój, Walim), polská média (velonews.pl,

bikeworld.pl) a jiné organizace (Belgian Montainbike Challenge, Bike Brother).

5.4 Loudání českou krajinou Jedná se o jeden z nejextrémnějších cyklistických závodů v ČR. Jeho tradice sahá do roku 2007, kdy se organizátoři inspirovali americkým The Greath Divide Race a kanadským Iditarod. [44] První ročník se uskutečnil v roce 2008, v roce 2010 zasáhl do oblasti Euroregionu Glacensis, když byl veden Hrubým Jeseníkem, Orlickými horami dále přes polské Góry Sowie a Góry Walbrzyskie na Krkonoše a Jizerské hory. [45] [44]

35

Cílem závodu je především poznat, popřípadě posunout hranici vlastních možností a také poznání přírody, kterou trasa vede. Závodníci musí během 100 hodin urazit 600 – 800 km na kole v těžkém, často horském terénu. Trasa závodu je tajná a účastníci se ji dozvídají 120 minut před startem. Trať musí absolvovat bez cizí pomoci. Jsou sledováni přes GPS a kontrolní SMS, které musí odesílat pořadateli. [44] Akce je hrazena ze sponzorských darů partnerů (R2 ride your race, kartografické vydavatelství SCHOCART, AutoGPS, Hugo Bagel Kafé - Slaný) a podpořena mediálními partnery (Flukeateliér, Cykloserver, Pixman, s.r.o. – online agentura). [44]

36

6 Potenciální realizátoři plánované vícedenní cykloakce V této kapitole budu hledat odpověď na otázku, kdo by se organizování KlimaDrogy mohl ujmout. Nabízí se několik subjektů jako samotný Euroregion Glacensis, Pardubický kraj nebo jeho destinační společnost Východní Čechy. Mohla by ji pořádat i Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko. KlimaDroga by mohla být příležitostí pro spolupráci Místních akčních skupin z ČR i Polska. Další možností je zorganizování akce partnerskými obcemi. Popřípadě by mohlo vzniknout nové uskupení, které by cyklojízdu realizovalo, například Spolek pro KlimaDrogu. Realizátorem akce může být i kdokoliv jiný, kdo projeví zájem přivést tento projekt k životu.

6.1 Euroregion Glacensis Sám Euroregion Glacensis realizoval 6 projektů hrazených z Fondu mikroprojektů, které měly převážně investiční charakter (např.: stavba rozhleden, tisk brožur a informačních tabulí, vytvoření společných webových stránek, atd.). [37] Na otázku, zda by měl Euroregion zájem realizovat KlimaDrogu, odpověděl, že spíše ne. Ale určitě by podpořil realizátora záštitou nebo konzultacemi a pomocí při předkládání žádosti o grant.

6.2 Pardubický kraj a Destinační společnost Východní Čechy Nad cykloakcí by mohl převzít záštitu hejtman Pardubického kraje, popřípadě by se krajský úřad mohl podílet či plně zajišťovat její organizaci (stejně jako je tomu u Klimatour v Kraji Vysočina), například v rámci partnerství s Dolnoslezským vojvodstvím. Konkrétně prostřednictvím Odboru rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu. [46] Během výzkumu jsem po konzultaci na Krajském úřadě Pardubického kraje zjistila, že instituce jako taková se podílí na organizaci akcí jen výjimečně. Obvykle realizací obdobných akcí pověřuje svoji organizační složku – Destinační společnost Východní Čechy. Nicméně z konzultace vyplynulo, že kraj by takovouto mezinárodní cyklistickou akci určitě podpořil alespoň finančně. Destinační společnost Východní Čechy sdružuje odborníky z oboru cestovního ruchu. Jejím „hlavním předmětem činnosti (…) je realizace aktivit směřujících k rozvoji destinace Pardubického kraje na trhu cestovního ruchu.“ [47] Administruje turistický 37

portál Východní Čechy info [48], realizuje vlastní projekty, které jsou hrazeny z grantů EU. V rámci OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko 2007 – 2013, realizovala s destinační společností Dolnoslezská turistická organizace projekt Po stopách tradic, který prohluboval spolupráci obou destinačních managementů, rozvoj cestovního ruchu a posílení kulturní identity obyvatel. (Dále to byly projekty Po stopách architektury, Po stopách filmařů a Po stopách koňských kopyt.) [47] V této destinační společnosti spatřuji velký potenciál pro realizaci KlimaDrogy, protože má zkušenost s předkládáním projektů, zná velice dobře oblast Euroregionu Glacensis a spolupracuje s polskou destinační společností, také má přehled o kulturních akcích, které se tu pořádají.

6.3 Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko Další destinační společností, která by se mohla ujmout realizování KlimaDrogy je Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko, která sdružuje mikroregiony, obce, podnikatele, neziskové organizace, aj. Vznikla proto, aby podporovala rozvoj cestovního ruchu v destinaci Orlické hory a Podorlicko, iniciovala kooperaci mezi podnikatelskou sférou, samosprávou a neziskovými organizacemi, uskutečňovala projekty na podporu rozvoje regionu, atd. [49] V minulosti realizovala ve spolupráci s polským partnerem projekt Společná propagace Kladské Země, Orlických hor a Podorlicka, který byl financován z Fondu mikroprojektů ER Glacensis. [49] Takže i tato destinační společnost má zkušenosti s realizací projektů a získáváním prostředků z fondů EU.

6.4 MAS Orlicko Místní akční skupina Orlicko je spravována v souladu s evropskou legislativou o místních akčních skupinách – jedná se o neziskovou organizaci, jejímiž členy jsou zástupci podnikatelů, neziskových organizací a státní správy, přičemž zastoupení veřejného sektoru je menší než 50 %. Subjekty v MAS se dle kritérií stávají řádnými členy nebo přidruženými členy. V roce 2013 bylo v MAS Orlicko zapojeno přes 50 obcí s více než 81 000 obyvateli. Finance jsou získávány z různých dotačních programů, především z fondů EU a Státního zemědělského a intervenčního fondu.

38

V rámci výzkumu jsem se dotazovala, zda by měla MAS Orlicko zájem projekt realizovat. Po konzultaci vyplynulo, že MAS by byla ochotna akci spoluorganizovat v kooperaci s polskými MAS, přes jejichž územní působnost trasa prochází. (MAS Orlicko prokázala požadovanou schopnost spolupráce s ostatními MAS v loňském roce při realizaci Jedeme všichni a Jedeme zpět.) Trvalo by ovšem dlouho, než by se KlimaDroga začala realizovat, protože schvalovací proces je časově náročný. Projekt je schvalován Komisí SZIF (v případě čerpání z projektu Leader), poté Valnou hromadou MAS Orlicko, následně Radou MAS Orlicko, předsedou Rady je zadán manažerce kanceláře MAS Orlicko, a ta následně pověří projektové manažery, kteří zodpovídají za realizaci projektu. Tento a jiné důvody jsou příčinou, proč se realizace cyklistické akce KlimaDroga zdá být reálná až v roce 2016.

6.5 Město Letohrad – město Bardo Město Letohrad a město Bardo realizují v rámci partnerství projekty, z nichž některé jsou hrazeny z Operačního programu přeshraniční spolupráce. Bylo tomu tak například u projektu zaměřeného na prohloubení partnerství a vzájemnou propagaci Letohrad – Bardo – hudba bez hranic nebo u projektu Přeshraničních cyklotras v Bardských horách nebo akcí pro děti Bardoland a Letohrátky [50], a jiné. Obě města několikrát do roka organizují nebo podporují setkání občanů. Stále se snaží prohlubovat partnerské vztahy i na úrovni městského vedení. Proto se domnívám, že KlimaDroga může být tou správnou aktivitou pro podpoření těchto snah. Předpokládám, že pokud bude mít Letohrad zájem akci realizovat, učiní tak prostřednictvím Odboru sociálněprávního, školství a kultury, jehož zaměstnanci jsou pověřeni spoluprací s partnerskými obcemi. Město také může pověřit svou organizační složku Kulturní centrum města Letohrad. Partnerem projektu bude město Bardo nebo subjekt pověřený tímto polským městem.

39

7 SWOT analýza plánované akce Dospěla jsem k názoru, že nejvhodnějším realizátorem projektu KlimaDrogy bude Město Letohrad, které akci zorganizuje ve spolupráci s partnerským městem Bardo, neboť mají bohaté zkušenosti ze vzájemných přeshraničních projektů. Proto jsem sestavila SWOT analýzu aplikovanou pro Město Letohrad, respektive pro Kulturní centrum Letohrad. SWOT analýza (neboli analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) rozebírá činitele, kteří mohou mít buď pozitivní vliv na realizaci projektu, nebo naopak fatálně negativně ovlivnit jeho výslednou podobu. Tyto faktory jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1: SWOT analýza pro Kulturní centrum města Letohrad SWOT analýza

faktory pozitivní  zkušenosti s předkládáním projektů a získáváním financí z Fondů EU v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce CZ – PL 2007-2013

negativní  dosud chybějící zkušenosti s organizováním cykloakcí

externí

vlivy

interní

 zkušení členové organizačního týmu  nižší příjmy města v souvislosti se změnou rozpočtového určení daní  dostatek finančních prostředků pro předfinancování projektu  dobrá zkušenost s organizováním výstav, sportovních a kulturních akcí v Letohradu  přenesení zkušeností z organizace běhu Terryho Foxe

 možný nedostatek personálu

 úzká spolupráce s Bardem  dlouholetá spolupráce s partnerskými městy v oblasti výstavní činnosti zaměřené na prezentaci lidových a uměleckých řemesel

 případné omezení přijímaní podpory z veřejných zdrojů dle zásady „de minimis“

 získání podpory z OPPS

 neposkytnutí dotace

 možnost navázání nové regionální nebo přeshraniční spolupráce (i pro jiné projekty)

 nevhodně nastavené výzvy k předkládání žádostí  velký převis projektů

40

 zatraktivnění nabídky Euroregionu Glacensis - nová cykloakce

 nezájem ze strany obyvatel

 rostoucí zájem obyvatel o jízdu na kole

 nezájem ze strany obcí a firem

 snaha EU o vytváření silnějších nebo nových vazeb mezi státy, subjekty i rezidenty

 zorganizování vícedenní cyklistické akce se stejnou tematikou konkurenčním subjektem

 absence vícedenní cykloakce v ER Glacensis s podobnou tematikou jako KlimaDroga

 kolidování s jinou cykloakcí v oblasti

Zdroj: vlastní zpracování, MS Excel, 2015.

41

8 Návrh vícedenní cyklistické akce v Euroregionu Glacensis (KlimaDroga) V praktické části se budu věnovat samotnému návrhu vícedenní cyklistické akce. Nejprve vypracuji projektový záměr pro Město Letohrad, následně vymyslím název, logo a trasu akce, popíši zajímavosti jednotlivých míst a na základě toho navrhnu program pro konkrétní zastávky. Provedu chronologickou přípravu vícedenní cykloakce. Zamyslím se nad edukativním programem. Dále se budu zabývat dopravou, bezpečností účastníků, stravou a ubytováním. Na závěr se pokusím aplikovat myšlenku seminářů pro zainteresované subjekty, které se velice osvědčily při organizování Klimatour. Při získávání informací budu pracovat s českými i polskými texty.

8.1 Projektový záměr Název projektu: Vícedenní cyklistická akce KlimaDroga Zkratka projektu: KlimaDroga Cíl projektu: Cílem projektu je zorganizovat vícedenní cyklistickou akci KlimaDroga v Euroregionu Glacensis, která bude zaměřena na ekologickou osvětu. Bude propagovat lokální zajímavosti, pamětihodnosti i místní podnikatele. Bude usilovat o spolupráci mezi Polskem a Českou republikou v rámci společného Euroregionu Glacensis. Cykloakce bude určena jak pro zúčastněné cyklisty, tak pro lidi z obcí na trase a přilehlých lokalit. Nedílnou součástí akce bude poznávání sousedů, jejich tradičních pokrmů a produktů, pamětihodností a zajímavých míst. Předpokládaný termín začátku: leden 2016 Předpokládaný termín ukončení realizace: listopad 2016 Rozpočet projektu celkem: 7 280,- EUR (200 000,- Kč k 31. 3. 2015) Udržitelnost projektu: není vyžadována Dopad na životní prostředí: NE

42

Aktivity projektu: 1. Vícedenní cyklistická akce KlimaDroga 2. Ekologická osvěta 3. Propagace zajímavostí a pamětihodností a místních podnikatelů 4. Školení pro zainteresované subjekty 5. Publicita a propagace projektu Partneři projektu:

Město Letohrad

Gmina Bardo

Partner/role:

nositel projektu

partner

Tým projektu: Osoba/role:

Karel Doležal/manager

Matzusz Kwietek/koordinátor pro PL

Iva Hálová/finanční manager

Pawlina Wojtoviak/ostatní

Jan Holec/ostatní Typ/zdroj/částka: Příjem/Operační program přeshraniční spolupráce pro cíl EÚS/ 6 188 euro Výdaj

/ 7 280 euro

(Pozn.: U akce není požadovaná udržitelnost, ale věřím, že bude natolik úspěšná, že se zrealizují i mnohé další ročníky.)

8.2 Název a logo Název akce KlimaDroga lze chápat v obou jazycích rozdílně, ovšem má směřovat k totožné myšlence trvalé udržitelnosti. Slovo „Klima“ má demonstrovat důraz na okolní prostředí a celkovou atmosféru akce v obou jazycích. Ovšem slovo „Droga“ je v polštině výrazem pro cestu, protože k tomu, aby člověk udělal změnu ve svém chování, potřebuje ujít - v tomto případě i ujet - svoji životní cestu. V češtině je toto slovo chápáno jako výraz pro omamnou či návykovou látku. V českém významu má tato druhá část názvu cykloakce symbolizovat, že pohyb na kole a v horách může být návykový a zároveň poukazuje na fakt, že pokud chceme zachovat naše okolí v pořádku i příštím generacím, musíme změnit svoje návyky. 43

V rámci bakalářské práce navrhuji také logo KlimaDrogy, které vychází z loga Euroregionu Glacensis, má symbolizovat kolo, které se snaží překonat hranici (přerušovaná čára v dolní části). Celé logo je podkreslené zeleným stínem, který odkazuje na ekologický aspekt projektu (vztah k životnímu prostředí, edukativní program). Logo jsem vytvořila ve vektorovém programu InkScape a zobrazuje jej Obrázek 1.

Obrázek 1: Návrh loga KlimaDrogy, 2014.

8.3 Návrh trasy Navrhuji, aby cykloakce byla čtyřdenní, byla zahájena v českém Letohradě a zakončena v polském městě Bardo, které s Letohradem spolupracuje na několika projektech v rámci přeshraniční spolupráce. Bardo je také významné mariánské poutní místo. V Bazilice Minor Navštívení Panny Marie je zázračná soška Panny Marie, ke které se polští poutníci přimlouvají již od roku 1110. Domnívám se, že duchovní podtext cykloakce může být pro polské katolicky orientované účastníky atraktivní, proto navrhuji, aby termín KlimaDrogy byl stanoven na pátek 27. 5. až pondělí 30. 5. 2016. Tím pádem bude cykloakce zakončena v Bardu v předvečer křesťanského svátku Navštívení Panny Marie, který v roce 2016 připadá na úterý 31. 5. [51] Zároveň se tak KlimaDroga bude konat týden po předpokládaném termínu cykloakce Cyklo Glacensis, na kterou by mohla volně navazovat. Etapa prvního dne bude nejnáročnější, začne v pátek v českém Letohradě a bude končit v polské obci Rózanka. Druhý den v sobotu ráno se zde uskuteční oficiální program a bude se pokračovat do Bystrzyce Klodzke. Odtud se v neděli bude vyjíždět do Klodzka. V poslední den cykloakce, tj. v pondělí 30. 5., se bude pokračovat z Klodzka do Barda, kde bude cykloakce ukončena. 44

Mapa 3: Návrh trasy KlimaDrogy Zdroj: Google Maps, 2015.

Celková délka navrhované cesty je 89 km. Domnívám se, že i pro netrénované účastníky je taková vzdálenost zvládnutelná. Na trase budou navštěvovány či míjeny obce a místa, které jsou jmenovány v následujícím itineráři, jež obsahuje i mapy jednotlivých dní. Trasu jsem dále rozpracovala do tabulek, které obsahují vzdálenosti mezi zastávkami, časy přejezdů (tak jak mi vyšly při terénním výzkumu na kole) se započítanou rezervou a počet nastoupených metrů (pokud byly údaje k dispozici). 45

Mapa 4: 1. den KlimaDrogy Zdroj: Google Maps, 2015.

1. den (27. 5.) – Letohrad, Mistrovice, Jablonné nad Orlicí, Těchonín, Celné, Mladkov, Petrovičky, Kašparova chata na Kamyku, státní hranice, Kamienczyk, Smreczyna, Miedzylesie, Rózanka. Tabulka 2: Topografie 1. dne Z

DO

Letohrad Jablonné Těchonín

Jablonné Těchonín Kašparova chata Kamienczyk

Kašparova chata Kamienczyk Miedzylesie celkem

Miedzylesie Rózanka

počet km 9,2 4,9 8,2

čas přejezdu (minuty) 45 30 60

stoupání (m) -

klesání (m) -

0,5

15

-

-

4,2 7 34

20 40

6 90

170 71

46

Mapa 5: 2. den KlimaDrogy Zdroj: Google Maps, 2015.

2. den (28. 5.) – Rózanka, Dlugopole Górné, Dlugopole – Zdroj, Dlugopole Dolne, Bystrzyca Klodzka. Tabulka 3: Topografie 2. dne Z

DO

Rózanka

Dlugopole Górné Dlugopole Zdroj

Dlugopole Górné Dlugopole Zdroj celkem

Bystrzyca Klodzka

počet km 5,4

čas přejezdu (minuty) 20

stoupání (m) 0

4,6

20

rovina

6,9

30

rovina

klesání (m) 73

16,9

47

Mapa 6: 3. den KlimaDrogy Zdroj: Google Maps, 2015.

3. den (29. 5.) – Bystrzyca Klodzka, Zablocie, Muszyn, Gorzanov, Krosnowice, Klodzko. Tabulka 4: Topografie 3. dne Z

DO

Bystrzyca Klodzka Zablocie Gorzanow Krosnowice celkem

Zablocie Gorzanow Krosnowice Klodzko

počet km 3,6

čas přejezdu (minuty) 15

stoupání (m) 13

4,9 3,7 8 20,2

20 25 40

rovina rovina rovina

klesání (m) 52

48

Mapa 7: 4. den KlimaDrogy Zdroj: Google Maps, 2015.

4. den (30. 5.) – Klodzko, Lawica, Mlynow, Wojborz, Opolnica a Bardo. Tabulka 5: Topografie 4. dne Z Klodzko Lawica Wojborz Opolnica celkem

DO Lawica Wojborz Opolnica Bardo

počet km 4,7 1,1 8,5 3,1 17,4

čas přejezdu (minuty) 25 35 30 15

stoupání (m) rovina 90 26 18

klesání (m) 19 112 30

Předpokládám, že podle zkušeností realizátorů vícedenních cykloakcí v Kraji Vysočina, se budou cyklisté postupně připojovat a odpojovat a peloton bude průměrně čítat skupinku 25 – 30 účastníků. Myslím, že takovýto počet je s ohledem na bezpečnost a koordinaci optimální. Celkově by se mohlo do akce během všech 4 dnů zapojit

49

100 cyklistů a dalších 500 lidí v zastávkách, kteří se zúčastní programu, ale nepojedou na kole.

8.4 Profily obcí na navrhované trase V této kapitole stručně charakterizuji obce na trase. Učiním tak na základě vlastních postřehů, které jsem si zaznamenala, když jsem trasu projížděla na kole. Leč hlavním zdrojem informací budou internet a letáky, které jsem cestou získala v informačních centrech. Letohrad První písemná zmínka o Letohradu se váže k roku 1308 a je zapsána ve Zbraslavské kronice. V druhé polovině 16. století byl na náměstí na místě původní dřevěné tvrze vystavěn renesanční zámek (viz. Příloha A) s kostelem sv. Václava, který později prošel barokní úpravou. (Disponuje unikátní štukovou výzdobou, jejímž autorem je italský mistr Giovanni Maderna.) V zámku je stálá zámecká expozice, hudební škola, hotel s restaurací, obřadní síň a Muzeum a světnička Járy Cimrmana. Dalšími pamětihodnostmi ve městě jsou anglický park, přiléhající k zámku, s romantickou grottou (umělou jeskyní), kaplí sv. Jana Nepomuckého a kašnou, historické domy s podloubím a morový sloup na Václavském náměstí, tvrz Orlice s fragmenty původní sgrafitové výzdoby, kostel sv. Kateřiny na Kunčicích, bývalá panská sýpka Nový dvůr, kde se dnes nachází restaurace, hotel a Muzeum řemesel. Na severním svahu města je národní přírodní rezervace Bažantnice, v níž rostou dřeviny, které se v přírodních podmínkách oblasti Podorlicka vyskytují jen ojediněle.[David, Soukup, 2003.] Letohrad je výchozím bodem do Orlických hor, občanům poskytuje bohaté vyžití kulturní (Kopečková pouť, Mezinárodní hudební festival,…) i sportovní (biatlon, fotbal, lyžování, cyklistika,…). V současnosti je domovem více než šesti tisíc obyvatel. S Letohradem jsou spjatí: národní buditel František Vladislav Hek, secesní malíř Alfons Mucha, malířský rod Umlaufů, moderátor Václav Moravec a jiní. Jablonné nad Orlicí Město bylo poprvé zmiňované v roce 1093. Ve 14. století jej král Václav II. daroval Závišovi z Falknštejna, ve 14. století bylo zbožím náležejícím Zbraslavskému klášteru. Od roku 1508 náleželo město Pernštejnům. V historickém centru se zachovalo několik

50

unikátních pozdně barokních roubených domů s lomenicovou a hrázděnou architekturou. Z Jablonného nad Orlicí pocházel zeť Jana Amose Komenského, českobratrský biskup Petr Figulus Jablonský. Z konce 18. století pochází roubený patrový dům, kde se dnes nachází cukrárna Srdíčko. [52] Jablonné nad Orlicí a jeho náměstí je památkovou rezervací a muzeem pod „širým nebem“. Od 19. století zde vzkvétalo jirchářství (zpracování kůže), kartáčnictví a výroba nitěných knoflíků.[David, Soukup, 2003.] Byla zde založena jedna z prvních fabrik na telefony, ve které se dnes vyrábí různá elektronická zařízení a domácí elektrospotřebiče (firma Bravo). Turisticky nejatraktivnější objekty ve městě jsou historické domy na náměstí (např. radnice, Ulbrichtův dům, hotel U černého medvěda nebo dům Srdíčko). Na náměstí je Městské muzeum, které mapuje historii Jablonného a běžný život ve městě. Další významnou stavbou je kostel sv. Bartoloměje z roku 1725. Dominantou náměstí je mariánský sloup z roku 1748 a dřevěná lžíce, vyrobená z mohutného modřínového kmene. [53] Tato kuriózní kašna zdobí náměstí od 70. let 20. století. Zástupcem přírodních památek ve městě je dub letní ve Slezské ulici, jehož stáří se odhaduje na 550 let. [David, Soukup, 2003.] Těchonín Obec Těchonín se rozkládá na úpatí Suchého vrchu, v písemných pramenech je poprvé zmiňovaná v roce 1543, kdy zde začaly vznikat sklárny. Hrabě Karel KolowratLibštejnský nechal na místní návsi v roce 1704 zbudovat barokní kostel sv. Markéty, který je hlavní památkou Těchonína. Tato příhraniční oblast byla v minulosti důležitým článkem při obraně země. Z dob meziválečného období je 10 km od Těchonína dělostřelecká tvrz Bouda, která byla součástí tzv. Orlického valu – systému příhraničního opevnění. Dnes je návštěvníkům volně přístupná. [48] Ani dnes není tato obec pro armádu nevýznamná. V západní části je vybudován armádní komplex, v němž se nachází Centrum biologické obrany Armády ČR, ve kterém je specializované výzkumné a nemocniční středisko, které se zaměřuje na pacienty postižené bioterorismem a vysoce nakažlivými infekčními chorobami (SARS, ebola, atd.) nebo na karanténu vojáků po návratu z rizikových oblastí (např. Afganistán).

51

Kašparova chata Kašparovu chatu v Mladkově koupil v roce 1935 Klub českých turistů a o rok později ji začal provozovat. Jméno dostala po Karlu Kašparovi, jednom z nejslavnějších průkopníků turistiky v Orlických horách a předsedovi tohoto spolku na Ústeckoorlicku. V současnosti je celoročně otevřená restaurace a turistům je k dispozici několik pokojů. [48] Chata se nachází na vrcholu kopce Kamyk, jen pár metrů od česko-polské státní hranice. Návštěvníci si před ní mohou užívat nevídaný panoramatický výhled na Orlické hory, Hrubý Jeseník (Praděd), masiv Kralického Sněžníku a Bystrzycké vrchy. (viz. Příloha A) Kamienczyk Na informační tabuli u Kamienczyku je napsáno, že obec byla založena v roce 1564, územně spadá pod Miedzylesie. Tato vesnice je unikátní ukázkou venkovského stavitelství konce 18. století. V 19. století zde žilo přes 500 obyvatel, dnes je to pouze 65. V horní části osídlení stojí jeden ze čtyř dolnoslezských dřevěných kostelů – sv. Archanděla Michaela. (viz. Příloha A) Tato celodřevěná stavba, s dvoustupňovou střechou a vysokou cibulovitou věží, byla vystavěná v roce 1710. Uvnitř je dekorovaná lidovými motivy. Ke kostelu přiléhá hřbitov se starými náhrobky, parkoviště a malý park. [54] Miedzylesie První písemná zmínka o Miedzylesie pochází z roku 1278. Ve 14. století získalo městská práva. V současnosti ho obývá necelé 3 000 rezidentů. [55] V minulosti bylo významné především díky soukenictví. Z té doby se dochovaly soukenické (podsíňkové dřevěné) domy a fragment soukenického skladu. Trojúhelníkovému náměstí vévodí morový sloup, zámek (v současnosti hotel) a přilehlý farní kostel. [54] V Miedzylesie stojí zajímavá neogotická budova pošty, naproti ní se nachází bývalá evangelická škola, kterou zřídila v roce 1865 nizozemská a pruská princezna Mariana Oranžská, přezdívaná „dobrá paní“. Ta vlastnila četná panství na území Dolního Slezska v letech 1838 – 1883 a byla považována za jednu z nekonvekčních žen Evropy 19. století.

52

Rózanka „Rózanka je jednou z nejstarších vesnic v Klodzké kotlině. Byla založena v roce 1358 Ottonem von Glubosem, majitelem nedalekého hradu Szczerba. Mnohokrát byla zničena, ale vždy obnovena. Období největšího rozvoje ves prožívala v 17., 18. a 19. století, kdy se stala významným centrem výroby a obchodu s plátnem. Během druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století se obec rozvíjela spíše v rekreačním duchu.“ [56] Dominantou obce je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s barokním oltářem sv. Michaela. V blízkosti kostela se v roce 2000 vybudovalo rekreační středisko Regle. [56] Disponuje ubytovacími kapacitami, konferenčními prostory i sportovním zázemím. Ve vsi působí sochař a malíř lidového umění pan Porchowski, který vystavuje některá svá díla na vlastním pozemku. (viz. Příloha A) Dlugopole Górné První písemná zmínka o vsi je z roku 1346. Nachází se zde několik historických staveb. Nejvýznamnější je kostel sv. Petra a Pavla z konce 16. století, který zajímavým způsobem kombinuje prvky renesance a baroka. Kolem kostela je hřbitov s historickými náhrobky. [54] Nedávno u kostela přibylo i květinové zákoutí oslavující kanonizaci Jana Pavla II. V Dlugopoli Górné najdeme knihovnu. Působí zde sbor dobrovolných hasičů a folklorní soubor. Tyto spolky organizují kulturní akce v obci. Dlugopole – Zdrój První písemné zmínky o tomto rekreačním a lázeňském místě pocházejí ze 14. století. Jeho lázeňská historie se datuje od roku 1563, kdy při závalu vápencové štoly vytryskla minerální voda. Počátkem 19. století se zde začala budovat lázeňská infrastruktura (promenáda, lázeňské domy, pitné stanice). [54] Dnes jsou lázně díky léčivým vodám (kyselky s vysokým obsahem CO2) a stálému klimatu celoročně vyhledávané klientelou z Polska i sousedních zemí. Pomocí pitných kúr a koupelí se zde léči nemoci trávicího traktu i poruchy krevního oběhu. Také se tu zotavují pacienti po virovém zánětu jater. Turisticky nejzajímavějšími atraktivitami v obci jsou již zmiňovaná lázeňská kolonáda a lázeňský park s mnoha druhy stromů, pitnými stanicemi, lázeňským pavilonem (viz. Příloha A) s čítárnou a kavárnou i lázeňské domy. [Mirwal Art - agencja reklamowa, 2013]

53

Bystrzyca Klodzka Bystrzyca Klodzka je město v Dolnoslezském vojvodství s bohatou tradicí a 11 000 obyvateli. Vzniklo ve 13. století, první písemná zmínka pochází z roku 1316. Od dob Jana Lucemburského bylo součástí zemí Koruny české. Na Malém náměstí se kromě pranýře nachází evangelický kostel, kde je pozoruhodné muzeum sirkařství s rozsáhlými sbírkami. Cennými architektonickými skvosty jsou domy na náměstí. [54] Bystrzyca si dochovala fragmenty městské fortifikace, např. Michalskou nebo Vodní bránu, které rozhodně stojí za navštívení. (viz. Příloha A) Zablocie Zablocie územně spadá pod Bystrzycu Klodzkou. Žije zde 150 obyvatel. Nejvíce mě v obci zaujaly lampy veřejného osvětlení, kdy každá lampa měla vlastní zdroj energie získávaný ze slunečního svitu a větru. Gorzanov Gorzanov je malebná obec v údolí Klodzké Nysy, kterou procházela obchodní stezka z Wroclavi do Brna (tzv. Jantarová stezka). První písemná zmínka pochází z roku 1341. Historicky byla dle Františka Palackého původně součástí českého území. Turisticky nejzajímavější je Gorzanovský komplex skládající se z renesančního zámku s parkem, přilehlého kostela, kaple, rolnických domů a kapliček při cestách. [57] V obci je velká firma Mineral, která se specializuje na balení minerálních vod. Krosnowice Nepřehlédnutelnou dominantou je farní kostel sv. Jakuba z první poloviny 15. století, barokní zámek z přelomu 16. a 17. století a městský špitál. Od poloviny 19. století zabezpečovala rozvoj obce textilní továrna „Löbberkego“, která dala základ pozdějšímu bavlnářskému průmyslu, který je základem prosperity dodnes. [54] Další krosnowickou firmou je Godzieszka, která se zabývá pokládkou zámeckých dlažeb do zajímavých obrazců. V Krosnowicích žil a tvořil významný hudební skladatel a básník Ignác Reimann. Klodzko Klodzko je okresním městem na jihu Dolnoslezského vojvodství, v současnosti zde žije téměř 28 000 obyvatel. Město bohatlo tím, že se nacházelo na „ Jantarové stezce“. První 54

zmínka je doložena v Kosmově kronice k roku 981. Jeho majitelem byl Slavník, otec sv. Vojtěcha. Dominantou města je pevnost se systémem podzemních chodeb. (viz. Příloha A) Za zmínku stojí i náměstí, jehož domy mají sgrafitovou výzdobu. V Klodzku vyrůstal (a je zde i pohřben) český arcibiskup Arnošt z Pardubic. Klodzkým mírem, uzavřeným mezi českým knížetem Soběslavem a polským knížetem Boleslavem III., se město stalo natrvalo roku 1137 součástí zemí Koruny české a součástí Čech. Toto město utrpělo velkou újmu během husitských, pruských i napoleonských válek, ale vždy dokázalo znovu vzkvétat. Výsledkem jsou stavby v různých uměleckých stylech, které dohromady tvoří zajímavý kolorit tohoto terasovitě členěného města nad Klodzkou Nysou. [54] Lawica Obec Lawica sousedí s městem Klozdko, obývá ji přes 300 rezidentů. Dominantou Lawice je barokní kaplička sv. Anny, železniční stanice z roku 1875 a renesanční zámeček. Mlynow Mlynow je malá obec v Dolnoslezském vojvodství, nachází se přibližně 6 km od Klodzka a 77 km jižně od města Wroclaw. Dnes zde žije jen 76 obyvatel a nejzajímavějším objektem je ruina staré cihelny, která byla dříve významným zaměstnavatelem místního obyvatelstva. Wojborz Obec se rozkládá podél řeky Jasnicy. Je významnou geologickou oblastí, během doby ledové sem byly ledovcem dopraveny horniny z oblastí Skandinávie. Nacházejí se zde ruly, vápence, břidlice. Obec spadá do krajinné rezervace „Les Wojborski“. [54] Zároveň náleží v Klodzku k oblastem s nejstarším osídlením před 30.000 lety. Osada byla založena v 11. století při důležité obchodní cestě. Podél této cesty byly vystavěny nejstarší domy. Původní dřevěný kostelík se nedochoval a lehl popelem během invaze husitů. V 15. století byl postaven kostel sv. Jiří a v roce 1688 byla dokončena stavba zámku, který se nachází asi 300 m od tohoto kostela. Významnou unikátní památkou je středověký pranýř, který stával na náměstí od roku 1382 a dosahoval výšky 218 cm a obvod horní části 83 cm.

55

Opolnica Počátky města sahají do roku 1290, kdy mu swidnický kníže Bolek udělil právo na vybudování tvrze. Až do roku 1643 byla Opolnica centrem protestantismu, a teprve v tomto roce byla rekatolizována. V roce 1885 žilo v Opolnici na 620 obyvatel a kromě zámku zde byly dva dvory a 103 domů. Opolnica se nachází v Bardských horách, v údolí Klodzké Nysy, tato oblast je vhodná pro cyklistiku, pěší turistiku, horolezectví i pro provozování vodních sportů. Klodzká Nysa je zde přehrazena jezem s hydroelektrárnou z 20. let minulého století. [58] V obci byl objeven zdroj minerálních vod s obsahem sulfidů a podle pověsti tento pramen objevil Boleslav Chrabrý, když pobýval v nedalekém městě Bardo. Bardo Bardo je město s 3 000 obyvateli ležící na břehu Klodzké Nysy. Od středověku mělo velký význam, a to díky Jantarové stezce, cisterciáckému řádu i zázračné sošce Panny Marie, jejíž existence dala vzniknout poutní bazilice Navštívení Panny Marie (viz. Příloha A). O toto poutní místo v současnosti pečuje řád ortodoxních Redemptoristů. V klášterním dvoře je instalovaná busta sv. Jana Pava II. Další pamětihodností, kterou je možné v Bardu vidět, je unikátní křížová cesta k hoře Kalvárie. [54] V průběhu minulých století přecházelo město pod vládu českých, habsburských a pruských vládců, aby se po roce 1945 znovu stalo součástí Polska. Každý z těchto vlivů zde zanechal stopy svého kulturního dědictví. V 19. stol. se Bardo stalo známým letoviskem, vznikly zde početné penziony a restaurace. V roce 1873 bylo zprovozněno vlakové spojení s městem Wroclaw a v roce 1875 s blízkým Klodzkem.

8.5 Navrhovaný program v jednotlivých zastávkách s časovým harmonogramem Program v jednotlivých zastávkách bude mít identickou strukturu, tj. uvítání, edukativní program (pro rezidenty i cyklisty), program obce, občerstvení, odjezd. Délka a pořadí jednotlivých aktivit bude uzpůsobená podle potřeby. (Stejně jako je tomu u Klimatour.) V této kapitole navrhnu, co by zástupci jednotlivých obcí mohli účastníkům nabídnout.

56

Den první: Letohrad – Miedzylesie (Rózanka), délka etapy 34 km 9:00 – 10:00

Letohrad – Zahájení KlimaDrogy v Letohradě, prohlídka kostela, muzea, edukativní program, občerstvení

10:45 – 11:30

Jablonné nad Orlicí – uvítání, edukativní program, návštěva pamětní síně Petra Fugula Jablonského, komentovaná procházka náměstím zakončená u velké lžíce, občerstvení

12:00 – 12:30

Těchonín – uvítání, edukativní program, stručná přednáška na téma „Jak se bránit bioterorismu“ od členů AČR, občerstvení

13:30 – 13:50

Kašparova chata – pouze zastávka s panoramatickým výhledem a výkladem správce chaty, možnost zakoupení suvenýrů a využití služeb restaurace

14:00 – 14:40

Kamienczyk – uvítání, edukativní program, komentovaná prohlídka dřevěného kostela sv. Archanděla Michaela, občerstvení, při průjezdu obcí výhled na historická stavení z konce 18. století

15:00 – 16:30

Miedzylesie – uvítání, edukativní program, komentovaná projížďka městem „Po stopách soukeníků, jezuitů a princezny Mariany Oranžské“ (soukenické domy, historické nádraží, torzo soukenického skladu, náměstí, zámek, kostel Božího Těla, evangelická škola), občerstvení, zakončení oficiálního programu 1. dne

17:00

Rózanka – rezervované ubytování v rekreačním středisku Regle, večerní posezení nad pivem, možnost zapůjčení deskových her

Den druhý – Rózanka – Bystrzyca Klodzka, délka etapy 17 km 10:00 – 11:15

Rózanka – uvítání, edukativní program, návštěva kostela s poslechem restaurovaných varhan, návštěva ateliéru lidového sochaře a malíře Porchowského a jeho „zahrady kouzel“, občerstvení

11:30 – 12:10

Dlugopole Górné – uvítání, prohlídka hřbitova s koutkem zasvěceným Janu Pavlu II., vystoupení dlugopolského folklorního spolku, občerstvení

57

12:30 – 14:30

uvítání, edukativní program, komentovaná procházka lázněmi, voucher na minerální koupel nohou, prostor pro individuální program, občerstvení

15:00 – 16:00

uvítání, komentovaná procházka centrem a kolem hradeb, edukativní program, občerstvení

16:00 – 17:00

návštěva Muzea sirkařství v Bystrzyci Klodzké, zakončení oficiálního programu 2. dne

17:00

rezervované ubytování ve škole, individuální program

Den třetí – Bystrzyca Klodzka – Klodzko, délka etapy 20 km 10:00 – 12:00

Bystrzyca Klodzka – česko-polské přátelské fotbalové utkání

12:15 – 12:45

Zablocie – uvítání, edukativní program, exkurze u místního včelaře, možnost nákupu produktů, vysvětlení principu fungování lamp veřejného osvětlení na solárně-větrnou energii, občerstvení

13:05 – 15:00

Gorzanov – uvítání, prohlídka Gorzanovského komplexu, exkurze za minerálními vodami do firmy Mineral, edukativní program, občerstvení

15:25 – 16:00

Krosnowice – uvítání, edukativní program, mozaiky z dlažebních kostek aneb firma „Godzieszka – zámecká dlažba“ se představuje, občerstvení

16:40 – 20:00

uvítání, komentovaná procházka centrem města, strašidelná prohlídka podzemních turistických tras, rezervované ubytování v Kempu Amfiteátr, osobní volno

20:00 – 24:00

společenský večer, večeře s regionální specialitou – pstruhem pečeným na másle, přehlídka poloamatérských kapel z Euroregionu Glacensis,

24:00

malý ohňostroj nad Klodzkou tvrzí, zakončení oficiálního programu 3. dne

58

Den čtvrtý – Klodzko – Bardo, délka etapy 18 km 10:00 – 12:30

návštěva Klodzké tržnice, prohlídka Klodzké tvrze

12:45 – 13:15

exkurze do Klodzké čističky odpadních vod

13:40 – 14:30

Lawica – uvítání, občerstvení, edukativní program, návštěva rybářských sádek Zlatý pstruh, průjezd kolem staré cihelny v Mlynowu

15:05 – 15:45

Wojborz – uvítání, edukativní program, návštěva agrostatku ve Wojborzi, občerstvení

16:15 – 16:50

Opolnica – uvítání, prohlídka stoleté hydroelektrárny v jezu na Nyse Klodzké, edukativní program, občerstvení

17:05 – 19:00

uvítání, prohlídka papírny Inpol Papier Bardo, edukativní program, občerstvení, slavnostní zakončení KlimaDrogy

19:00

návrat účastníků domů, (pro zájemce) komentovaná procházka o architektuře unikátních kapliček křížové cesty na hoře Kalvárie

8.6 Edukativní program V rámci edukativního programu, který bude zaměřený na environmentální osvětu, se účastníci seznámí s problematikou správného nakládání s přírodními zdroji podle zásad trvalé udržitelnosti. Program má přitáhnout pozornost k tomu, aby lidé nevyužívali energii z fosilních paliv, pokud to není nutné, ale raději použili energie z obnovitelných zdrojů, například ze slunce, větru, vody nebo svou vlastní energii (při jízdě na kole). Dále se bude věnovat tomu, jak zajistit možnost efektivního druhotného zpracování surovin (tedy jak třídit odpad). Edukativní program bude upozorňovat na nutnost udržování dobrých sousedských vztahů, které jsou přínosné pro obě strany a významnost přeshraniční spolupráce v procesu zlepšování sociálního a ekonomického prostředí Euroregionu Glacensis. Účastníkům také objasní hlavní myšlenku KlimaDrogy. Tato aktivita může být zajištěna outsourcingem, např. od společnosti zabývající se tvorbou animačních programů nebo ekologickým spolkem. U Klimatour je edukativní program precizně propracovaný. Navrhuji, že pokud se na území Euroregionu nenajde 59

vhodný dodavatel, který by program vytvořil, potom by bylo vhodné získat souhlas k možnosti využití edukativního programu právě z Klimatour.

8.7 Doprava Hlavním dopravním prostředkem účastníků cykloakce KlimaDroga bude kolo, doporučuji horské kolo popřípadě elektrokolo. Zájemci se mohou zúčastnit cyklistické akce i na terénních koloběžkách. In-lineové brusle a dětské vozíky za kolo nejsou vhodné (s ohledem na kvalitu povrchu a krajinný ráz). Na některých úsecích je možné zatraktivnit cyklistům akci jinými způsoby dopravy, například plavbou. Na řece Klodzká Nysa je možno za příznivého stavu vodní hladiny sjet kajakovou stezku Bystrycza Klodzka – Klodzko – Bardo – Topola. [Bardo aktivní, Město Bardo] V takovém případě budou kola zájemců o tento alternativní program převezena mezi Klodzkem a Bardem doprovodným autem. Přeprava je s ohledem na omezenou kapacitu závěsného zařízení jen po předchozí rezervaci. Předpokládám, že v duchu zaměření akce na šetrnost k životnímu prostředí budou účastníci jako hlavní dopravní prostředek na zpáteční cestě užívat vlakovou přepravu. Téměř celá polská část KlimaDrogy je vedena v blízkosti železniční trati Wroclaw – Klodzko - Lichkov (ČR), odtud pokračuje dále přes Letohrad do Ústí nad Orlicí, kde je přestupní místo na páteřní trať 010 Praha – Česká Třebová. Další možností, kterou cyklisté na zpáteční cestě mají, jsou cyklobusy, které jezdí z Letohradu do Pardubic, Čenkovic, Jablonného nad Orlicí, Deštného v Orlických horách a do Červené Vody. [59] S ohledem na kvalitní zajištění cyklojízdy doporučuji, aby vpředu, uprostřed a na konci byl peloton vedený a korigovaný organizátory na kolech. Dále aby akci technicky podporovaly automobily. Vozidlo první bude používáno pro potřeby organizátorů a bude umístěno na začátku pelotonu. Na konci pojede transportní vozidlo s vlečným zařízením (do 3,5 tuny), které bude převážet zavazadla účastníků aj. Jako poslední pojede devítimístný automobil pro přepravu dětí nebo osob, které ze zdravotních či jiných důvodů nebudou moci určitý úsek trasy absolvovat, např. dlouhé stoupání k státní hranici, při vybití elektrokola a jiných kolizích.

60

8.8 Bezpečnost Trasu jsem vytyčila mimo frekventované komunikace. Kde to bylo možné, tam vede po cyklotrasách, a to nejen z důvodu bezpečnosti, ale hlavně z důvodu seznamování účastníků s dostupnou cyklistickou infrastrukturou v oblasti. Do trasy jsem zahrnula i dvě cyklotrasy evropského významu: ER2 (Miedzylesie) a ER8 (v Klodzku, Opolnici, Bardu).[Sdružení obcí Orlicko, 2007] Vzhledem k členitosti terénu a rozsahu akce se domnívám, že účast malých dětí je vhodná spíše na kratších či rovnějších úsecích. Nejkritičtější jsou hlavně úseky na česko – polské hranici a z obce Wojborz do Barda, kde je terén značně zvlněný. Také je potřeba zajistit bezpečnost účastníků při pohybu pelotonu při průjezdu městy, proto organizátor uvědomí policii, aby doprovázela peloton na kritických úsecích. Spoluorganizátoři KlimaDrogy (tj. obce) zajistí záborová místa v jednotlivých zastávkách. Na těchto místech si budou moci místní podnikatelé bezplatně postavit stánek, prezentovat svoji činnost nebo nabízet své produkty. Stejně tak je žádoucí, aby organizátor zajistil osobu kvalifikovanou v podávání první pomoci – tj. zdravotníka a byl vybaven kontakty na složky integrovaného bezpečnostního systému a na nejbližší nemocniční zařízení podél trasy. Telefony jsou uvedeny v tabulce níže. Tabulka 6: Důležitá telefonní čísla ČR Pohotovostní linka Policie Městská policie Hasiči Zdravotní záchranná služba

158 156 150 155

PL [60] 112 997 – 998 999

V případě, že během akce dojde ke zranění některého z účastníků a bude zapotřebí akutního lékařského ošetření, bude možné se obrátit na následující zdravotní zařízení: na české straně na Nemocnici Ústí nad Orlicí [61] nebo Polikliniku Žamberk a na polské straně na Městskou nemocnici či Oblastní nemocnici v Klodzku.

61

Dalším doporučením pro účastníky zahraniční etapy je, aby si sjednali cestovní pojištění do zahraničí. Organizátor za pojištění účastníků neponese zodpovědnost. Navrhuji, aby byl na cykloakci přítomný česko-polský tlumočník, který bude překládat oficiální části programů. Budou tak odbourány jazykové bariery mezi zúčastněnými Čechy a Poláky. (Tuto službu může zajišťovat například tlumočnická kancelář z Wojborze.) V případě, že dojde k nečekané závadě u některého z kol, kterou nebude možné na místě opravit, potom se toto kolo naloží do vlečného zařízení a účastník bude absolvovat cestu doprovodným automobilem.

8.9 Stravování a ubytování Hostitelské obce zajistí drobné občerstvení připravené z lokálních specialit, ideálně z produktů místních podnikatelů. Náklady spojené s občerstvením budou hrazeny v prvním roce z grantu EU a v následujících letech hostitelskou obcí. Popřípadě budou suroviny věnovány přímo producenty jako sponzorský dar. V tom případě je vhodné, aby obec zajistila publicitu či propagaci těchto producentů. Další stravování bude vedeno v individuální režii jednotlivých účastníků, ale jsem přesvědčena, že nebudou mít takovou potřebu. Myslím si, že je vhodné, aby pro organizátory akce a pro významné účastníky akce bylo zajištěno ubytování. Ostatní cyklisté si ubytování zajistí sami dle vlastních požadavků nebo mohou využít hromadné ubytování pro účastníky zajištěné organizátorem (např. ve škole, sportovním areálu nebo v jiných vhodných prostorách dle možností) na základě rezervace před akcí. Zároveň touto možností vznikne prostor pro neformální program účastníků, kteří tak budou moci lépe navazovat nové kontakty s obyvateli sousedního státu. V rozpočtu akce jsem proto vyčlenila průměrnou částku 100,- Kč/ noc pro 50 účastníků. Předpokládám, že může přenocovat i méně lidí, ale to bude organizátor vědět až před akcí, když se budou dokončovat rezervace. Prvním dohodnutým ubytováním bude Školící a rekreační středisko Regle v Rózance, kam se zájemci přesunou po skončení oficiálního programu prvního dne. Lze zde ubytovat až 100 osob. Cena ubytování je dle ceníku na rok 2014 mimo sezónu 40 zlotých 62

na osobu a noc bez snídaně. Organizátor získá při rezervaci skupinovou slevu. V ceně je i úschovna kol, bazének, stolní tenis. Cyklisté si mohou dokoupit snídani. Středisko disponuje konferenčními místnostmi, vybavenými multimediální technikou, které budou využity při konání společenského večera. Druhým dohodnutým ubytováním bude objekt středních škol prof. S. Kaliskiego v Bystrzyci Klodzké. Organizátor dohodne s vedením školy prostory, ve kterých by cyklisté mohli přenocovat. Výhodou je, že areál se nachází pár kroků od náměstí a je tu dostatek místa na zaparkování kol. Třetím dojednaným ubytováním budou chatky v Kempu Amfiteátr v Klodzku. Kemp se nachází v severní části místa a je dostatečně prostorný. V Bardu už nocleh nebude zajištěn (není zahrnutý v rozpočtu akce). Zájemci, kteří setrvají do úterní mariánské pouti, si ubytování v tomto městě zajistí individuálně.

8.10 Školení pro zainteresované subjekty Navrhuji, aby před samotným zahájením KlimaDrogy proběhlo školení pro obce, majitele zajímavostí a pamětihodností na trase a ostatní subjekty, které se budou podílet na organizaci. Takováto školení se konají i před zahájením každého ročníku Klimatour, a dle mé zkušenosti ze semestrální praxe, je to nejúčinnější komunikace se zástupci zapojených subjektů. Na školení seznámí hlavní organizátor zúčastněné s ideou akce, trasou, jednotlivými částmi plánovaného obsahu. Vysvětlí jim výhody a povinnosti, které ze zapojení plynou. V závěrečné fázi vyzve každého zástupce, aby se k programu a trase vyjádřil, popřípadě aby navrhl vhodnější cestu nebo jinou atraktivitu na trase, kterou může zabezpečit. Navrhuji, aby stejně jako při školení Klimatour, i tady zástupci vyplňovali formulář (dotazník), ve kterém se uvádějí údaje, které potřebuje organizátor vědět pro bezproblémový průběh programu v zastávce. Doporučuji, aby v prvním roce proběhla 4 školení: 2 na české straně a 2 na polské straně. Myslím si, že bude potřeba setkat se na více místech. V následujících letech by (v rámci úsporných opatření) proběhlo 1 školení v ČR a 1 školení v PL.

63

9 Financování cyklistické akce Většina vícedenních akcí je náročná nejen organizačně, ale i finančně. Vzhledem k tomu, že v roce 2016 je plánován první ročník nové cykloakce, která chce podporovat přeshraniční spolupráci, domnívám se, že organizátor má velkou šanci na získání prostředků ze Strukturálních fondů EU. Ale i tak musí mít prostředky na předfinancování, protože dotace se vyplácí teprve po skončení projektu. V dalších ročnících bude potřeba hledat nové způsoby, jak KlimaDrogu zafinancovat. Nabízí se jich několik, například finanční podporou od krajů, od sponzorů a část nákladů budou platit zainteresované subjekty (tj. občerstvení, volný vstup nebo snížení vstupného, aj.). Pokud se ovšem dotaci nepodaří získat, bude i tak možné akci realizovat za pomoci partnerů a sponzorů, jako je tomu u jiných cykloakcí jak v Kraji Vysočina, tak i v Euroregionu Glacensis. Pro inspiraci jsem některé z nich uvedla v teoretické části u jednotlivých akcí. Níže uvádím příklady financování cyklistické akce. S ohledem na skutečnost, že KlimaDroga obsahuje více zájmových prvků, mohou být její jednotlivé části financovány z různých prostředků. Například edukativní program (zaměřený na ekologickou osvětu) může být financovaný z fondu Národní sítě zdravých měst nebo z grantu Ministerstva životního prostředí. Vypůjčení kol pro významné účastníky (např. zástupce krajů) může být hrazeno z příspěvku kraje a podobně. Za hlavní zájmové prvky KlimaDrogy lze považovat: 

rozvoj cestovního ruchu v oblasti,



aktivita přeshraniční spolupráce CZ-PL,



zdravý pohyb na kole,



seznámení cyklistů s dostupnou infrastrukturou v příhraničí,



podpora lokální ekonomiky,



vzdělávací prvek (edukativní program) - zásady trvale udržitelného rozvoje,



spolupráce obcí, spolků a obyvatel,



školení pro zainteresované subjekty a vytváření prostředí pro jejich další interakci.

64

9.1 Fondy EU: Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014 – 2020 V době zpracovávání bakalářské práce bylo toto rozpočtové období ve fázi příprav a podmínky čerpání nebyly zcela jasné. Ovšem v případě česko-polské přeshraniční spolupráce v letech 2014-2020 zůstanou podmínky podobné jako v minulém rozpočtovém období. [62] Dle odhadů zaměstnance Ministerstva pro místní rozvoj (z února 2015) by se měly první výzvy zveřejňovat v lednu 2016. I proto si myslím, že je reálné uskutečnit KlimaDrogu v příštím roce (2016), pokud by byla její realizace závislá na grantu z fondů EU. Finanční prostředky operačního programu budou vyčleněny na témata „bezpečnost, využití potenciálu česko-polského příhraničí v oblasti přírodního a kulturního dědictví, dopravní dostupnost regionu, vzdělávání a spolupráce vládních a nevládních institucí. Většina prostředků bude určena na aktivity související s přírodním a kulturním dědictvím česko-polského příhraničí a rozvojem silniční infrastruktury.“ [63] Žádosti se předkládají na Společný technický sekretariát. V rámci tohoto Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014 – 2020, je prioritní osa III. – Podpora spolupráce místních společenství, jednou z oblastí podpory této prioritní osy je i Fond mikroprojektů Euroregionu Glacensis. Tato oblast podpory je určena pro realizaci projektů malého rozsahu, kdy výše dotace je 2 000 až 30 000 euro. Nespornou výhodou získávání grantu je nižší administrativní náročnost ve srovnání se standardní žádostí o dotaci. Jednou z podmínek pro získání grantu z Fondu mikroprojektů ER Glacensis je, že projekt je realizován alespoň jedním českým a jedním polským partnerem.

9.2 Příspěvek z rozpočtu Pardubického kraje a Dolnoslezského vojvodství Tuto možnost financování navrhuji využít v dalších ročnících akce, tedy nejdříve při druhém ročníku. Dle informací z Odboru rozvoje, fondů EU a cestovního ruchu a sportu Krajského úřadu Pardubického kraje jsou 3 možné způsoby čerpání finanční podpory z prostředků kraje, a to: 65



příspěvek z dotačních titulů Kanceláře hejtmana,



příspěvek radního (pro cestovní ruch),



zprostředkování dotace z Fondu mikroprojektů Euroregionu Glacensis.

Aktuálně je vypsaný grantový program Podpora rozvoje zahraničních vztahů Pardubického kraje pro rok 2015 s důrazem na partnerské regiony. [46] Ten je možné využít, pokud projekt realizují subjekty z Pardubického kraje se zahraničním partnerem, ale žadateli nemohou být obce. Stejně jako Pardubický kraj i Dolnoslezské vojvodství vypisuje granty na podporu cestovního ruchu. Nárok na ně mají rezidenti a organizace patřící do tohoto polského regionu. Veškeré informace a výzvy jsou zveřejňovány na webových stránkách Dolnoslezského vojvodství v sekci Regionální rozvoj. [64]

9.3 Sponzorské dary a dobrovolnictví Cykloakce může být podporována sponzory. Příspěvek na tuto cykloakci jim zajistí propagaci, budou uvedeni v Cyklonovinách, dokumentu který bude vytvořen v rámci propagace akce a bude k dispozici široké veřejnosti. Navrhuji, aby se organizátor obrátil na banky (Komerční banka, ČSOB, aj.), pojišťovny (Česká pojišťovna) nebo velké firmy (energetická skupinu ČEZ, firma OEZ - nejvýznamnější zaměstnavatel v Orlických horách a Podorlicku, atd.). Dále navrhuji, aby se s majiteli objektů, ve kterých bude naplánovaná prohlídka, dohodla výjimka na zlevnění nebo odpuštění vstupného. (Dobrá praxe z Kraje Vysočina ukázala, že odpustit cyklistům vstupné, je na akcích tohoto typu velkým lákadlem pro účastníky. Tento tah aplikují organizátoři akcí cyklojízd Regionem Renesance, Křížem krážem Vysočinou na kole i Klimatour, kteří vstupné hradí z rozpočtů svých projektů). Účastníci tak získají vstup zdarma, což zvýší přitažlivost KlimaDrogy jak u místních obyvatel, tak u turistů. Specifickou formou sponzoringu u takovéto akce může být i bezúplatné odvedení práce nebo poskytnutí služby. Jak jsem uvedla v teoretické části, některé cyklistické akce se neobejdou bez práce dobrovolníků. V dobrovolnictví vidím velký potenciál na snížení nákladů. Obzvláště v budoucnosti, kdy bude získávání peněz složitější, ale akce bude mít

66

takovou tradici, že účastnit se její organizace i bez nároku na finanční ohodnocení, bude pro některé lidi zajímavou zkušeností.

9.4 Náklady nesené hostitelskou obcí Navrhuji, aby v prvním roce konání KlimaDrogy byly obcím uhrazeny náklady na občerstvení a propagaci, a to z dotace EU. V dalších letech by obce všechny níže uvedené náklady hradily ze svých prostředků. Jednalo by se o tyto náklady: 

účast obecní kontaktní osoby na schůzce v přípravné fázi cykloakce,



občerstvení,



zajištění kulturního programu (prohlídky zajímavostí) či proslovu reprezentantů obce,



propagaci akce mezi rezidenty obce - informační kampaň, tisk a výlep plakátů aj.

(Pozn.: Na rozdíl od Klimatour navrhuji, aby si obce nepředávaly dary, ale aby raději prostředky investovaly do programu v obci pro účastníky.)

9.5 Odhad celkových nákladů na akci Celkové náklady na realizaci prvního ročníku KlimaDrogy odhaduji na 200 000,- Kč. Předpokládám, že se podaří získat dotaci EU ve výši 85 %. Výdaje jsem si rozdělila do jednotlivých kapitol: organizátoři a významní účastníci (47 000,- Kč), outsourcing (22 000,- Kč), pohonné hmoty (2 800,- Kč), školení (12 000,- Kč), propagace a medializace (94 000,- Kč), kompenzace nákladů obcím (19 200,- Kč) a náklady účastníků (15 000,- Kč). V dalších letech nebudou náklady nesené organizátorem tak vysoké (dle mého odhadu zhruba 76 000,- Kč), protože se rozmělní mezi hlavním pořadatelem a spoluorganizátory. Také předpokládám, že rozsah akce se zkrátí z důvodu úspor na třídenní variantu. Struktura nákladů by mohla vypadat následovně: organizátoři a významní účastníci (33 000,- Kč), outsourcing (16 500,- Kč), pohonné hmoty (1 792,- Kč), školení (6 000,- Kč), propagace a medializace (24 000,- Kč). Podrobnější rozpočet uvádím v příloze B. 67

10 Publicita a propagace Pokud bude akce hrazena z prostředků EU, bude povinná publicita zajištěna s řádným uvedením logotypu dle požadavků Příručky pro zadavatele. V rámci publicity KlimaDrogy vypracuje organizátor tiskové zprávy před, v průběhu i po zakončení cyklojízdy a poskytne je médiím, aby je mohla zveřejnit na internetu, v rádiích, televizi i lokálním a regionálním tisku. (Stejně tak je tomu u Klimatour nebo u Křížem krážem Vysočinou na kole.)

10.1 Webové stránky Předpokládám, že pokud organizátorem KlimaDrogy bude veřejnoprávní instituce, tak nebude mít zájem na tom, aby informace byly přímo na jejich stránkách, proto v rozpočtu akce počítám s možností, že si nechá vytvořit web pod samostatnou doménou. Vlastní webové stránky budou sloužit k propagaci akce, budou na nich zveřejňovány aktuality týkající se připravovaného programu i informace pro účastníky. Budou obsahovat popisy a mapky zajímavých míst na plánované trase, ale i nejatraktivnější možnosti turistického vyžití v okolí. Webové stránky budou jedním z výstupů projektu. Budou průběžně aktualizovány a budou používány i během dalších ročníků. Stránky mohou sloužit výhradně pro potřeby projektu nebo se mohou přirozeně přetransformovat na turistický portál, který bude potenciálním turistům pomáhat při plánování výletů v celém Euroregionu Glacensis.

10.2 Turistická samolepka cykloakce KlimaDroga V dnešní době jsou mezi účastníky cestovního ruchu oblíbeny turistické deníky, do nichž jsou sbírány razítka a turistické samolepky. Jedná se o dobrý způsob eliminace souvenir hantingu

(lovu suvenýrů). Turistům zůstává památka na navštívené místo, nemají

potřebu odnášet si nadměrné množství typických produktů z lokality nebo informačních letáků, které později neplánují využít. Snaha o aplikování principů turismu šetrného k životnímu prostředí, jež praktikují někteří občané, je častým motivem k vedení si turistického deníku.

68

V České republice jsou turistické samolepky vydávány firmou z Janovic na Rýmařovsku, jejich sběr je spojen se sběratelkou hrou, kdy každý druh známky má vlastní kód a při získání určitého počtu kódů se může jejich držitel obrátit s kontrolními kódy na firmu a obdrží puzzličku s významnou památkou v určitém regionu. Může tak postupně nasbírat kolážovou mapu ČR. [65] Pro tuto cyklistickou akci navrhuji objednat tzv. Výroční turistické nálepky vydávané u příležitosti různých akcí, festivalů či pochodů. Pro sběratele mají hodnotu „Jokera“.

10.3 Cyklonoviny Dvoujazyčný dokument v elektronické verzi bude sloužit jako propagační materiál, zároveň jako splnění podmínky publicity pro monitoring vynaložených prostředků EU v případě, že by byla cykloakce dotovaná z peněz EU. Bude obsahovat podrobné informace o navštívených místech, pamětihodnostech, zajímavostech, o podnikatelích, kteří se do cykloakce jakýmkoliv způsobem zapojí, o možnostech stravování, ubytování nebo půjčovnách a opravnách (elektro)kol na trase, a také jiné důležité údaje. Bude zde také základní přehled třídění odpadu a jeho následné přetvoření na nové výrobky (recyklaci).

10.4 KlimaBlok Organizátor, po dohodě se zapojenými subjekty, vytvoří bloček slev (KlimaBlok), který věnuje cyklistům. Jednotlivé listy v bločku budou platné jeden rok a budou držitele opravňovat k získání slevy při nákupu výrobků nebo služeb od dodavatelů, kteří jsou uvedeni v KlimaBloku. Například jeden list v bločku bude „Lázeňské procedury 1 + 1 v lázních Dlugopole-Zdroj“, aj. Důvodem, proč navrhuji tuto aktivitu, je moje přesvědčení, že účastníci budou motivovaní vrátit se do oblasti soukromě. Podpoří tak místní podnikatele a rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě.

69

Vyhodnocení V mé bakalářské práci jsem vytvořila návrh na cyklistickou akci KlimaDroga, která má potenciál doplnit nabídku vícedenních cykloakcí v Euroregionu Glacensis. Navrhovaná akce je inspirovaná ekologickou cykloštafetou Klimatour, které jsem se v letech 2013 a 2014 účastnila a v roce 2014 jsem ji v rámci semestrální praxe spoluorganizovala. Ve své práci jsem kladla důraz na vytvoření prostoru pro vzdělávání, poznávání přírodních zajímavostí, kulturních památek a specifik jednotlivých regionů. Usilovala jsem rovněž o to, aby navrhovaná trasa byla zajímavá pro co nejširší spektrum účastníků. Zabývala jsem se analýzou náročnosti terénu (v rámci terénního průzkumu na kole), a všemi aspekty, které napomohou zdárné realizaci cykloakce. Podařilo se mi najít partnerská města, která dlouhodobě uskutečňují společné projekty v rámci česko-polské přeshraniční spolupráce. KlimaDroga přináší novou rovinu spolupráce v oblasti cykloturistiky, a právě v tomto je navrhovaný projekt inovativní a velmi reálný. Nedílnou součástí práce bylo navrhnout financování celého projektu a právě tady jsem absolvovala celou řadu jednání s poskytovateli finančních prostředků a získávala tak přehled o možnostech financování tohoto projektu. Výzkum potvrdil původní předpoklad, že sice existují vícedenní cykloakce v Euroregionu Glacensis, ale žádná nemá podobný rozsah ani obsah jako mnou navrhovaná KlimaDroga, která vychází z ekologické cykloštafety Klimatour. Během terénního výzkumu jsem také zjistila, že Klodzká oblast (část Euroregionu Glacensis, kde jsem se nejvíce pohybovala) je dobře připravená na české návštěvníky, protože jsou zde vydávány některé informační tabule a letáčky v českých mutacích, v některých památkách je možné zapůjčit si audioprůvodce, a dokonce v Klodzké tvrzi je možné absolvovat prohlídku s česky mluvícím průvodcem.

70

Závěr V bakalářské práci jsem navrhla osmdesáti devíti kilometrovou cyklistickou trasu, během které účastníci poznají českou i polskou příhraniční oblast, a to hlavně Orlické hory, masiv Králického Sněžníku a oblast kolem řeky Klodzké Nysy a Bardských hor. Domnívám se, že se mi podařilo vytvořit komplexní organizační manuál (trasa, ubytování, stravování, program, financování, rozpočet), kterého se bude moci ujmout instituce, která bude mít zájem akci pořádat. Z analýzy potenciálních realizátorů jako nejvhodnější kandidát vzešlo Město Letohrad ve spolupráci s polským partnerem. Věřím, že takto sestavený projektový tým by se dokázal organizace KlimaDrogy dobře zhostit. Přesvědčil mne o tom i průzkum společně realizovaných akcí v minulosti. Tento projekt je jedinečný právě v tom, že využívá existujících partnerských vztahů měst Letohrad a Bardo a podněcuje je k další aktivitě v rámci realizace navržené cyklistické akce, která sleduje posílení přátelských vazeb, environmentální osvětu, poznávání okolí a obeznámení se s činností místních drobných podnikatelů. Na základě analýzy dostupných dotačních titulů jsem navrhla možnosti financování prvního i dalších ročníků KlimaDrogy. Odhadla jsem celkové náklady projektu, včetně mého předpokladu, že v rámci prvního ročníku budou mít účastníci vstupné, občerstvení a ubytování zdarma. Jsem přesvědčena, že dle mého návrhu je možné KlimaDrogu realizovat a domnívám se, že i požadavky na financování jsou postaveny na reálných základech.

71

Soupis bibliografických citací Knihy LEITNER, Milan. Zákon o provozu na pozemních komunikacích a předpisy prováděcí a souvisící: s komentářem. 3. přeprac. vyd. podle stavu k 1.7.2006. Praha: Linde, 2006, 572 s. ISBN 80-720-1616-4. MARTINEK, Jaroslav. CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU. Nepopsaný list papíru: Cyklistická akademie. Olomouc: Studio Virtualis, 2014. ISBN 978-80-86502-670. MARTINEK, Jaroslav, Tomáš CACH, Zbyněk SPERAT, Květoslav SYROVÝ, Petr VÍT, Jitka VRTALOVÁ a ŽÁKOVÁ. CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, Asociace měst pro cyklisty. 40 lekcí cyklodopravy pro odborníky. 1. vydání. Olomouc: Studio Virtualis, 2013. ISBN 978-80-86502-65-6. MARTINEK, Jaroslav, Jitka VRTALOVÁ a Radmila ŽÁKOVÁ. Příběhy, které ovlivnily podobu Cyklostrategie 2013. Brno: Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s Asociací měst pro cyklisty, 2013, 30 s. ISBN 978-80-86502-58-8. MOUREK, Daniel. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Vyd. 1. Praha: CzechTourism, 2011, 129 s. ISBN 978-80-87560-00-6. TAYLOR, James. Začínáme řídit projekty. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, xii, 215 s. ISBN 978-80-251-1759-0. WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2006, 544 s., [6] s. obr. příl. Z řady průvodců Lonely Planet. ISBN 80-735-23981. Kartografické dokumenty Mapa regionu Orlicko - Kłodzko: - aktuální stav cyklo a turistických tras. 1:100 000. Hronov: Sdružení obcí Orlicko, 2007. Propagační materiály URZĄD MIASTA I GMINY BARDO. BARDO Aktivní [informační leták]. 2012 [cit. 20. 12. 2013]. 72

MIRWAL ART - AGENCJA REKLAMOWA. Bystrzyca Kłodzka [informační leták]. Mirwal Art - agencja reklamowa, 2013 [cit. 15. 2. 2014]. BYSTRZYCA KŁODZKA. Bystrzyca Kłodzka: - Królewskie Miasto [informační leták]. Bystrzyca Kłodzka: Bystrzyca Kłodzka, 2013 [cit. 5. 4. 2014]. MIRWAL ART - AGENCJA REKLAMOWA. Długopole Zdrój: Průvodce [informační leták]. Mirwal Art - agencja reklamowa, 2013 [cit. 18. 3. 2014]. TOMÁŠ, Ladislav. KČT VYSOČINA, o. s. Kalendář turistických akcí 2013 [brožura]. 2012 [cit. 21. 12. 2013]. KŁODZKO. Kladská pevnost: výprava do jednoho z nejcennějších výtvorů obranné architektury v Polsku [informační leták]. 2010. DESTINAČNÍ SPOLEČNOST VÝCHODNÍ ČECHY. Pardubický kraj: turistický katalog. 2012, 104 s. GMINA MIEJSKA KŁODZKO. Podziemna trasa turystyczna [informační leták]. 2010 [cit. 20. 3. 2014]. URZĄD MIASTA I GMINY MIEDZYLESIE. Turistika ve městě Międzylesie: Międzylesie - Gmina pod Trójmorskim Wierchem [informační leták]. Urząd Miasta i Gminy Miedzylesie, 2012 [cit. 2. 3. 2014]. TWIERDZA KŁODZKO. Twierdza Główna Kłodzko [informační leták]. 2013 [cit. 23. 4. 2014]. Zamek Miedzylesie: Centrum konferencyjno-wypoczynkowe [informační leták]. 2013 [cit. 20. 4. 2014].

73

Elektronické zdroje

[1]

VRTALOVÁ, Jitka. Češi jezdí na kole: Cyklisté v Česku - kdo jsou a co chtějí? [online]. 2009 [cit. 2015-02-20]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCEQF jAA&url=http%3A%2F%2F2009.cyklokonference.cz%2Ffile%2Fprezentace-cesijezdi-na-kole-cykliste-v-cesku-kdo-jsou-a-cochteji%2F&ei=l_kWVcedEs_taMa1gIAK&usg=AFQjCNH6mMlux0OUK1duCtHbZZ zvvFyVow&bvm=bv.89381419,d.d2s

[2]

Eurovelo Routes — Eurovelo [online]. 2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.eurovelo.com/en

[3]

EuroVelo 9 [online]. Dostupné z: http://www.eurovelo.com/en/eurovelos/eurovelo-9

[4]

Greenways - Nadace Partnerství [online]. 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.greenways.cz/EuroVelo/EuroVelo-v-CR/EuroVelo-9.aspx

[5]

Cyklistika a její historie [online]. 2008 [cit. 2014]. Dostupné z: http://www.kolemkola.cz/cyklistika.html

[6]

První žena na kole kolem světa [online]. 2015 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.nakole.cz/knihy/167-prvni-zena-na-kole-kolem-sveta.html

[7]

Olympics.org: Cycling Road Equipement and History [online]. 2014 [cit. 2015-13-08]. Dostupné z: http://www.olympic.org/cycling-road-equipment-and-history?tab=history

[8]

Cestovní kancelář Sun Bike [online]. 2014 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.sunbike.cz/

[9]

Cestovní kancelář Cyklotur Hradec Králové [online]. 2009 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.cyklotur.cz/

[10]

Ostrovy za polárním kruhem [online]. 2015 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: Ap5bneOl3dDsdwOolmF4keWWLOEGjjun

[11]

Jedeme všichni [online]. 2014 [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.mas.orlicko.cz/Index.php?IdS=78

74

[12]

Oblast nemotorové dopravy (O15) [online]. 2014 [cit. 2014]. Dostupné z: http://www.cdv.cz/oblast-15/

[13]

Předpis č. 13/1997 Sb. Zákon o pozemních komunikacích [online]. 2010-2014 [cit. 2014]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-13

[14]

Vyhláška, kterou se provádějí pravidla silničního provozu [online]. 2012 [cit. 2015-0327]. Dostupné z: http://www.ibesip.cz/cz/legislativa/pravidla-silnicnihoprovozu/vyhlaska-kterou-se-provadeji-pravidla-silnicniho-provozu

[15]

Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.cyklostrategie.cz/

[16]

Cyklodoprava: Jak ji rozvíjet a podporovat [online]. 2014 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/

[17]

Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Kraji Vysočina na období 2014-2020 – pracovní verze k SEA [online]. 2014 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/strategie-rozvoje-cykloturistiky-a-cyklodopravy-v-kraji-vysocina-naobdobi-2014-2020-pracovni-verze-k-sea/d-4055185

[18]

Fond Vysočiny: Výzva k předkládání projektů [online]. 2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&cad=rja&uact =8&ved=0CCcQFjAB&url=http%3A%2F%2Fextranet.krvysocina.cz%2Fedotace%2Fdownload.php%3Fid%3D3191&ei=aWEqVfLZBcPfavTe gCg&usg=AFQjCNGQIjgW1zWCwss4EIl_D2ynPiigWg&bvm=bv.90491159,d.d2s

[19]

Vítejte na Vysočině: Turistický portál [online]. 2015 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.region-vysocina.cz/zakladni-informace-cx934

[20]

Cyklo Aréna Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.vysocina.bike/

[21]

Klimatour-ekologická cykloštafeta [online]. 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.zdravykrajvysocina.cz/akce/klimatour-ekologicka-cyklostafeta

[22]

Křížem krážem Vysočinou na kole [online]. 2008 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.vysocinatourism.cz/nakole/index.php?akce=slozka&id_slozka=37

75

[23]

Vyrazte na výlet křížem krážem Vysočinou na horských kolech [online]. 2014 [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://jihlava.idnes.cz/krizem-krazem-vysocinou-tip-navylet-dwo-/jihlava-prilohy.aspx?c=A140616_142337_jihlava-prilohy_lpo

[24]

Vysočinou na kole 2013 [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.vysocinounakole.cz/

[25]

Cestujeme po Regionu Renesance [online]. 2013 [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.e-collegium.cz/web/telcsko/cestujeme-po-regionu-renesance

[26]

Region Renesance [online]. 2015 [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.ecollegium.cz/web/region-renesance/region-renesance

[27]

MAS Třešťsko [online]. 2015 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.mastrestsko.cz/

[28]

Po stopách historie RR [online]. 2012 [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.ecollegium.cz/web/region-renesance/po-stopach-historie-rr

[29]

Kraj Vysočina - Zlatá jeřabina: Za sochami Regionu Renesance [online]. 2013 [cit. 2015-02-14]. Dostupné z: https://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4 057150

[30]

Cyklojízda Za sochami Regionem Renesance [online]. 2013 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.jemnicko.cz/page.php?mx=157_projekty/projektyspoluprace/za-sochami-regionem-renesance&ax=173_cyklojizdalx=cz&lx=cz&ft=

[31]

Zlatá jeřabina r. 2013 [online]. 2013 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/zlata-jerabina-r-2013/ds-302618

[32]

Bike sraz na Vysočině [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://bikesraz.turbosnekteam.com/index.php?p=Uvod

[33]

BIKE SRAZ NA VYSOČINĚ - 12 ROČNÍK (17.07.2015, 16:00 - 19.07.2015, 17:00) cyklistický kalendář závodů a hobby akcí [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.ivelo.cz/sluzby-zabava/kalendar/festivaly/all/bike-sraz-na-vysocine-12rocnik-2015-i/

76

[34]

Turbošnek Team [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.turbosnekteam.com/

[35]

Vysočina Cycling [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.vysocinacycling.cz/

[36]

Vysočina MTB Cup 2015 [online]. 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://vysocinamtbcup.cz/

[37]

Euroregion Glacensis [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.euroglacensis.cz/

[38]

Tabulky Euroregiony [online]. 2014 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://cbfd.czso.cz/cbfd/jsp/tables.jsp?nk=E&nk2=&lang=c&nav=10

[39]

ŠEDOVÁ, Renata. Příležitosti rozvoje terénní cyklistiky v česko-polském příhraničí [online]. 2014 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.cyklokonference.cz/download/renata_sedova.pdf

[40]

Zlatý závěr her! Kulhavý na cílové rovince vyhrál závod horských kol [online]. 2012 [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://oh.idnes.cz/olympiada-londyn2012.aspx?c=A120812_160419_oh-cyklistika_tp

[41]

Biker Kulhavý vyzve elitu na Ústeckých schodech [online]. 2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://sport.idnes.cz/cyklisticky-zavod-ustecke-schody-dl6/cyklistika.aspx?c=A130604_1936636_cyklistika_ald

[42]

Cyklo Glacensis 2014 [online]. 2012-2014 [cit. 2013]. Dostupné z: http://www.mojeorlickehory.cz/kalendar-akci/900_284324_cyklo-glacensis-2014/

[43]

Tradiční akce svazku [online]. Dostupné z: http://www.orlicko-trebovsko.cz/o-svazkuobci/tradicni-akce-svazku/

[44]

Loudání českou krajinou [online]. 2015 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z: http://www.loudani.cz/

[45]

Jak se letos loudalo, část 1. [online]. 2010 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.cykloserver.cz/aktuality/?a=30002454

77

[46]

Pardubický kraj: Krajský úřad [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/krajsky-urad

[47]

Destinační společnost Východní Čechy [online]. 2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.vychodni-cechy.org/

[48]

Východní Čechy: Oficiální turistický portál Pardubického kraje [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vychodni-cechy.info/

[49]

Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.dsohp.cz/

[50]

Letohrad a Bardo mají projekt pro děti [online]. 2010 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/letohrad-a-bardo-maji-projekt-prodeti20100610.html

[51]

Týdenní kalendář 30.5.2016-5.6.2016 [online]. Dostupné z: http://www.katolik.cz/kalendar/tyden.asp?d=30&m=5&r=2016

[52]

Jablonné nad Orlicí: Město, kam se rádi vrátíte [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.jablonneno.cz/

[53]

Obří dřevěnná lžíce v Jablonném nad Orlicí [online]. 2014 [cit. 2014-08-25]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/obri-drevena-lzice-v-jablonnem-nad-orlici

[54]

Turystyka - Dolny Ślask [online]. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.turystyka.dolnyslask.pl/component/option,com_joomap/Itemid,524/lang,cz ech/

[55]

Polsko [online]. 2015 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/polsko

[56]

Regle: Ośrodek szkoleniowo-wypoczynkowy w Różance [online]. 2015 [cit. 2015-0426]. Dostupné z: http://www.regle.com.pl/

[57]

Fundacia Palac Gorzanóv [online]. 2013 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.palacgorzanow.pl/index.php

[58]

Gmina Bardo [online]. 2015 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: bardo.pl

[59]

CykloBUS Orlické hory [online]. 2014 [cit. 2014]. Dostupné z: http://www.audis.cz/cyklobus.htm

78

[60]

Encyklopedie států [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/polsko/index.html

[61]

Nemocnice Pardubického kraje [online]. 2013 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://www.nempk.cz/

[62]

Otázky a odpovědi [online]. 2013 [cit. 2014]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/FAQ

[63]

Nové období 2014 - 2020 [online]. 2014 [cit. 2014]. Dostupné z: http://www.czpl.eu/nove-obdobi-2014-2020.html

[64]

DOLNY ŚLĄSK: Rozwój Regionalny [online]. 2015 [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://www.umwd.dolnyslask.pl/rozwoj/aktualnosci-rozwoj-regionalny/

[65]

Turistické nálepky [online]. 2014 [cit. 2014]. Dostupné z: http://www.turistickeznamky.cz/turisticke-nalepky.html

79

Přílohy Příloha A: Fotodokumentace

Obrázek 2: Zámek Letohrad

Obrázek 3: Kašparova chata

Obrázek 4: Pohled od Kašparovy chaty do Polska

Obrázek 5: Dřevěný kostel v Kamienczyku

Obrázek 6: Tkalcovské domy v Miedzylesie

Obrázek 7: Rózanka - zahrada kouzel

Obrázek 8: Dlugopole-Zdroj

Obrázek 9: Bystrzyca Klodzka - vodní brána

Obrázek 10: Bardo - Bazilika Navštívení Nejsvětější Panny Marie

Příloha B: Odhad celkových nákladů Organizátoři a významní účastníci položka zapůjčení elektrokola zapůjčení kola ubytování stravování celkem

Kč/os./den

počet dní 250 200 600 200

počet osob

částka

4 4 3 4

4 5 15 15

4000 4000 27000 12000 47000

počet dní

částka

Outsoucing položka edukativní program tlumočení celkem

Kč/den 4000 1500

4 4

16000 6000 22000

Pohonné hmoty počet aut

celkem km 4

průměrná spotřeba l/100 km

průměrná cena pohonných hmot (Kč)

8

35

250

částka 2800

Školení položka

počet školení

pro zapojené obce a subjekty

cena školení 4

částka

3000

12000

Propagace a medializace položka Cyklonoviny videospot webové stránky televize

počet

propagační materiály a upomínkové předměty rezerva na vstupné plakát celkem

částka

cena 2 1 1 2

3000 3000 30000 5000

6000 3000 30000 10000

1

8000

8000

0 1

24000 1000

24000 1000 94000

Obce - propagace v obci a občerstvení položka občerstvení

počet dní

částka

cena 4

4800

19200

Účastníci - ubytování položka počet účastníků cena ubytování 3x50 úč. celkem Odhad celkových nákladů realizátora prvního ročníku

částka 100

15000 15000 200000

Organizátoři a významní účastníci položka zapůjčení elektrokola zapůjčení kola ubytování stravování celkem

Kč/os./den

počet dní

počet osob

250 200 600 200

3 3 2 3

částka 4 5 15 15

3000 3000 18000 9000 33000

Outsoucing položka edukativní program tlumočení celkem

Kč/den

počet dní

částka

4000 1500

3 3

12000 4500 16500

Pohonné hmoty počet aut

celkem km 4

průměrná spotřeba l/100 km

průměrná cena pohonných hmot (Kč)

8

35

160

částka 1792

Školení položka

počet školení

pro zapojené obce a subjekty

cena školení 2

částka

3000

6000

Propagace a medializace položka Cyklonoviny videospot internet televize propagační materiály a upomínkové předměty

počet

částka

cena 2 1 0 2

1000 1000 0 5000

2000 1000 0 10000

1

3000

3000

10000 1000

10000 1000 24000 75292

rezerva na vstupné 1 plakát 1 celkem Odhad celkových nákladů realizátora dalších ročníků