VERŠE PRO PŘEDJAŘÍ. Březen Pozdravte ještě jednou zimu, skloňte se k sněhu tajícímu. Kus jara už k nám padlo z výšek: podléška, modrý větrníček

VERŠE PRO PŘEDJAŘÍ Březen Pozdravte ještě jednou zimu, skloňte se k sněhu tajícímu. Kus jara už k nám padlo z výšek: podléška, modrý větrníček. Otvírá očka ještě spící, jako když dítě na polštáři v den již se rozednívající dívá se po matčině tváři. A ta, jež nemůže se vynadívat, musí se smát a počne zpívat.



Pomlázka Na pomlázku, moje milá, Už si proutky splítám. Vajíčka jsem obarvila, veršík píši ti tam.



Řekneš mi jej ? - Ale ano. Tak mi srdce potěš ! Z lásky bylo darováno. A na druhém totéž.



Jaroslav Seifert (Píseň domova)



Měšický zpravodaj - 1

SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Milí čtenáři, vážení spoluobčané, stojíme na počátku vydávání osmého ročníku listu, který pro vás rádi a  dobrovolně píšeme. Tady je třeba říci to co občas připomínáme, že totiž ne všechny příspěvky musí být totožné s  oficiálním stanoviskem zastupitelstva obce, s  výjimkou těch, které jsou obsaženy v bloku zpráv z radnice, nebo jsou podepsány starostou nebo místostarostou. V tom tkví naše nezávislost, nejsme cenzurováni, úkolováni, protože též nejsme placeni. Obec jako vydavatel platí jen tisk a distribuci. A tak se může stát, že se náš některý příspěvek nemusí někomu líbit. Je to tak v  pořádku, protože kdyby se všechno co otiskujeme líbilo všem, museli bychom se nad sebou zamyslet, že asi není něco v pořádku. Že novinář občas napíše nepříjemná slova, to už patří k věci. Na zasedání zastupitelstva 2. února jedna z přítomných hostů v diskusi řekla svůj názor na naše hodnocení záplavové situace na severu obce vloni v srpnu. Rád bych se zpožděním vzkázal této paní (neznám bohužel jméno, mluvila slovensky) i  ostatním, kterých se to týká, že jsme neměli v sebemenším úmyslu někoho se nepříjemně dotknout nebo dokonce urazit. To slušným lidem neděláme. Za všechno, co jsme v té věci psali, beru odpovědnost na sebe osobně a také si za tím stojím. Protože jsou věci, které je třeba si v klidu a bez emocí vysvětlit, a na to na zasedání nebylo vhodné prostředí, byl bych tedy rád, kdybyste nám svůj názor napsala a zaslala písemně, nebo mailem - děkuji. Vstoupili jsme do roku dvojkového a jedničkového, i do nového desetiletí. Mimochodem, všimli jste si, že to desetiletí je tak divné, že ho ani nelze pojmenovat? Jsou léta dvacátá, třicátá ale „desátá“ - to snad ne? Nový rok nám zatím žádnou velkou radost nepřinesl. Však také po svém předchůdci nic dobrého nezdědil. Sněhové kalamity i v naší nížině, sport bude bez peněz, dusno v Egyptě, u nás rebelie lékařů. To poslední nemohu nechat bez povšimnutí a dovolím se tedy dopustit se svého názoru. Rozhodně nepatřím k těm, kteří by si nepřáli, aby zdravotníci byli lépe placeni a měli lepší podmínky k práci. Ať berou víc než třeba poslanci, nebo pan Hrabovský, protože je potřebujeme (ty lékaře). Kdyby těch dobrých a schopných nebylo, už bych tyto řádky dávno nepsal, a taky si jediným slovem nemohu stěžovat na péči, které se mi za dlouhého pobytu v  nemocnici dostalo, dělali pro mne maximum, co mohli. Jenže, jenže... Aby mi někdo vyhrožoval smrtí, když nedostane tolik, kolik chce, a to hned, tak to je trochu moc, a že jsme v téhle zemi na drsné mravy zvyklí. Vydírat, a ještě chtít záruku, že se po výpovědní lhůtě určitě budu moci vrátit zpět, když se mi to zachce? Rád bych viděl zaměstnavatele kohokoliv z nás, který by na něco takového přistoupil. Já jen věřím, že mezi těmi, co chtějí odejít, není nikdo, kdo mě ošetřoval, ošetřuje a bude ošetřovat. Že to jsou hlavně ti, co toho ještě moc neumějí, jako ten jeden z hlavních aktérů, který podle očitých svědků neumí dát injekci do žíly. Cvachovci. Protesty už nechejme být, a obraťme se k příjemnější části úvodníku, kterou je obsah následujících stránek listu. Měšický zpravodaj - 2

V  bloku zpráv z  radnice najdete kromě obvyklého oslovení panem starostou i  řadu praktických údajů, jako je přehled a  splatnost různých poplatků, které nás letos čekají, a základní aktuální demografické údaje o obci. Dozvíte se co se vlastně děje v Hlavní ulici, jaká je situace kolem kausy letiště Vodochody, kdy bude zápis do Mateřské školy, jak to bude letos se svozem bioodpadu nebo že obec shání nového strážníka pro Obecní policii a mnoho dalších informací. Tady bych chtěl připomenout, že v  březnu nás čeká sčítání lidu. Dočtete se o  tom na  jiném místě, ale protože akci organizuje a  provádí Česká pošta, a  tedy i  naše pošta, chci vás všechny poprosit, abyste jejím pracovnicím vyházeli vstříc a raději spolupracovali, než jim jejich povinnost ztěžovali V  dnešním vydání najdete i  odkaz na webové stránky obce, kde naleznete podobu schváleného rozpočtu obce na rok 2011. Je to hodně čísel, ale každý si tam může najít položku, která ho zajímá. Rozpočet je navržen jako vyrovnaný, ale je dost na doraz, a rozhodně nelze financemi hýřit, spoléhat se na jakousi desetimiliónovou rezervu, která má už své přesné určení, a dožadovat se teď a hned něčeho, na co peníze nejsou, to prostě nejde. To bychom byli jak ti lékaři. V  informační část je i  zpráva z  obecní knihovny adresovaná čtenářům nynějším i budoucím. V historickém seriálu „Toulky“ se už ocitáme v době, od které uběhlo pouhých 50 let. Dočtete se tam mimo jiné i  to, jak jsme tehdy nakupovali. Přečtěte si to, třeba než si půjdete nakoupit do zdejší nové prodejny masa a uzenin. Třeba vám pak bude lépe chutnat. Po toulkách virtuálních následuje nabídka na výlet reálný. Žádné dlouhé kilometry při něm nenachodíte, čeká vás atraktivní prohlídka leteckého muzea ve Kbelích. Že se přibližuje jaro, a s ním velikonoce, připomínáme předjarní úvahou, psanou ještě v době masopustu, je tam tedy i o něm. Starším čtenářům k  zavzpomínání a  mladším pro zábavu a  poučení je určen balíček vzpomínek na dávná školní léta, sepsaný jako óda na starou školní lavici. Rubrika s náměty pro diskusi, komentáře a názory je také občas obsahem našich stránek a ne vždycky je to čtení příjemné. Je tomu tak i teď, ale on život není jednobarevný. Občas se nad něčím pohoršit není na škodu, jen to hlavně nesmí být denně. To bychom se v tom utopili. Život z té příjemnější, hluboce lidské stránky nám občas ukazují příspěvky pana primáře MUDr. O. Andryska. Jeden takový kratší si přečtete i dnes. Blíží se jaro, a zahrádkářům hodně práce. Povídání o tom ani dnes nechybí v pravidelné rubrice. Čeká nás jedna z příjemných součástí společenského dění určená k zpestření všedních dnů. Na každoroční vítání jara pod ozdobenou břízkou najdete pozvánku v části věnované kultuře, společnosti a sportu. Víc se do vymezeného rozsahu stránek asi nevejde, leda by tam proklouzlo něco, o čem jsme před uzávěrkou nevěděli. Jako obvykle na závěr odkazujeme vaši pozornost na verše z úvodní strany. Ty nám už navozují příslib brzkého konce zimy a přicházejícího jara, jehož mnoho krásných dnů vám jménem redakce, vydavatele a tiskárny přeje Vladimír Novák Měšický zpravodaj - 3

Slovo starosty Vážení spoluobčané, po dvaceti suchých letech začala vlivem vydatnějších dešťových srážek stoupat hladina spodních vod. Stoupla cca o 2 metry. V případě nefunkčních meliorací se pak voda tlačí na povrch tak, jak se to stalo na poli vpravo za přejezdem železniční tratě směrem na Hovorčovice. Tato situace se opakuje již několik let. Na fotografiích ze zimy roku 2003 a  ze současnosti je vidět, jaká pak vzniká v  zimním období havarijní situace. Voda se dostává na komunikaci před železničním přejezdem a na kolech ji auta roznáší a smáčí komunikaci do vzdálenosti několika desítek metrů. V  době mrazů vzniká velmi nebezpečné náledí, které se stalo příčinou několika dopravních nehod. Při větších mrazech vznikají tak velké vrstvy námrazy, které jsou již pro auta těžko překonatelné. Pracovníci Správy silnic Středočeského kraje se snaží udržovat průjezdnost rozbíjením ledu a jeho odstraněním mimo vozovku. Je to opakující se práce, kterou ukončí až dlouhodobé teploty nad nulou. Pak bude protékající voda „pouze“ zakrývat nebezpečné díry ve vozovce. Protože každý vlastník má za povinnost likvidovat dešťovou vodu na svém pozemku, bylo svoláno na pondělí 7.2.2011 jednání s vlastníkem pozemku, ze kterého voda vytéká. Ten je zodpovědný za škody, které tato způsobuje. Je nutné najít pro vytékající vodu cestu, při které nevzniknou nikomu žádné škody. Jako vždy bude nejdůležitější najít finance na realizaci navržených opatření. Zdravím s přáním brzkého příchodu jara, Lanc.

Informace z radnice Zápis dětí do mateřské školy Měšice pro školní rok 2011-2012 se bude konat ve dnech 6. a 7. dubna 2011 vždy od 13:00 do 16:00 hodin v budově školy Nosticova 17, 250 64 Měšice. Kriteria pro přijímání dětí na školní rok 2011 /12 Pro přijímání dětí do mateřské školy Měšice, byla Zastupitelstvem obce Měšice stanovena tato kriteria: I. Trvalý pobyt dítěte a obou zákonných zástupců dítěte v obci Měšice a to v době zápisu: Děti předškolní a s odkladem školní docházky Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí matek zaměstnaných Děti matek zaměstnaných (přednost mají pomáhající profese) Děti matek nezaměstnaných ze sociálně znevýhodněného prostředí Děti matek nezaměstnaných Měšický zpravodaj - 4

II. Děti s trvalým pobytem mimo obec Měšice Podmínkou je, aby dítě před zahájením školního roku 2011/12, tzn. k 1. 9. 2011 dovršilo věk tří let. Jedná-li se o osobu samostatně výdělečně činnou, je třeba žádost o přijetí dítěte doložit potvrzením o odvodu měsíčních záloh na zdravotní a sociální pojištění (i pokud se jedná o spolupracující osobu manžela). V  případě, že matka do zaměstnání teprve nastoupí, je vhodné doložit potvrzením zaměstnavatele. Jste-li samoživitelka, žádost doložte rozhodnutím soudu, že dítě bylo svěřeno do Vaší péče. Pokud se přihlásí více zájemců, než je povolena kapacita školy, bude seznam dětí předložen ke schválení Zastupitelstvu obce, které rozhodne o pořadí podle délky trvalého bydliště. Při zápisu je třeba předložit Občanský průkaz, očkovací průkaz dítěte, potvrzeni o zaměstnání nebo nástupu do zaměstnání. Těšíme se na spolupráci s Vámi, Daria Fialová, ředitelka Mateřské školy Měšice Kauza letiště Vodochody „Rozhodli jsme se vrátit dokumentaci EIA pro záměr rozšíření letiště ve Vodochodech zpět k doplnění a upřesnění,“ uvedl ve středu 26. listopadu při veřejné diskusi náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč.  Debata se odehrávala v  Kralupech nad Vltavou a přenášel ji živě Český rozhlas (celý obrazový záznam této debaty jsme umístili na webové stránky obce do rubriky „Aktuality“). Je to určitě příznivá zpráva pro všechny, kteří nechtějí nad Měšiceni další desítky přistávajících letadel denně. Svou důležitou roli sehrálo jistě množství připomínek, které ministerstvu životního prostředí adresovaly obce a stovky občanů (díky za ně!). Moderátor diskuse Martin Veselovský zmínil, že těch připomínek dorazilo na ministerstvo 1600. Je to také zřetelný signál, že úsilí těch, kteří připomínky napsali a  poslali, nebylo zbytečné. Velice mne těší, že neměli pravdu ti pochybovači, kteří prohlašovali, že nemá smysl proti Pentě bojovat, že je vše rozhodnuto, a že peníze investované z rozpočtů obcí, jsou peníze vyhozené oknem. Dobojováno ale samozřejmě není.  Rozhodnutí ministerstva prodloužilo celý proces jen  o  3 měsíce. V  tomto termínu pravděpodobně investor předloží přepracovanou a doplněnou dokumentaci. Následně se otevře další třicetidenní prostor pro připomínkování ze strany obcí, občanských sdružení i  jednotlivých občanů. V  každém případě je to ale studená sprcha pro společnost Penta, která je investorem celého záměru.  Ředitel letiště Martin Kačur zklamání v diskusi neskrýval. Hlavní výhrady ministerstva k  předložené dokumentaci se podle  Ivo Hlaváče týkaly hodnocení hlukové zátěže, a to zejména ve vztahu k ochrannému hlukovému pásmu. Další významnou připomínkou bylo zvládnutí související pozemní dopravy a napojení na dálnici D8, garance, že skutečně nebudou provozovány noční lety a v neposlední řadě bezpečnostní rizika. Když použiji hokejovou terminologii, po první třetině boje vedeme 1:0. Nesmíme se nechat ale ukolébat. Tento malý náskok musíme udržet až do konce utkání. Teprve potom můžeme jásat nad vítězstvím!! Jiří Bejlek-místostarosta Měšický zpravodaj - 5

Výpis z matriky a evidence obyvatel Měšic za rok 2010 Počet přihlášených obyvatel v Měšicích k 31.12.2010 ............................... 1 564 Počet cizinců přihlášených k pobytu k 31.12.2010 ......................................... 72 Počet čísel popisných v Měšicích k 31.12.2010 ............................................. 5 85 Počet sňatků na OÚ v Měšicích .......................................................................... 3 Počet narozených dětí v roce 2010 ..........17 chlapců a 10 děvčat. Denis Nádaši 25.01. Barbora Zajícová 20.01. Petr Šubrt 26.02. Tereza Šubrtová 26.02. Vojtěch Kočík 27.02. Petra Janová 25.02. Patrik Grabowski 28.02. Adéla Hinštová 28.06. Richard Kloza 20.05. Tereza Pořízková 27.08. Filip Zajíc 01.06. Julie Šnorková 11.09. Petr Ševčík 25.07. Klára Šifaldová 10.10. Daniel Zuska 10.08. Eliška Stránská 28.10. Michal Smažil 12.09. Veronika Kasová 08.11. Tomáš Fiurašek 13.09. Tereza Šulcová 30.12. Michal Blaheta 08.10. Matyáš Lukavský 27.10. Tomáš Vilkus 11.11. Karel Kuneš 06.12. Vojtěch Pěnička 09.12. Jiří Šilhán 09.12. Jiří Krupička 19.12. Všechny nově narozené děti mezi sebou vítáme a jejich rodičům gratulujeme. Bohužel i v tomto roce nás opustilo několik našich spoluobčanů. Počet zemřelých občanů v roce 2009 ..................................... 10 Miroslav Mašek Jan Petrák Adam Pešta Bohumil Kříž Emilie Dvořáková Vlasta Šindelářová Miroslav Šára Eva Fidlíková Marie Kubelová Josef Janovský

zemřel zemřel zemřel zemřel zemřela zemřela zemřel zemřela zemřela zemřel

23.04. ve věku 29.07. 12.09. 31.08. 17.09. 02.10. 18.10. 18.10. 08.12. 16.12.

Čest jejich památce.

77 let 83 let 25 let 67 let 80 let 87 let 84 let 81 let 75 let 54 let Jana Literová - matrikářka

Měšický zpravodaj - 6

Poplatky a jejich splatnosti Za co, kolik a v jakých termínech musíme v roce 2011 platit poplatky na účet obci Měšice? 1/ Za co a kolik platíme? a) poplatky - za psy: 100,- Kč ročně za jednoho, za každého dalšího 150,- Kč - za likvidaci a odvoz komunálního odpadu (popelnice): 500,- Kč ročně za trvale hlášenou osobu (poplatková povinnost začíná od 1. dne v měsíci, ve kterém došlo k přihlášení nebo narození) - 500,- Kč ročně za nemovitost, kde není hlášena žádná osoba b) služby - odvod a  čištění odpadních vod (stočné) 720,- Kč ročně za osobu bydlící v  rod. domku, byt. domech, ubytovnách atd. (Tato služba se platí bez závislosti na trvalém pobytu. Každý majitel nemovitosti je povinen nahlásit počet osob bydlících v  jeho nemovitosti!!) Sazby poplatků jsou stanoveny obecně závaznými vyhláškami obce Měšice. Správu poplatků vykonává OÚ Měšice. V řízení ve věcech poplatků se postupuje podle platných zákonů. 2/ Způsob, jakým můžeme platit: a) převodem na účet obce Měšice č.ú. 420553349/0800 b) složenkou, kterou si vyzvednete na OÚ Měšice c) v hotovosti na OÚ Měšice, v úředních hodinách (Po a St 8:oo – 12:oo a 13:oo – 17:oo hod.). U převodu na účet obce poplatník uvede následující variabilní symboly: - u poplatku za psa uvede poplatník variabilní symbol 1341.. a namísto následných teček uvede čp. domu, ke kterému se platba vztahuje. - u  poplatku za likvidaci a  odvoz domovního odpadu (popelnice) poplatník uvede variabilní symbol 1337.. a na místo následných teček uvede čp. domu, ke kterému se platba vztahuje. - u  poplatku za odvod a  čištění odpadních vod (stočné) poplatník uvede variabilní symbol 2321.. a na místo teček bude pokračovat, jak je uvedeno výše. - u bytových jednotek nebo domů, kde bydlí více rodin, poplatník namísto čp. domu, bude pokračovat ve variabilním symbolu připsáním prvních šesti čísel svého rodného čísla. Při platbách složenkou napíše poplatník na složenku variabilní symboly tak, jak jsou výše uvedené. V  každém případě prosím uvádějte pro snadnější identifikaci platby ve zprávě pro příjemce ještě své jméno. Měšický zpravodaj - 7

3/ Kdy platíme? - za psy do - za likvidaci a odvoz kom. odpadu - za odvod a čištění odpadních vod

15.02.2011 I. pololetí do 28.02.2011 II. pololetí do 30.09.2011 I. čtvrtletí do 31.03.2011 II. čtvrtletí do 30.06.2011 III.čtvrtletí do 30.09.2011 IV.čtvrtletí do 31.12.2011

Tyto termíny jsou daty splatnosti. Samozřejmě lze tyto jednotlivé poplatky platit kumulovaně, platbou za více období. Ne však po daných termínech splatnosti. Nastalé změny v poplatkové povinnosti během roku hlaste na OÚ Měšice vždy včas, abychom předešli vzájemným nedorozuměním. Předem děkujeme za včasné dodržování termínů splatností. Obesílání a upomínání nás stojí velmi mnoho času, energie a  finančních prostředků, které můžeme pro obec využít lépe. Znovu proto připomínáme možnost nahlásit na OÚ čísla svých mobilních telefonů, na které budete formou SMS zpráv dostávat potřebné informace o  všech termínech a změnách při platbách poplatků. Do systému zadáváme vždy pouze číslo jednoho člena z domácnosti! Upozornění: Tyto SMS zprávy jsou zasílány přes počítač a  nelze na ně odpovídat!! VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA FUNKCI - STRÁŽNÍK OBECNÍ POLICIE Obec Měšice vyhlašuje v souladu se zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii výběrové řízení na obsazení pracovního místa strážník obecní policie Druh práce: Předpokládaný nástup:

STRÁŽNÍK OBECNÍ POLICIE IHNED

Náplň práce: přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku dohled nad dodržováním pravidel občanského soužití přispívá k bezpečnosti a plynulosti dopravy na pozemních komunikacích odhaluje a řeší přestupky a jiné správní delikty upozorňuje fyzické a  právnické osoby na porušování obecně závazných vyhlášek a právních předpisů a činí opatření k nápravě Požadavky: občan České republiky starší 21 let středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou řidičský průkaz skupiny B čistý trestní rejstřík, morální bezúhonnost a spolehlivost kultivovaný zjev a vystupování výborný zdravotní stav a kondice znalost práce s PC – uživatelsky Měšický zpravodaj - 8

Uchazeči předloží tyto doklady: přihlášku (jméno, příjmení, příp. titul, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, telefon, e-mail) datum a místo narození strukturovaný životopis výpis z Rejstříků trestů – ne starší 3 měsíců ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání přehled předchozích zaměstnání potvrzených posledním zaměstnavatelem, vč. uvedení funkčního zařazení lékařské potvrzení o  způsobilosti k  výkonu funkce povolání strážník (ne starší 2 měsíců) Výhodou: znalost cizího jazyka osvědčení o odborné způsobilosti strážníka OP trvalé bydliště v Měšicích nebo nejbližším okolí Platové podmínky: dle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Nabízíme: dovolená na zotavenou v délce 5 týdnů bezplatné výstrojní náležitosti v případě potřeby umožnění absolvování rekvalifikačního kurzu přátelský kolektiv Písemné přihlášky podávejte nejpozději do 31. března 2011 osobně na OÚ nebo poštou na adresu: Obecní úřad Měšice, Hlavní 55, 250 64 Měšice Obálku zřetelně označte slovy „Výběrové řízení - strážník obecní policie“ OÚ

Rozpočet obce Měšice na rok 2011 Pro rozsáhlost tohoto dokumentu vás odkazujeme na webové stránky obce Měšice, kde  je v  rubrice „Dokumenty - rozpočty“ zveřejněn v  plném znění nebo je k  nahlédnutí v  úřední dny na OÚ. Pro ty, kteří nemají možnost připojení na Internet nebo nechtějí vážit cestu na úřad jenom uvádíme, že rozpočet obce Měšice pro rok 2011 je navržen a odsouhlasen jako vyrovnaný s příjmy a výdaji ve výši 71.200.670,- Kč. Našetřené finanční prostředky z  minulých let jsou určeny na použití jako povinná finanční spoluúčast obce na již přidělených dotacích. OÚ Měšický zpravodaj - 9

Sčítání obyvatel Jak již jistě víte, letos v  březnu proběhne sčítání obyvatel. Statistický úřad se spojil s Českou poštou, která průzkum bude provádět. Bylo by velice dobré, kdybyste zkontrolovali zda máte viditelně označené domy čísly popisnými (je to i povinnost ze zákona) a zda vám fungují domovní zvonky. Tím velice ulehčíte práci jak nám, tak i vám. Předem vám děkujeme. Za zaměstnance České pošty, Drahoslava Myšáková Letošní svoz bioodpadu z domácností I  v  letošním roce bude pro naši obec svozová firma AVE CZ odpadové hospodářství provozovat svoz biologicky rozložitelného odpadu z domácností. V loňském roce tuto službu využívalo již 51 domácností. Všechny tyto klienty máme evidované a  opět je oslovíme, aby pokud jejich zájem trvá, přišli na OÚ sepsat smlouvu i  na letošní rok. Pochopitelně vyzýváme i všechny další občany a budeme velice rádi, pokud se přihlásí další zájemci, kteří budou chtít smlouvu na odvoz bioodpadu se společností AVE CZ také uzavřít. Aktualizujeme nabídku firmy AVE pro rok 2011. Zde jsou podmínky svozu: Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a domácností je shromažďován do speciálně upravených nádob a  pravidelně v  období od dubna do konce listopadu je odvážen ke kompostování. Co se vše odváží? Listí, tráva, seno, plevel, zbytky rostlin a zeminy, větve stromů a keřů, spadané ovoce, zbytky ovoce, čajové sáčky, kávová sedlina, skořápky vajec. A co do nádob naopak nepatří? Zbytky jídel, jedlé oleje, kosti, maso, uhynulá zvířata a jiné biologicky nerozložitelné odpady. Obec všem zájemcům zprostředkuje uzavření smlouvy s firmou AVE CZ. Cenová nabídka služby pro rok 2011: Nádoba o objemu 120 l 416,- Kč včetně DPH Nádoba o objemu 240 l 731,50 Kč včetně DPH Cenová nabídka nádob: Pořizovací cena Nádoba o objemu 120 l 1 020,- Kč včetně DPH Nádoba o objemu 240 l 1 200,- Kč včetně DPH

Roční nájem nádoby 264,- Kč včetně DPH 312,- Kč včetně DPH

Pokud nové zájemce tato nabídka osloví, tak urychleně (do 15. března 2011) svůj zájem prosím sdělte na Obecní úřad. V závazné písemné žádosti je třeba uvést: Jméno, č. popisné, velikost nádoby a požadavek na její odkup nebo roční pronájem. Podepsanou žádost můžete doručit osobně na OÚ, poslat poštou, e-mailem (na adresu [email protected]), faxem (283 981  280). Nezapomeňte poznamenat kontakt na Vás, abychom Vás mohli vyrozumět a vyzvat k jednání o podpisu smlouvy. Klienty, kteří službu již využívali v roce 2010 oslovíme SMS zprávou sami. Měšický zpravodaj - 10

Termíny svozů pro rok 2011 Četnost vývozu nádob je plánována v  14 denních intervalech. Svozový den je každý sudý týden v pondělí. 04. dubna 18. dubna 02. května 16. května 30. května

13. června 27. června 11. července 25. července 08. srpna

22. srpna 05. září 19. září 03. října 17. října

31. listopadu 14. listopadu 28. listopadu

Celkem 18 svozů. Z nabídky firmy AVE CZ odpadové hospodářství zpracoval Jiří Bejlek Obecní knihovna informuje Nový výpůjční řád vstoupil v  platnost od 1. ledna 2011. Od toho starého se nijak podstatně neliší, jen je podrobnější, aby odpovídal doporučenému vzoru pro veřejné knihovny. Zásadní změny jsou dvě. Krátí se doba pro zápůjčku z dosavadních dvou měsíců na šest týdnů. I tak je to dostatek času na přečtení knížky, po dohodě lze lhůtu prodloužit. Další změnou je maximální počet knih vypůjčených najednou. Při jedné návštěvě si můžete odnést nejvýše 10 knih. Výpůjční řád je benevolentní v tom, že nestanoví žádné sankční poplatky (penále) za pozdní vrácení zápůjčky, na rozdíl od profesionálních knihoven. Bez větších změn zůstává i ceník služeb. Knihovna ze zákona služby čtenářům poskytuje bezplatně. Platí se pouze za registraci (vystavení průkazky) a  její obnovení za každý kalendářní rok, a to 30,- Kč pro dospělé, 20,- Kč pro děti a důchodce. Jedinou změnou je úprava poplatku za tisk z počítače na 3,- Kč za 1 stránku formátu A 4. Čtenář také platí náklady na poštovné při doručení upomínky poštou doporučeně, protože ty způsobil sám. Případné škody vzniklé poškozením knihy nebo její ztrátou hradí čtenář v plné výši. K  tomu je třeba dodat, že jakákoliv platba od čtenáře není ziskem knihovny, natož knihovnice, ale odevzdává se do rozpočtu obce. Na každý poplatek obdržíte evidovanou stvrzenku, tu vždy vyžadujte. S  výpůjčním řádem se čtenář seznámí při registraci a  stvrdí to podpisem. Řád je v knihovně vyvěšen. Pokud jde o  knižní fond, tak během loňského roku přibylo 223 nových knih, jednak z  vlastního nákupu, jednak z  příležitostných darů, takže výběr tu je dostatečný téměř pro každého zájemce. Pokud jde o nákup novinek, tak ten je limitovaný přídělem financí z rozpočtu obce, a to není mnoho, a knihy jsou drahé. Rozhodně to není tak, že bychom knihy odněkud automaticky dostávali, a už vůbec ne zadarmo. Pokud jde o dary starších knih od občanů, tak bohužel často s těžkým srdcem musíme odmítat hromadnou nabídku většího množství, třeba celou knihovnu z pozůstalosti. Je sice škoda každé knihy, která se vyhodí, ale na větší přírůstek fondu už v knihovně není prostor. Musíme tedy donesené knihy přetřídit a  ponechat si jen ty opravdu hodnotné, ty, které Měšický zpravodaj - 11

v knihovně ještě nejsou, nebo takové, o kterých víme, že budou žádané. Zbytek musíme fyzicky likvidovat, což je nemalá práce. Pokud donesete dvě nebo tři knihy, uvítáme to, posoudíme, zdali jsou pro knihovnu přínosem, a když ano, s díky je zařadíme. Nakonec se obracíme na všechny zákazníky s prosbou, aby dodržovali termín vrácení zápůjčky. Není nic příjemného pro knihovnici ani pro dotyčného čtenáře, když se musí přikročit k upomínkám, natož k vymáhání pohledávky Obecním úřadem. Ale věřte, opravdu to nejde jinak. Tím, že knihu máte doma „přesčas“, blokujete ji pro další zájemce, které pak musíme zklamat. Knihy jsou majetkem obce, a jako s takovým s ním musí knihovna nakládat, jde o  veřejné peníze. Příčinou pozdního vrácení přitom jistě není zlý úmysl, ale obyčejná zapomnětlivost. Tak ještě jednou prosím, dávejte na to pozor. Ještě jednu věc, která trápí nejen knihovníky, je třeba zmínit. Děti málo čtou, nebo nečtou vůbec. Je to na pováženou, a  neutěšujme se tím, že všechno, co potřebují vědět, najdou na internetu, to totiž je fatální omyl. Děti přijdou do knihovny, jen když potřebují do školy, povinně, a to jejich nechuť k četbě ještě zvyšuje. Milí rodiče, učte své děti číst už od raného věku, třeba tím, že jim budete číst sami. V naší knihovně má oddělení pro děti a mládež tak velký výběr a tak krásných knih - využívá se toho minimálně. Zkuste nenásilně děti přivést k tomu, aby četly. Ale ne povinně. Díky za pochopení. Na vaši návštěvu se těší Marie Nováková, knihovnice.

Upozornění!! Upozorňujeme spoluobčany, že s okamžitou platností je dále zakázáno odvážení dřeva a  větví za zámecký park, kam se dosud tento odpad vozil. Byla nám vypovězena dohoda s majitelem pozemku. Pozemek byl proto uklizen a uveden do původního stavu a byl předán zpět majiteli. Pokud bude nyní někdo přistižen, že nerespektuje toto nařízení obce a dál zde odpad ukládá, bude na něj pohlíženo jako na zakladatele černé skládky a ve správním řízení mu bude uložena velmi citelná finanční sankce. OÚ

Co se to děje na Hlavní ulici tzv. „Václaváku“? Jistě neušlo vaší pozornosti, že na ulici Hlavní od pomníku až k železářství se rozkopaly chodníky a  natahují se nové kabely. Dochází totiž k  výstavbě nové trafostanice, přímo za budovou železářství, v místě kde dosud stál psí kotec. Ten se musel přestěhovat naproti k budově Tesko. Tato nově postavená trafostanice se musí podzemním vysokonapěťovým kabelem propojit s trafostanicí postavenou u pozemku p. Strakoše. K akci, kterou financuje ČEZ se obec připojila a požádala investora, aby bylo zrušeno všechno stávající elektrické nadzemní vedení, včetně nevzhledných sloupů a zasíťování celé ulice včetně domovních přípojek bylo vedeno v zemi. Obec zaplatí pouze nové kabelové vedení Veřejného osvětlení se stožáry s  úspornými lampami. Po výstavbě nové trafostanice se výhledově uvažuje s jejím propojením s trafostanicí u autobusové zastávky Na Rejdišti (u bývalé lahůdkárny). Měšický zpravodaj - 12

Tím by se zokruhoval rozvod elektřiny v obci a byla by možnost v případě poruchy přepojit severní novou část obce na jinou větev elektrického rozvodu. Jistě by tímto došlo v případě poruch a havárií k výraznému omezení přerušení dodávek elektřiny, ke kterému v minulosti docházelo poměrně často. Budeme všichni pevně doufat, že tyto plány nebudou dlouho pouze v  rovině úvah a plánů, ale budou se realizovat co nejdříve, abychom se nemuseli v letním období obávat o obsah rozmrzlých mrazáků a v zimě z toho, že si nebudeme mít možnost zatopit. Jiří Bejlek

TIP NA VÝLET Praha - Kbely, Letecké muzeum Jediným cílem vycházky, kterou dnes nabízíme pro vyplnění vašeho volného času, je muzeum letectví umístěné v  areálu historického vojenského letiště ve Kbelích. Předem je nutno upozornit, že ta nabídka je s velkým předstihem, protože muzeum je pro jednotlivé návštěvníky otevřeno až od 30. dubna. Však to tolik nevadí, když si teď následující informace uložíte do paměti, na jaře jako když je najdete. Zejména pro zájemce o  historii letecké dopravy a  leteckou techniku, stejně tak i pro děti a milovníky nových poznatků je tato návštěva nenahraditelným zážitkem. Nemá se sice mluvit o provaze v domě oběšencově - my si tady možná časem letadel užijeme víc, než je zdrávo. Ale ty krásné staré stroje, které můžete uvidět ve Kbelích a nikde jinde, nemohou za sobectví a bezohlednost lidskou. Že narážím na hrozbu vodochodského letiště, jste jistě poznali. Jednoho jarního dne tedy vyrazíme do nedalekých Kbel. Není snad ani třeba podrobněji vysvětlovat, kde tohle místo leží. Je to nedaleko od Letňan, kousek od Satalic nebo Čakovic, a tak je jasné, jak se tam dostat autem nebo na kole. Kdo zvolí veřejnou dopravu, použije některou z linek městské nebo příměstské autobusové dopravy. Je jich dost na výběr a mají zastávku přímo před branou muzea, která se jmenuje - jak jinak než „Letecké muzeum“ a je na znamení. Od metra „C“ Letňany jedou třeba linky 185 a 375, a ještě několik dalších. Ve Kbelích je i vlaková zastávka, též na znamení, na trati Praha - Turnov. Z Měšic je tedy možné přijet i vlakem. Ze zastávky je třeba dojít k hlavní silnici, u přejezdu pak vpravo dojdeme k  autobusové zastávce a  odtud se svézt dvě stanice k  muzeu. Nebo k  cíli dojít po hlavní ulici pěšky. Toto je spojení sice nejkratší, ale dost se při něm nachodíte. Než se vydáme na prohlídku muzea, nebude na škodu říci si pár údajů o  Kbelích samotných, když už jsme sem zavítali. Kbely dnes patří k Praze jako městská část Prahy 9. Dnes tam najdeme rozsáhlou obytnou zástavbu včetně sídlišť z druhé poloviny 20. století, bez zajímavějších staveb. Jsou tu i rozsáhlé areály průmyslové zástavby, zejména Leteckých opraven a podniku PAL. Původně byly Kbely jen malou nevýznamnou vesnicí - ještě na začátku 20. století měly jen asi 100 domů a  kolem tisíce obyvatel. Existence místa je doložena již v  roce 1130. Na historické památky zajímavé pro návštěvníky jsou Kbely chudé, najdeme tu jen barokní sochu sv. Vojtěcha, v  polích a  při silnici jsou kapličky staroboleslavské poutní cesty, která tudy vedla, je tu dřevěná zvonice a novodobý kostel sv. Alžběty a v něm dřevěný kříž z 18. století. Měšický zpravodaj - 13

Ve Kbelích je ale jedna pozoruhodná památka technická, kterou nepřehlédneme a souvisí i s účelem naší návštěvy. Je to vysoká věž vodojemu, známá spíše jako „maják“, protože takto skutečně sloužila v počátcích leteckého provozu kbelského letiště. Světlo majáku bylo údajně vidět do vzdálenosti 80 km. Stavbu najdeme na jihozápadním okraji obce u hlavní silnice. K  největšímu rozvoji obce došlo po 1. světové válce, a  v  tu dobu tu také vzniklo letiště. Rovnou travnatou plochu začali využívat první nadšenci aviatici, a  také armáda. Pro  civilní dopravu se letiště začalo používat v  roce 1921, nejdříve pro přepravu pošty, a pak i cestujících. V roce 1923 tu zahájila provoz společnost Československé aerolinie. Létalo se zprvu do Bratislavy, a letadlo mělo prostor jen pro dva pasažéry. Provoz se ale čile rozrůstal, a koncem třicátých let už letiště nestačilo jeho rozsahu. V roce 1937 bylo v Praze - Ruzyni vybudováno nové moderní letiště, a tím éra civilního provozu ve Kbelích skončila. Letiště od té doby sloužilo jako vojenské. Že Kbely, spolu s  přilehlou oblastí Letňan a  Čakovic jsou s  historií letecké dopravy i výroby a oprav letadel nerozlučně spjaty, to je celkem všeobecně známo. Méně už se ale ví, že kbelské letiště je i místem počátku vysílání rozhlasového v Československu. Stalo se tak 18. května 1923, kdy z těchto míst bylo zahájeno první vysílání čs. rozhlasu. Bylo to v podmínkách doslova polních a víc než skromných - vysílalo se z plátěného stanu, který stál u dnešní hlavní ulice Mladoboleslavské, poblíž majáku. Stanice se hlásila jako RADIO - JOURNAL, u zrodu vysílání stáli pánové inženýr Svoboda a redaktor Čtrnáctý. To byly v kostce základní údaje o duchu místa, a můžeme vstoupit do muzea. Vchod je z hlavní Mladoboleslavské ulice hned vedle zastávky autobusů. Letecké muzeum bylo založeno v  roce 1968 v  prostorách historického vojenského letiště. Patří rozsahem a  kvalitou sbírek k  největším v  Evropě. Ve sbírkách má celkem 275 letadel, z toho 85 je vystaveno v halách, 25 venku, zbytek je v depozitářích a 10 letadel je letuschopných a  příležitostně jsou provozována. Expozice je zaměřena na historii československého letectví, zejména armádního. Kromě letadel tu najdete i mnoho jiných exponátů. Muzeum je otevřeno od  května do října denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Příznivou informací je, že vstup je zdarma. Zato však do muzea nesmíte nosit zbraně, jídlo a  pití, nesmíte tam kouřit a  používat mobil, a  také vstupovat se zvířaty. Fotit tam lze, ale jen pro soukromé účely. K  orientaci vám pomůže otištěný plánek, snímky některých exponátů najdete na barevné obálce. Veškeré podrobnější informace si můžete vyhledat na internetu (http://www.vhu.cz/cs/ stranka/letecke-muzeum) Příjemnou prohlídku přeje Vladimír Novák Prameny: Kniha o Praze 9, Střípky čakovické historie (Jan Sládeček, 2009), Internet Letecké muzeum Měšický zpravodaj - 14

NĚKOLIK VĚT PŘEDJARNÍCH KONEC MASOPUSTU se blíží. Je to tak, za několik dní se s masopustem loučíme. Co to vlastně znamená, jak ten pojem vznikl? Masopust, to je období, přesně vymezené. Podle katolického kalendáře začíná po Třech králích, a  končí Popelcem, čili Popeleční středou. Je to čas bujarého veselí, radovánek, zábav, karnevalů a  maškarních průvodů. Proč takové radosti zrovna v  této době? Ten zvyk má kořeny v  pradávné minulosti. Naši předkové se těšili, že záhy konečně skončí ponuré tmavé dny zimy a přijde zase jaro. Včasným příchodem jara bylo často podmíněno i  jejich přežití, a  tak dávali své radosti průchod. Pak už na radovánky nebyl čas, muselo se tvrdě pracovat na polích. Nás zima sice tolik neohrožuje, ale zvyk zůstal a těšení se na jaro taky. Ten název - masopust - nemá nic společného ani s masem ani s půstem. Vysvětlení nechejme na jazykovědcích, nejspíš je to odvozeno od jména postavy z nějaké masopustní hry. Jiný výraz pro masopust je také fašank. Popeleční středa je v  sedmém týdnu před Velikonocemi, a  protože to jsou svátky pohyblivé, tak i  datum Popelce a  tím i  délka masopustu jsou hodnoty proměnné. Letos připadá Popeleční středa na 9. března, a tím dnem sezóna zábavy končí. Původně byly tím pravým masopustem, jeho vrcholem, právě ty poslední tři dny, říkalo se jim také „ostatky“. S koncem masopustu začíná i skutečný, velký půst, a ten trvá až do Velikonoc. VELIKONOCE jsou nejdůležitější a nejslavnější křesťanské svátky. Letos připadají na 24. duben, neboť to je neděle po prvním jarním úplňku. Později už nikdy nemohou být. To je až za dva měsíce, ale připomínáme je už teď, v předstihu, protože příští naše číslo vyjde až 30. dubna, a to by už bylo pozdě. Svátky velikonoční v našem Zpravodaji většinou vyjdou zkrátka, jako by ani nebyly, oproti vánočnímu číslu, které vychází těsně před Štědrým dnem a  vánočními náměty se v něm jen hemží. Před rokem jsme to Velikonocím vynahradili, to jsme si o nich povídali dost podrobně. Tak letos už jen připomínka ve stručnosti, pro oživení paměti: poslední týden před velikonočními svátky se nazývá Svatý nebo též Pašijový, a  ten už obsahuje významné dny. Začíná Květnou nedělí, a pak už to jede: Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, a Boží hod velikonoční. Pondělí velikonoční už je svátek méně významný, katolíci a evangelíci ho slaví jako Zjevení Páně, ti ostatní se konečně dočkali volného dne. Pokud v  tom loňském velikonočním povídání chybělo něco, co též k  těmto svátkům patří, tak to byla mimo jiné Křížová cesta. Možná každý ten výraz už někdy slyšel, možná však ne každý ví, co se tím pojmem přesně rozumí. Tak snad nebude na škodu, když si o tom na závěr dnešní předjarní úvahy něco povíme. Křížová cesta (via dolorosa), to je pouť, kterou musel Ježíš Nazaretský vykonat poté, co  byl Pilátem odsouzen k  smrti. Jeho cesta vedla na vrch Golgotu, kde byl ukřižován. Už ta cesta sama pro něj znamenala značné utrpení, musel na bedrech vláčet těžký kříž a byl i všelijak trýzněn. Cestou se staly různé události a má tedy 14 zastavení, jak nám je popisují evangelia. My si ve stručnosti řekneme jen některá: na prvním je odsouzen, na  třetím, sedmém a devátém klesá pod tíhou kříže, při desátém svlékají Ježíše z roucha, na jedenáctém a dvanáctém je ukřižován a umírá, na třináctém je sejmut s kříže a na posledním čtrnáctém uložen do hrobu. Aby věřící křesťané měli představu o místech, kam se nikdy nedostanou a o skutcích, které se tam staly, bylo těch 14 zastavení výtvarně zobrazeno. Těch 14 obrazů, symbolů Měšický zpravodaj - 15

Ježíšova utrpení, najdete v katolických chrámech zpravidla na bočních stěnách chrámové lodi. Během času také došlo k tomu, že poutníci chtěli tuto poslední cestu Ježíšovu napodobit, projít si ji. Dělo se tak od 15. století a v přírodě vznikaly křížové cesty s kapličkami jako symboly oněch 14, někdy i víc, zastavení. Kapličky byly opatřené obrazy a cesta zpravidla končila u poutního místa na vrcholu kopce. Tvůrci cest, kterých nejvíc vznikalo v období baroka, často cestu situovali do strmého kopce, aby tak přiblížili poutníkům, utrmáceným mnohakilometrovým putováním, Ježíšovo strádání. Na českém území takových poutních míst i s více či méně zachovanými křížovými cestami najdete desítky, možná stovky dodnes a jsou součástí našeho kulturního dědictví. Těšme se už teď z očekávání příchodu jara a svátků velikonočních. - dalimil -

O VĚCECH A LIDECH Fejeton Motto: „Miluji věci, mlčenlivé soudruhy /protože všichni nakládají s nimi/ jako by nežily, /a ony zatím žijí a dívají se na nás/......Proto miluji věci /a také miluji celý svět. (Jiří Wolker) Příběh staré školní lavice Nejen lidé a ostatní živí tvorové mají své životy, osudy, příběhy. Mají je i domy, věci, předměty. Jen nám je nemohou říci. Je to na nás, pokusit se jejich neslyšné poselství rozšifrovat, přetlumočit, převyprávět. Před časem jsem sepsal takové vyprávění o krátké epizodě z osudů staré školní budovy v  Líbeznicích podle vlastních zážitků, vyšlo to v  líbeznických novinách. Tehdy mi tam ještě něco chybělo, co se už nevešlo, či jsem to opominul, ale zůstalo mi to v hlavě s tím, že jednou na to taky dojde. To „jednou“ je právě teď, a to „něco“ bylo nezbytnou součástí té staré školy a jejich tříd. Ke staré škole patří stará školní lavice. Poslyšte tedy, co by nám pověděla, kdybychom jí uměli naslouchat. Je při tom sdělení spíš na místě používat množného čísla - ty lavice. Ona totiž nikdy nestála sama. Byla pevně propojena se svými družkami do řady, pohnout se s ní nedalo. Řady byly dvě, nejvýš tři. Stejně jako za skupinu lidí mluví jeden vypravěč, budeme i my rozmlouvat s tou jednou z řady, nejlépe s tou, kterou jsme důvěrně poznali. Už jen starší ročníky vědí, o čem je vůbec řeč, jak taková lavice vypadala. Na neumělé, ale milé kresbě to je vidět dobře, a staré časy z ní přímo dýchají. Žila s námi po všechna školní léta, ať jich bylo osm, devět, jedenáct nebo dvanáct - to jak kdy. Každým rokem byla jiná, a přece stejná. Sedělo se v ní po dvou na sedátku po celé šířce lavice, příjemně zaoblené to fošně, krásně vyhlazené až vyblýskané mnoha generacemi školáckých zadečků. Novější modely už měly sedátka jednotlivá, sklopná, takže když žáčci při příchodu učitele hromadně povstali, překrásně to zarachotilo. Byl to dobře vymyšlený, fortelný a krásný truhlářský výrobek z poctivého dřeva. Pracovní deska, to byl pohodlný, mírně šikmý pultík, na kterém se dobře psalo, četlo, a někdy i spalo (!) Na horním okraji byl žlábek. Šikovný žlábek na tužky a jiné drobnosti, ale dobře se tam dal hrát i hokej na dvě Měšický zpravodaj - 16

branky ze špendlíků, za puk sloužily desetníky. Ale co hlavně, byly tam dva kulaté otvory, a v nich - kalamář, ano, skleněný kalamář. Kdo by už nevěděl, tak kalamář, to je nádobka na inkoust. Ten tam opravdu taky byl, a  do něj se namáčelo ocelové perko s  dřevěnou násadkou. To už taky málokdo ví, že tím se psalo. Časem nastala modernizace v podobě plnícího pera, do kterého se inkoust nasával z kalamáře. Inkoust do kalamářů doplňoval pan školník. Kalamáře zpravidla neměly víčko, a jak inkoust vysychal a houstnul tvořilo se na dně barevné blátíčko. Lavice měla ještě jedno šikovné zařízení - pod vrchní deskou byla přihrádka. Tam se ukládala školní brašna, taky svačina, a ukrývaly se tam nejrůznější předměty, které oko učitelovo nemělo spatřit. Barva lavice, ta byla dost neurčitá. V  zásadě žlutohnědá, ale s krásnou mnohaletou patinou. Žlábek, ten byl černý nebo zelený Teď už víme, jak naše milá společnice vypadala, a  můžeme vzpomínat, jak se nám spolu žilo. Pro žáčka to byl ostrůvek poměrného klidu, jistoty a  bezpečí, z  kterého se jen nerado vystupovalo na cestu do  nebezpečného území - k  tabuli na stupínek. Další školní fenomén dnes už neznámý - stupínek. Bylo to jakési nízké pódium u  tabule, s  učitelským stolem po straně. U stolu stála židle a na něm dva kalamáře, jeden s inkoustem červeným, a byla tam i třídní kniha. Toto území vytvářelo spolu s  osobou pana učitele či paní učitelky rovnovážný stav vůči řadám lavic. Tady před očima všech studentík předváděl své znalosti nebo jejich opak, a jakou úlevou byla slova „Vrať se do lavice“! Jenže žáčci si pohostinnosti svého dočasného hnízdečka příliš nevážili a  se stejnou úlevou po poslední hodině lavice opouštěli. A co teprve při odchodu na prázdniny. Nikdo se ani neohlédl, nerozloučil se. Co máme nevíme, až když to ztratíme... Té hodné skromné lavici jsme i ubližovali. Svědkem toho byly skvrny od inkoustu, tuší, barev a kdovíčeho ještě. O přestávkách musely lavice strpět i běhy a skoky přes celou řadu, samozřejmě vrchem. Vydržely to bez protestu a sebemenší újmy. A těch nápisů, kreseb a rytin co se na ni našlo. To by bylo až na studii pro sociologa či psychologa. Ta dílka musela být drobná, nenápadná, viditelná jen zblízka, aby nebudila kantorovu pozornost. Každá generace studentíků tu nechávala svou stopu. Podpisy, monogramy prvních lásek v srdíčku, projevy beznaděje a  zoufalství, ale i  radosti a  naděje. Našli bychom tu i  různé vzorce, formulky a  základní poučky, aby tam byly k  dispozici, když se psala písemka. Protiváhu tvořil školní humor, pokusy o komiksy, dozvěděli jsme se i kdo je co, a kam kdo se má kdo odebrat - prostě poklady žákovské tvořivosti. Hodnoty to byly trvalé, protože jestli lavici někdo jednou za deset let umyl, tak to byla asi tak všechna péče, které se jí dostalo. Byla i trpělivým svědkem drobných proher, vítězství, smutku i beznaděje, radosti i školních lásek. Vyslechla tolik moudrostí, že by jí encyklopedie mohla závidět. Mlčenlivě přežívala dějinné zvraty, zatímco na čelní stěně se měnily obrazy státníků, ona stála tiše na svém místě. A očekávala konec své služby. I ten jednou přišel. Nedostalo se jim za dlouholeté soužití ani poděkování. Však to byly jen věci... Skončily nejdřív někde na půdě nebo ve  skladu, Měšický zpravodaj - 17

a pak v lepším případě posloužily teplem svých plamenů, v tom horším skončily v hlubinách skládky. Nahradily je sterilní stolky a židle, vratké a nepohodlné. A tak stará dobrá školní lavice odešla do školní historie a z lidské mysli. Jen pamětníkům zůstává kdesi v povědomí Vzpomněl na ni jen redaktor, když právě honem nevěděl, o čem psát, a mělo to být už včera na stole. A inspirací mu byla citlivá duše básníkova. Ten věděl, že věci nejsou tak neživé, jak si myslíme. Je v nich náš život. „Mám rád věci....“ - nk

NÁZORY - DISKUSE - POLEMIKA S kým to žijeme? Tato rubrika už tu dlouho nebyla, tak ať je obsah listu pestřejší. Otázka v titulku je tak zvaně řečnická, čili tazatel nečeká odpověď, a  dala by se upřesnit třeba „S  kým to taky žijeme?“, nebo „S kým to tady taky proboha žijeme?“. Otázky a problémy v dalších řádcích se opravdu nedají jednoduše odpovědět nebo vyřešit, ale jsou to věci o  kterých se sice člověku už ani nechce psát, ale mělo by se o nich stále mluvit, a nahlas. Alespoň to. Z velké možnosti výběru zvolíme pro teď čtyři okruhy takových námětů k zamyšlení. Za prvé: Po dlouhé době sešel sníh a odkryl tak pravou tvář té prostší části populace, v tomto případě spíš té mladší. Kolem čistých a udržovaných chodníků se v udržovaných zelených plochách povaluje neskutečné množství odpadků v  podstatě jednoho původu obaly od jídla a pití. Láhve, plechovky, krabice ... Jeden den to uklidíte, zítra můžete začít znova. Co se asi tak odehrává v mysli jedince, který za chůze dojí a dopije, jinak by asi nepřežil, a obal bezstarostně odhodí? To si snad myslí, že se to rozpustí, vypaří, nebo se to uklidí? Odpověď je nasnadě, nemyslí si nic, nemá čím. Nabízí se pojmenování podle hospodářských zvířat, ale to ne. To by byla urážka, těch zvířat. Spíš jsou to jednoduché organismy na úrovni prvoků, kde tak složité myšlení nepřipadá v úvahu. Do stejné kategorie můžeme přiřadit i toho, kdo do kontejneru na tříděný odpad nasype všechno možné, jen ne to, co tam patří, a celý kontejner tím znehodnotí. A za tím vším stojí hrubá neúcta k cizí práci. Za druhé: Obce a  jejich obyvatelé protestují proti rozšíření vodochodského letiště. Podívejme se ale, kdo ten náš protest podporuje: některé politické strany (VV, ODS, s otazníkem komunisté) a občanská sdružení vzniklá za tím účelem. A kdo nás nepodporuje: strana Zelených, co má ochranu životního prostředí jako jediný program; a kdepak jsou ti borci ve žlutých kombinézách, co se přivazují ke stromům sežraným kůrovcem a  táboří na kopci, kde měl být radar, kde jsou ty různé Děti všeho možného, Duhy, Arniky a jim podobné? Odpověď se nabízí - nezaslali jsme jim žádné peníze. A  nepodpoří nás ani Středočeský kraj. Věc má ještě jeden paradox. Případný zastánce letiště (jsou i tací) vám namítne: Vy se bojíte hluku, a sami si ho vyrábíte a trpíte! Ano, je tu pár jedinců vyrábějících nadměrný a zbytečný hluk. Konstruktéři motorových vozidel usilovně pracují na co nejtišším chodu svých produktů. To se nelíbí panu Rámusákovi. Opatří si silnou motorku a rychle upraví výfuk na co největší hluk, v  domnění, že výkon stroje vzroste, a  že vzbudí svou jízdou Měšický zpravodaj - 18

obdivnou pozornost. Výkon nevzroste, a pozornost vzbudí, ale jinou, než si myslí. Pak tu je ještě pan Čtyřkolka. Tam je ohlušující řev oné hromádky šrotu přímo typickým znakem. Pan Čtyřkolka nemá své monstrum jako dopravní prostředek, pro jízdu z A do B. To on se jen tak pro radost projíždí, nejraději pod okny nemocnice, nebo na zasetých polích honí zajíce. A pak jsou tu ještě Bouchalové. Prostší část národa, které přináší uspokojení odhazování dělobuchů a petard. Nejlépe o Štědrém večeru. Tito všichni asi nevědí - nebo je jim to jedno - že hluk je zabiják. Zákeřný, pomalý, ale účinný. Kdo tomu nevěří, ať se zeptá svého lékaře. Za třetí: Dioxiny v  mase a  vejcích, hit nedávných dnů. Ano, dioxin je vskutku další zabiják, a  taky zákeřný. Ukládá se i  v  malých dávkách v  těle a  čeká na svou chvíli. Ale vy, milí čtenáři si s klidem ten řízeček či míchaná vejce dejte, nic vám nehrozí (kromě zvýšeného cholesterolu). Raději se podívejte, čím topí váš soused v ulici. Pokud topí levným hnědým uhlím s příměsí plastových odpadků, dřevotřískou, umakartem, starým nábytkem, tak vězte, že po jedné večerní vycházce zamořenou ulicí máte postaráno o takovou dávku dioxinů, že z řízků ji nedostanete ani za rok (při denní konzumaci). A zase jsme u toho. Obec se velkým úsilím a velkým nákladem postarala o plynofikaci, abychom zápach z ulic odstranili. A  stačí dva, tři jedinci, co si myslí, že ušetří, a  efekt je pryč a  nám ostatním to kazí život. Za čtvrté: Slušný člověk, když napíše, co si myslí, i když to někomu bude nepříjemné, tak se pod svůj názor podepíše. Pokud tedy nežije v totalitním režimu, a ten už zde není. Ne tak anonym. Ten ze tmy plivne, hodí blátem a zmizí. Co to je? Zbabělost, touha uškodit za každou cenu, rozeštvat proti sobě lidi - asi to vše dohromady. On se podepsat nemůže, protože ví, že lže, zkresluje, vymýšlí si, a to by se mu mohlo dokázat. Kdyby se vědělo, komu. A dodatek: Ve výčtu obecných škůdců jsem vynechal čmáraly - sprejery, drobné vandálky a velké vandaly, co podnikají nájezdy na středisko sběru odpadů. Snad že je škoda o nich mluvit. Pokud jste dočetli až jsem a  pokazil jsem vám nepříjemnými slovy náladu, tak se omlouvám. Ale vás, slušných lidí, kteří čtete tento časopis, se to netýká. Ale jen je třeba, abychom o NICH věděli. Abychom věděli, s kým taky musíme žít. A když jsem tak hezky napsal o těch anonymech, tak mi nezbývá, než abych se tedy podepsal. Vladimír Novák

Okénko měšického zahrádkáře Vážení přátelé zahrádkáři, dalším zajímavým ovocným druhem, který spadá pod drobné ovoce je angrešt. Pravlastí angreštu je Amerika a  střední Asie. Jako letní ovoce je oblíbený v  Evropě už od středověku. První záznamy o pěstování angreštu pocházejí ze 16. století, intenzivněji se ovšem toto ovoce rozšiřovalo až v  17. století a  to především v západoevropských zemích. Měšický zpravodaj - 19

Léčivé účinky angreštu. - zbavuje tělo a především mozek jedovatých těžkých kovů - čistí střeva a zbavuje je odpadových látek - odvodňuje a působí močopudně - zlepšuje využití bílkovin - podporuje růst vlasů a tvorbu zdravé kůže - posiluje cévy a vazivové tkáně Angrešt je bohatý na křemík. Stopový prvek křemík není v  živočišné stravě obsažen příliš bohatě. Lidský organismus používá křemík ke stavbě a udržování pevných a stabilních cév. Konzumací angreštu tedy prospíváme svým cévám. Právě při slabých tepnách a žilách a při křečových žilách může angrešt pomoci. Angrešt stejně jako jahodník je velmi skromný a  dá se prakticky pěstovat na celém našem území mimo horských oblastí. Nejlépe se mu ovšem daří do 600m nad mořem. Velkoplodé odrůdy jsou trošičku náročnější na teplo. Angrešt má rád také dostatek vláhy zejména po odkvětu naproti tomu v  době dozrávání je nadbytek vláhy škodlivý, může docházet k popraskání a hnití plodů. Pro výsadby volíme raději otevřené polohy, kde je zaručen dostatečný pohyb vzduchu, který značně snižuje možnost napadení porostu hnědým padlím a  dalšími houbovými chorobami. Proti zimním mrazům je angrešt velmi odolný. I když velmi brzo raší, dobře snáší i silnější jarní mrazíky. Doba trvání výsadby se u keřového angreštu pohybuje od 15 do 20 let u stromkového od 8 do 12 let, ale při dobrém ošetřování i 20 let. Vysazovat můžeme buď na podzim nebo na jaře. Výhodnější je obvykle podzimní výsadba. Sazenice na podzim částečně zakoření a na jaře lépe využívají zimní vláhu. Jarní výsadba trpí často suchem. Příprava půdy před výsadbou je stejná jako u ostatních ovocných druhů. Před výsadbou jsou v domácích zahrádkách vhodnými předplodinami rané brambory a plodové zeleniny hnojené hnojem. Tam kde je nedostatek hnoje jsou vhodné luskoviny. Přípravu půdy před výsadbou nepodceňujte. Vyhnete se nízkým sklizním po celou dobu trvání výsadby a  to platí i  u  nás v  Měšicích, kde je půda poměrně kvalitní. Vysazujeme do  připravených jam dostatečně velkých, tedy minimálně o  průměru 100 cm a  hloubce 40 cm. Ke každému stromku je třeba dát kůl nebo vybudovat drátěnku. Naprosto nevhodná je výsadba angreštu do jam v zatravněných plochách. Konkurence mezi mělkým kořenovým systémem angreštu a trav je zde mnohem výraznější jak při odčerpávání vláhy, tak i živin než například u  ovocných stromů. V  takových podmínkách angrešt velmi rychle stárne a přináší velmi slabé úrody. Jaký tvar zvolit? Já jsem jednoznačně pro stromek. Stromkový angrešt má mnoho výhod, pěstují ho nejen zahrádkáři, ale i velkovýroba. Výnos je poměrně vysoký. Zcela se vyrovná keřovým výsadbám, přitom plody jsou podstatně větší, velikostně i tvarově vyrovnanější a vybarvenější. Půda se pod stromkem dobře obdělává, sklizeň i řez je pohodlnější. Další důležitá věc při pěstování angreštu je řez. Nejvhodnější dobou řezu je předjaří, když již není mráz, ale můžeme řezat i po sklizni plodů letním řezem, rány po tomto řezu rychleji zasychají než v  předjaří a  tím pádem je napadení botrytidou menší, ale v  tomto období má zahrádkář méně času. První dva roky používáme takzvaně výchovný řez, kterým založíme korunku. Řežeme poněkud jinak než ovocné stromy, neřežeme těsně šikmo u pupene jak jsme zvyklí, ale asi ve výši 1cm nad posledním ponechaným pupenem a to kolmo, aby řezná rána byla co nejmenší. Dobré je také řezat na očko směřující dovnitř koruny, abychom dosáhli Měšický zpravodaj - 20

vzpřímenějšího vzrůstu větví. Vzniklé rány se doporučuje zatřít stromovým balzámem. V dalších letech po založení korunky, je nutný každoroční krátký řez veškerého plodonosného obrostu. Pouze tak udržíme stromky a  keře přiměřeně husté. Navíc soustavným řezem mladého dřeva zabraňujeme šíření hnědého padlí angreštu. Při každoročním řezu získáme velké vyrovnané plody vhodné pro přímý konzum, které nikde nekoupíte. Další důležitou činností při pěstování angreštu je hnojení. Správným a účelným hnojením ovlivňujeme růst, plodnost, zdravotní stav i životnost pěstovaných rostlin. Drobné ovoce je náročné na vysoký obsah humusu v půdě, hnojíme proto kompostem nejlépe na podzim. Průmyslovými hnojivy hnojíme v  předjaří, polovina března. Používáme kombinovaná hnojiva typu Cererit, Hydrokomplex nebo NPK. Angrešt, který je správně ošetřován má většinou i dobrý zdravotní stav. Největší problém při jeho pěstování je houbová choroba hnědé padlí angreštu, které se v  posledních letech velmi rozšířilo díky klimatickým změnám. Taktéž i  mírné zimy s nedostatečnou sněhovou pokrývkou umožnily dostatečné přezimování houby a navýšení četnosti výskytů. Následovalo také zanedbání preventivního ošetření v období 14 dnů před květem a  pak ještě po odkvětu. Choroba se tak rozšířila do všech pěstitelských oblastí a začala být velkým problémem při pěstování angreštu. V současné době je na trhu již několik rezistentních odrůd, které jsou proti hnědému padlí angreštu odolné, ale stejně bych se přimlouval k ošetření rostlin před květem nebo po odkvětu. Prevence není nikdy na škodu. Všechny choroby se vyvíjejí a ignorací bychom mohli dopadnout jako u jabloní, kde došlo v poslední době u několika odrůd k prolomení rezistence proti strupovitosti. Odrůdy rezistentní vůči hnědému padlí angreštu: Darek, Invicta, Karát, Karmen, Martlet, Mistral, Prima, Remarka, Rixanta, Rokula, Rolonda, Kaptivátor – beztrný, Pax. Vedle těchto rezistentních odrůd jsou na trhu staré osvědčené odrůdy s  vynikající chutí, ale s  větší či menší možností napadení padlím. Jsou to: Zlatý fík, Česká koruna, Britania, Králíčkův červený, Bílý nádherný, Šolcova naděje, Industrie a další. Při pěstování angreštu v Měšicích jsem se ještě setkal s okrajovou spálou listů, ale jde o fyziologickou chorobu způsobenou vyšším pH, kdy vysoký obsah vápníku blokuje příjem některých živin zvláště pak draslíku a mikroprvků. Zde je jednoduché řešení, zakoupit balík rašeliny, kterou rozhodíme pod stromek angreštu a zapravíme do půdy. Rašelina nám půdu okyselí a  je po problému. Častý je také výskyt mšic na angreštu, zde pomůže jakýkoliv insekticid na savé škůdce. Ještě jsem se setkal jeden rok s napadením stromků píďalkou angreštovou. Na jaře způsobuje ožírání pupenů a listů, v září výkusy v listech. Housenky jsou pestré a dosahují délky až 4cm. Přezimují ve spředených zámotcích, nejčastěji na listech. Na jaře vylézají do korun, kde při přemnožení můžou způsobit až holožír. Tím je stromek angreštu značně oslaben. Ochrana je založena na odstraňování a likvidaci spadaného listí, nejlépe pálením. Případně aplikujeme insekticid na počátku žíru housenek. Pro zahrádkářky na závěr recept pro děti, ale i dospělé. Angreštový dezert 200g plně zralého angreštu, 200g biojogurtu, 3 lžíce medu, 1 lžíce rozinek. Angrešt očistíme, omyjeme a  bobule rozčtvrtíme. Biojogurt rozšleháme s  medem a rozinkami. Vmícháme pokrájený angrešt a naplníme do misek. Mnoho pěstitelských úspěchů Vám přeje Měšický zpravodaj - 21

Miroslav Šmoranc

TOULKY MĚŠICKOU MINULOSTÍ, díl XXXIX. Úvod: V dnešním pokračování našeho historického seriálu jsme stále ještě na počátku 60. let 20. století. Jsme stále v  době přesně před 50 lety, protože jsme sice pokročili o rok dál v procházce časem, ale zároveň nám naskočil nový rok v  reálném čase. V  šedesátých letech ještě nějakou dobu zůstaneme i v příštích dílech. Desetiletí 1959 - 1969 je všeobecně pokládáno za jakési světlejší okénko v  temné epoše našich poválečných dějin. Na toto mírné uvolnění je ovšem třeba pohlížet s reservou. Pomůžeme si příměrem. Když je venku sedm stupňů pod nulou, jeví se nám to jako dosti nepříjemný mráz. Pokud ovšem oněch sedm stupňů nastane po dvacetistupňových mrazech, vnímáme to jako příjemné oteplení. To byla šedesátá léta - lehké přechodné oteplení. Pevně utažený šroub totality byl trochu povolen. Když ovšem povolíte šroub, tak on se pak může dál povolovat už samovolně, až nakonec by se systém mohl rozpadnout. To ovšem vládnoucí strana dobře věděla a  žádné zásadní změny nepřipustila. Dále fungovala přísná cenzura a  kontrola činnosti společenských organizací. Centrálně řízené hospodářství fungovalo na principu přerozdělování - úspěšným se vzalo, neschopným přidalo. Jediným vlastníkem všeho byl stát. To ovšem vedlo k  deformaci tržních vztahů, takže se objevoval trvalý nedostatek zejména některých druhů spotřebního zboží, a také potravin na jedné straně, plné sklady neprodejného zboží na straně druhé. Zhoršovaly se veřejné služby. Odcházela generace poctivých a šikovných řemeslníků a živnostníků, v továrnách ubývalo dělníků - fachmanů, co dokázali udělat všechno. Upadala péče o společný majetek, protože všechno bylo nás všech, a tak se o to pro jistotu nestaral nikdo. Výsledkem těchto a  dalších společenských jevů byl pomalu rostoucí všeobjímající socialistický šlendrián s neblahým dopadem na život nás všech. Nikdo sice netrpěl přímo nouzí - práci mohl dostat každý, ale každodenní všední život přinášel řadu problémů, které v okolním svobodném světě vůbec ani nevznikly. Ale abychom všechno neviděli jen černě. V  jistých směrech ta doba skutečně byla příjemná, ba měla i své přednosti a kouzlo. Přišla televize s (tehdy) kvalitními programy Kultura - literatura, film, divadlo, hudba, tam všude nastaly změny k  lepšímu, mnohdy dodnes nepřekonané. Budeme-li ale upřímní, tak nebyl on náhodou ten nostalgický pohled pamětníků té doby ovlivněn také tím, že, málo platné, bylo nám tehdy dvacet....? Když si to tedy shrneme do jedné věty, tak se sice už trochu mohl hrát rokenrol, ale fronty v obchodech se stály skoro na všechno. Tak to byl hodně stručný a zjednodušený - jak to na tomto malém prostoru ani jinak nešlo - obrázek doby, do které se za chvíli ponoříme v konkrétních faktech. Jak asi se pohyby ve  společnosti promítly do života malé obce, jejíž historii zkoumáme? Dá se říci, že jen velmi málo. Politické a společenské změny se vždy odehrávaly v hlavním městě, a na venkov doputovaly mnohem později, nebo vůbec. Bylo tomu tak vždycky, z důvodů, které jsou nad rámec tohoto pojednání. Než se ale podíváme na dění v obci v letech 1961 a 1962, ukážeme si telegraficky na něco z toho, co se odehrávalo ve světě kolem nás. Takové dějepisné opáčko je jistě užitečné pro osvěžení paměti a zejména pro mladší ročníky čtenářů. Přece jen už to je 50 let, co se mimo jiné stalo i následující: Měšický zpravodaj - 22

V  roce 1961 v  ČSSR proběhlo sčítání lidu. Měli jsme tehdy 13  745  577 obyvatel. Zavražděn byl Patrice Lumumba, tehdy známý africký politik. - Čs. dopravní letadlo havarovallo v Německu, zahynulo 52 lidí. - Dne 12. dubna vyletěl do vesmíru jako první člověk Jurij Gagarin. - 5. května totéž dokázal Američan Sheppard. - Zeď dělící východní a  západní Berlín postavila NDR 17. srpna. - Ostatky J. V.  Stalina byly odstraněny z  mauzolea v  Moskvě. - V  celé ČSSR byly odstraněny všechny Stalinovy pomníky. 1962: Na MS ve fotbale v Chile zvítězila Brazilie, ČSSR skončila na 2. místě. - 5. července byla vyhlášena samostatnost Alžírska. – Po 2 letech se ukázalo, že 3. pětiletka (1961 - 65) nebude splněna. Tzv. karibská krize vyvrcholila blokádou Kuby Spojenými státy. – V USA byl 12.7. uskutečněn první přímý televizní přenos z Evropy prostřednictvím satelitu. Tím jsme hlavní události ve světě i doma vyčerpali a vrátíme se na náš dvoreček. Část třicátá devátá: Roky 1961 a 1962 – fakta, události a příběhy z života obce V březnu 1961 proběhlo všeobecné sčítání lidu, domů a bytů. Při něm bylo zjištěno, že v obci žije 796 obyvatel a je zde 211 domů. O rok později, k 31. 12 1962 bylo obyvatel 798 a 213 popisných čísel. Za dva roky přibyly tedy jen dva domy. Ke stejnému datu měla obec rozlohu katastru 425,85 ha, z  toho patřilo „socialistickému sektoru“, tedy státnímu statku, státním lesům a rybníkářství 359 ha. Po této základní charakteristice se podíváme, co nového se za ty dva roky v obci pořídilo, postavilo nebo rozestavělo. Silnice k nádraží získala od 1. února osvětlení, pořízené nákladem Elektromontážních závodů. Vedení vysokého napětí 400 kV vyrostlo v  polích směrem k  Nové Vsi. Byla postavena nová dvoupatrová administrativní budova skladů EZ v  areálu poblíž nádraží. Nový asfaltový povrch dostaly ulice, které se dnes jmenují Nosticova a Měšická, tehdy ještě bez jména. Novou dominantou severního okraje obce se stala vysoká budova obilního sila Výkupního zemědělského podniku. Během roku 1961 byla provedena hrubá stavba. V listopadu téhož roku byly zahájeny práce na přípravě stavby prodejny potravin Jednota na pozemku bývalého sokolského cvičiště (mezi ulicemi Revoluční a  V Aleji). Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a slouží jiným účelům. Další stavbou v  obci byly dvě autobusové zastávky. Padlo přitom, jak je národním zvykem, několik pěkných stromů proti parčíku s pomníkem, údajně pro „obratiště“ (nikdy potom se tam žádný autobus neobracel). Dnes tam je neupravená plocha s  kontejnery na odpad. Na dnešní ulici Hlavní byla vybudována podpovrchová kanalizace dešťová, pouze po jedné straně ulice od hospody k MNV. Kvůli tomu opět bylo vykáceno cele stromořadí bez náhrady. Stavba to byla celkem nadbytečná, stávající povrchový příkop svou funkci plnil bez problémů. Voda byla bez čistění svedena do potoka, přičemž se na stoku bez povolení připojila hospoda a další domy v ulici s vypouštěním splašků. Byl dále rozestavěn přístavek k budově školy (čp. 17), který měl sloužit jako „kulturní místnost“. Bylo tam nějakou dobu kino, dnes tam je restaurace. Stavba se dělala v tak zvané „Akci Z“ - neplacenou prací dobrovolníků občanů. Rozestavěny a dokončovány byly i další objekty v areálu skladů EZ. Do areálu ústila vlečka z železniční stanice jako využití části bývalé cukrovarské dráhy.

Měšický zpravodaj - 23

Rozestavěna, a to dlouho, byla i nemocnice v budově zámku. Nedělo se tam nic po celý rok, teprve od poloviny roku 1962 se ve stavbě pokračovalo. Aby se tak stalo, musel do obce přijet sám předseda krajského výboru KSČ Středočeského kraje, aby zajistil (!) pokračování adaptace od července toho roku. Další výstavba se zatím octla pouze na papíře, jako plán. 6. ledna 1962 byla schválena (kým, to se neuvádí, prostě schválila se) výstavba „bytových jednotek“ v počtu 66 (Plastimat 18, Státní statek 18, OÚNZ – zdravotnictví - 24 bytů) v  ceně celkem 4  212  000 Kčs. Nechejme stranou, že součet nesouhlasí, ale víme, jak to v budoucnu dopadlo. Plastimat nepostavil nic, zbylí dva záměr splnili. V  tak zvaném „komplexním rozboru“ MNV za rok 1961 nacházíme rubriku „nebylo provedeno“. Má hodně bodů, (např. adaptace zámku, vyčistění protipožárních nádrží). Platí totéž i pro rok 1962, ale tuto stať vynecháme. Za zmínku stojí jen konstatování, že nebyla dosud provedena kolaudace domků z výstavby minulých let (dávno se v nich už bydlelo, a vkrádá se podezření, že u některých kolaudace neproběhla dodnes), a také číslování domů a  značení ulic. Nešvary éry socialistické výstavby začínají bujet. Ostatně hodně domů neoznačených číslem najdeme v obci dodnes. Tím už můžeme povídání o výstavbě ukončit a chvilku se budeme věnovat zemědělství, což prakticky je pouze činnost státního statku. Protože oproti minulému roku zde nedošlo k žádným výrazným novinkám, uděláme pouze závěr z rozsáhlého rozboru hospodaření, a  sice že ve všech sledovaných ukazatelích (výnosy, dodávky, tržby) bylo hospodaření statku úspěšné. Zdejší statek ostatně dlouhá léta patřil v  okresním i  krajském měřítku mezi úspěšné zemědělské výrobce. Pouze namátkou výnosy: u pšenice 39 q, ječmen 33 q, cukrovka 340 q, brambory 120 q (na ha). Statek ale pěstoval řadu dalších plodin, o nichž už dnes ani nevíme, jak vypadají. V  oblasti společenského a  kulturního života zaznamenáváme v  počátku šedesátých let v  obci snahy o jeho oživení, po útlumu v druhé polovině let padesátých, snad jako odraz společenských změn v  zemi. Jen v  období roku 1961 bylo uspořádáno 14 společenských zábav s dobrou účastí občanstva. Vyjmenujme si jen některé namátkou vybrané zdařilé akce. 8. března 1961 v  Sokolovně to byla oslava MDŽ (Den žen), s početnou návštěvou a účastí dětí. 8. května 1962 uspořádal Svaz mládeže Staročeské máje. Hodně bylo v  tom roce zábav a  plesů: Ples požárníků, Ples VO KSČ s  Výborem žen, Ples Sokola, Šibřinky, dětský karneval, maškarní průvod Sokola, oslava MDŽ, estrádu s  tancem uspořádal ČSM (Svaz mládeže), májový průvod a veselice ČSM, posvícenská zábava. Hodně se nám do výčtu za ty dva roky ani nevejde - nacházíme tam i přednášky, zájezdy, divadelní představení (Sokol), Duo harmonikářů - bratři Tabáčkové (1962) slavnostní a  kulturní večery. Účast na akcích se pohybovala mezi 50 - 100 návštěvníky. Měšický zpravodaj - 24

V  roce 1962 se stala důležitá událost, která do  budoucna obohatila spolkový život obce. Dne 11. ledna zasedla ustavující schůze Svazu zahrádkářů. Přípravný výbor tvořili pánové Trávník, Šindlauer a  Řápek. Každou sobotu pak měli relaci v  místním rozhlase. Bohatá historie zahrádkářů zatím čeká na své zpracování, jistě se jednou v tomto seriálu objeví, jejich krásné výstavy ovoce a zeleniny a další úspěšná činnost jsou dosud v paměti mnohých z nás. V  2. pololetí 1961 byla založena tzv. Osvětová beseda. Tato kuriózní složka měla pod sebou všechny společenské organizace Národní fronty a  řídila či  koordinovala jejich činnost, přesněji řečeno hlídala je, aby nevybočily z  jednotné linie. Straně KSČ pak stačilo pohlídat si Osvětovou besedu. Pracoval divadelní kroužek, a  vznikla i  vlastní hudební skupina - malý orchestr. K historii dění v obci Jeden ze zájezdů knihovny (1961) patřily vždy různé oslavy, zejména květnové. V  roce 1961 šel z naší obce 1. května průvod do Líbeznic, kde proběhla oslava, stejně jako v roce minulém. V roce 1962 se První máj slavil v Čakovicích. Ke kulturnímu životu obce patřilo i  kino a  knihovna. Kino mělo v  roce 1961 96 představení, na která přišlo 7 914 diváků. V roce následujícím se promítlo 124 filmů při návštěvě 7 608 osob. Knihovna oslavila 15 let úspěšné činnosti slavnostním večerem 15. listopadu za účasti 50 občanů. V  roce 1962 měla knihovna 271 čtenářů, svazků 5 500 a 8 000 výpůjček. Uspořádala 21 výstavek. Národní škola sídlila v nových prostorách v adaptované budově v 1. patře, v lepších podmínkách. Děti chodily na jídlo do mateřské školy. V  roce 1962 se v  národní škole učilo 46 dětí, navíc byla zřízena 5. třída s 13 dětmi z Měšic a 7 z Nové Vsi. Ve dnech 27. 1. - 12. 2. měly děti ke svému potěšení prázdniny, protože nastala epidemie chřipky. Ve škole mateřské bylo 31 dětí. Ještě jsme nezmínili průmyslovou výrobu v  obci. Tu  tehdy reprezentoval podnik Plastimat Praha - Karlín, závod Měšice. Protože to byla doba vymýšlení různých nových názvů, tak to byl cech Měšice. Vyráběla se zde nábytková krytina, pověstný „umakart“, od r. 1960 i  dekorační nábytková krytina Ekrona. Závod měl 201 I tak se jmenovala knihovna (1961) zaměstnanců, z  toho 119 žen. V  roce 1961 zde byly postaveny nové investiční celky, zavedena výroba laminátů. 50% výroby šlo na export. To vše zní hezky, ale tato výroba se velice neblahým způsobem podepisovala na  životním prostředí obce, a  to poškozováním ovzduší i  povrchových a  spodních vod. Měšický zpravodaj - 25

Platí to i o poškozování zdraví vlastních zaměstnanců, a to vše s nevšímavým přístupem vedení podniku k této problematice. Stačilo se podívat na neskutečný nepořádek na nádvoří i  v  okolí továrny. Tenkrát jim to procházelo, plnění plánu mělo přednost. Po roce 1990 už ne. A dostáváme se k malému přehledu hospodaření obce, což je v podstatě rozpočet. V roce 1962 příjmy činily 281 216 Kčs, výdaje 250 016 Kčs. V předchozím roce to bylo na straně příjmů 219 600 Kčs, výdaje byly 467 919, - Kčs. Tato čísla jsou bez záruky, protože ve spoustě čísel výkazu o  hospodaření je obtížné se vyznat, obec dostávala peníze ještě z  tzv. vyššího rozpočtu, a  není zcela jasné, zdali rozpočet byl schodkový nebo přebytkový, z čeho se uhradil případný schodek apod. Přicházíme ke společenské kronice. V  červnu 1961 promovala na UK v  Praze paní Zdeňka Tomková a stala se dětskou lékařkou. Po roce 1945 byla čtvrtou z těch z řad našich občanů, kteří úspěšně dokončili medicínská studia. V  roce 1961 pomalu vrcholila „studená válka“ a  na spadnutí byla válka naostro. V důsledku toho byla prodloužena vojenská základní služba, a tato nepříjemnost postihla čtyři naše mladé muže, sloužící v armádě. Dne 26. 12. byli tři z nich z této prodloužené služby propuštěni. Zbývají ještě úmrtí a různé tragické události. I to patří k životu a do historie, ale my to vynecháme. Většinou jsou to přece jen věci soukromé, citlivé, tak proč to připomínat. A  tak nám ještě zbývá prostor na různé drobnosti, kuriozity, střípky, co se nevešly do přihrádek dnešního pojednání. Na první místo patří glosa, která nám ukáže tvář let šedesátých zase jinak. Nazval bych ten odstaveček: „Jak jsme v roce 1962 nakupovali“. Budu pana letopisce citovat doslova: „Od 1. 4. omezené množství masa, vajec, velké fronty v obchodech, omezení došlo na 1 kg vepřového masa na rodinu. Ve dnech 21. 4. a dalších byly velké fronty na maso, též od třetí hodiny noční pro vytrvalce. Rozhodnutí MNV (!): každý držitel slepice musí odevzdat 15  vajec. Nedostatek trval ještě v  červnu, navíc ještě také nedostatek brambor“ (konec citátu). Autor k tomu jen může dodat, že nedostatek hned tak neskončil, a netýkal se zdaleka jen masa a brambor. Vysvětlení pro mladší ročníky: toto nebylo za války, ale 5 let po jejím skončení. Žili jsme ve vrcholícím socializmu. Zlatá šedesátá.... Tak to bylo jen malé ohlédnutí, abychom nezapomínali. Teď už nám zbývá jen pár drobných informací, jako že dne 16. 4. byla do funkce tajemníka MNV jmenována paní Marie Jetelová. Autobusové linky byly prodlouženy z Měšic do Nové Vsi a Čakoviček. Kdo těchto spojů využíval, potvrdí, že nešlo zrovna o nejlepší kapitolu v historii měšické veřejné dopravy. Když už jsme u dopravy, tak připomeňme že 26. ledna 1962 došlo k vykolejení vlaku u Neratovic kvůli lomu kolejnice a došlo k vážnému úrazu mladé cestující. Tak jsme se té Černé kronice nakonec přece jen nevyhnuli. V roce 1962 také došlo k pojmenování ulic v obci. Místo původně navrženého názvu „Sokolská“ byla schválena „Školská“. A  celé se to nějak moc nepovedlo, a  přežilo to do dneška. Dne 3. 12. byly provedeny volby soudců z lidu. První a přímé. Z naší obce byli do této funkce zvoleni dva občané. A už se blížíme k závěru, na který jsme si nechali počasí, přesněji řečeno jeho extrémy v letech, o kterých jsme si dnes povídali. Měšický zpravodaj - 26

V roce 1961, 2. prosince, byla naměřena mimořádně vysoká teplota, rekord za 200 let. Bylo to 13,9°C (nad nulou). Dne 12. února 1962 nastala prudká vichřice, sníh a mráz, vznikly velké škody. Pak se opakovala ještě 16. února, postihla celou Evropu Zima byla ještě v dubnu, dne 15.4. bylo 0°C, vzápětí (25. 4.) 28°C. A vrtochy počasí potřetí a naposled. V půli března bylo velmi chladno, počasí spíše aprílové - 12. 3. ráno 2,6°C, 13. 3. ráno nula. Povídáním o počasí dnešní procházka končí, víc se nám sem už nevejde, i když by bylo ještě o čem psát. Jaká bude nabídka v  dalším pokračování, zatím nepovím, to podle situace. Buď pokročíme do dalšího období let šedesátých, nebo si dopřejeme další samostatnou kapitolu na námět z minulosti, na který se zatím ještě nedostalo. Pokračování příště Vladimír Novák Doslov autora: Opět opakuji prosbu o spolupráci, hlavně k pamětníkům starousedlíkům. Zejména pro období 1965 - 1969 máme informací a  materiálů z_archivu velmi málo, prameny jsou prostě skoupé. Přivítám cokoliv z těchto dob (i z jiných), co pomůže historii těch let obohatit, zpřesnit. Snímky, letáky, plakáty, vstupenky, osobní vzpomínky, prostě cokoliv Předem děkuje autor Toulek Oprava a  omluva: V  minulém, prosincovém čísle jsme v  článku na str. 18 (Toulky...) omylem špatně datovali snímek cvičícího žactva. Snímek není z  let šedesátých, ale až osmdesátých. Autor i redakce se za chybu omlouvá. - nk -

Lékařská profese z jiné stránky Přinášíme vám pár řádků z pera profesora Andryska z jeho bohaté a dlouhé lékařské kariéry Velebný pane, pane ministře, posledních asi deset let pracuji jako primář nemocnice následné péče a s tímto postavením mne smiřuje souhlas se zaměřením na pomoc části našich nemocných s pokročilými stádii rakoviny. Naučil jsem se tu mnohé, především porozumět problémům našich nemocných seniorů a jednat s nimi tak, aby je naše lékařská péče těšila, pomáhala jim  a neobtěžovala. Pacienti mě začali mít rádi a  vesměs u  nich nacházím pochopení, třeba   proč se na pokoji musí aspoň do půl deváté svítit, aby nechodili spát „se slepicemi“! a pak nechtěli prášky na spaní v normální noční době. Zvyknul jsem si taky na různá oslovení staršími pacientkami jako - pane inženýre, pane správce, velebný pane, ale jednou mi jedna babička řekla pane ministře a  to jsem se už neovládl a zařval, že snad jsem slušný člověk a tuto titulaturu si vyprošuji. Inu ne každý můžeme dělat cokoliv. Měšický zpravodaj - 27

Znásilnění stojednaleté babičky Vzpomínám na jednu naší snad nejstarší pacientku, která se právě dožívala 101 let. Byla to roztomilá stařenka se kterou jsem se každé ráno zdravil, dotazoval na zdraví a snažil se do toho vložit i něco veselého. Mimochodem, pochopení jednoduchého vtipu je poměrně přesnou informací o duševním stavu nemocného Až jednou, měl jsem nedělní službu a ráno obcházím pokoje nemocných  a kontroluji jejich stav. Přijdu na pokoj naší seniorky a jak jsem zvyklý, zahlaholím: „Tak, jak se daří naší juniorce, dobré ráno.“ „Máte ale  drzost, pane inženýre, takhle ke mně přijít. Podívejte se, do jakého jste mne přivedl stavu! Co já mám říci své mamince!“ Inu, překvapilo mne jaký jsem to zvrhlík, ještě, že se to nedozvěděly naše sdělovací prostředky typu Aha, Šípu, Blesku nebo stanice Nova, ty by si na tom zgustly a měly o čem psát. Konec je ale smutný, babička další den utekla do parku s voláním „Na poště hoří!“ a pak do tří dnů zemřela. A pak že na takovém oddělení je jednotvárná služba. Oskar Andrýsek P.S. Dovolte, abych touto cestou ještě jednou popřál i za všechny spoluobčany Měšic, autorovi výše uvedeného příspěvku Prof. Oskaru Andrýskovi, primáři naší nemocnice, k  jeho neuvěřitelným 80. narozeninám pevné zdraví a  ještě mnoho let prožitých spolu s námi v naší krásné obci. Jiří Bejlek

Napsali jste nám Jsem velice ráda, že naše obec má svůj „Měšický zpravodaj“, protože tím je mě také umožněno, abych mohla zveřejnit své poděkování. 17. prosince 2010 jsem se dostala ve svém bytě ve večerních hodinách do dosti špatného zdravotního stavu. Jen díky dobrým sousedům, tj. p.  Kyndrovi, Petrušce Vargové a  hlavně její mamince Petrušce Hrotákové, pohotové naší obecní policii Lídě Žembery, Janu Chrastilovi a  zdravotnímu personálu Brandýské nemocnice – jejich rychlému zásahu, mohu opět žít a  chodit krásnými Měšicemi. Všem těmto zachráncům jsem velice vděčná. Výše jmenovaných jsem si vždy vážila již dříve, ale nyní je to mnohokrát více. Je důležité mít dobré sousedy a kde tomu tak není, snažte se je získat. V této složité době je to velký dar. S poděkováním Eva Chadrabová, Měšická 37

Měšický zpravodaj - 28

KUCHAŘKA NAŠÍ VESNICE

Dnes si uvaříme polévku, která se báječně hodí do tohoto zimního počasí. Zahřeje a zasytí a je velice dobrá.

SÝROVÁ POLÉVKA S MAKARÓNY Budeme potřebovat 1,5 l vody nebo vývaru asi 100 g taveného sýra, sůl, lžičku sladké papriky, jíšku z másla a mouky, makaróny a pažitku. Připravíme jíšku, přidáme na kostičky nakrájený sýr, papriku, podlijeme trochou studené vody nebo vývaru a na mírném ohni mícháme až se sýr rozpustí. Přilijeme zbylý vývar, osolíme a za stálého míchání povaříme asi 20 minut. Do hotové polévky dáme v osolené vodě uvařené a nakrájené makaróny a pažitku. A k horkému čaji si uděláme RYCHLOU MERUŇKOVOU BUCHTU Do mísy dáme postupně 40 dkg polohrubé mouky, 20 dkg práškového cukru, 3 vejce, 2 lžičky jedlé sody, 2 dl oleje, sklenici zavařených meruněk, které rozmixujeme i se šťávou. Důkladně promícháme a nalijeme na tukem vymazaný a moukou vysypaný plech s vyšším okrajem. Po upečení můžeme jenom pocukrovat nebo polít polevou. Obojí je moc chutné. Dobrou chuť Lála

Z kultury a sportu

Skautský oddíl světlušek - Štik přijímá nové členky! Přijímáme dívky od 1. do 3. třídy. Schůzky jsou každý čtvrtek od 16:30 do 18:00 v klubovně v Areálu zdraví v Líbeznicích. Na schůzkách hrajeme hry, které rozvíjejí schopnosti a  zdokonalují znalosti dívek například v oblastech první pomoci, poznávání přírody, orientace apod. Vše hravou formou. Podnikáme výlety a v létě čtrnáctidenní tábor. V případě zájmu se prosím ozvěte vedoucí oddílu – Kláře Musilové (Ještěrce). Tel. 604 567 331, e-mail: [email protected] Měšický zpravodaj - 29

CHYSTÁME PRO VÁS ......  

Vážení občané, v  sobotu 19. 2. 2011 proběhly zabijačkové hody ve stodole bývalého statku. Dobrého jídla, pití a  super muziky bylo dost pro každého. Legrace a zábava nebrala konce, prostě hody se vším všudy. Moc nás to jako pořadatele těší a tak díky vaší účasti a spokojenosti se pomalu a  jistě „MĚŠICKÁ ZABIJAČKA“ stává tradiční akcí pořádanou v naší obci. Tento rok jsme pro vás přichystali i další akce a věříme, že se vám budou líbit a budete se s námi dobře bavit. Možná společně obnovíme i další tradiční akci po které si u nás někteří občané posteskli a která v  minulosti bývala v  Měšicích tradicí tak jako v  mnoha okolních obcích a  to pořádnou velkou pouť. Každopádně v první polovině roku proběhne „COUNTRY BÁL“ na kterém vás pobaví skvělá country kapela, ale i  super atrakce „elektrický býk“ (to bude velká legrace). Dále chystáme již zmiňovanou pouť, která by měla proběhnout 17.-18. června pod názvem „MĚŠICKÁ SVATOANTONÍNSKÁ POUŤ“, na které bude úplně všechno na co si vzpomenete, prostě pouť se vším všudy a  pokud se vydaří a  bude se vám líbit, mohla by se do budoucna stát další tradiční akcí naší obce. Pokusíme se ohledně Měšické pouti oslovit i ostatní spolky působící u nás a také náš Obecní úřad, protože na takovou „obr“ náročnou akci si sice troufáme, ale myslíme si, že by se na ní měli podílet všechny činné spolky naší obce a také náš Obecní úřad. Pak by to mělo dopadnout tak jak zpívá v jedné staré pohádce pan Werich: „ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady udělají.... VELKOU MĚŠICKOU POUŤ“. No uvidíme, snad se to podaří. I když jsme v počátku působení našeho spolku čelili různému nepříjemnému napadání a hanění naší činnosti jak od některých občanů, tak i od některých místních spolků, myslíme si, že už mnozí z nich pochopili, že tady opravdu nejde o „soutěžení“, nebo „kapsování“, ale o to aby se občané Měšic bavili a měli se kde bavit. Jde o to aby obec Měšice měla svoje tradiční akce a ty zachovala pro další generace a především o úsilí a celkový rozvoj kulturního dění v naší obci. O tom, že to myslíme naprosto vážně, svědčí i to, že jsme se v  minulém roce zaregistrovali na ministerstvu vnitra jako občanské sdružení a  požádali jsme obec Měšice o poskytnutí pronájmu objektu stodoly v bývalém statku, kde se pomalu, svépomocí a na vlastní náklady snažíme vytvořit provizorní prostor pro setkávání občanů všech věkových kategorií. V  naší obci bohužel není žádný kulturní dům, nebo alespoň odpovídající sál, kde by se mohli občané setkávat a  tak se budeme snažit tento vážný nedostatek suplovat naší „Měšickou stodolou“. Představu máme jasnou, sil zatím dost, ale to v dnešní době a vzhledem ke stavu objektu stodoly prostě bez financí nestačí. Především se musí opravit podlaha stodoly a pak další a další. Přesto jsme stodolu za pár měsíců alespoň z toho nejhoršího dostali a ti z vás co jí navštívili to určitě potvrdí. Každopádně budeme pokračovat a přivítáme jakýkoliv nápad či pomoc při úpravě stodoly, ve které by se nakonec mohly konat nejen zabijačky a country zábavy, ale i plesy, dětské karnevaly a bály. Ale zpět k tomu co pro vás chystáme. Nejbližší akce kterou pro vás chystáme, je jednodenní výlet 16. 4. 2011 „Z MĚŠIC DO MĚŠIC“. Jediné Měšice, které jsme v  naší republice našli, jsou Měšice u Tábora, které dříve bývaly samostatnou obcí a nyní jsou částí tohoto husitského města. Dokonce tam mají Měšický zpravodaj - 30

tak jako my Měšický zámek, který dříve býval tvrzí. Zájemci o tento bezva výlet si mohou telefonicky rezervovat „palubní lístky“ na tel. č.: 721 420 994, k vyzvednutí a k zaplacení budou od 1. 3. 2011 do 10. 4. 2011 v železářství vedle obecního úřadu, ul. Hlavní v Měšicích. „Palubní lístek“ bude stát pouhých 198 Kč a v jeho ceně bude zahrnuta doprava luxusním busem se stevardkou a stevardem, kteří se o vás budou starat po celou dobu cesty. Dále v ceně bude zahrnut oběd v Táboře a vstup do zámku v Měšicích u Tábora. Po celou dobu na vaše přání bude v  autobuse vyhrávat harmonikář a  během cesty dostanete zdarma Odjezd z Měšic do Měšic je plánovaný na 7:30 hod malé občerstvení jako v letadle. od obecního úřadu a návrat Z Měšic do Měšic je plánovaný v 18:30 hod. Doufáme, že se vám nápad líbí, a že mnoho z vás bude chtít aspoň na chvíli se z Měšic podívat někam jinam, třeba do Měšic. Podrobnosti naleznete na internetových stránkách naší obce a v letácích, které vám brzy doručíme. Ještě jednou děkujeme za vaší přízeň a na viděnou na akcích. Měšický zabijačkový tým

Vítání jara Jaro a  Velikonoce tento rok u  nás v  Měšicích uvítáme trochu později než jiné roky, protože i letošní Velikonoce jsou v pozdějším termínu. Naši slavnostně ozdobenou břízku letos vztyčíme v sobotu 16. dubna ve 14:00 hodin před Obecním úřadem. Zveme všechny děti i rodiče přijďte si zase po roce a dlouhé zimě pověsit na břízku to své malované vajíčko, připít si na brzký příchod jara a v neposlední řadě poklábosit se sousedy. Udělejte si po dobrém sobotním obědě čas na malou a  krátkou procházku. Vezměte s  sebou malované vejce a  třeba i  svého čtyřnohého miláčka a  „zabijete tím tři mouchy jednou ranou“. Vyvenčíte své děti a psa, uděláte něco pro své zdraví a přispějete k výzdobě naší obce. Těšíme se na vás, přijďte mezi nás, organizátoři akce.

KLUB ŽEN Již delší dobu jsem vás neinformovala o činnosti našeho Klubu a přitom se pořád něco děje. Samozřejmě se podílíme na všech akcích, které organizuje Obecní úřad pro naše občany a myslím, že nejdůležitější byla akce Rozsvěcení stromku, kde se, jako každoročně, naše ženy vyznamenaly. Napekly spoustu báječného cukroví po kterém se jen zaprášilo. Naší hlavní, celoroční činností je ovšem sbírka pro Charitu. Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří nám přispívají. Pro ty, kteří o nás ještě nevědí. Můžete nám nosit oblečení /dětské i dospělácké/, hračky, povlečení, ručníky, nádobí, prostě všechno, co se vám doma nehodí. Uděláte tím radost potřebným. Několikrát do roka odvážíme plné auto do Arcidiecéze v Praze 8. Věci můžete nosit kdykoliv do našeho Teska /pošta/ 1. patro vlevo na konci je chodbička a tam je můžete zanechat. Kdo máte chuť se s námi sejít, scházíme se každé pondělí v 18 hod., právě v 1. patře. Přijďte na kus řeči. Rády mezi sebou uvítáme nové tváře. Lála Langmayerová Měšický zpravodaj - 31

Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - Únor 2011. Ročník 8, číslo 1. Vychází v nákladu 650 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Anna Raková, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail: [email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad - 283 980 330 Obecní policie - 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 28. února 2011, příští číslo vyjde v dubnu 2011. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 32