VELETRH KOMUNITÁRNÍCH PROGRAMŮ II Hradec Králové, 21. 1. 2009 Josef Sedlák generální ředitel
ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. Křižíkova 788 500 03 Hradec Králové
Obsah
1.
Představení společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o.
2.
Obnovitelné zdroje energie v českých podmínkách
3.
Potenciál větrné energie v prostředí ČR, bariéry rozvoje
4.
Zelená energie
5.
Možnosti participace na projektech Zelené energie
1
Představení společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o.
ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. Posláním společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje je podílet se na zvyšování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů s ekonomickým přínosem pro Skupinu ČEZ. Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o., se stala dceřinou společností ČEZ, a. s., k 1. lednu roku 2006. Jedním z podnětů k jejímu vzniku je cíl přispět k plnění indikativního cíle České republiky v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zadáním nově vzniklé společnosti je převzít a provozovat existující zařízení využívající obnovitelné zdroje energie ve Skupině ČEZ a aktivně se podílet na jejich rozvoji. V současnosti tak společnost ČEZ Obnovitelné zdroje provozuje 21 vodních elektráren a jednu větrnou farmu. Energetická Skupina ČEZ plánuje investovat v období do roku 2020 do rozvoje obnovitelných zdrojů energie celkem až 30 miliard korun. Z toho zhruba 20 miliard korun na výstavbu nových větrných elektráren, které mají v nejbližším období největší potenciál rozvoje. Z dlouhodobého pohledu se jeví jako nejperspektivnější energetický zdroj biomasa, která je i dobrou příležitostí pro podniky v oblasti zemědělství. Bohužel, zatím není této suroviny na českém trhu dostatek.
2
VÝROBNÍ ZDROJE SPOLEČNOSTI ČEZ OBNOVITELNÉ ZDROJE, s. r. o.
Vodní a větrné elektrárny ČOZ
Ústí n. L. Liberec Střekov
Spálov
Les Království Předměřice
Nový Hrádek
Karlovy Vary Hradec Králové Obříství Praha
Přelouč
Pardubice
Pastviny
Práčov I
Hracholusky
Ostrava
Olomouc
Plzeň
Jihlava Černé jezero I, II, III
Kníničky
Vydra
Třebíč
Komín
Spytihněv
Zlín
Brno
Čeňkova pila České Budějovice
Veselí nad Moravou
VE Vt E
3
Rozvojové aktivity ČEZ OBNOVITELNÉ ZDROJE, s. r. o.
Rozvojové aktivity společnosti v oblasti obnovitelných zdrojů: Větrná energie, Bioplynové stanice, Spalování biomasy, Sluneční energie Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje vyrábí Zelenou energii Produkt Zelená energie Skupiny ČEZ nabízí možnost využívání elektřiny vyrobené s využitím obnovitelných zdrojů přírody. Jedná se o ekologickou energii získanou hlavně z vody, větru, slunce a případně z biomasy. V rámci Skupiny ČEZ vyrábí společnost ČEZ Obnovitelné zdroje Zelenou energii v současné době ve vodních elektrárnách. Ve svých záměrech počítá se vstupem do dalších odvětví energetiky obnovitelných zdrojů, zejména do odvětví větrné energetiky a využití energie z biomasy a bioplynu. Vize společnosti Zaujmout významnou pozici ve využívání obnovitelných zdrojů v České republice. Podílet se na rozvoji využití obnovitelných zdrojů v České republice i v mezinárodním měřítku.
4
Shrnutí aktivit ČEZ OZE do r. 2012
Program zvyšování efektivity malých hydroelektráren zvýšení efektivity stávajících zdrojů v průměru o 5 % předpokládaná investice 300 milionů Kč Příprava výstavby větrných parků o celkové kapacitě min. 100 MW zvýšení výroby o 250 GWh/rok předpokládaná investice 4 mld. Kč Příprava projektů výstavby fotovoltaických elektráren celkový instalovaný výkon: více než 40 MW využití ploch využívaných v minulosti k industriální činnosti Příprava projektů na spalování bioplynu a biomasy o celkové kapacitě do 20 MWe zvýšení výroby o 120 GWh/rok předpokládaná investice 1,2 mld. Kč
5
Struktura hrubé výroby elektrické energie v ČR dnes
Přečerpávací vodní elektrárny 0,7 TWh, 1%
OZE 3,5 TWh 4% Uhelné elektrárny 51,7 TWh 61%
Paroplynové a plynové elektrárny 2,4 TWh 3%
Jaderné elektrány 26 TWh 31% 6
Využití vodní energie
Zdroj energie – kinetická a potenciální energie vody nepodléhá ekonomickým a politickým vlivům. Ovlivňují ji pouze klimatické vlivy. Potenciál na území České republiky je prakticky vyčerpán, přírůstek může být pouze v řádu jednotek procent. Stávající instalovaný výkon je cca 2 175 MW (k 31.6.2008) roční výroba je cca 2,5 TWh Velké vodní elektrárny jsou využívány zejména ve špičkách pro regulaci výkonu
7
Využití sluneční energie – fotovoltaické elektrárny
Zdroj energie – energie slunečního záření nepodléhá ekonomickým a politickým vlivům pouze ji ovlivňují vlivy klimatické. V roce 2020 vidíme jako dosažitelný instalovaný výkon 300 MW, což by představovalo příspěvek k výrobě elektrické energie za rok cca 0,3 TWh. Současné fotovoltaické systémy představují vysoké investiční náklady. Technologie však prochází velmi intenzivním vývojem, který v budoucnosti přinese i zvýšení ekonomické efektivnosti.
8
Využití větrné energie
Větrná energie Zdroj energie – kinetická energie větru nepodléhá ekonomickým a politickým vlivům pouze ji ovlivňují vlivy klimatické. Potenciál instalovaného výkonu na území České republiky je cca 1 000 MW. To by představovalo příspěvek k výrobě elektřiny za rok cca 2,3 TWh. Moderní větrná elektrárna o instalovaném výkonu 2,5 MW je dnes schopná ročně vyrobit 5 milionů kWh. Větrná energie má největší potenciál směrem ke splnění indikativního cíle, který si ČR vytkla vůči EU. Pokud 3,5 % do celkového „energetického mixu“ dodá voda, energie z větru se může podílet stejnou měrou. Zbylé jedno procento ke stanovené kvótě 8 % dodají zbylé obnovitelné zdroje (fotovoltaika, biomasa, bioplyn). 9
Povětrnostní podmínky v České republice dle ÚFA Praha
Zdroj: ÚFA Praha 10
KDE JE MÍSTO PRO VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY?
celková plocha ČR 78 864 km2 lokality s nízkým větrným potenciálem - 72 500 km2 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------plocha vhodná pro VTE (≥ 6 m/s) 6 364 km2 CHKO, národní a přírodní parky 12 000 km2 (při požadavku na zřízení dalšího 2 km ochranná pásma 24 000 km2 při požadavku na zřízení dalšího 5 km ochranná pásma 45 000 km2) NATURA 2000 14 630 km2 koridory velkých tažných ptáků 39 000 km2 lesy 27 500 km2 vojenské radary 42 000 km2 letecké koridory 5 200 km2 velká letiště + ochranná pásma (14 x) 9 900 km2 malá letiště + ochranná pásma (85 x) 6 600 km2 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------kolik skutečně zůstane ???? km2
11
Nepřízeň krajů => snižující se počet podaných EIA (Enviromental Impact Assessment)
12
Moravskoslezský kraj – omezení v podobě lesů
13
Moravskoslezský kraj – oblasti vhodné pro větrné elektrárny
14
Moravskoslezský kraj – CHKO a NP
15
Moravskoslezský kraj – přírodní parky a rezervace
16
Moravskoslezský kraj – ptačí oblasti
17
Moravskoslezský kraj – evropsky významné lokality
18
Moravsoslezský kraj – ochranné pásmo - letiště
19
Moravskoslezský kraj – ochranné pásmo – radary: mošnov
20
Moravskoslezský kraj - resumé
Z celkové rozlohy Moravskoslezského kraje, tj. 5554 km2, je přibližně 5537 km2 nevhodných pro umístění větrných elektráren, což je 99,7%! Přání neumísťovat VTE do harmonické krajiny (?) – nejednoznačný výklad, subjektivní hodnocení. „Z hlediska kulturního kontinua v ČR je proto možné na horizonty lokalizovat stavby výjimečných kvalit nebo symbolického významu“ (např. mobilní operátoři ?)
21
Co říkají fakta?
Využitelnost u nových strojů je 20 – 25 %, nikoli 10 – 15 % jak se traduje. Nestabilitu sítě v ČR nezpůsobují české větrné elektrárny, ale toky elektřiny přes naše území dané nedostatkem přenosových kapacit mezi severem a jihem Německa. To platilo i pro poslední ohrožení české přenosové soustavy. Dle EWEA vznikají problémy s integrací větrných elektráren do elektrizační soustavy při jejich podílu nad 10% celkového instalovaného výkonu (v ČR cca 1700 MW). Zcela odlišné podmínky SRN a ČR Podíl VTE na celkovém instalovaném výkonu (18% x 0,7%) Rozptýlené zdroje, jiná členitost terénu (nezačne a nepřestane foukat na celém území v jeden okamžik)
22
Důležitá doporučení závěrečné zprávy tzv. Pačesovy komise týkající se obnovitelných zdrojů
23
Často diskutované mýty okolo větrných elektráren
1.
Větrné elektrárny jsou hlučné - neplatí pro moderní stroje
2.
Větrné elektrárny hyzdí krajinu - nový technický prvek v krajině
3.
Větrné elektrárny sníží turistickou návštěvnost určité oblasti - v zahraničí ne, proč v ČR ano ??
4.
Větrné elektrárny plaší zvěř a zabíjí ptáky
24
Proč stavět a využívat větrné elektrárny?
snížení produkce skleníkových plynů
snížení znečištění životního prostředí
prodloužení využitelnosti omezených zásob fosilních paliv
nové zdroje elektrické energie
decentralizace zdrojů
rozvoj obcí
25
Větrná elektrárna jako smysluplný zdroj elektrické energie
Výše výkupních cen pro elektrárny uváděné do provozu v nových lokalitách od 1. ledna 2009 pro různé zdroje
spalování biomasy
2,57 – 4,49 Kč/kWh
malé vodní elektrárny
2,70 Kč/ kWh
větrné elektrárny
2,34 Kč/kWh
bioplynové stanice
3,55 – 4,21 Kč/kWh
geotermální energie
4,50 Kč/kWh
fotovoltaika
12,89 Kč/kWh Zdroj:
http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/CR_82008_OZE-KVET-DZ.pdf 26
Výkupní ceny z obnovitelných zdrojů vers. ceny silové elektřiny
27
Citlivé umístění větrných elektráren
Rozumné využití území
X
Technické využití
příprava projektů ve spolupráci s obcemi
respektování požadavků obce
průběžné informace o projektu
28
Karlštejn
29
Takto naše větrné elektrárny umisťovat nechceme !
30
Sem se také nehodí
31
Větrný park Dukovany
32
Zelená energie
Zelená energie je projektem Skupiny ČEZ, který umožňuje odběratelům vyjádřit svou zodpovědnost vůči životnímu prostředí a osobně podpořit rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie. Tyto zdroje jsou zajímavou a ekologicky citlivější alternativou spalování fosilních paliv, kterých neustále ubývá. Odběratelé přispějí symbolickým desetníkem za každou odebranou kilowatthodinu elektřiny. My přidáme stejnou částku ze svého a společně podpoříme prospěšné ekologické projekty z oblasti výzkumu, vzdělávání a užití energie z obnovitelných zdrojů. O rozdělení prostředků rozhoduje nezávislý poradní orgán – Rada Zelené energie. Základní podmínkou pro získání podpory z fondu Zelené energie je neziskový charakter projektu. Peníze nesmí být použity ke komerčním účelům. Žádosti musí obsahovat podrobný popis nebo stavební projekt společně s harmonogramem realizace. V případě výzkumu a vzdělávání je třeba také popsat přínos pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a pozitivní dopady na životní prostředí. Žadatelé z řad neziskových organizací, škol, samospráv a vědeckých institucí podávají žádosti od 1. října do 31. prosince 2008 formulářem "Žádost o příspěvek z prostředků Zelené energie".
33
Rada Zelené energie
Rozdělováním finančních prostředků vybraných prodejem Zelené energie je pověřena Rada Zelené energie, nezávislý poradní orgán. Odborné znalosti členů Rady a jejich nezávislost má zajistit, aby z peněz Zelené energie byly podpořeny smysluplné projekty rozvoje obnovitelných zdrojů, které přinesou hmatatelné výsledky. Kromě rozdělování peněz mezi přihlášené projekty Rada dohlíží na realizaci podpořených projektů a jednou ročně sestavuje zprávu pro zákazníky Zelené energie o bilanci vybraných prostředků a jejich rozdělení. Členové Rady Zelené energie Prof. Ing. Josef Tlustý, CSc – vedoucí Katedry elektroenergetiky FEL ČVUT a předseda Rady Zelené energie RNDr. Libor Ambrozek – předseda ČSOP Čestmír Klos – redaktor týdeníku Euro Ing. Josef Sedlák – generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. Ing. Jindřich Horáček, Ph.D. – vedoucí správy CHKO Český les
34
Podporované projekty
Za rok 2007 přišlo celkem 108 žádostí o finanční podporu z Fondu Zelené energie. V roce 2008 rozděleno téměř 6 mil. korun na 15 projektů rozvoje obnovitelných zdrojů. Projekty v roce 2008 (Top 5 podpořených nejvyšší částkou) Seznam projektů získávajících finanční příspěvek z Fondu Zelené energie. Žadatel Projekt Kategorie Dar (tis. Kč) 1. Občanské sdružení TŘI Čerčany - Hospic Dobrého Pastýře – výstavba - 800 2. VŠB – Technická Universita Ostrava - Čištění energoplynu – výzkum - 680 3. Armáda spásy,Havířov - Azylový dům - tepelné čerpadlo – výstavba - 677 4. VOŠ a SPŠ Varnsdorf - Sociální fotovoltaický systém – osvěta - 500 5. ÚVVP Praha - Optimalizace provozu bioplynových stanic – výzkum - 450
35
Informační centrum Obnovitelné zdroje
Informační centrum Obnovitelné zdroje a vodní elektrárna na Labi v Hradci Králové poskytují poutavý přehled o ekologicky čisté energii.
- Technická rarita: téměř stoleté generátory - Secesní skvost uprostřed Hradce Králové - Čtvero čistých zdrojů energie - Interaktivní ráj pro děti i dospělé Informační centrum je otevřeno celoročně v pracovní dny od 9 do 16 hodin, kromě Nového roku, Velikonočního pondělí, Štědrého dne a Silvestra. Návštěvu skupin a návštěvu malé vodní elektrárny je nutné předem objednat. Adresa Informační centrum Obnovitelné zdroje Křižíkova 233 500 03 Hradec Králové Tel.: 492 110 160, 492 112 611, 725 781 564, 725 781 565 E-mail:
[email protected]
36
Závěr
Děkuji za pozornost Josef Sedlák generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. se sídlem Křižíkova ul. 788, Hradec Králové 500 03 IČ : 25938924, DIČ : CZ25938924 Telefon: Sekretariát společnosti +420 492 112 821 Oddělení Rozvoj +420 492 112 847 E-mail:
[email protected] Internet: www.cez.cz
37
