Vedení hřbitovní agendy

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Obor Finance a řízení

Vedení hřbitovní agendy

Vypracovala: Eva Jančičková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Olga Kubová

Jihlava, duben 2008

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Eva Jančičková

Studijní program: Obor:

Ekonomika a management Finance a řízení

Název práce:

Vedení hřbitovní agendy

Cíl práce:

Komparace vedení hřbitovní agendy dvou obcí

Ing. Olga Kubová vedoucí bakalářské práce

Ing. Jakub Novotný, Ph.D. vedoucí katedry ekonomie a managementu

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma: „Vedení hřbitovní agendy“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Jihlavě, duben 2008 Podpis studenta

Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěla na tomto místě poděkovat paní Daně Novákové (vedoucí hřbitovní agendy v Humpolci), paní Libuši Beránkové (vedoucí hřbitovní agendy v Kamenici nad Lipou), panu Jiřímu Balnohovi (majiteli firmy: Jiří Balnoha – pohřební služba Humpolec) a Ing. Olze Kubové (z Vysoké školy polytechnické Jihlava).Velké díky také patří všem, kdo mi pomáhali při zpracování a vyplňování dotazníků.

Anotace Tato práce poskytuje provozovatelům veřejných pohřebišť přehled, jakým způsobem je možné vést hřbitovní agendu. Seznamuje ale také širokou veřejnost se způsoby uchování lidských ostatků. V teoretické části (1. až 5. kapitole) je uveden přehled zákonů a vyhlášek, týkající se pohřebnictví. Tato část je také věnována přehledu o způsobech provozování veřejných pohřebišť. V praktické části (6. až 8. kapitole) je provedena komparace vedení hřbitovních agend dvou obcí, která vyúsťuje ve vyvození doporučení.

Annotation Diese Arbeit bietet den Betreibern der öffentlichen Friedhöfe einen Überblick an, wie man die Bestattungsordnung führen kann. Der breiten Öffentlichkeit wird hier auch die Weise der Bewahrung von sterblichen Überresten angenähert. Im teoretischen Teil (1. bis 5 Kapitel) wird die Gesetz- und Verordnungsübersicht aufgelistet, die das Friedhofswesen betrifft. Dieser Teil wird auch den Betreibungsweisen der öffentlichen Friedhöfe gewidmet. Im praktischen Teil (6. bis 8. Kapitel) wird die Komparation der Führung der Friedhofsordnung von zwei Gemeinden durchgeführt, aus der sich die Empfehlungen ergeben.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 1 1

Vymezení pojmů ..................................................................................................... 3

2

Sdružení pohřebnictví v ČR................................................................................... 6

3

Pohřebnictví ............................................................................................................ 9

4

5

6

3.1

Právo a legislativa v pohřebnictví..................................................................... 9

3.2

Zřízení veřejného pohřebiště .......................................................................... 10

3.3

Provozování veřejného pohřebiště.................................................................. 10

3.4

Řád veřejného pohřebiště................................................................................ 11

3.5

Nájemní smlouva ............................................................................................ 12

3.6

Zrušení veřejného pohřebiště.......................................................................... 13

Způsoby uchovávání lidských pozůstatků.......................................................... 14 4.1

Pochování lidských pozůstatků do hrobového místa...................................... 14

4.2

Pochování lidských pozůstatků do hrobky ..................................................... 15

4.3

Uchování zpopelněných lidských ostatků....................................................... 15

Vedení hřbitovní agendy ...................................................................................... 16 5.1

Způsoby vedení hřbitovní agendy................................................................... 16

5.2

Co obsahuje práce ve vedení hřbitovní agendy .............................................. 16

5.3

Výpočet nájmu ................................................................................................ 17

5.4

Placení nájemného .......................................................................................... 18

Vedení hřbitovní agendy v Humpolci ................................................................. 20 6.1 Historie pohřebnictví ...................................................................................... 20 6.1.1 Historie hřbitova ..................................................................................... 20 6.1.2 Historie vedení hřbitovní agendy............................................................ 20 6.2

Současné vedení hřbitovní agendy ................................................................. 22

6.3 Konkrétní výpočet aktuálního poplatku za pronájem hrobového místa na veřejném pohřebišti v Humpolci................................................................................. 24 6.4

Spolupráce s jinými právnickými a fyzickými osobami................................. 26

6.5

Pojištění proti škodám .................................................................................... 26

6.6 7

Výhled do budoucna ....................................................................................... 27

Vedení hřbitovní agendy v Kamenici nad Lipou ............................................... 29 7.1 Historie pohřebnictví ...................................................................................... 29 7.1.1 Historie hřbitova ..................................................................................... 29 7.1.2 Historie vedení hřbitovní agendy............................................................ 29 7.2

Současné vedení hřbitovní agendy ................................................................. 30

7.3 Konkrétní výpočet aktuálního poplatku na veřejném pohřebišti v Kamenici nad Lipou .................................................................................................................... 31 7.4

Spolupráce s jinými právnickými a fyzickými osobami................................. 33

7.5

Pojištění proti škodám .................................................................................... 34

7.6

Výhled do budoucna ....................................................................................... 34

8

Komparace vedení hřbitovní agendy v Humpolci a v Kamenici nad Lipou ... 36

9

Dotazník................................................................................................................. 38

Závěr .............................................................................................................................. 40

Úvod Motto: Pohřebiště je původně pohanské místo pro pohřbívání mrtvých.1 Egypťané pohřbívají mrtvé balzamujíce je, Římané je spalují a Paionové je házejí do rybníků. Z toho plyne, že je třeba se zdržet úsudku o pravdě.2 Naše generace nežije v trvalém vědomí končícího života. Kdekdo se smrti bojí a vše včetně hřbitova zakrývá mlčením. Přesto smrt zůstává klíčovým faktorem lidského života. Hřbitov bývá kronikou místa, výpovědí o zemřelých a žijících. Především pak staré hřbitovy jsou zahradami ticha. Letité náhrobky hovoří nejen o zemřelých, ale také především o kamenících a písmomalířích. Avšak udržování hřbitova v takovém stavu, aby splnil účely morální, náboženské a v poslední době především hygienické, přináší jejím majitelům (provozovatelům) téměř každodenní starosti. Provozovatelé mají za úkol daleko více, než jen pronajímat hrobová místa. Nejprve musí vůbec získat souhlas k provozování veřejného pohřebiště. Dále musí nalézt vhodné místo pro veřejné pohřebiště a provést potřebná hygienická opatření. Při této práci musí plnit povinnosti uvedené v nejrůznějších zákonech a vyhláškách týkajících se veřejných pohřebišť. Jedná se o časově a často také fyzicky náročnou práci, kterou musí obce promyslet a správně vykonávat. Cílem mé bakalářské práce je poskytnout provozovatelům veřejných pohřebišť přehled, jakých zákonů, vyhlášek a nařízení je nutno se při této práci řídit. Zároveň bych chtěla ukázat, jakým způsobem je možno tuto práci ulehčit jak časově, tak finančně. Dalším cílem mé bakalářské práce je poskytnout široké veřejnosti údaje o možnostech uchování lidských pozůstatků, o výši finančních prostředků vynaložených na pronájem hrobového místa a také o tom, jaké problémy vedení hřbitovní agendy může přinášet.

1

Příruční slovník jazyka českého : Díl IV. Část I., heslo pohřebiště, Vydala třetí třída České akademie věd a umění, Školní nakladatelství, Praha 1941-1943, s. 524. 2 Řecký historik filozofie Diogenés Laërtios (3. století n. l.) v díle Život, názory a výroky proslulých filozofů (IX, 83-84)

1

V první kapitole definuji pojmy, které se týkají zákonů upravujících tuto problematiku. Dále jsou zde také definovány pojmy, které s danou problematikou souvisejí a pomáhají lépe se orientovat v této práci. V teoretické části se zaměřím na popis sdružení, které vzniklo za účelem kvalitního rozvoje tohoto oboru. Také ve své práci nastíním zákony a vyhlášky, které upravují jak činnost vedení hřbitovní agendy, tak činnost pohřební služby. Dále zde popíši způsoby zřízení veřejného pohřebiště, jeho provozování a případné zrušení. V této části se zmíním i o způsobech uchování lidských pozůstatků a obsahu práce při vedení hřbitovní agendy. V současné době se můžeme setkat s veřejnými pohřebišti, které jsou provozovány různými subjekty. Veřejná pohřebiště se liší nejenom podle formy provozovatele, ale především také velikostí a rozsahem služeb, které se na veřejném pohřebišti nabízí. V šesté a sedmé kapitole proto popisuji způsob vedení hřbitovní agendy ve dvou obcích a v osmé kapitole na nich demonstruji odlišnosti z různých hledisek. Do závěru praktické části přiložím dotazník, ve kterém náhodně vybraní lidé sdělí svá přání, jakým způsobem by chtěli být pochováni. To by mohlo obcím pomoci především při hledání odpovědi na otázku budoucí velikosti veřejného pohřebiště. Předpokládám, že tuto bakalářskou práci budou moci provozovatelé veřejných pohřebišť (především obce)

v budoucnu využít při řešení problematiky vedení

hřbitovní agendy.

2

1 Vymezení pojmů Pro účely zákona o pohřebnictví č. 256/2001 Sb. jsou vymezeny následující pojmy:
LIDSKÉ POZŮSTATKY - mrtvé lidské tělo, nebo jeho části do pohřbení, pokud nejsou za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem použity pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům a zpopelněny ve spalovně zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu,
LIDSKÉ OSTATKY - lidské pozůstatky po pohřbení,
POHŘBENÍ - uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na veřejném nebo neveřejném pohřebišti, nebo jejich zpopelnění v krematoriu,
VEŘEJNÉ POHŘEBIŠTĚ - prostor určený k pohřbení lidských pozůstatků nebo uložení zpopelněných lidských ostatků v podobě míst pro hroby a hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky nebo jejich kombinace,
HROBOVÉ MÍSTO - místo na pohřebišti určené pro zřízení hrobu nebo hrobky nebo vyhrazené místo v úložišti jednotlivých uren, Dále je nutné vysvětlit některé další pojmy používané v této práci:
HŘBITOV – původně uzavřený ohrazený prostor kol. kostela (s právem azylu), později též místo k pohřbívání zemřelých; zejména v kulturních okruzích židovství, křesťanství a islámu,3
PROVOZOVÁNÍ POHŘEBNÍ SLUŽBY - zahrnuje činnosti spojené s pohřbením, s výjimkou provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervací a zpopelňování lidských pozůstatků nebo exhumovaných lidských ostatků, úpravy popela a jeho ukládání do uren, a převozy lidských pozůstatků pro potřebu zdravotnického zařízení, policejních orgánů nebo jiných orgánů činných v trestním řízení, je koncesovanou živností,

3

UNIVERSUM všeobecná encyklopedie, 1. vydání, díl 2., heslo Hřbitov, vydalo Euromedia Group k.s. – Odeon, v Praze roku 2002, str. 196,

3


POHŘBÍVÁNÍ – obyčeje a obřady spojené s různými způsoby pochování zasnulých. Způsoby pohřbívání se liší podle stupně společenských poměrů a názorů(zejména náboženských) a vyjadřují vztah lidí k zemřelým a ke smrti,4
HROB – označené místo uložení ostatků zemřelých, podobně jako u dalších jevů souvisejících se smrtí se jich lidé obávali, vyhýbali se jim a řadili je k posvátným místům, kde se člověk mohl setkat s neobvyklými jevy,5
EXHUMACE – vyjmutí lidských ostatků v jakékoliv formě z místa, kde jsou pohřbeny,
ZNOVU POHŘBENÍ – přesun lidských ostatků z jednoho místa pohřbení na druhé,
ROZPTYL/VSYP – manuální nebo mechanická distribuce zpopelněných lidských ostatků do země nebo nad zemí či mořem,
POHŘBENÍ URNY – uložení urny do hrobu v zemi, do moře nebo umístění urny do kolumbária,
KOLUMBÁRIUM – prostor, kde lze v nice uložit urnu s popelem zesnulých,
NIKA – výklenek ve zdi,
OBDOBÍ KLIDU = TLECÍ DOBA - minimální časové období, po jehož uplynutí lze hrob znovu použít, konkrétní délku tlecí doby pro veřejné pohřebiště stanoví jeho provozovatel v řádu veřejného pohřebiště na základě výsledků hydrogeologického průzkumu a vyžádaného stanoviska krajské hygienické stanice,
POHŘEBNÍ SLUŽBA - pohřební služba zahrnuje činnosti spojené s pohřbíváním, s výjimkou provozování pohřebiště,
KOPÁNÍ HROBU - manuální nebo mechanické otevření, příprava a nebo uzavření hrobu, hrobky nebo mauzolea, včetně pomníků a obložení,

4

UNIVERSUM všeobecná encyklopedie, 1. vydání, díl 3., heslo Pohřbívání, vydalo Euromedia Group k.s. – Odeon, v Praze roku 2002, str. 540, 5 UNIVERSUM všeobecná encyklopedie, 1. vydání, díl 2., heslo Hrob, vydalo Euromedia Group k.s. – Odeon, v Praze roku 2002, str. 190,

4


MAUZOLEUM- monumentální hrobka nebo také monumentální náhrobní stavba,

5

2 Sdružení pohřebnictví v ČR Sdružení pohřebnictví v ČR bylo zaregistrováno v roce 1990 u Ministerstva vnitra dle zákona č. 83/90 Sb., jako dobrovolné sdružení fyzických a právnických osob, které působící v oboru pohřebnictví a příbuzných oborech s působností na území České republiky. Jedná se o živnostenské společenstvo s působností v ČR. Vzniklo za účelem sdružovat fyzické i právnické osoby, které mají zájem o rozvoj tohoto oboru a respektují Kodex cti přijatý Valnou hromadou Sdružení pohřebnictví v ČR. Je členem Evropské federace pohřebních služeb (EFFS). Cílem sdružení je poskytovat svým členům i dalším zájemcům služby hmotné i nehmotné povahy k ochraně a prosazování jejich oprávněných zájmů a podílet se tím na kvalitativním rozvoji oboru. Pro dosažení tohoto cílu vydává toto sdružení celou řadu publikací. Mezi nejdůležitější dosud vydané publikace patří:
Jak postupovat při určení cen nájmu hrobových míst a služeb spojených s nájmem, při kopání hrobů i s předlohou ceníku,
Předloha smlouvy o nájmu hrobového místa i s předlohou ceníku,
Předloha dohody mezi obcemi,
Hrobky,
Jak postupovat při kopání hrobů,
Cizojazyčný slovník, Sdružení zastupuje členskou základnu při jednání se státními orgány. Pro naplňování svých cílů vyvíjí činnost v následujících oblastech:
TECHNICKOPROVOZNÍ A MATERIÁLOVÉ - zpracovává návrhy rozvojové technickoekonomické koncepce oboru, napomáhá zvýšení úrovně technického zabezpečení,
ODBORNÉ- zajišťuje zvyšování odborné úrovně v oboru pohřebnictví,
OBCHODNÍ - organizuje spolupráci navzájem mezi svými členy a dalšími obchodními partnery při realizaci obchodních vztahů,

6


OSTATNÍ - dle potřeby spolupracuje s příslušnými organizacemi i institucemi při řešení koncepčních otázek rozvoje oboru a legislativy, napomáhá propagaci příslušných činností pohřebnictví směrem k veřejnosti. Zastupuje členskou základnu v mezinárodních organizacích ve stanovených směrech činnosti. Informuje členskou základnu i ostatní zájemce o všech otázkách týkajících se oborů souvisejících s činností Sdružení pohřebnictví v ČR. Spolupracuje s dalšími podnikatelskými subjekty, Poskytuje služby všem zájemcům a to bez rozdílů, zda jsou členy Sdružení pohřebnictví v ČR či nikoliv. Rozdíl je pouze v cenách, jelikož členové na činnost Sdružení pohřebnictví v ČR přispívají členskými příspěvky. V roce 1998 vytvořilo sdružení Znak kvality. Tento znak má vést provozovatele pohřebních, hřbitovních, kremačních služeb a služeb s pohřebnictvím souvisejících ke zlepšování kvality poskytovaných služeb, s cílem vytvořit takové tržní prostředí, ve kterém by prvotní snahou firem byla kvalita poskytovaných služeb a tudíž spokojenost zákazníků. Toto sdružení 14.3.2002 schválilo kodex cti. Sdružení podnikatelů chce tímto kodexem nejen jednoznačně vyjádřit svůj odmítavý postoj ke všem negativním jevům v oboru, ale především napomoci široké veřejnosti lépe se orientovat mezi podnikatelskými subjekty a umět rozlišit ty, které si zaslouží jejich důvěru od těch ostatních. Vydáním tohoto kodexu přispěla také významně k vymezení hranice mezi etickým a neetickým jednáním v pohřebnictví a souvisejících oborech. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky v pohřebnictví byly ustanoveny ve sdružení čtyři hlavní pracovní skupiny a to pro služby:
POHŘEBNÍ VČETNĚ PŘEVOZU ZEMŘELÝCH
HŘBITOVNÍ
KREMAČNÍ
OSTATNÍ

7

Činnost tohoto sdružení se odvíjí od aktuálních potřeb. Zájmem Sdružení pohřebnictví v ČR je dostat pohřebnictví v naší společnosti na dostatečnou etickou a odbornou úroveň. Proto by ve svých řadách uvítalo všechny další zájemce, kteří mají stejný cíl.6

6

Celá kapitola spracována podle Sdružení pohřebnictví v ČR : 24.11.2007. Dostupné na WWW:

http://www.pohrebnictvi.cz/historie_cile.html. 8

3 Pohřebnictví 3.1 Právo a legislativa v pohřebnictví Ministerstvo pro místní rozvoj vykonává funkci ústředního orgánu státní správy a to v oblasti pohřebnictví v souladu s platnou právní úpravou. Právní úpravou této oblasti je zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů ve znění zák. č. 479/2001 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 112/2004 Sb. a 67/2006 Sb. (dále jen zákon o pohřebnictví). Zákon o pohřebnictví reguluje všechny postupy od předání těla zemřelého až k pohřbení, včetně např. podmínek provozování pohřebních služeb, krematorií i pohřebišť, převozu lidských pozůstatků či nájmu hrobového místa. Krajské úřady potom vydávají souhlas k provozování pohřebiště, k vydání řádu pohřebiště a jeho změnám. Řada problematik je v zákonu o pohřebnictví upravena odlišně oproti původním předpisům a tak je nutné se podrobně seznámit se zněním zákona a jím se řídit. Okresní úřady by měly být v této souvislosti připraveny na vydávání souhlasu k provozování veřejného pohřebiště a změnám řádu veřejných pohřebišť (dále jen "řád pohřebiště") podle § 18 odst. 3 zákona o pohřebnictví. Forma tohoto souhlasu není sice zákonem o pohřebnictví jednoznačně stanovena, ale vzhledem k tomu, že předmětná činnost není výslovně vyjmuta z rozhodování podle správního řádu, je zastáván ten názor, že pro udělování souhlasu je nutno užít ustanovení správního řádu. Jde totiž o výkon státní správy a v jeho rámci o rozhodování o právech a povinnostech (viz § 1 odst. 1 správního řádu). Konkrétně lze doporučit jako formu souhlasu s návrhem provozovatele použití opatření podobně, jak je popsáno v ust. § 3 správního řádu. Tímto opatřením se lze vyhnout mnohým komplikací, které by způsobilo udělování souhlasu formou "klasického" rozhodnutí podle správního řádu (vymezení účastníků řízení, odvolací řízení atd.). Problematika zřizování, provozování a rušení veřejných pohřebišť je oproti předcházející právní úpravě obsažené ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví pojata obsáhleji a v řadě ustanovení odlišně,

9

což vyžaduje mj. podrobněji se zabývat i právní formou, jenž bude možné užít pro vydání řádu veřejného pohřebiště.

3.2 Zřízení veřejného pohřebiště7 Povinností každé obce je zajistit provozování pohřebiště jako služby ve veřejném zájmu ve svém správním obvodu. Pokud sama obec není schopna tuto službu zajistit (v obci není veřejné pohřebiště), je povinností obce zajistit provozování veřejného pohřebiště v jiné obci v okolí na základě dohody s provozovatelem pohřebiště. V praxi to znamená, že obci je výslovně uložena povinnost, pokud nemá vlastní veřejné pohřebiště, jehož je provozovatelem, obrátit se na některou okolní obec, která provozuje veřejné pohřebiště, a uzavřít s touto obcí dohodu o zajištění provozování veřejného pohřebiště v jiné obci. Doporučuje se, aby si obce před uzavřením takové smlouvy vyjasnily, které činnosti a služby by měl provozovatel pohřebiště poskytovat a která zařízení jsou k tomu nezbytná. Ujednání o spolufinancování provozu pohřebiště, tedy vlastně o tom, jakou částkou se bude obec podílet na provozování veřejného pohřebiště pro ni jinou obcí, je na dohodě mezi oběma obcemi. Částka by však měla být přiměřená a také by měla vycházet z nákladů, které provozovatel na provozování pohřebiště skutečně vynakládá.

3.3 Provozování veřejného pohřebiště8 Zákon o pohřebnictví umožňuje, aby veřejná pohřebiště provozovaly nejen obce, ale i registrované církve nebo náboženské společnosti (tím je respektována skutečnost, že značnou část současných pohřebišť tvoří bývalá konfesní pohřebiště, k nimž církve nikdy nepozbyly vlastnických práv). V zájmu respektování principu rovnosti subjektů před zákonem by bylo problematické, aby obce měly možnost řád pohřebiště vydávat obecně závaznou vyhláškou a registrované církve nebo náboženské společnosti nikoli. Svaz měst a obcí zde však zastává názor, že respektování principu rovnosti mělo být výslovně řešeno v zákoně, platné znění však neopravňuje k tomu, aby bylo obcím upíráno výše uvedené ústavně garantované právo na vydávaní obecně závazných vyhlášek.

7 8

Zákon o pohřebnictví č. 256/2001 Sb.§ 17, v platném znění Zákon o pohřebnictví č. 256/2001 Sb.§ 18, v platném znění

10

Podle předběžného názoru živnostenského odboru Ministerstva průmyslu a obchodu osoba, která by zajišťovala provozování veřejného pohřebiště namísto obce, církve nebo náboženské společnosti podle § 18 odst. 2 zákona o pohřebnictví, by tak mohla činit na základě živnostenského oprávnění9.

To by platilo i v případě, kdy by tato osoba

nezajišťovala provozování pohřebiště v plném rozsahu, ale pouze některé jednotlivé činnosti (např. výkopové práce nebo vedení evidence). V této věci je však třeba vyčkat na metodické upřesnění, které připraví pro živnostenské úřady Ministerstvo průmyslu a obchodu.

3.4 Řád veřejného pohřebiště10 Řád pohřebiště může obec vydat:
OBECNĚ ZÁVAZNOU VYHLÁŠKOU
JINÝM OPATŘENÍM -

v takovém případě je nezbytné zajistit začlenění

úpravy chování osob na veřejném pohřebišti v jiné obecně závazné vyhlášce (a to buď samostatně, nebo jako součást širší úpravy k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku nebo k užívání zařízení obce sloužícího potřebám veřejnosti). Pokud je provozovatelem pohřebiště registrovaná církev nebo náboženská společnost, může vydat řád pohřebiště obdobným vlastním opatřením s tím, že úpravu chování osob na veřejném pohřebišti by upravila obec (dohodne-li se na tom s církví nebo náboženskou společností, a to jako součást širší úpravy k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku). Podle Svazu měst a obcí, který, jak je výše uvedeno, nesouhlasí s tím, že veřejné pohřebiště je veřejně přístupným místem, resp. veřejně přístupným prostranstvím, je možné, aby obecně závazná vyhláška, kterou se vydává řád pohřebiště, platila na celém území obce, tedy i pro pohřebiště provozovaná církvemi a náboženskými společnostmi (obecným znakem obecně závazných vyhlášek a nařízení obcí je jejich platnost na celém území obce, nestanoví-li to právní normy nebo zákon jinak).

9

Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb, v platném znění Zákon o pohřebnictví č. 256/2001 Sb.§ 19, v platném znění

10

11

3.5 Nájemní smlouva Povinnosti provozovatele pohřebiště obsažené v řádu pohřebiště lze současně pojímat z pohledu pronajímání hrobových míst jako výchozí návrh smluvních podmínek. V případě, kdy zajišťuje obec, církev nebo náboženská společnost jako provozovatel pohřebiště jeho provozování prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o pohřebnictví, je třeba upravit současně tento vzájemný vztah vhodným typem smlouvy podle obchodního nebo občanského zákoníku (např. smlouva komisionářská, mandátní nebo nepojmenovaná). V nájemní smlouvě uzavírané mezi provozovatelem pohřebiště jako pronajímatelem a nájemcem hrobového místa je třeba upravit občanskoprávní smluvní vztahy v rozsahu odvozeném z ustanovení § 25 zákona o pohřebnictví. Odkazem na konkrétní ustanovení platného řádu pohřebiště lze řešit začlenění ustanovení o povinnostech nájemce hrobového místa, pokud jde o rozsah údržby hrobového místa, a ustanovení pojednávajících o podmínkách zřizování hrobových zařízení (v takovém případě by byl řád pohřebiště přílohou smlouvy, musel by mít však podobu jiného opatření obce v samostatné působnosti, nikoli obecně závazné vyhlášky). Pokud bude třeba uzavírat nájemní smlouvy podle zákona o pohřebnictví dříve, než bude přijat nový řád veřejného pohřebiště, doporučuje se v tomto přechodném období veškerá důležitá ustanovení upravující vzájemné vztahy smluvních stran začleňovat do nájemních smluv. Uzavírání smluv o nájmu hrobových míst je v současné době z pohledu obce organizačně složité, neboť podle ustanovení § 102 odst. 2 písm. m) zákona o obcích je uzavírání nájemních smluv (kam patří i nájem hrobových míst) vyhrazeno radě obce. Podle striktního výkladu zákona o obcích nelze tuto působnost delegovat na jiný orgán obce nebo jím pověřit jinou osobu. V praxi by to znamenalo, že smlouva o nájmu může být platná až po zasedání rady obce, která ji odsouhlasí. Podle názoru, který v současné době zastává Sdružení pohřebnictví v ČR, však může rada obce zmocnit právnickou nebo fyzickou osobu zajišťující provozování pohřebiště (podle § 18 odst. 2 zákona o pohřebnictví) speciální plnou mocí k tomu, aby uzavírala nájemní smlouvy v souladu s předem podrobně stanovenými smluvními podmínkami.

12

Tento názor se opírá o širší výklad samostatné působnosti obce v kontextu s obecně platnou občanskoprávní úpravou.

3.6 Zrušení veřejného pohřebiště Veřejné pohřebiště může být zrušeno jen ve veřejném zájmu a na základě rozhodnutí územně příslušného krajského úřadu, kterým je současně vyhlášen i zákaz pohřbívání, je-li to nutné. Veřejné pohřebiště může být zrušeno až po uplynutí všech lhůt, na které byla hrobová místa pronajata, nejdříve však po uplynutí tlecí doby od posledního uložení lidských pozůstatků do hrobu.11 Pokud je nutné zrušit veřejné pohřebiště před uplynutím tlecí doby, je územně příslušný krajský úřad povinen zajistit a uhradit exhumace a převezení lidských ostatků, jakož i přemístění zeminy a travního porostu z rozptylových a vsypových louček, na jiné vhodné veřejné pohřebiště.

11

Zákon o pohřebnictví č. 256/2001 Sb.§ 24, v platném znění

13

4 Způsoby uchovávání lidských pozůstatků12 Pohřbením se rozumí uložení pozůstatků do hrobu nebo hrobky nebo zpopelnění v krematoriu. V historických dobách i v kulturách žijících zcela jinak než žije současný svět, věnovali a věnují lidé památce a úctě zesnulých vždy zvláštní pozornost. Pohřební obřady zaujímaly vždy zvláště důležité místo ve společenském životě. Způsoby pohřbívání a způsoby loučení se se zesnulým byly různé. Můžeme říci, že i dnešní formy pohřbívání vychází z pohřbů známých z lidské historie. Naše současná kultura nepřinesla v pohřbívání nic nového. Při ukládání lidských pozůstatků je nutno počítat s etikou. Z tohoto důvodu patří pohřebnictví a tedy provozování pohřebních služeb mezi živnosti koncesované13. Od pradávna existovalo velké množství způsobů, jakým byly lidské pozůstatky uchovávány. Do dnešní doby se ve vyspělých zemích uplatňují především níže popsané způsoby.

4.1 Pochování lidských pozůstatků do hrobového místa14 Hroby pro ukládání lidských pozůstatků musí splňovat následující požadavky:
jejich hloubka musí být u dospělých osob a dětí od 10 let nejméně 1,5 m
u dětí mladších 10 let nejméně 1,2 m
dno hrobu musí ležet nejméně 0,5 m nad hladinou podzemní vody
boční vzdálenosti mezi jednotlivými hroby musí činit nejméně 0,3 m
rakev s lidskými pozůstatky musí být po uložení do hrobu zasypána zkypřenou zeminou ve výši minimálně 1,2 m Do takovéhoto hrobu lze potom tedy pochovat:
lidské pozůstatky v rakvi
zpopelněné lidské ostatky v urně

12

Zákon o pohřebnictví č. 256/2001 Sb.§ 2, v platném znění Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb, v platném znění 14 Zákon o pohřebnictví č. 256/2001 Sb.§ 22, v platném znění 13

14

4.2 Pochování lidských pozůstatků do hrobky Hrobka se od hrobu liší tím, že je vyzděná a rakve se nezasypávají hlínou. Hrobkou je tedy i na první pohled obyčejný hrob, který je však pod zemí vyzděný. Zcela zvláštní kategorii tvoří tzv. hrobky kaplové. Dají se také označit jako zvláštní domy. Po právní stránce jde o nemovitosti, ale pozemek pod nimi opět patří hřbitovu, takže je nutné si ho dlouhodobě pronajmout a předem zaplatit.

4.3 Uchování zpopelněných lidských ostatků Zpopelnění lidských pozůstatků se provádí výhradně v krematoriích. Provozování krematoria, zahrnující zpopelňování lidských pozůstatků nebo exhumovaných lidských ostatků a související nakládání s nimi, ukládání lidských pozůstatků, úpravu popela, jeho ukládání do uren a jejich předávání, je koncesovanou živností. Zpopelněné lidské ostatky lze nadále uchovávat:
v urně v hrobovém místě
v urnové schránce v Kolumbáriu - hřbitovní stavba pro ukládání pohřebních uren
v urně v Urnovém háji pod epitafní deskou
ve vsypové loučce - vsyp popela zemřelého do jámy o průměru18 cm a hloubce 55– 60 cm. Jamka se vyhloubí drenážním rýčem. Vyhloubená zemina se ukládá do připravených věder a použije se opět k zásypu zbývající výše jamky až pod spodek drnu. Zásyp se udusáním zpevní a drn se uloží na původní místo. Vsypová loučka je anonymní, nepokládají se zde žádné náhrobky apod. Vstup na vsypovou loučku je zakázán.
na rozptylové loučce - rozptylová loučka je vhodně umístěna travnatá plocha na hřbitově, vymezená živým plotem, obřadním stolem, místem pro obřadníka, místem pro květinové dary, místem pro pozůstalé. Rozptylová loučka slouží jako jedna z možností pohřbívání a to rozptýlením popele zesnulého.

15

5 Vedení hřbitovní agendy 5.1 Způsoby vedení hřbitovní agendy V dnešní moderní době je zcela samozřejmé, že se i při vedení hřbitovní agendy používá počítačové techniky. Mnoho firem nabízí různé programy pro správu hřbitovní agendy. Dříve však bývalo vedení hřbitovních agend čistě záležitostí ručního zpracování. Proto byly vytvořeny tzv. karty hřbitovních míst – každé hrobové místo má svou vlastní kartu. Je tedy možné vést hřbitovní agendu třemi způsoby:
VEDENÍ HŘBITOVNÍ AGENDY POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM Nejčastější způsob správy hřbitovní agendy. Je možný výběr z mnoha variant počítačových programů. Tato varianta je nejrychlejší možná.
VEDENÍ HŘBITOVNÍ AGENDY POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM + POUŽÍVÁNÍ KARET HŘBITOVNÍCH MÍST - při správě hřbitova jsou kromě počítačového programu používány karty hřbitovních míst. Tyto karty jsou doplňovány o údaje, které se zároveň vkládají do počítačového systému.
VEDENÍ HŘBITOVNÍ AGENDY POUZE POMOCÍ KARET HŘBITOVNÍCH MÍST – Do karet je potřeba zavést údaje o pochovaných a zároveň údaje o nájemci hrobového místa. Ke kartám je nutné vést evidenci zemřelých osob.

5.2 Co obsahuje práce ve vedení hřbitovní agendy
pečuje o běžnou údržbu a opravy zařízení včetně zajištění odstranění závad na hřbitovech
zajišťuje udržování běžného pořádku hřbitovů, urnových hájů, vsypové, rozptylové loučky, smuteční obřadní síně a nejbližšího okolí
přijímá objednávky na pronájem obřadní síně, vybírá poplatky od pohřebních služeb za pronájem síně a chladírny
poskytuje potřebné informace o hrobech, zemřelých a provozu hřbitova pohřebním službám a veřejnosti

16


spolupracuje s pohřebními službami, dle jejich informací provádí evidenci uložení zemřelých (v rakvích a urnách) do karet hrobů a knihy zemřelých
zajišťuje vybírání poplatků za pronájem hrobových míst a služeb spojený s nimi, je oprávněn vybírat poplatky v hotovosti a odevzdávat při měsíčním vyúčtování provozní zálohy, rovněž prostřednictvím poštovních poukázek, provádí evidenci, urguje dlužníky

5.3 Výpočet nájmu Při konkrétním stanovení nabídkových cen se vychází ze zákona č.256/2001 ze dne 29.6.2001 o pohřebnictví (s účinností od 1.1.2002). Cena za nájem hrobového místa musí být deklarována i nabídkovým ceníkem služeb dostupným tak, aby se s ní každý objednatel služby mohl seznámit dříve, než přistoupí k uzavření smlouvy. Částka se skládá ze dvou částí - poplatek za nájem plochy a cena za služby. 1. POPLATEK ZA NÁJEM PLOCHY Jedná se o částku spadající do cen regulovaných MF ČR. Tato částka se vyhlašuje většinou před koncem roku na rok následující. Pro rok 2004 to byl konkrétně výměr MF ČR č.01/2004 z prosince 2003. Maximální nájemné se odvozuje od počtu obyvatel obce a pro tento rok je stanoveno od 3 Kč za jeden metr čtvereční pro obce do 1000 obyvatel a dále se zvyšuje dle počtu osob obce až do 30 Kč za metr čtvereční v Praze. Tato částka nesmí být žádným způsobem překročena. Proto je nutné toto nájemné stanovovat z reálné plochy hrobu. Protože se na některých hřbitovech plocha hrobu zaokrouhluje, je rozumné nestanovovat tuto částku jako maximální dle Výměru MF ČR, ale snížit ji. Tím se i při zaokrouhlování plochy nepřekročí maximální částka. I při snížení částky za nájem plochy se doporučuje plochu hrobu nezaokrouhlovat. 2. CENA ZA SLUŽBY Cenu za služby je nutné odvodit od reálných nákladů spojených s provozem hřbitova a případným vývojem cen při dlouhodobých nájmech (např. na 10 let) a k tomu přiměřený zisk. Není tedy možné cenu "odhadnout". Cena za služby na metr čtvereční

17

hrobové plochy se stanoví jako podíl ceny za služby a plochy hrobových míst. Cena se tedy stanovuje na metr čtvereční plochy. VÝPOČET NÁJMU NA JEDNOTLIVÉ HROBOVÉ MÍSTO Součtem ceny za služby a ceny nájmu za plochu vznikne roční nájemné za metr čtvereční plochy. Z této částky se vychází při stanovení ceny nájmu za každý jednotlivý hrob podle jeho rozměrů a tím zabrané plochy. Není tedy vhodné stanovovat cenu bez ohledu na plochu hrobu, např. pevná částka za jednohrob, dvouhrob, nebo pevná částka za služby a nájem plochy dle metrů čtverečních. Také stanovení principu výpočtu na tom, že jednohrob má pevný fiktivní rozměr např. 1 krát 2 metry, dvouhrob 2 krát 2 metry není vhodný. Kontrolní orgán má právo na přeměření rozměrů hrobů a v tu chvíli nastává otázka zdůvodnit, proč jednomu nájemci s menší plochou hrobu účtujete nájemné za rok vyšší a druhému nájemci za hrob s větší plochou částku nájemného za rok nižší.

5.4 Placení nájemného Při placení nájemného je nutné počítat s 10-ti letou tlecí dobou. To znamená, že se nájemné platí na celou tlecí dobu. Po celou dobu tlecí doby se hrobové místo nesmí odkrýt. Pokud tedy pozůstalí předpokládají, že do 10-ti let budou muset do téhož hrobového místa uložit další lidské pozůstatky, je třeba aby byly provedeny hlubší výkopové práce. Pokud nejsou lidské pozůstatky pochovány alespoň 2,5 metru hluboko a neuplynulo 10 let, nesmí se hrobové místo odkrývat. To je tedy hlavní důvod, proč musí být nájemné placeno dopředu na 10 let. Pokud před uplynutím těchto 10-ti let jsou do hrobového místa ukládány lidské pozůstatky, je nutné doplatit nájemné, aby bylo opět zaplaceno na 10 let dopředu. Pro lepší pochopení platby nájemného je uveden krátký příklad: Zadání: Paní Novotná si v roce 1995 pronajala hrobové místo. V roce 1999 jí zemřel manžel a v roce 2005 jí zemřela matka. Oba zemřelí byli pochováni do téhož jednoduchého hrobového místa. Cena za nájem tohoto místa činí 60 Kč/rok.

18

Řešení: 1995 Paní Novotná zaplatila nájemné na 10 let (do roku 2005), nájemné činí 600 Kč. 1999 Paní Novotná doplácí nájemné do roku 2009, platí tedy nájemné za 4 roky, nájemné činí 240 Kč. 2005 Paní Novotná doplácí nájemné do roku 2015, platí tedy nájemné za 6 let, nájemné činí 360 Kč. Pokud se nebude měnit výše nájmu, zaplatí paní Novotná v roce 2015 nájemné na dalších 10 let, tedy bude mít předplacený nájem hrobového místa až do roku 2025.

19

6 Vedení hřbitovní agendy v Humpolci 6.1 Historie pohřebnictví 6.1.1 Historie hřbitova Od nepaměti se v Humpolci pochovávalo na starém hřbitově kolem kostela Svatého Mikuláše v Humpolci. Archeologický výzkum při kostele Sv. Mikuláše odkryl část vrcholně středověkého hřbitova, užívaného přibližně do druhé poloviny 18. století. Hygienické důvody si vyžádaly reformu císaře Josefa II. – hřbitov musel být přeložen za město – tedy na dnešní místo. V Humpolci byl založen nový hřbitov v r. 1785. Řádnou kamennou zdí byl ovšem obehnán až v r. 1849, kdy byly i vysázeny stromy lípy. Teprve o pět let později, v r. 1854, byly zdi přikryty kamennými deskami, které zde slouží dodnes. V 70. letech 20. stol. došlo k rozšíření hřbitova o urnový háj, rozptylovou loučku a k výstavbě moderní smuteční obřadní síně. Na hřbitově je několik náhrobků s mimořádnou uměleckou hodnotou. Např. náhrobek P. Jana Černého, kněze, dobrodince a učitele Aleše Hrdličky, se sochou Krista – pastýře od O. Sandthera (1884), náhrobek rodiny Vosmíků se sochou Krista od Čeňka Vosmíka, náhrobek rodiny Joklovy se sochou ležící ženy od K. Dvořáka (1939) a Chalupova hrobka podle návrhu architekta Josefa Gočára. Odpočívá zde celá řada vynikajících osobností, zaslouživších se o město, i s významem celonárodním. Jako ve většině měst, tak také v Humpolci byl vybudován hřbitov židovský. V Humpolci se židovský hřbitov nachází v areálu dnešního lesoparku pod hradem Orlíkem a je součástí tamní naučné stezky. Byl založen v roce 1710-1719 a později dvakrát terasovitě rozšířen.

6.1.2 Historie vedení hřbitovní agendy První zmínky o vedení hřbitovní agendy spadají do 19. století. V těchto letech byla zakládána hrobová místa, s kterými jsou problémy dodnes, jsou to takzvaná hrobová místa přenechaná na dobu trvání hřbitova. Tato hrobová místa byla za menší poplatek ponechávána majetnějším obyvatelům. Jednalo se o členy velkých humpoleckých rodů,

20

kteří přinesli městu nějaký dar, popřípadě jim bylo hrobové místo přenecháno za zásluhy. Z mnoha takovýchto rodin se členové postupně odstěhovali a dnes už nelze vypátrat, jakému pozůstalému hrob patří. O takováto hrobová místa se nikdo nestará, což kazí vzhled celého hřbitova. V této době byla také rozdělena hrobová místa do tříd, podle toho, v jak atraktivním místě se nacházela. Vznikly tedy třídy 1 – místo v nejatraktivnější lokalitě, v této části si mohli pronajmout hrob pouze místní obyvatelé, až třída 3 – zde byla hrobová místa pronajímána cizincům, přistěhovalcům, případně nejchudší vrstvě obyvatelstva. Podařilo se najít záznamy o dřívějších cenách za nájem hrobového místa. Pro porovnání uvádím příklady cen, které tehdy byly schvalovány ministerstvem vnitra po dohodě s ministerstvem financí. Do roku 1936 Hroby přenechané na dobu trvání hřbitova - na 1m2 hrobového místa: V 1. platové třídě 50 Kč, v 3. platové třídě 12 Kč. Za nájem hrobového místa na 10 let: V 1. platové třídě 90 Kč, v 3. platové třídě 10 Kč. Ze dne 22.9.1936 Hroby přenechané na dobu trvání hřbitova - na 1m2 hrobového místa: V 1. platové třídě 300 Kč, v 3. platové třídě 30 Kč. Za nájem hrobového místa na 10 let: V 1. platové třídě 100 Kč, v 3. platové třídě 12 Kč. Ze dne 21.7.1943 Hroby přenechané na dobu trvání hřbitova - na 1m2 hrobového místa: V 1. platové třídě 400 Kč, v 3. platové třídě 60 Kč. Za nájem hrobového místa na 10 let: V 1. platové třídě 200 Kč, v 3. platové třídě 25 Kč.

21

6.2 Současné vedení hřbitovní agendy Hřbitovní agendu a správu hřbitova v Humpolci má nyní na starost paní Helena Jindrová. I přesto, že hřbitov v Humpolci je dosti rozsáhlý a zasloužil by si, aby jeho správě bylo věnováno více času, má paní Jindrová na starosti další úřední záležitosti. Jako jedna z nejdůležitějších by se dala uvést správa majetku obce. Každé pronajaté místo na hřbitově musí mít své číslo. Celý hřbitov je rozdělen na 6 sektorů. Původní tři části mají písmena A, B a E. Část E sloužila pro evangelíky. Později přibyly ještě části C, K a L. V každém sektoru jsou místa rozdělena do řad, každá řada v sektoru má svojí římskou číslici. A konečně každé hrobové místo v jednotlivé řadě má své arabské číslo. Pak jsou zde ještě dětské hroby, které se nacházejí v jednotlivých sektorech a jsou označeny mimo písmen A až L a římských číslic ještě písmenem D. Místa v urnovém háji mají označení UH a pak už pouze číslo místa. Jako příklad označení hrobového místa lze uvést A-VII-18, A označuje sektor, VII řadu a 18 číslo hrobového místa. Hrobová místa jsou zde evidována dvojím způsobem. Jednotlivá hrobová místa a místa v urnovém háji jsou zde evidována v počítačovém programu a zároveň je veden seznam karet hřbitovních míst i míst v urnovém háji. Pro počítačové zpracování hřbitovní agendy se používá program Vera. Tento program byl zaveden více než před rokem, přesto dosud činí problémy při používání. Správa hřbitovní agendy zde obsahuje následující činnosti:
UZAVÍRÁNÍ NAJEMNÍCH SMLUV NA HROBOVÁ MÍSTA – Je nutné, aby při zakládání nového hrobového místa byla zavedena nová karta s číslem hrobu, jménem nájemce a datumem, od kdy je hrobové místo, případně místo v urnovém háji pronajato. Smlouva je zároveň vložena do počítače, kam se vpisují stejné údaje, jako na kartu.
PRODLUŽOVÁNÍ TĚCHTO NÁJEMNÍCH SMLUV – Každá nájemní smlouva musí být po uplynutí deseti let prodloužena. Dále se prodlužují nájemní smlouvy na hrobová místa, do kterých jsou ukládány nové lidské pozůstatky. Tyto smlouvy se musí prodloužit na dalších 10 let, jak bylo uvedeno v příkladu č. 1. Prodlužování nájemních smluv se provádí jednou za rok a probíhá v několika krocích. 22

1.

vyhledají se nájemní smlouvy, které mají být prodlouženy,

2.

připraví se nové nájemní smlouvy, prodloužené o 10 let ve dvojím

vyhotovení, 3.

prodloužené nájemní smlouvy se rozešlou s průvodním dopisem a

složenkou na uhrazení nájemného, 4.

inkasování nájemného a ukládání 1 vyhotovení podepsané nájemní

smlouvy (nájemné může být uhrazeno bezhotovostně nebo v hotovosti přímo u paní Jindrové),
ZAZNAMENÁVÁNÍ UKLÁDÁNÍ LIDSKÝCH POZŮSTATKŮ – Uložení každých lidských pozůstatků musí být také zaznamenáno jak v kartě, tak na počítači. Toto zaznamenání je velice důležité především u ukládání lidských pozůstatků do hrobových míst, z důsledku dodržení desetileté tlecí doby. Do karty i do počítače se zaznamenává také ukládání urny pod epitafní desku i do hrobového místa. Uvádí se zde jméno zemřelého, datum úmrtí a datum uložení pozůstatků.
KOMUNIKACI S NÁJEMCI HROBOVÝCH MÍST – Komunikace s nájemci hrobových míst občas představuje nemalé problémy. Po smrti nájemce nájem hrobového místa přechází na nejbližší pozůstalé. To může činit problémy, pokud se pozůstalí nemohou dohodnout, kdo se stane nájemcem. Další problémy vznikají s nedodržováním řádem veřejného pohřebiště. Především se jedná o označení hrobu náhrobním kamenem či místa v urnovém háji epitafní deskou (každý hrob musí mít náhrobní kámen či místo v urnovém háji epitafní desku, bez ohledu na to, zda jsou v místě uloženy lidské ostatky). Problémy také mohou vzniknout, pokud nájemci nastane škoda, na kterou není hřbitov pojištěn. Domáhání se náhrady škody, většinou v takovýchto případech končí neúspěchem.
UZAVÍRÁNÍ SMLUV, TÝKAJÍCÍ SE ÚDRŽBY HŘBITOVA – Z důvodu udržování hřbitova je potřeba uzavřít smlouvy s firmami, které údržbu hřbitova zajistí. Smlouvy jsou většinou uzavírány na jeden rok, poté se musí obnovit (některé smlouvy jsou obnovovány automaticky na jiných je potřeba se znovu

23

dohodnout). S jakými firmami uzavírá vedoucí hřbitovní agendy smlouvy je podrobněji rozepsáno níže.
INKASOVÁNÍ PLATEB ZA NÁJEM HROBOVÝCH MÍST A PLATEB ZA ULOŽENÍ LIDSKÝCH POZŮSTATKŮ – Paní Jindrová je oprávněná inkasovat peníze za pronájem míst na hřbitově a míst v urnovém háji, stejně tak jako peníze za ukládání pozůstatků a uren do hrobových a za ukládání uren pod epitafní desku, popřípadě částek za použití rozptylové či vsypové loučky.

Pro příklad jsou zde uvedeny ceny za některé služby:
Nájem hrobu jednoduchého
Nájem hrobu dvojitého
Nájem za místo v urnovém háji

600,1 200,300,-


Uložení urny do hrobu

20,-


Uložení urny pod epitafní desku

90,-


Použití vsypové loučky

80,-


Použití rozptylové loučky

100,-

Za uložení lidských pozůstatků do hrobového místa si firma Jiří Balnoha pohřební služba Humpolec účtuje cenu sama a je povinna vždy předložit vedoucímu hřbitovní agendy výpočet ceny za kopání hrobu na následující rok. V roce 2007 činila tato cena přibližně 3 900 Kč.

6.3 Konkrétní výpočet aktuálního poplatku za pronájem hrobového místa na veřejném pohřebišti v Humpolci V roce 2004 došlo v Humpolci ke změně ceny nájmu za hrobové místo. Poplatek se vyměřuje na 10 let a to vždy za celé kalendářní roky. Je-li před uplynutím desetileté

24

doby pohřbena do téhož hrobu rakev s lidskými ostatky, musí se nájemné uhradit tak, aby bylo zaplaceno do konce tlecího období15 tohoto pohřbeného. Počítá se zde s tím, že na 1 hrobové místo připadá 2,50 m2 plochy. Při rozpočtu nákladů na jedno hrobové místo je tato plocha zaokrouhlena, náklad se tedy počítá za každý započatý metr. Dále se při výpočtu výše nájemného vychází z plochy hřbitova, která včetně hrobů činí 19 925 m2. K výpočtu se také používá cena za roční nájemné pozemků ostatních (včetně hrobových míst), která činí pro obec Humpolec 5 Kč/m2/rok16. Konkrétní výpočet poplatku za prodloužení užívacího práva na hřbitově v Humpolci je znázorněn v tabulce tabulka č. 1. Tento výpočet poplatku byl zveřejněn 20.11.2003 v souladu s ustanovením § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách po projednání v Radě města Humpolec na 13. schůzi, která se konala dne 12.11.2003. Tabulka č. 1– Výpočet poplatku za prodloužení užívacího práva na hřbitově platný od 1.1.2004 provozní náklady (sečení, hrabání listí, zimní údržba)

248 387,-

spotřeba vody

38 000,-

vývoz kontejnerů

11 000,-

náklady celkem

297 387,-

náklad na 1m2 hrobového místa (297 387:19 925), uvedeno v

15,-

2

Kč/m /rok roční náklad na 1 hrobové místo

45,-

náklady na 1hrobové místo na období 10 let cena za roční nájemné pozemků ostatních, uvedeno v

450,5,-

Kč/m2/rok za období jednoho roku je výše nájemného na 1 hrob, uvedeno v

15,-

2

Kč/m

cena nájmu na jedno hrobové místo na období 10 let

150 ,-

Zdroj:Tabulka sestavena z informací získaných na MÚ v Humpolci

15 16

Tlecí doba –Zákon o pohřebnictví 256/2001 Sb. § 22 odst. 3. Podle výměru MF ČR č. 01/2002 pro obce s počtem obyvatel 5 001 až 15 000.

25

6.4 Spolupráce s jinými právnickými a fyzickými osobami Město Humpolec nemá uzavřenou smlouvu o pronájmu hřbitova s žádnou právnickou ani fyzickou osobou. Má pouze uzavřeny smlouvy, které se týkají údržby hřbitova. Firma JIŘÍ BALNOHA POHŘEBNÍ SLUŽBA HUMPOLEC je fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Pozůstalí si u této firmy objednávají opravy a montáže hrobů, popřípadě ukládání lidských ostatků. Montáž hrobu, odkrývání desky a uložení ostatků je možno provést až po domluvě s vedoucím hřbitovní agendy. Ten musí dát souhlas k odkrytí desky popřípadě výkopu hrobu, pokud pozůstalí zaplatili částku stanovenou pro nájem daného hrobového místa a částku za uložení. V roce 1996 s touto firmou byla uzavřena smlouva o dílo, která se týkala celoroční údržby hřbitova, kopání a zasypávání hrobů. V roce 2002 byla s touto firmou uzavřena smlouva nová, která se týkala pouze kopání hrobů a pohřbívání lidských pozůstatků a uren do hrobů nebo hrobek a provádění exhumací. Tato smlouva je platná dodnes. Další firma s kterou vedoucí hřbitovní agendy musí úzce spolupracovat se jmenuje ZAHRADNICKÉ SLUŘŽBY NECKÁŘOVÁ S.R.O.. Tato firma má rovněž provozovnu v Humpolci nedaleko hřbitova. Její zaměstnanci se mají podle smlouvy s Městským úřadem starat o urnový háj. Tato údržba zahrnuje údržbu trávníkových ploch, údržbu záhonů, pletí a výsadbu, zimní údržbu prostor uronvého háje, vynášení odpadkových košů a údržbu míst k ukládání uren, vyspových a rozptylových louček. Vedoucí hřbitovní agendy je nadále úzce v kontaktu s TECHNICKÝMI SLUŽBAMI HUMPOLEC S.R.O.. Tato firma má za úkol podle smlouvy z roku 2002 odvoz odpadu ze hřbitova a zároveň údržbu zeleně a veřejného osvětlení na hřitově. Dále uzavírá smlouvu s firmou VODAK HUMPOLEC S.R.O.. Tato firma zajišťuje na hřbitově provoz vodovodů a kanalizačních zařízení.

6.5 Pojištění proti škodám Městský úřad v Humpolci má pro případ vzniku škody na hřbitově uzavřeno pojištění pro případ škody.

26

Toto pojištění se týká pouze pojistných událostí, které nastanou z důvodu špatného udržování pohřebiště pronajimatelem. Například pád suché větve, která zničí náhrobek a měla být před touto událostí odstraněna. Pojištění se však netýká pojistných událostí, které nastanou z důvodu nepříznivého počasí, například kroupy, vichřice ani pojistné události z důvodu vandalismu. Na takovéto události si zde lidé stěžují s tím, že doufají, že jim bude škoda nahrazena. Při takovéto stížnosti je mnohokrát nutné provést podrobné šetření místa vzniku pojistné události a zjistit skutečnou příčinu vzniku škody.

6.6 Výhled do budoucna Do budoucna by chtěl Městský úřad v Humpolci vyřešit několik záležitosti, které se týkají hřbitova. Především je důležité zaměřit se na způsob rozšíření hřbitova. Za tímto účelem byla v roce 2003 lokalita při ulici U Nemocnice zařazena do seznamu veřejně prospěšných staveb, jako rezerva na výstavbu hřbitova a urnového háje. Nyní by se město mělo zaměřit na odkup pozemků mezi touto lokalitou a hřbitovem. Na těchto pozemcích však majitelé provozují své firmy (květinářství, kamenictví). Protože vědí, že takovéto firmy budou u hřbitova stále profitovat, nehodlají se jich vzdát. Stálo by zde možná za zvážení, zda by potom těmto podnikatelům nebylo vhodné nabídnout část pozemku z lokality při ulici U Nemocnice. Majitelé by zde mohli nadále výhodně podnikat a město by tak mohlo snadněji rozšířit hřbitov a urnový háj. (Vše je lépe popsáno na obrázku 1. ) Stále více problémů také nastává se stromy na hřbitově, kterých je zde velké množství. Jejich stáří se datuje na stovky let. Kořeny těchto stromů nadzvedávají pomníky a v některých případech celé hroby. To bývá důvodem častých stížností nájemců hrobových míst. Jediným řešením by bylo tyto stromy vykácet. Bohužel je pro souhlas kácení nutné povolení odboru životního prostředí a památkové péče městského úřadu. Toto povolení se vydává jen za striktních podmínek, a málokdy bývá vystaveno. Další věc, kterou by bylo třeba v brzké době vyřešit jsou hrobová místa, která byla pronajata na celou dobu trvání hřbitova. Zde by se mělo posoudit, zda je známá osoba nájemce tohoto místa a zda nájemce plní své povinnosti, vyplývající z tohoto vztahu. To

27

je, zda platí nájemné a za služby řádně a včas, zda udržuje hrob v obvyklém stavu, zda hřbitovní stavba na pronajatém místě neohrožuje majetek nebo zdraví jiných osob. Potom je doporučeno postupovat podle zákona č. 40/1964Sb. – občanského zákoníku. Ale to pouze za předpokladu, že uplynula tlecí doba po posledním uložení lidských pozůstatků do tohoto hrobu. Pokud není nájemce hrobového místa, na kterém je hřbitovní stavba (hmotný majetek) znám, doporučuje se ověřit, kdo je vlastníkem tohoto majetku. Pokud vlastník není, jedná se o odúmrť a vlastníkem je stát, zastoupený místně příslušným Okresním úřadem. S ním je nutno vypořádání tohoto majetku řešit. Poté je možno uvolněné místo na pohřebišti znovu pronajmout. Vyřešení těchto záležitostí není otázkou dnů, ale spíše měsíců a roků. Pokud se však městskému úřadu podaří tyto záležitosti vyrovnat, ubudou mu ty největší starosti, co se vedení hřbitovní agendy týká. Obrázek č. 1 - Mapa humpoleckého hřbitova odkoupená lokalita při ulici U Nemocnice hřbitov

17

urnový háj

17

soukromé pozemky podnikatelů

Obrázek stažen z: www.mapy.cz, 1.2.2008

28

7 Vedení hřbitovní agendy v Kamenici nad Lipou 7.1 Historie pohřebnictví 7.1.1 Historie hřbitova Vznik hřbitova v Kamenici nad Lipou je datován do 14 století, tedy do doby kdy bylo založeno město Kamenice. V roce 1348 nechal Dobeš z Bechyně na kopečku Bradlo postavit Kapli sv. Máří Magdalény a o pár let později zde byl zřízen lesní hřbitov. Roku 1841 vybudovali Geymüllerové, majitelé panství, pod kaplí hrobku, jejíž vchod kryje železná deska o hmotnosti 1 100 kg. Cestu na hřbitov Bradlo lemuje 15 kamenných pomníků. Tato křížová cesta byla zřízena v roce 1765 Marií Terezií z Golčů. Původně byla vystavěna na horu Melíšek, ale v roce 1806 byla přemístěna na hřbitov Bradlo. V letech 1991 – 1993 byla Křížová cesta restaurována akademickým sochařem Krnínským a osazena obrazy od R. Brichcína. V jihozápadním svahu se nachází jeskyně zvaná Luteránská či ariánská pec, v níž se podle pověsti tajně scházeli nekatolíci. Z významných osobností zde odpočívá mimo jiné badatel z oboru tropických nemocí a objevitel bacilu tyfu skvrnitého Dr. Stanislav Provázek von Lanow se svou sestrou, malířkou Marií Galimberti – Provázkovou a básnířka Jarmila Hanzálková. Dnes je lesní hřbitov Bradlo považován za nejkrásnější ve střední Evropě. V roce 1803 byl asi 2 km od Kamenice založen židovský hřbitov. Rozloha tohoto hřbitova je 1049 m2 a v roce 1991 – 1993 byl za finanční pomoci Židovské náboženské obce v Praze opraven.

7.1.2 Historie vedení hřbitovní agendy Od založení hřbitova byla hřbitovní agenda vedena na faře v Kamenici. Později byla její správa přesunuta na městský úřad, kde se o ní starají dodnes. Vedení hřbitovní agendy v Kamenici nad Lipou zaznamenalo v roce 2003 velkou změnu. V tomto roce se hrobová místa začala pronajímat pomocí nájemních smluv. Do roku 2003 byla hrobová

29

místa pronajímána bez smluv a evidovala se pouze na kartách. Každý hrob a místo v urnovém háji měl pouze svou kartu. Od tohoto roku jsou všechna hrobová místa evidována jak na kartách, tak v počítači.

7.2 Současné vedení hřbitovní agendy V současnosti je hřbitovní agenda spravována na městském úřadě v Kamenici nad Lipou paní Libuší Beránkovou. Hřbitov v Kamenice není tolik rozsáhlý a vedení hřbitovní agendy je ulehčeno tím, že je hřbitov pronajat Pohřební službě Doležal – Počátky, proto může paní Beránková také vykonávat práci na odboru zařízení městského úřadu. Na tomto hřbitově se nachází kromě klasických hrobových míst a míst v urnovém háji také sektor dětských hrobů a kolumbárium. Není zde ovšem možnost použít vsypovou ani rozptylovou loučku. Označení hrobů, míst v urnovém háji i schránek v Kolumbárium je zde jednoduché. Jednotlivá místa a urny mají pouze svá čísla. Hrobová místa na starém hřbitově jsou označeny čísly 101 až 1110, dětské hroby 1 až 78, urnové schránky v kolumbáriu 1 až 354 a místa v urnovém háji 1101 až 1269. Hrobová místa na novém hřbitově jsou potom označeny čísly 1111 a výše. Práce paní Beránkové v rámci vedení hřbitovní agendy obsahuje tedy následující činnosti:
UZAVÍRÁNÍ NAJEMNÍCH SMLUV NA HROBOVÁ MÍSTA - Jak už bylo uvedeno, smlouvy jsou vyhotovovány od roku 2003 v počítačovém programu od ing. Karla Schrutze. (Jméno programu se mi nepodařilo zjistit). Nově pronajaté hrobové místo, či místo v urnovém háji musí být zavedeno do počítače a musí mu být přidělena karta.
PRODLUŽOVÁNÍ

TĚCHTO

NÁJEMNÍCH

SMLUV

–

Prodlužování

nájemních smluv probíhalo do roku 2003 podobným způsobem jako v Humpolci. Nájmy se tedy prodlužovaly při každém uložení lidských pozůstatků. Od tohoto roku, kdy byly zavedeny smlouvy se nájem prodlužuje pouze pomocí nové nájemní smlouvy po deseti letech Tato činnost zabere nejvíce času z celého vedení hřbitovní agendy. Jsou vytisknuty 3 nájemní smlouvy. Jedna smlouva nepodepsaná se nechává na městském úřadě a druhé

30

dvě se odesílají spolu se složenkou a průvodním dopisem nájemcům. Nájem za hrobové místo je možný platit pouze touto složenkou.
KOMUNIKACE S NÁJEMCEM HŘBITOVA -

Komunikace s panem

Doležalem je velmi důležitá. Nájemci hrobových míst neboli pozůstalí při úmrtí blízkého člověka kontaktují pouze pana Doležala. Na městský úřad většinou zapomínají jít a tím pádem jim nemůže být prodloužena nájemní smlouva. Paní Beránková se o nutnosti prodloužení nájemní smlouvy dozvídá až se zpožděním od pana Doležala. Poté teprve mohou být do karty i do počítače zapsány údaje o zemřelém. Tedy jméno, datum úmrtí, datum pohřbu a pokud jsou jeho pozůstatky uloženy do dvojhrobu, tak do jaké části.
UZAVÍRÁNÍ SMLUV TÝKAJÍCÍ SE ÚDRŽBY HŘBITOVA – Kromě nájemních smluv s nájemci hrobů a nájemní smlouvy o pronájmu celého hřbitova je třeba vystavovat smlouvy, které se týkají údržby hřbitova. S kým jsou smlouvy uzavírány je podrobněji uvedeno níže.
UZAVÍRÁNÍ DOHODY S OKOLNÍMI OBCEMI O PROVOZOVÁNÍ VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ – S Městským úřadem v Kamenici uzavřeli některé okolní obce dohodu o provozování pohřebiště podle zákona o pohřebnictví č. 256/2001 Sb.§ 16 v platném znění. Jedná se o obce: Bohdalín, Lhota – Vlásenice, Rodinov a Včelnička.

7.3 Konkrétní výpočet aktuálního poplatku na veřejném pohřebišti v Kamenici nad Lipou V Kamenici se poplatek za nájem hrobového místa počítá podle velikosti hrobu. Používá se zde tedy doporučená metoda pro tento výpočet. Není zde jednotná cena pro všechna hrobová místa. Jednotná cena je

pouze za pronájem urnové schránky

v kolumbáriu. Jiná cena nájmu je také pro nájem hrobového místa na starém a novém hřbitově. Cena za roční nájemné pozemků ostatních (včetně hrobových míst) činí pro obec Kamenice nad Lipou 4 Kč/m2/rok18. Nejvyšší náklady na služby poskytované na hřbitově činí náklady spojené s odvozem odpadů. Nyní zde uvádím přehled všech cen za nájem hrobových míst, míst v urnovém háji a schránek v kolumbáriu. 18

Podle výměru MF ČR č. 01/2002 pro obce s počtem obyvatel do 5000 obyvatel

31

Nájemné za místo v urnovém háji
nájemné činí 4 Kč/m2/rok
služby s nájmem spojené činí 20 Kč/m2/rok
nájemné se službami tedy činí 24 Kč/m2/rok
např. za místo velké 0,24 m je nájem na 10 let: 0,24*24*10 = 58 Kč Nájemné za hrobové místo na starém hřbitově
nájemné činí 4 Kč/m2/rok
služby s nájmem spojené činí 10 Kč/m2/rok
nájemné se službami tedy činí 14 Kč/m2/rok
např. za místo velké 4,9 m se cena nájmu na 10 let vypočte: 4,9*14*10 = 686 Kč Nájemné za hrobové místo na novém hřbitově
nájemné činí 4 Kč/m2/rok
služby s nájmem spojené činí 25 Kč/m2/rok
nájemné se službami tedy činí 29 Kč/m2/rok
např. za místo velké 4,8 m je nájem na 10 let: 4,8*29*10 = 1392 Kč Nájemné za dětské hrobové místo
nájemné činí 4 Kč/m2/rok
služby s nájmem spojené činí 10 Kč/m2/rok
nájemné se službami tedy činí 14 Kč/m2/rok
např. za místo velké 1,57 m je nájem na 10 let: 1,57*14*10 = 220 Kč Nájemné za urnovou schránku v kolumbáriu
nájemné včetně služeb činí 375 Kč/10 let

32

7.4 Spolupráce s jinými právnickými a fyzickými osobami Také v Kamenici je vedoucí hřbitovní agendy nucen spolupracovat s jinými firmami. Nejdůležitější roli hraje spolupráce s nájemcem Pohřební službou Doležal – Počátky. Neméně významná je potom spolupráce s firmami, které na hřbitově zajišťují služby. POHŘEBNÍ SLUŽBA DOLEŽAL POČÁTKY

- Panu Doležalovi je kamenický

hřbitov pronajímán od roku 1991, tedy od doby, kdy založil pohřební službu. Cena za nájem hřbitova, kterou musí pan Doležal platit městskému úřadu v Kamenici se pohybuje kolem 30 000 Kč ročně. Tato firma financuje provoz hřbitova a drobné opravy na něm. Při úmrtí blízkého člověka kontaktují lidé pana Doležala, který s nimi probere všechny podstatné záležitosti týkající se pohřbu a uložení lidských pozůstatků. Pan Doležal si sám vede evidenci hrobových míst i míst v urnovém háji, do které zapisuje, datumy úmrtí a datumy uložení lidských pozůstatků. V případě dvojhorbu si také musí zaznamenat, do jaké části byly lidské pozůstatky uloženy. Přibližně jednou za měsíc potom pan Doležal tyto údaje poskytuje paní Beránkové, která je doplní do karet a do počítače. Pan Doležal také od pozůstalých vybírá poplatky za uložení lidských pozůstatků jak do rakve, tak do urny a za kopání hrobů. Cena za kopání hrobu je odvozena od jeho velikosti a pohybuje se v rozmezí 3 000 až 4 000 Kč. Tato firma má kromě Kamenice pronajaté také hřbitovy v okolních obcích, jedná se například o hřbitov v Počátkách a Žirovnici. Firmy zajišťující služby na hřbitově – Městský úřad v Kamenici má uzavřeny smlouvy, které se týkají služeb na hřbitově s firmami:
VODAK HUMPOLEC S.R.O. – pobočka v Kamenici nad Lipou – Tato firma zajišťuje na hřbitově provoz vodovodů a kanalizačních zařízení.
AVE CZ JINDŘICHŮV HRADEC S.R.O. – S touto firmou je uzavřena smlouva o odvozu odpadů ze hřbitova. Kromě spolupráce se zmíněnými firmami musí paní Beránková spolupracovat se zaměstnanci městského úřadu, kteří mají na starosti údržbu hřbitova a urnového háje. Jedná se především o údržbu zeleně a osvětlení.

33

7.5 Pojištění proti škodám Městský úřad v Kamenici nad Lipou nemá uzavřenou žádnou smlouvu o pojištění hřbitova pro případ škody. Pokud na hřbitově dojde ke škodě a viníkem je město, potom tuto škodu také město nahradí. Jedná se o vzácné případy, kdy dojde ke škodě například z nedbalosti pracovníků města nebo ze zanedbané údržby. V této oblasti zde ovšem nedochází k významným problémům.

7.6 Výhled do budoucna Vedení hřbitovní agendy pro lesní hřbitov Bradlo v Kamenici nad Lipou nemá významné problémy, které by bylo nutno v budoucnu řešit. Snad by bylo vhodné zamyslet se nad otázkou rozšíření hřbitova. Vedoucí hřbitovní agendy se domnívá, že rozšíření hřbitova nebude nutné, protože lidé stále více využívají možnosti uložení

lidských pozůstatků do urnového háje nebo

urnových schránek v kolumbárium. Pokud by zde ovšem nastala situace, že by se musel hřbitov rozšířit, nemělo by to přinášet vážnější komplikace. V tomto případě by bylo potřeba pouze vykoupit část lesa, který hřbitov obklopuje. (Kde se hřbitov nachází je vidět na obrázku č. 2). Na tomto hřbitově naštěstí nevznikl problém s hrobovými místy, které by byly založeny na dobu trvání hřbitova. Tato hrobová místa vůbec nebyla založena. Někdy se zde objeví problém, že nájemci hrobových míst neplatí nájemné a nelze ani vypátrat, kde se vlastník nachází. Pokud není znám majitel u hrobky, ta se nelikviduje. U hrobového místa se pouze situace vyřeší zrušením horní části hrobu a hrobové místo může být dále pronajímáno dalším nájemcům.

34

Obrázek č. 2 - Mapa hřbitova v Kamenici Z orázku je vidět, že hřbitov by bylo možné rozšířit na jakoukoliv stranu. cesta do Kamenice

křížová cesta

19

hřbitov Bradlo

19

obřadní síň a kolumbárium

Obrázek stažen z: www.mapy.cz, 7.2.2008

35

8 Komparace vedení hřbitovní agendy v Humpolci a v Kamenici nad Lipou Na předchozích stránkách je popisováno vedení hřbitovní agendy ve dvou obcích. V obou obcích je hřbitovní agenda vedena Městským úřadem. Prostřednictvím Městského úřadu je vedena většina hřbitovních agend u nás. V některých obcích vedou hřbitovní agendu technické služby popřípadě je tato činnost ponechána soukromým firmám. Městský úřad v Humpolci vede hřbitovní agendu podobným způsobem jako městský úřad v Kamenici nad Lipou. Přesto se ve vedení vyskytuje několik odlišností, které zde nastíním. Největším rozdílem, který je mezi vedením agendy je pronájem celého hřbitova. S tímto rozdílem pak souvisí rozdíly další. Městský úřad v Humpolci vede hřbitovní agendu bez pronájmu. To znamená, že si veškeré záležitosti ohledně ukládání lidských pozůstatků a provozování služeb na pohřebišti musí zajistit sám, popřípadě musí uzavřít smlouvy s firmami, které tyto služby zajistí. Zůstává mu ovšem povinnost vést si evidenci všech hrobových míst, nájemců a záznamů o ukládání lidských pozůstatků. Při každém úmrtí přichází na městský úřad pozůstalí, aby si buď pronajali hrobové místo nebo prodloužili nájemní smlouvu a zaplatili poplatek za uložení. Potom se tito pozůstalí musí zároveň domluvit s panem Balnohou na dnu pohřbu. Vedoucí hřbitovní agendy musí vždy dát panu Balnohovi povolení ke kopání hrobu. Vedoucí hřbitovní agendy má zde tedy s vedením hřbitovní agendy velkou práci. Městský úřad v Kamenici nad Lipou pronajímá hřbitov panu Doležalovi a tím vedoucímu hřbitovní agendy odpadá mnoho starostí. Především tak šetří čas na komunikaci s pozůstalými. Pokud má pozůstalý pronajaté hrobové místo, komunikuje pouze s panem Doležalem a tím mu odpadá povinnost dostavit se na městský úřad. Evidence o uložení lidských pozůstatků je doplněna od údajů pana Doležala. Nájemní smlouvy se zde neprodlužují při každém dalším ukládání pozůstatků. Vedoucímu hřbitovní agendy tak odpadá většina komunikace s pozůstalými, ovšem musí zajistit provozování některých dalších služeb na pohřebišti.

36

Rozdíly při vedení hřbitovní agendy v obou obcích také nastávají u způsobu stanovení cen nájmů hrobových míst. V Kamenici nad Lipou se v tomto problému postupuje dle doporučení Ministerstva financí. Cena za nájem hrobového místa je zde stanovena podle skutečné velikosti pozemku, které hrobové místo zaujímá. V Humpolci je cena za nájem hrobového místa stanovena na každé hrobové místo stejnou sazbou. Dále jsou zde rozdíly v problémech, které na obou hřbitovech vznikají a které musí vedoucí hřbitovních agend řešit. Jedná se zde především o problémy s nedodržováním řádu veřejného pohřebiště.Tyto problémy více vznikají v Humpolci. Vedoucí hřbitovní agendy se zde také často dohaduje s nájemci především co se týká pojištění hřbitova. V Kamenici nad Lipou problémy s nedodržováním hřbitovního řádu vznikají jen výjimečně. Při své patnáctitýdenní praxi jsem spolupracovala s vedoucí hřbitovní agendy v Humpolci paní Danou Novákovou. Podle mých poznatků z této praxe by se dalo konstatovat, že při tomto způsobu vedení hřbitovní agendy vzniká mnoho problémů a dochází k mnoha nedorozuměním mezi provozovatelem veřejného pohřebiště (vedoucím hřbitvní agendy) a nájemci hrobových míst. Podle mého názoru by tuto situaci mohl vyřešit pronájem celého hřbitova, jako je tomu v Kamenici nad Lipou. Jako eventuální nájemce by zde připadala v úvahu firma Jiří Balnoha pohřební služba Humpolec, která je se zdejším hřbitovem podrobně seznámena. Také podle reakcí vedoucích hřbitovních agend na obou úřadech lze konstatovat, že vedení hřbitovní agendy pomocí pronajímání celého hřbitova je výhodnější jak časově, tak finančně.

37

9 Dotazník Začátkem roku 2008 jsem předložila 143 náhodně vybraným lidem dotazník se čtyřmi otázkami. Otázky jsem sestavila tak, aby z odpovědí bylo patrno, jestli a jakým způsobem bude potřeba v budoucnu rozšiřovat veřejná pohřebiště. Níže zde uvedu otázky a odpovědi z dotazníku, z kterých posléze půjde vyvozovat závěry. První otázkou jsem se zaměřila na věk dotazovaného. Věk u těchto typů otázek hraje velikou roli. Dotazované jsem si tím rozdělila do tří skupin. Nejmladší skupinu tvoří lidé, kteří ještě nedosáhly třiceti let, další skupina se skládá z lidí mezi třiceti až padesáti lety a poslední skupinu tvoří osoby nad padesát let. Dotázaných v nejmladší kategorii bylo 52, ve střední kategorii 45 a v nejstarší kategorii 46. Tabulka č. 2 – 2. otázka z dotazníku 2) Jak by jste si přál/a být pochován/a? a) být uložen/a do hrobu b) být zpopelněn/a c) je mi to jedno

do 30 let

30 - 50 let

nad 50 let

25% 31% 65% 47% 45% 22% 28% 24% 13% Zdroj: Primární výzkum, leden 2008

Z těchto odpovědí je patrné, že starší lidé se nad způsobem, jakým budou pochováni zamýšlí více, jak mladší generace. Většina z nich si dokonce přeje být pochována do hrobu. U mladší generace je to právě naopak. Téměř polovina lidí z této skupiny dotázaných odpověděla, že by si přála být zpopelněna. Na třetí otázku jsem se ptala pouze těch tazatelům, kteří u druhé otázky uvedli, že by si přáli být zpopelněni. Tabulka č. 3 – 3. otázka z dotazníku 3) Pokud si přejete být zpopelněna, potom si přejete:

Celá populace

a) popel uložit do urny a urnu uložit na hřbitově 49% b) popel uložit do urny a urnu chovat na jiném místě 4% c) popel nechat rozprášit (vsyp/rozptyl) 47% Zdroj: Primární výzkum, leden 2008

38

Tuto otázku jsem původně chtěla položit bez ohledu na věk dotazovaného. Z těchto výsledků je patrno, že místa v urnovém háji budou využita stejně jako vsypová či rozptylová louka. Ovšem odpovědi u nejmladší skupiny dotazovaných mě vedly k provedení hlubší analýzy, kterou uvádím v následujícím grafu. Graf č. 1 Co si přejí lidé v nejmladší kategorii v případě zpopelnění popel uložit do urny a urnu uložit na hřbitově

17%

popel uložit do urny a urnu uchovat na jiném místě

8%

popel nechat rozprášit (vsyp/rozptyl)

75%

Zdroj: Primární výzkum, leden 2008

Z tohoto grafu je patrné, že ¾ mladých lidí si přeje využít vsypovou případně rozptylovou loučku. Jen malé množství dotázaných z této kategorie nebude chtít využít uložení na veřejném pohřebišti žádným způsobem. Z těchto výsledků lze předpokládat, že rozšíření hřbitovů nebude nutné. Pouze vedoucí hřbitovní agendy v Kamenici nad Lipou by se měl do budoucna zamyslet nad možnostmi vybudování vsypové a rozptylové loučky na místním hřbitově. Následující otázku jsem uvedla spíše pro zajímavost. Tabulka č. 4 – 4. otázka z dotazníku

3) Máte pronajaté hrobové místo? a) ano, mám pronajatý hrob b) ano mám pronajaté místo v urnovém háji c) ne, ale přemýšlím o pronájmu d) ne

do 30 let

30 - 50 let

nad 50 let

12% 31% 39% 2% 12% 9% 4% 17% 21% 82% 40% 31% Zdroj: Primární výzkum, leden 2008

Z tabulky je patrné, že nejvíce hrobových míst mají pronajato starší lidé. Překvapivé ovšem je, že 14 % dotázaných z nejmladší skupiny má pronajaté hrobové místo.

39

Závěr Ve své bakalářské práci jsem se pokusila poskytnout provozovatelům veřejných pohřebišť (především obcím) přehled o možnostech vedení hřbitovní agendy. Také široká veřejnost zde nalezne informace, které se týkají způsobu uložení lidských pozůstatků a názorné ceny za tyto služby. V současné době lze uchovávat lidské pozůstatky pouze na veřejném pohřebišti. Výjimku tvoří zpopelněné lidské pozůstatky, které si pozůstalí mohou v urně ponechat. Za tímto účelem jsou provozovateli pronajímána jednotlivá hrobová místa na veřejném pohřebišti na období klidu (tlecí dobu), které velmi často trvá deset let. Ve své práci jsem se proto mimo jiné zaměřila na způsob výpočtu nájmu na jednotlivé hrobové místo. Oba způsoby vedení hřbitovní agendy, které jsem ve své práci popsala, se od sebe liší, a to zejména ve způsobu provozování veřejného pohřebiště, v rozsahu povinností, které patří vedoucímu agendy a ve výpočtu nájemného za hrobové místo. U všech způsobů vedení hřbitovní agendy však platí, že člověk, pracující na této pozici musí umět komunikovat s pozůstalými, což velmi často vyžaduje základní znalosti z psychologie a etiky. Vedoucí hřbitovní agendy také musí zvládnout řešení problémů, se kterými se na ně obrací jednotliví nájemci. Pokud ovšem provozovatel veřejného pohřebiště pronajímá celý hřbitov třetí osobě, šetří si tím spoustu času a starostí. Navíc mu z tohoto pronájmu plynou další finanční prostředky. V Česku je 450 firem, které podnikají v oboru pohřebnictví a celkem zaměstnávají přibližně čtyři tisíce zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že roční obrat v tomto oboru dosahuje miliard korun, dalo by se mluvit o pohřebnickém průmyslu. Ve městech se převážná většina pohřbů provádí kremačně na rozdíl od venkova a především moravského venkova, kde je zase dlouhá tradice pohřbívání do země. Ovšem velice zajímavé je, že Česká republika je hned po Indii zemí s nejvyšším procentem zpopelnění lidských pozůstatků. Ceny za pohřeb se výrazně liší nejen podle přání objednavatele, ale i podle lokality a zejména podle výběru pohřební služby i druhu pohřbu. Průměrný pohřeb vyjde na 12 až

40

15 tisíc korun, samozřejmě šíří služeb roste i suma. Extrémy jsou, i když výjimečné. Pozůstalí zaplatí za obřady, hroby a náhrobky desítky tisíc, ale i statisíce. Jistěže stále více lidí se snaží na pohřbech čím dál častěji šetřit – značnou část pohřbů totiž tvoří ty levnější nebo rovnou pohřby bez obřadu, které vyjdou přibližně na polovinu.Také lze předpokládat, že počet kremací bude stále stoupat. K tomuto závěru jsem došla při zpracování dotazníku, který jsem předložila 143 lidem. Vzhledem k tomu, že se této problematice věnuje minimum publikací, byla jsem nucena při zpracování teoretické části práce čerpat pouze z webových stránek, encyklopedií, zákonů a vyhlášek. Tento fakt mi neulehčil ani praktickou část, kterou jsem zpracovala díky podpoře a ochotě pracovníků na městských úřadech a pohřebních službách.

41

LITERATURA Odborná literatura: 1. Příruční slovník jazyka českého, Díl IV. Část I, Školní nakladatelství, Praha 1941-1943 2. Diogenés Laërtios: Život, názory a výroky proslulých filozofů 3. UNIVERSUM všeobecná encyklopedie, 1. vydání, 2. a 3. díl, Odeon Praha 2002

Internetové zdroje: 4. www.mmr.cz/pohrebnictvi 5. www.pohrebiste.cz 6. www.pohrebnictvi.cz 7. www.kr-vysocina.cz 8. www.novinky.cz 9. www.mam.cz 10. www.mapy.cz

ZÁKONY A VYHLÁŠKY 1. Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů ve znění zák. č. 479/2001 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 112/2004 Sb. a 67/2006 Sb 2. Zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb. 3. Správní řád č. 500/2004 Sb. 4. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí 5. Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. 6. Zákon o obcích č. 128/200 Sb.

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Vzor smlouvy o nájmu hrobového místa Příloha č. 2: Postup při vyřizování pohřbu Příloha č. 3: Seznam zkratek

Příloha č. 1: Vzor smlouvy o nájmu hrobového místa Vzor smlouvy o nájmu hrobového místa Smlouva č. … o nájmu hrobového místa uzavřená podle § 25 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb. (dále jen “zákon”)

Smluvní strany: Název obce, IČO, kým je obec zastoupená (jméno a funkce zastupující osoby), sídlo, číslo účtu (dále jen pronajímatel) (v případě zmocnění jiné osoby - viz názor Sdružení pohřebnictví - je třeba uvést údaje o jiném oprávněném subjektu) a paní, pan jméno: příjmení: rodné číslo: adresa trvalého pobytu: PSČ: v případě právnické osoby její název, sídlo, IČO, údaje o zápisu do obchodního rejstříku, kým je osoba zastoupená (uváděné jméno a funkce zastupující osoby musí odpovídat zápisu v obchodním rejstříku) (dále jen nájemce) uzavírají smlouvu o nájmu hrobového místa na dobu od ……..

do ……..

I. Předmět smlouvy Předmětem smlouvy je zřízení nájmu k hrobovému místu na veřejném pohřebišti (dále jen “pohřebiště”) : skupina: řada: číslo hrobu: plocha: m2 Text je třeba diferencovat podle konkrétního typu hrobového místa, které může být určeno pro zřízení hrobu nebo hrobky, nebo může jít i o vyhrazené místo v úložišti jednotlivých uren. Cena za nájem hrobového místa se skládá z nájemného a ze služeb spojených s nájmem. Cena je splatná předem na celou dobu trvání nájmu. Cena za nájem a za služby s nájmem spojené je stanovena ve výši: Text je třeba upřesnit podle daného případu a) pro hrobové místo nebo urnové místo celkem …..,- Kč/m2/rok, z toho:

- nájemné ….,- Kč/m 2/rok, - služby s nájmem spojené … ,- Kč/m2/rok, b) pro hrobky a pro urnové místo v urnovém háji celkem …,- Kč/m2/rok, z toho: - nájemné …,-Kč/m2/rok, - služby s nájmem spojené …,-Kč/m2/rok, c) pro vsyp: jednotná cena …..,-Kč/10 let, pro místo v kolumbáriu (pro uložení maximálně 2 uren) ….,-Kč/10 let.

II. Povinnosti pronajímatele Pronajímatel se zavazuje: Předat nájemci k užívání vyznačené, číselně označené hrobové místo. Jde-li o vsyp, je třeba text upravit, neboť v takovém případě je vyznačeno toto místo pouze v dokumentaci vedené provozovatelem pohřebiště. Následující ustanovení odst. 2 lze užít, pokud je řád pohřebiště vydán jiným opatřením v samostatné působnosti obce, nebo obecně závaznou vyhláškou obce, přičemž obec neprovozuje pohřebiště prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o pohřebnictví.

Následující ustanovení čl. 2 nelze použít, pokud by obec vydala řád pohřebiště obecně závaznou vyhláškou a provozovala pohřebiště prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby. Řád pohřebiště by v takovém případě neměl neobsahovat “Povinnosti správce pohřebiště v souvislosti s nájmem hrobových míst” (viz text k odst. 1 čl. 5 vzorového řádu) a bylo by třeba je řešit ve smlouvě mezi provozovatelem pohřebiště (obcí) a jinou právnickou nebo fyzickou osobou (správcem) a návazně začlenit v plném znění do této smlouvy o nájmu, tzn. např. převzít ze vzorového řádu veřejného pohřebiště ustanovení čl. 5 bodu 1 písm. b) spolu se zněním čl. 9 čl. 5 odst. 1 písm. c) čl. 5 odst. 2. Umožnit nájemci zřízení hrobového zařízení hrobu nebo hrobky za podmínek stanovených řádem pohřebiště platným pro (místně upřesnit) a umožnit nájemci užívání hrobového místa a zařízení pohřebiště v souladu s tímto řádem. Pronajímatel nezodpovídá za škody způsobené na hrobovém zařízení třetí osobou nebo vyšší mocí. III. Povinnosti nájemce Nájemce se zavazuje: Hrobové zařízení zřídit v souladu s řádem pohřebiště platným pro (místně upřesnit). Následující ustanovení odst. 2 lze užít jen tehdy, pokud je řád pohřebiště vydáván jiným opatřením obce v samostatné působnosti obce a nikoli obecně závaznou vyhláškou (v případě vydání řádu pohřebiště obecně závaznou vyhlášku by bylo třeba zde uvést v plném rozsahu znění článku 6 vzorového řádu veřejného pohřebiště upravující povinnosti nájemce hrobového místa a naopak je neuvádět v řádu veřejného pohřebiště). Odůvodnění tohoto postupu vyplývá z textu uvedeného před článkem 6 vzorového řádu. Provádět údržbu pronajatého hrobového místa a hrobového zařízení v rozsahu a způsobem upraveným řádem pohřebiště platným pro (místně upřesnit) a plnit další povinnosti nájemce hrobového místa tímto řádem upravené. V případě dalšího pohřbu lidských pozůstatků na propůjčené hrobové místo uzavřít novou smlouvu nebo doplnění k této smlouvě.

IV. Ostatní ustanovení Nájemce hrobového místa souhlasí s tím, aby údaje vedené podle § 21 zákona v evidenci pohřebiště byly použity k zasílání informací souvisejících s užíváním hrobového místa oprávněným osobám. Ve věcech této smlouvy s výjimkou jejího měnění, doplňování nebo ukončení je oprávněn za pronajímatele jednat (jméno, adresa fyzické osoby nebo název a sídlo právnické osoby, pokud jejím prostřednictvím obec pohřebiště provozuje, IČO, bankovní spojení ). K převzetí písemností týkajících se této smlouvy je oprávněn také nájemcem zmocněný zástupce (jméno, adresa).

V zájmu preventivního informování nájemce lze doplnit jako samostatný bod 4 obecnou zásadu:

“Pokud se písemnost doručuje do vlastních rukou na adresu nájemce uvedenou v záhlaví smlouvy, považuje se zásilka za doručenou uplynutím posledního dne úložní lhůty u pošty.” V. Sankce Za každé jednotlivé porušení povinnosti stanovené pronajímateli i nájemci touto smlouvou náleží oprávněné smluvní straně smluvní pokuta ve výši 1 000,- Kč. VI. Závěrečná ustanovení Tato smlouva může být měněna či doplňována pouze písemnými číslovanými dodatky. Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. (datum účinnosti lze posunout i na pozdější dobu). Smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž po jednom obdrží každá ze smluvních stran. Z právního hlediska není následující doložka nutná, ale lze ji doporučit v zájmu evidence pronajímatele.

VII. Doložka 1. Tato smlouva byla schválena radou ..... na schůzi č. .....dne.........

V .... dne:

dne:

………………………………….

….…………………

podpis a razítko pronajímatele

podpis nájemce

Příloha č. 2: Postup při vyřizování pohřbu

1. krok: ÚMRTÍ Při úmrtí doma: Je nutné zavolat lékaře, který prohlédne zemřelého a vystaví list o prohlídce mrtvého (tzv.ohledací list). Po odchodu lékaře se zavolá pohřební službu Při úmrtí v nemocnici či jiném zdravotnickém zařízení: Ohledací list vystaví místní lékař a zemřelý je obvykle převezen na patologii. Rodinným příslušníkům zašle zdravotnické zařízení obvykle telegram. Osobní věci zemřelého si vyzvedne někdo z jeho příbuzných. Naopak převoz mrtvého a vyzvednutí nutných dokumentů většinou vyřídí pohřební služba. Často se stane, že zemřelého vyzvedne pohřební služba bez vědomí pozůstalýcha spoléhá, že si u ní objednáte i smuteční obřad. Pohřební služby se spoléhají na to, že pozůstalí už nebudou chtít zemřelého dále převážet.

2. krok – VÝBĚR POHŘEBNÍ SLUŽBY Nyní je na pozůstalých, aby si vybrali Pohřební ústav (službu). Pokud pohřební služba kontaktuje pozůstalé sama, jedná se o nelegální chování z její strany. Toto chování pohřebních služeb je zákonem zakázáno. Při rozhodování o výběru pohřebního ústavu by se pozůstalí měli řídit tím, jak na ně zástupce pohřebního ústavu působí (jak se chová), a jaké služby jim nabízí. Jakmile je vybrán pohřební ústav, většinu dalších úkonů za pozůstalé vykoná on, pokud si to budou přát. Jediný úkol pro pozůstalé je připravit mrtvému šaty, v nichž má být pohřben, či vystaven v rakvi. Pohřební ústav bude žádat předložení občanského průkazu zemřelého a občanského průkazu toho, kdo zajišťuje pohřeb (případně ještě rodný list zemřelého).

3. krok - DRUH OBŘADU Běžně se u nás provádějí tři následující formy pohřbu: Zpopelnění bez obřadu - Jedná se pouze o zpopelnění bez provedení smutečního obřadu v obřadní síni. Na přání pozůstalého je možné zajistit přítomnost u kremace nebo provedení zpopelnění v přesně stanovenou hodinu. S obřadem - rozloučení v obřadní síni nebo v kostele s následným zpopelněním (kremací) -V současné společnosti je nejčastějším způsobem pohřbu kremace, neboli zpopelnění. Spalování se děje žhavým vzduchem. Popel se poté předává ve speciální schránce - urně - příbuzným. Urnu je možné uložit v kolumbáriích, urnových sklípcích, nebo hrobech. Urnu s ostatky lze uložit i jinde. Popel zesnulého je možné také rozprášit. Pohřeb s uložením do země - Pokud si pozůstalí přejí klasický církevní pohřeb a následné uložení do země, musí vyhledat příslušného faráře nebo kněze a domluvit s ním podrobnosti. Pokud je hřbitov jinde než kostel, ve kterém se rozloučení koná, pohřební služba zajistí cestu rakve pohřebním vozem s květinami na hřbitov, kde následuje pohřeb do země. 4. krok – VZŘIZOVÁNÍ NA ÚŘADECH S úředníkem pohřební služby (ústavu) pozůstalý dohodne jaké úkony za ně zajistí a jaké nikoli. Jaké doklady je tedy nutné vyřídit? -

převoz mrtvého na místo konání smutečního obřadu

-

odevzdat na matriku dle místa úmrtí: občanský průkaz zemřelého, kopii rodného a oddacího listu zemřelého. List o prohlídce mrtvého obdrží matrika od ohledávajícího lékaře či zdravotnického zařízení. Matrika do jednoho měsíce vystaví úmrtní list a zašle jej poštou doporučeně na adresu objednatele pohřbu, pokud není dohodnuto jinak

-

odevzdat řidičský průkaz zemřelého na příslušném dopravním inspektorátu

-

odevzdat pas zemřelého na oddělení pasů

-

odevzdat kartu zdravotního pojištění zemřelého na kteroukoliv pobočku příslušné zdravotní pojišťovny na vojenské správě odevzdat vojenskou knížku zemřelého

-

pokud zemřelý pobíral důchod oznámit úmrtí na poště, která prováděla výplatu důchodu

-

pokud pozůstalí potřebují pro zaměstnavatele potvrzení o účasti na pohřbu nebo potvrzení o vyřizování pohřbu vystaví jej pohřební služba na požádání.

Podle nařízení vlády č.108 /1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce mají pozůstlalí nárok na pracovní volno na pohřeb s náhradou mzdy: a) dva dny při úmrtí manžela, druha, nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob b) jeden den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence, rodiče a sourozence manžela jakož i manžela sourozence a na další den jestliže obstarává pohřeb těchto osob c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše jeden den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka nebo prarodiče manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným příbuzným, ale žila s Vámi v době úmrtí v domácnosti a na další den jestliže obstaráváte pohřeb těchto osob.

Příloha č. 3: Seznam zkratek atd.

a tak dále

č.

číslo

mj.

mimo jiné

např.

například

odst.

odstavec

sb.

sbírka

stol.

století

ust.

ustanovení

zák.

zákon