verze 2.1 Studie internetizace Plzeňského kraje Jiří Borej, Jiří Peterka, Šárka Milcová, Lukáš Jakubec, Petr Mojžíš, Dalibor Eliáš

Studie internetizace Plzeňského kraje

verze 2.1

Vedoucí projektu:

Martin Matouš

Autoři dokumentu:

Jiří Borej, Jiří Peterka, Šárka Milcová, Lukáš Jakubec, Petr Mojžíš, Dalibor Eliáš

Vytvořeno dne:

31. října 2004

Aktualizováno dne:

13. prosince 2004

ANECT a.s. Vinohradská 112 • 130 00 Praha 3 y (+420) 271 100 100 y Česká republika Vídeňská 125 y 619 00 Brno y (+420) 547 100 100 y Česká republika Teslova 30 y 821 02 Bratislava y (+421) 743 429 979 y Slovenská republika


Prohlášení

Tento dokument je zpracován dle smluvních podmínek uvedených ve smlouvě o dílo ev. č. ANECT/KUPK/0401. Použití informací uvedených v tomto dokumentu podléhá podmínkám výše uvedené smlouvy a nelze proto tento dokument ani jeho části jakkoliv rozšiřovat a poskytovat dalším subjektům v rozporu s podmínkami smlouvy. Tento dokument je vyhotoven písemně v šesti stejnopisech a elektronicky na čtyřech CD, z nichž čtyři stejnopisy a čtyři CD si ponechá Krajský úřad Plzeň a dva stejnopisy si ponechá ANECT a.s.

Copyright © 2004 ANECT a.s.

Číslo projektu: KUPL.04.0128.01

Verze 2.1

Strana 2


Záznamy o kontrole a změnách

Záznamy o kontrole a změnách Kontrola Kontrola

Jméno

Funkce

Datum

Věcné správnosti

Martin Matouš

vedoucí projektu

5. 11. 2004

Elektronické verze

Kateřina Grofová

administrátorka

2. 12. 2004

Tištěné verze

Tereza Bursíková

administrátorka

2. 12. 2004

Změny Datum

Verze

Popis změny

8. 11. 2004

1.0

Výchozí verze

1. 12. 2004

2.0

Zapracování připomínek zákazníka

11. 12. 2004

2.1

Zapracování připomínek zákazníka


Jméno


Verze 2.1

Strana 3


Obsah

Obsah: Záznamy o kontrole a změnách .......................................................................................... 3 Obsah:................................................................................................................................. 4 Seznam obrázků: ................................................................................................................ 7 Seznam tabulek:.................................................................................................................. 8 1. Úvodní informace ............................................................................................................ 1-1 1.1. Definice pojmů ......................................................................................................... 1-2 1.2. Základní identifikační údaje ANECT a.s. ................................................................. 1-3 2. Souhrnné informace o studii informatizace ..................................................................... 2-1 3. Popis podstaty projektu a jeho etap ................................................................................ 3-1 3.1. Obsah projektu ........................................................................................................ 3-1 3.1.1. Primární záměr .............................................................................................. 3-1 3.2. Cíle projektu............................................................................................................. 3-5 3.2.1. Základní cíl projektu....................................................................................... 3-5 3.2.2. Dílčí cíle Projektu........................................................................................... 3-6 3.3. Popis projektu – specifikace výstupů....................................................................... 3-7 3.4. Fáze projektu ........................................................................................................... 3-12 3.5. Varianty řešení Studie internetizace ........................................................................ 3-12 3.5.1. Analýza jednotlivých variant modelu provozování ......................................... 3-13 3.5.2. Varianty řešení poslední míle ........................................................................ 3-15 3.5.3. Varianty připojení knihoven k Internetu ......................................................... 3-15 3.6. Koncept řešení internetizace ................................................................................... 3-17 3.6.1. Kontext projektu s budováním podobných sítí v dalších krajích .................... 3-17 3.6.2. Základní principy – komunikace .................................................................... 3-18 3.6.3. Flexibilita........................................................................................................ 3-18 3.6.4. Služby operátorů a možnosti jejich využívání................................................ 3-19 3.6.5. Správa, servis a kvalita.................................................................................. 3-19 3.7. Návaznost projektu na strategické dokumenty ........................................................ 3-19 3.7.1. Návaznost projektu na strategické dokumenty s vazbou na regionální a strukturální politiku ČR A EU ................................................................................ 3-19 3.7.2. Návaznost projektu na cíle a priority regionální státní politiky ....................... 3-26 3.8. Vyhodnocení dotazníků a informací z obcí.............................................................. 3-30 3.8.1. Dostupné informace....................................................................................... 3-30 4. Analýza trhu, odhad trhu, marketingová strategie a marketingový mix........................... 4-1 4.1. Základní informace o Plzeňském kraji ..................................................................... 4-1 4.2. Informační technologie v Plzeňském kraji ............................................................... 4-2 4.2.1. Současný stav dostupnosti Internetu v Plzeňském kraji................................ 4-2 4.2.2. Stav internetizace základních a středních škol Plzeňského kraje ................. 4-3 4.2.3. Vybavenost ICT na základních školách v Plzeňském kraji............................ 4-4 4.2.4. Vybavenost ICT na středních školách v Plzeňském kraji .............................. 4-4 4.2.5. Podíl PC připojených k Internetu v regionálním školství................................ 4-5 4.2.6. Základní informace o projektu Internet do škol.............................................. 4-5 4.2.7. Současný stav informační vzdělanosti obyvatelstva v Plzeňském kraji......... 4-6 4.2.8. Stav internetizace knihoven v Plzeňském kraji.............................................. 4-7 4.2.9. Současný stav využití knihoven jako informačních center obcí v Plzeňském kraji..................................................................................................... 4-8 4.2.10. Současný stav budování IS a informačního obsahu Plzeňského kraje ....... 4-10 4.3. Analýza trhu - počítače a Internet v ČR................................................................... 4-12 4.3.1. Současná dostupnost internetu a cenové rozsahy ........................................ 4-14



Verze 2.1

Strana 4


Obsah

4.3.2. Cenové rozsahy vysokorychlostního internetu v Plzeňském kraji ................. 4-15 4.3.3. Využitelné technologie................................................................................... 4-16 4.4. Odhad poptávky....................................................................................................... 4-17 4.4.1. Cílový uživatel................................................................................................ 4-17 4.4.2. Počet cílových uživatelů ................................................................................ 4-18 4.5. Marketingová strategie ............................................................................................ 4-20 4.5.1. Poslání projektu ............................................................................................. 4-20 4.5.2. Hlavní strategické cíle projektu...................................................................... 4-21 4.5.3. Zvolené strategie ........................................................................................... 4-21 4.6. Marketingový mix..................................................................................................... 4-21 4.6.1. Produkt .......................................................................................................... 4-21 4.6.2. Cena .............................................................................................................. 4-21 4.6.3. Umístění ........................................................................................................ 4-22 4.6.4. Publicita a propagace projektu ...................................................................... 4-22 5. Management projektu a řízení lidských zdrojů ................................................................ 5-1 5.1. Management projektu .............................................................................................. 5-1 5.2. Organizační struktura .............................................................................................. 5-3 5.2.1. Investiční fáze................................................................................................ 5-3 5.2.2. Provozní fáze................................................................................................. 5-3 5.2.3. Poprovozní fáze............................................................................................. 5-4 6. Lokalita projektu a životní prostředí................................................................................. 6-1 6.1. Popis navrhovaných oblastí projektu – část internetizace ....................................... 6-1 6.2. Popis navrhovaných oblastí projektu – část knihovny ............................................. 6-3 6.3. Kritéria pro výběr lokalit ........................................................................................... 6-3 6.4. Návrh lokalit projektu ............................................................................................... 6-5 6.5. Vliv projektu na životní prostředí.............................................................................. 6-6 7. Technické řešení projektu a technologie......................................................................... 7-1 7.1. Technologie přenosové a přístupové sítě................................................................ 7-1 7.1.1. Dálkové přenosové systémy.......................................................................... 7-2 7.1.2. Lokální přenosové systémy ........................................................................... 7-2 7.1.3. Přístupové systémy ....................................................................................... 7-3 7.1.4. Systémy autentizace, dohledu a řízení.......................................................... 7-4 7.2. Propojení s ostatními sítěmi (GOVBONE)............................................................... 7-4 7.3. Připojení k Internetu v přístupových uzlech ............................................................. 7-5 7.4. Typická infrastruktura jedné oblasti pokrytí ............................................................. 7-6 7.4.1. Přístupová síť ................................................................................................ 7-7 7.4.2. Malá obec - Obec I ........................................................................................ 7-8 7.4.3. Střední obec - Obec II.................................................................................... 7-9 7.4.4. Velká obec - Obec III ..................................................................................... 7-10 8. Zajištění dlouhodobého majetku ..................................................................................... 8-1 8.1. Investiční majetek .................................................................................................... 8-1 8.2. Přehled hmotných toků ............................................................................................ 8-1 9. Řízení pracovního kapitálu.............................................................................................. 9-1 9.1. Klasifikace materiálových dodávek a služeb ........................................................... 9-1 9.2. Kvalita a dostupnost materiálových dodávek a služeb ............................................ 9-1 9.3. Náklady na materiálové dodávky a služby provozovatele ....................................... 9-1 10. Finanční plán a analýza projektu................................................................................... 10-1 10.1. Základní kalkulace ................................................................................................. 10-1 10.1.1. Fixní náklady................................................................................................ 10-1 10.1.2. Variabilní náklady ........................................................................................ 10-1 10.1.3. Přímé a nepřímé náklady............................................................................. 10-2 10.2. Finanční plán ......................................................................................................... 10-2 10.2.1. Plán průběhu nákladů a výnosů .................................................................. 10-2



Verze 2.1

Strana 5


Obsah

10.2.2. Analýza bodu zvratu .................................................................................... 10-3 10.2.3. Financování projektu ................................................................................... 10-3 10.2.4. Plánované stavy majetku a jeho krytí .......................................................... 10-4 10.2.5. Cash Flow.................................................................................................... 10-4 11. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu ................................................................. 11-1 11.1. Vyhodnocení finanční rentability projektu .............................................................. 11-1 11.1.1. Zaměření a cíle............................................................................................ 11-1 11.1.2. Metodika výpočtu......................................................................................... 11-1 11.1.3. Vstupy do finanční analýzy .......................................................................... 11-2 11.1.4. Ekonomika Provozovatele ........................................................................... 11-3 11.1.5. Výpočet, výsledky a vyhodnocení finanční a citlivostní analýzy .................. 11-4 11.2. Zhodnocení kvality hotovostních toků a finanční analýzy...................................... 11-4 12. Analýza citlivosti a rizik.................................................................................................. 12-1 13. Analýza projektu vzhledem k hodnotícím kritériím SROP............................................. 13-1 14. Závěr ............................................................................................................................. 14-1 Použitá literatura a zdroje informací ............................................................................... 14-3



Verze 2.1

Strana 6


Seznam obrázků

Seznam obrázků: Obrázek 4-1 Aktuální stav k lednu 2004 internetizace základních a středních škol Plzeňského kraje po realizaci projektu Internet do škol............................................................................. 4-3 Obrázek 4-2 Aktuálních stav vybavenosti ICT k lednu 2004 na základních školách v Plzeňském kraji ....................................................................................................................................... 4-4 Obrázek 4-3 Aktuálních stav vybavenosti ICT k lednu 2004 na středních školách v Plzeňském kraji4-4 Obrázek 4-4 Penetrace DSL v domácnostech .................................................................................. 4-13 Obrázek 6-1 Mapa internetizace navrhovaných oblastí ...................................................................... 6-1 Obrázek 6-2 Strategické průmyslové zóny Plzeňského kraje ............................................................. 6-4 Obrázek 7-1 Koncepce síťové infrastruktury....................................................................................... 7-1 Obrázek 7-2 Typická infrastruktura ..................................................................................................... 7-6 Obrázek 7-3 Typická infrastruktura obce typu I .................................................................................. 7-8 Obrázek 7-4 Typická infrastruktura obce typu II ................................................................................. 7-9 Obrázek 7-5 Typická infrastruktura obce typu III .............................................................................. 7-10



Verze 2.1

Strana 7


Seznam tabulek

Seznam tabulek: Tabulka 1-1 Základní identifikační údaje..............................................................................1-3 Tabulka 3-1 Přehled aktuálních informací..........................................................................3-30 Tabulka 4-1 Údaje o rozloze a obyvatelstvu Plzeňského kraje ............................................4-2 Tabulka 4-2 Současný stav internetizace knihoven v Plzeňském kraji ................................4-7 Tabulka 4-3 Současná dostupnost internetu a cenové rozsahy.........................................4-14 Tabulka 4-4 Cenové rozsahy vysokorychlostního internetu v Plzeňském kraji..................4-16 Tabulka 4-5 Krácení poptávky o služby vybudované KI u zákazníků ................................4-20 Tabulka 5-1 Organizační struktura v investiční fázi..............................................................5-3 Tabulka 5-2 Organizační struktura v provozní fázi...............................................................5-4 Tabulka 8-1 Seznam investičního majetku...........................................................................8-1 Tabulka 8-2 Přehled hmotných toků.....................................................................................8-1 Tabulka 10-1 Přehled fixních nákladů ................................................................................10-1 Tabulka 10-2 Přehled nákladů v investiční etapě...............................................................10-2 Tabulka 10-3 Přehled nákladů v provozní etapě................................................................10-2 Tabulka 10-4 Přehled výnosů v provozní etapě .................................................................10-3 Tabulka 10-5 Financování projektu ....................................................................................10-3 Tabulka 12-1 Rizika a nejistoty v jednotlivých fázích projektu ...........................................12-3 Tabulka 13-1 Analýza projektu – kritéria SROP.................................................................13-1



Verze 2.1

Strana 8


Seznam příloh

Seznam příloh: Příloha 1 – Poskystovatelé připojení v Plzeňském kraji Příloha 2 – Opatření 2.2 – Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech Příloha 3 – Program eEurope Příloha 4 – Knihovny – předpokládaná dodávka do knihoven Příloha 5 – Návrh Národní politiky pro vysokorychlostní přístup (Broadband Strategie ČR) Příloha 6 – Finanční analýza Příloha 7 – Seznam knihoven Příloha 8 – Priorita 2 – Regionální rozvoj infrastruktury Příloha 9 – Vzor dotazníku pro obce Plzeňského kraje Příloha 10 – Dotčené subjekty VS v navrhovaných oblastech



Verze 2.1

Strana 9


Úvodní informace

1. Úvodní informace Název projektu:


Žadatel, investor:

Plzeňský kraj, Škroupova 18, 306 13 Plzeň

Zpracovatel:

ANECT, a.s., Vídeňská 125, 619 00 Brno

Termín zpracování: září - listopad 2004 Studie internetizace Plzeňského kraje byla zpracována zejména pro účely: •

posouzení reálnosti tohoto záměru ve vztahu k poptávce a nabídce služeb v oblasti vysokorychlostního připojení k internetu,

•

zhodnocení vybrané varianty řešení organizačního a finančního zabezpečení,

•

nalezení vhodného modelu proveditelnosti a posouzení možných rizik, zhodnocení projektu z hlediska udržitelnosti provozu.

z

hlediska

technického,

Plzeňský kraj (zadavatel) v rámci přípravy projektu – Rozvoj vysokorychlostního Internetu a vzdělanosti obyvatel Plzeňského kraje (dále jen projekt), který se plánuje předložit do Společného regionálního operačního programu (dále jen SROP) do Opatření 2.2 – Rozvoj informačních komunikačních technologií v regionech (dále jen Opatření 2.2) zadal vypracování Studie internetizace Plzeňského kraje (dále jen Studie internetizace). Tato Studie popisuje aktuální stav internetizace Plzeňského kraje a popisuje vybudování vysokorychlostního přístupu k Internetu pro uživatele z řad místní samosprávy, krajem zřizovaných organizací, občanů a dalších subjektů v Plzeňském kraji, které splňují podmínky tohoto Opatření. Tato Studie bude sloužit jako podkladový materiál pro rozhodnutí Regionální Rady Soudržnosti (dále jen RRS) a podání žádosti o dotaci ze SROP. Studie je úvodním dokumentem, který má za cíl popsat realizovatelnost záměru projektu. Dále je tato Studie určena jako výchozí materiál pro vypracování projektové dokumentace SROP, protože je zároveň takto koncipována. Výhodou tohoto zpracování je, že byly zároveň zpracovány otázky financování projektu, byly posouzeny a popsány hlediska rozhodující pro přiznání dotace SROP, byly zpracovány kapitoly vyhodnocující přínosy projektu, postupy realizace, použité technologie, finanční kalkulace, provozní informace a byla provedena analýza rizik apod. Na základě závěrů vyplývajících z této Studie internetizace lze vytvořit další dokumenty, od Projektové dokumentace pro SROP až po technicko-realizační projekty. Po schválení tohoto dokumentu ze strany Plzeňského kraje (dále jen PK) by mělo co nejdříve vzniknout zadání pro vypracování Projektové dokumentace pro SROP tak, aby byl PK připraven předložit celý projekt do 3. kola výzvy na předkládání projektů pro SROP, Opatření 2.2. (zatím předpokládaný termín vyhlášení 3. výzvy je 1. 2. 2005 až 31. 3. 2005). Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 1-1


Úvodní informace

1.1. Definice pojmů V dalším textu tohoto dokumentu jsou používány pojmy, u kterých je vhodné již na začátku přesně definovat jejich význam. Žadatel – je subjekt, který podává žádost o dotaci ze SROP programu a je vlastníkem získaného majetku po dobu trvání projektu, v tomto případě Plzeňský kraj (PK). ISP – (Internet service provider) poskytovatel internetových služeb. Provozovatel – je vítězná společnost v soutěži, která je zodpovědná za následný provoz realizované sítě a technologií, včetně jejich dalšího rozvoje; bude sloužit jako prodejní organizace poskytující služby ve vybraných oblastech pokrytí. Bude na trhu působit jako ISP. V textu bývá také označována jako Provozní organizace. Oblast pokrytí – oblast v Plzeňském kraji, která je vybrána podle výběrových kritérií pro internetizaci. Vlastník projektu – Vlastník bude odpovídat za koordinaci projektu a získávání finančních prostředků z fondů SROP, je totožný s žadatelem. Operátor – telekomunikační provozovatel, který je dodavatelem komunikačních tras, Internet konektivity a případně i dalších služeb pro Provozovatele. Uživatel – konečný konzument nabízených služeb. Partner – obec vstupující do projektu která podepsala partnerskou smlouvy s PK Dodavatel – vítězný komerční subjekt v soutěži, který bude dodavatelem všech tří částí projektu. Může být (ale nemusí) zároveň Provozovatelem. Subdodavatel – zajišťuje subdodávku jednotlivých částí projektu. MIČR – Ministerstvo informatiky ČR MKČR - Ministerstvo kultury ČR MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR SVK PK – Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje ISVS – informační systémy veřejné správy VPN Virtuální privátní síť – (Virtual Private Network), virtuální řešení v oblasti hlasových nebo datových telekomunikačních služeb, které umožňuje prostřednictvím sdílené telekomunikační infrastruktury realizovat řešení, které je z hlediska bezpečnostního, provozního a technického ekvivalentní, jako by bylo řešeno na privátní infrastruktuře. Poslední míle, místní smyčka – část komunikační infrastruktury, které připojuje koncového zákazníka. Typicky je to metalické vedení, nebo rádiové spojení vedoucí od poskytovatele služby k zákazníkovi. Licencované a nelicencované pásmo – CTU jako správce frekvencí v ČR uvolňuje určité pásmo pro volné použití (nelicencované) a některé jsou vázány na povolení (licencované). KIVS – Komunikační infrastruktura veřejné správy



Verze 2.1

Strana 1-2


Úvodní informace

Tyto výše uvedené pojmy nejsou úplným výčtem. Dále jsou v dokumentu používány pojmy jak obecně známé, tak i specializované pojmy z oblasti informačních technologií, finančních a ekonomických oblastí, metodik SROP atd. Pro vypracování Studie internetizace byla poptávkou vybrána společnost ANECT a.s. V následující kapitole jsou uvedeny základní identifikační údaje. Termínem pro předložení Studie internetizace k oponentuře PK je datum 10. 11. 2004. Konečným termínem pro dopracování oponentních připomínek a akceptaci celého dokumentu je datum 9. 12. 2004.

1.2. Základní identifikační údaje ANECT a.s. Název:

ANECT a.s.

Právní forma:

Akciová společnost

IČ:

25 31 30 29

DIČ:

CZ 25 31 30 29

Generální ředitel společnosti:

Ing. Miroslav Řihák

Registrace:

zápis v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně v oddílu B, vložce číslo 2113

Bankovní spojení:

Živnostenská banka a.s., pobočka Brno, č. účtu: 378 619 024/0400

Základní kapitál:

50 000 000,- Kč

Sídlo:

Vídeňská 125, 619 00 Brno

Telefon:

+420 547 100 100

Fax:

+420 547 100 101

e-mail:

[email protected]

http:

www.anect.com

Kancelář Praha Adresa:

Vinohradská 112, 130 00 Praha 3

Telefon:

+420 271 100 100

Fax:

+420 271 100 101

Kancelář Bratislava Adresa:

Teslova 30, 821 02 Bratislava

Telefon:

+421 743 429 979

Fax:

+421 743 291 266

Tabulka 1-1 Základní identifikační údaje



Verze 2.1

Strana 1-3


Souhrnné informace o studii informatizace

2. Souhrnné informace o studii informatizace Cílem studie je analýza a návrh proveditelnosti internetizace Plzeňského kraje. Zadavatel zpracoval otázky k jednotlivým oblastem řešení do formy zadání, které studie rozpracovává. Studie je zpracovaná ve struktuře žádosti o prostředky SROP, aby bylo zároveň odpovězeno na otázky spojené s financováním projektu a jeho hodnocením podle kritérií SROP. Zpracovatelé studie analyzovali možné způsoby řešení a ve spolupráci se zadavatelem vybrali nejvhodnější model internetizace vybraných regionů Plzeňského kraje. Zpracovatelé rovněž popsali způsob, jakým lze k tomu účelu využít prostředky SROP. Pro orientaci ve studii je uveden přehled obsahu jejich kapitol. V první kapitole je úvodní informace o zadání studie a celkový náhled na další pokračování projektu. V kapitole 3 je popis podstaty projektu a jeho etap. Kapitola zpracovává přehledně primární záměr projektu a jeho hlavní i dílčí cíle. Jsou zde uvedeny výstupy projektu a jeho fáze. Na začátku zpracovávání studie hledal tým model řešení a proto jsou zde uvedeny varianty možných řešení a vybraná nejvhodnější varianta. Tato kapitola je kapitolou přehledovou a proto byla doplněna o další důležitá témata. Jsou to: koncept řešení internetizace; návaznost projektu na strategické dokumenty a rozhodnutí vlády a projekty, které řeší financování připojení knihoven, připojení veřejné správy apod. V neposlední řadě jsou zde uvedeny informace o průzkumu internetizace PK prostřednictvím dotazníků na obce. Kapitola 4. Analýza trhu, odhad trhu, marketingová strategie a marketingový mix popisuje Internet v ČR a PK, uvádí počet potenciálních zákazníků a věnuje se i informační vzdělanosti a vytváření informačních center. Jsou zde uvedeny oblasti využití internetu a možnosti jeho vlivu na životní úroveň a vzdělanost obyvatelstva. Prostý Internet bez obsahu nic neznamená a proto je zdůrazněna tvorba obsahu, do kterého spadá i část realizovaných investic. Kapitola uvádí i ceny Internetu a strukturu zákazníků, kterým může realizace projetu pomoci k dostupnému Internetu. Jedním z požadavků na studii bylo i zpracování řízení projektu a rámcový způsob jeho realizace. Tyto informace lze nalézt v kapitole 5. Internetizaci nelze provést plošně na celém území PK, protože prostředky opatření 2.2 jsou určeny především na internetizaci odlehlých regionů a samozřejmě je výše prostředků omezena. Proto byly pečlivě vybrány oblasti vhodné pro internetizaci, které jsou mimo průmyslových zón a splňují další parametry výběrových kritérií. Tyto informace jsou uvedeny v kap. 6. Studie si kladla za cíl najít možné technické řešení. Cílem nebylo popsat celé řešení, včetně technologií, topologie apod. Cílem bylo určit zda jsou technologie dostupné, vyhovují požadovanému záměru a spočítat náklady. Kapitola 5. uvádí tyto informace ve stručné formě, nikoli obsáhle, tak jak musely být zpracovány podkladové materiály.



Verze 2.1

Strana 2-1


Souhrnné informace o studii informatizace

Následující kapitoly 8 až 11 jsou kapitoly finanční, které vyčíslují investiční a provozní náklady v rozsahu pěti let. Tyto kapitoly také zpracovávají hodnocení efektivity a udržitelnost projektu, aby vyhovoval hlediskům SROP pro poskytování dotací ze strukturálních fondů. Protože projekt má svá rizika, je jejich výčet uveden v kapitole 12. Kapitola 13 uvádí analýzu projektu směrem k hodnotícím kritériím SROP. Poslední kapitolou je závěr, který shrnuje cíle a výsledky projektu.



Verze 2.1

Strana 2-2


Popis podstaty projektu a jeho etap

3. Popis podstaty projektu a jeho etap 3.1. Obsah projektu 3.1.1. Primární záměr Projekt jako takový je zaměřen na internetizaci odlehlých oblastí Plzeňského kraje. Nicméně jeho posláním je podpora obyvatelstva, rozvoj informační vzdělanosti obyvatel a rozvoj podnikání v odlehlých oblastech Plzeňského kraje. Primárním záměrem je vybudování komunikační infrastruktury pro zajištění přístupu obyvatelstva Plzeňského kraje k vysokorychlostnímu Internetu s využitím opatření 2.2. SROP. Tento záměr byl realizován v několika projektech EU a nyní se realizují podobné projekty i v ČR. Proto byly pro tento účel vytvořeny dotační programy EU. V tomto případě jde o program SROP (Společný regionální operační program) Opatření č. 2.2. „Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech“. V ČR již existují podobné projekty v různém stádiu přípravy, které podává např. Kraj Vysočina a Moravskoslezský kraj. Existují i projekty státní správy týkající se internetizace a to zejména projekt Ministerstva školství (SIPVZ) a MKČR+MIČR (Projekt internetizace knihoven). Plzeňský kraj je charakterizován jako region, kde polovina obyvatelstva žije ve větších městech a je zde řada oblastí, které lze charakterizovat jako odlehlé. Existují velké rozdíly v dostupnosti a kvalitě přístupu k Internetu pro obyvatelstvo, ale i ve veřejných knihovnách. Tyto knihovny nejsou často vybaveny odpovídajícím zařízením s připojením k Internetu. Zároveň nejsou koncipovány jako informační centra obcí. Proto chce tento projekt podpořit záměr vybudování dostupného vysokorychlostního Internetu ve vybraných regionech a poskytnout tak obyvatelstvu přístup k informacím rozhodným pro zvýšení jejich životní úrovně a tak kompenzovat jejich handicap relativní odlehlosti od průmyslových center a nejrůznějších úřadů, zdravotnických středisek, vzdělávacích zařízen, kulturních podniků apod. Pokud hovoříme o zvýšení životní úrovně obyvatelstva, můžeme si dovolit specifikovat některé životní situace, se kterými se běžný občan setkává a které ovlivňují kvalitu jeho života. Proto přikládáme seznam, který poskytuje odpověď na otázku, jakou roli může sehrát internetová komunikace v běžném životě: •

Hledání práce – informace o volných místech, nabídka, poptávka, handicapovaní občané, styk s úřady.

•

Vzdělávání – vyhledání možných vzdělávacích programů, účast na dálkových programech přes Internet, informace o školách, komunikace se školou.

•

Podnikání – nabídka a prezentace místních firem a jejich produktů, informace o volných místech, styk s úřady, objednávky a platby, styk se zákazníky.

•

Plnění občanských povinností – získávání informací, platby, styk s úřady (vyřizování běžných občanských záležitostí, doklady, …).



Verze 2.1

Strana 3-1



•

Bydlení a občanský život – informace o bytech, bydlení, kvalitě bydlení, dopravě, sítích (energie, voda, kanalizace, komunikace, odpady).

•

Práce z domova prostřednictvím dálkového připojení do podnikového systému.

•

Informace o zdravotnictví - provozní hodiny, specializace, zasílání zpráv apod., informace pro handicapované občany, informace o dopravě.

•

Obchod – vyhledání požadovaného sortimentu, lokální dostupnost, tvorba nabídky a dopravy.

•

Rekreace – informace o rekreačních objektech (chaty a chalupy), výběr a rezervace hotelů a penzionů, doprava, styk s úřady.

•

Zábava.

•

Komunikace s lidmi hlasem, mailem, datovými přenosy, video.

Plzeňský kraj přistoupil k řešení internetizace tak, že komplexně zhodnotil jak nejlépe podpořit rozvoj kraje, zejména v odlehlých regionech, a proto navrhl projekt obsahující tři části, které se navzájem doplňují a tvoří spolu komplexní přidanou hodnotu z hlediska přínosů pro Plzeňský kraj (dále PK). 1. Vytvoření informačního obsahu pro uživatele Internetu, jehož cílem je zvýšit informovanost občanů PK a poskytnout jim další služby podporující zvyšování jejich životní úrovně. 2. Podpora informační vzdělanosti obyvatelstva prostřednictvím podpory knihoven (dodávka výpočetní techniky), jejich připojení k Internetu a vytvoření veřejně přístupných Internetových stanic. 3. Vybudování komunikační infrastruktury sestávající z následujících částí: • Budování základní komunikační infrastruktury pro připojení jednotlivých obcí vysokorychlostním Internetem. • Budování poslední míle pro připojení uživatelů k vysokorychlostnímu Internetu. • Vybudování přípojných bodů pro rozvoj internetizace prostřednictvím dalších komerčních subjektů. Základním produktem projektu je vysokorychlostní připojení k internetu v rozsahu od 256 Kbit/s až do 2 Mbit/s ve vybraných oblastech pokrytí. Rychlost 256 Kbit/s je podle „Broadband strategie ČR“ uvažována jako rychlost minimální. Strategie – zajištění podpory projektu Účelnost projektu je potvrzena tím, že EU vypisuje projekty na podporu Internetizace odlehlých regionů a vláda řadou svých aktivit podporuje jednotlivé cíle tohoto projektu. Pro smysluplné čerpání prostředků ze SROP na internetizaci je účelné, aby byly čerpány koordinovaně za celý kraj. Jakmile připustíme, že prostředky budou čerpány roztříštěně, např. jednotlivými obcemi dostaneme výsledky, které budou mít mnohonásobně nižší přínosy. Přínosy takových žádostí daleko nedosahují koordinovaného postupu s komplexním řešením. V zásadě můžeme říci, že Plzeňský kraj je jedinou organizací, která má možnost tyto prostředky vyčerpat a celý projekt zkoordinovat. Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 3-2



Dalším argumentem, proč projekt realizovat je klíč 75 % investic přichází z prostředků SROP a 25% investic pokrývá žadatel. Z toho 12,5 % bude hrazeno z prostředků Ministerstva pro místní rozvoj a o zbylých 12,5 % se podělí obce a Plzeňský kraj. Je tady zřejmé, že dotace projektu je významný argument, proč projekt realizovat. Vložená investice ve výši jedné koruny je dotována dalšími sedmi korunami. Nejpodstatnější pro dosažení zvolené strategie bude politická vůle realizovat projekt a to na všech úrovních, tj. počínaje obcemi a konče na radě PK.

3.1.1.1. Vlastník projektu, Provozovatel a Partner Vlastníkem projektu je Plzeňský kraj. Vlastník bude odpovídat za koordinaci projektu a získávání finančních prostředků z prostředků SROP. Vlastník projektu bude spolu s obcemi spolufinancovat rozjezd projektu a bude s obcemi uzavírat partnerské smlouvy. Existuje varianta, že Vlastníkem může být i Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje. Tato varianta má značná rizika, např. Sdružení by muselo prokazovat finanční garance, což by vyžadovalo převod prostředků z obcí předem, dále by musel existovat právnický subjekt, který by žádal o prostředky, apod. Tuto variantu nedoporučujeme. Vlastník projektu nebude mít z projektu žádný finanční zisk, což je nutná podmínka pro čerpání prostředků SROP. Provozovatelem se stane vítěz veřejné zakázky, který bude provozovat vystavěnou síť v daných oblastech pokrytí a k tomu účelu vytvoří potřebná pracovní místa. Provozovatel bude realizovat služby na prostředcích a technologiích ve vlastnictví Plzeňského kraje. Zároveň bude využívat nabídky spolupracujících obcí (zúčastněných v projektu), které mu budou poskytovat housing technologií, objekty k výstavbě antén apod. Za tyto služby bude platit přímo obci a to zejména energie; nájmy (pokud budou hrazeny) budou hrazeny ve výši stanovené dohodou Plzeňského kraje a jednotlivými obcemi. Tato pravidla budou zakotvena ve smlouvě. Provozovatel bude působit jako běžný ISP a bude zodpovědný za připojování jednotlivých uživatelů k navržené síti, bude provádět její správu a dohled, bude ručit za kvalitu poskytovaných služeb, bude provádět opravy zařízení a zajišťovat službu technické podpory uživatelům. Provozovatel bude provádět vyúčtování poskytovaných služeb a rozesílat účty. Provozovatel bude určitým způsobem regulován Plzeňským krajem. Důvodem jsou dotované technologie ve vlastnictví kraje, na nichž Provozovatel podniká a dále se musí vyhovět parametrům pro poskytování dotací SROP, kde by dotované projekty neměly být ziskové. V tomto případě je v projektu komerční subjekt, jehož cílem je podnikání a proto musí vytvářet zisk. Pravidla SROP v takovém případě limitují výši zisku na 20 %, což je klasifikováno jako „přiměřený zisk“. Regulace bude probíhat v podobě cenotvorby, tj. umožní Provozovateli stanovit ceny na obvyklé úrovni a pokud by došlo k větším ziskům než zmíněných 20 %, budou investovány zpět do projektu na upgrade technologií, nebo se sníží ceny.



Verze 2.1

Strana 3-3



Pro tento účel musí mít Plzeňský kraj k dispozici transparentní finanční účetnictví Provozovatele, aby mohl posoudit, zda náklady společnosti pro provozování jsou oprávněné. Partner – je obec, která se zúčastni projektu a bude mít podepsanou s PK partnerskou smlouvu. Tato smlouva musí být projednána na zastupitelstvu obce. Partneři budou spolufinancovat náklady na projekt ve výši celkem 3 621 000 Kč. Je třeba uvažovat s dvěma typy partnerských smluv, které se liší i mírou spolufinancování. •

První typ smlouvy je pro obce, které jsou mimo oblast připojení. Tyto obce se podílejí na financování informačního obsahu a zařízení knihoven. Nepodílejí se na financování komunikační infrastruktury.

•

Druhý typ smlouvy je pro obce, které jsou v oblasti připojení. Tyto obce se podílejí na financování všech třech částí: informačního obsahu zařízení knihoven a komunikační infrastruktury.

Klíčem k rozdělení prostředků může být počet obyvatel příslušné obce. Pokud uvažujeme s celkovým počtem obyvatel v pokrytých oblastech 36 000 obyvatel, pak je možné rozpočítat náklady na jednu obec dle počtu jejích obyvatel. Partner se bude zavazovat ve smlouvě ke spolupráci. Předpokládáme, že zde bude zakotvena povinnost poskytnout prostory pro umístění zařízení, zajištění napájení, prostor pro umístění antény na objektech patřící Partnerovi, či součinnost při hledání nejvhodnějšího objektu, zajištění přístupu k zařízení pro potřeby servisu a připojování nových uživatelů, spolupráce při vytváření pravidel přístupu, povinnost platit za sjednané služby po určitou dobu, poskytnutí prostotu na propagaci služeb na nástěnkách apod. Poznámka: Bylo diskutováno propojení projektu pro čerpání prostředků SROP s Jihočeským krajem, který je s Plzeňským krajem v jednom NUTS a bylo shledáno nereálným. Hlavním důvodem je složitá koordinace projektu a určení vlastníka projektu vůči SROP, dále dělení kompetencí, celková koordinace projektů apod.

3.1.1.2. Lokalizace a kapacita projektu 1. Tvorba obsahu bude koordinována odborem informatiky Plzeňský kraj – pomocí PROJEKTu Informační obsah. Tento projekt by měl být urychlen. 2. Vybavení knihoven PK je koncipováno jako plošné a v současné době je navržen seznam 194 knihoven z území celého Plzeňského kraje, které byly vybrány SVK PK dle kritéria velikost obce v níž knihovna sídlí a projevený zájem o účast na projektu internetizace. 3. Jednotlivé oblasti internetizace byly vybrány dle výběrových kritérií viz kap. 6.3. Nejdůležitějším hlediskem byla nízká dostupnost Internetu v lokalitě a odlehlost od průmyslových center. Vybrané regiony, které nejlépe splňují kritéria jsou: •

Oblast č.1. – „Konstantinolázeňsko“ – 9 obcí

•

Oblast č.2. – „Stříbrsko“ – 5 obcí

•

Oblast č.3. – „Kralovicko“ – 4 obce

•

Oblast č.4. – „Manětínsko“ – 4 obce

•

Oblast č.5. – „Horažďovicko“ – 7 obcí



Verze 2.1

Strana 3-4


•


Oblast č.6. – „Sušicko“ – 8 obcí

Projekt počítá s tím, že ve vybraných oblastech žije cca 36 000 obyvatel, samozřejmě ne všichni budou v dosahu budovaných sítí. Byl proveden odhad poptávky (viz kapitola 4.4), který předpokládá 2316 uživatelů vysokorychlostního Internetu po pěti letech provozu (2010). Tento projekt předpokládá v roce 2010 s připojením 1158 uživatelů, přičemž zbývající uživatelé budou připojeni konkurenčními provozovateli, kteří budou ve vybraných oblastech působit. Na tuto kapacitu byly počítány investice i provozní náklady.

3.2. Cíle projektu 3.2.1. Základní cíl projektu Projekt sestává ze tří částí, které tvoří komplexní celek a každá část má své cíle. Tyto tři části již byly popsány v záměru projektu. Hlavním cílem projektu je zajištění přístupu k Internetu a vytvoření koncových míst pro občany, obce, veřejné knihovny a regionální instituce ve vybraných regionech Plzeňského kraje, kde sídlí cca 36 000 obyvatel. Jak bylo řečeno oblasti pokrytí jsou zaměřeny na odlehlé regiony, které jsou mimo oblast zájmu operátorů a kde není vysokorychlostní Internet dostupný za přijatelnou cenu. Způsob výběru regionů je popsán v kapitole č. 3.1.1.2. Projekt klade za cíl vybudovat novou infrastrukturu se zajištěním poslední míle s maximálním využitím stávající infrastruktury stávajících operátorů a tak zajistit maximální efektivnost projektu. Vzhledem k nutnosti připojování subjektů veřejné správy bude projekt zajišťovat i propojení na KIVS. K tomu účelu je veden i technický návrh projektu. Je zajištěna kompatibilita řešení s řešením KI ISVS popsaném v „Studii proveditelnosti KI ISVS v Moravskoslezské kraji“ v část 2, obecné řešení. V projektu budou ceny za vysokorychlostní Internet nastaveny na tržní úroveň tak, aby nelikvidovaly místní poskytovatele, ale aby jim naopak bylo umožněno na trh vstoupit a využívat vybudované infrastruktury. Rozpočítané náklady na jednoho obyvatele, pokud bychom uvažovali pouze investice do Internetizace, jsou 1136 Kč. Chceme-li porovnat cenu za vybudování typické infrastruktury, např. čističky pro obec velikosti 850 obyvatel, pak se dostaneme k investici cca 35 000 Kč na obyvatele (započítáno i ekvivalentní obyvatelstvo – podnik, škola na území obce). Cíle projektu podporují koncept Koncepce informatizace Plzeňského kraje schválená Usnesením Rady Plzeňského kraje č. 565/02 dne 19.3.2002, který byl zpracován v roce 2002 na KÚ Plzeň. Uvádíme související a relevantní strategické cíle: •

Rovný přístup informacím o Eliminace geografických a sociálních rozdílů, které jsou v Plzeňském kraji majoritní.

•

Podpora programu E-government o Elektronická veřejná správa zajišťující informace a služby pro styk s občany a s komerčními subjekty pomocí internetu (WEB stránky).



Verze 2.1

Strana 3-5


o

o o


Budování komunikační infrastruktury veřejné správy, interní komunikace mezi subjekty veřejné správy, horizontálně i vertikálně. Podpora elektronizace informačních toků mezi orgány kraje. Plná provázanost s vnitřním informačním systémem kraje umožňující automatické zpracování dat a poskytování zákonem definovaných informací.

•

Stimulace přílivu investorů a zvýšení transparentnosti ekonom. prostředí o Dostupnost informací o možnostech investování. o Elektronická komunikace s veřejnou správou při správním řízení.

•

Informační a technologická podpora reformy veřejné správy o Forma internetových a intranetových aplikací pro výkon veřejné správy. o Podpora při informatizaci obcí PK.

•

Zvyšování informační gramotnosti o Občanů. o Pracovníků ve veřejné správě.

3.2.2. Dílčí cíle Projektu Dílčí cíle lze shrnout do následujících bodů: •

Zavedení vysokorychlostního připojení k Internetu ve vybraných oblastech pokrytí Plzeňského kraje. Předpokládáme, že z 36 000 obyvatel žijících v oblastech pokrytí bude existovat poptávka ve výši 313 uživatelů, přičemž bude připojeno v prvním roce cca 250 uživatelů. Do pěti let předpokládáme připojení 1158 uživatelů na vybudovanou komunikační infrastrukturu (cca 50 % poptávky).

•

Nastartování procesu internetizace odlehlých regionů PK a zpřístupnění Internetu širokým vrstvám obyvatelstva. Předpokládáme, že projekt umožní vstup konkurenčních provozovatelů, kteří vykryjí zbytek poptávky a současně rozšíří Internet do okolních obcí.

•

Projekt realizuje vybavení 194 veřejných knihoven PK výpočetní technikou a předpokládá vytvoření informačních center z veřejných knihoven. Tyto knihovny budou zajišťovat rovný přístup občanů k informačním zdrojům pro oblast vzdělávání, výzkumu, vývoje a podnikání, zajištění možnosti komunikace s jinými subjekty veřejné správy a s občany. Ne všechny knihovny spadají do oblastí pokrytí a proto knihovny, které projekt nepřipojí budou připojeny jinými operátory.

•

Projekt efektivně zkombinuje finanční prostředky státu, Strukturálních fondů Evropské unie a prostředků krajů, měst a obcí.

•

Projekt vytvoří nová pracovní místa v prvním roce - 1 pracovní místo na KÚ Plzeň a cca 5 pracovních míst u vítězného provozovatele komunikační infrastruktury.

•

Projekt zajistí kvalifikované síly na koncových místech ve veřejných knihovnách, obcích.



Verze 2.1

Strana 3-6



Projekt přihlédne k cílům budování projektů podpory internetizace v jiných krajích, aby postupoval v souladu s jednotným konceptem budování těchto sítí v ČR a respektoval jejich propojitelnost a kompatibilitu nutnou pro připojení subjektů ISVS (informačních systémů veřejné správy). V této studii formulujeme finanční cíle projektu, víceméně z pohledu schopnosti financování a zmapování možností financování. Financování projektu bude provedeno dle metodiky SROP, která bude použita pro předložení žádosti o dotaci ze Strukturálních fondů. V pokračování projektu, pak budou tyto modely prohlubovány a přesně specifikovány. V následující kapitole jsou popsány očekávané výstupy projektu bezprostředně po realizaci projektu a v průběhu provozování projektu. Dále jsou uvedeny očekávané celospolečenské dopady, které vzniknou realizací tohoto projektu.

3.3. Popis projektu – specifikace výstupů Projekt bude realizován jako dodávka tří částí, které bude zastřešovat jeden vítězný dodavatel. Tento dodavatel nemusí být současně Provozovatelem komunikační infrastruktury, nicméně bude zajišťovat dodávky jednotlivých částí projektu. Části projektu korespondují s počátečním dělením: 1. Vytvoření informačního obsahu pro uživatele Internetu, jehož cílem je zvýšit informovanost občanů PK a poskytnout jim další služby podporující zvyšování jejich životní úrovně. 2. Podpora Informační vzdělanosti obyvatelstva prostřednictvím podpory knihoven (dodávka výpočetní techniky), jejich připojení k Internetu a vytvoření veřejně přístupných Internetových stanic. V rámci knihoven mohou být budovány informační centra zaměřené na poskytování informačních a vzdělávacích služeb pro obyvatelstvo. 3. Vybudování komunikační infrastruktury sestávající z následujících částí: • Budování základní komunikační infrastruktury pro připojení jednotlivých obcí vysokorychlostním internetem a propojení na KIVS. • Budování poslední míle pro připojení uživatelů k vysokorychlostnímu Internetu. • Vybudování přípojných bodů pro rozvoj internetizace prostřednictvím dalších komerčních subjektů. Hlavní cílové skupiny: •

obyvatelé Plzeňského kraje,

•

stálí klienti knihoven a návštěvníci knihoven,

•

podnikatelé, živnostníci, penziony, hotely, investoři,

•

instituce zřizované obcemi a PK, škola a vzdělávací zařízení, účastníci integrovaného záchranného systému, apod.,

•

místní úřady s prezentací svých obcí a regionů.



Verze 2.1

Strana 3-7



Dalšími skupinami, které budou z projektu těžit a budou moci využívat připojení k vysokorychlostnímu internetu jsou instituce státní správy, zájmová sdružení, rekreanti a návštěvníci PK.



Verze 2.1

Strana 3-8



Očekávané výstupy projektu (bezprostředně po realizaci projektu): •

vybudovaná komunikační infrastruktura včetně nákupu HW a SW,

•

vítězný Provozovatel komunikační infrastruktury a dohodnutý model financování,

•

nabídka služeb pro připojení vysokorychlostního Internetu s cenami na úrovni tržní nabídky ve srovnatelných regionech,

•

vytvoření základny (datového skladu) pro budování informačního rozsahu,

•

vytvoření pravidel provozu a organizačního uspořádání mezi všemi zúčastněnými subjekty (Plzeňský kraj, obce, Provozovatel) takovým způsobem, aby splňovala pravidla pro financování s prostředků SROP,

•

vybavení knihoven výpočetní technikou vysokorychlostní Internet pro veřejnost,

•

školení personálu knihoven na základní využití HW a SW vybavení.

schopnou

využívat

Očekávané výsledky projektu (po realizaci projektu): •

nově vytvořená pracovní místa v Plzeňském kraji v počtu cca 5 pracovníků,

•

nabídka k připojení k vysokorychlostnímu internetu pro obyvatelstvo a další subjekty,

•

připojení úřadů, škol a jiných institucí na Internet v pokrytých částech PK, (pokud již některé instituce využívají Internet Dial up, pak bude nahrazen Internetem vysokorychlostním min. 256 Kbit/s.),

•

vytvoření nových informačních center v obcích (knihovnách), a jejich připojení na vysokorychlostní Internet (v pokrytých oblastech),

•

počet vyškolených pracovníků pro využívání výpočetní techniky v knihovnách a na obecních úřadech dosáhne počtu minimálně 194 pracovníků, v některých obcích a knihovnách bude vyškoleno více pracovníků,

•

prohloubení informačního obsahu způsobem, který bude zaměřen na obyvatelstvo a přinese zvýšení životní úrovně,

•

nezměřitelný přírůstek pracovních sil vzniklý realizací projektu, např. správa a servis výpočetní techniky apod.

Očekávané celospolečenské dopady (cca do pěti let po realizaci projektu): Dle kritérií eEurope byly vybrány některé zásadní indikátory, které projekt ovlivní. Předpokládáme, že ovlivní i další identifikátory, nicméně pro účely vyhodnocení celospolečenských dopadů jsou tyto dostatečné. A.

Přístup obyvatel na internet

A.1 - procento členů domácností nebo fyzických osob, které mají přístup k internetu z domova. Současná úroveň penetrace Internetu je celostátně na 1,5 % (počítáno na domácnosti, podle prognóz vývoje předpokládáme zvýšení min. na 15 %) během pěti let od spuštění provozu.



Verze 2.1

Strana 3-9


B.


Přístup firem a využívání ICT firmami

B.1 – procento zaměstnanců používající počítač připojený k internetu ke své normální práci. C.

Cena přístupu k internetu

C.1 – cena přístupu k internetu podle frekvence použití (20, 30, 40 hodin/měsíc, neomezeně). Cena za širokopásmový Internet bude v odlehlých regionech PK (v projektu účastných) plně srovnatelná s tržní cenou ve srovnatelných regionech, kde existuje nabídka vysokorychlostního Internetu. D.

e-government

D.1 – počet základních veřejných služeb plně přístupných on-line. Očekáváme výrazné zvýšení nabídky služeb prostřednictvím vybudovaného obsahu a obsahu vytvořeného dalšími komerčními subjekty a v sektoru školství. E.

e-learning

E.1 – počet žáků na počítač s internetovým připojením. V současné době mají žáci na základních školách v celém Plzeňském kraji 3,9 PC na 100 žáků, přičemž žáci ve velkých městech mají nepoměrně větší zastoupení. E.2 – procento fyzických osob používajících internet ve vztahu ke vzdělávání a zvyšování kvalifikace podle typů vzdělávání (školy, postgraduální studium, další formy). Očekáváme zvýšení informační gramotnosti obyvatelstva. J.

Rozšíření širokopásmové komunikace

J.1 – procento firem s širokopásmovým přístupem. J.3 – procento veřejné správy s širokopásmovým přístupem. Vazba na využití informačních center v rámci celoživotního vzdělávání V rámci řešení 1.etapy Státní informační politiky ve vzdělávání přistoupilo MŠMT v roce 2003 k vyhlášení rozvojového programu na podporu zvyšování informační gramotnosti učitelů. Program pomáhal aktivním školám stát se tzv. informačními centry a získat od MŠMT statut informačního centra a finanční dotaci na činnost. Školy jsou ideálními místy pro vytvoření odpovídající sítě center celoživotního vzdělávání zaměřených na počítačovou a informační gramotnost, zejména pokud jsou aktivní, dobře vybavené. Úkolem centra je pořádání seminářů, workshopů, panelových diskuzí, vzdělávacích aktivit pro ostatní školy, prezentačních akcí – vše k tématu ICT ve výuce. Zároveň se škola po udělení statutu stává i vzdělávacím centrem. V rámci vyhlášeného rozvojového programu chtělo MŠMT poskytnout prostor školám, které disponují dostatečným technickým zázemím a zároveň mají ve škole kvalifikované a zkušené učitele v problematice ICT. Informační centrum se stává pro ostatní školy i inspirativní školou se zkušenostmi pro implementaci ICT do výuky.



Verze 2.1

Strana 3-10



Dalším stupněm působení informačních center je otevření školy veřejnosti, poskytnutí svých zkušeností a technického zázemí pro oblast celoživotního vzdělávání. Fungující systém celoživotního vzdělávání vyžaduje vytvoření vzdělávacích institucí, které by zabezpečily otevřené příležitosti ke vzdělávání ve všech oborech a zájmových oblastech pro všechny. Pluralita a mnohotvárnost příležitostí ke vzdělávání jsou rozhodujícím prvkem v rozvoji celoživotního učení pro všechny. Školy a školská zařízení již v současné době hrají významnou úlohu ve vzdělávání veřejnosti. Tato úloha se bude v budoucnosti rozšiřovat, tak jak se bude měnit postavení vzdělání ve společnosti a zároveň se bude zvyšovat technologická a zejména odborná úroveň školských zařízení. Školy, které získaly statut informačního centra, mají technologický a lidský potenciál pro rozvíjení informační gramotnosti veřejnosti a již dnes existují inspirující příklady z praxe, kdy školy organizují kurzy pro rodiče, děti seznamují seniory s Internetem atd. Cílem škol i zřizovatelů je podpořit tento trend a hledat vhodná řešení organizačních, metodických, legislativních a finančních problémů, které existují a s rozvojem těchto aktivit jich bude přibývat. Školy v Plzeňském kraji se do procesu vytvoření sítě informačních center v rámci regionu zapojily. Jejich činnost není zatím koordinována, ale obsahem svých činností se vhodně doplňují a vytvářejí pro učitele a veřejnost zajímavé možnosti dalšího vzdělávání. V současné době působí v Plzeňském kraji 21 informačních center v Plzni, Přešticích, Plasích, Horšovském Týnu, Štěnovicích, Horažďovicích, Nepomuku, Janovicích nad Úhlavou a Radnici. Podle stupně vzdělávání se jedná o 10 základních škol, 3 gymnázia, 6 středních odborných škol (průmyslovou školu stavební, dopravní, elektrotechnickou, strojnickou, střední školu poštovní a obchodní), 1 střední odborné učiliště (energetické) a Službu škole v Plzni. Svojí činnosti obsáhnou od základních školení obsluhy počítače přes školení konkrétních dovedností obsluhy aplikačního software až po náročná školení implementace výukového software do vyučovací hodiny, modelů využívání ICT ve vyučování v rámci projektové výuky nebo ukázek aplikace ICT v jednotlivých předmětech. V rámci svojí činnosti již nyní 6 škol se statutem informačních center v Plzeňském kraji deklaruje svoje zaměření na celoživotní vzdělávání a působí v roli poskytovatele školení a kurzů pro dospělé a veřejnost. Zapojení do sítě celoživotního vzdělávání vyžaduje organizační změny v režimu fungování školy a ve většině škol zvýšení vybavenosti. Problematika otevřenosti škol veřejnosti je šancí pro školy získat prostředky z fondů EU na základě podaných projektů.



Verze 2.1

Strana 3-11



3.4. Fáze projektu Předinvestiční fáze – sled činností, které je nutné udělat, aby se mohl projekt řádně spustit. Jde především o zajištění spolufinancování obcí, podpisy smluv s obcemi, zajištění spolufinancování na MMR, MIČR, koordinace s projekty, které realizuje stát, nastavení pravidel pro Provozovatele, nastavení mechanismů finančního řízení, zajištění pracovních míst, definování projektového záměru a projektová příprava, zpracování projektové dokumentace, výběr konečných lokalit, zadání pro výběrové řízení, vyhodnocení výběrového řízení, definování společných oblastí pro rozvoj vzdělanosti a její podporu prostřednictvím knihoven, definování prioritních kapitol pro tvorbu obsahu, součinnost s jinými projekty např. pro financování provozu knihoven a škol apod. Dále je nutné začít s budováním informačního obsahu a tedy by měly být zajištěny investice z prostředků PK již v roce 2005. Investiční fáze - výstavba a dodávka technologií podle připraveného plánu. Délka této fáze by měla být 12 měsíců. Tato fáze je detailněji popsána v kap. 5. Management projektu. Provozní fáze - zajištění provozu a kontrola kvality poskytovaných služeb. Kontrola finančních ukazatelů a ziskovosti vítězného Provozovatele. Podpora rozvoje a udržování konceptu v souladu s rozvojem budované KI pro podporu internetizace a veřejnou správu s cílem udržet kvalitu služby a bezpečnostní parametry. Délka této fáze bude trvat po dobu 60 měsíců od data ukončení investiční fáze. Poprovozní fáze - zajištění likvidace dodaných technologií po skončení jejich životnosti. Předpokládáme, že technologie budou morálně zastaralé po skončení projektu tj. pěti letech, nicméně pořízená infrastruktura bude funkční a některé části budou schopny dalšího provozu. V této fázi lze těžko předikovat jak rychle půjde technologický vývoj a poptávka po Internetu, nicméně o dalším osudu majetku ve vlastnictví žadatele by mělo být jasno při specifikaci smlouvy s vítězným Provozovatelem. Jednou z možností je převod majetku na Provozovatele za určitých podmínek, jako např. udržení služby pro zákazníky, spojitý rozvoj komunikační infrastruktury v průběhu provozu apod.) Co se týče výpočetní techniky pro knihovny a počítáme s ukončením jeho životnosti a tedy odpisem, pokud bude ještě v provozu, bude převedeno na obce.

3.5. Varianty řešení Studie internetizace V průběhu zpracování Studie internetizace byly analyzovány následující varianty modelu řešení internetizace Plzeňského kraje. Pro vytvoření informačního obsahu je jasný záměr (bude přesně specifikován odborem informatiky Plzeňský kraj) a variantní řešení není požadováno. Vybavení knihoven je rámcově navrženo a rozděleno podle určitého klíče. Varianty internetizace, které připadaly v úvahu jsou: 1. Vytvoření Provozní organizace (vlastněné PK). 2. Výběr Provozní organizace v soutěži (nevlastněné PK). 3. Zabezpečení internetizace jednotlivými obcemi (technické zabezpečení služby a prodej služeb ve správě obcí).



Verze 2.1

Strana 3-12



3.5.1. Analýza jednotlivých variant modelu provozování Varianty byly v průběhu projektu vyhodnoceny následovně: 1. Vytvoření Provozní organizace (vlastněné Plzeňským krajem), Provozní organizace vlastněná 100% nebo většinovým podílem. Tato organizace se může podílet i na realizaci dalších služeb pro PK. Role organizace je zajištění poskytování služby zabezpečeného Internetu a dalších služeb pro obce, jimi zřizované organizace, komerční organizace a obyvatelstvo. Obce poskytnou Provozní organizaci místnosti pro umístění technologií, stavební úpravy a rozvody po budově. Prostředky na tyto úpravy budou hrazeny z projektu, přičemž je počítáno se spolufinancováním obcí. Silné stránky •

Nejjednodušší model financování, majetek ve vlastnictví organizace.

•

Snadné řízení rozvoje a kontrola nákladů.

•

Snadné řízení konceptu a propojení na ostatní sítě státní správy.

Slabé stránky •

Zatím není obvyklé řešení tohoto typu v krajích.

•

Podnikáním v této oblasti by se PK pouštěl do oblasti, kterou nezná, což by přinášelo značné riziko. Nová organizace by poskytovala telekomunikační služby a musela by plnit řadu úkolů telekomunikačního operátora, což by se musela naučit.

•

Financování by mohlo být pro PK riskantní, stejně jako hledání dalších prostředků na rozvoj.

Rizika •

Malá pravděpodobnost na schválení radou PK, v historii zatím založila pouze 1 organizace.

•

Nepředvídatelný vývoj telekomunikačního trhu, který může ovlivnit ceny Internetu v dalších letech a tím ohrozit rentabilitu projektu.

•

Kraj nebude schopen financovat organizaci aby zajistila služby požadovaného rozsahu.

kraje se

2. Vítězná Provozní organizace (nevlastněné krajem) Provozní organizace zvítězí ve výběrovém řízení. Provozní organizace bude provozovat služby na navržené KI z prostředků SROP. Obce poskytnou Provozní organizaci housing technologií, stavební úpravy a rozvody po budově. Prostředky na tyto úpravy budou hrazeny z projektu, přičemž je počítáno se spolufinancováním obcí. Rolí organizace je zajištění poskytované služby zabezpečeného Internetu a dalších služeb pro obce, jimi zřizované organizace, komerční organizace a obyvatelstvo.



Verze 2.1

Strana 3-13



Silné stránky: •

Přesunutí rolí a odpovědností za provoz sítě na Provozovatele, kteří budou zajišťovat navržené řešení a budou dělat byznys který umějí.

•

Schůdný model proveditelnosti.

•

Proveditelný model financování.

•

Snadná technická proveditelnost a bezpečnostních parametrů služby.

•

Možnost propojení na ostatní sítě ISVS a udržení konceptu rozvoje propojení na veřejnou správu.

a

zajištění

kvalitativních

Slabé stránky •

Nutnost hlídat kvalitu poskytovaných služeb.

•

Vedení účetnictví pro potřeby PK a kontrolu cenotvorby, kontrola cen, aby nedošlo k navyšování koncové ceny na úkor dotace.

•

Hlídání neziskovosti projektu.

Rizika •

Provozní náklady Provozní organizace v prvním a druhém roce mohou Být větší než získané výnosy. Vznikne potřeba úvěru, nebo spolufinancování.

•

Vítězná Provozní organizace bude i nadále vystavena konkurenčnímu prostředí a může se stát, že zanikne, nebo úroveň služeb poklesne pod přijatelnou úroveň.

•

Nepředvídatelný vývoj telekomunikačního trhu, který může ovlivnit ceny Internetu v dalších letech a tím ohrozit rentabilitu Provozní organizace.

•

Případná neochota obcí zapojit se na vítěznou Provozní organizaci,. Riziko může být eliminováno smlouvami mezi PK a obcemi.

3. Zabezpečení internetizace jednotlivými obcemi zabezpečení služby a prodej služeb ve správě obcí).

(technické

Varianta předpokládá, že PK zajistí výstavbu infrastruktury a pořízení majetku a obce by se staraly o provoz vybudované komunikační infrastruktury, distribuci služby mezi obyvatelstvo, výběr poplatků apod. Silné stránky •

Neidentifikovány

Slabé stránky •

Projekt by se stal nekoordinovaným a neproveditelným.

•

Nemožnost dohody velkého množství obcí na jednom řešení.

•

Nemožnost poskytovat kvalitní služby, protože by obce stejně musely řešit otázku Provozní organizace a domluvit na způsobu provozování.



Verze 2.1

Strana 3-14



Rizika •

Neproveditelnost.

•

Příliš velké riziko v budování projektu v nesourodém prostředí, kdy záleží na každé zúčastněné obci.

Z diskuze jednotlivých variant byla vybrána varianta č. 2 proveditelná a s nejmenšími riziky tj. varianta vítězného Provozovatele. Tato varianta splňuje požadavky na čerpání prostředků z fondů SROP.

3.5.2. Varianty řešení poslední míle Byla analyzována možnost řešení s výstavbou a bez výstavby poslední míle. Projekt počítá s řešením poslední míle, aby vyhověl pravidlům SROP. Bez toho, aby projekt nebyl přímo zacílen na obyvatelstvo a možnosti jejich připojení, by nebyly tyto podmínky splněny a nebylo by možné čerpat prostředky SROP. Vzhledem k tomu, že projekt nemá za cíl bránit vstupu konkurence do pokrytých regionů, předpokládáme, že ceny Internetu budou stanoveny tržně ve výši srovnatelné v jiných oblastech, kde působí jiná ISP. Vítězný Provozovatel bude mít povinnost připojit, nebo poskytnout sdílení prostorů a technologií pro jakéhokoli jiné ISP, které by projevilo zájem podnikat v dané oblasti.

3.5.3. Varianty připojení knihoven k Internetu V návrhu jsme vyhodnocovali dvě varianty řešení připojení knihoven. První varianta předpokládá, že všechny knihovny, včetně těch, které jsou v oblasti pokrytí, budou připojeny pod záštitou MIČR. Připojení bude realizováno vybraným Operátorem (velmi pravděpodobně ČTc). Druhou variantou je připojení knihoven k Internetu kombinovaným způsobem. Knihovny v oblastech pokrytí zajišťuje provozní organizací. Knihovny mimo jsou připojeny dle projektu MI ČR. Varianty připojení knihoven k Internetu byly vyhodnoceny následovně: 1. Připojení knihoven k Internetu do KI ISVS prostřednictvím připravovaného celorepublikového projektu Internetizace knihoven (PIK) realizovaného MI ČR. Tato varianta připojení knihoven k Internetu znamená připojení do KI ISVS v rámci projektu internetizace knihoven (PIK), který probíhá v České republice pod záštitou MI ČR. MI ČR chce tento projekt realizovat na základě Usnesení Vlády ČR ze dne 15.9.2004, kterým byla realizace PIK schválena. Cílem projektu je připojení všech knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby dle knihovního zákona, tak aby byly schopny splnit podmínky stanovené tímto zákonem v §4, odst. 1 písmeno d) „umožnění přístupu k vnějším informačním zdrojům, ke kterým má knihovna bezplatný přístup, pomocí telekomunikačního zařízení“ v termínu stanoveném rovněž tímto zákonem v §24, odst. 2, tj. do 31. prosince 2006. Realizace přípojek je podmíněna zájmem a technickou připraveností knihovny. Připojení knihoven umožní vytvořit alternativní nabídku míst veřejného přístupu k internetu a rozšíří možnosti přístupu obyvatel k informacím z veřejné správy. Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 3-15



Připojení knihoven ke KI ISVS bude realizováno pomocí IP VPN9 přípojky P1C 512/128 kbit/s dle Rámcové smlouvy. P1C je službou s trvalým připojením k datové síti (pevná přípojka). Spoluúčast knihovny, respektive jejího provozovatele na projektu spočívá v zajištění a financování technických a personálních podmínek pro instalaci a provoz. Předpokladem pro zřízení a užívání služby je technická připravenost v místě instalace a vybavení výpočetní technikou. Pracovní stanice musí splňovat, alespoň minimální konfiguraci pro provoz WWW prohlížeče, musí mít instalován a plně funkční program pro antivirovou ochranu. Stanice by měla být vybavena možností tisku. Po realizaci přípojky je provozovatel knihovny povinen po dobu trvání projektu, tj. 36 měsíců po zřízení přípojky, zajistit veřejný přístup k internetu. MI ČR bude hradit formou přímé intervence náklady na zřízení přípojek a úhradu 100% nákladů za provoz přípojek v dalších 36 měsících po jejich zřízení. MI ČR předpokládá, že bude v průběhu roku 2005 rozhodnuto o pokračování financování provozu realizovaných přípojek i po 3letém období nebo o převedení finančních nákladů na další provoz na provozovatele knihoven. Je předpoklad, že MI ČR bude i po ukončení 3letého provozu náklady s dalším provozem přípojky hradit. V případě, že by MI ČR po ukončení 3letého provozu přípojku – připojení k internetu dále nehradilo, další provoz by byl hrazen z finančních prostředků provozovatele knihoven. Tato varianta připojení k vysokorychlostnímu Internetu nepředpokládá využití finančních prostředků ze SROP, z Opatření 2.2. Silné stránky • Vybudování a provoz připojení k vysokorychlostnímu Internetu bude po dobu 36 měsíců hrazen přímou intervencí ze strany MI ČR • Menší finanční náročnost projektu pro provozovatele/obce knihoven – hrazení provozu připojení k Internetu po ukončení 3letého provozu ze strany MI ČR • Technická proveditelnost a zajištění bezpečnostních parametrů služby. Slabé stránky • Nevyjasněnost financování celého projektu. • Akceptace jediného operátora – ČESKÝ TELECOM Rizika •

Nezajištění finančních prostředků ze strany MI ČR na realizaci a provoz připojení knihoven k vysokorychlostnímu Internetu.

2. Připojení knihoven k Internetu v kombinaci: část zajištění provozní organizací a část dle projektu MI ČR. Tato varianta předpokládá připojení knihoven Plzeňského kraje dvěma způsoby. Knihovny v oblastech pokrytí budou připojeny na vybudovanou komunikační infrastrukturu. Ostatní knihovny budou připojeny pod záštitou MI ČR. Financování provozu všech knihoven by mělo spadat do programu MI ČR. Ministerstvo bude hradit stejnou částku pro připojení knihoven v regionech pokrytí jako pro ostatní knihovny mimo tyto regiony. Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 3-16



V případě, že MI ČR nezajistí financování a jeho projekt nebude spuštěn, budou knihovny mimo regiony pokrytí připojeny náhradním způsobem (dle tržních podmínek). Silné stránky: • Podpora projektu internetizace a přínosy pro Provozní organizaci. • Zajištění připojení na Internet i pro další úřady, které jsou ve stejné budově, nebo velmi blízko. Snížení nákladů na připojení. • Splňuje požadavek Svazu měst a obcí ČR k připojení jiných subjektů než knihoven. • Snadná technická proveditelnost a zajištění kvalitních a bezpečnostních parametrů služby. Slabé stránky: • Nutnost dojednat s MI ČR o rozdělení prostředků určených na provoz knihoven tak, aby nebyly kráceny knihovny připojené Provozní organizací. Rizika: •

Neochota MI ČR financovat provoz na připojení vybraných knihoven.

Jako výhodnější vidíme variantu druhou, protože připojení knihoven v pokrytých oblastech bude zajišťovat stejný provozovatel (Provozní organizace), který bude připojovat místní úřady a jimi zřizované instituce. Tím se ušetří finanční prostředky a zároveň se zvýší příjmy provozní organizace, která bude zpočátku závislá na každém zákazníkovi.

3.6. Koncept řešení internetizace Koncept řešení popisuje způsob a pravidla budování komunikační infrastruktury, jeho propojení do sítí veřejné správy a dalších sítí sloužících podobným účelům. Popisuje i organizační a bezpečnostní problematiku v rámci ČR. Projekt počítá s ukončením rámcové smlouvy v roce 2006 a řeší rozvoj v horizontu po skončení rámcové smlouvy.

3.6.1. Kontext projektu s budováním podobných sítí v dalších krajích Internetizace krajů probíhá v Moravskoslezském kraji a v kraji Vysočina. Projekt kraje Vysočina řeší vybudování páteřní sítě a je řízen krajským úřadem. Projekt je vázán na navazující projekty řízené dalšími obcemi, které řeší jejich financování. Kraj Vysočina žádá o prostředky SROP. Projekt Moravskoslezského kraje financuje MI ČR a řeší dvě oblasti: •

Budování přenosové infrastruktury, typové řešení jedné oblasti.

•

Technické řešení propojení sítí v rámci celé ČR na vyšších vrstvách.



Verze 2.1

Strana 3-17



3.6.2. Základní principy – komunikace Popis základních principů fungování infrastruktury. Budovaná komunikační infrastruktura není určena pouze pro obyvatelstvo, ale i pro komerční sektor a veřejnou správu. Z toho vyplývá řada požadavků na její budování, zejména s ohledem na bezpečnost přenášených informací a zabezpečení přístupů. Základem pro budování KI je komunikace uvnitř a mezi organizacemi. Projekt výstavby KI musí respektovat princip budování oddělených komunikačních vrstev s určitou mírou zabezpečení. Tyto principy musí být respektovány v souladu s budování jiných sítí v ČR (již zmíněná síť GOVBONE). Nerespektování těchto principů může vést k nepoužitelnosti vystavěné KI pro připojení úřadů státní správy a samosprávy, což by vedlo k následnému budování dalších sítí a tedy k neefektivně vynaloženým prostředkům. Komunikační infrastruktura musí splňovat následující požadavky: •

Připojení soukromých uživatelů do Internetu definovanými přenosovými rychlostmi od 256 kbit/s výše s ohledem na běžně užívané technologie koncových zařízení uživatelů.

•

Připojení neveřejných subjektů do Internetu definovanými přenosovými rychlostmi od 256 kbit/s výše s ohledem na technologie běžně používané v jejich lokálních sítích.

•

Možnost propojování sítí subjektů státní správy s regionální samosprávou odpovídající bezpečnostním a zákonným požadavkům.

•

Technologie nesmí mít žádná omezení v možnosti nasazení v daném regionu Plzeňského kraje.

Na základě těchto požadavků je možné prohlásit, že jediným možným řešením je v současnosti vybudování sítě užívající protokolový stoh TCP/IP s maximální nezávislostí na přenosové infrastruktuře a koncových zařízeních uživatelů. Zároveň navrhujeme i základní přenosovou infrastrukturu, kterou bude možné obecně aplikovat v prostředí Plzeňského kraje (viz kapitola 7).

3.6.3. Flexibilita Z hlediska životaschopnosti a rozvoje navrženého řešení je nutné zajistit, aby technicky navržená síť splňovala následující aspekty: •

Flexibilitu řešení je nutné zajistit z důvodu četných změn na služby zejména ve státním sektoru. Změny v samosprávě a státní správě jsou velmi četné a přináší nové požadavky na připojení, způsoby komunikace, její zabezpečení apod. Proto je nutné důrazně dodržovat obecně platné standardy, které jsou podporovány širokým okruhem výrobců.

•

Nasazování technologií s modulární a škálovatelnou architekturou, která umožní rozšiřování komunikační infrastruktury, případně její upgrade na vyšší rychlosti.

•

Dimenzování s ohledem připojení v ČR.

•

Nasazování technologií s ohledem na možnosti budoucího rozvoje ve vztahu ke konvergenci sítí.

•

Nasazování technologií vzhledem k rozvoji sítí státní správy.


na

zvyšování


penetrace

Verze 2.1

internetového

Strana 3-18



3.6.4. Služby operátorů a možnosti jejich využívání Mimo dosah oblastí pokrytí bude nutné připojit knihovny, pro které se bude realizovat počítačové vybavení. Připojení bude realizováno dostupnými operátory, případně bude výběr operátora podléhat rozhodnutí MIČR, které bude zajišťovat financování těchto připojení. Tento aspekt je nutné zvažovat v souvislosti se zajištěním jeho financování.

3.6.5. Správa, servis a kvalita Správa sítě bude svěřena vítěznému Provozovateli. Provozovatel bude zajišťovat financování servisu z vlastních prostředků. Provozovatel bude zajišťovat kvalitu služby dle zadaných parametrů ve výběrovém řízení a podle toho nastaví procesy správy a servisu. K tomuto účelu bude využívat nástrojů dohledu a zaměstnávat servisní techniky, schopné obsloužit zákazníka a provést opravy vadných zařízení. Je možné, že Provozovatel bude využívat třetích stran k zajištění provozu v nočních hodinách a využívat některé služby jako call centrum apod. Řízení správy a dohledu sítě bude podřízeno ekonomickým a kvalitativním hlediskům. Servis vybraných technologií (jako např. rádiových linek a technologií) bude prováděn dodavatelskou firmou, případně Provozovatelem, pokud to technologie a platné předpisy umožní a dosáhne se tímto snížení nákladů. Tyto otázky budou řešeny ve výběrovém řízení. Kvalita služby je záležitostí Provozovatele, nicméně bude kontrolována i Zadavatelem. Důvodem je poskytování finanční dotace a kontrola, zda jsou vynaložené prostředky efektivně a účelně využívány. Pro zajištění servisu v prostorách vlastněnými obecními úřady bude obcemi poskytována nezbytná součinnost. Tato součinnost bude zakotvena v partnerských smlouvách mezi obcemi a Plzeňským krajem. KÚ Plzeň - odbor informatiky bude zajišťovat správu a provoz datového skladu, vybudovaného pro účely tvorby obsahu. Pro servis druhé úrovně bude využívat dodavatele, který tuto technologii implementoval. Financování bude provádět Plzeňský kraj.

3.7. Návaznost projektu na strategické dokumenty 3.7.1. Návaznost projektu na strategické dokumenty s vazbou na regionální a strukturální politiku ČR A EU 3.7.1.1. Státní informační a komunikační politika (e-Česko 2006) Základní informace a cíle SIKP (e-Česko 2006) Vláda České republiky se ve snaze maximálně využít obrovský potenciál moderních informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT) rozhodla nově definovat cíle státu v oblasti tzv. informační společnosti a v oblasti telekomunikací a formulovat novou strategii státu pro nadcházející období, s výhledem do roku 2006.



Verze 2.1

Strana 3-19



Na rozdíl od původního přístupu, kdy byly koncepce v obou oblastech zpracovány samostatně (formou dokumentů „Státní informační politika: cesta k informační společnosti“ a „Národní telekomunikační politika“), se vláda rozhodla respektovat úzkou provázanost a všeobecný trend konvergence obou těchto oblastí a vytvořit jeden společný strategický a koncepční dokument s názvem Státní informační a komunikační politika – e-Česko 2006. Tímto názvem vláda reflektuje také přeměnu oboru telekomunikací na elektronické komunikace. Jako členská země EU se Česká republika přihlásila k aktualizovanému evropskému akčnímu plánu „eEurope 2005: Informační společnost pro všechny“. Navrhovaná „Státní informační a komunikační politika“ se proto orientuje zejména na rozpracování záměrů a požadavků tohoto koncepčního dokumentu do národních podmínek tak, aby Česká republika dostála svým závazkům vůči EU a zároveň vytěžila maximum z možností, které jí skýtá potenciál ICT. Priority Akčního plánu eEurope 2005 nebyly do Státní informační a komunikační politiky převzaty automaticky, ale byly posouzeny ve vztahu k současnému stavu v ČR. Úkolem bylo stanovit národní cíle tak, aby jednak zohlednily evropské priority, ale aby zároveň reagovaly i na specifické potřeby ČR. Z tohoto důvodu byly následně stanoveny prioritní oblasti ČR v pořadí podle důležitosti: •

dostupné a bezpečné komunikační služby,

•

informační vzdělanost,

•

moderní veřejné služby on-line,

•

dynamické prostředí pro elektronické podnikání.

Po začlenění ČR do jednotného vnitřního trhu vláda ČR očekává další růst tlaků konkurenčního prostředí na restrukturalizaci národní ekonomiky na úrovni makroekonomické i mikroekonomické. Spolu s tím vyvstává potřeba modernizace a zlepšení výkonu veřejné správy na úrovni ústřední, regionální i místní. Efektivní využívání ICT může vést k růstu produktivity, zaměstnanosti, ke zlepšení kvality poskytovaných služeb a v neposlední řadě i k významným úsporám prostředků vynakládaných z veřejných rozpočtů. Těžištěm tohoto koncepčního dokumentu není podrobné rozpracování záměrů v jednotlivých sektorech či stanovení dílčích úkolů s konkrétními termíny jejich plnění. Hlavní důraz je kladen na zásady a principy, které vláda hodlá uplatňovat při dalším rozvoji informační společnosti v ČR. Projekty orgánů veřejné správy, jejichž cílem bude naplňovat úkoly vyplývající ze Státní informační a komunikační politiky, budou zpracovávány v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (č. 218/2000 Sb.) a prováděcí vyhláškou MF č. 40/2001. Zajištění bezpečných, ekonomicky i geograficky dostupných moderních služeb elektronických komunikací považuje vláda za základní předpoklad konkurenceschopnosti české ekonomiky. Bez moderní komunikační infrastruktury nelze zajistit rovnocenné postavení české ekonomiky v rámci EU. Zároveň je tato infrastruktura základním předpokladem pro vytvoření široké nabídky služeb informační společnosti pro občany a firmy působící na území České republiky.



Verze 2.1

Strana 3-20



Vzhledem k dynamice vývoje v oblasti ICT považuje vláda ČR za potřebné vracet se k této své koncepci a podle potřeby ji aktualizovat. Konstatuje rovněž, že z důvodu dynamického vývoje sektoru ICT není možné konkrétně a objektivně definovat cílový stav, jehož by mělo být dosaženo do roku 2006. Aktuálně se vláda zaměří zejména na: •

budování moderních a bezpečných služeb veřejné správy dostupných on-line,

•

pokračování liberalizace sektoru elektronických komunikací s cílem zajistit efektivní konkurenční prostředí, které povede ke snížení cen služeb a podpoře investic,

•

podporu rozšíření vysokorychlostního přístupu k internetu a zajištění jeho dostupnosti pro všechny skupiny obyvatelstva,

•

pokračování legislativního zakotvení informační společnosti tam, kde je to vhodné,

•

podporu zvyšování počítačové gramotnosti obyvatelstva,

•

podporu rozvoje elektronického podnikání vytvářením vhodných technologicky neutrálních podmínek.

Ostatní klíčové oblasti rozvoje informační společnosti, jako je například ochrana autorských práv a ochrana osobních údajů, považuje vláda v současné době za dostatečně a odpovídajícím způsobem zajištěné. Vláda bude v těchto oblastech sledovat evropské trendy a bude včas přijímat nutná opatření. Východiska SIKP (e-Česko 2006) Na lisabonském summitu v březnu 2000 schválila Evropská rada strategický cíl přeměny Evropské unie do roku 2010 v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku schopnou udržitelného růstu, s více a lepšími pracovními místy a s posílenou sociální soudržností. Podpora budování informační společnosti je přitom chápána jako jeden ze stěžejních kroků pro dosažení těchto cílů. Následně byly vypracovány ambiciózní strategie a akční plány pro rozvoj evropské informační společnosti: •

Akční plán členských zemí eEurope 2002

•

Akční plán kandidátských zemí eEurope+ 2003

•

Akční plán členských zemí eEurope 2005

Česká republika se v roce 2001 připojila k akčnímu plánu eEurope+ 2003, společnému závazku kandidátských států EU v oblasti rozvoje informační společnosti, který vznikl jako reakce na akční plán členských států EU eEurope 2002. V následujícím období se Česká republika soustředí na naplňování cílů Akčního plánu eEurope 2005. Koncepce členských zemí „eEurope2005: Informační společnost pro všechny“ obsahuje hlavní prioritní oblasti, jejichž naplnění očekává do roku 2006. Jde o moderní on-line služby veřejné správy zahrnující oblasti e-governmentu, e-learningu a e-zdravotnictví, dynamické prostředí pro rozvoj elektronického obchodu, široce dostupné vysokorychlostní připojení za konkurenceschopné ceny a bezpečnou komunikační infrastrukturu.



Verze 2.1

Strana 3-21



Státní informační a komunikační politika rozpracovává obsah a priority eEurope 2005 do následujících čtyř hlavních prioritních oblastí, které plně pokrývají prioritní oblasti eEurope 2005 a zároveň reflektují specifickou pozici ČR jako přistupující země, které ještě zbývá dokončit některé úkoly z předchozího akčního plánu kandidátských zemí eEurope+. Čtyři prioritní oblasti Státní informační a komunikační politiky jsou řazeny podle významu, který jim vláda ČR přikládá: 1. Dostupné a bezpečné komunikační služby: zahrnuje problematiku regulace trhu elektronických komunikací a posilování konkurence na trhu, včetně převzetí nového evropského regulačního rámce elektronických komunikací, a dále dořešení zbývajících úkolů z koncepce eEurope+ v oblasti dostupnosti základních (tzv. úzkopásmových) i vysokorychlostních internetových služeb. 2. Informační vzdělanost: zahrnuje především problematiku „informatizace škol“ a problematiku informační gramotnosti, e-learningu a řešení problému digital divide. 3. Moderní veřejné služby on-line: zahrnuje veřejné on-line služby, tedy především služby e-governmentu, e-procurementu a e-zdravotnictví. 4. Dynamické prostředí pro elektronické podnikání zahrnuje opatření státu zejména v legislativní oblasti a odpovídá stejnojmenné prioritní oblasti eEurope 2005. Návaznost SIKP (e-Česko 2006) na projekt Vláda rovněž považuje za prioritu vytvořit alternativní nabídku míst veřejného přístupu k internetu. V současnosti tvoří nejrozsáhlejší síť veřejně přístupných institucí, které nabízejí přístup k internetu, veřejné knihovny. Vláda předpokládá, že se tato síť bude v nejbližších letech dále dynamicky rozvíjet, neboť ustanovení v knihovním zákoně předpokládá, že všechny knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby budou do konce roku 2006 schopny poskytovat služby prostřednictvím internetu. Během roku 2004 bude napojeno na internet přibližně 1700 knihoven, takže přibližně 76 % obyvatel bude žít v místě, kde knihovna nabízí veřejný internet. Knihovny jsou díky svému zaměření a atmosféře vhodné jako jedno z možných kontaktních míst veřejné správy, a také jako informační centrum. Knihovny a další paměťové instituce by měly zajistit rovný přístup k tradičním i elektronickým informačním zdrojům pro oblast vzdělávání, výzkumu, vývoje a podnikání.

3.7.1.2. Program eEurope 2005 V této kapitole uvedeme jak souvisejí kritéria programu eEurope 2005 s cíly tohoto projektu. Kritéria měření programu eEurope V této kapitole uvedeme kritéria hodnocení skutečného stavu v jednotlivých zemích a pravidelné měření stavu a zveřejňování výsledků.



Verze 2.1

Strana 3-22



Akční plán „eEurope 2005“ je založen na vzájemně provázaných oblastech: •

•

Moderní on-line veřejné služby: o

e-government

o

e-learning services

o

e-health services

Dynamické prostředí pro e-bussiness Pro výše uvedené oblasti musí být splněny následující podmínky: o

Široce přístupný širokopásmový přístup za konkurenceschopné ceny

o

Bezpečná informační infrastruktura

V následující kapitole jsou popsány relevantní kritéria, vztahující se k tomuto projektu. Tyto kritéria jsou dělena do několika kategorií. •

Internetové identifikátory A. Přístup obyvatel na internet Zásadní indikátory: A.1 - procento členů domácností nebo fyzických osob, které mají přístup k internetu z domova. A.2 - procento fyzických osob pravidelně používajících internet. B. Přístup firem a využívání ICT firmami Zásadní indikátor: B.1 – procento zaměstnanců používající počítač připojený k internetu ke své normální práci C. Cena přístupu k internetu Zásadní indikátor: C.1 – cena přístupu k internetu podle frekvence použití (20, 30, 40 hodin/měsíc, neomezeně)

•

Moderní on-line služby D. e-government Zásadní indikátor: D.1 – počet základních veřejných služeb plně přístupných on-line Doplňkové statistické indikátory: D.2 – procento fyzických osob používajících internet ke kontaktu s veřejnou správou podle účelu (získání informací, získání formulářů, předání formulářů)



Verze 2.1

Strana 3-23



D.3 – procento firem používajících internet ke kontaktu s veřejnou správou podle účelu (získání informací, získání formulářů, předání formulářů) E. e-learning Zásadní indikátor: E.1 – počet žáků na počítač (širokopásmově/neširokopásmově).

s internetovým

připojením

Doplňkové statistické indikátory: E.2 – procento fyzických osob používajících internet ve vztahu ke vzdělávání a zvyšování kvalifikace podle typů vzdělávání (školy, postgraduální studium, další formy). E.3 – procento firem používajících e-learning ke školení a vzdělávání zaměstnanců. F. e-health Zásadní indikátory: F.1 – procento obyvatel (16 let a starších) používajících internet k vyhledávání zdravotních informací pro sebe nebo jiné F.2 – procento všeobecných praktických elektronických záznamů o pacientech •

lékařů

používajících

Dynamické prostředí pro e-bussines G. nákup a prodej on-line Zásadní indikátor: G.1 – procento celkového obratu firem z e-commerce Doplňkové statistické indikátory: G.2 – procento fyzických osob nakupujících zboží a nebo služby pro soukromou spotřebu přes internet v posledních 3 měsících G.3 – procento firem přijímajících on-line objednávky G.4 – procento firem přijímajících on-line platby při prodeji přes internet G.5 – procento firem nakupujících on-line H. e-bussines připravenost Zásadní indikátor: e-bussines index (složený indikátor) – bude pilotně ověřováno v roce 2003



Verze 2.1

Strana 3-24


•


Bezpečná informační infrastruktura I. Zkušenosti a užití internetu s ohledem na bezpečnost ICT Zásadní indikátory: I.1 – procento fyzických osob s přístupem k internetu, které se setkaly s bezpečnostními problémy I.2 – procento firem s přístupem s bezpečnostními problémy

•

k internetu,

které

se

setkaly

Širokopásmová komunikace J. Rozšíření širokopásmové komunikace Zásadní indikátory: J.1 – procento firem s širokopásmovým přístupem J.2 – procento členů domácností nebo fyzických osob s širokopásmovým přístupem J.3 – procento veřejné správy s širokopásmovým přístupem

Podrobnější informace jsou v příloze č. 3. tohoto dokumentu.

3.7.1.3. Community Acquis Projekt je zcela v souladu s Acquis Společenství; svojí povahou se více či méně dotýká zejména těchto dokumentů a právních aktů: •

Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o strukturálních fondech,

•

Nařízení komise ES č. 1685/2000, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění nařízení Rady ES č. 1260/1999, týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy.

•

Nařízení komise ES č. 1145/2003, kterým se mění Nařízení Komise ES č. 1685/2000 o způsobilosti výdajů pro spolufinancování ze strukturálních fondů.

•

Nařízení Rady (ES) č. 1783/1999 Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj.

•

Rámec podpory společenství (CSF), který zajišťuje koordinaci veškeré pomoci EU. Je realizován prostřednictvím operačních programů.

o

obecných

ustanoveních

3.7.1.4. Národní rozvojový plán (NRP) Vazba projektu na Národní rozvojový plán je identifikována zejména v rámci Prioritní osy č. 3 Lidské zdroje. Marginální vazbu projektu na NRP lze nalézt rovněž v Prioritní ose č. 5 Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství a Prioritní ose č. 6 Rozvoj cestovního ruchu.



Verze 2.1

Strana 3-25



3.7.1.5. Program rozvoj kraje (PRK) Projekt internetizace Plzeňského kraje je v souladu s Programem rozvoje kraje; konkrétně vychází z Problémového okruhu 1 Ekonomika, z Opatření 1.5. Podpora vytváření a realizace nových produktů cestovního ruchu, služeb a programových nabídek, z Opatření 1.6. vytváření a udržení nových pracovních míst. Projekt dále vychází z Problémového okruhu 2 Lidské zdroje, z Opatření 2.2. Optimalizace kapacit občanské vybavenosti, z Opatření 2.3. Zavádění systémů celoživotního učení a z Opatření 2.5. Rozvoj společenství občanů. Zásadní vazba projektu na tento strategický rozvojový dokument je v rámci Problémového okruhu 3 Územní rozvoj, konkrétně v Opatření 3.6. Rozvoj informačních systémů. Dále projekt rovněž vychází z Problémového okruhu 4 Venkov, konkrétně z Opatření 4.3. Rozvoj komunikace a spolupráce na venkově.

3.7.1.6. Společný regionální operační program (SROP) Projekt naplňuje Prioritu č. 2 Společného regionálního operačního programu „Regionální rozvoj infrastruktury“ a Opatření č. 2.2. „Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech“. * Poznámka: Program rozvoje územního obvodu Plzeňského kraje byl vytvořen Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje, o.p.s. ve spolupráci s krajskou samosprávou a se zástupci odborných institucí a sociálních partnerů v Plzeňském kraji. Dokument navazuje na Strategii rozvoje Plzeňského kraje (1998) a Regionální operační program NUTS II Jihozápad (1999).

3.7.2. Návaznost projektu na cíle a priority regionální státní politiky 3.7.2.1. Státní informační politika ve vzdělávání Cíle a priority SIPVZ a hlavní dokumenty Vláda schválila svým usnesením č. 351/2000 ze dne 10. dubna 2000 Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání. Koncepce specifikuje cíle dalšího postupu České republiky při zajišťování informační gramotnosti občanů. Přednostně se věnuje dvěma základním okruhům: •

Zajištění informační infrastruktury vzdělávání, tj. zpřístupnění informačních a komunikačních technologií (ICT) všem, kteří procházejí vzdělávací soustavou.

•

Vytvoření rámce, který poskytne prostor pro využití možností ICT pro zkvalitnění vzdělávacího procesu v komplexně pojatém využití ICT.

Koncepce vychází ze skutečnosti, že informační technologie pronikají do všech oblastí lidské činnosti, které velmi výrazně ovlivňují. Úspěch jedince ve společnosti je dán jeho schopnostmi informace získat, analyzovat a následně využít. I vývoj poznání se zrychluje a s tím spojený růst nových informací a znalostí vede k naléhavé potřebě ve změně vnímání vzdělávání. Postupně se vzdělávací proces bude přesouvat ze škol.



Verze 2.1

Strana 3-26



V koncepci vláda doporučuje starostům měst a obcí podporovat ve spolupráci se školami vzdělávání k informační gramotnosti a vytváření vzdělávacích a informačních center. V koncepci je stanovena a zdůvodněna požadovaná výše účasti státního rozpočtu na financování jednotlivých projektů. V návaznosti na formulované cíle a definované priority obsažené v Koncepci vláda České republiky projednala v březnu roku 2001 dokument Plán I. etapy Realizace SIPVZ a schválila jej usnesením č. 244/2001. Jedná se o dokument, který upravuje a upřesňuje způsob naplnění Koncepce. Z hlediska věcné specifikace cílů Plánu se objevuje závazek: 1. Vytvořit podmínky umožňující účelné a efektivní zavedení ICT do výuky ZŠ, SŠ včetně VOŠ a následně dosáhnout informační gramotnosti absolventů do konce roku 2005. 2. Do konce roku 2001 vybavit 70 % ZŠ, SŠ včetně VOŠ alespoň jednou učebnou s kvalitními multimediálními počítači, učebnu připojit k internetu. 3. Dosáhnout využití ICT jako běžného pracovního nástroje učitele u 75 % učitelů ZŠ, SŠ, včetně VOŠ do konce roku 2005. 4. Vytvořit podmínky pro efektivní zapojení škol do systému celoživotního vzdělávání občanů v oblasti ICT do konce roku 2005. V rámci hodnocení plnění plánu bude MŠMT předkládat každoročně zprávu o plnění Plánu a stavu rozpracovanosti jednotlivých projektů i míry dosažených konečných cílů Plánu. Způsob realizace státní informační politiky ve vzdělávání byl rozdělen do následujících programů: 1. Projekt I – Informační gramotnost 2. Projekt II – Vzdělávací SW a informační zdroje 3. Projekt III – Infrastruktura 4. Projekt Koordinačního centra SIPVZ Při realizaci bylo potřeba zajistit následující činnosti na straně MŠMT: •

Začlenit postupně využití ICT a prvky informační gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů.

•

Zajistit podporu škol v rámci Projektů I-III.

•

Vyvíjet činnost směřující k vytvoření legislativních podmínek podporujících dosažení cílů specifikovaných v Usnesení vlády č. 351/2000.

•

Zajistit metodickou podporu škol při rozvoji ICT na škole, kontrolu a vyhodnocení.

•

Požadavky na součinnost ze strany škol: •

Určit pracovníka zodpovědného za rozvoj ICT na škole – ICT koordinátora.

•

Vytvořit plán rozvoje ICT na škole.

•

Zajistit základní motivaci a podporu učitelů účastnících se implementace ICT do výuky.



Verze 2.1

Strana 3-27



V rámci naplňování cílů Plánu I. etapy SIPVZ předložilo MŠMT vládě Průběžnou zprávu o plnění plánu realizace Státní informační politiky ve vzdělávání do 31. 12. 2003. Vláda materiál svým usnesením č. 455 ze dne 12. 5. 2004 vzala na vědomí. Průběh a výsledky I. etapy SIPVZ v ČR Aktuálním stavem realizace a plnění dílčích cílů SIPVZ se zabývala zpráva, kterou vláda projednala dne 12. 5. 2004 s názvem Průběžnou zprávu o plnění plánu realizace Státní informační politiky ve vzdělávání do 31. 12. 2003. Z obecného hlediska bylo v rámci realizace I. etapy výrazně sníženo průměrné stáří počítačů, které se na školách používají. Generální dodavatel vybavil v roce 2002 za období 10 měsíců 3620 škol celkem 25 000 novými počítači. V každé škole vytvořil lokální síť a provedl připojení k internetu. O dodanou infrastrukturu se bude starat a zodpovídat za funkčnost všech služeb do 31. 8. 2005. Usnesení Vlády ČR týkající se Státní informační politiky ve vzdělávání •

Usnesení Vlády ČR ze dne 31. 5. 1999 č. 525 k návrhu informační politiky.

•

Usnesení Vlády ČR ze dne 11. 10. 1999 č. 1059 k návrhu Koncepce budování informačních systémů veřejné správy.

•

Usnesení Vlády ČR ze dne 31. 5. 2000 č. 527 o Akčním plánu realizace státní informační politiky pro období do konce roku 2002.

•

Usnesení Vlády ČR ze dne 19. 7. 2000 č. 721 ke zprávě o činnosti Rady vlády ČR pro státní informační politiku za rok 1999 a k Vyhodnocení dosavadního postupu realizace státní informační politiky.

•

Usnesení Vlády ČR ze dne 10. 4. 2001 č. 351 o Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání.

•

Usnesení Vlády ČR ze dne 14. 3. 2001 č. 244 o plánu I. Etapy realizace státní informační politiky ve vzdělávání.

•

Usnesení Vlády ČR ze dne 8. 10. 2003 č. 992 k průběžné zprávě o plnění plánu realizace státní informační politiky ve vzdělávání a o Aktualizovaném plánu II. Etapy Realizace státní informační politiky ve vzdělávání.

•

Usnesení Vlády ČR ze dne 24. 3. 2004 č. 244 o Státní informační a komunikační politice.

•

Usnesení Vlády ČR ze dne 12. 5. 2004 č. 455 k Průběžné zprávě o plnění plánu realizace Státní informační politiky ve vzdělávání do 31. 12. 2003.

•

Usnesení Vlády ČR ze dne 25. 8. 2004 č. 792 o Koncepci financování informačních a komunikačních služeb ve školách po roce 2005.

3.7.2.2. Projekt internetizace knihoven (projekt MKČR a MIČR) Projekt v oblasti internetizace knihoven navazuje na následující dokumenty: •

Dokument Státní informační politika ve vzdělávání.

•

Zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, který předpokládá vybavení všech veřejných knihoven připojením k internetu do konce roku 2006 (knihovní zákon).



Verze 2.1

Strana 3-28



•

Usnesení vlády ČR č. 992 ze dne 8. 10. 2003, kterým byla schválena realizace Projektu internetizace knihoven. Realizací tohoto Projektu bylo pověřeno Ministerstvo informatiky ČR ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR. Vláda ČR v tomto Usnesení ukládá MI ČR a MK ČR v roce 2003 v rámci Intranetu veřejné správy (IVS) připojení 360 veřejných knihoven na internet, do konce roku 2006 připojení všech veřejných knihoven na internet v souladu s knihovním zákonem a ministru informatiky zpracovat ve spolupráci s Ministrem kultury a vládě do 31. prosince 2003 předložit návrh koncepce Projektu internetizace knihoven.

•

Usnesení vlády ČR č. 44 ze dne 14. 1. 2004, kterým byla schválena Koncepce Projektu internetizace knihoven. Vláda ČR v tomto Usnesení ukládá ministru pro místní rozvoj provést do 29. února 2004 analýzu možností využití Strukturálních fondů Evropské unie pro realizaci Projektu internetizace knihoven, ministru informatiky ve spolupráci s ministrem kultury zpracovat a vládě do 30. června 2004 předložit návrh Projektu včetně časového harmonogramu, zajistit do roku 2006 v rámci Komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy připojení všech knihoven k internetu v souladu s knihovním zákonem, předložit vládě do 30. června 2007 zprávu o plnění Projektu a ministru informatiky zpracovat a vládě do 30. června 2004 předložit návrh způsobu financování Projektu.

•

Dokument Koncepce Projektu internetizace knihoven, který popisuje návrh řešení realizace Projektu, způsob financování Projektu a vztahy jednotlivých zúčastněných subjektů v Projektu.

•

Dokument Státní informační a komunikační politika, který byl vládou schválen 24. 3. 2004. V tomto dokumentu je definováno, že knihovny a další paměťové instituce by měly zajistit rovný přístup k tradičním i elektronickým informačním zdrojům pro oblast vzdělávání, výzkumu, vývoje a podnikání.

•

Usnesení vlády ČR č. 877 ze dne 15. 9. 2004, kterým byl schválen Projekt internetizace knihoven – PIK. Vláda ČR v tomto Usnesení ukládá ministru informatiky realizovat připojení všech knihoven evidovaných dle zákona č. 257/2001 Sb., knihovní zákon, k internetu do konce roku 2006 a zajistit financování z rozpočtové kapitoly Ministerstva informatiky, dále pak vypracovat a do 30. června 2010 předložit vládě závěrečnou zprávu realizace PIK. Ministru informatiky ve spolupráci s ministrem kultury zpracovat a předložit vládě do 31. března 2006 k posouzení návrh Pokračování Projektu internetizace knihoven v dalším období a ministru kultury ve spolupráci s ministrem informatiky vypracovat a do 30. listopadu 2004 předložit vládě novelizaci nařízení vlády č. 288/2002 Sb. Dále pak ministru financí provést případná rozpočtová opatření, kterými se v rozpočtové kapitole Ministerstva informatiky vytvoří finanční předpoklady k realizaci úkolů tohoto Usnesení.

•

Dále je tento Projekt vytvářen taktéž v souladu s Národní rozvojovým plánem (NRP), který popisuje základní rámec stanovující priority České republiky a strategii určení pomoci ze SF EU.

•

A také v souladu se Společným regionálním operačním programem (SROP), což je sektorový operační program zaměřující se na rozvoj regionů. Jeho součástí je také opatření 2.2 – Rozvoj informačních a komunikačních technologií v obcích a regionech. Toto opatření je využitelné pro tento Projekt.



Verze 2.1

Strana 3-29



•

V souladu s Programovým jednotlivá opatření SROP.

•

A v souladu s příručkou pro žadatele SROP označována jako 2. revize 1. vydání a je ucelenou podobou příručky pro 2. kolo výzvy programu SROP.

dodatkem

SROP,

který

konkretizuje

3.8. Vyhodnocení dotazníků a informací z obcí Pro získání potřebných informací o stavu komunikačních technologií používaných subjekty samosprávy byla po diskuzi s pracovníky KÚ zvolena forma dotazníku (vzor je uveden v příloze). Tento dotazník byl rozeslán pracovníky odboru informatiky KÚ na obce PK a k datu 29. 10. byla získána odpověď od 227 obcí (cca 46 % obcí). Dotazníky jsou z obcí průběžně vyplňovány a jsou převáděny do elektronické podoby a jsou dostupné na portále PK na adrese http://kevis.kr-plzensky.cz (tato část portálu vyžaduje přístupové jméno a heslo, které jsou přidělovány pracovníky odporu informatiky KÚ). Cílem je získat do konce roku 2004 odpovědi ze všech 501 obcí PK a používat získané informace pro tvorbu dalších strategií i pro jiné projekty. Ze stávajícího počtu vyplněných dotazníků lze již provést přesnou analýzu stavu informačních a komunikačních technologií v PK a další vyplněné dotazníky pouze tuto analýzu doplní. Vzor dotazníku je v příloze č.9.

3.8.1. Dostupné informace Přehled aktuálních informací (vztahující se k internetizaci PK) z dotazníků na obce k 29. 10. 2004. Jsou vyhodnoceny pouze obce, které odpověděly na dotazník zaslaný Odborem informatiky Krajského úřadu Plzeňského kraje. Obce III Počet obcí Průměrná cena měsíční za internet (Kč) Cena minimální

Obce II

Obce I

9

10

204

11 166

3 646

628

4000

595

-

26 000

9 500

4 748

>256 kbit/s

140 kbit/s

64 kbit/s

Počet obcí s min. rychlostí 64 Kb

1

10

87

Počet obcí s rychlostí vyšší než 256 Kb

4

3

2

Cena maximální (Kč) Rychlost průměrná (Kb)

507

274

343

Zájem o spoluúčast na projektu (počet obcí)

5

6

102

Zájem o spolufinancování (počet obcí)

4

3

81

Počet PC na vyhodnocovaných MÚ

Tabulka 3-1 Přehled aktuálních informací



Verze 2.1

Strana 3-30



K 29. 10. 2004 bylo v Plzeňském kraji dle podkladů od KÚ PK nepřipojeno na Internet 43 obcí. Tyto obce nemají e-mail adresu a proto nejsou schopny komunikovat elektronickou formou s občany, jinými obcemi i s KÚ PK. Většinou se jedná o menší a velmi malé obce, u nichž je problém jak pořizovací cena zařízení, tak i jejich obsluha. V případě plateb za připojení k Internetu nelze očekávat poptávku a ochotu financovat přípojku k vysokorychlostnímu Internetu a proto v tomto projektu není navrženo vybavení těchto obcí technikou. Pokud není podmínka zřízení přípojky k vysokorychlostnímu Internetu splněna, nelze tato zařízení financovat z prostředků SROP, opatření 2.2.

3.8.1.1. Současné náklady obcí na internet Z uvedené tabulky lze vyhodnotit, že obce utrácejí za Internet diametrálně odlišné částky, i při respektování jejich členění na obce I, II, III. Z toho lze usuzovat, že zájem o využívání Internetu závisí od stupně znalosti Internetu a zvyklosti jej využívat u jednotlivých pracovníků MÚ. Obecně lze konstatovat, že vedení agend elektronicky není obecně užívané a existuje značný prostor pro zlepšení a tak zvýšení efektivity práce orgánů místní samosprávy.

3.8.1.2. Vyhodnocení účasti obcí v projektu a závěry Jak již bylo konstatováno, na dotazník odpovědělo (k 29.10.) 232 obcí, což je 46 % z celkového počtu 501 obcí v PK. Z toho 113 obcí aktivně potvrdilo zájem na projektu a 88 obcí potvrdilo zájem na spolufinancování. Tento výsledek svědčí o tom, že výhody projektu a jeho přínosy nejsou dostatečně známy a zástupci obcí nejsou dostatečně informováni. Navrhujeme aktivně propagovat projekt zástupcům obcí a seznámit je se záměrem projektu a tím co mohou udělat pro svou obec a co je to bude stát a co se od nich očekává. Doporučujeme se zaměřit na vybrané obce v tomto projektu. Účast obcí v projektu a ochota spolupracovat je základní a nejdůležitější podmínkou pro úspěšnost celého projektu.



Verze 2.1

Strana 3-31


Analýza trhu, odhad trhu, marketingová strategie a marketingový mix

4. Analýza trhu, odhad trhu, marketingová strategie a marketingový mix Cílem této kapitoly je zmapovat možnosti připojení na Internet v Plzeňském kraji a identifikovat způsoby jak podpořit dostupnost Internetu a jakými technologiemi. Kapitola dále rozebírá internetizace základních a středních škol, knihoven a role a rozšiřování informačních center. Specifikuje současné ceny za připojení na vysokorychlostní Internet a trendy jimiž se bude vývoj cen ubírat. Dále se kapitola zabývá tím, jaký potenciál mají vybrané regiony a zejména z hlediska připojení obyvatelstva, veřejného a komerčního sektoru.

4.1. Základní informace o Plzeňském kraji Svou rozlohou je Plzeňský kraj třetím největším krajem v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí na deváté místo. Na celkovém počtu obyvatel České republiky se podílí 5,4 %. Po Jihočeském kraji je druhým nejřidčeji zalidněným krajem v České republice. Sídelní struktura kraje je nevyvážená – na metropolitní Plzeň navazuje drobná venkovská struktura. Schází města střední velikosti. Typickým rysem území je vysoký počet malých sídel. Katastrální území obcí do 2000 tisíc obyvatel tvoří více než 4/5 rozlohy kraje a žije v nich přes 30 % obyvatelstva. V současnosti je Plzeň čtvrtým největším městem v Česku. Žije zde 167 000 obyvatel, což je více než 30 % obyvatelstva Plzeňského kraje. Kromě Plzně plní funkci center města Klatovy, Domažlice, Tachov, Rokycany. Vzhledem k nízké hustotě zalidnění mají význam i malá města jako jsou například Sušice, Stříbro, Plasy, Kralovice, Horšovský Týn, Přeštice, Nepomuk aj. Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje v ČR, na tvorbě HDP České republiky se podílí cca 5,5 %. V podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá v porovnání s ostatními kraji páté místo, a to především díky vysoké ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4% podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. Kraj patří v rámci ČR k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 7 %. Údaje o rozloze a obyvatelstvu Plzeňského kraje Rozloha

7 561 km2

Počet obyvatel (k 1.1.2004)

550 113

Podíl obyvatelstva ve věku: 0 - 14 let

16,5 %

Podíl obyvatelstva ve věku: 15 - 59 let

64,8 %

Podíl obyvatelstva ve věku: 60 a více let

18,7 %



Verze 2.1

Strana 4-1



Údaje o rozloze a obyvatelstvu Plzeňského kraje Počet obyvatel na 1 km2

73

Počet obcí

501

Počet částí obcí

1543

Podíl městského obyvatelstva (obce se statutem města)

67,3 %

Podíl obyvatelstva ve městech s 10 000 a více obyvateli

43,8 %

Zdroj www.kr-plzensky.cz. Tabulka 4-1 Údaje o rozloze a obyvatelstvu Plzeňského kraje

4.2. Informační technologie v Plzeňském kraji Stav využívání informačních technologií v Plzeňském kraji je možné charakterizovat následovně: •

Existují velké rozdíly v dostupnosti a kvalitě přístupu k Internetu mezi jednotlivými regiony v Plzeňském kraji.

•

Obce nedostatečně využívají možnosti komunikace s jinými subjekty veřejné správy a s občany.

•

Nedostupnost, resp. nízká dostupnost v některých regionech brzdí jeho rozvoj a prosperitu.

•

Veřejné knihovny jako informační centra obcí v naprosté většině případů nedisponují koncovými místy s vysokorychlostním připojením k Internetu.

•

V menších obcích a některých regionech je díky malému počtu podnikatelských subjektů pro telekomunikační operátory neefektivní budovat kvalitní infrastrukturu Internetu.

•

Poptávka po Internetu je zčásti omezena jeho stávající cenou a zčásti i nízkou nabídkou obsahu z regionu.

4.2.1. Současný stav dostupnosti Internetu v Plzeňském kraji V Plzeňském kraji existují lokality a jednotlivá města v nichž je díky jejich velikosti a počtu uživatelů služba vysokorychlostního Internetu technicky dostupná pro většinu obyvatel a to od více operátorů. Za takovéto lokality je možné pokládat město Plzeň včetně blízkého okolí, města Klatovy, Domažlice, Tachov a Rokycany. V ostatních městech (zbývající obce III. typu) je již situace složitější, ale i zde je pro určité části služba vysokorychlostního Internetu dostupná. Problematická situace je v menších městech a většině obcí. Zde jsou zpravidla uživatelé odkázáni na přístup k Internetu technologiemi neumožňujícími rychlejší přístup než 128 kbit/s a velmi často pouze od jediného operátora.



Verze 2.1

Strana 4-2



4.2.2. Stav internetizace základních a středních škol Plzeňského kraje Plzeňský kraj chápe rozvoj ICT gramotnosti žáků jako jednu ze základních rozvojových priorit své školské politiky a navazuje tímto na cíle a priority státu a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tj. na program Státní informační politiky ve vzdělávání. Kraj si je zcela vědom toho, že se jedná o jednu z klíčových oblastí kurikulární reformy a zároveň jde o významný krok ke zvýšení kvality a relevance vzdělávání a ke zvýšení šancí mladých lidí získat kvalitní a své kvalifikaci a době odpovídající zaměstnání. Skutečnost, že informační gramotnost představuje bezpochyby jednu z několika klíčových dovednostních oblastí pro životní i pracovní úspěch jednotlivců v současné a budoucí informační společnosti, vede kraj k přesvědčení, že finanční prostředky vložené do podpory rozvoje podmínek pro informatizaci vzdělávání jsou vysoce zhodnotitelnou dlouhodobou investici ke zvýšení zaměstnanosti, kvality života a k růstu životních i pracovních šancí obyvatel Plzeňského kraje. Plzeňský kraj byl z hlediska Projektu III – Infrastruktura (Internet do škol) podpořen dle níže uvedené mapy. Výpočetní technikou bylo celkem vybaveno 74% ZŠ a 23% SŠ, celkem 1100 počítačů. LI ZŠ 78 %

KV

UL

SŠ 16 %

HK

ZŠ 71 %

1151 PC

ZŠ 70 %

SŠ 20 %

ZŠ 81 %

SŠ 11 %

2139 PC

SŠ 28 %

SČK

1029 PC

ZŠ 67 % Plz

SŠ 23 %

ZŠ 74 %

3133 PC

ZŠ 43 % SŠ 24 %

PU

1793 PC

ZŠ 71 %

SŠ 23 % 1100 PC

OL

939 PC

P

SŠ 15 % VY

JČ ZŠ 73 % SŠ 20 %

MS

ZŠ 76 %

ZŠ 85 %

SŠ 20 %

SŠ 19 %

1645 PC

3606 PC

1117 PC

ZŠ 73 %

JM

ZL

SŠ 9 %

ZŠ 73 %

ZŠ 71 %

1325 PC

SŠ 21 %

SŠ 14 %

3216 PC

1618 PC

1195 PC

Obrázek 4-1 Aktuální stav k lednu 2004 internetizace základních a středních škol Plzeňského kraje po realizaci projektu Internet do škol



Verze 2.1

Strana 4-3



4.2.3. Vybavenost ICT na základních školách v Plzeňském kraji Níže uvedený obrázek znázorňuje aktuální stav vybavenosti ICT k lednu 2004 na základních školách Plzeňského kraje.

4,4 4,3

Průměr ČR

4,2

Počet PC na 100 žáků

4,0 3,9 3,8

3,6

3,4 3,3 3,2

Kr ál ov

éh ra de ck ý

Hl kr av aj ní m ěs to Pr ah a Li be re ck ý kr aj Kr aj Vy so či na St ře do če sk ý kr aj O lo m ou ck ý kr aj Zl ín sk ý kr aj Pl ze ňs ký kr aj Pa rd ub ic ký kr Ka aj rlo va rs ký Ji kr ho aj m or av sk ý kr aj Ji ho če sk ý kr aj Ús te c M ký or kr av aj sk os le zs ký kr aj

3,0

Obrázek 4-2 Aktuálních stav vybavenosti ICT k lednu 2004 na základních školách v Plzeňském kraji

4.2.4. Vybavenost ICT na středních školách v Plzeňském kraji Níže uvedený obrázek znázorňuje aktuální stav vybavenosti ICT k lednu 2004 na středních školách Plzeňského kraje.

9 8,7

Průměr ČR - SŠ

Počet PC na 100 žáků

8

7

5,9

6

5

4,8

kr av aj sk os le zs ký kr aj

kr aj

lo va rs ký M

or

Ka r

kr a

kr aj

bi ck ý Pa rd u

Ús te ck ý

j

kr aj

če sk ý St ře do

aj kr

av sk ý

Ji h

om or

kr aj ck ý

Pl ze ňs ký

ha Pr a

m ou O lo

kr aj

Hl av ní m ěs to

kr aj

ín sk ý

ad ec ký éh r

lo v Kr á

Zl

kr aj

aj kr ý

oč es ký Ji h

be re ck

Li

Kr aj

Vy so či n

a

4

Obrázek 4-3 Aktuálních stav vybavenosti ICT k lednu 2004 na středních školách v Plzeňském kraji Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 4-4



4.2.5. Podíl PC připojených k Internetu v regionálním školství Níže uvedený obrázek znázorňuje podíl PC připojených k Internetu k lednu 2004 v regionálním školství

96%

94%

92%

92%

St ře d

oč e

sk

ý

kr

aj

kr aj sk ý

kr aj Pl ze ň

ý

kr aj

ec k

ý Ú st

sk

to

Ji

ho m or av

Pr a

ha

kr aj ý sk

vn ím ěs

H la

Zl ín

Li be

re c

ký

ký

kr

aj

kr aj

aj kr

ou c lo m O

M

or a

vs k

os le zs k

ý

kr aj

aj

ký ar s

K ar lo v

Pa r

du bi c

ký

kr

kr aj

kr aj

ec ký

ý es k K rá lo

vé hr ad

ho č Ji

K ra jV ys

oč in a

90%

Obrázek 4-5 Podíl připojených PC k lednu 2004 v regionálním školství

4.2.6. Základní informace o projektu Internet do škol V roce 2002 byl zahájen provoz školské sítě vybudované v rámci projektu „Internet do škol“. Tato síť je významnou součástí realizace programu „Státní informační politika ve vzdělávání (SIPVZ)“ realizovaného zejména Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT), jehož cílem je výrazně urychlit využívání informačních technologií při výuce ve školách. Do konce roku 2002 bylo dodáno do 3620 škol více než 25 400 koncových stanic, 3620 LAN a další potřebná síťová infrastruktura včetně centrálního připojení do Internetu. Provoz v lokalitách jednotlivých škol nabíhal postupně v průběhu roku 2002. O dodanou techniku se na místě starají zaměstnanci škol na různé odborné úrovni, jejichž jedinou „praxí“ v oblasti IT bylo mnohdy pouze několikadenní školení. Výchozí pravidla pro provozování celé infrastruktury byla pevně stanovena uzavřenými smlouvami mezi dodavatelem a zákazníkem. Projekt v současné fázi zahrnuje především provozování a servis zařízení a související infrastruktury dodané do škol v rámci celé ČR. Hlavní cíle projektu v současné době jsou: • zajištění provozu školské sítě v kvalitě minimálně na úrovni definované smlouvami; • ochrana infrastruktury a zvláště klientských dat před útoky z prostředí internetu i vlastní školské sítě; • umožnit využívání všech dostupných funkcí dodané techniky a zakoupeného SW vybavení uživatelem a minimalizovat omezující požadavky vyplývající ze způsobu provozování;



Verze 2.1

Strana 4-5



• poskytnutí podpory při připojování a plnohodnotné integraci dalších zařízení, které zákazník již má nebo si nově nakoupí od libovolného dodavatele, k dodané infrastruktuře; • minimalizace nákladů na poskytované služby především využitím technických nástrojů vzdálené správy a optimalizací procesů na straně dodavatele. Před realizací školské sítě nebylo k Internetu připojeno na 3 500 škol, zavedením školské sítě se tento počet zmenšil na zhruba 450. Počet počítačů na 100 žáků je v Evropě 8,4, v České republice je nyní 9,5. Počet počítačů připojených k Internetu na 100 žáků je v Evropě 4,2, v České republice je nyní 5,2. V roce 2005 dojde v projektu k důležitým změnám. Na základě přijatých dodatků smluv bude centrální dodávka služeb na všech školských zařízeních ukončena ke dni 31. 8. 2005. Ze znění přijatých dodatků smluv a dalších vyplývají následující skutečnosti: • Poskytování služeb v rámci projektu bude dnem 31. 8. 2005 jednotně ukončeno na všech školách zařazených do projektu. • Rozhodnout o způsobu dalšího zabezpečení ICT služeb po tomto datu je v kompetenci ředitele školy. • Kabeláž počítačové sítě je majetkem školy nebo jejího zřizovatele. • Společnost AutoCont je smlouvou zavázána předložit školám nabídku na bezúplatný převod nebo dar (formou předání za 1Kč) pracovních stanic a aktivních prvků počítačové sítě. • Připojení školy do internetu zabezpečí MŠMT ve spolupráci se společností ČESKÝ TELECOM a.s. prostřednictvím intranetu veřejné správy. Společnost AutoCont je smlouvou zavázána předložit školám nabídku na pokračování zabezpečení provozu ve stávajícím rozsahu nebo formou individuálně nabízených služeb. S rámcem nabídky již prostřednictvím medií byla seznámena odborná školská veřejnost a v prvním čtvrtletí roku 2005 bude přímo komunikována k jednotlivým ředitelům škol. Cílem je neznehodnotit doposud vložené investice do projektu a umožnit fungování školské sítě i do budoucna.

4.2.7. Současný stav informační vzdělanosti obyvatelstva v Plzeňském kraji Současný stav informační vzdělanosti obyvatelstva v Plzeňském kraji je značně nevyvážený a nedostupnost, resp. nízká dostupnost Internetu způsobuje zejména v menších regionech pomalý nebo nulový rozvoj informační gramotnosti.



Verze 2.1

Strana 4-6



4.2.8. Stav internetizace knihoven v Plzeňském kraji Na základě zjištění internetizace knihoven v Plzeňském kraji proběhlo v březnu/dubnu 2004 dotazníkové šetření. Toto šetření proběhlo pod záštitou MK ČR a v Plzeňském kraji se ho zúčastnilo 432 knihoven, včetně poboček a tří speciálních knihoven z celkového počtu 511 knihoven, tj. cca 85 % knihoven. Předmětem tohoto šetření bylo zjištění stavu internetizace knihoven a zájem o účast v projektu v rámci KI ISVS a účast v projektu internetizace knihoven, který bude podán do SF EU, do SROP, Opatření 2.2. Kladně se k projektu SROP vyjádřilo celkem 260 knihoven, k projektu KI ISVS pak 245 knihoven. Pro snížení nákladů považuje Studijní vědecká knihovna Plzeňského kraje (dále jen SVK PK) za efektivní v tomto projektu připojit k Internetu knihovny v obcích s počtem obyvatel nad 200 (viz tabulka). celkem odpovědělo

zájem o KI ISVS

zájem o SROP

432

245

260

obce s více než 200 obyvatel

271

179

194

otevírací doba 6 a více hod.

80

59

66

Knihovny z toho

Tabulka 4-2 Současný stav internetizace knihoven v Plzeňském kraji

Co se týče celkové vybavenosti knihoven hardwarem a softwarem, tak jeden nebo více počítačů vlastní celkem 123 knihoven. Nejčastěji používaným operačním systémem je MS Windows 98 (79 % všech knihoven), dále MS Windows 2000 a vyšší (28 % knihoven), MS Windows 95 a nižší (21 % knihoven) a cca 6 % tázaných knihoven uvedlo jiné operační systémy (viz graf). Cca 10 % knihoven má svůj vlastní server.

7

26

35

MS W95 a nižší MS W98 MS W2000 a vyšší jiné

97

Internet má zapojeno celkem 130 knihoven (číselný rozdíl v porovnání s počtem knihoven, které vlastní počítač pramení z toho, že některé knihovny mají počítače v pronájmu). Nejčastěji jsou knihovny napojeny přes ISDN (46 %), dále přes pevnou linku (25 %), telefonní linku (22 %) a 18 % uvedlo jiné připojení (většinou radiospoj). Pouze ve dvou procentech knihoven uvedlo připojení přes optické vlákno a kabel (viz další graf).



Verze 2.1

Strana 4-7


18


22 46

ISDN pevná linka telefonní linka jiné

29

kabel optika

33

4.2.9. Současný stav využití knihoven jako informačních center obcí v Plzeňském kraji Na základě zjištění stavu informačních center v knihovnách Plzeňského kraje byl SVK PK proveden průzkum, ve kterém byly navštíveny tyto knihovny, které fungují jako informační centra obcí: • Rokycany – centrum funguje jako oddělení Městské knihovny a má vlastní webovou stránku. Je provozováno na 1,5 úvazku stálými vyčleněnými pracovníky (nestřídají se s pracovníky knihovny), kteří jsou ve stavu Městské knihovny v Rokycanech. Nevytvářejí přímo žádné informační materiály – vše vždy obdrží v písemné (elektronické podobě) hotové. Neposkytují všechny informace, které by poskytovat mohly, tj. především informace o dění ve městě vlastním obyvatelům. • Starý Plzenec – centrum vzniklo při městské knihovně – vydělila se druhá část – vlastní informační centrum – v obou částech obsluhují uživatele stejné pracovnice. Vedle distribuce informací z literatury a distribuce propagačních materiálů místa, vytvářejí další informační materiály. Poskytují průvodcovské služby, spravují hrad Radyni. Neposkytují všechny informace, které by poskytnout mohly, tj. především informace o dění ve městě vlastním obyvatelům. • Mikroregion Radnicko – de facto skutečným informačním centrem není. Zdaleka neposkytuje všechny informace, které by poskytovat mohlo, (informace turistické, ani informace vlastním obyvatelům). Problém je zřejmě v jeho možnostech finančních a zřejmě i personálních. • Informační centrum Klatovy – samostatná organizace města Klatovy – 2 pracovníci – klasické informační centrum pro turisty a návštěvníky, standardní služby. Možnosti odpovídající místu a finančním možnostem města – neposkytuje všechny informace, které by bylo možné poskytovat, zejména informace vlastním obyvatelům. • Informační centrum Prášily – 127 obyvatel - otevírací doba nadprůměrná – aktivita přesahuje obvyklé možnosti míst podobné velikosti. Je to zřejmě dáno turistickou atraktivitou regionu. Neposkytuje informace, které by bylo možné poskytovat. Schází informace pro místní obyvatele. Není připojeno na internet.



Verze 2.1

Strana 4-8



Z výše uvedeného vyplývá, že informační centra je účelné a hospodárné zřizovat při knihovnách a jako součást knihoven. Knihovna obvykle má k dispozici potřebné informační prameny, každá profesionální* knihovna má dostatečné informační zázemí v podobě knihovních sbírek a v nich uložených informací a personál, který umí pracovat s informacemi. Bylo by však většinou nutné posílit její informační potenciál o materiály, které si může uživatel odnést, jsou mu darovány nebo prodány. Je žádoucí, aby knihovnice sama nevyráběla informační materiály, nebo ne v zásadním množství, aby je jen distribuovala. Obstarat by je měla obec nebo sdružení obcí. V opačném případě by si jejich zhotovování vyžádalo pracovní sílu. Informační centra by měla být zřizována především (jen) při profesionálních knihovnách. Pokud by se mělo zřídit informační centrum v obci, kde není profesionální knihovna, bylo by třeba posílit provozní hodiny knihovny. V případě zlepšení dostupnosti poskytovaných informací není pochyb o tom, že by takové informační centrum mohlo pracovat také při knihovně neprofesionální. * Poznámka: Profesionální knihovnou se rozumí knihovna s provozní dobou delší než 15 hodin týdně. Přitom půjčovní doba a tedy doba dostupnosti informací v knihovně uložených, se s provozní dobou nemusí krýt, bývá obvykle kratší.

Činnost knihovny musí zůstat zachována ve stávající podobě, tj. v půjčování klasické odborné (naučné) literatury a beletrie a v poskytování bibliografických a faktografických informací ústní, písemnou a elektronickou cestou. Činnost informačních center při knihovnách lze zaměřit ke dvěma typům uživatelů: 1. Převážně obyvatelům místa – přístup na Internet, kopírování, informace o službách dostupných v obci, informace z činnosti samosprávního úřadu (běžné dění v obci, usnesení rady obce, zastupitelstva obce, veřejná prohlášení – v podstatě úřední deska, obecní vyhlášky), zprostředkování vstupenek. 2. Převážně turistům (návštěvníkům místa) – historie obce, informace o turistických zajímavostech, výlety do okolí s informací o možnosti ubytování při cestě apod., informace o představitelích obce, význačných osobnostech, zprostředkování ubytování v místě, přístup na Internet, adresář místních organizací, jízdní řády, telefonní seznam, informace o službách v obci (lékař), ostatní referenční služby o místě. Při posílení knihovny o pracovníka jsou možné další služby, např. průvodcovské služby, vydávání místního zpravodaje, tvorba informačních a propagačních materiálů o místě apod. V podstatě ale záleží jen na starostovi či radě nebo zastupitelstvu obce, co všechno od knihovny jako informačního centra bude požadovat a jaké povinnosti jí určí, s ohledem na pracovní kapacitu. Z výše uvedeného vyplývá, že současný stav využití knihoven jako informačních center obcí v Plzeňském kraji je možné specifikovat následovně: •

Existují velké rozdíly v dostupnosti a kvalitě přístupu k Internetu ve veřejných knihovnách Plzeňského kraje.

•

Nízká vybavenost veřejných knihoven Plzeňského kraje odpovídajícím zařízením s připojením k Internetu.

•

Nízký počet veřejných knihoven jako informačních center obcí.



Verze 2.1

Strana 4-9



Pojem informační centra obcí v tomto projektu neznamená vytvoření klasických informačních (turistických) center, která fungují ve větších městech na území ČR a jejichž služby jsou mnohem rozsáhlejší a rozmanitější. Pokud hovoříme o pojmu informační centra obcí, myslíme tím knihovny, které chápeme jako instituce, které poskytují informační služby o dané obci, jejímž úkolem je shromažďování, zpracování a zpřístupňování informací.

4.2.10. Současný stav budování IS a informačního obsahu Plzeňského kraje Výkon veřejné správy dnes nelze bez podpory informačních a komunikačních technologií efektivně realizovat. Již od počátku činnosti Plzeňského kraje je snahou PK vybudovat efektivně pracující integrovaný informační systém, který nenutí uživatele zadávat stejné informace vícekrát a díky své komplexnosti umožňuje celkový pohled na informace důležité jednak pro každodenní výkon přenesené i samostatné působnosti kraje, ale i pro podporu strategických rozhodnutí s dlouhodobým dopadem pro občany. Plzeňský kraj inicioval již v březnu 2001 první schůzku informatiků krajských úřadů, jejímž nejdůležitějším výstupem bylo sjednocení postupu v tzv. první etapě informatizace krajských úřadů (Ministerstvo vnitra tehdy nezvolilo postup, se kterým souhlasily kraje a díky společnému tlaku krajů byl původní postup změněn a přepracován). Tímto krokem byla zahájena spolupráce krajů, která byla následně formalizována pod Asociací krajů ČR do podoby Komise informatiky. Dále je rozumné zmínit i projekty, které jsou využívány společně všemi kraji (některé popsány výše). •

ePUSA – realizována dle zadání vytvořeného Plzeňským krajem.

•

Úvodní projekt GIS – dle realizovaného projektu v Plzeňském kraji řešeno na všech krajích.

•

Help-Desk - dle realizovaného projektu v Plzeňském kraji řešeno na všech krajích.

•

KEVIS – dle realizovaného projektu v Kraji Vysočina řešeno na všech krajích

•

Správa datových zdrojů a aplikací - dle realizovaného projektu v Plzeňském kraji řešeno na všech krajích.

•

Studie proveditelnosti komplexní informatizace krajských úřadů společný záměr krajů a Ministerstva vnitra.

•

Malá integrace – realizováno dle záměru vypracovaného Plzeňským krajem.

Veškeré činnosti a záměry realizované Odborem informatiky Krajského úřadu Plzeňského kraje jsou v souladu s Koncepcí informatizace Plzeňského kraje schváleného usnesením Rady PK č. 947/02. Tuto koncepci má Odbor za úkol usnesením RPK č. 3311/04 do února 2005 aktualizovat a to především v oblasti internetových portálů.



Verze 2.1

Strana 4-10



Vzhledem ke zvažované realizaci projektu „internetizace Plzeňského kraje“ je nutné na politické úrovni definovat následující globální směry: •

Míru aktivity Plzeňského kraje směrem ke zřizovaným organizacím kraje.

•

Míru aktivity Plzeňského kraje směrem k obcím v Plzeňském kraji.

•

Míru aktivity Plzeňského kraje v oblasti s vlivem na dostupnost informací (poskytovaných informačními a komunikačními technologiemi) pro občany v Plzeňském kraji.

•

Definovat organizační a finanční zajištění řešení informačních a komunikačních technologií (maximalizovat služby dodavatelů na úkor vlastních zaměstnanců = vyšší nároky na rozpočet PK).

•

Důslednou koordinací (řízením) aktivit v oblasti informačních a komunikačních technologií snížit náklady vynaložené na tyto technologie z veřejných rozpočtů.

Projekt počítá s podporou rozvoje informačního obsahu, který by pomohl zvýšit životní úrovně obyvatelstva. Rozvoj informačního obsahu bude do značné míry zacílen na služby obyvatelstvu a podporu jednotlivých obcí při propagaci svých obcí a zvládání elektronických agend sloužící obyvatelstvu. Předpokládáme, že způsob realizace výměny informací bude zajištěn nástrojem pro řízenou distribuci informací centralizovanými prostředky a to servery pro standardizované klienty, web prohlížeče poskytované nad protokolem HTTP(S). V rámci kraje je provozována celá řada webů a portálů (občanů, obcí, organizací, státní veřejné správy, podniků atd.) a protože internet není geograficky omezen, jsou běžně dostupné i další zdroje. Téměř ve všech případech se však jedná o izolované informatické zdroje bez vzájemné datové a logické návaznosti zprostředkující informace především mimoregionálního charakteru. Následný výčet životních situací, se kterými se běžný občan setkává, dává představu v jakých oblastech se bude tvorba „obsahu“ ubírat a jak může pomoci zvednout životní úroveň občana. •

Hledání práce – informace o volných místech, nabídka, poptávka, handicapovaní občané, styk s úřady.

•

Vzdělávání – vyhledání možných vzdělávacích programů, účast na dálkových programech přes Internet, informace o školách, komunikace se školou.

•

Plnění občanských povinností – získávání informací, platby, styk s úřady (vyřizování běžných občanských záležitostí, doklady, …).

•

Bydlení a občanský život – informace o bytech, bydlení, kvalitě bydlení, dopravě, sítích (energie, voda, kanalizace, komunikace, odpady).

•

Informace o zdravotnictví - provozní hodiny, specializace, zasílání zpráv apod., informace pro handicapované občany, informace o dopravě.

•

Podnikání – nabídka a prezentace místních firem a jejích produktů, informace o volných místech, styk s úřady, objednávky a platby, styk se zákazníky.



Verze 2.1

Strana 4-11



•

Obchod – vyhledání požadovaného sortimentu, lokální dostupnost, tvorba poptávky a nabídky.

•

Rekreace – informace o rekreačních objektech (chaty a chalupy), výběr a rezervace hotelů a penzionů, doprava, styk s úřady.

•

Komunikace s lidmi hlasem, mailem, datovými přenosy, video.

Pokud bychom se zastavili u vzdělávání obyvatelstva, můžeme říci, že je podstatným faktorem rozvoje regionu. Nový školský zákon klade velký důraz na zainteresovanost učitelů a škol samotných na rozvoj regionálních vzdělávacích center, které nabídnou lepší informovanost veřejnosti o kvalitě a rozsahu nabízených služeb (ve srovnání s ostatními kraji ČR a regiony EU) a zabezpečí komunikaci a sdílení znalostí v rámci odborné veřejnosti (ředitelů, učitelů, žáků, rodičů). Proto bude tvorba obsahu ve spolupráci s těmito subjekty podstatným přínosem pro region.

4.3. Analýza trhu - počítače a Internet v ČR Následující kapitola čerpá z informací ČSÚ. Statistické výzkumy Českého statistického úřadu zaměřené na počítače a Internet byly uskutečněny v letech 2002 a 2003 v podnikatelském sektoru. Počátkem roku 2004 také v oblasti průzkumů webových stánek ve veřejné správě, kulturních a zdravotních zařízeních a školách a konečně koncem roku 2003 u domácností a jednotlivců. Současně bylo provedeno i mezinárodní srovnání se zeměmi Evropské unie, které ukazuje postavení ČR v rámci těchto evropských zemí. Tyto údaje poskytují přehled o počtu PC v domácnostech ČR a připojení na Internet a další zajímavá čísla. Výsledky ukazují, že v domácnostech má doma počítač v průměru 24 % domácností, nejvíce to jsou pražské domácnosti (38 %), nejméně v kraji Ústeckém (17 %) a Olomouckém (15 %). Připojení k internetu má v průměru 15 % domácností, z toho jen desetina z nich vysokorychlostní tj. 1,5 % domácností. Ve srovnání s EU je ČR zatím hluboce pod průměrem, neboť v EU má připojení k Internetu zhruba 45 % domácností. Počítače více používají muži než ženy, maximálně jej využívají osoby ve věku 15-24 let (72 %). S přibývajícím věkem pak využití výrazně klesá. Svůj bankovní účet obsluhuje pomocí internetu celkem 12 % osob připojených k internetu, což jsou zhruba 3 % všech obyvatel. U podnikatelských subjektů je téměř stoprocentní vybavení počítači (96 %) u společností s více než deseti zaměstnanci. Pokud se jedná o připojení k internetu disponuje jím kolem 90 % firem a vlastní webové stránky mají dvě třetiny těchto subjektů (64 %). V používání webových stránek a Internetu se řadíme spíše k lepším zemích EU, jsme zhruba na úrovni Rakouska. S počítačem a Internetem pracuje v našich firmách a podnicích zhruba kolem jedné třetiny všech zaměstnanců (35 %) a připojení k Internetu má přibližně jedna pětina (21 %) z nich. Zajímavé je elektronické obchodování, u kterého ČSÚ zjistil, že přes Internet nakupuje v současnosti kolem tří desetin firem a prodává zhruba jedna čtvrtina firem. V tomto případě je ČR zcela na úrovni zemí EU.



Verze 2.1

Strana 4-12



Pokud se jedná o veřejnou správu spravuje vlastní webové stránky a komunikace prostřednictvím e-mailu je možná se všemi ústředními a krajskými úřady a rovněž s celkem 205 obcemi s rozšířenou působností. Komunikace a sdílení informací na webových stránkách s menšími obcemi prostřednictvím Internetu je v začátcích. V Plzeňském kraji je (10/2004) 51 obcí, které ani nemají zřízenu elektronickou adresu. Ze subjektů s více než 10 zaměstnanci využívají Internet ve vztahu k veřejné správě v případě získání formulářů dvě třetiny (67 %), více než polovina k vzájemné komunikaci (53 %), téměř dvě pětiny (37 %) pro informace o veřejných zakázkách. Jedna čtvrtina (26 %) firem používá Internet k odesílání dat pro statistické účely. Podle údajů z Ministerstva informatiky (10/2004) je v ČR cca 300.000 vysokorychlostních přípojek. Zhruba 50 tisíc jich připadá na ADSL, dalších cca 50 tisíc na kabel, a dále 150 tisíc na "neveřejné" přípojky (různé přípojky ve školách a ve firmách). Zbývajících cca 50.000 pak má připadat na různé formy bezdrátového připojení. Celkově pak tento odhad odpovídá zhruba tříprocentní penetraci vysokorychlostního Internetu v ČR, alespoň pokud bychom počítali počet přípojek vztažený na počet obyvatel. Se vstupem ČR do EU lze očekávat nárůst penetrace a postupné srovnávání na úroveň EU. Zde je nutno zmínit, že situace v jednotlivých členských státech se významně liší. V následující tabulce uvádíme penetraci technologií DSL, celkový přehled s jinými technologiemi nebyl k dispozici. Penetrace DSL v domácnostech EU15

Obrázek 4-4 Penetrace DSL v domácnostech



Verze 2.1

Strana 4-13



V EU bylo k datu červen 2003 realizováno 17,5 milionů připojení k vysokorychlostnímu Internetu. Převážná část vysokorychlostního internetu realizována na přípojkách DSL – 71 % a 24 % na kabelových modemech poskytovatelů televizního signálu. Rozvíjí se také využívání místní smyčky se sdíleným přístupem (local loop unbundling). V rámci EU je situace velice nevyvážená. Z celkového počtu 800 000 linek místní smyčky (k datu 6/2003) je 95 % těchto linek realizováno v 6 zemích: Německo, Itálie, Finsko, Dánsko, Holandsko a Švédsko a to jsou země, které jsou v této oblasti nejdále a k nim se ČR nemůže řadit. V dalších zemích se uplatňují alternativní technologie. Ceny v EU za místní smyčku se sdíleným přístupem se postupně snížily z 15,9 € na 11,4 € (2003). Zde je nutno připomenout, že v ČR je situace s poskytováním místní smyčky problematická, protože její cena neumožňuje větší vstup konkurence do jejího využívání. A posun v této oblasti je v nedohlednu.

4.3.1. Současná dostupnost internetu a cenové rozsahy Ceny za vysokorychlostní Internet v ČR mají značný rozptyl. U alternativních operátorů a menších ISP závisí na koncentraci počtu připojení. To znamená, že větší města jsou značně zvýhodněna. V následující tabulce jsou uvedeny ceny, získané z veřejných zdrojů. Připojení

Technologie

Rychlost

Cena/měsíc

Pronajatá linka

Metalický drát

256 kbit/s

od 12.700 Kč

Pronajatá linka

Metalický drát

512 kbit/s

od 14.500 Kč

Pronajatá linka

Metalický drát

1024 kbit/s

od 21.500 Kč

Pronajatá linka

Metalický drát

2048 kbit/s

od. 37.000 Kč

Pronajatá linka

Rádio v licencovaném pásmu 3,5 GHz.

1024 kbit/s

12.500-16.000 Kč

Pronajatá linka

Rádio v licencovaném pásmu 3,5 GHz.

2048 kbit/s

25.000-36.000 Kč

Rádio

Nelicencované pásmo 2,4 GHz

256 kbit/s

2.300-5.500 Kč

Rádio


512 kbit/s

5.300-9.500 Kč

Rádio


1024 kbit/s

9.000-13.000 Kč

Linka

ADSL s agregací 1:50

256/64 kbit/s

od 599 Kč

WiFi

Eurotel WiFi Jet Nonstop

bez garance – až 512 kbit/s

1427 Kč

Tabulka 4-3 Současná dostupnost internetu a cenové rozsahy Pokud vynecháme ADSL a WIFI, které jsou v odlehlých oblastech nedostupné, pak uvedená cenová nabídka není pro pořízení Internetu motivující a pro obyvatelstvo a menší obce a podnikatelské subjekty nedostupná. Cenově dostupné je ADSL. Nicméně jak už bylo zmíněno, ADSL je v oblastech, kde se nachází více než 60 % potenciálních uživatelů nedostupné. Dalšími omezeními jsou omezená délka linky cca 3 km, negarantovaná rychlost díky agregaci 1:50 nebo 1:20, smluvně omezený měsíční přenos dat.



Verze 2.1

Strana 4-14



Poznámka: V rámci poptávky na operátory dostal OI KU Plzeň od poskytovatele ADSL (Český Telecom) odpověď, že připojitelnost všech 8 pilotních lokalit bude stanovena po technickém šetření. Protože tato nabídka je velmi nesouměřitelná s nabídkami ostatních operátorů, požádal OI KÚ PK tohoto operátora o jasné stanovisko k dostupnosti vysokorychlostního Internetu pro všechny požadované lokality formou odpovědi ANO/NE.

Další možností je připojení od místních poskytovatelů Internetu (ISP). Tito poskytovatelé jsou dnes v kraji zastoupeni v různé škále, od amatérských sdružení až po profesionální firmy pokrývající větší města, např. Rokycany. Tito poskytovatelé využívají technologie WIFI (rádiové připojení většinou v nelicencovaném pásmu) a ve větších městech také metropolitní sítě. Přehled poskytovatelů ISP v Plzeňském kraji je uveden v příloze č. 1.

4.3.2. Cenové rozsahy vysokorychlostního internetu v Plzeňském kraji V průběhu realizace Studie si nechal Plzeňský kraj zpracovat nabídku operátorů pro vybrané obce, aby získal ilustrativní přehled o cenách a možnostech jednotlivých operátorů. Získané ceny nejsou závazné a mohou obsahovat některá omezení, která se v nabídkách liší. Z nabídek také vyplynulo, že ne všichni operátoři jsou schopni pokrýt všechny požadované obce. Vždy je rozhodující ekonomické hledisko návratnosti vložených investic, což diskriminuje menší obce. Tabulka cenových rozsahů od poptaných operátorů. Pilotní lokality Název obce v Plzeňském kraji Chříč Obecní úřad Knihovna Základní škola Domácnosti Nečtiny Obecní úřad Knihovna Základní škola Domácnosti Horšovský Týn Městský úřad Knihovna Základní škola Domácnosti Mířkov Obecní úřad Domácnosti Srby Obecní úřad Domácnosti

Max. kapacita přípojky

Cena za 256 Kbit/s (Kč/měsíc)

2048 kbit/s 2048 kbit/s 2048 kbit/s 2048 kbit/s

3 800 Kč 3 800 Kč 3 800 Kč 3 800 Kč

15 200 15 200 15 200 15 200

Kč Kč Kč Kč

metalické vedení nebo rádio v licencovaném pásmu


3 400 Kč 3 400 Kč 3 400 Kč 3 400 Kč

13 000 13 000 13 000 13 000

Kč Kč Kč Kč



3 400 – 10 315 Kč 3 400 – 10 315 Kč 3 400 – 10 315 Kč 3 400 – 10 315 Kč

- 16 704 Kč - 16 704 Kč - 16 704 Kč - 16 704 Kč


2048 kbit/s 2048 kbit/s

3 800 Kč 3 800 Kč

15 200 Kč 15 200 Kč



3 800 Kč 3 800 Kč

15 200 Kč 15 200 Kč



Cena za 1 Mbit/s (Kč/měsíc)

13 000 13 000 13 000 13 000


Používaná technologie pro poslední míli

Verze 2.1

Strana 4-15



Pilotní lokality Název obce v Plzeňském kraji Konstantinovy Lázně Cebiv Městský úřad Knihovna Základní škola Domácnosti Cebiv Obecní úřad Domácnosti Lestkov Obecní úřad Domácnosti

Max. kapacita přípojky

Cena za 256 Kbit/s (Kč/měsíc)


3 400 – 10 315 Kč 3 400 – 10 315 Kč 3 400 – 10 315 Kč 3 400 – 10 315 Kč

13 000 13 000 13 000 13 000

- 16 704 Kč - 16 704 Kč - 16 704 Kč - 16 704 Kč



3 800 – 10 315 Kč 3 800 – 10 315 Kč

15 200 - 16 704 Kč 15 200 - 16 704 Kč



3 800 – 10 315 Kč 3 800 – 10 315 Kč

15 200 - 16 704 Kč 15 200 - 16 704 Kč


Cena za 1 Mbit/s (Kč/měsíc)

Používaná technologie pro poslední míli

Tabulka 4-4 Cenové rozsahy vysokorychlostního internetu v Plzeňském kraji 1/ Nabízené služby poskytují přístup k internetu garantovanou přenosovou rychlostí, bez omezení přenášených dat a se zaručenou dostupností služby. V internetové síti lze vytvořit propojení lokálních sítí pomocí šifrovaných tunelů. 2/ Tam kde je uvedena jedna cena existuje pouze jedna varianta. V případě, že je uvedeno cenové rozpětí, jde o nabídky různých poskytovatelů.

V Plzeňském kraji působí několik menších ISP, jejichž úroveň poskytovaných služeb se velmi liší. Měsíční ceny za připojení se pohybují u garantované přenosové rychlosti 256 kbit/s od 5400 Kč. Podstatně levnější jsou ceny za negarantované rychlosti s agregací, kde se pohybujeme v rozsahu cen 845 Kč až 1904 Kč, v závislosti na minimální garantované rychlosti (20 kbit/s – 64 kbit/s). Připomínáme, že tyto sítě existují ve větších obcích, kde je větší hustota obyvatelstva.

4.3.3. Využitelné technologie Z předchozích kapitol je zřejmé, že rozvoj Internetu v ČR má stoupající tendenci, ale je daleko doba, kdy se rozšíří nabídka ADSL do odlehlých území v PK. Technologie xDSL bude zřejmě "hlavním tahounem", schopným nejvyššího tempa růstu. Nebude však všelékem, protože nelze očekávat, že zajistí celoplošnou dostupnost vysokorychlostního přístupu. Důvody jsou ekonomické i technické: nasazení xDSL technologií se vyplatí jen v lokalitách s dostatečnou koncentrací potenciálních zájemců. Po technické stránce nelze tyto technologie nasadit na příliš dlouhá účastnická vedení". Technologie CDMA mobilních operátorů není dostatečně kapacitní, nicméně znamená první průlom v poskytování vysokorychlostního Internetu.



Verze 2.1

Strana 4-16



3G, alias UMTS budoucí mobilní sítě třetí generace (UMTS, 3G) jsou výrazně orientovány na poskytování datových služeb, které mohou, ale také nemusí mít vysokorychlostní charakter. Očekává se, že jejich pokrytí nebude ještě dlouhou dobu plošné, ale bude omezeno jen na lokality s vyšší koncentrací uživatelů. Digitální televize - příjem obsahu bude přes buďto jen přes digitální televizní vysílání (pozemní DVB-T, což by ale umožňovalo pouze jednosměrné šíření obsahu i aplikací, bez možnosti zpětné vazby, a tedy bez interaktivity), nebo přes vhodně dimenzovaný obousměrný datový okruh (například ADSL, případně CDMA, ev. dial-up) nebo jejich kombinací - dopředný kanál přes DVB-T a zpětný přes cokoli dostupného, od dial-upu, přes GPRS až po ADSL apod. Pevné rádiové sítě využívající současné technologie WiFi (a do budoucna i Wimax). Právě tyto sítě mohou úspěšně zajistit dostupnost vysokorychlostního přístupu i v příměstských a venkovských (řídce osídlených) oblastech. Největší růst je očekáván v bezlicenčních pásmech 2,4 GHz, později i 5 GHz. Limitujícím faktorem však bude míra zaplnění těchto bezlicenčních pásem a s tím související rušení. V licenčních pásmech lze očekávat rozvoj zejména v pásmech 3,5, 26 a 28 GHz, který však bude limitován především rozsahem přidělených frekvencí a jejich využitím. Poznámka: Technologie WiMax byly původně navržena jako alternativa pro DSL a kabelové modemy. V západní Evropě je hustota DSL poměrně vysoká a tak se počítá, že WiMax vykryje oblasti kde není DSL rozšířeno. Zcela jiná je situace u nás a tak mají tyto technologie šanci na uplatnění. Použití technologie bezdrátových síti na principech WiMAX (IEEE 802.16) pro budováni metropolitních sítí je v principu možné. V současnosti není tato technologie komerčně dostupná a tudíž nemůže byt použita pro kalkulaci základního modelu Internetizace. Studie neupřednostňuje žádného výrobce ani jejich technologie, snaží se být objektivní a řeší Internetizace PK z pohledu nezávislého komunikačního modelu. Jaká konkrétní technologie bude nasazena je otázkou projektu realizace a hlavně bude záviset na poskytovali služby, který vyjde z výběrového řízení.

4.4. Odhad poptávky Odhad poptávky vychází z údajů o počtu domácností vybavených PC (stávající stav a předpokládaný nárůst počtu PC v dalších letech), počtu obyvatel a počtu organizací v obcích, které získají přípojku vysokorychlostního Internetu a také z předpokládaného vývoje cen Internetu pro období realizace i provozu projektem vybudované KI.

4.4.1. Cílový uživatel Za hlavní uživatele lze považovat následující skupiny: •

Obyvatelé PK

•

Stálí zákazníci knihoven

•

Návštěvníci knihoven a návštěvníci informačních center

•

Místní samospráva, úřady státní správy a školy

•

Podnikatelské subjekty



Verze 2.1

Strana 4-17


•


Jiné organizace o

Spolky, kluby, sportovní zařízení

o

Účastníci integrovaného záchranného systému (hasiči, záchranka, policie apod.)

Každý uživatel má různé potřeby na informace a služby získatelné přístupem k Internetu a různá je i potřeba kvality a rychlosti s jakou tyto informace požaduje získat. Poptávka po připojení bude růst úměrně tomu, jak se bude vyvíjet hospodářská situace ČR a PK. Dle názorů odborníků máme za zeměmi EU ztrátu 3 roky. Hlavní bariérou rozšířeného přístupu k Internetu je malé procento PC v domácnostech, zatímco firmy s více jak 10 zaměstnanci mají v 96 % počítače, tak domácnosti dosahují malé penetrace počítačů 24 %. Další důležitou bariérou je cena Internetu. Zpočátku lze předpokládat, že nejvíce obyvatel získá přístup k vysokorychlostnímu Internetu v budově knihovny, nebo informačního centra, případně i místního úřadu. Proto je velmi důležité plně využít knihoven jakožto informačních center obcí a umožnit zde přístup co nejširšímu počtu uživatelů z řad obyvatel. Kromě efektu zvýšené vzdělanosti obyvatel a přístupu k informacím z různých oborů tak dojde i k rozšíření otevírací doby, díky níž může v některých knihovnách být zvýšen počet zaměstnanců. Určité procento uživatelů bude v prvním období také z oblasti menších firem a živnostníků, kteří vysokorychlostní internet mohou využít ke své podnikatelské činnosti (stahování ceníků, stahování technických dokumentů o výrobcích, rozesílání nabídek, komunikace s dodavateli, komunikace s úřady ad.). K většímu rozšíření počtu uživatelů Internetu z řad domácností dojde v okamžiku, kdy klesne cena připojení k Internetu a většina domácností bude vybavena PC. Dle informací z různých dotazníků je pro občany velmi přijatelná cena okolo 500 Kč za vysokorychlostní internet.

4.4.2. Počet cílových uživatelů V této kapitole jsme zpracovali počet uživatelů dělený do několika skupin. Model vychází ze statistických údajů a veřejných informací z www stránek PK a subjektů v PK. Obyvatelé PK Počet uživatelů je dán procentem domácností vybavených PC, počtem domácností a cenovou dostupností. Výhodou u těchto uživatelů je teoretická doba přístupu k Internetu v rozsahu 24 hodin denně. Počítáme s nárůstem penetrace domácností z původních 1,5 % na 15 % v průběhu pěti let. Počítáme-li, že v pokrytých regionech bude 12 000 domácností, pak můžeme počítat s poptávkou od 187 domácností v prvním roce. V pátém roce uvažujeme poptávku odpovídající 15 % internetizace domácností a tedy 1800 domácností. Knihovny V Plzeňském kraji počítáme s připojením 194 knihoven. Z toho 130 knihoven již internet umí používat, bohužel jsou většinou připojeni přes telefonní linku (68 %), která neumožňuje vysokorychlostní připojení. Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 4-18



Počet uživatelů je dán počtem knihoven v projektu a jejich stálých zákazníků a procentem zákazníků, kteří využijí informací získatelných z Internetu. Nevýhodou u těchto uživatelů je doba přístupu k Internetu omezená na otevírací dobu knihoven. Lze očekávat, že procento zákazníků využívající služby veřejného internetu bude stoupat, a to zejména díky vysokorychlostnímu přístupu a dalším službám s tohoto přístupu vyplývající. Dále lze očekávat, že počet uživatelů bude limitován otevírací dobou a omezeným počtem PC (zájmem návštěvníků o veřejný Internet). Stálí zákazníci knihoven Počet stálých zákazníků na 1 knihovnu je průměrně 58. Je reálný předpoklad, že tito klienti budou více využívat služby Internetu než návštěvníci příležitostní. Návštěvníci knihoven Velké procento těchto návštěvníků navštíví knihovnu právě za účelem přístupu k Internetu. Při 194 knihovnách, počet návštěvníků na 1 knihovnu je nyní průměrně 500 za období 1 roku. Pokud využije službu Internetu pouze každý třetí návštěvník, pak dostáváme cca 32 000 uživatelů za rok. Uvážíme-li, že veřejný Internet přiláká další návštěvníky, pak lze počítat i s dalším nárůstem návštěvníků knihoven, zejména mezi mládeží. Místní samospráva, úřady veřejné správy a školy Předpokládáme, že budou připojeny místní úřady a jimi zřizované organizace v počtu 20 subjektů na jednu oblast pokrytí tj. celkem 120 na šest oblastí. V následujících letech se počet připojených organizací bude mírně zvyšovat až do konečného počtu 198 subjektů po pěti letech provozu. Předpokládáme, že připojeny budou subjekty zřizované státem i PK. Podnikatelské subjekty Poptávka od podnikatelských subjektů v pokrytých oblastech je odhadována konzervativně. Počítáme s připojením 7 subjektů na oblast pokrytí v prvním roce a tedy 42 subjektů ve všech oblastech. Předpokládáme, že podnikatelé již Internet do značné míry využívají a budou pozvolna přecházet na tuto síť. Po pěti letech předpokládáme nárůst poptávky na 216 subjektů ve všech oblastech pokrytí. Jiné organizace V této oblasti je nutné započítat i poptávku vznikající od dalších organizací typu: spolky, kluby, sportovní zařízení, hasiči, místní policie, policie, účastníci integrovaného záchranného systému apod. Počítáme s připojením 2 subjektů na oblast pokrytí v prvním roce a tedy 12 subjektů ve všech oblastech. Po pěti letech předpokládáme nárůst poptávky na 150 subjektů ve všech oblastech pokrytí. Sumarizace poptávky Všechny uvedené odhady jsou výsledkem modelu, který byl zpracován a do kterého byly vloženy údaje o vývoji cen a migrace zákazníků na vyšší rychlosti. Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 4-19



Výše poptávky o služby vybudované KI u všech zákazníků je krácena tak, že se počítá se vstupem konkurence, ke které přejde část zákazníků, a to v následujícím klíči.

% krácení

2006

2007

2008

2009

2010

20%

25%

30%

40%

50%

Tabulka 4-5 Krácení poptávky o služby vybudované KI u zákazníků Počet připojených zákazníků k vybudované komunikační infrastruktuře se bude tímto procentem krátit. Lze očekávat, že poptávka bude v prvním roce bude představovat 313 uživatelů a vyroste na 2316 uživatelů po pěti letech provozu. Jak již bylo zmíněno - projekt počítá s krácením dle tabulky, takže počet uživatelů komunikační infrastruktury bude 250 v prvním roce a v pátém roce 1158. Vstup a působení konkurence je vnímáno jako pozitivní jev, který je schopen pomoci rychleji dosáhnout cíle zajištění přístupu k internetu pro všechny potenciální uživatele.

4.5. Marketingová strategie 4.5.1. Poslání projektu Projekt jako takový je zaměřen na internetizaci vybraných oblastí Plzeňského kraje. Nicméně jeho posláním je podpora obyvatelstva, zvýšení vzdělanosti a rozvoj podnikání v odlehlých oblastech PK. Dostupnost internetu je dnes jedním z požadavků jednak občanů, ale i podnikatelských subjektů na infrastrukturu. Na většině území kraje je dostupná maximálně vytáčená telefonní linka prostřednictvím Českého Telecomu (nebo jiného alternativního operátora) o rychlosti cca. 44 kbit/s. Pokrytí části území kraje dostupným internetem od 256 kbit/s a výše, umožní zvýšit atraktivitu území pro zájemce o osidlování, pro turistu, pro investora (podnikatele) a rovněž umožní pozitivně zpomalovat postupné vystěhovávání obyvatel z venkovských oblastí do velkých měst. Oblasti budování informačního obsahu je nutné podpořit vybudováním datového skladu využitelného pro poskytování obsahu a současně pro rozhodování kraje v činnostech v rámci jeho samostatné (ale i přenesené) působnosti. V případě schválení zákona o rozpočtovém určení daní, bude kraj nucen stanovovat priority ve financování různých oblastí. Proto musí mít vytvořenu především informační bázi dat o území kraje a jevech na něm se vyskytujících. Zdroje dat jsou výstupy z ČSÚ, ministerstev, vlastní činnosti, jednorázových šetření atd. Tento datový sklad musí umožňovat modelování jevů a samostatně neuchopitelných vazeb mezi nimi (bez sehrání do datového skladu nelze některé jevy mezi sebou porovnávat a analyzovat) a to včetně časových řad a trendových složek a dále se zřetelem na geografickou lokalizaci jevu (nebo skupiny jevů).



Verze 2.1

Strana 4-20



Příkladem může být rozhodování o výstavbě silnice, kdy se kraj rozhoduje mezi investicí do lokality A, nebo lokality B. Pokud trend úbytku dětí v lokalitě A je vyšší než v lokalitě B a dosahuje takových prognóz, které mohou znamenat v časovém horizontu např. 5 let zrušení základní školy v lokalitě A, je vhodnější investovat a postavit silnici do lokality B, protože tam bude nadále škola fungovat. Z toho vyplývá, že investicí v řádu jednotek milionů, je možné efektivně a hospodárně řídit investice v řádech miliard.

4.5.2. Hlavní strategické cíle projektu Hlavní cíle projektu byly popsány v kap. 3.2.1. Pokud bychom chtěli stručně uvést hlavní cíle, pak bychom uvedli zajištění dostupného, vysokorychlostního Internetu k obyvatelstvu v odlehlých oblastech; podpora vzdělanosti prostřednictvím informačních center vytvořených z knihoven připojených k Internetu a v neposlední řadě tvorba informačního obsahu, který umožní obyvatelstvu využívat služby potřebné pro jeho běžný život. Služby, které obyvatel velkého města má lépe dostupné.

4.5.3. Zvolené strategie O smysluplnosti a účelnosti vynaložených investic na podporu hlavních strategických cílů není třeba pochybovat. Pokud nějaké pochybnosti vzniknou, pak víme, že podobný projekt bude realizovat někdo jiný, jak tomu je v některých dalších krajích. Strategie je do jisté míry dána pravidly čerpání prostředků ze SROP. Hlavním argumentem proč projekt realizovat je klíč 75 % investic přichází z prostředků SROP a 25 % investic pokrývá žadatel. Z toho 12,5 % bude hrazeno z prostředků Ministerstva pro místní rozvoj a o zbylých 12,5 % se podělí obce a Plzeňský kraj. Tedy základní argument proč projekt realizovat je, že vložená investice ve výši jedné koruny je dotována dalšími sedmi korunami. Nejpodstatnější pro dosažení zvolené strategie bude politická vůle realizovat projekt a to na všech úrovních, tj. počínaje obcemi a konče na radě Plzeňského kraje.

4.6. Marketingový mix 4.6.1. Produkt Produktem projektu je vysokorychlostní připojení k internetu v rozsahu od 256 Kbit/s až do 2 Mbit/s ve vybraných oblastech pokrytí. Produkt je nabízen uživatelům specifikovaným v kap. 4.4.2.

4.6.2. Cena Cena za připojení za Internet je modelována podle současných cen a jejich očekávaného vývoje. Předpokládáme, že cena za negarantovanou propustnost s rychlostí 256 kbit/s začne v roce 2006 na tržní hodnotě 900 Kč za měsíc (s DPH). Tato cena bude stále klesat a v roce 2010 lze očekávat její výši cca 300 Kč.



Verze 2.1

Strana 4-21



U připojení s rychlostí 2 Mbit/s očekáváme počáteční cenu 2 500 Kč a její vývoj bude odpovídat rozvoji poptávky po multimediálních službách, přičemž odhadujeme cenu 800 Kč v roce 2010. Pozn. Všechny tyto ceny jsou v dnešních hodnotách a nerespektují inflaci.

4.6.3. Umístění Projekt internetizace vybraných oblastí je realizován v lokalitách, které nejlépe vyhovují záměru projektu internetizace PK. Specifikace umístění je v kapitolách 6. Umístění zařízení do knihoven je navrženo pro 194 knihoven z celého území Plzeňského kraje.

4.6.4. Publicita a propagace projektu Projekt je koncipován jako podpora odlehlých regionů a proto poskytuje značný prostor pro publicitu ve sdělovacích prostředcích. Domníváme se, že zájem sdělovacích prostředků bude značný, a proto nebude potřeba prostředků na propagaci projektu vůči veřejnosti. Předpokládáme, že politické vedení PK může propagovat projekt i na politických grémiích a vůči veřejnosti, a tak získávat politické body. Výsledky projektu by měly být po každém roce zpřístupněny odborné veřejnosti prostřednictvím orgánu Plzeňského kraje. Obecně je Internet žádané medium, zejména mezi mládeží, je propagován na školách, a proto školy poskytnou značný prostor pro propagaci tohoto projektu na příslušných školách. Propagace projektu bude zajištěna i prostřednictvím obcí a dle jejich lokálních možností (zpravodaje apod.), protože v každé obci, která se zúčastní v projektu, bude zájmem místních úřadů, aby propagoval služby, které nějakým způsobem spolufinancoval. Sekundární propagace může být formou obsahu na WEB stránkách příslušných úřadů a portálů zaměřených na obyvatelstvo a jejich problematiku. Na těchto serverech bude zpřístupněno pokrytí, ceny, služby poskytované provozovatelem apod. Dále je možné přistoupit k některé z následujících forem propagace:: •

Slavnostní zprovoznění spojené se dnem otevřených dveří, tiskovou konferencí a oznámením médiím.

•

Vytvoření prezentace projektu (web, video, PowerPoint apod.), která bude představována na odborných konferencích, na půdě kraje, ministerstev a apod..

•

Bude vytvořena zpráva o výstupech projektu s uvedením, že projekt byl financován z fondů EU, zpráva bude zpřístupněna široké veřejnosti.



Verze 2.1

Strana 4-22


Management projektu a řízení lidských zdrojů

5. Management projektu a řízení lidských zdrojů Kapitola popisuje plánování, organizování, řízení a kontrolu všech procesů, organizačních jednotek a veškerých lidských zdrojů včetně řešení problémů, které v souvislosti s projektem mohou vzniknout a zároveň způsoby realizace jednotlivých částí projektu a roli jednotlivých subjektů v investiční a provozní etapě. Obecně platí, že pořízené technologie budou ve vlastnictví žadatele o prostředky SROP. V tomto případě je žadatelem Krajský úřad, v souladu se závěry této Studie. Všechna výběrová řízení budou vypisována dle zákona o zadávání veřejných zakázek 40/2004 Sb.

5.1. Management projektu Řízení projektu bude v dikci odboru informatiky Krajského úřadu. Pro tento projekt bude z tohoto odboru ustanoven odpovědný pracovník, který bude projekt koordinovat v rámci Krajského úřadu Plzeňského kraje a s dalšími subjekty v Plzeňském kraji a kontrolovat dodržování všech schválených podmínek. Projekt je složen ze tří provázaných částí, které mají na sebe návaznosti. Předpokládáme, že projekt bude podpořen projektovým manažerem ze zdrojů PK nebo Regionální rozvojové agentury, nebo externí firmy. Ve výběrovém řízení bude vybrán dodavatel tohoto řešení, který zajistí koordinaci jednotlivých subdodavatelů a bude zajišťovat projektové řízení tohoto složitého a víceúrovňového projektu. Pro zadavatele bude partnerem projektový manažer dodavatele, který bude spolupracovat s odpovědným pracovníkem Plzeňského kraje, bude projekt řídit a bude mít na starosti věcnou náplň projektu. Dodavatel bude vybrán výběrovým řízením, ve kterém budou poptávány všechny tři části projektu. Důvodem pro tento postup je zkrácení času na výběrová řízení, která musí být v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Projekt sestává z několika částí, jejichž realizace bude řízena následovně: 1. Vybudování informačního obsahu – implementace bude provedena specializovanou firmou, subdodavatelem. Po realizaci zůstane v majetku Krajského úřadu a její provoz bude zabezpečovat odbor informatiky Krajského úřadu. Tomuto úkolu se budou věnovat dva pracovníci v organizačním začlenění odboru informatiky krajského úřadu. Jeden na plný úvazek, druhý na poloviční. Předpokládané personální náklady na plný úvazek (VŠ) budou ve výši 32 000 Kč měsíčně, včetně odvodů. Na poloviční úvazek předpokládáme náklady (SŠ) 13 000 Kč měsíčně. Předpokládáme nábor jednoho pracovníka a pověření jednoho pracovníka stávajícího. Pro potřeby tvorby informačního obsahu bude potřeba zřídit pozici analytika, který bude pravděpodobně mimo útvar informatiky.



Verze 2.1

Strana 5-1



Projekt realizace datového skladu bude podporovat rozvoj obsahu a tvorby obsahu pro obyvatelstvo a obce, a proto bude vytvářen pro jeho potřeby. Tvorba obsahu a komunikace s obcemi kraje bude náplní práce těchto pracovníků. Projekt bude zároveň podporovat i potřeby Krajského úřadu a z toho důvodu bude provozní fáze financována z prostředků Krajského úřadu. Servis a údržba dodaného zařízení budou součástí dodávky technologie po dobu pěti let a bude je zajišťovat subdodavatel. 2. Knihovny – pro 194 knihoven v Plzeňském kraji bude pořízena výpočetní technika (PC, tiskárna, …) a programové vybavení. Kritériem pro výběr počtu knihoven byla velikost obce, v níž knihovna sídlí a též projevený zájem o projekt internetizace knihoven. Zde byla v průběhu konzultací zvolena varianta počet obyvatel obce 200 a vyšší a zájem knihovny. Z knihoven se stanou informační centra obcí se stanicemi veřejně dostupného internetu pro obyvatelstvo. Na používání dodané techniky bude vyškolena obsluha. Toto školení bude provedeno v okamžiku instalace techniky, tak aby bylo po jeho ukončení možné co nejdříve zahájit nabídku přístupu k internetu pro obyvatelstvo. Dodávka a zajištění potřebných služeb bude zajištěna subdodavatelem. Subdodavatel zároveň poskytne servis dodaného zařízení na dobu 4 let. Dodané zařízení bude po dobu trvání projektu ve vlastnictví žadatele. Při internetizaci knihoven nepředpokládáme prozatím se vznikem dalších zaměstnaneckých míst, ale zcela nepochybně dojde ke zvýšení pracovních úvazků pracovníků knihoven díky rozšíření otevírací doby knihoven. Pokud tedy dojde k nárůstu pracovního úvazku, případně zaměstnaneckých míst, budou náklady na mzdy pracovníků knihoven hrazeny z prostředků obcí, nebo dotací určených na podporu vzdělanosti apod. Provozní náklady za připojení knihovny bude pokrývat zřizovatel knihovny. V okamžiku zpracování této Studie existuje možnost pokrytí provozních prostředků z jiných dotačních titulů (Ministerstva informatiky), která bude v případě dostupnosti v okamžiku realizace této části projektu využita. Knihovna bude připojena na vysokorychlostní internet 256 Kbit/s (s možností rozvoje), a to ve dvou variantách.

s rychlostí

•

V mikroregionech, kde se bude realizovat síť (pokryto tímto projektem) budou knihovny připojeny na tuto komunikační infrastrukturu (KI). Jejich připojení bude řízeno projektem výstavby této KI. Budou tedy připojeny pod vedením Krajského úřadu.

•

Mimo pokryté mikroregiony. Tyto knihovny budou připojeny dostupným operátorem, jehož výběr bude záviset na formě financování. Může být provedeno pod záštitou MIČR a pak bude nutné respektovat pravidla výběru operátora.

3. Internetizace – projekt předpokládá, že hlavním parametrem výběrového řízení bude výběr Dodavatele, který má blízko k provozování komunikačních infrastruktur. Vybraný Dodavatel může být i Provozovatelem, případně si tuto činnost může outsourcovat.



Verze 2.1

Strana 5-2



Vybudovaná síť zůstane v majetku žadatele. Na straně Krajského úřadu vznikne povinnost provádět kontrolu Provozovatele, který soutěž vyhrál, z finančního hlediska (uznatelnost provozních nákladů) a z hlediska kontroly kvality poskytovaných služeb. Pro tuto činnost bude potřeba zajistit pracovníky v rozsahu 24 hodin měsíčně, předpokládáme náklady na tyto pracovníky (SŠ) jsou 3900 Kč měsíčně, včetně odvodů. Předpokládáme využití stávajících pracovníků úřadu.

5.2. Organizační struktura V následujících tabulkách je popis rolí jednotlivý subjektů v investiční, provozní a poprovozní fázi.

5.2.1. Investiční fáze Organizace

Role

Činnosti

Počet vytvořených míst

Vzdělání

Plzeňský kraj

Zřizovatel

Odbor Informatiky Plzeňský kraj Obce

Kontrola účetnictví, správa majetku

-

SŠ

Vedení projektu

Kontrolní funkce

1

VŠ

32 000 Kč

Provozovatel DS

Tvorba obsahu

0,5

SŠ

13 000 Kč+

Spotřebitel služeb

Připojení internetu na Knihovny a úřady

Poskytovatel infrastuktury

Mzdové náklady měsíční

Odvody

-

Poskytuje prostory

Vysoutěženo

Dodavatel datového skladu

-*

Vysoutěženo

Dodavatel zařízení pro knihovny

-*

Vysoutěženo

Projekt a dodávka sítě

5*

Vysoutěženo Outsourcing

Provozní organizace

-

MI, MMR (stát)

Financování

-

SŠ, VŠ

Tabulka 5-1 Organizační struktura v investiční fázi * Počet pracovníků dodavatelů je kvalifikovaný odhad. V této fázi není možno přesně určit kolik pracovníků dodavatele bude na projektech pracovat.

5.2.2. Provozní fáze Organizace

Role

Činnosti

Plzeňský kraj

Zřizovatel

Odbor Informatiky Plzeňský kraj

Vedení projektu

Obce

Spotřebitel služeb

Vzdělání


Kontrola účetnictví, správa majetku

-

SŠ

3 900 Kč

Kontrolní funkce

1

VŠ

32 000 Kč

1

SŠ

13 000 Kč

SŠ, VŠ

26 000 Kč

Provozovatel DS

Poskytovatel infrastuktury Vysoutěženo Outsourcing


Připojení internetu na Knihovny a úřady Poskytuje prostory

Provozní organizace


-

6-13


Verze 2.1

Strana 5-3

Odvody


Organizace

Role

MI, MMR (stát)

Financování


Činnosti


Vzdělání


-

Tabulka 5-2 Organizační struktura v provozní fázi

5.2.3. Poprovozní fáze V této fázi bude proveden upgrade stávající technologie, případně ekologická likvidace dodaných zařízení dodavateli jednotlivých zařízení. Pro tuto činnost není potřeba plánovat žádné dodatečné pracovní místa.



Verze 2.1

Strana 5-4

Odvody


Lokalita projektu a životní prostředí

6. Lokalita projektu a životní prostředí 6.1. Popis navrhovaných oblastí projektu – část internetizace Pro přehlednost o navrhovaných oblastech projektu je do Studie vložena následující mapa, která tyto oblasti pokrytí vymezuje.

Obrázek 6-1 Mapa internetizace navrhovaných oblastí Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 6-1



Jednotlivé oblasti byly vybrány dle výběrových kritérií a s ohledem na různou polohu v rámci Plzeňského kraje. Tato volba přináší různorodost technického řešení internetového připojení pro navrhované oblasti a díky tomu je připraven model i pro další oblasti Plzeňského kraje. Realizace dalších oblastí může být financována z prostředků SROP v dalším období čerpání (2007-2011), nebo i z jiných prostředků (sdružení obcí, kraj, stát aj.). Dále uvádíme stručnou charakteristiku navrhovaných oblastí. Oblast č. 1. – „Konstantinolázeňsko“ – 9 obcí Tato navržená oblast obsahuje velký počet menších obcí a pouze 3 obce mají počet obyvatel okolo 1000. Celkem je v této oblasti 4772 obyvatel. Území lze popsat jako hodně členité s většími vzdálenostmi mezi navrhovanými obcemi. Oblast je hodně orientována na turistiku (lázeňství) a zemědělství. V oblasti není větší průmyslová výroba. Oblast č. 2. – „Stříbrsko“ – 5 obcí Tato navržená oblast obsahuje obec III. typu (Stříbro) a malý počet menších obcí v blízkém okolí. Celkem je v této oblasti 9001 obyvatel (Stříbro - 7822 obyvatel). Území lze popsat jako méně členité s menšími vzdálenostmi mezi navrhovanými obcemi. Oblast je hodně orientována na průmyslovou výrobu a obchod a to díky malé vzdálenosti od dálnice D5 a vzdálenosti k hranicím s Německem. Také je zde i fungující průmyslová zóna. Celá oblast se prolíná s oblastí č. 1. a z hlediska technologického jde i o provázané technické řešení. Oblast č. 3. – „Kralovicko“ – 4 obce Tato navržená oblast obsahuje obec III. typu (Kralovice), dále město Kožlany (1409 obyvatel) a malý počet menších obcí v blízkém okolí. V této oblasti je navržena i vůbec nejmenší obec v rámci celého projektu. Celkem je v této oblasti 5442 obyvatel. Území lze popsat jako málo členité s menšími vzdálenostmi mezi navrhovanými obcemi. Oblast je hodně orientována na zemědělství, přičemž je zde velký potenciál pro turistiku. Oblast č. 4. – „Manětínsko“ – 4 obce Tato navržená oblast obsahuje obec II. typu (Manětín) a malý počet větších obcí ve větších vzdálenostech. Celkem je v této oblasti 2546 obyvatel. Území lze popsat jako velmi členité s většími vzdálenostmi mezi navrhovanými obcemi. Oblast je hodně orientována na zemědělství, přičemž je zde velký potenciál pro turistiku. Celá oblast se prolíná s oblastí č. 3. a z hlediska technologického jde i o provázané technické řešení. Oblast č. 5. – „Horažďovicko“ – 7 obcí Tato navržená oblast obsahuje obec III. typu (Horažďovice) a malý počet středních a menších obcí v blízkém okolí. Celkem je v této oblasti 7749 obyvatel (Horažďovice – 5719 obyvatel). Území lze popsat jako méně členité s menšími vzdálenostmi mezi navrhovanými obcemi. Oblast je hodně orientována na zemědělství a průmyslovou výrobu. Velký potenciál je i v rozvoji turistiky (Pošumaví).



Verze 2.1

Strana 6-2



Oblast č. 6. – „Sušicko“ – 8 obcí Tato navržená oblast obsahuje obec III. typu (Sušice) a větší počet středně velkých a velkých obcí v blízkém okolí i vzdáleném okolí. Celkem je v této oblasti 17999 obyvatel (Sušice – 11525 obyvatel). Území lze popsat jako velmi členité s většími a velkými vzdálenostmi mezi navrhovanými obcemi. Dvě z navrhovaných obcí jsou na hranici CHKO Šumava. Oblast je hodně orientována na turistiku (Šumava) a průmyslovou výrobu v oblasti Sušice. Celá oblast se prolíná s oblastí č. 5. a z hlediska technologického jde i o provázané technické řešení. Vzhledem k působení stávajícího ISP Sušice.net, který pokrývá většinu území města Sušice, není záměrem realizací projektu tohoto poskytovatele omezit v jeho činnosti poskytování Internetu pro domácnosti. Nabízí se zde velmi zajímavý model (v budoucnu uplatnitelný i v jiných oblastech PK) pro ověření spolupráce a případné podpory tohoto operátora.

6.2. Popis navrhovaných oblastí projektu – část knihovny Knihovny, které jsou navrženy pro účast v projektu (počet 194) jsou rozprostřeny na celém území Plzeňského kraje. Jejich seznam je k dispozici na odboru informatiky Krajského úřadu Plzeňského kraje.

6.3. Kritéria pro výběr lokalit Při výběru obcí do projektu byl prioritní jejich zájem, který byl zjišťován prostřednictvím dotazníku zaslaného na obce PK. Výsledky této kampaně jsou průběžně zveřejňovány na portálu PK. Zde je nutné poznamenat, že zájem obcí je předběžný a obec nezavazuje. Obec bude přičleněna do projektu až poté co PK vypracuje smlouvu mezi obcí a PK o účastí na projektu a jeho spolufinancování a obec tuto smlouvu projedná v zastupitelstvu a podepíše. Za hlavní kritéria výběru pro níže uvedený návrh byla zvolena: •

Dobrá spolupráce se zástupci obcí (zájem o projekt). Nezbytný předpoklad.

•

Nízká dostupnost vysokorychlostního internetu v dané oblasti. Oblasti mimo velká sídelní centra.

•

Dostupnost většího počtu obcí v propojované oblasti. Budování hnízd. Tj. realizace přípojného uzlu ve větší obci, ze které se pak bude realizovat připojení na okolní obce.

•

Dostupnost operátorů pro připojení páteřní sítě.

•

Efektivita řešení. Zajištění alespoň minimální udržitelnosti ekonomiky provozu.

•

Přítomnost organizace, kterou zřizoval kraj, nebo státní správy, v místě. Výhoda připojení dalších úřadů a institucí, které budou mít k dispozici požadované služby.

•

Oblasti, kde má internetizace dopad na školství. Výhodou je připojení škol, knihoven, případně jiných zařízení.



Verze 2.1

Strana 6-3



Z projektu byla vyčleněna města Plzeň (včetně blízkého okolí), Klatovy, Domažlice, Rokycany a Tachov. Důvodem je dostupné připojení k internetu a existence alternativních ISP. Navrhované lokality nemají mimo města Stříbra strategické průmyslové zóny, u kterých je připojení k vysokorychlostního internetu již součástí základní infrastruktury pro investory (mapka z portálu Plzeňského kraje s umístěním Strategických průmyslových zón je uvedena níže). V navrhovaných lokalitách proto může zajištění přípojek v rámci projektu přinést i efekt splnění kritéria pro vybudování průmyslové zóny. Vybrané oblasti jsou i oblastmi cílovými pro rozvoj cestovního ruchu.

Obrázek 6-2 Strategické průmyslové zóny Plzeňského kraje



Verze 2.1

Strana 6-4



6.4. Návrh lokalit projektu Na základě výše uvedených kritérií navrhujeme zahrnout do projektu následující obce: Oblast č. 1 – „Konstantinolázeňsko“ • Bezdružice • Cebiv • Černošín • Horní Kozolupy • Kokašice • Konstantinovy Lázně • Lestkov • Olbramov • Záchlumí Oblast č. 2 – „Stříbrsko“ • Erpužice • Kšice • Stříbro • Svojšín • Trpísty Oblast č. 3 – „Kralovicko“ • Černíkovice • Kožlany • Kralovice • Výrov Oblast č. 4 – „Manětínsko“ • Manětín • Mladotice • Nečtiny • Štichovice Oblast č. 5 – „Horažďovicko“ • Břežany • Hejná • Horažďovice • Malý Bor • Velké Hydčice • Velký Bor • Svéradice



Verze 2.1

Strana 6-5



Oblast č. 6 – „Sušicko“ • Čímice • Dlouhá Ves • Hartmanice • Hrádek • Kašperské Hory • Petrovice u Sušice • Sušice • Žichovice Většina výše uvedených obcí vyjádřila v dotazníku kladné stanovisko k účasti na projektu, některé obce zatím vyjádření nezaslaly nebo se vyjádřily negativně. Tato vyjádření nelze považovat za finální a to hlavně s ohledem na malou informovanost těchto obcí o všech přínosech a parametrech projektu a požadované součinnosti. Jednoznačným vyjádřením souhlasu s účastí v projektu bude ze strany obcí podpis smlouvy s Plzeňským krajem o účasti v projektu s garancí finanční spoluúčasti a garancí pokrytí provozních nákladů za připojení do internetu. U všech výše uvedených obcí se jedná vždy o zajištění připojení k internetu pro místní úřad (městský, nebo obecní), knihovnu, školu a pro občany na území obce (nikoliv celého katastrálního území obce).

6.5. Vliv projektu na životní prostředí V rámci realizace projektu „internetizace Plzeňského kraje“ a jeho následného provozu nebyly identifikovány žádné významné vlivy na životní prostředí. Na základě zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí není nutné projekt posuzovat z hlediska jeho vlivu na životní prostředí E.I.A ani není nutné provést zjišťovací řízení (nejedná se o žádnou činnost dle přílohy č.1 k zákonu č.100/2001 Sb). Veškeré záměry a aktivity, jež budou součástí realizace projektu a následného provozu (např. stavební obnova místnosti s veřejnosti přístupným internetem, vybavení a zařízení knihoven s veřejnosti přístupovým internetem, zavedení veřejně přístupného internetu, nákup počítačů, terminálů, nákup software, nákup základního příslušenství k PC, vybudování regionálních komunikačních sítí, vybudování lokálních komunikačních sítí s veřejnosti přístupným Internetem, nákup technologií nutných pro provoz lokálních komunikačních sítí, atd.) jsou součástí Seznamu priorit, opatření a podopatření programu SROP a JPD 2, které nevyžadují vyjádření z hlediska vlivu projektu na území soustavy Natura 2000, a Seznamu priorit, opatření a podopatření programu SROP a JPD 2, které nevyžadují předložení dokladu o vlivu projektu na životní prostředí podle zákona č.100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Negativní vlivy na životní prostředí budou pouze nevýznamné a dočasné v době realizace (prašnost, hlučnost). Protože však realizace projektu nevyžaduje žádné intenzivní stavební zásahy, investiční etapa nijak negativně neovlivní životní prostředí v lokalitách, kde bude projekt realizován. Provozní fáze projektu bude vůči životnímu prostředí indiferentní a nebude generovat žádné dopady na životní prostředí.



Verze 2.1

Strana 6-6



V průběhu poprovozní fáze by za určitých podmínek mohlo dojít k jistému ohrožení životního prostředí vlivem neodborné likvidace zařízení a jeho součástí (např. CRT monitorů) obsahující látky klasifikované jako nebezpečný odpad. Toto riziko lze velmi účinně eliminovat výběrem certifikované firmy se zkušenostmi a s oprávněním k likvidaci nebezpečných odpadů. Pouze teoreticky lze hovořit o pozitivním vlivu na životní prostředí díky např. snižování emisí exhalací vlivem snížení cest obyvatel „za informacemi“ a na úřady, díky přístupu k vysokorychlostnímu internetu v místě bydliště, pobytu, výkonu zaměstnání, apod. Existuje ovšem problém exaktně stanovit takovýto pokles emise exhalací i v lokálním měřítku.



Verze 2.1

Strana 6-7


Technické řešení projektu a technologie

7. Technické řešení projektu a technologie V této kapitole uvádíme základní technický popis modelu komunikační infrastruktury pro zajištění konektivity. Model byl použit pro odhad nákladů na budování sítě. Jedná se o přenosové technologie, přístupové technologie a základní síťové služby, nezbytné pro provozovatele k jeho činnosti (nabízení internetového připojení dalším subjektům). Záměrně zde nejsou řešeny další síťové služby, které může provozovatel využít k nabízení služeb s přidanou hodnotou, ani všechny aplikace, které může provozovatel používat ke své činnosti. Technologie jsou dále navrženy tak, aby na infrastruktuře bylo umožněno propojování subjektů státní správy s odpovídající úrovní zabezpečení komunikace. Dále navržený komunikační model uvažuje standardně užívaný protokolový stoh TCP/IP a je možné jej obecně nasadit v prostředí Plzeňského kraje. Při praktické realizaci nejsou vyloučeny jakékoli jiné technologie, jejichž užití může být v daném konkrétním (lokálním) případě výhodnější.

7.1. Technologie přenosové a přístupové sítě Základní náhled na obecnou komunikační infrastrukturu včetně vazeb na vnější sítě ukazuje následující obrázek:

Obrázek 7-1 Koncepce síťové infrastruktury Z hlediska nasazení a použití jednotlivých systémů v komunikační infrastruktuře soustavy, lze nezávisle na použitých technologiích systémy rozdělit na následující: •

Přenosová síť o

•

•

Dálkové přenosové systémy

Přístupová síť o

Lokální přenosové systémy

o

Přístupové systémy

Systémy autentizace, dohledu a řízení

Vysvětlení významu jednotlivých systémů a jejich konkrétní reprezentaci v navrženém modelu obsahují následující podkapitoly. Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 7-1



7.1.1. Dálkové přenosové systémy Jsou systémy umožňující vytvoření nezávislé komunikační struktury s vysokou přenosovou kapacitou a možností realizace přenosu na jednotky i desítky km. Jako základní technologie pro dálkové přenosové systémy byla vybrána technologie mikrovlnných datových spojů pracujícím v pásmu 10 GHz (a to včetně aktivních retranslací). Na krátké vzdálenosti zhruba do 4km uvažujeme její doplnění dle konkrétní situace technologiemi WiFi směrových spojů v pásmu 2,4Ghz. Při praktické realizaci není vyloučeno nasazení technologií jiných i mimo oblast bezdrátových datových sítí. Důvody pro výběr technologie mikrovlnných spojů jsou: •

Vysoká variabilita a modularita komunikačních spojů

•

Nezávislá technologická platforma pro přenos jakýchkoliv dat

•

Nasazení nepodléhá licenční politice ČTÚ

•

Možnost budování spojů na velké vzdálenosti (desítky km) včetně možnosti nasazení retranslačních uzlů

Technologie mikrovlnných přenosových systémů využívá pro přenos komunikace rádiového signálů v úzkém frekvenčním pásmu směrových anténních systémů, proto lze pomocí této technologie vybudovat v podstatě privátní nezávislou síť s vysokou odolností proti zneužití neoprávněnou osobou. Dálkové přenosové systémy budou zabezpečovat konektivitu k centrálnímu přístupovému uzlu poskytovatele Internetu a dále mezi jednotlivými lokálními přenosovými systémy. Komunikační rozhranní, kterým jsou dálkové přenosové systémy ukončeny je typu 10/100 Mbit/s Ethernet.

7.1.2. Lokální přenosové systémy Jsou systémy zabezpečující komunikaci v rámci jedné komunitní sítě (obec I, obec II, obec III). Dále lokální přenosový systém zajišťuje korektní komunikaci lokálního komunitní sítě do internetu a přístupových systémů v rámci celého komunikačního systému plzeňského kraje. Na úrovni lokálního přenosového systému budou rovněž aplikována pravidla komunikace včetně nasazení šifrované komunikace mezi úřady plzeňského kraje. Lokální přenosový systém může zahrnovat : •

LAN komunikační struktury v rámci úřadu, knihovny, či jiné obecní organizace

•

Metalické a bezdrátové přenosové systémy zabezpečující přenos komunikace v rámci obce a obecních organizací

Rozhraní používaná v lokálních přenosových systémech budou výhradně 10/100 Mbit/s Ethernet. Pro budování lokálních přenosových systémů jsou doporučeny kvalitní technologie renomovaných výrobců s dlouholetými zkušenostmi řešení komunikačních systémů LAN/WAN.



Verze 2.1

Strana 7-2



Aktivní prvky lokálních přenosových systémů V rámci lokálních přenosových systémů jsou použity následující aktivní prvky : •

Směrovač – jsou aktivní prvky umožňující korektní směrování provozu v jednotlivých lokálních přenosových systémů, umožňují budování a zakončování VPN IPSec tunelů – VPN, jsou na nich definována pravidla komunikace v rámci lokální sítě daného typu obce (Obec I, II,a III). Konkrétní platforma směrovače bude vybrána do daného uzlu sítě podle potřebného výkonu a počtu Ethernetových rozhraní.

•

Přepínače – slouží k vybudování základní L2 síťové komunikační infrastruktury v obcích. Tyto přepínače musí umožňovat vytváření VLAN a podporovat VLAN trunkování.

•

WiFi směrové spoje – jsou bezdrátové spoje umožňující propojování vzdálených částí lokálních LAN sítí do jedné logické struktury. Technologie těchto spojů používá standardy WiFi (pásmo 2,4GHz), komunikační rozhraní těchto spojů je Ethernet.

7.1.3. Přístupové systémy Zabezpečují definovaný přístup koncových uživatelů v obcích k internetu. Tyto systémy používají bezdrátového systému komunikace na základě komunikačních standardů 802.11b,g (WiFi). Přístupové systémy budou začleněny do komunikační struktury lokálního přenosového systému v jednotlivých obcích. Důležitou vlastností přístupových přenosových systémů je jednoznačná definice přenosové šířky pásma pro daného přistupujícího koncového uživatele v rámci celé komunikační struktury. Rozhraní používaná v přístupových přenosových systémech jsou výhradně 10/100 Mbit/s. Pro budování lokálních přenosových systémů jsou doporučeny technologie renomovaných výrobců s dlouholetými zkušenostmi řešení komunikačních systémů LAN/WLAN. Byly zvažovány i technologie levnější typicky od výrobců a z tříd produktů určených primárně pro domácí použití. Nasazení těchto technologií však není doporučeno z následujících důvodů: •

Maximální úspora vyplývající z nasazení levných technologií by byla pouze kolem 15%, což by v rámci celého projektu umožňovalo přibližně možnost pokrytí jedné další oblasti.

•

Došlo by k výraznému omezení možností správy sítě z hlediska provozovatele.

•

Došlo by k znemožnění garance základních parametrů služby provozovatelem.

•

V případě použití produktů určených pro domácí použití není garantována ochrana investice.



Verze 2.1

Strana 7-3



Aktivní prvky přístupových přenosových systémů V rámci přístupových přenosových systémů jsou použity následující aktivní prvky : •

Směrovač – jsou aktivní prvky umožňující korektní směrování provozu v rámci distribuovaného přístupového systému v rámci obce.

•

Přístupový bod (Access Point) – jsou zařízení umožňující zabezpečený přístup do sítě pouze pro oprávněné uživatele se šířkou sdíleného pásma 11Mbps, případně 54Mbps (standardy IEEE 802.11b a 802.11g). Tyto přístupové body musí podporovat ověření uživatele s propojením na centrální systémy autentizace, dohledu a řízení. Anténní systémy přístupových bodů umožňují připojit uživatele vzdálené na přímou viditelnost až 1km, přičemž technické vybavení přistupujících koncových uživatelů musí splňovat následující požadavky : •

Klientská stanice bude vybavena bezdrátovým WiFi síťovým rozhraním (PCI, PCMCIA) umožňující příjem rádiového signálu v pásmu 2,4 GHz (standardy IEEE 802.11b a 802.11g) s dostatečnou úrovní zabezpečení komunikace.

•

Klientská stanice bude vybavena anténním systémem zabezpečujícím dostatečnou úroveň radiového signálu v místě příjmu klientské stanice.

7.1.4. Systémy autentizace, dohledu a řízení V rámci komunikační infrastruktury daného provozovatele jsou definovány systémy pro autentizaci, dohled a řízení přenosové sítě. Systém autentizace – je systém ověřování, autorizace a účtování komunikačních služeb koncovým klientům. Je založen na redundantním řešení AAA serverů na bázi RADIUS nebo TACACS+ Systém řízení – je systém vymezující pravidla komunikace pro koncové klienty, přidělování IP adresy koncovým klientům. Je založen na redundantním řešení DHCP serverů. Systém dohledu – je systém umožňující monitorování a aktivního řízení provozu komunikační infrastruktury.

7.2. Propojení s ostatními sítěmi (GOVBONE) Přínosem propojení se sítí GOVEBONE je možnost komunikace s datovými zdroji organizací připojených do sítě GOVEBONE (různé organizace VS, např. krajské úřady, ministerstva) a vzájemná komunikace organizací, které se připojí to této sítě. Po propojení sítí GOVEBONE a GOVENET bude možné využít rovněž služeb sítě GOVENET, např. přístup do TESTA II. GOVBONE je vyhrazená speciální neveřejná síť (neveřejná virtuální síť) určená pro vzájemnou bezpečnou komunikaci mezi organizacemi veřejné správy a určená ke zprostředkování externí komunikace organizací veřejné správy s jinými subjekty, s veřejností, případně s Internetem a se sítí EU a dalšími subjekty řízeným způsobem. V současné době je k síti GOVBONE připojena většina organizací veřejné správy ČR. Jádro sítě GOVBONE je tvořeno metropolitní ATM sítí FINET-MAN v Praze. Vstupní body do sítě GOVBONE existují ve všech okresech ČR. Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 7-4



Budovaná komunikační infrastruktura se může na síť GOVEBONE připojit a být využita pro komunikaci mezi subjekty připojenými k budované KI a organizacemi veřejné správy připojenými k síti GOVBONE resp. pro přístup k službám dostupným na síti GOVBONE. Přístup ke zdrojům sítě GOVBONE Přístup subjektu/subjektů připojených ke KI ke zdrojům sítě GOVBONE lze zajistit bezpečným propojením sítě GOVBONE a to např. připojením KI (přes vyhrazenou VPN v rámci budované KI) k nejbližšímu přístupovému bodu sítě GOVBONE (okresní páteřní uzel MPLS VPN sítě WAN). Toto propojení lze realizovat: •

Běžným propojením na bázi komunikačního protokolu IPv4: o

•

Výhodou je jednoduchost naznačeného řešení a také nižší cena, protože hraniční směrovače mohou implementovat pouze směrování TCP/IP.

Pomocí technologie Interautonmous MPLS VPN, kdy na rozhraní mezi dvěmi uvažovanými sítěmi dochází i k výměně MPLS značek. To lze realizovat samozřejmě pouze za předpokladu, že obě propojované infrastruktury provozují VPN pomocí technologie MPLS: o

Nevýhoda je v technické náročnosti takového řešení a v potřebě podpory pro funkci Interautonomous MPLS VPN na hraničních směrovačích obou propojovaných sítí.

Variantně lze uvažovat o přímém propojení KI (přesněji vyhrazené VPN) s pražskou metropolitní sítí FINET-MAN. Přístup jednotlivých subjektů připojených ke KI do sítě GOVBONE a jejím zdrojům je pak možné řídit s využitím prostředků technologie MPLS VPN a samozřejmě je vhodné takové řízení přístupu doplnit o firewallovou ochranu na rozhraní mezi sítí daného subjektu a sítí GOVBONE. Tato firewallová ochrana může být implementována v režii připojovaného subjektu případně může být také nabídnuta jako jedna ze služeb sítě. Závěrem lze říci, že pro připojení do sítí veřejné správy (a v tomto ohledu to nemusí být pouze GOVBONE) je nutné respektovat následující doporučení: budovaná KI musí být realizována s využíváním dostatečně flexibilních technologií založených na mezinárodních otevřených standardech, aby ji bylo možné efektivně přizpůsobit budoucím měnícím se potřebám nejen klientů či uživatelů KI, ale také budoucím požadavkům na interoperabilitu v rámci komunikační infrastruktury ve veřejné správě.

7.3. Připojení k Internetu v přístupových uzlech Pro navrhované oblasti je potřeba zajistit přípojky k Internetu s vysokou kapacitou a s potřebnou kvalitou služeb. Pro jednotlivé oblasti tak budou pořízeny kapacity v řádech od 10 Mbit/s až po 100 Mbit/s (vč. násobků těchto rychlostí). Cena za takto „velkou“ kapacitu je výhodnější s její rostoucí hodnotou, a proto také bylo zvoleno řešení projektu pro větší územní celky (oblasti) v PK a nikoliv pouze pro jednotlivé obce.



Verze 2.1

Strana 7-5



Přístupový uzel k Internetu nemusí být středem ani největší obcí v rámci každé oblasti, je zde zvoleno řešení umožňující konkurenční soutěž operátorů. V okamžiku výběru operátora pro určitou oblast (teoreticky si lze představit 3 ISP pro navrhované oblasti) bude s tímto dojednána lokalita ve které vznikne přístupový uzel a následně bude upraveno technické řešení páteřní přenosové infrastruktury. Pro dlouhodobou udržitelnost řešení vzniklého na základě projektu je zapotřebí, aby existovala reálně uskutečnitelná možnost změny operátorů během provozní fáze (z důvodu zániku, změny portfolia služeb, kvality služeb, cenových relací vůči konkurenci apod.).

7.4. Typická infrastruktura jedné oblasti pokrytí Na následujícím obrázku je znázorněna architektura dálkových přenosových systémů pro jednu oblast pokrytí.

Point-to-Multipoint 40/10Mbps

10Mbps

KÚ Plzeň 10Mbps 40Mbps

Internet VPN

Obec III Point-to-Multipoint 40Mbps

Retranslace 40Mbps

40Mbps

40Mbps

Obecní Úřad

40Mbps

Obec I

Obec II 10Mbps

10Mbps

Škola Knihovna

Retranslace 40/10Mbps

Retranslace 10Mbps

Obecní Úřad Obecní Úřad Knihovna Škola

Knihovna

Obrázek 7-2 Typická infrastruktura Připojení do Internetu nemusí být pouze v jednom bodě, jak je znázorněno na obrázku. Podle situace může být přípojných bodů více v různých lokalitách (v obcích jakékoli velikosti) ve vazbě na různé poskytovatele připojení.



Verze 2.1

Strana 7-6



Na strukturu navazují lokální přenosové sítě a přístupové systémy v jednotlivých obcích lišící se dle typu (velikosti) obce, přes které je zajištěna konektivita pro: •

Obecní úřady

•

Knihovny

•

Školy

•

Další organizace

•

Koncové uživatele

Rychlosti připojení jednotlivých subjektů je možno libovolně škálovat na konkrétní organizaci či uživatele od 256 kbit/s výše. V modelovém případě předpokládáme připojování koncových uživatelů rychlostmi 256 kbit/s a 512 kbit/s a u ostatních subjektů rychlostmi 1 Mbit/s nebo 2 Mbit/s. Přístupové sítě v obcích jsou kombinací přístupových systémů a lokálních přenosových systémů a budou popsány dále pro jednotlivé typy obcí.

7.4.1. Přístupová síť Infrastruktura dálkového přenosového systému je realizována na mikrovlnných technologiích bezdrátovými spoji na úsecích s přímou viditelností, místně na kratší vzdálenosti jsou nasazeny i WiFi směrové spoje. Síťové uzly, z kterých se tato síť skládá můžeme rozdělit do následujících skupin: •

Point-to-Multipoint 40Mbit/s

•

Retranslace 40/10 Mbit/s

•

Retranslace 40 Mbit/s

•

Retranslace 10 Mbit/s

•

Zakončení 40 Mbit/s

•

Zakončení 10 Mbit/s

Každý z uvedených typů uzlů může sloužit zároveň jako rozhranní do přístupové části sítě v rámci obce, nebo může být použit pouze jako čistá retranslace za účelem propojení lokalit, mezi kterými není přímá viditelnost přes další uzel. Taková retranslace může být umístěna pouze na existujícím objektu s vhodnou polohou. Nelze uvažovat retranslace v místech, kde by bylo nutno budovat finančně náročné stavby pro upevnění mikrovlnného systému, zajištění napájení apod. Jako aktivní prvky každého uzlu mohou být použita následující zařízení, která můžeme rozdělit dle typických maximálních přenosových rychlostí a počtu mikrovlnných rozhranní. Všechna zařízení uvažujeme včetně mikrovlnného přenosového i anténního systému. •

Bridge 10 Mbit/s

•

Bridge 40 Mbit/s

•

Koncentrátor 40 Mbit/s



Verze 2.1

Strana 7-7



Přenosová rychlost 40 Mbit/s je aktuálně plně dostačující pro propojení lokalit ve všech navrhovaných oblastech. V případě budoucího požadavku na zvýšení této rychlosti, lze implementovat zařízení umožňujících splnění těchto požadavků a to ve stejném pásmu přenosu (10GHz).

7.4.2. Malá obec - Obec I

KÚ Plzeň Internet Budova Obecního úřadu

VPN Přístupová síť VLAN 3 10Mbps Směrovač

LAN knihovna VLAN 1

VLAN 2

Přístupový bod LAN Obecní úřad

Obrázek 7-3 Typická infrastruktura obce typu I Obec typu I je obec o počtu zhruba 300 obyvatel, obvykle s Obecním úřadem a knihovnou. Pro plánovanou průměrnou penetraci domácností v ČR připojením k Internetu 15 %, zde můžeme odhadnout počet koncových uživatelů na cca 15. Tyto uživatele je možno pokrýt v první fázi jedním přístupovým bodem (Access Point). Centrálním propojujícím prvkem v obci je směrovač, přes který je dále připojena lokální počítačová síť (LAN) Obecního úřadu a lokální počítačová síť knihovny. Jednotlivé sítě jsou logicky odděleny do různých VLAN tak, aby z každé sítě bylo možno přistupovat přes přístupovou síť do Internetu, ale zabránilo se spojení mezi jednotlivými VLAN. Dle obrázku je na pro názornost uveden příklad, kdy je na směrovači realizováno šifrované VPN spojení datového toku z VLAN 2 Obecního úřadu na Krajský úřad Plzeň, kde je VPN tunel ukončen. Směrovač je zároveň rozhranním na přenosovou síť u které uvažujeme nižší úroveň zabezpečení než v síti LAN. Proto jsou na směrovači definována i základní bezpečnostní pravidla. Předpokládá se připojení rychlostí 10 Mbit/s. Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 7-8



U tohoto typu obce se dále předpokládá umístění všech uvedených technologií v jednom objektu.

7.4.3. Střední obec - Obec II KÚ Plzeň Internet VPN

Budova Obecního úřadu

Wi-Fi směrový spoj

Přístupová síť

LAN škola Wi-Fi směrový spoj

40Mbps

VLAN 3

Router B

802.1q trunk

VLAN 2

LAN knihovna VLAN 1

VLAN 1 LAN Obecní úřad

Access Point

Access Point

Obrázek 7-4 Typická infrastruktura obce typu II U tohoto typu obce uvažujeme zhruba 1000 obyvatel, Obecní úřad, knihovnu a školu (může být jakýkoli jiný subjekt případně i více subjektů). Vzhledem k rozloze obce zde neuvažujeme umístění sítí těchto subjektů v jedné budově, ale předpokládáme nasazení bezdrátových WiFi směrových spojů jako lokálních přenosových systémů v rámci obce. Počet koncových uživatelů lze opět dle průměrné penetrace Internetu v domácnostech ČR odhadnout na maximálně 50. V první fázi navrhujeme dimenzování Obce II pouze dvěmi přístupovými body, dle konkrétní situace je zde možnost nasazení několika jednotek až desítek přístupových bodů. Centrálním prvkem obce je směrovač v kombinaci s LAN přepínačem, na kterém je realizováno logické oddělení sítí na bázi VLAN. Propojení přepínače se směrovačem zajišťuje VLAN příčka 802.1q. Stejně jako v případě Obce I, je na směrovači řešena otázka síťové bezpečnosti a vytvoření VPN tunelu pro provoz mezi Obecním úřadem a Krajským úřadem Plzeň a směrovač je rozhranním do přenosové sítě. Přenosová rychlost pro připojení tohoto typu Obce se předpokládá 40 Mbit/s.



Verze 2.1

Strana 7-9



7.4.4. Velká obec - Obec III

Přístupová síť

KÚ Plzeň Internet VPN

Budova Obecního úřadu

VLAN 4



LAN škola

Router C VLAN 3 AAA DHCP MNGMT Wi-Fi směrový spoj Router D

Wi-Fi směrový spoj Router D

802.1q trunk

VLAN 2 LAN knihovna

VLAN 1

Access Point

Access Point

VLAN 1

Access Point

LAN Obecní úřad

Access Point

Obrázek 7-5 Typická infrastruktura obce typu III U obce typu III je uvažováno přibližně 5000 obyvatel a velké množství subjektů, pro které může být realizována separátní přípojka. Předpokládají se opět zejména přípojky pro Obecní úřad, knihovny a školy. Rozloha obce nutně předurčuje složitější řešení pokrytí velkým množstvím přístupových bodů propojených lokálními přenosovými systémy na bázi WiFi směrových spojů. Na jednotlivé uzly sítě budou připojeny skupiny přístupových bodů (do počtu maximálně 4), přičemž každý uzel bude z důvodu zajištění propustnosti sítě jako celku osazen i směrovačem. Centrálním prvkem je zde výkonný směrovač doplněný o infrastrukturu LAN přepínačů s obdobnými vlastnostmi jako v předchozím případě. V obci typu III předpokládáme přímou konektivitu do Internetu, bez nutnosti přechodu přes přístupovou síť. V našem typovém případě dále uvažujeme případ, kdy je Obec III zároveň uzlem, přes který je připojena přenosová síť celé oblasti pokrytí, což v praxi není nutnou podmínkou. Pokud by tomu tak bylo, jsou zde kladeny zvýšené požadavky na spolehlivost směrovače. Dále zde uvažujeme umístění systémů autentizace, dohledu a řízení (servery AAA, DHCP a MNGMT), jejichž praktické umístění v rámci oblasti pokrytí závisí zejména na konkrétním provozovateli



Verze 2.1

Strana 7-10


Zajištění dlouhodobého majetku

8. Zajištění dlouhodobého majetku 8.1. Investiční majetek Investiční majetek lze rozložit do částí kopírující základní cíle projektu. Jsou to investice do vybudování „datového skladu“, vybavení 194 knihoven Plzeňského kraje a internetizace vybraných oblastí pokrytí Plzeňského kraje. Počet ks

Cena za kus s DPH Kč

Informační obsah

Způsob pořízení Dodavatel

Celkem s DPH Kč

Výběrové řízení

Hardware

1

1 000 000

1 000 000

Software

1

2 000 000

2 000 000

Implementace

1

3 000 000

3 000 000

Celkem

6 000 000

Vybavení knihoven

6 000 000 Výběrové řízení

PC, tiskárna, software, příslušenství

194

41 500

Internetizace celkem


6 200 000

40 885 000

Oblasti pokrytí

6

Projekce a řídící systémy

1

3 685 000

3 685 000

1

3 000 000

3 000 000

Pojištění

37 200 000

Celkem

57 936 000

Tabulka 8-1 Seznam investičního majetku Investiční majetek je počítán na jednu oblast pokrytí, kterou reprezentuje modelový případ. Ostatní oblasti pokrytí jsou kalkulovány se stejnou cenou, která vychází z předpokladu, že bude připojeno shodné množství obcí v každé oblast pokrytí a bude využito stejných technických prostředků. Náklady stanovené v této studii mohou být stanovenými nejvyššími, přičemž se bude modelovat efektivní technické řešení a počet obcí v projektu. Projektová dokumentace pro SROP, pak určí přesně obce, které budou připojovány v dané oblasti pokrytí a tím i přesné náklady.

8.2. Přehled hmotných toků Počet mj. za období

Počet období

Rok 1 Informační obsah

Způsob pořízení

Cena s DPH

Dodavatel

tis Kč

1

1


6 000

194

1


8 051

1


Oblasti pokrytí

6

1

37 200


1

1

3 685

Vybavení knihoven Internetizace

40 885

Tabulka 8-2 Přehled hmotných toků



Verze 2.1

Strana 8-1


Řízení pracovního kapitálu

9. Řízení pracovního kapitálu Řízení oběžného majetku na straně investora se v provozní fázi nepředpokládá. Provozovatel, který v soutěži zvítězí, bude v provozní fázi zajišťovat průběžný nákup materiálu a služeb, nezbytných pro provoz. Vzhledem k tomu, že dodavatelé i služby jsou velmi dobře dostupné přímo v místě, nepředpokládá se tvorba dlouhodobých zásob materiálu. Způsob organizace a kompetence při nakupování a spotřebě provozního materiálu a služeb budou zahrnovat interní směrnice Provozovatele. Dá se předpokládat, že v průběhu prvního roku provozu si Provozovatel vytvoří řetězec stálých dodavatelů s výhodami různých slev, apod.

9.1. Klasifikace materiálových dodávek a služeb K zajištění provozu budou potřeba dodávky zejména těchto materiálů a služeb: Materiál: •

materiál pro technickou údržbu,

•

obnova IT infrastruktury – náhradní díly,

•

kancelářské potřeby,

•

zdravotní materiál a ochranné pomůcky.

Služby: •

telekomunikační služby,

•

právní služby,

•

propagační služby,

•

energie,

•

služby (práce) zaměstnanců.

9.2. Kvalita a dostupnost materiálových dodávek a služeb Převážně se jedná o běžně dostupné materiálové dodávky a služby, u kterých není kladen zvláštní požadavek na výjimečnost. Pouze některé specifické materiály a prvky IT infrastruktury bude prioritně nutné zajistit v požadovaném čase, kvalitě a kvantitě. Provozovatel bude mít snahu zajistit běžně dostupné materiálové dodávky přednostně z místních zdrojů s přihlédnutím k obvyklé kvalitě a ceně.

9.3. Náklady na materiálové dodávky a služby provozovatele Náklady na materiálové dodávky a nakupované služby pro provoz vzniknou pouze na straně Provozovatele a nejsou proto v této studii vyčísleny.



Verze 2.1

Strana 9-1


Finanční plán a analýza projektu

10. Finanční plán a analýza projektu 10.1. Základní kalkulace Kalkulace jsou počítány odděleně pro každou část.

10.1.1. Fixní náklady

Informační obsah

Investice

Provozní náklady

Provozní náklady

Rok 1

Rok 1

Celkem za 5 let

tis Kč

tis Kč

tis Kč

6 000

540 *

Servisní poplatky, energie Vybavení knihoven Internetizace

2 700

78

390

8 051

898 **

-

40 885

- ***

-

Nájmy a energie Celkem

- **** 618

3 090

Tabulka 10-1 Přehled fixních nákladů * – Náklady na provoz informačního obsahu jsou kryty z prostředků Krajského úřadu. Náklady provozní jsou náklady na lidské zdroje, (viz kap. 5) a náklady za servis hardwaru a softwaru a energie. ** – Náklady na energie v 194 knihovnách jsou hrazeny z prostředků obcí. Náklady na připojení internetu v knihovnách jsou kalkulovány jako průměrné. Počítáme připojení jedné knihovny rychlostí 256 kbit/s. Zde je třeba uvést, že náklady na připojení knihovny se budou lišit v oblastech pokrytí a v regionech mimo pokrytí. Náklady na připojení v pokrytých oblastech jsou financovány z prostředků zřizovatele (obcí), který je platí Provozní organizaci. V nepokrytých regionech jsou placeny přímo poskytovateli služby, který bude knihovny připojovat. Pro připojení knihoven lze využít další dotačních programů státu na podporu knihoven, viz kap. 3.7.2.2. *** - Náklady Provozní organizace nejsou ve studii uvedeny. **** – Náklady na energie jsou financovány z prostředků Provozní organizace, která je platí poskytovateli služby. Nájmy jsou počítány jako vklad obcí a proto nejsou kalkulovány.

10.1.2. Variabilní náklady Variabilní nákladu projektu mohou být náklady na pořízení internetové konektivity. Náklady za připojení jednotlivých oblastí pokrytí k operátorovi (zajištění konektivity) jsou hrazeny z prostředků Provozní organizace. Tyto náklady budou postupně vzrůstat dle počtu připojených zákazníků. Zde se předpokládá, že v prvním roce bude Provozní organizace realizovat minimální zisk, nebo ztrátu. Proto nejsou v analýze kalkulovány. Provozní náklady Provozní organizace, která v soutěži zvítězí, si organizace hradí ze svých zdrojů a jsou pokryty příjmy za poskytované služby.



Verze 2.1

Strana 10-1



10.1.3. Přímé a nepřímé náklady Přímé náklady lze spočítat pouze na vybavení a připojení knihoven k internetu, a to pro knihovny mimo vybrané mikroregiony, které budou pokryty vybudovanou sítí. Tyto náklady na jedno připojení jsou zprůměrňované ceny za připojení na internet rychlostí 256 kbit/s. Všechny ostatní náklady jsou nepřímé a nelze spočítat náklady na jedno internetové připojení v rámci celého projektu.

10.2. Finanční plán 10.2.1. Plán průběhu nákladů a výnosů Plán průběhu nákladů je uveden v tabulce 10 Přehled hmotných toků. Průběh nákladů v investiční etapě v druhovém členění Počet

Cena za kus s DPH

ks

Kč

Informační obsah

Způsob pořízení

Celkem s DPH

Dodavatel

Kč


Hardware

1

1 000 000

1 000 000

Software

1

2 000 000

2 000 000

Implementace

1

3 000 000

3 000 000

6 000 000

6 000 000

Celkem Vybavení knihoven


PC, tiskárna, software, příslušenství

194

41 500

Internetizace celkem


40 885 000

Oblasti pokrytí

6

6 200 000

37 200 000


1

3 685 000

3 685 000

1

3 000 000

3 000 000

Pojištění Celkem

57 936 000

Tabulka 10-2 Přehled nákladů v investiční etapě Průběh nákladů v provozní etapě v druhovém členění

Informační obsah Knihovny internetizace (síťě mikroregionů)

Provozní náklady (Kč)

Provozní náklady (Kč)

Rok 1

Celkem za 5 let

618 000 kč

3 090 000 kč

-

-

dle Provozovatele

-

Nájmy a energie

dle Provozovatele

-

Údržba zařízení a pojištění

dle Provozovatele

-

Konektivita

dle Provozovatele

-

Provozní náklady org.

dle Provozovatele

-

Údržba zařízení

dle Provozovatele

-

Celkem

3 090 000

Tabulka 10-3 Přehled nákladů v provozní etapě Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 10-2



Průběh výnosů v provozní etapě v druhovém členění Výnosy jsou realizovány z pronájmu technologií a nájmů pro Provozovatele, který v soutěži zvítězil, a poskytovaných služeb. Výnosy jsou dále realizovány Provozovatelem, který poskytuje služby. Výnosy

Výnosy

Výnosy

Výnosy

Výnosy

Výnosy

Rok 1

Rok 2

Rok 3

Rok 4

Rok 5

Celkem za 5 let

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Příjmy PK Pronájem technologie * Příjmy obcí Nájmy prostor ** Příjmy Provozovatele za poskytované služby

nevyčísleny

-

-

-

-

-

0

0

0

0

0

0

Celkem

Tabulka 10-4 Přehled výnosů v provozní etapě * - Pronájem technologie je nájem za používání nakoupené technologie, který může být placen Provozní organizací. Tyto výnosy jsou kalkulovány jako nulové. Výnosy provozní organizace budou vráceny do projektu a na účely údržby a modernizace těchto technologií. ** - Zisk (příjmy) Provozní organizace bude regulován tak, aby provozovateli nevznikl značný zisk, tj. nad 20 %. Mechanismus regulace bude dán ve smlouvě mezi Plzeňským krajem a Provozní organizací, která v soutěži zvítězí. Regulace bude probíhat tak, že při dosahování zisku vyššího než 20% bude snížena cena za připojení knihoven a municipální sféry, přičemž ceny pro obyvatelstvo a komerční sféru zůstanou na místně obvyklé úrovni. Toto pravidlo je důležité, protože tento projekt nechce zabránit vzniku konkurenčních poskytovatelů v pokrytých regionech a tak znemožnit přirozenou konkurenci. Naopak vystavěná síť bude otevřená pro připojení konkurenčních subjektů.

10.2.2. Analýza bodu zvratu Provozní náklady a výnosy jsou naplánovány tak, aby projekt byl finančně neziskový. Z tohoto pohledu bod zvratu v období životnosti investice nenastane. V účetní době životnosti investice totiž nelze nalézt konkrétní objem poskytnutých služeb, při kterém bude dosaženo nulové výše zisku. Na straně investora má zisk pro jakýkoli objem poskytnutých služeb zápornou hodnotu.

10.2.3. Financování projektu Sumarizuje finanční zdroje a možnosti financování jednotlivých projektů. Investice

Prostředky SROP

75 %

Provozní náklady

Provozní náklady a investice

Rok 1

Rok 1

Rok 2

Rok 3

Rok 4

Rok 5

Celkem za 5 let

tis Kč

tis Kč

tis Kč

tis Kč

tis Kč

tis Kč

tis Kč

43 452

0

0

0

0

0

43 452

Prostředky MMR

12,5%

7 242

0

0

0

0

0

7 242

Prostředky PK

6,25%

3 621

618

618

618

618

618

3 090

Prostředky obcí

6,25%

3 621

-

-

-

-

-

-

100%

57 936

618

618

618

618

618

61 026

Celkem

Tabulka 10-5 Financování projektu Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 10-3



10.2.4. Plánované stavy majetku a jeho krytí Majetek bude patřit Plzeňskému kraji a ten se bude starat prostřednictvím Provozní organizace o jeho obnovu a evidenci.

10.2.5. Cash Flow Průběh příjmů a výdajů je součástí výsledných tabulek finanční analýzy (viz příloha č. 6. tohoto dokumentu – Finanční analýza). Peněžní tok na straně vlastníka v investiční fázi je uveden v příloze Finanční analýzy projektu této Studie. Plzeňský kraj bude krýt výdaje v investiční fázi čerpaným úvěrem na dobu jednoho roku o celkové hodnotě 43,5 mil. Kč. Tento úvěr bude jednorázově splacen z dotace ERDF. Náklady na úroky úvěru budou kryty z vlastních zdrojů investora. Peněžní tok na straně vlastníka v provozní fázi je uveden v příloze Finanční analýzy projektu této Studie proveditelnosti. Obsahuje každoroční pravidelnou ztrátu z provozu ve výši 618.000,- Kč/rok.



Verze 2.1

Strana 10-4


Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu

11. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu Hodnocení celospolečenských ekonomických přínosů, kromě finančních ukazatelů projektu, není součástí tohoto dokumentu a bude zpracováno samostatně v Cost benefit analýze.

11.1. Vyhodnocení finanční rentability projektu 11.1.1. Zaměření a cíle V rámci finančního hodnocení je projekt posuzován z individuálního hlediska žadatele (investora) a nezohledňuje externí dopady projektu. Vychází z účetních výkazů žadatele a zohledňuje daně, úroky a dotace. Finanční analýza je zaměřena jednak na posouzení uskutečnitelnosti investice a dále na stanovení finanční návratnosti investice pro žadatele. Ta se však v případě neziskových projektů neočekává a hlavní přínos projektu je nezbytné spatřovat v jeho prospěšnosti pro společnost. ¹ - Náklady obsahují cenu za dodávku a realizaci řešení včetně nákladů na aktivní retranslace.

11.1.2. Metodika výpočtu K finančnímu hodnocení projektu byla zvolena metoda nákladovo-výnosové analýzy založená na stanovení čisté současné hodnoty investice (NPV - net present value) a na ní navazujícího vnitřního výnosového procenta (IRR internal rate of return). Mezi další vypočítané finanční ukazatele patří index rentability a doba návratnosti. Čistá současná hodnota NPV je rozdíl dnešní hodnoty a všech budoucích zisků investice odúročených výnosovým procentem a skutečné výše investice, kterou jsme do projektu vložili. Pro její vyjádření platí vzorec : R1

R2

Rn

NPV = - K + ---------- + ------------ + ------------, 1+r

(1 + r)2

(1 + r)n

kde NPV

čistá současná hodnota investice (Kč),

K

výše vloženého kapitálu (investiční náklady) v Kč,

R1,2....n

čistý výnos (return) v 1, 2 až n-tém období investice v Kč,

r

výnosové procento (rate of return) za dané období – diskontní sazba vyjádřená v %



Verze 2.1

Strana 11-1



Vnitřní výnosové procento IRR (nebo též vnitřní míra návratnosti, v %) se pak stanovuje iterační metodou, přičemž platí, že když NPV = 0, je r = IRR. Pro výpočet lze použít vzorec: IRR = rn + (NPVn / (NPVn + NPVv)) * (rv – rn) rn

nižší ze zvolených úrokových měr

rv

vyšší ze zvolených úrokových měr

NPVv

NPV pro hodnotu rv (v absolutní hodnotě)

NPVn

NPV pro hodnotu rn (v absolutní hodnotě)

Index rentability NPV/I, kde I je hodnota počáteční investice. Jedná se o podíl čisté současné hodnoty projektu na hotovostním toku. Doba návratnosti projektu je počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované prognózované diskontované hotovostní toky vyrovnaly počáteční investici Finanční analýza je provedena ze subjektivního pohledu investora a zohledňuje inflaci, dotace, daně a úroky a nezohledňuje vedlejší přínosy pro ostatní subjekty ani odpisy.

11.1.3. Vstupy do finanční analýzy Investiční náklady Jedná se o veškeré náklady související s realizací projektu až do stádia zprovoznění (tj. hardware, software, instalace technologie, informační obsah, řídící systémy). Pro Plzeňský kaj, který není plátcem DPH, jsou v tomto případě zahrnuty i náklady na DPH a rovněž náklady na komplexní pojištění pořízeného majetku. Tyto definované investiční náklady jsou z hlediska metodiky SROP pokládány za náklady uznatelné. Dotace Na realizaci projektu se uvažuje s čerpáním jediné dotace, a to z programu SROP. Předpokládá se dotace 85 % z uznatelných nákladů. Dotace budou poskytnuty v klíči 75% z ERDF (Europe Rural Development Fond) a 10% z MMR.



Verze 2.1

Strana 11-2



Čistý finanční provozní výnos Je stanoven na základě rozdílu provozních výnosů a provozních nákladů investora částkou za rok. Čistý provozní výnos má v jednotlivých letech provozu vždy zápornou hodnotu. Pro Plzeňský kraj nebyl definován žádný provozní výnos; definovány byly pouze provozní náklady na lidské zdroje (540.000,- Kč), energii, telekomunikace (48.000,- Kč) a servis hardwaru (30.000,- Kč). Provozní náklady na energie a připojení jednotlivých obcí (knihoven) nebyly kalkulovány, neboť tyto provozní náklady nebudou hrazeny investorem, ale samotnou knihovnou, případně jejím zřizovatelem nebo jinak (dotace Ministerstva informatiky). V této provozní kalkulaci dále nebylo počítáno s finančním modelem provozovatele; tyto údaje by zkreslily finanční analýzu počítanou (dle metodiky SROP) na straně investora. Inflace Veškeré vstupní údaje, zahrnuté do finanční analýzy jsou opraveny o inflaci. Maximální možná míra inflace v EU činí 3 %. Vzhledem k poklesovému trendu inflace je však v analýze počítáno s pravděpodobnější inflací do 2 %. Varianta III. Finanční analýzy počítá také s vysokou inflací (5 %). Nultý rok byl počítán bez inflační korekce. Diskontní sazba pro výpočet NPV Diskontní sazba je zvolena ve výši 5 %, resp. 10 % vzhledem k rozptylu běžně poskytovaných úrokových sazeb.

11.1.4. Ekonomika Provozovatele Ekonomika provozovatele není součástí finanční analýzy. Nicméně je důležité si uvědomit, že komerční subjekt chce realizovat zisk, byť je regulován na 20%. Dle finančního modelu, který byl zpracován jako podklad pro zjištění ekonomiky Provozovatele je zřejmé, že výnosy v prvních letech mohou být menší než náklady. Proto se domníváme, že v soutěži bude Provozovatel požadovat nějaké záruky a bude chtít znát služby a odběratele se kterými bude začínat. Pokud bychom uvažovali o Provozovateli, který bude investovat značné prostředky do vybavení, pracovníků a bude mít nastaven režim podobný telekomunikačním operátorům, dosáhne zisku ve třetím roce fungování. V tomto případě je zřejmé, že musí jít o finančně silnějšího Provozovatele. V reálném prostředí Plzeňského kraje počítáme s Provozovatelem místně příslušným a tedy s Provozovatelem, který má podstatně nižší náklady a dokáže využít svých stávajících zdrojů. Proto bude záležet na reálných podmínkách možností potenciální Provozovatelů a variant jak zajistit nejvhodnější výběr Provozovatele. Je tedy věnovat náležitou pozornost přípravě a průběhu výběrového řízení, aby byl projekt dostatečně atraktivní i pro potenciální provozovatele.



Verze 2.1

Strana 11-3



11.1.5. Výpočet, výsledky a vyhodnocení finanční a citlivostní analýzy Finanční analýza spočívá ve výpočtu čisté současné hodnoty investice NPVfin pro dobu její životnosti, která je stanovena na 6 let. Výpočet je proveden variantně. Varianta I. (pro diskontní sazbu 5 %, s dotací 75 %, inflace 2 %) •

NPVfin5 = -22 036 665,- Kč

•

NPVfin5/I = - 0,380

•

FRR = 0 Dobu návratnosti nebylo možné exaktně stanovit; hotovostní toky danou investici nikdy nesplatí.

Varianta II. (pro diskontní sazbu 10 %, s dotací 75 %, inflace 2 %) •

NPVfin10 = -23 598 036,- Kč

•

NPVfin10/I = - 0,407

•


Varianta III. (pro diskontní sazbu 5 %, s dotací 75 %, inflace 5 %) •

NPVfin5 = -21 050 160,- Kč

•

NPVfin5/I = - 0,363

•


Varianta IV. (pro diskontní sazbu 10 %, bez dotace, inflace 2 %) •

NPVfin10 = - 63 899 891,- Kč

•

NPVfin10/I = - 1,103

•


11.2. Zhodnocení kvality hotovostních toků a finanční analýzy Výsledky finanční analýzy potvrzují, že pro žadatele (investora, Plzeňský kraj) je hodnocený projekt hluboce finančně neziskový. Hlavní přínosy projektu je tedy nutné hledat v oblasti celospolečenských ekonomických přínosů. S přihlédnutím k výše uvedeným výsledkům je patrné, že při získání dotace ERDF prostřednictvím programu SROP je projekt ve všech svých fázích možno reálně financovat a že je dlouhodobě udržitelný.



Verze 2.1

Strana 11-4


Analýza citlivosti a rizik

12. Analýza citlivosti a rizik V této části Studie proveditelnosti budou nalezeny a vymezeny základní rizikové faktory, které jsou příčinou či zdrojem rizika, které je neoddělitelnou součástí řízení projektů. Tyto faktory se objevují zejména v předpokládaných veličinách, které jsou pro výsledky projektu, jeho realizovatelnost a smysluplnost významné. Jejich hodnoty a průběh je nutné předem co nejlépe odhadnout a zvažovat následky, které může náš omyl v tomto odhadu mít. Dalším logickým krokem je snaha o vymezení nástrojů a procesů, kterými lze tyto důsledky snížit – definice tzv. eliminačních opatření. Rizikový faktor je posouzen na základě dvou kritérií. Tím prvním je intenzita negativního vlivu a tím druhým pak pravděpodobnost výskytu takové situace. Výsledkem této analýzy rizik je uvedený seznam všech rizik projektu, jejichž význam byl shledán jako důležitý. Rizika a nejistoty projektu v jeho jednotlivých fázích jsou následující :

Riziko, nejistota

Intenzita rizik. Pravděpodobnost faktoru * výskytu

Eliminační opatření

Přípravná fáze: Nedostatky v připravenosti projektu k realizaci 2

Nekvalitně zpracovaná projektová dokumentace k žádosti o dotace SROP

2

Riziko přítomno

Riziko přítomno

Termínové riziko – vzhledem k 3. výzvě SROP

1

Připravenost na soutěž na Provozovatele Problémy s finanční připraveností projektu k realizaci

Problémy se zajištěním partnerských smluv a souhlasů dotčených obcí s umístěním a provozováním technologií


1

1

2

Riziko aktuálně přítomno





•

kvalitně a podrobně provedený předprojektový screening

•

jasně identifikovaný zájem obcí/knihoven

•

politická podpora projektu

•

dlouhodobá příprava projektu; projekt není „šitý horkou jehlou“

•

erudovaný a profesionální projektový tým

•

vysoce kompetentní řídící výbor projektu

•

kvalitní harmonogram přípravy a realizace projektu

•

erudovaný a profesionální projektový tým

•

vysoce kompetentní řídící výbor projektu

•

intenzivní spolupráce a konzultace projektu se SRR

•

příprava zadávací dokumentace, včetně budoucích smluvních vztahů

•

vysoce kompetentní tým pro přípravu

•

souhlas Plzeňského kraje se spolufinancováním projektu s krajského rozpočtu ve formě usnesení zastupitelstva

•

analýza Cash-Flow rozpočtu Plzeňského kraje

•

včasná, jasná a důsledná komunikace s dotčenými obcemi

Verze 2.1

Strana 12-1


Změna politické podpory projektu v průběhu zpracovávání dokumentace


2

Minimální přítomnost rizika

1

Riziko přítomno

Nezískání dotace SROP

•

důsledný lobbing

•

precizní příprava projektové dokumentace

•

orientace na bodovací kritéria projektu

•

výběr kvalitního dodavatele dokumentace

•

možnost realizovat omezenější rozsah internetizace a zachovat stávající rozpočet

•

rezerva rozpočtu realizačního projektu

•

využití krajní možnosti žádat povolení změny řídící orgán SROP

•

kvalitně provedené výběrové řízení (cena se zřejmě sníží a finanční krytí připravené pro projekt ze strany investora je tak zajištěno ještě s rezervou

•

kvalitní realizační projekt

•

výběr kvalitního, renomovaného dodavatele

•

přesná definice požadavků

•

kvalitní práce řídícího výboru a projektového týmu

•

pečlivě zajištěné výběrové řízení

•

pečlivé zadávací podmínky výběrového řízení

Investiční fáze: Skryté vícenáklady v souvislosti s realizací projektu (např. nutnost instalace vyspělejší technologie než bylo uvažováno)

Riziko přítomno 2

Pořízená infrastruktura, HW, SW nesplňuje požadavky na kvalitu, Problémy se závěrečným vyúčtováním a finančním ukončením projektu

2


1

Riziko trvale přítomno

Termínové riziko – realizace projektu nebude včas ukončena 1

Změna politické podpory projektu v průběhu jeho realizace

3

Riziko přítomno


•

kvalitní smlouvy s dodavateli

•

pravidelná kontrola interim

•

kvalitní práce řídícího výboru projektu

•

důsledný lobbing na krajské politické úrovni

•

dokončení realizace projektu v plánovaném termínu

•

precizní organizační zajištění výběru provozovatele

•

zajištění kvalitních zaměstnanců a jejich zapracování

•

dotazníkové šetření mezi operátory

•

kvalitně připravené výběrové řízení a jeho management

•

existence „náhradníka/ů“

•

existence „náhradníka/ů“

•

kvalitní smlouva

Provozní fáze: Problémy se zahájením provozu 2

Nenalezení vhodného operátora

Riziko přítomno

1


Odstoupení vybraného operátora (např. nedostatek klientů a nízké tržby)

3


Nekvalitní, operátorem poskytované služby

2

Riziko přítomno



Verze 2.1

Strana 12-2


Nezájem koncových uživatelů


1

Odstoupení knihoven/obcí, které projevili původně zájem 1

Nepredikovaný vývoj telekomunikačního trhu a technologií

Vysoká bariéra vstupu do konkurenčního prostředí díky nízkým cenám

Nesplnění závazných monitorovacích ukazatelů, ke kterým se investor zavázal v žádosti ELZA a ve smlouvě o dotaci

2

2

1

•

cíleně orientovaná reklama a propagace projektu

•

kvalitní a levné služby

•

kvalitní partnerské smlouvy

•

systematická osvěta v průběhu realizace i provozu

•

stimulace koncových uživatelů, kteří tak budou služby sami požadovat od obce/knihovny

•

příprava kvalitního podnikatelského plánu Provozovatele s nastavením nákladů, tak aby byl trvale konkurenceschopný

•

monitoring aktuálních standardů a nových technologií zajistí včasnou reakci

•

služby navržené sítě budou koncipovány tak aby vyhověly požadavkům na kvalitu, požadovanou státní správou a jinými subjekty, což je konkurenční výhoda

•

ceny budou nastaveny tržně, dotace technologií tento záměr podporuje

•

pečlivý výběr monitorovacích ukazatelů, jejich uvážlivá kvantifikace přesně v souladu s reálným projektem

•

v provozní i poprovozní fázi bude zajištěna péče o zařízení z prostředků investora a jeho partnerů

•

výběr a smluvní vztah s certifikovaným subjektem oprávněným k likvidaci nebezpečných odpadů

Riziko přítomno

Riziko přítomno




Poprovozní fáze: Technicko-technolog. stav infrastruktury a HW po 5 letech provozu a problém s její regenerací

1


Riziko pro ŽP (likvidace nebezpečných odpadů, např. CRT monitory)

2


Tabulka 12-1 Rizika a nejistoty v jednotlivých fázích projektu * intenzita rizikového faktoru (RF) posuzuje faktor z hlediska jeho vlivu na úspěšnou realizaci/provoz projektu: 1 – zásadní vliv RF , 2 – významný vliv RF, 3 – podružný vliv RF.



Verze 2.1

Strana 12-3


Analýza projektu vzhledem k hodnotícím kritériím SROP

13. Analýza projektu vzhledem k hodnotícím kritériím SROP Všechna výběrová kritéria jsou uspořádána do skupin kritérií, kterým je v rámci bodování přidělena váha. Ta bude respektována napříč všem opatřením. Strukturu kritérií, jejich obecnou formulaci a váhu přiřazenou skupinám kritérií ukazuje následující tabulka: SKUPINY A KRITÉRIA HODNOCENÍ

VÁHA

1. Schopnosti a zkušenosti žadatele

10 %

•

ekonomické kritérium (mimoprojektová úspěšnost a aktivity, zisk, trh, klienti/zákazníci, investice,...)

•

zkušenost s projekty (předchozí realizace obdobných projektů)

•

management a pracovníci (kvalifikační předpoklady, zkušenosti, úspěchy), technické vybavení

2. Potřeba a relevance projektu

30 %

•

potřeby projektu (podložená analýzami, studiemi)

•

soulad (relevance) projektu s rozvojovými programy a strategiemi (národní, regionální, místní, sektorové)

•

vazba na jiné aktivity (jiné projekty v SROP, ostatních OP, projednání s krajem, obcí, synergie)

•

partnerství (reálnost a vhodnost zapojení partnerů při přípravě a realizaci)

3. Kvalita projektu

40 %

•

ekonomická efektivnost projektu (ekonomický přínos, efektivnost vložených prostředků)

•

hodnocení rozpočtu (relevance částek vzhledem k aktivitám)

•

vazba na indikátory (výstupy, výsledky)

•

plán, návrh projektu (jasnost, reálnost, provázanost)

•

udržitelnost (udržení aktivit a výstupů i po skončení projektu, hledisko finanční a institucionální, příp. legislativní)

4. Horizontální kritéria

20 %

•

otázka na relevantní horizontální kritéria (jednotlivé pozitivní dotazy, zda daná kritéria projekt naplňuje a jak)

•

otázka na ostatní horizontální kritéria (souhrnný pozitivní dotaz, zda projekt ostatní kritéria naplňuje a jak, nebo naopak, že nemá negativní dopad na ostatní principy)

Tabulka 13-1 Analýza projektu – kritéria SROP Zatímco kritéria přijatelnosti budou hodnocena odpověďmi ANO/NE, výběrová kritéria budou hodnocena na stupnici bodů 0 - 5 s možností násobku u některých významnějších kritérií. Výsledný počet bodů bude určován počtem dosažených bodů za jednotlivá kritéria a vahou celé skupiny kritérií. Každé kritérium bude podrobně specifikováno jak z hlediska konkrétního bodování, tak z hlediska vazby na konkrétní část žádosti nebo povinnou přílohu, podle které má být posuzováno.



Verze 2.1

Strana 13-1



Seznam uznatelných nákladů pro opatření a podopatření 1.1, 2.1.1, 2.1.2, 2.2, 2.3, 3.1, 4.2 (opatření spolufinancovaná z ERDF). Do struktury uznatelných nákladů patří zejména: a) investiční náklady •

projektová dokumentace do 5 % celkových uznatelných nákladů projektu (např. projektová dokumentace včetně rozpočtu k územnímu a stavebnímu řízení, dokumentace k EIA; zpracování dokumentace pro podání žádosti - zpracování Žádosti o poskytnutí pomoci, studie proveditelnosti, analýzy nákladů a výnosů)

•

stavební část stavby

•

technologická část stavby

•

náklady na pořízení nových strojů a zařízení

•

nákup počítačů včetně základního vybavení a SW

•

nákup použitého strojního a technologického zařízení

•

nákup pozemku (do max. výše 10 % celkových uznatelných nákladů)

•

nákup ostatních nemovitostí

•

základní vnitřní vybavení (nezbytné předměty, které jsou přímo a výhradně spojené s účelem projektu)

•

leasing dlouhodobého hmotného majetku

•

náklady na označení projektu (informační tabule)

•

nákup specifického dopravního prostředku

•

výdaje v naturáliích - jedná se o poskytnutí pozemků, nemovitostí a stavebních prací a dodávek. Jde o výdaje, kdy konečný příjemce příslušný majetek nakoupil v minulosti nebo vykonává osobně činnost bez nároku na odměnu. Jejich hodnota může maximálně dosáhnout výše 10 % celkových uznatelných nákladů projektu. Stavební práce a dodávky musí být:

•

specifikovány a označeny v podrobném rozpočtu k projektu už při podání žádosti

•

řádně vedeny ve stavebním deníku

•

oceněny dle ceníku stavebních prací (Katalogu popisů a směrných cen stavebních prací.

U opatření 1.1., 4.2.1. a 4.2.2. jsou uznatelné pouze investiční náklady vztahující se k realizovanému projektu (hmotný a nehmotný majetek) Investiční náklady vhodné pro poskytnutí veřejné podpory musí být tvořeny náklady na investici do budov, pozemků, strojního a dalšího zařízení. Investiční náklady mohou u opatření 1.1., 4.2.1. a 4.2.2. dosáhnout max. hranice veřejné podpory v NUTS II stanovené dle Regionální mapy intenzity veřejné podpory (usnesení vlády č. 1315/2001). Pokud se jedná o o projekty podnikatelských subjektů shora uvedených opatření v odvětví dopravy, nelze do uznatelných nákladů zahrnout náklady na pořízení dopravních prostředků (v případě „podpory de minimis“ nesmí být v oblasti dopravy podpora poskytnuta).



Verze 2.1

Strana 13-2



U podnikatelských subjektů nespadajících do kategorie malých a středních podniků náklady na pořízení nehmotných aktiv (nehmotný majetek), která jsou tvořena patenty, operativními nebo patentovanými licencemi na knowhow a nepatentovanými know-how, lze ve výši 25% hodnoty uznatelných nákladů započítat za podmínek, že tato nehmotná aktiva budou využívána výhradně příjemcem veřejné podpory, bude na ně pohlíženo jako na amortizovatelné statky, budou zahrnuta do aktiv příjemce veřejné podpory, budou od třetích subjektů za tržních podmínek a budou užívána v podniku, který podporu obdržel po dobu nejméně pěti let. V případě malých a středních podniků náklady na pořízení nehmotných aktiv, které jsou tvořeny patenty, licencemi, know-how a nepatentovanými technickými znalostmi, lze započítat v plné výši. b) neinvestiční náklady mohou maximálně dosáhnout výše 10% celkových uznatelných nákladů •

režijní náklady ( do 5 % celkových uznatelných nákladů)

•

finanční a jiné náklady (bankovní poplatky za zřízení a vedení zvláštního bankovního účtu)

•

právní služby (náklady na právní poradenství – musí být prokázáno, že byly vynaloženy v souvislosti s realizací projektu)

•

konzultační a jiné služby a činnosti (nákup těchto služeb)

•

notářské poplatky za ověření dokumentů

•

odborné posudky (audit; nezbytné posudky v souvislosti s realizací projektu)

•

náklady na bankovní záruky

•

výdaje na administraci grantových schémat u konečných příjemců

c) DPH za podmínky, že konečný příjemce (u GS konečný uživatel) není plátcem DPH a nemá nárok na odpočet DPH na vstupu U opatření 1.1 náklady na poradenské služby (nákup těchto služeb) pro jednotlivé projekty malých a středních podnikatelů nesmí přesáhnout 50% nákladů vynaložených na poradenské služby. Za neuznatelné budou považovány tyto náklady: •

bytová výstavba

•

poplatky charakteru sankce (např. pokuty, penále)

•

režijní náklady žadatele nesouvisející s projektem

•

nákup osobních vozů

•

kancelářské vybavení pokud nesouvisí s projekty na výzkum a vývoj a nenaplňuje hlavní cíle opatření, zlepšení odborných dovedností, odborný výcvik apod.

•

DPH u plátců daně z přidané hodnoty

•

náklady na opravu (např. oprava a údržba strojů a zařízení)

•

náklady na právní spory



Verze 2.1

Strana 13-3



•

náklady na pořízení dodávky od třetí osoby, která dodává konečnému příjemci za cenu vyšší, než jakou by dosáhl za stejných podmínek u běžného dodavatele či výrobce

•

manka, škody

•

daň z příjmu

•

silniční daň

•

daň z nemovitostí

•

daň z převodu nemovitostí

•

daň dědická

•

daň darovací

•

náklady na reprezentaci

•

náklady související s odměnami

•

správní poplatky, které jsou příjmem státního rozpočtu, rozpočtu krajů a obcí (např. výpis z katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku)

•

leasing SW

•

dlouhodobý nehmotný majetek (např. umělecká díla a předměty, výsledky výzkumu a vývoje vyjma know-how)

•

marže u leasingu

•

úroky z úvěru



Verze 2.1

Strana 13-4


Závěr

14. Závěr Studie prokázala, že projekt internetizace Plzeňského kraje je pro investora neziskový finančně nenávratný projekt, který spadá do kategorie veřejně prospěšných projektů. V případě, že bude pro projekt získána dotace z ERDF prostřednictvím SROP, je projekt z technického, finančního a organizačního hlediska bezpečně realizovatelný. Projekt internetizace Plzeňského kraje je dlouhodobě připravovaný projekt, zapadající do koncepce rozvoje kraje. Projekt nachází oporu v programu eEurope 2005 a vychází ze státní informační a komunikační politiky (e-Česko 2006). Cíle projektu podporují Koncepce informatizace Plzeňského kraje schválená Usnesením Rady Plzeňského kraje č. 565/02 dne 19.3.2002, který byl zpracován v roce 2002 na KÚ Plzeň. Primárním záměrem projektu je vybudování komunikační infrastruktury pro zajištění přístupu obyvatelstva Plzeňského kraje k vysokorychlostnímu Internetu. Projekt „Rozvoj vysokorychlostního Internetu“ vznikl se záměrem podpořit rozvoj vysokorychlostního Internetu a informační vzdělanosti obyvatel Plzeňského kraje. Hlavním cílem projektu je zajištění přístupu k Internetu a vytvoření koncových míst pro občany, obce, veřejné knihovny a regionální instituce ve vybraných regionech Plzeňského kraje. Projekt podporuje zejména odlehlé regiony, které jsou mimo oblast zájmu operátorů a kde není vysokorychlostní Internet dostupný za přijatelnou cenu. Dalším cílem projektu je vytvoření informačních center z veřejných knihoven, která budou zajišťovat rovný přístup občanů k informačním zdrojům pro oblast vzdělávání, výzkumu, vývoje a podnikání, zajištění možnosti komunikace s jinými subjekty veřejné správy a s občany. Vlastníkem pořízeného majetku, projektu a všech jeho výsledků a výstupů bude Plzeňský kraj, který bude odpovídat za koordinaci projektu, získávání finančních prostředků z prostředků SROP a bude spolufinancovat spolu s obcemi přípravu a realizaci projektu. Vlastník projektu nebude mít z projektu žádný zisk. Provozovatelem se stane organizace vítězná v soutěži, která bude provozovat vystavěnou síť v daných regionech a k tomu účelu vytvoří potřebná pracovní místa. Tento provozovatel bude realizovat své služby na prostředcích a technologiích ve vlastnictví Plzeňského kraje. Hladký průběh investiční fáze a dohled nad fází provozní včetně hodnocení naplňování výše uvedených výstupů, výsledků a dopadů bude zajišťovat řídicí tým investora. Hlavní cílové skupiny: •

obyvatelé Plzeňského kraje,

•

stálí a fakultativní klienti knihoven,

•

návštěvníci knihoven,

•

podnikatelé, živnostníci, penziony, hotely, investoři,

•

instituce zřizované obcemi a PK, školy a vzdělávací zařízení, účastníci integrovaného záchranného systému, apod.

•

místní úřady s presentací svých obcí a regionů.



Verze 2.1

Strana 14-1


Závěr

Dalšími skupinami, které budou z projektu těžit a budou moci využívat připojení k vysokorychlostnímu internetu jsou instituce státní správy, zájmová sdružení, rekreanti a návštěvníci PK. Očekávané výstupy projektu (bezprostředně po realizaci projektu): •

vybudovaná komunikační infrastruktura včetně nákupu HW a SW,

•

vítězný Provozovatel komunikační infrastruktury a dohodnutý model financování,

•

nabídka služeb pro připojení vysokorychlostního Internetu s cenami na úrovni tržní nabídky ve srovnatelných regionech,

•

vytvoření základny (datového skladu) pro budování informačního obsahu,

•

vytvoření pravidel provozu a organizačního uspořádání mezi všemi zúčastněnými subjekty (Plzeňský kraj, obce, Provozovatel) takovým způsobem, aby splňovala pravidla pro financování z prostředků SROP,

•

vybavení knihoven výpočetní technikou vysokorychlostní Internet pro veřejnost,

•

vybavení vybraných obcí výpočetní technikou, které dosud tuto techniku nemají a tudíž ji nevyužívají ani k základní komunikaci,

•

školení personálu knihoven na základní využití HW a SW vybavení.

schopnou

využívat

Očekávané výsledky projektu (po realizaci projektu): •

nově vytvořená pracovní místa v Plzeňském kraji,

•

nabídka k připojení k vysokorychlostnímu internetu pro obyvatelstvo a další subjekty,

•

připojení úřadů, škol a jiných institucí na Internet v pokrytých částech PK, (pokud již některé instituce využívají Internet Dial up, pak bude nahrazen Internetem vysokorychlostním min. 256 Kbit/s.),

•

vytvoření nových informačních center v obcích (knihovnách), a jejich připojení na vysokorychlostní Internet (v pokrytých oblastech),

•

počet vyškolených pracovníků pro využívání výpočetní techniky v knihovnách a na MÚ dosáhne počtu minimálně 245 pracovníků, v některých obcích a knihovnách bude vyškoleno více pracovníků,

•

prohloubení informačního obsahu způsobem, který bude zaměřen na obyvatelstvo a přinese zvýšení životní úrovně.

Očekávané celospolečenské dopady (cca do pěti let po realizaci projektu): Dle kritérií eEurope byly vybrány některé zásadní indikátory, které projekt ovlivní: •

přístup obyvatel na internet,

•

zvýšení informační vzdělanosti obyvatelstva,

•

přístup firem a využívání ICT firmami,

•

cena přístupu k internetu,

•

e-government a e-learning,

•

rozšíření širokopásmové komunikace.



Verze 2.1

Strana 14-2


Závěr

Celkové náklady investiční fáze (tj. HW, SW, instalace technologie, informační obsah, řídící systémy) činí 57,936 mil. Kč. Pro Plzeňský kaj, který není plátcem DPH, jsou v této ceně zahrnuty i náklady na DPH a rovněž náklady na komplexní pojištění pořízeného majetku. Tyto definované investiční náklady jsou z hlediska metodiky SROP pokládány za náklady uznatelné. Plzeňský kraj je schopen projekt financovat za předpokladu získání 75% dotace ERDF ze SROP. Na realizaci projektu bude investor čerpat reálný překlenovací úvěr ve výši 43,5 mil. Kč. Provozní náklady a obnovu pořízeného majetku v provozní fázi bude z vlastních zdrojů financovat dotčená obec, jako partner projektu a následný vlastník tohoto majetku. Ve studii je také proveden variantní výpočet finanční analýzy projektu na straně investora – žadatele o dotaci SROP. V této analýze nebylo počítáno s finančním modelem provozovatele; tyto údaje by zkreslily finanční ukazatele počítané (dle metodiky SROP) na straně investora. Pro reálnou variantu s dotací 75 %, při 5% diskontní sazbě a 2% inflaci byla vypočtena čistá současná hodnota investice NPV -22 mil. Kč, index rentability NPVfin5/I = - 0,380 a doba návratnosti. Tu nebylo možné exaktně stanovit, protože hotovostní toky danou investici nikdy nesplatí. Podrobně jsou ve studii popsána známá rizika a nejistoty projektu včetně intenzity rizikového faktoru a pravděpodobnosti jeho výskytu. Ke všem rizikům a nejistotám jsou navržena účinná eliminační opatření.

Použitá literatura a zdroje informací •

Koncepce informatizace Plzeňského kraje březen 2002. Ing. Koudele, Ing. Pokorný,

•

metodické dokumenty MMR ČR pro SROP projekty,

•

strategické dokumenty státní informační politiky ve vzdělávání,

•

strategické dokumenty internetizace knihoven,

•

koncepční a rozvojové dokumenty Plzeňského kraje,

•

konzultace s odborem informatiky Plzeňského kraje

•

konzultace se zástupci Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje,

•

dotazníkové šetření mezi obcemi Plzeňského kraje,

•

dotazník na telekomunikační operátory působící v Plzeňského kraje,

•

schůzka s informatiky a starosty některých obcí,

•

technické informace z projekční sekce ANECT a.s. (odd. sítí, odd. systémů a odd. management sítí),

•

technologické informace od výrobců komunikačních zařízení,

•

materiály ČSÚ,

•

www.kr-plzensky.cz.



Verze 2.1

Strana 14-3


Příloha č. 1 – Poskytovatelé připojení v Plzeňském kraji

Příloha č. 1 Poskytovatelé připojení v Plzeňském kraji



Verze 2.1

Strana 1



(bez města Plzně)

•

Rokycany a okolí - název firmy NETRO je složen ze dvou slov INTERNET a ROKYCANY. Od roku 1999 společnost působí na trhu s výpočetní a kancelářskou technikou. Hlavní aktivitou firmy je realizace připojení k internetu mikrovlnným spojem. S tím souvisí postupné vybudování vlastní sítě nejdříve v okrese Rokycany, dále pak v Plzni - jihu a v Plzni - městě.

•

Kdyně - síť Kdyne.net je provozována na základě Koncesní listiny k poskytování telekomunikačních služeb, ev. č. 340100-1734-00, vydané Okresním živnostenským úřadem v Domažlicích dne 15.4.2002. Poskytuje připojení k internetu ve městě Kdyně a okolí. V blízké době nabídne pokrýt lokality Brnířov, Kout na Šumavě, Hluboká a část Kdyně, která zůstává zatím nepokryta. Provozovatel sítě kdyne.net nabízí také kompletní realizaci počítačové sítě včetně UTP kabeláže, instalace rozvaděče a serverů pro menší organizace.

− •

Žinkovy - cílem tohoto projektu je vybudování počítačové sítě v obci Žinkovy a v přilehlých obcích. Jedná se o nekomerční a neziskový projekt. Hlavním důvodem k vzniku bezdrátové sítě bylo celkové zvednutí úrovně obce. Internet a počítače se začínají stávat pro mladou generaci důležitým informačním zdrojem.

− •

32 uživatelů

10 uživatelů

Nezvěstice - CZFree.Net je projekt neziskové počítačové sítě v České republice. Síť je založena na filozofii přispěj a použij. Každý se může na své náklady připojit, rozšířit tak síť a využívat společného fondu služeb. Sdílí myšlenku spřátelených sítí, které vznikají po celém světě. Nyní se tato komunita rozšířila i do Nezvěstic a blízkého okolí. Cílem tohoto projektu je vybudování počítačové sítě v obci Nezvěstice a v přilehlých vesnicích. Jedná se o nekomerční a neziskový projekt. Projekt nese název VartaNET. První, již funkční přístupový bod sítě je umístěn na Vartě, dům č.p. 224. Pokrývá signálem Nezvěstice, Olešnou a Žákavou. Pokrytí samozřejmě není 100%, proto přístupových bodů bude přibývat. Nejedná se o komerčně výdělečný provoz, veškeré náklady jsou rovným dílem rozpočítávány mezi všechny uživatele. V současné době je stejná síť již v provozu např. v Nezbavěticích, další sít se připravuje ve Chválenicích a také ve Starém Plzenci.

−

9 uživatelů - předpoklad rozvoje do ostatní obcí.

•

Horšovský Týn, Domažlice, Přeštice – Arcom.cz.

•

Stříbro - ve Stříbře fungují celkem 3 bezdrátové sítě. Kromě firmy Rada Computer z Domažlic zde působí také České radiokomunikace (www.bluetone.cz) a firma Maiwa (http://www.maiva.cz/internet.html). Z těchto 3 sítí budeme věnovat pozornost firmě Rada Computer, která ve Stříbře působí již víc než 2 roky. Po počátečních problémech se její služby dle vyjádření zákazníků zlepšily a nyní již připojení funguje bez větších problémů. Přípojný bod je na panelovém domě na Sídlišti míru.



Verze 2.1

Strana 2


•


Sušice - připojení k internetu v tomto městě nabízí celkem 4 lokální poskytovatelé. Vzhledem k cenové hladině a kvalitě služeb stojí za zmínku pouze dvě bezdrátové sítě. Jednu určenou pro příznivce on-line her provozují členové IPV (Karel Řeřicha a Václav Rada) a druhou síť s ambicemi lokálního poskytovatele internetu pan Jiří Vítovec. Posledně zmiňovaná síť je určená především k poskytování přístupu k internetu a je zajímavá nejen svými cenami, ale i garancí poskytovaných služeb, což u sítí tohoto typu není pořád pravidlem.

−

60 uživatelů

Pozn. Výčet je zaměřen na větší provozovatele a nemusí být úplný.



Verze 2.1

Strana 3


Příloha č. 2 – Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech

Příloha č. 2 Opatření 2.2 – Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech



Verze 2.1

Strana 1



Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Zaměření opatření Opatření se zaměřuje na investice v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) pro obyvatelstvo a pro regionální a místní veřejnou správu. Jeho součástí je podpora aktivit spojených s veřejným přístupem k internetu pro občany, mimo jiné v knihovnách, komunitních centrech, ve školách, a se zajištěním IKT pro regionální a místní veřejnou správu. V rámci opatření bude kladen důraz na: •

podporu zavádění nejlépe širokopásmového připojení, zejména ve strukturálně postižených a hospodářsky méně vyvinutých územích regionů soudržnosti,

•

zajištění veřejného přístupu občanů v obci k internetu, nejlépe s širokopásmovým připojením,

•

zajištění toho, aby služby veřejné správy (na místní a regionální úrovni) byly interaktivní a přístupné všem, pokud možno prostřednictvím širokopásmového internetu.

Opatření bude rovněž provázáno s opatřením 3.3 SROP, které se zaměřuje na posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů. Ve výběru projektů bude rovněž dávána přednost těm, které budou příspěvkem k rozvoji veřejných služeb, sociální integrace a rozvoji infrastruktury pro využívání IKT.

Typy podporovaných projektů •

Zavádění nejlépe širokopásmového internetu,

•

budování míst veřejného přístupu k internetu (PIAP) se zajištěním přístupu pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,

•

rozvoj regionálních a lokálních komunikačních sítí včetně nových IKT služeb a aplikací pro občany (včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace).

Koncoví uživatelé •

Obce,

•

svazky obcí,

•

kraje,

•

nestátní neziskové organizace (NNO),

•

organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi.

Koncoví příjemci •

Obce,

•

svazky obcí,



Verze 2.1

Strana 2



•

kraje,

•

nestátní neziskové organizace (NNO),

•

organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi.

Finanční rámec opatření Veřejné zdroje (v €) EU ERDF 22 516 942 75%

Celkem 30 022 589 100%

celkem 7 505 647 25%

centrální 3 752 824 12,5%

ČR regionální 1 250 941 4%

místní 2 501 882 8,5%

ostatní

•

Formou podpory bude nevratná přímá pomoc,

•

příspěvek ERDF (cca 22,5 mil. €) dosáhne 75 % veřejných uznatelných nákladů opatření,

•

spolufinancování ČR (cca 7,5 mil. €) pokryje zbývajících 25 % veřejných uznatelných nákladů a bude rozděleno takto: o Ministerstvo pro místní rozvoj 50 % (cca 3,75 mil. €) o kraje 1/3 ze zbývajících 50 % (cca 1,25 mil. €) o obce 2/3 ze zbývajících 50 % (cca 2,5 mil. €)

Minimální přípustná výše celkových uznatelných nákladů projektu Opatření

Minimální přípustná výše celkových uznatelných nákladů na 1 projekt v Kč

Rozvoj informačních a komunikačních technologií



300 000

Verze 2.1

Strana 3


Příloha č. 3 – Program eEurope

Příloha č. 3 Program eEurope



Verze 2.1

Strana 1



Program eEurope je programem EU, který využívají členské státy pro podporu a hodnocení dosahování cílů budování cílů informační společnosti včetně fungování e-governmentu samého, ale také ostatních oblastí praktického života spojeného s informatikou. Na program navazují kritéria hodnocení skutečného stavu v jednotlivých zemích a pravidelné měření stavu a zveřejňování výsledků. Akční plán „eEurope 2005“ je založen na vzájemně provázaných oblastech: •

•

Moderní on-line veřejné služby: o

e-government,

o

e-learning services,

o

e-health services,

Dynamické prostředí pro e-bussiness.

Výše uvedené oblasti musí být splněny následující podmínky: •

široce přístupný širokopásmový přístup za konkurenceschopné ceny,

•

bezpečná informační infrastruktura.

Program eEurope 2005 je určen i pro nově přistupující země a tedy i pro ČR. Nadprůměrné výsledky v programu informatizace EU (eEurope) znamenají lepší podmínky pro podnikání (zejména pro podnikání spojené se znalostní ekonomikou) než jsou průměrné a lepší podmínky k životu v celé EU. A to zejména dostupnější, rychlejší a levnější služby veřejné správy pro podnikatele. Vytvoření transparentního prostředí pro podnikatele, automatizace a zrychlení některých služeb veřejné správy sníží rizika korupce a vytvoří lepší podmínky pro veřejnou kontrolu. To vše vytváří konkurenční výhodu pro podnikatele v případě, že bude podnikat na území ČR, na území kraje. To by měl být stimul pro umisťování podnikatelských aktivit na vybraném území ČR a tím posílit ekonomiku kraje (tedy jak příjmy veřejných rozpočtů, tak vyšší nabídku pracovních příležitostí a tedy i vyšší příjmy obyvatel). Přestože se tento cíl může na první pohled zdát jako těžko dosažitelný nebo dokonce přemrštěně ambiciózní, je to de facto minimální cíl s ohledem potřeby, na realitu světa a na podmínky ČR a kraje (historická úroveň vzdělání a kultury, nedostatek přírodních zdrojů, poloha uprostřed Evropy). V budoucnu ČR ani kraj v rámci EU nemůže stavět svoji další prosperitu na nižších cenách pracovní síly. To by vedlo k systematickému zaostávání životní úrovně. Musí hledat jinou komparativní výhodu. Lepší prostředí pro podnikání i pro život takovou výhodou může být. Primárním cílem e-governmentu je zrychlit a zproduktivnit služby veřejné správy pro obyvatele, pro firmy, pro zprostředkovatele (agenty). Efektem e-governmentu je zvýšení produktivity ve veřejné správě, snížení nároků na objem prací úředníků a zvýšení nároků na kvalifikaci, odpovědnost a schopnost rozhodovat. Změna chápání veřejné správy – přesun k modernímu demokratickému pojetí veřejné správy uplatňovaném ve vyspělých státech EU – veřejné správa je veřejná služba občanům usnadňující jejich soužití (a ne nástroj moci a nátlaků na občany).



Verze 2.1

Strana 2



Úspěch informatizace umožní firmám flexibilnější a efektivnější fungování oproti zemím s nižší úrovní informatizace. To umožní rychleji a efektivněji využívat nových šancí na trhu, obsazování nových trhů a lepší přizpůsobení se požadavkům zákazníků. Informatizace a znalostní ekonomika má potenciál podstatně pomoci v regionálním rozvoji zejména v problematických regionech. Využíváním moderních technologií vzdálené komunikace má šanci minimalizovat vliv skutečné lokality a tedy podstatně zmírnit či úplně smazat rozdíl mezi působením ve vyspělém regionu či na venkově nebo v regionu s nedostatkem pracovních příležitostí. Zprostředkovatelské firmy (agenti) budou fungovat efektivněji a budou moci nabízet své specializované služby levněji a v širší nabídce oproti současnosti. Širší používání služeb zprostředkovatelů zlepší podmínky i pro veřejnou správu, protože část osvětové práce a přípravy kvalitních pokladů budou dělat kvalifikovaní lidé se zkušenostmi. Občanům umožní pohodlnější život a lepší spolupráci s veřejnou správou. Při vysokém stupni využívání e-governmentu se podstatně změní poměry objemů prací ve veřejné správě. Podstatně se sníží nároky na objem prací „přepážkových pracovníků“, tedy na jejich počet. Zvýší se ale nároky na kvalifikaci a kvalitu práce úředníků, kteří budou ve veřejné správě rozhodovat, zejména na rychlost rozhodnutí a sníží se pracnost s tím spojená. S úspěchem informatizace je spojen i rozvoj trhu služeb ICT. Zvýší se potřeba firem i veřejné správy využívat kvalitních služeb ICT a zároveň se zvýší tlak na jejich kvalitu, dostupnost a spolehlivost. S dalším rozvojem technologií se bude stále zvyšovat náročnost na úroveň know-how a tím i prohlubující se nedostatek kvalifikovaných odborníků. To povede pravděpodobně k vyšší profesionalizaci těchto služeb, tedy k hromadnějšímu poskytování služeb ICT, vyšší úrovni dělby práce uvnitř firem poskytujících služby ICT, vyšší úrovni většímu rozsahu služeb poskytovaných „na klíč“ a to jak pro komerční sféru, tak pro veřejnou správu. To povede ke zdražování těch nejkvalifikovanějších služeb ICT a dalšímu prohlubování propasti (znalostí, zkušeností, pracovních návyků a pravděpodobně i platů) mezi ICT technickými specialisty veřejné správy a komerční sférou. Budou i další negativní dopady. Je možné očekávat zejména nové formy kriminality spojené s informatizací. Těm nebude možné čelit bez kvalifikovaných expertů a řádného vybavení veřejné správy, a to nejen kriminalistů. Např. jedním z kritických oblastí bude rychlost reakce veřejné správy při aplikaci protiopatření při ohrožení nějakou zatím neznámou formou elektronické kriminality či terorizmu.



Verze 2.1

Strana 3



Quick win Pojmem „Quick win“ je často pojmenovávána efektivní strategie rozhodování v prostředí rychle se měnícího světa s obrovským množstvím těžko postižitelných vazeb, týkajících se velkého počtu lidí. Pro využívání ICT ve veřejné správě je charakteristické následující: •

Technologie ICT mají velmi krátký inovační cyklus.

•

Velmi rychle se mění názory lidí na možnosti jejich využívání, na to, co je a co není moderní, užitečné, vhodné.

•

Všechny osoby, kterých se konkrétní projekt týká, není možné věrohodně zapojit do detailních rozhodovacích procesů, a to i proto, že jim nelze věrohodně ukázat podstatu věci, dokud něco doopravdy nefunguje.

Proto je tato strategie rozhodování založena na výběru cíle, který je reálně dosažitelný s disponibilními prostředky (lidskými, technologickými, finančními), který je dosažitelný velmi rychle (řádově týdny až měsíce, výjimečně roky), a který má maximální praktické pozitivní výsledky. Tedy pečlivé hledání a výběr nejsnáze dosažitelného cíle a jeho opravdové dosažení. Další cíl je specifikován až v době, kdy je to nutné a možné (např. až po dosažení cíle předchozího). V té době jsou známy přínosy předchozího (ty maximální dobré) a tedy je mnohem pozitivnější prostředí pro stanovení náročnějšího cíle. Zároveň je znám nový stav technologií a také reakce lidí na předchozí etapu. Tedy stanovení dalšího cíle bude mnohem přesnější, než pokud by k tomu došlo dříve. A tedy šance na úspěch dalšího cíle je větší. Tato strategie rozhodování nemusí být v rozporu s nějakou dlouhodobou koncepcí či dlouhodobou strategií. Shoda konkrétního vybíraného cíle s takovou dlouhodobější koncepcí může být jedním z pomocných výběrových kritérií a zároveň výběr konkrétního cíle je ověřením kvality a správnosti takové dlouhodobé strategie. Výběr cílů Příprava cíle je nejdůležitější etapou, která nejvíce ovlivňuje konečný úspěch i celkové náklady. Je rozumné věnovat na přípravu cíle cca 5 - 20% celkových nákladů na řešení. Účelně vynaložené náklady na přípravu cíle bývají nejefektivněji investované prostředky s nejvyšším pozitivním efektem. Mohou přinést mnohonásobný efekt již při realizaci a další mnohonásobné efekty v době využívání. Zejména pro ty nejdůležitější programy a projekty se vyplatí alternativní nezávislý výběr a příprava cíle, i když se to na první pohled bude zdát jako plýtvání či vyhození prostředků za nepřijatou variantu. To ale není pravda. To souvisí s cenou kvalitní informace. Alternativní výběr cílů má efekt nejen ve vzniku více variant s různými vlastnostmi, ze kterých je možno vybírat, ale také v tom, že všichni autoři nemají monopolní postavení a jsou stimulováni k vyšší kvalitě té své varianty. Obojí má podstatný pozitivní vliv na kvalitu informací, které jsou použity k přípravě cíle. A kvalita informací podstatně ovlivňuje kvalitu rozhodování a následně i kvalitu celého díla.



Verze 2.1

Strana 4



Systém měření a vyhodnocování Podstatnou vlastností rozvoje ICT je měřitelnost výsledků. To znamená, že cíl je kvantitativně měřitelný a je možno jasně vidět, zda jej bylo dosaženo a kdy. To je strategie v praxi uplatňovaná v EU. Měření výsledků je prováděno pravidelně a z něj je patrné, jaký pokrok byl dosažen mezi měřeními, jaká vzdálenost chybí k cíli a kde je situace lepší a kde horší. To samozřejmě pomůže se soustředit na to, co je opravdu potřeba a pomůže lépe využít omezených disponibilních zdrojů. EU věnovala stanovení měřitelných kritérií a všemu, co s tím souvisí, značné úsilí, prostředky a čas. Do tohoto procesu bylo zapojeno řada institucí, firem a odborníků a také mnoholetých praktických zkušeností z řady zemí. Způsoby vyhodnocování jsou a budou i nadále zlepšovány a přizpůsobovány měnícímu se světu (např. inovace indikátorů EU na konci roku 2002). Nový vývoj analogických kritérií jen pro ČR nebo dokonce jen pro jeden region by byl zbytečným plýtváním omezených prostředků. Naopak ČR má možnost využít toho co je hotové a ověřené stejně jako ostatní země EU a může své omezené zdroje soustředit na jiné oblasti. Pokrok informatizace v kandidátských zemích (eEurope+ 2003), ke kterému se již ČR oficiálně přihlásila, je již dnes měřen stejnými kritérii (pokud jsou k dispozici potřebné podklady) jako v členských státech EU a výsledky jsou porovnávány s výsledky z členských států. Měřitelnost cílů pomáhá řešit i velmi obtížnou úlohu výběru programů a projektů, které budou realizovány, a pomáhá k zamítnutí těch méně efektivních, tedy k soustředění zdrojů (finančních, lidských, organizačních, času, …). To povede k dosažení těch nejvyšších efektů v měřitelných kritériích a následné měření v průběhu realizace. Po ní se ukáže opravdový dosažený pokrok, který umožní objektivně zhodnotit efektivitu vynaložených zdrojů. Kritéria měření eEurope 2002 Program eEurope je měřen pomocí 23 klíčových indikátorů v 11 oblastech odsouhlasených v listopadu 2000. Jedná se o: Levnější, rychlejší internet 1. Procento populace pravidelně používající internet. 2. Procento členů domácností s přístupem k internetu z domova. 3. Cena přístupu k internetu. Rychlejší internet pro výzkumníky a studenty 4. Rychlost propojení a služby uvnitř a mezi národními vzdělávacími a výzkumnými sítěmi (NRENs) v rámci EU a celosvětově. Bezpečné sítě a smartkarty 5. Počet zabezpečených serverů na milion obyvatel. 6. Počet uživatelů internetu se zkušeností s bezpečnostními problémy.



Verze 2.1

Strana 5



Evropská mládež v digitálním věku 7. Počet počítačů na 100 žáků v primární/sekundární/terciální úrovni. 8. Počet počítačů připojených na internet na 100 žáků v primární/sekundární/terciální úrovni. 9. Počet počítačů s vysokorychlostním připojením na internet na 100 žáků v primární/sekundární/terciální úrovni. 10. Procento učitelů používajících internet pro pravidelnou výuku v nepočítačových oborech. Práce ve znalostní ekonomice 11. Procento pracovní síly s (alespoň) základními IT dovednostmi. 12. Počet pracovních míst a absolventů ICT odpovídajících třetí úrovni vzdělání. 13. Procento pracovní síly používající „telework“ (práci ze vzdálené lokality pomocí telekomunikačních technologií). 14. Účast pro všechny ve znalostní ekonomice. 15. Počet míst s veřejně přístupným internetem (PIAP) na 1000 obyvatel. 16. Procento webů centrálních vládních institucí (central government websites), které vyhovují WAI (Web Accessibility Iniciative) úrovně A. 17. Akcelerace e-commerce. 18. Procento firem, které nakupují a prodávají přes internet. 19. Veřejná správa on-line. 20. Procento základních veřejných služeb přístupných on-line. 21. Veřejné využívání on-line služeb veřejné správy – pro informaci/pro zasílání formulářů. 22. Procento veřejných zakázek, které mohou být provedeny on-line. 23. Zdraví on-line. 24. Procento zdravotníků s přístupem k internetu. 25. Užití různých kategorií obsahu webu zdravotníky. 26. Evropský digitální obsah (digital content) pro globální sítě. 27. Procento webů EU v národních žebříčcích 50 nejnavštěvovanějších. 28. Inteligentní dopravní systémy. 29. Procento dálniční sítě (k celkové délce sítě) vybavené informačním a řídicím systémem pro případ zahlcení (dopravní zácpy). Kritéria měření služeb e-governmentu Věřené služby e-governmentu jsou testovány ve 12 službách určených pro (individuální) občany a 8 službách pro podniky. Jsou to – pro občany: 1. Příjmové daně 2. Hledání zaměstnání 3. Sociální zabezpečení 4. Osobní doklady 5. Registrace motorových vozidel 6. Žádosti ke stavebnímu povolení 7. Oznámení pro policii 8. Veřejné knihovny 9. Rodné listy a oddací listy Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 6



10. Přihlášení (zápis) na vyšší školy 11. Oznámení o stěhování 12. Služby spojené se zdravotnictvím Pro firmy: 1. Sociální příspěvek pro zaměstnance 2. Podnikové daně 3. Daň z přidané hodnoty (DPH) 4. Registrace nové firmy 5. Podání statistických dat 6. Celní deklarace 7. Povolení spojená s ochranou životního prostředí 8. Veřejné zakázky V těchto službách jsou definovány 4 základní fáze či etapy, a to: Etapa 1 – informace – on-line informace o veřejných službách. Etapa 2 – interakce – elektronické stažení formulářů. Etapa 3 – dvousměrná interakce – zpracování formulářů včetně autentizace. Etapa 4 – transakce – vyřízení případu; rozhodnutí a doručení (platba). Z výsledků měření v EU je patrné, že vlády členských zemí velmi často upřednostňují služby pro firmy a to služby nejvyšší kvality (transakce). To má své racionální důvody, neboť firmy pomáhají rozvíjet ICT svými investicemi jak do znalostí, tak do vybavení a nabídky elektronických služeb pro ostatní firmy a pro veřejnost. Má to své racionální důvody i pro veřejnou správu, protože počet transakcí veřejné správy na jednu firmu je mnohonásobně vyšší než na jednoho občana a tedy automatizace takových transakcí přináší vyšší efekty také pro veřejnou správu a investice veřejné správy do této oblasti jsou efektivnější. Z toho vyplývá, že je racionální upřednostnit v ČR zejména rozvoj služeb veřejné správy pro firmy a zejména transakční elektronické služby: • Sociální příspěvek pro zaměstnance • Podnikové daně • Daň z přidané hodnoty (DPH) • Registrace nové firmy • Podání statistických dat • Celní deklarace • Povolení spojená s ochranou životního prostředí • Veřejné zakázky



Verze 2.1

Strana 7



Protože služby pro občany jsou také důležité, je rozumné rozvíjet tyto služby a to zejména ty, kde je to málo náročné na zdroje a kde je možné dosáhnout velkých efektů pro občany i pro veřejnou správu. Jedná se zejména o tyto služby: • Příjmové daně • Hledání zaměstnání • Sociální zabezpečení • Osobní doklady • Registrace motorových vozidel • Žádosti ke stavebnímu povolení • Oznámení pro policii • Veřejné knihovny • Rodné listy a oddací listy • Přihlášení (zápis) na vyšší školy • Oznámení o stěhování • Služby spojené se zdravotnictvím I v této oblasti je rozumné podporovat vysoké úrovně elektronických služeb. Nemusí však být rozumné uměle zavádět transakce, vzhledem k problematice hromadné elektronické autorizace, a to do doby běžnějšího používání elektronické autorizace v normálním životě (např. v elektronickém obchodě). Pro první období je pravděpodobně rozumnější podporovat především takové způsoby elektronické interakce veřejné správy s občany, které nebudou občany příliš zatěžovat, a to i za cenu, že nebudou zcela ideální z pohledu odborníků z oboru informatiky, tedy např. vhodnou formu obousměrné komunikace. Důležitější je širší spektrum elektronických služeb poskytovaných veřejnou správou pro občany než informaticky perfektní osamocená služba. Kritéria měření eEurope 2005 V souvislosti s inovovaným programem EU eEurope 2005 byly v listopadu 2002 inovovány indikátory EU pro měření a to i s ohledem na nové členy EU. Jedná se o 10 skupin se 14 zásadními indikátory a 22 doplňkovými indikátory (a 1 zásadním a 3 doplňkovými, které budou pilotně ověřovány). Jedná se o tyto skupiny a jednotlivé identifikátory: Internetové identifikátory A. Přístup obyvatel na internet Zásadní indikátory: A.1 - procento členů domácností nebo fyzických osob, které mají přístup k internetu z domova. A.2 - procento fyzických osob pravidelně používajících internet. Zdroj: Eurostat/ NSI ICT průzkum domácností (data budou sbírána na porovnatelné bázi). Frekvence vyhodnocení: 1x ročně v říjnu. První vyhodnocení – říjen 2003 Doplňkové statistické indikátory: Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 8



A.3 – procento členů domácností s přístupem k internetu podle typu přístupového zařízení (digitální TV, mobilní,..). A.4 – procento fyzických osob s přístupem k internetu podle místa přístupu (domácnost, zaměstnání, škola, veřejná místa,..). A.5 – procento fyzických osob s přístupem k internetu podle specifického účelu použití internetu (přijímání/odesílání elektronické pošty, hledání informací, hraní her, internetové bankovnictví,…). A.6 - procento členů domácnosti připojených v oblastech „Objective 1“. B. Přístup firem a využívání ICT firmami Zásadní indikátor: B.1 – procento zaměstnanců používající počítač připojený k internetu ke své normální práci Zdroj: Eurostat/ NSI ICT průzkum firem Frekvence vyhodnocení: 1x ročně v říjnu. První vyhodnocení – říjen 2003 Doplňkové statistické indikátory: B.2 - procento firem majících přístup na internet B.3 – procento firem majících webové stránky B.4 – procento firem používajících intranet/extranet B.5 – procento firem se zaměstnanci, pracujícími alespoň část pracovní doby mimo firmu a používající vzdáleně informační systém firmy C. Cena přístupu k internetu Zásadní indikátor: C.1 – cena přístupu k internetu 40 hodin/měsíc, neomezeně)

podle

frekvence

použití

(20,

30,

Zdroj: Studie komise + OECD Frekvence vyhodnocení: 1x ročně v říjnu. První vyhodnocení – říjen 2003 Doplňkový statistický indikátor: C.2 – specifikace nejlevnějšího širokopásmového přístupu k internetu podle typu přístupu v každém členském státě Moderní on-line služby D. e-government Zásadní indikátor: D.1 – počet základních veřejných služeb plně přístupných on-line Frekvence vyhodnocení: 1x ročně v říjnu. Zdroj: Studie komise ve spolupráci s členskými státy První vyhodnocení – říjen 2003 Doplňkové statistické indikátory: D.2 – procento fyzických osob používajících internet ke kontaktu s veřejnou správou podle účelu (získání informací, získání formulářů, předání formulářů) Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 9



D.3 - procento firem používajících internet ke kontaktu s veřejnou správou podle účelu (získání informací, získání formulářů, předání formulářů) Doplňkové statistické indikátory určené k pilotnímu ověření: D.4 – počet veřejných služeb plně integrovaných s digitálními vnitřními agendami D.5 – objem veřejných zakázek plně prováděných on-line (elektronicky integrovaných) v % celkového objemu veřejných zakázek D.6 – procento veřejných institucí používajících „open source software“ E. e-learning Zásadní indikátor: E.1 – počet žáků na (širokopásmově/neširokopásmově).

počítač

s internetovým

připojením

Zdroj: Studie komise/Eurostat/NSI průzkumy domácností, firem. Frekvence vyhodnocení: 1x ročně v říjnu. První vyhodnocení – říjen 2003 Doplňkové statistické indikátory: E.2 – procento fyzických osob používajících internet ve vztahu ke vzdělávání a zvyšování kvalifikace podle typů vzdělávání (školy, postgraduální studium, další formy). E.3 – procento firem používajících e-learning ke školení a vzdělávání zaměstnanců. F. e-health Zásadní indikátory: F.1 – procento obyvatel (16 let a starších) používajících internet k vyhledávání zdravotních informací pro sebe nebo jiné F.2 – procento všeobecných praktických lékařů používajících elektronických záznamů o pacientech Zdroj: Nový průzkum, Eurostat/NSI průzkumy domácností Frekvence vyhodnocení: 1x ročně v říjnu. První vyhodnocení – říjen 2003 Dynamické prostředí pro e-bussines G. nákup a prodej on-line Zásadní indikátor: G.1 – procento celkového obratu firem z e-commerce Zdroj: Eurostat/NSI průzkumy firem, průzkumy domácností Frekvence vyhodnocení: 1x ročně v říjnu. První vyhodnocení – říjen 2003 Doplňkové statistické indikátory: G.2 – procento fyzických osob nakupujících zboží a nebo služby pro soukromou spotřebu přes internet v posledních 3 měsících G.3 – procento firem přijímajících on-line objednávky



Verze 2.1

Strana 10



G.4 – procento firem přijímajících on-line platby při prodeji přes internet G.5 – procento firem nakupujících on-line H. e-bussines připravenost Zásadní indikátor: e-bussines index (složený indikátor) – bude pilotně ověřováno v roce 2003 Zdroj: Eurostat / NSI průzkumy firem Pilotní vyhodnocení – říjen 2003, pokud bude akceptovatelné, další vyhodnocování 1x ročně. Součásti indexu: Přijetí ICT v obchodě a1 – procento firem používajících internet a2 – procento firem majících webové stránky a3 – procento firem používající alespoň dva bezpečnostní prostředky v době průzkumu a4 – procento zaměstnanců používajících počítač k normální práci a5 – procento firem s širokopásmovým připojením k internetu a6 – procento firem s LAN a používajících internet nebo extranet Užití ICT v obchodě b1 – procento firem které nakupují produkty/lužby přes internet nebo jiným elektronickým způsobem v objemu větším než 1% celkového nákupu b2 – procento firem které přijímají objednávky přes internet nebo jiným elektronickým způsobem v objemu větším než 1% celkového obratu b3 – procento firem jejichž informační systém pro objednávky a nákupy je automaticky propojen s vnitřními informačními systémy b4 – procento firem jejichž informační systémy jsou automaticky propojeny s informačními systémy zákazníků a dodavatelů b5 – procento firem s internetovým připojením používajících internet pro bankovní a peněžní služby b6 – procento firem, které prodaly produkty jiným firmám pomocí účasti na specializovaných elektronických tržištích. Bezpečná informační infrastruktura I.

Zkušenosti a užití internetu s ohledem na bezpečnost ICT

Zásadní indikátory: I.1 – procento fyzických osob s přístupem k internetu, které se setkaly s bezpečnostními problémy I.2 - procento firem s přístupem k internetu, které se setkaly s bezpečnostními problémy Zdroj: Eurostat/NSI průzkumy domácností a firem Frekvence vyhodnocení: 1x ročně v říjnu.



Verze 2.1

Strana 11



První vyhodnocení – říjen 2003 Doplňkové statistické indikátory: I.3 – procento fyzických osob které udělaly ICT bezpečnostní opatření v posledních 3 měsících I.4 – procento firem které udělaly ICT bezpečnostní opatření v posledních 3 měsících I.5 – procento fyzických osob a firem, které instalovaly bezpečnostní prostředky na jejich PC a aktualizovaly je v posledních 3 měsících Širokopásmová komunikace J. Rozšíření širokopásmové komunikace Zásadní indikátory: J.1 – procento firem s širokopásmovým přístupem J.2 – procento členů domácností nebo fyzických osob s širokopásmovým přístupem J.3 – procento veřejné správy s širokopásmovým přístupem Zdroj: Studie komise/Eurostat/NSI průzkumy domácností a firem Frekvence vyhodnocení: 1x ročně v říjnu. První vyhodnocení – říjen 2003 Doplňkové statistické indikátory: J.4 – rozlišení mezi dostupností a využíváním širokopásmového přístupu k internetu podle typů přístupu J.5 – procento členů domácnosti nebo fyzických osob s domácím síťovým připojením. Poznámka: Tyto indikátory jsou navrženy tak, aby byly porovnatelné s daty z USA, Japonska a ostatními vyspělými státy.



Verze 2.1

Strana 12


Příloha č. 4 – Knihovny – předpokládaná dodávka do knihoven

Příloha č. 4 Knihovny – předpokládaná dodávka do knihoven



Verze 2.1

Strana 1



Základní vybavení menší knihovny a poskytnuté služby Předpokládáme, že součástí dodávky vybavení pro knihovny bude: • multimediální počítač pro knihovníka, • multifunkční zařízení – inkoustová tiskárna, kopírka, skener, • operační systém Windows XP Professional, • Microsoft Office XP Professional - (Word, Excel, PowerPoint), • encyklopedie Microsoft Encarta, • Microsoft FrontPage, • antivirový program. S dodávkou by měly být spojeny následující služby: • dodávka a instalace kvalitního a výkonného, multimediálního koncového zařízení, • školení knihovníka, • instalace výpočetní techniky, • servis a podpora provozu výpočetní techniky (servisní zásah do 48 hodin), • ekologická likvidace zařízení, • linku zákaznické podpory. Dodané vybavení bude umožňovat: • práci se základními aplikacemi a tvorba textových souborů, tabulek a prezentaci, • práci se zvukovými a obrazovými záznamy, • prohlížení CD ROM z knihovnického fondu, • uložení dat na CD, • prohlížení a uložení dat na DVD, • kopírování papírových dokumentů, • možnost vytisknout získané (vyhledané) informace nebo vytvořené dokumenty, • elektronickou archivaci papírových dokumentů skenováním, • přístup do neustále aktualizované encyklopedie, • internetovou telefonii, • prostor pro internetovou prezentaci knihovny, • e-mailový účet pro knihovníka, • antivirovou ochrany.



Verze 2.1

Strana 2



Připojení zařízení do internetu V malých knihovnách předpokládáme následující připojení. Firewall

Internet

Router

PC knihovníka

Ve větších knihovnách s více počítači bude připojení realizováno následovně: Firewall

Internet

Router

Switch

PC knihovníka


PC čtenáře

PC čtenáře


Multifunkční zařízení

Verze 2.1

Strana 3



Školení knihovníků Obecné informace o školení knihovníků S ohledem na specifické prostředí knihoven, individuální využití informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT) v těchto institucích a především rozdílnou úroveň znalostí a dovedností účastníků školení v oblasti správy a využití ICT, je nutné při tvorbě metodik školení respektovat několik základních požadavků: • diferenciace účastníků školení dle úrovně jejich znalostí, • časovou vytíženost pověřených zaměstnanců knihoven ČR, • primární využití dodaných služeb v prostředí knihoven, • schopnost předání základních informací o ICT návštěvníkům knihovny, • poukázat na možnosti sebevzdělávání zaměstnanců knihoven. Základní cíle školení knihovníků Primárním cílem školení knihovníků je zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných zaměstnanců knihoven zapojených do Projektu (každá nově připojená knihovna by měla mít alespoň jednoho), kteří budou schopni plnohodnotně a efektivně využívat dodané služby nejen v rámci vlastních interních potřeb institucí, ale především v oblastech aktivit a nabízených služeb vůči široké veřejnosti. S ohledem na tyto činnosti je proto nutné koncipovat harmonogram školení nejen pro technologicky odbornou část, ale především pro oblast metodického využití dodaných ICT. Obsahová koncepce školení knihovníků Pro splnění výše uvedených požadavků na školení knihovníků, je nutné zaměřit metodický obsah školení do následujících oblastí správy a využití ICT: • Popis architektury stanic • Standardní správa stanice a periférií (konfigurace a správa OSW, instalace softwaru, správa periférií) • Obnova stanice – využití image • Prostředí MS Office • Práce se základními aplikacemi MS Office • Nainstalovaný software a jeho využití pro potřeby knihoven • Správa dokumentů, elektronická archivace dat (záloha dat) • Prostředí aplikace pro administrativu knihovny (evidence dat, služeb, uživatelské účty) • Možnosti internetu (konfigurace připojení, restrikce www stránek, internetová telefonie) • Elektronická pošta (konfigurace a správa elektronické pošty u vybraných poskytovatelů) • Online komunikace (nástroje, jejich konfigurace a správa) • E-learning (možnosti, odkazy, ukázka vybraných vzdělávacích programů) • Instalace, prohlížení vybraných CD-ROM z knihovnického fondu



Verze 2.1

Strana 4


Příloha č. 5 – Návrh Národní politiky pro vysokorychlostní přístup

Příloha č. 5 Návrh Národní politiky pro vysokorychlostní přístup (Broadband strategie ČR)



Verze 2.1

Strana 1



Národní politika pro vysokorychlostní přístup (Broadband strategie ČR) Obsah: 1. Úvod

2

2. Přínosy vysokorychlostního přístupu

3

3. Vymezení vysokorychlostního přístupu

4

4. Současný stav v ČR a trendy budoucího vývoje

5

4.1. Situace v oblasti vysokorychlostního přístupu

5

4.2. Aktuální předpoklad vývoje v roce 2005

6

4.3. Dlouhodobý výhled

7

5. Základní principy státní podpory

8

5.1. Stát jako poskytovatel přímé podpory

8

5.2. Stát jako regulátor a tvůrce legislativního prostředí

9

5.3. Stát jako poskytovatel služeb

9

5.4. Stát jako odběratel (zákazník)

10

5.5. Možnosti financování

10

6. Konkrétní opatření na podporu vysokorychlostního přístupu

11

7. Cíle a harmonogram

12

Závěr

12

1. Úvod Česká republika se jako řádný člen Evropské unie hlásí k cílům tzv. Lisabonského procesu, který si klade za cíl učinit z Evropy do roku 2010 „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou trvale udržitelného růstu, s více as lepšími pracovními místy a s posílenou sociální soudržností“. Významným prostředkem k dosažení těchto cílů je ekonomika založená na znalostech („knowledge based economy“), respektive vznik tzv. informační společnosti. Ta je dominantně založena na okamžitém a globálním přenosu informací a vyznačuje se intenzivním využíváním elektronické komunikace v mnoha oblastech lidské činnosti. Jedním z klíčových nástrojů této výměny informací je možnost využití širokého rozsahu služeb hlasové, datové, textové a multimediální komunikace poskytovaných prostřednictvím tzv. vysokorychlostního přístupu. Členské státy EU zpracovaly nebo zpracovávají národní strategie vysokorychlostního přístupu k internetu s cílem urychlit rozvoj širokopásmových přístupových sítí, a současně stimulovat jejich využívání především domácnostmi a malými a středními podniky (SME). Vysokorychlostní přístup otevírá a podporuje možnost vytváření nových trhů prostřednictvím rozvoje interaktivních a multimediálních aplikací a služeb, přičemž jejich zavádění zpětně stimuluje rozvoj a nabídku vysokorychlostního přístupu. Vzhledem k významu vysokorychlostního přístupu k internetu pro rozvoj národních ekonomik i celé EU byl v červenci 2002 schválen „Akční plán eEurope 2005“. Cílem tohoto Akčního plánu je mimo jiné prosazovat vytváření bezpečných služeb, aplikací a obsahové náplně, založených na široce dostupné infrastruktuře.



Verze 2.1

Strana 2



Do roku 2005 by Evropa měla mít moderní on-line veřejné služby zahrnující elektronický přístup ke službám veřejné správy (e-government), elektronický přístup k systémům vzdělávání a výuky (e-learning, e-training), elektronický přístup ke službám péče o zdraví (e-health service, e-medicine) a dynamické prostředí pro elektronický obchod a podnikání (e-bussiness, e-commerce). Prostředkem k naplnění těchto cílů má být široce dostupný vysokorychlostní přístup s konkurenceschopnými cenami a bezpečná komunikační infrastruktura. Z toho důvodu ukládá Akční plán každému členskému státu úkol zpracovat vlastní „Strategii vysokorychlostního přístupu k internetu“ (dále jen Strategie), pro kterou se obvykle používá termín „Broadband Strategy“. Předkládaná Broadband strategie České republiky navazuje na „Státní informační a komunikační politiku“ schválenou rozhodnutím vlády ČR číslo 265 ze dne 24. března 2004. Strategie shrnuje – ve vnitrostátních i mezinárodních souvislostech – význam vysokorychlostního přístupu k internetu a na základě charakteristiky stavu vysokorychlostních připojení k internetu v ČR a ve světě, v kontextu současných i budoucích technologických možností, stanoví fáze budoucího rozvoje v ČR a konkrétní opatření na jeho podporu. Návrh rozvoje vysokorychlostního přístupu k internetu zohledňuje požadavek na celoplošnou dostupnost pro všechny skupiny obyvatelstva, včetně podpory přístupu k internetu pro venkovské a odlehlé oblasti. Jedná se zejména o rámcovou identifikaci případů, které budou vyžadovat finanční podporu ze strukturálních fondů EU nebo z jiných zdrojů. Strategie popisuje roli a úkoly státu v rámci podpory rozvoje vysokorychlostního přístupu a deklaruje základní přístupy vlády v této oblasti. Strategie je výchozím dokumentem pro soubor národních aktivit, které povedou k urychlené realizaci vysokorychlostních přístupových a transportních sítí, s cílem dosáhnout toho, aby se ČR dostala nejpozději do roku 2010 na úroveň vyspělých evropských zemí.

2. Přínosy vysokorychlostního přístupu Vysokorychlostní přístup nemá charakter „služby jako takové“, kterou by si lidé a podniky pořizovali samostatně, jen kvůli ní samotné. Je nutné jej chápat jako prostředek, který umožňuje uživatelům přístup k takovým aplikacím a službám, o které mají zájem a které chtějí využívat, a přitom je dimenzován tak, že uživatele v používání těchto služeb nijak neomezuje. Vysokorychlostní přístup je současně platformou, na které je možné budovat a provozovat takové služby, které by jinak nebylo možné či nemělo smysl rozvíjet, protože bez vysokorychlostního přístupu by je uživatelé nemohli plnohodnotně využívat. Na širokopásmový přístup je tedy nutné pohlížet především jako na faktor, který otevírá nové možnosti, jejichž dosah, přínos a další důsledky dnes ještě nedokážeme plně popsat a docenit. Do jisté míry jsme tedy v podobné situaci jako naši předkové v době vynálezu knihtisku nebo začátků budování dopravní infrastruktury (silnic, železnic atd.), kdy rovněž nebylo možné přesně předpovědět,jak velkým přínosem budou tyto vymoženosti pro další rozvoj společnosti. Rozvoj vysokorychlostního přístupu už dnes napomáhá zvýšení efektivity v mnoha oblastech dosavadních lidských činností. Například v oblasti veřejné správy umožňuje poskytování nových služeb a usnadňuje kontakt mezi veřejnou správou a občany. V oblasti vzdělávání vede ke zvyšování úrovně znalostí a dovedností, které usnadní zapojení občanů do společnosti. V oblasti dopravy zpřístupňuje inteligentní telematické systémy a informační systémy pro řidiče a cestující. V sektoru obchodu a podnikání je díky němu možné rychle uzavírat obchodní dohody, vstupovat na trh i v geograficky vzdálených oblastech, vytvářet sítě nabídky tak, aby odpovídala aktuálním požadavkům spotřebitelů, a je usnadněn kontakt se zákazníky. V oblasti péče o zdraví lze diagnostikovat pacienty nezávisle na geografické poloze, zdravotníci mají pohodlný dálkový přístup k důležitým diagnostickým informacím, výsledkům vyšetření apod.



Verze 2.1

Strana 3



Přínosy vysokorychlostního přístupu ale nekončí tím, že umožňuje rychleji a efektivněji vykonávat takové činnosti, které by bylo možné vykonávat i bez něj, i když méně efektivně, pomalu, v menším rozsahu, s geografickým omezením atd. Jeho největší přínos spočívá v tom, že umožní vykonávat dosavadní činnosti zcela novým způsobem, který by jinak nebyl možný. Dnes se tyto možnosti teprve začínají objevovat, stejně jako jejich významné dopady na celou společnost. Jde například o možnost práce na dálku (homeworking, teleworking atd.), která má zásadní důsledky pro řešení problémů zaměstnanosti, dopravy i životního prostředí. Dalším příkladem může být e-learning, který nabízí alternativu k dosavadnímu paradigmatu vzdělávání (fyzické docházení do vzdělávacích institucí v době, kterou stanovují tyto instituce) a činí je nezávislým na času i prostoru, v němž se zájemce o vzdělání nachází, s možností přizpůsobit tempo individuálním možnostem, potřebám atd. Tím se otevírá cesta k celoživotnímu vzdělávání, které bude do budoucna stále důležitější, pro něž však není tradiční systém vzdělávání dostatečně uzpůsoben. Významný bude vysokorychlostní přístup rovněž pro zajištění dalších činností, které dnes ještě neznáme a jejichž potřeba před námi vyvstane teprve v budoucnu, v souvislosti s rozvojem informační společnosti a znalostní ekonomiky. Měřitelné výhody plynoucí z vysokorychlostního přístupu k internetu jsou již dnes následující: •

snazší a rychlejší vyhledávání informací – informace jsou široce dostupné bezmístního a časového omezení,

•

podpora celoživotní vzdělávání bez geografických a sociálních překážek,

•

zjednodušení vzájemného kontaktu mezi občany, společnostmi, veřejnou správou i jinými organizacemi,

•

vytváření nových možností na trhu práce (např. možnost práce z domova),

•

efektivnější řízení podniků, zejména malých a středních, které vede k zvýšení jejich výkonnosti a následně konkurenceschopnosti,

•

nové možnosti zábavy a kulturního vyžití,

•

 výšení kvality života obyvatel ve venkovských a odlehlých oblastech včetně z podpory rozvoje odlehlých oblastí formou stimulace cestování a turistiky.

podniky,

obchodními

3. Vymezení vysokorychlostního přístupu Vysokorychlostní přístup je v této Strategii chápán ve stejném smyslu jako v dokumentu „Státní informační a komunikační politika ČR (e-Česko 2006)“, tedy jako takový druh přístupu uživatelů k poskytovaným zdrojům a službám, který koncové uživatele neomezuje v tom, co a jak hodlají dělat, kdykoli to chtějí dělat (tj. který není tzv. „úzkým hrdlem“ v celém řetězci mezi koncovým uživatelem a poskytovateli služeb a nejrůznějšími síťovými zdroji a je dostupný trvale, 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu). Takovouto obecnou definici považuje Strategie za věcně správné vymezení, vysokorychlostního přístupu. Na druhou stranu je nutné akceptovat skutečnost, že takováto definice nemůže být využita pro posuzování praktických aspektů (například pro různá srovnání, vyhodnocování statistik, kvantifikaci cílů atd.). Proto je nutné, v souladu s přístupem Státní informační a komunikační politiky, doplnit tuto obecnou definici o další specifickou část, která již bude obsahovat konkrétní kvantitativní parametry. Současně je ale nutné počítat s tím, že tato druhá část definice vysokorychlostního přístupu se (na rozdíl od první části) bude muset průběžně měnit s tím, jak porostou nároky uživatelů i jimi používaných aplikací a služeb. Strategie však nedokáže tento růst přesněji prognózovat. Považuje ale za potřebné aktivně přispívat k tomu, aby se tyto kvantitativní parametry zvyšovaly co nejrychleji.



Verze 2.1

Strana 4



Mezi hlavní kvantitativní parametry vysokorychlostního přístupu patří jak nominální přenosová rychlost přípojek, tak i přenosová rychlost skutečně dosahovaná (tzv. efektivní přenosová rychlost). Strategie považuje za potřebné, aby se obě tyto rychlosti od sebe významněji neodlišovaly, protože jinak by byla podstatným způsobem degradována užitná hodnota přípojek pro koncové uživatele. Pro rok 2005 považuje strategie za minimální hranici vysokorychlostního přístupu nominální rychlost 256 kbit/s. Současně předpokládá, že skutečně dosahovaná (efektivní) rychlost nebude v dlouhodobém průměru nižší než 80 % rychlosti nominální. Strategie také respektuje skutečnost, že používání vysokorychlostních přípojek poskytovaných jako služba příslušnými poskytovateli může být spojeno s konkrétními omezeními definovanými v rámci tzv. pravidel očekávaného využití (Fair Use Policy, dále jen „pravidla“). Nejčastěji jde o omezení objemu dat, které uživatel může přenést za určitý časový interval (např. týden, měsíc apod.). Strategie chápe existenci takovýchto pravidel jako určitý ekonomicko-technický kompromis, který zvyšuje dostupnost vysokorychlostních služeb pro uživatele. Na druhou stranu Strategie vychází z očekávání, že pravidla budou uživatele omezovat co nejméně a že jejich restriktivní charakter bude s postupem času mizet. Za zcela nezbytné Strategie považuje, aby byl každý uživatel seznámen s existencí a přesným zněním pravidel a aby byla tato pravidla ve vztahu ke koncovému zákazníkovi vždy jasně, plně a srozumitelně definována.

4. Současný stav v ČR a trendy budoucího vývoje Na přelomu roku 2003 a 2004 se v ČR zlepšila situace v oblasti nízkorychlostního přístupu. Byl tak naplněn jeden ze závazků „Státní informační a komunikační politiky“, respektive cíl, ke kterému se ČR zavázala v rámci iniciativy eEurope+: zajistit svým občanům všeobecně dostupný (nízkorychlostní) přístup k internetu. K dosažení tohoto cíle napomohlo rozšíření mobilního připojení (na bázi technologie GPRS) s paušálním způsobem zpoplatnění. V oblasti vytáčeného (dial-up) připojení však stále neexistuje paušální způsob zpoplatnění koncového zákazníka. Pokusy zavést alespoň tzv. intervalový paušál (v polovině roku 2004) skončily neúspěchem. Podle výsledků statistického šetření Českého statistického úřadu „Počítače a internet v české společnosti“, publikovaných v dubnu 2004, i podle dalších relevantních průzkumů se penetrace nízkorychlostního připojení k internetu mezi domácnostmi v ČR pohybuje v rozmezí 15–20 %, což představuje zhruba třetinu až polovinu průměrné penetrace v EU. Údaje operátorů a výzkumů veřejného mínění jsou výrazně optimističtější a uvádějí penetraci přístupu k internetu kolem 40 %. Vláda však přesto považuje tuto situaci za alarmující. Její příčinou však již není (fyzická) nedostupnost nízkorychlostního přístupu k internetu, nýbrž nedostatečná kupní síla obyvatel ve srovnání s jeho cenou a dále nízká motivace uživatelů pořídit si alespoň tento druh připojení. Řešením je jednak zvyšování prosperity celé země spojené s nárůstem kupní síly obyvatel, jednak zvýšení dostupnosti uživatelsky atraktivního obsahu i pomocí nízkorychlostního připojení.

4.1.

Situace v oblasti vysokorychlostního přístupu Podle výsledků již zmiňovaného šetření ČSÚ („Počítače a internet v české společnosti“, publikováno v dubnu 2004) je penetrace vysokorychlostního přístupu 1 http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pocitace_a_internet_v_ceske_spolecnosti1 mezi domácnostmi v ČR velmi nízká: 1,5 až 2 % domácností. To je výrazně méně než ve vyspělých zemích EU. U firemních subjektů je podle šetření ČSÚ penetrace vysokorychlostního přístupu v ČR na úrovni cca 20 %, tedy zhruba na polovině průměru EU (39 %). V polovině roku 2004 bylo v ČR cca 45 000 vysokorychlostních kabelových přípojek k internetu a cca 30 000 přípojek xDSL. Počty dalších druhů vysokorychlostních přípojek lze jen odhadovat (cca 150 000 odhadem tvoří přípojky v neveřejných sítích, tj.LAN a WLAN, tedy v rámci státních institucí, vysokých škol



Verze 2.1

Strana 5



atd.). Ve srovnání s vyspělými zeměmi EU je dosud stále nízká i dynamika růstu vysokorychlostního přístupu. Hlavní příčiny tohoto stavu jsou následující: • nedostatečná dostupnost vysokorychlostního připojení, zejména mimo velké městské aglomerace, • nepříznivý poměr mezi cenou vysokorychlostního přístupu a kupní silou obyvatel, • negativní zkušenosti dosavadních uživatelů s nízkou kvalitou nabízených služeb (které nemají garantovaný charakter – zejména u služeb na bázi technologií xDSL), • nedostatečná nabídka služeb a obsahu a z ní plynoucí nedostatečná motivace uživatelů pořídit si tento druh přístupu, • nedostatek osvěty – neznalost přínosů vysokorychlostního přístupu jak mezi koncovými uživateli, tak i mezi poskytovateli služeb.

4.2. Aktuální předpoklad vývoje v roce 2005 Pro nejbližší období lze realisticky očekávat následující vývoj v oblasti dostupnosti vysokorychlostního přístupu: Televizní kabelové rozvody: počet lokalit s dostupností kabelového připojení se bude dále mírně zvyšovat. Celkový počet přípojek kabelové televize se na konci roku 2003 pohyboval kolem 1,2 milionu. Počet skutečně využívaných přípojek kabelové televize byl zhruba 800 000, přičemž UPC registruje 370 000 přípojek, Karneval 280 000 přípojek a o zbývající přípojky se dělí dalších 95 operátorů (většinou regionálních). Celkový počet vysokorychlostních přípojek k internetu realizovaných prostřednictvím televizních kabelových rozvodů se v září 2004 pohyboval kolem 45 000. Očekává se, že do konce roku 2005 bude počet uživatelů tohoto připojení nadále stoupat, a to tempem závislým na atraktivnosti cenových a kvalitativních nabídek operátorů. Tato technologie může v ČR zajistit vysokorychlostní přípojky jen v omezeném rozsahu, který je dán existencí televizních kabelových rozvodů v konkrétních lokalitách. Využití účastnických telefonních vedení (xDSL): dostupnost vysokorychlostních přípojek realizovaných prostřednictvím technologie xDSL se bude postupně zvyšovat. Lze předpokládat, že toto tempo bude vyšší než u přípojek realizovaných s využitím televizních kabelových rozvodů a že se bude dále zrychlovat. K poskytování xDSL přístupu bude využíván jak model předprodeje velkoobchodních služeb ČESKÉHO TELECOMU, a.s., tak i model propojení mezi operátory a varianta nasazení xDSL technologií na pronajatá zpřístupněná účastnická vedení. Nelze však očekávat, že xDSL technologie zajistí celoplošnou dostupnost vysokorychlostního přístupu. Důvody jsou ekonomické i technické: nasazení xDSL technologií se vyplatí jen v lokalitách s dostatečnou koncentrací potenciálních zájemců. Po technické stránce nelze tyto technologie nasadit na příliš dlouhá účastnická vedení. Pevné rádiové sítě: lokální dostupnost vysokorychlostního přístupu ve větších i menších aglomeracích budou nabízet i různé varianty fixních bezdrátových technologií (např. WiFi, nověji WIMAX), které fungují buď na komunitním modelu (jako tzv. komunitní či tzv. sousedské sítě), nebo jako sítě provozované telekomunikačními operátory. Z tohoto důvodu je dnes téměř nemožné odhadnout jejich rozsah. Největší růst je očekáván v bezlicenčních pásmech 2,4 GHz, později i 5 GHz. Limitujícím faktorem však bude míra zaplnění těchto bezlicenčních pásem a s tím související rušení. V licenčních pásmech lze očekávat rozvoj zejména v pásmech 3,5, 26 a 28 GHz, který však bude limitován především rozsahem přidělených frekvencí a jejich využitím. Tyto typy sítí mohou úspěšně zajistit dostupnost vysokorychlostního přístupu i v příměstských a venkovských (řídce osídlených) oblastech.



Verze 2.1

Strana 6



Mobilní rádiové sítě: Průlom v oblasti mobilního vysokorychlostního přístupu přineslo zprovoznění datových služeb v mobilní síti na bázi technologie CDMA v pásmu 450 MHz v srpnu 2004. Tyto služby dokážou nabídnout místní dostupnost takového přístupu, který svými parametry za jistých okolností splňuje současné požadavky vysokorychlostního přístupu. Tím byla odstartována první vlna plošné dostupnosti vysokorychlostního přístupu. Obdobný přínos může mít i eventuální nasazení technologie EDGE v rámci stávajících GSM sítí. Pevné družicové sítě: Vysokorychlostní přístup k internetu pomocí pevných rádiových sítí družicového typu nehraje v současné době významnou roli v oblasti připojení domácností. Vzhledem ke své ceně a dalším parametrům je využíván spíše velkými a středními podniky a společnostmi v oblastech s menší či nulovou dostupností jiné varianty vysokorychlostního přístupu.

4.3. Dlouhodobý výhled Počínaje rokem 2006 lze v ČR očekávat nástup mobilních sítí třetí generace. Tyto sítě jsou již výrazně orientovány na poskytování datových služeb, které mohou, ale nemusí mít vysokorychlostní charakter (v závislosti na stupni mobility uživatele, na charakteru poskytované služby atd.). Lze však očekávat, že pokrytí mobilních sítí třetí generace nebude ještě dlouhou dobu plošné, ale bude omezeno jen na lokality s vyšší koncentrací uživatelů. Také potenciál dalšího zvyšování přenosových rychlostí je u tohoto druhu sítě apriorně omezen rozsahem frekvencí přidělených jednotlivým operátorům a technickým řešením sítí 3G. Z tohoto důvodu lze považovat budoucí nabídku sítí třetí generace za jednu z velmi potřebných variant vysokorychlostního přístupu, která však sama o sobě nedokáže zajistit plošnou dostupnost ani postupné zvyšování přenosové rychlosti a dalších parametrů v závislosti na tom, jak porostou potřeby uživatelů. Skutečně perspektivní řešení potřeb vysokorychlostního přístupu pro stacionární uživatele tak stále představují metalické sítě a v největší míře pak sítě optické.

5.

Základní principy státní podpory Transformace stávajících veřejných přístupových telekomunikačních sítí na sítě umožňující vysokorychlostní přístup, jakož i budování sítí nových, je dlouhodobý proces. V zájmu dosažení maximálního a trvalého efektu musí být proto na úrovni státu vyvíjeno úsilí o podporu rozvoje vysokorychlostního přístupu ve městech i na venkově. Jedině tak budou vytvořeny nezbytné podmínky pro rychlé překonání problémů provázejících rozvoj vysokorychlostního připojení. Vláda proto hodlá zahájit cílenou podporu rozvoje vysokorychlostního připojení, přičemž hodlá být v maximální možné míře technologicky neutrální, zejména nepřijímat žádná technologicky závislá a technologicky orientovaná rozhodnutí či doporučení a neupřednostňovat konkrétní technologie. Vláda vychází z faktu, že trh vysokorychlostního přístupu je v ČR dosud málo rozvinutý. Uspokojivá je pouze situace v oblasti páteřních sítí, kde již existuje dostatek optických i jiných přenosových kapacit. Zde vláda nepovažuje za potřebné iniciovat přímé zásahy státu. Velmi neuspokojivá je však situace v oblasti některých přístupových sítí. Mnohé stávající přístupové sítě pro vysokorychlostní přístup a jeho rozvoj nepostačují či nevyhovují – buď svými technickými parametry, stavem, kvalitou nebo přímo absencí v konkrétních lokalitách – a jsou brzdou v dosažení vytčených cílů. Budování nových přístupových sítí je minimální, a to zejména kvůli velké ekonomické a organizační náročnosti jejich výstavby, malé poptávce, nízké koupěschopnosti obyvatel a nepříznivému investičnímu klimatu.



Verze 2.1

Strana 7



5.1. Stát jako poskytovatel přímé podpory Řešení neuspokojivé situace v oblasti přístupových sítí vidí vláda jednak v efektivnějším využití již existujících sítí, jednak v podpoře budování nových přístupových sítí. V zájmu efektivnějšího využití již existujících přístupových sítí vláda podporuje jejich sdílení, a to na základě standardních tržních mechanismů, včetně již uzákoněného zpřístupnění účastnického vedení. Přímou podporu budování nových přístupových sítí považuje vláda za vhodnou pouze ve zvláštních případech, a to tam, kde standardní mechanismy trhu dosud nevytvářejí vhodné podmínky a neposkytují dostatečné zdroje pro budování nových sítí. V praxi to znamená podporovat projekty metropolitních sítí a sítí místních rozvodů, zejména v méně obydlených a méně rozvinutých oblastech ČR. Půjde konkrétně o podporu: • sítí metropolitního či místního charakteru (vnitřní sítě), které budou ve vlastnictví měst a obcí a budou fungovat na principu „obec vlastní infrastrukturu“ (optiku, hotspoty), zatímco poskytovatelé jejím prostřednictvím poskytují služby. Podmínkou bude otevřený přístup k této infrastruktuře, neboli stejné šance pro všechny operátory. Další podmínkou bude sdružování prostředků na výstavbu těchto sítí, tj. prostředků státu spolu s prostředky samotného vlastníka (města, obce) a příslušného kraje, a zajištění nezbytné správy a údržby; • sítí charakteru místních rozvodů (tzv. „poslední metr“, tedy sítí v rámci jedné budovy či skupiny budov), které vybudují a používají přímo koncoví uživatelé za dodržení podmínky spoluúčasti samotných uživatelů. Budování takovýchto rozvodů současně přispěje k agregaci poptávky po vysokorychlostním přístupu. Nízkou míru dostupnosti vysokorychlostního přístupu v méně obydlených a méně rozvinutých oblastech ČR hodlá stát řešit tím, že bude považovat za prioritní výše uvedené projekty „poslední míle“ a „posledního metru“ právě z těchto oblastí, dále agregací (sdružováním) poptávky v těchto oblastech a také pomocí mapování dostupnosti vysokorychlostního přístupu po celém území ČR.

5.2. Stát jako regulátor a tvůrce legislativního prostředí V souladu s koncepcí Státní informační a komunikační politiky nepovažuje Strategie za účelné, aby stát přímo zasahoval do aktivit privátních operátorů (pevných i mobilních) v oblasti vysokorychlostního přístupu, včetně budování jejich sítí (přístupových i páteřních), podílel se na nich finanční či jinou spoluúčastí, či dokonce sám budoval a provozoval přenosové sítě. Strategie však považuje za potřebné, aby se stát aktivně angažoval v této oblasti nepřímo, a to: • důsledným převzetím nového evropského regulačního rámce elektronických komunikací, • zlepšováním legislativního prostředí tím, že budou odstraněny nejrůznější legislativní a administrativní překážky, které stojí v cestě rozvoji konkurence v oblasti elektronických komunikací, • zlepšováním celkového investičního klimatu, které by podporovalo investice privátního sektoru, • odstraňováním regulace tam, kde regulace není účelná a nepřispívá k rozvoji trhu a ke zlepšování dostupnosti služeb pro koncové uživatele, • novým vymezením univerzální služby odpovídající potřebám občanů a realitě trhu.

5.3. Stát jako poskytovatel služeb Stát je významným poskytovatelem služeb v oblasti e-governmentu, které mají velký potenciál motivovat občany k využívání internetu a zvýšit poptávku po přístupu, včetně vysokorychlostního. Zde se proto otevírá široký prostor pro realizaci konkrétních projektů, jako je zpřístupnění národního kulturního dědictví multimediálními prostředky,



Verze 2.1

Strana 8



zpřístupnění veřejných registrů, rozvoj Portálu veřejné správy a dalších portálů, e-learning, e-government, e-bussiness a e-health. V souladu s koncepcí Státní informační a komunikační politiky proto Strategie považuje za potřebné, aby stát aktivně rozvíjel služby e-governmentu poskytované státní správou a podporoval také rozvoj služeb poskytovaných samosprávou (zejména obcemi a městy).

5.4. Stát jako odběratel (zákazník) Orgány veřejné správy, včetně kulturních a vzdělávacích institucí, samy využívají vysokorychlostní přístup k internetu, čímž se dostávají do postavení zákazníka. Svých chováním v této roli pak mohou výrazně ovlivnit dění na trhu vysokorychlostního přístupu a jeho vývoj. Intenzivní využívání vysokorychlostního přístupu ve veřejné správě může být jedním z nejvýraznějších impulsů pro rozvoj trhu, inovaci technologií dodavatelů služeb v oblasti internetu a vytváření infrastruktury pokrývající celé území státu. V souladu s koncepcí Státní informační a komunikační politiky proto Strategie považuje za potřebné, aby stát svým chováním v roli odběratele (zákazníka) cílevědomě stimuloval rozvoj trhu a podporoval konkurenci na tomto trhu, zejména prostřednictvím agregování poptávky a její realizace na trhu. Stát se naopak musí vyvarovat všech kroků směřujících opačným směrem, včetně udělování jakékoli exkluzivity.

5.5. Možnosti financování Podstatná část nové výstavby a modernizace přístupových sítí schopných poskytovat vysokorychlostní přístup bude vždy realizována z investic soukromého sektoru, podnikateli z oblasti elektronických komunikací. Rovněž příslušná koncová zařízení si budou zajišťovat z převážné části sami koncoví uživatelé z vlastních finančních prostředků. Pro přímou podporu z veřejných rozpočtů pro projekty metropolitních a místních sítí či lokálních rozvodů (při zachování principů uvedených v kapitole 5.1.) vláda počítá se dvěma možnými zdroji financování: Strukturální fondy EU: Hlavním finančním nástrojem pro podporu kohezní a regionální politiky je Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund – ERDF). Prostředky z tohoto fondu lze čerpat na základě předložených projektů, v souladu s daným operačním programem. Česká republika připravila pro období 2004–2006 pět operačních programů, přičemž projekty v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) jsou podporovány zejména v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP). Řídícím orgánem SROP je Ministerstvo pro místní rozvoj, přičemž významnou úlohu v jeho implementaci mají kraje, respektive jednotlivé regiony soudržnosti NUTS II. V rámci SROP je pro podporu ICT určeno Opatření - Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech, na jehož základě je podporováno budování místních a regionálních komunikačních sítí, zřizování míst s veřejným přístupem k internetu (tzv. PIAP) a zejména pak zavádění vysokorychlostního přístupu ve strukturálně postižených a hospodářsky méně vyvinutých regionech. Dále je možno podporovat i tvorbu nových CT služeb a aplikací (e-government) pro občany. Příjemci podpory mohou být pouze veřejnoprávní subjekty, tedy obce, kraje, svazky obcí, organizace zřizované či zakládané kraji či obcemi, popřípadě nestátní neziskové organizace. Tyto subjekty musí být zároveň i vlastníky všeho, co bude vybudováno z příspěvků strukturálních fondů, a to minimálně po dobu následujících pěti let. V rámci projektů podaných v rámci tohoto opatření mohou žadatelé obdržet až 75 % celkových uznatelných nákladů. Fond pro rozvoj vysokorychlostního přístupu: Strategie předpokládá, že vláda zřídí na národní úrovni (v rámci rozpočtu Ministerstva informatiky) „Fond pro rozvoj vysokorychlostního přístupu“. Pravidla jeho fungování budou kompatibilní s pravidly EU pro využití strukturálních fondů, tak aby jej bylo možné využít pro dofinancování. Do Fondu vláda vloží 1 % z výnosu privatizace státního podílu v Českém Telecomu, a.s., a určenou část výnosů ČTÚ. Fond bude otevřen i pro vklady privátních subjektů, které Copyright © 2004 ANECT a.s.


Verze 2.1

Strana 9



budou moci vázat své příspěvky na konkrétní projekty. Z prostředků Fondu budou zejména spolufinancovány infrastrukturní projekty z oblasti metropolitních a místních sítí, přičemž podmínkou bude finanční spoluúčast regionu (kraje) a realizátora projektu a otevřený přístup operátorů k infrastruktuře. Fond bude moci přispívat jednorázově maximálně do výše 50 % investičních nákladů. Fond bude dále spolufinancovat projekty z oblasti obsahu a služeb pro vysokorychlostní přístup. Příspěvek bude moci být čerpán jak na zřízení, tak i na první rok provozu, a to opět do maximální výše 50 %. Prioritně budou podporovány projekty, které budou agregovat požadavky na vysokorychlostní přístup rozdílných uživatelů (např. zdravotnictví, školství, samosprávné orgány, komerční subjekty apod.) v konkrétních územích a které budou zajišťovat vyšší ekonomický efekt investic. Konečně budou v rámci Fondu za obdobných podmínek podporovány i projekty pro sítě charakteru místních rozvodů, typicky v rámci jedné budovy či skupiny budov, které vybudují, provozují a sami používají přímo koncoví uživatelé.

6.

Konkrétní opatření na podporu vysokorychlostního přístupu V rámci opatření na podporu vysokorychlostního přístupu vláda předpokládá založení Národního fondu pro rozvoj vysokorychlostního přístupu, ve smyslu kapitoly 5.5. Ministerstvo informatiky bude dále iniciovat vznik odborného Fóra pro vysokorychlostní přístup, které se bude podrobněji a na expertní úrovni zabývat otázkami vysokorychlostního přístupu, jeho rozvoje a podpory. Fórum bude poradním orgánem MI ČR. Ve Fóru budou zastoupeny osobnosti jak z okruhu poskytovatelů služeb, tak i jejich uživatelů, z veřejné i akademické sféry, a dále nezávislé osobnosti. Hlavním úkolem Fóra bude rozpracovávat tuto strategii, pravidelně připravovat návrhy její aktualizace a vydávat svá další doporučení a návrhy k rozvoji vysokorychlostního přístupu (broadbandu) v ČR. Fórum bude monitorovat celkový vývoj problematiky vysokorychlostního přístupu (broadbandu) ve světě a usilovat o přenos úspěšných myšlenek, nápadů i celých projektů do ČR. Fórum bude také určovat obsahovou náplň Národního vysokorychlostního serveru. Na platformě Portálu veřejné správy bude vytvořen Národní vysokorychlostní server, zaměřený zejména na osvětu a informování všech zainteresovaných stran, monitorování, benchmarking atd. Jeho provoz bude financovat a zajišťovat MI ČR, metodicky jej bude řídit Fórum pro rozvoj vysokorychlostního přístupu. Server bude mj. zajišťovat monitorování a mapování penetrace vysokorychlostního přístupu v ČR a informování o dostupnosti vysokorychlostního přístupu po celém území ČR (agregaci nabídky). Bude obsahovat aplikaci pro vyjadřování zájmu o vysokorychlostní přístup ze strany koncových uživatelů v konkrétních lokalitách (pro potřeby agregace poptávky), bude šířit osvětu a informovat o významu a přínosech vysokorychlostního přístupu a služeb, skrze něj budou vyhlašovány minimální hranice rychlosti vysokorychlostního přístupu (viz kap. 3) atd. Poptávku po vysokorychlostním přístupu a službách hodlá vláda aktivně stimulovat i pomocí osvěty v oblasti informační gramotnosti a podporou vzdělávacích aktivit.



Verze 2.1

Strana 10


Příloha č. 6 – Finanční analýzy

Příloha č. 6 Finanční analýza



Verze 2.1

Strana 1



Studie internetizace Plzeňského kraje Finanční analýza - varianta II. Rok

Rok

2006 2007 2008 2009 2010 2011

0 1 2 3 4 5

Čistý provozní výnos

Investiční náklady

Náklady úvěru

Dotace

0 57 936 001 3 476 160 -618 000 0 0 -618 000 0 0 -618 000 0 0 -618 000 0 0 -618 000 0 0

0 43 452 001 0 0 0 0

Inflace

Kumulovaná inflace

1 1 1,02 1,02 1,02 1,0404 1,02 1,061208 1,02 1,08243216 1,02 1,104080803

Diskontní faktor 1 1,1 1,210 1,331 1,464 1,611

Diskontovaný Kumulovaný CF CF -61 412 161 39 718 801 -531 378 -492 732 -456 897 -423 668

-61 412 161 -21 693 360 -22 224 738 -22 717 470 -23 174 367 -23 598 036

Diskontní sazba 5% s dotací.

Studie internetizace Plzeňského kraje Finanční analýza - varianta II. Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Rok 0 1 2 3 4 5



Náklady úvěru

0 57 936 001 3 476 160 -618 000 0 0 -618 000 0 0 -618 000 0 0 -618 000 0 0 -618 000 0 0

Dotace 0 43 452 001 0 0 0 0

Inflace

Kumulovaná inflace

1 1 1,02 1,02 1,02 1,0404 1,02 1,061208 1,02 1,08243216 1,02 1,104080803



-61 412 161 -21 693 360 -22 224 738 -22 717 470 -23 174 367 -23 598 036




Verze 2.1

Strana 2



Studie internetizace Plzeňského kraje Finanční analýza - varianta III. Rok


Rok

2006 2007 2008 2009 2010 2011

0 1 2 3 4 5


Náklady úvěru

0 57 936 001 3 476 160 -618 000 0 0 -618 000 0 0 -618 000 0 0 -618 000 0 0 -618 000 0 0

Dotace

Inflace

0 43 452 001 0 0 0 0

Kumulovaná inflace

Diskontní faktor

1 1 1,05 1,05 1,05 1,1025 1,05 1,157625 1,05 1,21550625 1,05 1,276281563

1 1,05 1,103 1,158 1,216 1,276


-61 412 161 -18 578 160 -19 196 160 -19 814 160 -20 432 160 -21 050 160


Studie internetizace Plzeňského kraje Finanční analýza - varianta IV. Rok

Rok

2006 2007 2008 2009 2010 2011

0 1 2 3 4 5



0 57 936 001 -618 000 0 -618 000 0 -618 000 0 -618 000 0 -618 000 0

Náklady úvěru 3 476 160 0 0 0 0 0

Dotace

Inflace 0 0 0 0 0 0

Kumulovaná inflace

1 1 1,02 1,02 1,02 1,0404 1,02 1,061208 1,02 1,08243216 1,02 1,104080803


Diskontovaný Kumulovaný CF CF -61 412 161 -573 055 -531 378 -492 732 -456 897 -423 668

-61 412 161 -61 985 216 -62 516 594 -63 009 326 -63 466 223 -63 889 891

Diskontní sazba 10% bez dotace.



Verze 2.1

Strana 3



Studie internetizace Plzeňského kraje Finanční analýza - vývoj čisté současné hodnoty investice 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 -5 000 000 -10 000 000

NPV

fin

v Kč

-15 000 000 -20 000 000 -25 000 000 -30 000 000 -35 000 000 -40 000 000 -45 000 000 -50 000 000 -55 000 000 -60 000 000 -65 000 000 -70 000 000 0. Rok

1. Rok

FA FA FA FA


2. Rok

var. var. var. var.

3. Rok

4. Rok

5. Rok

I. pro diskontní sazbu 5 %, s dotací 75 %, inflace 2 % II. pro diskontní sazbu 10 %, s dotací 75 %, inflace 2 % III. pro diskontní sazbu 5 %, s dotací 75 %, inflace 5 % IV. pro diskontní sazbu 10 %, bez dotace, inflace 2 %


Verze 2.1

Strana 4



Legenda K finančnímu hodnocení projektu byla zvolena metoda nákladovo-výnosové analýzy založená na stanovení čisté současné hodnoty investice (NPV - net present value) a na ní navazujícího vnitřního výnosového procenta (IRR internal rate of return). Mezi další vypočítané finanční ukazatele patří index rentability a doba návratnosti. Čistá současná hodnota NPV je rozdíl dnešní hodnoty a všech budoucích zisků investice odúročených výnosovým procentem a skutečné výše investice, kterou jsme do projektu vložili. Pro její vyjádření platí vzorec: R1

R2

Rn

NPV = - K + ---------- + ------------ + ------------, 1+r

(1 + r)2

(1 + r)n

kde NPV

čistá současná hodnota investice (Kč),

K

výše vloženého kapitálu (investiční náklady) v Kč,

R1,2....n

čistý výnos (return) v 1, 2 až n-tém období investice v Kč,

r

výnosové procento (rate of return) za dané období - diskontní sazba vyjádřená v %

Vnitřní výnosové procento IRR (nebo též vnitřní míra návratnosti, v %) se pak stanovuje iterační metodou, přičemž platí, že když NPV = 0, je r = IRR. Pro výpočet lze použít vzorec :

IRR = rn + (NPVn / (NPVn + NPVv)) * (rv – rn)

rn

nižší ze zvolených úrokových měr

rv

vyšší ze zvolených úrokových měr

NPVv

NPV pro hodnotu rv (v absolutní hodnotě)

NPVn

NPV pro hodnotu rn (v absolutní hodnotě)

Index rentability NPV/I, kde I je hodnota počáteční investice. Jedná se o podíl čisté současné hodnoty projektu na hotovostním toku.



Verze 2.1

Strana 5



Doba návratnosti projektu - je počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované prognózované diskontované hotovostní toky vyrovnaly počáteční investici Finanční analýza je provedena ze subjektivního pohledu investora a zohledňuje inflaci, dotace, daně a úroky a nezohledňuje vedlejší přínosy pro ostatní subjekty ani odpisy.

Do finanční analýzy vstupují tyto údaje: Investiční náklady Jedná se o veškeré náklady související s realizací projektu až do stádia zprovoznění (tj. hardware, software, instalace technologie, informační obsah, řídící systémy). Pro Plzeňský kraj, který není plátcem DPH, jsou v tomto případě zahrnuty i náklady na DPH a rovněž náklady na komplexní pojištění pořízeného majetku. Tyto definované investiční náklady jsou z hlediska metodiky SROP pokládány za náklady uznatelné.

Dotace Na realizaci projektu se uvažuje s čerpáním jediné dotace, a to z programu SROP. Předpokládá se dotace 75 % z uznatelných nákladů.

Čistý finanční provozní výnos investora (žadatele) Je stanoven na základě rozdílu provozních výnosů a provozních nákladů investora částkou za rok. Čistý provozní výnos má v jednotlivých letech provozu vždy zápornou hodnotu. Pro Plzeňský kraj nebyl definován žádný provozní výnos; definovány byly pouze provozní náklady na lidské zdroje (540 000,- Kč), energii, telekomunikace (48 000,- Kč) a servis hardwaru (30 000,- Kč). Provozní náklady na energie a připojení jednotlivých obcí (knihoven) nebyly kalkulovány, neboť tyto provozní náklady nebudou hrazeny investorem, ale samotnou knihovnou, případně jejím zřizovatelem nebo jinak (dotace Ministerstva informatiky). V této provozní kalkulaci dále nebylo počítáno s finančním modelem provozovatele; tyto údaje by zkreslili finanční analýzu počítanou (dle metodiky SROP) na straně investora.

Inflace Veškeré vstupní údaje zahrnuté do finanční analýzy jsou opraveny o inflaci. Maximální možná míra inflace v EU činí 3 %. Vzhledem k poklesovému trendu inflace je však v analýze počítáno s pravděpodobnější inflací do 2 %. Varianta III. Finanční analýzy počítá také s vysokou inflací (5 %). Nultý rok byl počítán bez inflační korekce.

Diskontní sazba pro výpočet NPV Diskontní sazba je zvolena ve výši 5 %, resp. 10 % vzhledem k rozptylu běžně poskytovaných úrokových sazeb.



Verze 2.1

Strana 6



14.1.1. Výpočet Varianta I. (pro diskontní sazbu 5 %, s dotací 75 %, inflace 2 %) NPVfin5 = -22 036 665,- Kč NPVfin5/I = - 0,380 FRR = 0 Dobu návratnosti nebylo možné exaktně stanovit; hotovostní toky danou investici nikdy nesplatí. Varianta II. (pro diskontní sazbu 10 %, s dotací 75 %, inflace 2 %) NPVfin10 = -23 598 036,- Kč NPVfin10/I = - 0,407 FRR = 0 Dobu návratnosti nebylo možné exaktně stanovit; hotovostní toky danou investici nikdy nesplatí. Varianta III. (pro diskontní sazbu 5 %, s dotací 75 %, inflace 5 %) NPVfin5 = -21 050 160,- Kč NPVfin5/I = - 0,363 FRR = 0 Dobu návratnosti nebylo možné exaktně stanovit; hotovostní toky danou investici nikdy nesplatí. Varianta IV. (pro diskontní sazbu 10 %, bez dotace, inflace 2 %) NPVfin10 = - 63 899 891,- Kč NPVfin10/I = - 1,103 FRR = 0 Dobu návratnosti nebylo možné exaktně stanovit; hotovostní toky danou investici nikdy nesplatí.



Verze 2.1

Strana 7


Příloha č. 7 – Seznam knihoven

Příloha č. 7 Seznam knihoven



Verze 2.1

Strana 1


Provozovatel knihovny


Adresa provozovatele

Název knihovny

Počet obyvatel obce

Počet hodin pro veřejnost týdně

Má knihovna zájem o připojení prostřednictvím KI ISVS? ANO/NE

Obec Rozvadov

Rozvadov 10, 348 06 Přimda

Místní lidová knihovna Rozvadov

560

2

ANO

Město Planá

nám. Svobody 1, Planá

Městská knihovna Planá

5400

12

ano

Obecní úřad Kostelec

Kostelec 34, Stříbro 349 01

Místní knihovna Kostelec

525

4

ano

Obec Třemešné

Třemešné 16, 348 06 Přimda

Místní knihovna Třemešné

378

2

ano

Obecní úřad Kladruby

nám. Republiky 89, 349 61 Kladruby

Místní knihovna Kladruby

1421

4

ano

Obec Halže

Žďárská 187, 347 01Halže

Místní knihovna Halže

910

2

ano

Obecní úřad Svojšín

Svojšín 135, 349 01 Stříbro

Místní knihovna Svojšín

433

3

ano

Město Bor

nám. Republiky 1, 348 02 Bor

Městská knihovna Bor

3842

17

ano

Obec Stráž

Stráž 1, 348 02 Bor

Místní knihovna Stráž

1046

2

ano

Obec Bezdružice

ČSA 196, 349 52 Konstantinovy Lázně

Místní knihovna Bezdružice

996

3

ano

Obec Chodová Planá

Pohraniční stráže 129, 348 13 Chodová Planá

Místní knihovna Chodová Planá

1744

3

ano

Obecní úřad Konstantinovy Lázně

Lázeňská 27, 349 52 Konstantinovy Lázně

Místní knihovna Konstantinovy Lázně

932

4

ano

Obecní úřad Částkov

Částkov 49, 348 01 Částkov

Místní knihovna Částkov

324

1

ano

Obecní úřad Dlouhý Újezd

Dlouhý Újezd 170, 347 01 Tachov

Místní knihovna Dlouhý Újezd

292

2

ano

Obec Chodský Újezd

Chodský Újezd 71, 348 15 Planá

Místní knihovna Chodský Újezd

771

2

ano

Město Přimda

nám. Republiky 112, 348 06 Přimda

Místní knihovna Přimda

1347

5

ano

Obecní úřad Erpužice

Erpužice 1, 349 01 Stříbro

Místní knihovna Erpužice

330

2

ano

Městské kulturní středisko

Benešova 587, 349 01 Stříbro

Městská knihovna Stříbro

7767

27

ano

Obecní úřad Sytno

Sytno 72, 349 01 Stříbro

Místní knihovna Sytno

305

2

ano

Obecní úřad Záchlumí

Záchlumí 80, 349 01 Stříbro

Místní knihovna Záchlumí

409

2

ano

Městké kulturní středisko

nám. Republiky 119, 347 01 Tachov

MKS Tachov - odbor knihovna

12677

39

ano

Pověřená oblast Tachov

Pověřená oblast Manětín



Verze 2.1

Strana 1





Název knihovny




Obec Nečtiny

Nečtiny 82, 331 62 Manětín

Knihovna Nečtiny

628

2

ano

Město Manětín

Manětín 89, 331 62

Městská knihovna Manětín

820

21

ano

Obec Mladotice

Mladotice 14, 331 41 Kralovice

Obecní knihovna Mladotice

550

3

ano

Obec Bezvěrov

Bezvěrov 101, 330 41 Bezvěrov

Obecní knihovna v Bezvěrově

407

2

ano

Obec Hvozd

Hvozd 65, 331 01 Plasy

0becní knihovna Hvozd

236

2

ano

Obec Strašín

Strašín č. 16, 342 01

Místní knihovna Strašín

351

3

ano

Obec Srní

Srní č. 113, 341 92

Místní knihovna Srní

336

2

ano

Obec Soběšice

Soběšice č. 125, 342 01

Místní knihovna Soběšice

398

2

ano

Obec Rabí

Rabí č. 15, 342 01

Místní knihovna Rabí

483

1

ano

Obec Petrovice u Sušice

Petrovice u Sušice č. 53, 342 01

Místní knihovna Petrovice u Sušice

584

2

ano

Obec Nezdice na Šumavě

Nezdice na Šumavě č.173, 342 01

Místní knihovna Nezdice na Šumavě

332

2

ano

Obec Hrádek

Hrádek č. 78, 342 01

Místní knhovna Hrádek

1327

3

ano

Obec Žihobce

Žihobce č. 20, 342 01

Místní knihovna Žihobce

374

2

ano

Obec Hlavňovice

Hlavňovice č. 7, 341 42

Místní knihovna Hlavňovice

502

1

ano

Obec Dlouhá Ves

Dlouhá Ves č. 155, 342 01

Místní knihovna Dlouhá Ves

788

4

ano

Obec Budětice

Budětice č. 47, 342 01

Obecní knihovna Budětice

296

2

ano

Město Kašperské Hory

Kašperské Hory, Náměstí č.1,341 92

Městská knihovna Kašperské Hory

1569

6

ano

Město Hartmanice

MÚ Hartmanice č.75, 341 81

Městská knihovna Hartmanice

1149

18

ano

Obec Žichovice

Žichovice č. 190, 341 62

Obecní knihovna Žichovice

691

12

ano

Obec Velhartice

Velhartice č. 134, 341 42

Obecní knihovna Velhartice

932

12

ano

MKS Sušice

T.G.Masaryka č. 120, 342 01 Sušice

Místní knihovna Chmelná

762

1

ano

Obec Běšiny

Běšiny 150, 339 01 Klatovy

Místní knihovna v Běšinech

831

3

ano

Obec Červené Poříčí

Červené Poříčí 27, 340 12 Švihov

Obecní knihovna V Červeném Poříčí

231

1

ano

Pověřená oblast Sušice

Pověřená oblast Klatovy



Verze 2.1

Strana 2





Název knihovny




Obec Dešenice

Dešenice 162, 340 22 Nýrsko

Obecní knihovna Dešenice

720

4

ano

Obec Dolany

Dolany 125, 339 01 Klatovy

Místní lidová knihovna Dolany

310

2

ano

Obec Chudenice

Kvapilova 23, 339 01 Klatovy

Obecní knihovna Chudenice

691

4

ne

Obec Vrhaveč

Malá Víska 23, 339 01 Klatovy

Obecní knihovna Malá Víska

216

/

ano

Obec Dlažov

Dlažov 17, 340 21 Janovice n. Úhlavou

Obecní knihovna Soustov

420

2

ano

Obec Strážov

Strážov 71, 340 24 Strážov

Místní knihovna ve Strážově

1350

18

ne

Město Švihov

E. Beneše 38, 340 12 Švihov

Městská knihovna ve Švihově

1580

16

ne

Obec Týnec

Týnec 69, 340 21 Janovice n. Úhlavou

Místní knihovna v Týnci

309

7

ano

Obec Vrhaveč

Malá Víska 23, 339 01 Klatovy

Obecní knihovna Vrhaveč

281

2

ano

Obec Vřeskovice

Vřeskovice 112, 334 01 Přeštice

Obecní knihovna ve Vřeskovicích

255

2

ano

Obec Ježovy

Ježovy 52, 340 12 Švihov

Obecní knihovna Ježovy

245

2

ano

Městská knihovna Klatovy

Balbínova 59, 339 01 Klatovy

Místní knihovna Štěpánovice

220

1

ano

Město Železná Ruda

Klostermannovo nám. 295, 340 04 Železná Ruda

Městská knihovna v Železné Rudě

1750

10

ano

Obec Zavlekov

Zavlekov 56, 341 42 Kolinec

Místní knihovna Zavlekov

434

2

ano

Obec Nalžovské Hory

Nalžovské Hory 104/I, 341 01 Horažďovice

Obecní knihovna Nalžovské hory

1277

12

ano

Obec Nalžovské Hory

Nalžovské Hory 104/1

Místní knihovna Velenovy-pobočka

247

2

ano

Obec Velké Hydčice

Velké Hydčice 18,341 01 Horažďovice

Obecní knihovna Velké Hydčice

231

Obec Velký Bor

Velký Bor 71,341 01 Horažďovice

Místní knihovna Velký Bor

548

2

ano

Obec Pačejov

Pačejov 199,341 01 Horažďovice

Místní knihovna Pačejov

794

8

ano

Obec Svéradice

Svéradice 146,341 01 Horažďovice

Obecní knihovna Svéradice

359

2

ano

Obec Malý Bor

Malý Bor 146,341 01 horažďovice

Místní lidová knihovna Malý Bor

599

3

ano

Pověřená oblast Horažďovice

ano

Obec Chanovice

Chanovice 36,341 01 Horažďovice

Místní knihovna Chanovice

707

3

ne

Obec Hradešice

Hradešice 1,341 01 Horažďovice

Místní knihovna Hradešice

418

1

ano

Město Horažďovice

Mírové nám.1,341 01 Horažďovice

Městská knihovna Horažďovice

5716

23

ano



Verze 2.1

Strana 3





Název knihovny




Obec Kasejovice

Kasejovice č. 98, 335 44

Obecní knihovna Kasejovice

892

8

ano

Obec Neurazy

Neurazy č. 61, 335 01

Obecní knihovna v Neurazech

330

2

ne

Obec Oselce

Oselce č. 2, 335 46

Místní knihovna v Oselcích

246

2

ano

Obec Prádlo

Prádlo č. 21, 335 01

Obecní knihovna obce Prádlo

213

2

ano

Obec Žinkovy

Žinkovy č. 84, 335 01

Obecní knihovna Žinkovy

638

3

ne

Obec Mladý Smolivec

Mladý Smolivec č. 95, 335 01

Místní knihovna Mladý Smolivec

230

2

ano

Město Kralovice

Markova 2, 331 41 Kralovice

Městská knihovna Kralovice

3500

19,5

ano

Obec Kozojedy

Kozojedy 100, 331 41 Kralovice

Místní lidová knihovna v Břízsku

618

2

ano

Obec Kozojedy


Místní lidová knihovna Kozojedy

618

2

ano

Obec Kozojedy


Místní lidová knihovna Kozojedy

618

2

ano

Obec Výrov

Hadačka 105, 331 41 Kralovice

Obecní knihovna Hadačka

442

2

ano

Obec Chříč

Chříč 26, 331 41 Kralovice

Místní knihovna Chříč

240

2

ano

Město Kožlany

Pražská 135, 331 44 Kožlany

Městská knihovna Kožlany

1410

12

ano

Obec Vysoká Libyně

Vysoká Libyně 83, 331 41 Kralovice

Obecní knihovna ve Vysoké Libyni

241

4

ano

Obec Žihle

Žihle 53, 331 65 Žihle

Obecní knihovna Žihle

1450

30

ano

Město Horšovský Týn

nám. Republiky 52, 346 01 Horšovský Týn

Městská knihovna Horšovský Týn

4949

29

ano

Město Holýšov

nám. 5 května, 345 62 Holýšov

Městská knihovna Holýšov

4651

24

ano

Obec Luženičky

Luženičky 1, 344 01 Domažlice

Obecní knihovna Luženičky

309

2

ano

Město Bělá n. Radbuzou

Náměstí 200, 345 26 Bělá n. Radbuzou

Městská knihovna Bělá n. Radbuzou

1713

11

ano

Obecní úřad Poděvousy

Poděvousy 47, 345 61 Staňkov

Místní knihovna Poděvousy

259

4

ano

Pověřená oblast Nepomuk

Pověřená oblast Domažlice

Obec Klenčí pod Čerchovem

Klenčí pod Čerchovem 118, 345 34

Obecní knihovna Klenčí pod Čerchovem

248

9

ano

Město Domažlice

Městský úřad, nám. Míru 1, 344 01 Domažlice

Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice

11110

27

ano

Obec Mutěnín

Mutěnín 60, 345 25 Hostouň

Obecní knihovna Mutěnín

245

3

ano



Verze 2.1

Strana 4





Název knihovny




Obec Pocinovice

Pocinovice 72, 345 09 Pocinovice

Místní knihovna v Pocinovicích

550

dle dohody

ano

Obec Milavče

Milavče 1, 345 46 Milavče

Obecní knihovna Milavče

432

2

ano

Obec Velký Malahov

Velký Malahov 33, 346 01 Horšovský Týn

Místní knihovna ve Velkém Malahově

267

17

ne

Obec Meclov

Meclov 137, 345 21 Meclov

Místní knihovna Třebnice

1030

2

ano

Obec Meclov

Meclov 137, 345 21 Meclov

Místní knihovna Meclov

1030

3

ano

Obec Chodská Lhota

Chodská Lhota 83, 345 06 Kdyně

Obecní knihovna Chodská Lhota

410

4

ne

Obec Koloveč

Tyršova 10, 345 43 Koloveč

Obecní knihovna Koloveč

990

4,5

ano

Obec Babylon

Babylon 27, 345 31 Domažlice

Místní knihovna Babylon

284

5

ne

Obec Stráž

Stráž 4. 344 01 Domažlice

Místní knihovna Stráž

234

20

ano

Obecní úřad Pec

Pec 58, 344 01 Domažlice

Místní knihovna Pec

242

4

ano

Obec Čermná

Čermná 49, 345 61 Staňkov

Místní knihovna Čermná

220

5

ano

Město Staňkov

nám. T. G. Masaryka 35, 345 61 Staňkov

Městská knihovna Staňkov

3000

19

ano

Město Kdyně

Náměstí 1, 345 06 Kdyně

Městská knihovna Kdyně

4933

22

ano

Obec Česká Kubice

Česká Kubice 82, 345 32 Česká Kubice

Místní knihovna Česká Kubice

598

4

ano

Obecní úřad Postřekov

Postřekov 270, 345 35 Postřekov

Obecní knihovna Postřekov

1140

6

ano

Obec Zahořany

Zahořany 7, 344 01 Domažlice

Místní knihovna Zahořany

380

2

ano

Obec Újezd

Újezd 54, 344 01 Domažlice

Místní knihovna Újezd

355

1

ano

Knihovna města Plzně

ul.B.Smetany,305 94 Plzeň

Knihovna Malesice

451

2

ano



Knihovna Bílá Hora

2000

5

ano



Bibliobus-zázemí

166274

16,5

ano



Knihovna Bolevec

51923

39

ano



Obvodní knihovna Bory

50619

/

ano



Knihovna Božkov

2015

8

ano



Knihovna Černice

648

7

ano

Pověřená oblast KMP



Verze 2.1

Strana 5





Název knihovny






Knihovna Červený Hrádek

622

7

ano



Obvodní knihovna Doubravka

24050

35

ano



Knihovna Křimice

1320

4

ano



Knihovna Letkov

367

3

ano



Knihovna Lhota

376

3.V

ano



Knihovna Litice

1342

5

ano



Pobočka Lobzy

24050

33

ano



Obvodní knihovna Lochotín

51923

37

ano



Knihovna Radčice

875

5

ano



Knihovna Radobyčice

555

4

ano



Obvodní knihovna Skvrňany

51923

35

ano



Obvodní knihovna Slovany

35075

/

ano



Knihovna Újezd

1425

8

ano



Knihovna Vinice

51923

25,5

ano



Ústřední knihovna pro dospělé

51923

45

ano

Obec Lužany

Lužany 25, 334 54

Místní knihovna Lužany

638

2

ne

Obec Oplot

Oplot 69, 334 01

Místní knihovna Oplot

334

2

ne

Obec Dolní Lukavice

Dolní Lukavice 134, 334 44

Místní knihovna v Dolní Lukavici

483

2

ano

Obec Soběkury

Soběkury 47, 334 01 Přeštice

Místní knihovna Soběkury

372

2

ano

Obecní úřad Roupov

Roupov 91, 334 53 Roupov

Místní knihovna Roupov

244

1

ne

Kulturní zařízení Přeštice

Masarykovo náměstí 311, 334 01 Přeštice

Místní knihovna v Žerovicích-pobočka

233

2

ne



Místní knihovna ve Skočicích-poboč.

399

2

ne



Městská knihovna Přeštice

5874

29,5

ne

Obec Merklín

Zámek 1, 334 52 Merklín

Místní knihovna Merklín

1015

8

ano

Pověřená oblast Přeštice



Verze 2.1

Strana 6





Název knihovny




Město Dobřany

nám. TGM 1, 334 41 Dobřany

Místní knihovna Šlovice

278

2

ano

Město Stod

nám. ČSA 294, 333 01 Stod

Městská knihovna Stod

3800

24

ano

Obec Štěnovice

Čižická 133, 332 09 Štěnovice

Místní knihovna Štěnovice

1370

24

ano

Obecní úřad Čižice

Čižice 128, 332 09 Štěnovice

Místní knihovna Čižice

470

1

ano

Osvětová beseda Chotěšov

OPV 313, 332 14 Chotěšov

Veřejná knihovna Václava Mataje v Chotěšově

2650

3

ano

Obec Vstiš

Vstiš 100, 334 41 Dobřany

Místní knihovna Vstiš

392

1

ano

Obec Honezovice

Honezovice 64, 330 01 Stod

Obecní knihovna Pacejovice

230

1

ano

Obec Nezvěstice

Nezvěstice 299, 332 04

Místní knihovna Nezvěstice

1337

2

ano

Obec Chocenice

Chocenice 67, 336 01

Místní knihovna Chocenice

390

2

ano

Obec Chválenice

Chválenice 21, 332 04

Místní knihovna Chválenice

423

2

ano

Obec Seč

Seč 78, 336 01

Místní knihovna Seč

290

1

ano

Obec Šťáhlavy

Šťáhlavy, Masarykova 169, 332 03

Místní knihovna Šťáhlavice

405

2

ano

MKS Lidový dům Blovice

Bělohrbského 78, 336 01 Blovice

Městská knihovna Blovice

3800

25

ano

Obec Šťáhlavy

Šťáhlavy, Masarykova 169, 332 03

Místní knihovna Šťáhlavy

1771

7

ano

Pověřená oblast Dobřany

Pověřená oblast Blovice

Obec Ždírec

Ždírec 34, 336 01

Místní knihovna Ždírec

426

3

ano

Město Spálené Poříčí

Náměstí 132, 335 61 Spálené Poříčí

Místní knihovna Lipnice

320

2

ano

Obec Zdemyslice

Zdemyslice 36, 336 01

Místní knihovna Zdemyslice

493

2

ano

Obec Žákava

Žákava 76, 332 04

Obecní knihovna Žákava

366

2

ano

Obec Střížovice

Střížovice 66, 332 04

Místní knihovna Střížovice

326

2

ano

Obec Jarov

Jarov, 335 01

Místní knihovna Jarov

232

1

ano

Obec Letiny

Letiny 20, 336 01

Místní knihovna Letiny

317

2

ano

Obec Tymákov

Tymákov, 332 01

Místní knihovna Tymákov

660

7

ano

Pověřená oblast Plasy



Verze 2.1

Strana 7





Název knihovny




Obec Chrást

tř. Čs. Odboje 133,320 03 Chrást

Místní lidová knihovna v Chrástu

1690

16.I

ano

Město Horní Bříza

Tř.1.máje 300,Horní Bříza 330 12

Městská knihovna města Horní Bříza

4500

20,5

ne

Město Nýřany

Benešova tř.295, 330 23 Nýřany

Městská knihovna

7000

19

ano

Obec Rybnice

Rybnice 105, 331 51 Kaznějov

Místní knihovna

450

2

ano

Město Touškov

Dolní nám.1, 330 33 Město Touškov

Místní lidová knihovna

1890

6

ano

Obec Obora

Obora č.199, 33151 Kaznějov

Obecní knihovna Obora

450

3

ne

Obec Ledce

Ledce 232, 33014

Místní lidová knihovna

686

30

ano

Obec Tlučná

Hlavní 25, 330 26 Tlučná

Místní knihovna Tlučná

2500

21.I

ano

Obec Zruč-Senec

Plzeňská 100, 33008 Zruč-Senec

Místní knihovna Zruč-Senec

2500

25

ano

Obec Líšťany

Líšťany 77, 330 35

Obecní knihovna v Líšťanech

584

8

ano

Obec Trnová

Trnová 181, 33013 Trnová

Obecní knihovna v Trnové

795

3,5

ano

Obec Všeruby

Všeruby 2, 33016 Všeruby

Místní knihovna Všeruby

1500

4

ano

Obec Křelovice

Křelovice 46, 33038 Úněšov

Místní knihovna

224

4

ne

Obec Dolní Bělá

Dolní Bělá 31, 33151 Doní Bělá

Obecní knihovna Dolní Bělá

500

4

ano

Obec Dobříč

Dobříč 29, 33005 Dobříč

Obecní knihovna Dobříč

315

2

ano

Obec Loza

Loza 47, 33152 Dolní Bělá

Obecní knihovna Loza

264

1

ano

Obec Horní Bělá

Horní Bělá 124, 33152 Dolní Bělá

Knihovna Horní Bělá

541

2

ne

Obec Úněšov

Úněšov 76, 33038

Místní knihovna

557

2

ano

Obec Kyšice

Kyšice č. 136

Obecní knihovna v Kyšicích

730

2

ano

Obecní úřad Krašovice

Krašovice 10, 33013 p.Trnová

Knihovna Krašovice

360

1

ano

Obec Zbůch

Náměstí 205, 33022 Zbůch

Obecní knihovna

1940

6

ano

Obec Mrtník

Mrtník 52, 33152 Dolní Bělá

Místní knihovna Mrtník

330

1

ano

Obec Úherce

Úherce 17, 330 23 Nýřany

Obecní knihovna Úherce

250

1

ano

Obecní úřad, Ejpovice 24

Obecní knihovna

540

2

ano

Pověřená oblast Rokycany Obec Ejpovice



Verze 2.1

Strana 8





Název knihovny




Obecní úřad Kařez

Kařez, 338 08 Zbiroh

Obecní knihovna Kařez

540

2,5

ano

MěÚ Mýto

Náměstí 109, 338 05 Mýto

Městská knihovna Mýto

1398

5

/

Městská knihovna Rokycany

Masarykovo nám.83, 337 01 Rokycany

Městská knihovna Rokycany

14 143

37

ano

Obecní úřad Vejvanov

Vejvanov 47, 338 28 Radnice

Obecní knihovna Vejvanov

222

/ (l0)

ano

Obecní úřad Volduchy

Volduchy 125

Místní knihovna Volduchy

998

5

ano

Městský úřad Hrádek

nám. 8.května 270, 338 42 Hrádek

Městská knihovna v Hrádku

2900

23

ano

Město Zbiroh

Masarykovo nám. 112, 338 08 Zbiroh

Městská knihovna dr. J. Palivce

2800

12

ano

Západočeské muzeum v Plzni

Kopeckého sady 2, 301 50 Plzeň

Knihovna Západočeského muzea v Plzni

164791

25

ano

Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici

Mariánský Týnec 1, 331 41 Kralovice

Knihovna Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici

3500

30

ano

Ostatní knihovny



Verze 2.1

Strana 9


Příloha č. 8 – Priorita 2 – Regionální rozvoj infrastruktury

Příloha č. 8 Priorita 2 – Regionální rozvoj infrastruktury



Verze 2.1

Strana 1



Opatření 2.2 - Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech Hodnocení projektu Kritéria přijatelnosti pro opatření Projekt je realizován zásadně v oblasti informačních a komunikačních technologií s přímou orientací na operační cíle a typy podporovaných projektů uvedených v Programovém dodatku a zároveň je projekt zaměřen na zajištění veřejného přístupu k internetu pro občany. Výběrová kritéria Poznámka: Tam, kde není uvedená bodová hodnota (známka) 0, nabývá 0 taková odpověď, která není uvedena v předcházejících možnostech, nebo žadatel tuto část v žádosti a příloze zcela nedostatečně zodpověděl. 1. Schopnosti a zkušenosti žadatele

10%

1.1 Jaká je předchozí zkušenost žadatele s realizací (řízením) obdobného typu projektů? Žadatel předložil 3 plnohodnotné reference o již úspěšně realizovaných projektech, které svým zaměřením odpovídají předkládanému projektu, mají podobný finanční rozsah, dosáhly jasných výsledků v oblasti realizace předkládaného projektu.

5

Žadatel předložil alespoň 2 reference o již úspěšně realizovaných projektech, které svým zaměřením odpovídají předkládanému projektu, mají podobný finanční rozsah a dosáhly výsledků v oblasti zájmu předkládaného projektu.

3

Žadatel předložil alespoň 1 referenci o již úspěšném projektu, který realizoval i v jiné oblasti, než je překládaný projekt.

1

Žadatel podle předložených referencí nemá zkušenosti s řízením projektů (reference nedoložil, nebo nejsou relevantní)

0

Žadatel doplní maximálně 3 reference (popis, anotace) již úspěšně realizovaných projektů, které svým charakterem a zaměřením nejvíce odpovídají předkládanému projektu. U referencí projektů uvede zejména: název projektu, stručné zaměření, finanční zdroje (v %), z kterých byl projekt financován, výši rozpočtu, dosažené výsledky, kontakt na poskytovatele dotace, nebo osobu, která potvrzovala závěrečné zprávy projektu.

ELZA – Žadatel II + Nepovinné přílohy

Pozn.: Z důvodu omezeného místa v elektronické žádosti doporučeno přiložit reference jako zvláštní přílohu. 1.2 Jaké je personální, organizační a projektové zajištění úspěšné realizace projektu ze strany žadatele? (mají žadatel a jeho partneři dostatečnou kapacitu pro řízení a realizaci projektu?)? Žadatel má vytvořen realizační tým projektu s jasným vymezením kompetencí a odpovědnosti jednotlivých členů týmu a má vytvořeny administrativní, technické a finanční podmínky pro činnost tohoto týmu.

5

Žadatel provedl výběr dodavatele v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách, pakliže je výběrové řízení nezbytnou součástí projektu. Žadatel má vytvořen realizační tým projektu s jasným vymezením kompetencí a odpovědnosti jednotlivých členů týmu a má vytvořeny administrativní, technické a finanční podmínky pro činnost tohoto týmu

4

Žadatel má vytvořen realizační tým projektu s jasným vymezením kompetencí a odpovědnosti jednotlivých členů týmu ale dosud pro činnost tohoto týmu nevytvořil administrativní, technické a finanční podmínky

3

Žadatel má vytvořen realizační tým. Z popisu tohoto týmu nevyplývají kompetence a odpovědnost jeho členů .

2



Verze 2.1

Strana 2



Žadatel neprokázal, že má vytvořen realizační tým

0

Žadatel stručně popíše způsob realizace projektu z hlediska času, personálních a ostatních kapacit (prostory, finance, vstupy a další). Zejména se zaměří na organizační stránku, tedy funkce vedoucího a ostatních členů týmu, jejich role a odpovědnosti vč. jejich kontroly. Kromě vlastních prací budou stručně popsány plánované subdodávky zejména zajišťované formou výběrových řízení.

Studie proveditelnosti – kap. 6 Management projektu

1.3 Finanční hodnocení žadatele Hodnocení založeno na metodice vydané MMR pro Finanční hodnocení žadatele v rámci 2. kola výzvy SROP. Finanční hodnocení bude založeno posouzení finančních a dalších výkazů žadatele dle jejich povinnosti předložit je v rámci povinných příloh. Přitom bude respektován typ organizace předkládající projekt (podnikatelé, NNO, veřejné subjekty). 2. Potřeba a relevance projektu

0–5 Finanční výkazy žadatele 30%

2.1 Jaká je potřeba realizace v dané oblasti a jaký je zájem veřejnosti o služby nabízené v rámci projektu? V oblasti není zavedeno širokopásmové připojení k internetu a není zde místo s veřejným přístupem k internetu a obyvatelé mají zájem o zavedení internetu

5

V oblasti buď není zavedeno širokopásmové připojení k internetu, nebo zde není místo s veřejným přístupem k internetu

3

V oblasti je širokopásmový internet i místo PIAP

1

Z popisu projektu a doložené dokumentace (analýza situace, studie, průzkumy) vyplývá, zda je v místě realizace zaveden internet a průkazně doložen zájem obyvatel a služby internetizace.

ELZA – Popis projektu + dokumentace

2.2 Je projekt v souladu s rozvojovými programy či strategiemi národního, regionálního či místního charakteru? Projekt je v souladu s národními prioritami rozvoje, kde je oblast zájmu nebo aktivita projektu explicitně zmíněna jako preferována

0 bodů

Projekt je v souladu s krajskými koncepcemi rozvoje v oblasti ekonomického rozvoje a daná oblast/aktivita je explicitně preferována

+ 1 bod

Projekt je v souladu s koncepcí obce/města nebo mikroregionu a oblast/aktivita je explicitně preferována

+ 2 body

Projekt je zaměřen na oblast, která je reflektována v analýzách a studiích regionální i místní úrovně, uvedl konkrétní specifické potřeby a zároveň kvantitativně vyjádřil potřebu v daném regionu nebo obci a dokázal, jak ji bude projekt naplňovat

+ 2 body

Žadatel doloží všechny vazby na programy, koncepce a strategie citacemi z rozvojových koncepcí a plánů, nebo zaměření rozvojových dotačních programů a analýzami či studiemi. Zejména uvede přesné anotace zdroje (dokument, schvalující subjekt, verze, strana, odstavec) vč. odkazu umožňujícího vyhledání zdroje.

(Ne)povinné přílohy

2.3 Do jaké míry je projekt provázán s jinými projekty v oblasti rozvoje lidských zdrojů a informační společnosti? (vzdělávání veřejnosti v oblasti informačních technologií, projekty zaměřené na práci s mládeží a znevýhodněnými skupinami, atd.) Projekt není provázán s projekty z oblasti RLZ, sociální integrace nebo informační vzdělanosti

0

Projekt přispěje k rozvoji veřejných služeb (např. tvorbou nových aplikací pro občany apod.)

+ 1 bod

Projekt je provázán s projektem/projekty zaměřené na práci s mládeží a znevýhodněnými skupinami obyvatelstva

+ 2 body

Projekt je provázán s projektem/projekty vzdělávání veřejnosti v oblasti informačních technologií

+ 2 body

Žadatel popíše přímou vazbu předkládaného projektu s jinými projekty a aktivitami souvisejícími s rozvojem LZ a IS, zejména:



Verze 2.1

ELZA – Popis projektu – Vazba projektu +

Strana 3



Nepovinné přílohy

- veřejné služby - práce s mládeží a znevýhodněnými skupinami obyvatel - vzdělávání v oblasti IT 2.4 Jak naplňuje projekt princip partnerství při přípravě a realizaci? (finanční spoluúčast, konzultace, poradenství) Žadatel uvádí jasný popis, kdo jsou partneři žadatele (základní informace o organizaci a jejích pracovnících). Role partnerů je pro projekt zásadní (podílejí se finančně, materiálně či odbornými službami) a toto partnerství je doloženo smlouvou, kde je role partnera konkrétně pospána

5

Žadatel uvádí jasný popis, kdo jsou partneři žadatele (základní informace o organizaci a jejích pracovnících). Role partnerů není pro realizaci projektu zásadní. K projektu je přiložena smlouva či dohoda o partnerství, kde je role partnera konkrétně popsána.

3

Žadatel uvádí popis, kdo jsou partneři žadatele (základní informace o organizaci a jejích pracovnících). K projektu není přiložena smlouva či dohoda o partnerství.

1

Žadatel partnery projektu neuvádí

0

Žadatel popíše spolupráci s partnery v rámci předkládaného projektu, jednak v době přípravy a jednak při realizaci. Zásadně odliší partnery od subdodavatelů, kteří se budou na projektu podílet na komerční bázi (ti nejsou považováni za partnery!). Formálně prokáže tuto spolupráci dokladem o partnerství (prohlášení o partnerství, dohoda nebo jiné formy spolupráce). 3. Kvalita projektu

40%

3.1 Finanční a ekonomické hodnocení projektu

max. 10 bodů

Hodnocení založeno na metodice vydané MMR pro Finanční a ekonomické hodnocení projektu v rámci 2. kola výzvy SROP. Hodnocení bude založeno na posouzení věcné a technické kvality Studie proveditelnosti, resp. CBA. Dle velikosti projektu jsou povinně zpracovávány následující povinné přílohy: Do 3-4 mil. Kč

ELZA – Partneři + Doklad o partnerství

… Zjednodušená Studie proveditelnosti

0 – 10 Studie proveditelnosti resp. CBA dle metodik

Od 3-4 mil. Kč do 10 mil. Kč … Základní Studie proveditelnosti Od 10 mil. Kč do 90 mil. Kč … Základní SP + základní CBA Nad 90 mil. Kč

… Základní SP + CBA dle metodiky EK

3.2 Do jaké míry je rozpočet projektu jasný, podrobný a navrhované výdaje včetně jejich relativní výše jsou nutné k realizaci? Rozpočet je adekvátní, podrobný a všechny výdaje jsou nezbytně nutné.

5

Rozpočet je adekvátní a všechny výdaje jsou nezbytně nutné.

3

Rozpočet projektu je nepřehledný a nejasný nebo zjevně nepřiměřený, nebo přiložený rozpočet není v souladu s náklady uvedenými v el. žádosti ELZA.

0

Žadatel zpracuje rozpočet jednak v elektronické žádosti zadáváním nákladů po jednotlivých etapách a jednak formou předdefinovaného formuláře rozpočtu. Z rozpočtu musí být patrná kategorizace jednotlivých nákladů, jejich věcné popř. časové členění. Z rozpočtu bude patrné, které náklady jsou uznatelné a které neuznatelné.

ELZA – Harmonogram + Formulář rozpočtu

3.3 Jak jasný, proveditelný a provázaný se jeví návrh projektu ? Popis projektu je vnitřně provázaný a v žádných částech projektu nebyly nalezeny rozpory. Žadatel prokázal, že bere v úvahu možná rizika projektu a má připraveny mechanismy na jejich eliminaci či na omezení následků rizikových situací

5

Popis projektu je vnitřně provázaný a v žádných částech projektu nebyly nalezeny rozpory. Žadatel prokázal, že bere v úvahu možná rizika projektu, ale u některých rizik nedokázal popsat mechanismy na jejich eliminaci či na omezení následků rizikových situací

4

Popis projektu je vnitřně provázaný a v žádných částech projektu nebyly nalezeny rozpory. Žadatel popsal možná rizika projektu a mechanismy na jejich eliminaci či na omezení následků rizikových situací, tak, že z popisu nevyplývá připravenost žadatele

3



Verze 2.1

Strana 4



čelit možným rizikovým situacím Popis projektu není vnitřně provázaný a v některých částech projektu byly nalezeny rozpory. Rizika projektu nejsou dostatečně popsány

2

V popisu projektu a v přiložených dokumentech se vyskytují podstatné rozpory

0

V žádosti (zejména v záložce Popis projektu) uvede žadatel stručně a výstižně všechny podstatné části předkládaného projektu (aktivity, investice) v jejich logickém i časovém členění. V popisu se zaměří na jednotlivé části i jejich vzájemnou provázanost a další vazby (finanční, dodavatelé, partneři). Pozornost soustředí na popis rizik a předpokladů úspěšné realizace projektu a navrhne řešení k odstranění nebo minimalizaci rizik.

ELZA –Popis projektu + Logický rámec + SP- stručný popis

3.4 V jaké míře naplňuje projekt kvantitativní cíle opatření – vytvoření hrubých pracovních míst? Projekt vytvoří o 100% více nových pracovních míst, než kolik činí optimální počet vzhledem k velikosti rozpočtu projektu

5

Projekt vytvoří přesně optimální počet nových pracovních míst vzhledem k velikosti rozpočtu projektu

3

Projekt vytvoří méně než optimální počet nových pracovních míst

1

Projekt nevytvoří žádná nová pracovní místa

0

Z popisu projektu a navržených výsledků vyplývá počet vytvořených nových pracovních míst, která budou udržena i po skončení projektu.

ELZA –Ukazatele

3.5 V jaké míře naplňuje projekt kvantitativní cíle opatření – počet uživatelských míst s přístupem k internetu ve vztahu k nákladům? Projekt vytvoří o 100% více uživatelských míst než kolik činí optimální počet vzhledem k rozpočtu projektu (efektivní uživatelské místo je kalkulováno s průměrnou dobou využití minimálně 4 hod. denně)

5

Projekt vytvoří o optimální počet uživatelských míst vzhledem k rozpočtu projektu (efektivní uživatelské místo je kalkulováno s průměrnou dobou využití minimálně 4 hod. denně)

3

Projekt vytvoří méně než optimální počet uživatelských míst s přístupem k internetu

1

Projekt nevytvoří uživatelská místa s veřejným přístupem k internetu

0 ELZA –Ukazatele

Z popisu projektu a navržených výsledků vyplývá uživatelských míst, která budou udržena i po skončení projektu. 3.6 V jaké míře naplňuje projekt kvantitativní cíle opatření – počet občanů s přístupem k internetu? Prostřednictvím projektu má 8 000 a více občanů přístup k internetu v docházkové vzdálenosti 2 km

5

Prostřednictvím projektu má 5 000 – 8 000 občanů přístup k internetu v docházkové vzdálenosti 2 km

3

Prostřednictvím projektu má méně než 5 000 obyvatel přístup k internetu v docházkové vzdálenosti 2 km

1

Projekt neřeší veřejný přístup obyvatel k internetu

0 ELZA –Ukazatele

Z popisu projektu a navržených výsledků vyplývá uživatelských míst, která budou udržena i po skončení projektu. 3.7 Do jaké míry přispívá projekt k přístupu veřejnosti k internetu a zpřístupnění veřejné správy prostřednictvím internetu? Projekt řeší zavedení širokopásmového připojení k internetu, vytvoření místa s veřejným přístupem k internetu, vytvoření místní komunikační sítě s napojením domácností k internetu a rozvoj dalších komunikačních technologií nebo internetizaci veřejné správy

5

Projekt řeší zavedení širokopásmového připojení k internetu a vytvoření místa s veřejným přístupem k internetu

3

Projekt řeší buď zavedení širokopásmového připojení k internetu, nebo vytvoření místa s veřejným přístupem k internetu

1



Verze 2.1

Strana 5



Projekt neřeší ani zavedení internetu ani vytvoření místa s veřejným přístupem k internetu

0

Z popisu projektu a další dokumentace vyplývá, do jaké míry řeší projekt zavedení širokopásmového připojení k internetu, vytvoření místa s veřejným přístupem k internetu, vytvoření místní komunikační sítě s napojením domácností k internetu a rozvoj dalších komunikačních technologií nebo internetizaci veřejné správy.

ELZA – Popis projektu + Ukazatele + dokumentace

3.8 Do jaké míry projekt respektuje a používá nejnovější technologie? (širokopásmový internet, způsob připojení a přenosu, apod.) Projekt zavádí širokopásmové připojení k internetu a ze studie proveditelnosti (CBA analýzy) jasně vyplývá, že zvolená technologie je pro daný typ projektu nejvhodnější a nejekonomičtější

5

Projekt zavádí širokopásmové připojení, ale ze studie proveditelnosti (CBA analýzy) nevyplývá příliš jasně, že byla zvolena za daných podmínek nejlepší dostupná technologie

3

Projekt zavádí jiné než širokopásmové připojení

1

Žadatel v popisu projektu a v dokumentaci (SP, resp. CBA) popíše zvolenou technologii a zdůvodní vybranou variantu.

ELZA – Popis projektu + dokumentace, příp. SP

3.9 Do jaké míry budou výstupy/výsledky navrhované v projektu udržitelné? (kdo a jak zajistí údržbu, opravy, sezónní údržbu včetně adekvátních částek) Žadatel v projektu deklaruje zajištění institucionální i finanční udržitelnost (je jasný subjekt s odpovědností za výstupy v projektu vč. určení finančních částek)

5

Žadatel v projektu uvádí zajištění institucionální udržitelnosti, ale není jasné, jak konkrétně bude výstup udržovat

3

Není zcela zřejmé, zda a jak žadatel zajistí udržitelnost výstupů po projektu

1

Žadatel v žádosti nepodal o udržitelnosti dostatečné informace

0

Žadatel podrobně popíše, jak bude projekt pokračovat (udržovat výstupy) po skončení podpory z programu, a to v rovině institucionální (subjekt, který to bude zajišťovat) tak finanční (zdroj financování). 4. Horizontální kritéria

ELZA – Udržitelnosti 20%

4.1 Jaký je celkový vliv projektu na rozvoj informační společnosti? (zejména na podporu veřejného přístupu k širokopásmovému přístupu k ICT) Projekt významně přispěje k rozvoji informační společnosti v daném regionu a řeší problematiku rozvoje IKT komplexně a strategicky (podpora veřejného přístupu obyvatel k širokopásmovému internetu v místech PIAP a v rámci místní komunikační sítě, rozvoj IKT pro regionální a místní veřejnou správu, projekt je provázán s dalšími projekty v oblasti rozvoje lidských zdrojů, sociální integrace a informační vzdělanosti)

5

Projekt se zaměřuje jen na některé oblasti rozvoje IKT a má omezený dopad na rozvoj informační společnosti v daném regionu

3

Projekt má velmi omezený, pouze lokální dopad a zaměřuje se pouze na řešení jedné dílčí oblasti rozvoje IKT (např. rozvoj IKT pouze pro veřejnou a místní správu)

1

Žadatel popíše příspěvek projektu k rozvoji IS a také komplexní a strategické řešení problematiky rozvoje IKT (podpora veřejného přístupu obyvatel k širokopásmovému internetu v místech PIAP a v rámci místní komunikační sítě, rozvoj IKT pro regionální a místní veřejnou správu, projekt je provázán s dalšími projekty v oblasti rozvoje lidských zdrojů, sociální integrace a informační vzdělanosti)

ELZA – HT I

4.2 Jaký je příspěvek projektu k vyváženému rozvoji regionů? (umístění projektu v hospodářsky slabých a strukturálně postižených územích regionů soudržnosti) Projekt je umístěn ve státem vymezených oblastech (hosp. slabé a strukt. postižené)

5

Projekt je umístěn na podporovaném území vymezeném kraji, nebo je umístěn v oblasti s nezaměstnaností vyšší než je průměr ČR

3

Projekt není umístěn na výše vymezeném území

1



Verze 2.1

Strana 6



Bude posuzováno podle místa realizace projektu, které žadatel uvede v žádosti. Zvýhodnění dostávají přednostně projekty realizované ve státem vymezených oblastech (hosp. slabé a strukt. postižené) a následně projekty realizované na území vymezeném kraji (Programový dodatek SROP, příloha C) a ty s vysokou nezaměstnaností.

ELZA – Projekt II

4.3 Do jaké míry přispívá projekt k rozvoji sociální integrace a zaměstnanosti v regionu? (projekt zahrnuje vznik a rozvoj informačních center o trhu práce a informační technologie budou využívány ke zvýšení sociální integrace) Projekt řeší nebo je propojen s více projekty v oblasti rozvoje lidských zdrojů, sociální integrace, rozvoje zaměstnanosti a rozvoje informační vzdělanosti

5

Projekt řeší nebo je propojen s projektem v oblasti rozvoje lidských zdrojů, sociální integrace, rozvoje zaměstnanosti a rozvoje informační vzdělanosti

3

Projekt není propojen s projekty v oblasti rozvoje lidských zdrojů, sociální integrace, rozvoje zaměstnanosti a rozvoje informační vzdělanosti, sám však přispívá k rozvoji informační společnosti

1

Žadatel popíše propojenost a vliv projektu na oblast rozvoje lidských zdrojů, sociální integrace, rozvoje zaměstnanosti a rozvoje informační vzdělanosti

ELZA – HT II + dokumentace

4.4 Jaký vliv má projekt na rovné příležitosti a udržitelný rozvoj? Projekt má prokazatelný příznivý vliv na rovné příležitosti

3

Projekt má částečně pozitivní vliv na rovné příležitosti

2

Projekt je z hlediska rovných příležitostí neutrální

1

Projekt má pozitivní vliv na udržitelný rozvoj regionu

+2 body ELZA – HT I + HT II

Žadatel v žádosti popíše vlivy projektu na jednotlivé horizontální principy (témata).



Verze 2.1

Strana 7


Příloha č. 9 - Vzor dotazníku pro obce Plzeňského kraje

Příloha č. 9 Vzor dotazníku pro obce Plzeňského kraje (současný stav v oblasti připojení k Internetu)



Verze 2.1

Strana 1



Dotazník je možné vyplnit i elektronicky prostřednictvím Internetu – viz níže 1.

Název obce (organizace)

Obec Chrást

1.1

Adresa

Ulice

tř. Čs. odboje

1.2

č.p./č.ev.

133

2.1

Jméno Příjmení

Ing. Jan Mastný

1.3

Obec

Chrást

2.2

Telefon

377 945 360

1.4

PSČ

330 03

2.3

E-mail

[email protected]

1.5

Pošta

Chrást

2.4

Funkce

starosta

3.

Aktuální připojení k Internetu

3.1

Typ připojení žádné

3.2

modem

ISDN

ADSL

2.

WI-FI

Dotazník vyplnil

jiné (jaké?)

Rychlost připojení pod 64 kbit/s

64 kbit/s

128 kbit/s

256 kbit/s

nad 256 kbit/s)

3.3

Poskytovatel připojení (název)

NETRO s.r.o., Fořtova 58, 180 00 Praha 8

3.4

Průměrné měsíční náklady za připojení

800

Kč

4.

Místní dostupnost alternativního operátora

4.1

Název operátora

Která sídla nebo části podle Vašich informací pokrývá

5.

Počet počítačů připojených do Internetu

7

6.

Chcete se zapojit do projektu SROP EU, kde můžete získat více jak 75 % nákladů na pořízení základního vybavení a připojení?

7.

Jste schopni deklarovat částečnou finanční spoluúčast na projektu ?

8.

Jaké další instituce v rámci Vaší obce (města) by jste chtěli pomocí tohoto projektu připojit k Internetu ?

9.

V.

Chrástu

dne:

Existuje na úřadě počítačová síť ?

13.10.2004

podpis a razítko:

ano NE

Ing. Jan Mastný

Pokud má Vaše obec zájem účastnit se tohoto projektu, prosíme pokračujte s vyplňováním druhé části dotazníku (položky 10 až 22).



Verze 2.1

Strana 2



Tuto druhou část dotazníku vyplňujte pouze v případě, že se chcete projektu účastnit.

10.

Máte ve Vaší obci veřejný internet (mimo OÚ, např. kavárna, IC, apod.)

11.

Jak dlouho internet používáte

od roku

12.

Průměrná doba připojení za 1 den

počet hodin

13.

Zvýší se celkový objem času stráveného na internetu po realizaci projektu

14.

Kolik finančních prostředků jste ochotni vynaložit za 1 hodinu připojení

Kč

15.

Kolik jste ochotni měsíčně platit za neomezený vysokorychlostní internet

Kč

16.

Jaké další služby spojené s internetem využíváte (e-mail, telefonování přes internet, fax, konference, atd.)

17.

Informace jakého typu vyhledáváte přes internet (informativní, vzdělávací, právní, atp.)

18.

Předpokládáte vytvoření veřejného internetu v obci (knihovna, škola, OÚ)

ANO

NE

19.

Předpokládáte vznik nových webových stránek institucí, obcí a firem

ANO

NE

20.

Předpokládáte realizací projektu dosažení některého z těchto efektů-dopadů

21.

ANO

ANO

NE

NE

a) snížení nezaměstnanosti (dostupnost informací)

ANO

NE

b) zvýšení zaměstnanosti (zlepšení kvalifikace, informovanosti)

ANO

NE

c) zvýšení zájmu turistů (zlepšení jejich informovanosti)

ANO

NE

Budete internet využívat k úkonům, které jste doposud byli nuceni vyřizovat klasicky ("fyzicky") (komunikace s úřady, bankou, nakupování přes internet, objednávka služeb atp.) popis úkonů, frekvence:

22.

Kolik času takto ušetříte za 1 měsíc



počet hodin

Verze 2.1

Strana 3



Vysvětlení k dotazníku: Bod 3 Aktuální připojení k Internetu

Pokud nevíte přesně jaký typ připojení máte, pokuste se najít potřebné informaci na fakturách (vyúčtování) od Vašeho poskytovatele připojení (nejčastěji Český Telecom). • Většina obcí je připojena pomocí běžné telefonní linky tzn. že jste připojeni pomocí modemu a rychlost připojení je pod 64 kbit/s. • Pokud na faktuře najdete název např. ISDN , EUROISDN2 apod., jste připojeni pomocí ISDN linky a rychlost připojení je 64 kbit/s. • Pokud na faktuře najdete název např. ADSL , xDS, DSL apod., jste připojeni pomocí ADSL linky a rychlost připojení může být 128/64 (zatrhnete volbu 128 kbit/s) nebo 256/64 (zatrhnete volbu 256 kbit/s) nebo 512/128 a výše (v tom případě zatrhnete volbu nad 256 kbit/s). • Pokud využíváte bezdrátovou síť pro připojení do Internetu vyberte WiFi. • V případě, že jste připojeni do Internetu jiným způsobem (metropolitní síť, pevný pronajatý okruh apod.) uveďte jakým. Bod 3.4 Výše měsíčního paušálu za připojení

Pokud máte fakturovány společně náklady na hovorné i připojení do Internetu, pokuste se vyčíslit částku pouze na připojení do Internetu. Bod 4 Místní dostupnost alternativního operátora

V případě, že ve vaší obci máte k dispozici jiného poskytovatele připojení mimo Českého Telecomu, tak uveďte název operátora (poskytovatele) a případnou dostupnost jeho služby ve Vašem okolí. (může se jednat například o lokální firmu či sdružení, která nabízí připojení do Internetu pomocí bezdrátových pojítek apod.). Bod 5 Počet počítačů připojených do Internetu: uveďte počet počítačů na Vašem úřadě, případně zřizovaných organizací, s připojením do Internetu.

Existuje na Vašem úřadě počítačová síť: uveďte ANO nebo NE – podle toho pokud jsou Vaše počítače propojené mezi sebou navzájem. Vysvětlivky:

SROP EU – Společný regionální operační program Evropské unie OÚ – Obecní úřad IC – Informační centrum Vyplňovaní dotazníku prostřednictvím Internetu: Na adrese http://kevis.kr-plzensky.cz/ naleznete elektronický formulář pro vyplnění. Pokud máte zájem vyplnit dotazník touto formou, postupujte následovně: 1. na adrese [email protected] požádejte o vydání přístupového jména a hesla 2. po zpuštění stránky http://kevis.kr-plzensky.cz/ proveďte přihlášení – do kolonek „uživatel“ a „heslo“ vypište zaslané údaje a klikněte na „přihlásit“ 3. po úspěšném přihlášení se v levé části pod nadpisem „evidence“ objeví aktivní odkaz „SROP-VRIPK“, na ten klikněte 4. v pravé části se objeví seznam tabulek – dotazníků. Vyberte si nejdříve první (kliknutím na tlačítko „projít“. Pokud se chcete projektu aktivně účastnit vyplňte i druhu část dotazníku. 5. kliknutím na tlačítko „projít“ (dle bodu 4) se Vám v levé části objeví tabulka se záznamy a v horní části s nástrojovou lištou. V ní klikněte na „přidat záznam“ a tím se Vám vyvolá formulář pro samotné vyplňování dotazníku, ten je velmi obdobný jako



Verze 2.1

Strana 4



papírová podoba, pouze některé položky jsou předvyplněny a některé formou číselníků – výběr z menu. 6. K jednotlivým položkám platí stejný výklad jako v papírové podobě – viz výše. Pouze: • pokud vyplňujete dotazník za obec, nemusíte vyplňovat adresu, ta bude doplněna automaticky • pokud adresu zadáváte, musí být v přesném tvaru, dochází k ověřování oproti ÚIR-ADR • některé položky jsou povinné (bez jejich vyplnění není možné uložit záznam) 7. Pokud máte dotazník vyplněn – uložení a ukončení provedete kliknutím na tlačítko „přidat“ v dolní části. Pokud budete provádět vyplnění za další organizaci – obec, můžete kliknout na tlačítko „přidat a znovu“. 8. Pokud provádíte vyplnění více dotazníků za více obcí, kde se opakuje většina údajů, můžete využít funkce „předvyplnit dle posledního. 9. Záznamy můžete opravit, případně zcela smazat v části – viz bod 5. 10. Po ukončení vyplnění dotazníků za Vaši obec, zašlete info na níže uvedené kontakty. V případě jakýchkoliv nejasností kontaktujte informatiky Krajského úřadu Plzeňského kraje: Jaroslav Pitter; [email protected]; 377195 213 Michal Souček; [email protected]; 377195 264

Vyplněný dotazník laskavě zašlete co nejdříve (nejpozději do 10. září 2004) na e-mail [email protected] a na adresu Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor informatiky, Škroupova 18, Plzeň 306 13; k rukám pana Pittera.



Verze 2.1

Strana 5


Příloha č. 10 - Dotčené subjekty VS v navrhovaných oblastech

Příloha č. 10 Dotčené subjekty VS v navrhovaných oblastech



Verze 2.1

Strana 1



oblast

obec

Oblast č.1. – „Konstantinolázeňsko“

Bezdružice

knihovna 1

obecní úřad 1

školské zařízení

ZZS


Cebiv

1

1


Černošín

1

1


Horní Kozolupy

1

1


Kokašice


Konstantinovy Lázně

1

1


Lestkov

1

1


Olbramov

1

1


Záchlumí

1

1

2

Oblast č.2. – „Stříbrsko“

Erpužice

1

1

1


Kšice

1

1


Stříbro

1

1

9


Svojšín

1

1

3


Trpísty

1

1

nemocnice

jiné zařízení kraje

1 2

Černíkovice

Oblast č.3. – „Kralovicko“

Kožlany

1

1

2


Kralovice

3

1

6


Výrov

1

1

Oblast č.4. – „Manětínsko“

Manětín

4

1

3


Mladotice

1

1

3


Nečtiny

1

1

1


Štichovice

1

1

1

1

1

1

muzeum a galerie

1

1

Oblast č.5. – „Horažďovicko“

Břežany


Hejná


Horažďovice

5

1


Malý Bor

1

1


Velké Hydčice

1

1


Velký Bor

1

1


Svéradice

1

1

Oblast č.6. – „Sušicko“

Čímice

1

1


LSPP

4



SÚS

2

1

1 1 7

1

1

1

1

Verze 2.1

Strana 2


oblast


obec

knihovna

obecní úřad

školské zařízení

ZZS


Dlouhá Ves

1

1

1


Hartmanice

1

1

2


Hrádek

2

1

2


Kašperské Hory

1

1

4


Petrovice u Sušice

1

1

1


Sušice

3

1

13


Žichovice

1

1

3

1

SÚS

LSPP

1

nemocnice

1

1

jiné zařízení kraje

muzeum

ZZS

Výjezdové místo zdravotnické záchranné služby

LSPP

Lékařská služba první pomoci

SÚS

Správa a údržba silnic

školská zařízení

Všechny druhy školských zařízení (školy všech stupňů, mateřské školy, jídelny, družiny, dětské domovy, ……). Jedná se o počet jedinečných adres v obci



Verze 2.1

Strana 3

verze 2.1 Studie internetizace Plzeňského kraje Jiří Borej, Jiří Peterka, Šárka Milcová, Lukáš Jakubec, Petr Mojžíš, Dalibor Eliáš

Recommend Documents