Venture kapitál s účastí veřejných rozpočtů jako externí zdroj financování podnikatelských subjektů

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Venture kapitál s účastí veřejných rozpočtů jako externí zdroj financování podnikatelských subjektů Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Jan Vavřina, Ph.D.

Bc. Lucie Fuksová

Brno 2013

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, panu Ing. Janu Vavřinovi, Ph.D. za jeho cenné rady a připomínky a především za jeho ochotu a věnovaný čas. Dále děkuji účastníkům dotazníkového šetření, bez jejichž pomoci by diplomová práce nemohla vzniknout. Ráda bych také poděkovala své rodině a svým nejbližším za jejich podporu během celého studia.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Venture kapitál s účastí veřejných rozpočtů jako externí zdroj financování podnikatelských subjektů“ vypracovala samostatně pod odborným vedením pana Ing. Jana Vavřiny, Ph.D. a za použití odborné literatury a informačních zdrojů uvedených v kapitole Seznam literatury. V Brně dne 23. května 2013

__________________

Abstract Fuksová, L. Venture capital with the participation of public budgets as an external source of financing businesses. Brno, 2013. Diploma thesis. Mendel university in Brno. This thesis deals with the topic of venture capital as an alternative source of business entities. The Czech Republic is now developing this form of financing in the form of a new institution called the Seed Fund, which is part of the Ministry of Trade and Industry to support small and medium-sized enterprises. The aim is to analyze the potential of venture capital with the participation of public budgets in the Czech Republic and identify the key factors affecting the businesses in deciding on the method of financing. Keywords venture capital, a form of financing small and medium enterprises, Seed Fund, public budgets

Abstrakt Fuksová, L. Venture kapitál s účastí veřejných rozpočtů jako externí zdroj financování podnikatelských subjektů. Brno, 2013. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Diplomová práce se věnuje tématu venture kapitálu jako alternativnímu zdroji podnikatelských subjektů. V České republice se nyní tato forma financování rozvíjí v podobě nové instituce zvané Seed fond, jež je součástí programu Ministersva průmyslu a obchodu pro podporu malých a středních podnikatelů. Cílem práce je analýza potenciálu venture kapitálu s účastí veřejných rozpočtů v České republice a identifikace klíčových faktorů ovlivňujících podnikatelské subjekty při rozhodování o způsobu financování. Klíčová slova venture kapitál, forma financování, malé a střední podniky, Seed fond, veřejné rozpočty

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

10

2

Cíl práce a metodika

12

3

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 12

2.2

Metodika .................................................................................................. 13

2.2.1

Primární šetření a tvorba dotazníku................................................ 14

2.2.2

Výpočet ekonomických ukazatelů.................................................... 14

2.2.3

Identifikace závislostí a ověřování hypotéz ..................................... 16

2.2.4

Shluková analýza.............................................................................. 17

2.2.5

Faktorová analýza ............................................................................18

Literární přehled 3.1

20

Zdroje financování podniku ................................................................... 20

3.1.1

Vlastní zdroje .................................................................................. 20

3.1.2

Cizí zdroje ......................................................................................... 21

3.1.3

Alternativní formy financování ....................................................... 21

3.2

Charakteristika venture kapitálu ............................................................ 22

3.3

Kategorie venture kapitálových investic ................................................ 24

3.4

Subjekty na venture kapitálovém trhu ................................................... 26

3.4.1

Primární investoři ........................................................................... 27

3.4.2

Fondy rizikového kapitálu .............................................................. 29

3.4.3

Manažerské společnosti .................................................................. 29

3.4.4

Cílové společnosti ........................................................................... 30

3.5

Proces financování venture kapitálem ................................................... 30

3.6

Výhody a nevýhody venture kapitálových investic ................................ 33

3.7

Historie a vývoj venture kapitálu ........................................................... 35

3.7.1

Spojené státy americké ................................................................... 35

3.7.2

Evropa a vznik EVCA ...................................................................... 36

3.7.3

Situace v ČR a CVCA ........................................................................37

3.8

Podpora venture kapitálových investic ze strany státu .......................... 38

Obsah

6

3.8.1 3.9

4

Seed fond ......................................................................................... 38

Charakteristika malých a středních podniků ......................................... 40

3.9.1

Vývoj počtu MSP .............................................................................. 41

3.9.2

Struktura MSP dle odvětví CZ-NACE ............................................. 42

3.9.3

Zaměstnanost a mzdové náklady .................................................... 43

3.9.4

Ekonomické ukazatele .................................................................... 44

3.9.5

Investice a státní podpora MSP ...................................................... 46

Vlastní práce 4.1

47

Identifikace zájmu podnikatelů o VC s účastí státu ............................... 48

4.1.1

Výsledky dotazníkového šetření ..................................................... 48

4.2

Analýza vybraných finančních ukazatelů ............................................... 56

4.3

Identifikace závislostí zkoumaných faktorů ........................................... 59

4.4

Shluková analýza .................................................................................... 69

4.4.1

Shluková analýza podniků se zájmem o Seed fond ........................ 70

4.4.2

Shluková analýza podniků bez zájmu o Seed fond ......................... 72

4.5

Faktorová analýza ................................................................................... 74

5

Diskuze

80

6

Závěr

87

7

Seznam literatury

89

Přílohy

94

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18 Obr. 19 Obr. 20 Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23 Obr. 24 Obr. 25 Obr. 26 Obr. 27 Obr. 28 Obr. 29 Obr. 30 Obr. 31 Obr. 32 Obr. 33 Obr. 34

Vývoj počtu malých a střední ch podniků v ČR v letech 2005-2012 MSP dle odvětví CZ-NACE Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR Vývoj mzdových nákladů MSP v ČR Výkony a účetní přidaná hodnota MSP v ČR Rozdělení respondentů dle odvětví CZ-NACE Rozdělení respondentů dle délky podnikání Rozdělení respondentů dle velikosti podniku Bariéry podnikání řazené dle obtížnosti Rozdělení respondentů dle převažující formy financování Rozdělení respondentů dle důvodu nevyužívání cizích zdrojů financování Druh a účel dotace využívané respondenty Rozdělení respondentů dle znalosti alternativních forem financování Rozdělení respondentů dle zájmu o financování formou Seed fondu Identifikované výhody financování pomocí Seed fondu Identifikované nevýhody financování pomocí Seed fondu Rozdělení respondentů dle velikosti celkových závazků Rozdělení respondentů dle velikosti dluhu na vlastním kapitálu Rozdělení respondentů dle velikosti rentability tržeb Rozdělení respondentů dle výše jejich zisku před úroky a daněmi Rozdělení respondentů dle velikosti Infa spreadu Dendrogram shluků firem, které by využily SF (A) Dendrogram shluků firem, které by nevyužily SF (B) Graf vlastních čísel faktorové analýzy A Vývoj VC investic v USA Vývoj VC investic v Evropě Vývoj VC investic v ČR Vývoj VC projektů v ČR Schéma fungování Seed fondu Vývoj podnikatelských subjektů v ČR Velké podniky v ČR dle odvětví CZ-NACE v roce 2012 Graf vzdáleností spojení ve shlukové analýze (A) Graf vzdáleností spojení ve shlukové analýze (B) Graf vlastních čísel faktorové analýzy B

42 42 43 44 45 49 49 50 51 52 52 53 54 54 55 56 57 57 58 58 59 70 72 75 100 100 101 101 102 107 107 111 111 78

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20 Tab. 21 Tab. 22 Tab. 23 Tab. 24 Tab. 25 Tab. 26 Tab. 27

Definice MSP Počet ekonomických subjektů v roce 2012 (v tis.) Poskytnuté dotace v ČR v roce 2011 Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 1 Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 2 Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 3 (a) Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 3 (b) Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 4 Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 5 Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 6 Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 7 Shrnutí 1 Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 8 Výsledná tabulka výzkumné otázky č. 9 Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 10 Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 11 Shrnutí 2 Členové shluku 1-3 (A) Charakteristika jednotlivých shluků Členové shluku 1-4 (B) Charakteristika jednotlivých shluků Tabulka vlastních čísel faktorové analýzy A Faktorové zátěže s rotací A Faktory A Tabulka vlastních čísel faktorové analýzy B Faktorové zátěže s rotací B Faktory B

41 41 47 60 60 61 61 61 62 63 63 64 65 65 66 66 67 71 71 73 74 75 76 77 78 78 79

Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek CVCA

Czech Private Equity and Venture Capital Association

CZ

Cizí zdroje

EBITDA

Zisk před úroky a zdaněním

EU

Evropská Unie

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MSP

Malé a střední podniky

NVCA

National Venture Capital Association

OPPI

Operační program Podnikání a inovace

ROS

Rentabilita tržeb

SF

Seed fond

VC

Venture kapitál

VK

Vlastní kapitál

9

Úvod

10

1 Úvod „Co je to podnikání? To je velmi jednoduchá otázka. Jsou to peníze ostatních lidí.“ Alexandr Dumas, La Question d´Argrent Jak ale získat tyto peníze je jedna z otázek, která provádí každého podnikatele na každém kroku. Od chvíle, kdy se mu v hlavě zrodil dobrý nápad, řeší kde na jeho realizaci získat dostatečný kapitál. Tato fáze životního cyklu většinou patří k rozhodujícím okamžikům. Pro vznikající firmy a pro rizikové projekty jsou komerčními bankami nastavena poněkud přísnější pravidla než pro již zaběhnuté úspěšné firmy s dobrým potenciálem a banky mnohdy odmítají poskytnout úvěr firmám bez historie a bez možnosti ručení. Pokud je podnikatel úspěšný, tento problém už ho nadále netrápí, pokud je tomu naopak a jeho činnost vykazuje pouze červená čísla, provází ho až do doby, kdy je nucen podnikání ukončit. V České republice jsou tak hlavními zdroji financování malých a středních podniků především vklady a podíly zakladatelů, vlastníků a spoluvlastníků, půjčky, úvěry a další. Další možností jsou v poslední době také dotační programy, bez kterých by mnozí podnikatelé, zejména čeští zemědělci, nemohly existovat. Nicméně i tento způsob získání kapitálu má své nevýhody, a to potřebu určitého způsobu předfinancování, neboť poskytují finanční prostředky zpětně. Ve vyspělých státech jsou společnosti podporované rizikovým kapitálem, někdy známým pod pojmem venture kapital. Podstatou investování do podniku formou rizikového kapitálu je přímý vstup do základního jmění firmy a představuje tedy partnerství podnikatele a investora. Podnikatel tak relativně snadno získá nejen potřebný kapitál, ale také odborné znalosti a mnohaleté zkušenosti investora. To vše navíc bez omezování rozhodovacími pravomocemi investora, které jsou zúženy pouze na přijímání zásadních rozhodnutích. Pro investora potom v případě úspěchu firmy může jeho menšinový podíl představovat i několikanásobné zhodnocení investice. V České republice je ale bohužel relativně málo zdrojů informací o tomto způsobu financování. Mezi nejucelenější z nich patří, tzv. Czech Priváte Equity and Venture Capital Association, neboli CVCA, což je asociace, která zastupuje společnosti působící v oblasti rizikového kapitálu. Jejím hlavním cílem je propagace a poskytování informací těm firmám, které by rizikový kapitál mohly využívat. Nedostatek informací o alternativách získávání kapitálu a nesnadné nalézání vhodných investorů totiž vedou k tomu, že čeští podnikatelé dávají přednost standardním a osvědčeným způsobům získávání kapitálových zdrojů, bez potenciálu získání přínosů spojených se vstupem venture kapitálové investice. Z iniciativy Ministerstva průmyslu a obchodu vznikl v České republice nový projekt s názvem Seed fond. Jeho cílem je nastartovat financování začínajících i rozvíjejících se podniků prostřednictvím venture kapitálu s účastí veřejných

Úvod

11

rozpočtů. Snaží se tak podporovat nejen začínající podnikatele ale rozložením rizika i soukromé investory, kteří by jinak svoji investici nezahájili.


12

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem této práce by měla být identifikace potenciálu alternativní formy financování formou rizikového kapitálu se spoluúčastí veřejných výdajů vzhledem k odvětví hospodářské činnosti malých a středních podniků v České republice. Tento způsob financování je v České republice doposud málo rozšířený, proto by se práce měla také zaměřovat na jeho výhody a nevýhody, upozornit na kritická místa při získávání tohoto kapitálu z pohledu investora ale především z pohledu podnikatele. Vzhledem k tomu, že rizikový kapitál je v České republice pro začínající firmy prakticky nedostupný, jsou české firmy ve značné konkurenční nevýhodě oproti zahraničním firmám, kterým jsou alternativní formy financování běžně přístupné. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce tuto situaci změnit a nastartovat rozvoj rizikového kapitálu pomocí tzv. Seed fondů. Je to veřejný projekt, jehož součástí je fond rizikového kapitálu, který bude společně se soukromými osobami investovat do dobrých podnikatelských nápadů. Dalším projektem, který by měl být stejně jako Seed fond hrazen ze zdrojů Evropské unie, je CzechEkoSystem, který pomůže vyhledávat firmy, do kterých by mohl fond investovat. Dílčím cílem diplomové práce by proto mělo být zhodnocení zájmu o využívání této alternativní formy rozvoje podnikatelské činnosti prostřednictvím výběrového souboru malých a středních podniků se sídlem v ČR. V souladu s tímto cílem byly vysloveny následující výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 Je zájem o financování podniku prostřednictvím Seed fondu závislý na převládající podnikatelské činnosti? Výzkumná otázka 2 Je zájem o financování podniku prostřednictvím Seed fondu závislý na délce podnikání? Výzkumná otázka 3 Je zájem o financování podniku prostřednictvím Seed fondu závislý na velikosti podniku?


13

Výzkumná otázka 4 Je zájem o financování podniku prostřednictvím Seed fondu závislý na dosavadní formě financování podniku? Výzkumná otázka 5 Je zájem o financování podniku prostřednictvím Seed fondu závislý na důvodu nevyužívání externích zdrojů financování? Výzkumná otázka 6 Je zájem o financování podniku prostřednictvím Seed fondu závislý na aktivitě ohledně využívání dotací. Výzkumná otázka 7 Je zájem o financování podniku prostřednictvím Seed fondu závislý na znalosti alternativních forem financování?

2.2 Metodika Pro splnění cíle bylo nutné nastudovat odbornou literaturu ohledně venture kapitálových investic, pročíst články týkající se nového projektu Seed fond a také prozkoumat různé statistiky využívání rizikového kapitálu v České republice, ale i v Evropské unii a Spojených státech. Na základě sběru sekundárních dat z českých i zahraničních zdrojů byla metodou analýzy a syntézy zpracována teoretická část, jejíž poznatky byly následně aplikovány v části praktické. Praktická část se věnuje primárnímu dotazníkovému šetření a sběru sekundárních dat týkajících se základních charakteristik podniku, včetně některých finančních ukazatelů. Na základě těchto dat bylo provedeno testování závislostí za účelem zjištění potenciálu nové formy financování podniku prostřednictvím Seed fondu a rizikového kapitálu jako takového. Jako nástroj snadnější interpretace dat je v práci využita shluková analýza, která vytváří tzv. shluky dotazovaných subjektů, po ní následuje faktorová analýza, která redukuje počet zkoumaných proměnných. V diskuzní části jsou dosažené výsledky znovu shrnuty, okomentovány a konfrontovány se získanými poznatky různých autorů z části teoretické. Krom toho je nutné zohlednit informace dodatečně získané studiem již uskutečněných výzkumů a prací na podobné téma. Závěr práce stručně vystihuje, co bylo jejím cílem, zda byl tento splněn a jaké dodatečné poznatky práce přinesla.


2.2.1

14

Primární šetření a tvorba dotazníku

Dílčím cílem práce je zhodnocení zájmu o alternativní formu financování, a proto je nutné oslovit výběrový soubor malých a středních podniků v České republice formou dotazníkového šetření. Příprava dotazníku je velice důležitou etapou práce, neboť jeho neodpovídající obsah nebo nevhodná formulace otázek mohou být příčinnou závažných posunů ve zjištěních, které v dalších etapách již nelze eliminovat, a budoucí zjištění nemusí být použitelná. Vzhledem k tomu, že dotazník hraje hlavní roli v procesu sběru dat, měl by splňovat určité předpoklady, jež mají na jeho kvalitu zásadní vliv. Měl by být přehledný a sestaven tak, aby měl respondent zájem být součástí výzkumu. Z toho důvodu je důležitý nejen jeho obsah – měl by obsahovat pouze validní a reliabilní proměnné, ale také časová náročnost – jeho vyplnění by nemělo trvat déle než deset minut. Nejdůležitější je formulace otázek, která by měla být jednoduchá, nezavádějící a co nejpřesnější ve vztahu k výzkumnému problému a eliminaci možných chyb pramenících ze špatně zformulovaných otázek. Otázky je proto vhodné předem otestovat. Neméně důležitá je posloupnost a logické řazení otázek. Pokud je to možné, první otázky by měly v respondentovi vzbudit zájem, naopak složité otázky patří až na závěr, aby se respondenti necítili ohroženi (Kotler, 2007). Dotazník je zpracován v elektronické podobě univerzitním systémem Umbrela a stejnou formou zasílán podnikatelským subjektům vybraným ze seznamu příjemců dotací nejmenované společnosti zprostředkovávající dotace.

2.2.2

Výpočet ekonomických ukazatelů

Podnikatelské subjekty, které jsou podrobeny dotazníkovému šetření, jsou hodnoceny také z hlediska ekonomických ukazatelů. Pozornost je věnována především ukazatelům týkajících se zadluženosti, kapitálové struktury a hospodářského výsledku. Patří sem celkové závazky, poměr cizích zdrojů na vlastním kapitálu, zisk před zdaněním a před odečtením úroků, velikost ročního obratu a rentabilita tržeb. Dalším ukazatelem je velikost Infa spreadu, což je velikost rozdílu mezi rentabilitou vlastního kapitálu a alternativním nákladem na kapitál. Ukazatel byl vypočítán pomocí aplikace Ministerstva průmyslu a obchodu, v níž byl také porovnán s průměrnou hodnotou v odvětví podle CZ-NACE (MPO, Benchmarkingový diagnostický systém, 2005). Hodnotu alternativních nákladů vlastního kapitálu re lze stanovit stavebnicovou metodou INFA podle manželů Neumaierových (2002): re = rf + rpodnik + rfinstr + rfinstab + rLA kde:  rf = sazba bezrizikového aktiva – určena pomocí výnosnosti státních dluhopisů se splatností 10 let, a to 4,84 %,


15

 rLA riziková přirážka za velikost podniku, dána velikostí vlastního kapitálu: VK v Kč

rLA

> 3 mld.

0%

< 100 mil.

5%

< 100 mil; 3 mld.>

viz vzorec

rLA 

(3mld .Kč  VK mldKč ) 2 168,2

 rpod = riziková přirážka za podnikatelské riziko (tvorbu EBIT), vychází z porovnávání rentability celkového vloženého kapitálu ROA se schopností nahrazovat úročený cizí kapitál kapitálem vlastním X 1: X 

ROA

rpod

>X

0%

<0

10 %

0 < ROA < X

viz vzorec

I C  D A

rpod 

( X  ROA) 2 (10 * X ) 2

 rfstab = přirážka za riziko finanční nestability daná ukazatelem běžné likvidity, kde XL je průměrná hodnota likvidity v odvětví: Běžná likvidita

rfstab

> XL

0%

<1

10%

< 1; XL>

viz vzorec

r fstab

( XL  BL ) 2  10 * ( XL  1) 2

 rfinstru = přirážka za riziko finanční struktury určená velikostí úrokového krytí

1

Úrokové krytí

rfinstru

>1

0%

<1

10%

A = aktiva, C = VK + bankovní úvěry + obligace, D = bankovní úvěry + obligace, I = úroky


2.2.3

16

Identifikace závislostí a ověřování hypotéz

Data získaná z primárního dotazníkového šetření i data sekundární je nutné podrobit testům závislosti. Podle Chrásky (2007) měření závislosti slovních znaků předpokládá jejich předcházející třídění ve zvolené dvojici znaků, v tomto případě v kontingenční tabulce o r řádcích a s sloupcích, z níž lze určit pouze intenzitu závislosti, nikoli její průběh. Pro každé pole kontingenční tabulky existuje dvojice četností – pozorovaná a vypočtená – jejichž rozdílnost se nazývá čtvercová kontingence neboli chí-kvadrát:

(1) Pomocí testu chí-kvadrát lze objektivně rozhodnout o existenci závislosti mezi dvěma sledovanými znaky. Pro měření závislosti dvojice slovních znaků bez ohledu na rozsah souboru či rozměry kontingenční tabulky se používá Pearsonův koeficient kontingence. Nabývá hodnot 0-1, přičemž hodnoty 1 nikdy nedosáhne.

(2) Výsledek testu závislosti určený pomocí Pearsonova koeficientu však nevypovídá o stupni této závislosti. Tuto vlastnost má Cramérův koeficient kontingence, který nabývá taktéž hodnot 0-1. Čím blíže je hodnotě 1, tím těsnější je závislost mezi pozorovanými znaky a naopak. Výraz minima ve jmenovateli vzorce udává menší z čísel, které vznikne zmenšením počtu řádků, resp. sloupců o jedna; n je celková četnost v kontingenční tabulce. Význam hodnot Cramérova koeficientu je následující:  mezi 0,0 až 0,1 ..... zanedbatelná závislost,  mezi 0,1 až 0,3 ..... slabá závislost,  mezi 0,3 až 0,7 ..... střední závislost,  mezi 0,7 až 1,0 ..... silná závislost.

(3)


17

V případě kontingenční tabulky se stejným počtem řádků a sloupců r=s bývá doporučován Čuprovův koeficient, který je možno vypočítat dle vzorce:

(4) Zvláštní případ čtvercové kontingenční tabulky, je asociační tabulka s alternativními znaky ano/ne. V tomto případě lze změřit vedle intenzity závislosti i její směr dle výsledného znaménka koeficientu asociace, jež nabývá hodnot -1 až +1. Hodnoty nxx představují součty jednotlivých řádků/sloupců. Výpočet koeficientu je následující:

(5) Další metodou zpracování dotazníkového šetření je testování statistických hypotéz, které Neubauer (2012) definuje jako metodu zpracování dat, jež umožní výsledky šetření zobecnit na celý základní soubor. Statistická nulová hypotéza H0 je stanovena jako předpoklad nezávislosti testovaných znaků, alternativní hypotéza H1 předpokládá existenci závislosti. Při testování závislosti je porovnávána vypočtená p-hodnota Pearsonova koeficientu kontingence se zvolenou hladinou významnosti α = 5 %. V případě, že je testovaná p-hodnota menší než 0,05, výsledkem je zamítnutí nulové hypotézy a přijetí hypotézy alternativní, a naopak.

2.2.4

Shluková analýza

Součástí zpracování získaných primárních a sekundárních dat je vícerozměrná statistická metoda umožňující snadnější interpretaci a klasifikaci struktury datového souboru, pro jejíž zpracování byl využit program Statistica Cz 10. Shluková analýza slouží ke třídění objektů do shluků, neboli klastrů tak, aby si objekty uvnitř jednoho shluku byly co nejvíce podobné na rozdíl od objektů ze dvou rozdílných shluků, které mají být co nejvíce odlišné. Základním předpokladem shlukové analýzy je bezrozměrnost vstupních proměnných a vzájemná nezávislost. Výsledky procesu shlukování mohou přinášet různá rozdělení objektů do shluků v závislosti na zvoleném algoritmu výpočtu, na zvolených proměnných nebo na míře vzdálenosti mezi objekty a shluky. Z toho důvodu je vhodné porovnávat různé výsledky, hodnotit je z hlediska úspěšnosti a ověřovat tak jejich platnost (tzv. validity asessment). Nejčastější metodou shlukové analýzy je hierarchické shlukování, jehož východiskem je vytvoření hierarchie skupin objektů postupným zjemňováním rozlišení jednotlivých segmentů. Celý proces spojování dílčích shluků v jednotlivých krocích v závislosti na jejich vzdálenosti je možné graficky vyjádřit binárním stromem - dendrogramem. Každý uzel tohoto stromu


18

představuje shluk, horizontální řezy jsou rozklady ze shlukovací sekvence, vertikální směr v dendrogramu představuje „vzdálenost“ mezi shluky. Podle způsobu výpočtu vzdálenosti mezi shluky se rozlišují různé metody hierarchického slučování. Velice efektivní je Wardova metoda, která vychází z analýzy rozptylu a minimalizuje heterogenitu shluků, tzn., že shluky se vytvářejí pomocí maximalizace vnitroshlukové homogenity. Výhodou hierarchické metody je optimální počet shluků, který není nutné znát předem, ale určuje se až dodatečně v průběhu shlukování intuitivně pomocí dendrogramu. Horizontálním řezem v místě, kde spojení dvou podshluků vykazuje velký rozdíl hloubek, dojde k rozpadu stromového grafu na několik shluků. K určení největší vzdálenosti mezi shluky a místa řezu slouží Graf rozvrhu shlukování. Pro definitivní určení počtu shluků je vhodné tuto metodu porovnat s metodou tzv. k-průměrů, která vyžaduje počet shluků určit před samotným výpočtem. Počet shluků, při němž se výsledky obou metod budou nejvíce shodovat, se dá považovat za optimální. Pokud také různá nastavení algoritmu výpočtu vykazují víceméně podobné výsledky, lze konstatovat, že v datovém souboru jsou shluky skutečně přítomné (Meloun, Militký, 2004; Řezanková, 2009).

2.2.5

Faktorová analýza

Faktorová analýza je další vícerozměrná analýza využívaná pro lepší interpretaci získaných dat. Jejím cílem je redukce nadbytečných informací obsažených ve velkém množství pozorovaných proměnných do několika nezávislých a co nejjednodušších tzv. faktorů, které budou dostatečně přesně reprodukovat a vysvětlovat naměřená data. Metoda využívá toho, že zkoumané proměnné spolu velmi úzce souvisí a vzájemně spolu korelují. To je také podmínka, kterou proměnné musí splňovat, aby mohla faktorová analýza být správně provedena a interpretována. Prvním krokem analýzy je určení, kolik faktorů je pro vysvětlení napozorovaných dat zapotřebí. Nejčastěji se k tomuto účelu používá KaisserGuttmanovo kritérium, kdy se nejdříve vypočítají vlastní hodnoty korelační matice při jedničkách v diagonále a počet faktorů určíme jako počet vlastních čísel větších než 1. Určený počet faktorů by měl vysvětlovat co nejvíce variability souboru, a to minimálně 60 %. Další pomůckou pro odvození počtu faktorů je grafické znázornění vlastních čísel pomocí tzv. sutinového grafu, kde v místě přechodu prudkého klesání do mírného, lze taktéž určit vhodný počet faktorů. Samotný proces odvození faktorů má dvě fáze – extrakci a rotaci. Pro extrakci faktorů se nejčastěji používá metoda hlavních os a pro její zvládnutí je nezbytná výpočetní technika. V tomto případě opět program Statistica Cz 10. Smyslem extrakce je z výchozí korelační matice získat daleko menší a přehlednější faktorovou matici. Pro ještě lepší interpretaci faktorů je na řadě druhá fáze analýzy rotace. Provádí se vynásobením původní matice nerotovaných faktorů transformační maticí. Nejpoužívanější metodou


19

ortogonální rotace je metoda varimax, která volí transformační matici takovou, aby součet rozptylů čtvercových faktorových zátěží v jednotlivých sloupcích byl minimální. Posledním krokem analýzy je interpretace získaných faktorů (Hebák, 2005).

Literární přehled

20

3 Literární přehled V následující části je nastudována problematika financování kapitálových výdajů pomocí rizikového kapitálu. Je zde objasněná jeho charakteristika, kategorie, subjekty i historický vývoj nejen v České republice. Na závěr kapitoly je nastíněné téma státní podpory venture kapitálu formou instituce Seed fondu a popsány vlastnosti malých a středních podnikatelských subjektů, jimž jsou prostředky fondu určeny.

3.1 Zdroje financování podniku Pro úspěšné založení podniku, jeho další rozvoj a realizaci investic je nutné shromáždit dostatečný objem finančních zdrojů. Za tímto účelem lze používat různé finanční zdroje; je ale nutné dbát na jejich strukturu, která by měla být přijatelná vzhledem k optimalizaci nákladů na kapitál, ale také ke stabilitě investic a podniku. Potřeba kapitálu se mění se zvolenou právní formou podnikání při zakládání společnosti, stejně jako s oborovým zamřením firmy a objemem produkce během její činnosti. Finanční trh nabízí řadu možností získání finančních zdrojů: navýšení kapitálu z vlastních zdrojů, navýšení kapitálu emisí akcií, emise obligací, vstup strategického partnera, vstup tichého společníka, bankovní úvěry, leasing, faktoring nebo forfaiting a prodej pohledávek. Při rozlišování těchto zdrojů je možné se řídit několika hledisky. Podle původu kapitálu rozlišujeme vnitřní (interní) financování, ve kterém je zdrojem kapitálu podniková hospodářská činnost a vnější (externí), při kterém kapitál přichází z vnějšku, mimo podnik. Jiné hledisko, podle kterého lze členit finanční zdroje, je časové. V tom případě se zdroje dělí na krátkodobé a dlouhodobé. Toto dělení by mělo korespondovat s dělením majetku, který je těmito zdroji kryt. Nejběžnější dělení používané také Kislingerovou (2010) je na vlastní a cizí zdroje:

3.1.1

Vlastní zdroje

Vlastní zdroje je možné podrobněji dělit na interní a externí. Financování z interních zdrojů bývá často nazýváno samofinancování a patří k němu logicky zisk a odpisy. Externími zdroji jsou pak hlavně vklady vlastníků. Při využívání zisku je velkou výhodou, že nedochází ke zvyšování objemu závazků a zároveň podniku. Při posilování vlastního kapitálu ziskem navíc nevzniká riziko zadluženosti. Tento způsob financování ale přináší i jisté nevýhody spojené s cenou vlastního kapitálu. Výše vyplácených dividend musí odpovídat míře rizika, kterou s sebou nestabilita zisku nese. Cena vlastního kapitálu je tak zpravidla vyšší než úroková míra dluhu a navíc zde neexistuje možnost využití daňového štítu, což vlastní kapitál ještě více zdražuje.


3.1.2

21

Cizí zdroje

K cizím zdrojům kapitálu řadí Veber a Srpová (2012) úvěry obchodní i bankovní a také emise dluhopisů. Společnosti tuto variantu financování využívají zejména v situacích, kdy nemají vlastní kapitál v potřebném objemu. Častějšími důvody jsou ale daňový štít a finanční páka. Cenou za používání jsou totiž placené úroky, které zahrnutím do nákladů snižují zisk a tím i daňové náklady; navíc použití cizích zdrojů může několikanásobně zvýšit rentabilitu vlastního kapitálu. Mezi další důvody patří například nutnost překlenout časový rozdíl mezi příjmy a výdaji, nebo pokud podnikatel nechce omezovat své řídící pravomoci. Samozřejmě existuje i druhá strana mince a použití cizího kapitálu má svá omezení. Cizí kapitál snižuje finanční stabilitu podniku zvyšováním jeho zadluženosti, navíc každý další dluh je obvykle dražší, neboť banky při svém rozhodování respektují faktor rizika. V období recese jsou fixní platby jistou přítěží oproti výplatě dividend, již lze pozastavit. V případě problémů se splácením úvěru může podnikatel ztratit kontrolu nad vlastnictvím zastaveného majetku a tím fakticky i nad svým podnikáním. Dotační programy V posledních letech patří tento způsob financování v prostředí české ekonomiky k velmi oblíbeným. Čeští podnikatelé mohou čerpat buď z národních programů, nebo ze strukturálních fondů EU. Mezičlánek toku peněžních prostředků z fondů Evropské unie ke konkrétním příjemcům finanční podpory tvoří tzv. operační programy - např. OPPI Operační program Podnikání a inovace (Strukturální fondy EU, 2012). U naprosté většiny tuzemských operačních programů může podnik prostředky ze strukturálních fondů získat až po úspěšném dokončení projektu a po předložení příslušných dokladů prokazující výši nákladů. Proto, jak uvádí Synek (2011), některé banky nabízí podnikům tzv. úvěrový příslib, který umožňuje při podání žádosti o dotaci prokázat finanční připravenost projekt realizovat. Další možností je tzv. předfinancování dotace v době mezi termíny a obdržením dotace.

3.1.3

Alternativní formy financování

Zejména ve startovní a růstové fázi podnikání se začínající podnikatelé potýkají s nedostatkem potřebného kapitálu. Kvůli chybějící historii nebo možnosti ručení nejsou schopny získat bankovní úvěr a neznalost nebo administrativní překážky mohou bránit v získání dotací ze strukturálních fondů. V tom případě mohou využít novější formy financování. Jednou z nich je leasing, jenž umožňuje užívání dlouhodobého majetku bez nutnosti jeho nákupu a bez potřebné hotovosti. Přestože je leasing dražší než jednorázové pořízení dlouhodobého majetku, leasingové platby jsou daňově uznatelným nákladem a šetří peníze oproti úvěru. Dalšími finančními nástroji jsou zerobondy (půjčky s nulovým kuponem), futures (předkupní smlouvy),


22

swaps (výměnné obchody na mezinárodních trzích) anebo opce (právo nebo povinnost na koupi nebo prodej finančních titulů, např. akcií, půjček, valut, swapů, futures aj.) (Synek, Kislingerová, 2010). Jako další zdroj financování se podnikům nabízí tiché společenství, kdy podnikatel získává vklady do podnikání od tzv. tichého společníka, kterým může být fyzická i právnická osoba. Takto lze získat poměrně vysoké peněžní vklady bez nutnosti dělit se o pravomoci řízení a to i v situacích, kdy jsou ostatní zdroje financování obtížně dostupné. Cenou za tuto výhodu je obvykle relativně vysoký požadovaný výnos, než jaké si účtují například věřitelé v případě úvěrů. V perspektivních malých a středních podnicích s výrazným růstovým potenciálem jsou na místě tzv. business angels, neboli obchodní andělé. Jsou to většinou úspěšní podnikatelé, kteří na určité období poskytují společnosti vlastní kapitál společně s odbornými znalostmi, osobními zkušenostmi, kontakty na partnery aj. Přesto, že se jedná o individuální investory, často se sdružují do sítí a investují společně (Veber, Srpová, 2012). Notoricky známou podobou obchodních andělů v České republice je například Ondřej Bartoš či Tomio Okamura, který s dalšími členy založil investiční fond jménem Credo Ventura. Vedle andělů existují také společnosti, které si kladou za cíl zprostředkovat kontakt mezi „andělem“ a nadějnými začínajícími podnikatelskými projekty – Business Angels Czech či Central European Advisory Group. Na evropské úrovni je to pak EBAN - The European Trade Association for Bussines Angels (IPodnikatel, 2011). Při financování rizikových projektů z externích zdrojů vzniká prostor pro vstup tzv. rizikového kapitálu neboli venture kapitálu. Tato forma financování je specifická tím, že vstupuje zásadně do vlastního kapitálu a jen na omezenou dobu. Pojem rizikový kapitál je ale vykládán různými autory různými způsoby. Více o této alternativě financování podniku v dalších kapitolách.

3.2 Charakteristika venture kapitálu Venture kapitál, někdy také rizikový kapitál, je v našem prostředí chápán jako jedna z forem financování především začínajících podniků formou navýšení jejich základního jmění. Nejedná se tedy o rizikové projekty v pravém slova smyslu; v názvu se pouze odráží vnímání vyššího rizika začínajících podnikatelů. Smyslem společnosti sdružující venture kapitál je dosáhnout vyšší průměrné zhodnocení investovaného kapitálu, než umožňuje kapitálový trh. Za tímto účelem jsou vytvářené fondy venture kapitálu, které shromažďují finanční prostředky od investorů pro účely investování. Zjednodušeně řečeno se jedná o partnerství mezi podnikem nebo podnikatelem a venture kapitálovým fondem, kdy obě strany získávají určité výhody. Jde o středně až dlouhodobý kapitál investovaný formou kapitálového vstupu do společnosti. Fond tedy vkládá peníze do společnosti, čímž získává dohodnutý podíl na základním kapitálu podniku, a to buď formou akciového kapitálu, nebo kmenových akcií (Nývltová, Režňáková, 2007).


23

Rizikový kapitál bývá často spojován s pojmem soukromý kapitál neboli private equity. Caselli (2010) ve své knize uvádí rozdíly mezi americkou a evropskou definicí rizikového a rozvojového kapitálu. Zatímco ve Spojených státech amerických je private equity pojmenování pro zakončení investice, tedy manažerské odkupy, evropská interpretace považuje private equity jako obecné označení pro financování podniku ve všech jeho fázích. Rozdíl je i ve vnímání venture kapitálu. Americká verze jím označuje počáteční i rozvojovou fázi, kdežto v Evropě je venture kapitálem označena pouze počáteční fáze podniku. „Budeme-li se blíže zabývat definicemi private equity a venture kapitálu, můžeme se shodnout na následujícím vysvětlení. V obou případech jde o investici do veřejně neobchodovatelné společnosti, za kterou investor získá podíl na základním kapitálu. Pojem private equity v sobě zahrnuje odkupy firem firemním (buy-out), nebo externím managementem (buy-in), ale i venture kapitál, což je kapitál investovaný do založení (seed), rozběhu (start-up) nebo dalšího rozvoje podniku (tzv. rozvojový kapitál).“ (CVCA, 2010) Od běžného investičního procesu se fond venture kapitálu liší především tím, že vedle potřebných financí poskytuje společnostem také odbornou pomoc, což bývá patřičně nazýváno princip „chytrých peněz“. Cílem fondů totiž není jenom vyčkávat na zhodnocení své investice, nýbrž také tomuto zhodnocení pomoci s využitím svých znalostí, zkušeností a cenných kontaktů. „Právě odborné znalosti, které s sebou investor přináší, mají mnohdy pro rozvoj firmy větší význam, než samotné investiční prostředky.“ (Business Info, 2009) „Může jít o aktivní posílení týmu ve vrcholových manažerských pozicích nebo pasivní roli poradce ve finanční oblasti. Investor většinou firmu obohatí o kontakty, které mohou být přínosné v různých oblastech podnikání a při získávání nových zákazníků.“ (CVCA, 2010) Vyjmenované aspekty venture kapitálové investice jsou důvodem využití tohoto způsobu financování především začínajícími podniky pro financování raných stádií podnikání, rozvojových projektů, financování růstu k urychlení expanze podniku, nebo jako jeden z nástrojů rozšíření svého pracovního kapitálu při nedostatku vlastních úvěrových zdrojů. Protože jde většinou o investice do relativně mladých společností, které potřebují kapitál pro svůj rychlý rozvoj a které jsou tedy pro investory vysoce rizikové, používá se zde také pojem rizikový kapitál. Navíc investor nebo venture kapitálový fond nezískává pravomoci ve všech oblastech, nýbrž se jeho pravomoci omezují jen na právo veta v některých zásadních rozhodnutích. Odměnou investorovi za podstupování takového rizika může být v případě úspěchu firmy několikanásobné zhodnocení jeho vkladu ať už zpětným odkupem společnosti jinému investorovi nebo formou výplaty dividend. Naopak v případě neúspěchu nového projektu nebo firmy venture kapitálový investor ztrácí vložené prostředky. To je důvodem proč se při poskytování financí nerozhoduje podle záruk a zajištění splácení vložených prostředků, nýbrž především podle atraktivnosti podnikatelského záměru a předpokládanou schopností jeho tvůrců záměr úspěšně realizovat (Venture Fond, 2012).


24

3.3 Kategorie venture kapitálových investic V odborné literatuře se můžeme setkat s různými typy členění podle různých hledisek. Nejčastěji se ale používá členění dle fáze rozvoje podniku, jež je dle Dvořáka a Procházky (1998) následující: Předstartovní, zárodečné financování (seed capital) Jak je zřejmé z názvu, tento typ financování je určen pro podniky, které ještě neexistují, a produkt je ve fázi vývoje. Investor tedy napomáhá samotnému vzniku firmy a poskytuje finance podnikateli, který teprve vyvíjí prototyp výrobku. Takové investice jsou vysoce rizikové a vyžadují náročný přístup investora. Ve většině případů se jedná o projekty výzkumu, vývoje, testování, patentové ochrany a financování tržních průzkumů. Pomoc se může týkat ale také právního zajištění dodavatelských smluv, zpracování podnikatelského plánu, výběru týmu manažerů a dalších činností nutných při zakládání společnosti. O takové investice se většinou zajímají již zmínění business angels, kteří věří v úspěch nového produktu. Někdy se můžeme setkat také s názvem FFF, neboli friends, family and fools, což naznačuje, že mezi prvními účastníky na zakládání společnosti stojí vždy ti nejbližší z okolí – tedy rodina a přátelé. Startovní financování (start-up capital) Startovní financování je poskytováno firmě, která má připravený produkt, manažerský tým, organizační zabezpečení prodeje a jasně vymezený trh, na který hodlá proniknout. Investor tedy napomáhá ve financování důležitých výrobních a marketingových činností potřebných pro úspěšné zavedení výroby nových výrobků a jejich prodej. I přes stále velké riziko může investor dosáhnout výnosu až několik set milionů Kč. Financování počátečního rozvoje (early stage expansion capital) Financování počátečního rozvoje směřuje do firem, které sice mají dobrý potenciál dalšího rozvoje, ale k uskutečnění plánu mu chybí potřebné finance. Jedná se o podniky, které jsou na trhu méně než tři roky. Právě takovéto mladé podniky mívají problémy se získáváním úvěrů, protože nemají čím ručit. Prostředky získané od investora jsou použity především na rozvoj tržního podílu firmy a získávání nových zákazníků. Rozvojové financování (expansion capital) Tento typ financování je v Evropě nejčastější druh venture kapitálových investic. Je využíván hlavně k navýšení pracovního kapitálu firmy, která se nachází ve fázi expanze a růstu, má určitou historii a dobré hospodářské výsledky. Pomáhá při zavádění dalšího výrobku či služby, rozšiřování kapacity, vstupu na vzdálenější trh nebo na náklady spojené se získáním většího množství dodatečných finančních prostředků.


25

Záchranné financování (rescue capital) Záchranné financování nepatří mezi běžné typy venture kapitálové investice, nicméně je jednou z možností, jak zachránit společnost s vážnými finančními potížemi před jistým krachem. Předpokladem je ale plán, který má dobrý budoucí potenciál úspěchu. Náhradní financování (debt replacement capital) V tomto případě se jedná o pomoc společnostem, které mají vysoký podíl cizích zdrojů a s tím spojené negativní zatížení nákladovými úroky. Vstupem venture kapitálového investora se tak splácením dluhů firmy nahrazuje podíl cizích zdrojů vlastním kapitálem a zároveň dochází k navýšení základního kapitálu. Transakční financování (transaction capital) Toto označení se používá pro financování vlastnických transakcí v rámci společnosti (manažerské odkupy) nebo akvizic a fúzí. Vzhledem k tomu, že bývá velmi výnosný a riziko nižší než u ostatních forem VC, bývá často využíváno v konzervativní Evropě (BVCA, 2012). Financování akvizic (acquisition capital) Financování akvizic je výhodné pro investory averzní vůči riziku, které při takovéto transakci není příliš vysoké. Jedná se totiž o investici do nákupu části nebo většiny menší společnosti, která má za sebou obvykle několikaletou historii a investor je tak dopředu seznámen s finanční situací, schopností managementu ale i budoucím potenciálem společnosti. K tomuto typu investic řadíme tzv. manažerské odkupy. Manažerské odkupy Jedná se o financování odkupu fungující firmy stávajícím (MBO) nebo externím managementem (MBI). MBO – management buy-out je forma akvizice společnosti, kdy stávající management společnosti odkoupí kontrolní majetkový podíl v této společnosti od stávajícího vlastníka nebo vlastníků. Ve většině případů je důvodem pro takovou operaci názor stávajícího managementu společnosti, že dokáže díky svým znalostem a zkušenostem rozvíjet společnost lépe, pokud bude společnost vlastnicky kontrolovat. Management buy-in (MBI) je kapitál, který umožní vstoupit do společnosti manažerovi nebo skupině manažerů stojících mimo společnost. Jedná se o rizikovější typ odkupu než v případě odkupu vlastním managementem, protože externí investoři většinou nemají všechny detailní informace, jaké má vlastní management. Financovat tyto způsoby odkupu lze buď z vlastních zdrojů managementu, částečně pomocí úvěrového financování, nebo možnost soukromých zdrojů, kdy investor poskytne určitou výši prostředků k vlastním prostředkům managementu.


26

Existuje také kombinace těchto typů, kdy se odkupu účastní jak stávající management, tak i skupina manažerů stojící mimo společnost, zvaná management buyin-buyout (BIMBO). Kombinuje v sobě všechny výhody i nevýhody. Jelikož management ne vždy disponuje potřebným kapitálem, může si zbývající část vypůjčit, a tím využít finanční páku (leverage), neboli tzv. zadlužený odkup (Nývltová, Režňáková, 2007).

3.4 Subjekty na venture kapitálovém trhu Na venture kapitálovém trhu působí kromě strany nabídky a poptávky řada dalších subjektů, bez kterých by jen stěží tržní mechanismus fungoval správně. Stranu nabídky zde představují tzv. primární investoři, mezi které patří soukromí investoři, institucionální investoři (banky, penzijní fondy, apod.), ne/závislí investoři a státem podporované organizace. Na straně poptávky pak stojí nejčastěji začínající společnosti, nebo fyzické osoby, které poptávají investice pro uskutečnění svého podnikatelského záměru. Principem je výměna peněžních prostředků a podnikatelských nápadů za účelem jejich zhodnocení vlivem synergického efektu. Jelikož ale samotní investoři nejsou schopni sami získat potřebné informace pro výběr vhodné cílové společnosti, stojí mezi těmito subjekty fondy rizikového kapitálu a manažerské společnosti. Ve fondech jsou shromažďovány finanční prostředky od primárních investorů, které potom manažerská společnost spravuje a vyhledává potenciální klienty. Subjekty venture kapitálového trhu se člení následovně:  primární investoři – poskytují investované finanční prostředky, o soukromí – obchodní andělé, o nezávislí, o závislí, o částečně závislí, o státem podporované organizace,  fondy rizikového kapitálu – shromáždění prostředků primárních investorů,  investiční manažeři – správci fondů,  klientské společnosti – příjemci investic.


Obr. 1

3.4.1

27

Základní struktura trhu rizikového kapitálu Zdroj: Dvořák, Procházka, 1998 (vlastní zpracování)

Primární investoři

První skupinou, která působí na trhu rizikového kapitálu, jsou primární investoři, kteří sdružují peníze ve fondech rizikového kapitálu ze kterých je poté financována investiční činnost. Samotní investoři se ale aktivně nepodílejí na celém procesu investování. Osoba zakladatele nebo hlavního podílníka fondu ovlivňuje fungování fondu, svoje preference ohledně investice, míru rizika, kterou je ochoten podstoupit, výběr manažerské společnosti a další aspekty. Můžeme je dělit podle struktury managementu, podle vlastníků a podle formy poskytování kapitálu. Zdroj kapitálu může významně ovlivnit strukturu celé investiční transakce i styl práce investičních manažerů, protože jednotliví zakladatelé fondů sledují při umisťování svých investic rozdílné cíle. Patří sem např. institucionální investoři, domácnosti, soukromé osoby, fondy fondů nebo korporace (Dvořák, Procházka, 1998). Soukromí investoři – obchodní andělé Jak již bylo dříve zmíněno, obchodní andělé neboli business angels investují své soukromé prostředky přímo do cílových společností. Pro případ rozsáhlejší investice nebo diverzifikace rizika bývají zakládány investiční sdružení, prostřednictvím kterých pak můžou investovat větší částky. Společně s dalšími osobami a domácnostmi se stávají primárními investory, někdy označovanými jako soukromí individuální investoři. Vzhledem k tomu, že obchodní andělé předávají krom svých financí také své zkušenosti a strategické rady, jejich motivace je odlišná v porovnání s fondy rizikového kapitálu. Zaměřují se primárně na malé společnosti a navázání dobrého a konstruktivního vztahu mezi všemi zúčastněnými je naprosto klíčovým faktorem úspěchu investice, a to


28

již od samého začátku investičního procesu. Business angel se tak stává spoluvlastníkem společnosti a po uplynutí doby investice obvykle prodává svůj podíl stávajícím majitelům (Rizikový kapitál, 2012). Institucionální investoři Institucionálními investory rozumíme komerční nebo investiční banky, penzijní fondy, vzájemné fondy a pojišťovny. Investují svěřené finanční prostředky do existujících fondů rizikového kapitálu, nebo jej sami zakládají. Cílem je vložené částky zhodnotit úměrně podstupovanému riziku a navýšit tak spravované finanční prostředky. Nezávislí investoři Tento typ fondů je dle EVCA nejběžnější a poskytuje až dvě třetiny celkově investovaných prostředků. Jedná se o fondy, které shromažďují kapitál z více zdrojů – nejčastěji od investičních, penzijních fondů, pojišťoven, bank, ale také od firemních investorů a soukromých osob. Nezávislí proto, že v nich žádný podnik poskytující kapitál nemá větší než rozhodující podíl. Závislí investoři Opakem jsou závislí investoři, kteří vznikají jako samostatné pobočky, divize nebo dceřiné společnosti bank, penzijních fondů nebo jiných finančních společností. Mateřská organizace dodá většinu kapitálu a vzniklé fondy ho potom jejím jménem spravují. Odpadá tak největší práce se získáváním kapitálu, naopak zde existuje určité omezení v rozhodování kvůli závislosti na hlavním akcionáři nebo vkladateli. Do této skupiny můžeme řadit také tzv. průmyslové fondy, které investují do odvětví týkající se jejich hlavní činnosti a snaží se sledovat nové technologie a identifikovat nové příležitosti na trhu. Částečně závislí investoři Jedná se o závislé investory, kteří navíc také spravují fondy založené nezávisle na jejich mateřské organizaci. Státem podporované organizace Tyto fondy získávají finanční prostředky nebo jejich část (pak jsou to tzv. smíšené fondy) pro svoji činnost buď přímo, nebo nepřímo ze státních zdrojů. Cílem těchto organizací je pomoci společnostem, které se nachází v předstartovní nebo startovní fázi rozvoje. Právě tato fáze je pro ně nejkritičtější z hlediska získávání finančních prostředků formou soukromého kapitálu. Nejčastěji jsou to malé a střední podniky, o které nemají fondy zájem z důvodu přílišných nákladů na monitoring investice a její vyhodnocování. Snahou je také podpořit zaměstnanost, zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a zpřístupnit moderní technologie právě malým a středním firmám (EVCA, 2007).


3.4.2

29

Fondy rizikového kapitálu

Jak uvádí Dvořák a Procházka (1998), investování venture kapitálu je poměrně složitý investiční proces, a aby bylo možné zajistit dostatečnou kontrolu rizika, vznikají účelově založené společnosti, do kterých se shromažďují finanční prostředky od primárních investorů. Tyto společnosti jsou souhrnně nazývány venture kapitálové fondy, nebo taktéž fondy rizikového kapitálu. Představují spojovací článek mezi primárními investory a cílovými společnostmi, mezi které je svěřený kapitál přerozdělován. Fondy mají obvykle podobu komanditní společnosti, kde primární investoři zastávají roli komandistů a nesou tak riziko ztráty ve výši původní investice, ale nemají řídící pravomoci. Roli komplementáře hraje další subjekt na trhu venture kapitálu, a to manažerská společnost, která je správcem fondu. Jelikož se venture kapitál používá především u menších firem a bez něj by mnohé nadějné podnikatelské záměry nenašly potřebné finanční zdroje, stávají se venture kapitálové společnosti součástí schémat podpory malého a středního podnikání státních a mezinárodních institucí. Program PHARE Evropské komise využívá venture kapitálové společnosti jak pro podporu regionů, tak obecně, pro podporu malého a středního podnikání. Především nejrizikovější předstartovní financování je v Evropě téměř výlučně zabezpečováno venture kapitálovými společnostmi zakládanými státem (Business Info, 2009).

3.4.3

Manažerské společnosti

Manažerské společnosti poskytují v průběhu investování poradenství jak investičnímu fondu o výběru cílové společnosti a skladbě investičního portfolia, tak i cílovým společnostem v oblasti rozvoje jejich podnikání. Jejich úkolem je zabezpečení vlastní investiční činnosti, posouzení a výběr investičních příležitostí, monitorování a správa portfolia. Konečné rozhodování o investicích však provádí investiční fond, zpravidla zastupovaný investičním výborem. Manažerské společnosti také vykonávají všechny administrativní a technické práce spojené s vyhledávání investičních příležitostí a průběžně kontrolují chod firmy, aby bylo dosáhnuto rychlému rozvoji a tím zhodnocování investice a zvýšení hodnoty společnosti. Protože se fond po provedení investice stává vlastníkem podílu v cílových společnostech, manažerská společnost zajišťuje také odprodej a výstup z klientské společnosti, čímž v ideálním případě vzniká zisk (Rizikový kapitál, 2012). Investiční fond může založit svou vlastní manažerskou společnosti nebo si ji může najmout jako externí společnost na základě smlouvy o poskytování poradenských služeb. Investoři zaplatí manažerské společnosti poplatek ve výši 2-3% původně investovaného kapitálu a kromě toho manažerská společnost získává od investorů 20-30 % ze zisku. Obvykle se vyskytují v podobě akciových společností nebo společností s ručením omezeným. Preference cílové společnosti se musí alespoň minimálně shodovat s preferencemi investičního fondu. Stále méně fondů soukromého kapitálu je


30

možné označit za všeobecné. Jednotlivé fondy se zaměřují na různé cílové společnosti z hlediska odvětví, velikosti investice, fáze vývoje společnosti, formy investice či místa podnikání cílové společnosti. Proto na trhu fungují společnosti, které pomáhají cílovým společnostem s výběrem vhodných investičních fondů. Tyto společnosti jsou označovány jako tzv. facilitators, nebo také pojmem katalyzátor (Povaly, 2007). Další skupinou subjektů jsou poradenské společnosti, které asistují především v průběhu vyjednávání mezi investičním fondem a cílovou společností, ale i po vstupu investora do společnosti. Jsou to především právnické firmy zaměřující se na oblast M&A a ostatního transakčního poradenství a firmy poskytující daňové poradenství.

3.4.4

Cílové společnosti

Jako na každém trhu existuje strana nabídky a poptávky, tak i na trhu venture kapitálu, kde poptávkovou stranou jsou příjemci venture kapitálu, tedy cílové společnosti. Cílové společnosti jsou oslovovány buď přímo manažerskými společnostmi, nebo naopak samy cílové společnosti vyhledávají investiční fondy. Úkolem zájemce o investici je přesvědčit případného investora, že právě jeho projekt je tou pravou příležitostí a splňuje všechny předpoklady pro úspěšné zhodnocení vkladu investora.

3.5 Proces financování venture kapitálem Aby se vůbec mohl proces financování venture kapitálem nastartovat, je dle Nývltové a Režňákové (2007) důležitá existence nejen účastníků – tedy společnosti a investora – ale také motivace obou stran. Právě v motivaci investora i podnikatele tkví budoucí úspěch projektu. Podnikatel potřebuje zaujmout investora originálním a realizovatelným nápadem a získat tak jeho zájem. Cílem investorů venture kapitálu je dosáhnout maximálního zhodnocení své investice, které budou zvyšovat tržní hodnotu společnosti, do které investují. Dochází zde k synergickému efektu – využívá se jedinečnosti podnikatelského záměru podnikatele a zároveň specifických zkušeností investora s rozvojem podnikání, jeho obchodních kontaktů a dobrého jména. Právě protože jde o spolupráci podnikatele a investora, je nutné, aby byly do procesu naplno zapojeny obě dvě strany. Standardní postup při získávání prostředků od investorů VC do společnosti je souhrnem několika důležitých kroků, kterými je nutno projít, aby byl oběma stranám zajištěn úspěšný výsledek. Investor i podnikatel musí učinit následující (CVCA, 2010): 1. Podnikatelský záměr Podnikatel předá investorovi podnikatelský záměr v písemné formě, a to buď prostřednictvím třetího subjektu, nebo sám kontaktuje investičního manažera. Existuje také možnost, že podnikatel je osloven investiční společností. Tento


31

způsob je ale nejméně vhodný a v praxi se využívá jen ve zvláštních případech, protože pro fond je velmi náročné získávání potřebných informací při výběru klientů. Nevýhodou tohoto způsobu je také skutečnost, že lze kontaktovat pouze již existující subjekty. Nejběžnější a neúčinnější způsob zajištění přísunu finančních prostředků a investičních příležitostí je využití třetích subjektů, které mají s průběhem investic tohoto typu zkušenosti a zmonitorovaných spoustu klientů. 2. Vyhodnocení investičním fondem Investor posoudí podnikatelský záměr a navrhne harmonogram dalšího postupu. Obvykle bývá stanoven časový limit na prostudování podnikatelského plánu, jeho vyhodnocení a předání zpětné vazby podnikateli. Při vyhodnocování investičních příležitostí se vychází ze čtyř kritérií:  velikost potenciálu pro další rozvoj,  schopnost managementu cílové společnosti potenciálu využít,  úplnost manažerského týmu,  potenciální výnos investice. Investiční fond musí být přesvědčený o kvalitě produktu a jeho budoucímu uplatnění na trhu. Důležitou roli zde hraje znalost konkurence, okolí firmy a také kvalitní marketingový průzkum a marketingová strategie. S tím souvisí schopnost managementu využít budoucího potenciálu, která je pro rozhodování velice důležitá. Pro investora, jakožto budoucího manažera, je klíčová schopnost spolupráce a vyváženost manažerských týmů. V neposlední řadě se investor zajímá o finanční stránku. Obvykle usilují o průměrné výnosové procento z jejich investic 30-35 % ročně, závisí to ale na konkrétní situaci, na očekávaném riziku, době investice a předpokládané obtížnosti exitu. 3. Osobní návštěva V případě zájmu o další spolupráci pak většinou investor požaduje doplnění záměru o některé detailnější informace, případně je navrženo osobní jednání. Následuje osobní návštěva společnosti, při které zástupce investora získá základní dojem o jejím chodu a osobně pozná klíčové manažery. 4. Nabídka financování Pokud je investor spokojen s investičním záměrem z pohledu budoucí perspektivy a po osobní návštěvě má o společnosti dobré mínění, vypracuje nabídku financování. Může zde opět připojit časový harmonogram jednotlivých kroků. Nabídka investora obsahuje návrh struktury finančního vstupu a formulaci základních podmínek vztahu investor a podnikatel. Přijme-li společnost indikativní nabídku financování, dochází k uzavření smlouvy o zachování obchodního tajemství mezi investorem a společností. V této fázi také bývá obvykle uzavírána předběžná dohoda, a to smlouva o smlouvě budoucí (tzv. „Letter of Intent„).


32

5. Due diligence Due diligence představuje hloubkový audit společnosti. Tato fáze trvá obvykle dva až tři měsíce a zahrnuje podrobné přezkoumávání v oblastech finančních, tržních, produktových, právních a v oblasti struktury managementu. Při due diligence investor detailně poznává finanční a právní historii a současnost společnosti, její klíčové obchodní partnery, interní systémy, atd. Podstatnou součástí příprav je smluvní zabezpečení vztahů mezi investorem, společností a manažery společnosti. Výsledkem by mělo být kvalifikované rozhodnutí investora o přijetí či odmítnutí investice. 6. Rozhodnutí o investici a podpis smlouvy Po hloubkovém detailním prozkoumání celé společnosti stojí investor před konečným rozhodnutím o přijetí či odmítnutí investice. V případě, že se výsledky analýzy budoucí investice shodují se strategií investora a jeho kritérii pro financování, může investor přejít k dalšímu kroku. Nyní předá žadateli svoje podmínky, kde upřesní výši investice, výši požadovaného podílu, vymezené pravomoci v oblasti rozhodování a řízení podniku a také způsob zamýšleného výstupu ze společnosti. Pokud obě strany souhlasí s danými podmínkami, může dojít k podpisu investiční smlouvy, jejíž součástí je také smlouva o navýšení základního kapitálu, kupní smlouva, akcionářská smlouva apod. Po těchto nezbytných úkonech převádí investor finanční prostředky na předem sjednané účty společnosti a samotný proces financování může začít. 7. Monitorování investice Monitorování investice je započato ihned po poskytnutí finančních prostředků. Investor se stává skutečným společníkem firmy s jasně vymezenými právy podílet se na důležitých rozhodnutích, kontrolovat hospodaření společnosti a s plným přístupem k interním informacím. Monitoring zahrnuje odborné konzultace, strategické i operativní poradenství, finanční plánování, řízení podnikových zdrojů, cash-flow a pracovního kapitálu. Klíčové při monitorování je ale poskytování důležitých kontaktů investorem nebo například zvýšení image podniku a efektivní využití dobrého know-how. Tyto nepeněžní hodnoty jsou srovnatelné s hodnotou poskytnutých finančních prostředků. 8. Zakončení investice Poslední fází v mnohaleté spolupráci venture kapitálu a klientské společnosti je výstup investora – tzv. exit. Klientská společnost dosahuje předpokládaného vývoje a investor zhodnocuje poskytnutou investici. Nejčastější předpokládanou formou zpeněžení podílu ve společnosti je prodej celé společnosti strategickému nebo novému finančnímu partnerovi. Možný je i prodej stávajícím manažerům nebo uvedení společnosti na burzu. Jak uvádí Dvořák a Procházka (1998), celkem existuje pět možností výstupu investora:


33

 Veřejný úpis akcií (IPO). Klientská společnost je uvedena na burzu tuzemskou nebo zahraniční. Tento způsob je pro investora obvykle nejvýnosnější a patří tedy mezi nejčastější volbu výstupu ze společnosti.  Zpětné odkoupení je příležitost stávajících vlastníků získat zpět svůj podíl ve zhodnocené společnosti, buď za pomocí úvěrového financování, nebo financování jiným fondem rizikového a rozvojového kapitálu.  Prodej strategickému partnerovi, jenž ho odkupuje za účelem vytvořit akvizici se svou stávající obchodní činností a docílit tak synergického efektu. Tato situace je výhodná pro majitele, pokud se nachází v situaci, kdy nemá dostatek finančních prostředků na zpětný odkup, nebo z určitých důvodů nemá na svém podílu zájem.  Refinancování představuje odkup podílu investora venture kapitálu jiným investorem, který změní způsob financování v závislosti na životním stádiu podniku. Může dojít například k odkupu fondem, který se specializuje na další budoucí vývoj společnosti.  Nedobrovolné vystoupení nastává v případě neřešitelné krizové situace v podniku, kdy dochází k prodeji podniku pod cenou nebo k prodeji aktiv společnosti v případě likvidace. V této situaci je investor nucen předčasně vystoupit bez očekávaného zhodnocení vložené investice.

3.6 Výhody a nevýhody venture kapitálových investic V předešlých kapitolách byla popsána problematika venture kapitálu z hlediska jeho historie, kategorií, subjektů a také průběhu venture kapitálových investic. Nutné je ale také uvést silné a slabé stránky této formy financování, se kterými by se měla seznámit každá společnost žádající o kapitál, stejně jako by je měli znát všichni VC investoři. Výhody Tento způsob vstupu kapitálu umožňuje začínajícím podnikatelům uskutečnění jejich podnikatelských záměrů nebo rychlou realizaci nadějných inovačních projektů, na které podnik nemá dostatek interních zdrojů, ani na ně nemůže získat úvěr. Za největší výhodu ve využívání venture kapitálu považuje Synek (2011) to, že fond poskytuje podniku vlastní kapitál a přijímající firma tak není zatěžována potřebou počátečního kapitálu, splácením úroků, umořováním dluhu nebo majetkovými zárukami. Z tohoto důvodu neexistuje žádný negativní vliv na hotovostní tok (pokud rizikový kapitál zahrnuje prioritní akcie, ze kterých se platí fixní dividenda nebo pokud není součástí finančního balíku dluh), (Business Info, 2009). Naopak dochází k posílení její kapitálové vybavenosti, což snižuje riziko pro případné věřitele a roste dostupnost úvěru pro další financování za výhodnějších podmínek. Také délka trvání investice odpovídá dlouhodobým, případně i střednědobým úvěrům, které se obvykle získávají nejobtížněji. Vzhledem k tomu, že investoři VC kapitálu se stávají vlastníky společnosti


34

a návratnost jejich vkladu je závislá na ziskovosti a růstu hodnoty podniku, snaží se být skutečným obchodním partnerem, který do společnosti vnáší praktické rady, odborné znalosti a napomáhá firemnímu úspěchu. Nevýhody I přes dané výhody, je podíl venture kapitálových investic v ČR stále velmi nízký. Určité nevýhody mohou shledávat obě dvě strany – žadatel VC investice i poskytovatel venture kapitálu. Schollerová (2009) ve své knize vysvětluje, že tím, že se tyto strany stávají obchodními partnery na delší dobu, je třeba, aby mezi nimi vznikl úzký vztah a projevila se vzájemná sympatie. Chce-li firma získat rizikový kapitál, je od ní požadován velmi dobře zpracovaný podnikatelský záměr a jeho kvalitní prezentace, které ovlivňují investiční rozhodnutí investora spolu s požadavkem na očekávanou rentabilitu kolem 30 %. Tato příprava může být pro žadatele velmi nákladná a navíc bez záruky, že jim bude kapitál poskytnut. Pokud se investor rozhodne, že investici zrealizuje, vlastnická práva umožňující podíl na řízení se navíc mohou stát příčinnou interních rozporů při řízení. Na straně investora existuje také několik překážek, které mohou významně ovlivnit rozhodování při poskytování rizikového kapitálu. Jednou z nich je vysoké riziko inovačních projektů, které na sebe investoři berou stejně jako ostatní majitelé nebo akcionáři a které je většinou mnohonásobně větší než pro běžné bankovní věřitele. Jako majitelé jsou odměňováni v závislosti na růstu hodnoty podniku a podílejí se na zisku, ale i na ztrátě a na konečném prodeji investice. Pro soukromé investory je rovněž demotivující vícenásobné zdanění poskytnutých peněžních prostředků. Synek (2011) navíc uvádí, že nízký podíl financování inovací VC kapitálem souvisí s tím, že se v ČR nedostatečně využívají principy partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem (PPP- Public Private Partnerships), na jejichž základě by bylo možné např. vytvářet fondy pro investice do začínajících inovačních firem. Vedle uvedených stinných stránek rizikového kapitálu se může objevit další problém, který trápí vztah podnikatel-investoři, a to vznik asymetrických informací. Cumming (2009) je vysvětluje tak, že podnikatelé jsou obvykle považováni za lépe informované o vyhlídkách na podnik než investoři a i když obě strany reagují optimálním řešením problému, tyto ekonomické neúčinnosti obvykle zůstávají. Kromě asymetrických informací, činnosti vykonávané podnikatelem a investorem je obvykle obtížné ověřit, což vede k tzv. oboustrannému morálnímu hazardu.


35

3.7 Historie a vývoj venture kapitálu 3.7.1

Spojené státy americké

Místem zrodu venture kapitálových investic jsou bez pochyby Spojené státy americké, kde na přelomu 40. a 50. let 20. století vznikly první společnosti zabývající se rizikovým investováním, a to American Research & Developement Corporation (dále jen ARDC) a J.H. Whitney and Company. S touto souvislostí je na místě zmínit jméno Georgie Doriot, jež je považován za „otce“ venture kapitálu. Společnost ARDC měla za cíl podpořit vznikající soukromé vojáky, kteří se vrátili z války. Později pak ARDC investovala do společnosti Digital Equipment Corporation a při následném prodeji zvýšila hodnotu společnosti více než pětsetkrát. Důležitým datem v historii venture kapitálu je rok 1958, kdy vláda Spojených států přijala dokument Small Business Investment Act. Tento dokument umožnil investičním společnostem vkládat finanční prostředky do malých podniků a uzákonil tak oficiální užívání venture kapitálu. Za první investici do začínajícího podniku je považována ta, do společnosti vyrábějící integrované obvody Fairchild Semiconductor, která byla založena v 1959. V roce 1976 opět americká vláda významně přispěla k rozvoji VC investic změnou zákonů v oblasti daní; zejména pak snížením daňové sazby z kapitálových výnosů z 28 % na 20 %. To vedlo ke zvýšenému zájmu o rizikové financování a v oblasti Siliicon Valley vzniklo mnoho současných hardwarových a softwarových společností, jako je například Apple, CISCO, Microsoft, Oracle. Podobně tak v roce 1979 uvolnění investičních pravidel pro penzijní fondy v USA vedlo k historicky velkému přílivu investorů. K tomuto dni penzijní fondy i nadále dodávají téměř polovinu všech peněz na VC ve Spojených státech. Účast penzijních fondů urychlila účast jiných institucionálních investorů a tím začala moderní éra rizikového kapitálu. Od roku 1980-1983 došlo k pětinásobnému růstu objemu VC investic z 0,6 na 3 mld USD. V příloze č. 2 lze sledovat vývoj investic od roku 1985 do současnosti. Po mírném poklesu v letech 1990-1991 investice stabilně stoupaly až na 4,1 mld USD v roce 1994. Toto patnáctileté období je označováno jako preboom period. Nejvýznamnější expanze pro americký trh venture kapitálu, označovaná jako boom period, proběhla mezi lety 1995 a 2000 především ve znamení rozmachu internetových projektů a komunikačních technologií. V této době vznikly společnosti jako je Yahoo.com či E-bay a investice se postupně zvyšovaly během čtyř let na dříve nepředstavitelných 53,4 miliard, v roce 2000 dosáhly dokonce na 104 miliardy dolarů. Následující rok pak následoval prudký úpadek jako důsledek splasknutí technologické bubliny, což byl začátek tzv. postboom období. Přestože byl propad v tomto roce více jak poloviční, investice se pohybovaly od 20 do 30 mld USD. Po tříleté stagnaci následuje tzv. zlatý věk, kdy mezi lety 2003 a 2007 bylo dokončeno 13 z 15 největších odkupů za historicky nejvyšší částky (např. Chrysler nebo Meto-Goldwyn-Mayer). Celosvětová finanční krize v roce 2009 se


36

odrazila i ve vývoji venture kapitálových investic; nicméně do roku 2011 se investice vyšplhaly zpět na úroveň v roce 2006 (Mettrick, Yasuda, 2010, Sethi, 2012).

3.7.2

Evropa a vznik EVCA

Vzhledem k událostem, jako byla druhá světová válka a nástup socialistického režimu se venture kapitálový trh na rozdíl od západního světa začal v Evropě rozvíjet až o několik let později. Rozvoji nenapomáhala ani tehdejší politika, která nebyla nakloněna podnikatelským aktivitám, ani roztříštěnost na jednotlivé národní trhy, které vykazují různé kulturní, jazykové a další odlišnost a nenabízejí tolik možnosti pro umístění investic či realizaci exitu investora. Situace se změnila teprve na začátku 80. let, kdy Velká Británie včele s Margaret Thatcherovou začala stimulovat trh rizikových investic a podporovala investování obecně. V některých zemích Evropy byl zaveden sekundární akciový trh určený pro obchodování s malými a středními společnostmi a 80. léta provázela nepřetržitý růst evropského trhu. Nápomocné mu bylo snížení míry zdanění kapitálových příjmů, v té době probíhající privatizace, garantování zisků soukromým investorům při start-up investicích, internacionalizace, zapojení penzijních fondů a pojišťoven do investování či pozitivními ohlasy na výnosy z VC v 80. letech v USA. Díky přítomnosti amerického kapitálu v Evropě na přelomu 80. a 90. let se začal evropský trh více propojovat s americkým a stejně jako v USA docházelo k určitému poklesu. Na rozdíl od amerických investorů byli ti evropští mnohem konzervativnější, což se projevovalo především výraznějším zaměřením na investice do společností, jež se nacházely v pozdějším stádiu vývoje (Povaly, 2007). Asi nejvýznamnější společnost zabývající se venture kapitálovými investicemi je The European Private Equity and Venture Capital Association (EVCA) založená v roce 1983 v Bruselu na popud Evropské komise. Jedná se o neziskovou obchodní asociaci, jejíž činnosti pokrývají celé spektrum investic soukromého a rizikového kapitálu do začínajících, rozvíjejících se nebo již zaběhnutých společností (EVCA, 2007). Za příčinu opětovného rozvoje venture kapitálových investic můžeme považovat vznik EU v roce 1992 a s tím také odstranění bariér obchodu, zavedení společné měny a jednotného trhu, volný pohyb zboží, osob a zejména kapitálu v rámci EU. V roce 1995 napomohla londýnská burza vzniku nových příležitostí exitu z cílových společností založením burzy Alternative Investment Market (AIM), která se na rozdíl od klasické burzy zaměřovala na malé a rychle rostoucí podniky. O rok později se stala inspirací pro vznik podobné burzy v Bruselu EASDAQ, neboli European Association of Securities Dealers Automatic Quotation Systém (Povaly, 2007). Podle EVCA Evropa zaznamenala od roku 1995 dramatický nárůst venture kapitálových investicí z 2,6 mld. na 21,2 mld. EUR ročně v roce 2001.


37

Následující rok byla provedena studie, mezi jejíž nejzajímavější výsledky patří, že:  asi 95 % společností uvedlo, že bez investic rizikového a rozvojového kapitálu by nemohlo existovat, nebo by se vyvíjelo značně pomaleji,  téměř 60 % z nich uvedlo, že jejich společnost by dnes neexistovala bez přispění rizikového kapitálu a průměrně 46 % pracovních míst bylo vytvořeno společnostmi po investici rizikového kapitálu (EVCA, 2011). Vývoj venture kapitálových investic v jednadvacátém století je znázorněn v příloze č. 2. Podobně jako tomu bylo v případě Spojených států, i v Evropě nastal kolem roku 2003 znatelný růst investic s vrcholem v roce 2007, kdy velikost investic přesáhla 72 mld. eur, avšak rok 2009 a celosvětová hospodářská krize znamenaly pro vývoj venture kapitálových investic propad na 24 mld. eur. Již v dalším roce se ale investice vyšplhaly na dvojnásobek a v rostoucím trendu pokračují, takže lze předpokládat pozitivní růst i v nejbližší budoucnosti.

3.7.3

Situace v ČR a CVCA

Vývoj venture kapitálu v České republice byl stejně jako v ostatních částech východní Evropy omezen historickými událostmi po druhé světové válce. Rozvíjet se začal až od poloviny 90. let 20. století díky finanční podpoře ze strany Evropské Unie a Spojených států. Jedním z prvních fondů vzniklých touto cestou byl v roce 1991 Českoamerický podnikatelský fond a o dva roky později v roce 1993 byla zahájena činnost Fondu rizikového kapitálu a Regionálního podnikatelského fondu. Oba vznikly taktéž za určité podpory okolí a to, tehdejšího ministra hospodářství ČR a programu PHARE států Evropské unie. Zmíněné fondy tedy vděčí za svůj vznik vládním sektorům, v roce 1994 se ale objevil na trhu také první fond rizikového kapitálu financovaný z privátních zdrojů podpořený pouze soukromými investory, fond Renaissance. Širšímu uplatnění fondů tohoto typu však bránil menší zájem podniků, nedostatek vysoce efektivních projektů zaručujících požadovanou výnosnost okolo 30 % a především menší podpora státu ve srovnání s průmyslově vyspělými zeměmi (Dvořák, Procházka 1998; Hobza, 2009, EVCA, 2006). V roce 1997 se Regionální podnikatelský fond transformoval na dnes již známou Českou asociaci private equity a venture kapitálu (CVCA), čímž vstoupila na trh rizikového kapitálu silná tuzemská finanční instituce v podobě Československé obchodní banky. Od roku 1990 do roku 2009 uskutečnili členové CVCA více než 100 investic v celkové hodnotě 2 400 milionů EUR. „Ze statistik, které EVCA uvádí, není možné utvořit si jednoznačný obrázek o trhu PE/VC v České republice. Jedním z problémů je nejasná interpretace dat. Údaje EVCA obsahují investice od domácích finančních skupin, které se někdy chovají jako PE/VC fondy a někdy jako soukromé holdingy s odlišnou logikou fungování. V roce 2005 byly uskutečněny investice vy výši 283,3 mil. EUR, v roce 2006 to bylo i s uvedením celkové hodnoty


38

investice do Českých Radiokomunikací 1 306,3 mil. eur, v roce 2007 182 mil. eur a v roce 2008 435 mil. eur. Statisticky zveřejněné EVCA za rok 2009 uvádějí investice v ČR ve výši 1 396 milionů EUR, což představuje 57 % z celkových investic v rámci regionu střední a východní Evropy.“ (CVCA, 2010) V tomto roce byl také nejvyšší počet uskutečněných projektů, a to 21. Vývoj VC investic v dalších letech poklesl na sedminu- 193 milionů korun, v roce 2011 na 139 mil. Kč. Nicméně počet projektů, který v roce 2012 klesl na 15, v loňském roce opět stoupl na 17. Další vývoj by mohl být pozitivně podpořen pomocí státní podpory. V roce 2011 vláda ČR schválila založení tzv. Seed fondu, jež by podporoval venture kapitálové investory doplněním jejich investice o státní prostředky (viz následující kapitola).

3.8 Podpora venture kapitálových investic ze strany státu Jak již bylo několikrát zmíněno, firmy, které působí na trhu jen krátce, mohou mít potíže se získáváním financí od bank nebo prostřednictvím dotace. Aby se zlepšil přístup začínajících nebo malých a středních podniků k alternativním zdrojům financování, vytváří se různé programy a systémy státních podpor. První takový program na podporu malých podniků vznikl před více než 50 lety ve Spojených státech, a to pod názvem SBIC Program. Podobně tak v Evropské unii, včetně České republiky, funguje tzv. Iniciativa JEREMIE2 neboli Společné evropské zdroje pro mikro až středně velké podnikatele. Jde o poněkud specifické pojetí státní podpory venture kapitálových investic, jelikož JEREMIE není instituce, ale proces financování malých a středních podniků inovativním způsobem. Finanční prostředky ze strukturálních fondů poskytnuté podnikatelským subjektům jsou vkládány do holdingového fondu, který pak nepřímo a flexibilně tyto podniky financuje (Toman, Kousalová, 2011).

3.8.1

Seed fond

Jednou z nejnovějších podpor financování připravovaných jako součást Operačního programu Podnikání a inovace je tzv. Seed fond. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce cestou státní podpory rozhýbat trh se soukromým rizikovým kapitálem. Jak již bylo uvedeno, v této oblasti je Česká republika relativně pozadu oproti ostatním zemím Evropské unie; ve využívání rizikového kapitálu v raných stádiích rozvoje podnikání jsme dokonce až na 26. místě ze sedmadvaceti. Účelem fondu je tedy pokrytí určité tržní mezery v dostupnosti finančních zdrojů v raných stádiích podnikání, o jejichž financování nemají soukromé fondy rizikového kapitálu v ČR příliš velký zájem. Motivací pro vytvoření tohoto projektu byly ostatní země jako např. Velká Británie, Švýcarsko a Skandinávie, kde již podobné systémy fungují (MPO-OPPI, 2012).

2

Joint European REsources for MIcro-to-Medium Enterprises


39

Principem tohoto systému je navázat partnerství se soukromými investory, rozložit jejich riziko poskytnutím státních a evropských finančních prostředků a motivovat je k investování tam, kam by jinak sami neinvestovali; nejčastěji do začínajících firem. Jednoduše řečeno stát pomůže podnikatelům poskytnout finanční páku, soukromí investoři pomohou státu efektivně investovat veřejné prostředky do nadějných podnikatelských projektů. Tento systém tedy patří do revolvingových nástrojů, které umožňují, aby peníze z úspěšných investic mohly být znovu použity ve prospěch dalších projektů. Vzhledem ke všeobecné nedůvěře veřejnosti k podobným projektům, je nutné si uvědomit, že společný postup státního a soukromého investora dává záruku, že budou vybírány pouze takové investice, které povedou k efektivnímu využívání veřejných prostředků z národních zdrojů i Evropské unie. Důležité je, že rozhodující slovo při výběru cílového podniku bude mít soukromý investor; cílem Seed fondu tedy není konkurovat soukromým investorům, ale stát se jejich partnerem a zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky. Dalším důležitým znakem Seed fondu jsou investiční poradci. Právě oni budou zajišťovat investiční proces, tj. vyhledávat perspektivní cílové společnosti, zapojení soukromých koinvestorů, podporu rozvoje firem a následný exit ze společnosti. Správa fondu tedy nespadne do rukou úředníků, ale odborníků investiční společností, která má povolení ČNB k investiční činnosti podle zákona o kolektivním investování. Stejně tak samotný Seed fond bude fungovat podle tohoto zákona jako uzavřený investiční fond a veřejné prostředky budou poskytovány prostřednictvím speciálně vytvořeného fondu kvalifikovaných investorů: Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a.s., který je ve stoprocentním vlastnictví státu. Přehledné schéma fungování Seed fondu je zobrazeno a popsáno v příloze č. 5. Vyhledávání investičních příležitostí ale nemusí být úkolem pouze investiční společnosti, jakožto správce fondu. Předpokládá se, že vhodné investiční příležitosti budou přicházet od firem samotných, ale mohou je zprostředkovat i vysoké školy, vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory a další organizace současné inovační infrastruktury. Může je navrhnout také soukromý investor nebo organizace podpůrné inovační infrastruktury (např. Inovační centra, Centra transferu technologií, VZT, inkubátory aj.). Na druhé straně stojí instituce, která připravuje žadatele prostředků ze Seed fondu, a tou je Czech Invest. Tvůrci tohoto projektu s názvem Seed fond si kromě efektivního využívání veřejných prostředků kladou za úkol podpořit začínající i zralejší podniky, které svůj růst zakládají na nových nápadech, inovacích, výsledcích výzkumu a vývoje a na jejich přenosu do komerční praxe. Je důležité zmínit fakt, že název Seed fond je marketingové označení odvozené od jednoho z účelů, za kterým byl tento projekt vytvořen. Vnitřní členění fondu respektuje vývojové stádium firmy a zahrnuje dva finanční nástroje pro dvě různé skupiny žadatelů. Je jím finanční nástroj SEED zaměřený na tzv. early-stage investice (firmy do 5 let stáří, které jsou ve startovní fázi – start-up) a finanční nástroj VENTURE zaměřený na later-stage investice (firmy nad 5 let v rozvojové fázi).


40

Existují i další podmínky pro poskytování financí z fondu. Příjemce investice musí splňovat kritéria malého a středního podnikání; tedy zaměstnávat méně než 250 zaměstnanců a disponovat méně než 43 mil. eur nebo dosahovat obratu menšího 50 mil. eur. Z Evropské unie vyplývají další opatření. Prostředky mohou být poskytnuty pouze žadateli se sídlem podnikání mimo Prahu, která z pohledu HDP na obyvatele patří mezi bohaté regiony EU a podpora ze strukturálních fondů tedy není možná. Vyloučeny jsou také některé obory podnikání, jako například hutnictví, rybolov, zemědělství aj. Splnění těchto podmínek není ale jedinou zárukou dosažení investičních prostředků. Základem je předložení kvalitního životaschopného podnikatelského plánu, který by přesvědčil jak státní fond, tak soukromého investora. Zohledňuje se také ekonomická výhodnost investice a ziskový potenciál. Navíc musí být podnikatel ochotný vzdát se části firmy a spolupracovat s „cizím“ investorem, což bývá častou překážkou, zejména pak u rodinných firem. V případě splnění všech požadavků, může začít investiční proces, který je vždy v souladu se standardními procesy (výběr investic, due diligence, stanovení podmínek) a obsahuje standardní dokumenty (term sheet, investiční smlouva). Obvyklá doba investice je 2-4 roky, poté následuje tří až pětiletá podpora růstu a celý proces je zakončen běžným způsobem – exitem. Co příjemce investice zajímá nejvíc, je výše poskytnutých peněžních prostředků. Jejich minimální hranice stanovena není, bude záviset na rozhodnutí správce. Maximální výše je ale jasně stanovená. U začínajících malých a středních podniků je to celkem 1,5 mil. eur jednorázově, u pokročilejších společností maximálně 2,5 mil. eur ročně. Přitom platí podmínka, že podíl veřejných zdrojů v seed a start-up fázi musí být 30 % z celkové investice, v případě venture kapitálu je to 50 %. Ministerstvo financí předpokládá zahájení přijímání žádostí a poskytování prostředků ze Seed fondu v prvním čtvrtletí roku 2013 (MPO-OPPI, 2012; MPOMSP, 2012; Ekonomika ČT 24, 2012).

3.9 Charakteristika malých a středních podniků V kontextu s venture kapitálovými investicemi jsou malé a střední podniky cílovými společnostmi, do kterých budou soukromí investoři společně se Seed fondem vkládat finanční prostředky. Definice malého, středního a mikropodniku vychází z Nařízení komise Evropské unie. Mezi základní kritéria pro posouzení velikosti patří počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv/majetku). Tyto údaje mají za úkol zjišťovat podnikatelé z údajů uvedených v účetní závěrce nebo z údajů uvedených v přiznání k dani z příjmů.

Literární přehled Tab. 1

41

Definice MSP

podnik počet zaměstnanců velikost ročního obratu suma roční rozvahy

mikro

malý

střední

< 10 < 2 mil. € < 2 mil. €

< 50 < 10 mil. € < 10 mil. €

< 250 < 50 mil. € < 43 mil. €

Zdroj: MPO-OPPI, 2012 (vlastní zpracování)

Malé a střední podniky jsou velice významnou součástí ekonomik. Jsou klíčovým faktorem ekonomických ukazatelů, jako je zaměstnanost nebo hrubý domácí produkt. Proto jim bude dále věnována bližší pozornost.

3.9.1

Vývoj počtu MSP

Malé a střední podniky hrají velice důležitou roli nejen v České republice, ale i v ostatních zemích Evropské unie nebo Spojených státech. Jejich velikost a počet zaměstnanců jim, na rozdíl od velkých podniků, umožňuje dokonale se přizpůsobovat měnícím se podmínkám trhu a efektivněji využívat zdroje surovin a energií. Díky schopnosti zvyšování konkurenceschopnosti a působení proti vzniku monopolů jsou oprávněně nazývány „páteří ekonomiky“. Jak lze vyčíst z následující tabulky, v roce 2012 tvořil sektor MSP 99,8 % celkového počtu zapsaných ekonomických subjektů, přičemž celých 95 % tohoto sektoru tvořily ty nejmenší podniky s počtem zaměstnanců, menším než 10. Tab. 2

Počet ekonomických subjektů v roce 2012 (v tis.) 2012

celkem

velké

MSP

mikro

malý

střední

počet v tis.

1137

2

1135

1081

43

11

podíl v %

100

0,2

99,8

95

4

1

Zdroj: ČSÚ, 2012 (vlastní zpracování)

Dominantní postavení mikropodniků v hospodářství České republiky není jen krátkodobou záležitostí. Podle Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011, se celkový počet MSP pohybuje kolem hodnoty 1 mil. podniků (viz příloha č. 6). Z grafu vytvořeného na základě statistik ČSÚ je patrný růst malých a středních podnikatelských subjektů od roku 2007 až do roku 2009, kdy byl jejich počet paradoxně nejvyšší. České podniky s nejmenším počtem zaměstnanců tak byly zřejmě ušetřeny nejhorších dopadů ekonomické krize posledních let. Jak již bylo zmíněno, jejich výhodou je flexibilita a přizpůsobování se novým podmínkám trhu. Dalším faktem způsobujícím opačné dopady hospodářské recese, než by se daly očekávat u velkých podniků, je malá konkurence, která existenci MSP neohrožuje.


42

Obr. 1 Vývoj počtu malých a střední ch podniků v ČR v letech 2005-2012 Zdroj: Dvořák, Procházka, 1998 (vlastní zpracování)

Pomalé tempo růstu a nízký počet malých a středních podniků, tedy s počtem zaměstnanců od 10 do 249, má také své odůvodnění. Je jím konkurenční síla mezi podniky různé velikosti. Pokud se má mikropodnik přesunout do vyšší kategorie, naráží na konkurenční boj již zaběhnutých středních podniků, jejichž situace je obdobná ve vztahu k velkým podnikům. Podrobné grafy vývoje jednotlivých sekcí MSP obsahuje příloha č. 6. Přestože hospodářská krize ovlivnila nejen české podniky, ale také celou evropskou sedmadvacítku, v průběhu poklesu ekonomiky si malé a střední podniky zachovaly svoji pozici „páteře evropského hospodářství“(European Commision, 2011). V roce 2011 tvořily s celkovým počtem 20,7 milionů 98 % všech podniků, přitom 92,2 % představují subjekty s méně než deseti zaměstnanci.

3.9.2

Struktura MSP dle odvětví CZ-NACE

V České republice jsou malé a střední podniky klasifikovány dle ekonomických činností do 21 sekcí a několika podsekcí označených kódem CZ-NACE.

Obr. 2 MSP dle odvětví CZ-NACE Zdroj: ČSÚ, 2012 (vlastní zpracování)


43

S rostoucím počtem zaměstnanců se podniky zaměřují více na zpracovatelský průmysl, u velkých podniků tvořily v roce 2012 dokonce 41 % (viz graf v příloze č. 7). Dále u větších podniků roste podíl ve zdravotní a sociální péči, administrativě, veřejné správě, dopravě a skladování, zásobování vodou, výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla a také těžbě a dobývání. Naopak menší podíl oproti mikropodnikům zaujímají v oblasti profesní, vědecké a technické činnosti; obchodu, stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí.

3.9.3

Zaměstnanost a mzdové náklady

Na segment MSP je nutné nahlížet jako na velice důležité hráče českého hospodářství z hlediska výrobních faktorů, a to z pohledu zaměstnanosti a průměrné mzdy. Dlouhodobě se tyto podniky podílejí na celkové zaměstnanosti zhruba padesáti procenty, přičemž více než 70 % osob ve firemním sektoru pracuje právě v malých a středních podnicích. Například v roce 2011 činil podíl zaměstnanců MSP vzhledem k celkové ČR 61 %. Podle Přehledu údajů SBA (Euroepean Commision, 2012) z roku 2012 zaměstnanost v malých a středních podnicích v období 2008-2010 mírně, avšak trvale klesala. Její míra je stále nižší než v předkrizové době, nicméně od roku 2010 dochází opět k rostoucí tendenci. Do roku 2012 vzrost jejich počet o 39 tisíc, tj. o 2,1 %.

Obr. 3 Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR Zdroj: European Commision, 2012 (vlastní zpracování)

Zatímco se počet velkých podniků v době krize snížil o necelých 6 %, počet mikropodniků se v roce 2009 zvýšil o 8 % oproti minulému roku a od té doby se stále drží na vyšší úrovni, než před recesí. Stejně tak snížení počtu zaměstnaných osob se nejmenších firem nedotklo, ale naopak přibylo cca 20 tis. pracovníků, což představuje meziroční nárůst o 1.7 %. Hospodářská krize totiž způsobila nutnost změn ve velkých podnicích, jako jsou restrukturalizace, outsourcing a obecně zeštíhlování organizací a propouštění zaměstnanců, jejichž značnou část následně absorbovaly právě ty nejmenší podniky. Pozice MSP tedy díky své velikosti, flexibilitě a dostupnosti výpočetní techniky posílila. Svoje zásluhy zde má také samo-zaměstnávání a únik do podnikání z důvodu


44

nemožnosti najít práci na trhu. V USA dokonce nastavovali koncept rozdělení velkých korporací na menší části, aby byly podniky v tržním prostředí čilejší a dostaly se z krize (Vojtík, 2009). Stejně důležitou roli jako v ČR hrají malé a střední podniky i v EU. Studie Evropské komise zveřejnila, že mezi roky 2002 a 2010 vytvořily dokonce 85 % čistých nových pracovních míst v EU a podíl MSP na celkové zaměstnanosti činil 67 %. Velký podíl na nových pracovních místech mají podniky mladší pět let, které přispěly více než čtvrtinou (27 %) nových pracovních míst v oblasti podnikatelských služeb a minimálně 6 % v dopravě a komunikaci (European Commision, 2012).

Obr. 4 Vývoj mzdových nákladů MSP v ČR Zdroj: Dubská, 2011 (vlastní zpracování)

Rozdílnost sektoru MSP oproti velkým podnikům je zřejmá i z objemu vyplácených mezd. Zaměstnanci malých a středních podniků vydělávají méně než je celostátní průměr podnikatelské sféry, a to průměrně o 13,1 %; v době krize o 13,8 %. Například v roce 2011 činil tento rozdíl 2 431 Kč (10,24 %). Desetitisícové rozdíly jsou znatelné i v rámci sektoru. Lidem zaměstnaným v nejmenších podnicích bylo v roce 2010 průměrně vyplaceno zhruba 15 tisíc Kč, zatímco lidé ve skupině 110-249 zaměstnanců obdrželi 25 tis. Kč. Co se týče tempa růstu, lze konstatovat, že čím větší firma, tím rychleji stoupá průměrná mzda. V období od roku 2003-2010 stoupla u největších podniků o 54 %, u nejmenších pouze o 36 %. V rámci MSP stoupl objem mezd téměř o polovinu (za období od 2001-2011 dokonce o 60 %) a tvoří přes třetinu všech mezd a platů vyplacených v celé České ekonomice (Dubská, 2011).

3.9.4

Ekonomické ukazatele

Neméně významná je také výkonnostně-produkční rovina, tj. výkony, účetní přidaná hodnota, tržby nebo investice. Na všech ukazatelích malé a střední podniky participují z pohledu celé ekonomiky nezanedbatelnou částí, a to více než polovinou. Výkony malých a středních firem se na výkonech firemního sektoru během posledních deseti let podíleli v průměru kolem 54 %, přitom dominantní


45

zastoupení měly s 33,6 % v roce 2010 opět podniky nejmenší. Tyto podíly se přitom v souladu s růstem ekonomiky snižovaly. Důvodem je výkonnější produkce největších podniků v období konjunktury. Naopak období hospodářské krize kolem roku 2009 představuje pro sektor zaměstnávající méně než 250 zaměstnanců mírný nárůst podílu na celkových výkonech. I přes rychlý propad o 11,2 % během jednoho roku, podíl nejmenších podniků byl větší než v době prosperity (32 a 35 %) a ty se tak staly stabilizujícím prvkem celého segmentu. S vývojem a hodnotami výkonů koresponduje také výkonová spotřeba. Dalším výkonnostně-produkčním ukazatelem je účetní přidaná hodnota, na jejíž výši se podíleli malé a střední podniky v roce 2011 54,43 procenty (ty nejmenší 38,2 %). I přes fakt, že tento ukazatel rostl během posledních let méně než výkony nebo výkonová spotřeba, byla jeho hodnota stabilnější než ostatní výkonové charakteristiky. V době krize klesla pouze o 8 %. Ve srovnání s celoevropským průměrem je přitom segment českých MSP ve vytváření účetní přidané hodnoty v předstihu.

Obr. 5 Výkony a účetní přidaná hodnota MSP v ČR Zdroj: European Commision, 2012

O pozitivním trendu malých a středních podniků svědčí také významně pozitivní poměr účetní přidaná hodnota na jednotku výkonu, který je vyšší než za celý firemní sektor. Nejinak je tomu, co se týče tržeb. Za jejich výši 6 272 mld. korun v roce 2010 je zodpovědný sektor MSP z necelých šedesáti procent a je tak nejvyšší z ostatních výkonnostních charakteristik. Vliv ekonomické recese měl nejmenší vliv na nejmenší podniky (34,2 %) s méně než deseti zaměstnanci. Oproti poklesu tržeb za celý sektor (o 9,9 %) tržby mikropodniků prakticky stagnovaly a neklesly ani o celé jedno procento. Ačkoli mikropodniky tvoří značnou procentuální část hodnoty mnoha ekonomických parametrů, produktivita měřená tržbami na jednoho pracovníka je nejslabší z celého segmentu. Naopak nejproduktivnější v této oblasti jsou střední firmy do 100 pracovníků. Zajímavý vývoj ukazuje krizový rok 2009, kdy propad produktivity nejmenších firem byl nižší než u ostatních MSP, a to nikoliv kvůli propadu tržeb (pouze o -0,7 %), ale absorbováním propuštěných zaměstnanců z velkých podniků. Produktivita práce z pohledu přidané hodnoty


46

na jednoho pracovníka roste úměrně s velikostí podniku. Přestože je zde analogie s produktivitou počítanou z tržeb, pokles produktivity nejmenších firem v době krize byl největší ze segmentu (o -10,5 %). I přes příznivý vývoj produktivity práce, její tempo růstu dle přidané hodnoty je pomalejší než tempo růstu podle tržeb. Taková situace může naznačovat ekonomickou nedozrálost v podobě nedostatečného vytváření co nejvyšší přidané hodnoty.

3.9.5

Investice a státní podpora MSP

Podíl investic vytvořených malými a středními podniky na celkových investicích firemního sektoru tvořil během let 2003-2010 přes polovinu, v roce 2010 to bylo dokonce 62,8 % (v absolutním vyjádření přes 312 mld. Kč). Za toto období se investice zvýšily o dvě třetiny (o 127 mld. Kč). Na hodnotě pořízeného dlouhodobého majetku se podíleli nejmenší firmy více než polovinou, přičemž jejich podíl rostl až od roku 2008. I přes nemalé výhody malých a středních podniků, existují jisté překážky, zejména v prvních fázích podnikání. Nejobtížnější je obvykle přístup ke kapitálu, informacím a neschopnost eliminovat důsledky vlivů vnějšího okolí. Proto je ve snaze státu nastavit pravidla tak, aby zmírňovala nevýhody malých firem, ale ne na úkor jiných. V předkrizovém roce byla zavedena opatření vedoucí k podpoře investic, jako například rovná daň z příjmů (15 % ze SHM), nové ekologické daně, strop pro placení SZP, možnost odepisování zásob a podobná zvýhodnění. Nová pravidla pro leasingové společnosti znamenala znevýhodnění pronájmu a naopak protikrizová opatření podpořila nákup osobních aut pro podnikatele, kteří mohli využít zrychlených odpisů a možnosti odpočtu DPH. V oblasti investic byly malé a střední podniky zastiženy ze všech uvedených ukazatelů nejvíce, a to poklesem o 21,5 % (o 78 mld. Kč), což bylo ještě více než za celou ekonomiku. Z krize se sektor v počtu investic dostal nad úroveň z roku 2006, avšak pouze zásluhou nejmenších podniků.

Vlastní práce

47

4 Vlastní práce Cílem diplomové práce je identifikovat zájem českých podnikatelů o využívání nové alternativní formy financování pomocí venture kapitálu s účastí veřejných rozpočtů. K jeho splnění bylo nutné seznámit se s jednotlivými aspekty venture kapitálových investic popsaných v předešlých kapitolách. Nyní budou tyto poznatky využity v praktické části, která se zaměřuje na identifikaci potenciálu této alternativní formy financování se spoluúčastí veřejných výdajů. Obsahem této kapitoly je tedy zhodnocení zájmu o využívání venture kapitálových fondů, konkrétně Seed fondu připravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Budou zde analyzovány výsledky sběru primárního dotazníkového šetření, jež má za úkol odhalit příčiny zájmu či nezájmu podnikatelských subjektů o novou formu financování. Na primární sběr dat navazuje analýza vybraných ekonomických ukazatelů jednotlivých účastníků dotazníkového šetření. Práce pokračuje ověřováním existence závislosti zájmu o využívání Seed fondu na výsledcích primárního výzkumu a vybraných ekonomických ukazatelích. Následuje shluková analýza, jež má za úkol sloučit respondenty do homogenních shluků, a faktorová analýza, která identifikuje faktory stojící v pozadí za zkoumanými proměnnými. V České republice je v posledních letech velice častou a oblíbenou formou financování podniků pomocí dotací poskytovaných strukturálními fondy Evropské unie. Za minulý rok 2011 bylo pomocí Operačního programu Podnikání a inovace pod záštitou Ministerstva obchodu a průmyslu uskutečněno celkem 7 748 projektů a poskytnuto přes 1,7 mld. Eur (MPO-OPPI, 2012). Největší procento příjemců zastupovaly malé a střední podniky, a to z 87 %. Tab. 3

Poskytnuté dotace v ČR v roce 2011

velikostní kategorie podniků malé a střední podniky velké podniky celkem

počet projektů 7 404 344 7 748

poskytnuté dotace podíl na poskytnutých v Eur dotacích 1 486 006 682 87,1% 219 305 946 12,9% 1 705 312 629 100,0%

Zdroj: MPO, vlastní zpracování

I přes relativně snadné plnění podmínek pro získání finančních prostředků z dotačních fondů, skrývá v sobě tento způsob financování jisté nevýhody jako např. potřebu počátečního kapitálu nebo navýšení cizích zdrojů namísto vlastního kapitálu. Využívání venture kapitálu tyto nevýhody eliminuje, a proto chce stát, resp. MPO tuto formu financování prostřednictvím Seed fondu podpořit.

Vlastní práce

48

4.1 Identifikace zájmu podnikatelů o VC s účastí státu Identifikace zájmu českých podnikatelů o novou formu financování s účastí veřejných rozpočtů byla provedena pomocí primárního dotazníkového šetření provedeného na vybraném vzorku společností využívající právě dotační programy Evropské unie. Kontaktní údaje podniků byly získány z webových stránek nejmenované společnosti zprostředkovávající poskytování dotací ze strukturálních fondů EU. Pro tvorbu dotazníku byl využit univerzitní systém Mendelovy univerzity v Brně zvaný Umbrela. Při jeho vypracovávání bylo nutné řídit se danými pravidly pro tvorbu dotazníku uvedenými v metodické části této práce. Důraz byl kladen především na správnou formulaci otázek, jejich přehlednost a srozumitelnost vhodnou i pro respondenty s neekonomickým zaměřením. Důležité bylo dodržet správnou skladbu a pořadí otázek a především pak přijatelnou délku a časovou náročnost dotazníku pro co největší návratnost. Při jeho tvorbě jsem vycházela především z teoretických poznatků získaných během práce a z již uskutečněných výzkumných prací, jako je například Pilotní šetření poptávky po rizikovém kapitálu (2011). Dotazník obsahuje identifikační otázky, otázky ohledně bariér při startu podnikání, převažující formy financování podniku a otázky týkající se využívání dotací. Následují otázky vyžadující víceméně subjektivní odpovědi ohledně hodnocení alternativního způsobu financování formou Seed fondu. Hotové dotazníky byly zaslány elektronickou formou s cílem získat alespoň 100 vyplněných dotazníků od společností různé velikosti, délky podnikání, ale i hlavní podnikatelské činnosti. Dotazník je přiložen na konci práce v přílohové části.

4.1.1

Výsledky dotazníkového šetření

Během měsíce října roku 2012 bylo rozesláno celkem 1470 žádostí o vyplnění dotazníku 930 společnostem využívající dotace Evropské unie. Počet vyplněných dotazníků dosáhl sto jednadvaceti, nicméně kvůli více zaslaným žádostem do jedné firmy, jich bylo použitelných 107, z čehož pouze 101 mělo zveřejněné účetní výkazy nutné pro další analýzy a přesně 100 splňovalo podmínku využívání dotací. Návratnost dotazníků byla 8,2 % (resp. 6,8 %) vůči počtu žádostí, 13 % (resp. 10,8 %) vzhledem k počtu dotázaných společností. Data z dotazníkového šetření byla pomocí systému Umbrela následně exportována do programu Excel a zde dále zpracovávána. Mimo otázky týkající se názvu podniku, obsahoval dotazníkový arch celkem 12 následujících otázek. Vzhledem k počtu použitelných dotazníků, který je přesně 100, není nutné při analýze rozlišovat absolutní a relativní četnosti, resp. počet procent se rovná počtu respondentů.

Vlastní práce

49

Struktura respondentů podle odvětví CZ-NACE Od roku2008 jsou podnikatelské subjekty v Evropě klasifikovány dle kódů NACE (v ČR CZ-NACE) do jednadvaceti sekcí ekonomických činností. Respondenti dotazníkového šetření zastupují z největší části (67 %) zpracovatelský průmysl, z nich 18 vyrábí stroje a zařízení, 10 elektrická zařízení a 7 kovové konstrukce. Druhé největší zastoupení zaujímají velkoobchodníci a maloobchodníci, kterých odpovědělo celkem 12. Pouze 10 % podniků se řadí do sekcí D, E, F – tzn. služby: výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla; voda, odpady a sanace; stavebnictví. Kvůli malému zastoupení byly tyto subjekty sloučeny do jedné kategorie, stejně jako poslední část respondentů – ostatní, kam v tomto případě patří sekce I, J, L, M a P-S3.

Obr. 6

Rozdělení respondentů dle odvětví CZ-NACE

Struktura respondentů dle délky podnikání a velikosti podniku Aby mohla být lépe identifikována potenciální poptávka po rizikovém kapitálu, je žádoucí zjistit u oslovených respondentů jejich velikost a délku podnikání.

Obr. 7

Rozdělení respondentů dle délky podnikání

I - ubytování, stravování, pohostinství; J - informační a komunikační činnost, L - činnosti v oblasti nemovitostí, M - profesní, vědecké a technické činnosti, P-s – ostatní služby 3

Vlastní práce

50

Více než polovina respondentů působí na trhu od 11 do 20 let, naopak pouze jeden člen dotazníkového šetření podniká méně než 5 let a 8 členů méně než 11. Nejstarších podniků je mezi dotazovanými více než třetina. Přestože se primárního výzkumu zúčastnily subjekty bez ohledu na svoji velikost, je nutné identifikovat jejich zařazení do příslušné velikostní skupiny. Finanční prostředky poskytované prostřednictvím Seed fondu z veřejných zdrojů jsou totiž, dle nařízení platná pro Operační program Podnikání a inovace, určené pouze pro malé a střední podniky definované výše. Zajímavý je rozdíl zastoupení v jednotlivých skupinách při rozdělení podle počtu zaměstnanců a podle velikosti ročního obratu.

Obr. 8

Rozdělení respondentů dle velikosti podniku

Jak vyplývá z grafického znázornění, do kategorie středních podniků spadá 55 subjektů ohledně počtu zaměstnanců, zatímco jenom 21, pokud se zaměřím na velikost ročního obratu. Výkony společností tedy nerostou úměrně s počtem zaměstnaných osob. Při podrobnějším zkoumání respondentů, se pouze jeden z nich řadí do vyšší kategorie podle ročního obratu (velký podnik – více než 50 mil. EUR) než do kategorie podle počtu zaměstnanců (s 52 zaměstnanci balancuje na hranici malého a středního podniku), a to podnik Agrovýkup, a.s. Ostatní podniky se dle počtu zaměstnanců řadí buď do stejné, nebo do nižší kategorie vzhledem k velikosti ročního obratu – takových je celkem 58, tedy víc než polovina. Vzhledem k tomu, že toto členění vyplývá z Evropské unie, dá se předpokládat, že vychází z průměru členských států. To by mohlo znamenat, že zkoumaný vzorek je, co se týče velikosti ročního obratu, pod evropským průměrem. Bariéry při zahájení podnikatelské činnosti Snahou zakladatelů Seed fondu je motivovat především začínající podnikatele k uskutečnění svých podnikatelských záměrů a pomoci jim hlavně v první fázi, tedy zakládání podniku. V dotazníku jsem zjišťovala, jaké byly pro podnikatele nejobtížnější bariéry při zahajování jejich činnosti. Na výběr byly možnosti uvedené v následujícím grafu. Respondenti měli za úkol ohodnotit je, resp. oznámkovat jako ve škole, čísly od 1-5, kde číslo 5 značí nejobtížnější překážku.

Vlastní práce

Obr. 9

51

Bariéry podnikání řazené dle obtížnosti

Po přidělení jednotlivých vah a zjištění četností, na prvním místě, coby nejobtížnější bariéra, se umístila dostupnost kapitálu. Téměř jedna pětina subjektů této možnosti přidělila 5 bodů; nejvíce podniků ji ohodnotilo jako středně obtížnou. Na druhém místě se těsně setkávají překážky podnikání: vstup na trh a překonávání administrativních bariér – 29 % respondentů označilo vstup na trh za středně obtížnou překážku, 32 % dotázaných přidělilo administrativním překážkám přívlastek méně obtížné. Vytvořit životaschopný business model bylo pro většinu podniků taktéž méně až středně obtížné. Nejméně obtížné se zdají být ostatní individuální bariéry startu podnikání, označilo je tak 16 dotazovaných subjektů. Přestože více než polovina respondentů zařadila ostatní bariéry podnikání do střední kategorie obtížnosti, pouze 9 % ji označilo za více obtížné až nejobtížnější, a tím se dostává na poslední místo. Potvrzuje se zde myšlenka tvůrců Seed fondu, že začínajícím podnikatelům je třeba pomáhat při překonávání bariéry dostupnosti kapitálu. Dosavadní převažující zdroje financování kapitálových výdajů Pokud se začínajícímu podnikateli podaří překonat tuto nejobtížnější bariéru – tedy dostupnost kapitálu, může svoji činnost zahájit. Během podnikání je ale třeba financovat další kapitálové výdaje, a pokud je není schopen pokrýt ze svého zisku, je nutné hledat další zdroje. V dotazníkovém šetření jsem respondentům dala na výběr ze tří nejběžnějších typů financování – vlastní zdroje, bankovní úvěry a dotace; plus jiné ostatní formy. V návaznosti na předcházející výsledky není překvapivé, že nejčastější formou financování kapitálových výdajů jsou bankovní úvěry, což uvedlo 47 dotázaných. Přes jednu třetinu respondentů si vystačí s vlastními zdroji a oblíbené dotace Evropské unie využívá jako hlavní zdroj financování jedna desetina.

Vlastní práce

52

Obr. 10 Rozdělení respondentů dle převažující formy financování

Důvod nevyužívání externích zdrojů financování „Šťastnější“ polovina respondentů uvedla své důvody pro nevyužívání externích zdrojů financování (51 % je využívá). Nejvíce z nich – tři pětiny – si vystačí s vlastními zdroji financování. Jako druhý nejčastější důvod uváděli dotazované subjekty vnímané vyšší riziko v porovnání s vlastními zdroji, o něco méně potom, že náklady na cizí kapitál byly vyšší než náklady na vlastní zdroje. Pouze 3 společnosti uvedly, že byly odmítnuty poskytovateli kapitálu. Lze tedy konstatovat, že celé dvě třetiny dotazovaných respondentů využívaly nebo by chtěli využívat cizí zdroje. Jako jiné důvody nevyužívání byly uvedeny následující:  mateřská společnost nám poskytla lepší podmínky,  pro banky nezajímavý obor činnosti,  nedostatek vlastních prostředků k dofinancování (dotace). Poslední dvě překážky by byly odstraněny právě využitím rizikového kapitálu, který nevyžaduje předfinancování celého projektu v případě dotací; co se týče zajímavosti oboru činnosti, podnikatel má větší šanci získat soukromého investora, který má subjektivnější názor na podnikatelský záměr oproti přísným bankovním předpisům.

Obr. 11

Rozdělení respondentů dle důvodu nevyužívání cizích zdrojů financování

Vlastní práce

53

Druh a účel dotace, které respondenti využívali Vzhledem k tomu, že zkoumaný vzorek je vybrán ze seznamu příjemců dotací, je na místě zjistit, o jaké druhy dotací společnosti nejčastěji žádají a k jakému účelu je využívají. Z následujícího grafu je patrné, že téměř 70 % dotazovaných využívá druh dotace – podnikání a inovace. To dokazuje vynalézavost českých podnikatelů, kteří mají neustále nové nápady na vylepšení svých podnikatelských aktivit. Potvrzuje to také účel, s kterým respondenti dotace využívají – technologie, nákup dlouhodobého majetku, rozvoj a rozšíření podnikatelských aktivit jsou důkazem snahy o neustálé zlepšování a vyvíjení společnosti. Neméně důležité je vzdělávání pro konkurenceschopnost a lidské zdroje a zaměstnanost, kterému se věnuje třetina respondentů. To je dobré znamení toho, že podnikatelům záleží na svých zaměstnancích. Také následující graf představuje vzdělávání jako nejčastější účel využití poskytnutých finančních prostředků. Menší podíl zaujímá výzkum a vývoj, nákup nemovitostí a IT sektor; nejméně se respondenti věnují životnímu prostředí a dokonce ani jeden z nich nevyužil druh dotace – doprava. Zajímavý je účel dotace vzdělávání pro konkurenceschopnost. Přestože se, co se týče druhu dotace, umístilo na druhém místě (33 %), za účelem zlepšení konkurenceschopnosti využilo dotaci pouze 13 respondentů. Znamená to, že primárním cílem podniků je neustálé zlepšování a konkurenceschopnost je až jeho důsledek a sekundární cíl respondentů.

Obr. 12 Druh a účel dotace využívané respondenty

Znalost alternativních forem financování podnikatelské činnosti Aby bylo možné zjišťovat závislost zájmu o alternativní formy financování, byla položena následující otázka: „Jaké alternativní formy financování znáte?“. Na výběr měli respondenti tři varianty odpovědi – venture kapitálové fondy (fondy rizikového kapitálu), business angels (tzv. obchodní andělé – soukromé osoby) a vládou podporované fondy (např. připravovaný Seed fond). Výsledky sběru byly očekávané, i přesto znepokojivé. Pouze 42 % respondentů zná pojem

Vlastní práce

54

rizikový kapitál a jen 24 ví, kdo jsou business angels. Vzhledem k tomu, že je téma Seed fondu v České republice mezi ekonomy čerstvé téma, mají i čeští podnikatelé díky médiím o tomto druhu financování určitý pojem.

Obr. 13 Rozdělení respondentů dle znalosti alternativních forem financování

Zájem o využití nové formy financování – Seed fond Klíčovou otázkou celého primárního šetření a dalších testování je otázka zjišťující zájem o alternativní formu financování formou rizikového kapitálu s účastí veřejných rozpočtů. Tato otázka byla položena s ohledem na očekávanou předcházející odpověď – tedy neznalost této formy. Proto byla stručně popsána a v následujících dvou otázkách byly vyčteny její výhody a nevýhody, tak aby si respondent mohl udělat subjektivní názor a na tuto otázku odpovědět. Přestože jsou čeští podnikatelé považováni za konzervativní a málo otevřené novým možnostem, o novou formu financování s účastí státu by mělo zájem 44 % tázaných, z toho 9 odpovědělo „určitě ano“. Stejný počet ale uvedl „určitě ne“. Nicméně podíly firem, které odpověděli nedefinitivním „spíše ano/ne“, nejsou nijak dramaticky rozdílné. Závislost odpovědí na ostatních odpovědích a jiných ukazatelích bude prověřena dále.

Obr. 14 Rozdělení respondentů dle zájmu o financování formou Seed fondu

Vlastní práce

55

Identifikované výhody využívání financování formou Seed fondů Obdobně jako tomu bylo při hodnocení bariér podnikání, hodnotili respondenti výhody nové formy financování. Odpovědi byly ale kvůli neznalosti venture kapitálových fondů víceméně subjektivní. Nejvíce si podnikatelé cení toho, že nemusí během investice platit žádné splátky, nevznikají úvěrové náklady a že nejsou povinni ručit či zřizovat zástavní právo na aktiva společnosti. Další výhodu spatřují společnosti ve snadnějším získávání kapitálových zdrojů (díky lepší kapitálové struktuře) a také v délce trvání investice, která je srovnatelná s dlouhodobými úvěry, které není snadné získat. Výhodu vylepšení kapitálové struktury (navýšení vlastního kapitálu namísto cizích zdrojů) zařadili respondenti na předposlední místo, přičemž tato výhoda se pojí s předešlými body a měla by jim předcházet. Z toho lze soudit, že podnikatelé přemýšlí již nad výhodou důsledků, než aby hledali příčiny lepších podmínek podnikání. Tomu nasvědčuje i umístění výhody na posledním místě – využití know-how soukromých investorů. Z těchto výsledků je jasné, že podnikatelé se zaměřují spíše na finanční stránku podnikání a věnují se méně manažerskému řízení, které by mělo v dobrém podniku předcházet a ovlivňovat ostatní aspekty podnikání.

Obr. 15 Identifikované výhody financování pomocí Seed fondu

Identifikované nevýhody využívání financování formou Seed fondů Za největší nevýhody považují respondenti snížení rozhodovacích pravomocí a ztrátu jistého množství vlastnických podílů. Ačkoli hodnocení výhod naznačovalo, že podnikům záleží více na finanční stránce, pořadí největších nevýhod naznačuje opak. Finanční aspekt jako je nevyužití potenciálu daňového štítu je až na třetím místě, majitelé nebo manažeři ho tedy vnímají jako menší ztrátu, než zasažení do vlastnictví a rozhodovacích pravomocí. Nejméně podnikatelům vadí nutná dlouhodobá spolupráce s investorem a délka celého procesu financování, která trvá 5 až 7 let. Dotazovaní podnikatelé jsou dle výsledků hodnocení výhod a nevýhod na jedné straně „hrdí“ na to, aby si nechali zasahovat do svých pravomocí, nechali si od jiných subjektů, v tomto případě investorů, radit při výkonu své činnosti, či

Vlastní práce

56

by podstoupily snížení vlastnického podílu. Na druhé straně se nejeví jako dobří manažeři, ale spíše finanční ředitelé s cílem co nejméně platit a přitom co nejvíce získat od věřitelů.

Obr. 16 Identifikované nevýhody financování pomocí Seed fondu

4.2 Analýza vybraných finančních ukazatelů Během sběru primárních dat byl proveden sekundární výzkum. Pomocí účetních výkazů, které jsou zveřejněny například na oficiálním serveru českého soudnictví Justice.cz, byly vypočítány vybrané finanční ukazatele. V souladu s charakterem venture kapitálových investic to byly především ukazatele týkající se struktury majetku, tzn. velikosti vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Jejich hodnoty byly využity pro určení kontingenčních závislostí a ověřování dále stanovených hypotéz. Struktura kapitálu Jako první jsem určila strukturu kapitálu všech respondentů, tedy jaký je poměr vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Výsledky jsou „padesát na padesát“, tzn., že polovina respondentů disponuje vlastním kapitálem větším, než činí cizí zdroje a naopak.

Obr. 17

Rozdělení respondentů dle struktury kapitálu

Vlastní práce

57

Celkové závazky Přes jednu třetinu dotazovaných podniků dosahuje celkových závazků méně než deset milionů korun. Nejvíce respondentů spadá do kategorie celkových závazků v rozmezí od deseti do padesáti milionů Kč a po patnácti procentech společností se pohybuje nad hodnotou padesáti a sta miliony korun celkových závazků.

Obr. 18 Rozdělení respondentů dle velikosti celkových závazků

Dluh na vlastním kapitálu Na předchozí dva ukazatele navazuje dluh na vlastním kapitálu, tedy poměr cizích zdrojů na vlastním kapitálu podniku, uváděný v procentech. Poloviční podíl na zkoumaném vzorku mají respondenti s dluhem na vlastním kapitálu menším než 50 %; 3 z nich sahají dokonce pod jedno procento. V dalších dvou intervalech – od 50 do 100 a od 100 do 300 % - se pohybuje dvacet a devatenáct dotazovaných subjektů. Nejzadluženějších je jedenáct procent s dluhem na vlastním kapitálu větším než 300 %.

Obr. 19 Rozdělení respondentů dle velikosti dluhu na vlastním kapitálu

Vlastní práce

58

Rentabilita tržeb Rentabilita tržeb je ukazatel vypočtený jako podíl zisku na celkových tržbách podniku. V ideálním případě by se měl pohybovat mezi 2 a 6 % - do tohoto intervalu spadá 30 % respondentů. Dalších 34 % dosahuje rentability mezi 6 a 15 procenty. 15 subjektů nedosahuje ani doporučené minimální hodnoty, naopak 21 z nich vykazuje rentabilitu větší než 15 %.

Obr. 20 Rozdělení respondentů dle velikosti rentability tržeb

Zisk před úroky a daněmi EBITDA Téměř polovina dotazovaných podniků dosáhla čistého zisku před odečtením úroků ve výši od jednoho do deseti milionů korun. Další početnou skupinu tvoří ti se ziskem do 100 milionů korun, a to více než třetinou – 36 %. Přes desetinu respondentů vytvořilo zisk menší než jeden tisíc korun, o něco méně podniků vytvořilo naopak největší zisk – více než 100 milionů Kč.

Obr. 21 Rozdělení respondentů dle výše jejich zisku před úroky a daněmi

Velikost Infa spreadu Označení spread se používá pro účely výpočtu ekonomické přidané hodnoty a určuje se jako rozdíl výnosnosti vlastního kapitálu ROE a alternativního nákladu na kapitál re. Zjištěné hodnoty byly porovnány s odvětvovým

Vlastní práce

59

průměrem podle klasifikace CZ-NACE. V grafu je znázorněn podíl podniků, které dosáhly oborového průměru (40 %), a u kterých byla velikost spreadu pod průměrnou hodnotou v odvětví. Tento ukazatel je určen především pro účely další analýzy (shluková analýza, viz dále), ale i pro identifikaci závislostí.

Obr. 22 Rozdělení respondentů dle velikosti Infa spreadu

4.3 Identifikace závislostí zkoumaných faktorů Důležitou součástí diplomové práce je identifikace závislostí a zodpovězení výzkumných otázek prostřednictvím ověřování hypotéz, jejichž formulace se odvíjí od dostupných informací získaných během primárního i sekundárního výzkumu. Cílem práce je zjistit, zda existují nějaké faktory, jež by ovlivňovaly podnikatelské subjekty při volbě formy financování, zda se zajímají o nové možnosti a hlavně, na čem jejich rozhodování závisí. Primárně byla zjišťována závislost zájmu o financování formou Seed fondu (potažmo venture kapitálu) na charakteru podniku, jeho finančních ukazatelích i subjektivních názorech na novou formu financování kapitálových výdajů. Hypotézy byly ověřovány pomocí metody rozhodování o zamítnutí či přijetí nulové hypotézy na základě srovnávání p-hodnoty Pearsonova koeficientu kontingence se stanovenou hladinou významnosti α=5 %. Pro zjištění intenzity závislosti byl vypočítán Cramérův koeficient kontingence, respektive Čuprovův koeficient v případě čtvercové kontingenční tabulky (r=s). Identifikace závislosti zájmu o financování podniku pomocí SF na převládající činnosti podnikatelského subjektu Na základě testování hypotéz o nezávislosti zkoumaných znaků byly vypočteny hodnoty Pearsonova a Cramérova koeficientu. Porovnání p-hodnoty s danou hladinou významnosti 5 % určuje neexistenci závislosti zájmu o Seed fond na podnikatelské činnosti. Cramérův koeficient je pod hodnotou 0,3, tzn., že zde existuje pouze slabá závislost. Ačkoli je zastoupení subjektů v sekci obchodu relativně nízké, pouze u tohoto odvětví by přes 60 % respondentů souhlasilo s využitím venture kapitálu formou Seed fondu, zatímco u ostatních segmentů tomu bylo přesně naopak, nebo „padesát na padesát“.

Vlastní práce Tab. 4

60

Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 1

Zájem o financování formou Seed fondu Převládající podnikatelská činnost zpracovatelský průmysl velkoobchod a maloobchod služby D+E+F (stavebnictví) ostatní služby celkem

Ano 26 7 4 6 43

Ne

Pearsoův Cramér. V chí-kv. p-hodnota 67 0,446 0,163 11 10 12 100

Řádkové součty

41 4 6 6 57

Identifikace závislosti zájmu o financování podniku pomocí SF na délce podnikání Jelikož i zde je p-hodnota větší než stanovená hladina významnosti, nelze nulovou hypotézu zamítnout. Přesto zde patrná závislost, i když jen slabá, existuje. Cramérův koeficient se hodnotou 0,228 přibližuje hodnotě 0,3, která značí střední závislost. Z kontingenční tabulky lze konstatovat, že zájem o novou formu financování převažoval pouze u podniků starších dvaceti let a u podniku začínajícího. Ten byl ale pouze jeden, takže není na místě jej uvažovat. Při pokusu sloučit všechny podniky působící na trhu méně než dvacet let, byla nulová hypotéza o nezávislosti znaků zamítnuta, tzn., že určitá závislost zde opravdu existuje. Tab. 5


Zájem o financování formou Seed fondu Délka podnikání v letech (0; 5> (5; 10> (10; 20> (20; ∞) celkem

Ano 1 3 20 19 43

Ne 0 5 37 15 57

Pearsoův chí-kv. Cramér. V p-hodnota 1 0,159 0,228 8 57 34 100

Řádkové součty

Identifikace závislosti zájmu o financování podniku pomocí SF na velikosti podniku Na pětiprocentní hladině významnosti nelze nulovou hypotézu o nezávislosti pozorovaných znaků zamítnout. Znamená to, že mezi zájmem o rizikový kapitál a velikostí podniku co se týče zaměstnanců, neexistuje žádná závislost. Stejně tak hodnota Cramérova koeficientu 0,102 značí zanedbatelnou závislost. U všech velikostních kategorií převažoval nezájem o tuto formu financování, který nebyl nijak ovlivněn počtem zaměstnanců v podniku.


61

Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 3 (a)

Zájem o financování formou Seed fondu Velikost podniku (počet zaměstnanců) mikropodnik malý podnik střední podnik velký podnik celkem

Ano 2 16 23 2 43

Ne 3 17 32 5 57


Řádkové součty

Velikost podniku je ovšem veličina, kterou lze posoudit dle počtu zaměstnanců ale i s ohledem na velikost ročního obratu. Proto byla testována i tato závislost. Její výsledky jsou téměř shodné s předchozím testováním, což opět potvrzuje nezávislost zkoumaných znaků. Tab. 7

Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 3 (b)

Zájem o financování formou Seed fondu Velikost podniku (roční obrat) mikropodnik malý podnik střední podnik velký podnik celkem

Ano 12 22 7 2 43

Ne 15 25 14 3 57


Řádkové součty

Identifikace závislosti zájmu o financování podniku pomocí SF na dosavadní převažující formě financování Ani dosavadní převažující forma financování kapitálových výdajů podniků nijak nesouvisí se zájmem o rizikový kapitál. Vypočtená p-hodnota je větší než stanovená hladina významnosti α=0,05 a Cramérův koeficient spadá do kategorie slabé závislosti. Pouze podniky, které jako převažující financování označily dotace, byly zastoupeny z větší části těmi, kteří by souhlasily s využitím Seed fondu pro financování své podnikatelské činnosti. Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 4 Zájem o financování formou Seed fondu Převažující financování vlastní zdroje bankovní úvěry dotace jiné celkem

Ano 14 21 6 2 43

Ne 23 26 4 4 57


Řádkové součty

Vlastní práce

62

Identifikace závislosti zájmu o financování podniku pomocí SF na důvodu nevyužívání externích zdrojů financování Na pětiprocentní hladině významnosti je v tomto případě zamítnuta nulová hypotéza o nezávislosti zkoumaných znaků. P-hodnota je v tomto případě s hodnotou 0,023 < 0,05, což je kritická hodnota pro přijetí alternativní hypotézy H1. Cramérův koefiecient je vyšší než 0,3, takže zde existuje střední závislost mezi zájmem o financování formou rizikového kapitálu s účastí veřejných zdrojů a důvodem nevyužívání cizího kapitálu. Respondenti, kteří nemají o SF zájem, jsou především ti, kteří nevyužívali cizí zdroje, protože jim byly vlastní zdroje dostačující, vnímali vyšší riziko v porovnání s VZ nebo měli jiné důvody pro nevyužití CK. Naopak ti, co vnímali vyšší náklady na CK než na vlastní zdroje, nebo byli odmítnuti poskytovateli kapitálu, by novou formu financování vyzkoušeli. Subjekty, které využívaly cizí kapitál, odpověděly na zájem o SF ano, ne v poměru 53 ku 47. Tab. 8


Zájem o financování formou Seed fondu Důvod nevyužívání cizího kapitálu využívali CK odmítnuti poskytovateli kapitálu náklady na CK byly vyšší než náklady VK vnímané vyšší riziko v porovnání s VZ vlastní zdroje byly dostačující jiné důvody celkem

Ano 27 2 4 3 7 0 43

Ne 24 1 1 4 24 3 57

Pearsoův chí-kv. Cramér. V p-hodnota 51 0,023 0,362 3 5 7 31 3 100

Řádkové součty

Identifikace závislosti zájmu o financování podniku pomocí SF na aktivitě ohledně využívání dotací Dále byla zkoumána závislost zájmu o SF na aktivitě respondentů, co se týče využívání dotací – konkrétně, pro kolik účelů je využívali. Zde se nepotvrdila žádná závislost; výše p-hodnoty byla větší než stanovená hladina 5 %. Z kontingenční tabulky pouze vyplývá, že podniky spadající do většiny zvolených kategorií nemají zájem o SF, pouze ti nejaktivnější (více než 6 účelů využití dotace) by ze dvou třetin s novou formou financování souhlasili.


63


Zájem o financování formou Seed fondu Počet účelů využití dotací (0; 2> (2; 4> (4; 6> (6; ∞) Celkem

Ano 14 15 6 8 43

Ne


Řádkové součty

23 20 10 4 57

Identifikace závislosti zájmu o financování podniku pomocí SF na znalosti alternativních forem financování Při zkoumání závislosti následujících znaků uvedených v tabulce, vychází pozitivní pouze závislost zájmu o SF na znalosti venture kapitálu. Zde byl vypočten jednak Čuprovův koeficient pro čtvercové kontingenční tabulky, ale také koeficient asociace pro alternativní odpovědi ano/ne. Jeho hodnota je záporná, což znamená negativní závislost. Většina respondentů, která zná financování formou venture kapitálových investic, nemá zájem o participaci Seed fondu na svém podnikání. Existuje zřejmě jistá averze mezi českými podnikateli k rizikovému kapitálu. Vzhledem k předchozímu se jedná spíše o strach z neznámého, neznalost, anebo nechuť zkoušet nové možnosti a podstupovat riziko neúspěchu žádosti. Tab. 10 Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 7 Zájem o financování formou Seed fondu Znalost alternativních forem financování venture kapitál ano ne business angels ano ne Seed fond ano ne Celkem

Ano 13 30 10 33 11 32 43

Ne 29 28 14 43 15 42 57

Pearsoův Čuprovův chí-kv. koeficient p-hodnota 42 0,038 0,207 58 24 0,879 0,015 76 26 0,934 0,008 74 100

Řádkov é součty

DÍLČÍ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ (VÝZKUMNÉ OTÁZKY 1-7) Ze sedmi předem stanovených výzkumných otázek a jedné doplněné byly prostřednictvím testování nulové hypotézy identifikovány pouze dvě závislosti. Zájem o financování pomocí venture kapitálu za účasti veřejných rozpočtů je ovlivněn důvody nevyužívání cizího kapitálu a znalostí venture kapitálu jako pojmu vůbec. Podnikatelé, kteří by vyzkoušeli novou formu financování, nevyužívají cizí kapitál z důvodu vyšších nákladů než na vlastní kapitál, nebo byli poskytovateli

Vlastní práce

64

cizího kapitálu odmítnuti. Uvědomují si tedy výhody venture kapitálu, který vstupuje do podniku jako vlastní jmění, nikoli jako cizí zdroj. Ti, co cizí kapitál využívají, by z nepatrné většiny také měli o účast Seed fondu na jejich financování zájem. Druhá zjištěná závislost se týká znalosti venture kapitálových investic. Na rozdíl od předchozí, vykazuje negativní vliv. Se znalostí této formy financování se pojí jistá nechuť k novému Seed fondu. Čuprovův koeficient ale vykazuje pouze slabou závislost, což může znamenat odpor podnikatelů pouze k účasti státu. Tab. 11

Shrnutí 1

Nulová hypotéza: Zájem o financování pomocí Seed fondu není závislý na… převládající podnikatelské činnosti délce podnikání v letech velikosti podniku dle počtu zaměstnanců velikosti podniku dle ročního obratu převažujícím financování důvodu nevyužívání cizího kapitálu počet účelů využití dotací znalosti alternativních forem financování - venture kapitálu - business angels - Seed fondu

kontingenční koeficient Pearsonův: Cramérův/ p-hodnota Čuprovův

na hladině 5%

10%

významnosti nulovou hypotézu:

existence závislosti

0,446

0,163

nezamítáme

nezamítáme

slabá

0,159

0,228

nezamítáme

nezamítáme

slabá

0,789

0,102

nezamítáme

nezamítáme

slabá

0,772

0,106

nezamítáme

nezamítáme

slabá

0,601

0,137

nezamítáme

nezamítáme

slabá

0,023

0,362

zamítáme

zamítáme

střední

0,342

0,183

nezamítáme

nezamítáme

slabá

0,038 0,879 0,934

0,207 0,015 0,008

zamítáme nezamítáme nezamítáme

zamítáme nezamítáme nezamítáme

slabá zanedbatelná zanedbatelná

Předem stanovené výzkumné otázky byly otestovány, nyní je namístě identifikovat další možné závislosti. Závislou proměnnou bude opět zájem o formu financování pomocí Seed fondu, nezávislé proměnné zde zastoupí data získaná sekundárním výzkumem, tedy vybrané finanční ukazatele. Identifikace závislosti zájmu o financování podniku pomocí SF na velikosti Infa spreadu V předešlé kapitole byl popsán výpočet Infa spreadu (rozdíl výnosnosti vlastního kapitálu a alternativního nákladu na VK). Vypočtená p-hodnota je menší, než stanovená hladina významnosti 5 %, takže nulovou hypotézu o nezávislosti znaků mohu zamítnout a potvrdit platnost alternativní hypotézy H1. Protože se

Vlastní práce

65

jedná opět o tabulku asociační, určila jsem pomocí asociačního koeficientu také směr závislosti. Výsledek je -0,2, takže se jedná o závislost negativní, tzn., že podniky dosahující hodnoty větší než je výše oborového průměru, by Seed fond neoslovily. Naopak podniky s nízkou rentabilitou vlastního kapitálu spatřují v novém financování výhody v podobě struktury kapitálu a SF by oslovily. Výše Čuprovova koeficientu značí závislost blízkou střední kategorii. Tab. 12


Zájem o financování formou Seed fondu Velikost spreadu větší než oborový průměr menší než oborový průměr celkem

Ano 12 31 43

Ne 29 28 57

Pearsoův Čuprovův chí-kv. koeficient p-hodnota 41 0,021 0,231 59 100

Řádkové součty

Identifikace závislosti zájmu o financování podniku pomocí SF na:  kapitálové struktuře podniku,  celkových závazcích,  dluhu na vlastním kapitálu. Všechny tyto zkoumané znaky finanční povahy nemají vliv na to, zda by respondenti byli ochotni přijmout finanční prostředky prostřednictvím Seed fondu. Cramérův koeficient značí slabou a téměř zanedbatelnou závislost, co se týče kapitálové struktury podniku a celkových závazků. Všechny tři ukazatele se týkají vlastního kapitálu a/nebo celkových závazků, takže podobné výsledky jsou předpokládané. Jistá závislost zde ale existuje, a to na dluhu na vlastním kapitálu – dle hodnoty Cramérova koeficientu 0,217 se jedná o závislost střední. Ve všech „dluhových kategoriích“ odpověděli respondenti z větší části, že by nesouhlasily s využitím Seed fondu; ano odpověděla sekce podniků s dluhem na vlastním kapitálu větším než 500 %. Jsou to podniky, kterým hodnota cizích zdrojů pětkrát přesáhla výši vlastního kapitálu, což značí velice vysokou potřebu věnovat pozornost prostředkům na jejich splácení. Pravděpodobně se jedná o situaci, kdy už podniky nejsou schopny získat finanční prostředky prostřednictvím úvěrů nebo nemají peníze k předfinancování dotací a uvítaly by jiné nové možnosti. Tab. 13

Výsledná tabulka výzkumné otázky č. 9

Zájem o financování formou Seed fondu kapitálová struktura podniku celkové závazky dluh na vlastním kapitálu

Pearsoův chí-kv., phodnota 0,582 0,608 0,452

Cramér. V 0,055 0,135 0,217

Vlastní práce

66

Identifikace závislosti zájmu o financování podniku pomocí SF na rentabilitě tržeb Prozatím nejlepší výsledky ohledně závislosti podle Cramérova koeficientu vykazuje velikost rentability tržeb podniku. Hodnota 0,375 znamená střední závislost mezi zájmem o financování pomocí SF a rentabilitou tržeb. Po porovnání p-hodnoty 0,003 a stanovené hladiny významnosti 0,005 zamítám nulovou hypotézu o nezávislosti a přijímám hypotézu alternativní. Většina podniků, které dosahovaly rentability tržeb o velikosti více než 1 %, by Seed fond neoslovila, zatímco více než 80 % podniků s velice malými tržbami by v případě neúspěchu žádosti o dotaci na tuto instituci obrátilo. Tab. 14 Kontingenční tabulka výzkumné otázky č. 10 Zájem o financování formou Seed fondu ROS – rentabilita tržeb v % (∞; 1) <1; 10) <10; 20) <20; ∞) celkem

Ano 10 24 8 1 43

Ne


Řádkové součty

2 31 13 11 57

Identifikace závislosti zájmu o financování podniku pomocí SF na zisku před úroky a daněmi Stejně jako velikost rentability tržeb, také zisk před úroky a daněmi ovlivňuje poptávku po venture kapitálu. Na pětiprocentní hladině významnosti platí alternativní hypotéza o závislosti sledovaných znaků, Cramérův koeficient s hodnotou 0,339 značí střední závislost. Zisk souvisí s tržbami, proto pochopitelně procento podniků, které vyprodukovalo zisk menší než jeden tisíc, je stejné jako procento podniků s nejmenší rentabilitou tržeb. I zde tedy 80 % respondentů souhlasilo s využitím venture kapitálu formou Seed fondu. Tab. 15


Zájem o financování formou Seed fondu EBITDA – zisk před úroky a daněmi (∞; 1) <1; 10 000) <10 000; 100 000) <100 000; ∞) celkem

Ano 10 19 13 1 43

Ne 2 26 22 7 57


Řádkové součty

Vlastní práce

67

DÍLČÍ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ (VÝZKUMNÉ OTÁZKY 8-11) Testování závislostí znaků získaných sekundárním výzkumem bylo poněkud úspěšnější než při testování hypotéz stanovených v souladu s primárním šetřením. Dle výsledků je zájem o využívání venture kapitálu s účastí vlády závislý na rentabilitě tržeb, zisku před úroky a daněmi a také na tom, zda podnik tvoří hodnotu, neboli zda je velikost Infa spreadu větší než v odvětvovém průměru. Ostatní finanční ukazatele – celkové závazky, kapitálová struktura a dluh na vlastním kapitálu viditelně neovlivňují rozhodování o způsobu financování kapitálových výdajů podniku. Zájem o venture kapitál tedy neovlivňuje to, jak podnik svého úspěchu dosáhl, ale to, jak byl velký, tzn., jaké byly tržby, zisk a potažmo i tvorba ekonomické přidané hodnoty. Tab. 16 Shrnutí 2 kontingenční koeficient

na hladině

Nulová hypotéza: Zájem o financování pomocí Seed fondu není závislý na…

5%

Pearsonův: Cramérův/ p-hodnota Čuprovův

10%

významnosti nulovou hypotézu: zamítáme zamítáme


velikosti Infa spreadu

0,021

0,231

kapitálové struktuře

0,582

0,055

nezamítáme

nezamítáme

zanedbatelná

slabá

celkových závazcích

0,608

0,135

nezamítáme

nezamítáme

slabá

dluhu na vlastním kapitálu

0,452

0,217

nezamítáme

nezamítáme

slabá

rentabilitě tržeb

0,003

0,375

zamítáme

zamítáme

střední

zisku před úroky a daněmi

0,009

0,339

zamítáme

zamítáme

střední

DALŠÍ IDENTIFIKOVANÉ ZÁVISLOSTI Po otestování zjišťovaných znaků, které ovlivňují potenciál zájmu o financování prostřednictvím Seed fondu, byly zjišťovány další možné závislosti. V kontextu cíle práce byl kladen důraz především na ukazatele a odpovědi z dotazníkového šetření týkající se formy financování. Respondenti měli za úkol ohodnotit dané výhody a nevýhody využívání venture kapitálu formou Seed fondu. Při testování závislostí bylo zjištěno, že hodnocení výhod SF je závislé na velikosti podniku, velikosti Infa spreadu a na znalosti Seed fondu jako pojmu vůbec. Podniky spadající do střední velikostní kategorie, hodnotily výhody SF velmi pozitivně, naopak velké podniky a mikropodniky byly při hodnocení skromnější. Také velikost Infa spreadu ovlivňuje názor na potenciál venture kapitálu v této formě. Respondenti, jejichž Infa spread dosahuje nadprůměrný výsledek, nevnímají dané výhody tak pozitivně jako ti, kteří mají v této oblasti ukazatelů nedostatky. Zajímavá je skutečnost, že subjekty, které se nikdy s pojmem SF nesetkaly, hodnotily jeho výhody lépe, než znalci tohoto pojmu.


68

Další identifikované závislosti kontingenční koeficient

na hladině

Nulová hypotéza: existence závislosti mezi:

hodnocení výhod SF x velikost podniku hodnocení výhod SF x velikost Infa spreadu hodnocení výhod SF x znalost Seed fondu hodnocení nevýhod x velikost ročního obratu hodnocení nevýhod x převažující financování převažující financování x důvod nevyužívání CZ převažující financování x poměr CZ/VK převažující financování x rentabilita tržeb ROS převažující financování x čistý zisk před odečtením úroků


5%

10%



0,029

0,276

zamítáme

zamítáme

slabá

0,016

0,349

zamítáme

zamítáme

střední

0,022

0,337

zamítáme

zamítáme

střední

0,099

0,221

nezamítáme

zamítáme

slabá

0,045

0,240

zamítáme

zamítáme

slabá

0,000

0,443

zamítáme

zamítáme

střední

0,028

0,304

zamítáme

zamítáme

střední

0,056

0,235

zamítáme

zamítáme

slabá

0,034

0,246

zamítáme

zamítáme

slabá

Jisté závislosti byly identifikovány i při sledování hodnocení nevýhod Seed fondu. Podnikatelé dosahující nižšího obratu hodnotily vybrané nevýhody vyšší bodovou stupnicí – tedy vnímají tyto nevýhody silněji než podniky s vysokým ročním obratem. Silněji je vnímají také podniky využívající k financování vlastní zdroje a bankovní úvěry, na rozdíl od firem, které využívají nejčastěji dotace nebo jiné než uvedené způsoby financování. Pokud má být zjištěn potenciál využívání venture kapitálu, je vhodné pokusit se zjistit, na čem závisí volba dosavadní převažující formy financování podniku. Při testování byla identifikována zcela logicky závislost na důvodu nevyužívání CZ a na poměru cizího a vlastního kapitálu. Navíc test prokázal existenci závislosti na velikosti rentability tržeb a čistého zisku před odečtením úroků. Podniky, které ke svému financování využívaly především vlastní zdroje a bankovní úvěry patří mezi méně rentabilní s nižším výdělkem. Tabulka v příloze 9 ukazuje další závislosti mezi znaky a ukazateli, které se logicky ovlivňují.

Vlastní práce

69

4.4 Shluková analýza Shluková analýza je pokročilá metoda statistické vícerozměrné analýzy, jejíž podstatou je nalezení skupin objektů – shluků a rozčlenění objektů statistického souboru do těchto shluků tak, aby si byly vzájemně více podobné než objekty vybrané z různých shluků. V této práci se objekty rozumí dotazované podnikatelské subjekty, které charakterizuje stejný soubor třídících znaků. Získaná data ze shlukové analýzy představují zjednodušený model analyzovaných podniků, jehož strukturu je nutné identifikovat a následně popsat. Vstupní data pro matematický model tvoří tabulka, jejímiž sloupci jsou jednotlivá kritéria, resp. kladené otázky, a řádky reprezentují odpovědi jednotlivých respondentů – v tomto případě třídící znaky, což jsou hodnoty jak nominální, tak i ordinální. Aby bylo možné taková data zpracovat, bylo nezbytné provést transformaci jednotlivých hodnot odpovědí na číselné hodnoty. Dalším úkolem bylo rozdělit respondenty na dvě skupiny, které byly podrobeny shlukové analýze jednotlivě. První skupinu tvoří respondenti, kteří kladně odpověděli na potenciál využití Seed fondu jako formu financování podniku, tzn. odpověď „ano“, „spíše ano“. Druhá skupina je zastoupena podniky, které o tuto instituci zájem nemají. Pro zpracování dat jsem využila program Statistica 10, který nabízí metodu hierarchického shlukování i metodu tzv. k-průměrů. Výsledky těchto dvou rozdílných metod se nemusejí obecně shodovat. U k-průměru může také záležet na inicializaci metody – tedy, které body zvolím jako počáteční centra prvních shluků. Pokud se zvolí špatná počáteční centra, metoda shluky nemusí přesně identifikovat, i když v datech tyto shluky opravdu jsou. Stejně jako se nemusí shodovat i samotné výsledky shlukové analýzy pro různé nastavení vzdálenosti či míry mezi shluky. Pokud se shluky pro různá nastavení plus mínus neliší, pak to svědčí o opravdové přítomnosti oddělených shluků v datech. Jako třídící znaky byly pro obě metody shlukové analýzy zvoleny charakteristiky podniků, které by co nejvýstižněji charakterizovaly podnik, a to:     

velikost Infa spreadu v porovnání s průměrem v odvětví, délka podnikání, velikost podniku dle počtu zaměstnanců, dosavadní převažující financování, aktivita podniku, co se týče počtu účelů, k nimž byly dotace využity.

Vlastní práce

4.4.1

70

Shluková analýza podniků se zájmem o Seed fond

Jako první byly podrobeny analýze podniky, které by v případě neúspěchu žádosti o dotaci využily Seed fond jako zdroj financování kapitálových výdajů. Nejdříve jsem provedla hierarchické shlukování, a to pomocí Wardovy metody a s Euklidovskou mírou vzdálenosti klastrů. Empirickou pomůckou pro nalezení vhodného počtu shluků v konkrétním hierarchickém rozkladu datového souboru je grafické znázornění pomocí dendrogramu, který zaznamenává úrovně slučování jednotlivých objektů, potažmo podshluků. Již na první pohled je ve výsledném grafu viditelné rozdělení zkoumaných subjektů do 3 nebo 4 shluků, které by vznikly vedením horizontálního řezu v úrovni 6 až 8. Vhodná úroveň řezu je v místě, kde dochází při slučování shluků ke spojení dvou podshluků s velkým rozdílem hloubek, které naznačuje Graf rozvrhu shlukování (viz příloha č. 10).

Obr. 23 Dendrogram shluků firem, které by využily SF (A)

Dříve než jsem podniky definitivně rozdělila do tří nebo čtyř shluků, provedla jsem shlukovou analýzu metodou k-průměrů, při níž je počet požadovaných klastrů nutné zadat předem do parametrů analýzy. Po porovnání výsledků shlukové analýzy metodou k-průměru při zvolení 3 a 4 klastrů s výsledkem získaným metodou hierarchického shlukování, jsem zvolila konečný počet shluků 3. Otestovala jsem taktéž různá nastavení počátečních středů shluků a ve všech případech se shluky téměř shodovaly. Přesvědčila jsem se tedy o existenci oddělených shluků, jejichž výčet je v následující tabulce. Modře označené jsou ty, které spadají do příslušného shluku při slučování metodou hierarchickou i pomocí k-průměrů, bílé jsou zařazeny dle výsledků dendrogramu.

Vlastní práce

71

Tab. 18 Členové shluku 1-3 (A) SHLUK č. 1

SHLUK č. 2

SHLUK č. 3

Dynex

ALPI SPORT CENTRUM

APPLYCON

CHVALIS

Best – Business

ASISTA

Jaggy

Blažek Glass

Baleso

JELÍNEK

KRPA PAPER

BENJAMÍN

KASKO

Qalt Rakovník

BOTTLING PRINTING

LABARA

TIPAFROST

ČKD GROUP

PHARMIX

Unitherm

HOPA CZ

T.W.I.

VANAP

Polypress

TOMA

VAPE

RaMu-Plus

TOROLA electronic

WASTECH

UNITES Systems

Agrovýkup Beskydské rehabilitační centrum

VOP GROUP

Blažek Glass

ZEMAN ART

EKOFILTR

Avex Trade

KASPER KOVO

Labit

Promont

ROJAL

Setora SIKO KOUPELNY VVUÚ

Charakteristika podniků v jednotlivých klastrech A Nyní, když je zřejmé zařazení podniků do jednotlivých klastrů, mohu provést jejich charakteristiku na základě třídících znaků. Tab. 19 Charakteristika jednotlivých shluků třídící znak

shluk č. 1

shluk č. 2

shluk č. 3

délka podnikání

11 a více let

20 a více let

11-20 let

velikost podniku

střední

malé a střední

malé

menší než v odvětví



b.ú., vlastní zdroje

b.ú., dotace

b.ú, vlastní zdroje

5 a více účelů

3 - 4 účely

0 - 2 účely

velikost Infa spreadu převažující financování aktivita ohledně účelu dotací

Podnikatelské subjekty patřící do prvního shluku působí na trhu více než 11 let a patří do skupiny středních podniků, okrajově sem spadají podniky velké i malé. Z hlediska převažujících zdrojů financování je vykazováno u těchto podniků následující pořadí: bankovní úvěry, vlastní zdroje a dotace. Co se týče účelu dotací, patří tyto podniky k těm, které ve srovnání s ostatními podniky využívají nejvíce účelových druhů dotací (5 a více). Velikost Infa spreadu z většiny nepřevyšuje odvětvový průměr.

Vlastní práce

72

Další skupina společností spadající do druhého shluku je tvořena nejstaršími podniky s historií starší než 20 let a patřící do kategorie malých a středních podniků (vyjma mikro). Ve způsobu financování podniku převažují bankovní úvěry a dotace a velikost Infa spreadu je z naprosté většiny nižší, než je odvětvový průměr. Dotace využívají k 3 až 4 účelům. Ve třetím klastru převládají podniky působící na trhu 11-20 let a spadající do kategorie malých podniků s méně než padesáti pracovníky. Ve financování převažují opět bankovní úvěry, na druhém místě jsou ale vlastní zdroje a velikost Infa spreadu je opět nižší než v odvětví. Ve využívání dotací je tento klastr, co se týče účelovosti nejméně aktivní (dva a méně účelů využití dotací).

4.4.2

Shluková analýza podniků bez zájmu o Seed fond

Stejným postupem jako v případě zájemců o Seed fond, byly podrobeny shlukové analýze podniky, které by v případě neúspěchu žádosti o dotaci Seed fond neoslovily. Jako první bylo opět provedeno hierarchické shlukování pomocí Wardovy metody. Z výsledného dendrogramu je zřejmé rozdělení respondentů do 3 nebo 4 shluků. Podle grafu rozvrhu shlukování (uvedeného v příloze č. 10) dochází ke sloučení dvou podshluků s velkým rozdílem hloubek ve vzdálenosti 8. Vedením horizontálního řezu v dendrogramu v tomto místě, se rozpadl strom na 3 shluky.

Obr. 24 Dendrogram shluků firem, které by nevyužily SF (B)

Tento způsob rozdělení ale nemusí být nejideálnější a určení počtu shluků závisí na individuálním subjektivním rozhodnutí. Proto jsem opět provedla shlukování metodou k-průměru, kdy jsem volila postupně různý počet shluků a také různá nastavení jejich počátečních středů. Po porovnání všech dosažených výsledků jsem respondenty ponechala rozdělené ve čtyřech klastrech. První a poslední shluky se stoprocentně

Vlastní práce

73

shodovaly v případě obou metod slučování a vlastnosti členů včetně třídících znaků byly také velice podobné. V následující tabulce jsou opět uvedeny členy jednotlivých shluků, přičemž modrá část obsahuje členy shodně patřící do daného shluku v případě obou metod; bílá část jsou členy shluků určené hierarchickou metodou. Tab. 20 Členové shluku 1-4 (B) SHLUK č. 1

SHLUK č. 2

SHLUK č. 3

GDK

Elektro Kroměříž

Allstar Trading

INCOengineering

AGRA GROUP

Grabina business

Královopolská RIA

Amplus pro Object

LABETA

AVEFLOR

PF-TAXES

PAPILLONS

Axum Bohemia

LAKUM-KTL

BAST

Rokytnická voda

SEGNOR

Befra electronic

Pila Tetčice

CARent

SELLI

Trafag

Bernex Bimetallic

PROF SVAR

Farmet

BETONOVÉ STAVBY

TESCAN

LAC

BS Vsetín

Velteko

LUKOV Plast

DEZA

VHH THERMONT

PATRON Bohemia

EKOL

VHOS

RETIGO

Falco computer

Wotech Železárny Velký Šenov

TOS VARNSDORF

UVB TECHNIK

Goldim

SHLUK č. 4

HRONOVSKÝ APRI

ARTOS CZ

PARTR

Astos Aš

RPIC-ViP

Baltaxia

SEA

BRUSIVO

SYCONIX

DAKO

TERMIZO

ELEKTRO-LUMEN

TOSHULIN

Charakteristika podniků v jednotlivých klastrech B Nyní lze charakterizovat jednotlivé klastry dle jejich třídících znaků – délka podnikání, velikost podniku, převažující financování, velikost Infa spreadu a aktivitě ohledně účelu dotací. Charakteristické znaky objektů, které ve shlucích převažovaly, jsou uvedeny v tabulce č. 21. Členy prvního shluku působí na trhu převážně 6-10 let a největší zastoupení zde zaujímají mikro a malé podniky. Převážná část členů využívá k financování bankovní úvěry, o něco méně prostředky poskytnuté formou dotací EU, které využívají méně než ke dvěma účelům. Rozdíl mezi výnosností vlastního kapitálu a alternativního nákladu na kapitál (Infa spread) byl u většiny členů shluku větší, než je jeho průměrná hodnota v odvětví. Ve druhém shluku převažují střední podniky provádějící svou podnikatelskou činnost 11-20 let. Stejně jako v prvním shluku zde mají převahu společnosti, jejichž výše Infa spreadu převyšuje odvětvový průměr.

Vlastní práce

74

K financování využívají převážně jiné formy financování, než jsou vlastní zdroje, bankovní úvěry nebo dotace. Ty jsou až druhou nejčastější formou financování. Podniky spadající do druhého shluku využívají dotace k 3-4 účelům. Třetí a čtvrtý shluk jsou si ohledně základních charakteristik velice podobné. Členy obou shluků působí na trhu 6-10 let, řadí se do kategorie středních podniků a velikost Infa spreadu je menší než průměrná výše v odvětví. Značně se naopak liší ve formě financování kapitálových výdajů. Ve čtvrtém shluku naprosto převažují bankovní úvěry, zatímco převážná část členů třetího klastru využívá vlastní zdroje. Co se týče aktivity ve využívání dotací, ve třetím shluku byly výsledky velice rozličné. Stejnou měrou zde byly zastoupeny všechny kategorie počtu účelů využívání dotací. Naopak shluk č. 4 byl jednoznačně nejaktivnější a jeho členové využívaly dotace k pěti a více účelům. Tab. 21

Charakteristika jednotlivých shluků

třídící znak délka podnikání velikost podniku velikost Infa spreadu ve vztahu k průměru odvětví převažující financování

shluk č. 1 6-10 let



shluk č. 4 6-10

mikro/malý

střední

střední

střední

větší

větší

menší

menší

b.úvěry, dotace

jiné, dotace

vlastní zdroje

b. úvěry

0-2

3-4

0-4

5 a více

aktivita ohledně dotací-účely

4.5 Faktorová analýza Další statistickou metodou, která je v práci aplikovaná na získaná primární i sekundární data, má za úkol redukovat velký počet proměnných na co nejmenší přijatelný počet faktorů. Faktorová analýza všech proměnných - A Testovány byly pouze odpovědi respondentů, kteří kladně odpověděli na potenciál využívání venture kapitálu formou Seed fondu v případě neúspěchu žádosti o dotaci. Kritériem, podle kterého proměnné do analýzy vstupují, je jejich vzájemná nenulová korelace a statistická významnost. Ze všech získaných proměnných bylo po otestování vzájemných korelací vybráno celkem třináct (uvedeny dále v tab. 23). První fází faktorové analýzy je stanovení počtu faktorů. Jako první byla pomocí programu Statistica vytvořena tabulka vlastních čísel korelační matice, které lze interpretovat jako rozptyl.

Vlastní práce

75

Tab. 22 Tabulka vlastních čísel faktorové analýzy A hodnota 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

vlastní číslo 3,466371 2,056586 1,522230 1,260040 1,139926 1,089573 0,739390 0,587661 0,481905 0,252243 0,198798 0,136886 0,068390

% celkového rozptylu 26,66440 15,81990 11,70946 9,69262 8,76866 8,38133 5,68761 4,52047 3,70696 1,94033 1,52921 1,05297 0,52608

kumulativní % celkového rozptylu 26,6644 42,4843 54,1938 63,8864 72,6550 81,0364 86,7240 91,2444 94,9514 96,8917 98,4210 99,4739 100,0000

Do faktorové analýzy jsou dle Kaiserova pravidla zahrnuty ty faktory, jejichž rozptyl, neboli vlastní číslo je větší než 1. Tabulka zároveň udává rozsah vysvětlení variability souboru daným počtem faktorů. Minimálně 60 % variability vysvětlují 4 faktory; 6 faktorů splňujících Kaiserovo kritérium vysvětluje přes 81 % celkového rozptylu zkoumaného souboru proměnných. Grafickou metodou pro stanovení počtu faktorů je sutinový graf, nazývaný též jako scree plot. Jedná se o grafické znázornění vlastních čísel všech faktorů, jehož křivka je klesající. Vhodný počet faktorů se nachází tam, kde je znatelný nejvyšší pokles vlastních čísel mezi dvěma faktory.

Obr. 25 Graf vlastních čísel faktorové analýzy A

Podle výsledného grafu lze stanovit počet faktorů na 4 až 6. Před definitivním rozhodnutím konečného počtu, bylo na místě udělat další kroky analýzy a to extrakci a rotaci faktorů s jejich různým počtem. Jako nejvhodnější se ukázal konečný počet 4 faktorů. Po stanovení počtu faktorů lze přistoupit k druhé fázi, extrakci faktorů metodou hlavních komponent, jež dává nekorelované faktory, které jsou navíc

Vlastní práce

76

uspořádány podle svého rozptylu, a to tak, že první faktor má rozptyl největší a poslední nejmenší. V tabulce výsledků faktorových zátěží bez rotace v přílohové části práce jsou vyznačeny hodnoty větší než +/- 0,7, které jsou znakem těsného vztahu s daným faktorem. Pro extrakci metodou hlavních komponent je typické, že v případě vysokých korelací mezi proměnnými je možné celkový rozptyl zachytit pouze jednou hlavní komponentou, naopak v případě korelací blízkých nule je nutné k vysvětlení celkového rozptylu tolik hlavních komponent, kolik je proměnných. Aby bylo možné faktory co nejlépe interpretovat, ve druhé fázi analýzy se faktory transformují – rotují. Jednou z metod, která minimalizuje počet proměnných a zjednodušuje faktory, je metoda varimax, která má tendenci nevytvářet jeden všeobecný faktor. V tomto případě byla použita metoda varimax normalizovaný, jejíž výsledky jsou následující. Tab. 23 Faktorové zátěže s rotací A PROMĚNNÁ 1. převládající činnost 2. délka podnikání 3. velikost podniku 4. převažující financování 5. důvod nevyužívání CK 6. aktivita ohledně účelu využívání dotací 7. identifikované výhody VC 8. celkové závazky 9. dluh na vlastním kapitálu 10. rentabilita tržeb ROS 11. zisk před úroky a daněmi 12. výše obratu 13. odchylka Infa spreadu od průměru odvětví VÝKLAD ROZPTYLU % CELKOVÉHO ROZPTYLU

1. faktor -0,235864 0,358485 0,707942 -0,219463 0,148609 -0,091296 -0,012431 0,911400 -0,003852 0,253511 0,706496 0,937454 -0,150148 3,059499 23,5346

2. faktor -0,636411 0,565581 0,092332 0,601034 -0,601013 0,043785 0,074719 -0,140766 0,053087 -0,127747 -0,115181 -0,060190 0,730737 2,053202 15,7939

3. faktor -0,076732 -0,010190 -0,440191 -0,252398 -0,039428 -0,132161 0,736826 0,113884 0,731249 0,209633 0,156628 -0,028701 0,213751 1,488084 11,4468

4. faktor -0,313558 0,403513 0,151546 -0,099788 0,292754 0,413829 0,165085 -0,139630 -0,498869 0,779806 0,497309 0,034402 -0,034669 1,704443 13,1111

Faktorová analýza zredukovala počet proměnných na 4 faktory, které zahrnují celkem 8 proměnných. První faktor vysvětluje 23 % celkového rozptylu a zahrnuje nejvíce proměnných. Týká se charakteru podniku, podle čehož také dostal svůj název. Zahrnuje základní popisné vlastnosti – velikost podniku, jež souvisí s velikostí jeho ročního obratu, potažmo zisku, ale také se zde odráží struktura majetku z pohledu celkových závazů. Druhý faktor zahrnuje pouze jednu veličinu, a to odchylku velikosti Infa spreadu od průměrné velikosti v odvětví. Tato jediná proměnná vysvětluje necelých 16 % celkové variability souboru a je nazvána Tvorba hodnoty podniku ve srovnání s odvětvím. Třetí faktor zastupuje identifikované výhody financování venture kapitálem prostřednictvím Seed fondu společně s proměnnou dluh na vlastním kapitálu a vysvětluje 11,5 % variability.

Vlastní práce

77

Čtvrtý faktor je opět samostatná proměnná vysvětlující 13 % variability dat, a to velikost rentability tržeb. Tab. 24 Faktory A 1. faktor Základní ekonomická charakteristika podniku

velikost podniku celkové závazky čistý zisk před odečtením úroků výše obratu

2. faktor Tvorba hodnoty podniku ve srovnání s odvětvím

odchylka Infa spreadu od průměru odvětví

3. faktor Vnímané výhody VC ve vztahu k zadluženosti podniku

4. faktor Ziskovost tržeb

identifikované výhody VC dluh na vlastním kapitálu

rentabilita tržeb ROS

Faktorová analýza měla za úkol vysvětlit poměrně velký počet zkoumaných proměnných prostřednictvím faktorů, které stojí za měřenými výsledky a které jako takové přímo měřit nelze. Z celkových 18 proměnných obsahujících jak odpovědi respondentů z dotazníkového šetření, tak údaje finančního charakteru, byly vytvořeny 4 faktory ovlivňující zájem podnikatelů o využívání rizikového kapitálu s participací veřejných zdrojů. Potenciál Seed fondu je ovlivňován z hlediska obecných vlastností podniku, finančních a ekonomických ukazatelů, ale i subjektivního názoru na venture kapitálové investice. Faktorová analýza identifikovaných ne/výhod SF - B Naprosto stejným způsobem byla aplikovaná faktorová analýza na proměnné týkající se výhod a nevýhod využívání financování venture kapitálu formou Seed fondu. Odpovědi na dvě otázky týkající se tohoto tématu byly seřazeny dle hodnocení od největších výhod po největší nevýhody využívání SF a bylo tak získáno celkem 11 proměnných. Proměnná „nevyužití potenciálu daňového štítu“ byla z důvodu nesplnění nenulových korelací vynechána. Tabulka vzájemných korelací zbylých 10 proměnných je uvedena v příloze č. 12. Podle následující tabulky vlastních čísel a jejich grafického znázornění uvedeného též v příloze je jasné, že ideální počet faktorů je 3. Dle Kaiserova kritéria jsou právě tři faktory s vlastním číslem větším než 1 a zároveň vysvětlují přes 71 % celkové variability souboru proměnných.

Vlastní práce

78

Obr. 26 Graf vlastních čísel faktorové analýzy B Tab. 25 Tabulka vlastních čísel faktorové analýzy B hodnota 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

vlastní číslo 4,310114 1,784612 1,088496 0,784382 0,616371 0,568554 0,390180 0,222001 0,124546 0,110743

% celkového rozptylu 43,10114 17,84612 10,88496 7,84382 6,16371 5,68554 3,90180 2,22001 1,24546 1,10743

kumulativní % celkového rozptylu 43,1011 60,9473 71,8322 79,6760 85,8398 91,5253 95,4271 97,6471 98,8926 100,0000

Po rozhodnutí o počtu faktorů byla stejně jako v předchozím případě provedena jejich extrakce (tabulka uvedena v příloze) a následná rotace, jejíž výsledek potvrdil existenci tří faktorů s těsným vztahem s celkem 8 proměnnými. Tab. 26 Faktorové zátěže s rotací B PROMĚNNÁ 1. navýšení VK namísto CZ - kapitálová struktura 2. využití know-how soukromých investorů 3. během investice firma neplatí žádné splátky ani úroky 4. délka trvání, jež je srovnatelná s dlouhodobými úvěry 5. není nutnost ručit či zřizovat zástavní právo 6. usnadnění dalšího získávání kapitálových zdrojů 7. ztráta jistého množství vlastnických podílů 8. snížení rozhodovacích pravomocí 9. délka celého procesu financování 10. nutnost dlouhodobé spolupráce investora s klientem VÝKLAD ROZPTYLU % CELKOVÉHO ROZPTYLU

1. faktor 0,791822 0,691091 0,701692 0,644989 0,706517 0,783690 0,068016 0,078592 0,066514 0,162319 3,167881 31,6788

2. faktor 0,063980 0,165314 0,203316 0,034171 -0,123583 -0,051524 0,941393 0,935507 0,064977 0,159064 1,882773 18,8277

3. faktor 0,051849 -0,157462 0,445817 0,527087 0,491848 0,434047 0,088051 0,114072 0,770211 0,764337 2,132569 21,3257

První faktor zahrnuje 4 proměnné a vysvětluje 32 % variability dat. Vzhledem k proměnným, ke kterým má nejbližší vztah, byl nazván Management kapitálové

Vlastní práce

79

struktury. Zahrnuje finanční řízení podniku, jako je kapitálová struktura, vedlejší finanční náklady, zajišťování ručitele nebo získávání dalších kapitálových zdrojů. Faktor s názvem Vlastnická hospodářská kontrola nad společností je spjatý s vazbami majitelů podniků na jejich vlastnické podíly, které přímo ovlivňují rozhodovací pravomoci. Týká se tedy nevýhod spojených s financování prostřednictvím rizikového kapitálu formou Seed fondu a vysvětluje 18 % variability dat. Poslední faktor vysvětluje 21 % variability a byl pojmenován jako Strategické plánování. Opět se jedná o identifikované nevýhody v rámci využívání Seed fondu, a to je délka celého procesu financování, ale i nutnost dlouhodobé spolupráce klienta s investory. Tab. 27 Faktory B 1. faktor Management kapitálové struktury

navýšení vlastního kapitálu namísto CZ během investice neplatí firma žádné splátky ani úvěrové náklady v přímé souvislosti s touto formou financování není nutnost ručení usnadnění dalšího získávání kapitálových zdrojů

2. faktor Vlastnická hospodářská kontrola nad společností

3. faktor Strategické plánování

ztráta jistého množství vlastnických podílů

délka procesu financování

snížení rozhodovacích pravomocí

nutnost dlouhodobé spolupráce s investorem

Diskuze

80

5 Diskuze Pro zpracování diplomové práce bylo nutné nastudovat problematiku rizikového kapitálu. Vzhledem k tomu, že v České republice se prozatím jedná spíše o teoretický pojem než o běžnou formu financování podniku, byly při vypracovávání literární rešerše používány především internetové zdroje. Z českých autorů se venture kapitálovými investicemi zabývá ve větším rozsahu např. Dvořák a Procházka (1998) v knize Rozvojový a rizikový kapitál nebo Nývltová a Režňáková (2007) v knize Mezinárodní kapitálové trhy. Mezi významné zahraniční autory je možno zařadit Doughlase Cumminga (2010) nebo Stefana Povalyho (2010). Nejvíce využitými elektronickými zdroji byly webové stránky Evropské unie a Evropské asociace venture kapitálu EVCA, které poskytují různé statistiky a data týkající se investic rizikového kapitálu v celé Evropě. Vzhledem k povaze diplomové práce, jež má být zaměřena na venture kapitál v dosud neobvyklé formě s účastí veřejných rozpočtů pomocí instituce tzv. Seed fondu, bylo nutné věnovat se této problematice i jiným způsobem než studiem knižní literatury, například účastí na veřejném semináři pořádaném Ministerstvem průmyslu a obchodu po vysokých školách v ČR. Jeho účelem bylo seznámit mladé vysokoškoláky, coby budoucí podnikatele, s novou a relativně snadnou formou financování nových projektů a začínajících firem. Protože jsou finanční prostředky poskytované Seed fondem určeny v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pouze pro malé a střední podniky, byla i jim věnována pozornost, a to především z hlediska vývoje jejich počtu ale i ekonomické výkonnosti, která je v kontextu světové hospodářské krize velice důležitá. Klíčovou částí, bez které by práce nemohla být zpracována, bylo primární dotazníkové šetření. Jelikož hlavním cílem práce je identifikace zájmu českých podnikatelů o rizikový a rozvojový kapitál ve formě Seed fondu, bylo nutné provést tuto formu sběru dat. V období po vstupu České republiky do EU se trendem mezi podnikateli stalo využívání finančních prostředků z dotačních programů Strukturálních fondů Evropské unie. Proto byla jako vzorek respondentů vybrána skupina podnikatelů, kteří jsou příjemci dotací. Celkem bylo zasláno více než 1400 emailů s žádostí o vyplnění dotazníku, přičemž se vrátilo pouze 121, z nich použitelných pro účely práce bylo 100. Optimálním způsobem by bylo oslovení společností osobně, a to příslušných hlavních zájmových skupin daných podniků. Bohužel tento způsob by byl příliš časově náročný. V dotazníkovém šetření se jednalo o otázky týkající se obecných informací o podniku povětšinou snadno zjistitelných i z veřejně dostupných výročních zpráv. Další otázky byly cíleny na analyzovanou oblast využívání venture kapitálu, a to např. vnímané bariéry při startu podnikání nebo názor na nově připravovaný Seed fond, co se týče hodnocení jeho výhod a nevýhod. I přes průvodní text vysvětlující, že se jedná o novinku na českém finančním trhu a subjektivní pohled na věc, objevilo se několik negativních odpovědí, ve kterých

Diskuze

81

respondenti vysvětlovali, že by dotazník rádi vyplnili, ale dané věci nerozumí. Už to je známkou neznalosti českých, především drobných, podnikatelů o možnostech finančních nástrojů usnadňujících získávání kapitálu. Oproti tomu se také objevily odpovědi zástupců společností, že dotazník vyplnili a pozitivně kvitovali možnost participace na šetření z důvodů nových informací o Seed fondu. Dotazník byl distribuován v elektronické formě vytvořené za pomoci systému Umbrela, který byl vytvořen na PEF MENDELU v Brně a získaná data byla vyextrahována programem Excel, kde byla následně i číselně zakódována, aby s nimi bylo možné dál pracovat v programu Statistica Cz 10. Po úpravě získaných dat byly všechny výsledky zpracovány, graficky znázorněny a příslušně okomentovány. Součástí zpracování diplomové práce byla také identifikace závislostí zájmu společností o financování s účastí Seed fondu na ostatních zkoumaných ukazatelích. V programu Statistica byly určovány koeficienty kontingence – Pearsonův a Cramérův, popřípadě Čuprovův koeficient pro čtvercovou kontingenční tabulku, v jejímž případě byl počítán také koeficient asociace pro stanovení směru závislosti. Respondenti byli rozděleni dle odvětví, přičemž jsem věnovala pozornost tomu, aby jejich činnost nespadala do oborů podnikání, jež jsou z této formy podpory podnikání vyloučeny. Jsou to např. zemědělství, hutnictví nebo rybolov. Tato podmínka byla u všech zkoumaných podniků splněna. Dvě třetiny respondentů uváděly jako svůj převládající obor podnikání zpracovatelskou činnost, ostatní spadají do sekce obchodu a služeb. Další podmínkou pro získání venture kapitálu formou Seed fondu, je velikost podniku dle počtu zaměstnanců nebo ročního obratu, jak stanovuje Evropská unie. Jelikož vnitřní členění Seed fondu respektuje vývojové stádium firmy, byla u dotazovaných zjišťována také jejich délka působení na trhu. Seed fond disponuje dvěma finančními nástroji – SEED, zaměřený na firmy do 5 let stáří, a nástroj VENTURE určený pro rozvojové firmy působící na trhu déle než pět let. Nejvíce respondentů spadá do kategorie do dvaceti let na trhu, jedna třetina podniká více než 21 let. Jak již bylo zmíněno, respondenti byli vybíráni ze seznamu příjemců dotací a ty jsou poskytovány na vznik firem podstatně méně než například na jejich rozvoj nebo inovaci. Podle Výroční zprávy Operačního programu Podnikání a inovace MPO za rok 2011 bylo do vzniku firem alokováno pouze jedno procento z celkových finančních prostředků pro OPPI. Protože projekt Seed fond je určen, aby pomáhal podnikatelům v jejich činnosti nejen finančně ale také prostřednictvím poskytování hospodářských informací, bylo účelné zjistit, které překážky byly vnímány při zahájení podnikání jako nejvýznamnější. Provedeným dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že kromě vytváření podnikatelského záměru a životaschopného obchodního modelu bylo pro společnosti obtížné překonávat administrativní překážky a efektivně proniknout na trh. Nejhůře překonatelnou bariérou byla pro všechny dostupnost kapitálu, jež je vzhledem k náročným požadavkům bank u začínajících podnikatelů předpokládaná. Myšlenka vytvoření fondu rizikového kapitálu v důsledku identifikace tržního selhání zapříčiněného nedostupností

Diskuze

82

kapitálu, především v segmentu „early-stage“, je tedy podpořena i výsledky dotazníkového výzkumu v této práci. V tomto kontextu je možno zmínit výsledky žebříčku výzkumu s názvem The ease of doing business (Vráb, 2013), jež hodnotí jednotlivé státy z pohledu jednoduchosti právních předpisů regulujících podnikání. Podle něj se Česká republika umístila z celkových 185 na 65. místě. Jedním z hodnocených témat, kde ČR byla zařazena mezi nejhůře evaluované země, bylo právě zahájení podnikání. Další pak bylo např. placení daní nebo vymáhání plnění ze smluv. Vráb (2013) ve svém článku navíc polemizuje o závislosti snadnosti podnikání na právním vědomí a politické situaci státu. Podotýká, že země bez právního vědomí a svázané nepředvídatelnou byrokracií zůstávají chudé, zatímco v zemích blahobytných se podniká snadno. Tato myšlenka a fakt, že jsme v tomto hodnocení dopadli hůře než všechny sousední státy4 nebo například africká Rwanda, by měly být signálem pro nutné zlepšování kvality života obyvatel formou účinnějšího finančního vzdělávání nejen podnikatelských subjektů. Překážka podnikání v podobě dostupnosti kapitálu se ovšem netýká jenom startu podnikání, nýbrž se může objevit v kterékoli fázi životního cyklu podniku, především v období ekonomických krizí postihující hospodářské výsledky společností bez ohledu na jejich výkonnost, jako tomu bylo v roce 2009. Dotazníkové šetření proto zjišťovalo také převažující formu financování podniku a případný důvod nevyužívání cizího kapitálu. Očekávanou převažující formou financování se staly bankovní úvěry, které využívá téměř polovina respondentů, u jedné třetiny subjektů převažují vlastní zdroje a ostatní pak využívají oblíbené dotace Evropské unie. Jako důvody nevyužívání cizího kapitálu byla nejčastěji uvedena odpověď, že si vystačí s vlastními zdroji financování. Ostatní vnímali velké riziko využívání cizích zdrojů v porovnání s vlastním kapitálem, hodnotili jako překážku vyšší náklady na cizí kapitál, nebo ho využívat chtěli, ale byli odmítnuti poskytovateli kapitálu. V jednom případě odmítla banka klienta kvůli pro ni nezajímavému oboru činnosti; další společnost neměla prostředky na dofinancování dotace a jedna byla dofinancována mateřskou společností. Všechny tyto důvody, kromě dostatku vlastních zdrojů, by s využíváním finančních zdrojů Seed fondu byly eliminovány. Venture kapitálová investice vstupuje totiž do vlastního kapitálu společnosti, tudíž v tomto případě nevznikají explicitně náklady na cizí kapitál nebo riziko nesplacení závazků. Co se týče poskytovatele kapitálu, klíčovým elementem je zde osoba investora, na jehož subjektivním rozhodnutí záleží, zda s danou investicí bude souhlasit či nikoliv. V případě Seed fondu se navíc jedná o podporu investora veřejnými zdroji, čímž se jeho rozhodování podstatně ulehčuje a riziko neúspěchu snižuje. Seed fond totiž bude investovat do podniku nebo projektu, kde investor přímo participuje a stojí za jeho potenciálem. Je zde tedy větší šance na úspěch přesvědčit samotného investora, než se řídit složitými tabulkami a přísnými předpisy mnohých komerčních bank. Důležitost faktoru, který ovlivňuje výběr 4

Polsko 55. místo, Slovensko 46. místo, Rakousko 29. místo, Německo 20. místo

Diskuze

83

způsobu financování, dokazuje i identifikace závislosti mezi zájmem o Seed fond a důvodem nevyužívání cizího kapitálu. Potenciál Seed fondu je podpořen identifikovanými vyššími náklady na cizí kapitál než na vlastní zdroje a také skutečností, že byly podniky odmítnuty poskytovateli kapitálu. Protože při investičním procesu prostřednictvím Seed fondu má při výběru cílového podniku rozhodující slovo soukromý investor, měl by vědět, o které oblasti mají čeští podnikatelé v interakci s účastí veřejných zdrojů zájem, respektive které oblasti svého podnikání nejvíce finančně podporují. Proto byla jedna z otázek dotazníkového šetření zaměřena na druh a účel využívání dotací. Převážná část respondentů využívá dotační titul - podnikání a inovace, nejčastěji za účelem vylepšení svých aktivit v podobě nákupu dlouhodobého majetku, technologií a s účelem rozvoje a rozšíření stávajících podnikatelských aktivit. Zájem o vzdělávání pro konkurenceschopnost a lidské zdroje a zaměstnanost také není zanedbatelný, k účelu vzdělávání využila dotace téměř polovina dotazovaných. Fakt, že se podnikatelé snaží využívat finanční prostředky pro neustálé zlepšování nejen po materiální a inovační stránce, ale také investuje do svých lidských zdrojů, je velice pozitivní a žádoucí pro růst celé ekonomiky. Výsledky šetření korespondují s již zmíněnou Výroční zprávou OPPI (MPO, 2012), jež uvádí, že nejvíce finančních prostředků bylo alokováno do oblastí prostředí pro podnikání, inovace a rozvoj firem. Vzhledem k hlavnímu cíli práce následovala otázka zjišťující znalost alternativních forem financování, a to konkrétně venture kapitálových fondů neboli rizikového kapitálu; business angels s vysvětlením, že se jedná o soukromé osoby; a vládou podporované fondy, např. Seed fond. Seed fond neznalo 74 %, business angels 76 % a venture kapitál 58 % dotazovaných. Pozitivní zjištění je, že téměř třetina společností zná pojem Seed fond, méně pozitivní je pak skutečnost, že znalost venture kapitálu jako pojmu negativně ovlivňuje potenciál jeho využití. Nejdůležitější otázkou primárního výzkumu je ta, zjišťující zájem o novou formu financování podniku prostřednictvím Seed fondu. Kvůli předpokládané neznalosti této formy financování následovaly otázky týkající se hodnocení výhod a nevýhod venture kapitálových investic a respondenti odpovídali na otázky týkající se principů fungování Seed fondu. V případě neúspěchu žádosti o dotaci by finanční prostředky poskytnuté prostřednictvím Seed fondu využila necelá polovina 44 společností, zbývajících 56 odpovědělo záporně. Je nutno podotknout, že naprostá většina dotazovaných uváděla odpověď spíše ano/ne, pouze 18 % všech odpovědělo s určitostí. Zde může vzniknout otázka týkající se míry zkreslení odpovědí respondentů. Při neznalosti problematiky financování podniku a s ním souvisejících pojmů, je pravděpodobné, že osoba vyplňující dotazník odpovídala bez zmiňované znalostní báze. Z tohoto důvodu byla vynechána možnost „nevím“ nebo „neodpovídat“, které by zřejmě velká část respondentů využila, aniž by se zamyslela nad níže uvedenými výhodami či nevýhodami. Jak již bylo zmíněno, následoval výčet výhod a nevýhod využívání financování formou Seed fondu, jež měli respondenti ohodnotit bodovou škálou.

Diskuze

84

Při sestavování otázky jsem vycházela z odborné literatury, především pak z práce autora Synka (2011) a internetových zdrojů týkajících se Seed fondu. Vzhledem k předpokladu neznalosti venture kapitálových investic, byl volen popis výhod a nevýhod co nejjednodušeji a nejvýstižněji. Za největší výhodu považují podnikatelé finanční úlevu ohledně placení splátek a úvěrových nákladů, které u venture kapitálu nevznikají, protože vstupuje do vlastního kapitálu. S tím souvisí další identifikovaná výhoda v podobě nenutnosti ručení nebo zřizování zástavního práva. Dále následuje výhoda související s menší zadlužeností podniku, a to zlepšení možnosti získávání dalšího kapitálu. Následuje respondenty označená výhoda délky trvání investice, jež je srovnatelná s úvěry, které se nesnadno získávají a jako předposlední označili respondenti kapitálovou strukturu – tedy navýšení vlastního kapitálu. Tato skutečnost ovšem zahrnuje první tři oblasti, protože právě ty výhody jsou ovlivněny kapitálovou strukturou. Podnikatelé tedy příliš nepřemýšlí nad příčinami, ale raději se zaměřují na již existující. Proto není překvapení, že jako výhoda byla nejméně uvedena využití know-how soukromých investorů, i přesto že soukromí investoři mohou mít neocenitelné zkušenosti nebo obchodní kontakty. S touto skutečností souvisí i výsledky ohledně hodnocení nevýhod při využívání venture kapitálu. Výrazně nejvíce podnikatelům hodnotí negativně snížení rozhodovacích pravomocí a ztráta jistého množství vlastnických podílů. Již méně kriticky hodnotí nevyužití potenciálu daňového štítu z placených úroků a nejmenší překážkou je pro podnikatele nutná dlouhodobá spolupráce s investorem a délka financování celého procesu, která může být v délce 5-7 let. Výsledky hodnocení ukazují, že spolupráce s investory není vnímána jako nevýhoda, ale to, že někdo vstoupí do vedení podniku. Lze říci, že většina podniků tedy spíše taktizuje v kratším časovém úseku, než by více myslela na strategické dlouhodobé cíle. Dokazuje to, že upřednostňují krátkodobé finanční cíle jako je možnost minimalizace nákladů cizího kapitálu nebo snadnější získávání kapitálu, než aby se zaměřovali přímo na kapitálovou strukturu a know-how investorů, kteří by vstoupením do vedení mohli být velkým přínosem v dlouhodobém horizontu. U všech respondentů byla zpracována finanční analýza, která zkoumala především strukturu jejich kapitálu, zisk v podobě ročního obratu a rentability tržeb ale také byla určena velikost INFA spreadu, neboli rozpětí mezi rentabilitou vlastního kapitálu a alternativním nákladem na kapitál. K tomuto výpočtu byla použita internetová aplikace vytvořená Ministerstvem průmyslu a obchodu ČŘ – benchmarkingový systém INFA, který umožňuje hodnotu INFA spreadu porovnávat s odvětvovým průměrem. Finanční ukazatele byly vypočítány především za účelem identifikace závislosti zájmu podnikatelů o Seed fond a dalších analýz. Při testování závislostí byly identifikovány tři proměnné ovlivňující rozhodnutí respondentů ve prospěch využití Seed fondu, a to rentabilita tržeb, čistý zisk před odečtením úroků a velikost INFA spreadu v interakci s odvětvovým průměrem. V případě neúspěchu žádosti o dotaci by Seed fond využily zejména podniky, které dosahovali nízkých hodnot těchto ukazatelů.

Diskuze

85

Vzhledem k počtu respondentů, co by potenciálních „spotřebitelů“ produktů Seed fondu, a množství zkoumaných proměnných byly provedeny v programu Statistica další analýzy pro lepší interpretaci výsledků. Jako první byla provedena shluková analýza, za účelem seskupení podniků do jednotlivých shluků, které si jsou co nejméně podobné, zatímco jejich členové jsou si podobní co nejvíce. Pro redukci počtu zkoumaných proměnných byla provedena faktorová analýza, jejímž prostřednictvím bylo možno identifikovat faktory, které stojí v pozadí za zkoumanými proměnnými. Tato analýza byla provedena u vybraného vzorku respondentů, kteří vykazovali zájem o investice Seed fondu, a také byla aplikována na identifikované výhody a nevýhody venture kapitálových investic. Pro lepší interpretaci výsledků práce byla provedena shluková analýza s cílem rozdělit respondenty do skupin, ve kterých by si byly co nejvíce podobné z hlediska třídících charakteristik. Těmi byly velikost INFA spreadu, délka podnikání, velikost podniku dle počtu zaměstnanců, dosavadní převažující financování a aktivita ohledně využívání dotací. Respondenti, kteří by souhlasili s využitím venture kapitálu, byli rozděleni do 3 shluků a lišili se především velikostí podniku, jež korespondovala s aktivitou ohledně využívání dotací. Nejmenší podniky byly, co se týče počtu účelů, ke kterým dotace využívali, nejméně aktivní. Podnikatelské subjekty, které odmítly zájem o Seed fond, rozdělila shluková analýza do 4 shluků. Nejvýraznějším třídícím znakem byla opět aktivita ve využívání dotací. Členové shluku se ale nyní rozdělili i dle velikosti INFA spreadu a dle převažujícího financování. Do prvních dvou shluků patří podniky využívající dotace. Ti dosahovali stejné anebo vyšší velikosti INFA spreadu než je průměrná výše v odvětví. Třetí shluk využívá zejména vlastní zdroje, čtvrtý využívá bankovní úvěry. Subjekty v obou těchto shlucích nedosahují průměrné výše INFA spreadu. Velký počet zkoumaných proměnných byl pomocí faktorové analýzy zredukován na 4 faktory ovlivňující zájem podnikatelských subjektů o novou formu financování. Prvním faktor zahrnuje základní ekonomické charakteristiky podniku, jako je velikost dle počtu zaměstnanců a ročního obratu, celkové závazky a čistý zisk před odečtením úroků. Dalšími faktory jsou také finanční a ekonomické ukazatele, a to rentabilita tržeb a velikost INFA spreadu v porovnání s průměrem daného odvětví. Posledním faktorem jsou vnímané výhody venture kapitálových investic ve vztahu k zadluženosti podniku. Faktorová analýza byla provedena i v rámci subjektivního hodnocení výhod a nevýhod venture kapitálu respondenty v dotazníkovém šetření. Výstupem analýzy byla identifikace tří faktorů. První faktor nazvaný management kapitálové struktury zahrnuje výhody především finančního charakteru, jež se týkaly navýšení vlastního kapitálu namísto cizích zdrojů, s tím souvisejícího usnadnění dalšího získávání finančních prostředků a výhod v podobě absence úvěrových nákladů a nutnosti ručení. Další faktor se již týkal vnímaných nevýhod, které byly také hodnoceny nejkritičtěji. Týkají se ztráty jistého množství vlastnických podílů a s tím souvisejícího snížení rozhodovacích pravomocí. Tento faktor byl nazván jako vlastnická hospodářská kontrola nad

Diskuze

86

společností. Poslední faktor, nazvaný strategické plánování, se opět týkal nevýhod, nicméně tyto byly hodnoceny podstatně mírněji.

Závěr

87

6 Závěr Diplomová práce si kladla za cíl identifikovat potenciál prozatím nejnovější formy podpory financování malých a středních podniků, jež mohou být klíčovými subjekty českého hospodářství a po finanční krizi v roce 2009 důležitým nástrojem pro nastartování ekonomického růstu. Zejména díky své flexibilitě byly ušetřeny nejhorších dopadů ekonomické krize. Od roku 2010 rostou jejich výkony, účetní přidaná hodnota i zaměstnanost jako důsledek absorpce propuštěných pracovníků z velkých podniků, které byly krizí donuceny k restrukturalizacím (European Commision, 2012). V České republice jsou nejčastějším způsobem financování bankovní úvěry, jež podniky značně zatěžují z hlediska struktury kapitálu a zadluženosti podniku; nebo nutností předfinancování projektu a náročnou administrativou v případě dotací, coby druhé nejčastější formy získávání peněžních prostředků (MPO, 2012). Tyto bariéry podnikání může pomoci odstranit využívání venture kapitálových investic, které jsou ale bohužel v České republice málo rozšířené a rizikový kapitál jednoznačně nepatří ke standardně využívaným finančním nástrojům. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto zahájilo v roce 2013 nový projekt s názvem Seed fond, který má za cíl podpořit venture kapitálové investice právě do malých a středních podniků, a to doplněním soukromých investic o státní finanční prostředky a tak rozložením rizika neúspěchu. V práci byl pomocí dotazníkového šetření na vzorku podnikatelských subjektů, využívající prostředky z dotačních fondů Evropské unie, identifikován zájem o venture kapitál formou Seed fondu, jakožto alternativu dosavadního financování. Zájem potažmo nezájem společností o rizikový kapitál s účastí státních prostředků byl konfrontován s ostatními zkoumanými proměnnými, jež se týkaly obecné charakteristiky podniku, vybraných finančních ukazatelů a subjektivního názoru na nový způsob financování. V případě neúspěchu žádosti o přidělení dotace by Seed fond oslovilo 44 % společností. Rozhodnutí respondentů ve prospěch využití Seed fondu dle výsledků analýzy se ukázalo statisticky závislé na následujících ukazatelích: rentabilitě tržeb, zisku před zdaněním a odečtením úroků, velikosti INFA spreadu v interakci s odvětvovým průměrem, důvodu nevyužívání externích zdrojů financování a znalosti venture kapitálu jako pojmu vůbec. Společnosti, které dosahovali ve srovnání s oborovým průměrem nízkých hodnot ukazatelů rentability a dále pak ty, jejichž velikost INFA spreadu byla v porovnání s odvětvovým průměrem nižší, by pomoc Seed fondu využily. Mezi uváděné důvody nevyužívání externích zdrojů patřilo např. vnímané vyšší riziko v porovnání s vlastními zdroji, nebo dostatek vlastních zdrojů, ovšem zájem o SF podpořily především vyšší náklady na CK než na vlastní zdroje a skutečnost, že byly podniky odmítnuty poskytovateli kapitálu. Negativní závislost potenciálu využití Seed fondu ovšem vykazuje znalost venture kapitálu jako pojmu. Respondenti, kteří znají princip rizikového kapitálu, by jej ze dvou třetin nevyužily. Důvod negativního vnímání tohoto institutu lze spatřovat v neochotě spolupráce a obavách o snížení

Závěr

88

vlastnického podílu a tím i rozhodovacích pravomocí. Nedůvěra k aktivitám veřejné správy na podporu podniků je mezi českými podnikateli stejně tak rozšířená. V kontextu výsledků diplomové práce je možno konstatovat, že čeští podnikatelé, potažmo i jejich zaměstnanci nejsou dostatečně informováni ohledně možností finančního trhu při získávání kapitálu. Přitom právě dostupnost kapitálu byla hodnocena jako nejhůře překonatelná bariéra podnikání a jako důvody nevyužívání cizích zdrojů byly uváděny jejich vysoké náklady a riziko nebo odmítnutí poskytovateli kapitálu. Této skutečnosti odpovídají identifikované výhody rizikového kapitálu, na němž respondenti nejvíce pozitivně hodnotí explicitní absenci nákladů za placené úroky z cizího kapitálu a nižší zadluženost podniku. Nejméně hodnocená výhoda, za kterou bylo označeno využití know-how soukromých investorů, souvisí také s největší vnímanou nevýhodou, kterou je snížení vlastnických podílů a rozhodovacích pravomocí. Výhodu kapitálové struktury v podobě navýšení vlastního kapitálu namísto cizích zdrojů hodnotily společnosti až na předposledním místě. Ta ale ovlivňuje všechny nejlépe vnímané výhody a odstraňuje nejhůře hodnocené bariéry podnikání. Všechna tato fakta indikují, že podnikatelé nepřemýšlí nad příčinami úspěchu podnikání, ale zaměřují se na krátkodobé cíle. Pozitivním výsledkem práce je identifikovaný potenciál rizikového kapitálu formou Seed fondu mezi českými podnikateli. Téměř polovina respondentů, především těch méně ziskových, by jej v případě neúspěchu žádosti o dotaci oslovila. Tato práce by mohla být impulzem pro nutnost neustálého zlepšování finanční vzdělanosti českých podnikatelů, vytváření nástrojů pro podporu informovanosti o rizikovém kapitálu, vytvoření lepších podmínek pro potenciální příjemce formou workshopů, školení a poradenství a obnovení důvěry ve státní sféru podpory podnikání. Vzhledem k uvedeným výsledkům předkládané diplomové práce na tomto místě konstatuji, že považuji cíl diplomové práce za splněný.

Seznam literatury

89

7 Seznam literatury ASOCIACE MSP A ŽIVNOSTNÍKŮ ČR. Závěrečná zpráva z výzkumu: Postoj podnikatelů v rámci SME k inovacím a jejich financování. [online]. 2012. [cit. 2013-2-23].Dostupné z: http://www.amsp.cz/uploads/Pruzkumy/Vysledky_16._pruzkumu_AMSP_CR.pd f BARTLETT, J.W.: What is venture capital, [online]. 2012. [cit. 2012-10-9]. Dostupné z: http://vcexperts.com/vce/library/encyclopedia/documents_view.asp?document_ id=15 BUSINESSINFO. Základní informace o rizikovém kapitálu [online]. 2009 [cit. 201210-23]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zakladni-informace-orizikovem-kapitalu-13931.html BRITISH VENTURE CAPITAL ASSOCIATION: BVCA:Research [online]. 2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: www.bvca.co.uk ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Veřejná databáze ČSÚ: Ekonomické subjekty podle odvětví (NACE) a počtu zaměstnanců. [online]. [cit. 23.2.2013]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=ORG5021UU_KR&kapitola_id= 6&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&childsel0=1&cas_4_39=2 0121231&pro_2_43=CZ ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Veřejná databáze ČSÚ: Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců. [online]. [cit. 20.2.2013]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=ORG0030PU_KR &&kapitola_id=22 CASELLI, S. Private Equity and Venture Capital in Europe: Markets, Techniques, and Deals. Oxford: ACADEMIC PRESS, 2010. ISBN 978-0-123-75026-6. CUMMING, Doughlas. Venture Capital: Investment Strategies, Structures, and Policies. New Jersey, 2010. ISBN 978-0-470-49914-6. CZECH PRIVATE EQUITY AND VENTURE CAPITAL ASSOCIATION. Czech Private Equity and Venture Capital Association [online]. 2010 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.cvca.cz/cs/ CZECH PRIVATE EQUITY AND VENTURE CAPITAL ASSOCIATION. Adresář členů CVCA [online]. 2010 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z http://www.cvca.cz/images/cvca_UK-Ke-stazeni/4-file-File-CVCA__ADRESAR.pdf

Seznam literatury

90

DUBSKÁ, D. Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003 až 2010. [online]. Český statistický úřad, 2011. [cit. 2013-3-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1161-11-n_2011 DVOŘÁK I., PROCHÁZKA P.: Rizikový a rozvojový kapitál. Venture Capital. Management Press, Ringer a.s., 1. vydání, 1998. ISBN 80-85943-74-3 EKONOMIKA ČT 24. Reportáž České televize vysílaná 7. 5. 2012, 32. minuta. [online] [cit. 2012-10-19]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095417821ekonomika-ct24/212411058020507/video/ EUROPEAN COMMISION. Annual Report on Small and Medium-sized Enterprises in the EU, 2011/2012. [online]. 2011. [cit. 20.2.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/performancereview/files/supporting-documents/2012/annual-report_en.pdf EUROPEAN COMMISION. Do SMEs create more and better jobs? [online]. 2012. [cit. 22.2.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/factsfigures-analysis/performance-review/index_en.htm#h2-4 EUROPEAN COMMISION. Přehled údajů SBA 2012. Česká republika. [online]. 2012. [cit. 22.2.2012]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/factsfigures-analysis/performance-review/files/countriessheets/2012/czechrepublic_cs.pdf EUROPEAN PRIVATE EQUITY AND VNETURE CAPITAL ASSOCIATION. About EVCA [online]. 2012 [cit. 2012-09-18]. Dostupné z: http://www.evca.eu/about/default.aspx?id=402 EUROPEAN PRIVATE EQUITY AND VENTURE CAPITAL ASSOCIATION. Benchmarking European Tax and Legal Environments [online]. 2006 [cit.201209-12]. Dostupné z: http://www.evca.eu/publications/PBBTL06.pdf EUROPEAN PRIVATE EQUITY AND VENTURE CAPITAL ASSOCIATION. Central and Eastern Europe Statistics, 2011 [on-line]. 2012 [cit.2012-11-12]. Dostupné z http://www.cvca.cz/files/STATISTIKY/CEE%202011.pdf EUROPEAN PRIVATE EQUITY AND VENTURE CAPITAL ASSOCIATION. Guide on Private equity and Venture Capital for Entrepreneurs. An EVCA Special Paper, Brusel, 2007. [online]. 2007 [cit. 2012-9-19]. Dostupné z WWW: http://www.evca.eu/uploadedFiles/Home/Toolbox/Introduction_Tutorial/EVCA _PEVCGUIDE.pdf

Seznam literatury

91

EUROPEAN PRIVATE EQUITY AND VENTURE CAPITAL ASSOCIATION. Survey of the Economic and Social Impact of Venture Capital in Europe. [on-line] 2011. [cit. 2012-11-12]. Dostupné z http://www.evca.eu/uploadedFiles/Home/Knowledge_Center/EVCA_Research/ Economical_Impact/EconomicImpactofVentureCapital.pdf HEBÁK, Petr. Vícerozměrné statistické metody. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 2005, 155. ISBN 80-733-3039-3. HOBZA O.: Venture Capital & Private Equity, Business Angel. [online]. 2009. [cit. 2012-9-20]. Dostupné z: http://nadrevo.blogspot.com/2009/11/business-angel2dil.html CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2007, 265 s. ISBN 978-80-2471369-4. IPODNIKATEL.cz [online]. 2011 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Financovani/andele-zacinajicich-podnikatelu.html KOTLÁROVÁ, R. Statistické údaje MSP. [online]. 2011. [cit. 2013-2-22].Dostupné z: http://www.sme-union.cz/wp-content/uploads/2011/08/Statistick%C3%A9%C3%BAdaje-MSP-ke-sta%C5%BEen%C3%AD-za-textem.pdf KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. KISLINGEROVÁ, Eva. A KOLEKTIV. Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-194-9. MELOUN, Milan a Jiří MILITKÝ. Statistická analýza experimentálních dat. Vyd. 2. uprav. rozš. Praha: ACADEMIA, 2004, 953 s. ISBN 80-200-1254-0. METTRICK, A. YASUDA, A. Venture capital & the Finance of innovation. New Jersey: John Wiley and Sons, 2010. 2. ISBN 978-0-470-45470-1. MPO | Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. [online]. 2005. [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/infa.html MPO | Malé a střední podnikání. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011 [online]. 2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument105614.html MPO | Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007-2013. Seed/Venture kapitálový fond [online]. 2012 [cit. 2012-10-17]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument104243.html

Seznam literatury

92

MPO | Výroční zpráva Operačního programu Podnikání a inovace za rok 2011. [online]. 2012. [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument118747.html NACE - Kód CZ-NACE. [online]. 2013 cit. [2012-02-22]. Dostupné z: http://www.nace.cz NATIONAL VENTURE CAPITAL ASSOCIATION, Yearbook, 2011. [online]. Thomson Reuters, 2011 [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: http://www.nvca.org/index.php?option=com_content&view=article&id=344&Ite mid=103. NEUBAUER, Jiří, Marek SEDLAČÍK a Oldřich KŘÍŽ. Základy statistiky: aplikace v technických a ekonomických oborech. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 236 s. ISBN 978-80-247-4273-1. NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I.: Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 216 s. ISBN 80-247-0125-1. NÝVLTOVÁ, Romana a Mária REŽŇÁKOVÁ. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. Praha: GRADA Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1922-1. POVALY, Stefan. Private equity exits. Berlin: Springer, 2007. ISBN 978-3-540-709534. Rizikový kapitál. Start podnikání: portál pro začínající podnikatele [online]. 2012 [cit. 2012-9-18]. Dostupné z:

http://www.startpodnikani.cz/index.php?open=rizikovy_kapital ŘEZANKOVÁ, Hana, Dušan HÚSEK a Václav SNÁŠEL. Shluková analýza dat. 2., rozš. vyd. Praha: Professional Publishing, 2009, 218 s. ISBN 978-80-86946-81-8. SCHOLLEROVÁ, Hana. Investiční controlling: Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové finance. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 97880-247-2952-7. SETHI, A.: Private Equity: Past, Present, Future. [online]. 2012. [cit. 2012-1010]Dostupné z: http://fusion.dalmatech.com/%7Eadmin24/files/private_equity_intro.pdf Strukturální fondy EU - Informace o fondech EU. Fondy Evropské unie [online]. 2012 [cit. 2012-9-18]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-ofondech-EU SYNEK, Miloslav. A KOLEKTIV. Manažerská ekonomika. 5., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3494-1.

Seznam literatury

93

SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. A KOLEKTIV. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400336-3. TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR. Pilotní šetření poptávky po rizikovém kapitálu. [online]. 2011 [cit. 3. 11. 2012]. Dostupné z: http://www.urm.cz/uploads/assets/RIS/Pilotni_setreni_poptavky_po_rizikovem _kapitalu_final.pdf TOMAN, Petr a Lucie KOUSALOVÁ. Státní podpora venture kapitálu v České republice. [online]. 2011 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.cjournal.cz/files/51.pdf VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. A KOLEKTIV. Podnikání malé a střední firmy. 3, aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 97880-247-4520-6. VENTURE FOND [online]. 2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.venturefond.eu/venture-capital-venture-fond/ Venture kapitál (Venture Capital). MANAGEMENT MANIA [online]. 2012 [cit. 201209-18]. Dostupné z: http://managementmania.com/cs/venture-capital VOJTÍK, V. Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU. 1. vyd.Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 248 s.ISBN 978-80-7357-467-3 VRÁB, M. The ease of doing business: Česká republika skončila na 65. místě. [online]. 2013 [cit. 2013-5-10]. http://www.patria.cz/pravo/2260730/the-ease-of-doingbusiness-ceska-republika-skoncila-na-65-miste.html

Přílohy

94

Přílohy

Přílohy

95

Seznam příloh Příloha 1

Dotazník

Příloha 2

Vývoj VC investic v USA a v Evropě

Příloha 3

Vývoj venture kapitálu v ČR v letech

Příloha 4

Schéma fungování Seed/Venture fondu

Příloha 5

Seznam společností

Příloha 6

Vývoj počtu podnikatelských subjektů v ČR

Příloha 7

Velké podniky dle odvětví CZ-NACE

Příloha 8

Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE

Příloha 9

Další identifikované závislosti

Příloha 10

Graf vzdáleností spojení ve shlukové analýze

Příloha 11

Faktorová analýza A

Příloha 12

Faktorová analýza B

Přílohy

Příloha 1 Dotazník

96

Přílohy

97

Přílohy

98

Přílohy

99

Přílohy

Příloha 2 Vývoj VC investic v USA a v Evropě

Obr. 27 Vývoj VC investic v USA Zdroj: NVCA Yearbook, 2012 (vlastní zpracování)

Obr. 28 Vývoj VC investic v Evropě Zdroj: EVCA Yearbook, 2012 (vlastní zpracování)

100

Přílohy

Příloha 3 Vývoj venture kapitálu v ČR v letech

Obr. 29 Vývoj VC investic v ČR Zdroj: EVCA Yearbook, 2012 (vlastní zpracování)

Obr. 30 Vývoj VC projektů v ČR Zdroj: EVCA Yearbook, 2012 (vlastní zpracování)

101

Přílohy

102

Příloha 4 Schéma fungování Seed/Venture fondu Obr. 31 Schéma fungování Seed fondu

Zdroj: MPO, 2012

Subjekty týkající se Seed fondu ČNB – Česká národní banka, orgán dohledu nad finančními trhy. V souladu se zákonem 189/2004 Sb. o kolektivním investování uděluje povolení k činnosti investičního fondu i investiční společnosti, vykonává dohled nad jejich činností i nad činností depozitáře, provádí kontrolu a uděluje sankce. Seed/VC fond – fond kvalifikovaných investorů podle zákona 189/2004 Sb. o kolektivním investování, v jehož majetku budou prostředky poskytnuté Evropským fondem pro regionální rozvoj a státním rozpočtem ČR na podporu investic rizikového kapitálu poskytovaným malým a středním podnikům formou kapitálových vstupů do základního jmění v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Fond bude institucionalizován jako obchodní společnost Český rozvojový investiční fond, a.s. (ČRUIF, a.s.) ve stoprocentním vlastnictví státu. Zakladatelem a jediným akcionářem akciové společnosti bude MPO. Investiční společnost (správce, obhospodařovatel) – obchodní společnost disponující povolením ČNB k činnosti investiční společnosti podle zákona 189/2004 Sb. o kolektivním investování. Bude vykonávat veškeré služby spojené s obhospodařováním majetku fondu, zejména posuzovat vhodné a perspektivní cílové společnosti, navazovat vztahy se soukromými investory ke společným investicím, realizovat investiční proces a zajišťovat efektivní a odbornou správu svěřených finančních prostředků.

Přílohy

103

Investiční výbor – odborný poradní orgán správce, který je sestaven z odborníků na finanční trhy a kapitálové investice. Předpokládá se, že investiční výbor bude mít 5 členů, z toho 2 budou jmenováni na návrh ČRUIF, a.s. Bude posuzovat veškeré návrhy na investiční transakce a vydávat doporučující stanoviska. Konečné rozhodnutí o realizaci investic však bude na správci. Depozitář – banka (subjekt s bankovní licencí), který vede účty Fondu a realizuje veškeré finanční transakce. Jeho úkolem je kontrolovat, zda investiční společnost investuje v souladu se statutem fondu a zákony. V případě rozporu má povinnost pozastavit jakoukoli transakci, která by mohla vést k poškození akcionářů a upozornit ČNB. Auditor – společnost, která provádí audit účetní závěrky a výroční zprávy akciové společnosti v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví. MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu, ústřední orgán státní správy, který vykonává funkci řídícího orgánu Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI). Řídící orgán nese nejvyšší odpovědnost za realizaci operačního programu. Cílem OPPI je stimulace rozvoje podnikatelského prostředí a podpora přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. Jako jediný z probíhajících operačních programů využívá kromě obvyklých dotací také finanční nástroje, což jsou revolvingové (návratné) formy podpory, např. úvěry, záruky a kapitálové vstupy. Soukromí investoři – fyzické nebo právnické osoby, které disponují volnými finančními prostředky a investují je různými formami za účelem jejich zhodnocení. Při spolupráci se Seed/VC fondem budou investovat formou nákupu obchodních podílů ve firmách, které považují za perspektivní. Smyslem těchto investic je podpořit rozvoj firmy např. dokončením vývoje nového produktu, průnikem na nové trhy apod. Po zvýšení tržní hodnoty zainventované firmy soukromý investor investici ukončí – uskuteční tzv. exit. K nejčastějším formám exit patří např. odprodej firmy zpět jejich původním vlastníkům nebo managementu, prodej strategickému investorovi nebo uvedení firmy na burzu. Investiční poradci – fyzické nebo právnické osoby, které budou aktivně spolupracovat s Fondem i s jeho správcem. Jejich úkolem bude především vyhledávání, posuzování a výběr vhodných investičních příležitostí. V roli investičního poradce bude vystupovat většinou sám soukromý investor, který bude mít zájem o soukromou investici společně s Fondem. Může to však být i subjekt, který nemá investiční prostředky, ale je schopen navazovat vztahy jak s cílovými společnostmi, tak s investory. MPS – Malý a střední podnik. Je to nositel inovativního nápadu, který by mohl vést k založení firmy, případně k jejímu nastartování či další expanzi. Z pohledu investorů se jedná o tzv. cílové společnosti, do kterých bude Fond (většinou společně se soukromými investory) vkládat finanční prostředky. Jako cílové společnosti budou vybírány firmy v zárodečné nebo startovní fázi nebo ve fázi rozšiřování ve smyslu předpisů Evropské unie, které jsou inovačně a technologicky orientované, realizují výsledky výzkumu a vývoje a mohou přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky. Další podmínkou je sídlo a výkon podnikatelské činnosti na území České republiky s výjimkou hlavního města Prahy. Oborové preference nejsou stanoveny, vyloučeny jsou pouze obory, do nichž nelze investovat dle předpisů EU. Cílová společnost by měla být schopná definovat a prezentovat svůj obchodní plán a mít k dispozici schopný realizační tým. Zdroj: MPO-OPPI, 2012

Přílohy

104

Příloha 5 Seznam společností NÁZEV

PŘEVLÁDAJÍCÍ ČINNOST

1

AGRA GROUP a.s.

C-zpracovatelský průmysl

2

Agrovýkup, a.s.

G-velkoobchod a maloobchod

3

Allstar Trading s.r.o.


4

ALPI SPORT CENTRUM


5

Amplus pro Object s.r.o.


6

APPLYCON s.r.o.


7

APRI s.r.o.


8

ARTOS CZ, spol. s r.o.


9

ASISTA, s.r.o.

M-profesn, vědecké a technické činnosti

10

Astos Aš a.s.


11

AVEFLOR, a.s.


12

Avex Trade spol. s r.o.


13

Axum Bohemia s.r.o.


14

Baleso s.r.o.

I-ubytování, stravování a pohostinství

15

Baltaxia a.s.


16

BAST s.r.o.


17

Befra electronic, s.r.o.


18

BENJAMÍN S.R.O.


19

Bernex Bimetallic s.r.o. Beskydské rehabilitační centrum, spol. s.r.o.


21

Best - Business,a.s.


22

BETONOVÉ STAVBY - GROUP, s.r.o.

F-stavebnictví

23

Blažek Glass s.r.o.


24

BOTTLING PRINTING s.r.o.


25

BRUSIVO spol. s r.o.


26

BS Vsetín s.r.o.

F-stavebnictví

27

CARent,a.s.


28

ČKD GROUP

P-S ostatní služby

29

DAKO, spol. s r.o.


30

DEZA, a.s.


31

Dynex


32

EKOFILTR spol.s.r.o.


33

EKOL, spol. s r.o.


34

Elektro Kroměříž a.s.


35

ELEKTRO-LUMEN, s.r.o.


36

Falco computer s.r.o.


37

Farmet a. s.


20


Přílohy

105

38

GDK spol. s r.o.


39

Goldim spol. s.r.o.


40

GRABINA BUSINESS PARK,a.s.

L-činnosti v oblasti nemovitostí

41

HOPA CZ, s.r.o.


42

HRONOVSKÝ s.r.o.


43

CHVALIS s.r.o.


44

INCO engineering s.r.o.


45

Jaggy a.s.


46

JELÍNEK - výroba nábytku s.r.o.


47

KASKO spol. s. r. o.


48

KASPER KOVO s.r.o.


49

Královopolská RIA, a..


50

KRPA PAPER, a.s.


51

LABARA s.r.o.


52

LABETA, a.s.


53

Labit a.s.

F-stavebnictví

54

LAC, s.r.o.


55

LAKUM-KTL, a.s.


56

LUKOV Plast spol. s r.o.


57

PAPILLONS a.s.


58

PARTR spol. s r.o.

E-voda, odpady, sanace

59

PATRON Bohemia a.s.


60

PF-TAXES, s.r.o.


61

PHARMIX, s.r.o.


62

Pila Tetčice ,a.s.


63

Polypress s.r.o.


64

PROF SVAR s.r.o.


65

Promont, a.s.


66

Qalt Rakovník spol. s r.o.


67

RaMu-Plus s.r.o.

F-stavebnictví

68

RETIGO s.r.o.


69

ROJAL spol. s r.o.


70

Rokytnická voda, s.r.o.


71

RPIC-ViP s.r.o.


72

SEA spol. s r.o.


73

SEGNOR spol. s r. o. (rotor clip s.r.o.)


74

SELLI s.r.o.


75

Setora,spol.s r.o.


76

SIKO KOUPELNY a.s.


77

SYCONIX, a.s.

J-informační a komunikační činnost

Přílohy

106

78

T.W.I. spol. s r.o.


79

TERMIZO a.s.


80

TESCAN, a.s.


81

TIPAFROST, a.s.


82

TOMA, a.s.

D-výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla

83

TOROLA electronic, spol.s r.o.


84

TOS VARNSDORF a.s.


85

TOSHULIN,a.s.


86

Trafag,spol.s r.o.


87

UNITES Systems a.s.


88

Unitherm, s.r.o.


89

UVB TECHNIK s.r.o.


90

VANAP,s.r.o.


91

VAPE spol. s r.o.


92

Velteko s.r.o.


93

VHH THERMONT s.r.o.

F-stavebnictví

94

VHOS, a.s.


95

VOP GROUP, s.r.o.


96

VVUÚ, a.s.


97

WASTECH a.s.


98

Wotech, s. r. o.


99

ZEMAN ART s.r.o.


100

Železárny Velký Šenov s.r.o.


Přílohy

Příloha 6 Vývoj počtu podnikatelských subjektů v ČR

Obr. 32 Vývoj podnikatelských subjektů v ČR Zdroj: ČSÚ, 2012 (vlastní zpracování)

Příloha 7 Velké podniky dle odvětví CZ-NACE

Obr. 33 Velké podniky v ČR dle odvětví CZ-NACE v roce 2012 Zdroj: ČSÚ, 2012 (vlastní zpracování)

107

Přílohy

108

Příloha 8 Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE SEKCE A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U

ČINNOST zemědělství, lesnictví a rybářství těžba a dobývání zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla zásobování vodou, činnosti související s stavebnictví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba doprava a skladování ubytování, skladování, pohostinství inormační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké a technické činnosti administrativní a podpůrné činnoti veřejná správa a obrana; povinné soicální vzdělávání zdravotní a sociální péče kulutrní, zábavní a rekreační činnosti ostatní činnosti činnosti domácností jako zaměstnavatelů činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

Zdroj: NACE - Kód CZ-NACE (vlastní zpracování)

Přílohy

109

Příloha 9 Další identifikované závislosti Tab. 28 Další identifikované závislosti kontingenční koeficient

na hladině

Nulová hypotéza: existence závislosti mezi:

velikost obratu x převládající činnost převládající činnost x důvod nevyužívání CK převládající činnost x celkové závazky délka podnikání x velikost podniku délka podnikání x aktivita ohledně účelu dotací


5%

10%



0,001

0,302

zamítáme

zamítáme

střední

0,026

0,302

zamítáme

zamítáme

střední

0,049

0,238

zamítáme

zamítáme

slabá

0,028

0,249

zamítáme

zamítáme

slabá

0,023

0,253

zamítáme

zamítáme

slabá

délka podnikání x dluh na vk

0,090

0,275

nezamítáme

zamítáme

slabá

délka podnikání x ROS

0,003

0,286

zamítáme

zamítáme

slabá

délka podnikání x EBITDA velikost podniku x velikost obratu velikost podniku x důvod nevyužívání CK

0,005

0,281

zamítáme

zamítáme

slabá

0,000

0,493

zamítáme

zamítáme

střední

0,010

0,320

zamítáme

zamítáme

střední

velikost podniku x CK/VK

0,023

0,308

zamítáme

zamítáme

střední

velikost podniku x celkové závazky

0,000

0,438

zamítáme

zamítáme

střední

velikost podniku x dluh na VK

0,007

0,324

zamítáme

zamítáme

střední

velikost podniku x EBITDA velikost obratu x aktivita ohledně dotací velikost obratu x velikost spreadu velikost obratu x celkové závazky

0,000

0,434

zamítáme

zamítáme

střední

0,018

0,259

zamítáme

zamítáme

slabá

0,047

0,282

zamítáme

zamítáme

slabá

0,000

0,567

zamítáme

zamítáme

střední

velikost obratu x dluh na VK

0,082

0,278

nezamítáme

zamítáme

slabá

velikost obratu x ebitda

0,000

0,442

zamítáme

zamítáme

střední

velikost obratu x nevýhody převažující financování x důvod nevyužívání CK převažující financování x CK/VK

0,099

0,222

nezamítáme

zamítáme

slabá

0,000

0,443

zamítáme

zamítáme

střední

0,028

0,301

zamítáme

zamítáme

střední

převažující financování x ROS

0,056

0,235

nezamítáme

zamítáme

slabá

převažující financování x

0,034

0,246

zamítáme

zamítáme

slabá

Přílohy

110

EBITDA převažující financování x nevýhody důvod nevyužívání x dluh na vlastním kapitálu znalost alternativních forem financování x CK/VK

0,045

0,234

zamítáme

zamítáme

slabá

0,003

0,316

zamítáme

zamítáme

střední

0,002

0,389

zamítáme

zamítáme

střední

velikost spreadu x ROS

0,001

0,405

zamítáme

zamítáme

střední

velikost spreadu x EBITDA

0,015

0,335

zamítáme

zamítáme

střední

velikost spreadu x výhody

0,016

0,349

zamítáme

zamítáme

střední

CK/VK x dluh na VK

0,000

0,773

zamítáme

zamítáme

silná

CK/VK x ROS

0,009

0,342

zamítáme

zamítáme

střední

CK/VK x EBITDA

0,025

0,306

zamítáme

zamítáme

střední

CK/VK x nevýhody

0,081

0,259

nezamítáme

zamítáme

slabá

CK/VK x dluh na VK

0,001

0,355

zamítáme

zamítáme

střední

celkové závazky x ROS

0,098

0,222

nezamítáme

zamítáme

slabá

celkové závazky x EBITDA

0,000

0,384

zamítáme

zamítáme

střední

dluh na VK x ROS

0,038

0,294

zamítáme

zamítáme

slabá

ROS X EBITDA

0,000

0,677

zamítáme

zamítáme

střední

nevýhody x bariéry

0,008

0,274

zamítáme

zamítáme

slabá

znalost SF x výhody

0,022

0,338

zamítáme

zamítáme

střední

Přílohy

Příloha 10

111

Graf vzdáleností spojení ve shlukové analýze

Obr. 34 Graf vzdáleností spojení ve shlukové analýze (A)

Obr. 35 Graf vzdáleností spojení ve shlukové analýze (B)

Přílohy

Příloha 11

112

Faktorová analýza A

Tab. 29 Korelační matice vybraných proměnných A PROMĚNNÁ 1. převládající činnost 2. délka podnikání 3. velikost podniku 4. převažující financování 5. důvod nevyužívání CK 6. aktivita ohledně účelu využívání dotací 7. identifikované výhody VC 8. celkové závazky 9. dluh na vlastním kapitálu 10. rentabilita tržeb ROS 11. zisk před úroky a daněmi

1

2

3

4

1,00 -0,56 -0,23 -0,10 -0,56

1,00

0,29

-0,23

0,29

1,00 -0,07

-0,10

0,09 -0,07

5

6

7

8

9

10

11

12

13

0,03 -0,16 -0,06 -0,03 -0,03 -0,06 -0,19 -0,17 -0,34

0,09 -0,05 0,17

0,04

0,05

0,21 -0,16

0,28

0,23

0,26

0,18 -0,11

0,49 -0,39

0,10

0,41

0,65 -0,07

1,00 -0,46 -0,01 -0,04 -0,21 -0,12 -0,12 -0,17 -0,22

0,03 -0,05

0,17 -0,46

-0,16

0,04

0,18 -0,01 -0,15

-0,06

0,05 -0,11 -0,04

0,02

-0,03

0,21

0,17

0,16

0,13 -0,37

1,00

0,10 -0,13 -0,11

0,09

0,03

0,03 -0,21

0,10

1,00

0,04

0,31

0,10

0,08

0,01

0,14 -0,13

0,04

1,00

0,12

0,20

0,61

0,81 -0,24

-0,03 -0,16 -0,39 -0,12 -0,22 -0,11

0,31

0,12

1,00 -0,23 -0,15 -0,06

-0,06

0,28

0,10 -0,12

0,17

0,09

0,10

0,20 -0,23

1,00

0,75

0,25 -0,06

-0,19

0,23

0,41 -0,17

0,16

0,03

0,08

0,61 -0,15

0,75

1,00

0,68 -0,14

-0,17

0,26

0,65 -0,22

0,13

0,03

0,01

0,81 -0,06

0,25

0,68

1,00 -0,20

12. výše obratu 13. odchylka Infa spreadu od -0,34 průměru odvětví

0,24 -0,07

0,28 -0,37 -0,21

0,02

0,28

0,14 -0,22

0,49 -0,21

1,00 -0,15

0,24

0,16 -0,24

0,09 -0,06 -0,14 -0,20

0,16

0,09

1,00

Tab. 30 Faktorové zátěže bez rotace A PROMĚNNÁ 1. převládající činnost 2. délka podnikání 3. velikost podniku 4. převažující financování 5. důvod nevyužívání CK 6. aktivita ohledně účelu využívání dotací 7. identifikované výhody VC 8. celkové závazky 9. dluh na vlastním kapitálu 10. rentabilita tržeb ROS 11. zisk před úroky a daněmi 12. výše obratu 13. odchylka Infa spreadu od průměru o. VÝKLAD ROZPTYLU % CELKOVÉHO ROZPTYLU

1. faktor 0,258379 -0,418945 -0,708293 0,303417 -0,332939 -0,089947 -0,014375 -0,774931 0,250303 -0,558217 -0,849532 -0,866851 0,251596 3,466371 26,6644

2. faktor 0,700816 -0,650844 -0,127444 -0,541318 0,521050 -0,117200 -0,149071 0,119686 0,010133 -0,060880 -0,031246 0,011931 -0,711249 2,056586 15,8199

3. faktor 0,017831 0,068141 0,309997 0,237012 0,110966 0,280360 -0,618239 -0,337043 -0,840582 0,022280 -0,117907 -0,153035 -0,184031 1,522230 11,7095

4. faktor 0,081465 -0,086972 0,335295 0,204464 -0,275510 -0,313919 -0,413830 0,393052 0,130754 -0,645617 -0,218333 0,330846 0,019198 1,260040 9,6926

Přílohy

113

Příloha 12 Tab. 31

Faktorová analýza B

Korelační matice vybraných proměnných B

PROMĚNNÁ 1. kapitálová struktura – navýšení vlastního kapitálu namísto CZ 2. využití know-how soukromých investorů 3. během investice firma neplatí žádné splátky ani úroky z úvěru 4. délka trvání, jež je srovnatelná s dlouhodobými úvěry 5. není nutnost ručit či zřizovat zástavní právo 6. usnadnění dalšího získávání kapitálových zdrojů 7. ztráta jistého množství vlastnických podílů 8. snížení rozhodovacích pravomocí 9. délka celého procesu financování 10. nutnost dlouhodobé spolupráce investora s klientem

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1,00

0,39

0,50

0,42

0,57

0,60

0,09

0,21

0,19

1,00

0,39

1,00

0,43

0,28

0,21

0,43

0,18

0,13

0,16

0,39

0,50

0,43

1,00

0,76

0,64

0,61

0,25

0,32

0,48

0,50

0,42

0,28

0,76

1,00

0,68

0,69

0,12

0,39

0,36

0,42

0,57

0,21

0,64

0,68

1,00

0,80

0,06

0,31

0,41

0,57

0,60

0,43

0,61

0,69

0,80

1,00

0,12

0,33

0,46

0,60

0,09

0,18

0,25

0,12

0,06

0,12

1,00

0,14

0,22

0,09

0,21

0,13

0,32

0,39

0,31

0,33

0,14

1,00

0,43

0,21

0,19

0,16

0,48

0,36

0,41

0,46

0,22

0,43

1,00

0,19

1,00

0,39

0,50

0,42

0,57

0,60

0,09

0,21

0,19

1,00

Tab. 32 Faktorové zátěže bez rotace B PROMĚNNÁ 1. kapitálová struktura – navýšení VK namísto CZ 2. využití know-how soukromých investorů 3. během investice firma neplatí žádné splátky ani úroky 4. délka trvání, jež je srovnatelná s dlouhodobými úvěry 5. není nutnost ručit či zřizovat zástavní právo 6. usnadnění dalšího získávání kapitálových zdrojů 7. ztráta jistého množství vlastnických podílů 8. snížení rozhodovacích pravomocí 9. délka celého procesu financování 10. nutnost dlouhodobé spolupráce investora s klientem VÝKLAD ROZPTYLU % CELKOVÉHO ROZPTYLU

1. faktor -0,672889 -0,494515 -0,854183 -0,820379 -0,816704 -0,860105 -0,298687 -0,320699 -0,504753 -0,597089 4,310114 43,1011

2. faktor 0,126269 -0,000548 -0,021819 0,130842 0,297867 0,244866 -0,896446 -0,887660 -0,030614 -0,099476 1,784612 17,8461

3. faktor -0,406252 -0,534027 -0,048549 0,069696 0,024941 -0,074035 -0,075969 -0,059787 0,588352 0,519085 1,088496 10,8850

Venture kapitál s účastí veřejných rozpočtů jako externí zdroj financování podnikatelských subjektů

Recommend Documents