Ventila ní vrstvy. Návrh a realizace ventila ních vrstev v nových i stávajících stavbách. Radon Stavební souvislosti I. Sešit M

Radon – Stavební souvislosti I. Sešit M

VentilaÎní vrstvy Návrh a realizace ventilaÎních vrstev v nových i stávajících stavbách

Martin Jiránek Milena Honzíková

STÁTNÍ ÚÅAD PRO JADERNOU BEZPE¼NOST STAVEBNÍ FAKULTA ¼VUT V PRAZE 2012

Publikace zahrnuje výsledky výzkumu zamĢƎeného na vývoj proƟradonových opatƎení a hodnocení jejich efekƟvity, který pro Státní úƎad pro jadernou bezpeēnost realizovala Fakulta stavební VUT v Praze. První díl publikace Radon – stavební souvislosƟ sestává z 6 kapitol uspoƎádaných do samostatných sešitƽ: O I P M SRNA D

VýbĢr proƟradonových opatƎení ProƟradonové izolace OdvĢtrání podloží VenƟlaēní vrstvy Prvky proƟradonových systémƽ Souēinitelé difúze radonu

Recenze: Ing. VlasƟmil Švarc © MarƟn Jiránek, Milena Honzíková ISBN 978-80-01-05023-1

VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

OBSAH 1

Princip opatƎení

5

2

Prvky venƟlaēních vrstev

5

3 3.1 3.2

Faktory ovlivŸující úēinnost venƟlaēních vrstev ZajištĢní dostateēného podtlaku ve venƟlaēní vrstvĢ Snížení koncentrace radonu ve venƟlaēní vrstvĢ

5 5 6

4 4.1 4.2 4.3

Vedlejší úēinky venƟlaēních vrstev Ochlazování podlah a základƽ Snižování vlhkosƟ podloží a stavebních konstrukcí Zvýšení násobnosƟ výmĢny vzduchu kontaktními konstrukcemi

6 6 6 7

5

Úēinnost venƟlaēních vrstev

7

6 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6

Návrh venƟlaēních vrstev a jejich odvĢtrání Použiơ v nových stavbách Použiơ ve stávajících stavbách Podklady pro návrh v nových stavbách Podklady pro návrh ve stávajících stavbách Konstrukce venƟlaēní vrstvy OdvĢtrání venƟlaēní vrstvy

7 7 8 8 9 10 10

Literatura

29

3

1 PRINCIP OPATÅENÍ VenƟlaēními vrstvami se nazývají vodorovné nebo svislé vzduchové mezery vytvoƎené v podlahách nebo suterénních stĢnách, které jsou v kontaktu s podložím. V podlahových konstrukcích lze venƟlaēní vrstvu umísƟt buě pod proƟradonovou izolaci nebo nad ní. V pƎípadĢ suterénních stĢn mƽže být venƟlaēní vrstva z jejich vnĢjší nebo vnitƎní strany. Odvod vzduchu z venƟlaēních vrstev se navrhuje buě jako pƎirozený, tj. na základĢ tlakového rozdílu od teplotní diference a úēinku vĢtru nebo nucený, kdy je využíváno venƟlátoru. Systémy pracující s pƎirozeným pohybem vzduchu se také nazývají pasivní a systémy s nuceným pohybem akƟvní. Smyslem tohoto opatƎení je eliminovat pƎirozený podtlak v nejnižších podlažích domu, a tak zabránit transportu radonu z podloží do interiéru. Doprovodným úēinkem zvýšené výmĢny vzduchu ve venƟlaēní vrstvĢ je snížení koncentrace radonu na styku mezi zeminou a objektem. Velikost vytvoƎeného podtlaku a míra poklesu koncentrace radonu závisí na konstrukci venƟlaēní vrstvy a zvoleném zpƽsobu odvĢtrání.

2 PRVKY VENTILA¼NÍCH VRSTEV

Základní prvky venƟlaēních vrstev jsou: vlastní venƟlaēní vrstva, sbĢrné potrubí, venƟlátor u akƟvních systémƽ nebo venƟlaēní turbína u pasivních systémƽ.

VenƟlaēní vrstva mƽže být vytvoƎena z rƽzných materiálƽ. NejēastĢji se ke konstrukci vzduchových mezer používají plastové proÞlované (nopové) fólie, vlnité ocelové, vláknocementové nebo polymerní desky nebo plastové prefabrikované tvarovky (Obr. 1m). Jedná se o materiály, které pƎi použiơ pro podlahové mezery slouží jako ztracené bednĢní, na které se ukládá vyztužená vrstva betonu. Nopové fólie umožŸují vytvoƎit vzduchovou mezeru do výšky zpravidla 20രmm, plastové tvarovky od 40രmm až po cca 300രmm a vlnité desky v závislosƟ na výšce podpƽrné konstrukce také až do výšky nĢkolika desítek cenƟmetrƽ.

VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

SbĢrné potrubí zajišƛuje odvod vzduchu ze vzduchových mezer do exteriéru. V závislosƟ na rozmístĢní venƟlaēních vrstev po pƽdoryse objektu mƽže mít sbĢrné potrubí dvĢ ēásƟ – horizontální rozvod propojující jednotlivé vzduchové mezery a spoleēné svislé odvĢtrání. VenƟlátor nebo venƟlaēní turbína slouží k vytvoƎení dostateēného podtlaku nebo k zajištĢní dostateēné intenzity výmĢny vzduchu ve všech místech venƟlaēní vrstvy. VenƟlátor mƽže být umístĢn v horizontální, verƟkální, interiérové i exteriérové ēásƟ sbĢrného potrubí, zato venƟlaēní turbínu lze osadit pouze na konec svislého odvĢtrání v exteriéru. Pasivní systémy bez venƟlátoru mají výraznĢ nižší úēinnost. UplatŸují se proto zejména v nových stavbách, které vzhledem k celistvosƟ a spojitosƟ proƟradonové izolace nevyžadují vytvoƎení velkého tlakového rozdílu mezi podložím a interiérem. Všechny pasivní systémy by mĢly umožnit dodateēnou montáž venƟlátoru kdykoliv v budoucnosƟ.

3 FAKTORY OVLIVÂUJÍCÍ Ú¼INNOST VENTILA¼NÍCH VRSTEV 3.1 ZajištÐní dostateÎného podtlaku ve ventilaÎní vrstvÐ Základním pƎedpokladem úēinného fungování venƟlaēních vrstev je zajištĢní dostateēného podtlaku v celé ploše venƟlaēní vrstvy [4, 6]. Podtlak ve vzduchové mezeƎe musí být vĢtší než je podtlak v kontaktních podlažích domu, neboƛ jedinĢ v tomto pƎípadĢ bude vylouēena konvekƟvní složka pƎísunu radonu netĢsnostmi v kontaktních konstrukcích. Ve venƟlaēních vrstvách u bĢžných rodinných domkƽ by mĢl být podtlak minimálnĢ kolem –4 Pa. U vyšších budov s výraznĢjším komínovým efektem a u budov vĢtraných nucenĢ je tƎeba velikost podtlaku stanovit individuálnĢ. PƎi návrhu odvĢtrání venƟlaēních vrstev je proto tƎeba vždy uvážit následující parametry: umístĢní venƟlaēní vrstvy (nad nebo pod proƟradonovou izolací), plocha a výška venƟlaēní vrstvy,

Obr. 1m. Materiály pro konstrukci venƟlaēních vrstev nopové fólie

vlnité desky

plastové tvarovky

5

Radon – stavební souvislosti I.

množství vƎazených odporƽ v podobĢ nopƽ a ostatních prolisƽ a podpor bránících pohybu vzduchu ve venƟlaēní vrstvĢ, prodyšnost ohraniēujících konstrukcí, tĢsnost spojƽ mezi ohraniēujícími konstrukcemi. Nejlepšího rozšíƎení tlakového pole je dosahováno ve vzduchových mezerách o vĢtších výškách a s minimem vƎazených odporƽ. VenƟlaēní vrstvy pod proƟradonovou izolací, které smĢrem do zeminy nejsou ohraniēeny buě vƽbec (napƎ. podle M1) nebo pouhým prostým betonem, by mĢly být tvoƎeny z plastových tvarovek a vlnitých desek. Tlakové ztráty smĢrem do podloží jsou toƟž v tĢchto pƎípadech velmi významné. VĢtší tloušƛka je také vhodná pro svislé vzduchové mezery kolem neizolovaných suterénních stĢn. Vzduchové mezery z nopovaných fólií o výškách do 20രmm a s množstvím vnitƎních prolisƽ, které zvĢtšují tlakové ztráty, lze použít jen v pƎípadech, kdy jsou všechny ohraniēující konstrukce a spoje mezi nimi dostateēnĢ tĢsné. Hodí se proto zejména pro konstrukci venƟlaēních vrstev nad proƟradonovou izolací (napƎ. podle M2 a M4). VĢtrací prƽduchy v ohraniēujících konstrukcích, jimiž do vzduchové mezery proudí venkovní vzduch, výraznĢ snižují velikost podtlaku ve venƟlaēní vrstvĢ a omezují rozšíƎení tlakového pole. Jejich realizace se proto nedoporuēuje.

3.2 Snížení koncentrace radonu ve ventilaÎní vrstvÐ Koncentrace radonu ve venƟlaēní vrstvĢ se výraznĢji mĢní jen pƎi jejím akƟvním odvĢtrání. K nejvĢtšímu poklesu koncentrace radonu dochází ve vzduchových mezerách pod proƟradonovou izolací, které komunikují s podložím. Je-li vrchní vrstva podloží propustná, je odsávaný vzduch nahrazován vnĢjším vzduchem, který do mezery proniká pƎímo podložím a netĢsnostmi v základových pasech a v ohraniēujících konstrukcích. Výsledná koncentrace radonu v domĢ nezávisí na tom, do jaké míry poklesla koncentrace radonu ve venƟlaēní vrstvĢ, ale na tom, zda se podaƎilo v celé ploše venƟlaēní vrstvy vytvoƎit dostateēný podtlak. OdvĢtrání venƟlaēních vrstev se proto primárnĢ nenavrhuje s ohledem na koncentraci radonu, ale tak, aby byl v celé venƟlaēní vrstvĢ zajištĢn dostateēný podtlak.

4 VEDLEJŠÍ Ú¼INKY VENTILA¼NÍCH VRSTEV Zvýšený pohyb vzduchu ve venƟlaēních vrstvách a jeho odvod do exteriéru mƽže mít celou Ǝadu vedlejších úēinkƽ, mezi které patƎí:

6

ochlazování podlah a základƽ, snižování vlhkosƟ podloží a stavebních konstrukcí, zvýšení násobnosƟ výmĢny vzduchu kontaktními konstrukcemi. Možnost výskytu tĢchto úēinkƽ závisí na zpƽsobu a intenzitĢ odvĢtrání, tĢsnosƟ ohraniēujících konstrukcí a na poloze venƟlaēní vrstvy ve vztahu k proƟradonové izolaci.

4.1 Ochlazování podlah a základ× V pƎípadech, kdy geologické pomĢry, prodyšnost obvodových základƽ a ohraniēujících konstrukcí dovolí, aby pod dƽm a do vzduchové mezery pronikalo vĢtší množství venkovního vzduchu, mƽže v zimním období docházet k ochlazování podlah, popƎ. k promrzání základƽ. Promrzání základƽ pƎipadá v úvahu pouze tehdy, je-li vzduchová mezera pod proƟradonovou izolací a pƎímo komunikuje s podložím, napƎ. podle M1 nebo M3.3. Pokles teplot je tƎeba pro každý konkrétní pƎípad posoudit. Posouzení lze provést podle SN EN ISO 10211-1 zpravidla s využiơm numerických modelƽ Ǝešících kombinovaný pƎenos tepla kondukcí a konvekcí. Posouzení slouží buě k prokázání, že navržený systém odvĢtrání nezhoršuje tepelnĢ technické parametry domu, nebo k navržení odpovídajících stavebnĢ technických opatƎení eliminujících vliv odvĢtrání. Poznatky o vlivu venƟlaēních vrstev na prƽbĢh teplot v kontaktních konstrukcích a v podloží: K významnĢjšímu ovlivnĢní teplot v podloží a v kontaktních konstrukcích mƽže docházet jen pƎi nuceném vĢtrání venƟlaēních vrstev. PƎi pƎirozeném vĢtrání je ovlivnĢní teplot menší. PƎi provozování vĢtracího systému v cyklickém režimu je ovlivnĢní teplot výraznĢ menší než pƎi nepƎetržitém provozu. Cyklický provoz by z tohoto hlediska mĢl být preferován. VenƟlaēní vrstvy pod proƟradonovou izolací ovlivŸují prƽbĢh teplot více než venƟlaēní vrstvy nad ní. Prƽduchy v ohraniēujících konstrukcích, jimiž do vzduchové mezery proudí venkovní vzduch, snižují teplotu v celé vzduchové mezeƎe. Realizace tĢchto prƽduchƽ se proto nedoporuēuje.

4.2 Snižování vlhkosti podloží a stavebních konstrukcí Vlhkost v podloží mƽže být ovlivŸována pouze tehdy, je-li vzduchová mezera pod proƟradonovou izolací a pƎímo

komunikuje s podložím, napƎ. podle M1 nebo M3.3. Odvod vlhkosƟ ze zeminy mƽže vyvolat dodateēné vysychání jílovitých zemin, jejichž následné smrštĢní by mohlo vést k poklesu základƽ domu. Rychlost vysušování lze ovlivnit výkonem venƟlátoru a nastavením cyklického režimu. PƎi pƎirozeném odvĢtrání venƟlaēní vrstvy je možnost vysychání zeminy minimální. Ve stávajících objektech s chybĢjící nebo nefunkēní hydroizolací pod stĢnami mohou venƟlaēní vrstvy v podlahových konstrukcích snížit transport vlhkosƟ z podloží do stĢn. Vzduchové mezery kolem suterénních stĢn pak odvádĢjí vlhkost odpaƎující se z povrchu stĢny a zabraŸují tak uzavƎení vlhkosƟ ve zdivu. VenƟlaēní vrstvy v tĢchto pƎípadech plní souēasnĢ funkci ochrany proƟ radonu a prostƎedku ke snížení vlhkosƟ zdiva. Vzhledem k teplotĢ odvádĢného vzduchu a jeho vlhkosƟ dochází po vĢtší ēást roku ke kondenzaci uvnitƎ odvĢtrávacího potrubí. DĢje se tak zejména od Ǝíjna do dubna v potrubí procházejícím studenou pƽdou a v nadstƎešní ēásƟ potrubí. Zkondenzovaná voda pak potrubím stéká zpĢt do venƟlaēní vrstvy. Je-li radiální venƟlátor osazen na horizontální ēást sbĢrného potrubí, v nĢmž hrozí výskyt kondenzace, musí se zabránit hromadĢní kondenzátu ve skƎíni venƟlátoru odvodnĢním této skƎínĢ.

4.3 Zvýšení násobnosti výmÐny vzduchu kontaktními konstrukcemi Množství vzduchu, který se z urēité místnosƟ odsává netĢsnostmi v ohraniēujících konstrukcích do vzduchové mezery, závisí na ploše netĢsnosơ a na velikosƟ podtlaku v mezeƎe. Úēinek odsávání vnitƎního vzduchu nebude tedy ve všech místnostech daného domu stejný. NejvĢtší vliv na násobnost výmĢny vzduchu lze oēekávat u venƟlaēních vrstev nad proƟradonovou izolací a v místnostech, jejichž vzduchová mezera se napojuje k venƟlátoru jako první. Množství vzduchu odsávaného z interiéru lze snížit zajištĢním tĢsnosƟ konstrukcí ohraniēujících vzduchovou mezeru a provozování odvĢtrávacího systému v cyklickém režimu. U pasivnĢ vĢtraných venƟlaēních vrstev je tento efekt zanedbatelný.

5 Ú¼INNOST VENTILA¼NÍCH VRSTEV Zaơmco u stávajících staveb je hodnocení úēinnosƟ pomĢrnĢ jednoduchá záležitost, neboƛ se porovnává výsledná koncentrace radonu v interiéru s pƽvodní hodnotou, u nových staveb tomu zdaleka tak není. Jednak chybí pƽvodní hodnota koncentrace radonu a navíc se venƟlaēní vrstvy neprovádí jako jediná ochrana, ale vždy v kombina-

ci s celoplošnĢ provedenou proƟradonovou izolací. NicménĢ pƎi návrhu venƟlaēních vrstev do nových staveb se mƽžeme opírat o úēinnosƟ získané ve stávajících stavbách [5, 7]. Vycházíme pƎitom z pƎedpokladu, že pƎinejmenším stejných úēinnosơ jako ve stávajících stavbách, musí být dosaženo i u staveb nových, neboƛ všechny vstupní parametry jsou v tomto pƎípadĢ pƎíznivĢjší (podlahy jsou tĢsnĢjší, proƟradonová izolace je spojitá, atd.).

VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

Ve stávajících stavbách se úēinnost stanovuje v souladu s SN 73 0601 (2006) procentuálním vyjádƎením poklesu koncentrace radonu k pƽvodní hodnotĢ pƎed opatƎením podle vztahu: u=

Cp – C k ·100 [%] Cp

(1)

kde Cp resp. Ck, je koncentrace radonu [Bq/m3] v pobytovém prostoru zjištĢná prƽkazným mĢƎením pƎed opatƎením, resp. po provedených opatƎeních. PasivnĢ odvĢtrané vzduchové mezery dosahují úēinnosƟ v prƽmĢru kolem 50ര%. ÚēinnosƟ akƟvnĢ odvĢtraných venƟlaēních vrstev se pohybují v intervalu od 80 do 90 %, což znamená, že koncentrace radonu klesá na 20ര% až 10ര% pƽvodní hodnoty. Výše uvedené hodnoty jsou dƽležité pro správnou volbu vĢtracího systému. Je-li potƎeba ve stávající stavbĢ snížit koncentraci radonu pod 400 Bq/m3, mƽžeme pasivní zpƽsob odvĢtrání navrhnout jen tehdy, je-li koncentrace radonu v domĢ bezpeēnĢ pod 800 Bq/m3 (budeme-li si však chơt ponechat jistou bezpeēnostní rezervu, zvolíme radĢji limit 700 Bq/m3). PƎi vyšších koncentracích musí být navržen akƟvní zpƽsob odvĢtrání venƟlaēní vrstvy.

6 NÁVRH VENTILA¼NÍCH VRSTEV A JEJICH ODV¾TRÁNÍ 6.1 Použití v nových stavbách V nových stavbách se venƟlaēní vrstvy používají pro ochranu pƎirozenĢ vĢtraných pobytových prostor v kontaktních podlažích. Nemohou pƽsobit samostatnĢ, ale vždy jen v kombinaci s proƟradonovou izolací. VytváƎejí jakousi pojistku, jejímž cílem je eliminovat transport radonu z podloží do interiéru netĢsnostmi v proƟradonové izolaci. Je zƎejmé, že význam netĢsnosơ na vstup radonu do budovy roste s rostoucí koncentrací radonu v podloží a s rostoucí propustnosơ podloží. Pojistku v podobĢ venƟlaēních vrstev navrhujeme proto až od urēité koncentrace radonu v pƽdním vzduchu. Podle SN 73 0601 [1] nelze již samotnou proƟradonovou izolaci použít, je-li koncentrace radonu v podloží rozhodná pro stanovení radonového indexu stavby vĢtší než:

7


60 kBq/m3 pro vysoce propustné zeminy, 140 kBq/m3 pro stƎednĢ propustné zeminy a 200 kBq/m3 pro zeminy s nízkou propustnosơ. Kombinace proƟradonové izolace s jiným opatƎením, napƎíklad s venƟlaēními vrstvami nebo s odvĢtráním podloží, musí být podle SN 73 0601 (2006) provedena bez ohledu na koncentraci radonu v podloží i tehdy, je-li: souēásơ kontaktní konstrukce podlahové topení, pod stavbou umístĢna drenážní vrstva o vysoké propustnosƟ. Použiơ kombinovaného opatƎení se dále doporuēuje, pokud lze pƎedpokládat nĢkterou z níže uvedených skuteēnosơ: oēekávají se dodateēné zásahy do kontaktních konstrukcí, které povedou k porušení proƟradonové izolace, dojde ke zvýšení propustnosƟ podloží pod domem ve srovnání s propustnosơ zjištĢnou pƎi radonovém Střední nebo vysoký radonový index stavby

Cs > 60/140/200 kBq/m3?

ano

prƽzkumu pozemku, napƎ. v dƽsledku odvodu povrchové vody, umĢlým snížení hladiny podzemní vody, umístĢním domu na vysoce propustný násyp, atd., dƽm se nachází v oblasƟ, kde lze oēekávat pohyby v podloží, které by mohly vést k výskytu trhlin v kontaktních konstrukcích (napƎ. nestabilní svahy, poddolovaná území, otƎesy od dopravy, atd.), celistvost kontaktních konstrukcí domu mƽže být porušena plánovanou okolní výstavbou (týká se zejména Ǝadových a terasových domƽ, zástavby v prolukách atd.). Použití ventilaēních vrstev pro ochranu pƎirozenĢ vĢtraných pobytových prostor v kontaktních podlažích nových staveb je pƎehlednĢ znázornĢno schématem na Obr. 2m.

6.2 Použití ve stávajících stavbách Instalace venƟlaēních vrstev je možná prakƟcky do každého stávajícího objektu bez ohledu na úēel domu, jeho velikost, konstrukēní Ǝešení a osazení v terénu. V nĢkterých pƎípadech mƽže být výhodné spojit venƟlaēní vrstvu i s jiným typem opatƎení, zejména s novou proƟradonovou izolací. Tak je tomu zejména tehdy, když stávající podlahové konstrukce jsou nefunkēní (napƎ. staré shnilé prkenné podlahy nebo podlahy z nesoudržného popraskaného betonu, atd.) a je nezbytné provést jejich výmĢnu.

ne

Štěrkový podsyp nebo podlahové topení?

VenƟlaēní vrstvy mohou být vhodným opatƎením i v pƎípadech, kdy je nutno souēasnĢ s radonem sanovat i zvýšenou vlhkost kontaktních konstrukcí (stávajících suterénních stĢn a podlah).

ano

ne

Dodatečné zásahy, odvodnění, poddolování, otřesy atd.? ne

Pro&radonová izolace (Sešit I)

ano

Pro&radonová izolace (Sešit I) v kombinaci s odvětráním podloží (Sešit P) nebo s ven&lační vrstvou (Sešit M – M1, M2)

Aplikovatelnost venƟlaēních vrstev je omezena podmínkami zemní vlhkosƟ nebo odvodnĢné základové spáry. Kontaktní konstrukce s venƟlaēní vrstvou nemƽže být vystavena podzemní vodĢ. Použiơ venƟlaēních vrstev pro ochranu stávajících staveb je pƎehlednĢ znázornĢno schématem na Obr. 3m.

6.3 Podklady pro návrh v nových stavbách Obr. 2m. Použiơ venƟlaēních vrstev pro ochranu nových staveb (Cs – koncentrace radonu v podloží rozhodná pro stanovení radonového indexu stavby)

8

Kontrolní měření. Koncentrace radonu menší než směrné hodnoty? ne

Dodatečná opatření

ano

OK

Podkladem pro návrh venƟlaēních vrstev v nových stavbách jsou všechny údaje, který umožní projektantovi urēit radonový index stavby, neboli radonový potenciál na úrovni základové spáry. Dƽležité jsou zejména informace získané z: radonového prƽzkumu stavebního pozemku [3, 8] (hodnota tƎeơho kvarƟlu a maximální hodnota kon-

VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

Stavebnětechnický průzkum + měření radonu

ano

Proniká radon suterénními stěnami? ne

ne

Ven&lační vrstva z interiéru (Sešit M − M5)

ano

Pro&radonová izolace (Sešit I) v kombinaci s odvětráním podloží (Sešit P − P4) nebo s ven&lační vrstvou (Sešit M − M3, M4)

ano

Jsou přístupné z exteriéru?

Ven&lační vrstva z exteriéru (Sešit M − M6)

Je nutná rekonstrukce podlah? ne

Ven&lační vrstva na stávající podlahu (Sešit M − M4) nebo odvětrání podloží (Sešit P)

Kontrolní měření. Koncentrace radonu menší než směrné hodnoty?

ano

OK

ne

Obr. 3m. Použiơ venƟlaēních vrstev pro ochranu stávajících staveb

Dodatečná opatření

centrace radonu v pƽdním vzduchu, propustnost podloží pro plyny, popis základových pomĢrƽ s ohledem na verƟkální proÞl propustnosƟ), geotechnické zprávy (druh základových konstrukcí, výšková poloha základové spáry, pƎítomnost podzemní vody, úpravy podloží majících vliv na plynopropustnost jako napƎ. hutnĢní, stabilizace, zƎizování propustných štĢrkopískových vrstev o tloušƛce vĢtší než 50രmm atd.), projektu domu (velikost plochy v kontaktu s podložím, zpƽsob vytápĢní a vĢtrání, násobnost výmĢny vzduchu, pƎítomnost podlahového topení v kontaktních konstrukcích, dispoziēní Ǝešení, umístĢní pobytových místnosơ apod.). Z výše uvedených údajƽ se urēí hodnota koncentrace radonu v podloží a propustnost podloží, na jejichž základĢ se stanoví radonový index stavby a v pƎípadĢ, že bude

nutná kombinace proƟradonové izolace s venƟlaēními vrstvami, provede se návrh venƟlaēní vrstvy.

6.4 Podklady pro návrh ve stávajících stavbách Návrh venƟlaēních vrstev do stávajících staveb musí vycházet zejména z podrobného stavebnĢ technického prƽzkumu zamĢƎeného na: kvalitu a tĢsnost stávajících kontaktních konstrukcí (složení, pƎítomnost hydroizolaēních vrstev, výskyt trhlin, vlhkostní stav atd.), uspoƎádání spodní stavby (hloubka pod terénem, tvar podzemního podlaží, umístĢní podzemního podlaží vzhledem k nadzemním podlažím atd.), hydrogeologické údaje (hladina podzemní vody a její kolísání bĢhem roku, údaje o zpƽsobu odvodnĢní

9


dešƛové vody a odpadních vod, údaje o prosakování vody do podzemních podlaží a o odvodu prosáklé vody atd.). Dalším nezbytným podkladem jsou výsledky doplŸkových diagnosƟckých mĢƎení provádĢných s cílem zjisƟt zdroje radonu, idenƟÞkovat a lokalizovat vstupní cesty radonu v kontaktních konstrukcích a stanovit zpƽsob jeho šíƎení po objektu. Smyslem je pƎipravit takové informace, aby venƟlaēní vrstvy byly aplikovány efekƟvnĢ, tj. zejména v místech vstupních cest radonu do budovy a v místech, kde je tƎeba Ǝešit i zvýšenou vlhkost kontaktních konstrukcí. Na druhé stranĢ je tƎeba maximálnĢ eliminovat možné negaƟvní projevy opatƎení (napƎíklad od kondenzace vodní páry ve venƟlaēních vrstvách).

6.5 Konstrukce ventilaÎní vrstvy

Pokud se nopová fólie pokládá pƎímo na hladkou proƟradonovou izolaci nesmí dojít k perforaci této izolace montážními hƎeby ani vlastními nopy (napƎíklad v dƽsledku jejich zatlaēení do izolace). U venƟlaēních vrstev nad proƟradonovou izolací musí být zajištĢna i vzduchotĢsnost prostupƽ nopovými fóliemi. Prostupy se provádí pomocí polyetylénové tvarovky ve tvaru komolého kužele, která se k proÞlované fólii pƎipevní pomocí samolepících páskƽ. Na prostupující tĢleso se tvarovka pƎilepí jednostrannĢ lepícím páskem nebo se horní okraj tvarovky podtmelí a stáhne se kovovou objímkou.

V konstrukcích obsahující venƟlaēní vrstvu bývá vzduchová mezera ze strany interiéru nejēastĢji ohraniēena nopovou fólií, plastovými tvarovkami nebo vlnitými deskami a na opaēné stranĢ zhutnĢným štĢrkovým podsypem, podkladním betonem, suterénní stĢnou nebo proƟradonovou izolací. Z boku pak vodorovnou venƟlaēní vrstvu vĢtšinou ohraniēují suterénní stĢny nebo základové pasy a svislou venƟlaēní vrstvu podlahová a stropní konstrukce. V každém pƎípadĢ musí být ohraniēující konstrukce a vzájemné spoje mezi nimi provedeny s co možná nejvĢtší vzduchotĢsnosơ. Výjimkou jsou pouze podlahové vzduchové mezery pod proƟradonovou izolací, které spoēívají na štĢrkovém podsypu. ZajištĢní dostateēné vzduchotĢsnosƟ je dƽležité zejména u venƟlaēních vrstev nad proƟradonovou izolací.

6.6 OdvÐtrání ventilaÎní vrstvy

Nopová fólie ohraniēující venƟlaēní vrstvu nemƽže být nikdy považována za proƟradonovou izolaci. Dƽvodem je skuteēnost, že není v reálných staveništních podmínkách možné garantovat vzduchotĢsnost spojƽ mezi nopovanými fóliemi. BĢžnĢ používané technologie pro tĢsnĢní spojƽ mezi pƎeloženými fóliemi, jako je tmelení nebo aplikace samolepících páskƽ mezi fólie ēi na jejich povrch, nejsou schopny zajisƟt dostateēnou tĢsnost spoje.

umístĢní a konstrukce prƽduchƽ je taková, že pƎi tlaku vĢtru nedochází v jejich okolí ve venƟlaēní vrstvĢ k vytvoƎení pƎetlaku;

I pƎes výše uvedený nedostatek, zƽstávají nopové fólie nejēastĢjším materiálem k tvorbĢ vzduchových mezer, zejména jsou-li umístĢny nad proƟradonovou izolací. TĢsné pƎipojení nopových fólií k ohraniēujícím stavebním konstrukcím se provádí nejēastĢji s použiơm samolepících butylkauēukových páskƽ o šíƎce alespoŸ 80 až 100രmm. Za chladného poēasí je pƎed aplikací nezbytné pásky zahƎát horkovzdušnou pistolí. AlternaƟvnĢ je možné použít pásky naƎezané z modiÞkovaného asfaltového pásu.

10

Po natavení krycí vrstvy asfaltu se pásek v šíƎce cca 50രmm pƎilepí na fólii a v obdobné šíƎce i na povrch stavební konstrukce. V obou pƎípadech je nejprve nutné savý povrch stavební konstrukce opatƎit asfaltovým penetraēním nátĢrem.

VenƟlaēní vrstvu je vhodné vĢtrat mírným podtlakem vzhledem k tlaku vzduchu v interiéru. PƎetlakový zpƽsob vĢtrání se nedoporuēuje, neboƛ by to mohlo vést k transportu radonu do interiéru netĢsnostmi v ohraniēujících konstrukcích. Pasivní zpƽsob odvĢtrání musí být vždy založen na odvodu vzduchu prostƎednictvím stoupacího potrubí procházejícího interiérem objektu až nad stƎechu. Do vzduchové mezery lze prƽduchy v obvodových stĢnách dodávat vnĢjší vzduch, ale jen pƎi splnĢní následujících podmínek: prƽduchy jsou situovány co nejdále od stoupacího potrubí;

celková prƽƎezová plocha prƽduchƽ je menší než plocha otvorƽ odvádĢjících vzduch z venƟlaēní vrstvy; úsơ prƽduchƽ je chránĢno mƎížkou se síơ proƟ pronikání ptákƽ a hlodavcƽ; souēinitel prostupu tepla konstrukce oddĢlující venƟlaēní vrstvu od interiéru odpovídá požadovaným hodnotám pro vnĢjší stĢny. Dodávka vnitƎního vzduchu je pƎi pasivním zpƽsobu vĢtrání vylouēena. Možnost vĢtrání vzduchové vrstvy pasivním zpƽsobem je podmínĢna pomĢrem výšky mezery a její plochy a tlakovými ztrátami závislými na poētu a geo-

metrickém tvaru nopƽ. Pasivní odvĢtrání vyžaduje proto vzduchové mezery o vĢtších výškách a bez nopƽ. Úēinnost pasivního odvĢtrání lze zvýšit osazením venƟlaēní turbíny na konec stoupacího potrubí. PƎi akƟvním zpƽsobu odvĢtrání nesmí být do vzduchové mezery nasáván vnĢjší vzduch, neboƛ by pƎispíval k výraznému ochlazování stavebních konstrukcí a ke ztrátĢ podtlaku. Dodávat lze pouze vzduch vnitƎní, avšak musí být zajištĢno (napƎ. pomocí zpĢtných klapek umístĢných do nasávacích otvorƽ), aby nedošlo ke zpĢtnému proudĢní vzduchu z venƟlaēní vrstvy do interiéru (napƎ. pƎi poruše venƟlátoru nebo v klidové periodĢ venƟlátoru s cyklickým režimem). AkƟvní odvĢtrání musí být navrženo vždy, když není možné dosáhnout provĢtrávání venƟlaēní vrstvy po celé její ploše pasivním zpƽsobem, zejména je-li: její efekƟvní výška menší než 20രmm a zároveŸ její plocha vĢtší než 8 m2; její efekƟvní výška v rozmezí 20രmm až 50രmm a zároveŸ její plocha vĢtší než 30 m2; VenƟlátor se osazuje na stoupací potrubí, a to buě na jeho konec nad stƎechou (S1, S2) nebo v pƽdním prostoru (R1, R2, R3). Není-li možná instalace stoupacího potrubí, umísƛuje se venƟlátor na vnĢjší stranĢ obvodové stĢny (S4) nebo na pozemku vedle domu (S3) tak, aby vyfukovaný pƽdní vzduch nemohl být nasáván zpĢt do interiéru. Vzduch ze svislých venƟlaēních vrstev kolem suterénních stĢn lze odvádĢt pƎímo do exteriéru skrz obvodovou zeě pomocí nástĢnných ēi axiálních venƟlátorƽ (N1, M5.5). Vzhledem k malému objemu vzduchu ve vzduchové mezeƎe postaēí venƟlátor o výkonu do 30 W s podtlaky 25–50 Pa pƎi prƽtoku 40–100 m3/h. VenƟlátor i elektrická instalace musí zohledŸovat skuteēnost, že v potrubí mƽže docházet ke kondenzaci vodní páry.

U nových staveb se primárnĢ volí pasivní systémy, které by však mĢly být navrženy tak, aby mohly být kdykoliv v budoucnosƟ pƎi zjištĢní nedostateēné úēinnosƟ pƎemĢnĢny na akƟvní. Systémy se svislým odvĢtrávacím potrubím jsou z tohoto pohledu výhodné, neboƛ na odvĢtrávací potrubí lze s minimální pracnosơ a Þnanēní nároēnosơ osadit venƟlátor. U stávajících staveb se pƎednostnĢ volí akƟvní systémy.

VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

K odvĢtrání venƟlaēní vrstvy nad proƟradonovou izolací nesmí být používán pƽdní vzduch. Takováto vzduchová mezera nesmí být proto propojena prƽduchy s podložím nebo se svislou venƟlaēní vrstvou na vnĢjší stranĢ suterénní stĢny. VenƟlaēní vrstva má být navržena tak, aby v jejím prostoru nedocházelo ke kondenzaci vodní páry. Dochází-li ke kondenzaci, nesmí kondenzát mĢnit funkēní vlastnosƟ a trvanlivost konstrukce, nesmí snižovat požadovanou esteƟckou a hygienickou kvalitu prostƎedí. Každá venƟlaēní vrstva musí být posouzena z tepelnĢ vlhkostního hlediska. Cílem tohoto posouzení je v závislosƟ na zpƽsobu vĢtrání (vnitƎním nebo vnĢjším vzduchem, akƟvnĢ nebo pasivnĢ) a poloze venƟlaēní vrstvy v konstrukci stanovit tloušƛku tepelné izolace mezi venƟlaēní vrstvou a interiérem a ovĢƎit výskyt kondenzace. V zimním období pƎi vĢtrání vnĢjším vzduchem dochází k ochlazování konstrukce, oddĢlující venƟlaēní vrstvu od interiéru. Má-li tato ohraniēující konstrukce malý tepelný odpor, což je pƎípad zejména suterénních stĢn, kdy je venƟlaēní vrstva oddĢlena od interiéru jen nopovou fólií s omítkou, bude docházet ke kondenzaci vlhkosƟ na interiérové stranĢ této pƎedstĢny. \ešením je zvýšení jejího tepelného odporu. PƎi vĢtrání vnitƎním vzduchem mƽže naopak v zimním období kondenzovat teplý vnitƎní vzduch na chladných površích vnĢjších konstrukcí ohraniēujících venƟlaēní vrstvu.

11


Novostavby – venƟlaēní vrstva z tvarovek z tuhého plastu pod proƟradonovou izolací

M1

Schéma:

12

Použiơ

Novostavby vyžadující kombinované proƟradonové opatƎení. Podmínkou použiơ je hydrofyzikální namáhání jen zemní vlhkosơ nebo odvodnĢná základová spára, kdy se nemƽže hromadit voda ve vzduchové mezeƎe pod domem

Výhody

V dƽsledku souvislé vzduchové mezery dobré rozšíƎení podtlaku. PƎi výšce vzduchové mezery nad 50രmm možnost provozování i pasivním zpƽsobem.

Nevýhody

Mírný pokles teplot pod domem pƎi trvalém nuceném odsávání vzduchu z venƟlaēní vrstvy.

Pozor

Plastové tvarovky neplní funkci proƟradonové izolace. Konstrukce podlahy proto musí být vždy doplnĢna o samostatnou a celistvou proƟradonovou izolaci s plynotĢsnĢ provedenými spoji a prostupy instalací.

AlternaƟvy

PƎi pasivním zpƽsobu odvĢtrání je možno úēinnost systému zvýšit osazením venƟlaēní turbíny na konec stoupacího potrubí nad stƎechou. PƎi nuceném vĢtrání lze na stoupací potrubí osadit stƎešní venƟlátor (S2) nebo potrubní venƟlátor (R1) instalovaný v pƽdním prostoru. Není-li možná instalace stoupacího potrubí, navrhne se akƟvní odvĢtrání se stƎešním venƟlátorem umístĢným vedle objektu (S3), u obvodové stĢny domu (S4) nebo s nástĢnným venƟlátorem situovaným na vnĢjší fasádĢ (N1).

Tip

Pasivní odvĢtrání vyžaduje vždy realizaci stoupacího potrubí. OdvĢtrání jen prostƎednictvím prƽduchƽ v obvodových stĢnách je nepƎípustné. VenƟlátor mƽže být osazen až dodateēnĢ poté, co se mĢƎením v dokonēeném objektu prokáže, že koncentrace radonu pƎevyšuje požadovanou hodnotu. PƎi akƟvním odvĢtrání nesmí být realizovány prƽduchy v obvodových stĢnách.

M1.1

Podrobnost provedení u obvodové stĢny

M1.2

Podrobnost napojení svislého odvĢtrávacího potrubí

VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

13


Novostavby – venƟlaēní vrstva z nopové fólie nad proƟradonovou izolací

M2

Schéma:

14

Použiơ

Novostavby vyžadující kombinované proƟradonové opatƎení. Podmínkou použiơ je hydrofyzikální namáhání jen zemní vlhkosơ nebo odvodnĢná základová spára.

Výhody

V dƽsledku souvislé vzduchové mezery dobré rozšíƎení podtlaku.

Nevýhody

Omezená možnost pasivního zpƽsobu odvĢtrání. AkƟvní vĢtrání musí být navrženo u vzduchových mezer s výškou do 20രmm, pƎekroēí-li jejich plocha 8 m2 a u vzduchových mezer s výškou od 20രmm do 50രmm, je-li jejich plocha vĢší než 30 m2.

Pozor

Nopová fólie neplní funkci proƟradonové izolace, pouze chrání proƟ poškození položenou proƟradonovou izolaci. Nopovou fólii nelze klást na takové proƟradonové izolace, které by mohly být poškozeny tlakem nopƽ (napƎ. asfaltové pásy a stĢrky).

AlternaƟvy

PƎi pasivním zpƽsobu odvĢtrání je možno úēinnost systému zvýšit osazením venƟlaēní turbíny na konec stoupacího potrubí nad stƎechou. PƎi nuceném vĢtrání lze na stoupací potrubí osadit stƎešní venƟlátor (S2) nebo potrubní venƟlátor (R1) instalovaný v pƽdním prostoru. Není-li možná instalace stoupacího potrubí, navrhne se akƟvní odvĢtrání se stƎešním venƟlátorem umístĢným vedle objektu (S3), u obvodové stĢny domu (S4) nebo s nástĢnným venƟlátorem situovaným na vnĢjší fasádĢ (N1).

Tip


M2.1


M2.2


VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

15


Stávající stavby – venƟlaēní vrstva pod proƟradonovou izolací

M3

Schéma:

16

Použiơ

Je-li tƎeba ve stávající stavbĢ vytvoƎit novou podlahu z dƽvodu nefunkēnosƟ stávajících podlah (napƎ. shnilé prkenné podlahy, rozpadlé betony atd.) a není možné napojit izolaci v podlaze na izolaci pod stĢnami (pod stĢnami izolace není nebo je nefunkēní a pod stĢny nelze vložit novou izolaci). Podmínkou použiơ je hydrofyzikální namáhání jen zemní vlhkosơ nebo odvodnĢná základová spára.

Výhody


Nevýhody


Pozor

VenƟlaēní vrstva musí být vždy kombinována s celistvou proƟradonovou izolaci s plynotĢsnĢ provedenými spoji a prostupy instalací.

AlternaƟvy

PƎi pasivním zpƽsobu odvĢtrání je možno úēinnost systému zvýšit osazením venƟlaēní turbíny na konec stoupacího potrubí nad stƎechou. PƎi nuceném vĢtrání lze na stoupací potrubí osadit stƎešní venƟlátor (S1, S2) nebo potrubní venƟlátor (R1, R2, R3) instalovaný v pƽdním prostoru. Není-li možná instalace stoupacího potrubí, navrhne se akƟvní odvĢtrání se stƎešním venƟlátorem umístĢným vedle objektu (S3), u obvodové stĢny domu (S4) nebo s nástĢnným venƟlátorem situovaným na vnĢjší fasádĢ (N1).

Tip


M3.1


M3.2


VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

17


M3.3

18

Varianta odvĢtrání u venƟlaēní vrstvy vytvoƎené z tvarovek z tuhého plastu

Stávající stavby – venƟlaēní vrstva nad proƟradonovou izolací

M4

VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

Schéma:

Použiơ

Vzhledem k menší výšce nového souvrství vhodné pro aplikaci na povrch stávající betonové podlahy bez její demontáže. Lze ale použít i pƎi kompletní výmĢnĢ stávající podlahy z dƽvodu její nefunkēnosƟ (napƎ. shnilé prkenné podlahy, rozpadlé betony atd.). Podmínkou použiơ je hydrofyzikální namáhání jen zemní vlhkosơ nebo odvodnĢná základová spára.

Výhody


Nevýhody


Pozor

Nopová fólie neplní funkci proƟradonové izolace, pouze chrání proƟ poškození položenou proƟradonovou izolaci. Nopovou fólii nelze klást na takové proƟradonové izolace, které by mohly být poškozeny tlakem nopƽ (napƎ. asfaltové pásy a stĢrky). Napojení vzduchové mezery na ohraniēující stĢnové konstrukce musí být vzduchotĢsné.

AlternaƟvy

PƎi pasivním zpƽsobu odvĢtrání je možno úēinnost systému zvýšit osazením venƟlaēní turbíny na konec stoupacího potrubí nad stƎechou. PƎi nuceném vĢtrání lze na stoupací potrubí osadit stƎešní venƟlátor (S1, S2) nebo potrubní venƟlátor (R1, R2, R3) instalovaný v pƽdním prostoru. Není-li možná instalace stoupacího potrubí, navrhne se akƟvní odvĢtrání se stƎešním venƟlátorem umístĢným vedle objektu (S3), ēi u obvodové stĢny domu (S4) nebo s nástĢnným venƟlátorem situovaným na vnĢjší fasádĢ (N1).

Tip


19


M4.1


Napojení svislého odvĢtrávacího potrubí lze Ǝešit podle M2.2.

20

Stávající stavby – venƟlaēní vrstva na vnitƎní stranĢ suterénní stĢny

M5

VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

Schéma:

Použiơ

Suterénní stĢny pod úrovní terénu, kterými proniká radon z podloží do interiéru, nebo které vykazují zvýšenou vlhkost. Podmínkou použiơ je hydrofyzikální namáhání jen zemní vlhkosơ nebo odvodnĢná základová spára.

Výhody

SouēasnĢ s radonem je Ǝešena i zvýšená vlhkost suterénních stĢn (je zajištĢno odpaƎování vlhkosƟ ze stĢny a její odvod odvĢtráním mezery). Souvislá vzduchová mezera zajišƛuje dobré rozšíƎení podtlaku.

Nevýhody


Pozor

Propojení svislé a vodorovné venƟlaēní vrstvy je možné pouze tehdy, je-li venƟlaēní vrstva v podlaze nad proƟradonovou izolací. V pƎípadĢ, že je podlahová venƟlaēní vrstva pod proƟradonovou izolací, musí být svislá i vodorovná venƟlaēní vrstva odvĢtrána samostatnĢ.

AlternaƟvy

PƎi pasivním zpƽsobu odvĢtrání je možno úēinnost systému zvýšit osazením venƟlaēní turbíny na konec stoupacího potrubí nad stƎechou. PƎi nuceném vĢtrání lze na stoupací potrubí osadit stƎešní venƟlátor (S1, S2) nebo potrubní venƟlátor (R1, R2, R3) instalovaný v pƽdním prostoru. Není-li možná instalace stoupacího potrubí, navrhne se akƟvní odvĢtrání se stƎešním venƟlátorem umístĢným vedle objektu (S3), ēi u obvodové stĢny domu (S4) nebo s nástĢnným venƟlátorem situovaným na vnĢjší fasádĢ (N1) nebo s axiálním venƟlátorem umístĢným do suterénní stĢny podle M5.5.

Tip


21


M5.1

22

OddĢlení podlahové venƟlaēní vrstvy pod proƟradonovou izolací od svislé venƟlaēní vrstvy

M5.2

Podlahová venƟlaēní vrstva nad proƟradonovou izolací propojená se svislou venƟlaēní vrstvou

VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

23


24

M5.3

TĢsné napojení svislé venƟlaēní vrstvy ke stropní konstrukci

M5.4

PƎívod vzduchu do svislé venƟlaēní vrstvy

M5.5

Odvod vzduchu ze svislé venƟlaēní vrstvy pomocí axiálního venƟlátoru

VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

25


Stávající stavby – venƟlaēní vrstva na vnĢjší stranĢ suterénní stĢny

M6

Schéma:

26

Použiơ

Suterénní stĢny pod úrovní terénu, kterými proniká radon z podloží do interiéru, nebo které vykazují zvýšenou vlhkost. Podmínkou použiơ je hydrofyzikální namáhání jen zemní vlhkosơ nebo odvodnĢná základová spára.

Výhody

SouēasnĢ s radonem je omezen i pƎístup vlhkosƟ ze zeminy do suterénní stĢny a je zajištĢno odpaƎování vlhkosƟ ze stĢny.

Nevýhody

Vzduchová mezera musí být vytažena až nad terén, aby bylo možné zajisƟt její odvĢtrání. V nĢkterých pƎípadech to mƽže narušit vnĢjší vzhled objektu.

Pozor

VenƟlaēní vrstva na vnĢjší stranĢ suterénní stĢny musí být nad terénem odvĢtrána do exteriéru. Volí se vždy pasivní zpƽsob odvĢtrání. VnĢjší venƟlaēní vrstvu nelze propojovat s vnitƎními venƟlaēními vrstvami.

AlternaƟvy

Jako úprava vnitƎního povrchu suterénní stĢny se doporuēuje buě sanaēní omítka nebo vnitƎní venƟlaēní vrstva podle M5. Nesmí ale dojít k propojení obou venƟlaēních vrstev. OdvĢtrání vodorovné podlahové venƟlaēní vrstvy mƽže být buě pasivní nebo nucené. PƎi nuceném vĢtrání lze na stoupací potrubí osadit stƎešní venƟlátor (S1, S2) nebo potrubní venƟlátor (R1, R2, R3) instalovaný v pƽdním prostoru. Nemƽže-li být instalováno stoupací potrubí, navrhne se akƟvní odvĢtrání se stƎešním venƟlátorem umístĢným vedle objektu (S3), ēi u obvodové stĢny domu (S4). Je-li možná instalace svislého odvĢtrávacího potrubí v suterénu, lze použít i nástĢnný venƟlátor situovaný na vnĢjší fasádĢ (N1) nebo radiální venƟlátor (R3).

Tip

VenƟlátor mƽže být osazen až dodateēnĢ poté, co se mĢƎením v dokonēeném objektu prokáže, že koncentrace radonu pƎevyšuje požadovanou hodnotu.

M6.1

OddĢlení podlahové venƟlaēní vrstvy pod proƟradonovou izolací od svislé venƟlaēní vrstvy

VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

Napojení svislého odvĢtrávacího potrubí lze Ǝešit pƎimĢƎenĢ podle M1.2. Má-li být venƟlátor umístĢn vedle objektu, postupuje se pƎimĢƎenĢ podle M3.3.

27

LITERATURA [1]

SN 73 0601(2006) Ochrana staveb proƟ radonu z podloží. NI 2006

[2]

Vyhláška Státního úƎadu pro jadernou bezpeēnost ē. 307/2002 Sb. o radiaēní ochranĢ

[3]

Neznal M, Neznal M, Matolín M, Barnet I, Mikšová J.: Nová metodika stanovení radonového indexu pozemku. Práce eské geologické služby ē. 16, Praha 2004

[4]

Jiránek M.: Principy ochrany nových staveb proƟ radonu z podloží. In: VytápĢní, vĢtrání, instalace 1/2011, pp. 30–32, ISSN: 1210-1389, roēník 20

[5]

Jiránek M.: Spolehlivost a opƟmalizace proƟradonových opatƎení. In: Bezpeēnost jaderné energie 15(53), 2007 ē.3/4, pp. 102–108, ISSN 1210-7085

[6]

Witzany J., Jiránek M., Zlesák J., Zigler R.: Konstrukce pozemních staveb 20. Skriptum, Fakulta stavební VUT Praha, 2006, ISBN: 80-01-03422-4

[7]

Fojơková I. Zpráva o Ǝešení úkolu „Vyhodnocování efekƟvnosƟ proƟradonových opatƎení“, SÚRO Praha, 2001

[8]

Neznal M., Neznal M.: Ochrana staveb proƟ radonu. Grada Publishing a.s., Praha 2009

VentilaÎní vrstvy

O I P M SRNA D

29

Doc. Ing. MarƟn Jiránek, CSc., Ing. Milena Honzíková RADON ͵ STAVEBNÍ SOUVISLOSTI I. Sešit M – VenƟlaēní vrstvy Návrh a realizace venƟlaēních vrstev v nových i stávajících stavbách Pro Státní úƎad pro jadernou bezpeēnost vypracovala Fakulta stavební VUT v Praze, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Vydalo eské vysoké uēení technické v Praze VyƟskla eská technika – nakladatelství VUT, výroba, Zikova 4, 166 36 Praha 6 GraÞcká úprava: Michaela Kubátová Petrová Vydání první, 29/146 stran sešitu/dílu I.

Ventila ní vrstvy. Návrh a realizace ventila ních vrstev v nových i stávajících stavbách. Radon Stavební souvislosti I. Sešit M

Recommend Documents