VET – středověk a novověk (po 18. století)
Co nás čeká • • • •
Křesťanství a jeho představitelé Renesance Racionalismus a empirismus, Kant Merkantelismus, Karmelismus
Křesťanství • Po dlouho dobu křesťanství uchovatel vzdělanosti • Důraz na víru ne na rozum • Spasen může být každý – lidstvo je jedno, lidé jsou rovni v důstojnosti • Lidé mohou volit (spasit se nebo ne), vlastní svědomí je důležitější než zákon • Bůh v podobě Krista je slabý (nechá se ukřižovat) a hodný (zdůrazňuje lásku) – bůh je jako člověk • Slibuje osobní nesmrtelnost, smrt je poražena, láska je silnější než smrt • V lineárním vývoji (přijde den spasení) je obsažena představa pokroku
sv. Augustin (354-430 n.l.) • Spis o Městě božím světský stát je dobrý – organizuje lidi vedle světského státu existuje i boží stát (boží obec) • Rozlišují se tedy světské a duchovní záležitosti, křesťanství je de facto jediné náboženství, jež tak činí
Tomáš Akvinský (1224-1275) • Liberální myšlenky – moc vládce z lidu, pro lid, podpora soukromého vlastnictví (sv), je-li sv zpochybňováno, hrozí nestabilita • Ale směna je OK jen: stejné za stejné, přičemž stejné nedefinuje • Odsuzuje úrok (a lichvu) – chápe, že úrok je cenou času, ale čas patří bohu
Spor o universálie Universálie = obecné pojmy Existují nezávisle na reálných věcech Tj. existuje něco jako ideální jablko, které se neváže k žádnému konkrétnímu jablku Realismus (neplést se současným chápáním pojmu) – ano (tj. pojem je božským dílem), nominalismus – ne Nakonec převládne nominalismus. Důsledek: myšlení nezávisí na člověku, možnost svobodného myšlení
Renesance • Rozvíjí se v Itálii od konce 13. st., vrchol 15. a 16. st • Rozvoj vědy – zpochybnění dosavadních pravd (země středem vesmíru, vesmír není ideálním řádem) • Podpora individuality – spasení může být individuální, není potřeba církve - reformace • Zdůraznění role experimentu (empirismus) i rozumu (racinalismus) • Mikuláš Koperník (1473-1543), Martin Luther (1483-1546), Giordano Bruno (1548-1600)
Renesance - ekonomie • Nikolas Oresmius (1320-1382): O původu a podstatě oběhu peněz – znehodnocování mincí vede k poklesu hodnoty • Předchůdci kvantitativní teorie peněz – Mikuláš Koperník • Thomas Greshman (1519-1595): zakladatel londýnské burzy Gr. zákon – špatné peníze (znehodnocené) vytlačují dobré, špatné jako oběživo, dobré jako uchovatel hodnoty • Hugo Grotius (1595-1643): rozvoj mezinárodního práva, jistota i v mezin. vztazích
Empirismus • Kritériem poznání je praxe, experiment • Dává šanci lidem experimentovat, člověk je pánem věcí, nebere je jako dané, hledá a zkouší něco nového (podnikatelé = experimentátoři?) • Představitelé: Francis Bacon (1561-1626), Thomas Hobbes (1588-1679), John Locke (1632-1704), David Hume (1711-1776) • Vliv na Adama Smithe (např. Hume se s ním znal) • Zmiňovali kvantitativní teorii peněz
Racionalismus • Kritériem poznání je rozum, rozum (a tím i člověka) nelze zpochybnit – myslím, tedy jsem • Zdůrazňuje význam kritického rozumu, možnost zpochybňování autorit, svobodného bádání. Je tak (alespoň nepřímo) podporována konkurence • Představitelé – René Descartes (1596-1650), Benedikt Spinoza (1632-1677), Wilhelm Leibniz (1646-1716)
Immanuel Kant (1724-1804) • Překonává jednostrannosti empirismu i racionalismu, formuluje moderní teorii poznání • Poznání je založeno na předpokladech, které nepocházejí ze zkušenosti, poznání tedy záleží na rozumu • Rozum je nutné vztáhnout ke zkušenosti (empirii), bez ní by poznání bylo prázdné • Pojem: věc o sobě – to, co nelze poznat • Důsledek: formulování omezení na člověka, svět vzácnosti, otázka jak tato omezení efektivně využít • Kant žil ve stejné době jako A. Smith – Smith znal jeho dílo
Merkantelismus • První relativně samostatná ekonomická teorie • Od konce 16. do pol. 18. stol. • Klíčová otázka: co způsobuje bohatství státu (národa) = státní pokladny odpověď: přebytek vývozu nad dovozem, • Důsledek: podpora vývozu, omezení dovozu, úsilí o aktivní obchodní bilanci • Raný merkantelismus: Vyrovnaná obchodní bilance s každou zemí. • Rozvitý merkantelismus: sledování obchodní bilance s celým světem.
Merkantelismus • Představitelé: • Thomas Mun (1571 – 1641), Angličan • Jean Colbert (1619 – 1683), Francouz, ministr • Snaha o nízké mzdy: růst w vede k růstu P a poklesu konkurenceschopnosti Colbert otevřel trh se zemědělskou produkcí, by snížil w
Karmelismus • Odrůda merkantelismu, rozvíjí se v Německu a v Rakousku v 18. a v první pol. 19. st. • Stejné myšlenky jako merkantelisté. Podpora zemědělství – idea samozásobitelské ek. • Představitelé jsou universitní profesoři – učí mj. v Praze.
