6.4.1 Dotazník – vedoucí redakcí Jméno:
Denisa
Příjmení:
Svobodníková
Médium:
ČTK
Pozice:
Vedoucí zahraniční redakce
Datum vyplnění dotazníku:
16. února 2011
1. Jak byste definoval/a Evropské záležitosti (EZ)? Jako činnost institucí EU a členských států EU uvnitř i navenek, tj. činnost Evropské komise, Evropského parlamentu, Evropské rady a rad EU týkající se např. přijímání evropské legislativy i zaujímání společných postojů EU navenek unie, nebo naopak neschopnost společnou pozici zaujmout. 2. Vnímáte EZ jako zahraniční zpravodajství nebo „národní“? Zpravodajství týkající se Evropské unie, tj. zpravodajství z Bruselu a ze Štrasburku je v ČTK vydáváno přes zahraniční redakci, pod kterou spadají i zpravodajové ČTK při EU. Vnímám je tedy jako zpravodajství zahraniční - v mnoha případech ovšem s takzvaným silným "bohemikálním" prvkem - což prakticky znamená, že je zpravodajství doplňováno o ohlasy z ČR. 3. V čem se, podle Vás, z podstaty statutu českých médií veřejné služby (ČMVS) odlišujete od komerčních médií v oblasti informování o EU? Komerční média nemají rámec daný zákonem o ČTK 517/92 Sb., který mj. stanoví: (1) Posláním tiskové tiskové kanceláře je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. (2) Tisková kancelář poskytuje službu veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí. Činnost ČTK je tedy tímto částečně vymezena a i její zpravodajství o EU se snažit výše uvedená kritéria plnit.
4. Ovlivnila v posledních letech legislativa (EU) fungování redakce a zpracování zpráv v ČMVS? Jak a jaká? Ne.
------------------------------Finance 5. Jaký byl celkový rozpočet či náklady na informování o EU? a) 8/2008-7/2009 b) 1/2010-12/2010 Přímo rozpočet na informování o EU není stanoven. Pokud jde o náklady na zpravodajství, případně na odbočku v Bruselu, viz výroční zpráva o ČTK z příslušných let (ke stažení např. na www.ctk.cz) 6. Pokud je to možné, uveďte následující údaje pro stanovená období: kolik peněz šlo na zpravodajství obecně / kolik je vyčleněno za zahraniční zpravodajství/ kolik na EU? a) 8/2008-7/2009 b) 1/2010-12/2010 Viz výše. 7. Jaké jsou / byly zdroje financí na informování o EZ? Využívá médium zdrojů z EU? Jakých a kolik peněz? (podložit) a) 8/2008-7/2009 b) 1/2010-12/2010 ČTK je sice zákonem definována jako veřejnoprávní médium a nad vyvážeností zpravodajství bdí Rada ČTK, z hlediska finančního si ale na sebe agentura od roku 1996 vydělává sama, tj. nepobírá dotace z žádných zdrojů, svůj provoz financuje výhradně vlastní činností včetně prodeje zpravodajství. Podrobněji viz výroční zprávy ČTK. 8. Jak podle Vás ovlivňují finance získávání informací? Ovlivňují např. úvahy, kolika zpravodaji bude např. ČTK zastoupena na summitech, tj. zda např. stálým zpravodajům v Bruselu pošle na pomoc redaktora z Prahy, nebo zda vyšle zpravodaje na neformální schůzku ministrů např. tzv. Gymnich, tj. neformální rada ministrů zahraničí, nebo se spolehne na zpravodajství zahraničních agentur, telefonáty s českými politiky na místě a přenosy EbS. A přirozeně také množství zpráv, že tři zpravodajové na místě napíší více materiálů, pošlou více audiodepeší apod. než dva - v tomto smyslu ano. Počet zpráv se ale odvíjí od dění na místě, není stanoven předem. Předem platí, že je třeba pokrýt vše, co se na akci děje, a nestačí-li kapacita zpravodajů na místě, pak vedoucí vydání v Praze pověří redaktora na sále, aby případně dodělával věci z agentur. -------------------------------
Organizace redakce: 9.1 Jak se změnila organizace a chod redakce v době okolo předsednictví a po něm? (Uveďte jen relevantní změny vzhledem k informování o EZ) Za normálních okolností píšou zprávy redaktoři na zpravodajském sále v Praze s využitím světových tiskových agentur, případně telefonátů, internetových zdrojů nebo přímého přenosu akcí např. na EbS nebo zahraniční zpravodajové z místa a vydávají je dva editoři, kteří tvoří tzv. směnu. Pro zpravodajství o předsednictví EU byl vyčleněn zvláštní editor (eurosměna), který měl na starosti organizaci a řízení a vydávání zpravodajství o EU ve stanovené dny (summity, ministerské rady, neformální schůzky ministrů po ČR apod.) Tyto dny byly stanoveny předem podle kalendáře akcí předsednictví. Na tyto akce také přijížděl do ČR některý z bruselských zpravodajů. Podrobnější bylo i krytí jednotlivých akcí, např. agentura kryla všechny neformální ministerské schůzky, zatímco za obvyklých okolností se soustředí jen na neformální setkání silových ministrů (např. zahraničí, obrany), nebo poskytuje zpravodajství jen ve chvíli, kdy se na akci něco stane. Zpravodajství se soustředilo i na organizační záležitosti kolem pořádání předsednických. 9.2. Jak se změnila organizace a chod celkově instituce? (Uveďte jen relevantní změny vzhledem k informování o EZ) Byla vyčleněna skupina redaktorů napříč redakcemi (domácí, ekonomickou, krajskou, zahraniční), kteří se předem akreditovali na akce určené podle kalendáře akcí předsednictví. Bylo stanoveno, kteří redaktoři budou krýt které plánované akce, kdy bude v Praze také někdo z bruselských zpravodajů, které dny bude fungovat tzv. eurosměna. 9.3. Jak se změnila organizace vysílání? (Uveďte jen relevantní změny vzhledem k informování o EZ) Servis ČTK je nepřetržitý, ve zpravodajství změny nenastaly vyjma, jak už bylo uvedeno, podrobnějšího sledování dění v EU, ČTK také vydávala navíc takzvaný předsednický souhrn, tj. dokument, který za sebou řadí .první odstavce zpráv z dané redakce za časové období, který vydává několikrát denně každá redakce. Předsednický souhrn takto řadil první odstavce všech zpráv týkajících se předsednictví (určeno klíčovým slovem "předsednictví" v záhlaví). 10.1. Kolik redaktorů se věnovalo problematice EU v jednotlivých obdobích ? Byly počty navýšeny? a) 8/2008-7/2009 b) 1/2010-12/2010
Zhruba od poloviny roku 2008 do konce předsednictví byly vyčleněny následující počty redaktorů v jednotlivých redakcích, ti pak dostali na starost jednotlivé úseky agendy EU. Domácí redakce - 7 redaktorů, Ekonomická redakce - 7 redaktorů, Krajská redakce - 6 redaktorů (místně v závislosti na konání neformálních ministerských rad a dalších akcí, Zahraniční redakce - 3 zpravodajové v Bruselu, 1 redaktor na sále. Kromě toho zvláštní výše zmíněný "euroeditor", který absolvoval stáž v Bruselu jako pomocný zpravodaj a na místě se seznámil s problematikou a organizací práce zpravodaje. Domácí a ekonomičtí redaktoři měli stanovenou agendu, tj. např. spravedlnost, svoboda, bezpečnost; daně; hospodářská soutěž. Krajští redaktoři se soustředili na přípravy předsednických akcí ve svých regionech. Předběžně bylo stanoveno už v polovině roku 2008, kdo bude krýt jaké ministerské rady a další doprovodné akce - samozřejmě s možností změn. Bylo také stanoveno, jak bude posíleno krytí akcí v Bruselu (vysláním redaktorů z Prahy). V roce 2010 pak redakce fungovala opět v normálním provozu se dvěma zpravodaji v Bruselu s 2 redaktoři v Praze na sále v zahraniční redakci (ti ovšem mají na starosti širší geograficky vymezený útvar definovaný jako Francie, Británie, NATO, EU, Benelux), tj. nesledují jen dění v EU, ale také v uvedených státech a v NATO. V domácí redakci zčásti zasahují do agendy tzv. politických redaktorů. Pokud tedy jde o ohlasy na jakékoliv rozhodování EU v ČR, zajišťují ho redaktoři, kteří mají věcně na starosti danou oblast. Tj. příkladmo rozhodne-li summit EU (nebo ministři) o liberalizaci trhu s elektřinou, ohlasy příslušného průmyslového odvětví v ČR zajišťuje redaktor, který má v ekonomické redakci na starosti energetiku. Kdyby summit EU (hypoteticky) rozhodl o podílu států bez eura na pomoci Řecku, zjišťoval by ohlas ministerstva financí příslušný ekonomický redaktor, a postoj premiéra političtí redaktoři, kteří mají na starosti vládu. 10.2. Z toho zpravodajů v Bruselu? Viz předchozí otázka. 11. Zajišťuje 1 zpravodaj celou unijní agendu v zahraničí? (Brusel, Štrasburk...) Dva stálí redaktoři, jeden je zaměřen spíše všeobecně, druhý spíše ekonomicky, ale oba jsou schopni zastoupit druhého a rozdělení zpravodajství je na nich, tj. z Prahy není diktováno, kdo má co udělat. 12. Kdo a v jakém období působil jako zpravodaj pokrývající EZ v ČR? Viz výše
13. Který redaktor a v jakém období se (hlavně) věnoval pokrývání EZ v ČR? Viz výše 14. Kdo a v jakém období působil jako vedoucí zahraniční redakce? Jako vedoucí zahraniční redakce působím (Denisa Svobodníková) od ledna 2009, v období říjen 2007-prosinec 2008 jsem působila jako zastupující vedoucí. Kromě toho jsem měla na starosti organizační přípravu právě období předsednictví EU. Přede mnou toto místo zastávala p. Radka Matesová Marková, t.č. na mateřské dovolené. 15. Jak probíhá komunikace se zahraničním zpravodaji v Bruselu? a) 8/2008-7/2009 b) 1/2010-12/2010 Každý zahraniční zpravodaj posílá v pátek plán své činnosti na příští týden. Každý večer pak posílá plány na další den. Toto se děje prostřednictvím redakčního systému, jímž posílá zprávy, ale také fotografie a záznamy zvukové, tj. autentické nahrávky činitelů EU nebo vlastní depeše k věci. V rámci daného zpravodajského dne komunikuje s vedoucím vydání v Praze prostřednictvím tohoto multimediálního redakčního systému, nebo Skype nebo telefonicky, případně e-mailem. V rámci dlouhodobého plánování existují také týdenní a měsíční plány činnosti redakce, které vypracovává vedoucí zahraniční redakce a v nich může ukládat jednotlivým zpravodajům a redaktorům dlouhodobé úkoly na stanovené datum (jde např. o analýzy dění před významnými událostmi - summity, rozhodování o sídle Galilea, apod.), nebo zjištění, jak je ta či ona oblast (dostupnost školek, nadstandardní lékařská péče apod.) upravena v
rámci EU, případně jejích jednotlivých zemích. Takové ankety se
zpracovávají k analogické události v ČR právě v rámci poskytování širšího obrázku v souvislostech. 16. Jak se realizuje spolupráce se zahraničními zpravodaji v Bruselu? Je nákladná z hlediska přenosu informací (živé vstupy SNG x telefonáty)? a) 8/2008-7/2009 b) 1/2010-12/2010 Bruselští zpravodajové pracují v tiskovém středisku v Bruselu na pracovních laptopech, v nichž mají redakční systém ČTK. Jsou také na Skypu a komunikace s nimi probíhá, jak už bylo zmíněno přes multimediální redakční systém a doplňkově přes Skype, telefonicky, případně emailem. Platí, že základní informaci poskytují v rámci plánů, o nichž je zmínka výše. Vedoucí zahraniční redakce s nimi komunikuje přes Skype, případně e-mail v rámci dlouhodobého
plánování. Tj. co bude potřeba připravit na nějakou plánovanou událost (většinou týdny dopředu), jak to hodlají zpracovat, zda budou potřebovat asistenci z Prahy (např. česká účast na té věci). Pokud se dohodne něco takového, je na mně, abych zajistila domluvu s domácí redakcí a definitivně všem zúčastněným potvrdila, což se děje e-mailem. ----------------------------Vzdělávání 17. Jaká je kvalifikace informujících ve vztahu k EZ ? Redaktoři ČTK mají ukončené vysokoškolské vzdělání většinou humanitního typu (politologie, mezinárodní vztahy), což je podmínka pro přijetí do ČTK. Zpravodajové většinou absolvovali půlroční stáž v Bruselu, kdy se seznamovali v terénu s unijní problematikou jako pomocní redaktoři pod patronací obou stálých zpravodajů v Bruselu. Jak zpravodajové, tak redaktoři zabývající se EU musejí mít znalost angličtiny a dalšího jazyka, nejlépe francouzštiny, stejně jako znát reálie EU. Bezpodmínečná je zkušenost s novinářskou prací v terénu - většinou z pražské domácí nebo ekonomické redakce (tj. účast na TK, zjišťování informací, stanovení a zpracování vlastních témat). Do zahraničí jsou vysíláni lidé, kteří se osvědčili jak v Praze na zpravodajském sále při zpracovávání agentur, tak v domácí nebo ekonomické redakci při "terénní" novinářské práci. V rámci ČTK funguje Akademie ČTK, která se zabývá dalším novinářským tréninkem nejen vlastních lidí, ale i kursy pro externisty, tiskové mluvčí apod. Pro zpravodaje se konají jednou ročně porady, kde je hodnocena jejich práce. Ostatní je ponecháno na jejich samostudiu, možnosti využití databází ČTK, mezi nimiž je také databáze EU a zahraničních agentur. 18. Pořádáte interní vzdělávání pro redakci týkající se problematiky EU? Jaké? Za kolik? Jak často a kdy v jednotlivých obdobích? NE. viz výše, školení o EU nepořádáme, pro další novinářské vzdělávání funguje v rámci ČTK Akademie ČTK. 19. Využíváte externího vzdělávání pro redakci týkající se problematiky EU? Jaké? Za kolik? Jak často a kdy v jednotlivých obdobích? Novinářské exkurze do institucí EU organizovaná Evropským parlamentem, cca 1-2x ročně. Nabídek EK nevyužíváme. -----------------------------
Zpracování informací a zdroje: 20. Jaké faktory (hodnoty) ovlivňují, zda bude téma o EZ zpracováno (prostor, zpravodajské hodnoty,..)? Při zpracování unijních témat hraje roli novinářská zajímavost, význam dané věci pro EU, ale také význam pro Českou republiku (např. o činnosti v oblasti mořského rybolovu, která zajímá přímořské státy, se v ČTK příliš nepíše). Zpravodajský prostor roli spíše nehraje, ČTK není omezována vymezenou dobou pro zpravodajství ani prostorem na stránku jako jiná média, lze s nadsázkou říci, že může psát o všem, co stojí za to. Kapacita redaktorů hraje spíše okrajovou roli, zpravodaj za zpravodajský den napíše kolem pěti zpráv, děje-li se ale něco, může to být i čtyřnásobek - např. dění ze summitu. Navíc co nestíhá zpravodaj, převezme z agentur redaktor pro EU na sále, vedoucí vydání také může pověřit i další redaktory, kteří normálně zpracovávají jinou oblast, aby v případě potřeby pomohli. To neplatí jen pro EU, ale také pro další oblasti. Pro zařazení mezi hlavní události je třeba, aby věc byla významná i v rámci činnosti EU (summit - vždy), nebo spadala do rámce novinářsky významných věcí (je-li např. dlouhodobě hlavním tématem v médiích finanční krize, pak bude mezi hlavní události dne logicky patřit zasedání ministrů financí zemí eurozóny, kteří budou mít na programu kroky proti dopadům krize v EU), nebo měla význam pro ČR, nebo ji provázely kontroverze (schvalování lisabonské smlouvy). 21. Jak probíhá kontrola správnosti informací? Objevují se oficiální stížnosti na výslednou podobu zpráv (o EZ) ze strany EU, ČR nebo jiných dotčených stran? Jak často? Jak se takové stížnosti řeší? V ČTK platí pravidlo, že za správnost zprávy odpovídá autor. Vyskytne-li se problém, řeší jej vedoucí vydání, vedoucí redakce, nebo šéfeditor - tj. hlavní editor, který koordinuje napříč slovní, obrazovou a dalšími redakcemi zpravodajský den. Tj. namítá-li někdo nepřesnost informace, zjistí výše uvedený člověk, který chybu řeší, oprávněnost stížnosti (pomocí vyjádření redaktora, zpravodajství světových agentur, záznamu z TK, apod.) a dojde-li k názoru, že stížnost je oprávněná, pak zprávu opraví, tj. v servisu pro klienty vyjde opravená zpráva, která upozorní, kde byla v původním materiálu chyba, a jak je opravena, pokud jde o závažnější nepřesnost, kterou nelze jednoduše opravit, lze zprávu stornovat, tj. v servisu vyjde upozornění pro klienty, aby materiál nepoužívali, že není přesný, a že jej stornujeme, a informace, zda vydáme nebo ne náhradní zprávu ve správném znění a dokdy. Pokud dojde zpracovatel stížnosti k názoru, že stížnost oprávněná není, oznámí stěžovateli, že jsme nenalezli pochybení, případně popíše, jak se zpráva zpracovávala, a proč si myslíme, že
je v pořádku. Do této skupiny patří kromě faktických stížností i stížnosti typu, že ČTK o něčem negativním píše moc často (např. francouzská kritika českého předsednictví). Stížnosti tohoto rázu jsou nahodilé, tj. lze je těžko statisticky kvantifikovat. Během předsednictví si pamatuji dvě stížnosti - jedna z MZV týkající se zdůraznění českého stanoviska ve zpravodajství, kterou jsme odmítli s tím, že výhradně vedoucí vydání má právo rozhodnout, jak důležitá věc v kontextu zpravodajství je, a jak dalece ji zdůrazní či ne. Druhá se týkala zkresleného vyznění švédské rozhlasové reportáže, která hodnotila předsednictví - v tomto případě jsme zprávu, která o reportáži referovala, stornovali a nahradili novým zněním. Tomu předcházelo to, že jsem si dotyčnou reportáž ve švédštině vyhledala, nechala ji přeložit redaktorkou z jiné redakce, konfrontovala reportáž a vyznění zprávy ČTK, zkonzultovala s šéfeditorem, zda je náš text zkreslující, a následně přikročila k nahrazení zprávy a informování stěžovatele. Může se také stát, že zjistíme omyl, aniž si někdo stěžoval, pamatuji si případ, kdy náš redaktor monitoroval tiskový materiál z německého listu (tuším Die Zeit) o českém působení v krizi v Gaze, a poté, co zpráva vyšla, dospěl k názoru, že smysl zkreslil a zprávu zbytečně vyhrotil, zprávu jsme nakonec opravili na základě společné konzultace nad originálním textem s autorem, vedoucím vydání a se mnou. 22. Jaké zdroje informací a v jaké míře (na stupnici 1-5, vůbec, málo, občas, často, stále) jste ve zkoumaných obdobích využívali? Popište konkrétněji.
5
Zpravodajské
Zpravodajové/
Primární
agentury
redaktoři
rozhovory
5
5
Archivy,databáze a Ostatní média databanky 5
5
Všechny uvedené body jsou využívány často, tj. stále, každodenně. Sledování informací z agentur je každodenní chléb redaktorů zahraniční redakce, to je hlavní náplň práce, stejně jako hlídání dalších médií - zahraničních webů, zpravodajové v Bruselu samozřejmě sledují místní tisk, European Voice, např EUObserver, a získávají informace na tiskových konferencích komise, od ministrů při zasedání rad, od velvyslankyně při EU atp., stejně jako redaktoři domácí a ekonomické redakce navštěvují tiskové konference, zasedání parlamentu, novinářské i jiné akce a získávají informace tam. Vlastní archivy, tj. databanku ČTK využívají redaktoři k doplnění souvislostí, backgroundových informací.A to. při zpracovávání svých materiálů, stejně jako tyto databáze využívá a spravuje Dokumentační redakce, která připravuje pro zpravodajství různé chronologické materiály, biografie činitelů EU, otázky a
odpovědi k důležitým záležitostem apod. a podobné materiály. Sledování českých médií patří rovněž k náplni práce redaktorů i vedoucích vydání, stejně jako specializovaných webů prezidenta, EU calender, zpravodajské servery apod. 23. Využívali jste ve zkoumaných obdobích následujících zdrojů informací? Odpověď zdůvodněte v závěru. EU Events Calendar
ano
EU Press Room Euractiv Europe by Satelite
ano
EUTube European Commission Audiovisual Service European Journalism Centre (EU4Journalists.eu) Journalists@YourService (Brusselsreporter.eu) OEZ: eurofon, eurocentra, euroskop.cz Portály institucí Rapid TVLink jiné -------------------------------Prostor/frekvence 24. Jaký prostor byl v jednotlivých obdobích členěných dále na měsíce věnován EZ ve zpravodajství? Tabulky obsahuj ívšechny zprávy, ať už vyšly v zahraniční, domácí, ekonomické či krajské redakci, které v systému ČTK obsahovaly klíčové slovo EU, tedy kategorii eur a nějakým způsobem se vztahovaly k EU.
a) 8/2008-7/2009
leden-červen 2008 červenec 08 srpen 08 září 08 říjen 08 listopad 08 prosinec 08 leden 09 únor 09 březen 09 duben 09 květen 09 červen 09 červenec 09 celkem za předsednictví červenec-prosinec 09 leden-červen 2010 červenec-prosinec 2010 b) 1/2010-12/2010 2010 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
zprávy o EU česky 3208 623 285 543 725 816 827 1609 962 1117 1241 1147 1223 481 7299 4421 3810 3341 zprávy o EU v češtině 529 514 718 586 817 646 526 311 622 557 697 628
25. Věnujete adekvátní prostor EZ s přihlédnutím na dopad, který na občany má, množství informací atd.?Měl by být podle Vás prostor pro takové informování větší? Věřím, že věnujeme. A z hlediska ČTK si nemyslím, že by měl být větší. Jjak už jsem ale psala, agentura není omezena prostorem pro zpravodajství na rozdíl od jiných médií 26. Jaké rubriky byly v daných obdobích vysílány/publikovány? a) 8/2008-7/2009 b) 1/2010-12/2010 Zpravodajství o EU vycházelo v rámci standardního zahraničního či domácího zpravodajství
- podle dějiště. Navíc byl vydáván onen předsednický souhrn. 27. Jak reagujete na prohlášení vycházející z EU (rezoluce EP), že veřejnoprávní média by měla informovat více o EZ? Nevím, jestli je to zamýšleno také na tiskové kanceláře, a usnesení jsem nečetla, takže se nemohu vyjádřit. 28. Jak by se měl změnit přístup institucí k informování o EZ? Myslím, že není potřeba změn. ---------------------------------------Spolupráce 29. Jak jste spolupracovali ve zkoumaných obdobích s Odborem informování o evropských záležitostech? a) 8/2008-7/2009 b) 1/2010-12/2010 To nevím přesně. Obraťte se spíše na domácí redakci. 30. Existovala ve zkoumaných obdobích nějaká oficiální komunikace mezi redakcí / vedením a EU případně českými státními orgány zabývajícími se EU (státní orgány, zastoupení EU v ČR,....)? Jaká? Jak často? Jakou formou? Před začátkem rozhodného období navštívili ČTK na informační schůzce sl. Michaela Jelínková a mluvčí předsednictví Jiří F. Potužník. Zpravodajové v Bruselu jsou a byli standardně v kontaktu s pí M. Vicenovou, velvyslankyní při EU a dalšími českými diplomaty, stejně jako politiky, což patří k práci novináře. Kontakty se zastoupením EK v Praze apod. se většinou odehrávají v rámci domácí redakce. Po skončení předsednictví oficiální komunikace mezi vedením redakce a EU či státními orgány zabývajícími se EU nebyla, samozřejmě ale pokračovaly standardní novinářské kontakty mezi zpravodaji/redaktory v Praze a českými diplomaty, politiky, úředníky atp. Stejně tak se odehrává komunikace mezi vedoucími redakcí a např. tiskovým odd. Úřadu vlády nebo MZV, pokud jde o nabídky doprovázet premiéra/ministra na summity či jiné akce do Bruselu v rámci novinářského doprovodu. 31. Jaké projekty (nebo spolupráce materiály, školení, iniciativy, partnerství, další) se Vám nabízejí a od koho? Využíváte těchto možností? Proč ano/ne a jakých? Ne, nevyužíváme.
