VELIKÁNI RAKOUSKÉ HUDBY

Marie Švancárová - absolventka hudebního oboru hra klavír, 4. ročník II.stupně učitel: Mgr. Eduard Štěrba

Základní umělecká škola Český Krumlov

Absolventská práce VELIKÁNI RAKOUSKÉ HUDBY

Marie Švancárová 4. ročník II. st. 2010

Prohlášení: „Prohlašuji, že jsem absolventsko práci zpracovala samostatně.“ Prachatice 24. září 2010

.............................. Marie Švancárová

Obsah Úvod 4 1 Představitelé rakouské a německé hudby..............................................................................5 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Wolfgang Amadeus Mozart....................................................................................................................5 Ludwig van Beethoven...........................................................................................................................5 Joseph Haydn..........................................................................................................................................6 Johann Christian Bach............................................................................................................................6 Franz Schubert........................................................................................................................................6

2 Wolfgang Amadeus Mozart.....................................................................................................7 2.1 Obrazy doby života W. A. Mozarta........................................................................................................7 2.2 Dětství a zrání.........................................................................................................................................7 2.2.1 Zázračné dítě 7 2.2.2 Zaslíbená země opery..........................................................................................................................8 2.2.3 Tragická cesta......................................................................................................................................8 2.2.4 Poslední léta v Salcburku (Idomeneo).................................................................................................9 2.2.5 Do nového života.................................................................................................................................9 2.3 Mistr 10 2.3.1 Sňatek 10 2.3.2 Slavný virtuos....................................................................................................................................11 2.3.3 Figarova svatba..................................................................................................................................11 2.3.4 Moji pražané mi rozumějí (Don Juan)...............................................................................................12 2.3.5 Vrcholná díla instrumentální.............................................................................................................12 2.4 Nouze a strádání...................................................................................................................................13 2.5 Poslední akord......................................................................................................................................13 2.5.1 Živý Mozart (závěrem)......................................................................................................................14

Závěr 15 Seznam použité literatury........................................................................................................16 Část přílohová...........................................................................................................................17

-4-

Úvod Jako téma, pro Absolventskou práci, jsem si vybrala mého oblíbeného skladatele a velikána rakouské hudby Wolfganga Amadea Mozarta. Jelikož již několik let hraji na klavír a Mozartovy skladby jsou nejčastějšími skladbami, které hraji, nemusela jsem dlouho přemýšlet, nad tím který skladatel bude tvořit hlavní témat. V úvodu práce se krátce zmiňuji o dalších významných skladatelích té doby. Celou práci jsem rozdělila do dvou hlavních částí. První část obsahuje krátké životopisy několika významných skladatelů, kteří se za svého života stýkali s Mozartem nebo žili v Rakousku. V druhé části práce se věnuji podrobnému zkoumání Mozartova života. Od útlého dětství, až po těžké vyčerpání a smrt.

-5-

1 Představitelé rakouské a německé hudby Hudební vývoj na území dnešního Rakouska probíhal po staletí v bezprostředním kontaktu s německou hudbou a s hudbou dalších sousedních národů (Italové, Slovinci, Charváti, Maďaři, Češi, Slováci), s nimiž Rakušané dlouho žili ve společném státě. Proto není možno vždy přesně vymezit, co je vlastní pouze rakouským hudebním dějinám. Její rozmanité formy, pěvecké manýry a instrumentář odrážejí silné vlivy sousedních kultur. Bohatství rakouské hudby a tance mělo velký vliv na zrod hudebního klasicismu, přičemž se uplatnily typy městského folkloru a pololidové písně. (Smolka, 1983, s. 529) Rakousko se stalo centrem gregoriánského chorálu, zvlášť začátkem 10. století, kdy se odtud šířil na východ a sever. Ve 12. – 14. století se rozvíjel minnesang. Období baroka se v Rakousku vyznačuje mimořádně pompézním pěstováním opery, oratoria a rozmanitých forem instrumentální hudby. Centry jsou zvláště Vídeň a Salcburk. Mezi nejvýznamnější představitele vídeňského klasicismu patří W. A. Mozart, L. van Beethoven, Joseph Hayden, J. Ch. Bach a F. Schubert. (Smolka, 1983)

1.1 Wolfgang Amadeus Mozart Rakouský skladatel (27. 1. 1756 Salcburk – 1791 Vídeň). Jako šestiletý byl již výborným klavíristou, improvizoval a doprovázel. S jedenáctiletou sestrou Marii Annou (zvanou Nany) koncertoval v Mnichově a ve Vídni. Byl jmenován koncertním mistrem salcburské arcibiskupské kapely. Získal místo císařského komorního skladatele. Roku 1787 si získal Figarovou svatbou nadšené obdivovatele v Praze. (Smolka, 1983) Mozart byl vedle J. Haydna a L. v. Beethovena vrcholným představitelem vídeňského klasicismu. Zemřel na nezjištěnou chorobu a byl pochován ve společném hrobě vídeňské chudiny. (Smolka, 1983, s. 434)

1.2 Ludwig van Beethoven Německý skladatel (1780 Bonn – 1827 Vídeň), dovršitel vídeňského klasicismu. Jako dvanáctiletý byl varhaníkem a cembalistou v Bonnu. Asi od roku 1795 byl postižen chorobou sluchu, která vyústila v úplnou hluchotu. (Smolka, 1983, s. 59) V tvorbě vyšel ze slohu C. Ph. E. Bacha, J. Haydna a W. A. Mozarta. Nejosobitějším rysem Beethovenovy hudby je její myšlenkové a citové bohatství. (Smolka, 1983)

-6-

1.3 Joseph Haydn Rakouský skladatel (1732 Rohrau – 1809 Vídeň). Zpěvák svatoštěpánského domu ve Vídni. Kapelník hraběte Morzina v Lukavici u Plzně a knížete Esterházyho. Haydn je nejstarší z geniálního trojhvězdí vídeňských klasiků. Vytvořil ucelenou koncepci klasického slohu. Zdokonalil cyklickou sonátovou formu a smyčcový kvartet pozdvihl na jeden z nejušlechtilejších projevů evropské hudby.

1.4 Johann Christian Bach Německý skladatel (1735 - 1782), syn J. S. Bacha. Působil jako varhaník, skladatel, koncertní podnikatel a organizátor. Patří mezi nejdůležitější předchůdce vídeňského klasicismu. Jeho sloh měl velký vliv na W. A. Mozarta. Napsal 13 oper ve slohu neapolské opery seria. (Smolka, 1983)

1.5 Franz Schubert Rakouský skladatel (1797 Lichtenthal – 1828 Vídeň). Výchovy se mu dostalo u A. Salieriho. Působil jako výpomocný učitel. Žil ve Vídni. Schubertova klasickoromantická hudba je melodicky velmi bohatá. V jeho stylu jsou i stopy dramaticky stupňované tragičnost. (Smolka, 1983)

-7-

2 Wolfgang Amadeus Mozart Posiluje lidské duše svou nesmírnou láskou k životu a k lidem, svou pevnou vírou v nejlepší stránky člověka. Mozart byl jedním z nejlepších klavíristů a improvizátorů své doby. Hrál na housle, violu, varhany a dirigoval. (Karásek, 1975) V době Mozartovy vrcholné tvůrčí zralosti vstoupila do jeho života velmi závažným způsobem Praha. Mozartův německý životopisec Arthur Schurig o tom napsal: „ Má-li které město právo nazývat se městem Mozartovým, pak to není Salcburk, který Mozart nenáviděl, není to Vídeň, která ho nechala vyhladovět a zapomenout v hromadném hrobě, ale jedině jeho zlatá Praha. Mozart je jakoby náš skladatel. (Karásek, 1975, s. 12)

2.1 Obrazy doby života W. A. Mozarta Druhá polovina 18. Století není vůbec tak idylická, jak by se mohlo na první pohled zdát. Lidé se nepohybovali jen v dvorných úklonách menuetů. Galantní, šlechtické baroko nebylo jediným životním slohem. V životě lidí a celých velkých společností to vřelo a bouřilo. Je to doba, která přinesla jak technického pokroku, tak ve filosofii a umění mnoho nových podnětů. V Rakousku i v Německu byl hudební život soustředěn u dvorů. Avšak německý hudebník byl vždy na druhém místě, protože šlechta holdovala především italským umělcům. (Karásek, 1975)

2.2 Dětství a zrání Salcburk, rodiště W. A. Mozarta. Město rozložené po obou stranách řeky Salcachu. Rod Mozartův pochází z jihoněmeckého města Augšpurku a je znám jako rod prostých řemeslníků, většinou knihařů. Roku 1747 se Leopold Mozart oženil s Annou Marii Pertlovou. Svému muži dala 7 dětí, z nichž pouze dvě přežily své první narozeniny. Dívka Marie Anna, které říkali Nannerl a syn, kterému dali jméno Wolfgang Amadeus Mozart. (Karásek, 1975)

2.2.1

Zázračné dítě

Mozartovi se dostalo netradiční výchovy. Vyučoval ho velmi vzdělaný otec. Nebývalé však bylo především jeho nadšení pro hudbu. Ve třech letech se naučil na cembalo, ve čtyřech hrál na housle a o rok později již komponoval vlastní drobné skladby. V té době ohromil přítele svého otce, A. Schachtnera, když se přidal k jeho hře na housle druhým hlasem. Malý Mozart na něj udělal takový dojem, že přestal hrát, aby mohl chlapce po-

-8slouchat. V šesti letech se vydal s rodinou na své první turné. Aby zapůsobili na publikum, hrávali se sestrou duety, a někdy měli pro větší efekt klaviaturu zakrytu látkou. Ve Vídni, kam rovněž směřovali, je už jejich sláva předcházela. (International Masters Publishers – světoví skladatelé) V té době se také utvářely základní charakterové vlastnosti Wolfganga. Jeho povahu vyznačovaly sklon k veselí, žertům a jasná mysl. Prudké střídání nálad, přemíra citu a určité sklony k blouznivosti. Wolfgang dovede celou hodinu improvizovat. Noty čte hravě. Píše a komponuje s báječnou lehkostí, aniž by při tom seděl u nástroje. Hraje znamenitě na klavír i velmi těžké skladby. Hraje z listu a bezvadně zpívá. O Mozartovi platí, že měl ze všech skladatelů nejvíce učitelů. Ve dvanácti letech vytvořil dílo Bastien a Bastienna. Je to nejmladší Mozartův opus, který dnes patří historii a také živé umělecké praxi. (Karásek, 1975)

2.2.2

Zaslíbená země opery

Zatím co se Wolfgang Amadeus pilně učil a horlivě komponoval, dělal otec Leopold poslední přípravy k uskutečnění své dávné myšlenky, uvést svého syna v zemi, bez jejíž pečeti byl tehdy skladatel jaksi „ nehotový“, totiž v Itálii. Wolfgang poznal vyspělou italskou hudební kulturu, především umění operní. Přitažlivé pro něho bylo také italské divadlo, jehož největším mistrem byl tehdy Carlo Goldoni. Wolfgang napsal kromě množství instrumentálních a vokálních skladeb také tři italské opery. (Karásek, 1975) Z Milána oba Mozartové zamířili do Bologně a na této cestě napsal Mozart svůj první smyčcový koncert. V Bologni se seznámil s vynikajícím italským hudebníkem a teoretikem hudby Padrem Giambattistou Martinim a stal se jeho žákem. V Římě podal Amadeus vynikající důkaz hudební paměti. Byl přijat papežem Klementem XIV., který mu propůjčil řád zlaté ostruhy. Kromě styku s vynikajícími operními skladateli, vstoupil do Mozartova života slavný český operní skladatel Josef Mysliveček, v Itálii nazývaný – Božský Čech. (Karásek, 1975)

2.2.3

Tragická cesta

V červenci 1773, vyjeli otec i syn již po třetí do Vídně. Mozart se účastnil operních představení. Především reformních oper Glucka, komických oper a chodil také do činohry. Poznával vídeňskou hudbu instrumentální, kde mu největším zážitkem byla díla Josefa Haydna. (Karásek, 1975)

-9Vídeňská sbírka – to jsou čtyřvěté Mozartovy kvartety s menuetem. Zvlášť vynikající je takzvaná Haffnerova. V této době vzniklo pět Mozartových koncertů pro housle a orchestr. Po premiéře opery La finta giardiniera vznikla italská opera Il Ré pastore. V létě roku 1777 přijela ke svým salcburským příbuzným slavná česká zpěvačka Josefina Dušková. (Karásek, 1975) Ve Vídni na Mozarta vzpomínalo jen několik přátel. Mozart se vypravil na velkou uměleckou cestu do Paříže, poprvé bez starostlivého otce. Doprovázela ho matka. V Mnichově se setkal s Josefem Myslivečkem. Další zastávkou byl Mannheim. (Karásek, 1975) V německém Mannheimu Mozart potkal Aloisii Weberovou, šestnáctiletou sopranistku a zamiloval se do ní. Chtěl s ní cestovat, ale otec synovi v jeho odjezdu zabránil. Trval na tom, aby Wolfgang odjel se svou matkou do Paříže a tam hrál v modních salonech a zábavných zahradách Tuileries. Jeho matka však zemřela, což Mozarta naprosto zdrtilo. (International Masters Publishers – světoví skladatelé) Mozart pak krátce na to, na své cestě zpět do Salcburku, dostihl ve Vídni svou lásku, Aloisii Weberovou. Ta však k němu byla velmi chladná a dala mu najevo, že jeho náklonnost není opětována. Se srdcem zlomeným dvojí ztrátou, matky i Aloisie, odjel do Salcburku. (International Masters Publishers – světoví skladatelé)

2.2.4

Poslední léta v Salcburku (Idomeneo)

Po návratu domu byl jmenován arcibiskupským koncertním mistrem a dvorním varhaníkem. Mozart se v těchto letech seznámil s dramaty velkého renesančního básníka Shakespeara. Za necelé 2 roky vytvořil Mozart dalších 14 děl, mezi nimiž je na vynikající úrovni Korunovační mše. (Karásek, 1975, s. 131) Na podzim roku 1780 dostal Wolfgang zadanou novou operu nazvanou Idomeneus. Mozart operu dokončil v Mnichově a sám ji nastudoval. Bylo to zatím jeho nejlepší dílo. Vynikající stránkou opery je neobyčejně bohatý a dramaticky funkčně zpracovaný orchestr. Síla Mozartova umění je v tom, že je typickým dovršitelem své epochy. (Karásek, 1975)

2.2.5

Do nového života

Mozart byl v jádře slunný, radostný, veselý, hluboce a opravdově cítící. Umělec, který patřil k nejvzdělanějším hudebníkům. Ovládal 3 cizí jazyky, znal život v mnoha evrop-

- 10 ských zemích. Byl znamenitý improvizátor, zkušený a schopný dirigent Brzy došel k přesvědčení, že cenu člověka neurčují urozený původ a bohatství, ale výsledky jeho vlastní práce, schopnosti a šlechetnost srdce. Mozart toužil po tom, aby mohl vytvořit německé národní hudební umění – německou národní operu. (Karásek, 1975)

2.3 Mistr V březnu roku 1781 dorazil Wolfgang do Vídně. Žil ve službách dvora a šlechticů. Tento rok dostal Mozart libreto k singspielu Belmont a Konstance = Únos ze serailu. Mozart se ihned pustil do práce na nové opeře. Premiéra opery se konala v Burgtheatru a její úspěch byl jedním z největších, jakého se Mozart za svého života ve Vídni dočkal. (Karásek, 1975) Na rozdíl od svého otce, který uznával existující společenskou hierarchii se všemi privilegii i omezeními, byl Mozart rebelem a odmítal se přizpůsobit. V roce 1781 došlo ke konfliktu s novým zaměstnavatelem, arcibiskupem hrabětem Colloredem. Přestože dostal od hraběte možnost cestovat a hrát i mimo Salcburk, měl Mozart náročnější požadavky. Napětí mezi muži nakonec vyústilo v roztržku. Hrabě Colloredo jej definitivně ze svých služeb propustil. Mozart tak mohl svobodně odejít do Vídně. (International Masters Publishers)

2.3.1

Sňatek

V roce 1782 odjel do Vídně a rozhodl se pro sňatek s Konstancí Weberovou, dcerou své bývalé bytné a zároveň sestrou své první lásky Aloysie. To se jeho otci nelíbilo, ale nakonec dal na poslední chvíli k sňatku souhlas. Poté se Mozartovi a jeho ženě narodil syn Raimund, který bohužel zemřel pár měsíců po porodu. Jejich další syn Carl Thomas se dospělosti dožil. Jejich další syn také zemřel velmi brzy. Za krátkou dobu manželství porodila Konstance 6 dětí. Poslední syn se narodil v roce Mozartovy smrti. Otce přežili pouze dva synové, Karel Tomáš a Franc Xaver Wolfgang, jemuž matka dala jméno Amadeus.(Wolfgang Amadeus Mozart (on/line) Mozart se živil hlavně koncertováním a učením dětí v bohatých rodinách, ale pozvání na koncertování i žáků ubývalo. Brzy se ocitl ve finanční tísni, kterou řešil půjčkami. Musel také své ženě platit léčení v lázních. Konstance nebyla díky dosud čtyřem prodělaným porodům a ztrátou tří dětí fyzicky ani psychicky v pořádku. (Wolfgang Amadeus Mozart (on/line))

- 11 První léta jejich manželství byla šťastná. U Mozartů bylo veselo. Chodilo sem plno přátel a Wolfgang Amadeus byl štědrý hostitel. Pro svou paní psal žertovné písně a těšilo ho, když sama muzicírovala. Sedala vedle něho za dlouhých, nočních hodin jeho kompoziční práce a vyprávěla mu pohádky, které miloval. (Karásek, 1975)

2.3.2

Slavný virtuos

Vídeň byla městem klavíristů. Mozart byl brzy uznán za nejlepšího klavírního virtuosa. Vystoupil na letních koncertech. Úspěch těchto vystoupení Mozarta podnítil k pořádání samostatných akademií. Potřeboval rozlehlejší díla, a tak vzniklo více než 14 nových klavírních koncertů. Posledním z této řady je Koncert c moll pro klavír a orchestr. Mozart kladl především důraz na zpěvnost melodiky. (Karásek, 1975) Mozart v těchto letech dospěl ke svým vrcholným skladbám v oboru klavírního koncertu. Musíme zmínit alespoň tři díla, v nichž Mozart stvořil moderní typ klavírního koncertu. Jako první je Koncert C dur. Tento koncert je zpěvem radostného Mozarta, sebevědomého. Tento Koncert má v sobě nápor „ Sturm und Drangu “. Vlastním vrcholem jsou jediné dva klavírní koncerty, které Mozart napsal v moll - Koncert d moll a Koncert c moll. Těmito dvěma koncerty se pečlivě zabývali dva velcí umělci, Ludwig van Beethoven a Bedřich Smetana. (Karásek, 1975)

2.3.3

Figarova svatba

Roku 1785 Mozart nalezl námět, básníka i libretistu, který mu byl ochoten zvolenou hru upravit jako operní libreto. Námětem byla Figarova svatba francouzského dramatika Pierre – Augustn Carone de Beaumarchais. Mozart začal komponovat operu, Figarova svatba. (Karásek, 1975) Základem opery byla hra o podvratných politických intrikách. Byla údajně provedena během Fancouzské revoluce. Tato komická hra je netradiční svou hudbou i obsahem. Okamžitě se setkala s úspěchem. Při prvních představeních byli herci vyvoláni potleskem na scénu tolikrát, že císař vydal nařízení omezující počet publikem vyžádaných opakování. Již od prvních hbitých taktu předehry je jasné, že tato opera je jedna z nejlepších Mozartových oper. Má bohatý děj plný intrik. Není zde jediné klidné místo či zvolnění tempa. (International Masters Publishers)

- 12 Premiéru Figarovy svatby si skladatel sám nastudoval. Úspěch opery byl veliký. Figarova svatba je komická opera o čtyřech dějstvích. Její děj se odehrává v 18. století na venkovském šlechtickém sídle ve Španělsku. (Wikipedie (on/line))

2.3.4

Moji pražané mi rozumějí (Don Juan)

Mozartova hudba byla blízká hudbě, kterou Pražané milovali. Mozart měl v Praze věrné přátele, nadšené ctitele a především rodinu Duškových. František Xaver Dušek byl jedním z nejvlivnějších pražských hudebníků. (Karásek, 1975, s. 250) Čechy byly právem nazývány konservatoří Evropy. Z Čech pocházeli mistři, kteří založili slavnou mannheimskou školu. W. A. Mozart přijel do Prahy 11. ledna 1787 a uspořádal samostatnou akademii, kde vystoupil jako dirigent a klavírista. Praha mu dala hřejivý pocit přátelství a lásky. Praha první docenila Mozartovo dramatické umění. (Karásek, 1975) Tento rok byl pro Wolfganga těžkým obdobím, neboť mu 28. Května 1787 zemřel otec. Přesto v té době dokázal složit své zřejmě nejznámější dílo a jednu z nejoptimističtějších skladeb, Malou noční hudbu. Základnu si zřídil nedaleko Nosticova divadla. Volné chvíle trávil ve smíchovské vile Bertramka manželů Duškových. Zajímala ho především pěvkyně Josefa Dušková. Autor Dona Giovanniho pro ni na Bertramce složil koncertní árii Bella mia fiamma, addio (Sbohem můj krásný plameni). (Ševela, Pátek Lidových novin, 2006) Premiéra Dona Giovanniho se však musela o dva týdny odložit. Amadeus si stěžoval na nepřipravenost souboru Nosticova divadla. O okolnostech premiéry v Praze kolovalo několik nedoložených legend, které ukazují Mozarta jako nepříliš zodpovědného bohéma. Podle jedné legendy nebyla ještě večer před premiérou hotová předehra. Mozart místo toho popíjel. Dopisoval ji do ranních hodin. Hudebníci v Nosticově divadle dostali noty ještě s nezaschnutým inkoustem. Nicméně premiéra, kterou podle některých pramenů zhlédl i Giacomo Casanova, měla podle dobových ohlasů obrovský úspěch. (Ševela, Pátek Lidových novin, 2006)

2.3.5

Vrcholná díla instrumentální

Přehled Mozartovy tvorby těchto let přináší kromě dvou oper také množství skladeb. Kromě velké italské arie, napsal pět obdobných skladeb. Společně s obdobnými skladbami Josefa Haydna položily Mozartovy tance pevný umělecký základ rozkvětu

- 13 vídeňské taneční hudby. Charakteristickým projevem Mozartova humoru je serenáda „Vesničtí muzikanti (Dorfmusikantensextett)“. Vyvrcholením serenádové tvorby je Malá noční hudba. (Karásek, 1975) Mozart viděl, že jeho hudba se v Praze neprovozuje jen v salonech, ale žije i v ulicích. Jedna z historek vypráví o tom, jak skladatel procházel pražskými ulicemi a potkal učně, který si pískal úryvek z Figarovy svatby. (Ševela, Pátek Lidových novin, 2006) V této době vznikly dvě sonáty pro klavír a housle. Klavíru věnoval Mozart v těchto letech velké skladby, nové dva klavírní Koncerty. První C dur z roku 1786 a druhý D dur „Korunovační“. Vrcholnými komorními skladbami jsou dva smyčcové kvintety C dur a g moll. Vrcholnou Mozartovou symfonií je D dur (Pražská symfonie). V létě 1788 vznikly poslední tři symfonie, Es dur, g moll a C dur zvaná „Jupiter – Jupiterská symfonie“. (Karásek, 1975)

2.4 Nouze a strádání Mozartova finanční situace se zhoršovala. Četné Konstanciny nemoci, lázeňské léčení vyžadovaly velké finanční náklady. Mozart upadal do dluhů. Některé biografie zmiňují jako důvod jeho zálibu v hazardních hrách, ale důkazy o tom chybějí. Společnost se od něho odvracela. V samém údobí stojí Kouzelná flétna, poselství radosti. Další objednávkou byla italská opera pro císařské divadlo „Cosí fan tutte “. Je to skutečná a typická opera buffo. (Karásek, 1975)

2.5 Poslední akord Dlouhou řadu operních skladeb končí dvě opery: La clemenza di Tito (slavnostní opera ke korunovaci císaře Leopolda na českého krále) a Kouzelná flétna. Nedokončeno zůstalo Requiem. V září měla ve Vídni premiéru Mozartova poslední opera Kouzelná flétna. Mozart ji sám dirigoval a dílo se stalo poslední radostí jeho života. Do Kouzelné flétny byl vložen námět pohádek o vítězném boji dobra proti zlu. (Karásek, 1975) Poslední Mozartovo dílo Requiem bylo nedokončeno. Stav Wolfganga Amadea se rychle horšil a 5. prosince 1791 zemřel. Mozart měl velmi stručný pohřeb. Zúčastnila se ho jen hrstka přátel. Jelikož bylo v den jeho pohřbu velmi špatné počasí, nedoprovodila ho na městský hřbitov ani jeho vlastní žena. Mozart byl pohřeben do společného hrobu chudiny. Po Mozartově smrti si jeho žena Constanc vzala dánského diplomata a spisovatele Georga Nikolause von Nissena. (Ševela, Pátek Lidových novin, 2006)

- 14 -

2.5.1

Živý Mozart (závěrem)

Za svůj život Mozart složil celkem 626 děl. Díky svému mozku, který měl unikátní schopnost. Mozart mohl dělat najednou několik věcí, aniž by spolu nějak souvisely. Například mohl tvořit i při hraní kulečníku. První dílo složil už ve věku 5- ti let a poslední ve věku 35- ti let na smrtelné posteli, které po něm dokončil jeho žák Franz Xaver Süssmayer. Po něm Mozart pojmenoval i svého šestého syna (Wolfgang Amadeus Mozart (on/line) Když došla do Prahy zpráva o Mozartově smrti, byla uspořádána velká smuteční slavnost, které se zúčastnilo přes 3000 lidí. Na počest Mozarta zaznělo v podání Fosefiny Duškové a dalších nejlepších pražských umělců slavné Requiem. V době, kdy Mozart zemřel, byla Praha jediným městem, kde se mu dostalo všeobecného uznání. (Wikipedie (on/line)

- 15 -

Závěr Život W. A. Mozarta, jednoho z největší muzikantů a skladatelů všech dob: první roky života „zázračného dítěte“, dlouhé unavující a vysilující cesty Evropou, mládí, úspěchy a nezdary až k předčasné smrti v hořké bídě a nouzi Téma Wolfgang Amadeus Mozart jsem si vybrala, protože Mozart je můj oblíbený skladatel. Dozvěděla jsem se mnoho nových informací o tomto významném skladateli.

- 16 -

Seznam použité literatury Knižní Karásek, B. Wolfgang Amadeus Mozart. Praha: 1975 International Masters Puplishers. Světoví skladatelé. Praha Smolka, J. Malá encyklopedie hudby. Praha: Edition Supraphon, 1983 Morike, E. Mozartova cesta do Prahy. Praha: Odeon, 1977 Hildesheimer, Wolfgang. Mozart. Bratislava: Opus, 1989. ISBN 80-7093-000-4 Werner, S. Wolfgang Amadeus Mozart. Cideb Editrice, Genua, 2007, ISBN 978-88530-0608-0 Černušák, G. Dějiny evropské hudby. Praha: Panton, 1972

Časopisecké Ševela, V. Přišel k nám génius. Pátek Lidových novin, 13. 1. 2006, č. 2 Prunerová, V. Wolfgang und Konstanze Mozart. Freundschaft Zeitschrift für den Deutschunterricht, Februar 2009/2010, č. 6 Vaníková, J. Mozart – Jahr 2006. Freundschaft Zeitschrift für den Deutschunterricht, Januar 2005/2006, č. 5

Elektronické Wolfgang Amadeus Mozart. [on/line]. Dostupné na internetu: . Wolfgang Amadeus Mozart. [on/line]. Dostupné na internetu: .

- 17 -

Část přílohová Seznam příloh Příloha č. 1 – Ludwig van Beethoven Příloha č. 2 - Joseph Hayden Příloha č. 3 - Johann Christian Bach Příloha č. 4 - Franz Schubert Příloha č. 5 – Portrét W. A. Mozart Příloha č. 6 - Anna Marie Mozart Příloha č. 7 - Leopold Mozart Příloha č. 8 - Marie Anna – Nannerl Příloha č. 9 - Konstanz Weber Příloha č. 10 – Na smrtelné posteli

- 18 Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 4

- 19 Příloha č. 5

- 20 -

- 21 Příloha č. 6

Příloha č. 8

Příloha č. 7

- 22 Příloha č. 9

Příloha č. 10