Velhartice, okr. Klatovy hrad
**** P NPÚ NS
Hrad stojí na vysokém ostrohu, obtékaném říčkou Ostružnou, jihovýchodně od města (1). GPS: 49°15’47.409” N, 13°23’58.859” E Hrad je poprvé zmiňován roku 1318, kdy patřil Buškovi z Velhartic, komorníku markraběte Karla. Jeho stejnojmenný syn hrál jako mistr komory rovněž přední úlohu na dvoře Karla IV. Páni z Velhartic hrad drželi až do roku 1390. Tehdy jej vyženil Jan z Hradce. Za jeho syna Menharta, nejvyššího purkrabího, který si Velhartice oblíbil, zde byly dočasně uschovány korunovační klenoty, což naznačuje, že hrad byl považován za nedobytný. Mezi dalšími majiteli Velhartic najdeme pány z Rýzmberka, z Rožmitálu (v osobě Zdeňka Lva, nejvyššího purkrabího), ze Šternberka, z Perglasu. Po Bílé hoře hrad získal císařský plukovník Martin de Hoeff-Huerta, za kterého se obytná složka hradu rozrostla o tzv. Huertovo křídlo. Konečné úpravy hradu proběhly v 19. století a ve 30. letech 20. století. Posledními šlechtickými vlastníky byli Windischgrätzové, kterým hrad patřil do roku 1945. Původní hrad pánů z Velhartic měl protáhlý trojúhelníkový půdorys, přizpůsobený zúženému tvaru opyše ostrohu. Mohutná obvodová hradební zeď, ovíjející v oblých křivkách jádro, vznikla podle získaných dendrochronologických dat na přelomu 80. a 90. let 13. století. Severní strana ohrazení, kde hrad zajistil šíjový příkop, sledovala skalní výchoz. Velhartice byly v této etapě hradem s plášťovou hradbou ukončenou ochozem s cimbuřím a s obvodovou zástavbou dřevěné či hrázděné konstrukce. Svoji charakteristickou tvář hrad získal již před polovinou 14. století za Buška mladšího z Velhartic. Prozrazuje to stavební dřevo, získané ze stromů kácených v letech 1351–1352. Čelní stranu jádra zaujal velký třípatrový palác zvaný Rajský dům (2) a protilehlou stranu nádvoří druhé palácové křídlo, zakončené válcovou vížkou. Rajský dům obsahoval hlavní obytné i reprezentační prostory hradu, osvětlené velkými okny s vloženými pruty. Hlavní hradbu, prolomenou branou s lomeným záklenkem (3), obtáčel parkán s branou se zvoditým mostem přes příkop. V čele hradu na nebezpečné vyvýšenině byla vyzdvižena hranolová věž zvaná Putna. Hmota obytné věže plnila zčásti funkci štítové zdi, ale především bylo možné z jejího ochozu postřelovat přístup do hradu. Spojení předsunuté věže a Rajského domu zajistil originální obloukový most, dlouhý 32 m (4–5). Vstup na něj byl možný pouze přes padací můstky, spouštěné z portálu nové věže a paláce, kde se dochovaly jejich vpadliny i s kladkou (6–7). Sama krytá chodba na mostě mohla sloužit 534
1
2
535
Velhartice jako střelecký ochoz. Ohrazení čela hradu v této době neznáme, ale přístup k němu se již nacházel v trase dnešní cesty. Stavební vývoj hradu završila v 15. století pozdně gotická etapa výstavby. Hrad byl na nejohroženější severní straně zajištěn vnější hradební linií, zevně ovinutou mohutným šíjovým příkopem, lámaným ve skále napříč celou ostrožnou. Hradební zeď byla zpevněna flankovacími baštami, prolomena ve spodní úrovni štěrbinovými střílnami a opatřena novou dovnitř otevřenou věžovitou branou. Roku 1471 za Děpolta z Rýzmberka byl hrad doplněn o půvabnou budovu pivovaru s dvojicí vysokých trojúhelníkových štítů (8). Pozdně renesanční přestavba vložila do hradního jádra nové patrové arkádové křídlo, jehož součástí se stal jižní gotický palác (9–10). Dochovala se zde černá kuchyně, v prvním patře Rytířský sál s pozůstatky nástěnné výmalby (11) a další interiéry, jejichž současná instalace evokuje prostředí panské rezidence (12–14). Pozornost poutají mimo jiné renesanční a raně barokní kachlová kamna, pocházející z horšovotýnského zámku. Památka v současnosti nabízí tři prohlídkové okruhy. První okruh, zaměřený na hrad (prohlídka sklepů, cisterny, zpřístupněných zřícenin Rajského paláce, mostu a Putny), informuje především o stavebním vývoji gotického hradu. Okruh „zámek“ seznamuje s renesančními interiéry a každodenností šlechtického sídla. Volná prohlídka nás zavede do pivovaru, sloužícího k pořádání krátkodobých výstav. V areálu předhradí je zřizován skanzen lidové architektury, který soustřeďuje hodnotné stavby šumavského podhůří, jež sem byly přeneseny z původních lokalit. Naučná stezka Velhartice představí hrad, městečko a přírodu kolem říčky Ostružné.
536
3
4, 5
537
6, 7
8
538
9
10
539
11
12
540
13
14
541
